DOPRAVNÍ STAVBY
KAPITOLA 7 – ŽELEZNIČNÍ SPODEK A ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK
Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Železniční trať se z hlediska stavebního a konstrukčního rozděluje na dvě základní části, na železniční spodek a železniční svršek. Hranicí mezi železničním spodkem a železničním svrškem je pláň tělesa železničního spodku.
KONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍHO SPODKU • Zemní těleso • v zářezu • v náspu • v odřezu
• Umělé stavby • Mosty a viadukty • Propustky • Tunely • Zdi a ostatní ochranné stavby
ZEMNÍ PLÁŇ
Zemní pláň = pláň tělesa železničního spodku • horní plocha styku zemního tělesa s konstrukcí dráhy • Součást vícevrstevného systému, který nese dráhu • Chrání dráhu před účinky mrazu
KONSTRUKČNÍ VRSTVY TĚLESA ŽELEZNIČNÍHO SPODKU • Vrstvy materiálů mezi plání tělesa železničního spodku a zemní plání. • Zlepšují vodní a teplotní režim železničního spodku a zvyšují únosnost tělesa železničního spodku. • Slouží k přenášení účinků provozního zatížení a zatížení železničního svršku na zemní pláň. • Šířka pláně tělesa železničního spodku v přímé trati s normálním rozchodem je pro jednokolejnou trať 6,0 m. • V oblouku s převýšením od 31 mm do 150 mm se pláň rozšiřuje na vnější stranu oblouku o hodnotu až 0,2 m v závislosti na velikosti převýšení. • Šířka pláně v přímé dvoukolejné trati je 10,0 m.
PODKLADNÍ VRSTVA
• Konstrukční vrstva tělesa železničního spodku pod kolejovým ložem. • Hlavní funkce je roznášení účinků provozního zatížení a zatížení železničního svršku na zemní pláň, případně ochrana zemní pláně proti účinkům vody a mrazu.
OCHRANNÁ VRSTVA ZEMNÍ PLÁNĚ • chrání zemní pláň před nepříznivými účinky mrazu. • Tvořena z nenamrzavých, nesoudržných a propustných materiálů, příp. tepelně izolačních vrstev. • Funkci ochranné vrstvy plní podkladní vrstva.
ODVODNĚNÍ TĚLESA ŽELEZNIČNÍHO SPODKU Mimo vlastní těleso • Otevřená odvodňovací zařízení (příkopy, žlaby) • Krytá odvodňovací zařízení (trativody, vsakovací šachty, geodreny) • Zpevněné • Nezpevněné
KONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍHO SVRŠKU • Železniční svršek je konstrukce, která tvoří vodicí dráhu pro pohybující se železniční vozidla (plní tedy nosnou a vodící funkci). • Železniční svršek prošel v průběhu železniční historie postupným vývojem a v současnosti se jeho konstrukce ustálila ve tvaru kolejového roštu usazeného v kolejovém loži, který je tvořen štěrkem nebo kamennou drtí o příslušné zrnitosti.
KOLEJOVÝ ROŠT Kolejový rošt se skládá z: • kolejnicových pásů (kolejnic), • pražců (příčné deskové, podélné, rámové aj.), • drobného kolejiva (Spony, podkladnice, vodící vložky, izolátory aj.) • upevňovadel (hřeby, vrtule, spony, spojkové a svěrkové šrouby apod.).
KOLEJNICE • Kolejnice jsou nejdůležitější částí železničního svršku, vzhledem k tomu, že přímo přebírají zatížení pohybujících se vozidel. • Pohybující se vozidla zatěžují kolejnice velkými statickými tlaky a dynamickými rázy, proto se vyrábějí s mohutného kusu ocele. • Na železničních tratích v České republice se používají kolejnice širokopatní typu UIC 60 nebo S 49
STAVBY ŽELEZNIČNÍHO SVRŠKU • železniční přejezdy, • výhybky, • točny, • výkolejky, • trakční vedení, • zarážedla, • jiné stavby a zařízení.
VÝHYBKY Stavby železničního svršku, kterými se rozvětvuje kolej ve dvě nebo více kolejí a které umožňují přejezd železničního vozidla z jedné hlavní koleje na druhou do odbočné větve bez zastavení a naopak. Podle konstrukce se dělí na: • jednoduché • oboustranné • křižovatkové • obloukové aj.
