EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 412 final
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Chorvatska na rok 2014 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Chorvatska na rok 2014
{SWD(2014) 412 final}
CS
CS
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Chorvatska na rok 2014 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Chorvatska na rok 2014
RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik1, a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy2, a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení, s ohledem na doporučení Evropské komise3, s ohledem na usnesení Evropského parlamentu4, s ohledem na závěry Evropské rady, s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost, s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru, s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu, s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku, vzhledem k těmto důvodům: (1)
Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.
(2)
Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010– 2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států, které společně tvoří „integrované hlavní směry“.
1 2 3 4
CS
Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25. COM(2014) 412 final. P7_TA(2014)0128 a P7_TA(2014)0129.
2
CS
Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti. (3)
Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny a využívá veškerých dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a zejména vyjádřili plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení pro jednotlivé země.
(4)
Chorvatsko se evropského semestru pro rok 2013 účastnilo dobrovolně a neformálně tím, že předložilo hospodářský program; nebylo zahrnuto do doporučení pro jednotlivé země. Dne 21. června 2013 přijala Rada závěry, jimiž hospodářský program Chorvatska uvítala, a zdůraznila, že se od Chorvatska očekává, že pokročí v plnění požadavků Paktu o stabilitě a růstu, a že je nutno, aby Chorvatsko nastoupilo důvěryhodnou cestu konsolidace, zároveň zachovalo výdaje stimulující růst a zajistilo prostor pro spolufinancování projektů, na něž poplynou finanční prostředky EU.
(5)
Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu5, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Ve stejný den přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování6, ve které je Chorvatsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.
(6)
Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, obnovy běžného poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.
(7)
Dne 5. března 2014 zveřejnila Komise výsledky hloubkového přezkumu Chorvatska7 podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že Chorvatsko se potýká s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou, která vyžaduje zvláštní sledování a rázná politická opatření. Politická opatření jsou zapotřebí zejména kvůli zranitelnosti dané rozsáhlými vnějšími závazky, klesající exportní výkonností, vysokou měrou využití pákového efektu v podnicích a rychle se zvyšujícím dluhem veřejných rozpočtů, jakož i v souvislosti s nízkým růstem a nízkou korekční kapacitou.
(8)
Dne 24. dubna 2014 předložilo Chorvatsko svůj národní program reforem na rok 2014 a svůj program stability na rok 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.
(9)
Cílem rozpočtové strategie nastíněné v konvergenčním programu na rok 2014 je do roku 2016 napravit nadměrný schodek a zároveň opět nastoupit cestu udržitelného hospodářského růstu. Dle předpokladů se toho má dosáhnout trvalým snižováním schodku z 4,9 % HDP v roce 2013 na úroveň pod 3 % do roku 2016, což je lhůta pro nápravu nadměrného schodku. Program předpokládá, že veřejný dluh dosáhne vrcholu v roce 2014 na úrovni kolem 72 % HDP, přičemž v dalším roce dojde k jeho mírnému poklesu a následně se jeho úroveň ustálí. Makroekonomický scénář, z
5 6 7
CS
COM(2013) 800 final. COM(2013) 790 final. SWD(2014) 82 final.
3
CS
něhož vycházejí rozpočtové projekce programu stability, je pro celé programové období optimistický. Podle scénáře programu má HDP v roce 2014 stagnovat, zatímco v roce 2015 se předpokládá mírný růst na úrovni 1,2 %; v prognóze Komise z jara 2014 je však uveden pokles HDP na úrovni 0,6 % v roce 2014 a růst na úrovni 0,7 % v roce 2015. Číselné údaje z rozpočtové prognózy programu se odchylují od standardů Evropského systému národních a regionálních účtů (ESA), dochází tak k nesrovnalostem vůči předchozím údajům a makroekonomickému scénáři a brání to náležitému srovnání s prognózou Komise z jara 2014. Program navíc dostatečně podrobně nepopisuje konsolidační opatření na roky 2015 a 2016, zejména jejich výdajovou stránku. Podle prognózy Komise z jara 2014 se očekává, že celkové saldo dosáhne 3,8 % HDP v roce 2014 a 3,1 % HDP v roce 2015. Po nezbytné korekci, jejímž účelem je učinit uvedené projekce srovnatelné s cíli stanovenými v rámci postupu při nadměrném schodku (tj. kromě dopadu převodu penzijních aktiv z druhého pilíře), by projekce schodku podle Komise činila 4,6 % HDP v roce 2014 a 3,8 % v roce 2015. Jelikož konvergenční program představuje první zprávu o opatřeních přijatých orgány v návaznosti na zahájení postupu při nadměrném schodku dne 28. ledna 2014, posoudila Komise opatření přijatá Chorvatskem ve sdělení uveřejněném dne 2. června 2014. Zejména se předpokládá, že celkový cíl bude splněn v roce 2014, zatímco v případě schodku se očekává, že bude v roce 2015 poněkud nad cílovou úrovní. Pokud jde o zlepšení strukturálního salda veřejných financí, je nepatrně pod úrovní, jež je vyžadována jak pro rok 2014, tak rok 2015. A konečně se dluží uvést, že zatímco změna korigovaného strukturálního salda je pod úrovní doporučeného úsilí, odhaduje se, že úsilí měřené základním počtem diskrečních opatření bude realizováno v roce 2014 i v roce 2015. Aby se snížil nepříznivý dopad na růst a zlepšila udržitelnost konsolidace, je zapotřebí věnovat větší pozornost kvalitě příslušných opatření a přechodu na opatření založená na výdajích. Na základě svého posouzení programu a prognózy Komise v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1466/97 je Rada toho názoru, že Chorvatsko sice ke dni 30. dubna 2014 učinilo účinná opatření pro nápravu svého nadměrného schodku ve smyslu doporučení, avšak pro soulad s doporučením v rámci postupu při nadměrném schodku za účelem nápravy nadměrného schodku do roku 2016 a zajištění věrohodnosti této nápravy je zapotřebí dalšího úsilí.
CS
(10)
Rozpočtová konsolidační opatření by se měla zaměřovat na zlepšení kvality veřejných financí, aby se účinně nakládalo s výdaji v oblasti mezd, sociálního zabezpečení a dotací a vytvořil se dostatečný fiskální prostor pro upřednostňování výdajů a investic stimulujících růst, včetně projektů financovaných Unií. Chorvatsko v posledních letech provedlo významné reformy svého fiskálního rámce. Slabou stránkou však zůstává rozpočtové plánování, účinná kontrola výdajů a konzistentní uplatňování rozpočtových omezení, což se nepříznivě projevuje ve fiskální politice. Navzdory nedávným změnám by měla být podoba fiskálních pravidel dále zkvalitněna. Účinnost fiskálního rámce je zejména oslabena chybějícími preventivními mechanismy, nedostatečným dodržováním pravidla týkajícího se zadlužení a nejasnou formulací pravidla strukturálně vyrovnaného rozpočtu. Oceňuje se ustavení Komise pro fiskální politiku, ovšem má se za to, že jsou zapotřebí dodatečná opatření pro posílení role této komise při rozpočtovém plánování a dohledu, především její nezávislosti na všech rozpočtových orgánech.
(11)
Chorvatsko stojí před úkolem, jak pokračovat ve fiskální konsolidaci, aniž by to narušovalo konkurenceschopnost a vyhlídky hospodářského oživení. V této souvislosti je dlužno uvést, že příjmová stránka veřejných financí je omezena úzkou definicí daňových základen, jež skýtají stabilní daňový výnos a jen malou měrou
4
CS
narušují růst. V této spojitosti je v národním programu reforem představen plán na zavedení periodické daně z nemovitostí v roce 2016, avšak její provozní podobu (včetně daňové základny) je ještě nutno upřesnit. Chorvatsko je rovněž odhodláno přijmout opatření pro lepší dodržování daňových předpisů tím, že omezí šedou ekonomiku. V této oblasti byla učiněna příslušná opatření. Postupně byly zavedeny fiskální registrační pokladny, čímž díky lepšímu dohledu nad plněními vzrostly daňové příjmy. Očekává se, že reorganizací daňové správy se zlepší účinnost a účelnost výběru daní a daňovým poplatníkům se zároveň sníží zátěž ve spojení s dodržováním daňových předpisů. Vzhledem k potřebám fiskální konsolidace a rovněž s přihlédnutím k údajům, jež dávají tušit značné částky nevybraných daní, se nicméně má za to, že se nabízí další prostor pro zlepšování účinnosti výběru daní, přičemž zapotřebí je i dalšího úsilí k lepšímu dodržování daňových předpisů tím, že se daňovým poplatníkům poskytne více elektronických služeb.
CS
(12)
Chorvatsko přijalo opatření, jež mají zlepšit udržitelnost a přiměřenost důchodů: od listopadu 2010 dochází k postupnému navyšování zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu, věkové hranice pro předčasný odchod do důchodu a doby nutné pro vznik nároku na důchod u žen s tím, že k jejich úplné harmonizaci by mělo dojít do roku 2030. Změnami zákona o důchodovém pojištění z prosince 2013 se zákonem stanovený věk odchodu do důchodu zvýšil z 65 let na 67 let a věková hranice pro předčasný odchod do důchodu z 60 let na 62 let. Toto navýšení však nabude účinku až k roku 2031, což není vzhledem k demografickému vývoji dostatečně ambiciózním počinem. I přes reformy zavedené v posledních letech nadále existují různé možnosti pro předčasný odchod do důchodu. Vzhledem k rozsahu výjimek jsou postihy za předčasný odchod do důchodu a prémie v případě pozdějšího odchodu do důchodu jen slabým stimulem pro to, aby lidé pracovali do zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu, což má nepříznivý dopad na nabídku pracovních sil a udržitelnost důchodového systému. V roce 2013 byl přijat zákon o jednotném orgánu pro forenzní posudky, jenž má na základě sjednocení posudků invalidity napomoci omezit příliv invalidních důchodců a snížit s tím související podvody. Tyto kroky jsou spolu s nárůstem kontrol jednoznačně zapotřebí, ovšem to, jakým způsobem ovlivní výdaje, bude záviset na způsobu jejich provádění i na tom, v jakém rozsahu budou daná rozhodnutí prosazována. Důchody v rámci zvláštních režimů, jež překračovaly určitou prahovou hodnotu, byly sníženy, byť jen dočasně, o 10 %, zatímco jejich indexace byla navázána na růst HDP. Navzdory nedávnému úsilí k omezení výdajů a zvýšení transparentnosti je tempo i rozsah sbližování důchodů v rámci zvláštních režimů s obecnými pravidly pomalé a celkový pokrok je dosud omezený.
(13)
Odvětví zdravotnictví dosahuje poměrně slušných výsledků a s jistými regionálními obměnami jsou jeho služby dostupné, ovšem systém významně přispívá k tlaku na veřejné finance. Orgány odhalily v nemocniční síti neefektivní postupy, které lze odstranit. V březnu 2014 byl představen hlavní plán na reorganizaci nemocniční péče, v němž jsou stanovena opatření na zlepšení nákladové efektivnosti, jako je racionalizace sítě nemocnic, snížení průměrné délky hospitalizace, lepší přidělování nemocničních lůžek (rovněž pro účely dlouhodobé péče) a další změny financování nemocnic. Pro uvedení tohoto plánu do praxe je třeba v nemocnicích i v orgánech státní správy zajistit dostatečné kapacity pro dohled a jeho realizaci. Služby dlouhodobé péče jsou rozděleny mezi zdravotnický systém a systém sociálního zabezpečení, vyznačují se nízkými mírami rozšíření a formální péčí, vysokými náklady na poskytování těchto služeb a dlouhými pořadníky.
5
CS
CS
(14)
Míra zaměstnanosti a míra ekonomické aktivity patří mezi nejnižší v EU a zvlášť nízké jsou u mladých lidí a starších osob. Tyto výsledky trhu práce souvisejí nejen s cyklickým vývojem, ale zčásti též s uspořádáním příslušných orgánů a politickým prostředím. Chorvatsko zahájilo reformy na trhu práce s cílem zvýšit jeho flexibilitu. První fáze reformy byla dokončena v roce 2013 a zaměřila se na regulaci dlouhodobých pracovních smluv. V lednu 2014 přijala vláda druhý legislativní návrh, v němž se stanoví kratší a jednodušší postupy a větší flexibilita pracovní doby, čímž dojde ke snížení nákladů na propouštění. Navíc by měly být zavedeny flexibilnější formy zaměstnávání, jako jsou například smlouvy na částečný úvazek. Díky těmto změnám by se mělo Chorvatsko, pokud jde o index ochrany zaměstnanců, dostat zhruba na srovnatelnou úroveň s ostatními zeměmi. Ačkoli se očekává, že uvedené reformy budou mít na celkovou zaměstnanost příznivý vliv, nesou v sobě zároveň zvýšené riziko segmentace trhu práce, včetně častějšího vzniku smluv na dobu určitou. Prozatím se neplánují změny u institucí stanovujících mzdy, a to i přes to, že pro Chorvatsko je příznačná kombinace poměrně vysokých průměrných mezd a velmi nízké zaměstnanosti. Navzdory neustále rostoucí nezaměstnanosti jsou výdaje na opatření aktivní politiky na trhu práce, jež mají umožnit lepší přístup na pracovní trh a delší uplatnění na tomto trhu, jakož i dosah uvedených opatření, stále na podprůměrné úrovni, zejména u mladých lidí, dlouhodobě nezaměstnaných osob a starších pracovníků. Správní kapacita chorvatských veřejných služeb zaměstnanosti je vystavena značnému tlaku, a to i na regionální úrovni. Neexistuje celkový systém pro sledování a vyhodnocování vývoje na pracovním trhu a v souvislosti s potřebami tohoto trhu (včetně předvídání poptávky po jednotlivých dovednostech) a stejně tak chybí i pravidelné hodnocení opatření aktivní politiky na trhu práce. Velké zastoupení má nenahlášená pracovní činnost za úplatu.
(15)
Situace na pracovním trhu je obzvláště povážlivá u mladých lidí, neboť v jejich případě nezaměstnanost drasticky vzrostla a v roce 2013 dosahovala takřka 50 %, přičemž i nadále stoupá podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. Mezi významné úkoly patří, v souladu s cíli záruky pro mladé lidi, oslovit neregistrovanou mládež a vybízet soukromý sektor k tomu, aby nabízel více učňovských míst. Chorvatsko stojí před vážným problémem v souvislosti se vzděláváním, pokud jde o jeho relevanci pro trh práce a poskytovanou kvalitu v rámci všech oblastí vzdělávání. V sekundárním a terciárním vzdělávání chybí jak učení se prací, tak i poradenství pro volbu povolání, a nízká je i úroveň zapojení zaměstnavatelů do odborného vzdělávání a přípravy i do sekundárního a terciárního vzdělávání. Míra zaměstnanosti čerstvých absolventů je o poznání nižší než ve zbytku EU. Zastaralý systém odborného vzdělávání a přípravy prochází reformou v podobě pilotního testování nových školních osnov. Dosud nebyly zavedeny chorvatský rámec kvalifikací ani strategie pro vědu, vzdělávání a technologii, jež by však měly zlepšit výsledky v oblasti vzdělávání a uvést je v soulad s potřebami pracovního trhu.
(16)
Vysoká nezaměstnanost a nízká účast na trhu práce vedly v Chorvatsku ke zhoršení sociální situace. V posledních letech vzrostl podíl osob vystavených riziku chudoby a sociálního vyloučení a pohybuje se výrazně nad průměrem EU. Stávající podoba systému sociálních dávek jejich příjemcům umožňuje kumulaci navzájem se překrývajících peněžitých dávek. Když tito příjemci nastoupí do práce, přijdou o dávky z některých těchto sociálních převodů, což je od zapojení na pracovním trhu odrazuje. Nabízí se tak prostor pro větší účinnost a transparentnost systému sociální ochrany: v současnosti je přidělování podpory příjmů a přiznávání dávek rozptýleno
6
CS
mezi mnoho orgánů a úrovní veřejné správy, přičemž dochází k nesourodému uplatňování kritérií a k překrývaní. Zákonem o sociálním zabezpečení z roku 2013 bylo zavedeno přísnější testování majetkových poměrů a z více než 70 dávek na vnitrostátní úrovni (v některých případech se zacílením na konkrétní skupiny příjemců) byly čtyři dávky sloučeny do všeobecného minimálního příjmu. Do roku 2016 bude na celostátní úrovni probíhat postupné zavádění jednoho správního místa („one-stop shop“), jehož prostřednictvím budou na vnitrostátní úrovni spravovány veškeré peněžité dávky. Systematické sledování a hodnocení však bude složité, neboť dosud nedošlo k začlenění systémů a programů podpory příjmů na místní a regionální úrovni, ani různých dávek zaměřených na konkrétní kategorie obyvatelstva, u nichž není přiznání dávek podmíněno testováním majetkových poměrů. Navzdory několika legislativním reformám realizovaným od roku 2011 se systémy sociálních dávek nepodařilo účelně zaměřit na nejvíce potřebné osoby.
CS
(17)
Stávající regulační rámec pro podnikání v Chorvatsku představuje pro podniky značnou zátěž, což je mimo jiné dáno chybějící právní jistotou, neprůhledným rozhodováním zejména na místní úrovni a řadou parafiskálních poplatků. Velká roztříštěnost pravomocí veřejné správy na regionální a místní úrovni a složité rozdělení kompetencí mezi ministerstva a agentury na celostátní úrovni navíc ztěžují podnikatelské rozhodování a prodlužují správní postupy. Na úrovni ústřední státní správy byl zaveden strukturovaný přístup, jenž má za úkol odhalit překážky pro podnikání; pro měření administrativní zátěže však není používána sourodá metodika, což snižuje účelnost již přijatých opatření. Stávající jedno správní místo pro podniky má jen omezené funkce. Je třeba racionalizovat a zlepšit kontrolu veřejných dotací a záruk; prvním krokem v této oblasti by bylo vytvoření ústředního rejstříku společností a fyzických osob, jimž byla přiznána podpora. Chorvatsko zahájilo reformy veřejné správy, aby posílilo své správní kapacity a zlepšilo veřejné služby poskytované občanům a podnikům z hlediska orientace na příjemce těchto služeb. Kvalita veřejné správy je nicméně nadále nízká, přičemž mezi různými správními úrovněmi dochází k slabé koordinaci a v omezeném rozsahu či až příliš formálně je utvářena fakticky podložená politika a posuzování. Přijetí strategie pro reformu veřejné správy je krokem správným směrem a měla by být řádně provedena na všech úrovních státní správy. Zkušenosti s prováděním předvstupních fondů ukazují na nedostatky v oblasti strategického plánování a institucionální kapacity, jakož i na slabá místa při vypracování projektu a jeho sledování.
(18)
Na státem vlastněné či ovládané společnosti má nepříznivý vliv nedostatečná správa a provádění nové strategie pro řízení veřejných statků a podniků provázejí prodlevy. V současnosti nejsou na místa členů dozorčích rad ani na jejich vedení vypisována soutěžní výběrová řízení a jmenování nejsou zveřejňována. Pro zlepšení protikorupčního rámce sice byla přijata některá opatření, ovšem na všech úrovních státní správy je pro prevenci korupce zapotřebí většího úsilí. Ve stávajícím protikorupčním rámci nejvíce chybí prvky, jako jsou účelné mechanismy ověřování v případě střetu zájmů a majetková přiznání státních úředníků, jakož i zvláštní záruky státem vlastněné či ovládané společnosti. Ověřovací pravomoci Komise pro řešení střetu zájmů závisejí na kompetencích a proaktivním přístupu ostatních orgánů. Navzdory pokroku, jehož bylo dosaženo při zvyšování transparentnosti postupů při zadávání veřejných zakázek, nejsou systematicky využívány nástroje pro posuzování rizik a podle všeho nedochází dostatečnou měrou k upřednostňování zranitelných odvětví. Je třeba posílit dohled nad účelným prováděním pravidel pro veřejné zakázky, a to i s ohledem na přidělování prostředků EU v nadcházejících letech.
7
CS
(19)
Problémy týkající se dluhové služby, jimž byly vystaveny společnosti v rámci složitých, nákladných a zdlouhavých úpadkových řízení, se do jisté míry podařilo vyřešit díky rozsáhlému uplatňování postupu při hrozbě úpadku v roce 2013. Nabízí se nicméně prostor k výraznému posílení uvedeného nástroje tím, že se budou řešit různé nedostatky, například nedostatečně jasná role státu v daném postupu, posílení úlohy obchodních soudů při potvrzování pohledávek a řádných restrukturalizačních plánů, rozšíření působnosti úpadkového řízení, aby byla umožněna účelná restrukturalizace před tím, než se dlužník ocitne v platební neschopnosti, jakož i úskalí při provádění právních předpisů. I přes řadu reforem, které měly zlepšit účelnost soudního systému, jsou soudní řízení v občanskoprávních, obchodních a správních sporech nepatřičně zdlouhavá, zejména v prvním stupni. Počet nevyřízených případů se v roce 2013 zvýšil a je velmi vysoký, zejména u občanskoprávních a obchodních řízení. Při řešení dané problematiky je nutno nadále vyvíjet úsilí a vytvářet i prosazovat řádné pobídky k včasnému ukončení řízení, jakož i podporovat mimosoudní vyrovnání, zejména u malých pohledávek, neboť právě tyto problémy brání podnikání a snižují přitažlivost Chorvatska pro přímé zahraniční investice.
(20)
Díky konzervativnímu přístupu, který vůči makroobezřetnostní regulaci, a zejména ve vztahu k úrovním kapitálu, zaujala Chorvatská národní banka, si banky vytvořily jistou míru odolnosti, jejíž užitek se projevil v souvislosti s problémy, které v současnosti přináší slabé hospodářství. Hospodářství země se v recesi nicméně nachází již šestým rokem a zvyšuje se objem úvěrů v selhání, což ohrožuje kvalitu bankovních aktiv. Vítá se skutečnost, že některá portfolia čtyř největších chorvatských bank se zahraničními vlastníky budou podrobena přezkumu kvality aktiv v eurozóně / zátěžovému testu v rámci nového jednotného mechanismu dohledu. Z tohoto postupu jsou však vyloučena některá z chorvatské perspektivy velmi významná portfolia, a to z toho důvodu, že výběr portfolií vychází z jejich významu na úrovni bankovní skupiny. Navíc nejsou do tohoto postupu zahrnuty středně velké a malé banky, které mohou disponovat nižšími úrovněmi kapitálu i méně výraznou kvalitou aktiv a které jsou potenciálně významné pro finanční stabilitu. Pro celkové vnímání klasifikace bankovních úvěrů a přiměřenost rezerv na krytí úvěrových ztrát těchto bank by bylo přínosné, kdyby byl postup v rámci jednotného mechanismu dohledu doplněn dalším dozorovým diagnostickým postupem koncipovaným zvlášť pro chorvatský finanční systém (a jemuž by byla podrobena jak významná portfolia chorvatských dceřiných společností, na něž se nevztahoval postup v rámci jednotného mechanismu dohledu, tak i hlavní středně velké a menší banky).
(21)
V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Chorvatska. Posoudila jeho konvergenční program a národní program reforem. Uvážila nejen význam těchto programů pro udržitelnou fiskální a sociálněekonomickou politiku v Chorvatsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Evropské unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 8.
(22)
Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program Chorvatska a její stanovisko8 je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.
8
CS
Podle čl. 9 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1466/97.
8
CS
(23)
Na základě hloubkového přezkumu provedeného Komisí a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem a konvergenční program. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta zejména do níže uvedených doporučení č. 1 až 8,
DOPORUČUJE Chorvatsku v období 2014–2015 tato opatření:
CS
1.
V plném rozsahu provést rozpočtová opatření přijatá na rok 2014. Posílit rozpočtovou strategii, blíže upřesnit opatření oznámená na roky 2015 a 2016 a zvážit dodatečná stálá prorůstová opatření, aby byla do roku 2016 zajištěna udržitelná náprava nadměrného schodku. Zároveň zajistit, aby byla provedena strukturální korekce podle doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Uvést projekce programů v soulad se standardy ESA a požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Přijmout opatření pro posílení kontroly výdajů. Provést do března 2015 důkladný přezkum výdajů. Posílit proces rozpočtového plánování, zejména tím, že se zlepší přesnost makroekonomických a rozpočtových prognóz, posílí se závaznost ročních a střednědobých výdajových stropů a zlepší se podoba fiskálních pravidel. Do října 2014 právně zakotvit nově ustavenou Komisi pro fiskální politiku, posílit její nezávislost na všech rozpočtových orgánech, rozšířit její mandát, zejména pokud jde o sledování veškerých fiskálních pravidel a předběžné a následné posuzování prognóz, jakož i zajistit patřičné zdroje. Navázat na plány nastíněné v národním programu reforem, představit konkrétní strategii reformy periodického zdanění nemovitostí. Zahájit proces vykazování a přezkoumávání daňových výdajů. Zvýšit míru dodržování daňových předpisů, zejména dalším zvýšením účinnosti daňové správy; k tomuto účelu představit do konce roku 2014 akční plán.
2.
Do března 2015 přijmout právní předpisy, které by měly uspíšit plánovanou harmonizaci zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu u žen a mužů, jakož i pokročit s plány na navýšení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu na 67 let. Omezit dostupnost předčasného odchodu do důchodu. Zajistit prosazování přísnějších posudků a kontrol pro účely invalidního důchodu a uspíšit začlenění důchodů v rámci zvláštních režimů do všeobecného důchodového systému. Posílit nákladovou efektivnost zdravotnictví (včetně nemocnic).
3.
Do března 2015 provést druhou fázi reformy v oblasti pracovního práva, v návaznosti na konzultace se sociálními partnery, zejména pokud jde o podmínky ve spojitosti s propouštěním a pracovní dobou, a s cílem zamezit další segmentaci pracovního trhu (i ve vztahu k mladým lidem). Přezkoumat systém pro stanovování mezd, aby byly mzdové podmínky lépe sladěny s vývojem v oblasti produktivity. Závěry tohoto přezkumu představit do konce roku 2014. Posílit účelnost a dosah aktivní politiky na trhu práce tím, že se navýší správní kapacity veřejných služeb zaměstnanosti, a to i na místní úrovni, a bude se věnovat větší pozornost mladým lidem, dlouhodobě nezaměstnaným osobám a starším pracovníkům. V souladu s cíli záruky pro mladé lidi upřednostnit oslovování neregistrované mládeže a vybízet soukromý sektor k tomu, aby nabízel více učňovských míst. Do konce roku 2014 nastínit plány, jakým způsobem řešit problematiku nehlášené práce. Provádět opatření, jimiž se mají zlepšit výsledky v oblasti relevance a kvality vzdělávání pro trh práce modernizací systémů kvalifikace, zavedením mechanismů zajišťování kvality a usnadněním přechodu ze školy do zaměstnání, a to zejména tím, že bude posíleno odborné vzdělávání a učení se prací.
4.
Do konce roku 2014 provést přezkum daňového systému a systému dávek a představit akční plán pro lepší opětovnou aktivaci neaktivních a nezaměstnaných
9
CS
osob. Posílit účelnost a transparentnost systému sociální ochrany další konsolidací dávek, sjednocením kritérií způsobilosti a propojením údajů z různých příslušných úrovní a od různých orgánů státní správy do jednoho správního místa („one-stop shop“). Zlepšit účelnost a přiměřenost dávek sociální pomoci jejich lepším zacílením. 5.
Přijmout další opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí. Zejména stanovit do března 2015 cíl ohledně značného omezení administrativní zátěže (včetně parafiskálních poplatků). Řešit vysoký stupeň roztříštěnosti a vzájemného překryvu pravomocí tím, že se zjednoduší správní postupy a vyjasní rámec pro rozhodovací pravomoci a odpovědnost mezi různými úrovněmi státní správy, jakož i mezi ministerstvy a agenturami na úrovni ústřední správy. Zlepšit správní kapacitu a strategické plánování útvarů pověřených řízením evropských strukturálních a investičních fondů a zajistit pro ně náležitě kvalifikovaný a stabilní personál.
6.
Do října 2014 představit podrobný plán správy veřejného majetku na rok 2015. Zajistit, aby byly státem ovládané společnosti řízeny transparentně a zodpovědně, zejména aby se zvýšily požadavky na způsobilost státem dosazených členů správních a dozorčích rad a byl zaveden veřejný rejstřík jmenovaných osob. Posílit prevenci korupce ve veřejné správě, ve státem vlastněných či ovládaných podnicích mimo jiné i tím, že se rozšíří ověřovací pravomoci Komise pro řešení střetu zájmů. Posílit transparentnost a účinnost zadávání veřejných zakázek na ústřední i místní úrovni, jakož i kapacitu pro sledování příslušného provádění a zjišťování nedostatků.
7.
Do konce roku 2014 posílit roli obchodních soudů při dohledu nad transparentností a zákonností u postupu při hrozbě úpadku v podnicích. Provést přezkum povinného testu platební neschopnosti / nelikvidity pro účely vyrovnání při hrozbě úpadku, jakož i zjednodušení postupu při platební neschopnosti/likvidaci v zájmu jeho zkrácení. Zlepšit kvalitu a účinnost soudního systému, zejména tím, že se poskytnou pobídky k včasnému ukončení řízení v občanskoprávních, obchodních a správních sporech, jakož i k mimosoudnímu vyrovnání (zejména u menších pohledávek).
8.
Doplnit přezkumy kvality aktiv a zátěžové testy Evropské centrální banky z roku 2014, provést komplexní prověření portfolií koncipované zvlášť pro chorvatský finanční sektor, jež by se zaměřilo jak na významná portfolia, na něž se nevztahují uvedené postupy Evropské banky, tak i na hlavní středně velké a menší banky.
V Bruselu dne
Za Radu předseda
CS
10
CS
