Dopravní fakulta Jana Pernera, Univerzita Pardubice. Dálnice D47 a životní prostředí

Dopravní fakulta Jana Pernera, Univerzita Pardubice studijní obor: Dopravní prostředky; KS

Petr Frühbauer, 1. ročník

Dálnice D47 a životní prostředí semestrální práce předmětu: Životní prostředí a doprava školní rok: 2003/2004, letní semestr

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval samostatně, pouze s pomocí uvedené literatury a informačních zdrojů. Poskytuji práci k uveřejnění na webovém serveru Univerzity Pardubice. Anotace: Práce shrnuje dosavadní poznatky o vlivu dálnice D47 na životní prostředí. Dotýká se rovněž legislativy a možných variant tras této důležité stavby. Klíčová slova: 47, D47, dálnice ČR, MŽP ČR, MD ČR, dopravní legislativa

1. Obsah 1. OBSAH............................................................................................................................................. 2

2. ÚVOD ............................................................................................................................................... 4

3. UMÍSTĚNÍ STAVBY A JEJÍ ZDŮVODNĚNÍ ............................................................................ 4

4. POPIS STAVBY.............................................................................................................................. 7

5. ELIMINACE, KOMPENZACE, PREVENCE A MINIMALIZACE ÚČINKŮ STAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ....................................................................................................................... 7

6. VLIV OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY NA NÁVRH STAVBY ......................................... 9

7. OCHRANA VODNÍCH NÁDRŽÍ A VODNÍCH ZDROJŮ...................................................... 10 7.1. 7.2.

OCHRANNÁ VODÁRENSKÁ PÁSMA........................................................................................... 10 DROBNÉ VODNÍ ZDROJE - STUDNY .......................................................................................... 10

8. PODMÍNKY PRO VÝSTAVBU ZE STANOVISKA MŽP ČR DLE ZÁKONA Č. 244/1992 SB. 11 8.1. 8.2. 8.3. 8.4. 8.5. 8.6. 8.7. 8.8.

HLUK ......................................................................................................................................... 11 EMISE ........................................................................................................................................ 11 VIBRACE ................................................................................................................................... 12 PRAŠNOST ................................................................................................................................. 12 ZABEZPEČENÍ CHRÁNĚNÝCH POROSTŮ, ÚZEMÍ, OBJEKTŮ A OCHRANNÝCH PÁSEM ........... 12 OCHRANA POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD ................................................................... 12 ODPADY .................................................................................................................................... 12 PODMÍNKY PŘI VÝSTAVBĚ ....................................................................................................... 13

9. NÁVRH TRASY............................................................................................................................ 14

10. ARGUMENTY PRO A PROTI DÁLNICI D47........................................................................ 16

2

10.1. 10.2.

ARGUMENTY PRO DÁLNICI D47............................................................................................. 16 ARGUMENTY PROTI DÁLNICI D47 ......................................................................................... 16

11. ZÁVĚR ......................................................................................................................................... 18

12. POUŽITÁ LITERATURA ......................................................................................................... 19

3

2. Úvod Jako téma práce jsem zvolil Dálnice D47 a životní prostředí. Má za úkol zhodnotit a shrnout vliv dálnice na toto dnes tak aktuální téma. V úvodních částech se čtenář seznámí se stručným popisem stavby a jejím odůvodněním. Dále jsou popsány varianty trasy s uvedením vlivu na životní prostředí.

3. Umístění stavby a její zdůvodnění Špatné dopravní spojení Ostravsko – Karvinska je jeden z důvodů vysoké nezaměstnanosti v tomto regionu, kdy činnost dolů jde do útlumu a propuštění lidé musejí hledat uplatnění v jiném oboru.Zde ovšem naráží na jeden základní problém a to na nedostatek zaměstnavatelů, kteří by jim zaměstnání mohli nabídnout. Tento nedostatek investorů lze zdůvodňovat různě, např. nedostatkem kvalifikované pracovní síly či nedostatečným dopravním napojením - především silničním na okolní města a státy. Další důvod nedostatku investorů je uváděna absence průmyslových zón v našem regionu. Tento důvod je dáván do spojitosti především s městem Karviná, kde se vedení města rozhodlo vybudovat novou průmyslovou zónu. Ta měla přitáhnout nové investory, kteří by zajistili pracovní příležitosti. Průmyslová zóna je již hotova a investoři nepřicházejí. Za nejzávažnější důvod, proč do Karviné nechtějí jít podnikat, uvádějí právě špatné dopravní spojení s ostatním světem. Dálnice D47 je součástí evropské dálniční sítě - TEM (transevropské magistrály) umožňující dopravní propojení severských zemí s jižní Evropou a východním Středomořím. Dálnice D47 je rovněž součástí dálniční sítě ČR, která tvoří základní dopravní strukturu komunikací státu. Stavba je též součástí uceleného tahu dálnice D47, který v oblasti Kroměříže navazuje na trasu dálnice D1, a dále je veden směrem na Přerov, Ostravu a Bohumín. Zde na hranicích s Polskem navazuje na plánovanou dálnici Gdaňsk - Katovice. Stavba dálnice D47 se stane významnou součástí dopravního spojení ostravské aglomerace s dálniční sítí České republiky, jež vychází z potřeby zajistit rychlé a kvalitní dopravní připojení této průmyslové oblasti a vytvořit tak podmínky pro další hospodářský a rozvoj celé této oblasti. Dokumentace pro územní rozhodnutí stavby D4707 Bílovec - Ostrava, Rudná je v souladu s Usnesením vlády ČR č. 631 o rozvoji dálnic a čtyřpruhových komunikací pro motorová vozidla v ČR do roku 2005 ze dne 10. listopadu 1993. Stavba D4707 Bílovec - Ostrava, Rudná propojuje stavbu dálnice D4708 Rudná - Hrušov se stavbou D4706 Stachovice - Bílovec. Trasa dálnice v úseku stavby 4707 byla ovlivněna v širším kontextu požadavky na vedení trasy dálnice pooderským koridorem od Bílovce až po hraniční přechod do Polska ve Věřňovicích. Začátkem devadesátých let byla zpracována řada variant trasy dálnice na úrovni dopravních studií, přičemž kritéria pro doporučení výsledných návrhů řešení nebyla pro všechny posuzované varianty jednotná. V roce 1992 byly schváleny a vydány nové právní předpisy týkající se ochrany životního prostředí, z nichž zcela zásadní význam má zákon č. 244/1992 Sb. o posuzování vlivů staveb na životní prostředí.

4

Území zahrnující trasy všech variant dálnice bylo pomocí multikriteriálního (hlediska urbanistická, ochrany přírody, dopravních vztahů a technická) hodnocení, kategorizováno do tří následujících stupňů: - Zvlášť chráněné území I. stupně, kde je vedení trasy dálnice nepřípustné nebo velmi nevhodné. - Zvlášť chráněné území I. a II. stupně, kde je vedení trasy dálnice nevhodné. - Chráněná území II. stupně, kde je vedení trasy dálnice možné s omezeními. - Chráněné území III. stupně nebo území bez ochrany, kde je vedení trasy dálnice možné bez omezení. V této kategorizaci území byla vypracována korekce tras dálnice s cílem provést doporučené změny, případně zpracovat nové varianty trasy tak, aby mohlo být provedeno posouzení vlivů stavby na životní prostředí. Podkladem pro korekci variant tras dálnice byla sumarizace současného stavu územně plánovací dokumentace obsahující limity využití území a aktuální záměry rozvoje území a byly dále zpracovány Podklady pro určení směrového vedení trasy dálnice D47 z hlediska životního prostředí obsahující veškeré faktory životního prostředí, které by mohly být výstavbou dálnice ovlivněny. Změny tras dálnice D47 ostravské aglomerace byla zpracována na úrovni studie, pro kterou byla v roce 1994 zpracována dokumentace o hodnocení vlivů stavby dálnice D47 na životní prostředí dle zákona č. 244/1992 Sb. Předmětem hodnocení byla trasa dálnice v úseku od Bílovce po hraniční přechod do Polska u Věřňovic. Tento úsek je stavebně rozdělen na čtyři části: - stavba 4707 Bílovec - Ostrava, Rudná, - stavba 4708 Rudná - Hrušov, - stavba 47091 Hrušov - Bohumín, - stavba 47092 Bohumín - hraniční přechod do Polska. V následném posudku k dokumentaci o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí bylo pro úsek stavby D4707 doporučeno v úseku Velké Albrechtice - Rudná prověřit dvě varianty trasy dálnice D47, které posudek přímo určil. První varianta byla vedena prostorem mezi obcemi Velké Albrechtice a Bravanticemi, dále severně od Bravantic a Josefovic, mezi Klimkovicemi a Hýlovem, Polankou nad Odrou a Janovou s dalším pokračováním směrem k Přemyšovu a k Rudné. Druhá varianta míjela z jihu Bravantice a pokračovala do prostoru mezi obce Josefovice a Jistebník s dalším pokračováním směrem k rozhraní Klimkovic a Polanky nad Odrou. V oblasti Janové se trasy obou variant spojily. Závěry posudku daly podnět ke zpracování předstupně dokumentace pro územní rozhodnutí řešící ve stupni studie doporučené varianty dálnice v úseku Velké Albrechtice - Rudná. Studie kromě technického řešení jednotlivých variant sloužila jako podklad pro zpracování dokumentace hodnocení vlivů stavby na životní prostředí. Kromě doporučených dvou variant vedení trasy dálnice D47, byla ve studii navržena ještě další varianta, která propojovala za Bravanticemi obě předchozí trasy. Následně zpracovaná dokumentace o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí všech tří variant a posudek této dokumentace vyústily ve vydání Stanoviska MŽP ČR, které pro úsek stavby D4707 doporučilo níže uvedenou kombinaci variant: - km 132,0 - 135,0 vedení dálnice dle varianty 2, - km 135,0 - 140,0 vedení dálnice dle varianty 4, - km 140,0 - 147,0 vedení dálnice dle varianty 1.

5

Souhlasné stanovisko MŽP ČR na tuto kombinaci variant bylo vydáno za podmínky, že v prostoru Klimkovic, Václavovic, Janové a Přemyšova bude trasa dálnice vedena tunely nebo jinak zakrytými úseky. Takto stanovená trasa je rozdílná oproti vládou schválenému koridoru dálnice D47 v úseku Velké Albrechtice - hranice Polska tak, jak je zakotven v územním plánu velkého územního plánu celku Ostravské aglomerace, který byl schválen usnesením vlády ČR č. 447/94. Závazná část tohoto územního plánu byla vyhlášena nařízením vlády č. 185 ze dne 17.8.1994. Dálnice D47, kategorie D28/120, je z hlediska výkonnostních požadavků velmi kapacitní komunikací, jež dosahuje ročních průměrných denních intenzit až 40 tisíc vozidel. Realizací a následným provozem dálnice bude odlehčeno komunikační síti v tomto regionu, zejména na stávající silnici I/47. Převedení dopravy na dálniční trasu bude mít za následek snížení nehodovosti a zvýšení bezpečnosti provozu na stávající silniční síti zejména na úsecích intravilánů měst a obcí. V neposlední řadě snížení intenzity dopravy na komunikační síti bude znamenat rovněž menší hlukovou a emisní zátěž obyvatelstva žijícího podél těchto komunikací a zlepšení životního prostředí. Realizací dálnice dojde k podstatnému zvětšení plynulosti dopravy. Při zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí stavby dálnice D47 byly dodrženy platné ČSN, Technické a kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací a podmínky investora stanovené pro tuto stavbu. Při návrhu stavby dálnice byly zohledněny podmínky a požadavky uvedené v posudku na dokumentaci o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí, jež byly v dokumentaci pro územní rozhodnutí dále upřesněny. Stavba dálnice D4707 Bílovec - Ostrava, Rudná si vyžádá zábor zemědělské půdy různé kvality a v minimálním rozsahu také zábor lesního půdního fondu.

6

4. Popis stavby Stavba 4707 Bílovec - Ostrava, Rudná je první ze tří staveb řešících průchod dálnice D47 územím města Ostravy s pokračováním na území okresu Nový Jičín ve směru na Lipník nad Bečvou. Rozsah stavby dálnice D4707 byl upřesňován a projednáván v průběhu zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí. Začátek trasy dálnice, rozhraní staveb D4707 a D470, byl na základě projednání s objednatelem této dokumentace situován do prostoru jižně od obce Bravantice před mimoúrovňovou křižovatku se silnicí I/47. Konec úseku stavby 4707 navazuje na stavbu 4708 před křížením s ulicí Polaneckou a mostním objektem přes tuto komunikaci a trať ČD Ostrava - Přerov, v km 147,677. Stavba 4707 je řešena v trase kombinace variant tak, jak byla dána stanoviskem MŽP ČR. Trasa dálnice od svého počátku prochází východně od obce Bravantice a směřuje do volného prostoru mezi obce Bravantice a Josefovice, které míjí severně. V oblasti Klimkovic dálnice klesá do údolí potoka Polančice a vlastní město Klimkovice obchází po jeho severozápadním a severním okraji. Dále směřuje do prostoru Václavovic, prochází územím mezi Polankou nad Odrou a její částí Janová a oblasti Přemyšova. V prostoru mezi Oderským dolem a plochou Zeleniny Ostrava dálnice stavby 4707 navazuje na stavbu 4708. V prostoru Klimkovic je dálnice vedena tunelem délky 1080 m. S ohledem na jeho délku je součástí tohoto objektu celá řada provozních souborů řešících řízení silničního provozu, větrání, osvětlení, bezpečnostní signalizaci, televizní dohled atd. Křížení dálnice s vodními toky a ostatními komunikacemi je řešeno mostními objekty. Na stavbě je situována velká oboustranná odpočívka vybavená čerpacími stanicemi pohonných hmot, motoresty, parkovacími plochami pro osobní a nákladní automobily a autobusy a nezbytné odpočinkové plochy. Součástí stavby jsou přeložky nadzemních a podzemních inženýrských sítí dotčených stavbou dálnice, dálniční systém SOS, stavební objekty týkající se odvodnění trasy dálnice včetně nezbytných retenčních nádrží, nutná protihluková opatření, vegetační úpravy, založení biokoridoru a následné rekultivace. Stavba si vyžádá rovněž demolice rodinných domů a zahradních domků.

5. Eliminace, kompenzace, prevence a minimalizace účinků stavby na životní prostředí Prostorové řešení trasy dálnice D47 ve stavbě 4707 bylo navrženo s ohledem na minimalizaci účinků stavby na životní prostředí tak, aby v maximální možné míře byly eliminovány dopady stavby na okolní stávající a výhledovou zástavbu trvalého bydlení. Tomuto aspektu byl podřízen zejména návrh výškového řešení trasy dálnice. V oblastech kontaktu s rozptýlenou zástavbou okolních obcí je dálnice vedena zářezovými úseky tak, aby již samotný návrh prostorového vedení minimalizoval nutná následná opatření vedoucí k minimalizaci a eliminaci účinků stavby na okolí. Vzhledem k umístění stavby v území s minimální zástavbou trvalého bydlení, která netvoří souvislou zástavbu a vzhledem k rozsahu stavby jsou navržená opatření směřující k eliminaci a minimalizaci účinků stavby na životní prostředí malého rozsahu. Výjimkou na této stavbě dálnice tvoří úsek severozápadně od města Klimkovic, mezi potoky Polančice a Rakovec, kde je situován na trase D47 ražený tunel. Účelem tohoto objektu je 7

maximální ochrana stávající okolní zástavby Klimkovic se zřetelem na výhledový rozvoj města ve směru k Hýlovu tak, aby tyto rozvojové plochy nebyly stavbou dálnice blokovány a nedošlo v tomto prostoru k výrazným dělícím účinkům stavby. Návrhem vedení trasy dálnice tunelem značné délky je rovněž výrazně omezen vliv této důležité dopravní tepny na provoz a funkci Státních léčebných lázní Darkov. Dokumentace pro územní rozhodnutí dálnice D47, stavby 4707 Bílovec - Ostrava, Rudná je zpracována ve variantě doporučené posudkem, na základě kterého bylo vydáno souhlasné stanovisko MŽP ČR o hodnocení vlivů podle §11 zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, č.j. 400/1914/938/OPVŽP/9, ze dne 15. května 1996. V tomto stanovisku je uvedeno, že v oblasti Klimkovic, Václavovic, Janové a Přemyšova bude trasa dálnice vedena tunely, případně jinak zakrytými zářezy. Na základě podrobných hlukových a exhalačních studií, které byly podmínkou vydání souhlasného stanoviska MŽP ČR, zpracovaných a v rámci dokumentace územního rozhodnutí stavby dálnice 4707, bylo prokázáno, že tunelové úseky v oblasti Václavovic, Janové a Přemyšova nejsou z hlediska splnění hygienických předpisů nutné a okolní zástavbu lze účinně chránit navrženými protihlukovými clonami. Zakrytý úsek dálnice u Přemyšova, který byl vyvolán rovněž nutností přechodu plánovaného biokoridoru přes trasu dálnice dle řešení v územním plánu, není na základě úpravy jeho vedení nutný. Protihluková opatření jsou navržena, mimo objekt tunelu, formou protihlukových zdí v kombinaci se zelení. Navržená opatření se týkají úseků dálnice u Klimkovic, Václavovic, Přemyšova a Svinova. Svahy komunikací, vnitřní plochy mimoúrovňových křižovatek a mezilehlé pruhy území mezi tělesem dálnice a souběžnými komunikacemi budou osázeny stromy a keři domácího původu nenáročné na půdní a vlahové podmínky a následnou údržbu. Kromě příznivých estetických účinků přispějí navržené vegetační úpravy svahů komunikací k odclonění hluku z dopravy vůči okolí stavby i v úsecích, ve kterých není nutné budovat žádná protihluková opatření. Odvodnění dálnice je řešeno soustavou dešťových kanalizací a silničními příkopy. Dešťová kanalizace je navržena v úsecích, kde to vyžaduje technické řešení komunikací. Povrchová voda z dálničních vozovek bude před vypuštěním do vodoteče předčištěna v retenčních nádržích, které budou zajišťovat zachycení usaditých a plovoucích nečistot. Všechna křížení se stávajícími i plánovanými biokoridory byla v průběhu prací na dokumentaci územního rozhodnutí stavby dálnice zohledněna. Navržené mostní objekty na trase dálnice splňují podmínky orgánů životního prostředí tak, aby nedošlo k narušení těchto biokoridorů a dalších podmínek životního prostředí.

8

6. Vliv ochrany přírody a krajiny na návrh stavby Stavba 4707 dálnice D47 byla navržena s ohledem na požadavky a podmínky orgánů ochrany životního prostředí, které byly ke stavbě zohledněny. Sektor stavby 4707 lze charakterizovat jako území s převahou polních ploch s ojedinělým výskytem chráněných území, eventuálně významných krajinných prvků: - Západně od Klimkovic trasa dálnice zasahuje do výběžku přírodního parku Požaha, doposud poměrně málo rekreačně využívaného. Z větší části je trasa dálnice vedena parkem v tunelu. - VKP údolí Polančice. Jedná se o horní tok potoka Polančice, který trasa dálnice překračuje mostním objektem. - VKP Přemyšov. Jedná se o listnatý les s významným bylinným patrem, který trasa dálnice míjí po jeho severním okraji. Dále je trasa ve střetu s některými prvky ÚSES. Jedná se o následující konkrétní střety: km 139 - 140: regionální biocentrum, které nelze považovat za definitivně vymezené vzhledem k tomu, že bylo do prostoru mezi Klimkovicemi a Bravanticemi navrženo z důvodu dodržení maximálně přípustné délky složeného regionálního biokoridoru. km 140,8: místní biokoridor v údolí potoka Polančice, který je funkční a je tvořen potokem a okolními porosty. Trasa dálnice překračuje údolí mostním objektem. km 142,5: místní biokoridor v údolí potoka Rakovec, který je polofunkční a je tvořen lesem a loukou. Trasa dálnice překračuje údolí mostním objektem. km 145: místní biokoridor, polofunkční, který v současné době prochází po orné půdě. V místě křížení s trasou dálnice je přes trasu D47 navržen mostní objekt. km 146,6: regionální biokoridor, nefunkční, který je situován na orné půdě. V průběhu zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí stavby 4707 byla trasa tohoto biokoridoru upravena do polohy severně od trasy dálnice a nedochází tak ke křížení s D47. km 147,5: dtto km 146,6. Stavba si vyžádá kácení jak lesní, tak mimolesní zeleně. S ohledem na vedení trasy dálnice v převážné míře po zemědělské půdě bude kácení velmi malého rozsahu. Kácení mimolesní zeleně bude nutné v nezbytném rozsahu podél stávajících silnic, polních cest, melioračních kanálů, potoků a dále pak v oblasti chatové kolonie. Podél stávajících komunikací a v oblasti chatové kolonie je jedná o ovocné stromy, popř. náletové porosty, v údolích potoků je vegetace tvořena vrbovými porosty, porosty olše, bukovými doubravami a skupinami borovice lesní. V minimálním rozsahu bude nutno přistoupit ke kácení lesní zeleně. Jedná se o jednotlivé kontakty stavby se stávajícími remízky v terénních depresích, popř. v údolích vodotečí, které nezasáhla s ohledem na konfiguraci terénu zemědělská činnost. Prostorové řešení trasy dálnice a souvisejících přeložek vedlejších komunikací bylo navrženo s ohledem na úspěšné začlenění stavby do okolní krajiny. Většina trasy dálnice je vedena v zářezových partiích popř. v úsecích nízkých násypů kromě úseků, kde trasa překračuje údolí vodotečí a terénní deprese. V těchto místech jsou navrženy mostní objekty dostatečné délky tak, aby násypové partie komunikací byly minimální. Všechny svahy budou ohumusovány, zatravněny a osázeny vhodnými keři a stromy.

9

Rovněž vnitřní plochy mimoúrovňových křižovatek, plochy na velké odpočívce a plochy mezi tělesem dálnice a souběžnými komunikacemi budou doplněny stromy a keři. Navržené vegetační úpravy přispějí k následnému vhodnému začlenění stavby do okolního území tak, aby negativní dopady byly minimalizovány a stavba se stala organickou součástí okolní krajiny. Pro zabezpečení uvolnění staveniště bude nutné provést demolice některých objektů chatové kolonie a rodinné domy v oblasti Václavovic a Janové, které leží v ploše trvalého záboru stavby a jsou tudíž stavbou dálnice přímo dotčeny. V souvislosti se stavbou dálnice a souvisejících přeložek komunikací bude nutné přeložit či upravit dotčené nadzemní a podzemní inženýrské sítě včetně melioračních řadů tak, aby i nadále plnily sovou funkci. V rámci stavby bude provedeno smýcení lesní i mimolesní zeleně. Z ploch trvalého i dočasného záboru bude sejmuta ornice, příp. i podorniční vrstva. Část sejmuté ornice, která bude následně na stavbě využita pro ohumusování a rekultivace bude uložena na mezideponiích (meziskladech). Zbývající přebytečnou ornici bude možno přemístit na zemědělské pozemky v okolí stavby k zesílení orničních vrstev.

7. Ochrana vodních nádrží a vodních zdrojů Veškerá voda spadlá na povrch zpevněné části dálnice je zachytávána, a to buď klasickými příkopy nebo rigoly se svedením vody do kanalizace. Voda není nikde volně rozptylována do terénu, nikde nestéká volně po svazích násypu komunikace. Před zaústěním do recipientní vodoteče je vždy zařízení s čistícím a retenčním účinkem. Dle celkového vodohospodářského řešení trasy jsou na všech výústech navrženy nádrže. Podle hlavního účinku, které od nich očekáváme jsou pojmenovány jako sedimentační a retenční. Všechny nádrže zde navržené mají oba účinky. Nádrže všeobecně co do jejich předčistícího účinku mají za úkol zachytit usaditelné látky povrchového odtoku z dálnice (odpočívky) a tak předčistit vody povrchového odtoku před jejich výtokem do recipientu. Nádrží mají být zachycovány jednak usaditelné látky, jednak látky vzlínající k hladině nebo odstranitelné průtokovým filtrem - nejdůležitější jsou ropné látky. Nádrž zachytí celý objem cisternového vozu při náhodné havárii na svém záchytném území.

7.1.Ochranná vodárenská pásma Zdroje regionálního významu a nadregionálního významu Část stavby prochází po kraji vodárenského pásma ochrany vodního zdroje PLZ Nový Darkov. Podle dokumentace EIA jsou podzemní zdroje statické (uzavřené, neobnovitelné) a nejsou závislé na dotaci ze srážek. Při dodržení běžných bezpečnostních opatření na ochranu vod je při běžném provozu i při stavbě toto vyloučeno. Rovněž havárie na dálnici ohrožující kvalitu vod neznamená zvýšené nebezpečí pro přírodní léčivé zdroje, pokud bude řešena běžnými postupy. Trasa dálnice probíhající 2. PHO nemusí být označena zákazem vjezdu vozidel s nákladem ohrožujícím kvalitu vod.

7.2.Drobné vodní zdroje - studny Podle dokumentace EIA nedojde k výrazným změnám kvality podzemních vod v okolí dálnice. EIA předpokládá, že by obecně mohlo dojít ke kvalitativnímu ovlivnění cca 50 procent vodních zdrojů do vzdálenosti max. 100 - 200 m od dálnice nad limity ČSN 75 7111 Pitná voda. V pásmu této vzdálenosti však nejsou známé žádné zdroje podzemní vody. Nad 10

tuto vzdálenost by mělo být ovlivnění minimální. Co se týká ovlivnění vydatnosti vodních zdrojů je ovlivněn především prostor stavby tunelu Klimkovice. Podle EIA lze očekávat dosah depresního kužele max. do vzdálenosti 200 m. V této zóně nejsou známy žádně studny.

8. Podmínky pro výstavbu ze stanoviska MŽP ČR dle zákona č. 244/1992 Sb. Problematiku jako celek řeší zákon č. 244/1992 Sb. ČNR, o posuzování vlivů na životní prostředí. Zákon upravuje posuzování vlivů připravovaných staveb, jejich změn a změn v užívání, činností, technologií, rozvojových koncepcí a programů a výrobků na životní prostředí. Vlivy stavby, činnosti nebo technologie se posuzují pro období její přípravy, provádění a užívání, odstraňování, popřípadě i po jejím odstranění.

8.1.Hluk Nejvyšší přípustné hladiny hluku stanoví Hygienické předpisy svazek 37 z roku 1977 Ministerstva zdravotnictví ČSR. Tyto předpisy stanoví, že organizace a občané jsou povinni činit potřebná opatření ke snížení hluku a dbát o to, aby pracovníci i ostatní občané byli jen v nejmenší možné míře vystaveni hluku, zejména musí dbát, aby nebyly překračovány nejvyšší přípustné hladiny hluku stanovené těmito předpisy. Z těchto ustanovení pak vyplývají pro účastníky výstavby následující povinnosti: Zhotovitel je povinen vyžadovat od výrobců stavebních strojů údaje o výši hluku, který stroje vadávají, a provádět opatření na ochranu proti škodlivému působení hluku. Zhotovitel je povinen vybavit pracovníky pracující se stroji ochrannými pomůckami a přerušovat jejich práci v hlučném prostředí ze zdravotních důvodů nezbytnými přestávkami. Nejvyšší přípustnou hladinu hluku stanoví uvedené předpisy ve výši 59 dB(A) pro denní dobu a 40 dB(A) pro noční dobu. Tato hladina se upravuje korekcemi s ohledem na druh okolní zástavby. Orgán hygienické služby může proto v Závazném posudku stanovit podmínky provádění stavby s ohledem na hluk. Případná kontrolní měření hladin hluku provádějí orgány hygienické služby podle ČSN 01 1603 - Metody měření hluku.

8.2.Emise Znečištění ovzduší vzniká spalováním pohonných látek v motorech automobilů a stavebních strojů a vypouštěním jejich zplodin výfuky do volného prostředí. K nim přistupuje znečištění ovzduší prachem z obrusu pneumatik, brzdového obložení a krytů vozovek, ze zbytku zimního posypu, prachu a dalších nečistot přenesených na vozovku, které je rozšiřováno jízdou vozidel. Znečištění ovzduší způsobuje také stavební činnost. Jedná se zejména o zemní práce, výrobu betonu, výrobu živic, demolice objektů apod. Tuto problematiku řeší zákon č. 218/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami.

11

8.3.Vibrace Maximální přípustné hodnoty vibrací stanoví vyhláška č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, která rovněž stanoví povinnosti stavebních organizací. K zamezení nepříznivých účinků stavebních strojů s vibračními účinky na budovy v blízkosti stavby pozemní komunikace je možné tyto použít pouze se souhlasem stavebního dozoru po předchozím posouzení statického stavu budov.

8.4.Prašnost V průběhu provádění zemních prací je zhotovitel povinen provádět opatření ke snížení prašnosti, u veřejných komunikací pak jejich pravidelné čištění v případě, že je po nich veden stavební provoz. Tuto povinnost zpravidla stanoví zhotoviteli stavební úřad.

8.5.Zabezpečení chráněných porostů, území, objektů a ochranných pásem V případě, že v souvislosti s přípravou stavby a její realizací dojde ke styku s chráněným územím, musí zhotovitel dodržet veškerá opatření o jejich ochraně uvedená v dokumentaci pro zhotovovací práce a dbát, aby byly dodržovány veškeré právní normy, které s touto problematikou souvisejí. Jde zejména o: - Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění zákonného opatření č. 347/1992 Sb. - Vyhlášku MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. - Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. - Zákon ČNR č. 242/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech.

8.6.Ochrana povrchových a podzemních vod V průběhu výstavby nesmí docházet k nadměrnému znečišťování povrchových vod a ohrožování kvality podzemních vod. Zhotovitel musí dodržovat zejména ustanovení uvedená ve vyhlášce MLVH č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod a nařízení vlády ČR č. 171/1992 Sb., kterým se stanoví ukazatele přípustného znečištění vod. Na každém křížení se stávající vodotečí bude vybudována provizorní zemní hráz pro zachycení splachů z otevřeného staveniště. V průběhu stavby nesmí docházet k nadměrnému znečišťování povrchových vod a ohrožování kvality podzemních vod. Staveniště mostů budou odvodněny v případě potřeby při výkopových pracech čerpadlem do vhodného místa, kde se budou vsakovat do terénu. Před zahájením prací bude v oblasti výstavby dálnice proveden monitoring všech zdrojů pitné vody.

8.7.Odpady V průběhu výstavby musí zhotovitel dodržovat zejména ustanovení uvedených zákonů a zákonných opatření: - č. 238/1991 Sb. o odpadech, - č. 311/1991 Sb. o státní správě, - č. 401/1991 Sb. o programech odpadového hospodářství,

12

- č. 521/1991 Sb. o vedení evidence odpadů, - č. 513/1992 Sb. nařízení vlády o podrobnostech nakládání s odpady.

8.8.Podmínky při výstavbě - V období výstavby je nutno dodržovat všechna opatření navržená v projektu stavby tak, aby vlivem výstavby nedošlo k překročení limitních ukazatelů kvality životního prostředí. - V případě archeologických a paleontologických nálezů umožnit záchranný archeologický výzkum. - Před zahájením stavby bude provedena skrývka ornice, využita bude částečně ke zpětnému ohumusování svahů kolem dálnice a komunikací a přebytečná ornice bude deponována na místo, které určí smlouva mezi majitelem a investorem. - Vegetační úpravy budou prováděny tak, aby realizace probíhala po celou dobu výstavby. - V případě zásahu do vodního zdroje realizovat okamžitou náhradu (nová studna, napojení na vodovod atd.). - Plochy, které byly dočasně vyjmuty ze ZPF pro účely staveniště a ploch skládek budou rekultivovány a navráceny původnímu účelu. - Bude zabezpečena funkčnost meliorační a závlahové sítě, která by mohla být stavbou narušena. - V průběhu výstavby bude zajištěn odborný dozor geologický a hydrogeologický, stavební zejména se zřetelem na problematiku tunelové stavby a hydrogeologii.

13

9. Návrh trasy Návrh doporučené trasy dálnice D47 vychází, kromě hodnocené dokumentace, z poznatků získaných vlastním terénním průzkumem a z připomínek získaných v rámci vyjádření orgánů státní správy, dotčených obcí a veřejnosti. Připomínky, které bylo možné akceptovat, jsou zahrnuty do podmínek realizace. V úvodu této pasáže je třeba poznamenat, že vzhledem k daným územním podmínkám jádra Ostravské aglomerace, vyznačujícím se nedostatkem volně využitelných ploch, představuje každé řešení narušení stávajících funkcí a vazeb (včetně ekologických). Žádné ze všech hodnocených tras (včetně 15 variant) nemůže za těchto podmínek představovat ideální řešení uspokojující všechny dotčené strany. Dosavadní průběh hodnocení plně potvrzuje, že jakákoliv změna trasy motivovaná snahou o vyřešení konkrétního problému okamžitě generuje další často neméně závažné střety v jiném území. Za této situace nemůže doporučená varianta představovat nic jiného než maximální možný kompromis mezi požadavky dopravně technickými a požadavky na ochranu životního prostředí. Ve shodě s dělením trasy na jednotlivé úseky (stavby) je doporučená varianta (trasa - stavba 4707) popsána a zdůvodněná následovně: V rámci tohoto úseku je klíčovou koncepční otázkou průchod dálnice prostorem Polanka Klimkovice. O zásadní otázku se jedná z tohoto důvodu, že pro překročení Rudné jsou v navazujícím úseku stavby k dispozici pouze dva body, do kterých je nutno dálnici přivést. Vlastní prostor Polanky a Klimkovic představuje území, kde bezkonfliktní průchod trasy prakticky není možný. Kterákoliv trasa, má (teoreticky) na výběr: - průchod CHKO Poodří (východně od železniční trati), - souvisle zastavěné území obcí Polanka a Klimkovice, - prostor mezi lázeňským komplexem a západním okrajem Klimkovic. Předmětem hodnocení byly v tomto případě dvě varianty řešící průchod tímto územím buď po hranici katastrů obou obcí (varianta 2 „nízká“ - hloubený tunel + most, varianta 2 „vysoká“ pouze most) nebo raženým tunelem západně od Klimkovic (varianta 1). V rámci vyjádření k dokumentaci obě obecní zastupitelstva odmítla tu variantu, která více zasahuje území jejich obce. Za této situace považujeme za rozhodující kritérium pro výběr varianty efekt dělícího účinku stavby. V případě realizace varianty 2 by s největší pravděpodobností území dotčené výstavbou zůstalo trvale nezastavěno (nutné demolice před zahájením výstavby, zastínění dálničním tělesem po dokončení). Šířka vzniklé proluky by však nebyla dána pouze nezbytným rozsahem stavebních prací, ale též navazující zónou, ve které by došlo k podstatnému zvýšení imisní zátěže. Realizace této varianty by nevyhnutelně vedla k trvalému a nezvratnému narušení souvisle zastavěného území, které vzniklo kontinuálním stavebním vývojem obou obcí nebo v „lepším“ případě k degradaci částí přilehlých k dálnici včetně postupných změn sociální skladby obyvatelstva. S vědomím, že varianta 1 je vedena územím se značným významem lázeňství a s přihlédnutím k preferencím ochrany obyvatelstva, klasifikujeme tuto variantu v porovnání s variantou 2 jako přijatelnější z hlediska životního prostředí z následujících důvodů a za uvedených podmínek: - trasa není v kontaktu se souvisle zastavěným územím,

14

- výstavba dálnice, byť přestavující určité riziko narušení kvality prostředí, je jevem časově omezeným. Pro projekt organizace výstavby požaduje posudek zpracování zkráceného hodnocení vlivů, ve kterém budou formulovány konkrétní podmínky omezující vliv stavební činnosti na okolí (pracovní doba, využití místních komunikací, deponie materiálu atp.), - dělící efekt dálnice mezi lázeňským komplexem a obcí bude výstavbou tunelu eliminován, vyústění odvětrávacího systému bude řešeno na základě podrobné rozptylové studie s cílem minimalizace dopadů na obec i lázeňské území. - v úsecích dálnice oboustranně navazujících na tunel budou na základě podrobné hlukové studie realizována protihluková opatření, - investor po dohodě s SLL Darkov a orgány obce bude participovat na vhodných kompenzačních opatřeních, zaměřených především na podporu lázeňské funkce území. Po zodpovězení této otázky zbývá vyřešit pouze trasování dálnice v prostoru Bravantic. Varianta 1 prochází západně a varianta 4 východně od obce. V souladu s vyjádřením MěÚ Bílovec, OkÚ Nový Jičín a občanů Bravantic, posudek doporučuje variantu 4. Proti variantě 1 hovoří nutná demolice několika obytných objektů při okraji ekologicky cenného prostoru bravantických rybníků. Doporučená varianta prochází po závětrné straně obce, z větší části skryta v zářezu. Průchod přes oblast soutoku Jamníku a Seziny je řešen estakádou. Z doporučení varianty 4 logicky vyplývá, že úvodní úsek (km 132 - 135) bude trasován podle varianty 2. Závěrečná část trasy v rámci stavby 4707 (km 140 - 147) má pak střetové body v průchodu osadami Václavovice, Janová a Přemyšov, přičemž u prvních dvou osad je již předpokládáno řešení formou hloubených tunelů. Posudek akceptuje v tomto případě požadavky obyvatel Přemyšova a formuluje požadavek na umělé zakrytí příslušného úseku. Způsob vyústění odvětrávacích systémů musí minimalizovat vlivy odvětrávaných zplodin na zástavbu. Posudek též požaduje, aby v návaznosti na technické řešení tunelů bylo řešeno i jejich architektonické začlenění do krajiny.

15

10.

Argumenty pro a proti dálnici D47

10.1.

Argumenty pro dálnici D47

Jedním z nezávažnějších problémů, zhoršujících životní prostředí v ostravské aglomeraci, je nedostatečně fungující dopravní systém. Z dopravně inženýrského hlediska je ostravská aglomerace významnou zdrojovou a cílovou oblastí. V souvislosti se vzrůstající automobilizací potřebuje kvalitní komunikační napojení a to nejen na dálniční síť České republiky, ale vzhledem k stále rostoucím dopravním vztahům s Polskem i do katowické aglomerace. V neposlední řadě je pro příznivý podélný profil směřována do oblasti Moravské brány a následně Ostravská transevropská magistrála sever - jih, umožňující propojení jižní a střední Evropy s Baltem. Dlouhodobý záměr výstavby severojižní komunikace mezi Českou republikou a Polskem potvrdila i vláda ČR, která svým usnesením č. 631/1993 vymezila v této poloze dálnici D47; polská strana připravuje na svém území navazující dálnici A1. Vzhledem k vysoké intenzitě využití území ostravské aglomerace není příprava výstavby dálnice touto oblastí jednoduchým úkolem. Ředitelství dálnic Praha, závod Brno, jako organizace odpovědná za výstavbu dálnic ve východní části republiky, použilo ke stanovení nejvhodnějšího koridoru pro vedení dálnice D47 metodu multikriteriálního hodnocení, která zahrnula 20 různých kritérií z oblasti ekologie, ekonomie, územního plánování a dopravního inženýrství. Touto metodou byl ze čtyř možných koridorů průchodu dálnice D47 ostravskou aglomerací vyhodnocen jako nejvhodnější pooderský koridor. Trasu dálnice D47 v oblasti Ostravy byla stabilizována v pooderském koridoru i usnesením vlády ČR ze dne 17. srpna 1994 č. 447, které schválilo územní plán velkého územního celku ostravské aglomerace. V pooderském koridoru byly navrženy základní varianty tras dálnice D47, které vzájemným propojením dílčích částí vytvořily velké množství kombinací vedení trasy dálnice. Celý postup přípravy výstavby dálnice D47 je veden podle platného právního řádu. Dotčené obce mají právo v procesu posuzování podle zákona č. 244/1992 Sb., uplatnit k připravované stavbě svá stanoviska, která mohou svou vahou v závěrečném posuzování přínosů jednotlivých řešení ve vztahu ke ztrátám na hodnotách životního prostředí rozhodnout o výběru definitivní varianty trasy. Případné negativní vlivy však budou prostřednictvím technických opatření sníženy na minimum a v žádném případě nesmí překročit hodnoty stanovené hygienickými předpisy.

10.2.

Argumenty proti dálnici D47

Do roku 2025 bude soutěžit o místo na silnicích celého světa již více než 1 miliarda automobilů, které budou příčinou těžkých škod na životním prostředí na kterémkoliv místě zeměkoule. Veškeré naše snahy o zpomalení globálního oteplování bude mařit nárůst emisí oxidu uhličitého. K tomu je nutno přičíst odpovídající nárůst vypouštěných množství oxidu uhelnatého, oxidu dusíku a uhlovodíků, které vytvářejí fotochemický smog. Nejsou to však jen tyto emise, které nám působí starosti. Musíme si uvědomit, že při výrobě každého nového automobilu se spotřebuje množství oceli, plastů, hliníku, pryže a vody. Jedinou cestou nápravy je zajištění potřebných investičních prostředků pro výkonné, prostředí nenarušující technologie a bezpečné dopravní systémy. (Michael Walsh v knize „Zachraňme Zemi“.) 16

Už tento citát vyvrací jeden z argumentů zastánců stavby dálnice, totiž, že je to jediný způsob, jak zvládnout stoupající počty automobilů. V krátkém úryvku myšlenky světového ekologa jsou zachyceny i další negativní vlivy emisí motorových vozidel: ničení lidského zdraví. Když k tomu připočteme hluk, rozbití krajiny, ohrožení kvality povrchových i spodních vod, můžeme se zcela oprávněně prát, proč těleso dálnice D47 je před Ostravskou aglomerací svedeno přímo do obytné zástavby a do těsné blízkosti Chráněné krajiny Poodří? „V minulém režimu se vůbec nebral ohled na názory lidí,“ říká starosta Svinova Jaromír Planka. „Důsledky dnes vidíme na každém kroku a musíme je řešit. Pokud se týká našeho obvodu, pak plánovaná trasa zasáhne hustě obydlené územní, které je už dnes zatížené hlukem a emisemi ze silnice Rudná a z dalších komunikací. Musíme k tomu přičíst i dopady provozu železniční tratě Bohumín - Přerov. Situování trasy D47 vůbec nebere ohled na lidi a všechno živé. Dopady této komunikace jsou evidentní a jsou v rozporu s normami pro zdravý život. Občané z těchto lokalit vyjádřili nesouhlas s dálnicí D47 peticemi, které zaslali Magistrátu města Ostravy a Ministerstvu životního prostředí ČR. Podpisů bylo celkem 1385. Je jasné, že největší aktivitu projevují občané, kterých se plánovaná stavba přímo dotýká. Lidé nejvíce vnímají hluk. Důsledky působení emisí se dostavují s časovým odstupem, což si občané neuvědomují, a proto si je ani nepřipouštějí. Připomínám, že trasa dálnice naší místní částí Dubí silně zasáhne území ekologické stability, kde se nachází i Národní přírodní rezervace Polanecký les. Proti zdravému rozumu se do tohoto území plánuje provoz, který negativně ovlivní komplexně chápaný život lidí, fauny i flóry.“ Další obvod města Ostravy, kde trasa dálnice D47 půlí obytnou zástavbu je Polanka nad Odrou. Proti vedení dálnice D47 Ostravou byla vyslovena řada argumentů. Zdá se však, že jejich síla je slabá proti lobbystickým zájmům, za nimiž stojí peníze. Ty jsou hlavním argumentem, a třebaže jsou zakrývány tvrzeními o ekologičnosti stavby a její důležitosti pro rozvoj Ostravy, je jasné, že dostatečně motivují aktivity, které dálnici D47 pooderským koridorem prosazují i na úkor životního prostředí. V souboji s bezohledností peněz zaujímají tyto aspekty podružné místo. Lépe řečeno nejsou brány tak vážně, jak si s ohledem na zcela prokazatelné negativní důsledky zasluhují. Lednové inverze v Ostravě potvrdily nebezpečí ohrožení zdraví lidí a vyvolaly řadu nutných opatření. Zatímco vrstva ozónu v atmosféře povážlivě klesá, ta přízemní naopak stoupá. Projevují se škody, které jsme ve jménu pokroku své Zemi napáchali. Dálnice D47 je rovněž svými zastánci a propagátory prezentována co by další pokrokový čin. Přitom studie, které probíhají ve vysoce rozvinutých západních ekonomikách, prokazují, že vysoké koncentrace přízemního ozónu mohou snižovat funkci plic nejen u osob, které již trpí nepravidelnostmi v dýchání, ale i u těch, které se těší dobrému zdraví. Obdobné důsledky mají i vysoké hladiny oxidu uhelnatého, který pochází z emisí motorových vozidel. Ostatní emise z motorových vozidel, např. oxidy dusíku, přímo poškozují plíce. Vážné zdravotní riziko představují i mnohé toxické stopové kovy, uhlovodíky a kyselé substance obsažené v emisích automobilů. V přehledné zprávě vydané Švédským národním institutem pro enviromentální medicínu se poukazuje na spojení mezi vdechováním výfukových plynů ze vznětových motorů a rakovinou plic.

17

11.

Závěr

Česká nedůslednost nese své neblahé ovoce i v případě dálnice D47. Při studiu této problematiky jsem čerpal z různé odborné literatury a dokumentace. Závěry jsou jednoznačné. V žádném vyspělém a civilizovaném státě dnes už nepostaví podobnou dopravní komunikaci v blízkosti obytné zástavby a v záplavovém území velké řeky. Ostravská trasa, ať už „Klimkovická“ nebo „Polanecká“ ignoruje veškeré zásady nabyté zkušenostmi projektantů dálnic ve vyspělých ekonomikách. Je totiž situována středem Ostravy, dále poddolovaným územím a navíc v záplavovém území hned tří velkých řek: Odry, Opavy a Ostravice. Každá dálnice je zdrojem znečištění a hluku. Je pravda, že moderní motory už neemitují olovo, ale zato velmi karcinogenní aromatické uhlovodíky, oxidy dusíku a další nebezpečné zplodiny. Dálnice D47 navíc ohrozí i chráněnou krajinnou oblast Poodří a její provoz v říční nivě, která je špatně odvětratelná, rovněž přispěje v inverzních obdobích k vytváření smogu a přízemního ozónu. Kumulované důsledky vlivu dálnice včetně hluku na zdraví obyvatel dotčené oblasti budou evidentní a citelné. Existuje vůbec řešení z hlediska komunikačního napojení Ostravska, ale i Těšínska a Třinecka na zbytek republiky a okolní státy? Bezesporu ano, a to v takzvané „Mariánsko - Tereziánské trase“. Projekt na tuto trasu podle zveřejněných informací existuje a je pro finančně vyčerpanou Českou republiku nejúspornější. Jedná se o povýšení stávající I/48 na rychlostní komunikaci a použití modernizované I/56 jako přivaděčů do velkých měst regionu, což by přesně odpovídalo zvyklostem a zkušenostem západních zemí.

18

12.

Použitá literatura

1. Ředitelství silnic a dálnic ČR, Dálnice D47 Bílovec - Ostrava - Průvodní zpráva. 2. Dálnice D47 - Posudek o hodnocení vlivů na ŽP podle zákona č. 244/1992 Sb. 3. Ředitelství dálnic Praha, závod Brno, Posudek podle zákona č. 244/1992 Sb. na dokumentaci o vlivu dálnice D47 na životní prostředí. 4. Michael Walsh, Zachraňme Zemi. 5. http://www.mdcr.cz/text/archiv2003/d47.htm (např.: http://www.mdcr.cz/text/archiv2003/d47/s0015.htm) 6. http://www.mdcr.cz/text/archiv2004/d47-stav031126.doc

19

Petr Frühbauer, 1. ročník Připomínky: • Předmět zprávy, název práce a úprava první strany nejsou podle pokynů • Drobné formální chyby, neopravené překlepy (žádně apod.) • Str. 17 i jinde: Práce měla být psána ODBORNÝM stylem, toto je populární text („...můžeme se zcela oprávněně prát, proč těleso dálnice D47 je před Ostravskou aglomerací svedeno přímo do obytné zástavby a do těsné blízkosti Chráněné krajiny Poodří?“, „proti zdravému rozumu“, „neblahé ovoce“ aj. • Citace zdrojů nejsou podle ISO 690! Hodnocení: nezveřejňuje se 5. 5. 2004 JM

20