Diverzita vodních. v PR Petrovka a přilehlé. rybniční soustavy

Západoˇcesk´ a univerzita v Plzni Fakulta pedagogick´ a Centrum biologie, geovˇed a envigogiky

Diplomov´ a pr´ ace

Diverzita vodn´ıch a mokˇ radn´ıch malakocen´ oz v PR Petrovka a pˇ rilehl´ e ˇ c´ asti povod´ı boleveck´ e rybniˇ cn´ı soustavy

Plzeˇ n, 2014

Barbora Praˇzanov´ a

Prohl´ aˇ sen´ı

Prohlaˇsuji, ˇze jsem diplomovou práci vypracovala samostatnˇe a v´ yhradnˇe s pouˇzit´ım citovan´ ych pramen˚ u.

V Plzni dne 14. 4. 2014

........................... Barbora Praˇzanová

Obsah

- 2 -

Obsah ´ 1 Uvod

4

2 Charakteristika mˇ ekk´ yˇ s˚ u

5

2.1

Obecná charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5

2.2

Morfologie plˇz˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5

3 Charakteristika u ´ zem´ı

7

3.1

Obecná charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7

3.2

Geografické vymezen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8

3.3

Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9

3.4

Geologická charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9

3.5

Geomorfologická charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

10

3.6

Klimatická charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11

3.7

Flóra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

12

3.8

Fauna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13

4 Metodika

14

4.1

Sbˇer mˇekk´ yˇs˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

14

4.2

Metody statistického zpracován´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

15

5 Praktick´ aˇ c´ ast

16

5.1

Pˇrehled a charakteristika lokalit . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

16

5.2

Pˇrehled a charakteristika nalezen´ ych druh˚ u. . . . . . . . . . . . .

22

5.3

Tabulky k jednotliv´ ym lokalitám . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

30

5.4

Vyhodnocen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

41

5.5

Grafické vyhodnocen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

45

6 Diskuse

48

7 Z´ avˇ er

50

8 Resum´ e

51

Obsah

Pˇ r´ılohy

- 3 -

57

´ 1 Uvod

1

- 4 -

´ Uvod

Na severn´ım okraji Plznˇe byla na m´ıstˇe p˚ uvodn´ıch kosen´ ych hospodáˇrsk´ ych luk v roce 1992 zˇr´ızena pˇr´ırodn´ı rezervace Petrovka. C´ılem ochrany tˇechto luk, dnes jiˇz v´ıce neˇz p˚ ul stolet´ı hospodáˇrsky nevyuˇz´ıvan´ ych a z velké ˇca´sti zanikl´ ych, bylo zachován´ı mokˇradn´ıch zraˇselinˇen´ ych biotop˚ u, host´ıc´ıch mnohé cenné druhy rostlin a ˇzivoˇcich˚ u. Byly zde provedeny inventarizaˇcn´ı v´ yzkumy rostlin (Nesvadbová a Sofron, 1991) a nˇekter´ ych skupin ˇzivoˇcich˚ u (Hostiˇcka a Vacovsk´ y, 1991; Puchmertlová, 2013; Mrázková, 2013), malakofauna v této chránˇené oblasti vˇsak doposud podrobnˇeji zkoumána nebyla. Hostiˇcka a Vacovsk´ y (1991), kteˇr´ı v u ´zem´ı provádˇeli inventarizaˇcn´ı v´ yzkum uvádˇej´ı z mˇekk´ yˇs˚ u pouze v´ yskyt plzáka lesn´ıho (Arion empiricorum) = Arion rufus. Juˇriˇcková (1998), která zkoumala mˇekk´ yˇse v Plzni, se vˇenovala pouze malé jihov´ ychodn´ı ˇca´sti, zˇrejmˇe jiˇz mimo vlastn´ı chránˇené u ´zem´ı. C´ılem této diplomové práce bylo provést inventarizaˇcn´ı v´ yzkum malakofauny v pˇr´ırodn´ı rezervaci Petrovka a pˇrilehlé ˇcásti povod´ı bolevecké rybniˇcn´ı soustavy. Teoretická ˇca´st charakterizuje zkoumané u ´zem´ı a shrnuje pouˇzité metody. V praktické ˇcásti jsou uvedeny jednotlivé lokality a druhy na nich zjiˇstˇené a je provedena kvalitativn´ı a kvantitativn´ı anal´ yza. Chtˇela bych mnohokrát podˇekovat sv´ ym rodiˇc˚ um, pˇr´ıteli, sestrám a dalˇs´ım, kteˇr´ı mˇe pˇri této práci i celém studiu podporovali. Rovnˇeˇz bych chtˇela podˇekovat Doc. RNDr. Michalu Merglovi, CSc. za odbornou pomoc pˇri veden´ı mé diplomové práce.

2 Charakteristika mˇekk´ yˇs˚ u

2

- 5 -

Charakteristika mˇ ekk´ yˇ s˚ u

2.1

Obecn´ a charakteristika

Kmen mˇekk´ yˇsi (Mollusca) je starobylou skupinou, jej´ıˇz p˚ uvod se datuje aˇz do poˇca´tku paleozoika. Charakteristick´ ymi znaky mˇekk´ yˇs˚ u jsou mˇekké a sliznaté tˇelo s oddˇelenou hlavou a nohou, pˇr´ıtomnost u ´trobn´ı vaku, radula v u ´stn´ı dutinˇe a ˇzláznat´ y pláˇst’, kter´ y vytváˇr´ı vápenatou schránku. Mˇekk´ yˇsi se standardnˇe dˇel´ı na sedm tˇr´ıd (Brusca a Brusca, 2003), kromˇe toho existuje i ˇrada dalˇs´ıch vymˇrel´ ych skupin mˇekk´ yˇs˚ u ne zcela jasného systematického postaven´ı. V dneˇsn´ı dobˇe jsou mˇekk´ yˇsi znaˇcnˇe rozˇs´ıˇreni, coˇz dokazuje i fakt, ˇze jsou jedn´ım ´ z nejvˇetˇs´ıch ˇzivoˇciˇsn´ ych kmen˚ u (Pechenik, 1996). Udaje o poˇctu znám´ ych druh˚ u mˇekk´ yˇs˚ u se znaˇcnˇe liˇs´ı. Brusca a Brusca (2003) uvád´ı, ˇze je popsáno 93 tis´ıc ˇzij´ıc´ıch druh˚ u a 70 tis´ıc fosiln´ıch druh˚ u. Dále odhaduj´ı, ˇze je popsaná pouze polovina existuj´ıc´ıch druh˚ u. Pechenik (1996) uvád´ı poˇcet druh˚ u mˇekk´ yˇs˚ u v rozmez´ı 50-110 tis´ıc, dodává vˇsak, ˇze záleˇz´ı na metodickém pˇr´ıstupu autor˚ u pˇri jejich sˇc´ıtán´ı. Tˇr´ıda plˇz˚ u (Gastropoda) je nejpoˇcetnˇejˇs´ı skupinou mˇekk´ yˇs˚ u. Os´ıdlili postupnˇe vˇsechny ekologické niky. I kdyˇz z˚ ustávaj´ı pˇredevˇs´ım moˇrskou skupinou, jiˇz v paleozoiku pronikaj´ı do sladk´ ych vod. Jsou jedinou skupinou mˇekk´ yˇs˚ u, která u ´spˇeˇsnˇe pronikla aˇz do suchozemského prostˇred´ı, kde se pˇrizp˚ usobili nejr˚ uznˇejˇs´ım, a to i extrémnˇe such´ ym podm´ınkám. V souˇcasnosti je známo pˇribliˇznˇe 40 000 recentn´ıch ˇ e republice ˇzije 219 druh˚ druh˚ u a 15 000 druh˚ u fosiln´ıch (Sedlák, 2000). V Cesk´ u plˇz˚ u (Horsák et al., 2010).

2.2

Morfologie plˇ z˚ u

Plˇze (Gastropoda) lze charakterizovat jako mˇekk´ yˇse s potlaˇcenou bilateráln´ı symetri´ı, zp˚ usobenou pˇretoˇcen´ım u ´trobn´ıho vaku v pr˚ ubˇehu ontogeneze a odpov´ıdaj´ıc´ı následnou asymetri´ı ve v´ yvinu orgánov´ ych soustav. Charakteristick´ ym znakem je spirálnˇe stoˇcená ulita, pˇr´ıpadnˇe schránka ˇsiroce kuˇzelovitého typu, do které m˚ uˇze b´ yt tˇelo zataˇzeno. Druhotnˇe b´ yvá ulita redukovaná nebo zcela zaniká.

2 Charakteristika mˇekk´ yˇs˚ u

- 6 -

Vˇetˇsina ulit je pravotoˇciv´ ych. Levotoˇcivost (hyperstrofie) je obecnˇe vzácná. U nˇekter´ ych suchozemsk´ ych skupin (napˇr. Clausilidae, Physidae) je levotoˇcivost charakteristick´ ym znakem. Levotoˇcivost m˚ uˇze b´ yt vyvinuta u nˇekter´ ych druh˚ ui v rámci pˇreváˇznˇe pravotoˇcivého rodu (rod Vertigo). Celkov´ y vzhled ulit, zp˚ usob vinut´ı, charakter povrchu ulity a utváˇren´ı u ´st´ı jsou d˚ uleˇzit´ ymi taxonomick´ ymi znaky (Brusca a Brusca, 2003; Loˇzek, 1956). Tˇelo plˇz˚ u tvoˇr´ı hlava, noha a u ´trobn´ı vak. Noha je charakteristická svou mohutnou svalovinu a slouˇz´ı k pohybu. Na hlavˇe jsou um´ıstˇena tykadla, na jejichˇz bázi nalezneme oˇci (Beran, 1998). ´ Utrobn´ ı vak vytváˇr´ı koˇzn´ı záhyb, tzv. pláˇst’, kter´ y vyluˇcuje ulitu. Pláˇst’ je skryt´ y v ulitˇe a kop´ıruje jej´ı tvar. Pláˇst’ vytváˇr´ı pláˇst’ovou dutinu, která slouˇz´ı pˇredevˇs´ım k d´ ychán´ı. Plˇzi mohou d´ ychat pl´ıcemi nebo ˇzábrami. Dále je v dutinˇe uloˇzeno srdce a ledvina (Barker, 2001). Trávic´ı soustava je u plˇz˚ u pr˚ uchoz´ı a skládá se z pˇredn´ı ˇcásti (´ usta, hltan, j´ıcen), stˇredn´ı ˇcásti (ˇzaludek, hepatopankreas, stˇrevo) a zadn´ı ˇca´sti (koneˇcn´ık, ˇrit’). Plˇzi maj´ı charakteristickou chitinózn´ı radulu, která neustále dor˚ ustá a slouˇz´ı k rozmˇelˇ nován´ı potravy. Vzhled raduly m˚ uˇze b´ yt pro urˇcité druhy plˇz˚ u charakteristick´ y a m˚ uˇze slouˇzit k rozpoznán´ı. Slinné ˇzlázy vy´ ust’uj´ı do u ´st a do ˇzaludku u ´st´ı hepatopankreas (Lang et al., 1971; Pfleger, 1988). Plˇzi maj´ı otevˇrenou cévn´ı soustavu (Beran, 1998). Srdce plˇz˚ u je vˇetˇsinou tvoˇrené jednou komorou a jednou s´ın´ı. Vˇetˇsina kysl´ıku je volnˇe rozpuˇstˇena v krvi, jen ˇca´st je navázána na hemocyanin. Dalˇs´ı krevn´ı barvivo, které m˚ uˇzeme nalézt u nˇekter´ ych sladkovodn´ıch plˇz˚ u je hemoglobin (Barker, 2001). Vyluˇcovac´ı soustava je nejˇcastˇeji redukovaná jen na jedno metanefridium (Sedlák, 2000). Nervová soustava je tvoˇrena pˇeti páry gangli´ı, které jsou spojeny konektivy (Sedlák, 2000). Poˇcet gangli´ı se m˚ uˇze r˚ uznit, protoˇze m˚ uˇze docházet k jejich redukci ˇci spl´ yván´ı. U plˇz˚ u nalezneme hmatové buˇ nky, ˇcichové u ´stroj´ı a polohové a zrakové orgány (Lang et al., 1971). Pohlavn´ı orgány jsou velmi rozmanité a pˇri rozliˇsován´ı poskytuj´ı ˇradu znak˚ u

3 Charakteristika u ´zem´ı

- 7 -

pro rozliˇsen´ı. Plˇzi mohou b´ yt jak gonochoristi, tak hermafroditi. Oplozen´ı je vnˇejˇs´ı nebo vnitˇrn´ı a v´ yvoj m˚ uˇze b´ yt pˇr´ım´ y nebo nepˇr´ım´ y (Beran, 1998).

3

Charakteristika u ´ zem´ı

3.1

Obecn´ a charakteristika

Zahradnick´ y (2004) lokalizuje Pˇr´ırodn´ı rezervaci Petrovka na u ´zem´ı okres˚ u Plzeˇ n´ mˇesto a Plzeˇ n-sever, které se nacházej´ı na u ´zem´ı Plzeˇ nského kraje. Uzem´ ı leˇz´ı pˇribliˇznˇe 1 km severnˇe od zástavby mˇesta Plznˇe a západnˇe od silnice spojuj´ıc´ı Plzeˇ n-Ledce. Chránˇené u ´zem´ı se rozprost´ırá podél horn´ı ˇca´sti toku Boleveckého potoka, kter´ y pramen´ı pod Mal´ ym Krkavcem (Janeˇcek, 2001). Chránˇené u ´zem´ı je tvoˇreno u ´dol´ım Boleveckého potoka a pˇrilehl´ ymi suˇsˇs´ımi ´ ı Boleveckého potoka je asi 100 metr˚ stránˇemi. Udol´ u ˇsiroké a má ploché dno, které se nacház´ı v nadmoˇrské v´ yˇsce 345-383 metr˚ u. Ploché dno se postupnˇe vytváˇr´ı z nános˚ u pˇri vyˇsˇs´ım stavu vody (Anonymus, 2014). ´ ı se vyznaˇcuje zraˇselinˇen´ Udol´ ymi baˇzinami, mokˇradn´ımi loukami a vlhk´ ymi olˇsinami. V pˇr´ırodn´ı rezervaci leˇz´ı také jedno z nejstarˇs´ıch raˇseliniˇst’ na Plzeˇ nsku. Tyto mokˇradn´ı ekosystémy jsou velice cenné a poskytuj´ı vhodné podm´ınky pro ˇradu chránˇen´ ych a ohroˇzen´ ych druh˚ u. K v´ yznamn´ ym druh˚ um patˇr´ı kaprad’ hˇrebenitá (Dryopteris cristata), prstnatec májov´ y (Dactylorhiza majalis) a vstavaˇc muˇzsk´ y (Orchis mascula) (Zahradnick´ y, 2004). Unikátn´ı je v´ yskyt borov´ ych porost˚ u s borovic´ı lesn´ı (Pinus sylvestris), která je pˇrizp˚ usobena m´ıstn´ım podm´ınkám. Tyto ˇ e reborové porosty pˇredstavuj´ı jeden z nejcennˇejˇs´ıch ekotyp˚ u borovic v Cesk´ publice (Zahradnick´ y, 2004). Mimo cenné borové porosty zde najdeme i kulturn´ı sm´ıˇsené lesy, které jsou zastoupené smrkem, modˇr´ınem, dubem, bˇr´ızou a habrem. I kdyˇz je na u ´zem´ı rezervace povoleno lesn´ı hospodaˇren´ı, je nutné zachovat citliv´ y pˇr´ıstup, podporovat listnaté stromy a eliminovat geograficky nep˚ uvodn´ı druhy dˇrevin (Zahradnick´ y, 2004; Anonymus, 2014). Na u ´zem´ı PR Petrovka je nˇekolik geomorfologick´ ych zaj´ımavost´ı. Známá je Petrova d´ıra (Loupeˇzivá jeskynˇe), která vznikla d´ıky p˚ usoben´ı vodn´ıho proudu


- 8 -

v levém svahu strˇze naz´ yvané Petrovská jáma. Dˇr´ıve byla jeskynˇe rozˇs´ıˇrena a pˇr´ıleˇzitostnˇe vyuˇz´ıvána lidmi jako pˇr´ıbytek (Zahradnick´ y, 2004). Pozoruhodn´ y je i okrouhl´ık (Zahradnick´ y, 2004).

3.2

Geografick´ e vymezen´ı

Boleveck´ y potok tvoˇr´ı osu, okolo které leˇz´ı pˇr´ırodn´ı rezervace Petrovka. Rybn´ık Strˇzenka se nacház´ı podél jiˇzn´ı hranice PR Petrovka a je prvn´ım rybn´ıkem, kter´ y je napájen´ y Boleveck´ ym potokem. Chránˇené jsou rovnˇeˇz borové lesy, které se rozprost´ıraj´ı na pˇrilehl´ ych svaz´ıch potoka. Rozloha u ´zem´ı je 28,08 ha a nacház´ı se v nadmoˇrské v´ yˇsce 345-383 metr˚ u (Zahradnick´ y, 2004). Dále Boleveck´ y potok protéká pˇres boleveckou rybniˇcn´ı soustavu.

Obr. 1: Mapa sledovaného u ´zem´ı. Pˇrevzato z MAPY.CZ a upraveno.


3.3

- 9 -

Historie

Pro v´ yvoj biotop˚ u PR Petrovky je d˚ uleˇzitá historie u ´zem´ı, na kterém dnes PR Petrovka leˇz´ı. Pˇred pˇr´ıchodem ˇclovˇeka byla pˇreváˇzná ˇcást u ´dol´ı Boleveckého potoka zarostlá olˇsinami, které jsou dnes zastoupeny pouze v okrajové m´ıˇre (Zahradnick´ y, 2004). V´ yznamné zmˇeny pˇriˇsly spolu s ˇclovˇekem, kter´ y zaˇcal u ´dol´ı potoka vyuˇz´ıvat jako louky. Pro snadnˇejˇs´ı vyuˇz´ıván´ı luk bylo koryto potoka pˇreloˇzeno ze stˇredn´ı ˇca´sti u ´dol´ı do jeho levého okraje. Mimo této zmˇeny byl vybudován systém pˇr´ıkop˚ u, kter´ y sniˇzoval hladinu podzemn´ıch vod a umoˇzn ˇoval tak obhospodaˇrován´ı i silnˇe podmáˇcen´ ych m´ıst (Anonymus, 2014). V druhé polovinˇe 20. stolet´ı se zmˇenil zp˚ usob obhospodaˇrován´ı a louky v u ´dol´ı Boleveckého potoka ztratily pro svoji malou rozlohu ekonomick´ y v´ yznam. Louky pˇrestaly b´ yt sekány, coˇz vedlo ke zvyˇsován´ı jejich druhové pestrosti. Postupnˇe zaˇcalo docházet k zar˚ ustán´ı rákosem a dˇrevinami. Nutn´ ym ochranáˇrsk´ ym krokem bylo obnoven´ı pravidelného kosen´ı, které umoˇzn ˇuje pˇreˇz´ıván´ı luˇcn´ıch, pro rezervaci nejcennˇejˇs´ıch druh˚ u (Anonymus, 2014). V roce 1988 bylo u ´zem´ı prohláˇseno za chránˇené podle zákona o státn´ı ochranˇe pˇr´ırody. Od roku 1992 je u ´dol´ı Boleveckého potoka a pˇrilehl´ ych strán´ıch chránˇeno jako pˇr´ırodn´ı rezervace s názvem Petrovka (Janeˇcek, 2001; Zahradnick´ y, 2004). V souˇcasnosti je u ´drˇzba luk zajiˇst’ována proˇrezáván´ım olˇsin a kosen´ım vstavaˇcové louky jedenkrát aˇz dvakrát roˇcnˇe (Anonymus, 2014). Negativn´ı vliv maj´ı ˇcasté návˇstˇevy obyvatel Plznˇe a samovolná sukcese nelesn´ı vegetace (Zahradnick´ y, 2004).

3.4

Geologick´ a charakteristika

Jak uvád´ı Hostiˇcka a Vacovsk´ y (1991), sledované u ´zem´ı leˇz´ı na horninách limˇ nického svrchn´ıho karbonu. Tato rozsáhlá pánev na velkém u ´zem´ı Cech je vyplnˇena karbonsk´ ymi ˇr´ıˇcnˇe-jezern´ımi sedimenty. Skaln´ı podloˇz´ı PR Petrovka buduj´ı sedimenty t´ yneckého souvrstv´ı. Tvoˇr´ı je bˇeloˇsedé aˇz ˇsedé arkózy, arkózové p´ıskovce a ˇsedé, v´ yjimeˇcnˇe i pestré prachovce. Uvedené sedimenty vystupuj´ı ve skaln´ıch v´ ychozech na prudk´ ych erozn´ıch svaz´ıch.


- 10 -

Kvartérn´ı usazeniny vytváˇrej´ı aˇz na v´ yjimky souvisl´ y pokryv. V pˇr´ırodn´ı rezervaci Petrovka jsou zastoupeny eluvii, které pokr´ yvaj´ı pˇredevˇs´ım ploˇsinné oblasti, svahov´ ymi hlinami a sutˇemi, aluviáln´ımi uloˇzeninami a raˇselinami (Hostiˇcka a Vacovsk´ y, 1991), které jsou z vegetaˇcn´ıho hlediska velmi pozoruhodné (Sofron a Nesvadbová, 1997). Mocnost raˇselin dosahuje aˇz pˇet metr˚ u a nacházej´ı se hlavnˇe v oblasti ”Na louˇckách”(Hostiˇcka a Vacovsk´ y, 1991).

3.5

Geomorfologick´ a charakteristika

Zájmové u ´zem´ı spadá do Hornobˇr´ıˇzské pahorkatiny, která patˇr´ı do geomorfologického podcelku Kaznˇejovské pahorkatiny, jeˇz je souˇca´st´ı geomorfologického celku Plaská pahorkatina. Ta se ˇrad´ı do podsoustavy Plzeˇ nské pahorkatiny, která patˇr´ı do Poberounské soustavy (Hostiˇcka a Vacovsk´ y, 1991). Pˇr´ırodn´ı rezervace Petrovka má silnˇe ˇclenit´ y reliéf, kter´ y je tvoˇren erozn´ımi a eroznˇe-denudaˇcn´ımi pochody. Podélnˇe ve smˇeru severozápad-jihov´ ychod procház´ı chránˇen´ ym u ´zem´ım u ´dol´ı Boleveckého potoka. Dno u ´dol´ı je charakteristické vysokou vlhkost´ı a vytváˇr´ı tak silnˇe podmáˇcenou u ´doln´ı nivu. Koryto potoka bylo v minulosti pˇrekládáno a dnes na nˇekter´ ych m´ıstech divoˇc´ı. Do pˇr´ırodn´ı rezervace Petrovka patˇr´ı také pˇr´ıkr´ y levobˇreˇzn´ı svah u ´dol´ı. Ve stˇredn´ı ˇca´sti chránˇeného u ´zem´ı se nacház´ı rybn´ık Strˇzenka, pod n´ım u ´st´ı do Boleveckého potoka levostranné suché u ´dol´ı. T´ımto such´ ym u ´dol´ım protéká pot˚ uˇcek, kter´ y se ˇcásteˇcnˇe chová jako pseudokrasov´ y tok (Hostiˇcka a Vacovsk´ y, 1991). Nejv´ıce jsou v zájmovém u ´zem´ı rozˇs´ıˇreny morfologické tvary eroznˇe-denudaˇcn´ı a erozn´ı, jeˇz se vyskytuj´ı na ploˇsinách a svaz´ıch. Dále zde m˚ uˇzeme nalézt akuˇ mulaˇcn´ı tvary, jako je u ´doln´ı niva potok˚ u. Cinnost´ ı ˇclovˇeka vznikly antropogenn´ı tvary, mezi které ˇrad´ıme lesn´ı cesty, u ´pravy potoka a pravdˇepodobnˇe i Petrovu d´ıru (Hostiˇcka a Vacovsk´ y, 1991).


3.6

- 11 -

Klimatick´ a charakteristika

Pˇr´ırodn´ı rezervace Petrovka patˇr´ı do m´ırnˇe teplé klimatické oblasti s dlouh´ ym a such´ ym létem, krátk´ ymi a m´ırnˇe tepl´ ymi pˇrechodn´ ymi obdob´ımi jara a podzimu a velmi suchou zimou s krátk´ ym trván´ım snˇehové pokr´ yvky (Pecuch, 2012). Podle Köppenovy klasifikace patˇr´ı sledované u ´zem´ı do klimatické oblasti Cfb. Quittova klasifikace u ´zem´ı ˇrad´ı do m´ırnˇe teplé klimatické oblasti. Pr˚ umˇerná roˇcn´ı teplota vzduchu je na zájmovém u ´zem´ı 7,5◦ C. Nejteplejˇs´ım mˇes´ıcem je ˇcervenec s pr˚ umˇernou mˇes´ıˇcn´ı teplotou 17,5 ◦ C. Nejchladnˇejˇs´ım mˇes´ıcem je leden s pr˚ umˇernou mˇes´ıˇcn´ı teplotou -1,5 ◦ C. Pr˚ umˇern´ y roˇcn´ı u ´hrn sráˇzek se pohybuje v rozmez´ı 500550 mm. Nejdeˇstivˇejˇs´ım obdob´ım je léto a naopak nejménˇe sráˇzek spadne v zimˇe (Tolasz, 2007). Teploty a sráˇzky v roce 2013, kdy prob´ıhal v´ yzkum, jsou uvedeny v následuj´ıc´ıch grafech.

ˇ ´ a Obr. 2: Mˇes´ıˇcn´ı u ´hrn sráˇzek v Plzni Mikulce v roce 2013. Pˇrevzato z CHM U upraveno.


- 12 -

ˇ ´ a Obr. 3: Pr˚ umˇerné teploty v Plzni Mikulce v roce 2013. Pˇrevzato z CHM U upraveno.

3.7

Fl´ ora

Plzeˇ nská kotlina patˇr´ı do oblasti lesn´ı stˇredoevropské kvˇeteny (Hercynikum) a podoblasti pˇrechodné hercynské kvˇeteny (Subhercynikum) (Matuˇsková a Novotná, 2007). Pˇri floristickém a fytocenologickém v´ yzkumu bylo v pˇr´ırodn´ı rezervaci Petrovka nalezeno 207 druh˚ u cévnat´ ych rostlin. Nivy Boleveckého potoka jsou tvoˇreny podmáˇcen´ ymi olˇsinami svazu Alnion glutinosae, ve kter´ ych najdeme chránˇenou kaprad’ hˇrebenitou (Dryopteris cristata) (Zahradnick´ y, 2004). Svahy pˇriléhaj´ıc´ı k Boleveckému potoku jsou porostlé kulturn´ımi bory (DicranoPinetum), ve kter´ ych roste bˇelozáˇrka liliovitá (Anthericum liliago) a jalovec obecn´ y (Juniperus comunis). Na svaz´ıch u ´dol´ı se zachovaly porosty krajové odr˚ udy borovice lesn´ı, tzv. bolevecké borovice (Zahradnick´ y, 2004). Nelesn´ı vegetace je zde tvoˇrena vlhk´ ymi loukami svazu Calthion. Na podmáˇcen´ ych stanoviˇst´ıch se vyskytuje rákos obecn´ y (Phragmites australis) a porosty vysoké ostˇrice (Phragmitetum communis, Phalaridetum arundinaceae svazy Caricion rostratae a Caricion gracilis). Na vlhk´ ych lokalitách rostou pˇresliˇcka poˇr´ıˇcn´ı (Equisetum


- 13 -

fluviatile), ostˇr´ıce zobánkatá (Carex rostrata), ostˇrice mˇech´ yˇrkatá (Carex vesicaria), ostˇrice ˇst´ıhlá (Carex graciis) a pravdˇepodobnˇe nep˚ uvodn´ı bledule jarn´ı (Leucojum vernum), kosatec sibiˇrsk´ y (Iris sibirica) a prstenec májov´ y (Dactylorhiza majalis) (Nesvadbová a Sofron, 1991).

3.8

Fauna

Pˇrehled fauny je uveden zejména v inventarizaˇcn´ı zprávˇe z roku 1991, kterou provádˇel Hostiˇcka a Vacovsk´ y (1991). Od tohoto roku dalˇs´ı u ´daje o faunˇe Petrovky uvád´ı Puchmertlová (2013), Mrázková (2011) a Mrázková (2013). V pˇr´ırodn´ı rezervaci Petrovka se nacház´ı bˇeˇzná fauna borov´ ych les˚ u. Pˇri inventarizaˇcn´ım v´ yzkumu zde bylo nalezeno 132 druh˚ u ˇzivoˇcich˚ u, z toho 86 bezobratl´ ych ˇzivoˇcich˚ u. V chránˇeném u ´zem´ı se hojnˇe vyskytuje hmyz, a to pˇredevˇs´ım dvoukˇr´ıdl´ y hmyz. ˇ ı zde pestˇrenky (Spylomyia diophthalma, Chalcosyrphus eunotus a SphiximorZij´ pha subsessilis), bránˇenky (Stratiomys potamida, Odontomyia argantata a Beris vallanta), roupec (Laphria gibbosa), vzácná knˇeˇzice (Pinthaeus sanguinipes) a na borovice vázan´ y krasec (Chrysobothris igniventris). Hojn´ y je také v´ yskyt otakárka fenyklového (Papilio machaon) (Hostiˇcka a Vacovsk´ y, 1991; Zahradnick´ y, 2004). Puchmertlová (2013) v roce 2012 provádˇela v oblasti bolevecké rybniˇcn´ı soustavy a pˇr´ırodn´ı rezervace Petrovky inventarizaˇcn´ı v´ yzkum odonatofauny. Z v´ yzkumu vypl´ yvá, ˇze nejˇcastˇeji se vyskytuj´ı druhy Coenagrion puella, Orthetrum cancellatum a Platycnemis pennipes. V roce 2010 prob´ıhal v pˇr´ırodn´ı rezervaci Petrovka v´ yzkum zamˇeˇren´ y na brouky. Za nejcennˇejˇs´ı nalezené druhy povaˇzuje Mrázková (2011) slunéˇcko ( Sospita vigintiguttata) a stˇrevl´ıka (Carabus arvensis arvensis). V roce 2012 se Mrázková (2013) zamˇeˇrila na v´ yzkum stˇrevl´ıkovit´ ych brouk˚ u jejichˇz vyˇsˇs´ı druhová diverzita dokládá zachovalost pˇr´ırodn´ıho prostˇred´ı. Dle v´ yzkumu Hostiˇcky a Vacovského (1991) se v pˇr´ırodn´ı rezervaci Petrovka vyskytuje z mˇekk´ yˇs˚ u pouze jedin´ y druh a to plzák lesn´ı (Arion empiricorum) = Arion rufus. Juˇriˇcková (1998) provádˇela v´ yzkum plzeˇ nsk´ ych mˇekk´ yˇs˚ u v letech 1993-1995.

4 Metodika

- 14 -

V bl´ızkosti pˇr´ırodn´ı rezervace Petrovka byl proveden sbˇer na vlhké louce pobl´ıˇz jihov´ ychodn´ı ˇcásti chránˇeného u ´zem´ı. Byly zde nalezeny 3 druhy rodu Vertigo. ˇ ˇ e republiky Dva z nich jsou zapsané na Cerven´ em seznamu ohroˇzen´ ych druh˚ u Cesk´ (Farkaˇc et al., 2005). Konkrétnˇe se jedná o druhy Vertigo antivertigo a Vertigo ˇ ˇ e substriata. Tˇret´ım druhem, kter´ y na Cerven´ em seznamu ohroˇzen´ ych druh˚ u Cesk´ republiky nen´ı veden, je Vertigo pygmaea. Mimo tyto druhy Juˇriˇcková naˇsla bˇeˇzné vlhkomilné druhy: Carychium minimum, Cochlicopa lubrica, Punctum pygmaeum a Euconulus fulvus. M˚ uˇzeme zde zahlédnout jeˇzka západn´ıho (Erinaceus europaeus), jeˇstˇerku obecˇ zde také mnoho zástupc˚ u pták˚ u jako kánˇe lesn´ı (Bunou (Lacerta agilis). Zije teo buteo), poˇstolka obecná (Falco tinnuculus), datel ˇcern´ y (Dryocopus martius), strakapoud velk´ y (Dendrocopos major ), konipas b´ıl´ y (Motacilla alba), ˇcervenka obecná (Erithacus rubecula), drozd zpˇevn´ y (Turdus philomelos), s´ ykora modˇrinka (Parus caeruleus), s´ ykora koˇ nadra (Parus major ) a s´ ykora parukáˇrka (Parus cristatus) (Hostiˇcka a Vacovsk´ y, 1991).

4

Metodika

4.1

Sbˇ er mˇ ekk´ yˇ s˚ u

Vzhledem k zamˇeˇren´ı této práce na suchozemské mˇekk´ yˇse byl z metod sbˇeru pouˇzit ruˇcn´ı sbˇer, vyklepáván´ı a hrabankov´ y sbˇer (Loˇzek, 1956). Nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı metodou byl sbˇer hrabanky a vyklepáván´ı. Hrabanka byla sb´ırána z plochy cca 20 dm2 a ukládána do taˇsek. Materiál byl rovnomˇernˇe rozprostˇren na vrstvu novin, kde vyschl. Po d˚ ukladném proschnut´ı byla hrabanka v laboratoˇri pros´ıvána na s´ıtech s r˚ uznou velikost´ı ok. Vyklepáván´ım byly z´ıskány ulity mˇekk´ yˇs˚ u z mechu a odumˇrelé trávy. Sebran´ y materiál byl rozloˇzen na vrstvu novin k proschnut´ı. Po uschnut´ı byl materiál promnut a následnˇe proset na r˚ uzné velikostn´ı frakce. Prosevy byly vyb´ırány ruˇcnˇe, z jemné frakce s pomoc´ı binokulárn´ı lupy. Z´ıskan´ y materiál je uloˇzen v soukromé sb´ırce autorky. Taxony byly urˇcovány pomoc´ı binolupy a kl´ıˇc˚ u od Kerney et al. (1983) a

4 Metodika

- 15 -

Loˇzka (1956). Pouˇzitá nomenklatura a systematické ˇclenˇen´ı je podle Horsáka et al. (2010).

4.2

Metody statistick´ eho zpracov´ an´ı

Ke statistickému zpracován´ı z´ıskan´ ych informac´ı byla pouˇzita dominance. Vyjadˇruje zastoupen´ı druh˚ u ve spoleˇcenstvu a je vyjádˇrena v procentech. V tomto pˇr´ıpadˇe byl pouˇzit v´ ypoˇcet z abundance. Pro v´ ypoˇcet dominance byl pouˇzit n´ıˇze uveden´ y vzorec, kde D je dominance, n je poˇcetnost populace sledovaného druhu, i charakterizuje urˇcit´ y druh a N vyjadˇruje celkov´ y poˇcet jedinc˚ u v zoocenóze.

Di =

ni ∗ 100 N

Dominance je vyjádˇrena ve stupn´ıch, kdy nejˇcastˇeji se pouˇz´ıvá pˇetistupˇ nová ˇskála: ED - eudominantn´ı druh, je druh, kter´ y je zastoupen v´ıce neˇz 10% . D - dominantn´ı druh, je druh, kter´ y je zastoupen 5-10% . SD - subdominantn´ı druh, jedná se o druh, kter´ y je zastoupen 2-5% . R - recedentn´ı druh, je druh, kter´ y je zastoupen 1-2% . SR - subrecedentn´ı druh, jedná se o druh, kter´ y je zastoupen ménˇe neˇz 1% .

5 Praktická ˇca´st

5 5.1

- 16 -

Praktick´ aˇ c´ ast Pˇ rehled a charakteristika lokalit

Sbˇer na jednotliv´ ych lokalitách prob´ıhal od dubna 2013 do listopadu 2013. Sbˇer mˇekk´ yˇs˚ u probˇehl celkem na 20 lokalitách. Situace lokalit je uvedena na obrázku 4 a 5. Prvn´ıch sedmnáct lokalit se nacház´ı nad rybn´ıkem Strˇzenka podél Boleveckého potoka. Tato ˇca´st byla pro odbˇery hrabanky vybrána vzhledem k rozsáhl´ ym m´ıst˚ um s porosty svazu Alnion glutinosae. Lokality osmnáct a devatenáct se nacházej´ı na vstavaˇcové louce. Lokalita dvacet leˇz´ı opˇet v olˇsinov´ ych porostech ˇıdlovsk´ mezi silnic´ı Plzeˇ n-Ledce a S´ ym rybn´ıkem. Prav´ y pˇr´ıtok Boleveckého potoka nebyl sledován, nebot’ toto u ´zem´ı má v´ıce raˇselinov´ y charakter.

Obr. 4: Mapa znázorˇ nuj´ıc´ı jednotlivé lokality. Pˇrevzato z MAPY.CZ a upraveno.


- 17 -

Obr. 5: Mapa znázorˇ nuj´ıc´ı jednotlivé lokality. Pˇrevzato z MAPY.CZ a upraveno. Lokalita 1 Lokalita leˇz´ı nejbl´ıˇze prameni Boleveckého potoka. Porost v této lokalitˇe spadá do olˇsin svazu Alnion glutinosae (Zahradnick´ y, 2004). Sbˇer probˇehl 16.4.2013 za oblaˇcného poˇcas´ı, teplota dosahovala 16◦ C. Pro z´ıskán´ı mˇekk´ yˇs˚ u byl sebrán hrabankov´ y vzorek. GPS souˇradnice: 49◦ 47’35”N, 13◦ 21’8”E

Lokalita 2 Lokalita leˇz´ı ve vzdálenosti pˇribliˇznˇe 40 metr˚ u po proudu Bolevckého potoka od lokality 1. Charakter flóry udávaj´ı vlhké olˇsinaté porosty. Sbˇer probˇehl 13.5.2013 za oblaˇcného poˇcas´ı, teplota dosahovala 11◦ C. Mˇekk´ yˇsi byli z´ıskáni z hrabankového vzorku. GPS souˇradnice: 49◦ 47’35”N, 13◦ 21’10”E


- 18 -

Lokalita 3 Lokalita se nacház´ı cca 30 metr˚ u dále po proudu Boleveckého potoka oproti pˇredchoz´ı lokalitˇe. I tato lokalita se vyznaˇcuje porosty olˇsin svazu Alnion glutinosae. Sbˇer probˇehl 13.5.2013 za oblaˇcné oblohy, teplota se v dobˇe sbˇeru pohybovala okolo 11◦ C. Byl odebrán hrabankov´ y vzorek. GPS souˇradnice: 49◦ 47’35”N, 13◦ 21’12”E

Lokalita 4 Lokalita leˇz´ı na bˇrehu Boleveckého potoka, pˇribliˇznˇe 40 metr˚ u po proudu potoka oproti stanoviˇsti 3. Sbˇer probˇehl 13.5.2013 za oblaˇcného poˇcas´ı, teplota dosahovala 11◦ C. Probˇehl odbˇer hrabanky. GPS souˇradnice: 49◦ 47’34”N, 13◦ 21’13”E

Lokalita 5 Lokalita leˇz´ı 50 metr˚ u jiˇznˇe od lokality 4. M´ısto odbˇeru se nacház´ı na vlhkém bˇrehu Boleveckého potoka, kde rostou olˇsiny. Sbˇer probˇehl 13.5.2013 za oblaˇcného poˇcas´ı, teplota vzduchu byla 11◦ C. V tomto m´ıstˇe byl odebrán hrabankov´ y vzorek. GPS souˇradnice: 49◦ 47’33”N, 13◦ 21’14”E

Lokalita 6 Lokalita se nacház´ı na bˇrehu Boleveckého potoka ve vzdálenosti 50 metr˚ u od pˇredchoz´ı lokality. Pˇrevaˇzuj´ıc´ımi porosty na tomto m´ıstˇe jsou vlhké olˇsiny. Sbˇer probˇehl 5.9.2013 za sluneˇcného poˇcas´ı, teplota vystoupala na 20◦ C. Mˇekk´ yˇsi byli zjiˇstˇeni pomoc´ı hrabankového vzorku. GPS souˇradnice: 49◦ 47’32”N, 13◦ 21’15”E


- 19 -

Lokalita 7 Hrabanka z této lokality byla odebrána z vlhkého bˇrehu Boleveckého potoka, kde pˇrevládaj´ı olˇsiny. M´ısto odbˇeru se nacház´ı 50 metr˚ u po proudu potoka od lokality 6. Sbˇer probˇehl 5.9.2013 pˇri jasné obloze, teplota se pohybovala okolo 20◦ C. GPS souˇradnice: 49◦ 47’31”N, 13◦ 21’16”E

Lokalita 8 Lokalita se nacház´ı 60 metr˚ u jihov´ ychodnˇe od pˇredchoz´ı lokality. Porost v této lokalitˇe patˇr´ı do olˇsin svazu Alnion glutinosae. Sbˇer probˇehl 5.9.2013 za sluneˇcného poˇcas´ı, pˇri teplotˇe 20◦ C. Mˇekk´ yˇsi byli z´ıskáni z hrabankového vzorku. GPS souˇradnice: 49◦ 47’30”N, 13◦ 21’17”E

Lokalita 9 Lokalita je poloˇzena na bˇrehu Boleveckého potoka. Flóra se pˇr´ıliˇs neliˇs´ı od pˇredchoz´ı lokality. Sbˇer probˇehl 5.9.2013 za teplého a sluneˇcného poˇcas´ı. Byl odebrán hrabankov´ y vzorek. GPS souˇradnice: 49◦ 47’30”N, 13◦ 21’18”E

Lokalita 10 Lokalita je oproti pˇredchoz´ı lokalitˇe posunuta o cca 60 metr˚ u po proudu potoka. Nacházej´ı se zde vlhké olˇsiny. Sbˇer probˇehl 5.9.2013. Teplota dosahovala 20◦ C a sv´ıtilo slunce. Na tomto m´ıstˇe byl sebrán hrabankov´ y vzorek. GPS souˇradnice: 49◦ 47’28”N, 13◦ 21’20”E


- 20 -

Lokalita 11 Lokalita se nacház´ı v bl´ızkosti Boleveckého potoka v olˇsinách svazu Alnion glutinosae. Odbˇer hrabanky probˇehl 23.10.2013 za oblaˇcného poˇcas´ı a teploty 11◦ C. GPS souˇradnice: 49◦ 47’27”N, 13◦ 21’21”E

Lokalita 12 Lokalita se nacház´ı u soutoku Boleveckého potoka a jeho prvn´ıho pravostranného pˇr´ıtoku. Vegetace je stejného charakteru jako u pˇredchoz´ıch lokalit. Sbˇer probˇehl 16.4.2013 pˇri zataˇzené obloze, teplota se v dobˇe sbˇeru pohybovala okolo 16◦ C. Pro z´ıskán´ı mˇekk´ yˇs˚ u byl odebrán hrabankov´ y vzorek. GPS souˇradnice: 49◦ 47’26”N, 13◦ 21’22”E

Lokalita 13 Lokalita leˇz´ı bl´ızko za soutokem Boleveckého potoka a jeho pravostranného pˇr´ıtoku. Zdejˇs´ı vegetace je stejného typu jako v pˇredchoz´ıch m´ıstech odbˇeru hrabanky. Odbˇer hrabanky probˇehl 23.10.2013 za oblaˇcného poˇcas´ı a teploty 11◦ C. GPS souˇradnice: 49◦ 47’26”N, 13◦ 21’23”E

Lokalita 14 Lokalita se nacház´ı na levém bˇrehu Boleveckého potoka pˇribliˇznˇe 200 metr˚ u pˇred rybn´ıkem Strˇzenka. Vegetace, kterou zde m˚ uˇzeme naj´ıt, se zásadnˇe neliˇs´ı od pˇredchoz´ıch lokalit. Sbˇer probˇehl 23.10.2013 pˇri zataˇzené obloze, teplota se pohybovala okolo 11◦ C. Mˇekk´ yˇsi byli z´ıskáni d´ıky hrabankovému vzorku. GPS souˇradnice: 49◦ 47’26”N, 13◦ 21’25”E


- 21 -

Lokalita 15 Lokalitu nalezneme o cca 40 metr˚ u n´ıˇze ve smˇeru toku potoka neˇz pˇredchoz´ı lokalitu. Rostouc´ı vegetace je stejného charakteru jako v pˇredchoz´ıch lokalitách. Sbˇer hrabanky probˇehl 23.10.2013 za oblaˇcného poˇcas´ı, teplota dosahovala 11◦ C. GPS souˇradnice: 49◦ 47’25”N, 13◦ 21’27”E

Lokalita 16 Lokalita je um´ıstˇena na levém bˇrehu Boleveckého potoka pˇribliˇznˇe 75 metr˚ u pˇred u ´st´ım do rybn´ıka Strˇzenka. Na tomto m´ıstˇe rostou mimo olˇsin i jehliˇcnany. Sbˇer probˇehl 23.10.2013 za oblaˇcného poˇcas´ı, teplota dosahovala 11◦ C. Pro z´ıskán´ı mˇekk´ yˇs˚ u byl sebrán hrabankov´ y vzorek. GPS souˇradnice: 49◦ 47’23”N, 13◦ 21’29”E

Lokalita 17 Lokalita leˇz´ı na bˇrehu potoka v tˇesné bl´ızkosti rybn´ıku Strˇzenka. Mimo olˇsov´ ych porost˚ u jsou zde zastoupeny i jehliˇcnany a rákosové porosty. Sbˇer probˇehl 23.10.2013 za oblaˇcného poˇcas´ı a teploty 11◦ C. Byl odebrán velmi vlhk´ y hrabankov´ y vzorek. GPS souˇradnice: 49◦ 47’22”N, 13◦ 21’30”E

Lokalita 18 Lokalita se nacház´ı ve v´ ychodn´ı ˇcásti pˇr´ırodn´ı rezervace Petrovka na vstavaˇcové louce, která je kosena. Sbˇer probˇehl 16.4.2013 za oblaˇcného poˇcas´ı, teplota v dobˇe sbˇeru byla 16◦ C. Pro z´ıskán´ı mˇekk´ yˇs˚ u byl sebrán hrabankov´ y vzorek. GPS souˇradnice: 49◦ 47’7”N, 13◦ 22’20”E


- 22 -

Lokalita 19 Lokalita leˇz´ı v´ ychodnˇe od pˇredchoz´ı lokality a nacház´ı se na téˇze vstavaˇcové louce. Sbˇer probˇehl 16.4.2013 za oblaˇcného poˇcas´ı, teplota dosahovala cca 16◦ C. Byl sebrán hrabankov´ y vzorek. GPS souˇradnice: 49◦ 47’7”N, 13◦ 22’23”E

Lokalita 20 ˇıdlovsk´ Lokalita se nacház´ı mezi S´ ym rybn´ıkem a pˇr´ırodn´ı rezervac´ı Petrovka. Nalezneme zde vlhké olˇsiny. Sbˇer hrabanky probˇehl 7.11.2013 za oblaˇcného poˇcas´ı, namˇeˇrená teplota byla 14◦ C. GPS souˇradnice: 49◦ 47’6”N, 13◦ 22’27”E

5.2

Pˇ rehled a charakteristika nalezen´ ych druh˚ u

ˇ ’ Lymnaeidae Celed Galba truncatula (O.F.M¨ uller, 1774) - plovatka malá Jak uvád´ı Loˇzek (1956), má druh u ´zce vejˇcitou ulitu s kuˇzelovitˇe vytaˇzen´ ym kotouˇcem. Závity rostou pravidelnˇe a jsou silnˇe klenuté. Ulita je pomˇernˇe pevná a nepravidelnˇe r´ yhovaná. Je patrn´ y slab´ y lesk, barva je svˇetle aˇz hnˇedavˇe rohová. ´ ı má eliptick´ Ust´ y tvar s tup´ ym rohem nahoˇre. Druhu je promˇenliv´ y v dosahovan´ ych rozmˇerech, pˇrevládaj´ı vˇsak sp´ıˇse drobnˇejˇs´ı formy. Uveden´ y druh ob´ yvá malé vody, jako jsou baˇziny, prameny, t˚ un ˇky a pot˚ uˇcky. V pˇr´ıpadˇe velk´ ych tok˚ u ji m˚ uˇzeme naj´ıt vˇzdy u bˇrehu. Jedná se tedy o druh ob´ yvaj´ıc´ı mokrá a vlhká stanoviˇstˇe. Jedná se o druh holoarktick´ y. ˇ Málo dotˇcen´ Status v CR: y (LC) (Farkaˇc et al., 2005).


- 23 -

ˇ ’ Carychiidae Celed Carychium minimum (O.F.M¨ uller, 1774) - s´ımˇenka nejmenˇs´ı Ulita je vejˇcitˇe kuˇzelovitá, závity na ulitˇe rostou pravidelnˇe a jsou m´ırnˇe klenuté. Pˇri pohledu ze stran je patrné, ˇze jsou závity stlaˇcené. Dále je na ulitˇe patrné velmi jemné a pravidelné r´ yhován´ı. Ulita je popsána jako lesklá a bezbarvá nebo s ´ ı je ˇsikmo eliptické a svislé. Promˇenlivost je popsána u nádechem do ˇzlutoˇseda. Ust´ rozmˇer˚ u, kdy nejvˇetˇs´ı jedinci dosahuj´ı velikosti nepatrnˇe pˇres 2 mm. Za nemˇenn´ y znak je povaˇzován celkov´ y tvar u ´st´ı, stlaˇcená ulita ze stran a pravidelnˇe esovitá patrová deska (Loˇzek, 1956). Typick´ ymi stanoviˇsti tohoto druhu jsou vlhká aˇz zamokˇrená m´ısta, jako pˇr´ıklad uvád´ı Loˇzek (1956) baˇziny, bˇrehy vod, vlhké u ´doln´ı louky, prameniˇstˇe a vlhké olˇsiny. Druh je eurosibiˇrsk´ y. ˇ Málo dotˇcen´ Status v CR: y (LC) (Farkaˇc et al., 2005).

Carychium tridentatum (Risso, 1826) - s´ımˇenka trojzubá Druh je velmi podobn´ y druhu pˇredchoz´ımu, ulita je válcovitˇe aˇz vˇretenovitˇe kuˇzelovitá se závity pravidelnˇe rostouc´ımi a pravidelnˇe klenut´ ymi. Na povrchu je ´ ı je svislé a krátce eliptické. ulita lesklá a jemnˇe, hustˇe a pravidelnˇe r´ yhována. Ust´ Od pˇredchoz´ıho druhu lze spolehlivˇe odliˇsit podle patrové desky, která tvoˇr´ı nepravidelnou kˇrivku, jej´ıˇz pravé rameno je zhruba vodorovné a levé témˇeˇr svislé. Promˇenlivost druhu je dána v rozmˇerech ale i v celkovém tvaru tˇela, které m˚ uˇze b´ yt jak ˇst´ıhle válcovité, tak krátce sraˇzené a pˇripom´ıná tak pˇredchoz´ı druh. Spolehliv´ ym znakem, kdy vnˇejˇs´ı znaky nedovoluj´ı bezpeˇcné odliˇsen´ı, je tedy patrová deska. Druh ob´ yvá vlhká m´ısta, jako jsou mokˇriny, prameniˇstˇe, u ´doln´ı louky a olˇsiny. M˚ uˇzeme ho vˇsak nalézt i na m´ıstech suˇsˇs´ıch jako jsou vlhké svahy, skalky a sutˇe, ˇc´ımˇz se také odliˇsuje od pˇredchoz´ıho druhu. Celkové rozˇs´ıˇren´ı tohoto druhu je málo známé, protoˇze v minulosti nebyl tento druh patˇriˇcnˇe rozliˇsován (Loˇzek, 1956).


- 24 -

ˇ Málo dotˇcen´ Status v CR: y (LC) (Farkaˇc et al., 2005). ˇ ’ Succineidae Celed Succinea putris (Linné, 1758) - jantarka obecná Ulita tohoto druhu je ˇspiˇcatˇe vejˇcitá, posledn´ı závit je charakteristick´ y bˇrichat´ ym rozˇs´ıˇren´ım. Obrysnice posledn´ıho závitu od ˇsvu nepatrnˇe stoupá a jej´ı nejvyˇsˇs´ı bod je ˇcasto poloˇzen´ y v´ yˇse neˇz vrchol ulity, toto lze pozorovat z profilu, kdyˇz u ´st´ı smˇeˇruje dol˚ u. U tˇechto ˇzivoˇcich˚ u lze nalézt ulitu zbarvenou do oranˇzova, dále pak svˇetle ˇzlutozelenou ˇci jantarovou barvu. Ulita je tenkostˇenná a pr˚ usvitná s ´ ı má nahoˇre ostr´ y roh a je vejˇcité. Druh je znaˇcnˇe matnˇe leskl´ ym povrchem. Ust´ promˇenliv´ y v dosahované velikosti vzr˚ ustu. Rovnˇeˇz se r˚ uzn´ı pomˇer a postaven´ı jednotliv´ ych závit˚ u. Nejvˇetˇs´ıch rozmˇer˚ u je u tohoto druhu dosahováno ve vlhk´ ych n´ıˇzinách (Loˇzek, 1956). Obecnˇe lze ˇr´ıci, ˇze jantarka obecná se vyskytuje na vlhk´ ych m´ıstech, jako jsou bˇrehy vod, mokré louky a vlhké olˇsiny. Jedná se o eurosibiˇrsk´ y druh. ˇ Málo dotˇcen´ Status v CR: y (LC) (Farkaˇc et al., 2005).

Succinella oblonga (Draparnaud, 1801) - jantarka podlouhlá Jantarka podlouhlá má vejˇcitou ulitu s kuˇzelovit´ ym kotouˇcem. Obvykle je barva ulity ˇspinavˇe ˇzlutá, zelenavˇe ˇsedá ˇci rohová, ménˇe ˇcasto lze nalézt ulitu barvy jantarové. Druh má tenkostˇennou pˇresto vˇsak pevnou ulitu, která je pr˚ usvitná ´ ı je vejˇcité a oproti pˇredchoz´ımu druhu má roh tup´ ´ ı a matnˇe lesklá. Ust´ y. Ust´ ˇ e republice zab´ırá tˇri pˇetiny z celkové délky ulity. Tento druh je z jantarek v Cesk´ nejhojnˇejˇs´ı, je vˇsak znaˇcnˇe promˇenliv´ y jak v rozmˇerech tak ve tvarech závit˚ u. Rozeznáváme ˇradu forem (ras). Vyskytuje se na bˇrez´ıch vod a vlhk´ ych loukách ˇci olˇsinách. Ze vˇsech jantarek má tento druh nejniˇzˇs´ı nároky na vodu. Jedná se o eurosibiˇrsk´ y druh (Loˇzek, 1956). ˇ Málo dotˇcen´ Status v CR: y (LC) (Farkaˇc et al., 2005).


- 25 -

ˇ ’ Cochlicopidae Celed Cochlicopa lubrica (O.F.M¨ uller, 1774) - oblovka lesklá Loˇzek (1956) popisuje ulitu tohoto druhu jako vejˇcitˇe protáhlou s tupˇe zaoblen´ ym vrcholem. Závity jsou slabˇe, ale zˇretelnˇe klenuté. Jedná se o tenkostˇennou ulitu, která je hladká a pr˚ uhledná. Barva ulity je rudohnˇedá aˇz hnˇedavˇe rohová ´ ı je vejˇcité s ostr´ s vysok´ ym leskem. Ust´ ym rohem nahoˇre. V doln´ı ˇcásti je pak z´ uˇzené a tupˇe ut’até. ˇ ve vlhk´ Oblovka lesklá se m˚ uˇze znaˇcnˇe r˚ uznit v dosahované velikosti. Zije ych aˇz mokr´ ych biotopech. Nejˇcastˇeji ji nalezneme v u ´doln´ıch nivách, kde ˇzije na loukách, olˇsinách a bˇrez´ıch vod. Menˇs´ı formy pak ˇzij´ı na m´ıstech suˇsˇs´ıch a chudˇs´ıch na ˇziviny. Druh je holarktick´ y. ˇ Málo dotˇcen´ Status v CR: y (LC) (Farkaˇc et al., 2005). ˇ ’ Valloniidae Celed Vallonia costata (M¨ uller, 1774) - u ´doln´ıˇcek ˇzebernat´ y Druh má ulitu stlaˇcenˇe okrouhlou s ploˇse stlaˇcen´ ym kotouˇcem a pomˇernˇe siln´ ymi stˇenami (Loˇzek, 1956). Je tedy dosti pevná. Jednotlivé závity jsou silnˇe klenuté a povrch ulity je pokryt hrub´ ymi mázdˇrit´ ymi ˇzebry. Barva je bˇelavˇe ´ ı je ˇsikmé aˇz okrouhlé a okraje jsou na patˇre nápadnˇe sbl´ıˇzené. ˇzlutoˇsedá. Ust´ Druh nevytváˇr´ı stálejˇs´ı odchylky, je vˇsak promˇenliv´ y ve velikosti a tlouˇst’ce stˇen. Vyskytuje se pˇredevˇs´ım na tepl´ ych a such´ ych strán´ıch, mez´ıch a skálách, naj´ıt ho vˇsak m˚ uˇzeme i na vlhˇc´ıch loukách. Jedná se o druh holoarktick´ y. ˇ málo dotˇcen´ Status v CR: y (LC) (Farkaˇc et al., 2005). ˇ ’ Vertiginidae Celed Vertigo angustior (Jeffreys, 1830) - vrkoˇc u ´tl´ y Jedná se o velmi drobné plˇze s eliptickoku a levotoˇcivou ulitou. Závity ros-


- 26 -

tou pravidelnˇe a jsou m´ırnˇe klenuté, posledn´ı závit je naspodu z´ uˇzen´ y. Ulita je tenkostˇenná ale pevná, na povrchu jsou jemná pravidelná ˇzeb´ırka. Ulita je matnˇe ´ ı je pˇr´ıˇcnˇe srdˇcité s typick´ lesklá a charakteristická rudohnˇedou barvou. Ust´ ym ozuben´ım. Promˇenlivost tohoto druhu je velmi n´ızká. Typick´ ym m´ıstem v´ yskytu tohoto druhu jsou vlhké louky, lze ho vˇsak nalézt i v n´ıˇze poloˇzen´ ych olˇsinách. Jedná se o evropsk´ y druh (Loˇzek, 1956). ˇ zraniteln´ Status v CR: y (VU) (Farkaˇc et al., 2005).

Vertigo antivertigo (Draparnaud, 1801) - vrkoˇc mnohozub´ y Druh má ulitu, která je ˇsiroce vejˇcitá. Vyznaˇcuje se tenkost´ı, avˇsak je pomˇernˇe pevná. Závity na ulitˇe jsou rychle rostouc´ı a dobˇre klenuté. Ulita je pr˚ usvitná a silnˇe lesklá na povrchu má velice jemné nepravidelné r´ yhován´ı, nˇekdy je aˇz skoro ´ ı je ˇsikmo pˇr´ıˇcnˇe srdˇcité s vnˇejˇs´ım hladká. Barva je kaˇstanovˇe rudohnˇedá. Ust´ okrajem, kter´ y je ostˇre vtlaˇcen´ y. Dále je u ´st´ı silnˇe ozubené. Zmˇenám podléhá velikost a poˇcet zub˚ u, kter´ y kol´ısá mezi 6 a 10. Typicky tento druh ob´ yvá mokré louky, bˇrehy vod a baˇziny. Druh je evropsk´ y (Loˇzek, 1956). ˇ Zraniteln´ Status v CR: y (VU) (Farkaˇc et al., 2005).

Vertigo substriata (Jeffreys, 1833) - vrkoˇc r´ yhovan´ y Ulita u tohoto druhu je krátce eliptická se závity, které rostou pravidelnˇe a jsou dobˇre klenuté. Ulita je tenkostˇenná a kˇrehká. Povrch ulity je pravidelnˇe a jemnˇe ˇzeb´ırkovan´ y. Dále se ulita vyznaˇcuje svˇetle rohovˇe hnˇedou barvou a slabˇe ´ ı je ˇsikmo a ponˇekud nepravidelnˇe poloeliphedvábn´ ym leskem aˇz matnost´ı. Ust´ tické se zˇretelnˇe stlaˇcen´ ym vnˇejˇs´ım okrajem a ozuben´ım. Jedná se o dosti málo promˇenliv´ y druh, promˇenlivá je hlavnˇe velikost, která m˚ uˇze klesnout aˇz pod 1,5 mm. Typicky druh ob´ yvá vlhké louky, mokˇrady a olˇsiny v chladnˇejˇs´ıch oblastech. Naopak se vyh´ ybá oblastem stepn´ıho rázu, které jsou suché a teplé.


- 27 -

Jedná se o druh boreo-alpinsk´ y (Loˇzek, 1956). ˇ Témˇeˇr ohroˇzen´ Status v CR: y (NT) (Farkaˇc et al., 2005). ˇ ’ Punctidae Celed Punctum pygmaeum (Draparnaud, 1801) - bodˇenka malinká U tohoto druhu nalezneme velmi stlaˇcenˇe okrouhlou ulitu jen s nepatrnˇe zdviˇzen´ ym kotouˇcem a pomalu rostouc´ımi závity (Loˇzek, 1956). Ulita je tenkostˇenná, znaˇcnˇe kˇrehká a zbarvená do svˇetlé rohové barvy. Povrch ulity je leskl´ y ´ ı je ˇsiroce mˇes´ıˇcité. Druh je v dosahovan´ a hustˇe ˇzeb´ırkovan´ y. Ust´ ych velikostech stál´ y. M˚ uˇzeme ho nalézt jak ve skaln´ıch step´ıch, tak na vlhk´ ych lukách a mokˇradech. Jedná se tedy o druh s vysokou ekologickou valenc´ı. Jedná se o paleoarktick´ y druh. ˇ Málo dotˇcen´ Status v CR: y (LC) (Farkaˇc et al., 2005). ˇ ’ Euconulidae Celed Euconulus fulvus (O.F. M¨ uller, 1774) - kuˇzel´ık drobn´ y Ulitu u tohoto durhu popisuje Loˇzek (1956) jako kulovitou s kuˇzelovit´ ym kotouˇcem. Závity na ulitˇe rostou velmi pomalu a jsou dobˇre klenuté. Posledn´ı závit má ˇcásteˇcnˇe zaoblenou hranu. Jedná se o tenkostˇennou a kˇrehkou ulitu, na povrchu je patrné velmi jemné mˇr´ıˇzkován´ı. Ulita je narudle svˇetlehnˇedá a vyznaˇcuje se vy´ ı je polomˇes´ıˇcité. Druh m˚ sok´ ym leskem. Ust´ uˇze b´ yt ve své velikosti promˇenliv´ y, pˇrevládaj´ı vˇsak jedinci menˇs´ıch rozmˇer˚ u. Druh má znaˇcnou ekologickou valenci, m˚ uˇzeme ho nalézt jak na such´ ych vápencov´ ych skalách, tak ve vlhk´ ych u ´doln´ıch oblastech, kde se vyskytuje ˇcastˇeji. Obzvláˇstˇe typické jsou pro tento druh vlhké olˇsiny. Druh je holoarktick´ y. ˇ Málo dotˇcen´ Status v CR: y (LC) (Farkaˇc et al., 2005).


- 28 -

ˇ ’ Zonitidae Celed Perpolita hammonis (Ström, 1765) - blyˇstivka r´ yhovaná Druh má tenkostˇennou, stlaˇcenˇe okrouhlou ulitu s kuˇzelovit´ ym kotouˇcem. Barva ulity je rohová (Loˇzek, 1956). Jedince tohoto druhu najdeme na vlhk´ ych m´ıstech, typicky se druh vyskytuje na vlhk´ ych loukách a olˇsinách a na bˇrehu vod. Jedná se o druh palearktick´ y. ˇ Málo dotˇcen´ Status v CR: y (LC) (Farkaˇc et al., 2005). ˇ ’ Vitrinidae Celed Vitrina pellucida (O.F.M¨ uller, 1774) - sklenˇenka pr˚ usvitná Ulita tohoto druhu je stlaˇcenˇe kulovitá s m´ırnˇe vynikl´ ym kotouˇcem. Závity na ulitˇe rostou pravidelnˇe a rychle. Naspodu jsou závity klenuty dobˇre, shora jsou klenuty m´ırnˇe. Ulita je pomˇernˇe pevná i pˇresto, ˇze je tenkostˇenná. Povrch ulity ´ ı je témˇeˇr hladk´ y a vysoce leskl´ y. Zbarven´ı je popsáno jako sklovitˇe bezbarvé. Ust´ je ˇsikmé, ve své rovinˇe krátce eliptické aˇz okrouhlé. Zmˇeny u tohoto druhu jsou hlavnˇe ve velikosti a celkovém tvaru ulity. Bˇeˇznˇe se vyskytuj´ı drobnˇejˇs´ı jedinci. ˇ e republice nejsou Celkov´ y tvar m˚ uˇze b´ yt bud’ v´ıce kulovit´ y, nebo stlaˇcen´ y. V Cesk´ zaznamenány stálejˇs´ı odchylky. Typicky druh ob´ yvá lesy, u ´doln´ı porosty, bˇrehy potok˚ u nebo xerothermn´ı stepn´ı stránˇe. M˚ uˇzeme je vˇsak nalézt i v kulturn´ıch podm´ınkách, napˇr´ıklad na zahradách, v sadech ˇci u vlhk´ ych zd´ı. Jedná se o druh holoarktick´ y (Loˇzek, 1956). ˇ Málo dotˇcen´ Status v CR: y (LC) (Farkaˇc et al., 2005). ˇ ’ Hygromiidae Celed Monachoides incarnatus (O.F.M¨ uller, 1774) - vlahovka narudlá Vlahovka narudlá má stlaˇcenˇe kulovitou ulitu s kuˇzelovit´ ym kotouˇcem. U ˇcerstv´ ych nepoˇskozen´ ych ulit jsou na povrchu patrné konchinové ˇsupiny. Ulita je pr˚ usvitná a tenkostˇenná avˇsak pevnˇejˇs´ı. Lze na n´ı nalézt slabé nepravidelné


- 29 -

r´ yhován´ı. Zbarven´ı se pohybuje od svˇetle ˇsedoˇzluté aˇz po narudle hnˇedou, ulita ´ ı je u tohoto druhu ˇsikmé. Promˇenlivost m˚ uˇze b´ yt matná aˇz matnˇe lesklá. Ust´ druhu je závislá na prostˇred´ı, ve kterém dan´ y jedinec ˇzije. V kyselém a chladném prostˇred´ı nalezneme drobnˇejˇs´ı jedince s kˇrehkou a tenkou ulitou. Naproti tomu na vápenitém podkladˇe a v teplém a vlhkém prostˇred´ı m˚ uˇzeme nalézt statnˇejˇs´ı jedince se silnˇejˇs´ımi stˇenami (Loˇzek, 1956). Druh je p˚ uvodnˇe lesn´ı, dnes ho najdeme i ve vlhk´ ych sut´ıch a u ´dol´ıch a kulturn´ı krajinˇe. Druh je stˇredoevropsk´ y. ˇ Málo dotˇcen´ y (LC) (Farkaˇc et al., 2005). Status v CR: ˇ ’ Sphaeriidae Celed Pisidium personatum (Malm, 1855) - hrachovka malinká Jedná se o drobného mlˇze, kter´ y má tenkostˇenné lastury (Beran, 1998). Vzhled lastury je ploch´ y a krátce vejˇcit´ y, vrchol lastury je posunut smˇerem do stˇredu. Na povrchu nalezneme jemné r´ yhován´ı. Zbarven´ı tohoto druhu je charakterizováno jako ˇzlutavˇe rohové. Typicky ob´ yvá tento druh menˇs´ı a chladnˇejˇs´ı stojaté vody, pˇr´ıkladem m˚ uˇzou b´ yt prameniˇstˇe ˇci pramenné struˇzky. Jedná se o druh eurosibiˇrsk´ y. ˇ Málo dotˇcen´ Status v CR: y (LC) (Farkaˇc et al., 2005).


5.3

- 30 -

Tabulky k jednotliv´ ym lokalit´ am

Lokalita 1 Na této lokalitˇe bylo nalezeno 8 druh˚ u o celkovém poˇctu 547 jedinc˚ u.

Tab. 1: Druhy vyskytuj´ıc´ı se na lokalitˇe 1. Lokalita 2 Na této lokalitˇe bylo nalezeno 8 druh˚ u o celkovém poˇctu 540 jedinc˚ u.

Tab. 2: Druhy vyskytuj´ıc´ı se na lokalitˇe 2.


- 31 -





- 32 -





- 33 -

Lokalita 7 Na této lokalitˇe bylo nalezeno 10 druh˚ u v celkovém poˇctu 514 jedinc˚ u.




- 34 -





- 35 -





- 36 -




- 37 -





- 38 -


Tab. 16: Druhy vyskytuj´ıc´ı se na lokalitˇe 16. Lokalita 17 Na této lokalitˇe byly nalezeny pouze 2 druhy o celkovém poˇctu 19 jedinc˚ u.




- 39 -

Lokalita 19 Na této lokalitˇe bylo nalezeno 8 druh˚ u, o celkovém poˇctu 204 jedinc˚ u.




- 40 -

V tabulce 21 je zapsán celkov´ y souhrn nalezen´ ych druh˚ u. Nejv´ıce zastoupen´ y byl druh Carychium minimum o celkovém poˇctu 4440 jedinc˚ u. Hojn´ y byl i druh Perpolita hammonis, kter´ y byl nalezen v celkovém poˇctu 2531 jedinc˚ u. Nejménˇe poˇcetn´ y byl druh Vallonia costata, kter´ y byl nalezen pouze na lokalitˇe 20 a to v poˇctu 2 jedinc˚ u. Dalˇs´ım druhem, kter´ y byl rovnˇeˇz nalezen pouze na lokalitˇe 20 je druhVitrina pellucida, kter´ y byl nalezen v celkovém poˇctu 46 jedinc˚ u. Druhy Vertigo angustior, Galba truncatula a Carychium tridentatum byly také ménˇe poˇcetné.

Tab. 21: Souhrn druh˚ u nalezen´ ych v PR Petrovka. Ekologické skupiny podle Loˇzka (1964): 1-pˇr´ısnˇe lesn´ı druhy; 5-druhy otevˇren´ ych stanoviˇst’; 7-euryvalentn´ı druhy; 8-vlhkomilné druhy; 9-druhy s vysok´ ymi nároky na vlhkost, 10-vodn´ı druhy.


5.4

- 41 -

Vyhodnocen´ı

V´ yzkum zamˇeˇren´ y na malakofaunu pˇr´ırodn´ı rezervace Petrovky probˇehl v roce 2013 a to od dubna do listopadu. D˚ uvodem pro vznik této práce bylo prohlouben´ı znalost´ı o mˇekk´ yˇs´ıch v pˇr´ırodn´ı rezervaci Petrovka. Inventarizaˇcn´ı v´ yzkum, kter´ y provádˇel Hostiˇcka a Vacovsk´ y (1991) se na malakofaunu pˇr´ıliˇs nezamˇeˇril a v´ yzkum, kter´ y provádˇela Juˇriˇcková (1998) se sice zab´ yval mˇekk´ yˇsi, ale pouze pobl´ıˇz pˇr´ırodn´ı rezervace Petrovka. Dalˇs´ım d˚ uvodem pro tento v´ yzkum je fakt, ˇze mˇekk´ yˇsi podobnˇe jako rostliny maj´ı velice tˇesn´ y vztah k prostˇred´ı, ve kterém ˇzij´ı, a tak jsou v´ yznamn´ı jako ukazatelé stanoviˇstn´ıch pomˇer˚ u (Loˇzek, 1973). Této vazby na prostˇred´ı lze vyuˇz´ıvat i pˇri paleoekologick´ ych v´ yzkumech. Data o malakofaunˇe byla sebrána z 20 lokalit, které se nacházej´ı v bl´ızkém okol´ı Boleveckého potoka. Celkem bylo na tˇechto lokalitách sesb´ıráno 11 306 jedinc˚ u, kteˇr´ı patˇr´ı do 16 druh˚ u. I pˇres velké mnoˇzstv´ı sebran´ ych jedinc˚ u se ukázalo, ˇze chránˇené u ´zem´ı je z hlediska druhové pestrosti mˇekk´ yˇs˚ u dosti chudé. Tento fakt je zapˇr´ıˇcinˇen kysel´ ym podloˇz´ım, které mˇekk´ yˇs˚ um obecnˇe pˇr´ıliˇs nevyhovuje (Pfleger, 1988). V pˇr´ırodn´ı rezervaci Petrovka se vyskytuj´ı také zachovalá kyselá raˇseliniˇstˇe (Zahradnick´ y, 2004), coˇz jen dokazuje kyselost prostˇred´ı. I pˇres toto pro mˇekk´ yˇse nepˇr´ıznivé prostˇred´ı byli nalezeni mˇekk´ yˇsi, kteˇr´ı jsou ˇ ˇ e republiky (Farkaˇc et al., uvedeni na Cerven´ em seznamu ohroˇzen´ ych druh˚ u Cesk´ 2005). Konkrétnˇe se jedná o druhy Vertigo angustior, kter´ y je veden jako zraniteln´ y, Vertigo antivertigo, kter´ y je rovnˇeˇz veden jako zraniteln´ y a druh Vertigo substriata, kter´ y je uveden jako témˇeˇr ohroˇzen´ y. Jejich v´ yskyt podtrhuje d˚ uleˇzitost ochrany tohoto u ´zem´ı. Druh Vertigo angustior je chránˇen také v evropském mˇeˇr´ıtku, pˇr´ıkladem je zaˇclenˇen´ı do projektu Natura 2000 a uveden´ı v seznamu IUCN (Farkaˇc et al., 2005). V pˇr´ırodn´ı rezervaci Petrovka byl tento druh zjiˇstˇen pouze na dvou lokalitách. Obˇe tyto lokality se nacház´ı na pravidelnˇe kosené vlhké vstavaˇcové louce, tento typ lokality tomuto druhu vyhovuje (Horsák, 2008). Dále uvád´ı, ˇze Vertigo antivertigo preferuje otevˇrené bazické mokˇrady s krátkostébelnat´ ymi porosty. Tento druh se typicky vyskytuje na zachoval´ ych mokˇradn´ıch loukách (Bogusch et


- 42 -

al., 2008), i proto nejvˇetˇs´ı ohroˇzen´ı tohoto druhu spoˇc´ıvá pˇredevˇs´ım v degradaci vhodn´ ych stanoviˇst’ ˇclovˇekem (Horsák, 2008). Dalˇs´ımi faktory ohroˇzuj´ıc´ı uveden´ y druh jsou zmˇeny vodn´ıho reˇzimu a následné zmˇeny ve vegetaci, kdy m˚ uˇze docházet k zar˚ ustán´ı lokalit vysokou vegetac´ı, a pokud nedocház´ı ke kosen´ı, nepˇr´ıznivˇe to tento druh ovlivˇ nuje. Protoˇze se jedná o v´ yraznˇe vlhkomiln´ y druh, reaguje velmi citlivˇe na pˇr´ıpadnˇe i ˇca´steˇcné vysouˇsen´ı lokality. Dále na uveden´ y druh negativnˇe p˚ usob´ı napˇr´ıklad pˇremˇena stanoviˇstˇe na pastvinu, kdy docház´ı k pˇr´ıliˇsné eutrofizaci a mechanickému poˇskozován´ı, vypalován´ı vegetace ˇci pouˇz´ıván´ı chemikáli´ı ˇ (hnojiva, pesticidy, herbicidy) (Cejka et al., 2012). Dalˇs´ım zraniteln´ ym druhem je Vertigo antivertigo (Farkaˇc et al., 2005), kter´ y byl nalezen na 9 lokalitách v celkovém poˇctu 141 jedinc˚ u. Nejhojnˇeji se tento druh vyskytoval na lokalitˇe 19, kde bylo nalezeno 38 jedinc˚ u. V této lokalitˇe je dan´ y druh dokonce ˇcetnˇejˇs´ı neˇz druh Vertigo substriata, kter´ y na ostatn´ıch lokalitách nad druhem Vertigo antivertigo pˇrevaˇzuje. Jak uˇz bylo uvedeno v´ yˇse, lokalita 19 se nacház´ı na vstavaˇcové vlhké louce. Vertigo antivertigo patˇr´ı do druh˚ u, které se typicky vyskytuj´ı v mokˇradech a na mokr´ ych loukách (Loˇzek, 2003), coˇz plnˇe odpov´ıdá stanoviˇst´ım, kde byl druh nalezen. Uveden´ y druhu je dnes nejv´ıce ohroˇzován budován´ım meliorac´ı, které odvodˇ nuj´ı krajinu a niˇc´ı tak pˇrirozené prostˇred´ı tohoto druhu (Loˇzek, 2003). Dále na popisovan´ y druh negativnˇe p˚ usob´ı zar˚ ustán´ı vysokou vegetac´ı (Juˇriˇcková, 2009). A v pˇr´ıpadˇe potˇreby je tedy nutné pravidelné kosen´ı vegetace. ˇ Posledn´ım druhem, kter´ y figuruje na Cerven´ em seznamu ohroˇzen´ ych druh˚ u ˇ e republiky, je druh Vertigo substriata a je veden jako témˇeˇr ohroˇzen´ Cesk´ y (Farkaˇc et al., 2005). Uveden´ y druh byl nalezen na témˇeˇr vˇsech lokalitách v poˇctu des´ıtek jedinc˚ u a jedná se tedy o pomˇernˇe hojn´ y v´ yskyt druhu. Jedná se o citliv´ y druh, kter´ y je sv´ ym v´ yskytem vázán pˇredevˇs´ım na olˇsiny chladnˇejˇs´ıch poloh a na mokˇrady v les´ıch (Horáˇcková a Dvoˇrák, 2008). Dvoˇráková et al. (2011) charakterizuje Vertigo substriata jako druh, kter´ y má vysoké nároky na vlhkost, ale nen´ı bezprostˇrednˇe vázán na vodu ˇci mokˇrady, coˇz dokazuj´ı i nálezy na lokalitách, které nebyly v bezprostˇredn´ı bl´ızkosti Boleveckého potoka, napˇr´ıklad lokalita 9.


- 43 -

Nejpoˇcetnˇejˇs´ı populaci má druh Carychium minimum, kter´ y byl nalezen v celkovém poˇctu 4440 jedinc˚ u. Druh je velice drobn´ ych rozmˇer˚ u a m˚ uˇze unikat pozornosti (Dvoˇra´k, 2009). Jedná se o bˇeˇzn´ y druh, kter´ y ob´ yvá zamokˇrené plochy (Loˇzek, 2003). Z ˇceledi Carychiidae byl nalezen jeˇstˇe druh Carychium tridentatum, avˇsak jeho v´ yskyt je ménˇe poˇcetn´ y oproti Carychium minimum. Maˇ nas (2004) p´ıˇse o rozd´ıln´ ych v´ yskytech tˇechto dvou druh˚ u, druh Carychium minimum popisuje jako druh vlhkomiln´ y vyskytuj´ıc´ı se v n´ıˇzinách a pahorkatinách, kdeˇzto druh Carychium tridentatum popisuje jako druh, kter´ y se vyskytuje v podh˚ uˇr´ı a dokazuje to i sv´ ym v´ yzkumem. Hlaváˇc (2003) pˇri svém v´ yzkumu pˇr´ırodn´ı rezervace Baˇzantnice uvád´ı, ˇze druh Carychium tridentatum nalézá i na stanoviˇst´ıch nepodmáˇcen´ ych. V pˇr´ırodn´ı rezervaci Petrovka dominuje druh Carychium minimum, kter´ y ob´ yvá n´ızko poloˇzená vlhká m´ısta. Druh Carychium minimum má tedy vˇetˇs´ı nároky na vlhkost a vyskytuje se sp´ıˇse v niˇzˇs´ıch polohách, kdeˇzto druh Carychium tridentatum má nároky na vlhkost niˇzˇs´ı a nalézt ho lze i ve vyˇsˇs´ıch nadmoˇrsk´ ych v´ yˇskách (Welter-Schultes, 2012). Loˇzek (2003) vˇsak popisuje i druh Carychium tridentatum jako druh s vysok´ ymi stanoviˇstn´ımi nároky na vlhkost. Dále byly nalezeny druhy Vitrina pellucida, Succinea putris, Cochlicopa lubrica, Euconulus fulvus a dalˇs´ı, které jsou povaˇzovány za mokˇradn´ı druhy (Loˇzek, 2003). Co se t´ yˇce vztahu k vápn´ıku, vyskytuj´ı se na zkoumaném u ´zem´ı jak druhy upˇrednostˇ nuj´ıc´ı bazické prostˇred´ı, tak druhy, které upˇrednostˇ nuj´ı sp´ıˇse m´ırnˇe kyselé prostˇred´ı a samozˇrejmˇe i druhy, vyˇzaduj´ıc´ı stˇrednˇe vápnité lokality. Mezi druhy preferuj´ıc´ı bazické prostˇred´ı patˇr´ı druhy Vertigo angustior a Vertigo pygmaeum, jehoˇz v´ yskyt pobl´ıˇz pˇr´ırodn´ı rezervace Petrovka nebyl potvrzen. Naopak mezi druhy, které maj´ı své optimum pˇresunuto do kyselejˇs´ıch hodnot, patˇr´ı druhy Carychium tridentatum a Perpolita hammonis. Druhy Carychium minimum, Cochlicopa lubrica a Punctum pygmaeum se ˇrad´ı mezi druhy, které nejˇcastˇeji ˇzij´ı na m´ıstech se stˇrednˇe vápnit´ ym podkladem (Horsák, 2005). U populace druhu Cochlicopa lubrica byl sledován pomˇer juveniln´ıch a dospˇel´ ych jedinc˚ u ve vzorku z lokality 11. Z obrázku 6 vypl´ yvá, ˇze pˇrevládaj´ı mlad´ı jedinci. Dospˇelosti jedinci dosahuj´ı ve stáˇr´ı 21-24 mˇes´ıc˚ u (Welter-Schultes, 2012).


- 44 -

Dospˇelosti se doˇz´ıvá jen malá ˇca´st populace, nebot’ prázdné ulity dospˇel´ ych jedinc˚ u tvoˇr´ı pˇribliˇznˇe 15 % ulit ve vzorc´ıch. Z toho vypl´ yvá, ˇze velká ˇcást populace nepˇreˇz´ıvá zimn´ı obdob´ı nebo podléhá predaci. Nejvyˇsˇs´ı u ´mrtnost maj´ı plˇzi v poˇca´tc´ıch ˇzivota, kdy mohou b´ yt vaj´ıˇcka i vyl´ıhlá mlád’ata ohroˇzena suchem nebo poslouˇz´ı jako potrava. Dospˇelosti se doˇz´ıvá pouze 5 % plˇz˚ u. Nˇekteˇr´ı jedinci se vˇsak mohou doˇz´ıt deseti i v´ıce let. Vˇetˇsinu pˇr´ıpad˚ u u ´mrtn´ı zapˇr´ıˇciˇ nuj´ı paraziti nebo ptáci. Dalˇs´ımi konzumenty plˇz˚ u jsou rejsci, jeˇzci, hlodavci, ale i masoˇzrav´ı plˇzi, ˇci drav´ y hmyz (Pfleger, 1988).

Obr. 6: Poˇcet jedinc˚ u druhu Cochlicopa lubrica podle mnoˇzstv´ı závit˚ u na lokalitˇe 11.


5.5

- 45 -

Grafick´ e vyhodnocen´ı

Carychium minimum je na vybran´ ych graficky znázornˇen´ ych lokalitách eudominantn´ım druhem, jak je vidˇet na obrázc´ıch 7 A - 7 D. Naproti tomu Carychium tridentatum je na lokalitˇe 2 druh recedentn´ı a na zb´ yvaj´ıc´ıch graficky zpracovan´ ych lokalitách se nevyskytuje. Je zaj´ımavé, ˇze na lokalitˇe 6 je nejhojnˇeji zastoupen druh Perpolita hammonis. Lokalita 11 má nejvˇetˇs´ı druhovou pestrost.

Obr. 7 A: Poˇcet jedinc˚ u jednotliv´ ych druh˚ u nalezen´ ych na lokalitˇe 2. Druhy jsou ˇrazeny podle klesaj´ıc´ıho poˇctu jedinc˚ u na lokalitˇe 2.


- 46 -

Obr. 7 B: Poˇcet jedinc˚ u jednotliv´ ych druh˚ u nalezen´ ych na lokalitˇe 6. Druhy jsou ˇrazeny podle klesaj´ıc´ıho poˇctu jedinc˚ u na lokalitˇe 2.

Obr. 7 C: Poˇcet jedinc˚ u jednotliv´ ych druh˚ u nalezen´ ych na lokalitˇe 11. Druhy jsou ˇrazeny podle klesaj´ıc´ıho poˇctu jedinc˚ u na lokalitˇe 2.


- 47 -

Obr. 7 D: Poˇcet jedinc˚ u jednotliv´ ych druh˚ u nalezen´ ych na lokalitˇe 15. Druhy jsou ˇrazeny podle klesaj´ıc´ıho poˇctu jedinc˚ u na lokalitˇe 2.

6 Diskuse

6

- 48 -

Diskuse

Juˇriˇcková (1998) se pˇri svém v´ yzkumu Plzeˇ nské malakofauny vˇenovala pouze bl´ızkému okol´ı pˇr´ırodn´ı rezervace Petrovka. V´ yzkum mˇekk´ yˇs˚ u probˇehl v Plzni v letech 1993-1995 na 85 lokalitách. Juˇriˇcková prozkoumala pouze lokality pˇriléhaj´ıc´ı k jihov´ ychodn´ı ˇcásti chránˇeného u ´zem´ı a ve svém v´ yzkumu je zahrnula do lokality ˇıdlováku, kter´ rybn´ıku S´ y leˇz´ı pobl´ıˇz. Dnes je toto m´ısto s velkou pravdˇepodobnost´ı zastavˇené. Juˇriˇcková zde nalezla 3 druhy rodu Vertigo, konkrétnˇe druhy Vertigo antivertigo, Vertigo substriata a Vertigo pygmaea. Byl tedy potvrzen v´ yskyt druh˚ u Vertigo antivertigo a Vertigo substriata. Nepotvrdil se v´ yskyt druhu Vertigo pygmaea, coˇz mohlo b´ yt dáno t´ım, ˇze mnou proveden´ y v´ yzkum byl zamˇeˇren na sp´ıˇse vlhˇc´ı stanoviˇstˇe, a druh Vertigo pygmaea se vyskytuje na bylinn´ ych formac´ıch, které mohou b´ yt mokrého aˇz stepn´ıho rázu (Loˇzek, 1956). Novˇe byl nalezen druh Vertigo angustior, kter´ y Juˇriˇcková (1998) nezaznamenala. Probˇehl´ y v´ yzkum potvrdil v´ yskyt vˇetˇsiny zjiˇstˇen´ ych druh˚ u, které zde nalezla Juˇriˇcková (1998). Nepotvrdil se pouze v´ yskyt jiˇz v´ yˇse uvedeného druhu Vertigo pygmaea a druhu Zonitoides nitidus. Boleveck´ y potok napáj´ı soustavu Boleveck´ ych rybn´ık˚ u, ve které lze nalézt vlhké olˇsiny podobného charakteru jako v pˇr´ırodn´ı rezervaci Petrovka. Malakofauna Boleveck´ ych rybn´ık˚ u byla jiˇz nˇekolikrát zkoumána (Juˇriˇcková, 1998; Kuncová, 2006; Praˇzanová, 2012), vˇetˇsinou byl vˇsak v´ yzkum zamˇeˇren na vodn´ı mˇekk´ yˇse. Juˇriˇcková (1998) se pˇri v´ yzkumu Boleveck´ ych rybn´ık˚ u zamˇeˇrila i na olˇsiny, které se zde nacházej´ı. Prvn´ı olˇsina se nacház´ı mezi rybn´ıkem Koˇsináˇrem a Velk´ ym boleveck´ ym rybn´ıkem a druhou nalezneme pobl´ıˇz Kamenného rybn´ıku. Nalezené druhy jsou ˇcásteˇcnˇe shodné s druhy nalezen´ ymi pˇri mnou provedeném v´ yzkumu. Olˇsiny v bolevecké rybniˇcn´ı soustavˇe jsou obecnˇe druhovˇe bohatˇs´ı, coˇz je dáno pˇr´ıznivˇejˇs´ımi podm´ınkami pro ˇzivot a dokládaj´ı to nálezy druh˚ u: Vertigo pygmaea, Zonitoides nitidus, Deroceras laeve, Cecilioides acicula a dalˇs´ı, které v pˇr´ırodn´ı rezervaci Petrovka nalezeny nebyly. Dalˇs´ı v´ yzkum, kter´ y probˇehl v oblasti Boleveck´ ych rybn´ık˚ u, byl proveden v

6 Diskuse

- 49 -

rámci diplomové práce. Kuncová (2006) provádˇela v´ yzkum malakofauny v letech 2005-2006 na u ´zem´ı Bolevce a Koˇsutky. Vˇetˇsina nalezen´ ych druh˚ u patˇr´ı do bˇeˇzné ˇ e republiky. Pro porovnán´ı s mnou proveden´ malakofauny Cesk´ ym v´ yzkumem je d˚ uleˇzit´ y nález ustupuj´ıc´ıho rodu Vertigo. V rámci bakaláˇrské práce probˇehl v oblasti Boleveck´ ych rybn´ık˚ u v´ yzkum také v letech 2011-2012. Suchozemˇst´ı mˇekk´ yˇsi byli sb´ıráni opˇet ve vlhk´ ych olˇsinách, jako v dˇr´ıvˇejˇs´ıch v´ yzkumech. Skladba nalezen´ ych druh˚ u je podobného charakteru jako pˇri pˇredchoz´ıch v´ yzkumech. Oproti mnou provedenému v´ yzkumu zde byly nalezeny druhy Discus rotundatus, Zonitoides nitidus a Oxychilus cellarius, ˇ e republice k bˇeˇznˇe se vyskytuj´ıc´ım druh˚ um (Praˇzanová, 2012). které patˇr´ı v Cesk´ Zejména je zaj´ımavé, ˇze v PR Petrovka nebyl nalezen druh Discus rotundatus, kter´ y je vázán na vlhké padlé dˇrevo. Je moˇzné, ˇze substrát je tak kysel´ y, ˇze tento druh uˇz za takov´ ychto podm´ınek nen´ı schopen pˇreˇz´ıvat. ˇ ˇ e reKromˇe druh˚ u figuruj´ıc´ıch na Cerven´ em seznamu ohroˇzen´ ych druh˚ u Cesk´ ˇ e republice (Kerney et al., publiky se jedná o druhy bˇeˇznˇe se vyskytuj´ıc´ı v Cesk´ 1983). Nalezené druhy jako jsou Succinea putris, Cochlicopa lubrica, Euconulus fulvus a dalˇs´ı dokládaj´ı sv´ ym v´ yskytem, ˇze se jedná o velmi vlhké u ´zem´ı (Loˇzek, 2003).

7 Závˇer

7

- 50 -

Z´ avˇ er

V´ yzkum malakofauny prob´ıhal v pˇr´ırodn´ı rezervaci Petrovka od dubna 2013 do listopadu 2013 pˇreváˇznˇe pomoc´ı hrabankov´ ych odbˇer˚ u. Lokality, na kter´ ych probˇehl sbˇer hrabanky, jsou si ekologicky velmi podobné, ˇcemuˇz odpov´ıdá i velmi podobné sloˇzen´ı malakofauny. M´ırnˇe se od zb´ yvaj´ıc´ıch lokalit odliˇsuj´ı pouze lokality 18-20 a to jak stanoviˇstnˇe, tak i nalezen´ ymi druhy. Vˇetˇsina druh˚ u, které byly nalezeny, ˇ e republice vyskytuj´ı bˇeˇznˇe. Byly zde nalezeny patˇr´ı mezi druhy, které se v Cesk´ druhy Vertigo angustior a Vertigo antivertigo, které jsou vedeny jako zranitelné a druh Vertigo substriata, kter´ y je veden jako témˇeˇr ohroˇzen´ y (Farkaˇc et al., 2005). Druhy Vertigo antivertigo a Vertigo substriata uˇz zde dˇr´ıve nalezla Juˇriˇcková (1998) a nynˇejˇs´ı v´ yzkum tyto druhy potvrdil. Nejhojnˇejˇs´ı druh je Carychium minimum, kter´ y byl nalezen v celkovém poˇctu 4440 jedinc˚ u.

8 Resumé

8

- 51 -

Resum´ e

C´ılem této diplomové práce bylo zjiˇstˇen´ı diverzity mokˇradn´ı malakofauny v pˇr´ırodn´ı rezervaci Petrovka. V´ yzkum v tomto chránˇeném u ´zem´ı prob´ıhal od dubna do listopadu 2013. Malakofauna byla zjiˇst’ována pˇreváˇznˇe pomoc´ı hrabankov´ ych vzork˚ u a to na 20 lokalitách. Celkem bylo nalezeno 11 306 jedinc˚ u, které ˇrad´ıme do 16 druh˚ u. Prvn´ı ˇca´st diplomové práce je teoretická a popisuje a charakterizuje pˇr´ırodn´ı rezervaci Petrovka. Dále je v této ˇcásti popsána metodika, která byla pˇri diplomové práci vyuˇzita. Druhá ˇca´st je vˇenována charakteristice jednotliv´ ych lokalit, které byly zvoleny pro odbˇer hrabanky a popisu nalezen´ ych druh˚ u mˇekk´ yˇs˚ u. Dále jsou v praktické ˇca´sti diplomové práce uvedeny tabulky, ve kter´ ych jsou uvedeny nalezené druhy v jednotliv´ ych lokalitách. Závˇer praktické ˇca´sti je vˇenován vyhodnocen´ı s názorn´ ymi grafy a porovnán´ı s pˇredeˇsl´ ymi v´ yzkumy. Nejv´ yznamnˇejˇs´ımi nalezen´ ymi druhy jsou Vertigo angustior a Vertigo antiverˇ ˇ e republiky tigo, které jsou vedeny v Cerven´ em seznamu ohroˇzen´ ych druh˚ u Cesk´ jako zranitelné a druh Vertigo substriata, kter´ y je veden jako témˇeˇr ohroˇzen´ y (Farkaˇc et al., 2005).

The inventory research and observations on a diversity of wetland malacofauna in the Nature Reserve Petrovka in Plzeˇ n – Bolevec are the main topic of presented thesis. Research in this area continued from April to November 2013. Molluscs were sampled at 20 localities. In total, 11 306 individuals of 16 species were sampled. The study area and methods are described in theoretical chapters. Particular localities with lists of sampled species are presented in following chapters. Analysis and explanations of the a low diversity of malacofauna, illustrative graphs, and comparison with other malacological research are summarized in the chapter Conclusions. Observed remarkable low diversity of malacofauna reflects the low

8 Resumé

- 52 -

pH of peat-bog and wetlands (dominated by Alnus glutinosa) along the Boleveck´ y potok creek in the Petrovka valley. Vertigo angustior and Vertigo antivertigo, both in the The IUCN Red List of Threatened Species of the Czech Republic, and species Vertigo substriata which is registered as a near threatened species are the most outstanding finds of mollucs. Dominance of the ellobiids Carychium minimum and C. tridentatum and presence of Succinella oblonga are typical for area of the Nature Reserve Petrovka.

8 Resumé

- 53 -

Seznam literatury ANONYMUS. 2014. [online]. [cit. 2014-02-27]. Dostupné z WWW: http://ekovychova.ametyst21.cz/docman/vystavy/chranena-uzemi-v-plzni-2.-cast/ download.html BARKER, G.M., ed. The biology of terrestrial molluscs. Wallingford: CABI, 2001. 558 s. ISBN 0-85199-318-8. ˇ Vlaˇsim: ZO CSOP ˇ BERAN, Luboˇs. Vodn´ı mˇekkýˇsi CR. Vlaˇsim, 1998. 113 s. ISBN 80-902469-4-X. BOGUSCH, Petr et al. Výsledky pr˚ uzkumu mˇekkýˇs˚ u v okol´ı mˇesta Blatná v jiˇ ach. [online]. 2008, [cit. 2014-03-18]. 33-46 s. ISSN 1336-6939. hozápadn´ıch Cech´ Dostupné z WWW: http://mollusca.sav.sk/pdf/7/7.Bogusch.pdf BRUSCA, Richard C.; BRUSCA, Gary J. Invertebrates. 2nd ed. Sunderland: Sinauer, 2003. 936 s. ISBN 978-0-87893-097-5. ˇ CEJKA, Tomáˇs et al. Atlas druhov európskeho významu pre u ´zemia NATURA 2000 na Slovensku. [online]. 2012, [cit. 2014-03-18]. 33 s. ISBN 978-80-88924-760. Dostupné z WWW: http://mollusca.sav.sk/malacology/Cejka/2012-MakkyseMolluscs-Atlas-Natura-2000.pdf ˇ ´ 2014. [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné z WWW: CHM U. http://portal.chmi.cz/portal/dt?menu=JSPTabContainer/ P4 Historicka data/P4 1 Pocasi/P4 1 9 Mesicni data ˇ AK, ´ Libor. Výsledky malakologického inventarizaˇcn´ıho pr˚ DVOR uzkumu PR Lazuˇ rový vrch (Slavkovský les, západn´ı Cechy). [online]. 2009, [cit. 2014-03-28]. 31-37 s. ISSN 1336-6939. Dostupné z WWW: http://mollusca.sav.sk/pdf/8/8.Dvorak.pdf ˇ AKOV ´ ´ Jana et al. Atlas rozˇs´ıˇren´ı suchozemských plˇz˚ DVOR A, u v CHKO B´ılé Karpaty. [online]. 2011, [cit. 2014-03-28]. 1-124 s. Dostupné z WWW: http://mollusca.sav.sk/malacology/Dvorakova/Atlas-rozsireni-suchozemskychplzu-v-CHKO-Bile-Karpaty.pdf ˇ Jan et al. Cerven´ ˇ ˇ e republiky - BezobFARKAC, y seznam ohroˇzených druh˚ u Cesk´ ˇ ratl´ı. Praha: Agentura ochrany pˇr´ırody a krajiny CR,2005. 760 s. ISBN 80-86064-

8 Resumé

- 54 -

96-4. Ć ˇC ˇ AP, ´ Jaroslav. Inventarizaˇcn´ı malakozoologický výzkum PR Baˇzantnice HLAVA ˇ u Pracejovic (Jiˇzn´ı Cechy, okres Strakonice). [online]. 2003, [cit. 2014-03-28]. 3136 s. Dostupné z WWW: http://mollusca.sav.sk/pdf/2/2.Hlavac.31-36.pdf ´ CKOV ˇ ´ Jitka. DVOR ˇ AK, ´ Libor. Mˇekkýˇsi Cesk´ ˇ eho lesa - IV. Nové u HORA A, ´daje ˇ eho lesa.[on-line]. 2008, [cit. 2014-03-27]. 81-92 s. ISSN 1336pro jiˇzn´ı ˇcást Cesk´ 6939. Dostupné z: http://mollusca.sav.sk/pdf/7/7.Horackova-Dvorak.pdf ´ Michal. Fenomén prameniˇstn´ıch slatiniˇst’ a malakologické konsekvence. HORSAK, [online]. 2005. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z WWW: http://mollusca.sav.sk/pdf/3/3.Horsak.pdf ´ Michal. 2008. [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z WWW: HORSAK, http://mollusca.sav.sk/malacology/Horsak/2008-17-Mekkysi.pdf ´ Michal et al. Komentovan´ HORSAK, y seznam mˇekk´ yˇs˚ u zjiˇstˇen´ ych ve volné pˇr´ırodˇe ˇ e a Slovenské republiky. Malacologica Bohemoslovaca.[on-line]. 2010, [cit. Cesk´ 2014-03-27]. 1-37. ISSN 1336-6939. Dostupné z: http://mollusca.sav.sk/pdf/9/Suppl1-v2.pdf ˇ ´ Miloˇs. Inventarizaˇcn´ı pr˚ HOSTICKA, Miloˇs; VACOVSKY, uzkum - Chránˇený ˇ UOP ´ pˇr´ırodn´ı výtvor Petrovka Plzeˇ n: C -stˇredisko Plzeˇ n, 1991. 73 s. ˇ JANECEK, Miloslav et al. Bolevec a okol´ı: (mˇestské obvody Plzeˇ n 1 a Plzeˇ n 7Radˇcice, ˇcásti Chot´ıkova, Ledec, Záluˇz´ı, Tˇremoˇsné, Zruˇce a Sence). Plzeˇ n: Star´ y most, 2001. 343 s. ISBN 80-238-7629-5. ˇ CKOV ˇ ´ Lucie. Mˇekkýˇsi Plznˇe. Plzeˇ JURI A, n: Západoˇceské muzeum, 1998, 47 s. Sborn´ık Západoˇceského muzea v Plzni, 96 (1998). ISBN 80-851-2595-1. ˇ CKOV ˇ ´ Lucie. Mˇekkýˇsi navrhované PR Udol´ ´ ı Vrchice u Kutné Hory. [onJURI A, line]. 2009, [cit. 2014-03-28]. 66-69 s. ISSN 1336-6939. Dostupné z WWW: http://mollusca.sav.sk/pdf/8/8.Jurickova2.pdf KERNEY, M. P. et al. Die Landschnecken Nord- und Mitteleuropas: ein Bestimmungsbuch f¨ ur Biologen und Naturfreunde. Hamburg: P. Parey, 1983. 384 s., 24 s. obr. pˇr´ıl. ISBN 3-490-17918-8. ´ Hana. Malakofauna Boleveckých rybn´ık˚ KUNCOVA, u. Plzeˇ n, 2006. Diplomová

8 Resumé

- 55 -

práce. Západoˇceská univerzita v Plzni. LANG, Jaroslav. et al. Zoologie 1.d´ıl: pro pedagogické fakulty Praha: Státn´ı pedagogické nakladatelstv´ı, 1971. 381 s. ˇ LOZEK, Vojen. Kl´ıˇc ˇceskoslovenských mˇekkýˇs˚ u. Bratislava: Slovenská akademie vˇed, 1956. 437 s. ˇ ˇ LOZEK, Vojen. Quartärmollusken der Tschechoslowakei. Praha: CSAV, 1964. ˇ LOZEK, Vojen. Pˇr´ıroda ve ˇctvrtohorách. Praha: Aademia, 1973. 372 s. ˇ LOZEK, Vojen. K malakologické charakteristice mokˇrad˚ u Kokoˇr´ınska. [online]. 2003, [cit. 2014-03-28]. 39-40 s. Dostupné z WWW: http://mollusca.sav.sk/pdf/2/2.Lozek.39-40.pdf ˇ MANAS, Michal. Mˇekkýˇsi (Mollusca) chránˇené krajinné oblasti Litovelské Pomorav´ı. Olomouc, 2004. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pˇr´ırodovˇedecká fakulta. Vedouc´ı práce Ivona Uv´ırová. Dostupné z WWW: http://mollusca.sav.sk/malacology/Manas/2004-Litovelske-Pomoravi.pdf MAPY.CZ. 2014. [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné z WWW: http://www.mapy.cz/ ˇ ´ Alena; NOVOTNA, ´ Marie. Geografie mˇesta Plznˇe. Plzeˇ MATUSKOV A, n: Západoˇceská univerzita v Plzni, 2007. 180 s. ISBN 978-80-7043-558-8. ´ ´ Martina. Brouci pˇr´ırodn´ı rezervace Petrovka. Plzeˇ MRAZKOV A, n, 2011. Bakaláˇrská práce (Bc.). Západoˇceská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická. Vedouc´ı práce Ivana Hradská. ´ ´ Martina. Sezónn´ı dynamika vybraných druh˚ MRAZKOV A, u stˇrevl´ıkovitých brouk˚ u (Coleoptera; Carabidae) pˇr´ırodn´ı rezervace Petrovka. Plzeˇ n, 2013. Diplomová práce (Mgr.). Západoˇceská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická. Vedouc´ı práce Ivana Hradská. ´ J. SOFRON, J. Vegetace chránˇeného u NESVADBOVA, ´zem´ı Petrovka. Zprávy Muze´ı Západoˇceského kraje-Pˇr´ıroda. Plzeˇ n, 1991. 41, 61-72. PECUCH, Martin. Oficiáln´ı informaˇcn´ı server mˇesta Plznˇe, Geografie. 2012. [online]. [cit. 2014-02-28]. Dostupné z WWW: http://www.plzen.eu/obcan/o-meste/informace-o-meste/geografie/geografie.aspx PFLEGER, Václav. Mˇekkýˇsi. Praha: Artia, 1988. 191 s. Barevn´ y pr˚ uvodce.

8 Resumé

- 56 -

PECHENIK, Jan A. Biology of the invertebrates. 3rd ed. Boston [etc.]: McGrawHill, 1996. 554 s. ISBN 0-697-13712-0. ˇ ´ Barbora. Malakofauna Boleveckých rybn´ık˚ PRAZANOV A, u v Plzni. Plzeˇ n, 2012. Bakaláˇrská práce (Bc.). Západoˇceská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická. Vedouc´ı práce Michal Mergl. ´ Michaela. Váˇzky (Odonata) soustavy Boleveckých rybn´ık˚ PUCHMERTLOVA, uv Plzni. Plzeˇ n, 2013. Bakaláˇrská práce (Bc.). Západoˇceská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická. Vedouc´ı práce Michal Mergl. ´ SEDLAK, Edmund. Zoologie bezobratlých. Brno: Masarykova univerzita v Brnˇe, 2000. 336 s. ISBN 80-210-2396-1. ´ Jaroslava, ed. Flóra a vegetace mˇesta Plznˇe. SOFRON, Jarom´ır a NESVADBOVA, 1. vyd. Plzeˇ n: Západoˇceské muzeum, 1997. 200 s. ISBN 80-85125-86-2. ˇ TOLASZ, Radim a kol. Atlas podneb´ı Ceska = Climate atlas of Czechia. 1. vyd. ˇ y hydrometeorologick´ Praha: Cesk´ yu ´stav, 2007. 255 s. ISBN 978-80-86690-26-1. WELTER-SCHULTES, Francisco W. European non-marine molluscs, a guide for species identification: Bestimmungsbuch f¨ ur europäische Land- und S¨ usswassermollusken. 1st ed. Göttingen: Planet Poster Editions, 2012. 679 s. ISBN 978-3933922-75-5. ´ Jiˇr´ı, ed. a kol. Plzeˇ ZAHRADNICKY, nsko a Karlovarsko. Vyd. 1. Praha: Agenˇ 2004. 588 s. Chránˇená u ˇ sv. 11. ISBN tura ochrany pˇr´ırody a krajiny CR, ´zem´ı CR; 80-86064-68-9.

Pˇr´ılohy

Pˇ r´ılohy Pˇr´ıloha 1: Fotografie z vybran´ ych lokalit PR Petrovka Pˇr´ıloha 2: Fotografie nalezen´ ych druh˚ u v PR Petrovka Pˇr´ıloha 3: Fotografie nalezen´ ych druh˚ u v PR Petrovka Pˇr´ıloha 4: Fotografie nalezen´ ych druh˚ u v PR Petrovka

- 57 -

Pˇr´ıloha 1

Obr. 1: PR Petrovka.

Obr. 2: PR Petrovka.

Pˇr´ıloha 2

Obr. 1: Vertigo angustior

Obr. 2: Vertigo substriata.

Obr. 3: Vertigo antivertigo.

Pˇr´ıloha 3

Obr. 1: Pisidium personatum.

Obr. 2: Carychium minimum.

Obr. 3: Carychium tridentatum.

Obr. 4: Perpolita hammonis.

Pˇr´ıloha 4

Obr. 1: Euconulus fulvus.

Obr. 2: Cochlicopa lubrica.

Obr. 3: Punctum pygmaeum.

Diverzita vodních. v PR Petrovka a přilehlé. rybniční soustavy

Recommend Documents