SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1.
NÁZEV PŘÍPRAVKU
Isoptin SR 240 mg tablety s prodlouženým uvolňováním 2.
KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Verapamili hydrochloridum 240 mg v 1 tabletě s prodlouženým uvolňováním. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3.
LÉKOVÁ FORMA
Tableta s prodlouženým uvolňováním. Popis přípravku: světle zelené, podlouhlé, bikonvexní potahované tablety, na jedné straně půlicí rýha a 2 loga, na druhé straně půlicí rýha. Tabletu lze dělit na dvě stejné poloviny. 4.
KLINICKÉ ÚDAJE
4.1
Terapeutické indikace
Pro léčbu ischemické choroby srdeční (nedostatečné zásobení myokardu kyslíkem): Chronická stabilní angina pectoris Nestabilní angina pectoris (akcelerovaná angina, klidová angina) Vazospastická angina pectoris (Prinzmetalova angina, variantní angina) Angina pectoris při stavech po infarktu myokardu u pacientů bez srdečního selhání, nejsou-li indikovány beta blokátory Pro léčbu srdečních arytmií: Paroxysmální supraventrikulární tachykardie, fibrilace a/nebo flutter síní se zrychlením AV převodu (kromě WPW syndromu nebo Lown-Ganong-Levinova syndromu). K léčbě hypertenze. Přípravek mohou užívat dospělí. 4.2
Dávkování a způsob podání
Dávkování verapamil-hydrochloridu je třeba přizpůsobit individuálním vlastnostem pacienta a závažnosti onemocnění. Dlouhodobá klinická zkušenost s užíváním přípravku ukazuje, že průměrná dávka pro všechny indikace je mezi 240 mg a 360 mg. Při dlouhodobé léčbě by neměla být překročena denní dávka 480 mg; krátkodobé zvýšení dávky je možné. Z hlediska délky trvání léčby neexistuje žádné omezení. Užívání verapamilhydrochloridu by nemělo být po dlouhodobém užívání náhle přerušeno. Doporučuje se postupné snižování dávky. U pacientů s poruchou funkce jater je vzhledem ke zpomalenému metabolismu léku účinek verapamil-hydrochloridu zesílený nebo zeslabený v závislosti na závažnosti jaterní dysfunkce, která vede k zesílení a prodloužení účinku verapamil-hydrochloridu. U pacientů s poškozenými jaterními funkcemi proto musí být dávkování přizpůsobeno se zvláštní opatrností. Léčba by měla být zahájena nízkými úvodními dávkami.
1/9
Pacienti, kteří pravděpodobně dosahují uspokojivé odpovědi při nízkých dávkách (např. pacienti s poruchou funkce jater nebo starší pacienti), by měli užívat tablety se 40 mg verapamil-hydrochloridu. U pacientů vyžadujících vyšší dávky (např. 240 mg – 480 mg verapamil-hydrochloridu denně) by měly být spíše používány přípravky s vhodnějším obsahem léčivé látky. Tablety by měly být užívány celé, bez cucání nebo žvýkání, s dostatečným množstvím tekutiny, pokud možno při jídle nebo krátce po něm. Dospělí a mladiství s tělesnou hmotností nad 50 kg: Ischemická choroba srdeční, paroxysmální supraventrikulární tachykardie, flutter síní a fibrilace síní: 120 mg až 480 mg rozdělených do jedné nebo dvou denních dávek Hypertenze: 120 mg až 480 mg rozdělených do jedné nebo dvou denních dávek 4.3
Kontraindikace
Verapamil hydrochlorid je kontraindikován u těchto stavů: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo pomocné látky Kardiogenní šok Akutní infarkt myokardu s komplikacemi AV blok II. nebo III. stupně (kromě pacientů s kardiostimulátorem) Syndrom chorého sinu (sick sinus syndrom) (kromě pacientů s kardiostimulátorem) Městnavé srdeční selhání Fibrilace a/nebo flutter síní a akcesorní převodní dráhy (např. Wolff-Parkinson-White syndrom, Lown-Ganong-Levine syndrom) 4.4
Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Zvláště opatrného užívání je zapotřebí u těchto stavů: AV blok I. stupně Hypotenze Bradykardie Těžká porucha funkce jater Choroby, při kterých je postižen neuromuskulární přenos (myasthenia gravis, Lambert-Eatonův syndrom, pokročilá Duchennova svalová dystrofie) Ačkoliv velké srovnávací studie prokazují, že poškození renálních funkcí u pacientů v konečném stádiu renálního selhání nemá na farmakokinetiku verapamilu žádný vliv, některá hlášení z praxe naznačují, ze by verapamil měl být u pacientů s poškozením renálních funkcí podáván s opatrností a pacienty je třeba pravidelně sledovat. Verapamil nelze odstranit hemodialýzou. 4.5
Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
V in vitro studiích zaměřených na metabolismus se ukázalo, že verapamil hydrochlorid je metabolizován prostřednictvím cytochromu P450 CYP3A4, CYP1A2, CYP2C8, CYP2C9 a CYP2C18. Ukázalo se, že verapamil je inhibitorem enzymů CYP3A4a P-glykoproteinu (Pgp). Klinicky významné interakce byly hlášeny s inhibitory CYP3A4, které vyvolaly zvýšení plazmatických hladin verapamil-hydrochloridu, zatímco induktory CYP3A4 vyvolaly snížení
2/9
plazmatických hladin verapamil-hydrochloridu. Pacienti by proto měli být sledováni s ohledem na lékové interakce. Následující tabulka uvádí seznam možných lékových interakcí dle jejich vlivu na farmakokinetiku: Souběžně užívaný lék Alfa blokátory Prazosin Terazosin Antiarytmika Flekainid
zvýšení Cmax prazosinu (∼40%), bez efektu na poločas zvýšení AUC (∼24%) a Cmax terazosinu (∼25%)
Chinidin Antiastmatika Theofylin Antikonvulziva Karbamazepin
snížení perorální a systémové clearance o ∼20%
Antidepresiva Imipramin Antidiabetika Glibenklamid Antiinfektiva Klarithromycin Erythromycin Rifampicin Telithromycin Antineoplastika Doxorubicin
Barbituráty Fenobarbital Benzodiazepiny a jiná anxiolytika Buspiron Midazolam Beta blokátory Metoprolol Propranolol Srdeční glykosidy Digitoxin Digoxin
Možný účinek na verapamil nebo souběžně užívaný lék
minimální efekt na plazmatickou clearance flekainidu (<∼10 %), žádný efekt na plazmatickou clearance verapamilu snížení perorální clearance chinidinu (∼35%)
zvýšení AUC karbamazepinu (∼46%) u pacientů s refrakterní parciální epilepsií zvýšení AUC imipraminu (∼15%) zvýšení Cmax (∼ 28%), AUC (∼26%) glibenklamidu možné zvýšení hladin verapamilu možné zvýšení hladiny verapamilu snížení AUC (∼97%), Cmax (∼ 94%) a perorální dostupnosti (∼92%) verapamilu možné zvýšení hladiny verapamilu zvýšení AUC (89%) a Cmax (61%) doxorubicinu při perorálním podání verapamilu* bez významných změn ve farmakokinetice doxorubicinu při intravenózním podání verapamilu** zvýšení perorální clearance verapamilu (∼5krát) zvýšení AUC a Cmax buspironu o ∼ 3,4krát zvýšení AUC (∼3krát) a Cmax (∼2krát) midazolamu zvýšení AUC (∼ 32,5%) a Cmax (∼41%) metoprololu u anginosních pacientů zvýšení AUC (∼65%) a Cmax (∼94%) propranololu u anginosních pacientů snížení celkové tělové clearance (∼27%) a mimoledvinové clearance (∼29%) digitoxinu zdraví jedinci: zvýšení Cmax digoxinu o ∼45-53%, zvýšení
3/9
Css digoxinu o ∼42% a zvýšení AUC digoxinu o ∼52% Antagonisté H2 receptorů Cimetidin Imunologika Cyklosporin Everolimus Sirolimus Takrolimus Hypolipidemika Atorvastatin Lovastatin Simvastatin Agonisté serotoninových receptorů Almotriptan Urikosurika Sulfinpyrazon
zvýšení AUC R- (∼25%) a S- (∼40%) verapamilu s korespondujícím snížením clearance R- a S- verapamilu zvýšení AUC, Css a Cmax cyklosporinu o ∼45% možné zvýšení hladin everolimu možné zvýšení hladin sirolimu možné zvýšení hladin takrolimu možné zvýšení hladin atorvastatinu zvýšení AUC verapamilu o ∼42,8% možné zvýšení hladin lovastatinu zvýšení AUC (∼2,6 krát) a Cmax (∼4,6krát) simvastatinu
zvýšení AUC (∼20%) a zvýšení Cmax (∼24%) almotriptanu
zvýšení perorální clearance (∼3krát) a snížení biodostupnosti (∼60%) verapamilu
Jiné Grapefruitový džus
zvýšení AUC R- (∼49%) a S- (∼37%) verapamilu zvýšení Cmax R- (∼75%) a S- (∼51%) verapamilu Třezalka tečkovaná snížení AUC R- (∼78%) a S- (∼80%) verapamilu s korespondujícím poklesem Cmax verapamilu * u pacientů s malobuněčným karcinomem plic ** u pacientů s pokročilým nádorovým onemocněním Jiné lékové interakce a další informace o lékových interakcích Antiarytmika, beta blokátory Vzájemná potenciace kardiovaskulárních účinků (vyšší stupeň AV bloku, větší snížení srdeční frekvence, indukce srdečního selhávání a potencované hypotenze) Antihypertenziva, diuretika, vasodilatátory Potenciace hypotenzního efektu Prazosin, terazosin Přídavný hypotenzivní efekt HIV antivirotika V závislosti potenciálu metabolické inhibice některých HIV antivirotik, jako je ritonavir, mohou být plazmatické koncentrace verapamilu zvýšené. Je zapotřebí opatrnosti nebo by měly být dávky verapamilu sníženy. Chinidin Hypotenze U pacientů s hypertrofickou obstruktivní kardiomyopatií může vzniknout edém plic.
4/9
Karbamazepin Zvýšení hladin karbamazepinu Může vyvolat nežádoucí účinky karbamazepinu, jako jsou diplopie, bolesti hlavy, ataxie nebo závratě. Lithium Zvýšení neurotoxicity lithia. Rifampicin Účinek léku na snížení krevního tlaku může být snížen. Kolchicin Kolchicin je substrátem jak pro CYP3A, tak pro efluxní transportér P-glykoprotein (P-gp). Je známo, že verapamil inhibuje CYP3A a P-gp. Pokud jsou verapamil a kolchicin užívány současně, může inhibice P-gp a/nebo CYP3A verapamilem vést ke zvýšení expozice kolchicinu. Podávání kombinace těchto léčiv se nedoporučuje. Sulfinpyrazon Účinek léku na snížení krevního tlaku může být snížen. Neuromuskulární blokátory Efekt neuromuskulární blokády může být zesílen. Kyselina acetylsalicylová Zvýšená tendence ke krvácení. Ethanol (alkohol) Zvýšení plazmatických hladin ethanolu. Inhibitory HMG Co-A reduktázy („statiny“) Léčba inhibitory HMG Co-A reduktázy (např. simvastatin, atorvastatin nebo lovastatin) u pacientů, kteří užívají verapamil by měla být zahájena nejnižší možnou dávkou a titrována nahoru. Jestliže je verapamil přidán do léčby pacientům, kteří už inhibitory HMG Co-A reduktázy (např. simvastatin, atorvastatin nebo lovastatin) užívají, je třeba zvážit snížení dávky statinů a retitrovat je oproti plazmatickým koncentracím cholesterolu. Fluvastatin, pravastatin a rosuvastatin nejsou metabolizovány enzymy CYP3A4 a je málo pravděpodobné, že interagují s verapamilem. 4.6
Těhotenství a kojení
Adekvátní údaje o podávání verapamil-hydrochloridu těhotným ženám nejsou k dispozici. Verapamil hydrochlorid by neměl být v těhotenství užíván, pokud to není zcela nezbytně nutné. Verapamil prochází placentární bariérou a byl zjištěn v umbilikální krvi.
Kojení: Verapamil hydrochlorid je vylučován do mateřského mléka. Omezené údaje o podávání přípravku u lidí, vycházející z užívání perorální formy přípravku, prokázaly, že poměrná dávka pro dítě je nízká (0,1-1% dávky užité matkou perorálně) a podávání verapamilu souběžně s kojením je možné. Z důvodu možného rizika závažných nežádoucích účinků u
5/9
kojených dětí by však verapamil mel být při kojení podán pouze tehdy, pokud je jeho podání pro zdraví matky nezbytné. 4.7
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
V závislosti na individuálních vlastnostech pacienta může přípravek ovlivnit schopnost řídit motorová vozidla, obsluhovat stroje nebo pracovat za zvýšených bezpečnostních podmínek. To platí zejména na začátku léčby, při zvyšování dávky nebo při změně léčby a rovněž při současné konzumaci alkoholu. 4.8
Nežádoucí účinky
Následující nežádoucí účinky byly při užívání verapamilu zaznamenány během postmarketingových studií nebo klinických studií fáze IV a jsou rozděleny podle tříd orgánových systémů: Třídy orgánových systémů Poruchy imunitního systému Poruchy nervového systému
Ušní poruchy Srdeční poruchy
Cévní poruchy Gastrointestinální poruchy
Poruchy kůže a podkoží
Poruchy pohybového systému a pojivové tkáně
Nežádoucí účinek hypersenzitivita bolesti hlavy závratě parestézie třes porucha extrapyramidového systému vertigo tinnitus AV blok I., II., III. stupně sinusová bradykardie srdeční zástava periferní edémy palpitace tachykardie srdeční selhání hypotenze zčervenání kůže nausea zvracení zácpa ileus gingivální hyperplazie břišní bolesti břišní dyskomfort angioneuritický edém Stevens – Johnsonův syndrom Erythema multiforme makulopapulární rash alopecie kopřivka purpura pruritus svalová slabost myalgie atralgie
6/9
Poruchy reprodukčního systému a choroby prsů
erektilní dysfunkce gynekomastie galaktorea únava
Celkové a jinde nezařazené poruchy a lokální reakce po podání Abnormální klinické a laboratorní zvýšení jaterních enzymů nálezy nezařazené jinde zvýšení krevního prolaktinu Z postmarketingového období byl hlášen případ paralýzy (kvadruparéza), související s užíváním kombinace verapamilu a kolchicinu. Tato příhoda mohla být způsobena kolchicinem, jež překročil hematoencefalickou bariéru v důsledku inhibice CYP3A a P-gp, způsobené verapamilem. Současné podávání verapamilu a kolchicinu se nedoporučuje. 4.9
Předávkování
Příznaky Hypotenze, bradykardie až na vyšší stupeň AV bloku, srdeční zástava, hyperglykemie, strnulost a metabolická acidóza. Při předávkování se vyskytly i případy s fatálním koncem. Léčba Léčba předávkování verapamil-hydrochloridem by měla být hlavně podpůrná. Při předávkování bylo také podáváno parenterálně kalcium, beta-adrenergní stimulátory a proveden gastrointestinální výplach. Kvůli možnému prodloužení absorpce přípravku s prodlouženým uvolňováním může být u pacienta zapotřebí sledování a hospitalizace až do 48 hod. Verapamil hydrochlorid nelze odstranit hemodialýzou. 5.
FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1
Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina – blokátor kalciového kanálu, antiarytmikum, antihypertenzivum ATC kód : C08D A01 Verapamil hydrochlorid blokuje transmembránové pronikání kalciových iontů do svalových buněk srdce a cév. Snižuje kyslíkovou potřebu myokardu přímo, zásahem do metabolických procesů svalových buněk a nepřímo, poklesem dotížení (afterload). Účinkem kalciových blokátorů na hladké svalstvo koronárních cév dochází ke zvýšenému prokrvení myokardu i v poststenotických oblastech a k uvolnění koronárních spasmů. Antihypertenzivní účinek verapamil-hydrochloridu spočívá ve snížení periferní cévní rezistence bez zvýšení reflexní tachykardie. Nedochází k ovlivnění normálních hodnot krevního tlaku. Verapamil hydrochlorid má výrazný antiarytmický účinek, zvláště u supraventrikulárních poruch srdečního rytmu. Zpomaluje převod vzruchů v AV uzlu. V závislosti na typu arytmie je tímto buď nastolen znovu sinusový rytmus a/nebo normalizována komorová frekvence. Normální srdeční frekvence zůstává neovlivněna nebo mírně klesá. 5.2
Farmakokinetické vlastnosti
Verapamil hydrochlorid je z více než 90 % rychle resorbován z tenkého střeva.
7/9
Průměrná systémová dostupnost nezměněné substance po jednorázové dávce je 22%, z důvodu excesívní metabolizace po prvním průchodu játry. Biologická dostupnost se asi 2 krát zvýší při opakovaném podání. Maximální plazmatické hladiny verapamil-hydrochloridu jsou dosaženy za 1-2 hodiny po podání. Eliminační poločas je 3 – 7 hodin. Vazba verapamil-hydrochloridu na plazmatické bílkoviny je 90%. Verapamil se téměř úplně metabolizuje. Počet metabolitů je u člověka znám (12 identifikovaných metabolitů). Z těchto metabolitů má pouze norverapamil farmakologický účinek (kolem 20 % původní substance), což bylo pozorováno ve studii na psech. Verapamil hydrochlorid a jeho metabolity jsou eliminovány převážně ledvinami, z toho pouze 3 – 4 % v nezměněné formě. Do 24 hodin se ledvinami eliminuje 50 % a během 5 dnů 70 % aplikované dávky. Stolicí se eliminuje až 16 % dávky. Poškození ledvin nemá vliv na farmakokinetiku verapamil-hydrochloridu, jak prokazují klinické studie, porovnávající pacienty v konečném stadiu ledvinné insuficience a pacienty se zdravými ledvinami. Biologický poločas verapamilu je prodloužen u pacientů s poškozením jaterních funkcí, z důvodu snížené perorální clearance a vyššího distribučního objemu. 5.3
Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Bezpečnost verapamil-hydrochloridu je ověřena dlouhodobým používáním v klinické praxi. 6.
FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek Čištěná voda, zeleň laková E104/132, makrogol 400, makrogol 6000, magnesium-stearát, hypromelosa, mikrokrystalická celulosa, upravený montanní vosk, natrium-alginát, povidon 30, mastek, oxid titaničitý (E171). 6.2
Inkompatibility
Neuplatňuje se. 6.3
Doba použitelnosti
3 roky. 6.4
Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25°C. 6.5
Druh obalu a velikost balení
Bezbarvý, průhledný PVC/PVDC-Al blistr, krabička. Velikost balení: 30 a 100 tablet s prodlouženým uvolňováním. 7.
DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Abbott GmbH & Co. KG, Wiesbaden, Německo
8/9
8.
REGISTRAČNÍ ČÍSLO
58/157/87-C 9.
DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
23. 6. 1987/16.9.2009 10.
DATUM REVIZE TEXTU
15.9.2010
9/9
