DLOUHODOBÝ ZÁMĚR VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJE VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

DLOUHODOBÝ ZÁMĚR VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJE VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

únor 2012

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje 2012

OBSAH OBSAH .................................................................................................................................................................. 3 ÚVODNÍ POZNÁMKA ............................................................................................................................................. 5 I. VÝCHOZÍ STAV A ROZVOJ SPOLEČNOSTI ............................................................................................................ 7 I.1 OBYVATELSTVO .......................................................................................................................................... 7 Struktura obyvatelstva Jihomoravského kraje k 31. 12. 2010 .......................................................................... 7 I.2 VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA ....................................................................................................................... 8 I.3 STAV, STRUKTURA A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI V KRAJI ............................................................................... 9 I.4 STAV, STRUKTURA A VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V KRAJI ..........................................................................10 I.4.1 Nezaměstnanost absolventů ................................................................................................................. 12 I.5 SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY ....................................................................................................13 II. PŘÍSTUP KE VZDĚLÁVÁNÍ, PRŮCHOD ŽÁKŮ A STUDENTŮ VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVOU........................................15 II.1 ŠKOLSKÝ SYSTÉM A DEMOGRAFIE OBYVATELSTVA KRAJE.........................................................................15 II.2 KVANTITATIVNÍ ROZVOJ NA JEDNOTLIVÝCH ÚROVNÍCH VZDĚLÁVÁNÍ ......................................................17 II.2.1 Předškolní vzdělávání v mateřských školách ........................................................................................ 17 II.2.2 Základní vzdělávání ............................................................................................................................... 17 II.2.3 Střední vzdělávání ................................................................................................................................. 18 II.2.4 Vzdělávání na vyšších odborných školách ............................................................................................ 19 III. ZÁKLADNÍ STRATEGIE ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ V KRAJI .....................................................................................20 Program rozvoje škol a školských zařízení ...................................................................................................... 20 III.1 CELOŽIVOTNÍ UČENÍ PRO VŠECHNY A JEHO REALIZACE ............................................................................21 III.1.1 Vlastní rozvojové priority kraje, možné zdroje a formy podpory ........................................................ 21 III.2 ZKVALITNĚNÍ A MODERNIZACE VZDĚLÁVÁNÍ ...........................................................................................23 III.2.1 Rámcové a školní vzdělávací programy ............................................................................................... 23 III.2.2 Specifická podpora kurikulární reformy .............................................................................................. 24 III.3 ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY, MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ VZDĚLÁVÁNÍ .....................................................26 III.3.1 Zjišťování výsledků vzdělávání žáků v 5. a 9. ročnících ZŠ ................................................................... 26 III.3.2 Reforma maturitní zkoušky.................................................................................................................. 26 III.3.3 Reforma závěrečné zkoušky ................................................................................................................ 27 III.3.4 Evaluace na úrovni školy (autoevaluace a externí evaluace) ............................................................... 27 III.3.5 Evaluace vzdělávacího systému - Mezinárodní výzkum OECD PISA 2009 ........................................... 27 III.3.6 Vytvoření systému evaluace středních škol zřizovaných krajem a jeho realizace - měření přidané hodnoty .......................................................................................................................................................... 28 III.4 ZAJIŠŤOVÁNÍ ROVNOSTI PŘÍLEŽITOSTÍ KE VZDĚLÁVÁNÍ ...........................................................................29 III.4.1 Současné možnosti vzdělávání dětí, žáků a studentů žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ... 29 III.4.2 Zařízení pro výkon ústavní výchovy ..................................................................................................... 33 III.4.3 Prevence sociálně patologických jevů ................................................................................................. 34 III.4.4 Děti, žáci a studenti se sociálním znevýhodněním .............................................................................. 35 III.4.5 Péče o mimořádně nadané žáky .......................................................................................................... 36 III.4.6 Péče o talentované žáky ...................................................................................................................... 37 III.5 ROZVOJ INTEGROVANÉHO SYSTÉMU PORADENSTVÍ VE ŠKOLSTVÍ ...........................................................38 III.5.1 Poradenský systém .............................................................................................................................. 38 III.5.2 Koncepce školních poradenských pracovišť ........................................................................................ 39 III.5.3 Kariérové poradenství se zaměřením na pedagogicko-psychologické poradenství ............................ 39 III.6 ZVYŠOVÁNÍ PROFESIONALITY A ZLEPŠOVÁNÍ PRACOVNÍCH PODMÍNEK PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ 41 III.7 STRUKTURA VZDĚLÁVACÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ STŘEDNÍCH A VYŠŠÍCH ODBORNÝCH ŠKOL.............................42 III.7.1 Institucionální změny školství v kraji ................................................................................................... 42 III.7.2 Oborová nabídka ................................................................................................................................. 43 III.8 ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ A ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ ......................................................................................51 III.8.1 Základní umělecké školy ...................................................................................................................... 51

3


III.8.2 Volný čas.............................................................................................................................................. 52 IV. FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ ....................................................................................................... 56 IV.1 EKONOMICKÉ DOPADY SNÍŽENÍ POČTU ŽÁKŮ SŠ V KRAJI ........................................................................ 58 IV.2 INVESTICE................................................................................................................................................ 59 V. ZÁVĚR .............................................................................................................................................................. 60 VI. DODATKY A PŘÍLOHY ...................................................................................................................................... 62 VI.1 VI.2 VI.3 VI.4

ZDROJE .................................................................................................................................................... 62 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ .................................................................................................................... 62 PŘÍLOHY .................................................................................................................................................. 62 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................................................ 62

4


ÚVODNÍ POZNÁMKA Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje (dále jen Dlouhodobý záměr kraje) je základním strategickým dokumentem v oblasti školství na úrovni kraje. Je zpracován v souladu s § 9 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, a podle vyhlášky č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, v platném znění. Dlouhodobý záměr kraje obsahově vychází z následujících dokumentů: Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky z roku 2011; Strategie rozvoje Jihomoravského kraje pro období 2006–2016 schválená na 16. zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje dne 22. února 2007 (usnesení č. 1094/07/Z 16); Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje pro období 2006–2016 schválená na 14. zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje dne 9. listopadu 2006 (usnesení č. 952/06/Z 14); Krátkodobé realizační plány Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK pro období 2010–2011 a 2012–2013; Programové prohlášení Rady Jihomoravského kraje ve volebním období 2008–2012 zveřejněné Radou Jihomoravského kraje dne 4. června 2009; Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010–2013 schválený Zastupitelstvem Jihomoravského kraje dne 29. dubna 2010 (usnesení č. 783/10/Z 13). Školský zákon vymezuje obsahový rámec tohoto dokumentu – není zde proto zahrnuta oblast vysokého školství, ačkoliv má v městě Brně výsadní postavení. Na celostátní úrovni je zpracována samostatná koncepce rozvoje vysokých škol v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). Na úrovni krajské je o problematice vysokých škol pojednáváno především ve výše uvedených koncepčních dokumentech kraje – Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje a Strategie rozvoje Jihomoravského kraje, které určují základní rámec strategického rozvoje Jihomoravského kraje a přinášejí popis současného stavu a základní východiska vývoje pro široké spektrum aspektů rozvoje lidských zdrojů v našem kraji. Záběr těchto dvou dokumentů je mnohem širší než záběr Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje, který rozpracovává podrobněji pouze oblasti v rámci již zmiňovaného školského zákona. Dlouhodobý záměr kraje vychází i z řady dalších dostupných dokumentů a analytických prací, které umožňují srovnání dnešní situace a předpokladů dalšího rozvoje Jihomoravského kraje s ostatními kraji i s celou Českou republikou. Mezi ně patří především každoročně zveřejňované Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihomoravském kraji, analytické práce Národního ústavu pro vzdělávání, školského poradenského zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, informace Českého statistického úřadu a Ústavu pro informace ve vzdělávání, Výroční zprávy ČŠI, výstupy mezinárodních projektů EU a OECD, atd. Dlouhodobý záměr Jihomoravského kraje v jednotlivých kapitolách obsahuje:

I.

II.

souhrnnou charakteristiku kraje z hlediska struktury obyvatelstva, ekonomického vývoje a požadavků trhu práce; popisuje regionální specifika rozvoje společnosti, ekonomiky a trhu práce a jejich vliv na další rozvoj vzdělávací soustavy v kraji; popis přístupu obyvatelstva kraje ke vzdělávání, zejména kvantitativní rozvoj a změny vzdělávání na jednotlivých úrovních vzdělávací soustavy;

5


III. IV.

vyhodnocení prioritních směrů, úkolů a rozvojových programů z let 2008 až 2011 a stanovení cílů a konkrétních opatření pro období 2012 až 2015; ekonomickou stránku stavu školství kraje a jeho předpokládaný vývoj.

Výše zmíněnou vyhláškou č. 15/2005 Sb. stanovilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rámcovou strukturu a obsah dlouhodobých záměrů, jakož i další postup při zpracování dlouhodobých záměrů. Pro projednání návrhů dlouhodobých záměrů krajů je uvedeno toto časové schéma: Postup prací na DZ: Dlouhodobý záměr ČR schválen (podle vyhlášky) 1. verze Dlouhodobého záměru kraje (zaslaná písemně i elektronicky na MŠMT) Souhrnné připomínky MŠMT k 1. verzi DZ kraje Konečná verze DZ zveřejněna a zaslána na MŠMT

6

do 31. března 2011 do 31. října 2011 do 15. prosince 2011 do 31. března 2012


I. VÝCHOZÍ STAV A ROZVOJ SPOLEČNOSTI I.1 Obyvatelstvo Na území Jihomoravského kraje žilo k 31.12.2010 celkem 1 154 654 obyvatel, což je za dobu existence kraje nejvyšší hodnota. Hustota osídlení kraje mírně vzrostla na 163,4 obyvatel/km2 a je stále vysoce nad průměrem celé ČR1. Metropolí kraje je druhé největší město České republiky Brno, které počtem obyvatel i hospodářským významem jednoznačně převyšuje ostatní města kraje. Celková sídelní struktura kraje je však nehomogenní: v oblastech úvalů jsou obce s vyšším počtem obyvatel (v okrese Břeclav se nevyskytují obce do 200 obyvatel), v oblastech vrchovin se nacházejí menší sídla, hustota osídlení v okresech (bez města Brna) je nejvyšší v okrese Brno-venkov (183,4 obyvatel/km2), nejnižší naopak v okrese Znojmo (necelých 70 obyvatel/km2). Tabulka 1: Obyvatelstvo v okresech JMK k 31.12.2010 okres

počet obyvatel

rozloha 2 (km )

hustota obyvatel

průměrný věk

Blansko

106 884

943

113,3

40,9

Brno-město

371 371

230

1 614,7

42,2

Brno-venkov

203 216

1 108

183,4

40,2

Břeclav

113 842

1 173

97,1

40,7

Hodonín

156 524

1 086

144,1

41,1

Vyškov

89 097

889

100,2

40,5

Znojmo

113 720

1 637

69,5

40,3

1 154 654

7 066

163,4

41,1

JMK

Struktura obyvatelstva Jihomoravského kraje k 31.12.2010 Z celkového počtu obyvatel jich bylo ve věkové skupině 0–14 let 162 565 (14,1 %), ve skupině 15–64 let 805 399 (69,8 %) a ve skupině nad 65 let 186 690 (16,2 %). Zatímco podíl osob nejstarší věkové kategorie v posledních 20 letech postupně narůstal, podíl dětské složky populace se snižoval, a to až do roku 2008, kdy činil pouze 13,8 %. V posledních 2 letech byl zaznamenán nepatrný růst podílu – v roce 2009 na 13,9 % a v roce 2010 na již uvedených 14,1 %. Jihomoravský kraj měl v roce 2010 po Královéhradeckém kraji (16,5 %) druhý nevyšší podíl obyvatel v tzv. poproduktivním věku a naopak se dělí s Plzeňským krajem o druhou příčku v nejnižším podílu dětí do 14 let. Index stáří vyjadřující počet obyvatel v poproduktivním věku na počet obyvatel v předproduktivním věku dosáhl v roce 2010 v Jihomoravském kraji hodnoty 114,8, což znamená, že na 100 dětí připadalo 114,8 obyvatel starších 65 let. V roce 1991 připadalo na 100 dětí pouze 65,1 obyvatel v poproduktivní kategorii, ještě v roce 2006 byla jeho hodnota 106,1, Jihomoravský kraj je v žebříčku krajů na druhém místě hned za Prahou, kde na 100 dětí připadá 127,6 obyvatel nejstarší věkové skupiny.

1

Statistické údaje v této kapitole byly čerpány ze zdrojů ČSÚ - Věkové složení obyvatel Jihomoravského kraje k 31. 12. 2010

7


Graf 1: Věková struktura a index stáří obyvatel v Jihomoravském kraji

Poněkud odlišná je situace v porovnání obyvatelstva v Jihomoravském kraji podle pohlaví. Zatímco na 100 dívek připadalo 142,4 žen ve věku nad 65 let (vyšší hodnotu měla pouze Praha – 156,9 a Zlínský kraj – 145,2), na 100 chlapců připadalo pouze 88,7 mužů starších 65 let. Nutno poznamenat, že Jihomoravský kraj (spolu s Olomouckým a Zlínským krajem) měl po Praze druhý nejnižší podíl mužů v populaci (48,8 % mužů, 51,2 % žen), na 100 žen připadalo 95,4 mužů. Naopak nejvyšší podíl mužů (49,6 %) byl v kraji Vysočina, kde na 100 žen připadalo 98,4 mužů. Průměrný věk obyvatel Jihomoravského kraje činil 41,1 let (mezi kraji 5. nejvyšší hodnota), od roku 1991 se zvýšil o 4,4 roků. Nejstarší obyvatelstvo žilo v Praze, kde průměrný věk mužů dosáhl 39,9 let (v Jihomoravském kraji 39,4 let) a průměrný věk žen 43,2 let (v Jihomoravském kraji 42,7 let). Krajem s nejmladší populací byl v roce 2010 kraj Ústecký, průměrný věk mužů zde dosáhl 38,5 let a průměrný věk žen 41,4 let. Z okresů Jihomoravského kraje bylo v roce 2010 Brno-město okresem s nejnižším podílem dětské populace (13,1 % z celkového počtu obyvatel) a v Brně byl i nejvyšší podíl obyvatel v poproduktivním věku (17,9 %). Index stáří udává, že v Brně na 100 dětí připadalo 136,5 osob v poproduktivním věku. V tomto ukazateli byla nejpříznivější situace v okrese Znojmo, kde na 100 dětí připadlo pouze 98,6 obyvatel nejstarší věkové kategorie. Nejvyšší podíl dětí v populaci vykazoval okres Brno-venkov (15,6 %), nejnižší podíl obyvatel v poproduktivním věku byl v okrese Znojmo (14,4 %). V okrese Břeclav byl zjištěn nejvyšší podíl obyvatel v ekonomicky aktivním věku (71,3 %). Nejvyšší průměrný věk měli obyvatelé Brna – muži 40,2 let, ženy 43,9 let, naopak nejnižší průměrný věk byl u mužů v okrese Brno-venkov a Znojmo – 38,8 let a u žen v okrese Brno-venkov – 41,6 let.

I.2 Vzdělanostní struktura Úroveň vzdělání obyvatelstva ve věku nad 15 let v Jihomoravském kraji se od celostátního průměru příliš neliší. Největší rozdíl je tradičně u osob se získaným vysokoškolským vzděláním – v kraji ho získalo 14,3 % populace, zatímco v ČR pouze 12,4 %. Právě díky vysokému zastoupení pracovníků s terciárním stupněm vzdělání je ve všech ostatních vzdělanostních kategoriích podíl kraje nižší, než činí průměr celé ČR. V případě kategorie „úplné střední vzdělání s maturitou“ vykazuje kraj podíl 30,7 % (ČR 30,9 %), v souboru osob se středním vzděláním bez maturity dosahuje zastoupení Jihomoravského kraje 32,3 % (ČR 32,8 %). Relativně nízké je zastoupení osob se základním vzděláním nebo s neukončeným vzděláním – v kraji dosahuje 17,6 %, v ČR jako celku 17,4 %.

8


Tabulka 2: Obyvatelstvo ČR ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání (k 26.03.2011) Úroveň ISCED 97 bez vzdělání

Počet (v tis.)

Jihomoravský kraj

Podíl

Počet (v tis.)

Podíl

47,3

0,5 %

4,3

0,4 %

1, 2

1 574,9

17,4 %

176,4

17,6 %

část 3

2 964,0

32,8 %

324,4

32,3 %

část 3, 4

2 795,0

30,9 %

307,7

30,7 %

5, 6

1 117,8

12,4 %

144,0

14,3 %

535,5

6%

47,0

4,7 %

celkem 9 034,5 100,0 % 1 003,8 Zdroj: Data jsou převzata z předběžných výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2011

100,0 %

základní vč. neukončeného střední bez maturity střední s maturitou a VOŠ vysokoškolské nezjištěno

0

Česká republika

-

I.3 Stav, struktura a vývoj zaměstnanosti v kraji 2 Podle údajů Výběrových šetření pracovních sil bylo v roce 2010 v Jihomoravském kraji zaměstnáno celkem 531,8 tis. pracovníků, z toho bylo 297,8 tis. mužů a 234,0 tis. žen. V průběhu hospodářské recese (v letech 2008–2010) se v kraji počet zaměstnaných osob snížil o 5,2 tis, a to výlučně v důsledku značně nepříznivého vývoje v zaměstnanosti mužů. V hospodářské struktuře kraje zaniklo za poslední dva roky 12,0 tis. pracovních míst pro ně vhodných, zatímco počet zaměstnaných žen se ve stejné době naopak zvýšil, a to o 6,8 tis. V roce 2010 dosáhla míra zaměstnanosti v Jihomoravském kraji hodnoty 53,7 % a mezi kraji ČR byla osmá nejvyšší. U mužů činila 62,1 %, zatímco u žen 45,8 %. Oproti celostátnímu průměru je celková míra o půl procentního bodu (p.b.) nižší. V průběhu hospodářské recese se míra zaměstnanosti v kraji snížila, a to výhradně v důsledku nepříznivého vývoje v souboru mužů, v němž za poslední 2 roky poklesla o 0,8 %; ve stejné době míra zaměstnanosti žen totiž o 0,8 p.b. vzrostla. Sektorová skladba zaměstnanosti v kraji je následující: primární sféra ekonomiky se nyní na úhrnné zaměstnanosti v kraji podílí pouze 3,0 %, sekundární sféra 35,7 %, zastoupení terciární sféry dosahuje 61,3 %. Muži se na úhrnné zaměstnanosti podílejí 56,0 %, zatímco podíl žen činí 44,0 %. Krajská sektorová skladba zaměstnanosti v zásadě odpovídá celostátnímu průměru s tím, že v kraji je nyní mírně vyšší zaměstnanost v terciární sféře ekonomiky (celostátní průměr činí 58,9 %), zatímco v sekundární sféře je naopak zaměstnanost v kraji nepatrně nižší. Přestože při prezentacích Jihomoravského kraje je velmi často zdůrazňován jeho údajně „zemědělský charakter“, ve skutečnosti je nyní podíl zaměstnaných v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví) v kraji nižší, než v ČR jako celku. Ve struktuře zaměstnanosti Jihomoravského kraje, členěné podle jednotlivých odvětví národního hospodářství, stále dominuje – a to přes obrovský propad zaměstnanosti v posledních dvou letech – zpracovatelský průmysl, jehož zastoupení na celokrajské zaměstnanosti dosahuje nyní 23,4 % (ještě v roce 2008 to ale bylo 29,0 %, tedy o celou čtvrtinu více). Další v pořadí – s výrazně nižším podílem – je odvětví obchodu (11,9 %, stejně jako před nástupem hospodářské recese), vysoké je i zastoupení stavebnictví (9,8 %), jehož podíl na celkové zaměstnanosti se v průběhu krize snížil jen nepatrně. Na dalších významných pozicích se v kraji umisťují již výhradně jen odvětví terciární sféry: veřejná správa a obrana (7,3 %), zdravotnictví (7,2 %), doprava a skladování (6,8 %) a odvětví „vzdělávání“ (6,1 %). V hospodářské struktuře Jihomoravského kraje je nyní zaměstnáno 117,8 tis. zaměstnanců s vysokoškolskou kvalifikací (tj. 22,2 % z celkového úhrnu), 191,9 tis. zaměstnanců se vzděláním úplným středním s maturitou (36,1 %), skoro 200 tis. zaměstnanců (tj. 37,6 %) má výuční list a přibližně 22 tis. 2

Tato kapitola vychází z textu Krátkodobého realizačního plánu strategie rozvoje lidských zdrojů JMK (KRP SRLZ) pro období 2012–2013

9


zaměstnanců (4,2 %) vykazuje pouze základní vzdělání. Maturitní a vyšší vzdělání má tak v současné době více než 58 % z celkového úhrnu pracovních sil kraje. Oproti celostátnímu průměru je v kraji zaměstnáno podstatně více vysokoškoláků, podíl zaměstnanců se vzděláním středním s maturitou je v Jihomoravském kraji mírně nižší než v ČR jako celku, stejně tak je nižší i podíl vyučených. Jen zhruba každé dvacáté páté pracovní místo v kraji je nyní obsazeno zaměstnancem vykazujícím pouze základní vzdělání, což je hodnota nižší než na ostatním území státu. Celkovou úroveň vzdělání pracovní síly v Jihomoravském kraji pozitivním způsobem formuje přítomnost města Brna, jehož pracovní síla je v České republice výší své kvalifikace po Praze druhá nejlepší. Po roce 2000 přibylo v hospodářské struktuře Jihomoravského kraje téměř 42 tis. pracovních míst pro vysokoškoláky (a absolventy VOŠ) a 4 tis. pracovních míst pro zaměstnance se středoškolským vzděláním s maturitou. Naopak zaniklo 17,9 tis. míst pro pracovníky s pouze základním vzděláním a skoro 17,4 tis. míst pro středoškoláky bez maturity (vyučené). Celkově se tedy vzdělanostní úroveň zaměstnanosti v kraji zvýšila. Podobně jako kvalifikační struktura i zaměstnanecká skladba pracovních sil v Jihomoravském kraji je oproti celostátnímu průměru příznivější. Podstatné je především to, že hospodářská základna kraje využívá více, než je tomu na ostatním území státu, práci vysoce kvalifikovaných specialistů. Kategorie „vědečtí a odborní duševní pracovníci“ se na úhrnné zaměstnanosti v kraji podílejí celou jednou osminou, zatímco v celostátním průměru se jedná o zhruba jednu desetinu. Nadprůměrné je v kraji i zastoupení zaměstnanců v kategorii „vedoucí a řídící pracovníci“ i v kategorii „nižší administrativní pracovníci“ (úředníci). Na další podrobnosti k této problematice je vzhledem k zaměření tohoto dokumentu nutno odkázat na základní informační zdroj této kapitoly – výsledky výběrových šetření pracovních sil, které jsou pravidelně publikovány ČSU.

I.4 Stav, struktura a vývoj nezaměstnanosti v kraji3 Území Jihomoravského kraje patří v rámci České republiky trvale k oblastem s nadprůměrnou úrovní nezaměstnanosti. Hodnota míry nezaměstnanosti v kraji dosáhla k datu 31.05.2011 úrovně 9,1 % a oproti celostátnímu průměru byla o 0,9 procentního bodu vyšší. Ze čtrnácti krajů ČR je v současné době jen v pěti míra nezaměstnanosti vyšší než v kraji Jihomoravském. Jedná se o následující kraje: Ústecký (12,5 %), Moravskoslezský (11,0 %), Olomoucký (10,7 %), Karlovarský (9,9 %) a Liberecký (9,3 %). Z jednotlivých okresů Jihomoravského kraje jsou nezaměstnaností – a to dlouhodobě – nejvíce postiženy okresy Hodonín a Znojmo. Bez zaměstnání v nich na konci května 2011 bylo 13,4 %, resp. 11,6 % z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Naopak dlouhodobě nejnižší je nezaměstnanost v okresech Brno-venkov (7,3 %), Vyškov (7,5 %) a Brno-město (7,9 %).

3

Údaje v této kapitole byly čerpány ze zdrojů MPSV a z Výročních zpráv o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihomoravském kraji

10


Tabulka 3: Struktura uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji k 31.08.2011 počet uchazečů o zaměstnání celkem Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jihomoravský kraj Celkem ČR Zdroj: MPSV

4 696 19 070 7 733 6 047 10 868 3 802 6 537 58 753 481 535

z toho dosažitelní 4 485 18 323 7 681 5 919 10 633 3 669 6 492 57 202 465 968

z celku ženy

absolventi

2 475 9 931 4 177 2 942 5 188 1 994 3 439 30 146 252 061

303 652 612 443 652 227 364 3 253 23 137

míra nezaměstnanosti (v %) do 18 celkem let 14 8,2 200 8,3 60 7,4 69 9,7 48 13,2 30 7,9 54 11,0 475 9,1 4 858 8,2

ženy 10,4 9,6 9,3 10,9 15,1 9,9 13,1 10,8 10,0

muži 6,6 7,2 6,0 8,8 11,8 6,5 9,3 7,8 6,8

volná pracovní místa 200 966 623 176 435 227 385 3 012 40 758

Graf 2: Vývoj nezaměstnanosti v okresech JMK v období leden 2008 až srpen 2011

Úřad práce v Jihomoravském kraji registroval k 31. srpnu 2011 celkem 58 753 uchazečů o zaměstnání, z toho 30 146 žen (tj. 51,3 %). Podrobnější informace je možno získat v publikaci Analýza trhu práce v Jihomoravském kraji za rok 2010, ÚP Brno-město, 2011.

11


I.4.1 Nezaměstnanost absolventů Typický proces postupného poklesu počtu nezaměstnaných absolventů škol během podzimních a zimních měsíců se po roce 2008 vytratil. Krátce po nástupu krize začal počet nezaměstnaných absolventů škol narůstat, následně s přílivem nové vlny čerstvých absolventů škol v létě 2009 počty nezaměstnaných absolventů dramaticky stouply a vzhledem k nepříznivé situaci na trhu práce byl proces absorpce mnohem pozvolnější než v předkrizových letech. Průběh absorpce vlny absolventů z letních měsíců roku 2010 je sice stále v porovnání s minulostí velmi pozvolný, přesto však naznačuje příznivější vyhlídky do budoucna. Úroveň nezaměstnanosti absolventů v jednotlivých skupinách oborů je zřejmá z následující tabulky. Tabulka 4: Počty absolventů, nezaměstnaných absolventů a míra nezaměstnanosti absolventů skupin oborů vzdělání středních škol v Jihomoravském kraji k 30.04.2011 kód

obory s VL (E, H obory)

skupina oborů vzdělání

abs10 nezam 16 23 26 28 29 31 32 33 34 36 37 39 41 43 53 63 64 65 66 68 69 72 75 78

Ekologie a ochrana životního prostředí Strojírenství a strojírenská výroba Elektrotech., telekom. a výpočet. technika Technická chemie a chemie silikátů Potravinářství a potravinářská chemie Textilní výroba a oděvnictví Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie Stavebnictví, geodézie a kartografie Doprava a spoje Speciální a interdisciplinár. tech. obory Zemědělství a lesnictví Veterinářství a veterinární prevence Zdravotnictví Ekonomika a administrativa Podnikání v oborech, v odvětvích Gastronomie, hotelnictví a turismus Obchod Právo, právní a veřejnosprávní činnost Osobní a provozní služby Publicistika, knihovnictví a informatika Pedagogika, učitelství a sociální péče Obecně odborná příprava

668 235

79 Gymnaziální vzdělání (K obory)

MN

139 20,8 % 48 20,4 %

168 28 1 191 58 331 26

35 7 0 45 7 96 3

314

59 18,8 %

14

3 21,4 %

20,8 % 25,0 % 0,0 % 23,6 % 12,1 % 29,0 % 11,5 %

abs10 nezam

obory s MZ (M obory) MN

131 340

21 16,0 % 58 17,1 %

32

6 18,8 %

22 58 17 52 130 26

9 8 1 8 26 4

40,9 % 13,8 % 5,9 % 15,4 % 20,0 % 15,4 %

6 120 22 28

12,5 % 31,3 % 30,6 % 39,4 %

607 170

151 24,9 % 42 24,7 %

48 384 72 71

334

69 20,7 %

131

35 26,7 %

22

6 27,3 %

20

3 15,0 %

82 Umění a užité umění celkem

obory s MZ (L obory)

3 167 -

abs10 nezam

MN

25 316 443 47 69 41

7 38 58 6 14 5

28,0 % 12,0 % 13,1 % 12,8 % 20,3 % 12,2 %

8 21 241 64

4 50,0 % 6 28,6 % 41 17,0 % 6 9,4 %

166 38 506 919 184 328 18 52 6 54 289 790

47 6 33 127 32 66 2 8 1 2 36 84

28,3 % 15,8 % 6,5 % 13,8 % 17,4 % 20,1 % 11,1 % 15,4 % 16,7 % 3,7 % 12,5 % 10,6 %

163

15

9,2 %

710 22,4 % 1 534

355 23,1% 4 788

644 13,5%

-

-

109

-

-

-

3 177

3,4 %

Poznámka: abs10 – počet absolventů v roce 2010 nezam – počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých MNA – míra nezaměstnanosti absolventů v jednotlivých skupinách oborů Zdroj: Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2011, NÚOV, Praha 2011

Zásadní tendencí, která je zřejmá nejen v Jihomoravském kraji, ale v celé ČR, je razantní nárůst celkové míry nezaměstnanosti stejně jako míry nezaměstnanosti absolventů. Při srovnání situace v dubnu 2010

12


a dubnu 2011 u oborů vzdělání s výučním listem (písmeno E a H v kódu KKOV, resp. SOV) je zřejmé zvýšení míry z 8,5 % na 22,4 %, u oborů vzdělání s maturitní zkouškou (písmeno L v kódu KKOV, resp. SOV) z 8,9 % na 23,1 % a u oborů vzdělání s maturitní zkouškou (písmeno M v kódu KKOV, resp. SOV) z 7,4 % na 13,5 % (u oborů gymnázia došlo ke zvýšení z 2,3 % na 3,4 %). U oborů vyššího odborného vzdělání došlo v uvedeném období k nárůstu z 6,5 % na 10,9 %. Stejně tak je při porovnání uvedených skupin zřetelná skutečnost, že čím je vyšší úroveň vzdělání, tím menší je míra nezaměstnanosti. Příchod ekonomické krize potvrdil, že je velmi obtížné přizpůsobovat vzdělávací nabídku a směrovat žáky základních škol do konkrétních oborů vzdělání podle aktuálních potřeb trhu práce a dle ekonomické situace. Důležité je umožnit žákům studovat obory, o které se sami zajímají a pro něž mají nejlepší předpoklady. V případě přílišné snahy o ovlivnění vzdělanostní struktury z pozice státu striktními omezeními by hrozil problém větší míry neshody mezi vystudovaným oborem vzdělání a skutečně vykonávaným zaměstnáním, který by se projevil nárůstem požadavků na rekvalifikace a tím vyšší potřebou prostředků ze státního rozpočtu. Školní příprava může přispět k tomu, aby přechod ze školy do světa práce byl co možná nejplynulejší tím, že školy naváží užší spolupráci se zaměstnavateli v regionu při tvorbě školních vzdělávacích programů, budou obsah i formu výuky co nejvíce přibližovat skutečným potřebám zaměstnavatelů a ve větší míře organizovat praxe studentů v reálném pracovním prostředí firem4.

I.5 Spolupráce se sociálními partnery Jihomoravský kraj jako zastřešující prvek školství v kraji spolupracuje na jednotlivých úrovních vzdělávání s mnoha partnery a institucemi. Především se jedná o obce, které jsou zřizovateli rozsáhlé sítě mateřských škol, základních škol a dalších škol a školských zařízení, dále jsou to také zřizovatelé škol a školských zařízení z řad soukromých subjektů a církví. Rada pro rozvoj lidských zdrojů Jihomoravského kraje (RRLZ JMK) je zřízena od roku 2003 jako stálý poradní, iniciativní a koordinační orgán Rady hospodářské a sociální dohody (RHSD) v oblasti strategického řízení rozvoje lidských zdrojů. V radě působí zástupci Jihomoravského kraje, odborů, úřadu práce, krajské hospodářské komory, škol a zaměstnavatelů působících v kraji. RRLZ JMK je řídícím orgánem tvorby a kontroly plnění úkolů Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK, která se významným způsobem věnuje také rozvoji oblasti vzdělávání. Mezi významné sociální partnery patří Českomoravský odborový svaz pracovníků ve školství. Odbor školství pravidelně komunikuje s jeho Krajskou radou, se kterou má uzavřenu Dohodu, která upravuje vzájemné vztahy smluvních stran v oblasti přenesené působnosti kraje na úseku školství za účelem koordinovaného postupu v oblastech společného zájmu a zachování sociálního smíru. Setkání se uskutečňuje pravidelně jedenkrát za měsíc a na pořadu jednání je zejména vývoj ekonomické situace v rámci čerpání rozpočtu přímých výdajů na vzdělávání, problematika optimalizace školství a zlepšování postavení pedagogických pracovníků. Svými podněty předávanými odboru školství se odborová organizace snaží předcházet případným pracovně právním soudním sporům. Česká školní inspekce je jedním z významných partnerů zřizovatele v oblasti zjišťování kvality ve vzdělávání. Jihomoravský kraj uzavřel dohodu s ČŠI o vzájemné spolupráci, na základě které je 4

viz zpráva Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2011 (NUOV, Praha 2011)

13


koordinována kontrolní činnost JMK a ČŠI. Výsledky inspekční činnosti jsou podkladem nejenom pro hodnocení práce ředitelů škol a školských zařízení, ale i pro směrování dalšího vzdělávání managementu školských příspěvkových organizací. Při každoročním vytváření oborové nabídky středních a vyšších odborných škol oslovuje odbor školství krajskou pobočku úřadu práce ČR a žádá jej o stanovisko. Opatření: I.5.1 Pokračovat v nastaveném systému komunikace se sociálními partnery (RRLZ, KROS pracovníků ve školství, ČŠI, ÚP).

14


II. PŘÍSTUP KE VZDĚLÁVÁNÍ, PRŮCHOD ŽÁKŮ A STUDENTŮ VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVOU II.1 Školský systém a demografie obyvatelstva kraje Zásadním faktorem ovlivňujícím kvantitativní aspekty školského systému je počet vzdělávaných osob. Je to dáno zejména nastaveným způsobem normativního financování škol tzv. na žáka, při kterém platí přímá úměrnost mezi počtem vzdělávaných osob a objemem finančních prostředků proudícím do škol. Je tedy nasnadě, že otázkám demografického vývoje je třeba, a to zejména ze strany zřizovatelů, věnovat zvýšenou pozornost. Tabulka 5: Počet obyvatel podle věku žijících na území kraje a okresů k 31.12.2010 rok Blansko narození 0 2010 1 246 1 2009 1 218 2 2008 1 273 3 2007 1 144 4 2006 1 058 5 2005 1 018 6 2004 1 022 7 2003 965 8 2002 941 9 2001 905 10 2000 901 11 1999 888 12 1998 963 13 1997 1 010 14 1996 959 15 1995 1 079 16 1994 1 157 17 1993 1 371 18 1992 1 282 19 1991 1 430 20 1990 1 343 21 1989 1 368 22 1988 1 340 23 1987 1 400 24 1986 1 378 25 1985 1 384 26 1984 1 507 27 1983 1 518 28 1982 1 611 29 1981 1 486 30 1980 1 614 31 1979 1 834 32 1978 1 747 Zdroj: ČSÚ

věk

BrnoBrnoBřeclav Hodonín Vyškov Znojmo město venkov 4 417 2 537 1 209 1 481 996 1 160 4 292 2 555 1 219 1 500 1 018 1 264 4 181 2 664 1 188 1 538 1 036 1 247 3 773 2 445 1 092 1 541 967 1 283 3 548 2 335 1 089 1 439 883 1 066 3 421 2 234 1 066 1 390 857 1 104 3 142 2 117 1 086 1 387 889 1 007 2 941 1 940 985 1 275 817 1 090 3 081 1 902 932 1 414 839 1 035 2 800 1 910 965 1 278 775 1 032 2 572 1 787 987 1 312 776 1 037 2 607 1 837 1 050 1 343 767 1 021 2 594 1 860 1 013 1 400 767 1 062 2 620 1 782 991 1 412 814 1 086 2 593 1 845 1 045 1 463 798 1 139 2 733 1 940 1 071 1 496 832 1 183 3 130 2 158 1 296 1 811 962 1 299 3 654 2 491 1 470 2 049 1 134 1 505 3 764 2 419 1 466 2 016 1 103 1 527 4 132 2 552 1 442 2 118 1 177 1 575 4 185 2 578 1 459 2 058 1 137 1 573 4 415 2 446 1 491 2 092 1 110 1 483 4 753 2 548 1 528 2 108 1 178 1 569 4 793 2 404 1 529 2 099 1 195 1 546 5 126 2 511 1 530 2 130 1 279 1 530 5 339 2 694 1 598 2 254 1 316 1 637 5 568 2 720 1 650 2 272 1 275 1 600 5 539 2 736 1 604 2 251 1 194 1 653 5 891 2 739 1 648 2 245 1 275 1 633 5 929 2 964 1 775 2 258 1 258 1 562 6 430 3 033 1 787 2 316 1 408 1 711 6 784 3 483 1 948 2 526 1 526 1 809 6 869 3 478 1 929 2 625 1 584 1 804

15

JMK 13 046 13 066 13 127 12 245 11 418 11 090 10 650 10 013 10 144 9 665 9 372 9 513 9 659 9 715 9 842 10 334 11 813 13 674 13 577 14 426 14 333 14 405 15 024 14 966 15 484 16 222 16 592 16 495 17 042 17 232 18 299 19 910 20 036

meziroční změna 99,8 % 99,5 % 107,2 % 107,2 % 103,0 % 104,1 % 106,4 % 98,7 % 105,0 % 103,1 % 98,5 % 98,5 % 99,4 % 98,7 % 95,2 % 87,5 % 86,4 % 100,7 % 94,1 % 100,6 % 99,5 % 95,9 % 100,4 % 96,7 % 95,5 % 97,8 % 100,6 % 96,8 % 98,9 % 94,2 % 91,9 % 99,4 % -


Demografický vývoj v Jihomoravském kraji (viz kapitola I.1) kopíruje vývoj celé České republiky. Aspektem, který nejvíce ovlivňuje počet dětí a žáků vstupujících do jednotlivých úrovní školské soustavy, je počet narozených dětí. Již od roku 2000 celkový počet živě narozených dětí meziročně roste, v roce 2002 překročil hranici 10 000 a v posledních třech letech se ročně narodilo přes 13 tisíc dětí. Rostoucí tendence se však v posledních dvou letech zastavila – viz poslední sloupec „meziroční změna“ v tabulce 5. Pohyb obyvatelstva však není v kraji rovnoměrně rozložen – zatímco v městě Brně počet narozených meziročně stoupá již sedmým rokem, v okrese Hodonín se v posledních třech letech rodí stále méně dětí. Údaje uvedené v předcházející tabulce slouží jako datový základ k predikcím vývoje počtu dětí a žáků vstupujících do jednotlivých úrovní vzdělání. Údaje o počtu narozených v letech 2012–2020 jsou založeny na projekci obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2065 zveřejněných ČSÚ v lednu 2010. Tato projekce předpokládá postupný rovnoměrný pokles počtu narozených po roce 2012 každoročně o cca 200 dětí. Realitě ovšem více odpovídají skokové změny, a jsou-li poslední tři roky s 13tisícovými ročníky maximem, jak vyplývá z předběžných údajů z poloviny roku 2011, mohl by být nastávající pokles počtu narozených mnohem strmější. Tabulka 6: Prognóza vývoje počtu obyvatel ve věkových skupinách žijících na území JMK do roku 2020 věková skupina (let) 0-2 3-5 6-14 15-18 19-22 2020 33 048 34 923 112 281 41 897 38 209 2019 33 678 35 546 111 315 40 472 38 259 2018 34 301 36 159 109 711 39 194 38 729 2017 34 923 36 754 107 280 38 694 39 550 2016 35 546 37 323 104 799 38 209 41 704 2015 36 159 38 115 101 418 38 259 45 663 2014 36 754 38 737 97 724 38 729 49 398 2013 37 323 39 239 94 110 39 550 53 490 2012 38 115 38 438 91 524 41 704 56 010 2011 38 737 36 790 89 821 45 663 56 741 2010 39 239 34 753 88 573 49 398 58 188 2009 38 438 33 158 88 257 53 490 58 728 Zdroj: ČSÚ – prognóza počtu narozených v JMK do roku 2065 rok

Na základě materiálu "Seznam doporučených indikátorů kvantitativního vývoje vzdělávací soustavy a metod jejich výpočtu užívaných v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR a v Dlouhodobých záměrech vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v krajích", který vypracovalo MŠMT pro potřeby sjednocení metodiky výpočtu některých údajů v dlouhodobých záměrech krajů a ČR, budeme v této kapitole odkazovat na indikátory v uvedeném materiálu a nebudeme blíže komentovat způsob jejich výpočtu – odkazy mají následující podobu – např.: 25,8 % (Ukazatel 3). Ačkoliv v aktuální verzi DZ ČR již nejsou tyto ukazatele používány, v DZ JMK je i nadále uvádíme, zejména z důvodu zachování časové řady (od roku 2006) některých důležitých podílů. Seznam ukazatelů použitých v Dlouhodobém záměru Jihomoravského kraje je uveden v příloze č. 1, data použitá pro jejich výpočet jsou uvedena v příloze č. 4.

16


II.2 Kvantitativní rozvoj na jednotlivých úrovních vzdělávání II.2.1 Předškolní vzdělávání v mateřských školách Od roku 2004 se počet dětí v populačním ročníku 3–5letých neustále zvyšuje – za sedm let se zvýšil z 28,5 tis. na 36,8 tis. Tento nárůst měl dopad na síť mateřských škol – po období slučování mateřských škol se základními na počátku tisíciletí, kdy došlo ke snížení celkového počtu samostatných mateřských škol, avšak kapacity zůstaly většinou nezměněny, nastal v posledních třech letech opačný proces – kapacity stávajících zařízení se zvyšují (ruku v ruce se stavebními úpravami využívaných prostor). Jen ojediněle přitom dochází ke zřizování mateřských škol jako samostatných právních subjektů. V posledním roce došlo v mateřských školách v Jihomoravském kraji k meziročnímu nárůstu téměř o 1 100 míst. Nedostatek kapacit je pociťován nerovnoměrně, projevuje se zejména ve velkých městech a v jejich blízkosti. Navíc se hledají i jiné netradiční cesty, jak chybějící kapacity předškolního vzdělávání nahradit – např. zaváděním tzv. firemních školek. Za situace, kdy celkový počet dětí v mateřských školách přesahuje 100 % počtu dětí z věkové skupiny 3 až 5letých, a za předpokladu, že podíl odkladů povinné školní docházky u šestiletých dětí zůstane na současné úrovni (cca 25 %), je zřejmé, že nárůst počtu dětí umístěných do MŠ bude výhledově růst i po roce 2011 – počet dětí v mateřských školách může v roce 2013 přesáhnout hranici 39 tisíc. I nadále tedy budou zřizovatelé nuceni, zejména tlakem veřejnosti, hledat způsob, jak zvýšit stávající kapacitu mateřských škol. Opatření: II.2.1 Podporovat úsilí obcí pružně a efektivně přizpůsobovat síť mateřských škol v dané oblasti, podporovat zvyšování kapacit v regionech, ve kterých se projeví potřeba nárůstu kapacit pro děti vstupující do předškolního vzdělávání; II.2.2 Podporovat zřizování firemních mateřských škol.

II.2.2 Základní vzdělávání Zásadním problémem, který základní školy a jejich zřizovatelé řešili v období od roku 2004, bylo snižování počtu žáků účastnících se základního vzdělávání. Kromě zřejmého důvodu, tj. demografického vývoje je počet přicházejících žáků také ovlivňován mírou odkladů povinné školní docházky, v některých regionech Jihomoravského kraje dochází k celkovému snížení počtu žáků druhého stupně také v důsledku jejich odchodu do víceletých gymnázií. Pokles celkového počtu žáků na ZŠ se zastavil v roce 2010, kdy bylo v běžných třídách ZŠ celkem 81,6 tis. žáků. Nastávající období opětovného nárůstu počtu žáků by měly základní školy zvládnout lépe, než mateřské školy. V drtivé většině případů se totiž snížila pouze průměrná velikost tříd (za šest let klesla naplněnost tříd ZŠ z 21,2 žáků na 19,7 žáků), zatímco snahou bylo neopouštět využívané budovy (s výjimkou větších měst, kde existovalo více základních škol; po jejich sloučení došlo k opuštění budov, případně změně účelu jejich využití). Zásadním argumentem dokládajícím dostatečnou kapacitu základních škol je fakt, že od roku 2000 poklesla průměrná velikost základní školy z 252 žáků na současných 185 žáků – a to dokonce za snížení počtu základních škol o 10 organizací.5 Kapacity základních škol se oproti kapacitám mateřských škol navyšují jen výjimečně. Naopak základní školy výrazně posilují nabídky volnočasových aktivit – školních klubů a družin, což souvisí s přílivem žáků zejména na 1. stupni základních škol. Zájem o slučování mateřských škol a základních škol se postupně snižuje, značná část škol zřizovaných obcí již poskytuje jak předškolní, tak základní vzdělání. 5

Uvedené údaje nezahrnují školy samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením.

17


Tabulka 7: Vývoj základních ukazatelů ZŠ (běžné třídy) v Jihomoravském kraji v letech 2003–2011 školní rok 2003/04 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 počet škol 451 453 453 442 439 441 441 441 441 počet tříd 4 956 4 723 4 511 4 393 4 281 4 212 4 150 4 145 4 170 počet žáků 104 390 100 060 95 348 91 136 87 483 84 441 82 000 81 578 82 441 počet žáků 1. tříd celkem 9 708 9 744 9 639 9 725 9 528 9 858 10 050 10 216 10 841 průměrný počet žáků na školu 231,5 220,9 210,5 206,2 199,3 191,5 185,9 185,0 186,9 průměrný počet žáků na třídu 21,1 21,2 21,1 20,7 20,4 20,0 19,8 19,7 19,8 počet žáků na 1. stupni 56 169 52 656 49 412 48 197 47 497 47 689 48 054 48 672 49 861 počet žáků na 2. stupni 48 221 47 404 45 936 42 939 39 986 36 752 33 946 32 906 32 580 Zdroj: ÚIV (data jsou vztažena k 30.09. příslušného roku)

Přestože se podíl dětí s odloženým začátkem povinné školní docházky v Jihomoravském kraji od roku 2000 každoročně snižuje, pohybuje se dlouhodobě nad průměrem ČR. V roce 2006 bylo do 1. ročníku ZŠ přijato 24,3 % dětí starších sedmi let (Ukazatel 3), v roce 2011 činí tento ukazatel 22,4 %. Podíl žáků odcházejících na víceletá gymnázia z žáků příslušných věkových ročníků je v kraji nadprůměrný a v posledních letech se pohybuje nad hranicí 13 %, což představuje pravidelně každoroční odchod cca 1,4 tisíce žáků pátých a sedmých ročníků ZŠ (včetně žáků speciálních tříd). Podíl žáků odcházejících z 5. ročníků ZŠ do 8letých gymnázií a konzervatoří činil v roce 2011 10,8 % (Ukazatel 4), podíl žáků 7. ročníků odcházejících do 6letých gymnázií byl 3,8 % (Ukazatel 5). Opatření: II.2.3 V případě zájmu zřizovatelů podporovat slučování mateřských a základních škol za předpokladu zachování nabídky předškolního a základního vzdělávání v regionech s cílem efektivního využívání budov a finančních prostředků; II.2.4 Podporovat zvyšování kapacit základních škol v regionech, ve kterých se projeví např. v souvislosti s výstavbou nových bytů potřeba nárůstu kapacit pro děti vstupující do základního vzdělávání; II.2.5 Zřízení či posílení autobusových linek (tzv. školní autobusy) v případech, kdy dojde ke zrušení jediné základní školy v obci.

II.2.3 Střední vzdělávání V důsledku nepříznivého demografického vývoje došlo v letech 2009–2011 k citelnému poklesu počtu žáků přijímaných do 1. ročníků středních škol v Jihomoravském kraji. Školy, jejichž kapacity jsou nastaveny na 15tisícové populační ročníky jsou konfrontovány se stavem, kdy každoročně přichází méně než 10 tisíc žáků. Největší problémy ovšem školy čekají během let 2012–2014, kdy bez adekvátní náhrady odejdou silnější ročníky. Zatímco v roce 2010 žilo na území kraje 49 398 obyvatel ve věkové skupině 15–18 let, očekává se v roce 2016, kdy nastane minimum demografické vlny, pokles na 38 209, tj. na 77,3 % stavu z roku 2010 (viz tabulka 18). Obdobné snížení, tj. úbytek celé čtvrtiny současného stavu, se dá v tomto období očekávat i v počtech žáků středních škol. Absolutní počty přijímaných do 1. ročníku SŠ jsou sice v Jihomoravském kraji dlouhodobě asi o 15 až 20 % vyšší, než je počet absolventů 9. ročníků ZŠ, přesto však bude mít míra snížení počtu přijímaných velmi negativní dopad na střední školy, a to především na ty, které nabízejí obory odborného vzdělání. Optimalizace sítě středních škol a následné změny v oborové struktuře mají za cíl výrazně minimalizovat taková rizika a potenciální negativní dopady.

18


Opatření navrhovaná v rámci tohoto segmentu školství jsou uvedena u jednotlivých strategických cílů v kapitole III.

II.2.4 Vzdělávání na vyšších odborných školách Klesající tendence počtu přijímaných na VOŠ z let 2003–2008 se zastavila a počet přijímaných se ustálil kolem hodnoty 1,1 tis. Podíl nově přijatých z věkové skupiny 19letých činil v roce 2011 7,1 % (Ukazatel 31). Počet nově přijatých do prvních ročníků denního studia VOŠ představuje cca 10 % maturantů středních škol. V absolutních počtech patří Jihomoravský kraj na druhé místo v žebříčku krajů v počtu přijatých na VOŠ. U vyšších odborných škol je dlouhodobě zřetelný rozdíl mezi počtem přijímaných studentů a počtem absolventů o 3 roky později (u tříletých oborů). Přibližně 30 % přijatých uchazečů studium na škole nedokončí, což může být dáno jednak ukončením studia z prospěchových důvodů, jednak nástupem ke studiu na vysokou školu u studenta, pro kterého bylo studium na VOŠ pouze východiskem z nouze. Předpokládáme, že s poklesem počtu absolventů oborů ukončených maturitní zkouškou a stabilním počtem míst nabízených v bakalářském studiu na vysokých školách bude počet přijímaných na VOŠ mírně klesat a podíl přijímaných uchazečů z populace 19letých se bude pohybovat pod hranicí 8 %. Opatření navrhovaná v rámci tohoto segmentu školství jsou uvedena u jednotlivých strategických cílů v kapitole III. Tabulka 8: Podíl dětí v MŠ a žáků ZŠ, SŠ, konzervatoří a studentů VOŠ na odpovídající věkové populaci v roce 2010 území

MŠ ZŠ Jihomoravský kraj 104,7 % (7.) 101,5 % (2.) ČR celkem 100,7 % 99,5 % Zdroj: Krajská ročenka školství 2010 Pozn.: V závorkách je uvedeno pořadí JMK v rámci krajů ČR

19

věková skupina SŠ 106,0 % (4.) 101,0 %

konz. 0,5 % (2.) 0,4 %

VOŠ 6,3 % (3.) 5,3 %


III. ZÁKLADNÍ STRATEGIE ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ V KRAJI Základní směry rozvoje jihomoravského školství formulované v Dlouhodobém záměru kraje v roce 2008 budou i nadále páteří koncepce krajského školství v následujícím období. Cíle a záměry v rámci každého ze směrů jsou v tomto dokumentu korigovány v souladu s Dlouhodobým záměrem ČR a strategickými dokumenty Jihomoravského kraje uvedenými v úvodní poznámce. Stanovením osmi základních směrů rozvoje regionálního školství je udáván směr vývoje školství všech zřizovatelů a zároveň je proklamována úloha kraje v jednotlivých oblastech školství. I nadále bude kraj podporovat strategie rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje vycházející z následujících směrů: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8)

Celoživotní učení pro všechny a jeho realizace Zkvalitnění a modernizace vzdělávání (kurikulární reforma) Zajišťování kvality, monitorování a hodnocení vzdělávání Zajišťování rovného přístupu ke vzdělávání Rozvoj integrovaného systému poradenství ve školství Zvyšování profesionality a společenského postavení pedagogických pracovníků Změna struktury vzdělávacích příležitostí Zájmové vzdělávání

V každé z následujících částí této kapitoly je popsán jeden strategický směr. Dále každá kapitola obsahuje vyhodnocení těchto směrů a jsou navrženy další záměry a kroky pro období 2012 až 2015. Uvedené strategické cíle jsou každoročně vyhodnocovány ve Výroční zprávě o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihomoravském kraji – podrobnější informace k jejich průběžnému naplňování od roku 2008 je tedy možné najít v kapitole I.3 příslušné výroční zprávy.

Program rozvoje škol a školských zařízení Jihomoravský kraj každoročně vyhlašuje programy určené na podporu rozvoje škol a školských zařízení na území JMK. Programy se zaměřením na oblast primární prevence sociálně patologických jevů, podporu zdravého životního stylu na školách nebo rozvoj jazykového vzdělávání a mobility žáků středních škol. Výsadní postavení mezi těmito programy má program na podporu jazykového vzdělávání žáků středních škol s názvem „Do světa!“, na který je každoročně vyčleňováno z rozpočtu JMK minimálně 5 000 tis. Kč. Od roku 2009 do roku 2011 bylo podpořeno celkem 161 projektů škol v celkové výši 18 727 tis. Kč. Program svým obsahem doplňuje aktivity evropského Programu celoživotního učení (LLP) a jeho příslušné podprogramy (zejm. Comenius a Leonardo). Opatření: III.1 Podporovat rozvojové programy vyhlašované krajem i MŠMT zaměřené na oblast primární prevence sociálně patologických jevů, podporu zdravého životního stylu na školách a rozvoj jazykového vzdělávání a mobility žáků středních škol; III.2 Zavést motivační program na podporu zapojování škol do evropského Programu celoživotního učení se zaměřením na podprogramy Leonardo, Comenius a e-Twinning; III.3 Využívat projektů mezinárodní spolupráce regionů v rámci programu Comenius Regio na podporu přenosu zkušeností a příkladů dobré praxe při řešení dílčích problémů škol v JMK.

20


III.1 Celoživotní učení pro všechny a jeho realizace Koncepce celoživotního učení je zaměřena na plné rozvinutí, uplatnění a využití potenciálu celé populace včetně ekonomicky aktivních obyvatel. Cílem dalšího vzdělávání, které navazuje na počáteční vzdělávání, je usnadnění přístupu k získání vzdělání mimo soustavu oborů vzdělání a lepší uplatnitelnost zvláště dospělé populace na trhu práce. Zásadním úkolem v této oblasti je zajištění prostupnosti systémů počátečního a dalšího vzdělávání definovaného zákonem o uznávání výsledků dalšího vzdělávání.

III.1.1 Vlastní rozvojové priority kraje, možné zdroje a formy podpory Plnění úkolů v této oblasti bylo v uplynulém období dosahováno zejména prostřednictvím projektů spolufinancovaných z ESF v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 3.2. Rozvoj dalšího profesního vzdělávání. Od roku 2009 vyhlásil JMK celkem 3 výzvy z globálního grantu JMK v této oblasti podpory. Během těchto 3 výzev bylo podpořeno 48 projektů se souhrnnou finanční alokací ve výši 171.957.266 Kč. Celková finanční alokace globálního grantu JMK je 353.176.960 Kč. V současné době je tedy alokováno na jednotlivé projekty 48,69 % finanční alokace globálního grantu JMK. Souběžně s globálním grantem JMK se také 34 středních škol aktivně zapojuje do individuálního projektu národního s názvem "UNIV 2 Kraje", jehož realizátorem je Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV). Hlavním cílem tohoto projektu je proměna středních odborných škol v otevřené instituce, centra celoživotního učení, která budou aktivně naplňovat koncept celoživotního učení. Na tento projekt naváže připravovaný projekt UNIV 3 zaměřený na podporu procesů uznávání výsledků celoživotního učení. Vedle podpory ze strany kraje zaměřené na školy, které nabízejí služby v oblasti dalšího vzdělávání, chce kraj zřídit Regionální informačně vzdělávací středisko pro služby zaměstnanosti (RIVS). Jeho úkolem bude zejména shromažďovat informace o veškeré nabídce vzdělávacích produktů co se týče obsahu, oborového zaměření i forem vzdělávání a nabízet tyto informace široké veřejnosti, a to rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup, bude dále vypracovávat a koordinovat účinné marketingové strategie vůči jednotlivým klientům i zaměstnavatelům a podílet se na získávání dalších mimorozpočtových prostředků pro realizaci dalšího vzdělávání. Zároveň bude RIVS nástrojem pro zvýšení možnosti začlenit uchazeče do části školského systému, který zajišťují střední školy potýkající se v současnosti s poklesem počtu žáků. Předpokladem je spolupráce s krajskou pobočkou Úřadu práce ČR v Jihomoravském kraji, vzdělávacími institucemi a zaměstnavatelskými subjekty, která povede k efektivnějšímu cílenému vzdělávání reflektujícímu současné potřeby trhu práce v JMK. RIVS bude vybudováno v areálu Střední odborné školy a Středního odborného učiliště stavebního, BrnoBosonohy, Pražská 38b. Tato příspěvková organizace JMK byla také pověřena zpracováním investičního projektu na vybudování objektu RIVS. Na spolufinancování stavby v předpokládané výši 30.000 tis. Kč bude využito možnosti získat finanční prostředky z Integrovaného operačního programu. Provoz centra by měl být zahájen nejpozději v průběhu roku 2013. Opatření: III.1.1 Efektivně využívat finanční prostředky globálního grantu JMK z OP VK, oblast podpory 3.2. k financování aktivit na rozšíření a zkvalitnění nabídky programů dalšího vzdělávání dospělých v JMK; III.1.2 Vybudovat Regionální informačně vzdělávací středisko a zahájit jeho provoz;

21


III.1.3 III.1.4 III.1.5 III.1.6

Zapojit více škol do projektů evropského Programu celoživotního učení; Monitorovat a podporovat aktivity středních škol zaměřené na poskytování kurzů celoživotního vzdělávání; Podpořit rozvoj nabídky dalšího vzdělávání pro dospělé obyvatele kraje rozvíjením výsledků projektu UNIV 2 Kraje a podpora projektu UNIV 3; Podporovat činnost středních škol jako autorizovaných osob podle zákona č. 179/2006 Sb.

22


III.2 Zkvalitnění a modernizace vzdělávání Hlavní cíle kurikulární reformy jsou rámcově dány Dlouhodobým záměrem ČR; kraj v této souvislosti vystupuje jako prostředník mezi MŠMT a školami. K plnění vytyčených úkolů v této oblasti využívaly školy na území JMK především projektů spolufinancovaných z ESF v rámci globálních grantů OP VK v JMK v prioritní ose 1. V letech 2008–2011 byly vyhlášeny celkem 4 výzvy 1. globálního grantu pro oblasti podpory 1.1. – Zvyšování kvality ve vzdělávání, 1.2. – Rovné příležitosti ve vzdělávání a 1.3. – Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení. V těchto 4 výzvách bylo podpořeno celkem 250 projektů v celkové výši 937.899.070 Kč. Téměř celá alokace 1. globálního grantu tak byla rozdělena mezi příjemce. V roce 2011 již také proběhla 1. výzva 2. globálního grantu v prioritní ose č. 1, ve které bylo stěžejní specifické zacílení výzvy v oblasti podpory 1.1. na podporu atraktivity přírodovědných a technických oborů zejména středních škol a zlepšení materiálních podmínek pro výuku těchto oborů na školách. O důležitosti této podpory z hlediska JMK svědčí to, že na tuto výzvu bylo vyčleněno celých 80 % alokovaných finančních prostředků 2. globálního grantu v oblasti podpory 1.1. Od roku 2010 navíc využívají základní školy možností financovat zkvalitnění svých vzdělávacích služeb v rámci nově vytvořené oblasti podpory 1.4. v OP VK, ve kterém mohou základní školy získat finanční prostředky pomocí šablon umožňujících snadnější čerpání finančních prostředků z ESF. V druhé polovině roku 2011 byla obdobným způsobem v rámci OP VK vytvořena oblast podpory 1.5., která umožňuje snadnější čerpání finančních prostředků pomocí šablon také středním školám. Stěžejními oblastmi, na které se šablony škol nejvíce zaměřují, jsou podpora výuky cizích jazyků, zavádění ICT do výuky včetně zlepšení materiálního vybavení škol a také efektivní začleňování průřezových témat do výuky podle ŠVP v oblasti EVVO a multikulturní výchovy. Opatření: III.2.1 Motivovat školy k čerpání finančních prostředků z OP VK ve všech oblastech podpory prioritní osy č. 1; III.2.2 Monitorovat a vyhodnocovat výsledky a výstupy projektů škol a školských zařízení financovaných z OP VK; III.2.3 Založit datové úložiště JMK pro sdílení vytvořených digitálních učebních materiálů.

III.2.1 Rámcové a školní vzdělávací programy Současný stav realizace rámcových vzdělávacích programů pro všechny úrovně vzdělávání a druhy škol je popsán v Dlouhodobém záměru ČR 2011. Stejně tak jsou zde popsány další záměry a chystaná opatření iniciovaná MŠMT z centrální úrovně. Na krajské úrovni jde především o metodickou pomoc jednotlivým školám zajišťovanou zejména prostřednictvím Střediska služeb školám a Zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Brno, Střediska služeb školám Znojmo a NIDV. Základem této pomoci je další vzdělávání pedagogických pracovníků a vzdělávání vedoucích pracovníků škol v oblasti tvorby a inovací ŠVP.

23


III.2.2 Specifická podpora kurikulární reformy A) Podpora výuky cizích jazyků Potřeba kvalitní znalosti cizích jazyků je v současné době základem pro zvýšení šancí na dobré uplatnění každého jednotlivce na trhu práce, především v oblastech se zahraničním kapitálem, a vytvoření dobrých východisek ke zvýšení kvality jazykového vzdělávání na vyšších stupních škol. Podle RVP ZV se na základních školách začíná s povinnou výukou prvního cizího jazyka již od 3. ročníku, žákům je přednostně nabízena výuka anglického jazyka. I přes zlepšení situace v některých oblastech vzdělávání (např. zvyšování podílu pedagogů s odpovídající odbornou kvalifikací pro výuku cizích jazyků zejména na středních školách, rozšiřující se možnosti výjezdů žáků i pedagogů za účelem studia cizích jazyků do zahraničí, rozšiřující se možnosti získávání finančních prostředků na tyto aktivity z EU) zůstává zásadním problémem nedostatek kvalitních učitelů a lektorů a mnohdy zastaralé metody výuky. Opatření: III.2.4 Poskytovat metodickou podporu školám pro získávání finančních prostředků z fondů EU na: začleňování a využívání rodilých mluvčích jako lektorů při výuce cizích jazyků na školách; podporu mezinárodní komunikace a spolupráce škol se zahraničními školami včetně krátkodobých výměnných studijních pobytů žáků vyšších ročníků; rozvoj vzájemných vztahů škol se školami ve státech EU s důrazem na příhraniční oblasti a partnerské regiony; III.2.5 Vyhlašovat dotační program Jihomoravského kraje na zkvalitnění výuky cizích jazyků a podporu výjezdů žáků středních škol do zahraničí s názvem „DO SVĚTA!“; III.2.6 Podporovat nabídku DVPP zaměřenou na moderní metody výuky cizích jazyků. B) Zvyšování informační gramotnosti Specifickým problémem oblasti ICT je rychlé zastarávání „učebních pomůcek“ a vysoké finanční nároky na jejich obnovu. Vybavenost škol ICT a úroveň jejich využívání však stále vykazuje značné rezervy. Podpora kraje v oblasti informační gramotnosti bude proto zaměřena především na získávání financí školami a na vzdělávání pedagogů. Realizována byla nová podoba krajského školského portálu www.jmskoly.cz spravovaného Střediskem služeb školám a Zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Brno, který je důležitým prostředkem při komunikaci kraje se školami a školskými zařízeními a který je nenahraditelným zdrojem informací pro školy a veřejnost. Zároveň se připravuje i širší využití tohoto portálu. Důležitým prvkem v komunikaci je rovněž krajský distribuční systém elektronické pošty www.orgman.cz, který provozuje Středisko služeb školám Znojmo. Opatření: III.2.7 Zvýšit efektivitu využití informačních technologií ve školách, a to i v rámci nabídky kurzů pro obyvatele obce; III.2.8 Podporovat účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti informačních technologií.

24


C) Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) V souladu s aktuální Koncepcí Jihomoravského kraje na období 2011–2020 a jejím Akčním plánem na příslušné období v oblasti školství při environmentálním vzdělávání a výchově dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních, mimoškolních činnostech a vzdělávání pedagogických i odborných pracovníků bude trvalým cílem průběžně realizovat stanovené priority, např. systematicky prohlubovat úroveň EVVO ve školách realizací školních ekologických projektů, zabezpečovat environmentální informační servis pro školy, pořádat iniciační semináře, pracovní dílny a konference o environmentální výchově pro pedagogické pracovníky, podporovat zajištění optimálních kapacit pro ekologickou výchovu, podílet se na tvorbě výukových a metodických materiálů včetně regionálních učebnic, realizovat systém vzdělávání pracovníků ve školství i studentů učitelských oborů vysokých škol, podporovat mimoškolní volnočasové aktivity EVVO apod. Na zajišťování stanovených akcí a aktivit se spolu s JMK významnou měrou podílí příspěvková organizace Jihomoravského kraje Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání, Brno, Lipová 20. Opatření: III.2.9 Podporovat naplňování Koncepce EVVO v Jihomoravském kraji; III.2.10 Podporovat činnost Lipky – školského zařízení pro environmentální vzdělávání, Brno, Lipová 20; III.2.11 Podporovat zřizování funkce školního koordinátora EVVO a jejich specializační vzdělávání. D) Koncepce začlenění programu ZDRAVÍ 21 do vzdělávací činnosti Jihomoravský kraj nese prestižní značku „Zdravý kraj“. Nastavení krajské sítě škol podporující zdraví koresponduje s aktivitami Zdraví pro všechny v 21. století. Byla zahájena činnost krajského koordinačního týmu škol podporujících zdraví (dále jen ŠPZ) a vynaloženo úsilí k vytvoření organizačních vazeb se strategickými partnery programu „Podpory zdraví ve škole“. Vstup školy do sítě ŠPZ byl podmíněn určitým procesem přípravy, zpracování projektu podpory zdraví, který v nynější fázi kurikulární reformy doplňuje školní vzdělávací program. Právě tento proces výchovy ke zdraví chceme podpořit a současně chceme rozšířit síť škol podporujících zdraví v Jihomoravském kraji. Opatření: III.2.12 Nadále vyhlašovat dotační programy s cílem šíření podpory zdraví ve školách a školských zařízeních a rozšíření krajské sítě ŠPZ; III.2.13 Podporovat činnost krajského koordinačního týmu ŠPZ a poradců programu ŠPZ v JMK; III.2.14 Podporovat vzdělávání pedagogických pracovníků k podpoře zdraví a výchově ke zdraví.

25


III.3 Zajišťování kvality, monitorování a hodnocení vzdělávání III.3.1 Zjišťování výsledků vzdělávání žáků v 5. a 9. ročnících ZŠ Projekty zjišťování výsledků vzdělávání žáků v 5. a 9. ročnících základních škol byly realizovány již od roku 2005. Naposledy byl projekt realizován ve všech krajích v roce 2007 (5. třídy) a v roce 2008 (9. třídy), na jeho organizaci se podílel CERMAT a odbory školství krajských úřadů. Účast škol byla dobrovolná, testovaly se dovednosti v českém jazyce a matematice a studijní předpoklady. Více informací viz www.cermat.cz. Koncept zjišťování a monitorování výsledků vzdělávání v základním vzdělávání připravovaný MŠMT a ČŠI by měl navázat na výše uvedené projekty a měl by vést k zavedení pravidelného zjišťování výsledků vzdělávání žáků 5. a 9. ročníků ZŠ. Opatření: III.3.1 Podpora zavedení pravidelného zjišťování výsledků vzdělávání žáků 5. a 9. ročníků ZŠ od školního roku 2012/13; III.3.2 Podpora využití výsledků vzdělávání žáků 5. a 9. ročníků ZŠ v rámci přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

III.3.2 Reforma maturitní zkoušky Na jaře 2011 proběhla poprvé nová maturitní zkouška v členění na společnou a školní část. V tzv. náběhovém modelu žáci konali v rámci společné části dvě povinné zkoušky (ČJL + cizí jazyk nebo matematika) a maximálně tři nepovinné zkoušky. U jednotlivých zkoušek si žáci vybírali ze dvou úrovní obtížnosti. K testování v rámci společné části maturitní zkoušky se přihlásilo celkem 11.285 žáků ze 132 středních škol Jihomoravského kraje. V mezikrajském srovnání v rámci jednotlivých zkoušek společné části bylo dosaženo těchto výsledků (průměrných perentilů): Tabulka 9: Hodnoty průměrných dosažených výsledků JMK ve zkouškách společné části MZ zkouška ČJ a literatura Matematika Cizí jazyk

úroveň obtížnosti základní vyšší základní vyšší základní vyšší

průměr JMK / ČR 74,82 / 74,28 86,29 / 84,47 66,31 / 65,23 80,23 / 76,69 77,02 / 76,08 88,26 / 87,28

pořadí JMK v rámci krajů ČR 4. 4. 6. 2. 3. 5.

Opatření: III.3.3 Podpora středních škol k dosahování co nejlepších výsledků v profilové i společné části maturitní zkoušky v rámci republiky; III.3.4 Podpora využití výsledků společné části MZ v rámci přijímacího řízení na vyšší odborné a vysoké školy.

26


III.3.3 Reforma závěrečné zkoušky Snaha o sjednocení obsahu závěrečné zkoušky v oborech vzdělání ukončených výučním listem je realizována prostřednictvím projektů podporovaných ESF. Na projekt KVALITA I (realizace v letech 2005– 2008) navázal projekt Nová závěrečná zkouška (2009–2012). Podstatou reformy závěrečné zkoušky je tvorba jednotných zadání pro konkrétní obory vzdělání, na nichž spolupracují učitelé odborných předmětů a učitelé praktického vyučování (odborného výcviku) se zástupci zaměstnavatelů. Tento koncept závěrečné zkoušky, který přispívá ke zvyšování srovnatelnosti výsledků vzdělávání v jednotlivých školách, je školami i zaměstnavateli kladně přijímán. Pro školní rok 2011/12 se připravuje 113 jednotných zadání pro 122 oborů vzdělání kategorie H a 53 oborů kategorie E. Zájem Jihomoravských škol o realizaci jednotného zadání závěrečných zkoušek stoupá – ve školním roce 2006/07 se zapojilo 23 středních škol, ve školním roce 2010/11 to bylo již 37 škol v celkem 56 oborech vzdělání. Opatření: III.3.5 Podpora středních škol k zapojení do konceptu jednotného zadání závěrečné zkoušky v co největším počtu oborů vzdělání, pro něž již bylo jednotné zadání vytvořeno; III.3.6 Podpora zapojení odborníků z praxe do realizace závěrečných zkoušek podle jednotného zadání.

III.3.4 Evaluace na úrovni školy (autoevaluace a externí evaluace) Vlastní hodnocení (autoevaluace) školy je předpokladem zkvalitňování práce škol a jejich výsledků. Pro následující období bude vlastní hodnocení školy podkladem pro zpracování části výroční zprávy školy. Externí evaluace škol bude i nadále realizována zejména na základě vstupů inspektorů České školní inspekce do škol. Opatření: III.3.7 Podpora DVPP v oblasti vlastního hodnocení škol a využití vlastního hodnocení k dalšímu růstu školy.

III.3.5 Evaluace vzdělávacího systému – Mezinárodní výzkum OECD PISA 2009 Cílem projektu PISA (Programme for International Student Assessment) je zjišťování výsledků patnáctiletých žáků6 v oblasti čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti. Hlavní testovanou oblastí v roce 2009 byla čtenářská gramotnost. Výzkum je koncipován tak, aby kromě mezinárodního porovnání výsledků patnáctiletých žáků umožnil i mezinárodní porovnávání rozdílů mezi výsledky jednotlivých škol, regionů a jednotlivých skupin žáků. Výzkum v ČR proběhl v roce 2009 již počtvrté, hlavního šetření se zúčastnily i školy z Jihomoravského kraje. Závěrečná práce šetření konstatovala, že čeští žáci dosáhli v testu čtenářské gramotnosti pouze podprůměrných výsledků. V České republice vzrostlo zastoupení žáků s nedostatečnou úrovní čtenářských kompetencí, kteří by mohli mít problémy při dalším studiu nebo při uplatnění na trhu práce. Podíl těchto žáků je nyní nad mezinárodním průměrem a činí 23 %. Od roku 2000 do roku 2009 se významně zhoršily výsledky žáků základních škol a žáků v maturitních a nematuritních oborech vzdělání středních odborných škol. 6

Část těchto žáků se v ČR nacházela v 9. ročníku ZŠ a odpovídajících ročnících víceletých gymnázií a část v 1. ročníku SŠ.

27


V oblasti matematické gramotnosti bylo dosaženo průměrných výsledků, avšak v období od roku 2003 do roku 2009 se výsledky českých žáků zhoršily nejvíce ze všech zúčastněných zemí. V oblasti přírodovědné gramotnosti bylo také dosaženo průměrných výsledků, výsledky českých žáků navíc zaznamenaly druhého nejvyššího zhoršení mezi zúčastněnými zeměmi. Z doprovodných dotazníků vyplynulo, že pro české žáky není škola místem, kam by chodili rádi. Více než polovina všech patnáctiletých žáků se ve škole často nudí a třetina do školy nechce chodit vůbec. Výsledky žáků Jihomoravského kraje nevybočovaly zásadní měrou z celostátních průměrů.

III.3.6 Vytvoření systému evaluace středních škol zřizovaných krajem a jeho realizace – měření přidané hodnoty Jihomoravský kraj realizoval vlastní šetření v oblasti evaluace kvality vzdělávání v oborech vzdělání zakončených maturitní zkouškou u středních škol zřizovaných JMK. Úkolem šetření mělo být objektivní zjištění skutečných vzdělávacích výsledků středních škol v uvedených oborech vzdělání, a to zjišťováním jednak úrovně žáků vstupujících do vzdělávání, jednak tzv. přidané hodnoty vzdělávání, které je založeno na porovnávání výsledků žáka ve dvou bodech jeho studijní dráhy – na počátku 1. a 4. ročníku studia. Toto šetření probíhalo ve dvou etapách v letech 2006 až 2010. První etapa průzkumu proběhla na středních školách zřizovaných JMK, které vyučují obory vzdělání gymnázium či lyceum, druhá etapa se týkala ostatních středních škol zřizovaných JMK, které poskytují střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou (obory M klasifikace KKOV). Výstupem byly dvě závěrečné zprávy „Analýza výsledků evaluace kvality vzdělávání ve vybraných oborech vzdělání středních škol pro Jihomoravský kraj“ za každou etapu zvlášť – z let 2010 a 2011. V současné době Jihomoravský kraj neuvažuje o pokračování v tomto testování z úrovně zřizovatele, a to jednak z důvodu nutných finančních úspor v rozpočtu kraje, jednak proto, že při testování nebyla zajištěna objektivita, neboť samotné testování bylo zcela v kompetenci škol. Kraj však hodlá podporovat fungování systému autoevaluace u samotných škol.

28


III.4 Zajišťování rovného přístupu ke vzdělávání Zajištění rovného přístupu ke vzdělávání bez ohledu na druh znevýhodnění (např. zdravotního, ekonomického, sociálního, etnického, podle pohlaví) je jedním z důležitých projevů sociální soudržnosti společnosti. Součástí je i prevence sociálně patologických jevů ve školách.

III.4.1 Současné možnosti vzdělávání dětí, žáků a studentů žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen žáků) zasahují výrazné změny. Zásadní změnou je snaha vytvářet inkluzivní prostředí ve školách hlavního vzdělávacího proudu v souladu s naplňováním činností stanovených v Národním akčním plánu inkluzívního vzdělávání. Inkluzivní vzdělávání je založeno na organizaci vzdělávání v běžné škole, která umožňuje vzdělávání všech žáků v souladu s jejich vzdělávacími předpoklady a potřebami, naplňuje koncept rovných příležitostí a nabízí adekvátní podporu v rámci vyučování všem žákům bez ohledu na jejich individuální rozdíly s cílem maximálně rozvinout jejich vzdělávací potenciál. Inkluzivní trend je postupně školami a školskými poradenskými zařízeními akceptován, příprava na inkluzi postupuje pozvolně podle možností jednotlivých škol v návaznosti na vytvoření personálních a materiálních podmínek souvisejících zejména s dostatkem finančních prostředků. Charakter inkluzivního vzdělávání ovlivňuje vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami nejen v podmínkách škol samostatně zřízených pro děti a žáky se zdravotním postižením, ale bude se týkat všech účastníků vzdělávání. V uplynulém období byla přijata řada opatření na podporu vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. K nejvýraznějším patřilo zajištění podpůrných služeb asistenta pedagoga v případě individuální i skupinové integrace žáků ve školách hlavního vzdělávacího proudu. Bylo podporováno vytváření školských poradenských pracovišť přímo ve školách. V materiální oblasti byly podporovány bezbariérové přístupy do škol a kompenzační pomůcky. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je podporováno nejen v rámci škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením, ale i ve školách běžného vzdělávacího proudu. Nabídka různých forem vzdělávání, lišící se vzdělávacími podmínkami, které odpovídají možnostem, zájmům a potřebám určitých skupin, případně jednotlivých žáků, je zachována. Vzdělávání probíhá ve dvou základních směrech, které kladou důraz na zajištění individuálních vzdělávacích potřeb všem žákům: směr reprezentující individuální nebo skupinovou integraci žáků v běžných mateřských, základních a středních školách; směr reprezentující vzdělávání ve školách samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením, zejména pro žáky s těžkým mentálním a kombinovaným postižením.

III.4.1.1 Integrace V běžných školách probíhá integrace jednak individuální formou zařazení jednotlivých žáků se zdravotním postižením do tříd, kde jsou vzděláváni zpravidla na základě vypracovaných individuálních vzdělávacích plánů, jednak formou skupinové integrace, to znamená vzdělávání v samostatně zřizovaných třídách určených pro žáky se zdravotním postižením, v nichž se obsah a formy vzdělávání blíží způsobu vzdělávání ve školách samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením (dále jen speciálních školách).

29


Individuální integrace má stále zvyšující se trend, zájem o tuto formu vzdělávání se rozšiřuje. Počet žáků vzdělávaných formou individuální integrace se v celku zvyšuje, a to i přes postupně klesající počet žáků vzdělávaných v Jihomoravském kraji. Naopak počty tříd pro žáky ve skupinové integraci v ZŠ se mírně snižují. Opačná tendence se projevuje v MŠ, mírně vzrůstá počet logopedických tříd. Důvodem je převod zřizovatelských kompetencí MŠ logopedické z kraje na obec. Tabulka 10: Individuální integrace žáků v Jihomoravském kraji vyžadující zvýšené náklady v MŠ a ZŠ hlavního vzdělávacího proudu v letech 2007–2011 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 mentální postižení 105 107 128 145 181 sluchové postižení 64 53 59 59 64 zrakové postižení 44 41 44 30 35 vady řeči 20 26 32 41 60 tělesné postižení 133 105 111 122 135 souběžné postižení více vadami 29 26 31 37 40 vývojové poruchy učení 1 197 944 1 267 1 371 2 075 vývojové poruchy chování 136 99 186 269 390 autismus 48 59 89 118 152 1 776 1 460 1 947 2 192 celkem integrovaných 3 132 Pozn: Zdroj – zahajovací výkazy ÚIV ke 30.09. příslušného školního roku

Tabulka 11: Počet tříd pro žáky se zdravotním postižením v MŠ a ZŠ hlavního vzdělávacího proudu v letech 2007–2011 2007/08 2008/09 2009/10 MŠ ZŠ MŠ ZŠ MŠ ZŠ mentální postižení 0 19 0 20 0 17 sluchové postižení 0 0 0 0 0 0 zrakové postižení 0 0 0 0 0 0 vady řeči 31 2 34 4 34 2 tělesné postižení 0 0 0 0 0 0 souběžné postižení více vadami 1 1 1 0 1 2 vývojové poruchy učení 0 67 0 53 0 59 vývojové poruchy chování 0 6 0 9 0 0 autismus 0 1 0 1 0 1 celkem 32 96 35 87 35 81 Pozn: Zdroj – zahajovací výkazy ÚIV ke 30.09. příslušného školního roku

2010/11 MŠ ZŠ 0 17 0 0 0 0 38 3 0 0 1 2 0 51 0 0 0 1 39 74

2011/12 MŠ ZŠ 0 18 0 0 0 0 40 2 0 0 1 2 0 49 0 0 0 1 41 72

Jihomoravský kraj podporuje integraci všech zdravotně postižených žáků zejména v těch případech, kdy jsou zajištěny kvalifikační předpoklady a odborná připravenost učitelů – speciálních pedagogů, kteří vzdělávají žáky v běžných školách. Zabývá se sledováním oblasti materiálních podmínek (vybavení speciálními upravenými pomůckami a kompenzačními pomůckami) a potřebou zabezpečení podpůrné služby žákům pomocí pedagogické asistence, především v začátcích jejich povinné školní docházky. Jednou z podpůrných služeb při individuální integraci žáků je zajištění služeb asistenta pedagoga. Počty přepočtených úvazků asistentů pedagoga v mateřských školách a v základních školách běžného vzdělávacího proudu ukazuje graf 3.

30


Graf 3: Počet financovaných úvazků asistentů pedagoga dle typu zařízení v JMK

Opatření: III.4.1

III.4.2 III.4.3 III.4.4

III.4.5

Poskytnout finanční prostředky v rámci možností disponibilních zdrojů rozpočtu k zabezpečení individuálních vzdělávacích programů, v případě nutnosti také k zabezpečení podpůrných služeb pedagogické asistence; Sledovat stav a napomáhat k optimální připravenosti škol integrovat žáky v konkrétních školách (viz výše) tak, aby byly zabezpečeny podmínky jejich vzdělávání; Podporovat vznik tříd samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením v běžných školách v návaznosti na dostupnost speciálních škol; Podporovat zavádění inkluzivního vzdělávání ve školách hlavního vzdělávacího proudu za předpokladu dostatečného personálního, finančního a materiálního zajištění z MŠMT a dalších zdrojů s cílem naplnění odpovídajících vzdělávacích předpokladů a potřeb žáků; Podpořit vzdělávání pedagogických pracovníků všech typů škol v rámci DVPP zaměřené na problematiku vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

III.4.1.2 Vzdělávání ve školách samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením Vzdělávací nabídka škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením (dále jen speciálních škol) je v Jihomoravském kraji zastoupena téměř všemi typy a druhy škol pro žáky s různým druhem zdravotního postižení. Potenciální klientelu speciálních škol ovlivňuje jak demografický vývoj počtu narozených dětí, tak také postupně narůstající zájem o integraci žáků do hlavního vzdělávacího proudu. Procentní podíl žáků se zdravotním postižením se téměř nemění. V uplynulém období pokračovala optimalizace speciálních škol, která navázala na již realizované slučování škol při zdravotnických zařízeních a při ústavech sociální péče. Pokračovalo slučování subjektů do větších ekonomických celků – slučovaly se mateřské školy se základními školami. Na základě žádostí obcí proběhlo také zrušení činností speciálních škol na některých jejich odloučených pracovištích. Jednalo se zejména o zrušení tříd pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením, tyto pak

31


pokračovaly ve vzdělávání na běžných základních školách. Stejně tak byly na obce převedeny zřizovatelské kompetence k mateřským školám, které poskytovaly logopedickou péči. Lze konstatovat, že se naplňuje vize školského zákona vzdělávat ve speciálních školách pouze nejtěžší typy postižených žáků. Byla dokončena transformace jedné z brněnských zvláštních škol na školu pro žáky s poruchami autistického spektra a s autismem, včetně speciálně pedagogického centra. Další škola se postupně specializuje na problematiku žáků s vývojovými poruchami chování. Počet tříd pro žáky s nejtěžším zdravotním postižením je v současné době stabilizován. Následující tabulky ukazují vývoj počtu dětí a žáků ve speciálních školách v letech 2007–2011. Tyto údaje se vztahují pouze ke speciálním školám zřizovaným Jihomoravským krajem.

Tabulka 12: Počty dětí v MŠ samostatně zřízených pro děti se zdravotním postižením 2007/08 2008/09 2009/10 mentální postižení 45 55 56 21 sluchové postižení 19 17 zrakové postižení 24 17 20 vady řeči 149 134 144 tělesné postižení 24 21 25 76 souběžné postižení více vadami 88 82 vývojové poruchy 5 5 5 autismus 25 29 28 při zdravotnickém zařízení 228 218 217 celkem 607 576 594 Pozn: Zdroj – zahajovací výkazy ÚIV ke 30.09. příslušného školního roku

2010/11 53 29 22 110 24 80 4 49 216 587

2011/12 52 22 18 76 26 82 5 55 215 551

Tabulka 13: Počty žáků v ZŠ samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením 2007/08 2008/09 2009/10 mentální postižení 1 885 1 798 1 673 87 sluchové postižení 102 75 zrakové postižení 2 3 6 vady řeči 47 50 55 tělesné postižení 47 34 25 441 souběžné postižení více vadami 428 420 vývojové poruchy učení 21 7 10 vývojové poruchy chování 34 39 36 autismus 80 110 158 337 při zdravotnickém zařízení 375 333 celkem 3 021 2 906 2 791 Pozn: Zdroj – zahajovací výkazy ÚIV ke 30.09. příslušného školního roku

2010/11 1 316 71 4 48 20 430 25 43 135 314 2 406

2011/12 1 203 61 2 40 19 439 26 53 144 294 2 281

Vlivem integračních trendů jsou žáci s lehčím postižením vzděláváni v běžných mateřských a základních školách. Žáci, kteří zůstávají v péči speciálních škol, mají stále častěji závažný stupeň zdravotního postižení. Mění se tak struktura škol, zvyšují se nároky na jejich odbornou i materiální připravenost. S tím souvisí i zvýšená potřeba pedagogické asistence jak pro žáky integrované, tak i pro žáky speciálních škol. Pro žáky se středním, těžkým zdravotním a kombinovaným postižením je třeba i nadále zachovat možnost vzdělávání ve školách samostatně pro ně zřízených – ve speciálních školách. Daří se v nich vytvářet vysoce specializovaná pracoviště s odborným zázemím speciálních pedagogů a poradenských pracovníků ve speciálně pedagogických centrech. Stávají se spolu s poradenskými zařízeními odbornými centry a postupně dotvářejí odborné a materiální zázemí na podporu integrace žáků se speciálními

32


vzdělávacími potřebami do běžného proudu vzdělávání. Současně se v nich zavádějí nové způsoby vzdělávání jednak v rámci vlastních inovací a jednak aplikací výsledků spolupráce se zahraničím. Opatření: III.4.6 Pokračovat v institucionálním slučování některých současných škol do dostatečně velkých, personálně i materiálně vhodně vybavených institucí, ekonomicky prosperujících celků schopných efektivně zajistit kvalitní vzdělávání žáků se zdravotním postižením, a to od předškolního po střední vzdělávání. Nezřizovat nové samostatné instituce; III.4.7 Pokračovat v optimálním zajištění služeb škol při zdravotnických zařízeních v návaznosti na změny v poskytování zdravotnických služeb ve zdravotnických zařízeních, zaměřit jejich vzdělávací činnost směrem k zájmovému vzdělávání v návaznosti na krátkodobou hospitalizaci dětí; III.4.8 Ve spolupráci s rezortem práce a sociálních věcí a zdravotnictví řešit problematiku internátních škol pro žáky těžce mentálně postižené a pro žáky s kombinovanými vadami, vzdělávání žáků s psychiatrickými a neurologickými diagnózami; III.4.9 Sledovat situaci ve vzdělávání žáků se zdravotním postižením a provést případné změny ve struktuře mateřských, základních i středních speciálních škol, tak aby vyhovovaly potřebám praxe, podporovat služby asistenta pedagoga; III.4.10 Zachovat dostatečné vzdělávací kapacity pro žáky, kteří nejsou schopni vzdělávání v podmínkách integrace, ve školách samostatně zřízených pro děti a žáky se zdravotním postižením (mentálně, tělesně, smyslově, s vadami řeči, se souběžným postižením více vadami, s autismem a s vývojovými poruchami učení nebo chování); III.4.11 Podporovat jednotné organizační a personální zajištění škol pro žáky se zdravotním postižením, podpořit jejich činnost jako vzdělávacích, metodických a koordinačních středisek k zajišťování vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zajišťování opatření k podpoře inkluzivního vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami.

III.4.2 Zařízení pro výkon ústavní výchovy Jihomoravský kraj je zřizovatelem dětských domovů, které jsou zřizovány buď jako samostatné příspěvkové organizace, nebo jsou sdruženy pod jedním ředitelstvím se školou samostatně zřízenou pro žáky se zdravotním postižením. Mimo dětské domovy zřizované krajem působí na území Jihomoravského kraje i další typy školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Jedná se o dětské domovy se školou, diagnostické a výchovné ústavy. V zajišťování ústavní péče ve školských zařízeních stále přetrvává jistá kompetenční nejednoznačnost. Jde především o to, že významná část školských zařízení je zřizována kraji, tedy řešení asymetrie kapacit a související personální a ekonomické náročnosti je ponecháno na krajích, současně však o využití kapacit rozhodují zařízení zřizovaná MŠMT (diagnostické ústavy). Dětské domovy, které kraj zřizuje a za jejichž činnost je v důsledku odpovědný, jsou diagnostickými ústavy metodicky řízeny a do jisté míry i kontrolovány. Důsledkem těchto kompetenčních nejednoznačností je pak omezená možnost kraje pružně, účinně a efektivně reagovat při zajišťování rovnoměrného rozložení kapacit v různých typech zařízení pro umísťování dětí. V uplynulém období prošla většina dětských domovů takovými stavebními úpravami, aby byl výchovný proces realizován v samostatných oddělených rodinných skupinách (bytech) s cílem maximální tvorby rodinného prostředí. Přestavba probíhala postupně a Jihomoravský kraj proinvestoval částku v celkové výši cca 155 mil. Kč. V návaznosti na vytvoření příslušných prostorových podmínek se také změnila organizace a formy výchovné péče. Výchovně vzdělávací činnost probíhá ve skupinkách 6–8 dětí, takže došlo k významnému snížení počtu dětí připadajících na jednoho pedagogického pracovníka a současně (při zachování stávajících kapacit v kraji) došlo k posílení počtu pedagogických pracovníků těchto zařízení. V průběhu posledních let se ve spádové oblasti Dětského diagnostického ústavu, SVP, základní školy a školní jídelny, Brno, Hlinky 140 (dále jen DDÚ Hlinky) ukazuje významný nedostatek kapacit

33


pro děti s těžkým mentálním postižením. I přes skutečnost, že Jihomoravský kraj po přijetí nového zákona v roce 2002 navýšil kapacity dětských domovů a přistoupil k jejich rekonstrukcím, je (podle informací DDÚ Hlinky) více dětí z Jihomoravského kraje umístěno v zařízeních mimo Jihomoravský kraj. V současné době probíhá (v souladu s materiálem vlády z roku 2009 „Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti“ a z něj vycházející „Rámcové koncepce MŠMT ČR v oblasti transformace systému náhradní výchovné péče o ohrožené děti ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči“) proces transformačních změn, které mají zajistit zkvalitnění a efektivnější využití služeb. Jejich cílem je optimalizace sítě školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, snižování kapacit zařízení a podporování rozšíření nabídky služeb poskytujících odbornou pomoc ohroženým dětem i rodinám. Opatření III.4.12 Dokončit stavební změny a technické úpravy všech dětských domovů, ve kterých dosud rekonstrukce neproběhly z důvodu nedostatku finančních prostředků, tak aby v maximální míře vyhovovaly zákonným normám; III.4.13 Podporovat v co nejvyšší možné míře oddělení provozu dětských domovů od provozu škol samostatně zřízených pro děti a žáky se zdravotním postižením (oddělit DD jako samostatný subjekt s vlastním ředitelstvím); III.4.14 Řešit potřeby kapacit pro děti s těžkým mentálním postižením, které ještě nevyžadují ústavní sociální péči; III.4.15 Pokračovat ve stabilizaci personálních podmínek v jednotlivých zařízeních spolu s ekonomickými podmínkami a potřebami v jednotlivých zařízeních s ohledem na změny v charakteru poskytované péče a na specifika jednotlivých zařízení (např. podpořit personální obsazení dětských domovů částečným úvazkem psychologa); III.4.16 Podporovat možnost osamostatňování se starších dětí – podporovat získávání samostatných bytů apod.; III.4.17 Podporovat opatření, která by na základě meziresortní spolupráce umožnila maximálně využít pěstounské péče, adopce, případně dalších forem náhradní (neinstitucionální) rodinné péče; III.4.18 Podporovat opatření k nezbytné mezirezortní spolupráci při zajištění vstupu mladých lidí do samostatného života (pomoc při zajišťování ubytování a zaměstnání); III.4.19 Spolupracovat s ostatními rezorty na transformaci systému náhradní výchovné péče.

III.4.3 Prevence sociálně patologických jevů Prevence rizikového chování u dětí a mládeže představovala činnost a aktivity v rámci školního i mimoškolního prostředí. Obsahem byla specifická a nespecifická primární prevence. Specifická primární prevence ve školách a školských zařízeních probíhá v rámci dvou základních typů programů: Programu na podporu aktivit v oblasti rizikového chování a Minimálních preventivních programů. Třetím typem programů jsou dlouhodobé projekty s celorepublikovou působností a projekty realizované v rámci OP VK. Specifické programy podpory zdraví vnímáme jako jeden z prostředků primární prevence rizik ohrožujících zdraví a rizik sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Nespecifická primární prevence se promítá v programech podporujících talentovanou mládež, tělovýchovu a sport včetně programů podpory volnočasových aktivit u dětí a mládeže. Hlavním pilířem fungování primární prevence bude zabezpečení školské linie primární prevence v oblasti koordinační, koncepční, metodické a dotační politiky kraje. Opatření III.4.20 Podporovat programy cílené na pozitivní sociální klima ve školách a školských zařízeních;

34


III.4.21

III.4.22

Podporovat oblast prevence výskytu rizikového chování u dětí a mládeže: nadále vyhlašovat dotační programy na podporu aktivit v oblasti prevence rizikového chování a realizace Minimálních preventivních programů ve školách a školských zařízeních; podporovat činnost metodiků prevence a jejich vzdělávání; podporovat profesní rozvoj pedagogů v oblasti prevence rizikového chování; nadále vyhlašovat dotační programy JMK na podporu zájmové činnosti, sportu a volného času u dětí a mládeže; Vytvořit mechanismus plošného systému primární prevence v JMK – podpora zřízení krajského metodického centra primární prevence, které bude vykonávat činnost odborného pracoviště pro oblast primární prevence.

III.4.4 Děti, žáci a studenti se sociálním znevýhodněním V zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, který nabyl účinnosti k 1. lednu 2005, je deklarován rovný přístup dětí, žáků a studentů ke vzdělávání. Dlouhodobé zkušenosti ukazují, že nejlepších výsledků při naplňování cílů inkluzívního vzdělávání – dosažení plné účasti všech vzdělávaných – lze dosáhnout, pokud je dětem před nástupem povinné školní docházky poskytována včasná péče. Průběžné rozvíjení Koncepce včasné péče je cílené zvlášť na zlepšení podmínek předškolní přípravy dětí ohrožených sociálním vyloučením od 3 let do zahájení povinné školní docházky. V jejím rámci je zvýšená pozornost věnována předškolní přípravě romských dětí. Je zaměřena zejména na vytvoření podmínek pro kvalitní předškolní přípravu, a to směrem k vyrovnávání jejich případného znevýhodnění ještě před zahájením povinné školní docházky (získávají kromě jiného návyky hygienické, sociokulturní…). Opatření směřují též ke zvýšení počtu romských dětí a žáků v hlavním vzdělávacím proudu a k podpoře jejich školní úspěšnosti na všech úrovních vzdělávání – nejideálnější je návštěva mateřských škol, ovšem ta není ze strany dětí se sociálním znevýhodněním dostačující. Další formou včasné péče jsou přípravné třídy základní školy pro děti sociálně znevýhodněné v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které zřizují na základě § 47 školského zákona obce, svazek obcí nebo kraj a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy základní školy vyrovná jejich vývoj. Obsah vzdělávání v přípravné třídě je součástí školního vzdělávacího programu a řídí se Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání. Při vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním v přípravných třídách základní školy jsou užívány odpovídající metody a formy práce, tj. takové, které odpovídají věku, potřebám, zkušenostem a zájmům žáků a vzdělávání je maximálně přizpůsobeno vývojovým, fyziologickým, kognitivním, sociálním i emocionálním potřebám dětí. V případě vzdělávání dětí v přípravných třídách základní školy je třeba vytvářet sociální klima a psychohygienické podmínky srovnatelné s těmi, jaké jsou zajišťovány v mateřských školách. Zároveň je zapotřebí brát v úvahu, že přípravné třídy základní školy jsou součástí školního prostředí, a že tedy mají od mateřských škol zpravidla odlišné organizační, prostorové a materiální podmínky. Pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním jsou realizovány následující programy: podpůrný program Rozvojový program MŠMT „Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním“, který je vyhlašován vždy na kalendářní rok. Současně pracuje v JMK 39 asistentů pedagoga pro děti se sociálním znevýhodněním; podpůrný program Rozvojový program MŠMT „Na podporu škol, které realizují inkluzivní vzdělávání a vzdělávání dětí a žáků se sociálním znevýhodněním“ (vyhlašován od r. 2009); v současné době realizuje program 8 škol;

35


podpůrný program Dotační program MŠMT „Podpora sociálně znevýhodněných romských žáků středních škol“. Program je vyhlašován dvakrát ročně, a to na období leden–červen a září– prosinec. Finanční podpora není romským žákům poskytována plošně, ale cíleně pouze žákům se sociálním znevýhodněním, které dokládají z místně příslušného sociálního odboru, popř. úřadu práce. Opatření III.4.23 I přes složitou problematiku vzdělávání dětí a žáků se sociálním znevýhodněním nadále zajišťovat efektivní a spravedlivý vzdělávací systém. Ve spolupráci se zaměstnanci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností zajišťujícími integraci romské menšiny a ve spolupráci se školami s vyšším zastoupením žáků se sociálním znevýhodněním nadále přesvědčovat rodiče těchto dětí o významu předškolního vzdělávání, o tom, aby si byli vědomi vlastní zodpovědnosti za vývoj dítěte v předškolním věku a případných důsledků, pokud péči v tomto velmi závažném období podcení. Je nutné v jednotlivých krocích věnovat pozornost práci s rodinou těchto dětí, aby rodiče dokázali vytvořit podporu pro vzdělávání svých dětí (za pomoci kompetentního terénního pracovníka při spolupráci s konkrétní rodinou, které by byl vysvětlen význam předškolního vzdělávání a spojitosti s dalším vzděláváním); III.4.24 Vzdělávat děti a žáky s předpokladem sociálního znevýhodnění s maximálně individuální podporou pro každého z nich pokud možno podle jeho individuálních potřeb a k naplnění jeho vzdělávacího potenciálu, aby byl vybaven dovednostmi pro orientaci v praktickém životě, zejména v oblasti zaměstnání; III.4.25 V rámci Dotačního programu na činnost národnostních menšin v Jihomoravském kraji podporovat projekty zejména v oblasti volnočasových aktivit dětí a mládeže se sociálním znevýhodněním, zajistit jejich zodpovědné zapojení s tím, že se i touto aktivitou připraví do občanského života; III.4.26 Nadále realizovat s maximální efektivitou vyhlašované rozvojové programy MŠMT ČR, které podporují vzdělávání dětí a žáků se sociálním znevýhodněním.

III.4.5 Péče o mimořádně nadané žáky V oblasti péče o nadané žáky ve školských poradenských zařízeních vychází Jihomoravský kraj z materiálu MŠMT „Koncepce péče o nadané žáky ve školských poradenských zařízeních“, na který navázal další materiál z roku 2009. Jednalo se o „Koncepci péče o mimořádně nadané děti a žáky pro období let 2009–2013“, která byla zaměřená na rozšíření stávajícího systému identifikace nadaných. V uplynulém období se postupně vytvářel systém péče ve školských poradenských zařízeních pro mimořádně nadané žáky s podporou integračního vzdělávacího modelu pro mimořádně nadané žáky ve školách. Jeho obsahem byl proces identifikace mimořádně nadaných, jejich podpora při vzdělávání a poskytnutí poradenské péče. Zástupci pedagogicko-psychologických poraden v Jihomoravském kraji průběžně spolupracují s divizí IPPP NÚV v jednotlivých oblastech na koncepčním řešení péče o nadané žáky. Jsou budovány mechanismy v oblasti procesu identifikace nadaných. Nadaní žáci jsou integrováni do běžných typů škol, tak aby jim bylo umožněno procházet vzdělávací soustavou s ohledem na jejich specifika. Pokud to úprava jejich vzdělávání vyžaduje, je jim vypracován individuální vzdělávací plán. Školní poradenští pracovníci ve školách zajišťují pro tuto oblast péče zejména identifikaci mimořádně nadaných žáků, vytvářejí metodickou podporu úprav ve výuce těchto žáků a poskytují metodickou podporu učitelům i v oblasti práce s učebními strategiemi a vyučovacími styly, zajišťují psychologickou péči a poradenské služby pro žáky a jejich rodiče. V případě absence školních poradenských pracovníků i nadále poradenské služby zajišťuje výchovný poradce, učitel-metodik a pedagogicko-psychologická poradna, případně speciálně pedagogické centrum. Vyučovací programy pro mimořádně nadané žáky by měly být vytvářeny na základě principů diferenciace a individualizace. Výuka pro mimořádně nadané žáky musí být pestrá a podnětná, musí

36


umožnit žákům hledat a objevovat nové informace a souvislosti, formou řešení problémových úloh umožnit velkou aktivitu, samostatnost a činorodost žáků. Opatření III.4.27 Systematicky podporovat vzdělávání mimořádně nadaných žáků zejména udržením dostatečných odborných kapacit ve školských poradenských zařízeních; III.4.28 Podporovat školy hlavního vzdělávacího proudu v zajištění individualizace výuky při vzdělávání mimořádně nadaných žáků a podporovat pořízení učebních pomůcek.

III.4.6 Péče o talentované žáky V oblasti péče o talentované žáky je nadále průběžně realizován projekt JMK „Program podpory nadaných studentů v Jihomoravském kraji“ (dále Program). Administraci jeho aktivit zabezpečuje Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu, z.s.p.o. a odbor školství Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Posláním projektu je vytvářet dlouhodobé podmínky pro připravenost lidských zdrojů v JMK a motivovat talentované žáky/studenty k účasti v soutěžích a přehlídkách v zájmovém vzdělávání. Cílovými skupinami tohoto projektu jsou jednak žáci středních škol se sídlem v JMK a studenti vysokých škol, jednak školy zřízené JMK. V rámci Programu jsou průběžně zabezpečovány a z rozpočtu JMK podporovány jeho důležité aktivity zaměřené na: 1. podporu středních škol zřízených JMK, jejichž žáci dosáhli významných úspěchů jak v ústředním kole předmětových vědomostních soutěží vyhlášených MŠMT a jejich mezinárodní nadstavbě, tak ve vybraných řemeslných soutěžích odborných dovedností přehlídky České ručičky. V roce 2011 obdrželo 19 středních škol JMK z rozpočtu JMK účelový příspěvek na podporu práce s talentovanou mládeží za dosažené umístění svých žáků v těchto soutěžích ve školním roce 2009/10 ve výši 1 620 tis. Kč, v roce 2012 bude tento příspěvek za výsledky ve školním roce 2010/11 činit 1 360 tis. Kč; 2. vstup talentovaných žáků/studentů do Programu na základě dosažení vynikajících výsledků ve vybraných školních soutěžích v celostátním nebo mezinárodním kole nebo na základě úspěšného absolvování psychologického testování na maximálně sedmileté období (4 roky středoškolského studia a 3 roky bakalářského studia) s možnou roční finanční podporou ve výši 30 000 Kč. Ve školním roce 2010/11 dosáhla podpora 95 žáků středních škol a studentů vysokých škol zařazených do Programu z rozpočtu JMK celkové výše cca 2 500 tis. Kč; 3. podporu prací středoškolské odborné činnosti žáků na vybraná témata brněnských VŠ a ústavů Akademie věd ČR dle potřeb jihomoravského regionu. Podpora 54 soutěžních prací SOČ v roce 2011 činila cca 920 tis. Kč. Opatření III.4.29 Pokračovat v další realizaci projektu „Program podpory nadaných studentů v Jihomoravském kraji“; III.4.30 Monitorovat a vyhodnocovat výsledky a výstupy jednotlivých aktivit škol a školských zařízení v této oblasti; III.4.31 Motivovat školy k čerpání finančních prostředků z vyhlášeného rozvojového programu MŠMT „Hodnocení žáků a škol podle výsledků v soutěžích – Excelence středních škol“ v návaznosti na Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy na roky 2011–2015 a na Národní program reforem České republiky 2011 (schválený usnesením vlády České republiky ze dne 27. dubna 2011 č. 314).

37


III.5 Rozvoj integrovaného systému poradenství ve školství III.5.1 Poradenský systém Hlavní cíl efektivní poradenské péče je stále spatřován nejen v odborné činnosti poradenských pracovníků ve školských poradenských zařízeních, ale v souvislosti s nezbytnou integrací žáků se speciálními vzdělávacími potřebami také přímo v konkrétních školách, a to zajištěním služeb školního speciálního pedagoga a školního psychologa ve školních poradenských pracovištích. Svým obsahem a zaměřením se poradenské služby orientují na poskytování odborných služeb dětem, žákům, studentům, jejich rodičům, stejně tak na preventivní, intervenční a metodické činnosti, které směřují k řešení aktuálních problémů přímo v jednotlivých školách a třídních kolektivech. V uplynulém období se v poradenském systému v Jihomoravském kraji podařilo stabilizovat síť školských poradenských zařízení. Přesto jsou jednotlivá zařízení personálně nerovnoměrně obsazena, což ovlivňuje přístup uživatelů k poradenským službám. Rovněž výkony poradenského systému, měřeno počtem klientů nebo vykázaných činností, případně přepočtem podobných výkonů na tzv. přepočteného pracovníka školského poradenského zařízení, jsou nevyrovnané. Částečně se podařilo posílit provozní prostředky na chybějící diagnostické nástroje a na pořízení jednotného evidenčního systému výkonů speciálně pedagogických center (PPP jsou evidenčním systémem výkonů již vybaveny). Ze statistik je znatelný nárůst výkonů, došlo k novelizaci právních předpisů s kvantitativně i kvalitativně vyššími požadavky na poskytovanou péči, což odráží stále větší nároky na kapacitní možnosti školských poradenských zařízení. Je patrné, že dochází k nárůstu počtu klientů se závažnějšími problémy, kterým je třeba věnovat opakovanou nebo dlouhodobou péči. Dochází k prodlužování objednací doby. Mezi největší problémy poradenského systému stále patří nedostatek odborných pracovníků PPP a SPC v návaznosti na nové povinnosti stanovené právními předpisy. Stále není vytvořena možnost odborného přezkoumání stanovisek školských poradenských zařízení při stanovení vhodné péče. Racionalizaci sítě poradenských pracovišť na území Jihomoravského kraje lze považovat i nadále za jeden z dlouhodobých úkolů v této oblasti, zejména s důrazem na další nové kompetence stanovené novelizovanými právními předpisy. Strategie dalšího vývoje poradenského systému na území Jihomoravského kraje musí nepochybně vycházet z porovnání nároků jednotlivých uživatelských skupin obyvatel kraje a kvality poskytovaných služeb. Mezi prioritní úkoly poradenství na území Jihomoravského kraje v následujícím období patří změny v koordinaci poradenských služeb při současném zachování počtu zařízení a specifik odborného zaměření jednotlivých poskytovatelů poradenské péče, dostatek a vysoká odbornost všech poradenských pracovníků, kteří v této oblasti působí, a to v návaznosti na nové úkoly, které vyplývají z novelizovaných právních předpisů. K funkčnímu systému poradenských služeb náleží ustálené dodržování kompetencí jednotlivých poradenských institucí v rámci kraje, zlepšování odborného vybavení jednotlivých školských poradenských zařízení, pedagogicko-psychologických poraden i speciálně pedagogických center. V Jihomoravském kraji je citelně vnímána potřeba vybudovat celorepublikový systém poskytování metodické péče pro poradenské pracovníky působící na školách i ve školských poradenských zařízeních nejen v rámci Jihomoravského kraje, ale v celé ČR. Rozdíly v poskytování poradenských služeb v jednotlivých krajích jsou značné. Opatření III.5.1 Nerozšiřovat institucionální síť poradenských zařízení v kraji;

38


III.5.2

III.5.3

III.5.4

III.5.5

III.5.6 III.5.7 III.5.8

Racionalizací sítě školských poradenských pracovišť zajistit dostupnost a vysokou kvalitu poradenských služeb v rámci celého systému poradenství na celém území Jihomoravského kraje; Za předpokladu zachování funkčního systému školských poradenských zařízení s vymezenými kompetencemi reagovat na podporu nových forem poradenské péče (školní speciální pedagog, školní psycholog); Pokračovat ve spolupráci JMK s MŠMT a s divizí IPPP NÚV na koordinaci a funkčnosti systému výchovného poradenství v jednotlivých oblastech (legislativa, odborný systém řízení včetně metodiky a vzdělávání pracovníků systému, způsob financování); V rámci disponibilních zdrojů posílit personální obsazení speciálně pedagogických center a pedagogicko-psychologických poraden v návaznosti na nové povinnosti stanovené právními předpisy; Podporovat obměnu diagnostických nástrojů ve školských poradenských zařízeních; Aplikovat standardy a nadstandardy v systému výchovného poradenství; Pokračovat v poskytování podpory zástupcům pedagogicko-psychologických poraden a speciálně pedagogických center v Jihomoravském kraji pro spolupráci s divizí IPPP NÚV v jednotlivých oblastech na koncepčním řešení oblastí kariérového poradenství, problematiky mimořádně nadaných žáků a také v systému péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami integrovanými do běžných škol.

III.5.2 Koncepce školních poradenských pracovišť Vznik školních poradenských pracovišť podpořil v minulosti systémový projekt v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů „Rozvoj a zdokonalení integrovaného diagnostického, informačního a poradenského systému v oblasti vzdělávání a volby povolání“, jehož řešitelem bylo IPPP. Jednalo se o projekt „VIP kariéra“. Projekt podpořil vznik školních poradenských pracovišť, v nichž na vybraných školách působí školní psycholog nebo školní speciální pedagog. Výběr byl proveden ve spolupráci s kraji a jejich pedagogicko-psychologickými poradnami. Počty odborníků se v průběhu projektu měnily v návaznosti na odbornost pracovníků, na očekávání škol a na poskytované služby. Některé školy byly nuceny od projektu odstoupit, protože se jim nepodařilo dodržet projektem stanovené podmínky, aby byly účelově čerpány finanční prostředky. Ty pak byly nahrazeny jinými školami, které byly vytipovány ve spolupráci s pedagogicko-psychologickými poradnami v Jihomoravském kraji. Původní počet škol, které získaly možnost zapojit se do projektu, činil 40 subjektů. Na projekt navázal v roce 2009 další projekt ESF „Rozvoj školních poradenských pracovišť – VIP II“ zaměřený na rizika, která mohou ovlivňovat průběh vzdělávání a další životní dráhu žáků. V roce 2010 bylo do něj zapojeno 31 základních a středních škol v Jihomoravském kraji. Opatření III.5.9 V souvislosti s potřebami škol udržovat optimální počet poradenských pracovníků ve školství, počet školních speciálních pedagogů a počet školních psychologů; III.5.10 Podporovat vznik školních poradenských pracovišť.

III.5.3 Kariérové poradenství se zaměřením na pedagogicko-psychologické poradenství Kariérové poradenství je jedním z prostředků, které pomáhají ke správnému rozhodnutí o volbě profese, případně vzdělávací cesty. Stává se významným nástrojem prevence nezaměstnanosti a může přispět i k prevenci předčasných odchodů ze vzdělávacího procesu. Školská poradenská zařízení poskytují v rámci výkonů svých činností i informace v oblasti kariérového poradenství.

39


V souvislosti s podporou rozvoje pedagogicko-psychologických služeb přímo ve školách s cílem vytvoření školních poradenských pracovišť je třeba rozšířit, koordinovat a dále zkvalitnit informační, vzdělávací a metodickou podporu kariérového poradenství ve školách. Opatření III.5.11 Aplikovat koncepci kariérového poradenství MŠMT do praxe; III.5.12 Podporovat systém dalšího vzdělávání poradenských pracovníků v oblasti kariérového poradenství.

40


III.6 Zvyšování profesionality a zlepšování pracovních podmínek pedagogických pracovníků Zvyšování profesionality pedagogických pracovníků a zlepšování jejich pracovních podmínek jsou dva spolu související aspekty vzdělávání. Legislativní rámec je dán zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů, v platném znění, který definuje pedagogického pracovníka, podrobněji stanovuje podmínky získávání odborné kvalifikace pro jednotlivé kategorie pedagogických pracovníků, zakládá systém jejich dalšího vzdělávání provázaný s kariérním systémem, který umožní pedagogickým pracovníkům uskutečňovat postup v tzv. kariérních stupních. Krajská vzdělávací zařízení zaměřená na DVPP se vedle externího vzdělávání zabývají projektovou činností, podporou a koordinací metodických (poradenských) týmů a realizací koncepčních a rozvojových záměrů kraje či MŠMT. Dále spolupracují s Národním ústavem vzdělávání a s Národním institutem dalšího vzdělávání a společným působením zajišťují zvyšování profesionality pedagogických pracovníků. Střediska služeb školám a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků se svojí programovou vzdělávací nabídkou podílela na zvyšování profesionality pedagogických pracovníků Jihomoravského kraje. Jejich vzdělávací nabídka zahrnovala převážně programy akreditované MŠMT. Většina vzdělávacích programů byla určena pro další vzdělávání pedagogických pracovníků škol a školských zařízení v Jihomoravském kraji, z nichž velká část byla vytvořena z vlastních projektů podpořených EU. Mezi úspěšné projekty realizované SSŠ Brno v projektovém období 2007–2013 patří zejména: 1. Rozvoj DVPP a sítě metodické podpory v JMK, jehož cílem je zvyšování dostupnosti, kvality a atraktivity nabídky dalšího vzdělávání, včetně metodické podpory pro pedagogické pracovníky škol a školských zařízení, dále navázání metodické sítě na potřeby škol na úrovni okresu a poskytování metodické podpory pedagogickým pracovníkům prostřednictvím metodických setkání, stejně jako tvorba, údržba a distribuce aktuálních metodických a informačních publikací. 2. EdTWIN – Středisko služeb školám a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Brno je partnerem v projektu s názvem EdTWIN z operačního programu Cíl III, Evropská územní spolupráce AT-ČR 2007–2013. Cílem projektu je posílení spolupráce škol mezi Českou republikou a Rakouskem, rozvoj a realizace společných vzdělávacích programů, výměnné programy na institucionální úrovni a tvorba vícejazyčných výukových materiálů. 3. Projekt Cesta rozvoje středních škol v JmK poskytuje pedagogickým pracovníkům a celým pedagogickým sborům středních škol potřebné kompetence k realizaci změn a urychlování v oblasti modernizace obsahu a metod vzdělávání, včetně metodické podpory tohoto procesu. Podporuje vznik sítě škol, která bude poskytovat prostřednictvím dalšího vzdělávání poradenské služby pro ostatní pracovníky škol a školských zařízení. 4. Projekt Interkulturní vzdělávání dětí a dospělých si klade za cíl posílení spolupráce mezi mateřskými školami ČR a Rakouska, vznik přirozeného prostředí k učení se novému jazyku, vznik multikulturních týmů, výměnu nejnovějších vědeckých poznatků o výchově, možnost jejich ověření v praxi, vzájemné hospitace, exkurze a setkání pedagogů, zástupců zřizovatelů, členů veřejné správy, rozvoj a realizaci společného vzdělávání a vytvoření výukových materiálů; 5. Jmskoly – portál jihomoravského školství, jehož cílem je zejména vytvoření nového informačního a komunikačního systému www.jmskoly.cz. Opatření III.6.1 Podpora fungování existujícícho systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, který je institucionálně zabezpečen krajskými zařízeními (SSŠ a zařízení pro DVPP); III.6.2 Spolupráce s NIDV při zajišťování metodické podpory škol a DVPP.

41


III.7 Vzdělávání na středních a vyšších odborných školách Vzdělávací soustava Jihomoravského kraje prochází rozsáhlými změnami, které jsou důsledkem řady procesů probíhajících v celé ČR. Jedním z rozhodujících faktorů je pokles populace dětí vstupujících do všech částí vzdělávacího systému (viz kapitola II.). Jednotlivé segmenty školství jsou tímto poklesem zasahovány postupně – předškolní vzdělávání již překonalo období největšího poklesu počtu žáků, stejně jako 1. stupeň základních škol. V současné době se pokles projevuje na 2. stupni základních škol, dopad na střední školy již také započal. Jihomoravský kraj si jako jeden ze specifických cílů Strategie rozvoje Jihomoravského kraje vytyčil i „Podporu optimalizace sítě škol a vzdělávacích oborů při udržení jejich dostupnosti ze všech částí kraje“ (SC 29), která by měla být naplněna jednak zachováním dostatečné sítě škol, především v malých a obtížně dostupných obcích (jde především o MŠ a ZŠ), jednak v rámci kraje zachováním nabídky oborů vzdělání středních a vyšších odborných škol, po kterých je poptávka na trhu práce.

Základní krédo optimalizace Demografická situace nutí Jihomoravský kraj jako zřizovatele k omezování nabízených míst na středních školách. Toto snižování musí být provedeno na všech úrovních vzdělávání stejně jako se musí dotknout všech regionů. V souvislosti s omezováním počtu nabízených míst na středních školách musí být přikročeno k institucionálním úpravám v rámci sítě škol zřizovaných krajem – zde nastupuje ekonomické hledisko v rámci efektivity provozu řízených organizací. Snahou je dosáhnout maximálního využití budov jednotlivých škol i po té, co budou školy přijímat nižší počty žáků. Zároveň je cílem vytvořit školy s vertikální prostupností různých úrovní vzdělání, kde si každý uchazeč najde své místo a úspěšně dokončí své vzdělávání. Logickým důsledkem těchto opatření je podpora větších celků ze strany zřizovatele. Předpokládá se, že u slučovaných organizací dojde k „sestěhování“ v horizontu 2 až 4 let, a to v závislosti na míře omezení přijímaných. Je plně v kompetenci ředitele sloučené školy rozhodnout, kdy budou nepotřebné budovy opuštěny, případně které z nich budou i nadále využívány.

III.7.1 Institucionální změny školství v kraji První vlna zásadních změn v institucionální struktuře jihomoravských středních škol proběhla v roce 2004, kdy došlo tzv. optimalizací k úbytku 23 ředitelství středních škol zřizovaných krajem. Do roku 2010 dále ubylo sloučením dalších 5 středních škol zřizovaných krajem. S poklesem počtu žáků odcházejících ze základních škol a s tím souvisejícím poklesem počtu přijímaných na střední školy však bylo rozhodnuto o realizaci další vlny institucionálních změn v síti škol zřizovaných Jihomoravským krajem. V období od září 2010 do června 2011 byla vypracována analýza struktury středních škol Jihomoravského kraje a jejich oborové nabídky, na základě které Zastupitelstvo JMK v červnu a v září 2011 schválilo sloučení celkem 30 středních škol do 15 subjektů. Účinnosti jednotlivých sloučení byly stanoveny v rozmezí od 01.01.2012 do 01.07.2013. Seznam provedených změn je uveden v příloze č. 2, uvedená analýza je přiložena na závěr tohoto dokumentu. Níže uvedená kritéria budou tvořit základní rámec přístupu Jihomoravského kraje k dalším změnám v síti středních a vyšších odborných škol.

42


Opatření III.7.1 Dodržovat kritéria institucionálního rozvoje středního a vyššího odborného školství: 1. nebude podporován vznik nových středních škol ani navyšování stávajících kapacit středních škol; kapacita SŠ může být posílena ve výjimečných případech pouze pro účely zkráceného studia či jiných forem vzdělávání než denní, a to v rámci nabídky oborů vzdělání požadovaných na trhu práce; 2. budou navrhována optimalizační opatření zejména u škol a školských zařízení, kterým nebudou postačovat finanční prostředky přidělené v rámci normativního rozpisu rozpočtu; 3. zřízení nové vyšší odborné školy může být doporučeno pouze v případě realizace vzdělávacího programu oboru vzdělání, který má ojedinělý charakter v daném regionu a jehož koncepce vznikla na základě projevené společenské potřeby příslušně vzdělaných odborníků na trhu práce. Cílem musí být zejména omezení roztříštěnosti VOŠ a optimalizace jejich počtu v regionu; 4. nebude podporováno navyšování kapacit stávajících vyšších odborných škol; výjimkou budou VOŠ zdravotnické, kde může být v případě prokázané potřeby kapacita zvýšena. Současně s optimalizací středních škol bude řešena i optimalizace školských zařízení jim sloužících – zejména domovů mládeže a zařízení školního stravování. Kraj bude postupovat tak, aby zachoval dostatečné ubytovací a stravovací kapacity v rámci svých příspěvkových organizací. Opatření III.7.2 Nebude podporován vznik nových DM ani ŠJ; přednost bude dána efektivnímu a účelnému využívání stávajících kapacit.

III.7.2 Oborová nabídka Souběžně s institucionální optimalizací sítě škol a snižováním kapacit sloučených škol je třeba upravovat oborovou nabídku jednotlivých středních škol. První významný krok učinil Jihomoravský kraj tím, že pro školní rok 2012/13 snížil vzdělávací nabídku středních škol, které zřizuje, o více než 2 000 míst. Stále však zůstala nabídka cca 11 700 míst pro cca 8 500 žáků, kteří ve školním roce 2011/12 končí 9. třídu. Navíc je třeba počítat s tím, že dalších 2 500 až 3 000 míst nabízejí školy ostatních zřizovatelů. Problematika oborové nabídky je rozdělena do dvou hlavních částí – všeobecné vzdělávání a odborné vzdělávání. Datové podklady k této kapitole jsou uvedeny v Příloze č. 3. Hodnoty použité pro výpočet ukazatelů pro Jihomoravský kraj za školní rok 2011/12 jsou uvedeny v Příloze č. 4 – jsou zde vyčísleny podíly přijímaných žáků do jednotlivých úrovní středního vzdělání.

III.7.2.1 Všeobecné vzdělávání Podíl gymnaziálního vzdělávání v Jihomoravském kraji se v rámci celorepublikového srovnání dlouhodobě pohybuje v pásmu výrazného nadprůměru. Vedle nastavení úrovně míry odchodu žáků ze základních škol na víceleté gymnázia je třeba také monitorovat podíl žáků všeobecného vzdělávání z celkového počtu žáků SŠ. Celkový počet žáků na gymnáziích klesl v letech 2006 až 2010 z 18,3 tis. na 16,9 tis., tj. o 7,8 % během čtyř let. Toto snížení se dělo především na úkor osmiletého a čtyřletého studia, u šestiletého studia počet žáků v tomto období vzrostl. Podíl žáků 4letého studia se dlouhodobě pohybuje kolem hranice 40 % z celkového počtu žáků gymnázií; jejich podíl z celkového počtu žáků v ročnících odpovídajících SŠ (tj. bez žáků na nižším stupni gymnázií) je však 55,9 %. Podíl žáků víceletého studia je 60,6 % všech žáků gymnázií.

43


Celkový počet nově přijatých žáků na gymnázia poklesl v období let 2006 až 2010 z 3,3 tis. na 2,9 tis., tj. o 12 %. Počet nově přijatých do 4letého studia klesl dokonce o 18,9 % (snížení o 372 žáků). Počet žáků přijímaných do 1. ročníků 4letého studia na gymnáziích a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií v posledních letech klesá. V roce 2010 bylo přijato více než 2,8 tis. žáků, což představuje podíl 23,2 % žáků 1. ročníků (a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií) všech středních škol (Ukazatel 16). Tato hodnota je v mezikrajovém srovnání druhá nejvyšší v ČR. Dramatický nárůst počtu přijímaných do 1. ročníků oborů lyceum, tj. všeobecně zaměřeného odborného vzdělávání, se v roce 2006 zastavil a od té doby klesá – počet přijímaných do 1. ročníku v letech 2006 až 2010 klesl z 849 na 592 (tj. o 30,3 %). Na pokles zájmu reagovaly i školy snižováním počtu nabízených míst v těchto oborech – z 870 klesla nabídka na 660 míst. V roce 2011 bylo dále Jihomoravským krajem přikročeno k omezení nabídky oborů lyceum na 360 míst. Podíl nově přijatých do oborů lyceum ze všech nově přijatých do středních škol poklesl mezi lety 2006 až 2011 z 5,3 % na 4,2 % (Ukazatel 15). Celkově se podíl nově přijatých žáků do všeobecně zaměřených oborů středního vzdělání od roku 2002 pohybuje nad hranicí 25 % – v roce 2011 se zvýšil na 27,4 % (Ukazatel 13), čímž se výrazně přiblížil cílové hranici 30 %. Pokud by nedošlo k omezení počtu přijímaných do víceletého studia z žáků 5. a 7. tříd ZŠ ze strany zřizovatele, bylo by možno na základě demografického vývoje předpokládat, že během následujících čtyř let se stávající podíl přijímaných bude pohybovat kolem hodnoty 13 % z příslušných populačních ročníků. U 4letého studia se počítá s udržením počtu přijímaných na úrovni 1,5 tis. žáků. Víceletá gymnázia Prvním krokem ke stabilizaci podílu počtu žáků ZŠ odcházejících na víceletá gymnázia se stala optimalizace sítě gymnázií zřizovaných krajem, a to zejména v městě Brně. Pokles počtu tříd v osmiletém studiu na krajem zřizovaných školách o čtyři (mezi lety 2004 až 2006) snížil podíl žáků odcházejících v Brně z 5. ročníků ZŠ z 14,3 % (v r. 2005) na 12,7 % (v r. 2006). Vzhledem ke stabilizaci počtu žáků 5. ročníků mezi lety 2006 až 2011 (každoročně cca 3 tisíce žáků) se pohybuje podíl odcházejících v rozmezí 12,5 % až 14,2 % (viz tabulka 13). Tabulka 14: Vývoj počtu žáků 8letých gymnázií v městě Brně v letech 2004–2011 1. roč. G8 podíl 5. roč. ZŠ* celkem kraj** celkem kraj** 2004/05 4 160 540 302 12,98 % 7,26 % 2005/06 3 792 541 277 14,27 % 7,30 % 2006/07 3 094 392 179 12,67 % 5,79 % 2007/08 3 007 425 184 14,13 % 6,12 % 2008/09 2 873 385 190 13,40 % 6,61 % 2009/10 3 009 427 190 14,19 % 6,31 % 2010/11 2 978 375 191 12,59 % 6,41 % 2011/12 3 001 376 190 12,53 % 6,33 % Pozn.: * 5. roč. ZŠ – počty žáků 5. ročníků ZŠ z předchozího školního roku ** kraj – z celkového počtu školy zřizované krajem šk. rok

Vývoj situace v celém kraji je uveden v tabulce 14. Celkový podíl žáků 5. ročníků odcházejících na osmiletá gymnázia se pohybuje mezi 10–11 %, přičemž krajem zřizované školy přijímají tři čtvrtiny celkového počtu žáků prim.

44


V tomto směru se dá v nejbližších letech předpokládat mírný pokles sledovaného podílu – jednak bude opět postupně narůstat počet žáků 5. tříd ZŠ, jednak kraj přistoupil k omezení počtu přijímaných do osmiletého gymnaziálního studia na krajských školách. Tabulka 15: Vývoj počtu žáků 8letých gymnázií v JMK v letech 2004–2011 1. roč. G8 podíl 5. roč. ZŠ* celkem kraj** celkem kraj** 2004/05 13 097 1 295 997 9,89 % 7,61 % 2005/06 12 852 1 235 911 9,61 % 7,09 % 2006/07 10 966 1 091 818 9,95 % 7,46 % 2007/08 10 337 1 119 815 10,83 % 7,88 % 2008/09 9 842 1 075 822 10,92 % 8,35 % 2009/10 9 816 1 058 764 10,78 % 7,78 % 2010/11 9 865 1 016 772 10,30 % 7,83 % 2011/12 9 823 1 035 788 10,54 % 8,02 % Pozn.: * 5. roč. ZŠ – počty žáků 5. ročníků ZŠ z předchozího školního roku ** kraj – z celkového počtu školy zřizované krajem šk. rok

U šestiletých gymnázií, zejména v městě Brně, je tendence odlišná. Mezi lety 2006 a 2009 vzrostl v Brně počet otvíraných tříd šestiletého studia na školách zřizovaných krajem o tři; celkový podíl odcházejících žáků ze 7. ročníku ZŠ tak vzrostl z 5,7 % na 9,9 % (viz tabulka 15). Úbytek zaznamenaný u osmiletého studia byl zde kompenzován nárůstem přijímaných u studia šestiletého. Celkový podíl žáků ZŠ odcházejících v roce 2011 na víceletá gymnázia v městě Brně se blíží hranici 24 %. Tabulka 16: Vývoj počtu žáků 6letých gymnázií v městě Brně v letech 2004–2011 1. roč. G6 podíl 7. roč. ZŠ* celkem kraj** celkem kraj** 2004/05 4 037 184 157 4,56 % 3,89 % 2005/06 3 793 232 187 6,12 % 4,93 % 2006/07 3 381 194 157 5,74 % 4,64 % 2007/08 3 366 213 188 6,33 % 5,59 % 2008/09 2 904 253 218 8,71 % 7,51 % 2009/10 2 706 268 247 9,90 % 9,13 % 2010/11 2 602 262 248 10,07 % 9,53 % 2011/12 2 667 305 283 11,44 % 10,61 % Pozn.: * 7. roč. ZŠ – počty žáků 7. ročníků ZŠ z předchozího školního roku ** kraj – z celkového počtu školy zřizované krajem šk. rok

Na celokrajské úrovni není uvedený nárůst tak dramatický. Podíl odcházejících na šestileté studium vzrost v letech 2006–2011 z 2,2 % na 3,8 % (viz tabulka 16). Celkově pak na víceleté studium odchází 14,4 % žáků populačního ročníku žáků ZŠ.

45


Tabulka 17: Vývoj počtu žáků 6letých gymnázií v JMK v letech 2004–2011 1. roč. G6 podíl 7. roč. ZŠ* celkem kraj** celkem kraj** 2004/05 12 874 236 189 1,83 % 1,47 % 2005/06 12 507 280 215 2,24 % 1,72 % 2006/07 11 933 245 187 2,05 % 1,57 % 2007/08 11 715 258 216 2,20 % 1,84 % 2008/09 10 058 295 246 2,93 % 2,45 % 2009/10 9 215 295 274 3,20 % 2,97 % 2010/11 8 834 294 280 3,33 % 3,17 % 2011/12 8 775 336 303 3,83 % 3,45 % Pozn.: * 7. roč. ZŠ – počty žáků 7. ročníků ZŠ z předchozího školního roku ** kraj – z celkového počtu školy zřizované krajem šk. rok

Základní sledované hodnoty v oblasti víceletých gymnázií tedy jsou: podíl žáků odcházejících z 5. ročníků ZŠ do 8letých gymnázií a konzervatoří (Ukazatel 4) v roce 2011 činí 10,8 %; podíl žáků odcházejících ze 7. ročníků ZŠ do 6letých gymnázií (Ukazatel 5) v roce 2011 je roven 3,8 %. Kritéria hodnocení gymnázií zřizovaných JMK Zastřešujícím kritériem systému hodnocení bude regionální hledisko – Jihomoravský kraj jako zřizovatel bude vždy posuzovat zejména potřebnost dané školy v regionu. 1. Celkový počet tříd gymnaziálního studia v aktuálním školním roce; 2. Podíl celkového počtu odevzdaných zápisových lístků k 1. 6. příslušného roku k celkovému počtu nabízených míst v oborech gymnaziálního studia za poslední tři roky. Kritérium bude vyhodnoceno zvlášť za víceleté studium a za čtyřleté studium; 3. Výše skutečných provozních nákladů školy přepočtené na žáka gymnaziálního studia za poslední tři roky; od celkových nákladů jsou odečteny odpisy a mimořádné dotace. Údaje (pouze § 3121 gymnázium) se získají z posledního schváleného rozpočtu v příslušném roce; 4. Celkový hospodářský výsledek (po schválení rozdělení výsledku hospodaření příslušného roku – příloha č. 10 zprávy o činnosti organizace) – průměr za poslední tři roky; 5. „Technický stav budov“ určený jako nákladovost nezbytně nutných investic s výhledem na 5 let; 6. Užívání budov, které nejsou ve vlastnictví kraje; 7. „Míra individualizace vzdělávací nabídky“ vyčíslená jako počet „učitelohodin“ odučených za týden v třídách vyššího gymnázia vydělený počtem tříd – údaje za poslední tři roky; 8. Úspěchy školy v soutěžích a předmětových olympiádách přepočtený na jednoho žáka školy (gymnaziálního studia) za poslední tři školní roky (hodnocení nastaveno v příloze č. 2 Programu podpory nadaných studentů v JMK); 9. Projekty podané v rámci OP VK (všechny krajské výzvy) v posledních třech letech.

III.7.2.2 Odborné vzdělávání Podíl žáků přijatých do denní formy studia v maturitních oborech odborného vzdělávání (obory vzdělání L/0 a M klasifikace KKOV bez oborů lyceum) z celkového počtu přijatých do oborů určených pro žáky 9. ročníků (tj. bez víceletých gymnázií či nástavbového studia) na středních školách v kraji činil v roce

46


2011 41,2 %. Tradičně největší podíl studujících žáků mají skupiny oborů Ekonomika a administrativa, Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika a Zdravotnictví. Žáci oborů vzdělání s výučním listem představují 20,1 % počtu všech žáků středních škol v Jihomoravském kraji. Podíl nově přijatých do oborů středního vzdělání zakončených výučním listem trvale klesá – od roku 2000, kdy byla jeho hodnota téměř 38 %, se snížila na hranici 30,5 % v roce 2011 (Ukazatel 12), což řadí Jihomoravský kraj mezi kraje s podprůměrným podílem „učebních oborů“ a vzhledem ke kritériím nastaveným v minulém Dlouhodobém záměru JMK by tento podíl neměl již dále klesat. V následujících třech letech zřejmě zaznamenají školy, které nabízejí obory vzdělání s výučním listem, další výrazný propad způsobený především poklesem počtu potenciálních uchazečů z řad žáků 9. ročníků ZŠ. V této souvislosti se nabízí jako řešení, které alespoň částečně zmírní negativní dopad demografického vývoje, zvýšení aktivity těchto škol v oblasti celoživotního vzdělávání dospělých. Tabulka 18: Vývoj počtu žáků oborů vzdělání s výučním listem v JMK v letech 2002–2011 šk. rok

1. r.

2. r.

3. r.

celkem

2002/03 5 716 5 603 5 636 16 955 2003/04 5 659 5 198 5 258 16 122 2004/05 5 392 5 100 4 895 15 387 2005/06 4 998 4 798 4 738 14 537 2006/07 4 921 4 399 4 452 13 777 2007/08 4 820 4 282 4 069 13 171 2008/09 4 560 4 077 3 995 12 614 2009/10 4 615 3 937 3 836 12 388 2010/11 4 075 3 986 3 735 11 787 2011/12 3 996 3 545 3 831 11 213 Pozn. abs – počet absolventů z předchozího šk. roku nově – počet nově přijatých do 1. roč. Barevně je vyznačen průchod žáků jednoho ročníku

abs

nově

5 175 5 364 4 697 4 617 4 338 3 873 3 602 3 438 3 069 3 181

5 518 5 489 5 178 4 832 4 677 4 611 4 344 4 382 3 835 3 593

podíl žáci 1.roč. Ukazatel „ukončili SŠ celkem 12 studium“ 15 684 15 465 15 867 15 374 15 743 15 332 14 934 14 458 12 611 11 781

35,18 % 35,49 % 32,63 % 31,43 % 29,71 % 30,07 % 29,09 % 30,31 % 30,41 % 30,50 %

80,77 % 76,66 % 71,83 % 72,07 % 69,86 % 63,67 % 69,76 %

Podpora odborného vzdělávání Rada Jihomoravského kraje v lednu 2010 přijala usnesení o poskytování prospěchových stipendií žákům ve vybraných oborech vzdělání. Poskytování prospěchových stipendií se týká 14 oborů vzdělání s výučním listem, které jsou vyučovány na 11 středních školách zřizovaných krajem. Žáci 1. až 3. ročníků mohou při splnění jednoduchých podmínek získat 1.500, 2.000 resp. 2.500 Kč za pololetí. Z celkové schválené částky 2.552.000 Kč bylo v roce 2010 vyplaceno 1.025.500 Kč. Ke konci září 2010 školy vykázaly v podporovaných oborech 7 % nárůst počtu přijatých žáků. Vzhledem k poklesu počtu žáků přicházejících ze základních škol je tento nárůst poměrně zásadní. Předpokládáme, že k finanční podpoře vybraných oborů vzdělání s výučním listem bude docházet i v následujících letech. Od školního roku 2008/09 proběhly již tři ročníky zápolení žáků oborů vzdělání s výučním listem o ocenění s názvem přehlídka České ručičky. Ve školním roce 2010/11 je získala dvacítka žáků, která své schopnosti prokázala v národních, případně i mezinárodních soutěžích odborných dovedností vybraných oborů. Cílem přehlídky není pouze ocenit talentované žáky, ale zároveň zvýšit povědomí o významu učňovského školství mezi žáky, jejich rodiči a celou veřejností.

47


Přehlídku České ručičky trvale vyhlašuje Jihomoravský kraj a organizuje ji spolu s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Svazem českých a moravských výrobních družstev, Hospodářskou komorou České republiky a Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest. V průběhu roku 2011 se dalším partnerem přehlídky České ručičky stalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Vyvrcholením každého ročníku přehlídky je slavnostní galavečer. Ke komplexnímu zabezpečení přehlídky poskytl Jihomoravský kraj ze svého rozpočtu celkem 500 tis. Kč. Jihomoravský kraj ve spolupráci s vybranými středními školami technického zaměření a společností Veletrhy Brno a.s. podpořil v roce 2011 již počtvrté v průběhu konání 53. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně prezentaci vzdělávací nabídky 19 středních technických škol a umožnil žákům osmých a devátých tříd 49 základních škol z Jihomoravského kraje bezplatný vstup na tento veletrh. Žáci měli příležitost seznámit se s možnostmi studia na těchto školách a zároveň poznat moderní trendy nejen ve strojírenském průmyslu, ale i v dalších technických odvětvích. Další aktivity zaměřené na podporu odborného školství budou realizovány na základě Smlouvy o spolupráci na podporu odborného školství a technických povolání na jižní Moravě, která je uzavřena mezi Jihomoravským krajem, Sdružením automobilového průmyslu, Úřadem práce České republiky krajskou pobočkou v Brně a Vzdělávací agenturou Kroměříž. Cílem spolupráce je zejména spolupráce středních a vyšších odborných škol s průmyslovými odvětvími zastoupenými Svazem průmyslu a jeho zaměstnavatelskými svazy, Asociací krajů ČR a zřizovateli středních odborných škol. Jde zejména o efektivní podporu náboru patnáctiletých žáků základních škol do prvních ročníků vybraných oborů vzdělání středních škol a celoživotní vzdělávání pedagogů odborných předmětů a praktického vyučování ve spolupráci s odborníky z průmyslových firem. Nástavbové studium Ve školním roce 2011/12 studovalo v nástavbových oborech na středních školách v JMK celkem 3,7 tis. žáků, z toho v denní formě 1,9 tis. žáků. Ze 3,3 tis. absolventů tříletých oborů středního vzdělání s výučním listem (obory vzdělání E a H klasifikace KKOV) byl v roce 2011 přijat 1 tis. žáků do denní formy nástavbového studia. Podíl nově přijatých do oborů nástavbového studia z celkového počtu přijatých k denní formě studia na střední školy (včetně nástavbového studia) činil 7,7 %. Podíl žáků přijatých do denní formy nástavbového studia ze všech absolventů oborů s výučním listem („vyučených“) z předchozího školního roku (Ukazatel 26) vzrostl v letech 2003 až 2010 o téměř 12 %, čímž výrazně překročil deklarované maximum z DZ JMK 2006 na úrovni 30 %. V roce 2011 však klesl na hodnotu 31,5 % – důvodem mohlo být zavedení společné části maturitní zkoušky. Mnohem závažnějším faktem však je podíl žáků nástavbového studia, kteří své studium úspěšně ukončili. V roce 2005 byl tento podíl 81,7 %, v roce 2011 již pouze 42,9 % – tj. více než polovina z přijatých na nástavbové studium nebyla úspěšná. Z toho lze usuzovat na fakt, že zvýšený podíl přijímaných do nástavbového studia je dán přijímáním žáků, kteří k tomuto studiu nemají předpoklady. Uvedené tendence jsou zřejmé z tabulky 18. V posledních dvou sloupcích je uveden jednak podíl počtu žáků 1. ročníků nástavbového studia k celkovému počtu absolventů oborů vzdělání s výučním listem z předchozího roku (sloupec „1. r. NA/abs VYU“), jednak podíl počtu úspěšných absolventů, kteří dokončili nástavbové studium (sloupec „ukončili studium“). Je třeba upozornit, že údaj v předposledním sloupci představuje podíl žáků 1. ročníků z absolventů oborů s výučním listem, nikoliv podíl přijatých z absolventů s výučním listem (viz výše uvedený Ukazatel 16) – proto se tyto údaje liší.

48


Tabulka 19: Vývoj počtu žáků oborů nástavbového studia v JMK v letech 2002–2011 obory s VL (E+H) nástavby (DE) podíl abs abs ukončili 1. r. NA / celkem 3. r. 1. r. 2. r. VYU NA studium abs VYU 2002/03 16 955 5 636 5 175 1 383 931 x 26,72 % 2003/04 16 122 5 258 5 364 1 435 1 153 886 26,75 % 2004/05 15 485 4 894 4 693 1 423 1 228 1 008 30,32 % 72,89 % 2005/06 14 537 4 738 4 617 1 376 1 191 1 173 29,80 % 81,74 % 2006/07 13 777 4 452 4 338 1 363 1 141 1 094 31,42 % 76,88 % 2007/08 13 171 4 069 3 873 1 292 1 049 1 019 33,36 % 74,06 % 2008/09 12 614 3 995 3 602 1 223 989 923 33,95 % 67,72 % 2009/10 12 388 3 836 3 438 1 256 898 787 36,53 % 60,91 % 2010/11 11 787 3 735 3 069 1 196 932 656 38,97 % 53,64 % 2011/12 11 213 3 831 3 181 1 049 804 539 32,98 % 42,91 % Pozn. 3. r. – počet žáků 3. (posledního) ročníku abs – počet absolventů předcházejícího šk. roku 1. r. NA – počet žáků 1.ročníku denní formy nástavbového studia Barevně je vyznačen průchod žáků jednoho populačního ročníku šk. rok

Opatření III.7.3 Dodržovat základní kvantitativní kritéria přijímání ke vzdělávání na střední školy: 1. podíl nově přijatých žáků do oborů všeobecného vzdělávání na gymnáziích a v oborech typu lyceum z přijatých žáků ke studiu na střední školy (Ukazatel 13) by měl dosáhnout hranice 30 %; 2. podíl nově přijatých žáků na šestiletá a osmiletá gymnázia by se měl pohybovat pod hranicí 10 % z počtu žáků populačního ročníku (součet Ukazatele 4 a 5); počet tříd víceletých gymnázií se nebude dále zvyšovat; 3. podíl nově přijatých žáků do oborů s výučním listem z přijatých ke studiu na střední školy (Ukazatel 12) by neměl klesnout pod 30 %; podíl nově přijatých žáků do oborů s maturitní zkouškou z přijatých žáků ke studiu na střední školy (bez nástaveb) by se tedy měl pohybovat kolem 70 %; 4. podíl absolventů oborů s výučním listem odcházejících do denní formy nástavbového studia (Ukazatel 26) by se měl ustálit na hodnotě 30 %; 5. podíl nově přijatých žáků do oborů nástavbového studia z celkového počtu přijatých žáků ke studiu na střední školy (včetně nástavbového studia) by se měl pohybovat kolem 7 %. Úprava oborové nabídky středních škol zřizovaných JMK pro školní rok 2012/13, která byla projednávána v roce 2011, byla provedena na základě analýzy struktury vyučovaných oborů vzdělání těchto škol. Analýza vycházela zejména z počtu přijímaných žáků do 1. ročníků jednotlivých oborů vzdělání a z počtu odevzdaných zápisových lístků v posledních třech letech, dále brala v úvahu kapacity škol a regionální rozložení škol. Byly stanoveny optimální počty otevíraných tříd v jednotlivých úrovních vzdělávání a to v členění po okresech, ohled byl brán na tzv. podporovované obory vzdělání s výučním listem a zvlášť byla pojata problematika víceletých gymnázií. Výsledky byly zveřejněny na školském portále a byly prezentovány na setkání s řediteli středních škol. Při realizaci optimalizačních opatření v dalších letech bude analýza aktualizována podle aktuálního stavu středního školství v JMK. Analýza je připojena na konci tohoto dokumentu. Podobně jako u institucionálních změn je nutno nastavit rámcová kritéria, kterými se bude kraj řídit při racionalizaci oborové skladby středního školství.

49


Opatření III.7.4 Dodržovat kritéria rozvoje oborové nabídky regionálního školství: 1. do struktury oborů odborného vzdělávání s maturitní zkouškou i výučním listem může být zařazen nebo kapacitně posílen pouze takový obor, který bude odpovídat dlouhodobým potřebám trhu práce; ohled bude brán na strategii regionálního rozvoje kraje (ekonomickosociální vývoj, příprava pobídkových investičních zón, budování velkých investičních celků), na analýzu uplatnění absolventů příslušné skupiny oborů na trhu práce a další faktory, jako je například vzdálenost jiné školy, která má stejný nebo příbuzný obor zařazen ve své nabídce vzdělávání; 2. při výměně nevyhovujícího oboru za nový perspektivní musí být recipročně utlumen obor, ze kterého pocházejí nezaměstnaní absolventi v míře nezaměstnanosti vyšší, než je průměr kraje; obory, do kterých se 3 roky nepřijímalo, nebudou brány v úvahu. Nově zařazovaný a utlumovaný obor musí poskytovat stejný stupeň středního vzdělání; 3. rozvíjení kapacit čtyřletých gymnázií bude umožněno pouze na úkor kapacit šesti a osmiletých gymnázií, nabídka oborů vzdělání šesti a osmiletého gymnázia nebude rozšiřována; 4. budou podporovány odborně zaměřené obory vzdělání s maturitní zkouškou a obory vzdělání s výučním listem, které vykazují podprůměrnou míru nezaměstnanosti; 5. budou podporovány obory s vyšší poptávkou po absolventech na trhu práce; 6. budou podporovány jiné než denní formy vzdělávání a zkrácená forma studia v oborech vzdělání požadovaných na trhu práce; 7. při změnách ve struktuře oborů se bude směřovat k homogenitě vzdělávací nabídky škol a tím i ke snížení nákladovosti a zvýšení úrovně materiálně technického i personálního zabezpečení výuky; III.7.5 Podporovat nabídku vybraných oborů vzdělání formou prospěchových stipendií; III.7.6 Podporovat medializaci učebních oborů a řemesel naplňováním cílů přehlídky České ručičky; III.7.7 Podporovat práci s talentovanou mládeží realizací stanovených aktivit Programu podpory nadaných studentů v Jihomoravském kraji; III.7.8. Pokračovat v prezentaci technicky zaměřených středních škol v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně za účelem seznámení žáků základních škol nejen s nabídkou středních škol, ale i s moderními trendy v technických odvětvích; III.7.9. Podporovat aktivity realizované na základě Smlouvy o spolupráci na podporu odborného školství v technických povoláních na jižní Moravě.

50


III.8 Základní umělecké a zájmové vzdělávání III.8.1 Základní umělecké školy Kraj považuje sektor základních uměleckých škol (ZUŠ) za významnou složku školského systému, která plní tradiční specifické vzdělávací cíle a úkoly – všestranně podporuje individuální základní umělecké vzdělávání žáků a v některých případech i jejich přípravu ke studiu na konzervatořích, středních, vyšších odborných a vysokých školách s uměleckým a pedagogickým zaměřením. V neposlední řadě plní tyto školy i funkci prevence sociálně patologických jevů. Proto i v následujícím období zařadil Jihomoravský kraj tuto problematiku mezi základní cíle rozvoje školství v kraji. V Jihomoravském kraji je vzhledem k celkovému počtu ZUŠ v České republice (471 škol) zřízen poměrně vysoký počet těchto škol (64). Zřizovatelem rozhodujícího počtu základních uměleckých škol je kraj (42 škol), 11 škol zřizují obce, soukromých ZUŠ je také 11. Charakteristickým rysem ZUŠ je vysoký počet poboček, ve kterých je vzdělávání reálně zajišťováno. V rámci kritérií rozvoje regionálního základního uměleckého školství se Jihomoravský kraj rozhodl v DZ JMK 2008 zachovat jak nabídku všech uměleckých oborů ZUŠ, tak stávající podíl počtu žáků ZUŠ a počtu žáků na ZŠ (jeho hodnota v roce 2007/08 byla 30,5 %). Tento podíl ve školním roce 2011/12 však činil 34,0 % (29 011 žáků ZUŠ a 85 373 žáků ZŠ), čímž byla překročena hodnota kritéria o 4 %. Graf 4: Vývoj počtu žáků ZŠ a ZUŠ a jejich podílu v letech 2004–2010

Navíc počet žáků na ZUŠ v období 2007–2011 vzrostl o 1 142 žáků, zatímco počet žáků ZŠ poklesl o 6 293 (viz tabulka 19), což při způsobu přidělování dotací ze státního rozpočtu republikovým normativem na žáka příslušné věkové kohorty znamená, že vzdělávání žáků ZUŠ je dotováno stále vyšším podílem

51


finančních prostředků. Proto je nutné hledat optimální počet žáků ZUŠ vzhledem k poskytovaným finančním dotacím ze státního rozpočtu. Tabulka 20: Vývoj počtu žáků ZUŠ v JMK v letech 2004–2011 školní rok

žáci ZŠ

žáci ZUŠ

z toho 1. st. ZUŠ

podíl

2004/05 103 144 28 537 25 353 27,67 % 2005/06 98 442 27 950 24 512 28,39 % 2006/07 95 090 28 178 24 756 29,63 % 2007/08 91 266 27 869 24 277 30,54 % 2008/09 88 052 27 939 24 894 31,73 % 2009/10 85 390 28 322 24 681 33,17 % 2010/11 84 659 28 849 25 353 34,08 % 2011/12 85 373 29 011 25 616 33,98 % Pozn.: žáci ZŠ – počet žáků základních škol včetně základních škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením podíl – podíl počtů žáků ZUŠ a počtu žáků ZŠ

Opatření III.8.1 Vzhledem k poklesu počtu žáků v populačních ročnících nebudou zřizovány nové ZUŠ ani nová místa výkonu; stejně tak nebudou zvyšovány kapacity ZUŠ; III.8.2 V průběhu let 2012 a 2013 se sníží podíl žáků ZUŠ z celkového počtu žáků ZŠ na úroveň 30 % – uvedený podíl bude dlouhodobě udržován na této úrovni; snížení kapacit bude realizováno zejména na úkor individuálního hudebního oboru; III.8.3 Nová místa výkonu ZUŠ budou zapisována do rejstříku škol a školských zařízení pouze v případě, že bude prokázána velmi špatná dopravní dostupnost na jiné pracoviště ZUŠ; zápis nového místa výkonu činnosti nesmí vést ke zvýšení počtu přijímaných žáků na škole celkem; III.8.4 Bude zachována nabídka všech uměleckých oborů ZUŠ.

III.8.2 Volný čas Zájmové vzdělávání poskytuje účastníkům naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti. Zabývá se formováním osobnosti mladého člověka, podporou rozvoje jeho přirozených zájmů, potřeb a talentu v době mimo školní vyučování a je podstatnou součástí primární prevence negativních jevů, které současnou mladou generaci v nemalé míře ohrožují. Při podpoře volnočasových aktivit je respektována Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže na období let 2007–2013, vytvořená MŠMT a přijatá usnesením vlády č. 611 dne 4. června 2007, která zakotvuje celou řadu cílů a s nimi spojených úkolů v oblasti zájmového vzdělávání a volného času dětí a mládeže. Na území Jihomoravského kraje je realizováno v různých formách, a to mimo školu v nestátních neziskových organizacích (dále NNO) a ve střediscích volného času, v rámci školy ve školních družinách a školních klubech, na středních školách pak zejména v rámci domovů mládeže. Tyto formy zájmového vzdělávání lze jen těžko porovnávat vzhledem k jejich významu a společenské potřebnosti s ohledem na různý způsob financování a kvalitu poskytovaných služeb související s personálními, materiálními i prostorovými možnostmi.

52


Opatření III.8.5 V souladu s přijatými dokumenty nadále podporovat obsahové zkvalitňování zájmového vzdělávání ve střediscích volného času, školních klubech a školních družinách; III.8.6 Kraj bude podporovat příklady dobré praxe v oblasti zájmového vzdělávání s využitím výstupů projektů OP VK.

III.8.2.1 Zájmové vzdělávání realizované SVČ Současný stav sítě středisek volného času (SVČ) v Jihomoravském kraji je přehledný a funkční, zabezpečuje v dostatečné míře volnočasové aktivity pro všechny zájemce z okolí SVČ. I přes pokles populace v příslušných věkových kategoriích měl počet účastníků zájmového vzdělávání v SVČ stoupající tendenci, což znamenalo zvyšující se požadavky na financování SVČ ze státního rozpočtu a v řadě případů i pokles kvality zájmového vzdělávání. Proto kraj přistoupil k regulaci výkonů SVČ, jejichž je zřizovatelem, aby nedocházelo ke snižování kvality zájmového vzdělávání a k nárůstu požadovaných finančních prostředků na činnost SVČ ze státního rozpočtu. U SVČ zřizovaných obcemi je doporučený výkon sdělován zřizovateli i řediteli SVČ. Činnost SVČ bude více než dosud závislá na vícezdrojovém financování. Ředitel SVČ musí mít větší zájem na získávání financí nejen ze státního rozpočtu a zdrojů zřizovatele, ale i z účastnických poplatků, z různých grantů a projektů a ze soukromé sféry. Z charakteru činnosti SVČ je stále patrné, že reagují na potřeby a projevené zájmy komunity příslušné obce, případně na zájem dětí a jejich rodičů z bezprostředního okolí (přirozené spádové oblasti) obce. V rozporu s uvedenou skutečností a převážně lokálním charakterem zajišťované činnosti je většina předmětných školských zařízení zřizována krajem. V řadě případů proto nadbytečná centralizace řízení a obtížná možnost z krajské úrovně správně posoudit a rozhodnout o prioritách rozvoje jednotlivých školských zařízení by mohla být v budoucnu negativně limitujícím faktorem s nežádoucími důsledky v oblasti podpory zajišťování vhodné struktury nabídky tak zvaných volnočasových aktivit. Opatření III.8.7 Síť SVČ v kraji je dostatečná, kraj nepředpokládá vznik nových SVČ ani rozšiřování míst výkonu činnosti stávajících SVČ; zápis nového místa výkonu SVČ bude realizován pouze v případě špatné dopravní dostupnosti stávajících pracovišť a nesmí vést k nárůstu výkonů SVČ; III.8.8 Kraj bude pokračovat v diskuzi se samosprávnými orgány obcí v místech působení SVČ o možnosti převzetí zřizovatelských funkcí; mezi nejdůležitější aspekty jednání by měl patřit rozsah a charakter zajišťovaných aktivit, vlastnická práva k budově, kde SVČ provozuje činnost, počet pracovníků zařízení a postavení SVČ v rámci obce z hlediska samosprávných orgánů obce; III.8.9 Kraj bude u SVČ s nízkým počtem zaměstnanců zvažovat jejich sloučení s větším subjektem; činnost zaniklé organizace bude nadále provozována jako místo výkonu činnosti nástupnického SVČ.

III.8.2.2 Zájmové vzdělávání realizované ŠD a ŠK Ve školních družinách a školních klubech se realizuje zájmové vzdělávání na základních školách. Ve školních družinách se uskutečňují nepravidelné výchovné, vzdělávací, zájmové a tematické rekreační činnosti nespojené s pobytem mimo místo, kde je vykonávána činnost zařízení pro zájmové vzdělávání, dále školní družina vykonává pravidelnou výchovnou, vzdělávací zájmovou činnost a využívá otevřené nabídky spontánních činností. Činnost školní družiny je určena přednostně pro žáky I. stupně základní školy. Školní klub poskytuje v témže rozsahu zájmové vzdělávání žákům II. stupně jedné nebo několika

53


škol. Školní družina i školní klub provozuje činnost v době vyučování, o prázdninách i ve dnech mimo školní vyučování. Opatření III.8.10 Změny v síti školních družin a školních klubů budou posuzovány dle následujících kritérií: při úpravách kapacit ŠD a ŠK a žádostech o zřízení nových ŠD a ŠK bude přihlíženo k celkové situaci v regionu v návaznosti na činnost center volného času; při úpravách kapacit a při vzniku nových kapacit bude také zohledňována potřeba škol se žáky pocházejícími z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, protože je žádoucí, aby těmto žákům bylo umožněno zařazení do školského zařízení pro zájmové vzdělávání; činnost výše uvedených zařízení by neměla jít cestou extenzivního rozvoje zařízení, ale cestou zkvalitnění nabízených činností s přihlédnutím k potřebám daného regionu v návaznosti na ekonomickou únosnost.

III.8.2.3. Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky V oblasti jazykového vzdělávání, zejména zájmového jazykového vzdělávaní dospělých, sehrávají důležitou roli jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky (dále jazykové školy). V kraji působí jako samostatné subjekty jedna jazyková škola zřizovaná krajem a jedna jazyková škola soukromá. Další tři jazykové školy zřizované krajem vykovávají svoji činnost pod jedním ředitelstvím se střední školou. Opatření: III.8.11 Podporovat a rozvíjet jazykové vzdělávání na jazykových školách, které směřuje ke standardizovaným zkouškám systému ALTE s mezinárodní platností; III.8.12 Podporovat zapojení jazykových škol do DVPP v oblasti metodiky výuky cizích jazyků a cizojazyčného vzdělávání formou akreditovaných vzdělávacích programů; III.8.13 Podporovat realizaci kurzů českého jazyka pro přistěhovalce na jazykových školách a jejich spolupráci s neziskovými organizacemi, které se o ně starají.

III. 8.2.4 Podpora péče o účelné využívání volného času dětí a mládeže Na území Jihomoravského kraje působí množství dětských a mládežnických neziskových nevládních organizací. Dotační programy pro oblast volnočasových aktivit dětí a mládeže vyhlašoval Jihomoravský kraj pravidelně od roku 2002 až do roku 2009. V roce 2010 následkem krize a nedostatku finančních prostředků byl dotační program vyhlášen dodatečně v posledním čtvrtletí s přesahem do roku 2011, kdy dotační program v této oblasti nebyl vyhlášen vůbec. Od roku 2008 bylo z rozpočtu JMK podpořeno celkem 226 žádostí NNO o dotace v celkové výši 13 050 tis. Kč. Dotace byly použity převážně k financování projektů na opravy a rekonstrukce táborových základen a také na opravy a rekonstrukce kluboven. V současné době se dokončuje jednání JMK s MŠMT o převedení vlastnických práv k objektu v centru Brna na ulici Česká (bývalý majetek SSM), který by měl být z větší části využíván pro volnočasové aktivity dětí a mládeže včetně vybudování krajského informačního centra mládeže provozovaného některou ze školských PO JMK. Opatření III.8.14 Péče o účelné využívání volného času dětí a mládeže bude podporována v těchto oblastech: pravidelné vyhlašování dotačních programů financovaných z rozpočtu JMK pro oblast volnočasových aktivit dětí a mládeže; zřízení ICM provozovaného školskou PO JMK v centru Brna v objektu na České 11;

54


podpora aktivit NNO a realizace vlastních projektů JMK zaměřených na podporu volnočasových aktivit dětí a mládeže spolufinancovaných z programu Mládež v akci.

III. 8.2.5 Soutěže a přehlídky v zájmovém vzdělávání Jihomoravský kraj ve svém regionu systematicky pečuje o individuální lidský potenciál a podporuje práci s talentovanou mládeží. V této oblasti podpory se zaměřuje na celou řadu aktivit a projektů. Pravidelně každý rok se ve všech okresech JMK konají četné předmětové, umělecké, sportovní i ostatní soutěže a přehlídky v zájmovém vzdělávání typu A vyhlašované nebo spoluvyhlašované MŠMT. Pořádání okresních a krajských kol těchto soutěží a přehlídek, jež jsou uvedeny v přehledu MŠMT „Soutěže a přehlídky“, č. j. 13595/2010-51, zabezpečuje JMK v příslušném školním roce v souladu s § 3 odst. 6 vyhlášky MŠMT č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání, prostřednictvím svých příspěvkových organizací působících v oblasti školství a pověřených jejich organizací a koordinací. V rámci svého vyhlášeného rozvojového programu „Podpora soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání“ poskytuje MŠMT Jihomoravskému kraji každoročně finanční prostředky ve formě účelové neinvestiční dotace ze státního rozpočtu na zabezpečení okresních a krajských kol příslušných soutěží, jež jsou určeny pro velký počet soutěžících žáků ve stanovených věkových kategoriích. Tyto poskytnuté finanční prostředky ze strany MŠMT jsou však k danému účelu zcela nedostačující. JMK proto již od roku 2005 poskytuje další finanční podporu ze svého rozpočtu na kvalitní pořádání okresních a krajských kol soutěží a přehlídek ve školách a školských zařízeních s cílem podporovat a pečovat o talentovanou mládež. V posledním období je z rozpočtu JMK poskytována částka 1 500 tis. Kč na dofinancování organizace, koordinace a administrace při pořádání okresních a krajských kol soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání žáků škol a školských zařízeních na území svého regionu. Opatření III.8.15 Motivovat školy k zajištění vysokého počtu účastníků v soutěžích a přehlídkách v zájmovém vzdělávání; III.8.16 Podporovat aktivity pedagogických pracovníků škol při přípravě i vlastním pořádání soutěží; III.8.17 Motivovat žáky k další přípravě a studiu v oborech zejména přírodovědných a technických; III.8.18 Rozšiřovat prostor pro aktivity talentovaných dětí a mládeže v jejich volném čase.

55


IV. FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ Regionální školství je financováno: z prostředků zřizovatele – kraje ze státního rozpočtu – MŠMT z ostatních zdrojů Objem finančních prostředků vkládaných do školství každoročně narůstá, týká se to prostředků zřizovatele i státu. V době ekonomické krize a při snaze státu dále se nezadlužovat na straně jedné a z důvodu narůstajících požadavkům především pedagogů na zvyšování mezd na straně druhé je stále těžší školství financovat. Pomyslné nůžky se dále rozevírají neustálým poklesem výkonů ve školství, který v minulých letech naplno postihl základní školství a nyní se přesouvá do kategorie středních škol. Vzhledem k tomu, že MŠMT chystá od r. 2013 zásadní reformu financování regionálního školství, neobsahuje materiál záměrně jakékoliv údaje, které by se týkaly odhadu přímých výdajů na vzdělávání v dalších letech. Navrhovaný záměr financování je doposud v takovém stadiu rozpracovanosti, že jakékoliv snahy o vyčíslení výše přímých výdajů by byly pouze nepřesnými odhady, které by neměly oporu v seriózním propočtu. V praxi by pak mohlo dojít k rozšíření fiktivních údajů o objemu financí určených pro financování regionálního školství. Následující tabulka ukazuje objem prostředků směřovaných do oblasti školství Jihomoravského kraje. V tabulce jsou podrobně rozepsány výdaje, příjmy od státu na pokrytí těchto výdajů činí stejnou částku. Tabulka 21: Návrh rozpočtového výhledu výdajů ve školství JMK na období 2011–2012 (v tis. Kč) VÝDAJE (stěžejní výdaje dle prioritních oblastí) Přímé náklady na vzdělávání vč. obecního školství ÚZ 33353, 33354 Dotace pro soukromé školy ÚZ 33155 OP Lidské zdroje a zaměstnanost ÚZ 13233 Financování dělených hodin pilotním gymnáziím zapojeným do projektu Pilot G Tvorba a ověřování pilotních ŠVP ve vybraných gymnáziích v měsících říjen–prosinec 2008 ÚZ 33008 Hustota a specifika ÚZ 33015 Školní potřeby pro žáky 1. ročníku základního vzdělávání ÚZ 33017 Rozvojový program na podporu škol, které realizují inkluzivní vzdělávání a vzdělávání dětí se sociokult. znevýhodněním ÚZ 33018 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ÚZ 33019 Evropský rok dobrovolnictví ÚZ 33022 Rozvojový program MŠMT pro děti - cizince ze 3. zemí ÚZ 33024 Vybavení škol pomůckami kompenzačního a rehabilitačního charakteru ÚZ 33025 Pokusné ověřování maturitní zkoušky v roce 2010 ÚZ 33026 Posílení platové úrovně pedagogických pracovníků s vysokoškolským vzděláním, kteří splňují odbornou kvalifikaci podle zákona č. 563/2004 ÚZ 33027 Částečná kompenzace výdajů vzniklých při realizaci společné maturitní zkoušky ÚZ 33032 Podpora organizace a ukončování středního vzdělávání MZ na vybraných školách v podzimním zkušebním období ÚZ 33034 Prevence kriminality ÚZ 33122 OP VK – oblast 1.4. EU peníze školám – EU ÚZ 33123 Projekty rómské komunity ÚZ 33160

56

2010

2011

8 084 822 7 941 995 443 341 433 600 510 922

2012 7 897 000 435 000 1 000

1 094 62 612 9 073

461 68 048 9 504

500 70 000 9 600

3 043 2 100 122 682

2 677 5 843 141 321

3 000 6 000 150 300

676 2 115

285

200

239 700

450 000

1 322

1 500

2 015 501 156 609 34

2 000 500 200 000 50

168 87 802 365


Protidrogová politika ÚZ 33163 Soutěže ÚZ 33166 Spolupráce s francouzskými a vlámskými školami ÚZ 33192 Asistenti pedagogů v soukromých a církevních speciálních školách ÚZ 33215 Podpora odborného vzdělávání ÚZ 33244 Integrace cizinců ÚZ 33246 Program podpory vzdělávání národnostních menšin ÚZ 33339 Bezplatná příprava dětí azylantů, účastníků řízení o azyl a dětí osob se státní příslušností jiného členského státu EU k začlenění do základního vzdělávání ÚZ 33435 Asistenti pedagogů pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním ÚZ 33457 Výdaje – účelové dotace ze SR (MŠMT) celkem Provozní náklady kraje zřiz. PO Náklady spojené se slučováním škol zřiz. PO Příspěvek na krytí PVV zřiz. PO Investice zřiz. PO NIV vyvolané investiční výstavbou zřiz. PO Environmentální vzdělávání Dotační programy v oblasti tělovýchovy, reprezentace kraje v oblasti sportu Dotační programy v oblasti volného času dětí a mládeže Rekonstrukce skautské základny Kaprálův mlýn Zájmové vzdělávání Mládež v akci v JMK (grantový program 4.6 Partnerství) Soutěže a přehlídky v zájmovém vzdělávání Přehlídka České ručičky Zabezpečení minimální protidrogové prevence Projekt protidrogové prevence Podpora vynikajících výsledků talentovaných žáků Podpora mimořádně nadaných žáků v ZŠ Síť zdravých škol Stipendia pro žáky v učebních oborech Dotační program „Do světa!“ Jednotný evidenční program pro SPC Vybavení PPP a SPC diagnostickými nástroji Evaluace kvality vzdělávání Podpora vzdělávání národnostních menšin Multietnická setkání Prevence kriminality Preventivní programy škol Audit ochrany osobních údajů Firemní školka Zlatý Ámos Detašované pracoviště JMK na SOŠP E. B. a SOU Břeclav ROP RS Jihovýchod – NIV – SR ÚZ 38186001 ROP RS Jihovýchod – IV – SR ÚZ 38186501 ROP RS Jihovýchod – NIV – EU ÚZ 38586005 ROP RS Jihovýchod – IV – EU ÚZ 38586505 Operační program přeshraniční spolupráce ÚZ 41100000, 41117007, 41117883 OP Životní prostředí – ERDF – prostř. CZ ÚZ 53100000

57

310 2 615 153

509 2 377 168

500 2 300 180

875

776 70

700 70

49 68

65

65

1 209

636

600

5 644 5 226 8 709 448 8 873 805

5 200 9 086 415

761 752

738 487

146 111 4 846 1 620

2 063 (*) 757 1 188

22 845 4 341

20 417 3 700

1 500 650 8 950 5 340

2 552 5 000

993 468 2 368

800 1 639 1 695 750 9 000 1 500 6 055 300 500 7 000 5 000 600 800 542 500 300 3 172 500

736 649 10 000 107 000

500 20 845 4 000 1 000 300 1 500 500 9 000 6 500 300 500 7 000 5 000 600 800 500 300 2 000 500

1 152 25

240 50

238 5 335 2 698 60 461 1 250 3 537

571

480 25 34


OP Životní prostředí – CF – prostředky C ÚZ 54100000 4 830 Výdaje z rozpočtu JMK – celkem 1 048 862 808 126 915 833 Výdaje celkem 9 758 309 9 681 931 10 002 248 * Pozn: Od roku 2011 jsou investiční prostředky vyčleněny z gesce odboru školství a přesunuty na odbor investic.

Je naprosto nezpochybnitelné, že opatření, která zefektivní využití finančních prostředků v oblasti školství, musí přijmout stát v oblasti přímých nákladů na školství i kraj jako zřizovatel v oblasti provozních výdajů. V případě zakonzervování stavu z července 2011 u středních škol v rámci JMK by byl významný dopad do rozpočtu Jihomoravského kraje. Celkové náklady na krajské školství by během následujících 5 let narůstaly způsobem popsaným v následující kapitole.

IV.1 Ekonomické dopady snížení počtu žáků SŠ v kraji Základní východiska pro následující výpočty: existence hypotetického umělého prostředí, které zůstává celých 5 let beze změny; zachování stávajícího systému financování škol ze strany MŠMT; stagnace v oblasti počtu zaměstnanců škol, počtu škol, počtu oborů apod.; doplatek mzdových prostředků je sestaven jako součin počtu studentů a normativu na žáka platného v letošním roce (53.538 Kč); uvedené částky lze chápat jako maximální; výpočet zahrnuje pouze doplatek mzdových prostředků a celkovou výši provozních výdajů; celkové náklady nezohledňují žádné dotace školám v JMK. 1. Doplatek MP Celková suma doplatku mzdových nákladů za uvedených 5 let činí 2.168.022.000 Kč. Tabulka 22: Doplatky mzdových nákladů na období 2011–2015 (v tis. Kč) šk. rok

2010/11

doplatek

0

2011/12 187.918

2012/13 386.009

2013/14 494.959

2014/15 537.522

2015/16 561.614

2. Výše provozních výdajů Příspěvek na provoz (5 let x cca 540.000.000 Kč/rok) Výše odpisů (5 let x 200.000.000 Kč/rok) Celkové náklady JMK za 5 let

2.700.000.000 Kč 1.000.000.000 Kč 5.868.022.000 Kč

Aby kraj jako zřizovatel svých škol a školských zařízení výše uvedenému negativnímu dopadu zamezil, je naprosto nezbytné věnovat náležitou pozornost optimalizaci škol. Úspory v oblasti přímých výdajů na školství plánuje i stát. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravuje záměr reformy systému financování regionálního školství. Negativa stávajícího systému: vysoká míra rozhodovacích pravomocí bez odpovídající spoluzodpovědnosti krajských úřadů; nepodporování optimalizace škol a školských zařízení; absence stabilního a transparentního ekonomického prostředí pro školy; nedostatečná kvalita a efektivita vzdělávání; nedostatečné zacílení finančních prostředků přerozdělených z MŠMT krajům.

58


Základní principy nového systému financování regionálního školství: opuštění stávajícího normativního systému financování s jednotkou výkonu 1 žák; zavedení nových, ministerstvem stanovených oborových normativů pro obory se stanoveným RVP na základě jasně definované optimální organizace škol a optimálního rozsahu vzdělávání pro optimální jednotku výkonu – 1 třída; řešení financování nepedagogických pracovníků, zájmového vzdělávání a školských služeb, které nebudou financovány prostřednictvím oborových normativů ve dvou alternativách: - varianta A – stanovení normativně nákladového financování z rozpočtu MŠMT - varianta B – převedení financování těchto oblastí ze státního rozpočtu do rozpočtu krajů se současnou změnou rozpočtového určení daní; cílená podpora vybraného okruhu škol a vzdělání; financování vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami přímo normativem (ne příplatky); snížení administrativní náročnosti; rovný přístup při poskytování finančních prostředků všem školám a školským zařízením včetně soukromých. Výše uvedená opatření by měla školství ekonomicky zefektivnit, působit prooptimalizačně, znamenat administrativní zjednodušení systému financování a zajistit rovnost podpory jednotlivých typů škol. Zároveň tato opatření budou pravděpodobně znamenat významné finanční dopady pro zřizovatele škol a školských zařízení. Při stanovení normativů pro určité obory a s tím související stanovení optimálního počtu žáků ve třídě může docházet v zásadě ke třem situacím: 1. Škola bude mít optimálně naplněné třídy. Tato alternativa je pro zřizovatele finančně neutrální (nebude vyžadovat dokrytí finančních prostředků určených na mzdy z vlastních zdrojů). 2. Škola bude mít třídy naplněné více, než je optimum. V tomto případě nedojde pro ředitele „k vylepšení“ disponibilních prostředků na platy. Pro zřizovatele to rovněž nebude znamenat dokrývání finančních prostředků na mzdy z vlastních zdrojů. 3. Škola nebude mít třídy optimálně naplněné. V takovém případě to bude znamenat, že chybějící finanční prostředky na výplaty bude muset škole doplatit zřizovatel. Takovýchto škol bude velké množství. Lze konstatovat, že všechna výše uvedená chystaná opatření mají společného jmenovatele. Úsporu finančních prostředků ve státním rozpočtu a chybějící část vykrýt prostředky zřizovatelů. Ministerský materiál je nyní ve fázi rozpracovanosti, jednotlivé pasáže by měly být dopracovávány a dopřesňovány, protože záměr je v tuto chvíli nachystán pouze v hrubých rysech. Nový systém financování má platit od 01.01.2013.

IV.2 Investice Podporovány budou investice do snížení energetických ztrát objektů a žádosti o dotace z EU – OPŽP, případně dotačního programu Zelená úsporám. Tyto investice jako jediné mají návratnost, protože generují výraznou úsporu provozních prostředků (v průměru 50 %). Další investiční výdaje si vyžádají opravy a údržba objektů škol a školských zařízení vyvolané stářím staveb (střechy, kotelny, kanalizace, vodovody, elektroinstalace). Lze předpokládat i výdaje spojené s optimalizací škol. Ne všechny školy jsou optimálně dispozičně vyřešeny a mezi jednotlivými školami jsou značné rozdíly, což by se mělo výhledově srovnat.

59


V. ZÁVĚR Jihomoravský kraj, jako jeden z hlavních garantů vzdělávání v regionu, vytyčuje v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje základní priority, které udávají směry vývoje a proklamují úlohu kraje v jednotlivých oblastech školství. Tyto priority jsou rozpracovány v náplni strategických cílů, které definují potřeby těchto segmentů. Jsou jimi: 1) 2) 3) 4) 5)

Celoživotní učení pro všechny a jeho realizace Zkvalitnění a modernizace vzdělávání (kurikulární reforma) Zajišťování kvality, monitorování a hodnocení vzdělávání Zajišťování rovnosti příležitostí ke vzdělávání Rozvoj integrovaného systému poradenství ve školství (směrem ke školním poradenským pracovištím a poradenství k volbě povolání) 6) Zvyšování profesionality a společenského postavení pedagogických pracovníků 7) Změna struktury vzdělávacích příležitostí 8) Zájmové vzdělávání Naplňováním těchto cílů by měla být poskytnuta každému občanovi možnost rozvinout všechny jeho schopnosti bez ohledu na jeho sociální postavení tak, aby měl co nejlepší uplatnění na své profesní dráze a byl také platným členem společnosti. Akcentuje se tak v dnešní době velmi důležité zajištění přístupu k celoživotnímu vzdělávání pro všechny, neboť v dynamicky se rozvíjející a rychle se měnící společnosti bude doplňování si kvalifikace či její úplná změna stále častějším požadavkem. Zásadní změnu do vzdělávacího systému přináší probíhající kurikulární reforma – zavedení rámcových vzdělávacích programů a následně realizace školních vzdělávacích programů. Je tak umožněno, aby se o konkrétní podobě vzdělávání rozhodovalo tam, kde se reálně uskutečňuje, a tak vzdělání reagovalo na potřeby vzdělávajících se žáků a studentů. Vzdělávání by mělo stále více směřovat od stále ještě převládajícího encyklopedického pojetí ke vzdělávání zaměřenému na rozvoj tzv. klíčových kompetencí. Změny v obsahu a pojetí vzdělávání s sebou nutně přinášejí zvýšené nároky na evaluaci nejen na úrovni žáka, ale i autoevaluaci a externí evaluaci na úrovni školy a evaluaci vzdělávacího systému a jeho částí. Významné změny v pojetí vzdělávání budou klást rovněž zvýšené nároky na výkon pedagogické profese na všech úrovních školství a na další vzdělávání pedagogických pracovníků. Zvyšování prestiže učitelského povolání v české společnosti zůstává i nadále dlouhodobým úkolem všech zainteresovaných stran. Nedílnou součástí změn krajského školství v nadcházejícím období bude další úprava vzdělávacích příležitostí formou institucionálních změn sítě škol, která se dotkne všech segmentů vzdělávání. I přes skutečnost, že se stoupající demografická křivka začíná příznivě projevovat v oblasti předškolního vzdělávání a na prvním stupni základních škol, na druhém stupni základních škol a ve středním školství stále dopadá její nepříznivý vliv. Vzrůstajícímu počtu dětí se bude muset kapacitně přizpůsobit zejména oblast předškolního vzdělávání. Kapacita základních škol se zdá být (až na lokální výjimky) dostačující, protože se v minulosti neomezila tak dramaticky jako kapacita mateřských škol. Přestože byly provedeny úpravy sítě obecních a krajských škol, bude nutno i nadále sledovat vývoj počtu žáků zejména na středních školách. V oblasti středního školství navíc budou institucionální změny provázeny změnami oborové nabídky škol, které se budou muset vyrovnat s klesajícími počty přijímaných žáků. Kromě zájmu rodičů a dětí o studium v jednotlivých oborech bude při změnách v oborovém portfoliu škol klíčovou i poptávka trhu práce, především v kratších formách studia pro dospělé. Změny v obsahu a pojetí vzdělávání se projeví i v oblasti škol a školských zařízení poskytujících vzdělávání a služby dětem, žákům a studentům se speciálními vzdělávacími potřebami. Tyto změny

60


budou výrazně ovlivněny zejména v důsledku inkluzivního vzdělávání. I zde budou prováděny institucionální změny v návaznosti na potřebnost dostupnosti sítě škol s upravenými vzdělávacími programy, aby dostatečně pokryly potřebnost v návaznosti na dopravní obslužnost. Stejně tak bude v návaznosti na nové požadavky stanovené právními předpisy restrukturalizována stávající síť školských poradenských služeb pro potřeby dětí, žáků, škol i veřejnosti.

61


VI. DODATKY A PŘÍLOHY VI.1 Zdroje Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje 2008 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2011 Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihomoravském kraji za školní roky 2001/02 až 2010/11 Výroční zprávy České školní inspekce z let 2005 až 2010 webové stránky MPSV ČR (www.mpsv.cz) webové stránky Českého statistického úřadu (www.czso.cz) webové stránky Národního ústavu odborného vzdělávání (www.nuov.cz)

VI.2 Seznam tabulek a grafů Tabulka 1: Obyvatelstvo v okresech JMK k 31.12.2010 ................................................................................................ 7 Tabulka 2: Obyvatelstvo ČR ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání (k 26.03.2011) .................. 9 Tabulka 3: Struktura uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji k 31.08.2011 ................................................... 11 Tabulka 4: Počty absolventů, nezaměstnaných absolventů a míra nezaměstnanosti absolventů skupin oborů vzdělání středních škol v Jihomoravském kraji k 30.04.2011 ..................................................................................... 12 Tabulka 5: Počet obyvatel podle věku žijících na území kraje a okresů k 31.12.2010 ................................................ 15 Tabulka 6: Prognóza vývoje počtu obyvatel ve věkových skupinách žijících na území JMK do roku 2020................. 16 Tabulka 7: Vývoj základních ukazatelů ZŠ (běžné třídy) v Jihomoravském kraji v letech 2003–2011 ........................ 18 Tabulka 8: Podíl dětí v MŠ a žáků ZŠ, SŠ, konzervatoří a studentů VOŠ na odpovídající věkové populaci v 2010 ..... 19 Tabulka 9: Hodnoty průměrných dosažených výsledků JMK ve zkouškách společné části MZ .................................. 26 Tabulka 10: Individuální integrace dětí a žáků v Jihomoravském kraji vyžadující zvýšené náklady v MŠ a ZŠ hlavního vzdělávacího proudu v letech 2007-2011 ................................................................................................................... 30 Tabulka 11: Počet tříd pro žáky se zdrav. postižením v MŠ a ZŠ hlavního vzdělávacího proudu v letech 2007–11 ... 30 Tabulka 12: Počty dětí v MŠ samostatně zřízených pro děti se zdravotním postižením ............................................ 32 Tabulka 13: Počty žáků v ZŠ samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením ............................................ 32 Tabulka 14: Vývoj počtu žáků 8letých gymnázií v městě Brně v letech 2004–2011 ................................................... 44 Tabulka 15: Vývoj počtu žáků 8letých gymnázií v JMK v letech 2004–2011 ............................................................... 45 Tabulka 16: Vývoj počtu žáků 6letých gymnázií v městě Brně v letech 2004–2011 ................................................... 45 Tabulka 17: Vývoj počtu žáků 6letých gymnázií v JMK v letech 2004–2011 ............................................................... 46 Tabulka 18: Vývoj počtu žáků oborů vzdělání s výučním listem v JMK v letech 2002–2011 ...................................... 47 Tabulka 19: Vývoj počtu žáků oborů nástavbového studia v JMK v letech 2002–2011 ............................................. 49 Tabulka 20: Vývoj počtu žáků ZUŠ v JMK v letech 2004–2011 ................................................................................... 52 Tabulka 21: Návrh rozpočtového výhledu výdajů ve školství JMK na období 2011–2012 (v tis. Kč) .......................... 56 Tabulka 22: Doplatky mzdových nákladů na období 2011–2015 (v tis. Kč) ................................................................ 58 Graf 1: Věková struktura a index stáří obyvatel v Jihomoravském kraji ....................................................................... 8 Graf 2: Vývoj nezaměstnanosti v okresech JMK v období leden 2008 až srpen 2011 ................................................ 11 Graf 3: Počet financovaných úvazků asistentů pedagoga dle typu zařízení v JMK ..................................................... 31 Graf 4: Vývoj počtu žáků ZŠ a ZUŠ a jejich podílu v letech 2004–2010....................................................................... 51

VI.3 Přílohy Příloha č. 1: Seznam ukazatelů použitých v Dlouhodobém záměru Jihomoravského kraje Příloha č. 2: Přehled schválených úprav sítě středních škol v JMK v roce 2011 Příloha č. 3: Počty žáků SŠ v Jihomoravském kraji v letech 2006–2010

VI.4 Seznam použitých zkratek ALTE - The Association of Language Testers in Europe BK - Blansko

62


B-m - Brno-město B-v - Brno-venkov BV - Břeclav CERMAT - Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání CEV - Centrum enviromantálního vzdělávání CVČ - centrum volného času ČR - Česká republika ČŠI - Česká školní inspekce DD - dětský domov DDM - dům dětí a mládeže DDÚ - dětský diagnostický ústav DM - domov mládeže DVPP - další vzdělávání pedagogických pracovníků ESF - evropské strukturální fondy EU - Evropská unie EVVO - environmentální vzdělávání, výchova a osvěta HO - Hodonín IPPP - Institut pedagogicko-psychologického poradenství JMK - Jihomoravský kraj JŠ - jazyková škola KKOV - klasifikace oborů KrÚ JMK - Krajský úřad Jihomoravského kraje MN - míra nezaměstnanosti MPSV ČR - Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky MŠ - mateřská škola MŠMT - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky NNO - nevládní nezisková organizace NÚV - Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání ped. pracovníků OA - obchodní akademie OPR LZ - Operační program rozvoj lidských zdrojů OŠ KrÚ - odbor školství OU - odborné učiliště PO - příspěvková organizace PPP - pedagogicko-psychologická poradna RVP - rámcový vzdělávací program SC - specifický cíl SIPVZ - státní informační politika ve vzdělávání SOŠ - střední odborná škola SOU - střední odborné učiliště SOV – soustava oborů vzdělání SPC - speciálně pedagogické centrum SSŠ - středisko služeb škole SŠ - střední škola SVČ - středisko volného času SVP - středisko výchovné péče ŠD - školní družina ŠJ - školní jídelna ŠVP - školní vzdělávací program ÚIV - Ústav pro informace ve vzdělávání ÚP - úřad práce VOŠ - vyšší odborná škola VÚ - výchovný ústav VY - Vyškov VZ JMK - Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihomoravském kraji ZN - Znojmo ZŠ - základní škola ZUŠ - základní umělecká škola

63

DLOUHODOBÝ ZÁMĚR VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJE VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Recommend Documents