DOTAZY ZE SEMINÁŘE PRO ŽADATELE DNE 10. 7. 2015 Obsah 1 DOTAZY NA ZPŮSOBILÉ A NEZPŮSOBILÉ VÝDAJE – SPECIFICKÁ ČÁST PRAVIDEL ............................................................................................................................ 2 1.1 Přehled obvyklých cen / mezd / platů ...................................................................... 2 1.2 Stejná hodinová sazba za stejnou práci pro projekt a mimo projekt ........................ 2 1.3 Výše úvazku hrazeného z OPZ ............................................................................... 3 1.4 Je nutné uvádět výši úvazku člena realizačního týmu, který je hrazen z nepřímých nákladů. .......................................................................................................................... 3 1.5 Zařazení evaluátora do přímých/nepřímých výdajů ................................................. 4 1.6 Dotaz k pracovním výkazům ................................................................................... 4 1.7 Dotaz k nepřímým nákladům a vymezení práce s cílovou skupinou........................ 5 1.8 Lektorné.................................................................................................................. 6 2
DOTAZY K INFORMAČNÍMU SYSTÉMU ...................................................................... 7 2.1 Elektronické podepisování projektové žádosti ......................................................... 7 2.2 Nastavení doručování veškerých zpráv v IS KP14+. ............................................... 7
3
DOTAZY K VEŘEJNÝM ZAKÁZKÁM: ........................................................................... 8 3.1 Otázka sčítání předmětů zakázek projektových a neprojektových .......................... 8 3.2 Postup zadávání dotovaného zadavatele zakázky v hodnotě do 2 mil. Kč bez DPH. 8 3.3 Zveřejnění smluv nad 500 tis. bez DPH u dotovaných zadavatelů .......................... 8 3.4 Kontrola zakázek před podpisem smlouvy a kolize zákonné lhůty .......................... 8 3.5 Lhůty uvedené v tab. č. 15 Obecných pravidel ........................................................ 9
4
VEŘEJNÁ PODPORA ...................................................................................................10 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5
5
OSTATNÍ DOTAZY .......................................................................................................11 5.1 5.2 5.3 5.4
6
Která relevantní veřejná podpora je relevantní pro výzvu 03_15_002. ...................10 Vysvětlení pojmu „jeden podnik“ ............................................................................10 Změna v blokových výjimkách ...............................................................................10 Jak probíhá připisování veřejné podpory prakticky? ...............................................10 Jak se určuje cena interně pořádaného semináře? ................................................11 Dotaz k indikátoru „populace zasažená aktivitou na podporu sociálního dialogu" .11 Změna koeficientu nárokování DPH v průběhu realizace projektu .........................11 Oprávněný příjemce...............................................................................................13 Jsou absolventi cílovou skupinou pro výzvu 03_15_002? ......................................13
PŘÍLOHA: ZMĚNA V BLOKOVÝCH VÝJIMKÁCH ........................................................ 1
Strana: 1 z 15
1
DOTAZY NA ZPŮSOBILÉ A NEZPŮSOBILÉ VÝDAJE – SPECIFICKÁ ČÁST PRAVIDEL
1.1
Přehled obvyklých cen / mezd / platů
Kap. 6.1 Přiměřenost výdaje - kdy bude k dispozici přehled obvyklých cen a výší mezd/platů pro komodity/pracovní pozice? Prosíme o zaslání co nejdříve. Odpověď: Tabulka obvyklé ceny a mzdy/platy je k dispozici na http://www.esfcr.cz/obvykle-ceny-amzdy-platy.
1.2
Stejná hodinová sazba za stejnou práci pro projekt a mimo projekt
Kap. 6.4.1 Osobní náklady - uvedeno: "Při stanovení výše hodinové sazby za práci pro projekt u osob, které vykonávají stejnou či obdobnou práci i mimo realizaci projektu, je příjemce povinen brát v úvahu výši sazeb těchto zaměstnanců za činnosti mimo projekt. Pokud zaměstnanec zajišťuje v projektu stejnou či obdobnou činnost, jakou vykonává mimo projekt, pak se výše sazby za práci pro projekt a za stejnou či obdobnou práci bez vazby na projekt nemohou lišit. Vyšší hodinová sazba za práci pro projekt může být stanovena pouze v odůvodněných případech a s ohledem na charakter vykonávané činnosti s projektem nesouvisející." - Jedna věc je posuzovat pozici v projektu jako takovou a pak personální obsazení pozice, které zohledňuje také zkušenosti a osobní ohodnocení pracovníka. Jak máme postupovat, pokud zaměstnanci na pozicích projektu vykonávají obdobnou činnost i mimo projekt a zároveň nám v projektu schválí nižší sazbu, než jakou zaměstnavatel dává zaměstnanci v úvazku mimo projekt? Navrhujeme, zda by bylo možné upravit text pravidel – např. tak, že bude zřejmé, že by pracovník neměl mít na projektu vyšší sazbu než mimo projekt pokud půjde o obdobnou činnost. Odpověď: Je nutné rozlišovat, zda se jedná o stejnou nebo obdobnou práci. Obdobná práce se může lišit např. v různé výši odpovědnosti, velikosti administrovaných projektů, různé míře časové dotace apod. V tomto případě se nejedná o stejnou práci a mohou být stanoveny různé výše sazby. V případě stejné práce je možné též zohlednit výši kvalifikace a zkušenosti. Vzhledem k tomu, jak je uvedeno výše, se jedná o totožného pracovníka a totožnou činnost, je vysoce pravděpodobné, že i zkušenosti a kvalifikace budou totožné. Pokud se tedy jedná o stejnou práci, pak by se neměla výše sazby za práci pro projekt a mimo projekt lišit. Co se týká postupu, je možné upozornit zaměstnavatele na porušování zákoníku práce, a to konkrétně na porušení ustanovení § 110 odst. 1 zákoníku práce, které uvádí, že: "Za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody."
Strana: 2 z 15
Může nastat situace, že zaměstnanec má v zaměstnání mzdu vyšší než mzdu obvyklou. Pokud bude v projektu dělat stejnou činnost jako mimo projekt, je na základě zákoníku práce na místě, aby byl odměňován stejně jako mimo projekt. Ale neexistuj-li pro jeho mzdu/plat relevantní důvody (v rámci oboru), pak ovšem do způsobilých výdajů nepatří celá odměna za hodiny odpracované pro projekt, ale pouze část, které odpovídá mzdám/platům obvyklým.
1.3
Výše úvazku hrazeného z OPZ
Kap. 6.4.1 Osobní náklady - uvedeno: "Pracovní úvazky zaměstnance se nesmí překrývat a není možné, aby byl placen za stejnou práci vícekrát. Úvazek osoby, u které je odměňování i jen částečně hrazeno z prostředků projektu OPZ, může být maximálně 1,0 dohromady u všech subjektů (příjemce a partneři) zapojených do daného projektu (tj. součet veškerých úvazků zaměstnance u zaměstnavatele/ů včetně případných DPP a DPČ nesmí překročit jeden pracovní úvazek), a to po celou dobu zapojení daného pracovníka do realizace projektu OPZ." Prosíme vysvětlit, jak bylo míněno na příkladu. Jak budeme toto pravidlo dokladovat/vykazovat ve výkazech práce a jak bude kontrolováno poskytovatelem dotace? Chápeme to správně, že se jedná o to, zda má daný zaměstnanec dohromady všechny úvazky ve výši 1,0 na daném projektu (ne u zaměstnavatele celkově), když se sečtou u příjemce i partnera - např. u příjemce má úvazek 0,2, u partnera 0,8 na daném projektu bez ohledu na celkovou výši ostatních úvazků. Odpověď: Postup navazuje na OP LZZ, kde platí, že u jednoho zaměstnavatele nesmí být překročen úvazek 1,0 a sčítají se všechny úvazky (pro projekt i neprojektové). Metodika OPZ je však přísnější, neboť se posuzuje více zaměstnavatelů (příjemce a partneři). Ale je vždy nutné posuzovat všechny úvazky daného zaměstnance, nikoli jenom projektové úvazky. Ve výkazu práce pracovník uvádí „Součet všech úvazků pracovníka u všech subjektů (příjemce a partneři)“, prostřednictvím tohoto údaje se ověřuje rozsah jeho zaměstnání v rámci těchto subjektů. Poskytovatel dotace v rámci kontroly žádosti o platbu kontroluje pracovní výkaz, během kontrol na místě si může vyžádat pracovní smlouvy/dohody o činnostech mimo pracovní poměr uzavřené mezi příjemcem či partnerem a daným zaměstnancem.
1.4
Je nutné uvádět výši úvazku člena realizačního týmu, který je hrazen z nepřímých nákladů.
Musí být uvedena výše úvazku v realizačním týmu, i přestože bude pozice hrazena z nepřímých nákladů? Odpověď: Aby bylo možné během hodnocení a výběru projektů žádost posoudit v rámci kritéria „Ověření administrativní, finanční a provozní kapacity žadatele“, je nutné uvést popis realizačního týmu do žádosti o podporu: s jakými pozicemi se v projektu počítá, jejich pracovní náplň, výše úvazků plánovaná celkově pro danou pozici. Neuvádí se ovšem jmenný seznam pracovníků, ale pouze struktura realizačního týmu. Během realizace projektu není třeba osoby, které jsou hrazeny z nepřímých nákladů, vůči poskytovateli deklarovat, dokládají se pracovní výkazy pouze za osoby, u nichž je odměna či její část financována v rámci přímých nákladů.
Strana: 3 z 15
1.5
Zařazení evaluátora do přímých/nepřímých výdajů
V rámci projektu počítáme se sebeevaluací, tedy evaluací, kterou bude provádět příjemce. Předpokládáme tedy, že součástí realizačního týmu projektu bude i pozice evaluátora projektu. Moc tedy nerozumíme tomu, že je ve Specifické části pravidel pro žadatele a příjemce uvedeno (kap. 6.4.15), že evaluační činnosti prováděné osobami mimo realizační tým projektu nespadají do nepřímých nákladů. Ale kam tedy máme zařadit pozici evaluátora, když nemá být součástí realizačního týmu? Odpověď: Evaluace, stejně jako sebeevaluace patří do přímých nákladů, i přestože je uskutečněna členem realizačního týmu. Rozhodující by nemělo být, kým je činnost provedena, ale obsah této činnosti. Není relevantní, zda jsou tyto činnosti zajištěny s využitím zaměstnanců příjemce či partnera nebo některého z jejich dodavatelů. Věta, ze které vycházíte ze Specifické části pravidel: "Výjimku představují evaluační činnosti prováděné osobami mimo realizační tým projektu, náklady na ně nespadají do nepřímých výdajů, ačkoli přímé využití výstupu cílovou skupinou není u evaluací pravděpodobné." měla sdělit, že ačkoliv do nepřímých nákladů jsou zařazeni ti zaměstnanci, kteří nepracující s cílovou skupinou, evaluátoři do nepřímých nákladů (i když nepracují s cílovou skupinou) nepatří. Toto potvrzuje i poznámka pod čarou č. 85, která uvádí: "Účast pracovníka, který pracuje s cílovou skupinou / zajišťuje výstup pro přímé použití cílovou skupinou (či zajišťuje evaluace) na poradách a obdobných se neposuzuje jako řízení projektu či organizace." a tudíž nepatří do nepřímých nákladů, ale do přímých. Poznámka dále pokračuje: "Rozhodující je, že dle pracovní náplně daný pracovník pracuje přímo s cílovou skupinou projektu nebo zajišťuje výstup, který je určen k přímému využití cílovou skupinou projektu (či zajišťuje evaluace)."
1.6
Dotaz k pracovním výkazům
Kdy bude k dispozici vzor výkazu práce? Kdo a kdy bude rozhodovat o tom, zda daný pracovník má/musí podávat výkazy práce? V kap. 6.5.1 Pracovní výkazy (specifická část pravidel) je uvedeno: „Pracovní výkazy jsou u zaměstnance vyžadovány jen při výskytu alespoň jedné z následujících 2 okolností: a) jedná se o pracovníka, který v rámci daného pracovně právního vztahu (91) vykonává činnosti pro projekt i mimo projekt; b) jedná se o projekt, ve kterém se využívají nepřímé náklady, a u dané pracovní pozice nelze dopředu vyloučit riziko, že by vykonávala i agendu zařazenou do nepřímých nákladů (tzn. je zde riziko dvojího financování). Zda existuje riziko dvojího financování, rozhodne příjemce či partner podle popisu pracovní činnosti daného zaměstnance (92) v případě nejasností lze prostřednictvím IS KP14+ kontaktovat pracovníka ŘO odpovědného za daný projekt. Poznámka 91: Jedním pracovněprávním vztahem se myslí konkrétní pracovní smlouva, konkrétní dohoda o pracovní činnosti nebo konkrétní dohoda o provedení práce. (Není
Strana: 4 z 15
rozhodující, zda zaměstnanec má případně ještě nějaký jiný pracovněprávní vztah ke stejnému nebo jinému zaměstnavateli.) Poznámka 92: Není nicméně nutné, aby všechny činnosti, které se objeví ve výkazu práce, byly uvedeny v tomto popisu (tj. způsobilé výdaje projektu představují i osobní náklady spojené s prací, kterou popis pracovní pozice výslovně nepokrývá, ale činnost spadá do obecněji formulovaného popisu činnosti a aktivita byla pro projekt potřebná/nezbytná).“ Zajímá nás příklad, kdy zaměstnanec bude mít např. úvazek 0,6 v rámci projektu a mimo projekt už žádný mít nebude a bude vykonávat činnosti, které spadají do přímých nákladů (odborná agenda) – bude patrné i z popisu pracovní pozice – je naše domněnka, že takový pracovník nebude zpracovávat ani předkládat výkaz práce, správná? Odpověď: Ano, vaše domněnka je správná, pracovník, který nekombinuje činnosti mimo a v projektu a který bude jednoznačně vykonávat činnosti pouze v rámci přímých nákladů, nemusí zpracovávat pracovní výkaz.
1.7
Dotaz k nepřímým nákladům a s cílovou skupinou
vymezení práce
Kap. 6.4.15 - Vymezení nepřímých nákladů v OPZ - uvedeno: „Pro zařazení do nepřímých nákladů je rozhodující, že daný pracovník: • •
nepracuje přímo s cílovou skupinou projektu (83) nebo nezajišťuje výstup, který je určen k přímému využití cílovou skupinou projektu.(84)
Poznámka 83: Do práce s cílovou skupinou patří i komunikace (osobní i jiná) s potenciálními účastníky projektu (tj. osobami, které patří do cílové skupiny, ale dosud se do projektu nezapojili). Poznámka 84: S cílovou skupinou přímo pracuje např. lektor, mentor apod., výstupem pro přímé využití cílovou skupinou se rozumí např. učebnice apod. Poznámka 85: Účast pracovníka, který pracuje s cílovou skupinou / zajišťuje výstup pro přímé použití cílovou skupinou (či zajišťuje evaluace) na poradách a obdobných se neposuzuje jako řízení projektu či organizace. Rozhodující je, že dle pracovní náplně daný pracovník pracuje přímo s cílovou skupinou projektu nebo zajišťuje výstup, který je určen k přímému využití cílovou skupinou projektu (či zajišťuje evaluace). Posuzování tedy probíhá tak, že se bere v úvahu náplň pracovníka jako celku, tedy veškeré činnosti, které souvisí s danou pozicí v projektu - např. pokud pracovník, který pracuje s cílovou skupinou v regionu, zároveň také připravuje podklady na jednání a účastní se jednání na úrovni krajské tripartity, nebo se účastní dalších jednání souvisejících se sociálním dialogem (zpravidla nemají přímé využití cílovou skupinou ve smyslu uváděného příkladu lektora), tak je to také považováno za "přímé náklady"? Máme v projektu pozice pracovníků, kteří pracují s cílovou skupinou a tyto pracovníky odborně koordinuje/řídí další pracovník, který jednak určuje směr výkonu práce s cílovou skupinou (po odborné stránce). Není tím míněno klasické řízení pracovníků, do kterého
Strana: 5 z 15
řadíme např. řízení lidských zdrojů, kontrola související s docházkou, dovolenými, služebními cestami apod., ale čistě odborný dohled nad činností s cílovou skupinou. Tyto pozice můžeme také zařadit do přímých nákladů projektu? V projektu budeme zpracovávat analýzy a stanoviska. Ne všechny však budou indikátory (uveřejněné dokumenty) a budou např. sloužit jako podklad pro další zpracování v rámci sociálního dialogu. Dopad na cílovou skupinu to bude mít, ale ne přímo jako je uvedeno v příkladu s lektorem. Můžeme i tyto pozice, tedy pracovníky, kteří spolupracují na přípravě stanovisek, nebo je přímo připravují, zařadit do přímých nákladů projektu? Odpověď: Pokud pracovník, který pracuje s cílovou skupinou v regionu, zároveň také připravuje podklady na jednání nebo se účastní jednání na úrovni krajské tripartity (či jiných souvisejících se sociálním dialogem) a tyto činnosti jsou nutné k zajištění práce s cílovou skupinou nebo se jedná o práce související, jsou brány tyto úkony jako přípravné úkony pro práci s cílovou skupinou (zajištění informací pro práci s cílovou skupinou...), a proto se bude jednat o přímé náklady. Pokud jsou v projektu pozice pracovníků, kteří pracují s cílovou skupinou a tyto pracovníky odborně koordinuje/řídí další pracovník, který jednak určuje směr výkonu práce s cílovou skupinou (po odborné stránce) a nejedná se o řízení lidských zdrojů, lze považovat tyto úkony též za úkony spojené s cílovou skupinou, a proto je možné tyto pozice také zařadit do přímých nákladů projektu. Při zpracování analýz a stanovisek se vychází z cílové činnosti, ke které slouží, nikoliv zda je vazba na indikátory. Pokud se jedná o stanoviska k využití projektovému manažerovi (cíl činnosti), pak by činnosti spojené s jejich vypracováním patřily do nepřímých nákladů. Pokud se však jedná o podpůrné analýzy a stanoviska, které slouží jako podklad k dalším evaluacím (cíl činnosti), jenž jsou výstupem projektu, pak by se jednalo o přímé náklady projektu.
1.8
Lektorné
a) Přísluší zahraničním lektorům též „lektorné“? b) V případě konání semináře např. v Ostravě a účastník jede z Ostravy (projekt bez nepřímých nákladů), je způsobilé i přespání? Odpověď: a) Lektor je buď členem realizačního týmu, pak má mzdu / plat a je odměněn v rámci mzdových výdajů, nebo není součástí týmu, poté je možné jej do projektu zapojit jako dodavatele služby - součástí ceny za službu bude i jeho odměna. (V případě, že je členem realizačního týmu náleží mu náhrady mzdy při vykovávání služební cesty: a. V případě služební cesty člena realizačního týmu v ČR jsou tyto náklady součástí nepřímých nákladů; b. V případě služební cesty člena realizačního týmu do zahraniční mu náleží náhrady podle vyhlášky MPSV a vyhlášky MF o základních sazbách stravného v cizí měně platné pro daný rok; c. V případě že se bude jednat o zahraniční experty, pak jim náleží náhrady tzv. „per diems“.) b) V případě odůvodněnosti, např. vzdáleností či neexistenci spojů apod. je možné i den před jednáním/školením či po jeho uskutečnění (pokud skončilo v dobu, kdy nebylo možné přepravu následně uskutečnit) zajistit ubytování.
Strana: 6 z 15
2
DOTAZY K INFORMAČNÍMU SYSTÉMU
2.1
Elektronické podepisování projektové žádosti
Musí být signatář projektové žádosti vždy statutární orgán? Je vyžadována autorizovaná konverze dokumentu plné moci? V případě, že je více signatářů (osob jednajících společně), musí být dodrženo časový postup podepisování? Odpověď: Signatářem může být i jiná osoba oprávněná zastupovat žadatele, ovšem tento signatář musí být k tomuto úkolu zmocněn (a toto zmocnění musí specifikované v IS KP14+ v části Plné moci). OPZ nevyžaduje autorizovanou konverzi dokumentu plné moci. IS KP14+ neumožní podpis v jiném pořadí, než v tom, které žadatel ve formuláři žádosti nastavil. Více informací viz Pokyny (http://www.esfcr.cz/file/9143/).
2.2
k
vyplnění
žádosti
o
podporu
v
IS
KP14+
Nastavení doručování veškerých zpráv v IS KP14+.
Je možné v IS KP14+ nastavit, aby přišla každá komunikace, nikoliv pouze komunikace označena jako „kritická“? Odpověď: Uživatel je upozorňován systémem MS2014+ na nově příchozí depeše pomocí notifikací vždy, tj. i v případě obyčejných (tedy ne kritických) depeší. Způsob jakým jsou notifikace doručovány, si uživatel nastaví sám v Profilu uživatele – Kontaktní údaje. V případě označení kritické depeše, je možné navíc navolit možnosti SMS, email, nebo kombinace obojího. Pokud je depeše označena jako kritická, jsou notifikace doručovány i v době nočního klidu (tj. od 22.00 do 8.00 hod).
Strana: 7 z 15
3
DOTAZY K VEŘEJNÝM ZAKÁZKÁM:
3.1
Otázka sčítání předmětů zakázek projektových a neprojektových
V kap. 20.3 je mj. uvedeno: "V procesu zadávání zakázky zadavatel nejprve určí předmět zakázky. Předmětem jedné zakázky jsou všechna plnění, jejichž předměty plnění tvoří jeden funkční celek, nebo všechna obdobná a spolu související plnění, která zadavatel zamýšlí zadat v rámci jednoho účetního období. V případě, že mezi plněními v rámci projektu (anebo i plněními netýkajícími se projektu) existuje místní, věcná a časová souvislost, jsou předmětem jedné zakázky všechna obdobná a spolu související plnění, která zadavatel zamýšlí zadat." - z tohoto vyplývá, že by SP ČR jako zadavatel měl zahrnovat do zakázek i to, co se netýká projektu? Z jakého důvodu bychom toto měli činit? Odpověď: Toto ustanovení se týká upozornění pro žadatele/příjemce, kteří zadávají postupy podle zákona o veřejných zakázkách. V tomto případě mají povinnost sčítat všechny předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období, bez ohledu, zda se jedná o pořízení předmětu z rozpočtu projektu nebo mimo rozpočet projektu.
3.2
Postup zadávání dotovaného zadavatele zakázky v hodnotě do 2 mil. Kč bez DPH.
Prosíme ověřit, čím se máme řídit (co je pro nás závazné) v případě, že SP ČR bude dotovaným zadavatelem a bude zadávat zakázku do výše 2 mil. Kč bez DPH - není nám srozumitelné, co je a co není pro nás závazné, ale předpokládáme, že v tomto případě je pro nás závazná pouze metodika (Obecná část pravidel pro žadatele a příjemce v rámci OPZ), především v části 20.5. Odpověď: Ve výše uvedeném případě se zadavatel řídí metodikou OPZ.
3.3
Zveřejnění smluv nad 500 tis. bez DPH u dotovaných zadavatelů
V kapitole 20. 9 Obecné části pravidel pro žadatele a příjemce v rámci OPZ je uvedeno, že zadavatel, který splňuje vymezení veřejného zadavatele dle § 2 zákona o veřejných zakázkách, je povinen postupovat dle § 147a zákona zveřejnit na profilu zadavatele celé znění smlouvy, u níž cena jejího plnění přesahuje 500.000 Kč bez DPH, a to do 15 kalendářních dnů od jejího uzavření. V poznámce pod čarou č. 148 je upřesněno, že povinnosti dle § 147a se nevztahují na dotované zadavatele.
3.4
Kontrola zakázek před podpisem smlouvy a kolize zákonné lhůty
Kap. 20.13 Obecných pravidel - Povinnost součinnosti příjemce ve věci prověřování zadávání zakázek - stanoveno, že zadavatel má zaslat dokumentaci k zadávacímu řízení mj. také před podpisem smlouvy s vybraným dodavatelem a je tam stanovena lhůta nutná na
Strana: 8 z 15
kontrolu řídícím orgánem 15, resp. 32 pracovních dní. Domníváme se, že mohou být v konfliktu lhůty a pravidla v zákoně o zadávání veř. zakázek a dodržení Obecných pravidel v bodě 20.13 – možná se mýlíme, v tom případě prosíme více rozepsat postup zadavatele tak, aby byly dodrženy zákonné lhůty – např. pro podlimitní veřejné zakázky dle zákona a zároveň byla dodržena povinnost zadavatele nechat si posoudit smlouvy s vybraným dodavatelem řídícím orgánem. Příklad: dle metodiky MMR k veřejným zakázkám hodnotící komise bezodkladně po provedeném posouzení a hodnocení nabídek pořídí písemnou zprávu o posouzení a hodnocení nabídek a předá výsledek s veškerou dokumentací zadavateli a ten rozhodne o výběru nejvhodnější nabídky. Podle obecných pravidel pro žadatele OPZ však má zadavatel zaslat ke kontrole tuto dokumentaci včetně písemné zprávy řídícímu orgánu a ten má lhůtu 15, resp. 32 dní na vyjádření. Zároveň však dle zákona má zadavatel do 5 pracovních dnů po učiněném rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky odeslat oznámení o výběru nejvhodnější nabídky všem dotčeným zájemcům a všem dotčeným uchazečům. Pak začnou běžet lhůty pro námitky a následně pak lhůty pro uzavření smlouvy. Může se tak stát, pokud zadavatel dodrží lhůty dle zákona, že vyjádření řídícího orgánu přijde až po uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem a tudíž kontrola postrádá smyslu, když bude stejně ex-post. Odpověď: Pokud dotaz směřuje na lhůtu pro uzavřením smlouvy, kterou stanoví zákon, jedná se o lhůtu pořádkovou (při novelizaci zákona je plánováno tuto lhůtu odstranit). Tato problematika byla konzultována s MMR i z hlediska návrhu nového zákona, kde je navíc lhůta pro uzavření smlouvy bez zbytečného odkladu. Závěr je, že zadavatel za nedodržení lhůty není sankcionován. Příjemce teoreticky nemá povinnost vyčkat na závěry naší kontroly a ani se nemusí na tyto závěry a doporučení brát ohled.
3.5
Lhůty uvedené v tab. č. 15 Obecných pravidel
Dotaz na srozumitelnost lhůt - tab. č. 15 v kap. 20.13 - zakázka mimo zákon o veř. zakázkách a zakázka v režimu zákona - jaké lhůty se na nás budou vztahovat, když se jedná o dotovaného zadavatele, který zadává zakázku do 2 mil. Kč bez DPH (zakázka malého rozsahu)? Odpověď: zadávání režimem dle zákona rozumíme zadávání dle postupu definovaného v zákonu. Zákon stanovuje proces zadávání až pro zakázky od 2 mil. Kč bez DPH /pro zakázky s nižší předpokládanou hodnotou procesy stanoveny nejsou). V prvním sloupci jsou lhůty pro zakázky do 2 mil. Kč bez DPH, pro zakázky s hodnotou nejméně 2 mil. Kč bez DPH platí druhý sloupec.
Strana: 9 z 15
4
VEŘEJNÁ PODPORA
4.1
Která relevantní veřejná podpora je relevantní pro výzvu 03_15_002.
V textu výzvy není poskytování veřejné podpory nějak omezeno, a tudíž je možné aplikovat veškeré typy podpory umožněné v rámci OPZ, tedy zejména blokovou výjimku a podporu v režimu de minimis.
4.2
Vysvětlení pojmu „jeden podnik“
V případě pojmu jeden podnik doporučujeme pracovat s příručkou ÚOHS, ve které je tento pojem náležitě vysvětlen, a to včetně přehledných nákresů. Metodika je dostupná pod tímto odkazem: http://www.szif.cz/cs/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fdokumenty_ke_stazeni%2 Feafrd%2F1404198915011.pdf Pojem „jeden podnik“ („propojený podnik“) zahrnuje veškeré subjekty, které mezi sebou mají alespoň jeden z následujících vztahů: a) jeden subjekt vlastní více než 50 % hlasovacích práv, která náležejí akcionářům nebo společníkům, v jiném subjektu; b) jeden subjekt má právo jmenovat nebo odvolat více než 50 % členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného subjektu; c) jeden subjekt má právo uplatňovat více než 50% vliv v jiném subjektu podle smlouvy uzavřené s daným subjektem nebo dle ustanovení v zakladatelské smlouvě nebo ve stanovách tohoto subjektu; d) jeden subjekt, který je akcionářem nebo společníkem jiného subjektu, ovládá sám, v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného subjektu, více než 50 % hlasovacích práv, náležejících akcionářům nebo společníkům, v daném subjektu. Subjekty, které mají jakýkoli vztah uvedený pod písm. a) až d) prostřednictvím jednoho nebo více dalších subjektů, jsou také považovány za jeden podnik. S ohledem na výše uvedené je tedy zapotřebí, aby žadatel při žádosti o podporu de minimis předložil informace o podnicích, které jsou s ním propojené dle výše uvedených vztahů.
4.3
Změna v blokových výjimkách
V OPZ je nyní umožněno využití 8 blokových výjimek, přičemž jejich výčet a základní charakteristiky každé z nich jsou uvedeny v tabulce, jež je přiložena k tomuto dokumentu (odkaz). Podrobnější pravidla pro jejich využití jsou uvedeny v kapitole 21.3 Obecné části pravidel pro žadatele a příjemce v rámci OPZ.
4.4
Jak probíhá připisování veřejné podpory prakticky?
V případě, že svaz má členy podniky, pro jehož zaměstnance pořádá semináře.
Strana: 10 z 15
Problém se lhůtami zapisování veřejné podpory do registru podpor malého rozsahu lze řešit tak, že příjemce dotace může například požádat o přidělení podpory pro konkrétní subjekty na 6 akcí dopředu s rezervou, přičemž ve chvíli, kdy je možné vypočíst, kolik skutečná výše podpory poskytnuté danému subjektu činila, je provedena v registru podpor malého rozsahu korekce.
4.5
Jak se určuje cena interně pořádaného semináře?
Pro účel veřejné podpory je důležité vycházet z rozpočtu projektu a do veřejné podpory je třeba zahrnout ty položky, jež přímo souvisejí se seminářem a jsou nárokovány z OPZ. Půjde zejména o odměnu lektora, náklady na občerstvení, náklady na výrobu / přípravu výukových materiálů., cestovné, je-li propláceno nebo výdaje na pronájem místností. Teoreticky není třeba do této podpory zahrnovat alikvótní podíl na platech projektových manažerů. Naopak ale, pokud jsou za účelem konání semináře připravovány pozvánky, je vhodné započítat i náklady na jejich výrobu.
5
OSTATNÍ DOTAZY
5.1
Dotaz k indikátoru „populace zasažená aktivitou na podporu sociálního dialogu"
Jaké všechny údaje je třeba doložit a evidovat o osobách, které jsou v indikátoru "populace zasažená aktivitou na podporu sociálního dialogu"? Odpověď: V IS ESF 2014+ se sledují osoby s návazností na indikátor Celkový počet účastníků a u těchto osob musí být k dispozici údaje v rozsahu monitorovacího listu. U projektů sociálních partnerů se ovšem nepředpokládá využití indikátoru Celkový počet účastníků. U indikátoru Populace zasažená aktivitou na podporu sociálního dialogu se dílčí charakteristiky (pohlaví, věk apod.) nesledují. Na prezenčních listinách k dané aktivitě jsou dostačujícími údaji: jméno a příjmení účastníka, název organizace, jejímž je zaměstnancem, pří. též pracovní pozice v této organizaci (u relevantních aktivit typu školení pro kontrolu veřejné podpory) a podpis účastníka.
5.2
Změna koeficientu realizace projektu
nárokování
DPH
v průběhu
Specifická pravidla - kap. 6.4.10 DPH - "Plátce DPH – způsobilým výdajem je ta část DPH, u které podle zákona o DPH nemá plátce nárok na odpočet daně na vstupu (reprezentace). Pokud plátce DPH přijatá zdanitelná plnění použije jak pro uskutečnění své ekonomické činnosti, tak pro účely s ní nesouvisející, je způsobilou buď poměrná část DPH, nebo část DPH v krácené výši (odpovídající rozsahu použití nesouvisejícího s ekonomickou činností). Dále je způsobilým výdajem DPH v plné výši, pokud plátce nemá možnost nárokovat si odpočet daně na vstupu, protože plnění nepoužije pro svou ekonomickou činnost."- vyplývá z toho, že si může SP ČR nárokovat DPH do projektu, když je plátcem DPH?
Strana: 11 z 15
Situace SP ČR od „běžných plátců DPH“ je rozdílná v tom, že jsme sice plátci DPH, ale až podle konkrétních činností se dělí činnosti na ty, kdy si můžeme nárokovat DPH celé na finančním úřadu (jedná se o tzv. vedlejší činnost svazu, tzn. činnosti, které přímo nevyplývají ze stanov svazu) a kdy si můžeme nárokovat na finančním úřadu jen jeho část (platí pro hlavní činnost svazu, tzn. pro činnosti přímo vyplývající ze stanov svazu) - podíl a ten je daný koeficientem, který se stanovuje na rok na základě koeficientu z předchozího roku a zároveň po skončení aktuálního roku je zpětně upraven a dle toho dojde k vyrovnání s finančním úřadem – více viz příklad níže. Příklad: V roce 2015 používáme koeficient z roku 2014, který je 60 % a v průběhu roku 2015 si nárokujeme podíl ze zaplaceného DPH ve výši 60 %. Začátkem roku 2016 se udělá přepočet podle reálných čísel za rok 2015 a vyjde nám tzv. vypořádací koeficient, podle kterého se s FÚ vypořádáme. Vypořádací koeficient může vyjít úplně libovolně (vyšší i nižší, než ten, který používáme během roku). Hrozilo by tedy, že nastane situace, kdy si v průběhu roku budeme nárokovat u některých položek rozpočtu projektu 60 % DPH na finančním úřadu a 40 % DPH do projektu a pak po přepočtu po skončení roku nám finanční úřad zpětně za rok 2015 stanoví koeficient třeba 70 %, takže by hrozilo, že bychom zpětně museli vracet část DPH nárokované a proplacené z projektu, neboť pokud bychom to neudělali, měli bychom DPH proplacené dvakrát a tudíž porušení pravidel poskytovatele dotace, kontrola z finančního úřadu atd. Z hlediska nejefektivnějšího způsobu plánování rozpočtu, vykazování v projektu a nárokování si DPH je pro SP ČR nejvhodnější varianta, že by si nárokoval celé DPH související s náklady projektu do projektu a na finančním úřadu nic. Z výše uvedených ustanovení specifických pravidel však přímo nevyplývá, že to takto může SP ČR udělat. Prosíme více specifikovat (např. v poznámce pod čarou), jak má postupovat příjemce, který uplatňuje část DPH koeficientem. Nebo alespoň upravit celé to znění tak, aby si subjekt mohl vybrat, zda si bude DPH nárokovat do projektu nebo ne za podmínky, že si ho nebude nárokovat k proplacení dvakrát (z dotace i z finančního úřadu). Varianta, kdy bychom si u některé části nákladů projektu nárokovali jen část nákladů do projektu a část na finančním úřadu, je z hlediska plánování i realizace projektu prakticky těžko realizovatelná vzhledem k tomu, že předem neznáme, jak se v průběhu projektu bude koeficient měnit, komplikovalo by to i samotné čerpání, kde bychom museli dělit činnosti projektu na ty, u kterých si nárokujeme celé DPH na finančním úřadu a u kterých jen část a jakou. Z administrace by se jednalo o zbytečné zatížení jak příjemce, tak i poskytovatele dotace/kontrol. Jediná nekomplikovaná možnost v případě použití koeficientu je si celý rok nárokovat proplacení faktur bez DPH a až ve chvíli, kdy známe vypořádací koeficient, si nárokovat příslušnou část DPH. Je to dost administrativně náročné a plně to bude fungovat jen ve chvíli, kdy projekt skončí na konci kalendářního roku, abychom měli čas ten vypořádací koeficient zjistit. Odpověď: Způsobilé je pouze DPH, které NELZE nárokovat u finančního úřadu; rozhodnutí SP ČR, že si nějaké DPH nebude u finančního nárokovat (i když by dle platných předpisů mohl) tedy nezakládá způsobilost daného výdaje. Proto není možné se rozhodnout, že veškeré DPH bude zařazeno pouze do projektu. Dle výše uvedeného příkladu jsou možné varianty: 1. Příjemci si nebude DPH nárokovat v projektu vůbec, část uplatní u finančního úřadu, část zůstane výdajem krytým jeho vlastními zdroji.
Strana: 12 z 15
2. Příjemce si nebude nárokovat DPH, u kterého ještě nezná finální koeficient a teprve do dokončení roku a stanovení vyrovnávacího koeficientu zařadí DPH do žádosti o platbu předkládané jako první poté, co potřebný koeficient už byl stanoven. 3. Příjemce nejprve průběžně nárokuje DPH jako způsobilý výdaj v poměru, jaký mu určil finanční úřad (na základě dat z předchozího roku, tj. dle příkladu 40 %). Poté, co je stanoven vypořádací koeficient, zohlední změnu způsobilosti DPH v rámci nejbližší žádosti o platbu předkládané (a to zařazením výdajového částky s mínusem – pokud je nově část do projektu zařazeného DPH nezpůsobilá, nebo s plusem, pokud naopak vzrostla částka DPH splňující pravidla způsobilosti). Nebude se jednat o porušení rozpočtové kázně ani o nesrovnalost, protože celý rok účtoval příjemce správně na základě pokynů finančního úřadu (které se změnily až počátkem následujícího roku). Toto dorovnávání DPH je ovšem problematické v případě, že projekt už byl finančně ukončen a je vypořádán. Po ukončení projektu není možné dodatečně nárokovat žádné finanční prostředky, i kdyby došlo ke změně vyrovnávajícího koeficientu způsobem, že část DPH neuplatněného v projektu, by teoreticky – pokud by projekt dále pokračoval – způsobilá byla. Pokud by došlo k situaci, že příjemci se zvýšil koeficient odpočtu DPH, pak může dodatečně poukázat rozdíl ŘO OPZ.
5.3
Oprávněný příjemce
ČMOS, kteří nemají uzavřenou kolektivní smlouvu vyššího stupně, jsou oprávnění příjemci do této výzvy? Odpověď: Definice oprávněných žadatelů je uvedena v čl. 3.3 výzvy. Pokud organizace zaměstnavatelů a odborové organizace nemá uzavřenou kolektivní smlouvu vyšší stupně (a to ještě déle než měsíc před vyhlášením výzvy a platnost je minimálně do konce roku 2015), pak není oprávněným žadatelem.
5.4
Jsou absolventi 03_15_002?
cílovou
skupinou
pro
výzvu
Cílová skupina je definována v čl. 4.3 výzvy. Jednou z cílových skupin jsou i „potenciální noví zaměstnanci.“ Pokud tedy absolvent naplní definici „potenciálního nového zaměstnance“, je možné jej akceptovat.
Strana: 13 z 15
6
Příloha: Změna v blokových výjimkách Použití blokových výjimek v OPZ
Bloková výjimka Podpora na vzdělávání
Intenzita podpory
Max. výše podpory
50 % - 70 %
Podpora na vzdělávání v rámci jednoho projektu nesmí přesáhnout hodnotu 2.000.000 EUR.
Podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků
50 %
Podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků nesmí přesáhnout hodnotu 2.000.000 EUR na podnik a projekt.
Podpora na nábor znevýhodněných pracovníků
50 %
Podpora na nábor znevýhodněných pracovníků nesmí přesáhnout 5.000.000 EUR na podnik ročně.
Podpora na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením
75 %
Podpora pro zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením nesmí přesáhnout 10.000.000 EUR na podnik ročně.
Podpora na uhrazení dodatečných nákladů na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením
100 %
Podpora na uhrazení dodatečných nákladů na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením nesmí přesáhnout 10.000.000 EUR na podnik ročně.
Podpora na úhradu nákladů na asistenci poskytovanou znevýhodněným pracovníkům
50 %
Podpora na úhradu nákladů na asistenci poskytovanou znevýhodněným pracovníkům nesmí přesáhnout 5.000.000 EUR na podnik ročně.
Investiční podpora určená malým a 20 % v případě Podpora nesmí přesáhnout 7.500.000 EUR na podnik a středním podnikům malých podniků investiční projekt. 10 % v případě
Strana: 1 z 15
Poznámky
středních podniků Podpora na inovace určená malým a středním podnikům
Subjekty
50 %
Podpora nesmí přesáhnout 5.000.000 EUR na podnik a projekt
Maximální intenzita veřejné podpory na vzdělávání Maximální intenzita veřejné podpory na Maximální intenzita veřejné podpory na vzdělávání vzdělávání pro zdravotně postižené či znevýhodněné pracovníky
Velké podniky v ČR
50 %
60 %
Střední podniky
60 %
70 %
Malé podniky (včetně mikropodniků)
70 %
70 %
Strana: 2 z 15
