על שיתוף הפעולה ועל החומרים שהוגשו :

1

Poděkování za spolupráci a za poskytnuté materiály:

:‫תודות על שיתוף הפעולה ועל החומרים שהוגשו‬ Miriam Friedman Morris; Muzeum Karlovy Vary, p. o. Karlovarského kraje; Státní okresní archiv Cheb; Muzeum Sokolov, p. o. Karlovarského kraje; Židovská obec Karlovy Vary, www.chewra.com, J. Achab Haidler, PhDr. Jitka Chmelíková – Mlsová, Mgr. Lukáš Svoboda, PhDr. Helena Kavková, některé archivní materiály byly použity z wikipedia.org, některé archivní ze Seemedia o.s.

Tým: Jana Kofránková, Lukáš Kučera, Günther Juba, Jana Hubáčková, Jana Jechová, Karol Babíčková, Iveta Bellová, Marie Lendělová, Pavla Gabhrelíková, Tomáš Kabát, Josef Mašek, Martin Bednařík, Jana Kociánová, Lucie Kinderová a další členové a sympatizanti SeeMedia Grafika /obálka: Petra Řezníčková Fota: Hoai Le Thi, Noe Schořálek Kouč projektu: Iva Kučerová Editor: Jana Frank

Toto je česká verze. Anglická a německá verze jsou každá samostatně ke stažení.

FRANK, Janelina a kol.: Židovské hřbitovy a památky Karlovarského kraje 1. vyd. SeeMedia o.s. 2013, 59 NS © SeeMedia o.s. 2013 ISBN 978-80-87701-15-7 (on-line: Pdf)

Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah publikace odpovídá výlučně autor. Publikace nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejím obsahem.

2

Inspirujte se a vydejte se na nevšední výlet Více než 40 míst obestřených mystikou…

Proč vydáváme tuto eKnihu? „Nikdy nezapomeň na to, cos v životě potkal, a uč to své potomky a vnuky,“ /Dt 4:9/ Protože se nám líbí malebná místa, na nichž se židovské hřbitovy nachází... Kouzelná místa hluboko v lesích, na konci měst a vesnic. Židé často dostávali pro své hřbitovy od obcí ta nejhorší místa. Většina synagog byla vypálena, jiné

byly

zatopeny

vodní

nádrží,

hřbitovní desky byly používány jako dláždění – do budov, chodníků či potoků.

Ze

hřbitovů

vznikly

zahrádkářské kolonie nebo byly ´zachráněny´ tím, že ležely v lesích na tak těžko dostupných místech, že se k nim nikdo nedostal. Díky tomu zůstaly krásnou ozdobou přírody. Některá místa ale měla štěstí. Místní a dobrovolníci z Německa je našli a začali je rekonstruovat a udržovat. Paradoxně to jsou většinou spíše menší obce - jako třeba Drmoul, Hroznětín, Kynšperk a další. Chceme tím poděkovat těm, kteří se o obnovu těchto míst a uctění našich bývalých spoluobčanů snaží bez jakýchkoli politických a hospodářských příčin – prostě ze srdce a proto, že vědí, že to tak je správně! Tato kniha má sloužit také jako příručka pro ty, kdo se chtějí podílet na dokumentaci a rekonstrukci těchto míst. Protože i laická veřejnost může velmi pomoci.

Janelina Frank Editor

3

4

Co znamená…

Křišťálová noc V Německu spustili Nacisté židovský pogrom. Zapalovali synagogy, rozbíjeli sklo u židovských obchodů. Křišťálová noc nese svůj název jednak podle rozbitého skla z výloh, ale také proto, že měl symbolizovat ´očištění´ - vykrystalizování – árijské rasy od Židů. Konala se v noci z 9. na 10. listopadu 1938. O den později také v zabraném česko-německém pohraničí - Sudetách. Místní Nacisté však synagogy odmítli vypálit, a tak na území Čech byly poslány zvláštní jednotky SS z Plavna. „Nálada mezi obyvateli Eger byla velmi skleslá. Nikdo se rozhodně neradoval. Nikdo se ale také neodvážil proti tomu veřejně protestovat,“ vypráví Edith Bergler, bývalá učitelka bayreuthského gymnázia, ve své knize, pro niž sbírala podklady mezi bývalými německými obyvateli Karlovarského kraje. „Kolem stáli hasiči s připravenou vodou. Nesměli hasit. Jen dohlížet, aby se požár nerozšířil na ostatní domy.“

Šoa / Holocaust Označení pro systematické a státem provozované pronásledování a hromadné vyvražďování osob označených (v případě 2. Světové války to byli Židé). Holocaust byl praktickou aplikací nacistického kódovaného výrazu „konečné řešení židovské otázky“ (Endlösung der Judenfrage).

2. světová válka Nevíte? Tak to už si vygooglujte….:-)

Jak se chovat na židovském hřbitově? ?‫כיצד להתנהג בבית הקברות היהודי‬ 5

Jako v synagoze – uctivě, tiše

,‫ בכבוד‬- ‫כמו בבית הכנסת‬ ‫בשקט‬ Přikrýt si hlavu pokrývkou

‫לכסות את הראש בכיסוי‬

Položit kamínky na náhrobek – a podložit je lístky

‫לשים אבנים על הקבר – ניתן לשים גם פתק תחתם‬

Čím se liší židovské náhrobky? Náhrobky jsou většinou psány hebrejsky. Hebrejština se čte zleva doprava. Každému hebrejskému znaku je přiděleno písmeno, číslo a ještě symbolika. Například Aznamená Alef (v překladu jej to hlava býka, zároveň se tak označuje samotný B-h), znamená tedy písmeno A a také číslo 1. Když je zapotřebí připsat letopočet, tak nad jednotlivá písmena napíší kroužek a součet těchto kroužků je letopočet. (Letopočet je podle židovské tradice jiný, protože s příchodem Ježíše se nezačalo od 0, ale pokračovali dále v letopočtu.) Většina hrobů má pouze vertikální část – tedy desku, na níž nalezneme text. Není tu ´odkladová plocha´ na kytice, která většinou kopíruje tělo hluboko pod povrchem. V různých dobách byl totiž různý trend pohřbívání. Někdy se pohřbívalo horizontálně (nebožtík se kladl tak, jak jsme zvyklí – jakoby ležel) a někdy vertikálně (nebožtík se klade tak, jakoby stál – když bylo ´málo místa´). V aškenázských komunitách je tradice vztyčovat náhrobek u nohou zesnulého. V sefardských komunitách je tradice vztyčovat náhrobek u hlavy zesnulého. U nás –

6

v České republice a v Karlovarském kraji byli Aškenáziové.

Texty na náhrobcích se čtou zprava doleva

Většinou je zde daleko více údajů, než na které jsme zvyklí z civilních či křesťanských hřbitovů – což jsou jména, data narození a úmrtí, případně krátkého motta. Na židovských náhrobcích je toho o člověku, který pod ním odpočívá, daleko více. Bývají to kratičké věty o životě zemřelého. Právě tyto příběhy dodávají hřbitovu život. Protože kdo jiný leží na hřbitově než ten, který byl živý.

7

Příklad nápisu na náhrobku

Porodila a vychovala čtyři vlastní děti, osvojila si další dva sirotky a vychovala je. 8

Za války pomáhala v polním špitálu

.

Člověk ve smrti nesmí zůstat sám

U Židů je zvykem pohřbívat do země. Pohřbívání je u Židů velmi významný obřad. Pohřeb je jako v jiných náboženstvích rituál, který slouží k poslednímu a důstojnému rozloučení se zesnulým, a to podle náboženských pravidel a předpisů. (Tyto předpisy se nazývají HALACHA.)

Tradice judaismu učí, že člověk nemá být v nemoci a ve smrti sám. O to se starají bližní nemocného nebo pohřební bratrstvo, aramejsky „Chevra kadiša“, celým názvem pak „Chevra kadiša de-gomlej chasadim (Svaté bratrstvo těch, kteří konají skutky milosrdenství. Většinou jde o členy každé židovské obce, kteří toto mají na starosti. Je rozděleno na muže a ženy. Ženy se starají o zemřelé ženy a muži o zemřelé muže.). Pokud je úmrtí nemocného nevyhnutelné, pohřební bratrstvo zůstává stále při něm. Velmi důležitou úlohou bratrstva je vyslechnout doznání hříchů umírajícího (viduj), který poté jako svá poslední slova pronáší vyznání víry „Šema Jisra´el“. Pak bratrstvo začne chystat přípravy na pohřeb. Zemřelého položí na zem, přikryjí ho plachtou a u hlavy mu zapálí svíci. Když členové bratrstva oznámí úmrtí, jdou vykopat hrob a vyrobit rakev z nehoblovaných prken. Omyjí zemřelého teplou vodou a přitom odříkávají verše z Tóry. Potom jej obléknou do bílých šatů. Pohřeb se má uskutečnit do 24 hodin.

Období smutku trvá týden až rok 9

Pro nejbližší příbuzné platí, že by prvních sedm dní neměli vycházet z domu ani pracovat. Každý rok ve výročí úmrtí je zvykem zapalovat svíčku za své mrtvé (Jahrzeit). Teprve až za dvanáct měsíců po pohřbu obřadu na hrobu vztyčí náhrobek „maceva“. Vztyčuje se až tak dlouho poté proto, že už pomalu začíná ochabovat vzpomínka na zemřelého. Ve středověku bylo zvykem psát na náhrobek texty týkající se života zesnulého a vyzdvihovat jeho zásluhy. Dnes se od toho opouští a na náhrobku zůstává pouze jméno a datum narození a úmrtí. Jediným prvkem, který zůstal od středověku zachován je „tanceba“, nazvaná podle úvodních písmen slov (Tihje nafšo crura bicrur ha-chajimnechť je jeho duše připojena ke svazku živých). Náhrobky jsou různě velké. Čím bohatší nebo významnější člověk byl, tím větší náhrobek. Čím chudší a méně společensky významný, tím menší. Nejmenší bývají dětské náhrobky.

SYMBOLY NA NÁHROBCÍCH

Každý symbol má svůj skrytý význam a může nám podat zajímavou informaci o zesnulém.

10

První skupina symbolů: symboly odpovídající synagogální funkci zesnulého, jeho postavení a úkolům, které zastával v liturgickém životě židovské komunity.

Symbol rukou a symbol konve s miskou popsán níže. obřezavač má na náhrobku motivy obřízkového nože. Obřízkový nůž má na náhrobku obřezavač (Obřízka značí plnění uzavřené smlouvy s Bohem.) Svitky Zákona, knihy, knižní police, pero, perořízek, svícen – značí opisovače tóry

Dlouhý košerácký nůž (kratší než obřízkový) má židovský řezník, který porážel zvířata předepsaným způsobem a dodržoval rituál Kasička značí správce charitní pokladny

Druhá skupina symbolů: Symboly s hlubší biblickou tematikou (stromy, svíce, sloupy, rostlinné motivy, koruny a některé figury.

Strom symbolizuje Tóru a moudrost v ní obsahující, nebo symbolem spravedlivého života Palma znamená vztah ke ctnostnému životu. Vrba je obecný znak pro úmrtí milované osoby. Rostlinné motivy (květ, výhonek) vyjadřují naději pro budoucnost a zároveň pomíjivost lidského bytí. Plody (piniová šištice, hrozen, granátové jablko) jsou symboly lásky - partnerské i k Zákonu Svíce a svícen symbolizují život a jeho zákony Koruna je znakem moudrosti, hluboké znalosti Tóry anebo připomínkou záslužného, tichého a obětavého života je korunou dobrého jména.

Rodové znaky

Lev bývá spojován s čeledí Juda a značí věrnost zásadám judaismu.

11

Moře, plachty, lodě bývají spojovány s rodem Zavulun. Hadí motivy bývají spojovány s rodem Dan. Korouhve bývají spojovány se jménem Gád. Mísy s ovocem jsou přiřazovány ke jménu Ašer. Jeleni jsou spojováni se jménem Neftali. Ratolest patří Josefovi. Vlk náleží čeledi Benjaminu

Třetí část symbolů: Další transformace a výtvarný vývoj, už nesouvisí tolik s Tórou

Dekorativní: mušle Erbová symbolika jednotlivých rodin - orlové, medvědi, lišky (Beer, Fuks, Adler)

Čtvrtá část symbolů: Novodobé. Spadají do druhé poloviny 19. století. Nesou se ve znamení vyjití z ghett a propojení s jinými kulturami. Všimněte si více profesních symbolů.

12

Z hada vznikl Aesculapův had. U lékařů. Misky vah u právníků. Třecí misky u mediků. Kružítka u stavitelů. Nejčastějším symbolem na náhrobcích v Karlovarském kraji jsou: žehnající ruce, šesticípá hvězda a konvice.

13

Symbol rukou znamená, že zesnulý byl kohen, tedy potomek prvního velekněze Arona. Často tito lidé používali příjmení Kohen, Kohn, Katz nebo Kahn. Žehnající ruce znázorňují kněžské gesto požehnání roztaženými prsty obou rukou. Gesto je provázené slovy: „Nechť Ti Bůh žehná a ochraňuje Tě, nechť Pán nechá svou tvář zářit nad Tebou.“ Složení rukou napodobuje pohyb, jímž se uděluje boží požehnání. Gesto představuje usměrnění a spojení. Šesticípá hvězda (hexagram), byla původně starobylým magickým znamením nazývaným Magen David, které znamená Davidův štít. Často se objevuje v židovské symbolice společně s pentagramem (Šalamounovou pečetí). Magen David se stal

kolem roku 1530 součástí emblému pražské židovské obce a během několika let se rozšířil i do ostatních částí diaspory jako obecný symbol židovství. Symbol konvice a mísy představuje levitskou soupravu a označuje místo posledního odpočinku levity, potomka Leviho. Levi byl třetím z dvanácti synů Jákobových. Jedině levité měli právo sloužit během bohoslužby kněžím. Jedním z těchto úkonů bylo také omývání rukou kohenů před požehnáním. K tomu používali konve jako nádoby na vodu a misku pro vlastní omytí rukou. Tyto dva předměty pevně spjaté s jejich funkcí při náboženském obřadu se staly jejich symboly.

Dobrovolníci obnovují a dokumentují hřbitovy

14

Komunistický režim nebyl k židovským hřbitovům o moc lepší než nacistický. Například ve městě Cheb zdejší poslední židovský hřbitov neměli na svědomí Nacisté, ale naopak – poté, co odsud byli po válce vyhnáni poslední němečtí obyvatelé, vyhlásila neoficiálně radnice toto místo za kamenolom. Češi si tak chodili pro náhrobky, odváželi je a využívali na soukromé či veřejné účely (dláždění a podobně). Dnes, jak už zmiňujeme v textu dále, je stále na hřbitově zahrádkářská kolonie. Město mělo důležitější věci na

starosti – například opravit německý vojenský hřbitov – to byla mediálně velmi sledovaná akce. Na této akci také vedení města připomnělo všem německým pozůstalým a politikům (přes 2000 lidí), že nyní, když je hřbitov opraven, mohla by německá strana ´popostrčit´ záležitost s německou částí, které městu patří (jednalo se samozřejmě o peníze a politiku).

15

A proto také je nanejvýš důležité mapovat a restaurovat židovské hřbitovy jinak než z politických důvodů, které již napáchaly spoustu zla. Výbornou nezištnou práci tak odvádí například chasidský Žid Jaroslav Achab Haidler. Jezdí po celé republice a mapuje židovské hřbitovy a hroby v nich. Samozřejmě také zdokumentoval a pomohl zahájit opravy židovských hřbitovů na území Karlovarského kraje.

On a jeho kolegové nadšenci z občanského sdružení Kešet (oblouk), mezi nimi například také karlovarský historik Lukáš Svoboda pomáhají zpětně dotvářet obraz zdejších dějin. Dále velice pomáhají dobrovolníci z berlínské organizace Aktion Sühnezeichen Friedensdienste. Pravidelně jezdí na hřbitovy v Karlovarském kraji a vždycky několik dní zůstanou a čistí náhrobky, zvedají je speciální kladkovou technikou, dodělávají dokumentaci (čtení náhrobků a jejich identifikaci). Na snímku níže Gilt Hüttemeister, který pomáhá číst náhrobky. 16

17

M

í

s

t

a

18

19

KARLOVY VARY

‫ובית הכנסת שנשרף שלט הנצחה לזכר קורבנות השואה‬

Pamětní deska vypálené synagogy a obětí Šoa Před Košer hotelem Laureta, Sadová 27

20

Vypálena za Křišťálové noci 10. listopadu 1938 jednotkami SA z Plavna

21

‫בית הכנסת הנוכחי והקהילה היהודית של קרלובי וארי‬

Současná synagoga a Židovská obec Karlovy Vary

Bezručova ulice 8

22

V červenci 1945 obnovilo činnost obce dvacet šest Židů. Jen tolik se jich z původně dvou tisíc vrátilo z koncentračních táborů nebo ze zahraničních armád. (Pro srovnání: V roce 1930 se prý v KV k židovství hlásilo 2120 obyvatel Karlových Varů). Z těchto lidí tu ale dnes již nikdo nežije. Někteří emigrovali do zahraničí krátce po válce a zbytek utekl před komunistickým režimem – první část do roku 1947 a druhá po roce 1968. Většinou nacházeli svůj domov v Izraeli, v USA, v Německu a dalších zemích. Nyní Karlovarská židovská obec čítá devadesát členů. Je jedinou Židovskou obcí v Karlovarském kraji.

Rabbi REUVEN GROSZ

Je čestným rabínem Karlovarské židovské obce. Bývalý student zdejšího gymnázia, který konvertoval k judaismu a odjel studovat do Izraele. Dnes tam i s rodinou bydlí a do Karlových Varů občas jezdí a podporuje zdejší obec. Jaká místa máte v Karlovarském kraji nejraději? Je to samozřejmě karlovarská synagoga, neboť jsem se podílel na jejím uvedení do provozu. Rád zajdu i na hřbitov v Karlových Varech a rád chodím mezi lidi - a jak jde čas, je tam stále více lidí, které jsem osobně poznal. Jsou nějaká místa v Izraeli, která Vám připomínají Váš rodný kraj? Popravdě jsem tomu nevěnoval pozornost. Do Izraele jsem přijel studovat, a tak jsem nikam moc nejezdil. Cestuji v rámci svojí práce a po návratu jsem rád doma. Jak nejlépe uctít ty, kteří leží na židovských hřbitovech v okolí? Nerad bych doporučoval vyloženě výlety na židovské hřbitovy. Každopádně, kdo chce přijít na hřbitov, mel by být slušně oblečený, zakryté lokty a kolena (tj. aby oblečení sahalo pod kolena a pod lokty). Na hřbitovech se nejí a nepije.

‫בית הקברות היהודי‬ Židovský hřbitov Karlovy Vary, Drahovice 50°13'50.225"N, 12°53'16.266"E Tento hřbitov byl založen v roce 1869, je v něm cca 700 náhrobků. Dodnes se na něm pohřbívá.

‫הוספיס עבור הישראלים העניים של הקיסר פרנץ יוזף‬

23

Hospic císaře Františka Josefa pro chudé Izraelity Jde o třetí židovský špitál vystavěný v Karlových Varech, byl otevřen 29. dubna 1903. Měl kapacitu 150 osob měsíčně. Tento projekt inicioval rabín Ignaz Ziegler, především uspořádal sbírku a sháněl na výstavbu peníze. Instituce byla pojmenována po předposledním rakouském císaři Františku Josefovi, jak bylo tehdy dobrým zvykem. Rabín působil v Karlových Varech celých 50 let – do roku 1938. Zemřel v Izraeli. Budova ještě dnes stojí, je v ní dětská poliklinika.

Rodina Moser a karlovarská sklárna

24

„Karlovy Vary – to je rakouské město na německém území Čech, postavené českýma rukama z židovských peněz,“ to se o městě říkalo kolem roku 1900. Potvrzuje to také Ludwig Moser (1855 – 1916). Ten byl význačnou osobností zdejší židovské obce, ale i celého regionu. Podnikatel a majitel karlovarské sklárny určoval také vývoj ve sklářství v celé zemi. V Karlových Varech tak podporoval růst hospodářství a přispíval na rozvoj kultury.

25

BEČOV NAD TEPLOU ‫בית הקברות היהודי‬ Židovský hřbitov 50°5'0.362"N, 12°49'47.697"E Hřbitov už tu nenajdete. Je tu jen plocha bývalého hřbitova. Ten, byl zrušen v době Holocaustu. Náhrobky ze 17. století byla pokryta podlaha mlýna. V současné době se připravuje vrácení náhrobků, které se zachránily, zpět na hřbitov.

POUTNOV ‫בית הקברות היהודי‬ Židovský hřbitov 50°1'29.331"N, 12°51'21.569"E Zachovalý hřbitov z 1. třetiny 19. stol. se 47 náhrobky.

26

LUKA ‫בית הקברות היהודי‬ Židovský hřbitov 50°9'22.722"N, 13°8'22.433"E

Hřbitov se zachovalou obvodní zdí, zbytky obřadní síně a se třemi náhrobky. Vede k němu alej a popadané stromy mohou ztížit vstup ke hřbitovu. Je třeba počítat s tím, že budete muset zastavit u silnice a jít několik desítek metrů ke hřbitovu pěšky.

CHYŠE ‫אנדרטה במקום שבו עמד בית הכנסת‬

Část synagogy Zachovala se pouze spodní část synagogy, která přežila požár.

27

‫בית הקברות היהודי‬ Židovský hřbitov 50°6'13.553"N, 13°15'16.805"E Prázdná plocha bývalého starého hřbitova. Najdete ji mezi dvěma pozemky s domy. Dříve byl v blízkosti mlýn a potok nazvaný „Judensteich“. Tento starý hřbitov s náhrobky ze 17. století byl zrušen těsně před rokem 1973. Nový hřbitov, který byl založen před rokem 1883 a zrušen před rokem 1973.

Achab Haidler ukazuje pexeso z hebrejských znaků. Dokumentuje hřbitovy nejen po Karlovarském kraji, ale také po celé zemi.

28

NEJDEK ‫בית הקברות היהודי‬ Židovský hřbitov 50°19'5.416"N, 12°43'54.034"E Hřbitov je z počátku druhé světové války - roku 1914. Dnes je to jen poničená židovská část na obecním hřbitově se dvěma náhrobky.

SOKOLOV ‫בית הקברות היהודי‬ Židovský hřbitov 50°10'38.256"N, 12°39'34.821"E Hřbitov byl založen roku 1878. Dnes je z něj pouze torzo. Nedochoval se na něm ani jeden náhrobní kámen.

29

‫ובית הכנסת שנשרף שלט הנצחה לזכר קורבנות השואה‬

Pamětní deska vypálené synagogy a obětí Šoa Synagoga byla vypálena. Její torzo bylo přestavěno na hotel. Z něj je nyní Lékařský dům, na jehož straně (proti vchodu do základní školy) je pamětní deska, věnovaná obětem Holocaustu z bývalého Falknovska (Sokolovska)

‫אוסף הציורים הייחודי של הצייר דוד פרידמןן‬ Unikátní sbírka obrazů grafika Davida Friedmana Sokolovské muzeum

Je zde umístěna unikátní sbírka obrazů grafika a malíře Davida Friedmanna, ostravského rodáka, který krátce působil na Sokolovsku. Přišel sem po válce. Už v Ostravě maloval převážně horníky a stejné téma ho uchvátilo tady. Byl to také známý novinový karikaturista. Namaloval mj. řadu obrazů s tematikou koncentračních táborů, kde byl sám vězněn. Později emigroval se svou novou rodinou (první manželka a děti zahynuly v koncentračním táboře) – manželkou a dcerou Miriam do Ameriky. Při emigraci si maličko upravil jméno. Z Davida Friedmanna se stal David Friedman (pouze s jedním „n“). Proto také můžete narazit na obě varianty jeho jména. Jste-li z toho zmateni, jak se doopravdy píše, tady je vysvětlení – píšeme-li či mluvíme-li o něm v rámci jeho činnosti do emigrace v USA, píšeme jej se dvěma „n“, po emigraci už jen s jedním “n“. David Friedmann je na snímku ´muž s brýlemi´.

30

LOKET ‫המצבה של הרב בנימין‬

Náhrobní kámen rabína Benjamina Je umístěn v depozitáři loketského hradu. Kámen pochází z počátku 17. stol. Dnes již zrušený židovský hřbitov na Loketsku byl v místech Robičského předměstí.

Zbytky mikve Byly ještě počátkem 20. Století v Kostelní ulici v Lokti. Nyní tu už nejsou.

ARNOLTOV

31

‫בית הקברות היהודי‬ Židovský hřbitov 50°6'50.858"N, 12°35'17.829"E Pochází pravděpodobně z 1. pol. 19. století. Jde o zachovalý hřbitov s cca 26 náhrobky.

KRÁSNÁ LÍPA ‫בית הקברות היהודי‬ Židovský hřbitov 50°5'52.038"N, 12°38'43.807"E 10 km od Sokolova směrem na Kostelní Břízu, svah pod lesem, cca 200 m od vodní nádrže Rovná

Pochází z poloviny 18. století, je zachovalý. Původně měl také malou obřadní síň, která ale zmizela…

32

‫בית הכנסת‬

Synagoga V místě byla zrušena obec a z oblasti se udělala umělá vodní nádrž Rovná. Modlitebna tak byla zatopená v roce 1962. Dnes je tedy stále pod vodou…

KOSTELNÍ BŘÍZA ‫בית משפחת הוניג‬

Rodinný dům rodiny Hönigovy Rodina zde žila do 70 let tohoto století. Kostelní bříza dům č. 39.

33

KYNŠPERK NAD OHŘÍ ‫בית שנולד בו הצייר פריץ לדרר‬

Rodný dům akademického malíře Fritze Lederera Dnes je to už nejstarší dům v Kynšperku, je u městské branky číslo popisné 87.

34

‫בית הקברות היהודי‬ Židovský hřbitov Hned za domem Fritze Lederera

50°7'13.230"N, 12°31'38.329"E Hřbitov je jako jeden z mála přímo v obci. Byl založen asi v polovině 14. stol. Dochované náhrobky tu jsou z 1. pol. 18. st. Je tu cca 112 náhrobků. Akademický malíř Fritz Lederer byl poslední, kdo tu byl pohřben. Jeho hrob se nacházel vlevo od hlavního vchodu, není označen.

ČISTÁ / LAUTERBACH ‫שלט הנצחה לזכר הנשים שמתו בצעד המוות‬

Pamětní deska mrtvých žen z pochodu smrti Poblíž Lokte, GPS: šířka 50.09914 / délka 12.73028

Dnes už neexistující - zaniklá obec, za kterou se nachází pietně upravené místo na památku dvanácti židovských žen, které tu umřely na pochodu smrti v dubnu 1945. Nocovaly na holé zemi u školy a druhý den už se neprobudily.

35

36

SVATAVA ‫אנדרטה המזכירה את מחנה הריכוז לנשים‬

Památník ženského koncentračního tábora Koncentrační tábor se rozkládal na pláni zvané Auerleiten. Administrativně podléhal Koncentračnímu táboru Ravensbrück a z hlediska pracovního nasazení nedalekému bavorskému Koncentračnímu Táboru Flossenbürg. Židovské transporty tudy procházely od jara 1945.

ÚTVINA ‫בית הקברות היהודי‬ Židovský hřbitov Směr do Karlových Varů na Bečov 50°4'51.919"N, 12°57'18.884"E Zdejší židovská obec dostala pro hřbitov přidělené místo nedaleko šibeničního vrchu a rybníku. Dříve bylo běžné dávat Židům ta nejhorší místa. Dnes je z něj zachovaný, ale velmi poničený hřbitov z 1. pol. 19. stol. se čtyřmi náhrobky. Ostatními náhrobky byl vydlážděný blízký potok.

37

HROZNĚTÍN ‫בית הקברות היהודי‬ Židovský hřbitov Karlovarská ulice 50°18'51.108"N, 12°51'45.795"E Velmi starý hřbitov. Pochází asi z 15. stol., je velmi zachovalý s cca 300 náhrobky.

38

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ ‫ובית הכנסת שנשרף שלט הנצחה לזכר קורבנות השואה‬

Pamětní deska vypálené synagogy a obětí Šoa Lesní ulice 102-Goethův dům

Dnes pouze pamětní deska.

39

40

‫בית הקברות היהודי‬ Židovský hřbitov 49°57'51.613"N, 12°41'1.242"E Německý, světově uznávaný, filozof Theodor Lessing, Hannoverský rodák v Mariánských Lázních našel útočiště poté, co musel emigrovat před nacistickým režimem z rodného Německa. Nacisté si jej ale našli i tady. 30. srpna 1933 byl zavražděn. Šlo o obrovskou aféru své doby. Byl první obětí nacismu v Československu. Vražda byla dvanáct let poté znovu otevřena a vrah zavřen. O celé neuvěřitelné kauze pojednává filmová detektivka Výstřely z Mariánských Lázní. Na zdejším židovském hřbitově jsou také náhrobky ze hřbitova v Lázních Kynžvart, který byl za války zrušen. Hřbitov je z roku 1875, dosud funkční.

41

LÁZNĚ KYNŽVART Dům New York s Mikve Potoční 19 Mikve je rituální koupel (před opisováním svitků Tóry bylo nutno se rituálně omýt).

‫בית הקברות היהודי‬ Židovský hřbitov Neexistuje, zrušen za Holocaustu. 50°0'49.523"N, 12°37'40.216"E

42

Vyšetřování vraždy Theodora Lessinga.

DRMOUL ‫אנדרטת הסופר נורברט פרידה‬

Pomník spisovatele Norberta Frýda Je umístěn na návsi.

43

Růžena Knedlíková z obce Drmoul a Helena Bruderová z Mariánských Lázní pomáhají připravovat akce na obnovu a údržbu drmoulského židovského hřbitova.

‫בית הקברות היהודי‬ Židovský hřbitov

44

49°56'28.806"N, 12°38'32.893"E Na kraji Drmoulu, směrem na Tři sekery po levé straně. Jako jeden z mála je řádně označen. Obec o něj velmi dbá. Spolupracuje s dobrovolníky z německé organizace Aktion Sühnenzeichen na jeho pravidelné údržbě a dokumentaci. Je zachovalý s 299 náhrobky ze 17. století. Rarita hřbitova. Našla zde své předky například Michaela Vidláková. Její předci dokonce pochází z vážených Kohenů. Jezdí sem pravidelně z Prahy a také pomáhá s obnovou hřbitova.

45

MALÁ ŠITBOŘ ‫בית הקברות היהודי‬ Židovský hřbitov 50°2'37.649"N, 12°31'57.210"E Udržovaný, nalezneme jej nedaleko židovského hřbitova v Úbočí cestou na Milíkov. Je v něm 90 náhrobků a nejstarší z nich je z roku 1821.

46

ÚBOČÍ

‫בית הקברות היהודי‬ Židovský hřbitov

47

50°1'33.029"N, 12°33'41.422"E Hřbitov je nedaleko Milíkova a Malé Šitboře. Rozkládá se v lesní proláklině na kraji obce nad a za rybníčkem na kraji lesa. Rarita hřbitova spočívá v tom, že je téměř nemožné se k němu dostat. Ke hřbitovu se můžete dostat horní delší cestou přes pole nebo uzounkou cestou na břehu rybníčka (pěšinka, jejíž jeden okraj je tvořen strmým svahem a druhý je už příkrý břeh rybníčku je široká cca 20 cm.). Je však možná skrze ní projít. Všichni, kteří dokumentují hřbitovy, tudy chodí. Je nutná vysoká opatrnost. Jde ale o krásnou dobrodružnou cestu, kdy jste odměněni vstupem do lesní prolákliny, z níž se před vámi najednou nečekaně rozprostře nádherný, malebný, tajuplný hřbitůvek – ještě s obvodní zdí. Skutečně úžasný zážitek! Ke hřbitovu ani dříve nebyla jiná cesta. Jak tedy Chewra Kadiša dostávala své nebožtíky na hřbitov? Správně. Loďkou přes rybníček. Hřbitov pochází z 1. třetiny 19. stol. Čítá 71 náhrobků.

LOMNIČKA ‫בית הקברות היהודי‬ Židovský hřbitov 50°13'9.094"N, 12°22'31.971"E Nalezneme ji směrem od Chebu na Luby. Dorazíte do obce Lomnička, kde lze zaparkovat. Pak vás čeká ještě asi cca 1,5 km cesta k lesu, kde hřbitov je. Datuje se z počátku 19. stol. Je zachovalý a má 82 náhrobků.

CHEB

48

‫ובית הכנסת שנשרף שלט הנצחה לזכר קורבנות השואה‬

Pamětní deska vypálené synagogy a obětí Šoa Ulice Obrněné brigády

49

50

Synagoga byla vypálena při Křišťálové noci 10. listopadu 1938. Město pak z tohoto místa udělalo nádrž na vodu pro hasiče. V osmdesátých letech tu byla vystavěna střední škola. Na jejím místě pak v roce 2003 díky intervenci zdejší historičky Jitky Chmelíkové-Mlsové, odhalena pamětní deska.

‫בית הקברות היהודי‬ Židovský hřbitov Směr výjezd z města na Háje, ulice Osvobození (před mostem po pravé straně). Hřbitov byl založen r. 1872 a zrušen po roce 1960. Na jeho místě město zbudovalo zahrádkářskou osadu. Žádný z náhrobků se nedochoval. Není známo, kde skončily. V Chebu byly celkem tři židovské hřbitovy, první existoval do roku 1418, po roce 1417 založen druhý a zrušen koncem 15. stol.

‫שלט ההנצחה בבית שנולד בו הפסנתרן רודולף סרקין‬

Pamětní deska na rodném domě klavíristy Rudolfa Serkina 51

Náměstí Kr. Jiřího z Poděbrad číslo 28 naproti staré radnici.

‫המצבות מבית הקברות היהודי של ימי הביניים ושלט ההנצחה לזכר הרב מאייר‬

Středověké náhrobky a deska Rabiho Mayera Chebské muzeum, náměstí Kr. Jiřího z Poděbrad 4

52

Náhrobky jsou z již neexistujícího prvního židovského hřbitova. Text na desce Rabiho Mayera (překlad z hebrejštiny): „Náš učitel a pán Meir, syn Josefa, spravedlivý kněz, jeho světlo nechť září. Staral se (přímo i nepřímo) od roku „silného“ (rok 100) až do roku tohoto (rok 107), aby získal pro společenství svitky, získával prostředky pro ohraničené místo pro B-ží dům sám a prostřednictvím svých poslů!“

53

FRANTIŠKOVY LÁZNĚ ‫ובית הכנסת שנשרף שלט הנצחה לזכר קורבנות השואה‬ Pamětní deska vypálené synagogy a obětí Šoa Na protějším domě bývalé synagogy ve Francouzské ulici, synagoga vystavěna roku 1884, zničena při Křišťálové noci nacisty.

‫בית הקברות היהודי‬ Židovský hřbitov

54

Ze hřbitova je jen zeď a uvnitř zahrádka Je tu také pomník zakladatele esperanta L.L. Zamenhofa.

55

Hebrejština do mne vlévá energii. Když otevřu knihu, znaky mě vtáhnou

56

Na to, že Iveta Bellová (na snímku) už deset let studuje po volných chvílích hebrejštinu, se přišlo úplnou náhodou před více než dvěma lety při jedné z přednášek Tomáše Graumanna, židovského dítěte, jednoho ze šestašedesáti devíti, které zachránil sir Nicholas Winton před nacisty. O měsíc později už na zahradě knihovny v rámci naší akce SeeMedia o.s., kterou sdružení připravilo na Chebské dvorky, vykládala základy hebrejštiny na scéně knihovny naproti bývalé synagoze, která vyhořela při křišťálové noci, spolu se svým on-line učitelem Achabem Haidlerem (na spodním snímku), chasidským Židem. Achab se vždy při označení, že je Chasidský Žid ošívá. Ne, že by to nebyla pravda, to on je, tomu se nevzpěčuje. Ale on nemá zbytečná, taková ta „pí ár“ slova moc rád.

Ale dost nyní o Achabovi. Zpět k jeho „žačce“. I když je to těžké. Protože mluvit o žáku a nezmínit se o jeho mistrovi snad není ani možné. Podle židovských zvyků se totiž stává Rabim nikoliv člověk, který učí své vlastní žáky, ale až ten, jehož žáci začnou učit své žáky. Pak teprve má dotyčný nárok na oslovení Rabi. Takže se dá říci, že Achab je vlastně Rabi. Když se zeptáte Ivety Bellové, na první pohled obyčejné ženy (když ji poznáte, slovo ´obyčejná vám moc nejde přes rty či klávesnici´, její živá energie si vás podmaní a když ne, tak vás zaručeně dostane její charakteristický smích), kdy se setkala s Achabem a začala se u něj učit hebrejsky, odpoví vám tak, že vás to trochu zarazí. „No, on přišel ke mně domů,“ odvětí automaticky. „Aha, takže ty jsi ho pozvala?“ zeptáte se. „Ne, on tam prostě přišel s jedněma našima známýma…“ vysvětluje. Už to začíná být logické. Ono vše kolem židovství, hebrejštiny, Achaba či Ivety je ´logické´, jen to musíte rozplést z toho lehkého chaosu, který vše jemně zahaluje. Ale tak to právě s tím vším je a dává to smysl. Vše rozpleteme, nebojte se. Iveta i přestože se s Achabem seznámila, se nakonec až po pár letech s Achabem zase spojila a našla si jeho hodiny hebrejštiny na internetu a začala se jí učit. „Moje motivace byla taková asi nepraktická, spíš romantická. Hebrejštinu jsem se začala učit, abych si mohla přečíst Bibli v originále,“ vysvětluje. U hebrejštiny už zůstala a začala zlehka objevovat tajemství znaků a souvisejícího Talmudu. A vzhledem k tomu, že jejím učitelem je kontroverzní liberální Žid Jaroslav Achab Haidler, který nedělá nic polovičatě, dnes už má i ona sama své žáky, které učí ve svém volném čase.

57

Iveta nejprve podnikala, poté působila jako opatrovnice v dětském domě, pak pracovala v internetové prodejně s elektronikou a dnes zůstává pořád v obchodě. Hebrejštině se věnuje s krátkými přestávkami ve svém volném čase už deset let a nehodlá s tím nikdy přestat.

Každý znak má trojí výklad – je písmenem i číslicí a navíc má v sobě symboliku „Hebrejština do mne vlévá energii, když otevřu učebnici nebo Tóru, úplně mne ty znaky vtáhnou,“ říká Iveta Bellová. „Po té první akci se SeeMedia, kdy bylo všechno hodně medializováno, ke mně začali chodit známí, kteří vůbec netušili, že se tomu věnuji. Původně jsem nebyla moc ráda. Byl to můj malý soukromý koníček. Takové tajemství. Učím se u Achaba a velice se skláním před jeho hlubokými vědomostmi a rozhledem. Věděla jsem, že znám jen zlomek toho, co on,“ líčí. „Rozhodně bych neměla odvahu začít vyučovat. Pak se mě ale ti lidé začali ptát, kde by se mohli hebrejštinu učit. Byli z Achabovy přednášky absolutně uneseni. Tak jsme se domluvili. Scházíme se už rok a půl s přestávkami. Původně nás bylo pět, po loňském dubnovém Pesachu, kdy jsme v Chebu dělali instruktáž slavení židovských Velikonoc, se zase přihlásili další. Už je nás osm, a to jsou jen lidé z Chebu. Vůbec mě nenapadlo, že bude takový zájem,“ vypráví.

58

Na to, že se hebrejština se čte zprava doleva, si zvyknete rychle

„Hebrejštinu jsem se začala učit podle textů od Achaba Haidlera, kterého jsem potkala na jedné jeho návštěvě tady v Chebu,“ vzpomíná. „Zhruba před dvěma, třemi lety založil Achab bezplatný vzdělávací potrál hebrejštiny, kde jsou také videolekce, které sám natáčí. On to umí vysvětlit neuvěřitelně jednoše. Máte pocit, že hebrejština je skutečně hračka – takový ten sladký koláček, což je starý židovský zvyk. Když jsou dítěti tři roky, upečou mu rodiče tři koláčky – jeden ve tvaru písmene ‫ א‬alef (a), které znamená počátek, druhý ‫ מ‬mem (m), značící prostředek a třetí ‫ ש‬šin (s) konec (ve smyslu ‚všech věcí‘). Tímto gestem nabízí dítěti hebrejskou abecedu a zároveň mu ukazují, že učení, jako talmud, ve smyslu poznání, je sladké a snadné – záleží na přístupu. A protože hebrejština je přímo prošpikovaná symbolikou a jemnými rozpory, které se paradoxně vzájemně doplňují, odkazuje to také na příběh Evy a Adama v ráji, kteří snědli ‚zakázané ovoce poznání‘ a ‚tím to všechno začalo‘,“ líčí. Člověk si prý zvykne rychle na to, že hebrejština se čte zprava doleva, brzy rozeznala i samotné znaky, které zároveň znamenají souhlásky, čísla a ještě má každý z nich symboliku. Naučila se i samohlásky a přízvuky, které se píší většinou pod znaky nebo nad ně či ještě mezi ně. „Největší problém mi spíš dělá rozdílný způsob čtení některých samohlásek. Například písmeno ‚e‘ má několik variant. Buď je krátké, uzavřené nebo dlouhé, ale třeba to dlouhé čte Achab jako ‚ej‘, a takových rozmanitých odlišností je tam více,“ popisuje.

Mem ‫ – מ‬znamená vodu a čas A jaký znak má nejradši? „Mám ke každému ze dvaadvaceti znaků zvláštní vztah – to už je tak, že učení tóry říká, že abyste tomuto jazyku doopravdy porozuměli, nestačí se ho pouze naučit. Musíte ho prožít a zamilovat si ho. Teprve pak jej pochopíte. Achab tomu říká, že hebrejština je obranný jazyk. Když se ho učíte a nemáte ho rádi, tak se brání a své taje odkryje až časem. Proto je to nejen písmo, ale i učení,“

59

vysvětluje Iveta Bellová a hned se vrací k tomu nejoblíbenějšímu znaku. „Je to Mem ‫ מ‬. Vlastně písmeno M, znamená vodu a čas. Ve smyslu, že voda plyne jako čas a navíc se počítá jako číslo čtyřicet a to je číslo, které se často používá v biblické mytologii – čtyřicet dní byla potopa, stejně tak dlouho také pokušení na poušti, které je ale až v Novém zákoně, čtyřicet let putování lidu Izraele pouští (opět před Velikonoci). Pak mám také pěkný vztah k písmenu ‫‚ ג‬g‘, to je Gimmel – velbloud, zároveň také stvoření a také toto slovo je po přesmyčce základ známého slova Golem, a znamená to, že velký chrání malého, moc hezké písmenko. Znamená trojku. No a teď si představte, že právě z těchto písmen je složeno třeba slovo Gan, což je zahrada. To je zase úplně jiné slovo, ale zároveň má v sobě kód významu těchto znaků. Je to asi těžko vysvětlitelné takhle krátce, ale to je právě to, co se mi na tom moc líbí. To prostě v češtině ani angličtině není,“ uzavírá. Iveta Bellová je naše externí spolupracovnice pro projekt V PAMĚTI SYNAGOGY. Ve spolupráci s ní připravuje naše sdružení SeeMedia akce v rámci tohoto projektu. 60

Více o projektu

V PAMĚTI SYNAGOGY najdete na webových stránkách:

http://insidethesynagogue.wordpress.com

61