Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta
DO K TORSKÁ DI SERTAČNÍ PRÁC E
BRNO 2009
Ing. Miroslav Florián
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta
Porovnání extrakčních činidel ve vztahu k příjmu zinku rostlinou Doktorská disertační práce
Ing. Miroslav Florián
Brno, 2009
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem doktorskou disertační práci na téma „Porovnání extrakčních činidel ve vztahu k příjmu zinku rostlinou“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Práce může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího doktorské disertační práce a děkana AF MZLU v Brně.
dne……………………….… podpis ……………………….
Mé poděkování patří školiteli, prof. Ing. Jaroslavu Hluškovi, CSc. a školitelispecialistovi Ing. Pavlu Ryantovi, PhD., za odborné vedení, cenné rady, trpělivost a ochotu. Děkuji také svým kolegům Ing. Veronice Večeřové a Ing. Dušanu Reiningerovi za technickou pomoc při kompletaci práce. V neposlední řadě děkuji svému zaměstnavateli za vytvoření podmínek pro realizaci této práce a rodině za podporu a velkorysost, s jakou k celému mému studiu přistoupila.
Comparison of extraction agents as related to plant zinc uptake Summary Zinc with its special position is one of the most important micronutrients, however, it can be also considered to be a contaminant. It depends on the situation in the soil. Low content of zinc combined with high pH can result in zinc deficiency. To the contrary, high zinc soil concentration and low pH can cause symptoms of toxicity or endanger the quality of a crop. For prediction of these effects we need some reliable tools, which can be represented by extraction agents of different strength and composition. The key requirement is that such extraction agent should predict the zinc content in plant based on its content in soil as precisely as possible. Stability under different soil conditions or low price of analysis can be advantage. In order to compare several extraction methods and to identify the most suitable one for evaluation of the zinc transfer into plant and to examine behaviour of high doses of a sludge heavily contaminated with zinc (almost 7 000 mg/kg of zinc), a three year pot experiment was established in vegetation hall in 2005. Five soils with different pH value (from extremely acidic to neutral) were chosen and planted with four crops – spinach, carrot, spring wheat and maize. But for control combination there were treatments with lower dose of sludge (equivalent of 5 tons of dry matter per hectare) and high dose (equivalent of 25 tons of dry matter per hectare for spinach and carrot and 50 tons for wheat and maize). Following extraction agents were used for soil analyses – Aqua regia, 2M HNO3, 0,43M HNO3, Mehlich III, CAT, DTPA, CaCl2, and NH4NO3. Correlations of soil zinc content measured with particular extracting agents and zinc content in plants were calculated. The best correlations were found with two weakest extraction agents - CaCl2, and NH4NO3. They correlated with themselves and with zinc in plans but not with other agents. The rest of agents mostly correlated among 0,43M HNO3, Mehlich III, CAT and DTPA and between Aqua regia and 2M HNO3. There were quite tight correlations between soil pH and zinc in plants confirming that pH is a crucial factor for zinc soil mobility. It implies that knowledge of soil pH and (even) pseudo total zinc content can serve as a sufficient source of information about probable zinc status in the soil. Mehlich III, which is widely used for the Agrochemical Soil Testing (evaluation of P, K, Ca and Mg status of soil) can be used as a good screening tool. Such use would provide a large scale of data without additional costs.
Key words: zinc, extraction agents, availability
OBSAH 1.
ÚVOD ................................................................................................................................ 4
2.
LITERÁRNÍ PŘEHLED ................................................................................................. 5 2.1 Základní charakteristika zinku ..................................................................................... 5 2.2 Výskyt, zdroje a vyuţití zinku ..................................................................................... 5 2.3 Zinek a lidské zdraví .................................................................................................... 6 2.3.1 Význam, potřeba a současná situace .................................................................... 6 2.3.2 Rizika z nedostatku a nadbytku ............................................................................ 7 2.4 Zinek v půdě ................................................................................................................ 8 2.4.1 Obsahy, formy výskytu a dynamika změn ........................................................... 8 2.4.2 Frakce zinku v půdách a jejich stanovení ........................................................... 11 2.4.3 Legislativní limity pro půdy ............................................................................... 15 2.5 Zinek v rostlinách ...................................................................................................... 16 2.5.1 Funkce, příjem a ukládání .................................................................................. 16 2.5.2 Potřeba, nedostatek a nadbytek .......................................................................... 17 2.6 Přestup zinku z půdy do rostlin.................................................................................. 20 2.6.1 Obecně ................................................................................................................ 20 2.6.2 Transfer faktory .................................................................................................. 24 2.7 Zdroje zinku ............................................................................................................... 25 2.7.1 Hnojiva ............................................................................................................... 25 2.7.2 Kaly z ČOV ........................................................................................................ 28 2.7.3 Pesticidy ............................................................................................................. 30 2.7.4 Atmosférická depozice ....................................................................................... 31 2.7.5 Odpady a sedimenty ........................................................................................... 31 2.8 Krmiva ....................................................................................................................... 32 2.9 Bilance zinku v prostředí a prognóza......................................................................... 33
3.
CÍL PRÁCE .................................................................................................................... 34
4.
MATERIÁL A METODY ............................................................................................. 35 4.1 Obecný popis zkoušky ............................................................................................... 35 4.2 Charakteristika pouţitých půd ................................................................................... 35 4.3 Charakteristika pouţitého kalu .................................................................................. 37 4.4 Schéma zkoušky ........................................................................................................ 37 4.5 Technika provedení zkoušky ..................................................................................... 38 4.6 Ošetřování během vegetace ....................................................................................... 40 4.7 Sklizeň, odběry vzorků a provedené analýzy ............................................................ 40 4.7.1 Výnosy ................................................................................................................ 40 4.7.2 Rostliny............................................................................................................... 40 4.7.3 Půdy .................................................................................................................... 41 4.7.4 Statistické zhodnocení ........................................................................................ 42
5.
VÝSLEDKY A DISKUSE ............................................................................................. 43 5.1 Vegetační pozorování ................................................................................................ 43 5.2 Výnosy ....................................................................................................................... 43 5.2.1 Špenát ................................................................................................................. 43 5.2.2 Mrkev ................................................................................................................. 44 5.2.3 Kukuřice ............................................................................................................. 45 5.2.4 Pšenice ................................................................................................................ 45 5.3 Půdy ........................................................................................................................... 46 5.3.1 Půdní reakce a její vývoj .................................................................................... 46 5.3.1.1 Půdy po špenátu .......................................................................................... 46 5.3.1.2 Půdy po sklizni mrkve ................................................................................. 46 5.3.1.3 Půdy po kukuřici ......................................................................................... 47 5.3.1.4 Půdy po pšenici ........................................................................................... 47 5.3.2 Obsahy zinku v půdách ...................................................................................... 48 5.3.2.1 Půdy před zaloţením zkoušek ..................................................................... 48 5.3.2.2 Půdy po špenátu .......................................................................................... 49 5.3.2.3 Půdy po mrkvi ............................................................................................. 52 5.3.2.4 Půdy po pšenici ........................................................................................... 54 5.3.2.5 Půdy po kukuřici ......................................................................................... 57 5.3.2.6 Všechny půdy bez ohledu na rostliny ......................................................... 60 5.4 Obsahy zinku v rostlinách.......................................................................................... 63 5.4.1 Špenát ................................................................................................................. 63 5.4.2 Mrkev ................................................................................................................. 64 5.4.3 Pšenice ................................................................................................................ 64 5.4.3.1 Zrno pšenice ................................................................................................ 64 5.4.3.2 Sláma pšenice .............................................................................................. 65 5.4.4 Kukuřice ............................................................................................................. 66 5.5 Korelace mezi extrakčními činidly ............................................................................ 67 5.5.1 Půdy pro špenát .................................................................................................. 67 5.5.1.1 Kontrola ....................................................................................................... 67 5.5.1.2 Kal I ............................................................................................................. 68 5.5.1.3 Kal II ........................................................................................................... 68 5.5.1.4 Kal I + kal II ................................................................................................ 68 5.5.1.5 Všechny kombinace .................................................................................... 68 5.5.2 Půdy pro mrkev .................................................................................................. 69 5.5.2.1 Kontrola ....................................................................................................... 69 5.5.2.2 Kal I ............................................................................................................. 69 5.5.2.3 Kal II ........................................................................................................... 69 5.5.2.4 Kal I + kal II ................................................................................................ 69 5.5.2.5 Všechny kombinace .................................................................................... 70 5.5.3 Půdy pro pšenici ................................................................................................. 70
5.5.3.1 Kontrola ....................................................................................................... 70 5.5.3.2 Kal I ............................................................................................................. 70 5.5.3.3 Kal II ........................................................................................................... 70 5.5.3.4 Kal I + kal II ................................................................................................ 71 5.5.3.5 Všechny kombinace .................................................................................... 71 5.5.4 Půdy pro kukuřici ............................................................................................... 71 5.5.4.1 Kontrola ....................................................................................................... 71 5.5.4.2 Kal I ............................................................................................................. 72 5.5.4.3 Kal II ........................................................................................................... 72 5.5.4.4 Kal I + kal II ................................................................................................ 72 5.5.4.5 Všechny kombinace .................................................................................... 72 5.5.5 Zhodnocení za všechny půdy ............................................................................. 73 5.6 Korelace mezi půdou a rostlinami ............................................................................. 73 5.6.1 Špenát ................................................................................................................. 73 5.6.2 Mrkev ................................................................................................................. 74 5.6.3 Pšenice ................................................................................................................ 74 5.6.3.1 Zrno ............................................................................................................. 74 5.6.3.2 Sláma ........................................................................................................... 75 5.6.4 Kukuřice ............................................................................................................. 75 5.6.5 Zhodnocení za všechny plodiny ......................................................................... 76 6.
ZÁVĚRY ......................................................................................................................... 78
7.
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .......................................................................... 80
8.
SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................... 89
9.
PŘÍLOHY ....................................................................................................................... 90
10. ANOTACE .................................................................................................................... 134
1.
ÚVOD
Zinek je prvkem, který má mezi ostatními těţkými kovy specifické postavení, protoţe vystupuje v půdách současně jako mikroelement i kontaminant. Jeho nedostatek je tak limitujícím faktorem pro zdárný růst a vývoj rostlin a tím i pro mnoţství a kvalitu výnosu, na druhé straně jeho přílišné nahromadění v půdě můţe znamenat riziko sníţení výnosů, nebo neţádoucí kontaminace produkce. Obvykle převaţuje názor, ţe zinek je především důleţitou ţivinou, je tedy ţádoucí dodávat do půdy pravidelně dostatečná mnoţství a eliminovat tak moţné symptomy nedostatku, přičemţ je zároveň ţádoucí zvyšovat obsahy zinku v produkci a tím zlepšovat jeho příjem obyvatelstvem. Tento zcela jistě legitimní přístup však nese riziko spojené s nadměrnou zátěţí půdy zinkem, kdy bude do zemědělských půd vneseno tak vysoké mnoţství zinku, které jiţ povede k negativním efektům. Jakékoli zásahy vedoucí k odstraňování kontaminace jsou ovšem mimořádně sloţité a zejména nákladné. Přístup k zinku tak musí být především racionální a z pohledu různých podmínek (zejména půdních) také selektivní. Důleţitý pro posouzení jeho rizikovosti je částečně jeho celkový obsah, ale rozhodující je jeho přístupnost pro rostliny. Vysoký celkový obsah v půdě ještě nutně nemusí znamenat jeho zvýšený obsah v rostlině. Z hlediska obsahu v rostlině navíc rozlišujeme, zda je koncentrace zinku problematická kvůli kontaminaci produkce nebo správnému růstu a vývoji dané rostliny. Specifické rozbory půd na obsah rostlinám přístupného zinku je v rámci Agrochemického zkoušení zemědělských půd moţné provádět v omezeném rozsahu a hodnotí se dostatečnost zásoby ve výluhu DTPA (Lindsay-Norvell). Naproti tomu se u běţných půd hodnotí pouze celkový obsah zinku (lučavka královská), případně zinek ve 2M HNO3. Tyto údaje ovšem o skutečném riziku pro ţivotní prostředí (rostlinu, potravní řetězce) vypovídají velmi málo. Hodnoty získané pomocí silných vyluhovadel totiţ nedokáţou spolehlivě odlišit antropogenní zdroje kontaminace od geogenních ani určit stabilitu (resp. labilitu) vazeb, kterými je zinek v půdách poután. Velmi obtíţné je potom vyhodnocovat dopad dodání zinku, např. v kalech ČOV, organických hnojivech apod., na obsah jeho přijatelné formy. Můţe docházet k situacím, ţe dodáním takového materiálu s velkým mnoţstvím přijatelného zinku do půdy se příliš nezmění jeho celkový obsah (zvláště pokud byl jiţ před aplikací vyšší), ale dramaticky vzroste právě podíl přijatelné formy. To s sebou nese výše zmíněné riziko pro ţivotní prostředí.
2.
LITERÁRNÍ PŘEHLED
2.1 Základní charakteristika zinku
Zinek je chemický prvek s atomovým číslem 30 a v periodické tabulce prvků náleţí do skupiny II – B. Existuje pět stabilních izotopů (s převahou 64Zn) a několik radioaktivních, z nichţ některé se pouţívají k experimentálním účelům (nejčastěji 65Zn a 69Zn). Je to kov šedobílé barvy, poměrně měkký, s hustotou 7,13 g/cm3. Ve všech sloučeninách vystupuje jako dvojmocný kationt. Na vzduchu oxiduje, vytváří se vrstvička, která brání další korozi. Má silné sklony reagovat s kyselinami, zásadami a dalšími anorganickými sloučeninami. Díky své amfoterní povaze tvoří mnoho různých solí. Ve vodě rozpustné jsou chloridy, dusičnany a sírany; nerozpustné oxidy, uhličitany, fosforečnany, křemičitany, šťavelany nebo organické komplexy.(1, 2, 3)
2.2 Výskyt, zdroje a vyuţití zinku Zinek je 24. nejčastěji se vyskytující prvek zemské kůry, s průměrným obsahem 70 mg/kg. Většinou je přítomen jako příměs v horninotvorných minerálech, zvláště těch, které jsou bohaté ţelezem, jako magnetit, pyroxeny, amfiboly, biotit, spinel apod.(2) Hlavními průmyslovými zdroji jsou sfalerit (ZnS), dále smithsonit (ZnCO3), zinkit (ZnO) a willemit (Zn2SiO4). Nejčastějšími příměsemi Zn minerálů jsou Fe, Pb a Cd. S jednou tunou Zn se tak obvykle získají 3 kg Cd.(2, 3) Zinek je po ţelezu, hliníku a mědi čtvrtým nejpouţívanějším kovem. Jeho největší význam spočívá v antikorozních úpravách ţeleza a oceli, dále při výrobě barev, plastů, papíru, keramiky, skla, pesticidů, hnojiv, baterií, elektroniky, v gumárenství, farmacii apod.(2) Převáţná část Zn se do prostředí dostává lidskou činností, obvykle postupy souvisejícími s těţbou a zpracováním rud, metalurgií, spalováním a mnohými průmyslovými výrobami (viz výše).(3) Takto a dále korozí pozinkovaných materiálů, zpracováním odpadů obsahujících Zn apod., dochází k uvolňování Zn do všech sloţek ţivotního prostředí. Zde je dále transportován (atmosféra, voda), distribuován a ukládán. K závaţným zdrojům z hlediska zemědělské půdy mohou patřit také kaly ČOV a hnojiva.
2.3 Zinek a lidské zdraví 2.3.1 Význam, potřeba a současná situace Zinek je esenciálním prvkem nezbytným pro růst, vývoj a reprodukci člověka. Celkový obsah v lidském těle se pohybuje mezi 2 aţ 4 gramy. Převáţná část se nachází ve svalech a kostech (62,2 a 28,5 %).(1,
3)
Je nepostradatelný pro fungování enzymatického
aparátu, na řadu procesů působí aktivačně, podílí se na syntéze bílkovin. Je obsaţen ve 20 proteinech s enzymovým působením a má vliv na tvorbu stimulátorů růstu. Je významný také pro biosyntézu nukleových kyselin a plní ochrannou funkci před negativním působením alkylačních látek. Sniţuje účinek některých teratogenů a karcinogenů.(4) Limitní expoziční hodnotu (PMTDI) stanovila WHO na 1 mg/kg tělesné hmotnosti a den, doporučený denní přívod (RfD) pak 0,3 mg/kg tělesné hmotnosti a den. Denní populační bazální minimum přívodu Zn je odhadováno na 5,7 mg (muţ – 65 kg tělesné hmotnosti) a denní normativní minimum na 9,4 mg (muţ – 65 kg tělesné hmotnosti).(5) Legislativa ČR v této oblasti uvádí ve vyhlášce č. 305/2004 Sb. jediný limit pro zinek, a to 5 mg/kg v ovocných šťávách. Dříve byly jinou vyhláškou určeny maximální přípustné obsahy zinku v potravinách podle druhu potravin v rozsahu 5 – 80 mg/kg, ale tato vyhláška byla zrušena v roce 2003. Průměrná expoziční dávka odhadnutá pro ČR představuje zhruba 14 % PMTDI a 51 % standartu RfD a denní doporučené minimum je pokryto z asi 97 %. Vzhledem k tomu je moţné očekávat spíše problémy z nedostatku zinku. Kritickými skupinami mohou být zejména dospívající muţi, těhotné a kojící ţeny, které mají vyšší normativní denní minimum. Z hlediska expoziční dávky (vztahuje se na obvyklé mnoţství dané potraviny v denní dietě) hrají významnou roli zejména chléb, mléčné výrobky, hovězí a vepřové maso a potraviny ţivočišného původu obecně. Nejvyšší koncentrace byly zaznamenány v játrech, tvrdých sýrech, kakau, cereáliích a luštěninách.(5) Podle posledních odhadů trpí nedostatkem zinku aţ polovina světové populace, zejména v oblastech s deficitem zinku v půdě.(6) Aţ 50 % oblastí s produkcí obilovin je deficitních zinkem, např. v Číně 51 % půd, v Indii 48 %, velká část Turecka, Austrálie. V současnosti se ukazuje, ţe nedostatek zinku bude jedním z limitujících faktorů při pěstování rýţe.(7) Pro řešení nedostatečného příjmu zinku v populacích určitých oblastí je moţné vyuţít buď fortifikaci zinkem (hnojení zinkem) nebo šlechtění odrůd s lepší schopností zinek z půdy vyuţívat.(8)
2.3.2 Rizika z nedostatku a nadbytku Naprostou většinu zinku člověk přijímá potravou, v mnoţství 7 – 15 mg za den (Evropa, S. Amerika). V zaţívacím traktu se ho absorbuje 20 – 80 %, v závislosti na více faktorech, zejména na typu potraviny; zinek z potravin ţivočišného původu je (díky své vazbě na proteiny) vstřebáván lépe. Základní regulační úlohu v tenkém střevě plní metalothionein. Vstřebaný zinek je krví (zejména plazmou) rozváděn do celého těla, nejvyšší koncentrace dosahuje v prostatě, sítnici, nehtech a kostech. Většina Zn (70 – 80 %) se z těla vylučuje stolicí.(1) Nedostatek hrozí zejména v době vyšších poţadavků na jeho přísun, coţ je růst, těhotenství a kojení. Ohroţeny jsou také osoby s nízkým podílem ţivočišných potravin v dietě, např. vegetariáni. Nedostatek způsobuje sníţení aktivity důleţitých enzymů, projevují se poruchy růstu a sexuálního vývoje, dále dermatitida, anémie, anorexie, impotence, neuropsychologické a imunitní poruchy, špatné hojení ran, šeroslepost a mnohé další.(1) V poslední době se často zdůrazňuje pozitivní vliv Zn na posilování imunitního systému, zejména v souvislosti s chřipkovými epidemiemi. Je rovněţ součástí léků proti rýmě a nachlazení.(1) Akutní otrava se při poţití většího mnoţství (jeden a více gramů ZnCl 2 nebo ZnSO4) projeví závaţným poškozením zaţívacího traktu, následované symptomy těţkého šoku. Nejniţší letální dávka pro člověka se odhaduje na 50 mg ZnCl2 nebo ZnSO4 na kg tělesné hmotnosti. Niţší dávky vedou k nevolnosti, zvracení a horečce.(1) Chronická otrava je díky efektivním homeostatickým mechanismům poměrně vzácná. Terapeutické dávky do 350 mg ZnSO4 aţ na výjimky nemají ţádné vedlejší účinky. Zinek můţe při vysokém příjmu interagovat s metabolismem mědi a vápníku. Dlouhodobý zvýšený příjem zinku můţe poškodit imunitní reakce organismu. K příznakům otravy patří nevolnost, zvracení, anémie, letargie, poruchy svalové koordinace, poškození ledvin, jater, pankreatu a další.(1) Dosud nebyly prokázány mutagenní účinky zinku, otázka karcinogenity zatím není zcela jasná. Podobně jako další chromany je karcinogenem i chroman zinečnatý, který způsobuje plicní nádory při vdechování jeho prachu. Nejsou známy ţádné negativní vlivy na reprodukci, embryotoxicita a teratogenita při dávkách běţně netoxických pro matku.(1)
2.4 Zinek v půdě 2.4.1 Obsahy, formy výskytu a dynamika změn Celkový obsah Zn v půdách značně kolísá, za průměrnou hodnotu je povaţováno 20 mg/kg, 40 mg/kg, 50 mg/kg, 60 mg/kg(1,
2, 3, 9, 10)
, většina těchto autorů se shoduje
na běţném rozmezí 10 – 300 mg/kg. Pro ČR je udáván průměrný obsah 82 mg/kg(3), popřípadě 50 mg/kg(11), rovněţ se širokým rozpětím hodnot. Primárně je mnoţství zinku v půdě určeno matečným substrátem. Vyšší obsahy lze najít ve vyvřelých horninách (zejména bazických a neutrálních), např. amfibolovec, trachyt, čedič, diabas, melafyr, těšínit a znělec, mají více neţ 100 mg/kg. Většina ostatních hornin tuto hodnotu nepřesahuje.(11, 12) Zvýšené koncentrace v půdách jsou obvykle způsobeny přítomností některých průmyslových podniků (viz 2.2) a aplikacemi (zpravidla dlouhodobějšími) materiálů s vysokým obsahem Zn. Podle zprávy Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy(13) a databáze ÚKZÚZ je na monitorovacích plochách v ČR následující situace, pokud se jedná o zinek (tab. 1). Tab. 1: Obsahy Zn na monitorovacích plochách ÚKZÚZ v ČR Zinek – lučavka královská
Zinek – DTPA (Lindsay Norvell) Průměr
ornice
Bazální subsystém
Kontaminovaný subs.
podorničí
Bazální subsystém
Minimum Maximum Medián
Průměr
Minimum Maximum Medián
1992 1995 2001 2007 1992 1995 2001 2007 1992
3,35 2,35 2,95 2,51
0,65 0,40 0,81 0,32
20,3 7,24 14,0 13,0
2,61 2,13 2,65 2,13
79,9 63,8 65,9 66,0
25,9 19,0 21,4 21,4
153 129 135 132
77,3 61,1 62,3 62,9
20,7 21,1 20,3 2,03
0,85 2,57 1,00 0,56
60,8 69,5 67,6 13,5
18,6 19,2 16,3 1,33
278 283 251 74,5
56,9 53,9 50,6 11,5
962 1012 828 145
192 200 186 73,5
1995
1,33
0,26
4,59
1,07
60,2
6,2
127
58,3
2001
1,89
0,61
8,61
1,69
61,7
24,5
146
59,3
2007
1,64
0,26
4,72
1,48
62,6
25,0
144
60,2
1995
10,5
0,55
39,0
7,55
209
50,7
957
124
2001
12,3
1,59
40,6
6,43
219
47,5
1004
129
2007
14,7
0,47
44,1
10,9
223
48,4
825
146
1992 Kontaminovaný subs.
Obsah zinku se ve výluhu DTPA podle Lindsaye a Norvella hodnotí podle tří úrovní obsahu Zn v půdách, nízký (pod 1,0 mg/kg), střední (1,0 – 2,5 mg/kg) a vysoký (nad 2,5 mg/kg). Dá se tedy říci, ţe přibliţně 6 % půd spadá do kategorie obsahu „nízký“, 59 % „střední“ a 34 % „vysoký“. Toto se týká orniční vrstvy, v podorničí jsou obsahy niţší. Podobná tendence (pokles obsahu s rostoucí hloubkou) je patrná i u TTP, sadů, vinic a chmelnic, coţ znamená, ţe horní vrstvy byly zinkem (rostlinám dobře přístupným) obohaceny zejména vlivem lidské činnosti.(11) V rámci AZZP provedl ÚKZÚZ na území ČR v letech 1990 – 1992 průzkum obsahů cizorodých prvků. Další vzorky byly odebírány v následujících letech v rámci tzv. zahušťování. Obsah zinku hodnocený 2M HNO3 v letech 1990 aţ 2008 ve skoro 49 000 vzorcích ukázal u lehkých půd 2,3% překročení limitů daných vyhláškou č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, u ostatních půd potom 0,6%. Průměrné obsahy byly 21 resp. 20 mg/kg. Od roku 1998 se začaly půdy hodnotit i ve výluhu lučavkou královskou, mezi roky 1998 a 2008 se tak provedlo přes 7 000 stanovení, kde u lehkých půd bylo zjištěno nadlimitní mnoţství u 2,6 % vzorků a u ostatních půd 1,1 %. Průměrné obsahy byly 67 resp. 64 mg/kg.(14) Na Slovensku byla při odběrech vzorků půd v letech 1997 – 2001 zjištěna ve výluhu 2M HNO3 průměrná hodnota obsahu zinku 14,46 mg/kg.(15) Další pramen udává průměrný obsah zinku v půdách Slovenska hodnocený 2M HNO3 jako 12,3 mg/kg, celkový (HCl+HNO3+HF) 64,3 mg/kg a obsah v 0,05M EDTA jako 2,35 mg/kg. EDTA je ve studii povaţována za činidlo, které je schopno odhalit antropogenní podíl znečištění půdy.(16) Jiná studie řešící půdy Slovenska uvádí mediány celkových obsahů zinku takto: orná půda 58 mg/kg (průměr 140 mg/kg), TTP 85 mg/kg (průměr 79 mg/kg), lesní půda 44 mg/kg (průměr 98 mg/kg). Mobilních forem (1M NH4NO3) bylo na orné půdě a TTP málo, ale na lesních půdách přes 30 %. Autoři to připisují niţšímu pH a vyššímu obsahu rozpuštěné organické hmoty, která se pak chová jako chelatační činidlo.(17) Na Slovensku také vytvořili za účelem hodnocení potenciálního rizika transportu těţkých kovů mapu půdního imobilizačního potenciálu fůzí mapy půdní kontaminace a potenciální sorpce půdy. Potenciální sorpci půdy hodnotí jako kombinace následujících faktorů – pH, obsahu organického uhlíku, kvality organické hmoty (Q46) a hloubky humusového horizontu. Výsledkem je, ţe 19,74 % půd na Slovensku má velmi vysoký imobilizační potenciál: 26,06 % vysoký, 27,38 % střední, 21,64 % nízký a 5,18 % velmi nízký imobilizační potenciál.(18)
Studie Evropské komise, která se zabývá obsahy těţkých kovů v různých zemích EU udává medián obsahu zinku v půdách v Dánsku (hodnoceno 50% HNO3) 28 mg/kg, přičemţ jílovité půdy mají více neţ dvojnásobné obsahy neţ písčité (43 mg/kg oproti 18 mg/kg). Výsledky z Francie hodnocené v lučavce královské udávají medián 58 mg/kg a podobný vztah mezi jílovitými a písčitými půdami, navíc ještě zřetelně vyšší obsahy zinku na půdách s vyšším pH (patrně lze dávat do souvislosti s obsahem jílu). V Německu je situace dosti podobná, medián v lučavce královské je 55 mg/kg a stejně tak jsou více neţ dvojnásobné obsahy zjištěné na jílovitých půdách a taktéţ na kyselejších. Stejné závislosti vykázaly půdy v Anglii a Walesu, přičemţ ale medián obsahu v lučavce královské dosáhl 82 mg/kg.(19) Pokud jde o pohyblivost zinku v půdách, literatura upozorňuje jednak na nebezpečí acidifikace, ale také na rizika přinášející prudký nárůst pH při silném vápnění, kde díky mineralizaci kyselého humusu můţe dojít k rychlé mobilizaci těţkých kovů.(20) Při zkoumání vlivu pH a přídavků organické hmoty na rozpustnost zinku bylo zjištěno, ţe při pH pod 5,8 přídavek rozloţitelné organické hmoty do půdy zvyšuje rozpustnost zinku v půdě, zatímco při vyšším pH přidaná organická hmota zinek spíše imobilizuje.(21) Kritické hodnoty pH pro rozpustnost zinku se liší mezi různými autory, obvykle se udávají hodnoty mezi 5,5 a 6,0.(22) Vyplavování zinku je např. na pastvinách moţné očekávat jen při pH niţším neţ 4.(20) V experimentu s příjmem zinku pastevním porostem bylo zjištěno, ţe pH hraje méně důleţitou roli při nízkých obsazích zinku v půdách a důleţitější při vysokých obsazích. Autoři to dávají do souvislosti s rolí rhizosféry při příjmu zinku při niţších půdních koncentracích.(23) V písčitých půdách hraje organická hmota v adsorpci zinku větší roli neţ v ostatních, přičemţ organické materiály s uhlíkem více rozpustným jsou pro adsorpci méně účinné.(24) Také byla zjištěna významnější role pH neţ přídavků organické hmoty, přičemţ ale za stejného pH přídavek organické hmoty sniţuje podíl výměnného zinku (Ca(NO3)2). Frakce výměnného zinku reprezentovala 25 aţ 48 % dodaného zinku.(25) Bezorebné způsoby obdělávání půdy vedou k akumulaci kontaminantů na povrchu půdy, patrně jejich vazbou na organickou hmotu ve zbytcích.(26) Jasná pozitivní závislost obsahu zinku na obsahu jílu a negativní závislost na obsahu organické hmoty u organogenních půd (zejména rašeliny). Obecně se za půdy ohroţené rizikem deficitu zinku povaţují vápenaté půdy, ale k nízké dostupnosti zinku můţe dojít uţ u půd neutrálních či mírně kyselých.(27) Pakliţe byl zinek v nádobovém pokusu dodán v různých koncentracích, bylo zjištěno, ţe dávka do 200 mg/kg Zn zvýšila nitrifikaci a denitrifikaci, zatímco vyšší dávky ji jiţ sniţovaly. Tento negativní vliv se však dá odstranit Zn tolerantními dešťovkami.(28) V pokusu s vlivem Cd, Zn a Cd+Zn na mikrobiální společenstva v půdě bylo zjištěno, ţe
při dodání kalu, který zvýšil obsah Zn v půdě na 300 mg/kg, došlo k signifikantnímu poklesu počtu rhizobií v orné půdě. Půda trvalého travního porostu negativní efekt nevykázala. Obecně však ani na orné půdě nebyla sníţena celková mikrobiální biomasa.(29) V laboratorním inkubačním pokusu s kontaminovanou půdou s přídavkem zeolitu byla sledována mikrobiální aktivita, pH a přístupnost těţkých kovů. Hodnoty pH první den inkubace o řád klesly, naopak rostly obsahy zinku hodnocené ve vodním výluhu, 1M NH4NO3 a 0,005M DTPA. Statisticky významných vztahů mezi pH, mikrobiální biomasou a přístupným zinkem bylo zjištěno jen málo, vysvětleno je to tím, ţe maxima obsahů mobilního zinku bylo dosaţeno zpravidla aţ druhý den, tedy s jednodenním odstupem od pH a mikrobiální aktivity. Přídavek zeolitu sniţoval obsahy zinku získané všemi rozpouštědly.(30) Přídavek kompostů do půdy sníţil podíl nejslaběji vázaného (extrahovaného v 0,01M CaCl2) zinku, a to zejména při vyšší dávce kompostu.(31) Na druhé straně tento jev nemusí nutně vyústit v omezení přestupu zinku do rostlin.(32) Pro zlepšení příjmu zinku je doporučeno pouţívat jako hnojivo elementární síru. Její přídavek do půdy totiţ zvyšuje dostupnost zinku prostřednictvím sníţení pH půdy.(33) Naopak přídavek organominerálního hnojiva na bázi hnědého uhlí sníţil mnoţství zinku extrahovatelného pomocí CaCl2 z půdy.(34) Zkoušení odpadního materiálu z výroby hliníku, který je bohatý na oxidy ţeleza a hliníku ukázalo, ţe jeho přidání do půdy aţ do 5 hmotnostních procent výrazně imobilizuje zinek v kontaminované půdě.(35) 2.4.2 Frakce zinku v půdách a jejich stanovení Mnozí autoři se mírně odlišují v uvádění jednotlivých frakcí zinku v půdě, principy jsou ovšem v zásadě podobné a odlišnosti spočívají pouze v počtu frakcí, který je dán zvolenou mírou podrobnosti. Pro běţné účely dostačuje rozdělení na tři aţ čtyři hlavní frakce. Tou první je zinek vodorozpustný, jehoţ podíl je velmi malý (obvykle maximálně do 1%, můţe však být výrazně vyšší v antropogenně znečištěných půdách) a patří sem zejména chloridová, dusičnanová a síranová forma. Následuje frakce výměnná, tato se hromadí převáţně v humusovém horizontu v mnoţství závisejícím na půdních vlastnostech jako je pH, obsah koloidů atd. Třetí frakcí je zinek nevýměnný (také označován jako „vázaný“), který je ve formách nerozpustných sloučenin, jakými jsou komplexy, křemičitany, fosforečnany, uhličitany a jiné. Do této skupiny bývá řazen i zinek vázaný v organické hmotě, míra pevnosti jeho zabudování do organické hmoty je různá. Velmi často je uváděna frakce reziduální, která zahrnuje zbývající zinek, který je velmi pevně vázán, typicky v matečné hornině. Dosti
podrobným je potom rozdělení do sedmi frakcí, kdy první je mobilní, dále snadno mobilizovatelná, následuje frakce okludovaná na Mn-oxidech, organicky vázaný zinek, pátou frakcí je zinek vázaný na amorfních Fe-oxidech, poté vázaný na Fe-oxidech krystalických a sedmou je jiţ známá frakce reziduální.(9, 10, 20, 21, 22, 26, 27, 36, 37) Setkáváme se i s jinými způsoby dělení frakcí, většinou se liší spojením některých dvou sousedících do jedné. Zařazení do jednotlivých frakcí je dáno pouţitými extrakčními činidly. Přitom není neobvyklé, ţe jedno extrakční činidlo je pouţíváno pro různé frakce, ale nejčastěji je pouze o něco silnější činidlo pouţito i pro snáze vyluhovatelnou frakci, čímţ se celkový počet frakcí příslušným způsobem sníţí. Dělení na 7 frakcí metodou podle Ziehena a Brümmera: frakce mobilní, lehko mobilizovatelná, okludovaná na oxidy Mn, vázaná na organické látky, vázaná amorfními oxidy Fe, vázaná dobře krystalizovanými oxidy Fe a reziduální frakce. Procentní podíl zinku vázaného v průměru na jednotlivé frakce je: 5,93; 3,98; 10,17; 12,65; 5,53; 13,86; 49,42. Také je vypsána procentní rozpustnost zinku uţitím různých rozpouštědel podle různých prací. Pro 2M HNO3 je to 33, 38 a aţ 97 % celkového obsahu; pro 0,05M EDTA je to 15, 18 aţ 22 %, pro DTPA 8 %, pro CaCl2 0,5 % a pro NH4NO3 1 %. Studie rovněţ upozorňuje na skutečnost, ţe na kontaminovaných půdách (zejména antropogenně) jsou výtěţky zinku měkkými vyluhovadly vyšší a mohou dosáhnout aţ přes 10 %.(22) Sekvenční extrakce podle Tessiera byla pouţita pro stanovení mobility těţkých kovů v blízkosti slévárny v Příbrami. Výměnná frakce se hodnotí v 1M MgCl2, karbonátová frakce 1M NaOAc, frakce vázaná na oxidy Fe a Mn a hydroxidy 0,04M NH2OH · HCl v 25% kyselině octové, frakce vázaná v sulfidech a organické hmotě 0,02M HNO3 a 30% H2O2 a 3,2M NH4OAc, reziduální frakce HF, HClO4 a HCl. Faktor mobility pak představuje procentuální poměr mezi sumou první a druhé frakce a sumou všech frakcí. Reakce půd byla na první lokalitě 4,34 (0-15 cm) a 6,03 (0-15 cm). Celkový obsah zinku byl v různých částech půdního profilu od 333 mg/kg do 8728 mg/kg a faktor mobility byl od 19 do 62 %.(38) Příkladem poměrně náročné sekvenční analýzy půdy můţe být analýza černozemní půdy v Kanadě s aplikací prasečí a hovězí kejdy a hnoje. Pouţitá rozpouštědla: 0,5M Ca(NO3)2 - vodorozpustná frakce, 0,05M Pb(NO3)2 + 0,1MCa(NO3)2 - lehce mobilizovatelná frakce, 0,44M CH3COOH + 0,1M Ca(NO3)2 povrchově vázaná frakce, 0,1M NH2OH · HCl + 0,1M HNO3 - Mn oxidy, 0,1M K4P2O7 – organická frakce a nakonec 0,113M (NH4)2C2O4 + 0,087M H2C2O4 - frakce okludované na površích Fe a Al oxidů. Reziduální frakce potom lučavkou královskou-HF-HNO3 a HCl.(37) Pokud jde o procentuální zastoupení jednotlivých frakcí na celkovém podílu, je třeba si především uvědomit, ţe se nejedná o hodnoty fixní, ale dynamické. Podíly frakcí jsou tak
rozdílné nejen pro jednotlivé půdy (druhy a typy), ale mění se i v rámci jedné půdy na jedné konkrétní lokalitě. Zinek můţe přecházet z jedné formy na druhou v závislosti na změně půdních vlastností, které jsou ovlivňovány počasím, hnojením, způsobem hospodaření (obdělávání), aplikací různých melioračních materiálů, kalů ČOV atd. V běţných půdách, bez antropogenní kontaminace je převáţná část zinku ve frakcích málo rozpustných, tj. reziduální a poutané na Fe-oxidech, v půdách s vysokým obsahem organické hmoty hraje navíc důleţitou roli frakce organicky vázaná. Tyto čtyři frakce obvykle tvoří více neţ 80 % zinku v těchto půdách (s vysokým obsahem organické hmoty). Naopak v půdách uměle kontaminovaných dramaticky narůstá podíl mobilní a snadno mobilizovatelné frakce. Bylo prokázáno, ţe v případě Zn a dále Cd, Mn, Co, Ni je podíl mobilní frakce přímo závislý na pH půdy (niţší pH = více mobilní frakce). Mobilní a snadno mobilizovatelné frakce mohou být postupně imobilizovány, např. zabudováním do stabilních organických sloučenin. Tato schopnost je samozřejmě výrazně vyšší u kvalitních půd s vhodným pH a velkým mnoţstvím stabilní organické hmoty. Méně kvalitní půdy s kyselou reakcí a nízkým obsahem organické hmoty obsahují rovněţ více zinku v mobilních frakcích a jejich schopnost imobilizovat dodaný zinek je velmi omezená. Je nutné si uvědomit, ţe se nelze řídit jednoduchou úvahou, ţe dodáváme-li velké mnoţství zinku spolu s organickou hmotou, automaticky tím eliminujeme rizika. Pokud jsou tyto materiály aplikovány např. na půdy lehké, kyselé a minerálně chudší, můţe snadno dojít k rychlé mineralizaci dodaných nízkomolekulárních organických látek, přičemţ se zinek uvolní v podobě velmi mobilních forem, které navíc nemohou být efektivně imobilizovány. Riziko zvýšeného příjmu pěstovanými rostlinami (a tím moţné kontaminace produkce) tak můţe značně vzrůst. Proto je vhodné vzít v úvahu, jaké dodáváme organické materiály, aplikace kvalitního chlévského hnoje nebo kompostu bude mít s největší pravděpodobností na mobilitu zinku jiné dopady neţ aplikace kalu ČOV. Jak jiţ bylo několikrát uvedeno z hlediska výţivy, nebo také moţné kontaminace rostlin je nejdůleţitější určení obsahu mobilního (vodorozpustného, výměnného), případně snadno mobilizovatelného zinku. Pro tento účel se pouţívá celá řada extrakčních činidel. Nejčastěji jsou to: CaCl2, MgCl2, NH4NO3, NaNO3, Mg(NO3)2, KNO3, Ca(NO3)2 a NH4OAc. Další důleţitou skupinou jsou činidla, která extrahují potenciálně mobilizovatelnou frakci. Sem se řadí: EDTA, DTPA, Na2EDTA, HNO3 (za tepla i za studena), 20% HCl, 1M HCl, 0,1M HCl, Na2EDTA, 0,5M NH4OAc-EDTA, citrát/bikarbonát, NH4OAc a někdy také Mehlich III. Za potenciálně mobilizovatelný zinek se dá povaţovat i zinek v organických vazbách, tento se nejčastěji zjišťuje výluhem NaOH, CH3COOH, K4P2O7, případně NH4EDTA. Někteří autoři povaţují za vhodné činidlo pro tuto frakci přímo EDTA, další ji
pouţívají také pro určení zinku vázaného v uhličitanech. Další frakce a jim příslušející vyluhovadla jiţ nejsou pro náš účel příliš důleţitá.(10, 22, 25, 26, 27, 36,
37, 39, 40)
Rozpouštědly často
pouţívanými pro hodnocení obsahů zinku v půdě z hlediska výţivy rostlin jsou např. DTPA, 0,1M HCl, EDTA, 1M NH4Ac a také Mehlich.(2, 10) V práci zabývající se predikcí biodostupnosti zinku a olova z půd různých lokalit ve Slovinsku na základě hodnocení různých půdních vlastností byla pro určení frakcí zinku pouţita následující rozpouštědla: pro zinek v půdním roztoku vodní výluh, pro výměnný zinek 1M MgNO3, pro frakci vázanou v karbonátech 1M NH4OAc, pro frakci vázanou v Fe a Mn oxidech 0,1M NH2OH s HCl a pro organicky vázanou frakci 0,02M HNO3 s 30% H2O2 s následným přidáním 1M NH4OAc. Reziduální frakce byla hodnocena lučavkou královskou. Pro zinek však bylo obecně nalezeno jen málo závislostí.(41) Klesající pH vede k vyšším obsahům zinku hodnoceným v DTPA, stejný efekt má rostoucí obsah organické hmoty v půdě.(6) Byl rovněţ zkoumán vliv dešťovek na frakce zinku. Extrakční činidla pouţitá pro hodnocení frakcí zinku byla 0,01M CaCl2, DTPA a směs HCl, HClO4 a HNO3 a zejména 1M MgCl2 pro výměnný zinek, octan sodný pro zinek vázaný v karbonátech, H2O2 pro organicky vázaný zinek, NH2OH-HCl v 25% HOAc pro zinek v Fe a Mn oxidech. Překvapivě nejméně zinku vyluhovaného pomocí CaCl2 bylo na nejkyselejší půdě s pH 4,63. Jednalo se o půdu těţší, zinek by snad mohl být vázán v jílové frakci půdy. Toto však bylo zjištění před zahájením experimentu. Do půd byly dodány dávky zinku odpovídající obsahům 100, 200, 300 a 400 mg/kg. Na konci pokusu byly půdy vyluhovány jednotlivými extrakčními činidly a půda s nejniţším pH, ač měla na začátku nejméně zinku extrahovatelného pomocí CaCl2, nedokázala dodaných 300 mg/kg zinku imobilizovat a bylo na ní zjištěno nejvíce zinku extrahovaného tímto rozpouštědlem. Pro imobilizaci dodávaného zinku je tedy pH zásadním faktorem.(42) V pokusu byl porovnán podíl mobilní frakce vůči celkovému obsahu v půdě po aplikaci kalů a té samé půdy bez aplikace. I s několikaletým odstupem bylo pomocí CaCl2 extrahováno 42 % celkového zinku z půdy po aplikaci kalu, zatímco z půdy bez předchozího pouţití kalů pouze okolo 3 %. Tento příklad dobře dokumentuje riziko zvýšení dostupnosti některých těţkých kovů právě při pouţití materiálů s velkým obsahem těchto prvků vázaných pouze v labilních organických sloučeninách.(43) V laboratorním experimentu byl na 3 půdách testován vliv dešťovek na mineralizaci N, půdní pH a frakce zinku. Extrakční činidla pouţitá pro hodnocení frakcí zinku byla 0,01M CaCl2, DTPA a směs HCl, HClO4 a HNO3 a zejména 1M MgCl2 pro výměnný zinek,
octan sodný pro zinek vázaný v karbonátech, H2O2 pro organicky vázaný zinek NH2OH · HCl v 25% HOAc pro zinek v Fe a Mn oxidech.(42) Pevné korelace byly objeveny v nádobovém pokusu s různými kontaminovanými půdami mezi Mehlichem III, DTPA, CAT a 0,43M HNO3.(44) Při srovnání zinku vyluhovaného ze stejných půd pomocí lučavky královské a směsi kyseliny HNO3, HF a H2SO4 extrahovala lučavka královská jen asi 60 % zinku oproti druhé směsi.(27) Lučavka královská v podmínkách ČR extrahuje přibliţně 80 % celkového obsahu zinku.(45) Je tedy nutné o obsahu hodnoceném touto metodou hovořit maximálně jako o „pseudototálním“. Lučavka královská rovněţ vykazuje pevné korelace s 2M HNO3.(44) 2.4.3 Legislativní limity pro půdy Právně jsou v ČR upraveny maximální přípustné koncentrace Zn v půdách (vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu). Pro lehké půdy je to 50 mg/kg sušiny výluhem 2M HNO3 a 130 mg/kg lučavkou královskou, pro ostatní půdy platí 100 mg/kg, resp. 200 mg/kg. Směrnice EU 86/278/EEC uvádí maximální koncentrace zinku v půdě, za kterých je ještě moţné na aplikovat kaly ČOV, a to 150 – 300 mg/kg. Limitní hodnoty pro půdy na Slovensku se odvíjí od druhu půdy a jejího pH a při překročení limitní hodnoty (100-200 mg/kg v lučavce královské) následuje ještě posouzení pomocí extrakce 1 M NH4NO3, kdy kritickou hodnotou jsou 2 mg/kg.(15) Půdy Slovenska byly také rozděleny podle celkového obsahu: Menší neţ hodnota A – nekontaminované půdy – hodnota A je 140 mg/kg (69,5 % půd), mezi A a B – nekontaminované půdy se zvýšenými pozaďovými hodnotami – hodnota B je 500 mg/kg (28,7 % půd), mezi B a C – kontaminované půdy – hodnota C je 3 000 mg/kg (1,4 % půd) a vyšší neţ C – extrémně kontaminované půdy – nutná remediace (0,4 % půd).(16)
2.5 Zinek v rostlinách 2.5.1 Funkce, příjem a ukládání Z hlediska výţivy rostlin řadíme zinek mezi mikroelementy. Rostlinou je přijímán jako kationt Zn2+, popř. v hydratovaných formách a chelátech a jeho příjem je intenzivnější v kyselém prostředí. Při vysokých koncentracích v půdách se hromadí zejména v kořenech, jeho pohyb v rostlině je omezený a ve starých listech je imobilní. Ačkoli je v rostlině relativně málo pohyblivý, můţe být při vysokých obsazích v půdě translokován do nadzemních orgánů, a to v mnoţstvích, která překračují hygienické limity. Jeho hlavní funkcí je účast v enzymatických systémech. Důleţitý je jeho podíl na metabolismu dusíku, ovlivňuje metabolismus aminokyselin a proteosyntézu. Sklizní se průměrně odčerpá 0,5 kg na hektar.(10,11) Zinek je součástí některých enzymů, především karbonátdehydratázy, alkoholdehydrogenázy, RNA polymerázy, CuZnSOD a dále alkalické fosfatázy a fosfolipázy. Ovlivňuje aktivitu dalších enzymů a má podobné působení jako Mg a Mn.(46) Je známá jeho role v metabolismu RNA a DNA, při dělení buněk a v syntéze bílkovin. Vysoký obsah Zn v meristémech je dáván do souvislosti s jeho nezbytností při syntéze bílkovin. Působí na metabolismus glycidů, výrazně ovlivňuje prodluţovací růst rostlin a je dáván do souvislosti s obsahem indolyloctové kyseliny (IAA). Původně se předpokládalo, ţe zinek aktivuje tvorbu tryptofanu jako prekurzoru IAA. Niţší obsah zinku v rostlinách skutečně koreluje s omezením prodluţovacího růstu a niţším obsahem IAA. V posledních letech se ukazuje, ţe jeho úloha souvisí s integritou membrán a ne tolik s tvorbou, ale odbouráváním IAA. Při nedostatku zinku se totiţ zvyšuje produkce superoxidu (O2-) a omezuje se jeho odbourávání. Zvýšením oxidačních procesů dochází k oxidaci IAA, takţe v pletivech je výrazně niţší hladina IAA a je inhibován růst výhonů. Současně se zvyšuje oxidace lipoidních částic membrán, tím se narušuje jejich integrita a objevují se chlorotické skvrny aţ nekrózy.(47) Příjem zinku můţe být negativně ovlivněn vysokým obsahem (či hnojením) fosforu v půdě, která je jinak poměrně chudá zinkem.(10,
47)
Přídavek zinku k hnojivu však tento
problém obvykle odstraní. Zinek omezuje příjem kadmia.(2,
48)
Na rostlinách hořčice se
zkoumalo vzájemné působení zinku a síry. Bylo zjištěno, ţe nedostatek síry zesiluje symptomy nadbytku i nedostatku zinku a naopak nedostatek zinku zhoršuje symptomy nedostatku síry.(49) Dobrá výţiva zinkem a fosforem můţe u výnosu jetele (Trifolium alexandrimum) částečně kompenzovat negativní vliv zhutnělé půdy.(50)
Byly zdokumentovány případy, kdy přebytek zinku způsobil deficienci ţeleza, ale také zvýšil příjem ţeleza, případně neměl vliv.(10) V detailní studii zaměřené právě na vztah zinek-ţelezo bylo zjištěno, ţe nedostatek ţeleza vede ke značně zvýšenému příjmu (15-ti násobné zvýšení příjmu) zinku kukuřicí, coţ ještě zhoršuje redukci růstu. Rostliny kukuřice dokonce lépe rostly za podmínek deficience jak ţeleza tak zinku, neţ jen za deficience ţeleza.(51) Při testování listové aplikace zinku na rostliny pšenice ozimé a pšenice tvrdé se zjistilo, ţe deficitní rostliny translokují výrazně vyšší podíl aplikovaného zinku do kořenů a stébel (40 % proti 25 %). Stejně tak rostliny obou druhů pšenice bez obtíţí translokovaly zinek ze starších listů do mladých částí rostlin, coţ jiné druhy rostlin nedokáţí.(52) V polním pokusu s mrkví se testovaly aplikace různých koncentrací kadmia a zinku, včetně jejich kombinací. Ukázalo se, ţe v případě mrkve se nejvíce zinku hromadí v kořenech, potom v řapících listů a nejméně v listech a ţe koncentrace v pletivech závisí na pouţitém mnoţství zinku. Při kombinovaném dodání kadmia a zinku v nízké koncentraci došlo ke zvýšení příjmu kadmia, zatímco při vyšší koncentraci jiţ zinek omezoval příjem kadmia mrkví.(53) V pokusu s hořčicí sareptskou (Brassica juncea Czern.) v ţivných roztocích byl zjištěn deficit ţeleza vyvolaný přebytkem zinku jiţ od koncentrací 2 mg zinku na litr roztoku. Autoři upozorňují, ţe právě takovéto interakce mohou významným způsobem limitovat fytoremediační potenciály různých rostlin.(54) V roztocích s různými koncentracemi zinku se testovaly různé klony vrb z pohledu jejich odolnosti vůči fytotoxicitě zinku. Prokázalo se, ţe dokonce různé klony jednoho druhu reagují různě, zejména z pohledu indukování deficiencí jiných mikroelementů. Někde došlo k indukované deficienci ţeleza, někde ţeleza, mědi i manganu.(55) Při testování působení 23 kg zinku předseťově na kvalitativní znaky ječmene se zjistilo, ţe jednotlivé odrůdy ječmene reagují odlišně. Působení zinku na kvalitativní znaky ječmene se tedy nedá zobecnit.(56) V pokusu s pšenicí byla rovněţ pozorována odlišná reakce různých odrůd na hnojení zinkem.(57) 2.5.2 Potřeba, nedostatek a nadbytek V sušině rostlin je běţná koncentrace obvykle 20 – 100 mg/kg, deficienci představuje obsah pod 20 mg/kg.(47) Obsah zinku závisí na druhu rostliny, orgánu a na vývojovém stadiu. Podle dalšího zdroje je normální obsah zinku v rostlinách 25 – 150 mg/kg, toxický
(pro rostlinu) od 400 mg/kg.(12) Obvyklý obsah zinku v normálně rostoucích rostlinách kukuřice, sóji, vojtěšce, cukrovce a obilninách se pohybuje mezi 15 a 70 mg/kg.(58) Nedostatek zinku se projevuje zejména na mladých částech rostlin, zkracují se internodia, listy jsou drobné, úzké. Barva postiţených listů je světlá, bledě zelená, ţlutá aţ bílá. Typická je rozetovitost a drobnolistost, listy předčasně opadávají. Při vysokém obsahu přijatelného zinku v půdě se můţe projevit toxicita, která způsobuje redukci růstu kořenů i listů, sniţuje se téţ příjem fosforu a ţeleza. Za hranici, pro rostliny moţné, toxické koncentrace Zn v půdě je obvykle povaţována celková koncentrace zhruba 300 mg/kg (rozpětí 100-500 mg/kg), ovšem se značně rozdílnou citlivostí jednotlivých druhů a značnými výkyvy v pozorováních. Za hranici toxicity z hlediska obsahu Zn v sušině rostlin se povaţuje hodnota zhruba 200 mg/kg.(2,
6, 11, 47, 59)
Faktory zvyšující riziko nedostatečné výţivy rostliny zinkem jsou odrůda se sklonem ke špatnému vyuţívání zinku, vysoké pH půdy, nízký obsah zinku v půdě, vysoký obsah fosforu a zasolení půdy. Dobrému zásobení rostlin fosforem napomáhá odrůda efektivně přijímající zinek, kyselé nebo alespoň neutrální pH půdy, vysoký obsah zinku v půdě, pouţívání velkého mnoţství statkových hnojiv. Citlivé na nedostatek zinku jsou například rýţe, kukuřice, pšenice, cibule, vinná réva, chmel a ovoce.(11, 47, 60) Problematickou dostupnost mikroprvků při vysokém pH (8,3) je moţné odstranit hnojením, ale je třeba počítat s tím, ţe se dodané mikroelementy rovněţ rychle imobilizují.(61) Byl zaloţen nádobový pokus s kukuřicí, která byla pěstována čtyři roky po sobě v půdě přirozeně deficitní zinkem. Na začátku pokusu byla pouţita hnojiva s různým procentem vodorozpustnosti zinku v různých dávkách. Prokázalo se, ţe zinek je pro kukuřici dostupný jen z vodorozpustných forem, zatímco formy ve vodě nerozpustné nedodají zinek ani postupem času.(62) Není tedy moţné uvaţovat o zásobním hnojení zinkem. I vodorozpustný zinek byl dostupný jen do druhého roku. Je tedy nutné při hnojení zinkem pouţívat vodorozpustné formy a řešit okamţitou potřebu rostlin. Kdyţ se zkoušel vliv hnojení zinkem (15 kg na hektar) na výnos a obsah zinku u rýţe, bylo zjištěno, ţe zatímco hnojení zinkem má pozitivní vliv na výnos a obsah zinku ve slámě, téměř beze změny zůstával obsah zinku v zrnu.(63) V polním pokusu s moţnostmi zvýšení fytoextrakce zinku a kadmia vrbami na ploše po dlouhodobé aplikaci kalů bylo hodnoceno ukládání zinku do jednotlivých orgánů rostlin. Nejvíce zinku bylo nalezeno v listech, poté v kůře a nejméně ve dřevě. Ţádné z ošetření (přídavky HCl a EDTA) nedokázalo významně zvýšit fytoextrakci vrbami, takţe případná fytoremediace by trvala velmi dlouho.(64) Při dvouletém nádobovém pokuse s Thlaspi
caerulescens J. et C. Presl a Salix dasyclados Vimm ve středně kontaminované (279 mg/kg Zn) kambizemi s pH 5,9 se testoval vliv přídavku chelatačních činidel (EDTA a EDDS) do půdy na zvýšení fytoextrakce těţkých kovů. V případě zinku nevedlo přidání chelatačních činidel ke zvýšení příjmu zinku ani jedním testovaným druhem rostliny. Sami autoři přitom uvádějí zdroje, které takovéto zvýšení popisují. Zdůrazňují však riziko vyplavování mobilizovaných TK do spodních vod.(65) Na druhé straně v nádobovém pokusu s konopím vedlo přidání různých mnoţství chelatačního činidla [S,S]-EDDS k mnohonásobnému zvýšení extrakce zinku rostlinami. Přídavek této látky také významně zvýšil vyplavování zinku z půdy.(66) Na zasolené půdě s vysokým obsahem CaCO3 (29 %) a pH 8,2 byly ke slunečnici aplikovány dávky zinku v síranu zinečnatém od 0 do 60 kg na hektar do půdy a 0,5 kg foliárně. Zatímco pouze dávka 20 kg signifikantně zvýšila výnos semen slunečnice, listová aplikace signifikantně sníţila výnos (i pod úroveň kontroly). Autoři navrhují vysvětlení pomocí indukované deficience Fe nebo Mn, protoţe listová aplikace zinku vedla k nejniţší koncentraci Fe v listech, zatímco dávka 20 kg zinku do půdy k nejvyšší koncentraci ţeleza v listech.(67) V pokusu s hořčicí sareptskou (Brassica juncea Czern.) v ţivných roztocích bylo zjištěno, ţe dusík přidaný do ţivného roztoku ve formě dusičnanové zvyšuje příjem zinku, coţ ovšem zároveň zesiluje projevy chlorózy při vysokém obsahu zinku v roztoku. Nejvyšší úrovně fytoextrakce se dosáhlo, kdyţ poměr dusičnanové formy vůči amonné byl 90 : 10 %.(68) U silně kyselých půd vede dodání zinku ke zvýšení jeho koncentrace v travním porostu, zatímco i vysoké dávky zinku do půd neutrálních či slabě kyselých mají jen omezený efekt na příjem rostlinami. U takových půd by měla být preferována listová aplikace. Vţdy je tedy při doporučení hnojení zinkem nutné brát v úvahu pH půdy a koncentraci přístupného zinku v půdě. Obvyklé vyuţití zinku dodaného do půdy hnojením je často hluboko pod 5 %, coţ je způsobeno silnou adsorbcí v půdě.(27)
2.6 Přestup zinku z půdy do rostlin 2.6.1 Obecně Příjem zinku (a samozřejmě i jiných prvků) rostlinami není ovlivněn pouze jeho mobilitou v půdě, ale také samotnou rostlinou (druhem, popř. odrůdou), její náročností, vývojovým stadiem atd. Vhodnost pouţití jednotlivých extrakčních činidel pro určení přijatelného mnoţství zinku je dána těsností korelace, obsah zinku v půdě naměřený s pouţitím daného činidla versus obsah zinku v rostlině. Můţe dojít k situaci, ţe dostatečně průkaznou korelaci získáme i při výluzích silnými činidly (lučavka královská, HNO3).(45) Za běţných podmínek je podíl přijatelné frakce odrazem celkového obsahu, jejich vzájemný poměr se ovšem můţe dramaticky změnit při změně některých půdních vlastností, nebo dodáním většího mnoţství zinku v labilních formách. Optimální je takový stav, kdy z mnoţství zinku stanoveného vybraným extrakčním činidlem dokáţeme se solidní přesností odhadnout obsah zinku v pěstované rostlině. Tato situace je ovšem do značné míry pouze hypotetická, ve skutečnosti můţeme být spokojeni, pokud nám daný postup umoţní kvalifikovaně určit potenciální riziko kontaminace produkce, nebo naopak riziko deficience prvku v rostlině. I na tomto místě je vhodné opět uvést, ţe zvyšování obsahu zinku v rostlinných pletivech obvykle dobře koreluje s klesajícím pH. Naprostá většina prací na dané téma se shoduje v tvrzení, ţe je to právě hodnota půdní reakce, která zásadním způsobem ovládá procesy spojené s mobilizací, nebo naopak imobilizací zinku v půdách. Dále je uveden přehled nejzajímavějších prací, které řeší vztah mezi obsahem zinku v půdě a jeho obsahem v rostlinách. Během sedmiletého období bylo na pokusné pozemky (TTP) povrchově aplikováno mnoţství kalů ČOV, které znamenalo celkový vnos zinku 336 aţ 3080 kg/ha. Po dvacetiletém období bez aplikace se přistoupilo ke zjištění mobility zinku v půdě ve vztahu k jeho obsahu ve sveřepu. Byl pouţit výluh horkým 0,01M CaCl2 pro mobilní frakci a kombinace kyselin dusičné a perchlorové pro celkový obsah. Zinek ve výluhu CaCl2, ale i celkový dobře koreloval s obsahem ve sveřepu. Korelace se slabým i silným činidlem lze přičítat souladu mezi oběma činidly, kdy pokles celkového obsahu dobře kopíroval i poměrný pokles obsahu mobilní frakce. Zajímavé bylo zjištění, ţe z celkového obsahu se do výluhu chloridem vápenatým uvolnilo jen asi 0,05 % zinku a i obsahy ve sveřepu byly nízké. Vysvětlením je
kvalita půdy, pH okolo 7, vysoký obsah organické hmoty a z toho plynoucí velká pufrační kapacita.(74) Vliv různých úprav organických materiálů byl sledován ve vztahu ke změně obsahů přístupných frakcí zinku v půdě. Přístupnost byla hodnocena pomocí extrakce DTPA, spojením s hodnotou pH dané půdy se stanovil index dostupnosti zinku. Tento dobře koreloval s obsahem zinku v rostlinách. Pokusnými materiály byly kaly ČOV a chlévský hnůj. Kaly byly buďto pouze odvodněné a vyhnilé, nebo navíc ozářené, nebo zkompostované, hnůj kompostovaný. Na všech pouţitých kombinacích došlo ke zvýšení podílu přijatelné frakce, ale po pouţití kompostovaných materiálů byl nárůst výrazně menší, ačkoli celkové vnosy byly u kalových variant stejné, hnůj obsahoval zinku výrazně méně. Ozáření kalu tak neovlivnilo uvolňování zinku, ač zlikvidovalo mikroorganismy v kalu. Jejich „funkce“ se ujaly mikroorganismy z půdy, které rychle rozloţily labilní organickou hmotu a uvolnily v ní obsaţený zinek. Kompostováním naopak došlo k transformaci málo stabilní organické hmoty do stabilních forem, které jsou schopny lépe vzdorovat dekompozičním „tlakům“ v půdním prostředí.(75) V pokusu testujícím moţnosti fytoremediace kontaminovaných půd bylo mnoţství přijatelné frakce zjišťováno extrakcí 0,1M NaNO3. Se zvýšenými celkovými obsahy v půdách rostly také obsahy zjištěné v NaNO3 a tyto dále lineárně korelovaly s obsahy v sušině pěstované kukuřice. Korelace bylo dosaţeno také s 2M HNO3, protoţe jí zjištěné obsahy korelovaly s výluhem NaNO3.(76) Jiní autoři referují o nádobovém pokusu, který měl za cíl srovnat vhodnost pouţití dvou různých extrakčních činidel (Mehlich III a 0,01M CaCl2) pro určení korelace obsahu několika těţkých kovů v půdě ošetřené kalem ČOV a jejich obsahu v jeteli lučním. Tato práce vyhodnotila pouţití CaCl2 jako vhodnější, protoţe lépe odráţel skutečný příjem jetelem. Mehlich III, povaţovaný zde za „agresivní“ činidlo, uvolňoval z neutrálních půd s nízkou přístupností více zinku neţ z půd kyselých s vysokým podílem přístupné frakce.(77) Příkladem nedostatečné efektivnosti slabšího činidla byl experiment, kdy byla na ploše po předchozí tříleté aplikaci kalů ČOV (celkové dávky 82 – 330 t/ha) provedena s odstupem 11 let sekvenční analýza obsahu zinku podle sedmi frakcí. Obsah přijatelného zinku byl na ošetřených kombinacích proti kontrolní znatelně vyšší. Při výpočtu korelačních koeficientů pro jednotlivá extrakční činidla se došlo k závěru, ţe s obsahem v pěstované kukuřici korelovala signifikantně všechna pouţitá činidla (včetně 1,5M HNO3 a lučavky královské) s výjimkou NH4NO3, jehoţ korelace byla nesignifikantní.(36)
V nádobovém pokusu s organickými materiály, které měly bránit přechodům těţkých kovů z půd do pěstovaných rostlin se rovněţ sledovaly korelace mezi půdou a rostlinami. Ani jedno z pouţitých extrakčních činidel (respektive jím zjištěný obsah zinku), kterými byly NH4NO3, CaCl2 a EDTA nekorelovalo s obsahem zinku v pokusných rostlinách (mrkev, ředkvička, triticale a kukuřice). Tím se potvrdilo, ţe prostředí nádob můţe být, oproti běţným polním podmínkám, dosti odlišné. V rámci téţe problematiky byl dále proveden také pokus v polních podmínkách. Výsledky týkající se korelací byly od nádobového pokusu výrazně odlišné. S obsahem zinku v zrnu ţita korelovaly obsahy v půdách měřené v 1M NH4NO3, 0,01M CaCl2 i 0,025M EDTA, celkový obsah nekoreloval. S obsahem zinku v zrnu ovsa nekorelovalo ţádné činidlo, v zelené hmotě ovsa byla situace stejná jako u zrna ţita. Obsah v hmotě hořčice koreloval s obsahem ve výluhu NH4NO3 a CaCl2, EDTA a celkový obsah nekorelovaly. Dále byly zjištěny velmi pevné korelace mezi obsahy hodnocenými v NH4NO3 a CaCl2 a pH půdy.(78) Při srovnání dvou půd (jedna po aplikaci kalů a jedna bez kalů) se zjišťovalo zastoupení mobilních frakcí. Pouţitá vyluhovadla byla 0,1M NaNO3, 0,01M CaCl2, 0,5M NaOH, 0,43M CH3COOH a 0,05M EDTA. Z půdy po aplikaci kalů extrahoval 0,1M NaNO3 1 % celkového obsahu (lučavka královská), 0,01M CaCl2 0,3 %, 0,5M NaOH 22 %, 0,43M CH3COOH 50 % a 0,05M EDTA 47 %. Z půdy bez kalů to bylo 0,1M NaNO3 0,1 % celkového obsahu (lučavka královská), 0,01M CaCl2 0,3 %, 0,5M NaOH 3 %,
0,43M
CH3COOH 7 % a 0,05M EDTA 3 %. Obsah Zn hodnocený ve výluhu chloridem vápenatým se tedy mezi oběma různě ošetřovanými půdami nelišil. V půdách (respektive suspenzích půd) byly poté pěstovány rostliny (penízek, smetánka a ječmen), které na rozdílné obsahy reagovaly velmi odlišnými příjmy zinku (byť vzájemně dosti podobnými), u ječmene téměř o dva řády více zinku na kalové půdě. V tomto případě tedy chlorid vápenatý nepostihl rozdíl v přístupnosti zinku mezi oběma půdami.(79) V nádobovém experimentu s mírně kontaminovanou půdou (170 mg/kg zinku, celkový obsah) s pH 5,2 byla jedna kombinace ošetřena páleným vápnem, coţ zvýšilo pH aţ na 7,5. Toto ošetření významně redukovalo obsahy zinku ve špenátu. V jiném experimentu stejní autoři ověřovali vliv vápnění na mobilitu zinku v silně kontaminované půdě s celkovým obsahem zinku 270 mg/kg a pH 5,7. Aplikoval se mletý vápenec a pálené vápno v ekvivalentní dávce. Reakce půdy tak po vápenci vzrostla na 7,0 a po páleném vápnu na 7,3. Statisticky významný byl pokles zinku vyluhovaného CaCl2, na kontrole 0,489 mg/kg, po CaO 0,108 mg/kg a CaCO3 0,061 mg/kg. Pokusnou plodinou byla jarní pšenice a pokles obsahu zinku byl signifikantní u obou vápenatých materiálů, přičemţ u slámy byla redukce
obsahu zinku o 64 % u vápence a o 68 % u vápna. U zrna bylo sníţení menší, nicméně stále o 36 % u vápence a o 46 % u vápna. Stojí za povšimnutí, ţe toto zjištění lépe koresponduje s pH půd, neţ frakcí zjištěnou pomocí CaCl2.(80) V polním pokusu na pěti různých stanovištích zaloţeném v roce 1997 byly na bramborách, kukuřici, ozimé pšenici a jarním ječmenu zkoušeny různé způsoby hnojení, zejména vliv aplikace kalů na obsah zinku. Kal (obsah Zn 1206 mg/kg v sušině) byl pouţit ve dvou dávkách, přičemţ vnos zinku byl 9,8 a 29,3 kg na hektar (odpovídající dávka dusíku 330 a 990 kg) a dále byla na kombinaci hnojené minerálně NPK pouţita dávka hexahydrátu dusičnanu zinečnatého, která odpovídá vyšší dávce kalu. V hlízách brambor bylo nejvíce zinku zjištěno na kombinaci s minerálně dodaným zinkem, vyšší dávka kalu s ekvivalentním vnosem zinku vykázala o 18 % niţší obsah zinku. Niţší dávka kalu převýšila obsahem zinku v hlízách kontrolu jen o 4 %. U siláţní kukuřice byl nejvyšší obsah zinku na kombinaci s vyšší dávkou kalu, ale pouze o 7 % vyšší neţ na kontrole. Všechny další kombinace měly niţší obsahy. Autoři to přičítají vyššímu výnosu a zřeďovacímu efektu.(81) V nádobovém pokusu bylo pouţito 8 různých vyluhovadel pro stanovení obsahu zinku v půdě a ten byl konfrontován s obsahem v pěstovaných rostlinách hořčicového špenátu a pohanky (Brassica rapa L. var. perviridis a Fagopyrum esculentum M.). Byla pouţita následující vyluhovala: 1M HNO3, 0,1M HNO3, 0,01M HNO3, 0,05M EDTA, 1M NH4OAc, 1M NH4NO3, 0,01M CaCl2 a čistá voda. Výtěţnosti zinku v % z celkového obsahu pro pořadí činidel bylo průměrně následující: 15,9; 10,8; 2,8; 7,2; 0,58; 1,4; 0,69 a 0,044. Nejvyšší obsahy v půdě tedy byly zjištěny s vyuţitím dvou silnějších koncentrací kyseliny dusičné a EDTA, zároveň tyto obsahy nekorelovaly s obsahy v rostlinách, na rozdíl od slabších vyluhovadel.(82) Listová aplikace roztoků se zinkem v koncentracích mezi 25 a 50 mg/l měla kladný vliv na růst a výnos pšenice, zatímco koncentrace vyšší 100 a 200 mg/l jiţ působily opačně. Mikrobiální inokulace měla pozitivní vliv spočívající ve zmírňování negativních dopadů jak nedostatku, tak nadbytku zinku.(83) Inokulace mykorhizou můţe u vrby pěstované na zinkem kontaminované půdě vést ke zvýšení příjmu zinku a tím ke zlepšení efektu fytoremediace. (84) Na kukuřici se zkoumal vliv aplikace EDTA a mykorhizy ve vztahu k příjmu zinku. Zatímco EDTA zvyšovala příjem zinku do kořenů, mykorhiza jej zvyšovala při nízkých koncentracích v půdě a sniţovala při vysokých. Ani jedno ošetření však nestimulovalo přesun zinku z kořenů do nadzemních částí.(85) Studie s rostlinami tabáku zkoumala vliv pH půdy a rhizosféry na mobilitu zinku. Obsah mobilního zinku rostl s klesajícím pH, příjem zinku rostlinami byl však větší, neţ by
odpovídalo pH půdy. Vysvětlením bylo výrazně niţší pH v rhizosféře, které mobilizovalo ještě více zinku.(86)
2.6.2 Transfer faktory Koeficient přestupu zinku “půda-rostlina“ je relativně malý a je dán zejména vztahem mezi potřebou zinku pro rostlinu a obsahem přijatelné formy v půdě. Obvykle je v půdách s relativně niţším obsahem zinku zaznamenáván vyšší transfer faktor (TF). Kromě přístupnosti zinku v půdě závisí TF také na druhu rostliny. Byla také dokumentována tendence některých rostlin „hyperakumulovat“ zinek.(69, 70) Kritickou hodnotou pro transfer zinku do rostlin je přibliţně hodnota 20 mg/kg ve výluhu NH4NO3 spolu s celkovým obsahem zinku nad 500 mg/kg.(45) Byl proveden pokus v oblasti s intenzivní ţivočišnou produkcí, v jehoţ rámci byly vybrány tři typy ploch v závislosti na dávkách statkových hnojiv (podle dávek dusíku, do 150 kg/ha/rok, 150 aţ 350 kg/ha/rok a nad 350 kg/ha/rok). Půdní reakce byla alkalická, mezi 7,6 a 8,3, se 14 % CaCO3. Na plochách byly pěstovány následující plodiny – cukrovka (hodnoceny bulvy), kukuřice (zrno) a vojtěška (nadzemní část). Obsahy zinku v prasečí a telecí kejdě, která byla na pozemcích pouţívána v průběhu posledních 10-15 let byly v průměru od 600 do 1000 mg/kg v sušině. Poněkud paradoxně se obsahy zinku v půdách na různě hnojených (a tudíţ zinkem zatěţovaných) půdách lišily velmi málo, na rozdíl od obsahů mědi. Obsahy zinku v rostlinách byly nejvyšší ve vojtěšce, ale překvapivě nejvyšší na ploše s nejniţším vstupem hnojiv. Nebyly nalezeny korelace mezi zinkem v půdách a zinkem v plodinách. Toto se dá přičítat vysokému pH půdy, které imobilizuje naprostou většinu dodávaného zinku. Transfer faktory pro jednotlivé plochy byly pro zrno kukuřice 0,195 (nízké hnojení); 0,202 a 0,186 (vysoké hnojení), pro bulvy cukrovky 0,134; 0,105 a 0,100 a pro vojtěšku 0,554; 0,330 a 0,341.(71) V pokusu s fytoremediačními schopnostmi různých dřevin (různé druhy a klony vrb a topolů) se prokázalo, ţe s rostoucím stupněm kontaminace půdy klesají transfer faktory u zinku. Zatímco na půdě s 220 mg/kg zinku (v lučavce královské) byl nejvyšší faktor 3,93, na půdě s 1760 mg/kg zinku maximálně 1,31 (stejný duh i klon vrby). Samotný transfer faktor tak není dostatečně vypovídajícím údajem, pokud neznáme koncentrace v půdě nebo rostlině.(72) V pokusech s pěti pícninami a energetickými plodinami se v nádobách a na poli testovala schopnost akumulace těţkých kovů pro případné pouţití k fytoremediaci.
V nádobovém pokusu bylo nejvyšší procento odebraného zinku 1,1 z celkového obsahu, v polním pokusu jen 0,2 % a koncentrace zinku v plodinách nepřesáhla 70,3 mg/kg v nádobovém a 36,3 mg/kg v polním pokusu. Je tedy zřejmé, ţe plodiny s vysokým výnosem obvykle zároveň jen neochotně kumulují zvýšené koncentrace těţkých kovů. (73) Jiná práce udává transfer faktory pro ředkvičku 0,271 a pro triticale 0,236.(45)
2.7 Zdroje zinku 2.7.1 Hnojiva Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení poţadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů, po novelizaci v roce 2009 stanovuje pro substráty mnoţství zinku 300 mg/kg sušiny, pro organická a statková hnojiva se sušinou nad 13 % limit zinku na 600 mg/kg a nově přibyla maximální dávka ve výši 20 tun sušiny na hektar v průběhu 3 let. U organických a statkových hnojiv se sušinou nejvýše 13 % je limit pro zinek 1200 mg/kg a dávka 10 tun sušiny na hektar v průběhu 3 let. Na druhé straně existují hnojiva, jejichţ hlavní dodávanou ţivinou je právě zinek. Tato se pouţívají na půdách, jejichţ zásoba zinku je nedostatečná k výţivě pěstovaných rostlin. V regionech s intenzivní ţivočišnou produkcí jsou hlavním vstupem zinku do půdy statková hnojiva.(71) V tuzemských organických hnojivech můţe být problém dodrţet mezní hodnoty pro obsah zinku v případě, ţe k výrobě jsou pouţity suroviny s vysokým obsahem zinku. Obvykle jsou to čistírenské kaly, ale také některá statková hnojiva. Statková hnojiva jsou obvykle kontaminována v případech, kdy je v krmné směsi přebytek zinku (zejména anorganické formy), jeţ není zvířaty vyuţit a přechází do výkalů a tím do statkových hnojiv. Obvyklým argumentem je to, ţe tyto materiály částečně kompenzují vysoký obsah zinku vysokým obsahem organické hmoty, která obsaţený zinek imobilizuje. V letech 2004-2006 provedl ÚKZÚZ monitorování statkových hnojiv, jehoţ výsledkem bylo získání základního přehledu o aktuálních obsazích ţivin a těţkých kovů ve statkových hnojivech. Pokud se jedná o zinek, byly výsledky poměrně alarmující. Průměrný obsah zinku v prasečí kejdě byl 1196 mg/kg sušiny (77 vzorků), jen 7 vzorků by splnilo vyhláškou stanovené limity. Hnůj prasat měl průměr 694 mg/kg, hnůj skotu jen 261 mg/kg, kejda skotu 482 mg/kg. Drůbeţí podestýlky se pohybovaly okolo hodnoty 400 mg/kg.(87) Navazující studie zaměřená na půdy v blízkosti velkých farem s chovem prasat (a produkující statková hnojiva s vyšším obsahem
zinku) prokázala zatím pouze statisticky nevýznamné nárůsty zinku v půdách s aplikací kejdy, oproti půdám bez aplikace.(88) Základem pro stanovení zátěţe půdy zinkem z hnojiva je koncentrace zinku v hnojivu a dávka hnojiva. Jde potom o vstup do půdy, který je důleţitější neţ koncentrace zinku v hnojivu jako takovém. Dále je třeba mít na paměti, ţe zinek v organických a statkových hnojivech je uváděn v sušině, coţ zásadně ovlivňuje výsledný vnos, protoţe dávky se uvádějí v čerstvé hmotě. Kejda prasat se sušinou 5 %, koncentrací zinku 1500 mg/kg tak při dávce 40 t/ha zatíţí půdu zinkem méně, neţ stejná dávka hnoje s koncentrací zinku 500 mg/kg, protoţe jeho sušina bude přibliţně čtyřnásobná. Tato úvaha vedla k dalšímu návrhu na změnu vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení poţadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů, kde je nově zavedeno rozdělení limitů u hnojiv podle sušiny. Limitní hodnoty jsou konstruovány tak, aby celkové vnosy byly srovnatelné a byly také srovnatelné s vnosy pouţíváním kalů ČOV. Vše směřuje k limitní dávce 1,5 kg zinku na hektar zemědělské půdy za rok, coţ by podle všech dostupných zdrojů a informací měla být dlouhodobě tolerovatelná hodnota. Průzkum obsahů zinku (a mědi) ve statkových hnojivech v Rakousku byl proveden v letech 1994 aţ 2004 s celkem 347 vzorky kejdy. Průměrné hodnoty pro zinek byly u kejdy prasat 1171 mg/kg v sušině (medián 1100), drůbeţe 430 mg/kg a skotu 237 mg/kg. Výsledek se přičítá přebytku zinku v dietě prasat, přičemţ je zjevné, ţe je porušován limit zinku daný pro krmiva a ţe tento postup je široce rozšířen.(89) Na černozemních půdách v Kanadě s aplikací prasečí a hovězí kejdy a hnoje byly zkoumány frakce zinku různými rozpouštědly a změny způsobené těmi statkovými hnojivy. Půdy měly celkové obsahy zinku do 80 mg/kg, DTPA potom do 2 mg/kg, přičemţ vyšší dávky hnojiv se odrazily i ve vyšších zjištěných koncentracích zinku a nejmobilnější frakce představovaly do 2 % celkového obsahu. Nutno zdůraznit, ţe pokus trval 5 let a hnoje a kejdy byly velmi málo kontaminovány zinkem.(37) Na půdě s pH 8 se srovnával vliv minerálního hnojení a hnojení kompostem ze zbytků zeleniny. Oba druhy hnojení měly nízký obsah zinku, teoretický přírůstek celkového obsahu mohl být u kompostu 3,7 mg/kg a u minerálního hnojiva jen 0,4 mg/kg. Celkové obsahy vzrostly o něco více, o přibliţně 9 a 2 mg/kg. Signifikantně vyšší byla frakce získaná pomocí DTPA na kompostem hnojené kombinaci. Autoři tedy doporučují organické hnojení na vápenatých půdách jako dobrý způsob zlepšení dostupnosti zinku.(90) Hnojení zinkem je doporučováno jako vhodný nástroj k biofortifikaci zrnin zinkem v oblastech jeho deficitu v potravinách, jsou-li tyto spotřebovávány v dané oblasti. Jako
nejvhodnější je navrhován síran zinečnatý, zejména s ohledem na jeho vodorozpustnost a nízkou cenu. V polním pokusu se sledoval vliv hnojení zinkem na výnos a obsah zinku v zrnu pšenice. Z hlediska obsahu zinku v zrnu vycházela dobře foliární aplikace, která při 2 x 220 g zinku na hektar vedla k obsahu 27 mg/kg zinku v zrnu, zatímco 23 kg zinku na hektar vedlo k obsahu zinku v zrnu jen 18 mg/kg (kontrola 10 mg/kg). Foliární aplikace však měla velmi omezený vliv na výnos, kde jednoznačně lépe fungovala půdní aplikace. Pro dosaţení vysokého obsahu zinku v zrnu je důleţitá aplikace zinku na list spíše v pozdějších vývojových stádiích (mléčná zralost). Rozsáhlý projekt biofortifikace zinkem se uskutečnil v Turecku od konce 90. let, zinek se přidával k hnojivům v obvyklé koncentraci 1 %. Výsledkem je zvýšení výnosů, vyšší obsah v zrnu a zároveň i lepší vitalita osiva. Autor rovněţ konstatuje, ţe zatím není pravděpodobné, ţe by se vyskytly problémy s toxicitou zinku, protoţe půdy v Turecku velmi rychle imobilizují skoro veškerý dodaný zinek. Doporučuje však periodicky sledovat obsah zinku v půdě a produkci.(6) Vliv pouţívání různých statkových hnojiv (prasečí kejda, hovězí hnůj) byl sledován na dvou půdách Kanady s pH 7,5 a 8,3 po dobu 5 a 7 let. Za 7 let bylo hovězím hnojem ročně dodáno průměrně 0,8 aţ 3,3 kg zinku na hektar a prasečí kejdou od 0,2 do 0,8 kg. (pozn. autora – poměrně neobvykle je zde více zinku v hovězí kejdě, svědčí to o tom, ţe medikace zinku u prasat v Kanadě patrně nedosahuje takových rozměrů jako v Evropě). Relativně nepatrně se aplikace hnojiv projevila na celkovém obsahu zinku v půdách, výraznější to bylo u obsahů hodnocených pomocí AB-DTPA, kde byl nárůst signifikantní. U pšenice se obsah zinku ve slámě na prasečí kejdou hnojených kombinacích přibliţně zdvojnásobil, v zrnu narostl o více neţ 50 %. Podobně se hnojení projevilo na ječmeni, vliv byl však více patrný u hnojení prasečí kejdou, hovězí hnůj, ač s více zinkem, se projevil na obsazích zinku podstatně méně. Je tedy zřejmé, ţe prasečí kejda dodává zinek v mobilnějších formách.(91) Pro statková hnojiva pouţívaná v Jiţní Karolíně (USA) je stanoven kombinovaný limit obsahu a vnosu zinku. Koncentrace v sušině nesmí přesáhnout 2800 mg/kg, roční povolený vnos zinku na hektar je 140 kg a celkový kumulovaný vnos zinku na hektar půdy je 2800 kg. Jedná se o stejné hodnoty, jako limity US EPA pro aplikaci čistírenského kalu.(92) Po 10-ti letech aplikace kvalitního kompostu v různých dávkách (od 95 do 255 tun za celých 10 let) se nezjistil významnější nárůst celkového obsahu Zn v půdě (v lučavce královské), pouze mírný nárůst mobilních forem u nejvyšší aplikační dávky. Vzhledem k nízkému obsahu zinku v kompostu (od 145 do 240 mg/kg) tak prakticky neexistuje riziko pro půdu ani produkci.(94)
V experimentu s pětiletou aplikací minerálních hnojiv, hovězího hnoje a prasečího hnoje se zkoumal vliv na celkový (kyselina dusičná a perchlorová) a mobilní obsah (0,1M HCl) zinku ve třech různých půdách. Vnos zinku za 5 let byl 155 kg na hektar u prasečího hnoje a 29 kg u hovězího, přičemţ koncentrace v sušině byly 1225 resp. 315 mg/kg. Hlavní nárůst obsahů se objevil ve vrstvě 0-15 cm, přičemţ u prasečího hnoje byl enormní. Celkový zinek v uvedené vrstvě vzrostl u prasečího hnoje o 33 aţ 80 mg/kg, u hovězího jen o 4 aţ 16 mg/kg. Mobilní zinek potom o 39 aţ 73 mg/kg, resp. 3 aţ 6 mg/kg. Prakticky veškerý dodaný zinek tak byl identifikován v mobilní frakci.(95) Průměrný obsah zinku v superfosfátu v Japonsku je okolo 95 mg/kg. Průměrné obsahy zinku ve statkových hnojivech v Japonsku jsou 2 580 mg/kg u skotu, 6 299 mg/kg u prasat a 3 792 mg/kg u drůbeţe.(96) 2.7.2 Kaly z ČOV V roce 2001 byl průměrný obsah zinku v kalech ČOV 1 391 mg/kg, v roce 2002 to bylo 1 324 mg/kg a v roce 2003 pak 1 161 mg/kg sušiny. Pouţití kalů pro přímou aplikaci na zemědělskou půdu upravuje vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách pouţití upravených kalů na zemědělské půdě (prováděcí vyhláška k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech). Ta udává maximální hodnoty obsahů zinku v půdách, při kterých je ještě moţné kal na danou půdu pouţít. Pro písky, hlinité písky a štěrkopísky je to 105 mg/kg, pro ostatní 120 mg/kg (ve výluhu lučavkou královskou). Kal navíc můţe obsahovat nejvýše 2 500 mg/kg zinku v sušině a připouští se maximální dávka 5 tun sušiny kalu na hektar v průběhu tří let, případně 10 tun v průběhu pěti let, jsou-li obsahy všech rizikových prvků v kalu nanejvýš poloviční oproti limitům. Na zemědělské půdě je navíc moţné pouţívat výhradně kal upravený, tedy takový, který byl podroben biologické, chemické nebo tepelné úpravě, dlouhodobému skladování nebo jakémukoliv jinému vhodnému procesu tak, aby se významně sníţil obsah patogenních organismů v kalech, a tím zdravotní riziko spojené s jeho aplikací. Kaly se nesmí pouţívat na půdách s hodnotou výměnné půdní reakce niţší neţ 5,6. Dále se kaly nesmí pouţívat na zemědělské půdě, která je součástí chráněných území přírody a krajiny, na lesních porostních půdách běţně vyuţívaných klasickou lesní pěstební činností, v pásmu ochrany vodních zdrojů, na zamokřených a zaplavovaných půdách, na trvalých travních porostech a travních porostech na orné půdě v průběhu vegetačního období aţ do poslední seče, v intenzivních plodících ovocných výsadbách, na pozemcích vyuţívaných k pěstování polních zelenin v roce jejich pěstování a v roce předcházejícím, v průběhu vegetace při pěstování pícnin, kukuřice a při
pěstování cukrové řepy s vyuţitím chrástu ke krmení, jestliţe kaly nesplňují mikrobiologická kritéria daná prováděcím právním předpisem.
Tuzemská vyhláška je implementací evropské Směrnice 86/278 EEC, která pro čistírenské kaly aplikované přímo do půdy povoluje koncentrace zinku v sušině 2500 – 4000 mg/kg. Je povolena průměrná roční dotace aţ 15 kg zinku na hektar. Mnoţství zinku v půdě se přitom hodnotí s ohledem na pH. Půda před aplikací můţe obsahovat maximálně 60 mg/kg (pH 5,0 – 5,5) aţ 200 mg/kg (pH nad 7). Po aplikaci kalu nesmí obsah zinku v půdě přesáhnout 200 mg/kg (pH 5,0 – 5,5) aţ 450 mg/kg (pH nad 7). V USA platí limity US EPA, které stanoví maximální koncentraci zinku v kalu (2800 mg/kg), maximální roční vnos zinku na hektar půdy (140 kg) a celkový maximální vstup zinku na hektar půdy (2800 kg).(97) V pokuse, kde byl porovnán podíl mobilní frakce vůči celkovému obsahu v půdě po aplikaci kalů a té samé půdy bez aplikace, extrahoval CaCl2 i s několikaletým odstupem 42 % celkového zinku z půdy po aplikaci, zatímco z půdy bez předchozího pouţití kalů pouze okolo 3%. Tento příklad dobře dokumentuje riziko zvýšené dostupnosti některých těţkých kovů právě při pouţití materiálů s velkým obsahem těchto prvků vázaných pouze v labilních organických sloučeninách.(43) Nádobový pokus testoval tři půdy (s odlišným pH) a 3 druhy listové zeleniny (salát, špenát, endivie) a 3 druhy kořenové zeleniny (ředkev, mrkev, červená řepa) ve vztahu k jejich reakci na různé dávky čerstvého kalu. Kal byl dodán ve čtyřech dávkách, ekvivalentně v mnoţství odpovídajícím 2,5 %, 5 %, 10 % a 20 % hmotnosti půdy. Kal měl velmi dobrou kvalitu z hlediska kontaminace, např. jen 305 mg/kg Zn na kg sušiny. Dodání kalu pochopitelně zvýšilo obsahy zinku v nádobách. Vzhledem k pH kalu (7,05) a jeho nízké kontaminaci však byly pěstované zeleniny ovlivněny relativně málo, u řepy a ředkvičky u půdy s pH 4,4 a 6,2 a u špenátu a salátu u nejkyselejší půdy (4,4) dokonce došlo ke sníţení obsahů zinku proti kontrole, patrně právě neutralizačním efektem kalu. Sníţení obsahu však bylo nejcitelnější na nejniţší dávce kalu, kde jeho vliv na pH nemohl být moc velký. Autoři tento efekt bohuţel nijak nevysvětlují.(98) V rozsáhlém pokusu se do neporušených bloků půdy ze dvou lokalit přidaly různě upravené kaly - odvodněný, kompostovaný, peletovaný, vyvápněný a popel ze spáleného kalu v mnoţství, kterým se simulovalo přibliţně 25-ti leté pouţívání kalů. Mnoţství vneseného zinku tak ve stejném pořadí odpovídalo 116, 114, 125, 76 a 94 kg na hektar. Jednu kombinaci také představovaly bloky z půdy se starou zátěţí pouţívání kalů, s obsahem zinku 1 500 aţ 2 000 mg/kg, coţ je mnohem více, neţ bylo dosaţeno v experimentu. Bloky byly 6 let
zavlaţovány simulovaným kyselým deštěm (pH 4,1), přičemţ jedna polovina byla vápněna. Po 6-ti letech se hodnotil obsah zinku pomocí 0,01M CaCl2 a také se zjišťoval příjem zinku jetelem lučním. Takto extrahovatelný zinek silně negativně koreloval s pH půdy, takţe na vápněných kombinacích byla extrahovaná mnoţství zinku výrazně niţší. Malé mnoţství zinku bylo extrahováno z „kyselé“ kombinace s popelem z kalu. Vysvětleno je to tím, ţe při vysoké teplotě byl zinek „uvězněn“ do sloučenin odolávajících mineralizaci v půdě (navíc tato kombinace relativně odolávala kyselému dešti a drţela o dost vyšší pH – o řád aţ dva vyšší). Jetel akumuloval nejvíce zinku obecně na kyselých kombinacích, na půdě se starou zátěţí a na obou druzích půd potom na kombinaci s odvodněným kalem. Překvapivé bylo, ţe zatímco na půdě z jedné lokality měl jetel na kombinaci s kompostovaným kalem druhý nejniţší obsah zinku (po popelu), při stejném pH na druhé půdě druhý nejvyšší. Vše ze čtyř kombinací hnojení. Nejvyšší obsahy zinku jiţ přitom vedly k redukci výnosu. Autoři studie upozorňují na to, ţe ačkoli vnesené mnoţství zinku je jen zlomkem maximálních mnoţství vstupů tohoto kovu dle pravidel US EPA (povoleno celkově maximálně 2 800 kg Zn na ha, v pokusu vneseno 0,04 % tohoto mnoţství), můţe dojít k ohroţení produkce, zvláště pokud pH poklesne pod 6. Rovněţ na bloku se starou zátěţí, která jiţ odpovídá limitům US EPA dokazují, ţe i kdyţ je pH udrţeno nad hodnotou 6, dochází u takto zasaţených půd ke zvýšené kumulaci zinku v produkci a označují tak limity za zcela nedostatečné pro ochránění zemědělské půdy.(99) Kaly solidní kvality (730 mg/kg Zn) neohroţují pěstované plodiny a přestupové koeficienty u rostlin pěstovaných na kalových kombinacích mohou být stejné nebo niţší, neţ u kombinací s minerálním hnojením. Toto zjištění se vztahovalo na půdu s pH 8,3.(100) Dodání EDTA v různých dávkách do půdy dříve ošetřované kaly ČOV prakticky neovlivnilo příjem zinku topolem a slunečnicí.(101) Jak jiţ bylo uvedeno výše, kaly jsou zdrojem zinku také v podobě surovin pro výrobu průmyslových kompostů.
2.7.3 Pesticidy V ČR je zinek obsaţen v účinné látce mancozeb, obsahující 1,8 % Zn.(102) Přípravky s účinnou látkou mancozeb na trhu ČR: ACROBAT MZ, CURZATE GOLD, CURZATE M, DITHANE DG NEO-TEC, DITHANE M 45, ELECTIS, GALBEN M, MIKAL M, NOVOZIR MN 80, NOVOZIR MN 80 NEW, RIDOMIL GOLD MZ 68 WP, RIDOMIL GOLD MZ PEPITE, SERENO, TATTOO. Při obsahu 80 % mancozebu (např.
Dithane, Novozir) a obvyklé dávce 2,5 kg jednou aplikací se vnese přibliţně 36 g zinku na hektar.(103) Ani opakované aplikace takových přípravků tedy zásadním způsobem nezatíţí ornou půdu zinkem. Jinde je vnos zinku pesticidy při pouţití 8 kg preparátů s obsahem zinku odhadnut mezi 560 a 2400 gramy za rok. Pesticidy s obsahem zinku jsou vyuţívány převáţně ve vinicích a chmelnicích.(104) 2.7.4 Atmosférická depozice Průměrná atmosférická depozice se na pozorovacích plochách ÚKZÚZ v letech 2000 aţ 2005 pohybovala mezi 428 aţ 517 g zinku na hektar. Je zjevné, ţe toto mnoţství více neţ pokrývá odnos zinku sklizní.(105) Průměrná roční depozice v deseti státech EU je 217 g/ha. Nízká je ve Finsku a Norsku (20 a 68 g/ha) a vyšší (srovnatelná s depozicí v ČR) v Německu a Polsku (540 g/ha). Okolo evropského průměru se pohybuje depozice v Anglii a Walesu (221 g/ha). Depozice zinku byla největší ze všech sledovaných prvků (As, Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb a Zn). (10)
2.7.5 Odpady a sedimenty Jedním z teoretických lokálních zdrojů zinku mohou být odpady pouţité na půdě. Vzhledem k tomu, ţe jejich původ a sloţení mohou být velmi pestré, nelze činit závěry o jejich přínosu k bilanci zinku. Na zemědělské půdě je drtivá většina odpadů vyuţívána v reţimu hnojiva, ať jiţ přímo, nebo po přepracování, ale nelze vyloučit přímou aplikaci jako odpad, protoţe zákon o odpadech toto připouští. Jedním z odpadů se specifickým reţimem nakládání jsou sedimenty. Ty, pokud nejsou kontaminovány odpady z průmyslu, odráţí svým obsahem zinku půdu, jejíţ erozí a sedimentací vznikly a jejich aplikace zpět na pozemky by při dodrţování stanovených pravidel neměla znamenat zvýšení rizika pro pěstované plodiny. Pravidla pouţití stanoví prováděcí vyhláška k zákonu č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 257/2009 Sb., o pouţívání sedimentů, nabyla 1. září 2009 účinnosti. Tato vyhláška stanovuje limitní hodnotu zinku v sedimentu na 300 mg/kg sušiny. Limitní hodnota zinku pro půdu, na kterou má být sediment pouţit je pro běţné půdy 120 mg/kg sušiny a pro lehké půdy 105 mg/ kg sušiny.
2.8 Krmiva Krmiva pochopitelně nelze povaţovat za vstupy do půdy, ale v tomto kontextu jsou uvedena proto, ţe zásadním způsobem ovlivňují obsah zinku ve statkových hnojivech. Obsah zinku v krmivech je dán zejména výchozí surovinou, která je u objemných krmiv v podstatě jediným zdrojem, do krmných směsí je navíc přidáván v podobě premixů, a to v poměrně vysokých dávkách. Limitujícím faktorem je stravitelnost (vyuţitelnost, biodostupnost) zinku v krmivu. Zvířata lépe vyuţívají zinek z organických forem, tzv. bioplexů (chelátů, laktátů), neţ z forem anorganických. Mnoţství zinku v krmivu je tak kromě potřeby zvířete dáno také vyuţitelností konkrétní pouţité formy. Limitem dříve byla hodnota 250 mg/kg kompletní krmné směsi, počítáno na 88 procentní sušinu (vyhláška č. 451/2000 Sb.). Podle některých údajů, prezentovaných na workshopu KTBL v Göttingenu v roce 2002, obsahují krmiva pro prasata v průměru 100 - 250 mg Zn na kilogram sušiny. Evropská unie reagovala na vysoké obsahy některých mikroelementů (zároveň těţkých kovů) ve statkových hnojivech nařízením 1334/2003, které od data 26. 1. 2004 sníţilo nejvyšší povolené mnoţství zinku v krmivech na 150 mg/kg. Zvýšené mnoţství zinku v kejdách, popř. hnojích se dá jednoznačně vysvětlit dotací z krmiva. Při trávení (platí pro prasata) se vyuţije asi 80 % sušiny krmné směsi, ale mnohem menší procento zinku (zhruba 20 – 90 %, vyšší hodnota platí pouze pro organicky vázaný zinek). Dochází tak ke koncentrování zinku v sušině výkalů. Jak jiţ bylo také uvedeno, maximální povolené mnoţství zinku v krmivu je 150 mg/kg. Je ovšem moţné z veterinárních důvodů dodávat kratší dobu (3 – 5 dnů) neomezené dávky zinku krmivem (obvykle 2 000 – 5000 mg/kg). Tohoto postupu se začalo vyuţívat v reakci na zákaz krmných antibiotik. Vysoké dávky zinku totiţ vyhubí střevní mikroflóru, čímţ se omezuje výskyt průjmů, zejména u selat. Pokud se ovšem doba podávání takto obohacené dávky prodlouţí, výrazně narůstá vstup zinku do výkalů a tím jeho koncentrace v daném hnojivu. Jednoduchým výpočtem zjistíme, ţe i v případě, kdy běţné kejdy (obsah Zn 100 – 250 mg/kg) bude 99 % a kejdy od zinkem léčených zvířat (10000 mg/kg i více) pouhé 1 %, můţe dojít k razantnímu zvýšení obsahu zinku, často vysoko nad povolenou mez. Je tedy důleţité dbát na nepřekračování maximální doby podávání krmiv medikovaných zinkem jako základní prvek předcházení neţádoucí kontaminace statkových hnojiv zinkem. Zinek dodávaný v organické formě (chelát) má navíc při mnohem niţším dávkování stejné nebo lepší účinky proti disenterii prasat, jako minerální formy zinku.(106)
Doporučovaná koncentrace zinku v pastevní hmotě pro hovězí dobytek se různí v jednotlivých zemích, rozpětí je zhruba od 15 do 50 mg/kg.(27)
2.9 Bilance zinku v prostředí a prognóza Vyhodnocením souboru dat ze 121 vybraných monitorovacích ploch byl získán přehled o celkové bilanci zinku v České republice. Bilance zinku je kladná a představuje 453 g zinku na ha za rok.(102) Vnosy zinku (a mědi) do půdy, které pocházejí z chovů prasat, jsou tak velké, ţe by mohly způsobit problémy s fytotoxicitou jiţ na konci 21. století. V Bretani byla sledována farma o 110 ha chovající ročně 11 000 prasat. Roční vzestup celkového mnoţství zinku v půdě byl stanoven v průměru na 1,3 %, coţ bylo mnohem více, neţ by odpovídalo mnoţství z deklarovaného pouţitého mnoţství. Autoři to vysvětlují silným podhodnocením udávaného mnoţství. Srovnáním s lesní půdou na stejné lokalitě se zjistilo, ţe celkový obsah zinku vzrostl ze 70 mg/kg na 107 mg/kg a frakce hodnocená pomocí EDTA jen mezi lety 1989 a 1997 z 6,6 na 10,6 mg/kg. To by vedlo k fytotoxickým efektům zhruba za 150 let, ale vzhledem k rostoucím dávkám hnojiv to dle autorů bude do konce 21. století.(93) Bilance zinku v Japonsku je přebytková, za celou výměru půdy činí přebytek 1 285 tun zinku za rok. To představuje zhruba 0,379% zvýšení obsahu v půdě ročně, coţ by vedlo k překročení limitu za zhruba 190 let. Autoři však upozorňují, ţe to bude dříve, protoţe roste koncentrace ţivočišné výroby.(96) Další vývoj bude značně závislý na osudu ţivočišné produkce v ČR, protoţe statková hnojiva jsou jedním z rozhodujících vstupů zinku do půdy. Dalším v budoucnu potenciálně rostoucím zdrojem by mohla být organická hnojiva, zejména průmyslové komposty, pokud se podaří rozšířit jejich vyuţívání. Pouţívání kalů ČOV je momentálně spíše na ústupu. Zcela jistě je ovšem ţádoucí udrţet vstup zinku do půdy ve stávajících, převáţně poměrně rozumných mezích.
3. CÍL PRÁCE Účelem zkoušky bylo posouzení vlivu výměnné půdní reakce půd a mnoţství aplikovaného kalu ČOV s nadlimitním obsahem zinku na frakce zinku v půdě a jeho příjem pěstovanými rostlinami. Vegetační nádobová zkouška měla poskytnout informace o vlivu vysokých dávek zinku na jeho obsah v půdách, který byl hodnocen různými extrakčními činidly. Cílem bylo také porovnat výsledky získané různými extrakčními činidly s cílem identifikovat taková, která budou schopna poskytnout co nejspolehlivější vodítko k hodnocení zátěţe půdy a k predikci rizika kontaminace produkce. V neposlední řadě je důleţité umoţnit Národní referenční laboratoři ÚKZÚZ seznámit se s některými dosud nepouţívanými metodami a zavést je případně do Jednotných pracovních postupů. Identifikace vhodného extrakčního činidla je zásadním krokem k získání vhodného postupu pro vyhodnocování potenciálních rizik vyplývajících z aplikací materiálů se zvýšeným obsahem zinku, jakými mohou být kaly ČOV, statková a organická hnojiva a některé další materiály. Výsledky práce by mohly poskytnout argumenty při jednání o limitech rizikových prvků, případně novelizaci vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Další potenciální vyuţití výsledků je Monitoring zemědělských půd, Registr kontaminovaných ploch a Agrochemické zkoušení zemědělských půd, coţ jsou aktivity ÚKZÚZ v oblasti sledování a posuzování půd České republiky.
4. MATERIÁL A METODY 4.1 Obecný popis zkoušky Vedení zkoušky a zpracování výsledků bylo prováděno v souladu s aktuálním Metodickým pokynem ÚKZÚZ pro biologické zkoušky ověřující účinnosti hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů při registraci. Nádobová zkouška probíhala v letech 2005, 2006 a 2007 ve vegetační hale ÚKZÚZ Brno. Pro zaloţení zkoušky bylo pouţito pět půd z lokalit Sudice, Budišov, Netín, Říčky a Ořechov. Kritériem jejich výběru bylo získání souboru půd s různým pH. Pěstovanými plodinami byly špenát zahradní, pšenice jarní, kukuřice setá a mrkev obecná. Plodiny byly pěstovány bez rotace, takţe např. pšenice následovala tři roky po sobě ve stejných nádobách atd. Vzhledem k neuspokojivému růstu špenátu a mrkve jiţ ve druhém roce zkoušky bylo rozhodnuto, ţe ve třetím roce se jiţ bude pokračovat pouze s pšenicí a kukuřicí.
4.2 Charakteristika pouţitých půd Z hlediska pH je půda ze Sudic povaţována za extrémně kyselou, z Budišova silně kyselá, z Netína kyselá, z Říček slabě kyselá a z Ořechova neutrální. Podle obsahu uhličitanů jsou všechny půdy slabě vápnité. Obsah fosforu je nízký v půdě z Říček, vysoký v Netíně a Sudicích a velmi vysoký v Budišově a Ořechově. Říčky a Budišov mají obsah draslíku vyhovující, Sudice dobrý, Netín vysoký a Ořechov velmi vysoký. Hořčík v Sudicích nízký, v Netíně vyhovující, v Budišově dobrý, v Říčkách a Ořechově velmi vysoký. Poměr draslíku k hořčíku na všech půdách dobrý nebo vyhovující. Tab. 2: Agrochemická charakteristika půd před založením zkoušky Lokalita Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
pH/CaCl2 4,4 4,9 5,5 6,2 7,1
Obsah ţivin v mg/kg (Mehlich III) %CaCO3 P K Mg 0,4 0,3 0,3 0,5 0,4
127 225 120 50 393
209 157 283 133 798
103 131 100 297 433
Ca 987 1480 1130 2660 5080
Z pohledu kontaminace hodnocené podle vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, nepřekračuje ani na jedné půdě ţádný z kontaminantů maximální stanovené limity ani ve 2M HNO3 ani v lučavce královské. Tab. 3: Obsahy těžkých kovů v půdách před založením zkoušky (2M HNO3) Lokalita Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
As
Be
Cd
Obsah TK v mg/kg (2M HNO3) Co Cr Cu Mo Ni Pb V Zn
1,25 0,24 0,19 8,12 5,87
Fe
Mn
0,17 5,47 13,12 8,7 22,88 2710 3090
726
3,21 1,06 0,18 4,87 25,11 4,94 0,14 8,82 15,52 14,99 21,18 3630 5010
445
<1,0 0,11 0,21 4,04 5,57 5,99 <0,1 1,76 14,45 12,27 21,2 3500 4330
484
2,11 0,44 0,15
5,42 15,1 10,96 35,01 2790 5670
252
1,18 0,52 0,26 5,43 5,11 18,02 0,17 10,7 17,55 11,39 49,57 3230 2950
655
4,2
5,1
Al
5,47 7,35
0,1
Tab. 4: Obsahy těžkých kovů v půdách před založením zkoušky (lučavka královská) Lokalita Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
As
Be
Celkový obsah TK v mg/kg (lučavka královská) Cd Co Cr Cu Mo Ni Pb V Zn Al
Fe
Mn
3,29 0,54 0,24 15,82 37,25 12,81 0,43 22,1 13,34 41,09 50,95 14600 19000 987 8,26 2,35 0,19 12,11 116 8,881 <0,1 29,16 19,74 44,89 49,47 13600 19700 543 4,75
0,5
0,26 8,35 25,01 11,01 0,218 11,63 14,94 38,65 60,63 17700 18200 586
5,81 0,78 0,18 8,06 24,53 9,815 0,25 15,47 16,74 32,19 64,77 16700 19000 323 6,68 1,08 0,28 9,97 36,87 31,92 0,304 23,72 20,34 45,63 97,53 24000 24200 768
Tab. 5: Fyzikální vlastnosti půd před založením zkoušky Parametr
Jednotka
<0,01mm <0,001mm 0,0010,01mm 0,01-0,05mm 0,05-0,25mm 0,25-2,0mm druh půdy Cox Humus H+ T "S" St. nas. "V"
% %
Sudice 23,9 9,2
Budišov 21,8 5,9
%
14,7
% % %
29,4 25,6 21,1 střední 1,72 2,97 73,6 190 116,4 61,3
% % me/kg me/kg me/kg %
Lokalita Netín 17,7 4,8
Říčky 24,4 7,6
Ořechov 42,2 19,9
15,9
12,9
16,8
22,3
27,4 14,2 36,6 střední 1,49 2,57 60,9 172 111,1 64,6
22 30,9 29,4 lehká 1,47 2,53 53,3 125 71,7 57,4
38,7 19 17,9 střední 1,96 3,38 55,2 211 155,8 73,8
46 8,8 3 těţká 2,15 3,71 5,1 299 293,9 98,3
Vysvětlivky: Cox – obsah oxidovatelného uhlíku, H+ – obsah H+, T – maximální sorpční kapacita (kationtová výměnná kapacita), "S" – obsah výměnných bází, St.nas."V" – stupeň nasycení sorpčního komplexu
4.3 Charakteristika pouţitého kalu Kal byl vyvápněný, vysušený a pocházel z ČOV Modřice. Před aplikací byl řádně zhomogenizován. Je třeba uvést, ţe vzhledem k nadlimitním obsahům olova a zejména zinku by tento kal nesměl být na zemědělskou půdu aplikován. Byl pouţit kal s pH/CaCl2 – 7,5 a o vlhkosti 11,9 %. Tab. 6: Hodnoty obsahů vybraných rizikových prvků v sušině kalu Obsah As Cd Cr Cu Hg Pb Zn Mo Ni Al Be v sušině kalu 6,5 4,1 129 347 3,8 242 6810 6,2 85,5 12800 0,6 (mg/kg)
Co 13
Fe
Mn
V
51800 452 35,1
Tab. 7: Hodnoty obsahů vybraných živin v sušině kalu Obsah v sušině kalu (mg/kg)
P
K
Mg
Ca
Na
20900
2260
4060
49400
565
4.4 Schéma zkoušky Kombinace zkoušky jsou uvedeny v tabulce č. 8, přičemţ kaţdá kombinace měla 6 opakování. Celkový rozsah zkoušky činil 270 nádob. Mrkev byla vyseta v témţe roce do nádob po sklizení špenátu.
Tab. 8: Kombinace hnojení Lokalita Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
A. Špenát/Mrkev
Varianty hnojení B. Pšenice
1. Kontrola bez kalu 2. Kal v dávce 5 t/ha 3. Kal v dávce 25 t/ha 4. Kontrola bez kalu 5. Kal v dávce 5 t/ha 6. Kal v dávce 25 t/ha 7. Kontrola bez kalu 8. Kal v dávce 5 t/ha 9. Kal v dávce 25 t/ha 10. Kontrola bez kalu 11. Kal v dávce 5 t/ha 12. Kal v dávce 25 t/ha 13. Kontrola bez kalu 14. Kal v dávce 5 t/ha 15. Kal v dávce 25 t/ha
16. Kontrola bez kalu 17. Kal v dávce 5 t/ha 18. Kal v dávce 50 t/ha 19. Kontrola bez kalu 20. Kal v dávce 5 t/ha 21. Kal v dávce 50 t/ha 22. Kontrola bez kalu 23. Kal v dávce 5 t/ha 24. Kal v dávce 50 t/ha 25. Kontrola bez kalu 26. Kal v dávce 5 t/ha 27. Kal v dávce 50 t/ha 28. Kontrola bez kalu 29. Kal v dávce 5 t/ha 30. Kal v dávce 50 t/ha
C. Kukuřice 31. Kontrola bez kalu 32. Kal v dávce 5 t/ha 33. Kal v dávce 50 t/ha 34. Kontrola bez kalu 35. Kal v dávce 5 t/ha 36. Kal v dávce 50 t/ha 37. Kontrola bez kalu 38. Kal v dávce 5 t/ha 39. Kal v dávce 50 t/ha 40. Kontrola bez kalu 41. Kal v dávce 5 t/ha 42. Kal v dávce 50 t/ha 43. Kontrola bez kalu 44. Kal v dávce 5 t/ha 45. Kal v dávce 50 t/ha
4.5 Technika provedení zkoušky Zkouška byla zaloţena na jaře 2005 v plastových vegetačních nádobách s náplní 8,5 kg půdy. Dne 2. 2. 2005 byly do nádob aplikovány kaly. Kal byl do půd aplikován v prvním případě v maximální povolené dávce na 1 ha půdy dle vyhlášky č. 382/2001 Sb., o podmínkách pouţití upravených kalů na zemědělské půdě (prováděcí vyhláška k zákonu č. 185/2001 Sb. o odpadech), tedy v mnoţství 5 t sušiny kalu na hektar a v druhém případě v dávce 25 t/ha (tj. 20,75 g a 103,75 g na nádobu) u špenátu a 50 t/ha pro kukuřici a pšenici (přepočet na nádobu 20,75 g a 207,5 g). Teoretické zvýšení obsahu zinku v půdě odpovídá při ekvivalentu 5 tun 14,7 mg/kg, 25 tun 73,2 mg/kg a 50 tun 146,5 mg/kg. Dávkování kalu je uvedeno v tabulce č. 9. Před výsevem bylo provedeno vyhnojení dusíkem ve formě močoviny a kombinace s půdou z Říček také fosforem ve formě superfosfátu zhruba 7 cm pod povrch půdy do středu nádoby (viz tabulka č. 10). Po základním vyhnojení byl proveden výsev plodin podle níţe uvedené tabulky č. 11. Vyjednocení bylo provedeno tak, aby se zabezpečilo dostatečné mnoţství rostlinných vzorků pro analýzy.
Tab. 9: Dávky kalů na nádobu Varianty hnojení (g/nádobu) A. Špenát/Mrkev B. Pšenice C. Kukuřice 20,75 20,75 20,75 103,75 207,5 207,5 20,75 20,75 20,75 103,75 207,5 207,5 20,75 20,75 20,75 103,75 207,5 207,5 20,75 20,75 20,75 103,75 207,5 207,5 20,75 20,75 20,75 103,75 207,5 207,5
Lokalita Sudice
Budišov
Netín
Říčky
Ořechov
Tab. 10: Dávky čistých živin NPK v g na vegetační nádobu Dávky hnojiv (g/ veg. nádobu) A. Špenát/Mrkev B. Pšenice C. Kukuřice 0,43/0,43 0,85 0,85 0,43/0,43 0,85 0,85 0,43/0,43 0,85 0,85 0,43/0,43 0,85 0,85 1,14/1,14 1,42
Lokalita N P2O5 K2O N P2O5 K2O N P2O5 K2O N P2O5 K2O N P2O5 K2O
Sudice
Budišov
Netín
Říčky
Ořechov
0,43/0,43 -
0,85 -
Tab. 11: Počet semen a jednocení Plodina
Výsev - počet semen
Špenát Pšenice Kukuřice Mrkev
36 36 16 28
Jednocení - na počet rostlin 26 26 4 12
0,85 -
4.6 Ošetřování během vegetace Vlhkost byla udrţována zálivkou demineralizovanou vodou. Povrch nádoby byl během vegetace provzdušňován. Během vegetace byl sledován také stav pěstovaných plodin, bylo prováděno vegetační pozorování, byly sledovány fenologické fáze, růstové rozdíly a zdravotní stav rostlin. Případné rozdíly mezi variantami byly fotografovány. V případě potřeby bylo provedeno ošetření povolenými přípravky proti škodlivým činitelům. Detailní informace jsou obsaţeny v zápisníku zkoušky.
4.7 Sklizeň, odběry vzorků a provedené analýzy 4.7.1
Výnosy
Při sklizni byla u všech produktů zjištěna hmotnost v čerstvém stavu a po vysušení.
4.7.2
Rostliny
Vzorky rostlin byly odebrány k analýzám z kaţdé vegetační nádoby jednotlivě. Po sklizni byla provedena dekontaminace rostlin od prachu a zbytků půdy. Odběry a analýzy vzorků byly provedeny v souladu s JPP ÚKZÚZ. K analýzám byly předány tyto části rostlin: u špenátu nadzemní část bez kořenů, u pšenice odděleně vzorky zrna a slámy, u kukuřice nadzemní část bez kořenů a u mrkve kořen. Ve všech sklizňových produktech byly stanoveny obsahy tří základních ţivin (N, P, K), sušina a obsah Zn. Stanovení sušiny bylo provedeno zjišťováním úbytku hmotnosti vzorku po jeho vysušení při teplotě 105 °C do konstantní hmotnosti. Vzorky rostlinného materiálu byly mineralizovány na suché cestě v muflonové peci. Popel se následně rozpustil ve zředěné kyselině dusičné a obsah Zn byl stanoven metodou ICP-OES.
4.7.3
Půdy
Půdní vzorky byly odebrány po sklizni rostlin z kaţdé vegetační nádoby odděleně. Vţdy po poslední sklizni jiţ nebyly vzorky půd odebírány, zejména z důvodů značné finanční náročnosti analýz. Odběry a analýzy vzorků byly provedeny v souladu s JPP ÚKZÚZ. Ve vzorcích bylo stanoveno: pH/CaCl2 a obsah Zn v těchto extrahovadlech: lučavka královská, 2M HNO3, 0,43M HNO3, Mehlich III, CAT, DTPA, CaCl2, NH4NO3. U lučavky královské byl upravený vzorek půd extrahován směsí kyseliny chlorovodíkové a kyseliny dusičné (3+1 V+V) za zvýšené teploty (kyselina dusičná, c = 14,4 mol/l a kyselina chlorovodíková, c = 11,7 mol/l). U 2M HNO3 byl upravený vzorek půd extrahován kyselinou dusičnou o koncentraci 2 mol/l za laboratorní teploty. U 0,43M HNO3 byl upravený vzorek půd extrahován kyselinou dusičnou o koncentraci 0,43 mol/l za laboratorní teploty. U Mehlich III byla půda extrahována kyselým roztokem, který obsahoval fluorid amonný, dusičnan amonný, kyselinu octovou, kyselinu dusičnou a EDTA (kyselina ethylendiamintetraoctová) za laboratorní teploty. U CAT byl vzorek půdy extrahován roztokem, který obsahoval 14,7 g CaCl2 · 2 H2O a 7,88g DTPA (kyselina diethylentriaminopentaoctová) v 1 l vody, pro extrakci byl tento roztok ředěn 10x, vše probíhalo za laboratorní teploty. U DTPA probíhala extrakce v poměru půda : extrakční roztok 1:2 (m/V) za přesně definovaných podmínek extrakčním roztokem, který obsahoval 0,1 mol/l triethanolaminu, 0,01 mol/l chloridu vápenatého a 0,005 mol/l DTPA za laboratorní teploty. U CaCl2 byl pro extrakci pouţit roztok chloridu vápenatého o koncentraci 0,01 mol/l za laboratorní teploty. U NH4NO3 byl pouţit extrakční roztok dusičnanu amonného o koncentraci 1 mol/l za laboratorní teploty. U lučavky královské byl zinek stanoven metodou ICP-OES a u zbylých extrahovadel pomocí metody AAS.
4.7.4
Statistické zhodnocení
Data byla zpracována pomocí statistického programu STATISTICA 8. Korelace byly hodnoceny Pearsonovým korelačním testem. Při interpretaci statistických dat je třeba mít na paměti, ţe hodnocení je zaloţeno na šesti opakováních. Šest hodnot je z tohoto pohledu relativně málo a mnohdy značná variabilita vede k omezeně pouţitelným výsledkům v případě porovnávání rozdílů. Lepší je situace u korelací, protoţe tam lze seskupit hodnoty za lokality případně kombinace dohromady, coţ rozsah dat výrazně zvýší.
5. VÝSLEDKY A DISKUSE 5.1 Vegetační pozorování Agrotechnické termíny pro jednotlivé roky jsou uvedeny v tabulkách č. 12 – 14. Podrobná vegetační pozorování jsou uvedena v provozní dokumentaci zkoušky. Velmi špatný růst vykázala mrkev ve druhém roce pěstování na půdách Sudice a Netín a v roce 2007 pšenice na půdě Sudice. Výrazná růstová deprese postihla druhý rok špenát, prakticky na všech půdách. Tyto faktory rozhodly o tom, ţe kombinace špenát/mrkev byla pro rok 2007 zrušena. Tab. 12: Vegetační pozorování pro rok 2005 Vegetační pozorování Výsev Vzcházení Jednocení Sklizeň
Špenát 8.4. 15.4. 5.5. 20.5.
Pšenice 13.4. 16.4. 6.5. 27.7.
Kukuřice 11.5. 18.5. 25.5. 21.7.
Mrkev 26.5. 6.6. 22.6. 14.9.
Pšenice 3.4. 20.4. 25.4. 4.5. 1.8.
Kukuřice 3.4. 5.5. 9.5. 19.5. 25.7.
Mrkev 25.5. 26.5. 8.6. 8.7. 12.9.
pšenice 2.4. 10.4. 18.4. 18.7.
kukuřice 2.5. 12.5. 16.5. 23.7.
Tab. 13: Vegetační pozorování pro rok 2006 Vegetační pozorování Vyhnojení Výsev Vzcházení Jednocení Sklizeň
Špenát 3.4. 4.4. 18.4. 3.5. 24.5.
Tab. 14: Vegetační pozorování pro rok 2007 Vegetační pozorování Výsev Vzcházení Jednocení Sklizeň
5.2 Výnosy 5.2.1
Špenát Výnosy špenátu byly znatelně vyšší v prvním roce pěstování. Nejvyšší výnos byl
v roce 2005 na půdě z Ořechova s vyšší dávkou kalu, kdy se na této kombinaci jako jediné
výrazněji projevil hnojivý efekt vyšší dávky. V roce 2006 došlo na všech půdách a kombinacích k poměrně výraznému poklesu výnosu. Vzhledem k tomu, ţe zasaţeny jsou i kontrolní kombinace, nedá se pouţít argumentace fytotoxicitou dodaného kalu. Tab. 15: Výnos suché hmoty špenátu v letech 2005 a 2006
Lokalita Kontrola Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
5.2.2
2,6 8,1 7,9 9,7 11,0
Výnos suché hmoty špenátu (g/nádoba) 2005 2006 Kal I Kal II Kontrola Kal I 3,6 7,9 8,6 10,4 13,3
4,4 7,7 8,5 10,0 15,2
1,2 2,8 3,6 5,0 5,9
1,7 3,8 3,6 5,1 5,9
Kal II 2,6 2,6 3,5 4,0 5,9
Mrkev Mrkev vykázala ve výnosech značnou nevyrovnanost, která vyvrcholila tím, ţe
v roce 2006 se na půdách ze Sudic a Netína nesklidilo prakticky nic. Jen stěţí to lze přičítat rozvinutí toxického působení kalů, protoţe na dalších dvou půdách došlo k výraznému nárůstu výnosů, včetně kontrolních kombinací. Půda z Ořechova vykázala obdobné výsledky v obou sklizňových letech. Hnojivý vliv kalu se projevil aţ ve druhém roce, kde je přímý rozdíl proti špenátu. Obecně vzato mrkev se svou nevyrovnaností neprojevila jako vhodná modelová plodina, ač její pouţití coby kořenové zeleniny bylo ţádoucí. Tab. 16: Výnos suché hmoty kořenů mrkve v letech 2005 a 2006
Lokalita Kontrola Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
6,4 25,8 18,6 24,7 14,2
Výnos suché hmoty kořenů mrkve (g/nádobu) 2005 2006 Kal I Kal II Kontrola Kal I 5,0 23,0 46,4 22,3 17,5
3,9 18,7 19,2 15,9 20,3
48,0 36,2 15,2
75,3 41,6 17,7
Kal II 165,2 88,9 22,4
5.2.3
Kukuřice
Meziročně je zřejmý pokles výnosů v posledním roce pěstování, přičemţ kal obecně působil pozitivně. Nejlepší reakce na kal byla na půdě z Budišova, nejvyrovnanější v nádobách s půdou z Říček. Kukuřice se svým vysokým a stabilním výnosem hmoty osvědčila jako velmi vhodná modelová plodina pro tento typ zkoušek. Tab. 17: Výnos suché hmoty kukuřice v letech 2005, 2006 a 2007
Lokalita Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
5.2.4
Výnos suché hmoty kukuřice (g/nádobu) 2005 2006 2007 Kontrola Kal I Kal II Kontrola Kal I Kal II Kontrola Kal I 79,1 76,6 68,7 108,7 96,8
83,4 109,0 84,1 109,8 101,6
97,3 131,8 98,1 110,7 94,7
65,3 50,5 54,0 106,1 68,7
74,6 97,7 81,5 111,2 116,6
85,9 123,6 100,2 113,3 116,0
59,8 66,2 58,5 96,6 75,6
60,7 82,9 69,6 95,5 83,0
Kal II 78,5 105,2 86,8 98,9 98,0
Pšenice
Na nejkyselejší půdě ze Sudic došlo v posledním roce k výrazné růstové depresi. Pouţití kalu působilo mírně pozitivně, nejvíce na půdě z Budišova. Výnosy jiţ druhý rok výrazně poklesly a byly obecně nejslabší na půdě z Budišova, ostatní lokality byly vzácně vyrovnané. I pšenici lze jako modelovou plodinu v této zkoušce hodnotit kladně. Tab. 18: Výnos zrna pšenice v letech 2005, 2006 a 2007
Lokalita Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
Výnos zrna pšenice (g/nádobu) 2005 2006 2007 Kontrola Kal I Kal II Kontrola Kal I Kal II Kontrola Kal I 29,4 32,6 36,5 38,9 38,6
29,8 41,8 37,7 40,4 36,6
23,4 40,9 40,3 43,2 40,9
15,0 22,7 22,5 25,9 21,5
13,7 27,7 22,8 25,9 24,5
12,6 29,4 25,2 28,7 28,7
1,5 19,9 17,5 22,3 19,6
1,2 21,5 16,4 22,6 20,5
Kal II 4,7 21,7 18,8 23,3 22,7
Tab. 19: Výnos slámy pšenice v letech 2005, 2006 a 2007
Lokalita
Výnos slámy pšenice (g/nádobu) 2005 2006 2007 Kontrola Kal I Kal II Kontrola Kal I Kal II Kontrola Kal I
Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
35,5 52,7 43,4 47,9 42,1
38,4 53,4 42,0 51,7 50,8
53,1 58,6 52,3 58,6 59,3
18,6 26,5 25,6 35,7 29,4
22,5 30,8 27,5 36,3 36,2
35,1 39,9 33,3 40,8 40,9
6,9 25,1 19,0 23,1 26,0
8,5 24,3 20,0 22,5 26,2
Kal II 19,5 26,6 21,2 24,7 25,7
5.3 Půdy 5.3.1
Půdní reakce a její vývoj
5.3.1.1 Půdy po špenátu Na nejkyselejší půdě ze Sudic působila vyšší dávka kalu neutralizačně, zatímco na půdě z Říček paradoxně vedla k okyselení půdy. Reakce ostatních půd byla ovlivněna nevýrazně. Na všech půdách pH ve druhém roce zkoušky poměrně výrazně pokleslo. Tab. 20: Hodnota výměnné půdní reakce (pH/CaCl2) po sklizni špenátu
Lokalita Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
pH před zaloţením zkoušky 4,4 4,9 5,5 6,2 7,1
Kontrola 4,4 5,2 5,5 6,3 7,2
Hodnota pH po špenátu 2005 2006 Kal I Kal II Kontrola Kal I 4,4 4,7 4,3 4,3 5,0 5,1 4,6 4,5 5,4 5,3 4,9 5,0 6,0 5,6 5,5 5,3 7,2 7,0 7,0 7,0
Kal II 4,5 4,7 5,1 5,1 6,9
5.3.1.2 Půdy po sklizni mrkve Je třeba zdůraznit, ţe se jedná o totoţné nádoby, jako u špenátu a výsledky jsou tedy zařaditelné mezi hodnoty z roku 2005 a 2006 u špenátu. Jedná se tedy o výsledky v tomto kontextu překvapivé, protoţe zařazení mrkve po špenátu výrazně zvýšilo pH na prvních čtyřech půdách a následné znovuzařazení špenátu vedlo k značnému okyselení půdy. Rovněţ to znemoţňuje vysvětlit špatný růst špenátu v roce 2006 sníţením pH, protoţe špenát byl ve druhém roce vyset do půdy s niţší kyselostí neţ v roce prvním.
Tab. 21: Hodnota výměnné půdní reakce (pH/CaCl2) po sklizni mrkve
Lokalita Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
pH před zaloţením zkoušky 4,4 4,9 5,5 6,2 7,1
Hodnota pH – půda po mrkvi 2005 Kontrola Kal I Kal II 4,7 4,9 4,8 5,3 5,3 5,6 5,6 5,5 5,7 6,2 6,2 5,8 7,2 7,2 7,2
5.3.1.3 Půdy po kukuřici Na prvních třech půdách působila zejména vyšší dávka kalu výrazně neutralizačně. Tento fakt je důleţitou informací pro následné posuzování obsahů zinku v rostlinách, kdy se dá očekávat, ţe zvýšení pH na kombinacích s vyšší dávkou kalu by mělo působit jako prvek omezující příjem zinku rostlinami, protoţe rozdíly v pH jsou mezi půdami s rozdílnými dávkami kalů citelné. Na půdě z Říček a Ořechova tento jev nenastal. Tab. 22: Hodnota výměnné půdní reakce (pH/CaCl2) po sklizni kukuřice
Lokalita Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
pH před zaloţením zkoušky 4,4 4,9 5,5 6,2 7,1
Kontrola 4,8 5,2 5,4 5,9 7,2
Hodnota pH – půda po kukuřici 2005 2006 Kal I Kal II Kontrola Kal I 4,7 5,0 4,2 4,2 5,2 5,5 4,6 4,6 5,5 5,8 5,0 5,1 6,0 6,1 5,3 5,5 7,3 7,2 7,3 7,2
Kal II 4,7 5,0 5,4 5,6 7,1
5.3.1.4 Půdy po pšenici Vyšší dávka kalu zde zvýšila pH jen u dvou nejkyselejších půd. Půda z lokality Říčky stejně jako u nádob se špenátem a mrkví reagovala na kal ve vyšší dávce paradoxně poklesem pH. Jinak je půdní reakce podobná jako u kukuřice.
Tab. 23: Hodnota výměnné půdní reakce (pH/CaCl2) po sklizni pšenice
Lokalita Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
pH před zaloţením zkoušky 4,4 4,9 5,5 6,2 7,1
Kontrola 4,7 5,2 5,7 6,1 7,2
Hodnota pH – půda po pšenici 2005 2006 Kal I Kal II Kontrola Kal I 4,7 4,9 4,2 4,2 5,2 5,5 4,8 4,8 5,4 5,5 5,4 5,2 6,2 5,9 5,7 5,8 7,2 7,1 7,4 7,3
Kal II 4,6 5,0 5,3 5,5 7,2
Obsahy zinku v půdách
5.3.2
5.3.2.1 Půdy před založením zkoušek Podle očekávání se jako nejsilnější vyluhovadlo projevila lučavka královská. Následuje rovněţ zcela standardně 2M HNO3 a za ní 0,43M HNO3. Dalšími vyluhovadly s klesající sílou jsou Mehlich III, CAT, DTPA, CaCl2 a NH4NO3, který však jiţ na třech půdách neposkytl měřitelné výsledky. CAT, DTPA a CaCl2 jsou si mnoţstvími vyluhovaného zinku poměrně podobné, ovšem kaţdé reaguje jinak v jiných půdách. Zajímavější je ovšem porovnání pořadí, do kterého seřazují jednotlivá vyluhovadla dané půdy. Lučavka se vyčleňuje a jí dané pořadí jiţ není u ţádného dalšího vyluhovadla. Pak se vytvořila skupina 2M HNO3, 0,43M HNO3, Mehlich III a CAT, které seřadily půdy do totoţného pořadí. Je moţné uvaţovat o tom, ţe je to jiţ určitá reakce na nízké pH této lokality. DTPA změnila seřazení lokalit výrazněji, kdyţ nejvíce zinku vykazuje u Říček a Sudice staví téměř na stejnou úroveň jako Ořechov. U CaCl2 mají Sudice uţ zinku největší mnoţství a stejně jako Netín a Budišov více zinku neţ DTPA a CAT. Rovněţ zde by se to mohlo přičíst na vrub pH půd. Dusičnan amonný potom extrahoval zinek pouze ze dvou půd s nejniţším pH. Tab. 24: Obsahy zinku (mg/kg sušiny) v jednotlivých extrakčních činidlech v půdách před založením zkoušky Obsah Zn ve výluhu (mg/kg) Lokalita Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
Lučavka 51,0 49,5 60,6 64,8 97,5
2M HNO3 22,9 21,2 21,2 35,0 49,6
0,43M HNO3 9,6 6,7 7,1 21,2 32,2
Mehlich III 6,5 3,7 4,2 12,5 21,7
CAT
DTPA
CaCl2
NH4NO3
<7 <7 <7 12,6 13,8
4,5 1,8 2,1 8,1 4,8
6,4 3,1 4,5 6,1 <3
3,0 <0,9 <0,9 <0,9 <0,9
5.3.2.2 Půdy po špenátu Přídavky kalů se projevily na vyšších obsazích zinku v půdách, i kdyţ zvýšení plně neodpovídalo dodanému mnoţství, coţ nasvědčuje tomu, ţe dodaný zinek byl patrně zčásti málo rozpustný. Úroveň nerozpustnosti je taková, ţe ji nedokáţe eliminovat ani poměrně silné rozpouštědlo, jakým je lučavka královská. Je moţné, ţe příčinou je proces sušení kalu. Pořadí síly rozpouštědel se zachovává v podstatě neměnné. CaCl2 extrahoval mnoţství přesahující mez stanovitelnosti pouze na dvou nejkyselejších půdách (Sudice a Budišov), podobný efekt je zřejmý u NH4NO3, který rovněţ více extrahuje z kyselých půd. Všechna ostatní vyluhovadla pH nerespektují a jimi extrahované mnoţství odráţí spíše celkové obsahy, či spíše jejich poměry. Zajímavé je srovnání vyluhovadel podle toho, jaké procento zinku vykazují na jednotlivých kombinacích v porovnání s lučavkou královskou. 2M HNO3 na kontrolní kombinaci vykazuje zhruba mezi 40 a 50 % obsahů v lučavce královské, na kombinaci kal II je to jiţ mezi 50 a 80 %. Na kontrole vyluhuje 0,43M HNO3 mezi 11 a 32 %, na kombinaci kal II od 30 do 54 %. CAT na kontrole do 18 %, na kombinaci kal II aţ 26 %, DTPA na kontrole do 12 % a na kombinaci kal II 26 %. Všechna tato vyluhovadla vţdy vykazují podstatně vyšší mnoţství zinku na vyšší kalové kombinaci, coţ odráţí fakt, ţe dodaný zinek je z podstatné části dobře rozpustný. CaCl2 a NH4NO3 vyluhují s výjimkou Sudic maximálně jednotky procent. V roce 2006 vzrostly obsahy zinku na kalových kombinacích mnohdy natolik, ţe přírůstek jiţ v podstatě odpovídal teoretickému přínosu zinku v dodaném kalu. Kal se tedy během jednoho roku rozloţil natolik, ţe obsaţený zinek jiţ byl zjistitelný výluhem lučavky královské. Stejné zvýšení zaznamenala i ostatní vyluhovadla a zároveň vzrostla procenta, která odráţí poměr vůči zinku hodnoceného v lučavce královské. V tomto roce se jiţ zinek hodnotil i v Mehlichu III, který bez výjimky odráţel mnoţství dodaného kalu. Pokud jde o jeho srovnání s lučavkou královskou, na kontrolách extrahoval mezi 11 a 20 %, na kalu II od 31 do 45 %. Významné zvýšení obsahů na kalových kombinacích vykázaly zejména na půdách s nízkým pH CaCl2 a NH4NO3, kdy zejména v Sudicích se obsahy na kombinaci s vyšší dávkou kalu dostala na úroveň fytotoxicity a samotný NH4NO3 extrahoval více neţ čtvrtinu toho, co lučavka královská. Toto reziduální působení kalu je důleţitou informací a potvrzuje, ţe omezení pěstování zeleniny pouze v roce aplikace kalu a v roce následujícím, jak jej určuje vyhláška č. 382/2000 Sb., o podmínkách pouţití upravených kalů na zemědělské půdě (prováděcí vyhláška k zákonu č. 185/2001 Sb. o odpadech), je plně opodstatněné.
Tab. 25: Obsah Zn v půdě po špenátu v roce 2005 Lučavka Lokalita Kont. Kal I Kal II Sudice 43,9 45,1 62,4 Budišov 50,0 52,7 93,1 Netín 53,5 58,3 90,7 Říčky 64,1 68,1 78,3 Ořechov 89,9 94,0 116,9
2M HNO3 Kont. Kal I Kal II 21,5 29,7 48,8 19,9 23,2 58,9 20,2 23,2 43,4 30,3 67,6 52,2 36,8 43,8 68,8
Obsah Zn ve výluhu 0,43M HNO3 Mehlich III Kont. Kal I Kal II Kont. Kal I Kal II Kont. 10,8 13,1 27,2 <7,0 7,0 12,6 50,5 <7,0 5,8 9,2 27,5 <7,0 20,7 31,3 42,5 11,5 26,1 30,6 53,7 11,3
mg/kg) CAT Kal I Kal II 7,4 15,9 <7,0 22,0 7,1 17,3 13,0 20,6 14,2 26,0
Kont. 4,7 2,5 2,4 7,8 6,4
DTPA Kal I Kal II 6,1 14,8 4,4 17,7 4,6 13,9 9,7 20,0 8,6 18,9
Kont. <3,0 <3,0 <3,0 <3,0 <3,0
CaCl2 Kal I Kal II 3,8 7,0 <3,0 4,7 <3,0 <3,0 <3,0 <3,0 <3,0 <3,0
NH4NO3 Kont. Kal I Kal II 3,5 4,6 8,8 <0,9 1,4 5,8 <0,9 1,0 1,9 <0,9 1,0 1,9 <0,9 <0,9 <0,9
Tab. 26: Relativní obsah Zn v půdě po špenátu v roce 2005 – Lučavka brána jako 100% %) Lučavka Lokalita Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
Kont. Kal I 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Kal II 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
2M HNO3 Kal Kal Kont. I II 49,0 65,9 78,2 39,8 44,0 63,3 37,8 39,8 47,9 47,3 99,3 66,7 40,9 46,6 58,9
0,43M HNO3 Mehlich III Kal Kal Kal Kont. Kal I Kont. II I II 24,6 29,0 43,6 14,0 23,9 54,2 10,8 15,8 30,3 32,3 46,0 54,3 29,0 32,6 45,9
CAT Kont.
Kal I
<15,9 <14,0 <13,1 17,9 12,6
16,4 <13,3 12,2 19,1 15,1
DTPA CaCl2 NH4NO3 Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kont. Kont. Kont. II I II I II I II 25,5 10,7 13,5 23,7 <6,8 8,4 11,2 8,0 10,2 14,1 23,6 5,0 8,3 19,0 <6,0 <5,7 5,0 <1,8 2,7 6,2 19,1 4,5 7,9 15,3 <5,6 <5,1 <3,3 <1,7 1,7 2,1 26,3 12,2 14,2 25,5 <4,7 <4,4 <3,8 <1,4 1,5 2,4 22,2 7,1 9,1 16,2 <3,3 <3,2 <2,6 <1,0 <1,0 <0,8
Tab. 27: Obsah Zn v půdě po špenátu v roce 2006 Lokalita Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
Lučavka 2M HNO3 Kal Kal Kal Kont. Kal II Kont. I I II 46,0 60,2 109,6 23,3 37,4 82,0 54,6 60,1 106,1 24,2 33,3 90,2 59,7 66,0 98,5 24,1 35,9 63,6 66,7 75,3 105,8 37,0 49,3 78,5 89,1 94,7 132,3 42,3 48,5 84,3
Obsah Zn ve výluhu mg/kg) 0,43M HNO3 Mehlich III CAT Kal Kal Kal Kal Kont. Kal II Kont. Kont. I I II I 11,8 25,9 75,9 7,4 16,5 49,5 <7,0 14,1 9,9 16,9 63,1 5,9 13,4 37,1 <7,0 <7,0 8,0 23,5 49,7 6,4 9,0 30,3 <7,0 <7,0 25,1 33,5 63,0 13,6 18,7 37,0 12,5 16,8 29,2 35,4 73,3 16,7 19,4 42,4 11,4 14,3
DTPA CaCl2 NH4NO3 Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kont. Kont. Kont. II I II I II I II 46,3 6,0 12,3 36,9 4,2 8,8 25,2 10,5 10,1 28,4 37,6 2,4 6,6 29,9 <3,0 3,1 11,8 1,1 3,8 14,9 29,0 2,7 5,4 21,6 <3,0 <3,0 5,3 1,0 1,5 5,9 37,9 9,3 13,0 31,6 <3,0 <3,0 6,6 1,1 1,6 7,7 32,4 6,4 7,9 22,0 <3,0 <3,0 <3,0 <0,9 <0,9 <0,9
Tab. 28: Relativní obsah Zn v půdě po špenátu v roce 2006 – Lučavka brána jako 100% Lučavka Lokalita
Kal Kont. Kal I II
Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
2M HNO3 Kal Kal Kont. I II 50,7 62,1 74,8 44,3 55,4 85,0 40,4 54,4 64,6 55,5 65,5 74,2 47,5 51,2 63,7
0,43M HNO3 Kal Kont. Kal I II 25,7 43,0 69,3 18,1 28,1 59,5 13,4 35,6 50,5 37,6 44,5 59,5 32,8 37,4 55,4
% Mehlich III Kal Kal Kont. Kont. I II 16,1 27,4 45,2 <15,2 10,8 22,3 35,0 <12,8 10,7 13,6 30,8 <11,7 20,4 24,8 35,0 18,7 18,7 20,5 32,0 12,8
CAT Kal I 23,4 <11,6 <10,6 22,3 15,1
Kal II 42,2 35,4 29,4 35,8 24,5
DTPA Kal Kont. I 13,0 20,4 4,4 11,0 4,5 8,2 13,9 17,3 7,2 8,3
CaCl2 Kal II 33,7 28,2 21,9 29,9 16,6
Kont. Kal I 9,1 <5,5 <5,0 <4,5 <3,4
14,6 5,2 <4,5 <4,0 <3,2
NH4NO3 Kal Kal Kal Kont. II I II 23,0 22,8 16,8 25,9 11,1 2,0 6,3 14,0 5,4 1,7 2,3 6,0 6,2 1,6 2,1 7,3 <2,3 <1,0 <1,0 <0,7
5.3.2.3 Půdy po mrkvi Vzhledem k tomu, ţe se jedná o hodnoty získané na totoţných půdách mezi dvěma pěstovanými špenáty, se dalo očekávat, ţe by získaná data měla představovat právě mezikrok mezi roky 2005 a 2006 u špenátu. Tento předpoklad se naplnil a navíc se z naměřených hodnot dá konstatovat, ţe vzhledem k tomu, ţe se spíše blíţí k hodnotám po špenátu 2006, byla mineralizace kalu a uvolňování zinku z něj poměrně rychlé. Extrémní hodnota na půdě Sudice s vyšší dávkou kalu by se nabízela jako vysvětlení pro špatný růst mrkve, ovšem protoţe nerostla ani na kontrole a zejména ani na mnohem méně zasaţené půdě z Netína (jen desetina zinku v dusičnanu amonném proti Sudicím), je třeba toto vysvětlení zavrhnout.
Tab. 29: Obsah Zn v půdě po mrkvi v roce 2005 Lokalita Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
Lučavka 2M HNO3 0,43M HNO3 Kal Kal Kal Kal Kal Kont. Kal II Kont. Kont. I I II I II 39,0 53,9 112,5 20,9 35,4 84,2 12,0 24,5 76,3 46,9 59,2 110,1 20,5 32,6 81,4 8,1 18,6 67,1 53,5 64,1 97,8 19,9 31,5 66,1 6,6 16,2 44,4 66,8 70,3 112,6 36,4 43,5 88,4 23,1 30,4 63,8 86,1 96,5 116,9 46,2 50,6 74,8 26,4 33,2 61,1
Obsah Zn ve výluhu mg/kg) Mehlich III CAT DTPA CaCl2 NH4NO3 Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kont. Kont. Kont. Kont. Kont. I II I II I II I II I II 7,2 15,6 52,1 <7,0 11,0 37,9 5,0 10,0 35,2 3,5 8,0 24,7 3,6 7,3 23,6 3,6 10,9 42,6 <7,0 7,4 25,5 2,1 6,8 27,6 <3,0 <3,0 6,3 <0,9 2,4 6,5 4,5 10,6 29,6 <7,0 8,3 19,9 2,6 6,9 19,0 <3,0 <3,0 3,4 <0,9 1,0 2,2 13,6 16,7 37,8 7,4 9,8 22,3 9,0 12,4 27,1 <3,0 <3,0 3,5 <0,9 <0,9 3,5 15,2 19,9 36,1 11,3 14,7 27,6 6,5 8,8 19,7 <3,0 <3,0 <3,0 <0,9 <0,9 <0,9
Tab. 30: Relativní obsah Zn v půdě po mrkvi v roce 2005 – Lučavka brána jako 100% Lučavka Lokalita Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
Kont. Kal I
Kal II
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
2M HNO3 Kal Kal Kont. I II 53,6 65,7 74,8 43,7 55,1 73,9 37,2 49,1 67,6 54,5 61,9 78,5 53,7 52,4 64,0
0,43M HNO3 Kal Kal Kont. I II 30,8 45,5 67,8 17,3 31,4 60,9 12,3 25,3 45,4 34,6 43,2 56,7 30,7 34,4 52,3
Obsah Zn ve výluhu mg/kg) Mehlich III CAT DTPA CaCl2 NH4NO3 Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kont. Kont. Kont. Kont. Kont. I II I II I II I II I II 18,5 28,9 46,3 <17,9 20,4 33,7 12,8 18,6 31,3 9,0 14,8 22,0 9,2 13,5 21,0 7,7 18,4 38,7 <14,9 12,5 23,2 4,5 11,5 25,1 <6,4 <5,1 5,7 <1,9 4,1 5,9 8,4 16,5 30,3 <13,1 12,9 20,3 4,9 10,8 19,4 <5,6 <4,7 3,5 <1,7 1,6 2,2 20,4 23,8 33,6 11,1 13,9 19,8 13,5 17,6 24,1 <4,5 <4,3 3,1 <1,3 <1,3 3,1 17,7 20,6 30,9 13,1 15,2 23,6 7,5 9,1 16,9 <3,5 <3,1 <2,6 <1,0 <0,9 <0,8
5.3.2.4 Půdy po pšenici Situace půd po pšenici je obdobou půd po špenátu resp. mrkvi. Také je zřejmý vliv dodaného kalu, zejména ve vyšší dávce, která však zde byla dvojnásobná – ekvivalentní 50 tun sušiny na hektar. Tento rozdíl představuje více neţ 70 mg zinku na kilogram půdy, coţ však analýzy nezaznamenaly a rozdíl je mnohem menší. Na kombinaci kal II by totiţ celkové obsahy v půdách měly dosáhnout hodnot minimálně okolo 200 mg/kg, ve skutečnosti jsou ale daleko niţší a mnoţství „ztraceného“ zinku je přibliţně 60 aţ 80 mg/kg. Není zřejmé, co tento efekt způsobuje a vzhledem k tomu, ţe odběr výnosem není pro vysvětlení dostatečný, lze jen spekulovat, ţe půdy mají určitou omezenou kapacitu mineralizovat dodaný zinek, případně dochází k pevné imobilizaci. Odpověď by mohlo poskytnout pouze stanovení totálního obsahu zinku. To však není pro tuto práci příliš relevantní. Výrazně vyšší mnoţství dodaného kalu (a potaţmo zinku) se neprojevilo ani u výluhů CaCl2 a NH4NO3, kde jsou hodnoty velmi podobné těm u půd po špenátu resp. mrkvi. I toto zjištění by hovořilo pro hypotézu, ţe půdy mají určitou maximální kapacitu uvolňovat zinek, i kdyţ na tyto nejmobilnější obsahy nepochybně působí odběr pěstovanými rostlinami významněji.
Tab. 31: Obsah Zn v půdě po pšenici v roce 2005 Lokalita Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
Lučavka 2M HNO3 0,43M HNO3 Kal Kal Kal Kal Kal Kont. Kont. Kont. Kal I I II I II II 41,6 45,7 106,2 22,2 23,2 96,2 12,0 13,6 72,2 50,1 58,9 137,0 21,4 27,2 128,5 8,6 14,7 93,5 55,2 58,8 106,4 21,1 23,0 60,2 8,2 9,9 48,8 60,9 60,6 139,4 30,3 32,3 106,6 22,0 22,1 83,6 92,2 99,3 151,9 42,5 48,0 97,7 28,3 35,3 75,7
Obsah Zn ve výluhu mg/kg) Mehlich III CAT Kal Kal Kal Kont. Kont. I II I 7,4 8,2 38,9 <7,0 7,2 4,1 7,6 56,3 <7,0 <7,0 4,6 6,4 29,7 <7,0 7,6 11,7 12,5 45,5 7,3 7,1 17,7 19,9 44,4 12,0 14,4
DTPA Kal Kal Kont. II I 31,7 4,8 5,3 38,3 2,2 4,6 24,3 2,9 4,0 26,5 7,5 8,2 36,4 7,1 9,6
CaCl2 NH4NO3 Kal Kal Kal Kal Kal Kont. Kont. II I II I II 27,2 3,5 3,4 13,3 3,9 4,7 19,8 40,0 <3,0 <3,0 8,2 1,1 1,7 8,7 20,9 <3,0 <3,0 3,6 <0,9 1,0 3,3 28,4 <3,0 <3,0 3,1 <0,9 <0,9 2,6 28,9 <3,0 <3,0 <3,0 <0,9 <0,9 <0,9
Tab. 32: Relativní obsah Zn v půdě po pšenici v roce 2005 – Lučavka brána jako 100% % Lučavka Lokalita
Kal Kont. Kal I II
Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
2M HNO3 Kal Kal Kont. I II 53,4 50,8 90,6 42,7 46,2 93,8 38,2 39,1 56,6 49,8 53,3 76,5 46,1 48,3 64,3
0,43M HNO3 Mehlich III CAT DTPA CaCl2 NH4NO3 Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kont. Kal I Kont. Kont. Kal I Kont. Kont. Kont. II I II II I II I II I II 28,8 29,8 68,0 17,8 17,9 36,6 <16,8 15,8 29,8 11,5 11,6 25,6 8,4 7,4 12,5 9,4 10,3 18,6 17,2 25,0 68,2 8,2 12,9 41,1 <14,0 <11,9 28,0 4,4 7,8 29,2 <6,0 <5,1 6,0 2,2 2,9 6,4 14,9 16,8 45,9 8,3 10,9 27,9 <12,7 12,9 22,8 5,3 6,8 19,6 <5,4 <5,1 3,4 <1,6 1,7 3,1 36,1 36,5 60,0 19,2 20,6 32,6 12,0 11,7 19,0 12,3 13,5 20,4 <4,9 <5,0 2,2 <1,5 <1,5 1,9 30,7 35,5 49,8 19,2 20,0 29,2 13,0 14,5 24,0 7,7 9,7 19,0 <3,3 <3,0 <2,0 <1,0 <0,9 <0,6
Tab. 33: Obsah Zn v půdě po pšenici v roce 2006 Lokalita Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
Obsah Zn ve výluhu mg/kg) Lučavka 2M HNO3 0,43M HNO3 Mehlich III CAT Kal Kal Kal Kal Kal Kont. Kal II Kont. Kal II Kont. Kal I Kal II Kont. Kont. I I I II I 47,3 52,9 118,4 21,9 27,7 93,2 10,9 16,5 86,0 6,8 10,5 45,1 <7,0 8,1 45,3 58,8 129,7 20,5 28,9 106,5 7,3 14,8 81,6 3,9 7,7 40,9 <7,0 <7,0 56,9 61,1 131,0 19,7 24,3 80,9 5,6 10,0 56,8 3,8 7,6 34,1 <7,0 <7,0 57,8 64,0 118,0 28,1 34,2 94,3 16,1 23,6 77,2 9,1 12,5 38,0 7,7 11,5 87,8 97,4 158,8 40,4 49,7 132,3 27,1 35,7 112,3 15,6 19,9 58,0 11,1 14,6
DTPA CaCl2 NH4NO3 Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kont. Kont. Kont. II I II I II I 40,1 6,2 11,2 49,1 3,3 4,9 18,5 4,1 6,4 35,9 2,5 5,2 51,4 <3,0 <3,0 9,4 1,1 2,7 29,9 3,1 4,5 29,3 <3,0 <3,0 5,0 <0,9 1,0 39,4 9,5 12,5 39,3 <3,0 <3,0 3,8 <0,9 1,0 44,7 7,4 9,5 31,5 <3,0 <3,0 <3,0 <0,9 <0,9
Kal II 26,1 14,1 6,1 6,1 <0,9
Tab. 34: Relativní obsah Zn v půdě po pšenici v roce 2006 – Lučavka brána jako 100% Lučavka Lokalita Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
Kont. Kal I Kal II 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
2M HNO3 Kal Kal Kont. I II 46,3 52,4 78,7 45,3 49,1 82,1 34,6 39,8 61,8 48,6 53,4 79,9 46,0 51,0 83,3
% 0,43M HNO3 Mehlich III CAT DTPA CaCl2 NH4NO3 Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kont. Kal I Kont. Kont. Kal I Kont. Kont. Kont. II I II II I II I II I II 23,0 31,2 72,6 14,4 19,8 38,1 <14,8 15,3 33,9 13,1 21,2 41,5 7,0 9,3 15,6 8,7 12,1 22,0 16,1 25,2 62,9 8,6 13,1 31,5 <15,5 <11,9 27,7 5,5 8,8 39,6 <6,6 <5,1 7,2 2,4 4,6 10,9 9,8 16,4 43,4 6,7 12,4 26,0 <12,3 <11,5 22,8 5,4 7,4 22,4 <5,3 <4,9 3,8 <1,6 1,6 4,7 27,9 36,9 65,4 15,7 19,5 32,2 13,3 18,0 33,4 16,4 19,5 33,3 <5,2 <4,7 3,2 <1,6 1,6 5,2 30,9 36,7 70,7 17,8 20,4 36,5 12,6 15,0 28,1 8,4 9,8 19,8 <3,4 <3,1 <1,9 <1,0 <0,9 <0,6
5.3.2.5 Půdy po kukuřici Kombinace s kaly byly u kukuřice hnojeny stejnými dávkami, jako u pšenice, čemuţ v zásadě odpovídají i získané výsledky. I zde je citelný nesoulad mezi dodaným zinkem a zinkem zjištěným výluhem lučavkou královskou, zde dokonce o něco markantnější, coţ by mohlo mít souvislost s vyšším odběrem a větším výnosem hmoty u kukuřice. Slabší vyluhovadla jsou také v zásadě podobná jako u pšenice s tím, ţe hodnoty jsou o něco niţší. Dalo by se to také přičítat vyššímu odběru kukuřicí. V roce 2007 došlo k uvolnění dalšího zinku, zejména v půdách Sudice, Říčky a Ořechov. Tím se naměřené hodnoty více přiblíţily teoretickým. U slabých vyluhovadel zůstaly hodnoty prakticky beze změn.
Tab. 35: Obsah Zn v půdě po kukuřici v roce 2005 Lokalita Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
Lučavka 2M HNO3 Kal Kal Kal Kal Kont. Kont. I II I II 47,0 52,4 84,7 24,8 26,9 64,9 45,6 50,0 111,7 20,0 26,6 94,5 51,6 58,4 110,7 19,0 26,7 92,1 56,0 63,0 116,4 29,6 38,4 100,7 88,1 95,4 138,7 40,6 48,6 118,0
Obsah Zn ve výluhu mg/kg) 0,43M HNO3 Mehlich III CAT DTPA CaCl2 NH4NO3 Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kont. Kal I Kont. Kont. Kont. Kont. Kont. II I II I II I II I II I II 14,1 17,2 48,6 8,9 11,2 34,0 7,6 7,7 23,0 4,9 7,6 21,7 3,4 4,4 10,6 4,0 5,1 17,2 8,5 14,5 72,6 4,9 8,5 40,6 <7,0 <7,0 25,5 2,5 4,6 27,6 <3,0 <3,0 6,0 1,4 2,4 6,6 6,8 11,9 71,7 4,6 8,5 39,0 <7,0 7,1 29,4 3,0 4,7 30,3 <3,0 <3,0 3,1 <0,9 1,2 3,7 17,0 25,8 81,5 10,6 15,7 46,5 <7,0 8,2 23,7 7,0 11,0 32,4 <3,0 <3,0 <3,0 <0,9 1,0 3,1 27,9 34,1 88,2 16,5 21,6 50,3 11,5 14,5 41,5 6,6 8,7 31,0 <3,0 <3,0 <3,0 <0,9 <0,9 <0,9
Tab. 36: Relativní obsah Zn v půdě po kukuřici v roce 2005 – Lučavka brána jako 100% Lučavka Lokalita Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
Kont. Kal I
Kal II
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
2M HNO3 Kal Kal Kont. I II 52,8 51,3 76,6 43,9 53,2 84,6 36,8 45,7 83,2 52,9 61,0 86,5 46,1 50,9 85,1
% 0,43M HNO3 Mehlich III CAT DTPA CaCl2 NH4NO3 Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kont. Kal I Kont. Kont. Kal I Kont. Kont. Kont. II I II II I II I II I II 30,0 32,8 57,4 18,9 21,4 40,1 16,2 14,7 27,2 10,4 14,5 25,6 7,2 8,4 12,5 8,5 9,7 20,3 18,6 29,0 65,0 10,7 17,0 36,3 <15,4 <14,0 22,8 5,5 9,2 24,7 <6,6 <6,0 5,4 3,1 4,8 5,9 13,2 20,4 64,8 8,9 14,6 35,2 <13,6 12,2 26,6 5,8 8,0 27,4 <5,8 <5,1 2,8 <1,7 2,1 3,3 30,4 41,0 70,0 18,9 24,9 39,9 <12,5 13,0 20,4 12,5 17,5 27,8 <5,4 <4,8 <2,6 <1,6 1,6 2,7 31,7 35,7 63,6 18,7 22,6 36,3 13,1 15,2 29,9 7,5 9,1 22,4 <3,4 <3,1 <2,2 <1,0 <0,9 <0,6
Tab. 37: Obsah Zn v půdě po kukuřici v roce 2006 Lučavka Lokalita Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
Kont. Kal I 42,9 49,5 45,0 45,8 55,1 64,0 56,5 69,7 93,8 104,7
Kal II 100,0 102,3 118,4 151,0 215,7
2M HNO3 Kal Kont. Kal II I 21,2 25,9 73,5 18,6 26,2 77,0 19,4 25,0 78,3 28,6 38,9 107,1 41,4 52,6 142,7
Obsah Zn ve výluhu mg/kg) 0,43M HNO3 Mehlich III CAT Kal Kal Kal Kal Kont. Kal II Kont. Kont. I I II I 10,6 13,5 57,8 6,1 8,6 34,0 <7,0 7,3 7,7 11,1 57,9 2,9 6,0 27,6 <7,0 <7,0 5,9 8,8 55,4 3,4 5,9 30,7 <7,0 <7,0 16,9 26,7 84,9 8,7 14,1 43,9 7,6 12,4 27,2 41,0 119,5 14,9 18,6 56,6 9,8 13,5
DTPA CaCl2 Kal Kal Kal Kal Kal Kont. Kont. II I II I II 29,9 6,0 15,6 44,3 <3,0 4,2 13,1 25,1 2,5 5,3 39,4 <3,0 <3,0 7,5 25,4 3,4 5,3 41,2 <3,0 <3,0 3,5 39,1 9,4 16,4 44,3 <3,0 <3,0 3,9 47,3 6,5 9,1 36,2 <3,0 <3,0 <3,0
NH4NO3 Kal Kal Kont. I II 3,6 6,0 19,0 <0,9 2,5 10,7 <0,9 1,1 4,2 1,7 2,0 4,9 <0,9 <0,9 <0,9
Tab. 38: Relativní obsah Zn v půdě po kukuřici v roce 2006 – Lučavka brána jako 100% Lučavka Lokalita Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
Kont. Kal I 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
2M HNO3 Kal Kal Kal II Kont. I II 100,0 49,4 52,3 73,5 100,0 41,3 57,2 75,3 100,0 35,2 39,1 66,1 100,0 50,6 55,8 70,9 100,0 44,1 50,2 66,2
% 0,43M HNO3 Mehlich III CAT Kal Kal Kal Kal Kal Kont. Kont. Kont. I II I II I 24,7 27,3 57,8 14,2 17,4 34,0 16,3 14,7 17,1 24,2 56,6 6,4 13,1 27,0 15,6 15,3 10,7 13,8 46,8 6,2 9,2 25,9 12,7 10,9 29,9 38,3 56,2 15,4 20,2 29,1 13,5 17,8 29,0 39,2 55,4 15,9 17,8 26,2 10,4 12,9
Kal II 29,9 24,5 21,5 25,9 21,9
DTPA Kal Kont. I 14,0 31,5 5,6 11,6 6,2 8,3 16,6 23,5 6,9 8,7
Kal II 44,3 38,5 34,8 29,3 16,8
CaCl2 Kal Kont. I 7,0 8,5 6,7 6,6 5,4 4,7 5,3 4,3 3,2 2,9
NH4NO3 Kal Kal Kal Kont. II I II 13,1 8,4 12,1 19,0 7,3 2,0 5,5 10,5 3,0 1,6 1,7 3,5 2,6 3,0 2,9 3,2 1,4 1,0 0,9 0,4
5.3.2.6 Všechny půdy bez ohledu na rostliny V případě lučavky královské došlo na kombinaci kal II ke zvýšení obsahů zinku v půdách v roce 2006. Tento jev lze přičítat postupující mineralizaci kalu. Zvýšení obsahů nepokrývá teoretické zvýšení vypočtené na základě mnoţství dodaného zinku kalem. Toto „ztracení se“ zinku bylo popsáno i jinými pracemi.(74) U ostatních vyluhovadel není další zvyšování tak patrné. Pouze u chloridu vápenatého a dusičnanu amonného je závislost mezi mnoţstvím vyluhovaného zinku a pH příslušné půdy zcela zřetelná. Toto zjištění souhlasí s jinými zdroji, které navíc informují o tom, ţe rozdíly mezi půdami extrémně kyselými a neutrálními, tedy obsahy zinku získanými slabými vyluhovadly, jsou aţ v desítkách procent.(22) V roce 2005 vyluhovala 2M HNO3 na kontrole do 53 % obsahu v lučavce královské, o rok později do 50 %, na kombinaci kal II aţ 85 % proti 80 %. Její slabší koncentrace na kontrole první rok do 35 % a 30 %, na kombinaci kal II shodně aţ 66 %. Mehlich III 20 a 17 % na kontrole, 42 a 36 % na kombinaci kal II. CAT 17 resp. 13 % na kontrole a na kombinaci kal II 34 a 32 %. DTPA 11 a 13 % na kontrole a 27 a 40 % na kombinaci kal II. CaCl2 na kontrole 8 a 7 %, na kombinaci kal II 18 a 15 %. Konečně NH4NO3 na kontrole 13 a 9 %, na kombinaci kal II 22 a 21 %. Všechna extrakční činidla tak postihl fakt, ţe dodaný zinek byl z velké části velmi mobilní. Srovnáním těchto výsledků s jinými pracemi dojdeme ke zjištění, ţe zde extrahovala nejslabší vyluhovadla poměrně značná procenta z celkových obsahů. V testu srovnávajícím extrakce různými vyluhovadly u půdy po aplikaci kalů a kontroly extrahoval NaNO3 (coţ je srovnatelné vyluhovadlo s NH4NO3) okolo 1 % obsahů získaných lučavkou královskou, CaCl2 dokonce jen okolo 0,3 %.(79) Jiná práce poskytuje velmi obdobné výsledky, zejména pro 2M HNO3. Mírně niţší podíly připisuje DTPA (8 %) a také slabým vyluhovadlům jako NH4NO3 a CaCl2, kde ovšem zároveň upozorňuje na fakt, ţe při antropogenní kontaminaci mohou i obsahy v těchto vyluhovadlech přesáhnout 10 % obsahu celkového.(22) Jiná práce uzavírá zjištěním, ţe CaCl2 extrahuje z půdy po dlouhodobé aplikaci kalů jen 0,05 % totálního obsahu zinku. Tato půda měla pH 7.(99) V jiné práci naopak CaCl2 extrahoval s mnohaletým odstupem od aplikace kalů 42 % celkového obsahu.(43) I tyto výsledky dokladují zásadní vliv kvality půdy a pH na mobilitu zinku a zároveň ilustrují sloţitost problematiky. Zajímavá je také konfrontace se závěry práce, která pro slovenské půdy určuje jako kritický obsah zinku hodnocený dusičnanem amonným 2 mg/kg půdy.(15) Z výsledků naší zkoušky vyplývá, ţe tato hodnota je patrně zbytečně přísná.
Tab. 39: Obsah Zn v půdách v roce 2005 (průměr za všechny rostliny) Lučavka Lokalita Kal Kal Kont. I II Sudice 42,9 49,3 91,5 Budišov 48,2 55,2 113,0 Netín 53,5 59,9 101,4 Říčky 62,0 65,5 111,7 Ořechov 89,1 96,3 131,1
2M HNO3 Kal Kal Kont. I II 22,4 28,8 73,5 20,5 27,4 90,8 20,1 26,1 65,5 31,7 45,5 87,0 41,5 47,8 89,8
0,43M HNO3 Kal Kont. Kal I II 12,2 17,1 56,1 8,1 15,1 70,9 6,9 11,8 48,1 20,7 27,4 67,9 27,2 33,3 69,7
Obsah Zn ve výluhu mg/kg) Mehlich III CAT Kal Kal Kal Kont. Kont. I II I 7,8 11,7 41,7 7,2 8,3 4,2 9,0 46,5 7,0 7,1 4,6 8,5 32,8 7,0 7,5 12,0 15,0 43,3 8,3 9,5 16,5 20,5 43,6 11,5 14,5
Kal II 27,1 27,8 22,7 23,3 32,9
DTPA Kal Kont. I 4,9 7,3 2,3 5,1 2,7 5,1 7,8 10,3 6,7 8,9
Kal II 24,7 28,2 21,0 27,0 24,6
CaCl2 Kal Kont. I 3,4 4,9 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0
Kal II 13,9 6,3 3,3 3,2 3,0
NH4NO3 Kal Kont. I 3,8 5,4 1,1 2,0 0,9 1,1 0,9 1,0 0,9 0,9
Kal II 17,4 6,9 2,8 2,8 0,9
Tab. 40: Relativní obsah Zn v půdách v roce 2005 (průměr za všechny rostliny) – Lučavka brána jako 100% Lučavka Lokalita Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
Kont. Kal I Kal II 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
2M HNO3 Kal Kal Kont. I II 52,1 58,4 80,4 42,5 49,6 80,4 37,5 43,6 64,5 51,1 69,4 77,9 46,6 49,6 68,5
% 0,43M HNO3 Mehlich III Kal Kal Kal Kont. Kal I Kont. II I II 28,5 34,7 61,3 18,3 23,7 45,6 16,7 27,4 62,8 8,7 16,3 41,2 12,8 19,7 47,4 8,5 14,2 32,3 33,4 41,8 60,8 19,3 22,8 38,7 30,5 34,6 53,1 18,5 21,3 33,3
CAT Kal Kont. I 16,7 16,9 14,5 12,9 13,1 12,6 13,4 14,5 12,9 15,0
DTPA CaCl2 Kal Kal Kal Kal Kont. Kont. II I II I 29,7 11,3 14,7 27,0 7,8 9,9 24,6 4,8 9,2 25,0 6,2 5,4 22,4 5,1 8,4 20,7 5,6 5,0 20,8 12,6 15,8 24,2 4,8 4,6 25,1 7,5 9,3 18,8 3,4 3,1
NH4NO3 Kal Kal Kal Kont. II I II 15,2 8,7 11,0 19,0 5,6 2,2 3,6 6,1 3,2 1,7 1,8 2,7 2,8 1,5 1,5 2,5 2,3 1,0 0,9 0,7
Tab. 41: Obsah Zn v půdách v roce 2006 (průměr za všechny rostliny) Lokalita Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
Lučavka Kal Kal Kont. I II 45,4 54,2 109,3 48,3 54,9 112,7 57,2 63,7 116,0 60,3 69,7 124,9 90,2 98,9 168,9
2M HNO3 Kal Kal Kont. I II 22,1 30,3 82,9 21,1 29,5 91,2 21,1 28,4 74,3 31,2 40,8 93,3 41,4 50,3 119,8
Obsah Zn ve výluhu mg/kg) 0,43M HNO3 Mehlich III CAT Kal Kal Kal Kal Kont. Kal I Kont. Kont. II I II I 11,1 18,6 73,2 6,8 11,9 42,9 7,0 9,8 8,3 14,3 67,5 4,2 9,0 35,2 7,0 7,0 6,5 14,1 54,0 4,5 7,5 31,7 7,0 7,0 19,4 27,9 75,0 10,5 15,1 39,6 9,3 13,6 27,8 37,4 101,7 15,7 19,3 52,3 10,8 14,1
Kal II 38,8 32,9 28,1 38,8 41,5
DTPA Kal Kont. I 6,1 13,0 2,5 5,7 3,1 5,1 9,4 14,0 6,8 8,8
Kal II 43,4 40,2 30,7 38,4 29,9
CaCl2 Kal Kont. I 3,5 6,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0
NH4NO3 Kal Kal Kal Kont. II I II 18,9 6,1 7,5 24,5 9,6 1,0 3,0 13,2 4,6 0,9 1,2 5,4 4,8 1,2 1,5 6,2 3,0 0,9 0,9 0,9
Tab. 42: Relativní obsah Zn v půdách v roce 2006 (průměr za všechny rostliny) – Lučavka brána jako 100% Lučavka Lokalita Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
Kont. Kal I Kal II 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
2M HNO3 Kal Kal Kont. I II 48,8 56,0 75,8 43,7 53,7 81,0 36,8 44,6 64,0 51,8 58,6 74,7 45,8 50,8 70,9
% 0,43M HNO3 Mehlich III Kal Kal Kal Kont. Kal I Kont. II I II 24,4 34,4 67,0 14,9 21,9 39,2 17,2 26,0 59,9 8,8 16,5 31,2 11,4 22,1 46,5 7,9 11,8 27,3 32,1 40,1 60,1 17,3 21,7 31,7 30,8 37,8 60,2 17,4 19,5 31,0
CAT Kal Kont. I 15,4 18,1 14,5 12,8 12,2 11,0 15,4 19,5 11,9 14,3
DTPA CaCl2 NH4NO3 Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kal Kont. Kont. Kont. II I II I II I II 35,5 13,4 24,0 39,7 7,7 11,0 17,3 13,4 13,8 22,4 29,2 5,1 10,4 35,7 6,2 5,5 8,5 2,1 5,5 11,7 24,2 5,4 8,0 26,5 5,2 4,7 4,0 1,6 1,9 4,7 31,1 15,6 20,0 30,7 5,0 4,3 3,8 2,0 2,2 5,0 24,5 7,5 8,9 17,7 3,3 3,0 1,8 1,0 0,9 0,5
5.4 Obsahy zinku v rostlinách 5.4.1 Špenát Příjem zinku rostlinami špenátu se ukázal být zásadně ovlivněn mnoţstvím dodaného kalu a pH půdy. V roce 2005 byly podle předpokladů nejvyšší obsahy na kombinaci s vyšší dávkou kalu. Překvapivě však nejvyšší obsah nebyl na půdě s nejniţším pH, ale na půdě s druhou nejvyšší výměnnou reakcí půdy z Říček. Teprve poté následují další obsahy v pořadí totoţném s klesajícím pH a půda z Ořechova, na které se ani jedna dávka kalu prakticky vůbec neprojevila. Nabízí se vysvětlení, ţe mnoţství přijatého zinku špenátem je funkcí stupně mineralizace kalu. Při porovnání s půdními analýzami po špenátu však nenacházíme ţádný argument v podobě vyššího nalezeného obsahu zinku v půdě z Říček, který by tento předpoklad podepřel. Ani ţádný další z parametrů této půdy nepodává ţádné moţné vysvětlení. Krátká vegetační doba špenátu obecně zabránila vyšším obsahům v rostlinách, protoţe se kal nestihl dostatečně mineralizovat. V následujícím roce se situace značně mění. Zřejmě vlivem postupující mineralizace kalu prudce rostou obsahy na obou kalových kombinacích Sudic a také Budišova, tedy půd s nejniţší hodnotou pH. S velkým odstupem následují Netín a Říčky. Ořechov v druhém roce vykázal dokonce mírně niţší hodnoty a tato půda tedy byla schopna znepřístupnit i nově uvolněný zinek. Špenát kaţdopádně potvrdil tendence listové zeleniny přijímat zinek ve vysokých koncentracích, plně v souladu s jinými pracemi. Na druhé straně tyto práce zjistily, ţe je-li pouţit jen velmi mírně kontaminovaný kal, nedochází ke zvýšeným akumulacím dokonce ani na půdách s extrémní kyselostí.(98) Tab. 43: Obsah Zn ve špenátu v letech 2005 a 2006
Lokalita Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
Kontrola 142,8 95,7 112,9 160,7 83,5
Obsah Zn ve špenátu (mg/kg sušiny) 2005 2006 Kal I Kal II Kontrola Kal I 201,0 268,5 199,3 359,3 123,3 243,0 105,4 223,0 127,3 198,7 109,7 147,5 206,3 328,3 122,2 153,2 80,7 90,2 79,5 77,1
Kal II 921,3 858,2 428,2 497,2 87,2
5.4.2 Mrkev V prvním roce byly největší obsahy zinku zjištěny u mrkve na kombinaci kal II, oproti kontrole byly vyšší i na kalu I. Půdní reakce zjevně vedla k nejvyšším obsahům v Sudicích a druhým nejvyšším v Budišově. Podobné a poměrně nízké obsahy jsou na půdě z Netína a Říček. Na vyšší dávku kalu zareagovala i mrkev na půdě z Ořechova, ovšem obsahy jsou i tak velmi nízké. Ve druhém roce bohuţel neposkytla ani jedna kombinace na půdách ze Sudic a Netína relevantní výnos. Opět vzhledem k tomu, ţe výpadek postihl všechny kombinace, nelze příčinu hledat ve fytotoxitě kalu. Zbývající obsahy se zvýšily, v Budišově se zdvojnásobily. Zvýšení v Ořechově je zanedbatelné. Tab. 44: Obsah Zn v mrkvi v letech 2005 a 2006
Lokalita Kontrola 43,8 26,0 28,0 30,6 12,5
Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
Obsah Zn v mrkvi (mg/kg sušiny) 2005 2006 Kal I Kal II Kontrola Kal I 65,8 142,5 37,7 80,3 48,0 75,3 31,8 50,7 35,6 61,8 36,2 41,6 13,6 18,1 15,2 17,7
Kal II 165,2 88,9 22,4
5.4.3 Pšenice 5.4.3.1
Zrno pšenice
Tato komodita vykázala největší odolnost vůči kontaminaci zinkem ze všech, coţ je v souladu s obecně uznávaným tvrzením, ţe přestup zinku do zásobních orgánů je omezený a v podstatě dán potřebou zinku v zrnu. Dalším zjištěním je poměrně malá variabilita mezi jednotlivými roky a také půdami, na druhé straně lze vypozorovat vliv pH půd, kdy nejvyšší obsahy jsou na dvou nejkyselejších půdách. Ani ochranné mechanismy, které chrání zrno pšenice před nadměrným příjmem zinku tak nejsou zcela rezistentní vůči velmi nízkým úrovním pH půd. Zde je moţné, podobně jako u kukuřice, avšak s ještě větší přesvědčivostí konstatovat, ţe aplikace kalů je z hlediska moţné kontaminace zrna pšenice prakticky bezriziková. Toto zjištění je i vhodným doporučením pro praxi, kdy by aplikace kalů mohla směřovat právě k obilninám.
Pšenice je první plodina, kde se obsahy zinku ve sklizeném zrnu na půdě z Říček pohybují nízko, v souladu s předpokladem beroucím v úvahu pH. Tab. 45: Obsah Zn v zrnu pšenice v letech 2005, 2006 a 2007
Lokalita Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
5.4.3.2
Obsah Zn v zrnu pšenice (mg/kg sušiny) 2005 2006 Kontrola Kal I Kal II Kontrola Kal I Kal II Kontrola 37,3 41,4 69,3 36,1 48,5 92,9 48,3 36,3 37,2 59,0 42,7 52,3 75,1 38,0 26,7 31,2 52,7 37,8 36,9 55,8 30,1 34,8 39,1 52,7 38,8 38,6 56,4 29,9 28,6 27,0 41,7 27,1 27,5 41,7 26,0
2007 Kal I 57,6 42,6 34,3 31,9 26,6
Kal II 114,0 62,3 56,5 55,0 37,9
Sláma pšenice
V prvním roce byla reakce slámy pšenice na aplikace kalů poměrně mírná. Obsahy na kontrole a kombinaci kal I jsou niţší neţ v zrnu a svědčí o tom, ţe pšenice v první řadě uspokojila nároky generativních orgánů. Kombinace kal II vykázala mírně vyšší obsahy, ale pouze Sudice se přiblíţily hodnotě 100 mg/kg. V principu se obsahy podobají obsahům v zrnu téhoţ roku. Od roku 2006 se však situace začíná měnit, kdyţ se na dvou nejkyselejších půdách ze Sudic a Budišova na kalových kombinacích obsahy zinku více neţ zdvojnásobují. Ostatní půdy vedly k menším zvýšením obsahů. V roce 2007 patrně došlo k dramatické změně chemismu půdy ze Sudic, o čemţ svědčí nejen více neţ zdvojnásobení obsahu zinku na kontrole, ale zejména více neţ ztrojnásobení na obou kalových kombinacích. Pro takto zásadní zvýšení nenacházíme příliš silnou podporu v analýzách půd. V tomto roce byl výnos slámy na této lokalitě významně niţší, coţ mohlo vést k zakoncentrování zinku. I sláma pšenice z lokality Říčky potvrdila to, co jiţ naznačilo zrno, tedy ţe na této lokalitě naměřené obsahy zinku odpovídají předpokladům zaloţeným na pH. Metabolické rozdíly mezi rostlinami jsou tedy velmi důleţitým faktorem pro příjem zinku z různých půd.
Tab. 46: Obsah Zn ve slámě pšenice v letech 2005, 2006 a 2007
Lokalita Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
2005 Kontrola Kal I 22,6 24,0 21,3 21,4 11,2 16,0 17,8 19,6 9,3 10,5
Obsah Zn ve slámě pšenice (mg/kg sušiny) 2006 Kal II Kontrola Kal I Kal II Kontrola 95,6 27,1 49,7 253,3 70,2 52,2 34,1 40,2 111,3 27,8 45,0 20,1 19,7 64,2 17,7 36,7 15,4 20,4 55,3 11,9 23,5 14,8 11,9 26,4 9,8
2007 Kal I 166,0 47,5 28,7 15,8 10,8
Kal II 695,7 123,0 117,1 68,7 25,3
5.4.4 Kukuřice V prvním roce pěstování byla reakce na niţší dávku kalu velmi mírná u všech půd, s výjimkou Sudic. Vyšší dávka kalu vedla k výraznému nárůstu obsahů zinku v kukuřici na všech půdách. Nejvyšší obsah byl zjištěn v rostlinách na půdě ze Sudic, se značným odstupem následují Říčky. I na půdě z Ořechova se obsah více neţ ztrojnásobil, přesto zůstal méně neţ poloviční proti další kombinaci v pořadí. V roce 2006 došlo k překvapivému poklesu obsahů zinku na obou kalových kombinacích. Stále nejvyšší obsahy si zachovala půda ze Sudic. Pokles či stagnace obsahů v druhém roce pěstování nemá zejména v kontextu třetího roku ţádné přesvědčivé vysvětlení, protoţe ani konfrontace s analýzou půd nepřináší ţádnou relevantní souvislost. Rok 2007 znamenal nejvyšší obsahy
na všech půdách kromě Ořechova. Proti
předchozímu roku se o více neţ polovinu zvýšil obsah zinku na kombinaci kal II v Sudicích, na kombinaci kal I se téměř ztrojnásobil, přičemţ hodnota na kontrole je téměř dvojnásobná. Kukuřice se poměrně dobře vyrovnala i s vysokými vnosy zinku a její obsahy v sušině nejsou extrémním. To odpovídá i zjištění z jiné zkoušky s kaly, kde byly rozdíly v koncentracích zinku mezi kontrolou a kalovou kombinací velmi malé.(81) Relativně vysoké obsahy v hmotě kukuřice na půdě z Říček nepředjímá ţádné z pouţitých vyluhovacích činidel. Zajímavým zjištěním je to, ţe v případě kukuřice neznamenala niţší dávka kalu nebezpečné zvýšení obsahů zinku v kukuřici, dokonce ani při jeho závaţné kontaminaci a nízkému pH některých půd. Obecně řečeno je tedy vyhláškou č. 382/2000 Sb., o podmínkách pouţití upravených kalů na zemědělské půdě (prováděcí vyhláška k zákonu č. 185/2001 Sb. o odpadech) stanovená maximální dávka kalů určena s vysokým stupněm bezpečnosti pro produkci.
Tab. 47: Obsah Zn v kukuřici v letech 2005, 2006 a 2007
Lokalita Sudice Budišov Netín Říčky Ořechov
Obsah Zn v kukuřici (mg/kg sušiny) 2005 2006 Kontrola Kal I Kal II Kontrola Kal I Kal II Kontrola 39,7 62,0 210,0 38,5 52,2 197,7 77,7 24,3 30,7 118,6 32,4 27,0 116,6 33,5 25,3 28,7 106,9 29,4 32,7 93,2 37,4 36,6 43,4 134,7 27,5 32,6 113,6 34,8 15,8 17,2 53,8 21,2 18,3 33,7 23,0
2007 Kal I 131,1 44,2 45,7 57,5 25,4
Kal II 303,3 133,7 113,4 138,8 32,2
5.5 Korelace mezi extrakčními činidly Veškeré popisované korelace jsou statisticky významné na hladině p < 0,05. Hodnocení proběhlo přes všechny lokality, mezi jednotlivými kombinacemi a také společně za obě kalové kombinace a konečně přes všechny tři kombinace. 5.5.1 Půdy pro špenát Jediným hodnoceným rokem je 2006, protoţe v roce 2005 byl špenát první pěstovanou plodinou bez příslušných vstupních analýz.
5.5.1.1
Kontrola
Na kontrole dobře korelovala lučavka královská s oběma koncentracemi HNO3 (korelační koeficienty 0,86 a 0,84), Mehlichem III (0,82) a CAT (0,85). 2M HNO3 s lučavkou královskou (0,86) a stejným koeficientem s Mehlichem III. Se svou slabší variantou potom silněji, s koeficientem 0,88. Slabší kyselina dusičná korelovala nejpevněji s Mehlichem III (0,96), potom s 2M HNO3 (0,88), DTPA (0,87) a s lučavkou (0,84). Mehlich III koreloval s lučavkou (0,82), oběma koncentracemi kyseliny dusičné (0,86 a 0,96) a DTPA (0,86). Dusičnan amonný s chloridem vápenatým korelovaly jen slabě s ostatními činidly a ani mezi sebou nekorelovaly příliš těsně (0,67). Obecně se dá říci, ţe na kontrole, kde jsou obsahy zinku přirozené, spolu silnější činidla korelují často a poměrně těsně. Důleţitým poznatkem je také to, ţe Mehlich III za těchto řekněme normálních podmínek koreluje s DTPA.
5.5.1.2
Kal I
Na kombinaci kal I jiţ lučavka vykázala silnější korelaci jen s 2M HNO 3 (0,80), ta potom ještě s 0,43M HNO3 (0,91), s Mehlichem III (0,87) a CAT (0,80). S Mehlichem III navíc silně korelovala 0,43M HNO3 (0,93) a CAT (0,89). DTPA tentokrát korelovala slaběji, s Mehlichem III (0,70) a 0,43M HNO3 (0,73). Velmi pevnou míru korelace však vykázaly CaCl2 a NH4NO3 s koeficientem 0,95.
5.5.1.3
Kal II
Zde jiţ lučavka královská ţádné pevnější korelace neposkytla, podobně jako 2M HNO3. Mehlich III však pevně koreloval s CAT a 0,43M HNO3 (korelační koeficienty 0,90) a i s DTPA (0,91). CAT navíc koreloval s CaCl2 a NH4NO3 (0,85 a 0,82), podobně jako DTPA (0,81 a slabší korelace 0,74). CaCl2 a NH4NO3 vykázaly téměř dokonalou korelaci s koeficientem 0,98. Na čerstvě silně kontaminované půdě se vytrácí korelace se silnými vyluhovadly typu lučavky a 2M HNO3, naopak zůstávají korelace mezi „střední“ kategorií vyluhovadel (0,43M HNO3, Mehlich III, CAT a DTPA) a ještě se zesílila korelace mezi dvěma nejslabšími vyluhovadly, CaCl2 a NH4NO3.
5.5.1.4
Kal I + kal II
Větší soubor dat opět výrazně rozšířil počty korelací. Budou jiţ proto uváděny jen korelace s koeficientem alespoň 0,90. Přesně takovou vykázala lučavka královská s 2M HNO3, která korelovala dále s Mehlichem III (0,93), 0,43M HNO3 (0,95) a DTPA (0,91). Mehlich III kromě jiţ uvedeného také s 0,43M HNO3, CAT a DTPA (vše 0,97). CAT s DTPA (0,92) a CaCl2 a NH4NO3 (0,98).
5.5.1.5
Všechny kombinace
Takto seskupená data se prakticky téměř neliší od společného posuzování dvou kalových kombinací. Pevné korelace se vyskytují mezi týmiţ vyluhovadly a ani odchylky v korelačních koeficientech nejsou velké. Toto lze posuzovat jako určitou formu stabilizace vztahů mezi jednotlivými činidly, navíc to ukazuje na fakt, ţe je-li soubor dat dostatečně rozsáhlý a principiálně homogenní (jedna zkouška), korelují spolu i relativně nesourodá činidla. Na druhé straně se jasně a trvale vydělují CaCl2 a NH4NO3, která s dalšími činidly nekorelují vůbec, nebo poměrně slabě.
5.5.2 Půdy pro mrkev
5.5.2.1
Kontrola
V obou letech pozorování korelovala lučavka královská s oběma koncentracemi kyseliny dusičné (korelační koeficienty minimálně 0,83), v roce 2006 navíc s Mehlichem III (0,83), který ještě v roce 2005 nebyl změřen. 2M HNO3 zejména se svou slabší koncentrací a s CAT. Slabší kyselina dusičná s CAT, DTPA a v 2006 s Mehlichem III (0,95). DTPA nejlépe korelovala s CAT. CaCl2 a NH4NO3 korelovaly významněji jen v roce 2006 (0,80). Tato zjištění odpovídají půdám pro špenát, jedná se také o totoţné nádoby.
5.5.2.2
Kal I
I zde jsou patrné podobnosti s půdami po špenátu, kdy rok 2005 obecně vykázal poměrně málo korelací. Lučavka překvapivě korelovala jen s CAT (0,83), 2M HNO3 s ničím, její slabší koncentrace jen s CAT (0,82), to navíc s DTPA (0,84). Chlorid s dusičnanem jen velmi slabě (0,65). V roce 2006 silných korelací ještě ubylo, zůstala prakticky jen DTPA a CAT (0,83) a nově se objevila velmi pevná korelace mezi CaCl2 a NH4NO3 (0,96).
5.5.2.3
Kal II
Na této kombinaci se v obou letech vyskytlo jen minimum pevných korelací. První byla aţ CAT s DTPA, v obou letech (0,87 a 0,93). V roce 2006 DTPA korelovala navíc s CaCl2 a NH4NO3 (0,80 a 0,81). V obou letech však nastala velmi pevná korelace CaCl2 a NH4NO3, s koeficienty 0,96 a 0,99. Situace se jeví tak, ţe poměrně extrémní dávky kalu znamenají tak zásadní zásah do půdního chemismu, ţe se kaţdé vyluhovadlo chová jinak.
5.5.2.4
Kal I + kal II
Určenou podmínku pro minimální sílu korelace 0,90 splnily v roce 2005 jen dva případy a to CAT s DTPA (0,93) a CaCl2 a NH4NO3 (0,91). V roce 2006, po další mineralizaci kalu, takových korelací přibývá, 0,43M HNO3 koreluje s Mehlichem III (0,95) a CAT (0,91), Mehlich III také s CAT (0,90) a DTPA s CAT (0,96). Nejpevnější korelace je i v tomto roce mezi CaCl2 a NH4NO3 (0,98).
5.5.2.5
Všechny kombinace
V roce 2005 zůstává jen jedna silná korelace, mezi CAT a DTPA (0,94), CaCl2 a NH4NO3 dosáhly jen na 0,88. O rok později jiţ koreluje i lučavka, s Mehlichem III a 0,43M HNO3 (0,90 a 0,91), 2M HNO3 potom s Mehlichem III (0,92), CAT (0,93) a 0,43M HNO3 (0,92). CAT opět s DTPA a navíc s 0,43M HNO3 (0,97 a 0,94). CaCl2 a NH4NO3 opět nejsilnější korelace, tentokrát s koeficientem 0,98. 5.5.3 Půdy pro pšenici
5.5.3.1
Kontrola
V letech 2006 i 2007 korelovala lučavka královská velmi podobně, konkrétně s 2M HNO3 (0,91 a 0,92), s 0,43M HNO3 (0,82 a 0,89), Mehlich III (0,85 a 0,91) a CAT (0,91 a 0,95). 2M HNO3 koreluje rovněţ v obou letech s 0,43M HNO3 (0,95 a 0,98), s Mehlich III (0,96 a 0,98), s CAT (0,89 a 0,95) a v roce 2006 i s DTPA (0,80). Slabší kyselina dusičná vţdy s Mehlich III (0,98 a 0,99) a v roce 2006 i s DTPA (0,92) a v druhém roce naopak s CAT (0,93). Mehlich III kromě jiţ uvedeného dále s CAT (0,86 a 0,95) a v prvním roce měření i s DTPA (0,88). CaCl2 a NH4NO3 korelovaly v roce 2006 slabě (0,73), ale o rok později jiţ pevněji (0,96).
5.5.3.2
Kal I
Při niţší dávce kalu lučavka královská korelovala v obou letech s 2M HNO3 (0,90 a 0,91), s 0,43M HNO3 (0,84 a 0,86), s Mehlich III (0,87 a 0,89) a s CAT (0,91 a 0,86). 2M HNO3 koreluje v obou letech s 0,43M HNO3 (0,98 a 0,94), s Mehlich III (0,96 a 0,91), s CAT (0,90 a 0,92) a v roce 2006 navíc s DTPA (0,89). 0,43M HNO3 s Mehlich III (0,96 a 0,93), s CAT (0,86 a 0,95) a s DTPA jen v roce 2006 (0,92). Mehlich III s CAT (0,89 a 0,92) a s DTPA v prvním roce sledování (0,92). CaCl2 a NH4NO3, na rozdíl od kontroly, korelovaly silně jen v prvním roce (0,91). Obecně jsou korelace na této půdě velmi podobné korelacím na kontrole.
5.5.3.3
Kal II
Tato kombinace poskytla v obou letech mnohem méně pevných korelací, přičemţ v roce 2007 jen jednu, CaCl2 a NH4NO3 (0,98). V prvním roce ještě lučavka královská se slabší kyselinou dusičnou (0,80), 2M HNO3 s Mehlich III a 0,43M HNO3 (0,87 a 0,92), tato
vyluhovadla spolu (0,89), CAT s 0,43M HNO3 (0,82) a zejména CaCl2 a NH4NO3 (0,97). Pouze tato dvě vyluhovadla tedy korelovala v obou letech, navíc na této kombinaci je jejich korelace pevnější neţ na dvou předchozích. Jejich účinek je tedy za těchto poměrně extrémních podmínek velmi podobný.
5.5.3.4
Kal I + kal II
Korelace se silou nad 0,90 byly nalezeny u lučavky královské v roce 2006 jen u 0,43M HNO3 (0,92), o rok později jiţ s 2M HNO3 (0,93), s Mehlich III (0,91) a s CAT (0,92). 2M HNO3 v obou letech vţdy s 0,43M HNO3 (0,97 a 0,92), s Mehlich III (0,95 a 0,91) a s CAT (0,91 a 0,95). 0,43M HNO3 po oba roky s Mehlich III (0,96 a 0,91) a s CAT (0,95 a 0,93), v roce 2006 také s DTPA (0,93). Mehlich III dvakrát s CAT (0,92 a 0,94) a 2006 s DTPA (0,92). CAT v 2006 s DTPA (0,93). Oba roky potom velmi pevně CaCl2 a NH4NO3 (0,96 a 0,98).
5.5.3.5
Všechny kombinace
V obou letech se vyskytlo poměrně mnoho silných korelací. Lučavka královská tak podvakrát korelovala s 2M HNO3 (0,90 a 0,94), s 0,43M HNO3 (0,92 a 0,91) a s Mehlich III (0,91 a 0,93). V roce 2007 navíc s CAT (0,93). 2M HNO3 s 0,43M HNO3 (0,97 a 0,95) s Mehlich III (0,96 a 0,94), s CAT (0,93 a 0,96) a v prvním roce i s DTPA (0,91). 0,43M HNO3 s Mehlich III (0,97 a 0,93), s CAT (vţdy 0,95) a 2006 s DTPA (0,95). Mehlich III s CAT (0,93 a 0,93), s DTPA jen v prvním roce (0,93). CAT s DTPA oba roky (0,94 a 0,91). Obě nejslabší vyluhovadla korelovala pevně v obou letech pozorování, nejprve s koeficientem 0,96 a poté 0,97. 5.5.4 Půdy pro kukuřici
5.5.4.1
Kontrola
Situace je mimořádně podobná půdám pro pšenice, a to jak v počtu korelací a činidel, kterých se týká, tak ve shodnosti obou let pozorování pokud jde o síly korelací. Lučavka královská tak koreluje s 2M HNO3 (0,91 a 0,93), s 0,43M HNO3 (0,90 a 0,88), Mehlich III (0,84 a 0,88) a CAT (0,93 a 0,93). 2M HNO3 koreluje s 0,43M HNO3 (vţdy 0,98), s Mehlich III (0,92 a 0,98), s CAT (0,86 a 0,94) a v roce 2006 také s DTPA (0,81). Slabší koncentrace kyseliny dusičné s Mehlich III (0,94 a 0,98), CAT (0,87 a 0,91) a v roce 2006
rovněţ s DTPA (0,83). Mehlich III s CAT (0,83 a 0,91). CaCl2 a NH4NO3 korelují v roce 2006 poměrně slabě (0,68) a o rok později vůbec.
5.5.4.2
Kal I
I zde nacházíme podobnosti s půdami pro pšenici. Lučavka královská koreluje v obou letech s 2M HNO3 (0,90 a 0,89), s 0,43M HNO3 (0,87 a 0,86), s Mehlich III (0,89 a 0,87) a s CAT (0,95 a 0,82). 2M HNO3 koreluje vţdy s 0,43M HNO3 (0,96 a 0,94), s Mehlich III (0,96 a 0,94), s CAT (0,88 a 0,89). 0,43M HNO3 s Mehlich III (0,97 a 0,92) a s CAT (0,88 a 0,89). Mehlich III s CAT (0,89 a 0,95). DTPA bez významnějších korelací po oba roky sledování. V obou letech tentokrát korelují CaCl2 a NH4NO3 (0,85 a 0,91). Také u této plodiny jsou korelace na kombinaci s niţší dávkou kalu podobné korelacím na kontrole.
5.5.4.3
Kal II
Proti půdám pro pšenici se zde i na této kombinaci zachovalo poměrně mnoho korelací. Lučavka královská jako obvykle koreluje s 2M HNO3 (0,83 a 0,90), s 0,43M HNO3 (0,87 a 0,91) s Mehlich III (pokaţdé 0,80) a CAT (0,85 a 0,87). 2M HNO3 a 0,43M HNO3 v obou letech (0,82 a 0,89), v roce 2007 navíc s Mehlich III (0,88) a CAT (0,87). 0,43M HNO3 v obou letech s Mehlich III (0,82 a 0,80) a v druhém roce se přidává i CAT (0,82). Mehlich III v prvním roce s DTPA (0,80) a ve druhém s CAT (0,90). CaCl2 a NH4NO3 pevně v obou letech, s koeficienty 0,96 a dokonce 0,99.
5.5.4.4
Kal I + kal II
Velké mnoţství korelací v obou letech odpovídá stavu na obou dílčích kombinacích zahrnutých do této kategorie. Lučavka královská se drţí korelací s 2M HNO3 (dvakrát 0,93), 0,43M HNO3 (0,94 a 0,95), Mehlich III však jen v prvním roce (0,93), stejně jako CAT (0,93). 2M HNO3 a 0,43M HNO3 (0,95 a 0,96), s Mehlich III (0,92 a 0,96) a s CAT (0,92 a 0,96). 0,43M HNO3 v obou letech s Mehlich III (0,95 a 0,93) a s CAT (0,92 a 0,93), v roce 2006 i s DTPA (0,93). Mehlich III oba roky s CAT (0,91 a 0,97 a v prvním roce s DTPA (0,95). Slabá vyluhovadla CaCl2 a NH4NO3 korelovala po oba roky, s koeficienty 0,96 a 0,98.
5.5.4.5
Všechny kombinace
I zde, stejně jako u pšenice, bylo objeveno mnoho pevných korelací, navíc podobných a v obou letech pozorování. Lučavka královská s 2M HNO3 (0,93 a 0,94),
s 0,43M HNO3 (0,94 a 0,95), s Mehlich III a CAT s totoţnými koeficienty (0,93 a 0,91). 2M HNO3 s 0,43M HNO3 (0,96 a 0,97) s Mehlich III (0,94 a 0,97), s CAT (0,94 a 0,96) a v prvním roce rovněţ s DTPA (0,92). 0,43M HNO3 a Mehlich III (0,96 a 0,94), s CAT (0,93 a 0,94) a v roce 2006 s DTPA (0,94). Mehlich III a CAT (0,92 a 0,97), s DTPA v prvním roce (0,96). Slabá činidla CaCl2 a NH4NO3 korelovala pevně dvakrát (0,96 a 0,97). 5.5.5 Zhodnocení za všechny půdy Velkou míru podobnosti vykázaly půdy pro pšenici a pro kukuřici. Obecně se dá také konstatovat, ţe se příliš nelišily oba roky pozorování. Důleţitým zjištěním je to, ţe se v podstatě vytvořily čtyři skupiny extrakčních činidel podle vzájemných korelací. -
Lučavka královská a 2M HNO3,
-
0,43M HNO3, Mehlich III a CAT,
-
DTPA,
-
CaCl2 a NH4NO3.
Korelace mimo tyto skupiny se vyskytují, ale prakticky výhradně mezi první a druhou skupinou, kde jsou navíc poměrně časté. Stejné závěry měla i předchozí práce na podobné téma.(44) Překvapením je „vyštěpení“ DTPA, která obvykle nekoreluje se silnějšími vyluhovadly a vůbec ne se slabými. Výjimkou je několik málo korelací, obvykle s Mehlich III či CAT. Obě nejslabší vyluhovadla korelují pouze mezi sebou. Pevné korelace CaCl2 a NH4NO3 a navíc i jejich vztah k pH potvrzují i jiné práce.(78)
5.6 Korelace mezi půdou a rostlinami Veškeré popisované korelace jsou statisticky významné na hladině p < 0,05. Hodnocení proběhlo přes všechny lokality, mezi jednotlivými kombinacemi a také společně za obě kalové kombinace a konečně přes všechny tři kombinace. 5.6.1 Špenát Pro špenát byla k dispozici jen jedna vstupní sada dat u půd, proto bylo moţné spočítat korelace jen pro rok 2006. Na kontrole bylo dosaţeno pouze dvou relevantních korelací mezi půdou a obsahem zinku ve špenátu, a to s NH4NO3 s pevným korelačním koeficientem 0,86 a také negativní korelaci s pH půdy (-0,70). Korelace s CaCl2 byla velmi slabá (0,45).
Na kombinaci s niţší dávkou kalu koreluje jak NH4NO3 (0,78), tak CaCl2 (0,68). Obě tyto korelace však přebíjí pH půdy s korelací -0,80. U vyšší dávky kalu je opět nejpevnější korelací pH půdy (-0,85), následuje DTPA (0,74), NH4NO3 (0,71), CaCl2 (0,67). Korelace s Mehlich III je jiţ slabší, jen 0,60. Spojí-li se dvě kalové kombinace, dosahuje nejlepší korelace DTPA (0,80), následuje NH4NO3 (0,75) a Mehlich III (0,73). CaCl2 (0,69) se jiţ příliš neliší od CAT (0,65) 0,43M HNO3 (0,64). Překvapivě slábne vliv pH, kde korelační koeficient klesá na -0,57. Zahrneme-li do hodnocení všechny kombinace, zůstává nejsilnější DTPA (0,82), následuje NH4NO3 (0,77) a Mehlich III (0,76). CaCl2 (0,71) je dokonce méně pevný neţ CAT (0,72). 0,43M HNO3 dosahuje koeficientu (0,70). Korelace s pH dále oslabila na -0,44. 5.6.2 Mrkev V obou letech pozorování byly na kontrolní variantě nalezeny pouze dvě pevnější korelace předjímající obsah zinku v kořenech mrkve. Jednou z nich je vztah s NH4NO3, který lze vyjádřit korelačními koeficienty 0,70 resp. 0,60. O poznání pevnější vztah však dává pH půdy, kde koeficienty dosahují -0,80 a dokonce -0,96. Na kombinaci kal I dosahuje dobrých korelací v obou letech jak NH4NO3, tak CaCl2 (koeficienty 0,82 a 0,93 resp. 0,81 a 0,66). Opět velmi dobře koreluje pH půdy, které vyjadřuje závislost s koeficienty -0,84 a -0,92. Korelace na kombinaci kal II opět vykazují jen obě slabá vyluhovadla a pH půdy. NH4NO3 je opět z obou vyluhovadel lepší (0,83 a 0,93), CaCl2 jen 0,75 a 0,91. Půdní reakce zaznamenala -0,78 a -0,85. Na spojených kalových kombinacích nic nového, korelují NH4NO3 (0,85 a 0,94), CaCl2 (0,76 a 0,88) a konečně pH (-0,65 a -0,73). Při analýze dat ze všech kombinací se opět nalezly korelace pouze s NH4NO3 (0,86 a 0,93), CaCl2 (0,76 a 0,88) a také pH, ale jiţ slaběji (-0,61 a -0,66).
5.6.3 Pšenice
5.6.3.1
Zrno
Na kontrolách byly korelace mezi půdami a obsahem zinku v zrnu pšenice poměrně nevýrazné. Dusičnan amonný i chlorid vápenatý korelovaly jen ve druhém roce sledování,
navíc slabě, s koeficienty 0,56 resp. 0,62. Lépe predikovalo obsah zinku pH půd, s koeficienty -0,65 a -0,75. Na kombinacích kal I se zlepšila korelace s NH4NO3 (0,83 a 0,90), CaCl2 koreloval výrazně slaběji a navíc jen v roce 2006 (0,62). Spolehlivé opět pH s negativní korelací -0,71 a -0,84. Korelace na půdách s vyšší aplikací kalu byly daleko významnější, NH4NO3 po oba roky pevně (0,93 a 0,94), taktéţ CaCl2 (dvakrát 0,91) a pH o něco slabší (-0,85 a -0,71). Obě dávky kalů potvrdily v obou letech pevné korelace s NH4NO3 (0,86 a 0,94) i CaCl2 (0,83 a 0,92). Půdní reakce ztratila na významu. Při posouzení všech kombinací společně opět dobře korelují NH4NO3 (0,84 a 0,94) i CaCl2 (0,82 a 0,92).
5.6.3.2
Sláma
Kontrola v roce 2006 vykázala pouze jednu solidnější korelaci obsahu zinku ve slámě s pH, kde korelační koeficient dosáhl -0,70. O rok později byl ještě niţší (-0,66), zato se objevily korelace s NH4NO3 (0,87) a CaCl2 (0,83). U niţší dávky kalů korelovaly dusičnan a chlorid dobře v obou letech, 2006 s koeficienty 0,83 a 0,65 a o rok později 0,91 a 0,94. Půdní reakce v prvním roce zkoušky -0,82, ve druhém došlo u rozvolnění korelace pouze na -0,57. Vysoká dávka kalů, respektive její vliv na příjem zinku byl v obou letech dobře korelován jak NH4NO3 (0,94 a 0,88), tak CaCl2 (0,90 a 0,91), zatímco pH v prvním roce jen -0,77 a ve druhém zanedbatelných -0,58. Kal I a kal II stejně jako u zrna prokázaly ve společném zhodnocení pevnost korelací opět u obou slabých vyluhovadel, NH4NO3 tentokrát 0,95 a 0,89 a CaCl2 0,91 a 0,89. Veškeré půdy dohromady se v obou letech shodují v dobré predikční schopnosti NH4NO3 (0,95 a 0,90), stejně jako CaCl2 (0,91 a 0,92). Půdní reakce jiţ v tomto souboru uspokojivé korelace neposkytuje. 5.6.4 Kukuřice Obsah zinku v kukuřici na kontrolních kombinacích byl silně korelován pouze v roce 2007, a to s obsahem v půdě hodnoceným pomocí NH4NO3 (0,91). Půdní reakce byla nepříliš přesvědčivá (-0,41 a -0,68), chlorid nekoreloval vůbec.
Kalová kombinace s menší dávkou prokázala v roce 2007 pevnější korelace NH4NO3 (0,93) a CaCl2 (0,88), v roce 2006 bylo nejlépe korelováno pH (-0,70). Podobný vývoj nastal i u vyšší dávky kalu s tím rozdílem, ţe pH solidně korelovalo v obou letech (-0,86 a -0,81). NH4NO3 v roce 2007 pevná korelace (0,92), rok předtím pouze podprůměrných 0,77, CaCl2 2007 0,90, 2006 pouze 0,69. V roce 2007 se ještě objevila korelace s DTPA o síle 0,76. Spojení dat z kalových kombinací pochopitelně odpovídá předcházejícímu zjištění. Dusičnan amonný v roce 2006 0,79, o rok později 0,93, podobně jako chlorid vápenatý, 0,72 a 0,90. Reakce půdy korelovala nepříliš přesvědčivě. DTPA v roce 2007 0,63. Společné hodnocení půd všech kombinací v obou letech opakuje korelace NH4NO3 (0,80 a 0,94) i CaCl2 (0,73 a 0,89) a v roce 2007 i DTPA (0,69). 5.6.5 Zhodnocení za všechny plodiny Špenát je v podstatě jedinou plodinou, kde do korelací výrazněji promluvilo některé ze silnějších vyluhovadel, konkrétně DTPA. Počínaje mrkví jsou jiţ prakticky veškeré silné korelace zaznamenány mezi NH4NO3 a CaCl2. Z těchto dvou činidel je potom znatelně lepší v pevnosti korelací dusičnan amonný. Role pH půdy je obvykle silnější na jednotlivých kombinacích, po zahrnutí většího souboru dat většinou klesá, přesto jsou některé korelace dosti pevné a půdní reakce tak je obvykle lepším předběţným ukazatelem zvýšeného zinku, neţ obsahy získané silnými a středně silnými vyluhovadly. Spolehlivě však funguje zejména za „normálních“ podmínek, zde reprezentovaných kontrolami a niţšími dávkami kalu. Dobrá predikční schopnost pH je zmiňována i v literatuře.(21,
80)
Za extrémních podmínek je
samozřejmě samo o sobě k hodnocení rizik pouţitelné omezeně. Nízké pH však obecně znamená vyšší koncentrace mobilního zinku, který je stanovován právě slabými vyluhovadly. Zajímavě vyznívá hodnocení DTPA. Toto vyluhovadlo vytvořilo jakousi kategorii samu pro sebe a dá se říci, ţe toto vyluhovadlo plní právě a pouze to, k čemu se pouţívá, tedy určuje dostatečnost zásobení v půdě z pohledu výţivy. Při snaze o vyuţití pro predikci moţné kontaminace však selhává. Při detailních testech korelací se ukázalo, ţe na půdě z Ořechova, s vysokým pH, se prakticky ţádné korelace nevyskytují, coţ potvrzují i jiné práce.(71) Podle očekávání nebyly zjištěny korelace silných vyluhovadel. Toto zjištění podporuje více různých prací
(9, 78)
, byť existují i odlišné závěry, kde se prokazují korelace
silných činidel jako 2M HNO3.(36, 76) Je to ovšem obvykle v případech, kdy kyselina dusičná koreluje také s obsahem zinku hodnoceným NH4NO3, v poměrně přirozených podmínkách.(76)
Jako nejvhodnější extrakční činidlo pro predikci zvýšeného příjmu rostlinami se jeví dusičnan amonný. Tento je doporučován i dalšími pracemi, společně s chloridem amonným.(78) Je však potřeba upozornit, ţe ani toto vyluhovadlo nedokázalo predikovat všechny zvýšené obsahy. Naopak i pouţití některého ze silnějších činidel (0,43M HNO 3, CAT, Mehlich III) v kombinaci se znalostí pH půdy můţe být dostatečným vodítkem k odvození rizika kontaminace rostlin a patrně také rizika fytotoxického působení zinku. Extrémní půdní podmínky, které mohou být reprezentovány zejména nízkým pH a vysokými obsahy zinku, mohou působit při hodnocení s vyuţitím vyluhovadel potíţe. V takovém případě je jediným zcela spolehlivým hodnocením kontaminace skutečný obsah zinku v pěstovaných plodinách.
6. ZÁVĚRY -
Výnosy byly aplikacemi kalu ovlivněny převáţně pozitivně. Výjimečné růstové deprese není moţné přičítat aplikovanému kalu, protoţe se vyskytly i na kontrolních kombinacích.
-
Všechna pouţitá vyluhovadla dobře postihla rozdíly v obsahu zinku mezi jednotlivými kombinacemi, včetně faktu, ţe zinek dodaný kalem byl z významné části rychle uvolňován.
-
Kal uvolňuje zinek ve značném mnoţství i druhým rokem.
-
Mnoţství dodaného zinku je větší, neţ postihl výluh lučavkou královskou, část dodaného zinku tak zůstala „neodhalena“.
-
Kvalitní půdy s neutrálním pH mají mimořádnou schopnost imobilizovat dodaný přebytek zinku a ochránit pěstované rostliny před kontaminací.
-
Půdy s nízkým pH nedokáţou eliminovat ani poměrně malé mnoţství dodaného zinku a dochází k jeho zvýšenému příjmu rostlinami.
-
Špenát vykázal velkou schopnost akumulovat zinek, hodnoty na kyselých půdách by se daly povaţovat za extrémní.
-
Mrkev oproti očekávání neakumuluje příliš mnoho zinku, ovšem výsledky jsou poškozeny absencí sklizně na dvou lokalitách ve druhém roce zkoušky.
-
Kukuřice přijímá poměrně hodně zinku, ale pouze na velmi kyselé půdě a při vysoké dávce kalu vykazuje obsahy, které by se daly povaţovat za mimořádné.
-
Pěstování pšenice i na silně kontaminované půdě je z hlediska kontaminace zrna velmi málo rizikové.
-
Obsahy zinku v půdě hodnocené lučavkou královskou obvykle pevně korelují s obsahy získanými pomocí 2M HNO3.
-
Stejně pevně spolu korelují 0,43M HNO3, Mehlich III a CAT, s relativně častými korelacemi s lučavkou královskou a 2M HNO3.
-
Obsah zinku ve výluhu DTPA velmi málo koreloval s obsahy získanými jakýmkoli jiným extrakčním činidlem.
-
Velmi pevné korelace se vyskytovaly mezi zinkem hodnoceným v NH4NO3 a CaCl2, tato vyluhovadla však nekorelovala s ţádnými jinými.
-
Obsahy zinku v NH4NO3 a CaCl2 do značné míry odráţely pH půd.
-
Výluh NH4NO3 vykázal nejlepší korelace mezi zinkem v půdě a v rostlinách, hůře, byť ještě přijatelně, koreloval i CaCl2.
-
Pro kontrolní kombinace a niţší dávky kalu vykazovalo dobré korelace s obsahem zinku v plodinách také výměnné pH půdy.
-
DTPA neposkytovala přesvědčivé vodítko pro předpověď zvýšeného obsahu v rostlinách. Její pouţití pro určení dostatečnosti zásobení je tedy maximem moţného.
-
Nelze zatracovat význam silných vyluhovadel, pakliţe se jimi získané obsahy dají do souvislosti s pH půd, poskytují velmi solidní informaci o potenciálním riziku kontaminace rostlin.
-
Škála ve výzkumu i v praxi pouţívaných vyluhovadel je obrovská, coţ komplikuje moţné porovnání výsledků různých prací.
-
Mnohá vyluhovadla působí různě v různých podmínkách, např. v různých půdách, pro rozdílné zdroje kontaminace a pro rozdílná pH půd.
-
Mehlich III, který se pouţívá pro hodnocení přístupných ţivin v rámci AZZP, by mohl být široce nasazen jako vhodné screeningové činidlo pro hodnocení obsahu zinku (a nepochybně i dalších kovů – mikroelementů) v půdách.
-
Jedinou zcela spolehlivou metodou posouzení skutečného rizika kontaminace produkce je odběr a analýza rostlin, ovšem je nutné mít k dispozici extrakční činidla pro
předběţné
hodnocení
zatíţení
či fytotoxického působení zinku v půdě.
půdy
a
rizika
kontaminace
produkce
7. SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 1.
Merian, E., 1991, Metals and their compounds in the environment, Wiley-VCH, Weinheim, pp.1773
2.
Adriano, D.C., 2001, Trace elements in terestrial environment, Springer-Verlag, New York, pp. 867
3.
Třebichavský, J., Havrdová, D., Blohberger, M., 1997, Toxické kovy, NSO, Kutná Hora, pp 483
4.
Landa, I., 2000, Hodnocení nebezpečnosti látek při zpracování rizikových analýz rizik pro odstraňování starých ekologických zátěţí, Bulletin Odboru agrochemie, půdy a výţivy rostlin, číslo 3/2000
5.
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k ţivotnímu prostředí, Souhrnná zpráva za rok 2007, Státní zdravotní ústav, http://www.szu.cz/publikace/monitoring-zdravi-a-zivotniho-prostredi
6.
Cakmak, I., 2008, Enrichment of cereal grains with zinc: Agronomic or genetic biofortification?, Plant Soil, 302:1-17
7.
Anonym, 2007, A timely look at zinc, Fertilizer International, 418:67-72
8.
Cakmak, I., 2008, Zinc Crops 2007:improving crop production and human health, Plant Soil, 306:1-2
9.
Richter, R., Hlušek, J., 1994, Výţiva a hnojení rostlin (I. Obecná část), Vysoká škola zemědělská v Brně, Brno, pp177
10.
Alloway, B.J., 2004, Zinc in soils and crop nutrition, International Zinc Association, Brusel, pp 128
11.
Sáňka, M. et al, 2002, Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy, Zpráva za rok 2001
12.
Beneš, S., 1994, Obsahy a bilance prvků ve sférách ţivotního prostředí, Ministerstvo zemědělství ČR, Praha, pp 88
13.
Poláková, Š. et al, 2009, Kontrola a monitoring cizorodých látek v potravních řetězcích, Zpráva za rok 2007- doplněk
14.
Kubík, L., 2009, Registr kontaminovaných ploch, vydáno ÚKZÚZ jako zpráva v roce 2009
15.
Loţek, O., Zaujec, A., Slamka, P., Fecenko, J., Kulich, S., 2004, Problematika rizikových prvků na Slovensku, sborník z 10. mezinárodní konference „Racionální pouţití hnojiv“, str. 91-96
16.
Kobza, J., 2005, Soil and plant pollution by potentially toxic elements in Slovakia, Plant Soil Environ., 51: 243-248
17.
Wilcke, W., Krauss, M., Kobza, J., 2005, Concentrations and forms of heavy metals in Slovak soils, Journal of Plant Nutrition and Soil Science, 168:676-686
18.
Makovníková, J., Barančíková, G., Pálka, B., 2007, Approach to the assessment of transport risk of inorganic pollutants based on the imobilisation capability of soil, Plant Soil Environ., 53: 365-373
19.
European Commission, 2000, Heavy metal (Trace element) and organic matter contents of European soils – Results from preliminary evaluations for 4 member states
20.
Blake, L., Goulding, K.W.T., 2002, Effect of atmospheric deposition, soil pH and acidification on heavy metal contents in soils and vegetation of semi.natural ecosystems at Rothamsted Experimental Station, UK, Plant and Soil, 240:235-251
21.
Yoo, M. S., James, B. R., 2002, Zinc extractability as a function of pH in organic waste-amended soils, Soil Science, 167:246-259
22.
Makovníková, J., 2000, Distribúcia kadmia, olova, medi a zinku v pode a jej hodnotenie so zreteľom na potenciály a bariéry transportu kovov do rastlín, edice Dizertačné práce
23.
Laser, H., 2007, Effect of liming and nitrogen application on the trace element concentrations of pastures in low mountain range, Plant Soil Environ., 53: 258-266
24.
Schuman, L.M., 1999, Effect of organic waste amendments on zinc adsorbtion by two soils, Soil Science, 164:197-205
25.
Yoo, M. S., James, B. R., 2003, Zinc extractability and plant uptáme in flooded, organic waste amended soils, Soil Science, 168:686-698
26.
Düring, R. A., Ho , T., Gäth, S., 2002, Depth distribution and bioavailability of pollutants in long-term differently tilled soils, Soil & Tillage Research, 66: 183-195
27.
Yli-Halla, M., 1993, Plant availabilityof soil and fertilizer zinc in cultivated soils of Finland, Agricultural Science in Finland, Vol. 2, 3
28.
Yin, S., Yang, L., Yin, B., Mei, L., 2003, Nitrification and Denitrification activities of zinc-treated soils worked by the earthworm Pheretima sp., Biol Fertil Soils 38:176-180
29.
Renella, G., Chaudri, A. M., Falloon, C.M., Landi, L., Nannipieri, P., Brookes, P.C., 2007, Effect of Cd, Zn, or both on soil microbial biomass and aktivity ina clay loam soil, Biol Fertil Soils, 43:751-758
30.
Mühlbachová, G., Šimon, T., Pechová, The availability of Cd, Pb and Zn and their relationships with soil pH and microbial biomass in soils amended by natural clinoptilite, M., 2005, Plant Soil Environ., 51: 26-33
31.
Hanč, A., Tlustoš, P., Száková, J., Balík, J., 2007, Chování zinku v půdách hnojených komposty, zpráva z pokusu
32.
Havlíková,
Š.,
2002,
Příjem
olova
a
zinku
vybranými
plodinami
z kontaminovaných půd, závěrečná zpráva o výsledku nádobové vegetační zkoušky provedené v roce 2000 ve vegetační hale v Brně 33.
Cui, Y., Wang, Q., 2005, Interaction effect of zinc and elemental sulfur on their uptake by spring wheat, Journal of Plant Nutrition, 28:639-649
34.
Macijewska, A., Ociepa, E., Kwiatkowska, J., 2003, Changes in the availability of heavy metals and content of organic carbon i polluted soil after the application of an organic-mineral fertilizer obtained from brown coal, Polish Journal of Soil Science, 36/2
35.
Friesl, W., Horak, O., Wenzel, W.W., 2004, Immobilization of heavy metals in soils by the application of bauxite residues:pot experiment under field conditions,, Journal of Plant Nutrition and Soil Science, 167:54-59
36.
Schaecke, W., Tanneberg, H., Schiling, G., 2002, Behavior of heavy metals from sewage sludge in Chernozem of the dry belt in Saxony-Anhalt/Germany, Journal of Plant Nutrition Soil Science, 165: 609-617
37.
Qian, P., Schoenau, J.J., Wu, T., Mooleki, S.P., 2003, Copper and zinc amounts and distribution in soil as influenced by application of animal manure in east-central Saskatchewan, Canadian Journalof Soil Science, 83:197-202
38.
Vaněk, A., Borůvka, L., Drábek, O., Mihaljevič, M., Komárek, M., 2005, Mobility of lead, zincand cadmium in alluvial soils heavily polluted by smelting industry, Plant Soil Environ., 51: 316-321
39.
Hita, R., Torrent, J., 2005, Zinc phytoavailability after remediation in soils contaminated by sphalerite-containing pyritic sludge, Plant and Soil, 271:341-350
40.
Angelova, V., Ivanov, K., Ivanova, R., 2004, Effect of chemical forms of lead, vcadmium and zinc in polluted soils on their uptake by tobacco, Journal of Plant Nutrition, Vol. 27, 5: 757-773
41.
Finţgar, N., Tlustoš, P., Leštan, D., 2007, Relationship of soil properties to fractionation, bioavalability and mobility of lead and zinc in soil, Plant Soil Environ., 53:225-238
42.
Cheng, J., Wong, M. H., 2002, Effect of earthworms on Zn fractionation in soils, Biol Fertil Soils, 36:72-78
43.
Chander, K., Brookes, P. C., 1993, Residual effects of zinc, copper and nickel in sewage sludge on mineral biomass in a sandy loam, Soi Biol. Biochem. Vol. 25, 9:1231-1239
44.
Florián, M., Smatanová, M., Kučerová, M., 2005, Ověření přístupnosti zinku rostlinám v závislosti na jeho formě v půdě, závěrečná zpráva o výsledku nádobové vegetační zkoušky provedené v roce 2003 ve vegetační hale v Brně
45.
Němeček, J., Sáňka, M., Podlešáková, E., Vácha, R., Beneš, S., 2002, Vypracování kritických hodnot obsahů rizikových prvků a organických cizorodých látek v půdě a jejich příjem rostlinami z hlediska ochrany kvality a kvantity zemědělské produkce
46.
Vaněk, V., Pavlíková, D., Kolář, L., Hlušek, L., 2004, Stopové prvky ve výţivě rostlin a jejich vliv na rostlinnou produkci, sborník z 10. mezinárodní konference „Racionální pouţití hnojiv“, str. 12-21
47.
Vaněk, V., et al, 2007, Výţiva polních a zahradních plodin, Profi Press, Praha, pp 176
48.
Kuo, S., Huang, B., Bembenek, R., 2004, The availability to lettuce of zinc and cadmium in a zinc fertilizer, Soil Science, Vol. 169, 5: 363-373
49.
Chatterjee, C., Sinha, P., Dube, B. K., 2005, Zinc stress in mustard as altered by sulfur defficiency, Journal of Plant Nutrition, 28:683-690
50.
Barzegar, A.R., Nadian, H., Heidari, F., Herbert, S.J., Hashemi, A.M., 2006, Interaction of soil compaction, phosphorus and zinc on clover growth and accumulation of phosphorus, Soil and Tillage Research, 87:155-162
51.
Kanai, M., Hirai, M., Yoshiba, M., Tadano, T., Higuchi, K., 2009, Iron deficiency causes zinc excess in Zea mays, Soil science and Plant Nutrition, 55: 271-276
52.
Erenoglu, B., Nikolic, M., Römheld, V., Cakmak, I., 2002, Uptake and transport of foliar applied zinc (65Zn) in bread and durum wheat cultivars differing in zinc efficiency, Plant and Soil, 241:251-257
53.
Sharma, R.K., Agrawal, M., 2006, Single and combined effects of kadmium and zinc on carrots: Uptake and bioaccumulation, Journal of Plant Nutrition, 29:17911804
54.
Hamlin, R.L., Barker, A.V., 2006, Phytoextraction potential of indian mustard at various levels of zinc exposure, Journal of Plant Nutrition, 29:1257-1272
55.
Vassilev, A., Perez-Sans, A., Cuypers, A., Vangronsveld, J., 2007, Tolerance of two hydroponically grown Salix genotypes to excess zinc, Journal of Plant Nutrition, 30:1471-1482
56.
Kinaci, G., Kinaci, E., 2005, Effect of zinc application on quality traits of barley in semi arid zonec of Turkey, Plant Soil Environ., 51: 328-334
57.
Khoshgoftarmanesh, A.H., Shariatmadari, H., Karimian, N., Kalbasi, M., Khajehpour, M.R., 2004, Zinc efficiency of wheat cultivars grown on a saline calcareous soil, Journal of Plant Nutrition, Vol. 27, 11: 1953-1962
58.
Rehm, G., Schmitt, M., 2002, Zinc for crop nutrition, (on line), (citováno 12. 2. 2005) dostupné z
59.
www.extension.umn.edu/distribution/cropsystems/DC07.html
Hlušek, J., Richter, R., Ryant, P., 2002, Výţiva a hnojení zahradních plodin, Vydáno redakcí časopisu Zemědělec, Praha, pp 81
60.
Anonym, 2009, A key micronutrient, Fertilizer International, 429:20-25
61.
Heitholt, J.J., Sloan, J.J., MacKown, C. T., 2002, Copper, manganese, and zinc fertilization effects on growth of soybean on a calcareous soil, Journal of Plant Nutrition 25(8): 1727-1740
62.
Shaver, T.M., Westfall, D.G., Ronaghi, M., 2007, Zinc fertilizer solubility and its effects on zinc bioavailability over time, Journal of Plant Nutrition, 30: 123-133
63.
Wissuwa, M., Ismail, A. M., Graham, R. D., 2008, Rice grain zinc concentrations as affected by genotype, native soi- zinc availability, and zinc fertilization, Plant Soil, 306:37-48
64.
Maxted, A.P., Black, C.R., West, H.M., Crout, N.M.J., Mcgrath, C.P., Young, S.D., 2007, Phytoextraction of camium and zinc by Salix from soil historically amended with sewage sludge, Plant Soil, 290:157-172
65.
Fischerová, Z., Száková, J., Tlustoš, P., Richtrová, E., 2005, Vliv aplikace chelatačních látek na fytoextrakci těţkých kovů, sborník z 11. mezinárodní konference „Racionální pouţití hnojiv“, str. 99-102
66.
Kos, B., Leštan, D., 2004, Soil washing of Pb, Zn and Cd using biodegradable chelator and permeable barriers and induced phytoextraction by Cannabis sativa, Plant and Soil, 263:43-51
67.
Mirzapour, M.H., Khoshgoftar, A.H., 2006, Zinc application effects on yield and seed oil kontent of sunflower grown on a saline calcareous soil, Journal of Plant Nutrition, 29:1719-1727
68.
Hamlin, R.L., Barker, A.V., 2006, Phytoextraction potential of indian mustard at various levels of zinc exposure, Journal of Plant Nutrition, 29:1523-1541
69.
Yang, X.E., Ye, H.B., Long, X.X., He, B., He, Z.L., Stoffella, P.J., Calvert, D.V., 2004, Uptake and accumulation of cadmium and zinc by Sedum Alfredii Hance at different Cd/Zn supply levels, Journal of Plant Nutrition, Vol. 27, 11: 1963-1977
70.
Ueno, D., Zhao, F-J., Shen, R., Ma, J.F., 2004, Cadmium and zinc accumulation by the Hyperaccumulator Thlaspi caerulescens from soils enriched with insoluble metal compounds, Soil Science and Plant Nutrition, 50, 511-515
71.
Mantovi, P., Bonazzi, G., Maestri, E., Marmiroli, N., 2002, Accumulation of copper and zinc from liquid manure in agricultural soils and crop plants, Plant and Soil 250:249-257
72.
Utmazian, M.N.D.S., Wenzel, W.W., 2007, Cadmium and zinc accumulation in willow and poplat species grown on polluted soils, Journal of Plant Nutrition and Soil Sciences, 170, 265-272
73.
Tlustoš, P., Száková, J., Hrubý, J., Hartman, I., Najmanová, J., Nedělník, J., Pavlíková, D., Batysta, M., 2006, Removal of As, Cd, Pb, and Zn from contaminated soil by high biomass producing plants, Plant Soil Environ. 52:413423
74.
McBride, M. B., Evans, L. J., 2002, Trace metal extractibility in soils and uptake by bromegrass 20 years after sewage sludge application, Can. J. Soil Sci, 82: 323-333
75.
Guang Wen, Bates, T. E., Voroney, R. P., Yamamoto, T., Chikushi, J., Curtin, D., 2002, A yield control approach to assess phytoavailability of Zn and Cu in irradiated, composted sewage sludges and composted manure in field experiments: I. Zinc, Plant and Soil 246: 231-240
76.
Wenger, K., Gupta, S. K., Furrer, G., Schulin, R., 2002, Zinc Extraction potential of two common plants, Nicotiana tabacum and Zea mays, Plant and Soil 242: 217-225
77.
McBride, M. B., Nibarger, E. A., Richards, B. K., Steenhuis, T., 2003, Trace metal accumulation by red clover grown on sewage sludge-amended soils and correlation to Mehlich III and Calcium Chloride-extractable metals, Soil Science 168(1): 29-38
78.
Vácha, R., 2001, Remediace zemědělských půd kontaminovaných rizikovými prvky,disertační práce
79.
Ayoub, A.S., McGaw, B.A., Shand, Ch. A., Midwood, A.J., 2002, Phytoavailability of Cd and Zn in soil estimated by stable isotope exchange and chemical extraction, Plant and Soil 252: 291-300
80.
Tlustoš, P., Száková, J., Hanč, A., 2005, Moţnosti omezení příjmu těţkých kovů rostlinami, sborník z 11. mezinárodní konference „Racionální pouţití hnojiv“, str. 155-159
81.
Kutnerová, I., Balík, J., Černý, J., Kulhánek, M., Habásková, B., 2004, Obsah zinku v bramborách a kukuřici při různých systémech hnojení, sborník z 10. mezinárodní konference „Racionální pouţití hnojiv“, str. 64-72
82.
Takeda, A., Tsukada, H., Takaku, Y., Hisamatsu, S., Inaba, J., Nanzyo, M., 2006, Extractability of major and trace elements from agricultural soils using chemical extraction methods: Application for phytoavailability assessment, Soil Science and Plant Nutrition, 52: 406-417
83.
Ebrahim, M.K.H., Aly, M.M., 2004, physiological response of wheat to foliar application of zinc and inoculation with some bacterial fertilizers, Journal of Plant Nutrition, Vol. 27, 10: 1859-1874
84.
Baum, Ch., Hrynkiewicz, K., Leinweber, P., Meißner, R., 2006, Heavy-metal mobilization and uptake by mycorrhizal and nonmycorrhizal willows (Salix x dasyclados), Journal of Plant Nutrition and Soil Science, 169, 516-522
85.
Chen, B., Shen, H., Li, X., Feng, G., Christie, P., 2004, Effects of EDTA application and arbuscular mycorrhizal colonization on growth and zinc uptake by maize (Zea mayas L.) in soil experimentally contaminated with zinc, Plant and Soil, 261:219-229
86.
Loosemore, N., Straczek, A., Hinsinger, P., Jaillard, B., 2004, Zinc mobilization from a contaminated soil by free genotype sof Tobago as affected by soil and rhizosphere pH, Plant and Soil, 260:19-32
87.
Petrášek, K., 2006, Program kontroly kvality a sledování agrochemických vlastností organických hnojiv, hodnotící zpráva za roky 2004 – 2006
88.
Kubík, L., 2008, Ověření moţného zvyšování obsahu zinku a mědi v půdě po dlouhodobé aplikaci kejdy prasat na stejných zemědělských pozemcích (Kontrola vybraných statkových hnojiv a půd po jejich aplikaci), Zpráva za rok 2008
89.
Kickinger, T., Humer, J., Aichberger, K., Würzner, H., Windisch, W.,2008, Survey on zinc and copper contents in dung from Austrian livestock production, Die Bodenkultur, 59:1-4
90.
Herencia, J.F., et al., 2008, The effect of organic and mineral fertilization on micronutrient availability in soil, Soil Science, 173:69-80.
91.
Lipoth, S. L., Schoenau, J. J., 2007, Copper, zinc, and kadmium accumulation in two prérie soils and crops as influenced by repeated applications of manure, Journal of Plant Nutrition and Soil Science, 170:378-386
92.
Chastain, J. P., Camberato, J. J., Albrecht, J. E., Adams, J., 2004, Swine manure production and nutriet content, (on line), (citováno 20. 4. 2006) dostupné z www.clemson.edu/peedeerec/certifi/Camm_s/Ch3/sch3a_03.htm
93.
Legros, J. P., 2003, Land application of pig manure: increasing levels of copper and zinc in the soil, (on line), (citováno 30. 6. 2004) dostupné z www.inra.fr/presse/mai03/gb/nb4.htm
94.
Erhart, E., Hartl, W., Putz, B., 2008, Total soil heavy metal concentrations and mobile fractions after 10 years of biowaste kompost fertilization, Journal of Plant Nutrition and Soil Science, 171:378-383
95.
Ogyiama, S., Sakamoto, K., Suzuki, H., Ushio, S., Anzai, T., Inubushi, K., 2005, Accumulation of zinc and copper in an arable field after animal manure application, Soil Science and Plant Nutrition, 51:801-808
96.
Mischima, S., Taniguchi, S., Kawasaki, A., Komada, M., 2005, Estimation of zinc and copper balance in Japanese farmland soil associated with the application of chemical fertilizers and livestock excreta, Soil Science and Plant Nutrition, 51:437442
97.
US EPA, Land application of biosolids, (on line), (citováno 18. 9. 2008) dostupné z http://www.epa.gov/owm/mtb/biosolids/503pe/503pe_2.pdf
98.
Tamoutsidis, E., Papadopoulos, I., Tokatlidis, I., Zotis, S., Mavropoulos, T.,2002, Wet sewage sludge application effect on soil properties and element content of leaf and root vegetables, Journal of Plant Nutrition, 25(9): 1941-1955
99.
McBride, M. B., Richards, B. K., Steenhuis, T., 2004, Bioavailability and crop uptake of trace elements in soil columns amended with sewage sludge products, Plant and Soil, 262:71-84
100. Pascual, I., Antolín, M.C., García, C., Polo, A., Sánchez-Díaz, M., 2004, Plant availability of heavy metals in a soil amended with a high dose of sewage slugde under drought conditions, Biol Fertil Soils, 40:291-299 101. Liphadzi, M. S., Kirkham, M.B., Mankin, K. R., Paulsen, G.M., 2003, EDTA – assisted heavy metal uptake by poplar and sunflower grown at a long-term sewagesludge farm, Plant and Soil, 257:171-182
102. POLÁKOVÁ, Š., FLORIÁN, M., Balance and forms of zinc in soil and its uptake by plants, Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendeleianae Brunensis. 2006, roč. LIV, č. 1, s. 59-70 103. Anonym, (on line), (citováno 6. 4. 2009) dostupné z http://www.agromanual.cz/cz/pripravky/ucinne-latky/ucinna-latka/mancozeb.html 104. Kloke in Makovníková, J., 2000, Distribúcia kadmia, olova, medi a zinku v pode a jej hodnotenie so zreteľom na potenciály a bariéry transportu kovov do rastlín, edice Dizertačné práce 105. Prášková, L., Kubík, L., Malý, S., 2005, Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy, zpráva za rok 2005 106. Špalek, J.,2004, Rozlučte se s disenterií v chovu prasat, Vše pro chov prasat a drůbeţe, příloha čtrnáctideníku Agrární obzor, duben 2004
8. SEZNAM ZKRATEK AAS
Atomová absorbční spektrometrie
AB-DTPA
Hydrogenuhličitan amonný + Diethylentriaminpentaoctová kyselina
Ac
Acetát
AZZP
Agrochemické zkoušení zemědělských půd
CAT
Výluh o sloţení 0,01M CaC12 + 0,002M DTPA
ČOV
Čistírna odpadních vod
DNA
Deoxyribonukleová kyselina
DTPA
Diethylentriaminpentaoctová kyselina
EDTA
Ethylendiamintetraoctová kyselina
IAA
Indolyloctová kyselina
JPP
Jednotné pracovní postupy
ICP-OES
Emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem
KTBL
Association for Technology and Structures in Agriculture
NPK
Dusík, fosfor a draslík
PMTDI
Provizorní maximální tolerovatelný denní přívod (Provisional Maximum Tolerable Daily Intake)
RNA
Ribonukleová kyselina
RfD
Referenční denní dávka (Reference dose)
SOD
Superoxiddismutáza
TF
Transfer faktor
TTP
Trvalé travní porosty
ÚKZÚZ
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
US EPA
Agentura ochrany přírody USA (United States Environmental Protection Agency)
WHO
Světová zdravotnická organizace (World Health Organization)
9. PŘÍLOHY Příloha 1: Obsah zinku v půdě před zaloţením zkoušky po extrakci jednotlivými extrakčními činidly
Příloha 2: Výnos suché hmoty špenátu
Příloha 3: Výnos suché hmoty kořenů mrkve
Příloha 4: Výnos suché hmoty kukuřice
Příloha 5: Výnos zrna pšenice
Příloha 6: Výnos slámy pšenice
Příloha 7: Obsah zinku v půdě po špenátu v roce 2005 po extrakci jednotlivými extrakčními činidly v porovnání s obsahem Zn v mrkvi v roce 2005
Příloha 8: Obsah zinku v půdě po špenátu v roce 2006 po extrakci jednotlivými extrakčními činidly v porovnání s obsahem Zn v mrkvi v roce 2006
Příloha 9: Obsah zinku v půdě po mrkvi v roce 2005 po extrakci jednotlivými extrakčními činidly v porovnání s obsahem Zn ve špenátu v roce 2006
Příloha 10: Obsah zinku v půdě po kukuřici v roce 2005 po extrakci jednotlivými extrakčními činidly v porovnání s obsahem Zn v kukuřici v roce 2006
Příloha 11: Obsah zinku v půdě po kukuřici v roce 2006 po extrakci jednotlivými extrakčními činidly v porovnání s obsahem Zn v kukuřici v roce 2007
Příloha 12: Obsah zinku v půdě po pšenici v roce 2005 po extrakci jednotlivými extrakčními činidly v porovnání s obsahem Zn v zrnu pšenice v roce 2006
Příloha 13: Obsah zinku v půdě po pšenici v roce 2006 po extrakci jednotlivými extrakčními činidly v porovnání s obsahem Zn v zrnu pšenice v roce 2007
Příloha 14: Obsah zinku v půdě po pšenici v roce 2005 po extrakci jednotlivými extrakčními činidly v porovnání s obsahem Zn ve slámě pšenice v roce 2006
Příloha 15: Obsah zinku v půdě po pšenici v roce 2006 po extrakci jednotlivými extrakčními činidly v porovnání s obsahem Zn ve slámě pšenice v roce 2007
Příloha 16: Obsah zinku ve špenátu v porovnání s hodnotami výměnné půdní reakce
Příloha 17: Obsah zinku v mrkvi v porovnání s hodnotami výměnné půdní reakce
Příloha 18: Obsah zinku v kukuřici v porovnání s hodnotami výměnné půdní reakce
Příloha 19: Obsah zinku v zrnu pšenice v porovnání s hodnotami výměnné půdní reakce
Příloha 20: Obsah zinku ve slámě pšenice v porovnání s hodnotami výměnné půdní reakce
Příloha 21: Korelační tabulka Korelace uvnitř skupin (spenat+mrkev.sta v spenat+mrkev.stw) Skup.: varianta:kontrola Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 Zhrnout podmínku: "plodina"="špenát" and "rok"=2006 Zn-půda po Zn-půda po pH Proměnné (Lučavka) (2M HNO3) půdy mg/kg mg/kg pH půdy 1,00 0,98 0,84 Zn-půda po (Lučavka) mg/kg 0,98 1,00 0,86 Zn-půda po (2M HNO3) mg/kg 0,84 0,86 1,00 Zn-půda po (Mehlich III) mg/kg 0,78 0,82 0,86 Zn-půda po (CAT) mg/kg 0,84 0,85 0,76 Zn-půda po (DTPA) mg/kg 0,52 0,57 0,67 Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,80 0,84 0,88 Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,47 -0,38 -0,22 Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,63 -0,58 -0,34 Zn-plodina mg/kg -0,70 -0,64 -0,43 výnos g 0,91 0,90 0,77
Zn-půda po (Mehlich III) mg/kg 0,78 0,82 0,86 1,00 0,70 0,86 0,96 -0,11 -0,17 -0,23 0,70
Zn-půda po (CAT) mg/kg 0,84 0,85 0,76 0,70 1,00 0,37 0,74 -0,18 -0,27 -0,51 0,68
Zn-půda po (DTPA) mg/kg 0,52 0,57 0,67 0,86 0,37 1,00 0,87 -0,01 -0,01 0,04 0,50
Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,80 0,84 0,88 0,96 0,74 0,87 1,00 -0,16 -0,20 -0,27 0,70
Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,47 -0,38 -0,22 -0,11 -0,18 -0,01 -0,16 1,00 0,67 0,45 -0,45
Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,63 -0,58 -0,34 -0,17 -0,27 -0,01 -0,20 0,67 1,00 0,86 -0,72
Zn-půda po (Mehlich III) mg/kg 0,60 0,69 0,87 1,00 0,89 0,70 0,93 0,15 0,04 -0,23 0,48
Zn-půda po (CAT) mg/kg 0,59 0,75 0,80 0,89 1,00 0,54 0,82 0,16 0,07 -0,28 0,39
Zn-půda po (DTPA) mg/kg 0,16 0,21 0,60 0,70 0,54 1,00 0,73 0,27 0,21 0,03 0,19
Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,66 0,69 0,91 0,93 0,82 0,73 1,00 -0,03 -0,12 -0,29 0,52
Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,57 -0,43 -0,18 0,15 0,16 0,27 -0,03 1,00 0,95 0,68 -0,66
Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,67 -0,52 -0,26 0,04 0,07 0,21 -0,12 0,95 1,00 0,78 -0,72
Zn-plodina mg/kg
výnos g
-0,70 -0,64 -0,43 -0,23 -0,51 0,04 -0,27 0,45 0,86 1,00 -0,71
0,91 0,90 0,77 0,70 0,68 0,50 0,70 -0,45 -0,72 -0,71 1,00
Zn-plodina mg/kg
výnos g
-0,80 -0,76 -0,43 -0,23 -0,28 0,03 -0,29 0,68 0,78 1,00 -0,79
0,86 0,81 0,65 0,48 0,39 0,19 0,52 -0,66 -0,72 -0,79 1,00
Příloha 22: Korelační tabulka Korelace uvnitř skupin (spenat+mrkev.sta v spenat+mrkev.stw) Skup.: varianta:Kal I Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 Zhrnout podmínku: "plodina"="špenát" and "rok"=2006 Zn-půda po Zn-půda po pH Proměnné (Lučavka) (2M HNO3) půdy mg/kg mg/kg pH půdy 1,00 0,94 0,72 Zn-půda po (Lučavka) mg/kg 0,94 1,00 0,80 Zn-půda po (2M HNO3) mg/kg 0,72 0,80 1,00 Zn-půda po (Mehlich III) mg/kg 0,60 0,69 0,87 Zn-půda po (CAT) mg/kg 0,59 0,75 0,80 Zn-půda po (DTPA) mg/kg 0,16 0,21 0,60 Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,66 0,69 0,91 Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,57 -0,43 -0,18 Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,67 -0,52 -0,26 Zn-plodina mg/kg -0,80 -0,76 -0,43 výnos g 0,86 0,81 0,65
Příloha 23: Korelační tabulka Korelace uvnitř skupin (spenat+mrkev.sta v spenat+mrkev.stw) Skup.: varianta:Kal II Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 Zhrnout podmínku: "plodina"="špenát" and "rok"=2006 Zn-půda po Zn-půda po pH Proměnné (Lučavka) (2M HNO3) půdy mg/kg mg/kg pH půdy 1,00 0,15 -0,14 Zn-půda po (Lučavka) mg/kg 0,15 1,00 0,61 Zn-půda po (2M HNO3) mg/kg -0,14 0,61 1,00 Zn-půda po (Mehlich III) mg/kg -0,45 0,51 0,72 Zn-půda po (CAT) mg/kg -0,33 0,49 0,52 Zn-půda po (DTPA) mg/kg -0,63 0,40 0,69 Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg -0,21 0,54 0,79 Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,70 0,19 0,26 Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,76 0,17 0,28 Zn-plodina mg/kg -0,85 0,01 0,26 výnos g 0,72 0,15 -0,04
Zn-půda po (Mehlich III) mg/kg -0,45 0,51 0,72 1,00 0,90 0,91 0,90 0,77 0,77 0,60 -0,28
Zn-půda po (CAT) mg/kg -0,33 0,49 0,52 0,90 1,00 0,77 0,77 0,85 0,82 0,41 -0,12
Zn-půda po (DTPA) mg/kg -0,63 0,40 0,69 0,91 0,77 1,00 0,78 0,78 0,81 0,74 -0,41
Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg -0,21 0,54 0,79 0,90 0,77 0,78 1,00 0,53 0,53 0,38 -0,09
Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,70 0,19 0,26 0,77 0,85 0,78 0,53 1,00 0,98 0,67 -0,40
Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,76 0,17 0,28 0,77 0,82 0,81 0,53 0,98 1,00 0,71 -0,46
Zn-půda po (Mehlich III) mg/kg -0,04 0,86 0,93 1,00 0,97 0,97 0,97 0,60 0,62 0,73 -0,10
Zn-půda po (CAT) mg/kg -0,01 0,85 0,88 0,97 1,00 0,92 0,93 0,67 0,67 0,65 -0,06
Zn-půda po (DTPA) mg/kg -0,18 0,79 0,91 0,97 0,92 1,00 0,94 0,63 0,66 0,80 -0,20
Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,06 0,86 0,95 0,97 0,93 0,94 1,00 0,49 0,51 0,64 -0,02
Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,53 0,28 0,36 0,60 0,67 0,63 0,49 1,00 0,98 0,69 -0,40
Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,60 0,28 0,39 0,62 0,67 0,66 0,51 0,98 1,00 0,75 -0,47
Zn-plodina mg/kg
výnos g
-0,85 0,01 0,26 0,60 0,41 0,74 0,38 0,67 0,71 1,00 -0,79
0,72 0,15 -0,04 -0,28 -0,12 -0,41 -0,09 -0,40 -0,46 -0,79 1,00
Zn-plodina mg/kg
výnos g
-0,57 0,43 0,58 0,73 0,65 0,80 0,64 0,69 0,75 1,00 -0,61
0,79 0,21 0,04 -0,10 -0,06 -0,20 -0,02 -0,40 -0,47 -0,61 1,00
Příloha 24: Korelační tabulka Korelace (spenat+mrkev.sta v spenat+mrkev-korelace.stw) Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 N=60 (Celé případy vynechány u ChD) Zhrnout podmínku: "plodina"="špenát" and "rok"=2006 Vyloučit podmínku: "varianta"="kontrola" Zn-půda po Zn-půda po pH Proměnná (Lučavka) (2M HNO3) půdy mg/kg mg/kg pH půdy 1,00 0,35 0,12 Zn-půda po (Lučavka) mg/kg 0,35 1,00 0,90 Zn-půda po (2M HNO3) mg/kg 0,12 0,90 1,00 Zn-půda po (Mehlich III) mg/kg -0,04 0,86 0,93 Zn-půda po (CAT) mg/kg -0,01 0,85 0,88 Zn-půda po (DTPA) mg/kg -0,18 0,79 0,91 Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,06 0,86 0,95 Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,53 0,28 0,36 Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,60 0,28 0,39 Zn-plodina mg/kg -0,57 0,43 0,58 výnos g 0,79 0,21 0,04
Příloha 25: Korelační tabulka Korelace (spenat+mrkev.sta) Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 N=90 (Celé případy vynechány u ChD) Zhrnout podmínku: "plodina"="špenát" and "rok"=2006 Zn-půda po Proměnná pH (Lučavka) půdy mg/kg pH půdy 1,00 0,43 Zn-půda po (Lučavka) mg/kg 0,43 1,00 Zn-půda po (2M HNO3) mg/kg 0,22 0,92 Zn-půda po (Mehlich III) mg/kg 0,07 0,89 Zn-půda po (CAT) mg/kg 0,05 0,86 Zn-půda po (DTPA) mg/kg -0,06 0,82 Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,15 0,89 Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,42 0,34 Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,49 0,33 Zn-plodina mg/kg -0,44 0,51 výnos g 0,84 0,35
Zn-půda po (2M HNO3) mg/kg 0,22 0,92 1,00 0,95 0,89 0,92 0,96 0,41 0,44 0,64 0,18
Zn-půda po (Mehlich III) mg/kg 0,07 0,89 0,95 1,00 0,97 0,97 0,98 0,60 0,62 0,76 0,05
Zn-půda po (CAT) mg/kg 0,05 0,86 0,89 0,97 1,00 0,93 0,94 0,68 0,69 0,72 0,03
Zn-půda po (DTPA) mg/kg -0,06 0,82 0,92 0,97 0,93 1,00 0,95 0,63 0,67 0,82 -0,05
Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,15 0,89 0,96 0,98 0,94 0,95 1,00 0,52 0,54 0,70 0,10
Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,42 0,34 0,41 0,60 0,68 0,63 0,52 1,00 0,98 0,71 -0,30
Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,49 0,33 0,44 0,62 0,69 0,67 0,54 0,98 1,00 0,77 -0,38
Zn-plodina mg/kg
výnos g
-0,44 0,51 0,64 0,76 0,72 0,82 0,70 0,71 0,77 1,00 -0,45
0,84 0,35 0,18 0,05 0,03 -0,05 0,10 -0,30 -0,38 -0,45 1,00
Příloha 26: Korelační tabulka Korelace uvnitř skupin (spenat+mrkev.sta v spenat+mrkev.stw) Skup.: varianta:kontrola Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 Zhrnout podmínku: "plodina"="mrkev" and "rok"=2005 Zn-půda po pH Proměnné (Lučavka) půdy mg/kg pH půdy 1,00 0,92 Zn-půda po (Lučavka) mg/kg 0,92 1,00 Zn-půda po (2M HNO3) mg/kg 0,88 0,90 Zn-půda po (CAT) mg/kg 0,83 0,78 Zn-půda po (DTPA) mg/kg 0,57 0,56 Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,82 0,84 Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,26 -0,17 Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,68 -0,49 Zn-plodina mg/kg -0,80 -0,81 výnos g 0,24 0,03
Zn-půda po (2M HNO3) mg/kg 0,88 0,90 1,00 0,91 0,81 0,97 -0,11 -0,31 -0,61 -0,05
Zn-půda po (CAT) mg/kg 0,83 0,78 0,91 1,00 0,89 0,92 -0,15 -0,39 -0,44 0,16
Zn-půda po (DTPA) mg/kg 0,57 0,56 0,81 0,89 1,00 0,88 0,03 -0,02 -0,15 -0,06
Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,82 0,84 0,97 0,92 0,88 1,00 -0,07 -0,21 -0,51 -0,08
Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,26 -0,17 -0,11 -0,15 0,03 -0,07 1,00 0,38 -0,18
Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,68 -0,49 -0,31 -0,39 -0,02 -0,21 0,38 1,00 0,70 -0,73
Zn-plodina mg/kg
výnos g
-0,80 -0,81 -0,61 -0,44 -0,15 -0,51
0,24 0,03 -0,05 0,16 -0,06 -0,08 -0,18 -0,73 -0,23 1,00
0,70 1,00 -0,23
Příloha 27: Korelační tabulka Korelace uvnitř skupin (spenat+mrkev.sta v spenat+mrkev.stw) Skup.: varianta:kontrola Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 Zhrnout podmínku: "plodina"="mrkev" and "rok"=2006 Zn-půda po Zn-půda po pH Proměnné (Lučavka) (2M HNO3) půdy mg/kg mg/kg pH půdy 1,00 0,98 0,89 Zn-půda po (Lučavka) mg/kg 0,98 1,00 0,88 Zn-půda po (2M HNO3) mg/kg 0,89 0,88 1,00 Zn-půda po (Mehlich III) mg/kg 0,87 0,84 0,94 Zn-půda po (CAT) mg/kg 0,64 0,57 0,81 Zn-půda po (DTPA) mg/kg 0,41 0,34 0,65 Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,86 0,83 0,93 Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,50 -0,55 -0,38 Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,47 -0,55 -0,41 Zn-plodina mg/kg -0,96 -0,97 -0,87 výnos g 0,90 0,90 0,93
Zn-půda po (Mehlich III) mg/kg 0,87 0,84 0,94 1,00 0,86 0,68 0,95 -0,26 -0,25 -0,88 0,92
Zn-půda po (CAT) mg/kg 0,64 0,57 0,81 0,86 1,00 0,93 0,91 0,05 0,05 -0,67 0,83
Zn-půda po (DTPA) mg/kg 0,41 0,34 0,65 0,68 0,93 1,00 0,75 0,10 0,10 -0,36 0,63
Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,86 0,83 0,93 0,95 0,91 0,75 1,00 -0,27 -0,27 -0,86 0,92
Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,50 -0,55 -0,38 -0,26 0,05 0,10 -0,27 1,00 0,80
Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,47 -0,55 -0,41 -0,25 0,05 0,10 -0,27 0,80 1,00 0,60 -0,19
Zn-plodina mg/kg
výnos g
-0,96 -0,97 -0,87 -0,88 -0,67 -0,36 -0,86
0,90 0,90 0,93 0,92 0,83 0,63 0,92
0,60 1,00 -0,93
-0,19 -0,93 1,00
Příloha 28: Korelační tabulka Korelace uvnitř skupin (spenat+mrkev.sta v spenat+mrkev.stw) Skup.: varianta:Kal I Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 Zhrnout podmínku: "plodina"="mrkev" and "rok"=2005 Zn-půda po Zn-půda po pH Proměnné (Lučavka) (2M HNO3) půdy mg/kg mg/kg pH půdy 1,00 0,97 -0,01 Zn-půda po (Lučavka) mg/kg 0,97 1,00 -0,06 Zn-půda po (2M HNO3) mg/kg -0,01 -0,06 1,00 Zn-půda po (CAT) mg/kg 0,82 0,83 -0,13 Zn-půda po (DTPA) mg/kg 0,54 0,58 -0,24 Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,64 0,65 -0,19 Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,36 -0,32 -0,07 Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,67 -0,58 -0,12 Zn-plodina mg/kg -0,84 -0,81 -0,08 výnos g 0,06 -0,01 0,97
Zn-půda po (CAT) mg/kg 0,82 0,83 -0,13 1,00 0,84 0,82 -0,23 -0,40 -0,57 -0,09
Zn-půda po (DTPA) mg/kg 0,54 0,58 -0,24 0,84 1,00 0,79 -0,06 -0,16 -0,24 -0,24
Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,64 0,65 -0,19 0,82 0,79 1,00 -0,11 -0,31 -0,42 -0,15
Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,36 -0,32 -0,07 -0,23 -0,06 -0,11 1,00 0,65 0,81 -0,17
Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,67 -0,58 -0,12 -0,40 -0,16 -0,31 0,65 1,00 0,82 -0,29
Zn-plodina mg/kg
výnos g
-0,84 -0,81 -0,08 -0,57 -0,24 -0,42 0,81 0,82 1,00 -0,20
0,06 -0,01 0,97 -0,09 -0,24 -0,15 -0,17 -0,29 -0,20 1,00
Příloha 29: Korelační tabulka Korelace uvnitř skupin (spenat+mrkev.sta v spenat+mrkev.stw) Skup.: varianta:Kal I Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 Zhrnout podmínku: "plodina"="mrkev" and "rok"=2006 Zn-půda po Zn-půda po pH Proměnné (Lučavka) (2M HNO3) půdy mg/kg mg/kg pH půdy 1,00 0,94 0,45 Zn-půda po (Lučavka) mg/kg 0,94 1,00 0,50 Zn-půda po (2M HNO3) mg/kg 0,45 0,50 1,00 Zn-půda po (Mehlich III) mg/kg 0,44 0,56 0,43 Zn-půda po (CAT) mg/kg 0,31 0,49 0,37 Zn-půda po (DTPA) mg/kg -0,13 0,08 0,34 Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,60 0,73 0,50 Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,48 -0,38 -0,12 Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,63 -0,53 -0,23 Zn-plodina mg/kg -0,92 -0,91 -0,60 výnos g 0,88 0,86 0,16
Zn-půda po (Mehlich III) mg/kg 0,44 0,56 0,43 1,00 0,73 0,63 0,59 0,15 0,08 -0,70 0,77
Zn-půda po (CAT) mg/kg 0,31 0,49 0,37 0,73 1,00 0,83 0,68 0,28 0,19 -0,60 0,61
Zn-půda po (DTPA) mg/kg -0,13 0,08 0,34 0,63 0,83 1,00 0,46 0,52 0,45 -0,12 0,19
Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,60 0,73 0,50 0,59 0,68 0,46 1,00 -0,00 -0,15 -0,87 0,75
Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,48 -0,38 -0,12 0,15 0,28 0,52 -0,00 1,00 0,96 0,66 -0,41
Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,63 -0,53 -0,23 0,08 0,19 0,45 -0,15 0,96 1,00 0,93 -0,55
Zn-plodina mg/kg
výnos g
-0,92 -0,91 -0,60 -0,70 -0,60 -0,12 -0,87 0,66 0,93 1,00 -0,91
0,88 0,86 0,16 0,77 0,61 0,19 0,75 -0,41 -0,55 -0,91 1,00
Příloha 30: Korelační tabulka Korelace uvnitř skupin (spenat+mrkev.sta v spenat+mrkev.stw) Skup.: varianta:Kal II Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 Zhrnout podmínku: "plodina"="mrkev" and "rok"=2005 Zn-půda po pH Proměnné (Lučavka) půdy mg/kg pH půdy 1,00 0,64 Zn-půda po (Lučavka) mg/kg 0,64 1,00 Zn-půda po (2M HNO3) mg/kg 0,47 0,57 Zn-půda po (CAT) mg/kg 0,54 0,53 Zn-půda po (DTPA) mg/kg 0,33 0,30 Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,48 0,47 Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,57 -0,35 Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,71 -0,43 Zn-plodina mg/kg -0,78 -0,63 výnos g 0,51 0,63
Zn-půda po (2M HNO3) mg/kg 0,47 0,57 1,00 0,76 0,61 0,62 0,12 0,01 -0,34 0,20
Zn-půda po (CAT) mg/kg 0,54 0,53 0,76 1,00 0,87 0,75 -0,06 -0,14 -0,27 0,26
Zn-půda po (DTPA) mg/kg 0,33 0,30 0,61 0,87 1,00 0,61 0,01 -0,03 -0,10 0,10
Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,48 0,47 0,62 0,75 0,61 1,00 -0,09 -0,16 -0,31 0,36
Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,57 -0,35 0,12 -0,06 0,01 -0,09 1,00 0,96 0,75 -0,64
Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,71 -0,43 0,01 -0,14 -0,03 -0,16 0,96 1,00 0,83 -0,66
Zn-plodina mg/kg
výnos g
-0,78 -0,63 -0,34 -0,27 -0,10 -0,31 0,75 0,83 1,00 -0,77
0,51 0,63 0,20 0,26 0,10 0,36 -0,64 -0,66 -0,77 1,00
Příloha 31: Korelační tabulka Korelace uvnitř skupin (spenat+mrkev.sta v spenat+mrkev.stw) Skup.: varianta:Kal II Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 Zhrnout podmínku: "plodina"="mrkev" and "rok"=2006 Zn-půda po Zn-půda po pH Proměnné (Lučavka) (2M HNO3) půdy mg/kg mg/kg pH půdy 1,00 0,64 0,09 Zn-půda po (Lučavka) mg/kg 0,64 1,00 0,29 Zn-půda po (2M HNO3) mg/kg 0,09 0,29 1,00 Zn-půda po (Mehlich III) mg/kg 0,05 0,54 0,42 Zn-půda po (CAT) mg/kg -0,43 0,15 0,45 Zn-půda po (DTPA) mg/kg -0,61 -0,11 0,31 Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,20 0,61 0,36 Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,65 -0,14 0,16 Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,73 -0,22 0,15 Zn-plodina mg/kg -0,85 -0,66 -0,04 výnos g 0,88 0,60 0,27
Zn-půda po (Mehlich III) mg/kg 0,05 0,54 0,42 1,00 0,77 0,61 0,74 0,65 0,56 -0,72 0,70
Zn-půda po (CAT) mg/kg -0,43 0,15 0,45 0,77 1,00 0,93 0,63 0,79 0,77 0,32 -0,05
Zn-půda po (DTPA) mg/kg -0,61 -0,11 0,31 0,61 0,93 1,00 0,45 0,80 0,81 0,54 -0,27
Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,20 0,61 0,36 0,74 0,63 0,45 1,00 0,33 0,28 -0,42 0,40
Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,65 -0,14 0,16 0,65 0,79 0,80 0,33 1,00 0,99 0,91 -0,62
Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,73 -0,22 0,15 0,56 0,77 0,81 0,28 0,99 1,00 0,93 -0,69
Zn-plodina mg/kg
výnos g
-0,85 -0,66 -0,04 -0,72 0,32 0,54 -0,42 0,91 0,93 1,00 -0,91
0,88 0,60 0,27 0,70 -0,05 -0,27 0,40 -0,62 -0,69 -0,91 1,00
Příloha 32: Korelační tabulka Korelace (spenat+mrkev.sta v spenat+mrkev-korelace.stw) Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 N=57 (Celé případy vynechány u ChD) Zhrnout podmínku: "plodina"="mrkev" and "rok"=2005 Vyloučit podmínku: "varianta"="kontrola" Zn-půda po pH Proměnná (Lučavka) půdy mg/kg pH půdy 1,00 0,64 Zn-půda po (Lučavka) mg/kg 0,64 1,00 Zn-půda po (2M HNO3) mg/kg 0,00 -0,07 Zn-půda po (CAT) mg/kg 0,39 0,73 Zn-půda po (DTPA) mg/kg 0,20 0,61 Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,41 0,66 Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,37 -0,03 Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,58 -0,14 Zn-plodina mg/kg -0,65 -0,28 výnos g 0,08 -0,01
Zn-půda po (2M HNO3) mg/kg 0,00 -0,07 1,00 -0,10 -0,14 -0,13 -0,04 -0,09 -0,09 0,96
Zn-půda po (CAT) mg/kg 0,39 0,73 -0,10 1,00 0,93 0,86 0,26 0,19 0,12 -0,12
Zn-půda po (DTPA) mg/kg 0,20 0,61 -0,14 0,93 1,00 0,79 0,32 0,30 0,29 -0,18
Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,41 0,66 -0,13 0,86 0,79 1,00 0,19 0,11 0,03 -0,12
Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,37 -0,03 -0,04 0,26 0,32 0,19 1,00 0,91 0,76 -0,17
Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,58 -0,14 -0,09 0,19 0,30 0,11 0,91 1,00 0,85 -0,25
Zn-plodina mg/kg
výnos g
-0,65 -0,28 -0,09 0,12 0,29 0,03 0,76 0,85 1,00 -0,26
0,08 -0,01 0,96 -0,12 -0,18 -0,12 -0,17 -0,25 -0,26 1,00
Příloha 33: Korelační tabulka Korelace (spenat+mrkev.sta v spenat+mrkev-korelace.stw) Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 N=33 (Celé případy vynechány u ChD) Zhrnout podmínku: "plodina"="mrkev" and "rok"=2006 Vyloučit podmínku: "varianta"="kontrola" Zn-půda po Zn-půda po pH Proměnná (Lučavka) (2M HNO3) půdy mg/kg mg/kg pH půdy 1,00 0,53 0,04 Zn-půda po (Lučavka) mg/kg 0,53 1,00 0,75 Zn-půda po (2M HNO3) mg/kg 0,04 0,75 1,00 Zn-půda po (Mehlich III) mg/kg 0,14 0,86 0,87 Zn-půda po (CAT) mg/kg -0,08 0,74 0,89 Zn-půda po (DTPA) mg/kg -0,28 0,59 0,81 Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,20 0,89 0,86 Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,53 0,18 0,54 Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,65 0,06 0,45 Zn-plodina mg/kg -0,73 -0,03 0,31 výnos g 0,92 0,41 -0,04
Zn-půda po (Mehlich III) mg/kg 0,14 0,86 0,87 1,00 0,90 0,84 0,95 0,45 0,37 0,23 0,11
Zn-půda po (CAT) mg/kg -0,08 0,74 0,89 0,90 1,00 0,96 0,91 0,64 0,58 0,43 -0,13
Zn-půda po (DTPA) mg/kg -0,28 0,59 0,81 0,84 0,96 1,00 0,82 0,71 0,68 0,56 -0,31
Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,20 0,89 0,86 0,95 0,91 0,82 1,00 0,45 0,35 0,21 0,10
Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,53 0,18 0,54 0,45 0,64 0,71 0,45 1,00 0,98 0,88 -0,60
Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,65 0,06 0,45 0,37 0,58 0,68 0,35 0,98 1,00 0,94 -0,71
Zn-plodina mg/kg
výnos g
-0,73 -0,03 0,31 0,23 0,43 0,56 0,21 0,88 0,94 1,00 -0,81
0,92 0,41 -0,04 0,11 -0,13 -0,31 0,10 -0,60 -0,71 -0,81 1,00
Příloha 34: Korelační tabulka Korelace (spenat+mrkev.sta v spenat+mrkev-korelace.stw) Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 N=85 (Celé případy vynechány u ChD) Zhrnout podmínku: "plodina"="mrkev" and "rok"=2005 Zn-půda po pH Proměnná (Lučavka) půdy mg/kg pH půdy 1,00 0,63 Zn-půda po (Lučavka) mg/kg 0,63 1,00 Zn-půda po (2M HNO3) mg/kg -0,00 -0,01 Zn-půda po (CAT) mg/kg 0,32 0,75 Zn-půda po (DTPA) mg/kg 0,15 0,64 Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,37 0,72 Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,31 0,05 Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,55 -0,07 Zn-plodina mg/kg -0,61 -0,17 výnos g 0,08 -0,00
Zn-půda po (2M HNO3) mg/kg -0,00 -0,01 1,00 -0,03 -0,05 -0,05 -0,01 -0,05 -0,04 0,93
Zn-půda po (CAT) mg/kg 0,32 0,75 -0,03 1,00 0,94 0,88 0,32 0,26 0,24 -0,09
Zn-půda po (DTPA) mg/kg 0,15 0,64 -0,05 0,94 1,00 0,84 0,38 0,38 0,40 -0,13
Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,37 0,72 -0,05 0,88 0,84 1,00 0,26 0,20 0,16 -0,09
Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,31 0,05 -0,01 0,32 0,38 0,26 1,00 0,88 0,76 -0,16
Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,55 -0,07 -0,05 0,26 0,38 0,20 0,88 1,00 0,86 -0,25
Zn-plodina mg/kg
výnos g
-0,61 -0,17 -0,04 0,24 0,40 0,16 0,76 0,86 1,00 -0,23
0,08 -0,00 0,93 -0,09 -0,13 -0,09 -0,16 -0,25 -0,23 1,00
Příloha 35: Korelační tabulka Korelace (spenat+mrkev.sta v spenat+mrkev-korelace.stw) Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 N=50 (Celé případy vynechány u ChD) Zhrnout podmínku: "plodina"="mrkev" and "rok"=2006 Zn-půda po Zn-půda po pH Proměnná (Lučavka) (2M HNO3) půdy mg/kg mg/kg pH půdy 1,00 0,52 0,10 Zn-půda po (Lučavka) mg/kg 0,52 1,00 0,83 Zn-půda po (2M HNO3) mg/kg 0,10 0,83 1,00 Zn-půda po (Mehlich III) mg/kg 0,18 0,90 0,92 Zn-půda po (CAT) mg/kg 0,03 0,81 0,93 Zn-půda po (DTPA) mg/kg -0,17 0,69 0,87 Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,22 0,91 0,92 Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,42 0,31 0,60 Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,51 0,24 0,56 Zn-plodina mg/kg -0,66 0,09 0,40 výnos g 0,92 0,46 0,07
Zn-půda po (Mehlich III) mg/kg 0,18 0,90 0,92 1,00 0,94 0,89 0,97 0,53 0,50 0,34 0,19
Zn-půda po (CAT) mg/kg 0,03 0,81 0,93 0,94 1,00 0,97 0,94 0,66 0,64 0,48 0,02
Zn-půda po (DTPA) mg/kg -0,17 0,69 0,87 0,89 0,97 1,00 0,88 0,73 0,73 0,60 -0,16
Zn-půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,22 0,91 0,92 0,97 0,94 0,88 1,00 0,53 0,48 0,32 0,18
Zn-půda po (CaCl2) mg/kg -0,42 0,31 0,60 0,53 0,66 0,73 0,53 1,00 0,98 0,88 -0,47
Zn-půda po (NH4NO3) mg/kg -0,51 0,24 0,56 0,50 0,64 0,73 0,48 0,98 1,00 0,93 -0,54
Zn-plodina mg/kg
výnos g
-0,66 0,09 0,40 0,34 0,48 0,60 0,32 0,88 0,93 1,00 -0,71
0,92 0,46 0,07 0,19 0,02 -0,16 0,18 -0,47 -0,54 -0,71 1,00
Příloha 36: Korelační tabulka Korelace uvnitř skupin (pšenice.sta) Skup.: varianta:kontrola Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 Filtr pro zahrnutí: "rok"=2006 Proměnné
pH půdy
pH půdy Zn půda po (Lučavka) mg/kg Zn půda po (2M HNO3) mg/kg Zn půda po (Mehlich III) mg/kg Zn půda po (CAT) mg/kg Zn půda po (DTPA) mg/kg
1,00 0,95 0,85 0,80 0,82 0,57 0,78 -0,45 -0,66 -0,65 -0,70 0,44 0,61
Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg
Zn půda po (CaCl2) mg/kg Zn půda po (NH4NO3) mg/kg Zn plodina (zrno pšenice) mg/kg Zn plodina (sláma pšenice) mg/kg
výnos (zrno pšenice) g výnos (sláma pšenice) g
Zn půda po (Lučavka) mg/kg 0,95 1,00 0,91 0,85 0,91 0,59 0,82 -0,36 -0,54 -0,65 -0,62 0,29 0,47
Zn půda po (2M HNO3) mg/kg 0,85 0,91 1,00 0,96 0,89 0,80 0,95 -0,22 -0,32 -0,61 -0,58 0,19 0,47
Zn půda po (Mehlich III) mg/kg 0,80 0,85 0,96 1,00 0,86 0,88 0,98 -0,11 -0,19 -0,65 -0,65 0,14 0,46
Zn půda po (CAT) mg/kg 0,82 0,91 0,89 0,86 1,00 0,56 0,79 -0,18 -0,27 -0,74 -0,48 0,05 0,24
Zn půda po (DTPA) mg/kg 0,57 0,59 0,80 0,88 0,56 1,00 0,92 0,03 -0,06 -0,38 -0,63 0,17 0,52
Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,78 0,82 0,95 0,98 0,79 0,92 1,00 -0,15 -0,25 -0,55 -0,65 0,25 0,56
Zn půda po (CaCl2) mg/kg -0,45 -0,36 -0,22 -0,11 -0,18 0,03 -0,15 1,00 0,73 -0,02 0,19 -0,63 -0,52
Zn půda Zn plodina Zn plodina po (zrno pšenice) (sláma pšenice) (NH4NO3) mg/kg mg/kg mg/kg -0,66 -0,65 -0,70 -0,54 -0,65 -0,62 -0,32 -0,61 -0,58 -0,19 -0,65 -0,65 -0,27 -0,74 -0,48 -0,06 -0,38 -0,63 -0,25 -0,55 -0,65 0,73 -0,02 0,19 1,00 0,00 0,32 0,00 1,00 0,57 0,32 0,57 1,00 -0,78 0,11 -0,30 -0,69 -0,00 -0,46
výnos (zrno pšenice) g 0,44 0,29 0,19 0,14 0,05 0,17 0,25 -0,63 -0,78 0,11 -0,30 1,00 0,85
Výnos (sláma pšenice) g 0,61 0,47 0,47 0,46 0,24 0,52 0,56 -0,52 -0,69 -0,00 -0,46 0,85 1,00
Příloha 37: Korelační tabulka Korelace (pšenice.sta) Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 N=25 (Celé případy vynechány u ChD) Zhrnout podmínku: "varianta"="kontrola" and "rok"=2007 Proměnná
pH půdy
pH půdy Zn půda po (Lučavka) mg/kg Zn půda po (2M HNO3) mg/kg Zn půda po (Mehlich III) mg/kg Zn půda po (CAT) mg/kg Zn půda po (DTPA) mg/kg
1,00 0,98 0,93 0,92 0,94 0,54 0,90 -0,31 -0,38 -0,75 -0,66 0,29 0,41
Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg
Zn půda po (CaCl2) mg/kg Zn půda po (NH4NO3) mg/kg Zn plodina (zrno pšenice) mg/kg Zn plodina (sláma pšenice) mg/kg výnos (zrno pšenice) g výnos (sláma pšenice) g
Zn půda po (Lučavka) mg/kg 0,98 1,00 0,92 0,91 0,95 0,49 0,89 -0,16 -0,24 -0,67 -0,53 0,11 0,32
Zn půda po (2M HNO3) mg/kg 0,93 0,92 1,00 0,98 0,95 0,66 0,98 -0,14 -0,17 -0,58 -0,50 0,24 0,44
Zn půda po (Mehlich III) mg/kg 0,92 0,91 0,98 1,00 0,95 0,71 0,99 -0,07 -0,12 -0,56 -0,46 0,20 0,40
Zn půda po (CAT) mg/kg 0,94 0,95 0,95 0,95 1,00 0,48 0,93 -0,14 -0,19 -0,57 -0,46 0,14 0,42
Zn půda po (DTPA) mg/kg 0,54 0,49 0,66 0,71 0,48 1,00 0,72 0,05 -0,04 -0,40 -0,39 0,25 0,11
Zn půda po (Mehlich III) mg/kg 0,88 0,87 0,96 1,00 0,89 0,92 0,96 -0,22 -0,31 -0,55 -0,54 0,21 0,60
Zn půda po (CAT) mg/kg 0,80 0,91 0,90 0,89 1,00 0,72 0,86 -0,20 -0,29 -0,59 -0,55 0,12 0,41
Zn půda po (DTPA) mg/kg 0,76 0,67 0,89 0,92 0,72 1,00 0,92 -0,17 -0,24 -0,45 -0,46 0,17 0,56
Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,90 0,89 0,98 0,99 0,93 0,72 1,00 -0,07 -0,12 -0,55 -0,46 0,22 0,43
-0,31 -0,16 -0,14 -0,07 -0,14 0,05 -0,07 1,00 0,96 0,56 0,83 -0,85 -0,63
Zn půda po (NH4NO3) mg/kg -0,38 -0,24 -0,17 -0,12 -0,19 -0,04 -0,12 0,96 1,00 0,62 0,87 -0,79 -0,53
Zn půda po (CaCl2) mg/kg -0,54 -0,46 -0,33 -0,22 -0,20 -0,17 -0,26 1,00 0,91 0,30 0,65 -0,84 -0,64
Zn půda po (NH4NO3) mg/kg -0,65 -0,52 -0,39 -0,31 -0,29 -0,24 -0,32 0,91 1,00 0,49 0,83 -0,82 -0,67
Zn půda po (CaCl2) mg/kg
Zn plodina (zrno pšenice) mg/kg
Zn plodina (sláma pšenice) mg/kg
-0,75 -0,67 -0,58 -0,56 -0,57 -0,40 -0,55 0,56 0,62 1,00 0,84 -0,55 -0,25
-0,66 -0,53 -0,50 -0,46 -0,46 -0,39 -0,46 0,83 0,87 0,84 1,00 -0,76 -0,47
výnos (zrno pšenice) g 0,29 0,11 0,24 0,20 0,14 0,25 0,22 -0,85 -0,79 -0,55 -0,76 1,00 0,66
výnos (sláma pšenice) g 0,41 0,32 0,44 0,40 0,42 0,11 0,43 -0,63 -0,53 -0,25 -0,47 0,66 1,00
výnos (zrno pšenice) g 0,48 0,37 0,33 0,21 0,12 0,17 0,25 -0,84 -0,82 -0,26 -0,50 1,00 0,71
výnos (sláma pšenice) g 0,77 0,61 0,63 0,60 0,41 0,56 0,59 -0,64 -0,67 -0,54 -0,67 0,71 1,00
Příloha 38: Korelační tabulka Korelace uvnitř skupin (pšenice.sta) Skup.: varianta:Kal I Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 Filtr pro zahrnutí: "rok"=2006 Proměnné
pH půdy
pH půdy Zn půda po (Lučavka) mg/kg Zn půda po (2M HNO3) mg/kg Zn půda po (Mehlich III) mg/kg Zn půda po (CAT) mg/kg Zn půda po (DTPA) mg/kg
1,00 0,89 0,88 0,88 0,80 0,76 0,84 -0,54 -0,65 -0,71 -0,82 0,48 0,77
Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg
Zn půda po (CaCl2) mg/kg Zn půda po (NH4NO3) mg/kg Zn plodina (zrno pšenice) mg/kg Zn plodina (sláma pšenice) mg/kg
výnos (zrno pšenice) g výnos (sláma pšenice) g
Zn půda po (Lučavka) mg/kg 0,89 1,00 0,90 0,87 0,91 0,67 0,84 -0,46 -0,52 -0,57 -0,67 0,37 0,61
Zn půda po (2M HNO3) mg/kg 0,88 0,90 1,00 0,96 0,90 0,89 0,98 -0,33 -0,39 -0,52 -0,56 0,33 0,63
Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,84 0,84 0,98 0,96 0,86 0,92 1,00 -0,26 -0,32 -0,48 -0,50 0,25 0,59
Zn plodina Zn plodina (zrno pšenice) (sláma pšenice) mg/kg mg/kg -0,71 -0,57 -0,52 -0,55 -0,59 -0,45 -0,48 0,30 0,49 1,00 0,80 -0,26 -0,54
-0,82 -0,67 -0,56 -0,54 -0,55 -0,46 -0,50 0,65 0,83 0,80 1,00 -0,50 -0,67
Příloha 39: Korelační tabulka Korelace (pšenice.sta v pšenice.stw) Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 N=25 (Celé případy vynechány u ChD) Zhrnout podmínku: "varianta"="Kal I" and "rok"=2007 Proměnná
pH půdy
pH půdy Zn půda po (Lučavka) mg/kg Zn půda po (2M HNO3) mg/kg Zn půda po (Mehlich III) mg/kg Zn půda po (CAT) mg/kg Zn půda po (DTPA) mg/kg
1,00 0,95 0,90 0,89 0,93 0,45 0,88 -0,31 -0,62 -0,84 -0,57 0,31 0,54
Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg
Zn půda po (CaCl2) mg/kg Zn půda po (NH4NO3) mg/kg Zn plodina(zrno pšenice) mg/kg Zn plodina(sláma pšenice) mg/kg výnos (zrno pšenice) g výnos (sláma pšenice) g
Zn půda po (Lučavka) mg/kg 0,95 1,00 0,91 0,89 0,86 0,28 0,86 -0,27 -0,47 -0,72 -0,47 0,27 0,62
Zn půda po (2M HNO3) mg/kg 0,90 0,91 1,00 0,91 0,92 0,55 0,94 -0,07 -0,28 -0,60 -0,30 0,24 0,52
Zn půda po (Mehlich III) mg/kg 0,89 0,89 0,91 1,00 0,92 0,54 0,93 -0,12 -0,39 -0,68 -0,36 0,22 0,47
Zn půda po (CAT) mg/kg 0,93 0,86 0,92 0,92 1,00 0,68 0,95 -0,18 -0,50 -0,72 -0,45 0,35 0,50
Zn půda po (DTPA) mg/kg 0,45 0,28 0,55 0,54 0,68 1,00 0,62 0,20 -0,16 -0,33 -0,07 0,15 0,04
Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,88 0,86 0,94 0,93 0,95 0,62 1,00 -0,13 -0,34 -0,61 -0,36 0,33 0,56
Zn půda po (CaCl2) mg/kg -0,31 -0,27 -0,07 -0,12 -0,18 0,20 -0,13 1,00 0,76 0,62 0,94 -0,77 -0,65
Zn půda po (NH4NO3) mg/kg -0,62 -0,47 -0,28 -0,39 -0,50 -0,16 -0,34 0,76 1,00 0,90 0,91 -0,50 -0,38
Zn plodina (zrno pšenice) mg/kg
Zn plodina (sláma pšenice) mg/kg
-0,84 -0,72 -0,60 -0,68 -0,72 -0,33 -0,61 0,62 0,90 1,00 0,83 -0,45 -0,47
-0,57 -0,47 -0,30 -0,36 -0,45 -0,07 -0,36 0,94 0,91 0,83 1,00 -0,73 -0,63
výnos (zrno pšenice) g 0,31 0,27 0,24 0,22 0,35 0,15 0,33 -0,77 -0,50 -0,45 -0,73 1,00 0,78
výnos (sláma pšenice) g 0,54 0,62 0,52 0,47 0,50 0,04 0,56 -0,65 -0,38 -0,47 -0,63 0,78 1,00
Příloha 40: Korelační tabulka Korelace uvnitř skupin (pšenice.sta) Skup.: varianta:Kal II Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 Filtr pro zahrnutí: "rok"=2006 Proměnné
pH půdy
Zn půda po (Lučavka) mg/kg
Zn půda po (2M HNO3) mg/kg
Zn půda po (Mehlich III) mg/kg
Zn půda po (CAT) mg/kg
Zn půda po (DTPA) mg/kg
Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg
Zn půda po (CaCl2) mg/kg
Zn půda po (NH4NO3) mg/kg
Zn plodina (zrno pšenice) mg/kg
pH půdy Zn půda po (Lučavka) mg/kg Zn půda po (2M HNO3) mg/kg Zn půda po (Mehlich III) mg/kg Zn půda po (CAT) mg/kg Zn půda po (DTPA) mg/kg Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg Zn půda po (CaCl2) mg/kg Zn půda po (NH4NO3) mg/kg Zn plodina (zrno pšenice) mg/kg Zn plodina (sláma pšenice) mg/kg výnos (zrno pšenice) g výnos (sláma pšenice) g
1,00 0,49 0,10 0,16 0,22 0,05 0,15 -0,67 -0,73 -0,85 -0,77 0,59 0,52
0,49 1,00 0,74 0,74 0,69 0,69 0,80 -0,13 -0,25 -0,28 -0,35 0,40 0,54
0,10 0,74 1,00 0,87 0,76 0,70 0,92 0,25 0,16 0,19 0,04 0,18 0,53
0,16 0,74 0,87 1,00 0,75 0,75 0,89 0,18 0,03 0,08 -0,08 0,30 0,48
0,22 0,69 0,76 0,75 1,00 0,75 0,82 0,32 0,16 0,11 0,02 0,13 0,41
0,05 0,69 0,70 0,75 0,75 1,00 0,77 0,31 0,16 0,20 0,04 0,23 0,39
0,15 0,80 0,92 0,89 0,82 0,77 1,00 0,24 0,10 0,13 -0,02 0,21 0,53
-0,67 -0,13 0,25 0,18 0,32 0,31 0,24 1,00 0,97 0,91 0,90 -0,72 -0,25
-0,73 -0,25 0,16 0,03 0,16 0,16 0,10 0,97 1,00 0,93 0,94 -0,79 -0,28
-0,85 -0,28 0,19 0,08 0,11 0,20 0,13 0,91 0,93 1,00 0,94 -0,70 -0,26
Zn plodina Výnos (sláma pšenice) (zrno pšenice) g mg/kg -0,77 -0,35 0,04 -0,08 0,02 0,04 -0,02 0,90 0,94 0,94 1,00 -0,85 -0,35
0,59 0,40 0,18 0,30 0,13 0,23 0,21 -0,72 -0,79 -0,70 -0,85 1,00 0,58
Výnos (sláma pšenice) g 0,52 0,54 0,53 0,48 0,41 0,39 0,53 -0,25 -0,28 -0,26 -0,35 0,58 1,00
Příloha 41: Korelační tabulka Korelace (pšenice.sta v pšenice.stw) Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 N=28 (Celé případy vynechány u ChD) Zhrnout podmínku: "varianta"="Kal II" and "rok"=2007 Proměnná pH půdy Zn půda po (Lučavka) mg/kg Zn půda po (2M HNO3) mg/kg Zn půda po (Mehlich III) mg/kg Zn půda po (CAT) mg/kg Zn půda po (DTPA) mg/kg Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg
Zn půda po (CaCl2) mg/kg Zn půda po (NH4NO3) mg/kg Zn plodina(zrno pšenice) mg/kg Zn plodina(sláma pšenice) mg/kg výnos (zrno pšenice) g výnos (sláma pšenice) g
pH půdy 1,00 0,66 0,61 0,49 0,46 -0,60 0,48 -0,67 -0,77 -0,71 -0,58 0,51 0,36
Zn půda po (Lučavka) mg/kg 0,66 1,00 0,70 0,68 0,56 -0,36 0,54 -0,31 -0,44 -0,37 -0,32 0,23 0,08
Zn půda po (2M HNO3) mg/kg 0,61 0,70 1,00 0,64 0,73 -0,02 0,70 -0,20 -0,27 -0,31 -0,25 0,29 0,27
Zn půda po (Mehlich III) mg/kg 0,49 0,68 0,64 1,00 0,79 -0,08 0,66 -0,01 -0,10 -0,11 -0,01 0,03 0,16
Zn půda po (CAT) mg/kg 0,46 0,56 0,73 0,79 1,00 0,07 0,73 0,03 -0,03 -0,01 0,01 0,05 0,05
Zn půda po (DTPA) mg/kg -0,60 -0,36 -0,02 -0,08 0,07 1,00 0,08 0,71 0,78 0,60 0,49 -0,33 0,16
Zn půda po (Mehlich III) mg/kg 0,20 0,89 0,95 1,00 0,92 0,92 0,96 0,46 0,36 0,48 0,37 0,29 0,66
Zn půda po (CAT) mg/kg 0,18 0,88 0,91 0,92 1,00 0,93 0,95 0,54 0,45 0,52 0,45 0,20 0,63
Zn půda po (DTPA) mg/kg 0,11 0,87 0,89 0,92 0,93 1,00 0,93 0,54 0,45 0,57 0,46 0,24 0,64
0,48 0,54 0,70 0,66 0,73 0,08 1,00 0,03 -0,05 0,02 0,04 -0,02 0,22
Zn půda po (CaCl2) mg/kg -0,67 -0,31 -0,20 -0,01 0,03 0,71 0,03 1,00 0,98 0,93 0,91 -0,84 -0,39
Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,20 0,92 0,97 0,96 0,95 0,93 1,00 0,49 0,41 0,52 0,41 0,25 0,69
Zn půda po (CaCl2) mg/kg -0,40 0,27 0,49 0,46 0,54 0,54 0,49 1,00 0,96 0,83 0,91 -0,44 0,16
Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg
Zn půda po (NH4NO3) mg/kg -0,77 -0,44 -0,27 -0,10 -0,03 0,78 -0,05 0,98 1,00 0,92 0,88 -0,79 -0,37
Zn plodina (zrno pšenice) mg/kg
Zn plodina (sláma pšenice) mg/kg
-0,71 -0,37 -0,31 -0,11 -0,01 0,60 0,02 0,93 0,92 1,00 0,93 -0,88 -0,49
-0,58 -0,32 -0,25 -0,01 0,01 0,49 0,04 0,91 0,88 0,93 1,00 -0,95 -0,50
výnos (zrno pšenice) g 0,51 0,23 0,29 0,03 0,05 -0,33 -0,02 -0,84 -0,79 -0,88 -0,95 1,00 0,57
výnos (sláma pšenice) g 0,36 0,08 0,27 0,16 0,05 0,16 0,22 -0,39 -0,37 -0,49 -0,50 0,57 1,00
výnos (zrno pšenice) g 0,52 0,38 0,24 0,29 0,20 0,24 0,25 -0,44 -0,56 -0,33 -0,52 1,00 0,58
výnos (sláma pšenice) g 0,56 0,70 0,66 0,66 0,63 0,64 0,69 0,16 0,07 0,13 0,11 0,58 1,00
Příloha 42: Korelační tabulka Korelace (pšenice.sta) Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 N=60 (Celé případy vynechány u ChD) Filtr pro zahrnutí: "rok"=2006 Filtr pro vyjmutí: "varianta"="kontrola" Proměnná
pH půdy
pH půdy Zn půda po (Lučavka) mg/kg Zn půda po (2M HNO3) mg/kg Zn půda po (Mehlich III) mg/kg Zn půda po (CAT) mg/kg Zn půda po (DTPA) mg/kg Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg Zn půda po (CaCl2) mg/kg Zn půda po (NH4NO3) mg/kg Zn plodina (zrno pšenice) mg/kg Zn plodina (sláma pšenice) mg/kg výnos (zrno pšenice) g výnos (sláma pšenice) g
1,00 0,41 0,16 0,20 0,18 0,11 0,20 -0,40 -0,50 -0,58 -0,50 0,52 0,56
Zn půda po (Lučavka) mg/kg 0,41 1,00 0,89 0,89 0,88 0,87 0,92 0,27 0,18 0,28 0,19 0,38 0,70
Zn půda po (2M HNO3) mg/kg 0,16 0,89 1,00 0,95 0,91 0,89 0,97 0,49 0,42 0,52 0,41 0,24 0,66
Zn půda po (NH4NO3) mg/kg -0,50 0,18 0,42 0,36 0,45 0,45 0,41 0,96 1,00 0,86 0,95 -0,56 0,07
Zn plodina Zn plodina (zrno pšenice) (sláma pšenice) mg/kg mg/kg -0,58 0,28 0,52 0,48 0,52 0,57 0,52 0,83 0,86 1,00 0,90 -0,33 0,13
-0,50 0,19 0,41 0,37 0,45 0,46 0,41 0,91 0,95 0,90 1,00 -0,52 0,11
Příloha 43: Korelační tabulka Korelace (pšenice.sta v pšenice.stw) Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 N=53 (Celé případy vynechány u ChD) Zhrnout podmínku: "rok"=2007 Vyloučit podmínku: "varianta"="kontrola" Proměnná
pH půdy
pH půdy Zn půda po (Lučavka) mg/kg Zn půda po (2M HNO3) mg/kg Zn půda po (Mehlich III) mg/kg Zn půda po (CAT) mg/kg Zn půda po (DTPA) mg/kg
1,00 0,35 0,25 0,25 0,15 -0,17 0,24 -0,44 -0,52 -0,55 -0,46 0,42 0,44
Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg
Zn půda po (CaCl2) mg/kg Zn půda po (NH4NO3) mg/kg Zn plodina (zrno pšenice) mg/kg Zn plodina(sláma pšenice) mg/kg výnos (zrno pšenice) g výnos (sláma pšenice) g
Zn půda po (Lučavka) mg/kg 0,35 1,00 0,93 0,91 0,92 0,75 0,88 0,30 0,31 0,35 0,20 0,11 0,31
Zn půda po (2M HNO3) mg/kg 0,25 0,93 1,00 0,91 0,95 0,81 0,92 0,34 0,38 0,39 0,24 0,11 0,30
Zn půda po (Mehlich III) mg/kg 0,25 0,91 0,91 1,00 0,94 0,76 0,91 0,40 0,41 0,43 0,31 0,02 0,27
Zn půda po (CAT) mg/kg 0,15 0,92 0,95 0,94 1,00 0,87 0,93 0,45 0,49 0,53 0,36 0,02 0,23
Zn půda po (DTPA) mg/kg -0,17 0,75 0,81 0,76 0,87 1,00 0,80 0,68 0,74 0,71 0,53 -0,11 0,20
Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,24 0,88 0,92 0,91 0,93 0,80 1,00 0,41 0,43 0,49 0,34 0,01 0,29
Zn půda po (CaCl2) mg/kg -0,44 0,30 0,34 0,40 0,45 0,68 0,41 1,00 0,98 0,92 0,92 -0,62 -0,15
Zn půda po (NH4NO3) mg/kg -0,52 0,31 0,38 0,41 0,49 0,74 0,43 0,98 1,00 0,94 0,89 -0,57 -0,13
Zn půda po (Mehlich III) mg/kg 0,22 0,91 0,96 1,00 0,93 0,93 0,97 0,50 0,42 0,55 0,44 0,32 0,67
Zn půda po (CAT) mg/kg 0,18 0,89 0,93 0,93 1,00 0,94 0,95 0,57 0,50 0,59 0,52 0,25 0,64
Zn půda po (DTPA) mg/kg 0,11 0,88 0,91 0,93 0,94 1,00 0,95 0,57 0,51 0,64 0,53 0,29 0,66
Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,21 0,92 0,97 0,97 0,95 0,95 1,00 0,53 0,46 0,58 0,49 0,30 0,70
Zn půda po (CaCl2) mg/kg -0,32 0,33 0,53 0,50 0,57 0,57 0,53 1,00 0,96 0,82 0,91 -0,34 0,22
Zn půda po (NH4NO3) mg/kg -0,44 0,25 0,47 0,42 0,50 0,51 0,46 0,96 1,00 0,84 0,95 -0,46 0,13
Zn plodina (zrno pšenice) mg/kg
Zn plodina (sláma pšenice) mg/kg
-0,55 0,35 0,39 0,43 0,53 0,71 0,49 0,92 0,94 1,00 0,91 -0,62 -0,21
-0,46 0,20 0,24 0,31 0,36 0,53 0,34 0,92 0,89 0,91 1,00 -0,77 -0,29
výnos (zrno pšenice) g 0,42 0,11 0,11 0,02 0,02 -0,11 0,01 -0,62 -0,57 -0,62 -0,77 1,00 0,64
výnos (sláma pšenice) g 0,44 0,31 0,30 0,27 0,23 0,20 0,29 -0,15 -0,13 -0,21 -0,29 0,64 1,00
Příloha 44: Korelační tabulka Korelace (pšenice.sta) Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 N=90 (Celé případy vynechány u ChD) Filtr pro zahrnutí: "rok"=2006 Proměnná
pH půdy
pH půdy Zn půda po (Lučavka) mg/kg Zn půda po (2M HNO3) mg/kg Zn půda po (Mehlich III) mg/kg Zn půda po (CAT) mg/kg Zn půda po (DTPA) mg/kg Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg Zn půda po (CaCl2) mg/kg Zn půda po (NH4NO3) mg/kg Zn plodina (zrno pšenice) mg/kg Zn plodina (sláma pšenice) mg/kg výnos (zrno pšenice) g výnos (sláma pšenice) g
1,00 0,43 0,18 0,22 0,18 0,11 0,21 -0,32 -0,44 -0,48 -0,41 0,48 0,50
Zn půda po (Lučavka) mg/kg 0,43 1,00 0,90 0,91 0,89 0,88 0,92 0,33 0,25 0,36 0,28 0,40 0,71
Zn půda po (2M HNO3) mg/kg 0,18 0,90 1,00 0,96 0,93 0,91 0,97 0,53 0,47 0,58 0,49 0,29 0,67
Zn plodina Zn plodina výnos (zrno pšenice) (sláma pšenice) (zrno pšenice) g mg/kg mg/kg -0,48 0,36 0,58 0,55 0,59 0,64 0,58 0,82 0,84 1,00 0,90 -0,17 0,29
-0,41 0,28 0,49 0,44 0,52 0,53 0,49 0,91 0,95 0,90 1,00 -0,37 0,22
0,48 0,40 0,29 0,32 0,25 0,29 0,30 -0,34 -0,46 -0,17 -0,37 1,00 0,65
výnos (sláma pšenice) g 0,50 0,71 0,67 0,67 0,64 0,66 0,70 0,22 0,13 0,29 0,22 0,65 1,00
Příloha 45: Korelační tabulka Korelace (pšenice.sta v pšenice.stw) Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 N=78 (Celé případy vynechány u ChD) Zhrnout podmínku: "rok"=2007 Proměnná
pH půdy
pH půdy Zn půda po (Lučavka) mg/kg Zn půda po (2M HNO3) mg/kg Zn půda po (Mehlich III) mg/kg Zn půda po (CAT) mg/kg Zn půda po (DTPA) mg/kg
1,00 0,33 0,20 0,21 0,11 -0,12 0,20 -0,37 -0,43 -0,51 -0,39 0,38 0,42
Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg
Zn půda po (CaCl2) mg/kg Zn půda po (NH4NO3) mg/kg Zn plodina(zrno pšenice) mg/kg Zn plodina(sláma pšenice) mg/kg výnos (zrno pšenice) g výnos (sláma pšenice) g
Zn půda po (Lučavka) mg/kg 0,33 1,00 0,94 0,93 0,93 0,80 0,91 0,38 0,42 0,44 0,29 0,10 0,28
Zn půda po (2M HNO3) mg/kg 0,20 0,94 1,00 0,94 0,96 0,86 0,95 0,42 0,48 0,50 0,33 0,10 0,26
Zn půda po (Mehlich III) mg/kg 0,21 0,93 0,94 1,00 0,95 0,83 0,93 0,47 0,50 0,52 0,39 0,04 0,25
Zn půda po (CAT) mg/kg 0,11 0,93 0,96 0,95 1,00 0,91 0,95 0,51 0,57 0,61 0,43 0,03 0,20
Zn půda po (DTPA) mg/kg -0,12 0,80 0,86 0,83 0,91 1,00 0,85 0,70 0,77 0,75 0,57 -0,06 0,17
Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,20 0,91 0,95 0,93 0,95 0,85 1,00 0,48 0,52 0,56 0,41 0,03 0,26
Zn půda po (CaCl2) mg/kg -0,37 0,38 0,42 0,47 0,51 0,70 0,48 1,00 0,97 0,91 0,92 -0,53 -0,09
Zn půda po (NH4NO3) mg/kg -0,43 0,42 0,48 0,50 0,57 0,77 0,52 0,97 1,00 0,94 0,90 -0,49 -0,08
Zn plodina (zrno pšenice) mg/kg
Zn plodina (sláma pšenice) mg/kg
-0,51 0,44 0,50 0,52 0,61 0,75 0,56 0,91 0,94 1,00 0,91 -0,53 -0,14
-0,39 0,29 0,33 0,39 0,43 0,57 0,41 0,92 0,90 0,91 1,00 -0,67 -0,20
výnos (zrno pšenice) g 0,38 0,10 0,10 0,04 0,03 -0,06 0,03 -0,53 -0,49 -0,53 -0,67 1,00 0,62
výnos (sláma pšenice) g 0,42 0,28 0,26 0,25 0,20 0,17 0,26 -0,09 -0,08 -0,14 -0,20 0,62 1,00
Příloha 46: Korelační tabulka Korelace uvnitř skupin (kukuřice.sta) Skup.: varianta:kontrola Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 Filtr pro zahrnutí: "rok"=2006 Zn půda po pH Proměnné (Lučavka) půdy mg/kg pH půdy 1,00 0,94 Zn půda po (Lučavka) mg/kg 0,94 1,00 Zn půda po (2M HNO3) mg/kg 0,85 0,91 Zn půda po (Mehlich III) mg/kg 0,74 0,84 Zn půda po (CAT) mg/kg 0,80 0,93 Zn půda po (DTPA) mg/kg 0,57 0,63 Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,81 0,90 Zn půda po (CaCl2) mg/kg -0,31 -0,20 Zn půda po (NH4NO3) mg/kg -0,59 -0,37 Zn plodina (kukuřice) mg/kg -0,41 -0,31 suchá hmota kukuřice g 0,29 0,18
Zn půda po (2M HNO3) mg/kg 0,85 0,91 1,00 0,92 0,86 0,81 0,98 -0,03 -0,15 -0,23 0,41
Zn půda po (Mehlich III) mg/kg 0,74 0,84 0,92 1,00 0,83 0,77 0,94 -0,04 -0,07 -0,23 0,39
Zn půda po (CAT) mg/kg 0,80 0,93 0,86 0,83 1,00 0,52 0,87 -0,14 -0,16 -0,18 -0,00
Zn půda po (DTPA) mg/kg 0,57 0,63 0,81 0,77 0,52 1,00 0,83 0,05 -0,01 -0,12 0,74
Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,81 0,90 0,98 0,94 0,87 0,83 1,00 -0,03 -0,09 -0,22 0,40
Zn půda po (CaCl2) mg/kg -0,31 -0,20 -0,03 -0,04 -0,14 0,05 -0,03 1,00 0,68 0,08 -0,04
Zn půda po (NH4NO3) mg/kg -0,59 -0,37 -0,15 -0,07 -0,16 -0,01 -0,09 0,68 1,00 0,32 -0,14
Zn plodina (kukuřice) mg/kg -0,41 -0,31 -0,23 -0,23 -0,18 -0,12 -0,22 0,08 0,32 1,00 -0,26
suchá hmota kukuřice g 0,29 0,18 0,41 0,39 -0,00 0,74 0,40 -0,04 -0,14 -0,26 1,00
Příloha 47: Korelační tabulka Korelace (Kukuřice.sta) Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 N=30 (Celé případy vynechány u ChD) Filtr pro zahrnutí: "varianta"="kontrola" and "rok"=2007 Proměnná
pH půdy
pH půdy Zn půda po (Lučavka) mg/kg Zn půda po (2M HNO3) mg/kg Zn půda po (Mehlich III) mg/kg Zn půda po (CAT) mg/kg Zn půda po (DTPA) mg/kg Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg Zn půda po (CaCl2) mg/kg Zn půda po (NH4NO3) mg/kg Zn plodina (kukuřice) mg/kg výnos (suchá hmota kukuřice) g
1,00 0,99 0,94 0,88 0,92 0,33 0,89 -0,19 -0,51 -0,68 0,35
Zn půda po (Lučavka) mg/kg 0,99 1,00 0,93 0,88 0,93 0,30 0,88 -0,15 -0,46 -0,61 0,26
Zn půda po (2M HNO3) mg/kg 0,94 0,93 1,00 0,98 0,94 0,56 0,98 -0,10 -0,23 -0,47 0,46
Zn půda po (Mehlich III) mg/kg 0,88 0,88 0,98 1,00 0,91 0,63 0,98 -0,05 -0,08 -0,33 0,44
Zn půda po (CAT) mg/kg 0,92 0,93 0,94 0,91 1,00 0,34 0,91 -0,11 -0,31 -0,48 0,30
Zn půda po (DTPA) mg/kg 0,33 0,30 0,56 0,63 0,34 1,00 0,61 0,04 0,31 0,02 0,72
Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,89 0,88 0,98 0,98 0,91 0,61 1,00 -0,06 -0,14 -0,40 0,49
Zn půda po (CaCl2) mg/kg -0,19 -0,15 -0,10 -0,05 -0,11 0,04 -0,06 1,00 0,34 0,30 -0,10
Zn půda po (NH4NO3) mg/kg -0,51 -0,46 -0,23 -0,08 -0,31 0,31 -0,14 0,34 1,00 0,91 -0,10
Zn plodina (kukuřice) mg/kg -0,68 -0,61 -0,47 -0,33 -0,48 0,02 -0,40 0,30 0,91 1,00 -0,39
výnos (suchá hmota kukuřice) g 0,35 0,26 0,46 0,44 0,30 0,72 0,49 -0,10 -0,10 -0,39 1,00
Příloha 48: Korelační tabulka Korelace uvnitř skupin (kukuřice.sta) Skup.: varianta:Kal I Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 Filtr pro zahrnutí: "rok"=2006 Zn půda po pH Proměnné (Lučavka) půdy mg/kg pH půdy 1,00 0,93 Zn půda po (Lučavka) mg/kg 0,93 1,00 Zn půda po (2M HNO3) mg/kg 0,88 0,90 Zn půda po (Mehlich III) mg/kg 0,82 0,89 Zn půda po (CAT) mg/kg 0,85 0,95 Zn půda po (DTPA) mg/kg 0,43 0,45 Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,82 0,87 Zn půda po (CaCl2) mg/kg -0,49 -0,28 Zn půda po (NH4NO3) mg/kg -0,71 -0,49 Zn plodina (kukuřice) mg/kg -0,70 -0,56 suchá hmota kukuřice g 0,75 0,62
Zn půda po (2M HNO3) mg/kg 0,88 0,90 1,00 0,96 0,88 0,69 0,96 -0,27 -0,45 -0,51 0,73
Zn půda po (Mehlich III) mg/kg 0,82 0,89 0,96 1,00 0,89 0,76 0,97 -0,10 -0,31 -0,39 0,67
Zn půda po (CAT) mg/kg 0,85 0,95 0,88 0,89 1,00 0,46 0,88 -0,17 -0,34 -0,49 0,55
Zn půda po (DTPA) mg/kg 0,43 0,45 0,69 0,76 0,46 1,00 0,77 0,09 -0,12 -0,01 0,48
Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,82 0,87 0,96 0,97 0,88 0,77 1,00 -0,17 -0,34 -0,45 0,71
Zn půda po (CaCl2) mg/kg -0,49 -0,28 -0,27 -0,10 -0,17 0,09 -0,17 1,00 0,85 0,57 -0,38
Zn půda po (NH4NO3) mg/kg -0,71 -0,49 -0,45 -0,31 -0,34 -0,12 -0,34 0,85 1,00 0,67 -0,54
Zn plodina (kukuřice) mg/kg -0,70 -0,56 -0,51 -0,39 -0,49 -0,01 -0,45 0,57 0,67 1,00 -0,68
suchá hmota kukuřice g 0,75 0,62 0,73 0,67 0,55 0,48 0,71 -0,38 -0,54 -0,68 1,00
Příloha 49: Korelační tabulka Korelace (Kukuřice.sta v kukuřice.stw) Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 N=30 (Celé případy vynechány u ChD) Filtr pro zahrnutí: "varianta"="Kal I" and "rok"=2007 Proměnná
pH půdy
pH půdy Zn půda po (Lučavka) mg/kg Zn půda po (2M HNO3) mg/kg Zn půda po (Mehlich III) mg/kg Zn půda po (CAT) mg/kg Zn půda po (DTPA) mg/kg Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg Zn půda po (CaCl2) mg/kg Zn půda po (NH4NO3) mg/kg Zn plodina (kukuřice) mg/kg výnos (suchá hmota kukuřice) g
1,00 0,96 0,90 0,84 0,82 -0,11 0,84 -0,47 -0,67 -0,66 0,36
Zn půda po (Lučavka) mg/kg 0,96 1,00 0,89 0,87 0,82 0,00 0,86 -0,34 -0,57 -0,52 0,22
Zn půda po (2M HNO3) mg/kg 0,90 0,89 1,00 0,94 0,89 0,18 0,94 -0,26 -0,41 -0,43 0,34
Zn půda po (Mehlich III) mg/kg 0,84 0,87 0,94 1,00 0,95 0,39 0,92 -0,13 -0,27 -0,27 0,38
Zn půda po (CAT) mg/kg 0,82 0,82 0,89 0,95 1,00 0,37 0,89 -0,28 -0,40 -0,39 0,48
Zn půda po (DTPA) mg/kg -0,11 0,00 0,18 0,39 0,37 1,00 0,26 0,46 0,53 0,59 0,07
Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,84 0,86 0,94 0,92 0,89 0,26 1,00 -0,20 -0,33 -0,36 0,30
Zn půda po (CaCl2) mg/kg -0,47 -0,34 -0,26 -0,13 -0,28 0,46 -0,20 1,00 0,91 0,88 -0,50
Zn půda po (NH4NO3) mg/kg -0,67 -0,57 -0,41 -0,27 -0,40 0,53 -0,33 0,91 1,00 0,93 -0,41
Zn plodina (kukuřice) mg/kg -0,66 -0,52 -0,43 -0,27 -0,39 0,59 -0,36 0,88 0,93 1,00 -0,46
výnos (suchá hmota kukuřice) g 0,36 0,22 0,34 0,38 0,48 0,07 0,30 -0,50 -0,41 -0,46 1,00
Příloha 50: Korelační tabulka Korelace uvnitř skupin (kukuřice.sta) Skup.: varianta:Kal II Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 Filtr pro zahrnutí: "rok"=2006 Zn půda po pH Proměnné (Lučavka) půdy mg/kg pH půdy 1,00 0,74 Zn půda po (Lučavka) mg/kg 0,74 1,00 Zn půda po (2M HNO3) mg/kg 0,61 0,83 Zn půda po (Mehlich III) mg/kg 0,54 0,80 Zn půda po (CAT) mg/kg 0,71 0,85 Zn půda po (DTPA) mg/kg 0,40 0,69 Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,55 0,87 Zn půda po (CaCl2) mg/kg -0,73 -0,50 Zn půda po (NH4NO3) mg/kg -0,80 -0,59 Zn plodina (kukuřice) mg/kg -0,86 -0,77 suchá hmota kukuřice g 0,43 0,42
Zn půda po (2M HNO3) mg/kg 0,61 0,83 1,00 0,67 0,72 0,60 0,82 -0,49 -0,53 -0,67 0,53
Zn půda po (Mehlich III) mg/kg 0,54 0,80 0,67 1,00 0,63 0,80 0,82 -0,30 -0,37 -0,58 0,31
Zn půda po (CAT) mg/kg 0,71 0,85 0,72 0,63 1,00 0,47 0,71 -0,30 -0,39 -0,74 0,25
Zn půda po (DTPA) mg/kg 0,40 0,69 0,60 0,80 0,47 1,00 0,73 -0,36 -0,38 -0,53 0,29
Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,55 0,87 0,82 0,82 0,71 0,73 1,00 -0,43 -0,47 -0,63 0,42
Zn půda po (CaCl2) mg/kg -0,73 -0,50 -0,49 -0,30 -0,30 -0,36 -0,43 1,00 0,96 0,69 -0,44
Zn půda po (NH4NO3) mg/kg -0,80 -0,59 -0,53 -0,37 -0,39 -0,38 -0,47 0,96 1,00 0,77 -0,54
Zn plodina (kukuřice) mg/kg -0,86 -0,77 -0,67 -0,58 -0,74 -0,53 -0,63 0,69 0,77 1,00 -0,54
suchá hmota kukuřice g 0,43 0,42 0,53 0,31 0,25 0,29 0,42 -0,44 -0,54 -0,54 1,00
Příloha 51: Korelační tabulka Korelace (Kukuřice.sta v kukuřice.stw) Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 N=30 (Celé případy vynechány u ChD) Filtr pro zahrnutí: "varianta"="Kal II" and "rok"=2007 Proměnná
pH půdy
pH půdy Zn půda po (Lučavka) mg/kg Zn půda po (2M HNO3) mg/kg Zn půda po (Mehlich III) mg/kg Zn půda po (CAT) mg/kg Zn půda po (DTPA) mg/kg Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg Zn půda po (CaCl2) mg/kg Zn půda po (NH4NO3) mg/kg Zn plodina (kukuřice) mg/kg výnos (suchá hmota kukuřice) g
1,00 0,86 0,86 0,81 0,73 -0,71 0,79 -0,71 -0,80 -0,81 0,23
Zn půda po (Lučavka) mg/kg 0,86 1,00 0,90 0,80 0,87 -0,53 0,91 -0,51 -0,61 -0,61 0,31
Zn půda po (2M HNO3) mg/kg 0,86 0,90 1,00 0,88 0,87 -0,53 0,89 -0,49 -0,58 -0,62 0,19
Zn půda po (Mehlich III) mg/kg 0,81 0,80 0,88 1,00 0,90 -0,39 0,80 -0,38 -0,48 -0,47 0,12
Zn půda po (CAT) mg/kg 0,73 0,87 0,87 0,90 1,00 -0,32 0,82 -0,31 -0,40 -0,41 0,31
Zn půda po (DTPA) mg/kg -0,71 -0,53 -0,53 -0,39 -0,32 1,00 -0,47 0,45 0,53 0,76 -0,33
Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,79 0,91 0,89 0,80 0,82 -0,47 1,00 -0,40 -0,49 -0,53 0,16
Zn půda po (CaCl2) mg/kg -0,71 -0,51 -0,49 -0,38 -0,31 0,45 -0,40 1,00 0,99 0,90 -0,36
Zn půda po (NH4NO3) mg/kg -0,80 -0,61 -0,58 -0,48 -0,40 0,53 -0,49 0,99 1,00 0,92 -0,33
Zn plodina (kukuřice) mg/kg -0,81 -0,61 -0,62 -0,47 -0,41 0,76 -0,53 0,90 0,92 1,00 -0,45
výnos (suchá hmota kukuřice) g 0,23 0,31 0,19 0,12 0,31 -0,33 0,16 -0,36 -0,33 -0,45 1,00
Příloha 52: Korelační tabulka Korelace (kukuřice.sta v kukuřice.stw) Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 N=60 (Celé případy vynechány u ChD) Filtr pro zahrnutí: "rok"=2006 Filtr pro vyjmutí: "varianta"="kontrola" Zn půda po pH Proměnná (Lučavka) půdy mg/kg pH půdy 1,00 0,60 Zn půda po (Lučavka) mg/kg 0,60 1,00 Zn půda po (2M HNO3) mg/kg 0,42 0,93 Zn půda po (Mehlich III) mg/kg 0,40 0,93 Zn půda po (CAT) mg/kg 0,45 0,93 Zn půda po (DTPA) mg/kg 0,27 0,86 Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,40 0,94 Zn půda po (CaCl2) mg/kg -0,46 0,03 Zn půda po (NH4NO3) mg/kg -0,53 0,02 Zn plodina (kukuřice) mg/kg -0,39 0,22 suchá hmota kukuřice g 0,61 0,54
Zn půda po (2M HNO3) mg/kg 0,42 0,93 1,00 0,92 0,92 0,89 0,95 0,07 0,10 0,32 0,53
Zn půda po (Mehlich III) mg/kg 0,40 0,93 0,92 1,00 0,91 0,95 0,95 0,20 0,21 0,41 0,46
Zn půda po (CAT) mg/kg 0,45 0,93 0,92 0,91 1,00 0,86 0,92 0,17 0,17 0,30 0,41
Zn půda po (DTPA) mg/kg 0,27 0,86 0,89 0,95 0,86 1,00 0,93 0,20 0,23 0,45 0,41
Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,40 0,94 0,95 0,95 0,92 0,93 1,00 0,11 0,12 0,33 0,50
Zn půda po (CaCl2) mg/kg -0,46 0,03 0,07 0,20 0,17 0,20 0,11 1,00 0,96 0,72 -0,20
Zn půda po (NH4NO3) mg/kg -0,53 0,02 0,10 0,21 0,17 0,23 0,12 0,96 1,00 0,79 -0,27
Zn plodina (kukuřice) mg/kg -0,39 0,22 0,32 0,41 0,30 0,45 0,33 0,72 0,79 1,00 -0,11
suchá hmota kukuřice g 0,61 0,54 0,53 0,46 0,41 0,41 0,50 -0,20 -0,27 -0,11 1,00
Příloha 53: Korelační tabulka Korelace (Kukuřice.sta v kukuřice.stw) Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 N=60 (Celé případy vynechány u ChD) Filtr pro zahrnutí: "rok"=2007 Filtr pro vyjmutí: "varianta"="kontrola" Proměnná
pH půdy
pH půdy Zn půda po (Lučavka) mg/kg Zn půda po (2M HNO3) mg/kg Zn půda po (Mehlich III) mg/kg Zn půda po (CAT) mg/kg Zn půda po (DTPA) mg/kg Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg Zn půda po (CaCl2) mg/kg Zn půda po (NH4NO3) mg/kg Zn plodina (kukuřice) mg/kg výnos (suchá hmota kukuřice) g
1,00 0,66 0,54 0,50 0,43 0,04 0,56 -0,38 -0,49 -0,51 0,32
Zn půda po (Lučavka) mg/kg 0,66 1,00 0,93 0,89 0,91 0,60 0,95 -0,00 -0,05 -0,03 0,47
Zn půda po (2M HNO3) mg/kg 0,54 0,93 1,00 0,96 0,96 0,75 0,96 0,14 0,11 0,12 0,47
Zn půda po (Mehlich III) mg/kg 0,50 0,89 0,96 1,00 0,97 0,80 0,93 0,23 0,20 0,23 0,46
Zn půda po (CAT) mg/kg 0,43 0,91 0,96 0,97 1,00 0,81 0,93 0,26 0,23 0,26 0,52
Zn půda po (DTPA) mg/kg 0,04 0,60 0,75 0,80 0,81 1,00 0,71 0,52 0,57 0,63 0,41
Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,56 0,95 0,96 0,93 0,93 0,71 1,00 0,14 0,11 0,12 0,44
Zn půda po (CaCl2) mg/kg -0,38 -0,00 0,14 0,23 0,26 0,52 0,14 1,00 0,98 0,90 -0,02
Zn půda po (NH4NO3) mg/kg -0,49 -0,05 0,11 0,20 0,23 0,57 0,11 0,98 1,00 0,93 -0,02
Zn plodina (kukuřice) mg/kg -0,51 -0,03 0,12 0,23 0,26 0,63 0,12 0,90 0,93 1,00 -0,09
výnos (suchá hmota kukuřice) g 0,32 0,47 0,47 0,46 0,52 0,41 0,44 -0,02 -0,02 -0,09 1,00
Příloha 54: Korelační tabulka Korelace (kukuřice.sta v kukuřice.stw) Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 N=90 (Celé případy vynechány u ChD) Filtr pro zahrnutí: "rok"=2006 Zn půda po pH Proměnná (Lučavka) půdy mg/kg pH půdy 1,00 0,60 Zn půda po (Lučavka) mg/kg 0,60 1,00 Zn půda po (2M HNO3) mg/kg 0,40 0,93 Zn půda po (Mehlich III) mg/kg 0,38 0,93 Zn půda po (CAT) mg/kg 0,40 0,93 Zn půda po (DTPA) mg/kg 0,25 0,87 Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,38 0,94 Zn půda po (CaCl2) mg/kg -0,35 0,14 Zn půda po (NH4NO3) mg/kg -0,44 0,13 Zn plodina (kukuřice) mg/kg -0,30 0,33 suchá hmota kukuřice g 0,42 0,59
Zn půda po (2M HNO3) mg/kg 0,40 0,93 1,00 0,94 0,94 0,92 0,96 0,19 0,22 0,43 0,61
Zn půda po (Mehlich III) mg/kg 0,38 0,93 0,94 1,00 0,92 0,96 0,96 0,30 0,32 0,51 0,60
Zn půda po (CAT) mg/kg 0,40 0,93 0,94 0,92 1,00 0,89 0,93 0,26 0,27 0,42 0,51
Zn půda po (DTPA) mg/kg 0,25 0,87 0,92 0,96 0,89 1,00 0,94 0,30 0,34 0,55 0,58
Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,38 0,94 0,96 0,96 0,93 0,94 1,00 0,22 0,24 0,45 0,60
Zn půda po (CaCl2) mg/kg -0,35 0,14 0,19 0,30 0,26 0,30 0,22 1,00 0,96 0,73 0,04
Zn půda po (NH4NO3) mg/kg -0,44 0,13 0,22 0,32 0,27 0,34 0,24 0,96 1,00 0,80 0,01
Zn plodina (kukuřice) mg/kg -0,30 0,33 0,43 0,51 0,42 0,55 0,45 0,73 0,80 1,00 0,16
suchá hmota kukuřice g 0,42 0,59 0,61 0,60 0,51 0,58 0,60 0,04 0,01 0,16 1,00
Příloha 55: Korelační tabulka Korelace (Kukuřice.sta v kukuřice.stw) Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 N=90 (Celé případy vynechány u ChD) Filtr pro zahrnutí: "rok"=2007 Proměnná
pH půdy
pH půdy Zn půda po (Lučavka) mg/kg Zn půda po (2M HNO3) mg/kg Zn půda po (Mehlich III) mg/kg Zn půda po (CAT) mg/kg Zn půda po (DTPA) mg/kg Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg Zn půda po (CaCl2) mg/kg Zn půda po (NH4NO3) mg/kg Zn plodina (kukuřice) mg/kg výnos (suchá hmota kukuřice) g
1,00 0,62 0,48 0,46 0,36 0,09 0,49 -0,26 -0,37 -0,39 0,34
Zn půda po (Lučavka) mg/kg 0,62 1,00 0,94 0,91 0,91 0,68 0,95 0,13 0,09 0,12 0,51
Zn půda po (2M HNO3) mg/kg 0,48 0,94 1,00 0,97 0,96 0,82 0,97 0,26 0,26 0,28 0,53
Zn půda po (Mehlich III) mg/kg 0,46 0,91 0,97 1,00 0,97 0,85 0,94 0,34 0,33 0,37 0,53
Zn půda po (CAT) mg/kg 0,36 0,91 0,96 0,97 1,00 0,85 0,94 0,36 0,36 0,39 0,54
Zn půda po (DTPA) mg/kg 0,09 0,68 0,82 0,85 0,85 1,00 0,78 0,58 0,63 0,69 0,51
Zn půda po (0,43M HNO3) mg/kg 0,49 0,95 0,97 0,94 0,94 0,78 1,00 0,26 0,25 0,27 0,51
Zn půda po (CaCl2) mg/kg -0,26 0,13 0,26 0,34 0,36 0,58 0,26 1,00 0,97 0,89 0,10
Zn půda po (NH4NO3) mg/kg -0,37 0,09 0,26 0,33 0,36 0,63 0,25 0,97 1,00 0,94 0,11
Zn plodina (kukuřice) mg/kg -0,39 0,12 0,28 0,37 0,39 0,69 0,27 0,89 0,94 1,00 0,06
výnos (suchá hmota kukuřice) g 0,34 0,51 0,53 0,53 0,54 0,51 0,51 0,10 0,11 0,06 1,00
Příloha 56: Obsah Zn v půdě (výluh Mehlich III) v závislosti na obsahu Zn ve špenátu r. 2006 (kal I + kal II)
Příloha 57: Obsah Zn v půdě (výluh NH4NO3) v závislosti na obsahu Zn ve špenátu r. 2006 (kal I + kal II)
Příloha 58: Obsah Zn v půdě (výluh DTPA) v závislosti na obsahu Zn v mrkvi r. 2005 (kal I + kal II)
Příloha 59: Obsah Zn v půdě (výluh NH4NO3) v závislosti na obsahu Zn v mrkvi r. 2005 (kal I + kal II)
Příloha 60: Obsah Zn v půdě (výluh Mehlich III) v závislosti na obsahu Zn v mrkvi r. 2006 (kal I + kal II)
Příloha 61: Obsah Zn v půdě (výluh NH4NO3) v závislosti na obsahu Zn v mrkvi r. 2006 (kal I + kal II)
Příloha 62: Obsah Zn v půdě (výluh NH4NO3) v závislosti na obsahu Zn v zrnu pšenice r. 2006 (kal I + kal II)
Příloha 63: Obsah Zn v půdě (výluh NH4NO3) v závislosti na obsahu Zn v zrnu pšenice r. 2007 (kal I + kal II)
Příloha 64: Obsah Zn v půdě (výluh NH4NO3) v závislosti na obsahu Zn ve slámě pšenice r. 2006 (kal I + kal II)
Příloha 65: Obsah Zn v půdě (výluh NH4NO3) v závislosti na obsahu Zn ve slámě pšenice r. 2007 (kal I + kal II)
Příloha 66: Obsah Zn v půdě (výluh NH4NO3) v závislosti na obsahu Zn v kukuřici r. 2006 (kal I + kal II)
Příloha 67: Obsah Zn v půdě (výluh NH4NO3) v závislosti na obsahu Zn v kukuřici r. 2006 (kal I + kal II)
10.
ANOTACE
Zinek se svým speciálním postavením je jedním z nejdůleţitějších mikroelementů, ale také můţe být posuzován jako kontaminant, v závislosti na situaci v půdě. Nízký obsah zinku spolu s vysokým pH půdy můţe vyústit k deficienci zinku. Naopak vysoká koncentrace zinku a nízké pH můţe vyvolat symptomy fytotoxicity nebo ohrozit kvalitu pěstovaných plodin. Pro predikci těchto jevů potřebujeme spolehlivé nástroje, které mohou být reprezentovány extrakčními činidly různé síly a sloţení. Klíčovým poţadavkem je, ţe takovéto extrakční činidlo by mělo být schopno předpovědět obsah zinku v rostlině v závislosti na jeho obsahu v půdě co nejpřesněji. Výhodou je stabilita vůči různým půdním podmínkám a nízká cena analýzy. Za účelem porovnání několika extrakčních metod pro identifikaci nejvhodnějšího pro posuzování přestupů do rostlin a pro přezkoušení chování vysokých dávek zinkem silně kontaminovaného kalu (obsah zinku téměř 7000 mg/kg) byla v roce 2005 zaloţena tříletá vegetační zkouška. Bylo vybráno pět půd lišících se pH (od extrémně kyselé po neutrální) a v těch byly pěstovány čtyři rostliny – špenát, mrkev, jarní pšenice a kukuřice. Kromě kontroly byly zaloţeny kombinace s niţší dávkou kalu (ekvivalent 5 tun sušiny kalu na hektar) a vyšší dávkou (ekvivalent 25 tun sušiny kalu na hektar pro špenát a mrkev a 50 tun pro pšenici a kukuřici). Pro analýzu půd byly pouţity následující extrakční činidla: lučavka královská, 2M HNO3, 0,43M HNO3, Mehlich III, CAT, DTPA, CaCl2 a NH4NO3. Byly vypočteny korelace mezi obsahem zinku v půdě hodnoceným jednotlivými činidly a jeho obsahem v rostlinách. Nejpevnější korelace byly nalezeny se dvěma nejslabšími činidly CaCl 2 a NH4NO3. Korelovaly mezi sebou a s obsahem zinku v rostlinách, ale s ţádným dalším vyluhovadlem. Zbývající vyluhovadla korelovala převáţně ve skupině 0,43M HNO3, Mehlich III, CAT a DTPA a mezi lučavkou královskou a 2M HNO3. Byly objeveny také dosti pevné korelace mezi pH půdy a obsahem zinku v rostlinách, coţ potvrdilo klíčovou úlohu pH pro mobilitu zinku. To znamená, ţe znalost půdní reakce a (dokonce) pseudototálního obsahu zinku v půdě můţe poslouţit jako dostatečný zdroj informace o stavu zinku v půdě. Mehlich III, který se široce pouţívá v rámci Agrochemického zkoušení zemědělských půd (hodnocení obsahu základních ţivin v půdách) můţe být pouţit jako dobré screeningové činidlo. Takové pouţití by poskytlo velké mnoţství dat bez dodatečných nákladů. Klíčová slova: zinek, extrakční činidla, přijatelnost
