Diplomovaná dentální hygienistka

Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Ostrava, příspěvková organizace

Vzdělávací program

Diplomovaná dentální hygienistka Kód

53-41-N/3.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Název školy:

Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Ostrava, příspěvková organizace

Adresa školy:

Jeremenkova 2, 700 30 Ostrava-Vítkovice

Právní forma

příspěvková organizace

Zřizovatel školy:

Moravskoslezský kraj

Kód a název oboru vzdělání:

53-41-N/3. Diplomovaná dentální hygienistka

Název vzdělávacího programu:

Diplomovaná dentální hygienistka

Zaměření: Podmínky zdravotní způsobilosti:

není podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání jsou definovány v charakteristice vzdělávacího programu

Délka vzdělávacího programu:

3 roky (3 ročníky, 6 období)

Forma vzdělávání:

denní

Vyučovací jazyk:

český

Dosažený stupeň vzdělání:

vyšší odborné

Způsob ukončení vzdělávání:

absolutorium

Certifikace:

vysvědčení o absolutoriu, diplom absolventa vyšší odborné školy

Označení absolventa

diplomovaný specialista (DiS.)

2

OBSAH IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU ................................................ 2 1. PROFIL ABSOLVENTA ...................................................................................................... 5 1.1 PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ ...................................................... 5 2. MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ ABSOLVENTA ........................................................................ 9 3. CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU ................................................ 10 3.1 POJETÍ A CÍLE VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU ..................................................... 10 3.2 CHARAKTERISTIKA OBSAHU VZDĚLÁVÁNÍ ...................................................... 10 3.3 POŽADAVKY NA BEZPEČNOST A OCHRANU ZDRAVÍ ..................................... 11 4. ORGANIZACE VÝUKY A USPOŘÁDÁNÍ VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU.............. 13 4.1 ORGANIZACE VÝUKY .............................................................................................. 13 4.2 USPOŘÁDÁNÍ VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU ...................................................... 13 4.3 METODICKÉ POSTUPY.............................................................................................. 13 4.4 VSTUPNÍ PŘEDPOKLADY UCHAZEČŮ .................................................................. 14 4.5 HODNOCENÍ STUDENTŮ A UKONČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ............................... 14 5. DALŠÍ SPECIFICKÉ POŽADAVKY ................................................................................. 16 5.1 ZDRAVOTNÍ POŽADAVKY NA UCHAZEČE O VZDĚLÁVÁNÍ ........................... 16 6. UČEBNÍ PLÁN.................................................................................................................... 17 6.1 PŘEHLED VYUŽITÍ VYUČOVACÍ DOBY ............................................................... 20 6.2 UČEBNÍ PLÁN – KREDITY ........................................................................................ 22 7. PŘEHLED MODULŮ VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU DIPLOMOVANÁ DENTÁLNÍ HYGIENISTKA ....................................................................................................................... 23 ANGLICKÝ JAZYK ....................................................................................................... 23 NĚMECKÝ JAZYK ........................................................................................................ 26 MEDICÍNSKÁ TERMINOLOGIE.................................................................................. 28 ANATOMIE A FYZIOLOGIE ........................................................................................ 30 3

PATOLOGIE ................................................................................................................... 33 CHEMIE........................................................................................................................... 35 FARMAKOLOGIE .......................................................................................................... 38 MIKROBIOLOGIE A EPIDEMIOLOGIE ...................................................................... 40 ORÁLNÍ HISTOLOGIE .................................................................................................. 42 KLINIKA CHOROB VNITŘNÍHO LÉKAŘSTVÍ A PEDIATRIE ............................... 44 DERMATOLOGIE .......................................................................................................... 46 PSYCHOLOGIE A KOMUNIKACE .............................................................................. 48 PEDAGOGIKA A EDUKACE ........................................................................................ 52 PODPORA A OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ ...................................................... 55 METODOLOGIE VĚDECKÉHO VÝZKUMU .............................................................. 57 SEMINÁŘ K ABSOLVENTSKÉ PRÁCI ....................................................................... 59 ORGANIZACE A ŘÍZENÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE ........................................................... 61 ZDRAVOTNICKÁ LEGISLATIVA A PRÁVO ............................................................ 63 FYZIOLOGIE VÝŽIVY .................................................................................................. 65 VŠEOBECNÉ ZUBNÍ LÉKAŘSTVÍ .............................................................................. 67 PREVENTIVNÍ ZUBNÍ LÉKAŘSTVÍ ........................................................................... 70 PARODONTOLOGIE ..................................................................................................... 74 ZOBRAZOVACÍ METODY A RADIAČNÍ OCHRANA .............................................. 78 INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE ................................................................................... 81 PROVOZ ORDINACE DENTÁLNÍ HYGIENISTKY ................................................... 83 ORÁLNÍ HYGIENA........................................................................................................ 85 PRVNÍ POMOC ............................................................................................................... 88 ODBORNÁ PRAXE ........................................................................................................ 92 8. SROVNÁVACÍ TABULKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU ....................................... 95

4

1. PROFIL ABSOLVENTA Kód a název oboru vzdělání:


Vzdělávací program:



vyšší odborné vzdělání

Délka / forma vzdělávání:

3 roky (3 ročníky, 6 období) / denní forma vzdělávání

Způsob ukončení:

absolutorium vysvědčení o absolutoriu diplom absolventa vyšší odborné školy

Certifikace:

1.1 PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ Absolvent nebo absolventka vzdělávacího programu je připraven/a k výkonu práce zdravotnického pracovníka, který samostatně vykonává činnost v rámci léčebné a preventivní péče v rozsahu své odborné působnosti stanovené zákonem č. 96/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), vyhlášky MZ č.55/2011 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků a vyhlášky č.39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na vzdělávací programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání ve znění vyhlášky č.129/2010 Sb. Absolvent je vzděláván tak, aby získal nejen odborné vědomosti, dovednosti a návyky, ale také širší obecnější vzdělání z oblasti přírodovědných a humanitních oborů a dovednosti důležité pro další vzdělávání a uplatnění se na trhu práce. Má předpoklady pro řídící práci v týmu dentálních hygienistek a dalších zdravotnických pracovníků ošetřovatelského týmu ve stomatologii, pro spolupráci s pracovníky týmu stomatologických pracovišť ve zdravotnictví i pro další osobní profesní růst. Absolvent je připravován tak, aby kvalitou své práce a svými postoji přispíval ke zvyšování prestiže povolání dentální hygienistky. V oblasti výkonu profese absolvent je připraven pro: 

výchovu a instruování pacientů k pravidelné a systematické preventivní péči o ústní hygienu,



stanovování úrovně individuální hygieny, provádění nácviku postupů a technik ústní hygieny a ke kontrole jejich účinnosti,



provádění individuální a kolektivní zdravotně výchovné činnosti zaměřené na prevenci zubního kazu, parodontopatií, ortodontických anomálií a racionální výživu,

5



podílení se na profylaxi onemocnění ústní dutiny, včetně odhalení časných patologických změn a prevence jejich zhoršování,



provádění vstupního a kontrolního vyšetření ústní dutiny v rozsahu určeném zubním lékařem včetně získání anamnézy, zhodnocení stavu parodontu a měkkých tkání, orientačního zhodnocení stavu chrupu a jeho kazivosti, rentgenové vyšetření, stanovení a vyhodnocení parodontologických indexů,



provádění otisků chrupu,



odstraňování zubního plaku a kamene z mezizubních a supragingiválních a subgingiválních prostorů, úpravu povrchu zubů depuračními a leštícími pastami či profylaktickými materiály,



odstraňování retenčních míst plaku a povrchovou úpravu výplní,



odborné čistění zubů, bělení a obdobné estetické úpravy,



informování ošetřujícího zubního lékaře o výsledcích a doporučení kontrolního vyšetření zubním lékařem,



provádění pečetění fisur,



aplikování povrchové anestézie pro povrchové znecitlivění dásní,



obsluhu zdravotnických přístrojů a ostatních zařízení ordinace zubního lékaře, včetně jejich údržby,



podílení se na přejímání, kontrole a uložení zdravotnických prostředků a na zajištění jejich dostatečné zásoby,



poskytnutí předlékařské první pomoci (v rozsahu odborné způsobilosti) a spolupráci při lékařské první pomoci, pro racionální jednání v situacích obecného (veřejného) ohrožení.

ošetřování

pacientů

Absolvent je vzděláván tak, aby: 

si osvojil odborné vědomosti, dovednosti a postupy nezbytné pro zodpovědné vykonávání práce v ordinaci zubního lékaře na pracovišti dentální hygienistky



se v odborné komunikaci se vyjadřoval přesně a terminologicky správně, rozuměl základní latinské terminologii,



měl přehled o organizaci a řízení zdravotnictví a o nových trendech v péči o zdraví obyvatelstva, znal programy na podporu zdraví obyvatelstva,



dodržoval standardy odborných pracovních postupů, požadavky na hygienu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci v ordinaci a protipožární předpisy,



dovedl vhodným způsobem komunikovat s klienty s ohledem na jejich věk, typ osobnosti a zdravotní stav, dodržoval pravidla společenského chování,



dodržoval etické zásady a požadavky na ochranu informací a ochranu osobnosti,



uměl si zorganizovat práci, pracovat samostatně i v týmu,



pracoval svědomitě a dbal na kvalitu své práce, choval se hospodárně a ekologicky, 6



dodržoval základní pracovněprávní předpisy a požadavky na výkon pracovních činností dentální hygienistky,



si osvojil dovednosti potřebné pro seberegulaci a sebehodnocení, pro upevňování svého zdraví a zvládání náročných pracovních a životních situací (pro prevenci syndromu vyhoření),



aktivně zvyšoval svoji odbornost formou celoživotního vzdělávání, zejména kurzy, odbornými stážemi a účastí na školících akcích, konferencích a kongresech, sledoval odborné informace a uměl s nimi efektivně pracovat,



byl schopen uplatnit se na trhu práce a aktivně rozhodovat o své profesní kariéře.

Obecné a obecně odborné vědomosti a dovednosti Absolvent: Zná moderní teorie, trendy a postupy preventivního zubního lékařství a parodontologie, orální hygieny a zobrazovacích metod s následnou realizací v ošetřovatelské péči v dentální hygieně. Absolvent si osvojil:  vybrané poznatky z anatomie a fyziologie a patologie především orofaciálního systému, umí je aplikovat v problematice dentálního ošetřovatelství v praktické podobě,  vědomosti ze základních klinických oborů zaměřených na diagnostiky,

prevenci a základy

 vědomosti o principu a manipulaci se zdravotnickou technikou užívanou v oboru,  vědomosti o základech asepse, dezinfekce, sterilizace a o prevenci nozokomiálních nákaz,  vědomosti z chemie zejména ke vztahu k používaným materiálům v oboru,  vědomosti o zdravém způsobu života, vlivu výživy na zdravotní a o racionální výživě,

stav

pacienta

 ovládá aktivně alespoň jeden cizí jazyk, je schopen využívat jej pro řešení standardních i typických profesních řečových situací a pro získávání odborných informací,  rozumí základní latinské terminologii, vyjadřuje se o odborných záležitostech přesně, věcně a jazykově správně,  má základní znalosti o fungování demokratické společnosti a o evropské integraci, osvojil si vědomosti a dovednosti potřebné k aktivnímu občanskému životu,  dovede využívat poznatků o historii k porozumění současnosti. Absolvent:  si uvědomuje svou národní a evropskou identitu, svá lidská práva, respektuje práva 7

ostatních lidí i kulturní odlišnosti příslušníků jiných národností a etnik, nepodléhá rasismu, xenofobii a intoleranci,  prohloubil si vědomosti a dovednosti z oblasti přírodních věd o poznatky potřebné pro zvládnutí postupů v ošetřovatelské péči v dentální hygieně a v zubní instrumentace, při obsluze přístrojů a zařízení ordinace zubního lékaře,  chápe sociální, demografické, ekonomické a další souvislosti péče o veřejné zdraví,  zná základní nástroje managementu a řízení kvality, umí je aplikovat při řízení pracovního týmu,  zná systém zdravotní péče v České republice ve srovnání se zahraničím, hlavní cíle, zásady a nástroje zdravotní a sociální politiky,  dovede využívat vědomostí a dovedností z psychologie ke zvládnutí náročné situace v ordinaci zubního lékaře po psychologické stránce,  umí aplikovat zásady péče o zdraví a správné životosprávy v osobním životě, aktivně usiluje o zdokonalování své tělesné zdatnosti,  si osvojí základní poznatky z ekonomiky potřebné pro porozumění fungování tržního hospodářství, umí je vhodně využívat v osobním popř. i v pracovním životě,  umí využívat pro osobní i pracovní účely a jako zdroj informací prostředky informačních a komunikačních technologií,  je připraven a ochoten dále se vzdělávat, formulovat, obhajovat a prezentovat své odborné názory a postoje.

8

2. MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ ABSOLVENTA Absolvent oboru Diplomovaná dentální hygienistka se může dále vzdělávat v rámci celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků v odborných kurzech, popřípadě na odborných stážích pro zdravotnické pracovníky nebo studiem na vysokých školách. Absolvent se uplatní na stomatologických pracovištích nemocnic, klinik a zubních ordinací, a to v rozsahu a na úrovni stanovené pro výkon povolání dentální hygienistky zákonem č.96/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Dále se může uplatnit ve výzkumu, výrobě a propagaci stomatologických materiálů.

9

3. CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Kód a název oboru vzdělání:








Způsob ukončení:

absolutorium

Certifikace:

vysvědčení o absolutoriu diplom absolventa vyšší odborné školy

3.1 POJETÍ A CÍLE VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Vzdělávací program Diplomovaná dentální hygienistka připravuje zdravotnické pracovníky s vyšším odborným vzděláním pro výkon povolání dentální hygienistky. Cílem vzdělávacího programu je připravit absolventy k výchovné činnosti v rámci zubní prevence a podílu na preventivní, léčebné a diagnostické péči ve stomatologii za podmínek stanovených zákonem č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Tyto činnosti mohou vykonávat pro pacienty ve všech typech zdravotnických zařízení poskytujících stomatologickou péči.

3.2 CHARAKTERISTIKA OBSAHU VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělávání navazuje na vědomosti a dovednosti získané vzděláním ve střední škole. Obsah vzdělávání odpovídá požadavkům kladeným na vzdělávací programy vyšších zdravotnických škol vyhláškou MZ č. 39/2005 Sb. vydanou v dohodě s MŠMT, kterou se stanoví minimální požadavky na vzdělávací programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání. Umožňuje získat požadované vědomosti v etice zdravotnického povolání, v administrativních činnostech ve zdravotnictví, v organizaci a řízení zdravotní péče, v základech podpory a ochrany veřejného zdraví, v první pomoci a v právních souvislostech poskytování zdravotní péče. Učivo cizího jazyka zaměřené především na osvojení jazykových prostředků a odborný jazyk umožňuje rozvoj komunikativní kompetence a rozvíjí základy profesní komunikace a dovednosti získávání odborných poznatků prostřednictvím cizího jazyka. Pro dobrou komunikaci ve zdravotnických profesních týmech i ke studiu odborné zdravotnické literatury přispívá učivo medicínské terminologie. Potřebný základ pro získání vědomostí a dovedností pro poskytování zdravotní péče v oboru dentální hygienistka tvoří učivo anatomie, fyziologie a patologie, zaměřené zejména ve vztahu k orofaciálnímu systému a dále učivo chemie ve vztahu k používaným materiálům,

10

učivo mikrobiologie a epidemiologie, orální histologie, fyziologie výživy, farmakologie a zdravotnických prostředků. Těžiště odborné složky vzdělání tvoří učivo všeobecného zubního lékařství, včetně zubní protetiky a zubní instrumentace, preventivního zubního lékařství, parodontologie, orální hygieny i zobrazovacích metod a radiační ochrany s důrazem na aplikaci teoretického učiva v praktické přípravě. Důležitou součást vzdělávání tvoří učivo psychologie, komunikace, pedagogiky a rétoriky a dále učivo informační technologie a metodologie vědeckého výzkumu. Nezbytnou složku vzdělávání tvoří praktická výuka, která se uskutečňuje v odborných učebnách školy, zdravotnických zařízeních a stomatologických ambulancích. Klíčové kompetence Klíčové kompetence představují soubor vědomostí, dovedností, schopností a s nimi souvisejících postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj jedince a jeho zapojení do společnosti. Odpovídají vyhlášce č. 39 ze dne 11. ledna 2005, kterou se stanoví minimální požadavky na vzdělávací programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání. Umožňují pružněji reagovat na vývoj na trhu práce a v oboru, a tím i na potřebu dále se vzdělávat. Vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním i v občanském životě. Jsou charakterizovány jako obecně přenositelné a uplatnitelné. Prolínají celým vzdělávacím programem. Na jejich vytváření se podílejí různou mírou všechny vzdělávací předměty. Z hlediska významu pro obor a uplatnění absolventů je žádoucí posilování těchto kompetencí:  kompetence naučit se učit, kompetence řešit pracovní i mimopracovní problémy,  komunikativní kompetence (všeobecné i profesně komunikativní),  sociální, interpersonální a občanské kompetence,  kompetence k práci s informacemi a komunikačních technologií.

a

využívání

prostředků

informačních

3.3 POŽADAVKY NA BEZPEČNOST A OCHRANU ZDRAVÍ Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vzdělávání je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizicích možných ohrožení, jimž jsou studenti při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni včetně informace o opatřeních na ochranu před působením zdrojů rizik. Studenti jsou též poučeni o pravidlech chování za mimořádných situací. Prostory pro vzdělávání musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu 11

a vzdělávání dětí a mladistvých ve znění pozdějších předpisů, a nařízením vlády 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci ve znění pozdějších předpisů. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb. v platném znění, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Poučení studentů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci i ověření znalostí musí být prokazatelné. Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolaní. Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí:  důkladné seznámení studentů s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s organizací práce a pracovními postupy  používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům  používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností  seznámení studentů s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb. v platném znění, o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 246/2001 Sb. v platném znění, o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)  vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích studentů

12

4. ORGANIZACE VÝUKY A USPOŘÁDÁNÍ VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 4.1 ORGANIZACE VÝUKY Vzdělávání je denní tříleté a odpovídá zákonu č. 561/2005 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a vyhlášce č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání ve znění pozdějších předpisů. Školní vyučování trvá ve školním roce 40 týdnů, 6 týdnů je určeno pro samostudium a k získání hodnocení a 2 týdny tvoří časová rezerva. V posledním období činí teoretická a praktická příprava 14 týdnů. Celkový počet praktické přípravy činí 1860 hodin, z toho odborná praxe celkem 560 hodin. Teoretická příprava se uskutečňuje formou přednášek a seminářů, praktická příprava formou cvičení a odborné praxe na pracovištích školy, ve zdravotnických zařízeních, v předškolních a školních zařízeních, popřípadě dalších zařízeních. Při vyučování jsou zohledňovány požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví studentů. Při vzdělávání je kladen větší důraz na větší samostatnost při získávání vědomostí a osvojování dovedností. Na výuce jednoho předmětu se může podílet i několik vyučujících. Předměty, popř. tematické celky, může škola organizovat blokově v rozsahu přepočtených vyučovacích hodin daných učebním plánem nebo učební osnovou. Nezbytnou součástí vzdělávání je praktická výuka, kterou studenti vykonávají zpočátku v odborných učebnách ve škole, později na zdravotnických pracovištích pod odborným vedením učitele nebo pověřeného pracovníka, který je způsobilý k výkonu povolání a zároveň k vedení odborné praktické výuky studentů vyšších odborných škol podle platných právních předpisů. Náplň praktické výuky je dána učební osnovou, její organizační zabezpečení je v kompetenci ředitele školy. Kromě toho vykonají studenti souvislou odbornou praxi na vybraných pracovištích. Organizace praktické výuky, rozsah odborné praxe a její zařazení do ročníku jsou v kompetenci školy, odborná praxe musí být vykonána v období školního vyučování. Vzdělávání se ukončuje absolutoriem. Absolutorium se organizuje v souladu s platnými předpisy (vyhláška MŠMT č. 10/2005 Sb. o vyšším odborném vzdělávání, v platném znění).

4.2 USPOŘÁDÁNÍ VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Učební plán je zpracován jako rámcový (obecný), vymezující celkové počty týdenních vyučovacích hodin za studium. Návrh rozpracování do ročníků může být respektován, ale jeho členění je v kompetenci ředitele školy. Takto lze zohlednit specifické podmínky a potřeby terciálního vzdělávání a konkrétní školy (její spolupráci se sociálními partnery – zdravotnickými zařízeními, vysokými školami, zahraničními institucemi apod.).

4.3 METODICKÉ POSTUPY Ve výuce je žádoucí uplatňovat takové vyučovací metody a formy, které odpovídají terciárnímu vzdělávání a zohledňují zvláštnosti vzdělávání dospělých a které napomáhají

13

vytvoření požadovaných klíčových, odborných a dalších kompetencí. Doporučené postupy jsou uvedeny v jednotlivých modulech. Jsou to například metody autodidaktické (techniky samostatného vzdělávání a práce, konzultace, projekty, seminární práce), problémového vyučování, dialogické metody (diskuze, panelová diskuze, brainstorming, brainwritting, edukace), metody demonstrační, inscenační a simulační (sociodrama, řešení konfliktů, exkurze. veřejná prezentace), metody projektového vyučování nebo týmové práce. Nedílnou součástí vzdělávacího programu je samostudium. Školní programy budou aktualizovány nabídkou doporučené literatury. Ke zkvalitnění vzdělávacího programu značnou mírou přispějí i metody vlastní evaluace. Při vzdělávání je kladen důraz na samostatnější získávání vědomostí a dovedností, využívání informační soustavy zdravotnictví a na praktické vyučování realizované jak v odborných učebnách školy, tak i ve stomatologických zdravotnických zařízeních. Součástí vzdělávání je také odborná praxe studentů na stomatologických pracovištích zdravotnických zařízení vhodně rozložená do jednotlivých ročníků. Při výběru forem je dávána přednost formám rozvíjejícím aktivitu studentů.

4.4 VSTUPNÍ PŘEDPOKLADY UCHAZEČŮ Do 1. ročníku tříletého vyššího odborného vzdělávání se přijímají uchazeči s úplným středním vzděláním s maturitní zkouškou, kteří splnili podmínky přijetí stanovené ředitelem školy a stanovená zdravotní kritéria.

4.5

HODNOCENÍ VZDĚLÁVÁNÍ

STUDENTŮ

A

UKONČOVÁNÍ

Hodnocení a klasifikace studentů se řídí platnými předpisy (vyhláška MŠMT č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, v platném znění) týkající se organizace vzdělávání ve vyšších odborných školách a klasifikačním řádem školy. Formy hodnocení vzdělávání: a) průběžné hodnocení – semináře, praktické vyučování, exkurze – provádí se kontrolními otázkami, zadáváním samostatných úkolů, testy, samostudiem. Do výkazu o studiu se průběžné hodnocení nezapisuje. Výsledky průběžného hodnocení mohou být zohledněny při zápočtu, klasifikovaném zápočtu nebo při zkoušce. b) zápočet (Z) – uděluje se za splnění požadavků, která pro jeho získání určuje program předmětu. Ve výkazu o studiu se zapisuje slovem „započteno“, k čemuž se připojí datum jeho udělení a podpis vyučujícího. Neudělení zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje. c) klasifikovaný zápočet (KZ) d) zkouška (ZK)

14

Doporučený způsob hodnocení v jednotlivých předmětech je uveden v učebním plánu. Hodnocení se provádí formou průběžného hodnocení a po ukončení výuky ve zkouškovém období formou, která je stanovena učebním plánem a rozpisem organizace školního roku. Do vyššího ročníku postupuje student po splnění podmínek hodnocení vzdělávání ve stanoveném termínu. Vyšší odborné vzdělávání se ukončuje absolutoriem. Jeho obsah a organizace se řídí platnými předpisy (vyhláška MŠMT č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, v platném znění). Absolutorium je odborná zkouška, jejíž součástí jsou: cizí jazyk, teoretická zkouška z odborných předmětů zahrnující preventivní zubní lékařství, parodontologii, psychologii a komunikaci. Součástí absolutoria je také absolventská práce a její obhajoba. Témata absolventské práce jsou zadávána v dostatečném časovém předstihu. Výběr tématu absolventské práce lze provést na základě: 1. vlastního návrhu studenta, 2. aktuální potřeby praxe (např. klinického pracoviště), 3. nabídky témat školy. Výběr tématu práce a vedoucího absolventské práce potvrzuje ředitel školy. Cíl absolventské práce: 1. Cílem absolventské práce je ověření vědomostí a dovedností, které student získal v průběhu vzdělávání a zároveň schopností studenta využít tyto vědomosti a dovednosti při řešení konkrétních problémů v odborné praxi. 2. Téma absolventské práce, které má být zpracováno, je ústředním bodem, kolem něhož student shromažďuje poznatkový materiál, provádí jeho analýzu, vytřídění, promýšlí metodiku, sbírá empirická data, konfrontuje svoje poznatky a výsledky jiných autorů a následně takto získané výsledky písemně formuluje. Písemné zadání absolventské práce s uvedením tématu a jména vedoucího práce obdrží student nejpozději v letním období 2.ročníku.

15

5. DALŠÍ SPECIFICKÉ POŽADAVKY 5.1 ZDRAVOTNÍ POŽADAVKY NA UCHAZEČE O VZDĚLÁVÁNÍ Podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání Pro vzdělávání ve vzdělávacím programu Diplomovaná dentální hygienistka jsou stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče dle nařízení vlády č.211/2010 Sb., a novelizací nařízení vlády č.367/2012 Sb.:  prognosticky závažná onemocnění omezující funkce horních nebo dolních končetin (poruchy hrubé i jemné motoriky) v případě, že je nezbytné postupovat podle § 67 odst. 2 věta druhá školského zákona,  prognosticky závažná chronická onemocnění kůže a spojivek včetně onemocnění alergických, pokud při praktickém vyučování nelze vyloučit silné znečištění kůže nebo kontakt s alergizujícími látkami,  prognosticky závažná chronická onemocnění dýchacích cest a plic včetně onemocnění alergických, pokud nelze při praktickém vyučování vyloučit dráždivé a alergizující látky, činnosti ve vysoce prašném prostředí,  přecitlivělost na alergizující látky používané při praktickém vyučování,  prognosticky závažné poruchy mechanismu imunity,  závažné duševní nemoci a poruchy chování. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.

16

6. UČEBNÍ PLÁN Kód a název oboru vzdělání:








Způsob ukončení:

Absolutorium

Certifikace:

vysvědčení o absolutoriu diplom absolventa vyšší odborné školy

Názvy vyučovacích předmětů/modulů Období Počet výukových týdnů Celkový počet hodin v týdnu Povinné předměty:

1. ročník

2. ročník

3. ročník

ZO 16 34

LO 16 35

ZO 12 35

LO 12 33

ZO 12 31

LO 12 30

Celkem

Cizí jazyk ABS

0/3 Z

0/3KZ

0/3 Z

0/3 KZ

0/3 Z

0/3 ZK

0/240

Medicínská terminologie

0/2 Z

0/2 ZK

-

-

-

-

0/64

4/1 KZ 4/1 ZK

-

-

-

-

128/32

Anatomie a fyziologie

-

-

2/0 Z

2/0 ZK

-

-

48/0

2/1 Z

3/0 ZK

-

-

-

-

80/16

-

2/0 Z

2/0 ZK

-

-

-

56/0

-

-

-

-

80/0

-

-

-

-

-

16/16

-

2/0 Z

2/0 KZ 2/0 KZ 2/0 ZK

96/0

-

2/0 Z

2/0 ZK

48/0

1/1 Z

1/1 ZK

2/1 Z

2/2 ZK 1/1 KZ 1/1 ZK

Pedagogika a edukace

-

1/0 Z

0/2 Z

0/2 ZK

-

-

16/48

Podpora a ochrana veřejného zdraví

-

-

2/0 KZ

-

-

-

Metodologie vědeckého výzkumu

-

-

-

1/0 Z

-

-

24/0 12/0

Seminář k absolventské práci

-

-

-

-

0/1 Z

-

0/12

Organizace a řízení zdravotní péče

-

-

-

1/0 Z

2/0 Z

2/0 KZ

60/0

Patologie Chemie Farmakologie Mikrobiologie a epidemiologie

3/0 KZ 2/0 ZK

1/1 ZK Orální histologie Klinika chorob vnitřního lékařství a pediatrie Dermatologie

Psychologie a komunikace ABS

-

-

104/92

17

Zdravotnická legislativa a právo Fyziologie výživy Všeobecné zubní lékařství

-

1/0 Z

1/0 Z

1/0 KZ

-

-

40/0

2/0 Z

2/0 ZK

-

-

-

-

64/0

-

-

112/0

2/0 KZ 2/0 KZ 2/0 KZ 2/0 ZK

Preventivní zubní lékařství ABS

-

-

2/6 KZ 2/6 KZ 4/9 ZK 4/9 ZK

144/360

Parodontologie

ABS

-

-

1/1 KZ 1/2 KZ 2/4 ZK 2/4 ZK

72/132

Zobrazovací metody a radiační ochrana

2/0 Z

2/0 KZ

1/1 Z

1/1 KZ

0/2 Z

0/2 ZK

88/72

Informační technologie

0/2 Z

0/2 KZ

-

-

-

-

0/64

Provoz ordinace dentální hygienistky

1/1 KZ 0/2 ZK

-

-

-

-

16/48

Orální hygiena

2/2 KZ 0/2 ZK

-

-

-

-

32/64

První pomoc

-

1/1 Z

Odborná praxe

-

-

Celkem

16/40 0/560 4 týdny 4 týdny 4 týdny 2 týdny Z Z Z ZK 14 týdnů 1352/1860 0/2 ZK

-

-

-

Poznámky: 1. ABS jsou označeny předměty absolutoria. 2. Hodinové dotace vyjadřují počet přednášek/cvičení. 3. Klasifikace: Z – započteno, KZ – klasifikovaný zápočet, ZK – zkouška. 4. Učební plán denní formy vzdělávání je rozložen do 20 týdnů v každém období. Učební plán lze rozšířit o nepovinně volitelné moduly nejvýše však do výše 35 vyučovacích hodin/týden. Struktura a rozsah volitelných předmětů je v pravomoci ředitele školy, který také schvaluje jejich učební osnovy nebo vzdělávací moduly. Učební osnovy/moduly/ zpracované vyučujícími a schválené ředitelem školy se stávají součástí povinné dokumentace školy. Příklady volitelných předmětů : druhý cizí jazyk, tělesná výchova, estetika a životní styl, výběrový seminář ze stomatologie, praktický marketing, komunikační dovednosti, sportovně volitelný kurz. 5. V jednom týdnu odborné praxe student absolvuje 40 vyučovacích hodin (1 hodina trvá 60 minut). 6. Pro výuku cizích jazyků jsou zpracovány učební moduly pouze pro anglický a německý jazyk. Zpracování učebních modulů pro výuku jiných jazyků je v pravomoci ředitele školy. 7. Dělení hodin ve vyučovacích předmětech je v pravomoci ředitele školy, který musí postupovat v souladu s požadavky BOZP a s předpisy stanovenými MŠMT pro dělení studijních skupin.

18

8. Zařazení, struktura, obsah i rozsah nepovinných vyučovacích předmětů je plně v pravomoci ředitele školy, který také schvaluje učební osnovy příslušných modulů. 9. Do vyššího ročníku postoupí student, který úspěšně splnil podmínky stanovené konkretizovaným učebním plánem akreditovaného vzdělávacího programu Diplomovaná dentální hygienistka pro příslušný ročník.

19

6.1 PŘEHLED VYUŽITÍ VYUČOVACÍ DOBY OBDOBÍ ZÁŘÍ AŽ ČERVEN (POČET TÝDNŮ) 1. ročník Činnost

2. ročník

3. ročník

Zimní období

Letní období

Zimní období

Letní období

Zimní období

Letní období

Výuka podle učebního plánu Teoretická výuka

16 16

16 16

16 12

16 12

16 12

14 12

Samostudium a období k získání hodnocení

3

3

3

3

3

3

Odborná praxe Příprava k absolutoriu Absolutorium Časová rezerva

1

1

4 1

4 1

4 1

2 1 1 1

Celkem týdnů

20

20

20

20

20

20

Tabulka přehledu počtu hodin předmětů: Předměty Povinné předměty

Přednášky / cvičení 1352 / 1860 (1860-560)

Odborná praxe

0/560

Celkový počet hodin

3212

Rozsah povinné praktické výuky včetně odborné praxe: Předmět

Celkový počet hodin

Cizí jazyk Medicínská terminologie Anatomie a fyziologie Chemie Orální histologie Psychologie a komunikace Pedagogika a edukace Seminář k absolventské práci Preventivní zubní lékařství

240 64 32 16 16 92 48 12 360

Parodontologie

132

Zobrazovací metody a radiační ochrana

72

Informační technologie

64

Provoz ordinace dentální hygienistky

48

Orální hygiena

64 20

První pomoc

40

Odborná praxe

560

Celkový počet

1860

Tabulka celkového přehledu počtu hodin: Druh výuky

Počet hodin

% podíl

Teoretická výuka

1352

34,4%

Praktická výuka Nekontaktní hodiny (Samostudium a období k získání

1860

47,3%

hodnocení)

720

18,3%

Celkem

3932

100%

Z toho kontaktní hodiny

3212

81,7%

21

6.2 UČEBNÍ PLÁN – KREDITY NÁZEV MODULU

POČET KREDITŮ

Anglický jazyk Německý jazyk Medicínská terminologie Anatomie a fyziologie Patologie Chemie Farmakologie Mikrobiologie a epidemiologie Orální histologie Klinika chorob vnitřního lékařství a pediatrie Dermatologie Psychologie a komunikace Pedagogika a edukace Podpora a ochrana veřejného zdraví Metodologie vědeckého výzkumu Seminář k absolventské práci Organizace a řízení zdravotní péče Zdravotnická legislativa a právo Fyziologie výživy Všeobecné zubní lékařství Preventivní zubní lékařství Paradontologie Zobrazovací metody a radiační ochrana Informační technologie Provoz ordinace dentální hygienistky Orální hygiena První pomoc Odborná praxe Celkem kreditů

12 12 4 6 4 3 2 6 2 6 2 11 5 1 1 1 3 3 4 7 25 18 6 3 4 8 3 30 180

22

7. PŘEHLED MODULŮ VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU DIPLOMOVANÁ DENTÁLNÍ HYGIENISTKA Vyšší odborná škola zdravotnická Vzdělávací program: Název modulu Délka modulu


ANGLICKÝ JAZYK

ANJ Kód modulu 240 hodin 1.9.2014 Platnost od Zkouška Způsob ukončení 0/240 Přednášky / cvičení 12 Počet kreditů Povinný Činnostní Typ modulu Pojetí modulu Znalost jazyka na úrovni A2 (B1) Společného evropského referenčního Vstupní předpoklady rámce pro jazyky

Stručná anotace vymezení cíle Výuka ve vyšším odborném vzdělávání rozvíjí jazykové znalosti získané ve střední škole na úroveň B2 (popř.C1). Studenti jsou schopni porozumět hlavním myšlenkám složitých textů týkajících se odborných témat i odborně zaměřených diskusí ve svém oboru. Studenti si upevní komunikační dovednosti nejen v ústním, ale i písemném styku (životopis, žádost, zdravotní dokumentace). Umí přeložit s pomocí slovníku přiměřeně náročný odborný text. Výuka vytváří předpoklady pro pracovní uplatnění absolventů, při komunikaci s klientem, jeho rodinou, spolupracovníky, při zahraničních stážích. Klíčové kompetence Po ukončení modulu student:  Dovede komunikovat se zahraničním pacientem i zdravotnickým personálem.  Přiměřeně a vhodně reaguje v běžných situacích při výkonu povolání.  Vypracuje žádost, přihlášku, životopis a jiné úřední dokumenty.  Čte s porozuměním přiměřeně náročný odborný text, neznámé výrazy umět odhadnout.  Pracuje efektivně s různými zdroji informací (slovníky, jazykové příručky, internet, odborné časopisy).  Rozumí souvislému odbornému projevu, porozumět dotazům pacienta a spolupracovníka.  Upevňuje návyky správné výslovnosti, zaměřit se na výslovnost zdravotnické terminologie.  Osvojuje si aktivně slovní zásobu z oblasti obecně zdravotnické a specializované na daný obor.  Upevňuje si základní gramatické jevy vyskytující se v odborných textech (trpný rod, slovosled, podstatná jména, příčestí minulé a přítomné apod.).  V rámci ortografie se zaměřuje na psaní slov cizího původu.

23

Předpokládané výsledky Po absolvování modulu student: 1. umí komunikovat o problematice zdraví a zdravém životním stylu, 2. je schopen popsat kosterně svalový systém a tělní systémy, vyjmenovat onemocnění týkající se jednotlivých systémů, 3. dokáže samostatně charakterizovat svůj obor a jeho specifika, vyjádřit se k pracovní náplni dentální hygienistky, 4. dovede popsat zásady první pomoci při zástavě dýchání, zástavě srdce, krvácení apod. a dokáže komunikovat se záchranáři i postiženým, 5. umí vyjmenovat formy léčiv, orientuje se v jejich aplikaci a vedlejších účincích, 6. dokáže popsat stomatologickou ordinaci a činnost v ní, 7. je schopen rozeznat jednotlivé stomatologické nástroje a přístroje, charakterizovat jejich funkci a použití, 8. zvládne komunikaci s klientem v cizím jazyce během vyšetření i ošetření a to specificky podle věkové skupiny (vyšetření a ošetření dítěte, dospělého, těhotné ženy, seniora), 9. podrobně ovládá anatomii a fyziologii orgánů dutiny ústní, 10. podrobně dokáže popsat příznaky a léčbu onemocnění měkkých i tvrdých tkání dutiny ústní, 11. dokáže popsat ortodontické anomálie chrupu, 12. dokonale zvládne instruovat pacienta v cizím jazyce o hygieně dutiny ústní, 13. dokáže motivovat klienta v oblasti prevence onemocnění dutiny ústní a chrupu. Obsah modulu 1. Pojmy vztahující se k problematice zdraví a zdravému životnímu stylu. 2. Základy všeobecné anatomie (kostra, svaly, tělní systémy). 3. Profil dentální hygienistky (příprava na povolání, pracovní náplň). 4. Zásady první pomoci. 5. Základy farmakologie a podávání léků. 6. Stomatologická zařízení a pracovní činnost v nich. 7. Stomatologické nástroje, přístroje a práce s nimi. 8. Vyšetření klienta. 9. Anatomie dutiny ústní a chrupu. 10. Onemocnění závěsného aparátu zubu. 11. Zubní kaz. 12. Ortodontické anomálie chrupu. 13. Ústní hygiena (motivace, instruktáž). 14. Prevence ve stomatologii (hygiena, fluoridace, výživa a recall systémy). Doporučené postupy výuky semináře, praktická cvičení, samostudium Způsob hodnocení výsledků studentů referát, písemný test, ústní zkouška Studijní literatura Základní GLENDINNING, E., Howard, R.: Profesional Englisch in Use: Medicine, Cambridge University Press, 2007. ISBN 978-0-521-68201-5 McCULLAGH, M., WRIGHT, R: Good practice – Communication Skills in Englisch for the Medical Practitioner, Cambridge University Press, 2008. ISBN 0521755913 PARKINSON J., BROKER CH. Angličtina pro sestry. 2005. ISBN 80-247-1282-2 24

TOPILOVÁ ,V. Medical English. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2001. ISBN 80-7311-001-6 WILKINS, ESTHER M. Clinical Practice of the Dental Hygienist. Boston, Massachusetts: Department of Periodontology, Tufts University, School of Dental Medicine, 2005. ISBN 0781740908 Doporučená BAUMRUKOVÁ, I., Stomatologie: angličtina pro zubní praxi: učebnice a cvičebnice. Zlín: Tigris, 2011. ISBN 978-80-86062-32-7 BULDOV, SERGEJ V., MAXEROVÁ, M. English for Nurses. Praha 3: Scientia Medica, 1996. ISBN 80-85526-61-1 PARKINSON J. Angličtina pro lékaře– manuál pro praxi. Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0289-4 Poznámky Předpokládá se výběr z učiva v uvedených publikacích

25

Vyšší odborná škola zdravotnická Vzdělávací program: Název modulu Délka modulu


Přednášky / cvičení

0/240

Typ modulu

Povinný Činnostní Znalost jazyka na úrovni A2 (B1) Společného evropského referenčního rámce pro jazyky

Vstupní předpoklady

NĚMECKÝ JAZYK 240 hodin

Kód modulu Platnost od Způsob ukončení Počet kreditů Pojetí modulu

NEJ 1.9.2014 Zkouška 12

Stručná anotace vymezující cíle Výuka ve vyšším odborném vzdělávání rozvíjí jazykové znalosti získané ve střední škole na úroveň B2 (popř.C1). Studenti jsou schopni porozumět hlavním myšlenkám složitých textů týkajících se odborných témat i odborně zaměřených diskusí ve svém oboru. Studenti si upevní komunikační dovednosti nejen v ústním, ale i písemném styku (životopis, žádost, zdravotní dokumentace). Umí přeložit s pomocí slovníku přiměřeně náročný odborný text. Výuka vytváří předpoklady pro pracovní uplatnění absolventů, při komunikaci s klientem, jeho rodinou, spolupracovníky, při zahraničních stážích. Klíčové kompetence Po ukončení modulu student má:  Dovednost komunikovat se zahraničním pacientem i zdravotnickým personálem.  Přiměřeně a vhodně reagovat v běžných situacích při výkonu povolání.  Vypracovat žádost, přihlášku, životopis a jiné úřední dokumenty.  Číst s porozuměním přiměřeně náročný odborný text, neznámé výrazy umět odhadnout.  Pracovat efektivně s různými zdroji informací (slovníky, jazykové příručky, internet, odborné časopisy).  Rozumět souvislému odbornému projevu, porozumět dotazům pacienta a spolupracovníka.  Upevnit návyky správné výslovnosti, zaměřit se na výslovnost zdravotnické terminologie.  Osvojit si aktivně slovní zásobu z oblasti obecně zdravotnické a specializované na daný obor.  Upevnit si základní gramatické jevy vyskytující se v odborných textech (trpný rod, slovosled, podstatná jména, příčestí minulé a přítomné apod.).  V rámci ortografie se zaměřit na psaní slov cizího původu. Předpokládané výsledky Po absolvování modulu student: 1. umí komunikovat o problematice zdraví a zdravém životním stylu, 2. je schopen popsat kosterně svalový systém a tělní systémy, vyjmenovat onemocnění týkající se jednotlivých systémů, 3. dokáže samostatně charakterizovat svůj obor a jeho specifika, vyjádřit se k pracovní náplni dentální hygienistky, 4. dovede popsat zásady první pomoci při zástavě dýchání, zástavě srdce, krvácení apod. a dokáže komunikovat se záchranáři i postiženým, 5. umí vyjmenovat formy léčiv, orientuje se v jejich aplikaci a vedlejších účincích, 26 6. dokáže popsat stomatologickou ordinaci a činnost v ní, 7. je schopen rozeznat jednotlivé stomatologické nástroje a přístroje, charakterizovat jejich funkci a použití,

8. zvládne komunikaci s klientem v cizím jazyce během vyšetření i ošetření a to specificky podle věkové skupiny (vyšetření a ošetření dítěte, dospělého, těhotné ženy, seniora), 9. podrobně ovládá anatomii a fyziologii orgánů dutiny ústní, 10. podrobně dokáže popsat příznaky a léčbu onemocnění měkkých i tvrdých tkání dutiny ústní, 11. dokáže popsat ortodontické anomálie chrupu, 12. dokonale zvládne instruovat pacienta v cizím jazyce o hygieně dutiny ústní, dokáže motivovat klienta v oblasti prevence onemocnění dutiny ústní a chrupu. Obsah modulu 1. Pojmy vztahující se k problematice zdraví a zdravému životnímu stylu. 2. Základy všeobecné anatomie (kostra, svaly, tělní systémy). 3. Profil dentální hygienistky (příprava na povolání, pracovní náplň). 4. Zásady první pomoci. 5. Základy farmakologie a podávání léků. 6. Stomatologická zařízení a pracovní činnost v nich. 7. Stomatologické nástroje, přístroje a práce s nimi. 8. Vyšetření klienta. 9. Anatomie dutiny ústní a chrupu. 10. Onemocnění závěsného aparátu zubu. 11. Zubní kaz. 12. Ortodontické anomálie chrupu. 13. Ústní hygiena (motivace, instruktáž). 14. Prevence ve stomatologii (hygiena, fluoridace, výživa a recall systémy). Doporučené postupy výuky semináře, praktická cvičení, samostudium Způsob hodnocení výsledků studentů referát, písemný test, ústní zkouška Studijní literatura Základní DOLEŽALOVÁ, M. Gesundheitswesen und Krankenpflege. Hradec Králové: Střední zdravotnická škola a Vyšší zdravotnická škola, 1997. DUSILOVÁ, D. A KOL. Sprechen Sie Deutsch pro zdravotnické obory. Praha: Polyglot, 2004. ISBN 80-86195-32-5 KARASOVÁ, E. Němčina pro zdravotnické sestry. Praha: Informatorium, 2004. ISBN 807333-027-X Doporučená GABA Deutschland, Spezialist für orale Prävention: Willkommen bei GABA Deutschland. LÉVY-HILLERICH, D. UND KOL. Kommunikation in sozialen und medizinischen Berufen. Plzeň: Fraus,2004. ISBN 80-7238-289-6 SOJÁK, K. Němčina pro vyšší zdravotní školy a bakalářské studium. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. ISBN 80-86432-84-X www.gaba-dent.de. [online]. [cit. 2014-02-24].

Poznámky Předpokládá se výběr z učiva v uvedených publikacích

27

Vyšší odborná škola zdravotnická Vzdělávací program:


Název modulu

MEDICÍNSKÁ TERMINOLOGIE

Délka modulu

64 hodin


0/64

Typ modulu Vstupní předpoklady

Povinný ANF

Kód modulu

MET

Platnost od Způsob ukončení Počet kreditů Pojetí modulu

1.9.2014 Zkouška 4 Činnostní

Stručná anotace vymezení cíle Výuka ve vyšším odborném vzdělávání rozvíjí jazykové znalosti získané ve střední škole na úroveň B2 (popř.C1). Studenti jsou schopni porozumět hlavním myšlenkám složitých textů týkajících se odborných témat i odborně zaměřených diskusí ve svém oboru. Studenti si upevní komunikační dovednosti nejen v ústním, ale i písemném styku (životopis, žádost, zdravotní dokumentace). Umí přeložit s pomocí slovníku přiměřeně náročný odborný text. Výuka vytváří předpoklady pro pracovní uplatnění absolventů, při komunikaci s klientem, jeho rodinou, spolupracovníky, při zahraničních stážích. Klíčové kompetence Po ukončení modulu student:  Racionálně se učit cizí jazyk.  Plánovat a koordinovat se v učení.  Dodržovat jazykovou a stylistickou normu  Pracovat efektivně s různými druhy informací, (latinsko-český slovník, stručný lékařský slovník, odborné nebo jazykové příručky).  Získávat a písemně zpracovávat informace z odborného textu. Předpokládané výsledky Po absolvování modulu student: 1. zná latinské, řecko–latinské termíny z oblasti anatomie, kliniky a patologie 2. z hlediska jejich významu a správně je používat, 3. zná stavbu a správné použití medicínských termínů, jejich strukturní vzorce a determinační vztahy, 4. umí správně odhadnout neznámé termíny „ PER ANALOGIAM“ a orientuje se v běžných termínech lékařské praxe, 5. chápe základní mechanizmy latinské gramatiky, 6. čte s porozuměním přiměřeně náročný odborný text, 7. má základ pro odbornou část anglického jazyka „ MEDICAL TERMINOLOGY“, 8. je schopen přesného, výstižného a logického vyjadřování. Obsah modulu 1. Latinská gramatika. 2. Výslovnost 3. Tvarosloví 4. Substantiva I. –V. deklinace 5. Slovesa I. – V. konjugace, sloveso esse 6. Adjektiva I., II., III. Deklinace, participia prézentu, chemická názvosloví 7. Číslovky základní 1 – 1000, řadové 1 – 20, číslovky podílné a násobné 8. Latinské préfixy, sufixy, slova složená 28

9. Práce s odborným textem, lékařským slovníkem a jinými jazykovými příručkami 10. Receptura, diagnóza 11. Nácvik aktivního užívání latinské terminologie v odborné komunikaci s důrazem na terminologii Doporučené postupy výuky praktická cvičení, samostudium Způsob hodnocení výsledků studentů referát, písemný test, ústní zkouška Studijní literatura Základní KÁBRT, J. Jazyk latinský 1. Praha, 2013. ISBN 978-80-7333-103-0 Doporučená KÁBRT, J., CHLUMSKÁ, E. Úvod do lékařské terminologie. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0124-9 KÁBRT, J., VALACH, V. Stručný lékařský slovník. Praha:AVICENUM, 1984. KOZLÍKOVÁ, D., PLAŠILOVÁ, J. Základy latinské lékařské terminologie. Pro bakalářský program studia na lékařské fakultě. Praha: Karolinum, 2001. ISBN 80-246-0059-5 SVOBODOVÁ, D. Terminologiea medicae vestibulum. Úvod do řecko – latinské terminologie pro studenty bakalářských oborů na 1. LFUK. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 8071847372 VOKURKA, M., HUGO, J. Praktický slovník medicíny. Praha: MAXDORF JESSENIUS, 2004. ISBN 80-7345-009-7 VOKURKA, M., HUGO, J. Velký lékařský slovník. Praha : MAXDORF JESSENIUS, 2002. ISBN 80-85912-77-5 Poznámky Předpokládá se výběr z učiva v uvedených publikacích

29



Název modulu

ANATOMIE A FYZIOLOGIE

Délka modulu

160 hodin

Přednášky / cvičení Typ modulu Vstupní předpoklady

Kód modulu

ANF

1.9.2014 Platnost od Způsob Zkouška 128/32 ukončení 6 Počet kreditů Povinný Kombinovaný Pojetí modulu Obecné znalosti středoškolské chemie, fyziky, biologie, MET

Stručná anotace vymezení cíle Předmět Anatomie a fyziologie je řazen mezi povinné předměty oboru. Anatomie a fyziologie jsou základními kameny biomedicínského vzdělání. Anatomie jakožto věda zabývající se stavbou organismu aktivně buduje slovník medicínské terminologie, rozvíjí prostorovou představivost, rozvíjí schopnost učit se na základě podobností. S anatomií je úzce spojena fyziologie vysvětlující funkce jednotlivých orgánů v logickém vztahu k celku. Cílem předmětu je vytvoření pro praxi použitelných konkrétních představ o stavbě a funkci lidského těla. Vzhledem k zaměření tohoto oboru je největší důraz kladen na systémovou a regionální anatomii hlavy a krku. Klíčové kompetence Po ukončení modulu student:  Dovede vytvářet přesné a trvalé konkrétní představy o stavbě a funkci lidského těla zejména ve vazbě na dutinu ústní.  Uplatňuje získané vědomosti v dalších odborných předmětech.  Rozvíjí prostorové představivosti.  Pracuje s velkým objemem údajů – rozvíjí schopnost učit se na základě nacházení podobností mezi celky.  Automaticky používá anatomických termínů.  Dovede si představit komplexnosti vztahů mezi jednotlivými systémy lidského těla. Předpokládané výsledky Po absolvování modulu student: 1. zná systematickou anatomii hlavy a krku včetně topografických vztahů zejména ve vazbě na dutinu ústní, 2. umí lokalizovat kosti obličejové a mozkové části lebky pro rentgenové snímkování, 3. zná uložení a funkci žvýkacích a mimických svalů, 4. zná průběh a uložení hlavních cév hlavy a krku, 5. zná hlavové nervy a chápe anatomický podklad anestézie v zubním lékařství, 6. je schopen orientace v krajinách těla pomocí povrchově identifikovatelných struktur, 7. aktivně používá anatomickou nomenklaturu, 8. chápe základní fyziologické mechanismy, 9. chápe význam fyziologických dějů ve vztahu k celku. Obsah modulu 1. Úvod do anatomie a fyziologie, základní pojmy, historie oborů a jejich obsah 30

a význam. 2. Základy anatomického názvosloví, orientace na lidském těle. 3. Buňka, tkáň, orgán, orgánová soustava, organismus; zevní a vnitřní prostředí organismu. 4. Pohybový systém: tvar, vývoj a růst kostí, význam kostní tkáně ve vztahu k vnitřnímu prostředí; přehled kostry lidského těla. Podrobněji kosti lebky (včetně prostorů) a páteře (zejména krční). Obecná stavba kloubů, temporo-mandibulární kloub. 5. Svalový systém: stavba, složení a fyziologie svalů, přehled svalů lidského těla. Podrobněji svaly hlavy (žvýkací, mimické) a krku. 6. Trávicí systém: obecný princip a stavba, popis jednotlivých oddílů, podrobněji dutina ústní, hltan. Příjem a zpracování potravy; Trávení potravy v jednotlivých oddílech trávicího traktu. Pankreas, játra, pobřišnice. 7. Fyziologie výživy; složení potravin, energetická hodnota potravin, bazální metabolismus. Vitamíny – rozdělení, význam a potřeba. 8. Krev a krevní oběh; složení, množství a význam krve. Stavba a typy cév. Principy cirkulace. Srdce – tvar, uložení, činnost. Cévní systém, podrobněji cévy hlavy a krku. Krevní tlak. EKG (orientačně). Lymfatický systém. Imunitní systém. 9. Dýchací systém; dýchací orgány – nosní dutina, paranasální dutiny, hrtan, průdušnice, průdušky, plíce. Fyziologie dýchání. 10. Nervový systém; stavba nervové buňky a synapsí. Obecná stavba CNS a obecné základy nervové činnosti – reflexy. Smyslová ústrojí. Vyšší nervová činnost. Hlavové nervy – podrobněji inervace obličeje a dutiny ústní. Anatomický podklad anestezie v zubním lékařství. Vegetativní nervový systém. 11. Žlázy s vnitřní sekrecí; popis endokrinního systému, jeho stavby a funkce. Hormony. 12. Močový systém a vylučování. Význam ledvin v regulaci vnitřního prostředí. 13. Pohlavní systém; reprodukční systém muže a ženy. Gravidita. Pohlavní choroby. 14. Kožní systém; stavba a funkce kůže, přídatné kožní orgány. Cvičení: 1. praktická výuka jednotlivých anatomických struktur kostí 2. praktická výuka jednotlivých anatomických struktur lebky 3. cvičení prostorové orientace v oblasti obličeje a dutiny ústní s využitím lebky 4. praktická výuka jednotlivých anatomických struktur zubů 5. rozeznávání a detailní popis korunek a radixů jednotlivých typů zubů na extrahovaných zubech, jednoduchý nákres s důrazem na hlavní rozlišovací znaky podle paměti 6. práce s výukovými modely, anatomickými mapami a atlasy v přímé návaznosti na právě probírané systémy. Doporučené postupy výuky Výuka anatomie a fyziologie probíhá hlavně na teoretické bázi. V zimním období se po nutném obecném úvodu soustřeďujeme na studium hlavy a krku s největším důrazem na struktury dutiny ústní. Tyto znalosti mohou studenti okamžitě využít v jiných předmětech. V letním období jsou probírány jednotlivé systémy dle běžného schématu. Pro výuku je nezbytná bohatá obrazová dokumentace s využitím datavideoprojekce či v rámci přednášky praktická ukázka skutečných preparátů (např. lebka) nebo modelů. Je možno zařadit i exkurse do odborných ústavů. Způsob hodnocení výsledků studentů Písemný test, ústní zkoušení 31

Studijní literatura Základní ČÍHÁK, R. Anatomie I – 3., upravené a doplněné vydání. Praha: Grada 2011, ISBN 978-80-247-3817-8 ČÍHÁK, R. Anatomie II – 2., upravené a doplněné vydání. Praha: Grada 2012, ISBN 978-80-247-0143-1 ČÍHÁK, R. Anatomie III – 2., upravené a doplněné vydání. Praha: Grada 2004, ISBN 978-80-247-1132-4 DYLEVSKÝ, I. Somatologie. Učebnice pro zdravotnické školy a bakalářské studium. Olomouc: EPAVA, 2000. ISBN 80-86297-05-5 ROKYTA, R., MAREŠOVÁ, D., TURKOVÁ, Z. Somatologie I. a II. Učebnice pro střední a vyšší odborné zdravotní školy. Praha: Eurolex Bohemia, 2003. ISBN 80-86432-49-1 Doporučená FENEIS, H. Anatomický obrazový slovník. Praha: Grada, Avicenum, 1996.NETTER, F. H. Anatomický atlas člověka. Praha: Grada Avicenum, 2004, ISBN 80-247-0517-6 ROKYTA, R. Fyziologie Praha: ISV nakladatelství, 2000, ISBN 80-85866-45-5 SILBERNAGL, S., DESPOPOULOS A. Atlas fyziologie člověka. Praha: Grada, 2004.TROJAN, S. Lékařská fyziologie. Praha: Grada, 2004, ISBN 80-247-0512-5 Poznámky Předpokládá se výběr z učiva v uvedených publikacích

32




48/0


Povinný ANF, MET

PATOLOGIE 48 hodin


PAT 1.9.2014 Zkouška 4 Poznatkový

Stručná anotace vymezení cíle Patologie je zařazena mezi povinné předměty oboru. Obecným cílem předmětu je získání základů znalostí z oboru patologie, potřebných pro studium odborných předmětů a pro budoucí povolání. Základní znalosti z patologie jsou nezbytné k pochopení odborné zdravotnické literatury i výkladu v dalších odborných předmětech, a tím zvyšují jistotu studentů jak při studiu odborných předmětů, tak v praktické výuce na klinických pracovištích a následné praxi. Cílem výuky je osvojení základních znalostí změn v těle člověka, které vznikají při různých nemocech. Klíčové kompetence Po ukončení modulu student:  Pomáhá zařadit jednotlivá onemocnění do určitého systému.  Učí uvažovat v širokých medicínských souvislostech.  Je schopen na základě systematického myšlení orientovat se v diferenciální diagnostice chorob.  Na základě stanovení správné diagnózy pak provádět i racionální a efektivní léčení. Předpokládané výsledky Po absolvování modulu student: 1. rozumí latinským, řeckým a řecko-latinským termínům z oblasti patologie, zná jejich význam a správně je používá i v klinické praxi, 2. chápe základní mechanismy vedoucí ke vzniku chorob, 3. zná klinické projevy nemocí včetně histopatologie ústních a obličejových tkání, 4. orientuje se v diferenciální diagnostice chorob orofaciální oblasti, 5. zná příčinné a rizikové faktory vzniku chorob, a to umožňuje provádět u jednotlivých onemocnění účinná léčebná a preventivní opatření. Obsah modulu 1. Obecná patologie: metody patologie, buněčný základ patologických změn. 2. Obecné regresivní a metabolické změny tkání, včetně poruch metabolismu minerálů a vzniku pigmentací. 3. Poruchy oběhu krve a lymfy. 4. Zánět. 5. Progresivní změny. 6. Onkologie. 7. Etiologické faktory onemocnění. 8. Speciální patologie orofaciální oblasti: záněty bakteriálního, virového a mykotického původu. 9. Imunologicky podmíněná onemocnění: hypersensitivita, autoimunitní nemoci. 10. Onemocnění vzniklá poruchou vývoje. 33

11. Hypertrofie a hyperplasie. 12. Benigní epitelové nádory sliznice a kůže. 13. Prekancerózy a maligní epitelové nádory sliznice a kůže. 14. Benigní nádory měkkých tkání mesenchymálního původu. 15. Maligní nádory měkkých tkání mesenchymálního původu. 16. Onemocnění slinných žláz včetně nádorů. 17. Odontogenní a neodontogenní cysty a nádory. 18. Pigmentované léze sliznice dutiny ústní a kůže. 19. Onemocnění kostí a vaziva včetně nádorů. 20. Záněty a nádory lymfatických uzlin (Hodgkinův lymfom, nonhodgkinské lymfomy, leukémie). Doporučené postupy výuky přednášky doplněné vizuálními ukázkami Způsob hodnocení výsledků studentů písemný test, ústní zkoušení Studijní literatura Základní BÁRTOVÁ, J. Patologie pro bakaláře. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0794-8 MAČÁK J, MAČÁKOVÁ J, DVOŘÁKOVÁ J. Patologie. 2. dopl. vyd., Praha: Grada, 2012. ISBN – 13: 978-80-247-3530-6 MIŘEJOVSKÝ, P., BEDNÁŘ, B. Obecná patologie. Praha, 1997. ISBN 80-7184-468-3 WOTKE, J. Patologie orofaciální oblasti. Praha: Grada Publishing, 2001. ISBN 80-7169-975-6 Doporučená POVÝŠIL, C. a kol. Speciální patologie 1 díl. Praha: Karolinum, 2004 ISBN 80-246-0951 SILBERNAGEL, S. – LANG, F. Atlas patofyziologie člověka. Praha: Grada Avicenum, 2000. ISBN 80-7169-968-3 STŘÍTĚSKÝ J. Patologie – učebnice pro zdravotnické školy a bakalářské studium. 1. vyd., Epava: Olomouc. 2001. ISBN – 10 : 80-86297-06-3 Poznámky Předpokládá se výběr z učiva v uvedených publikacích

34




80/16


Povinný Obecné znalosti středoškolské chemie

CHEMIE 96 hodin


CHE 1.9.2014 Zkouška 3 Kombinovaný

Stručná anotace vymezení cíle Cílem modulu je poskytnou studentům poznatky nezbytné pro studium odborných předmětů. Chemie učí rozumět stomatologickým materiálům a dalším látkám používaným v zubním lékařství, v dentální hygieně a ve výživovém poradenství. Učivo umožňuje utřídit si znalosti z obecné a anorganické, organické chemie a biochemie, zobecnit je a použít ke studiu odborných předmětů. Klíčové kompetence Po ukončení modulu student:  Má přesné a trvalé konkrétní představy o stavbě a vlastnostech chemických sloučenin významných v dentální hygieně a stomatologii.  Umí uplatnit znalosti o směsích, druzích roztoků a jejich složení, o principech acidobazické rovnováhy.  Zná význam biogenních prvků a přírodních látek pro člověka a těchto znalostí dovede vyžít ve výživovém poradenství.  Dovede využít vědomostí o složení, struktuře a rozkladu sacharidů, proteinů a lipidů a o metabolizmu sacharidů, lipidů a bílkovin v dalších odborných předmětech i ve výživovém poradenství.  Chápe účinek chemických látek na organizmus.  Umí uplatnit získané vědomostí v dalších odborných předmětech.  Má schopnost získávat informace a pracovat s nimi, sledovat nové poznatky a trendy v oboru.  Chápe potřebu všestranně celoživotně se vzdělávat, pracovat s odbornou dokumentací. Předpokládané výsledky Po absolvování modulu student: 1. aplikuje a osvojí si znalosti z obecné, anorganické, organické chemie a biochemie do ošetřovatelství v dentální hygieně a ve stomatologii, 2. shrnuje a zobecňuje poznatky z anorganické chemie a organické chemie v materiálech a léčivech používaných ve stomatologii, 3. syntetizuje znalosti o složení, struktuře a metabolizmu glycidů, proteinů a lipidů. Obsah modulu 1. Obecná chemie Pojem hmoty (látka, pole). Směsi, roztoky, čisté látky. Molekulová stavba látek. Periodická soustava prvků. Chemická vazba. Roztoky, disperzní soustavy. Rozpouštění. Roztoky a jejich dělení. Vyjadřování koncentrace roztoků. 35

Chemický děj. Rychlost chemických reakcí. Katalyzátory. Fotosyntéza. Oxidačně redukční reakce. Protolytické reakce. Difúze, osmóza, osmotický tlak. Disociace, ionizace. 2. Základní anorganické sloučeniny Oxidy, kyseliny, zásady, soli. Významné prvky a sloučeniny pro člověka z hlediska stomatologie, zejména:. voda, peroxid vodíku, halogeny zejména fluor, dusík, fosfor, arsen, fosforečnany, uhlík, síra, uhličitany, pufrovací systémy, kovy, slitiny používané ve stomatologii, amalgámy, alkalické kovy, kovy alkalických zemin, sádra, mineralizace, remineralizace, demineralizace. Keramické hmoty. Biogenní prvky, jejich zdroje, deficience a nadbytek. Stopové prvky, jejich zdroje, deficience a nadbytek. Latinské názvosloví, medicínská chemická terminologie. 3. Organická chemie Uhlovodíky. Deriváty uhlovodíků (alkoholy, ethery, aldehydy, ketony, chinony, karboxylové kyseliny, soli, estery, halogenderiváty, thioderiváty, amidy, nitrily). Heterocyklické sloučeniny. Rozdělení podle heteroatomů a podle četnosti cyklu. Purinové a pyrimidinové zásady. Plasty ve stomatologii, zpracování dentální plasty Léčiva – přehled významných léčiv ve stomatologii, 4. Přírodní látky Lipidy jednoduché a složené. Glyceridy – složení, struktura, vlastnosti. Vosky, složené lipidy. Izoprenoidy. Terpeny. Steroidy. Alkaloidy. Sacharidy, rozdělení, význam ve stomatologii a racionální výživě. Monosacharidy, funkční skupiny, reakce funkčních skupin, hemiacetálová vazba. Acetálová vazba. Disacharidy. Ostatní glykosidy. Oligosacharidy. Polysacharidy. 5. Základy biochemie Enzymy, klasifikace, názvosloví, složení, funkce, faktory ovlivňující aktivitu enzymů, regulace enzymové aktivity. Vztah koenzymů a vitaminů. Energetika biochemických procesů, typy metabolizmu. Metabolizmus sacharidů. Odbourávání sacharidů. Glykolýza. Citrátový cyklus. Kvašení. Regulace metabolizmu. Metabolismus lipidů. Oxidace mastných kyselin. Syntéza mastných kyselin. Vztah mezi metabolizmem sacharidů a lipidů. Nukleové kyseliny a syntéza bílkovin. Struktura nukleových kyselin. Molekulární základ dědičnosti. Replikace. Transkripce. Translace. Bílkoviny, složení a funkce. Aminokyseliny, proteiny. Peptidová vazba. Složení a struktura bílkovin. Kolagen. Metabolizmus bílkovin. Semináře: 1. Roztoky, koncentrace roztoků, ředění roztoků, výpočty. 2. Acidobazické reakce, pH - obecné metody měření, výpočty. 36

3. Redoxní reakce – vyčíslování rovnic. 4. Chemické názvosloví, latinské chemické názvosloví, lékařská chemický terminologie. 5. Léčiva ve stomatologii. 6. Lipidy, glycidy, proteiny. 7. Plasty. 8. Složky racionální výživy z hlediska chemie. Význam vitaminů, stopových prvků. Doporučené postupy výuky přednášky, semináře, samostudium Způsob hodnocení výsledků studentů test, ústní zkouška Studijní literatura Základní KAPLAN, P., TÁBORSKÁ, E., DOSTÁL, J. Chemie a biochemie pro bakaláře. Brno: MU, 1999. ISBN 80-210-2190-X MATOUŠ, B.: Základy lékařské chemie a biochemie. Praha, Galén 2010, ISBN 978-80-7262-702-8 VACÍK, J., BARTHOVÁ, J., PACÁK, J., STRAUCH, B., SVOBODOVÁ, M., ZEMÁNEK, F. Přehled středoškolské chemie. Praha: SPN, 1999. ISBN 80-7235-108-7 Doporučená ČIPERA, J. Základy obecné chemie. Praha: SPN, 1980, 336 s. KOLEKTIV. Biochemie. Praha: ILF, 1980 ODSTRČIL, J. Chemie pro zdravotnické školy I. Brno: IDVPZ, 2000, 186 s. ISBN 80-7013-316-3 PACÁK, J. Úvod do studia organické chemie. Praha: SPN, 1980, 304 s. PACÁK, J. Vybrané kapitoly z organické chemie. Praha: PÚP, 1982. Poznámky Předpokládá se výběr z učiva v uvedených publikacích

37

Vyšší odborná škola zdravotnická Vzdělávací program Název modulu Délka modulu



56/0

FARMAKOLOGIE 56 hodin

Povinný ANF, CHE, MET


FAR 1.9.2014 Zkouška 2 Poznatkový

Stručná anotace vymezující cíle Cílem předmětu je seznámit studenty se všeobecnou farmakologií, s léčivy používanými v medicíně, obzvlášť s těmi, které mají vztah k oboru. Student si osvojí vztahy mezi složením léčiv a jejich účinky, získá základní informace o jejich působení, včetně vedlejších účinků. Klíčové kompetence Po ukončení modulu student:  Získá přehled o léčivých přípravcích, lékových formách a způsobu jejich podávání, mechanismu jejich působení včetně nežádoucích účinků.  Získá přehled základních farmakologických skupin léků a jejich účinků.  Podle anamnézy rozpozná pacienty představující zvýšené riziko při ošetření dentální hygienistkou.  Rozpozná příznaky drogové závislosti a reakce pod vlivem návykových látek.  Získá podrobný přehled dezinfekčních látek přírodních i syntetických používaných dentální hygienistkou, lokálních anestetik a analgetik – jejich indikaci, působení a nežádoucí účinky. Předpokládané výsledky Po absolvování modulu student: 1. zná základní informace o vývoji léčivých přípravků, lékových formách a způsobech jejich podávání, faktory ovlivňující účinky léčiv, jejich vedlejší a nežádoucí účinky, 2. dokáže vysvětlit a rozlišit základní farmakokinetické a farmakodynamické pojmy a principy, 3. na základě získání lékové anamnézy dokáže rozlišit rizikové skupiny pacientů v ordinaci DH, 4. dokáže aplikovat léčiva používaná v ordinaci DH. Obsah modulu 1. Definice a dělení oboru, základní pojmy a normy. 2. Vývoj léčivých přípravků a jejich registrace v ČR. 3. Léčivé přípravky, lékové formy a způsoby jejich podávání. 4. Farmakodynamika. 5. Základní farmakokinetické pojmy a principy. 6. Faktory ovlivňující účinky léčiv. 7. Vedlejší a nežádoucí účinky léčiv. 8. Farmakologie centrální nervové soustavy. a. Celková anestetika b. Hypnotika a sedativa c. Analgetika d. Antiepileptika e. Stručný přehled psychofarmak f. Návykové látky

38

9. Farmakologie periferního nervového systému. a. Lokální anestetika 10. Farmakologie oběhové soustavy. a. Kardiotonika b. Antihypertenziva c. Antikoagulancia d. Antiagregancia 11. Prevence a terapie infekčních onemocnění. a. Antiseptika b. Chemoterapeutika c. Antibiotika 12. Antialergika. a. Antihistaminika b. Antiastmatika c. Kortikoidy 13. Imunosupresiva. 14. Roztoky používané k dezinfekci dutiny ústní. 15. Fluoridové přípravky. Doporučené postupy výuky Přednáška Způsob hodnocení výsledků studentů písemný test, ústní zkouška Studijní literatura Základní HYNIE, S.: Farmakologie v kostce, Praha, Triton 2011, ISBN 8072541811 PERLÍK, F., Základy farmakologie, 2. Vyd. Praha: Galén 2011. ISBN 978-80-7262-759-2 SLÍVA, J., Farmokologie, 1. Vyd. Praha: Triton 2011. ISBN 978-80-7387-500-8 ŠČIGEL, V., Repetitorium klinické farmakologie pro praxi zubního lékaře, Praha: Havlíček Brain Team, 2010. ISBN 978-80-87109-20-5 ŠČIGEL, V., Lokální anestezie v praxi zubního lékaře, Praha: Quintessenz, 2004. ISBN 80903181-4-2 Doporučená HEINZ, L., KLAUS, M., LUTZ, H., Barevný atlas farmakologie. vyd. 4, české Praha: Grada 2012. ISBN 978-80-247-3908-3 HYNIE, S. Farmakologie pro bakalářské studium díl 1. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-184-6 HYNIE, S. Farmakologie pro bakalářské studium díl 2. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-185-4 HYNIE, S. Farmakologie v kostce. 2. přepracované vydání. Praha: Triton, 2001. ISBN 80-7254-181-1 HYNIE, S. Základy farmakologie. 1. vydání. Praha: Triton,1999. ISBN 80-7254-048-3 VIŠŇOVSKÝ, P. Farmakologie do kapsy. Praha: Maxdorf, 1998. ISBN 80-85800-45-4 Poznámky předpokládá se výběr z učiva v uvedených publikacích

39

Vyšší odborná škola zdravotnická Vzdělávací program


Název modulu

MIKROBIOLOGIE A EPIDEMIOLOGIE

Délka modulu

80 hodin


80/0


Povinný ANF, MET

Kód modulu

MIE


1.9.2014 Zkouška 6 Poznatkový

Stručná anotace vymezení cíle Modul Mikrobiologie a epidemiologie je zaměřen na objasnění vzájemného působení mikroorganizmů a makroorganizmu a na využívání kladných vlivů prostředí k účinné prevenci tj. předcházení a zamezení vzniku infekčních chorob. Výuka organicky spojuje základy souvisejících oborů - imunologie a hygieny v rámci prevence a ochrany veřejného zdraví. Klíčové kompetence Po ukončení modulu student:  Využívá znalostí k motivaci klienta (patogeneze zubního kazu a parodontopatií).  Osvojuje si terminologie (profylaxe, prevence, minimální intervence apod.).  Racionálně a individuálně přistupuje ke klientům (včetně pacientů se zdravotním  handicapem).  Správně indikuje metody prevence, profylaxe, prediktivních a diagnostických testů.  Rozvíjí profesní stránky osobnosti.  Rozvíjí logického myšlení.  Aplikuje teoretické poznatky v praxi. Předpokládané výsledky Po absolvování modulu student: 1. získá znalosti o infekčních agens, a o průběhu infekčních onemocnění. Dále umí charakterizovat jednotlivé druhy mikroorganizmů a definovat jejich význam v souvislosti s výskytem infekčních onemocnění, 2. získá poznání o biologických a specificky imunologických mechanizmů v oblasti teoretické i v oblasti diagnostických prostředků a léčby pacientů, 3. bude mít znalosti v epidemiologii o příčinných souvislostech, které jsou základem pro preventivní opatření. bude znát konkrétní cesty přenosu infekčních onemocnění, jejich vzniku a šíření i o prevenci před nozokomiálními nákazami, 4. dovede využít informace vedoucí k pochopení vlivu životního prostředí a životních podmínek pro zdraví člověka i populace a vedoucí ke zvýšení hygienické úrovně ve všech oblastech lidské pracovní činnosti, zvláště v oblasti zdravotnické. Obsah modulu (zahrnuje mikrobiologii, epidemiologii, imunologii a hygienu) 1. Okruh mikrobiologie- základní znalosti o morfologických a biochemických vlastnostech mikroorganizmů a jejich funkcí nejen ve vnějším prostředí ale hlavně v lidském těle (epifytické, saprofytické, symbiotické, parazitické a patogenní). 2. Informace o diagnostických možnostech . 3. Obecná epidemiologie zahrnuje informace o studiu výskytu infekčních nemocí v lidské populaci, o procesu jejich šíření a o faktorech ovlivňujících jejich výskyt. 40

4. Speciální epidemiologie předkládá rozdělení a konkretizaci infekčních onemocnění. 5. Okruh imunologie objasňuje nejen imunitní systém člověka, ale jak funguje, a jaká je i podstata patologických dysregulací a jaké jsou terapeutické prostředky. 6. Okruh hygieny informuje o zákonitostech vztahů mezi člověkem a vnějším prostředí, o rizikových faktorech v životním i pracovním prostředí i o způsobu života. 7. Zahrnuje i konkrétní hygienické požadavky na provoz zdravotnického zařízení, především na stomatologickou praxi. Doporučené postupy výuky výklad, vysvětlení a osvojení pojmů a definic a jejich správná interpretace, pochopení mikrobiologicko-epidemiologických souvislostí pro prevenci a ochranu zdraví, ukázky preparátů mikrobiologických, diagnostických půd, obrazový a fotografický materiál v oblasti odborné a ukázka propagačních materiálů v oblasti prevence, návštěva či instruktáž na specializovaném mikrobiologickém pracovišti Způsob hodnocení výsledků studenta po výuce jednotlivých okruhů v modulu – orientační písemný test. po ukončení zimního (letního) období – písemný test. po ukončení letního období ústní zkoušku. známkovací hodnotový systém : výborně, velmi dobře, dobře. Studijní literatura Základní GÖPFERTOVÁ D., PAZDIORA P., DÁŇOVÁ J., : Epidemiologie infekčních onemocnění, Praha, UK, 2002, ISBN 80-246-0452-3 GÖPFERTOVÁ, J., JANOVSKÁ, D., DOHNAL, K., MELICHARČÍKOVÁ, V., Mikrobiologie, imunologie, epidemiologie, Praha: Triton, 2002, ISBN 80-7254-223-0 PODSTATOVÁ, H. Mikrobiologie, epidemiologie, hygiena. Olomouc: Epava, 2001. ISBN 80-86297-07-1 PODSTATOVÁ, H. Hygiena provozu zdravotnických zařízení a nová legislativa. Olomouc: Epava, 2002. ISBN 80-86297-10-1 SCHINDLER, J.: Mikrobiologie – pro studenty zdravotnických oborů, Praha, Grada 2010. ISBN 978-80-247-3170-4 Doporučená BEDNÁŘ, M.: Lékařská mikrobiologie, bakteriologie, virologie, parazitologie, Praha: Triton. 2011. ISBN 859-4-315-0528-0 BENCKO, V., a kol., Hygiena a epidemiologie: učební texty k seminářům a praktickým cvičením pro studijní obor Zubní lékařství. Praha: Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1129-5 HOŘEJŠÍ, V., : Základy imunolgie, Praha, Triton, 2002, ISBN 80-7254-215-X MATOUŠKOVÁ, I., Nemocniční nákazy ve stomatologii. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, ISBN 80-244-1117-2 PATOČKA, F. Lékařská mikrobiologie. Praha: Avicenum,1970. ROLNÝ, D. A KOLEKTIV. Mikrobiologie, epidemiologie a hygiena. Praha: Avicenum, 1981. VOTAVA, M.: Lékařská mikrobiologie obecná, Brno, Neptun, 2001, ISBN 80-902896-2 Poznámky Předpokládá se výběr z učiva v uvedených publikacích

41

Vyšší odborná škola zdravotnická Vzdělávací program: Název modulu


Délka modulu

32 hodin

ORÁLNÍ HISTOLOGIE

Kód modulu

OHI

1.9.2014 Platnost od Zkouška Způsob ukončení 16/16 Přednášky / cvičení 2 Počet kreditů Povinný Kombinovaný Typ modulu Pojetí modulu Obecná znalost středoškolské biologie. Vstupní předpoklady Stručná anotace vymezující cíle Obecným cílem předmětu Orální histologie je získání znalostí normální stavby a normálního vývoje orgánů orofaciální oblasti zejména jako základu pro navazující výuku patologie. Výuka orální histologie je základním předpokladem pro pochopení vzájemných souvislostí struktury a funkce tkání a orgánů na mikroskopické úrovni, a významně tak doplňuje znalosti získané v předmětu anatomie a fyziologie. Poskytuje studentům nutný soubor odborných znalostí nejen pro další vzdělávání, ale i pro výkon povolání. Cílem výuky je seznámení s účelem histologie, základními principy zpracování materiálu pro histologické vyšetření, histologickou nomenklaturou, mikroskopickou stavbou tkání a orgánů, jejich normálním vývojem, základními vývojovými vadami a přestavbovými mechanismy. Klíčové kompetence Po ukončení modulu student:  Pochopí význam histologického vyšetření v diagnostice patologických procesů.  Porozumí zásadám odběru vzorku pro histologické vyšetření.  Pochopí stavbu a funkci jednotlivých tkání.  Formuluje popis struktury tkání a orgánů s použitím odborných termínů.  Pracuje s mikroskopem.  Zvládá popis složení orgánů z tkání a je schopen porozumět jejich funkci v konkrétních orgánech.  Zvládá popis základních dějů při vývoji orofaciální oblasti.  Charakterizuje základní vývojové vady orofaciální oblasti.  Srozumitelně vysvětluje děje, které vedou k nápravě abnormálního uložení zubu v čelisti.  V konfrontaci s ústním a písemným zkoušením hodnotí svůj pokrok v učení.  Spojuje znalosti získané při výuce orální histologie se znalostmi z jiných předmětů a zdrojů a s jejich pomocí si vytvoří komplexní znalost. Předpokládané výsledky Po absolvování modulu student: 1. zná zásady odběru a zpracování materiálu pro histologické vyšetření, 2. zná stavbu, funkci a vlastnosti tkání, 3. umí správně používat mikroskop, 4. umí v mikroskopu identifikovat základní struktury, 5. zná stavbu a funkční význam orgánů dutiny ústní, 6. zná stavbu a funkci orgánů souvisejících s dutinou ústní, 7. zná základy ontogeneze orofaciální oblasti, 8. zná základní vývojové vady, chápe mechanismus jejich vzniku, 9. rozumí mechanismu přestavbových pochodů při nápravě abnormálního uložení zubu. 42

Obsah modulu 1. Základy histologické techniky. 2. Stavba a funkce tkání. 3. Obecná stavba sliznice dutiny ústní. 4. Stavba slinných žláz. 5. Stavba jazyka, rtu, orgánu čichu a chuti. 6. Orgány Waldeyerova mízního okruhu. 7. Stavba zubu a závěsného aparátu. 8. Vývoj orofaciální oblasti. 9. Vývoj zubu. 10. Vrozené vývojové vady. 11. Přestavbové pochody při nápravě abnormálního uložení zubu. Cvičení: 1. Práce s mikroskopem. 2. Techniky mikroskopování. 3. Manipulace s preparáty, jejich ukládání. 4. Mikroskopování jednotlivých preparátů. 5. Popis struktur viditelných při mikroskopování. Doporučené postupy výuky přednášky doplněné promítáním histologických preparátů, mikroskopování preparátů, samostudium, práce s odbornými texty Způsob hodnocení výsledků studentů v průběhu období ústní zkoušení a písemné testy, závěrečná ústní zkouška Studijní literatura Základní KLIKA, E. A KOLEKTIV Embryologie. Praha: Avicenum, 1985. KLIKA, E. A KOLEKTIV Histologie. Praha: Avicenum, 1985. LÜLLMANN- ROACH, R.: Histologie, Praha, Grada 2012, ISBN 978-80-247-3729-4 Doporučená HORKÝ, D. - ČECH, S. Mikroskopická anatomie. II vyd., nezměněné. Brno : Vydavatelství MU, 2005. 353 s. ISBN 80-210-3775-X. JUNQUEIRA, C., CARNEIRO, J., KELLEY, R.O. Základy histologie. H & H, 1999.MELFI Alley. Permar s Oral Embryology and Microscopic Anatomy. A Textbook for Students in Dental Hygiene. 10. vyd. Philadelphia : Lippincott WW, 2000. MOORE, K.L. - PERSAUD, T.V.N. Zrození člověka- Embryologie s klinickým zaměřením. (překlad 6. vydání). Praha : ISV nakladatelství, 2002. 564 s. ISBN 80-85866-94-3. NANCI. Ten Cates Oral Histology. Development, Structure and Function. 6. vyd. USA : Mosby, 2003. ISBN-10: 0323016146 RIVIERE. Lab Manual of Normal Oral Histology. Chicago : Quintessence Publishing Co, Inc., 2000. ISBN-10: 0867153865 VACEK, Z. Embryologie pro pediatry. Praha:Avicenum, 1987. Poznámky Předpokládá se výběr z učiva v uvedených publikacích

43



Název modulu

KLINIKA CHOROB VNITŘNÍHO LÉKAŘSTVÍ A PEDIATRIE

Délka modulu

96 hodin

Přednášky/cvičení

96/0


Povinný ANF, PAT, VZL

Kód modulu

KCH



Stručná anotace vymezení cíle Cíl předmětu Klinika chorob vnitřního lékařství a pediatrie spočívá v poskytnutí vědomostí o základních skupinách onemocnění člověka, jejich podstatě a klinických projevech. Klíčové kompetence Po ukončení modulu student:  Rozliší a vysvětlí základní patofyziologické procesy v lidském těle.  Dokáže definovat onemocnění, jejich vznik a následky.  Prohloubí si uvědomění zdraví a z toho plynoucích preventivních opatření vzniku nemoci.  Získá vědomosti o základních klinických projevech lidských nemocí. Předpokládané výsledky Po absolvování modulu bude student schopen: 1. vysvětlit definici nemoci, její vznik a následky, 2. aplikovat získané vědomosti o základních patofyziologických procesech a na jejich podkladě rozpoznat chorobné stavy, které mají vztah k dutině ústní jak v dětském tak dospělém věku. Obsah modulu 1. Definice nemoci, její vznik a následky 2. Základní patofyziologické procesy v lidském těle 3. Vnitřní lékařství a. nemoci oběhové soustavy b. nemoci zažívacího traktu c. nemoci pohybové soustavy d. poruchy metabolismu e. endokrinologické poruchy f. alergie 4. Pediatrie a. zvláštnosti dětského věku b. nejčastější dětské nemoci se vztahem k dutině ústní, jejich příznaky a základy prevence c. očkování 5. Psychiatrie a. neurózy b. psychopatie c. psychózy a poruchy spojené s těmito stavy 6. Infekční nemoci 44

7. Traumatologie Doporučené postupy výuky přednášky Způsob hodnocení výsledků studentů ústní zkouška, písemná zkouška Studijní literatura Základní BAYER, M.: Pediatrie – Lékařské repetitorium, Praha, Triton 2011, ISBN 97880073873882 KARGES, W., AL DAHOUG, S.: Vnitřní lékařství, Praha, Grada 2011, ISBN 978-80-247-3108-7 MALINOVSKÁ, V. Patologie a klinika nemocí. Praha: Avicenum, 1991. ISBN 80-2010104-7 NAVRÁTIL, L., A KOL., Vnitřní lékařství pro nelékařské zdravotní obory, Praha, Grada 2008, ISBN 978-80-247-2319-8 POKORNÝ, V. Traumatologie. Praha: Triton, 2002. ISBN 80-7254-277-X VOLF, V., VOLFOVÁ, H. Pediatrie pro zdravotnické školy. Praha: Informatorium, 2000. ISBN 80-86073-62-9 Doporučená O´CALLAGHAN, CH., STEMPHESON, T. Pediatrie do kapsy. Praha: Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-0933-3 Poznámky Předpokládá se výběr z učiva v uvedených publikacích

45




48/0


Povinný ANF, PAT, OHI

DERMATOLOGIE 48 hodin


DER 1.9.2014 Zkouška 2 Poznatkový

Stručná anotace vymezení cíle Dermatologie je zařazena mezi povinné předměty. Cílem předmětu jsou znalosti základních fyziologických a patologických projevů na kůži a především na sliznici dutiny ústní, které umožní bezpečné zvládnutí profese dentální hygienistky. Klíčové kompetence Po ukončení modulu student:  Zná anatomii a fyziologii kůže a sliznice dutiny ústní.  Zná patologii projevů na kůži a sliznici dutiny ústní.  Osvojuje si základní diferenciální diagnostiky onemocnění kůže a sliznice dutiny ústní.  Je schopen včasného rozeznání akutních a chronických život ohrožujících projevů na kůži a sliznici dutiny ústní.  Zná základy k vyšetření a terapii onemocnění kůže a sliznice dutiny ústní. Předpokládané výsledky Po absolvování modulu student má: 1. znalost anatomie a fyziologie kůže a sliznice dutiny ústní, 2. obecné poznatky ohledně vyšetřovacích metod, 3. obecný přehled ohledně onemocnění kůže a sliznice dutiny ústní, 4. znalost primárních stomatitid, 5. znalost základní diferenciální diagnostiky onemocnění sliznice dutiny ústní, 6. obecný přehled o zásadách lokální a celkové terapie. Obsah modulu 1. Anatomie a fyziologie kůže a sliznice dutiny ústní. 2. Vyšetřovací metody onemocnění kůže a sliznice dutiny ústní. 3. Základní eflorescence na kůži a sliznici dutiny ústní. 4. Choroby z příčin mechanických. 5. Choroby z příčin termických. 6. Poškození způsobená chemickými škodlivinami. 7. Poškození z příčin aktinických. 8. Infekční onemocnění kůže. 9. Kožní onemocnění vyvolaná parazity. 10. Tuberkulóza. 11. Syfilis. 12. Projevy HIV infekce. 13. Alergické a toxické reakce. 14. Tumory. 15. Projevy kožních chorob na sliznici dutiny ústní. 46

16. Primární stomatitidy. 17. Symptom bílé plochy na sliznici dutiny ústní. 18. Symptom puchýře na sliznici dutiny ústní. 19. Symptom eroze a vředu na sliznici dutiny ústní. 20. Bakteriální infekce na sliznici dutiny ústní. 21. Virové infekce na sliznici dutiny ústní. 22. Mykotické infekce na sliznici dutiny ústní. 23. Projevy systémových chorob na sliznici dutiny ústní. Doporučené postupy výuky přednášky, samostudium, práce s odbornými texty Způsob hodnocení výsledků studenta písemný test, ústní zkouška Studijní literatura Základní JIRÁSEK, L. Dermatologie pro stomatology. Praha, 1989. JIRÁSKOVÁ, M, Dermatovenerologie pro stomatology, Praha 2001, ISBN 80-86419-07-X KOLEKTIV AUTORŮ Onemocnění ústní sliznice. Praha, 1991. SLEZÁK, R., DŘÍZHAL, I. Atlas chorob ústní sliznice. Praha, 2004. ISBN 80-903181-5-0 SMETANA, K. GRIM, M. Druga R. Anatomie periferního nervového systému, smyslových orgánů a kůže, Galén 2013, ISBN 978-80-7262-970-1 Doporučená SKOUPILOVÁ, M – MEJCHAR, B. Onemocnění ústní sliznice. Olomouc, 1989. SLEZÁK, R. A KOLEKTIV Malé ilustrované repetitorium. Pardubice (ČSK), 2004. ISBN 80-86225-55-0 SLEZÁK, R., KOPECKÝ, O., KREJSEK, J., Recidivující afty. Praha : Galén, 2000. ISBN 80-7262-049-5 Poznámky Předpokládá se výběr z učiva v uvedených publikacích.

47



Název modulu

PSYCHOLOGIE A KOMUNIKACE

Délka modulu

196 hodin


Kód modulu

Platnost od Způsob ukončení 104/92 Počet kreditů Povinný Pojetí modulu Obecné znalosti základů společenských věd, PEE, ODP

PSK 1.9.2014 Zkouška 11 Kombinovaný

Stručná anotace vymezení cíle Předmět Psychologie a komunikace má významné postavení v profesní přípravě diplomovaných dentálních hygienistek. Připravuje je ke zvládnutí náročné situace ve stomatologické ordinaci. Podílí se na rozvoji osobnosti studentů, formuje jejich vztah k povolání. Přispívá k pochopení jedinečnosti člověka a jedinečnosti jeho prožívání a chování. Předmět komunikace pomáhá zvládnout studentům komunikační dovednosti a připravit je na zvládnutí komunikace při instruktáži klientů adekvátně věku, intelektovým schopnostem, typu handicapu, sociokulturním odlišnostem, po stránce etické, lidské, odborné i po stránce mluveného projevu a chování. Seznamuje studenty s jednotlivými fázemi života člověka a zvláštnostmi osobnosti projevujícími se v průběhu života v souvislosti se sociálním prostředím a očekávanými sociálními rolemi a normami. Vede je k pochopení psychologických aspektů sociálních jevů, socializace a chování člověka ve společnosti. Pomáhá pochopit různé způsoby projevu a seberealizace člověka v sociálním prostředím. Zdravotnická psychologie vede studenty k orientaci v teoretických základech tohoto odvětví, aby je dokázali aplikovat v kontaktu s klienty, jejich rodinou a se zdravotnickými pracovníky. Klíčové kompetence Po ukončení modulu student:  Komunikuje s klienty různých věkových období a s jejich příbuznými a s klienty  s určitým handicapem.  Vyjadřuje se jasně, srozumitelně, dbá na dodržování jazykové normy.  Jedná v souladu s etickými, právními a společenskými principy, projevuje takt a toleranci.  Respektuje sociokulturní odlišnosti.  Prezentuje sebe a svou práci na veřejnosti s využitím moderních komunikačních  prostředků.  Instruuje klienty všech věkových skupin, včetně klientů s handicapem.  Chápe význam psychologie pro práci dentální hygienistky, umí aplikovat vědomosti a dovednosti z psychologie při poznávání osobnosti klientů a při řešení praktických  situací v ordinaci.  Usiluje o rozvoj své osobnosti, vytváří si adekvátní sebepojetí a sebehodnocení,  kriticky vyhodnocuje výsledky své práce, umí přijímat oprávněnou kritiku svých  nedostatků a využívá ji pro zdokonalování a osobní růst.  Umí využít poznatků z vývojové psychologie v přístupu ke klientům. 48

 Pracuje v týmu, vede a řídí druhé, přijímá a zvažuje názory druhých lidí.  Řeší problémy a předchází konfliktům, diskutuje o odborných záležitostech.  Získává informace a pracuje s nimi – studuje odbornou literaturu, sleduje nové  poznatky a trendy v oboru, využívá informační a komunikační technologie jako zdroj  informací. Předpokládané výsledky Po absolvování modulu student: 1. zvládá základní komunikativní dovednosti a dokáže se zbavit studu a ostychu při styku s klienty a veřejně vystoupit, 2. rozumí verbálním a neverbálním projevům klienta a je schopen na ně adekvátně reagovat, 3. je schopen vysvětlit a pochopit zlozvyky v klientově chování a dokáže je v mezích možností odstranit, 4. dokáže připravit a přednést přednášku, motivační instruktáž a využít plnohodnotně názorných pomůcek, 5. umí modifikovat představy klienta, reaguje adekvátně na rušení a dotazy při instruktáži a uzavírat „dohodu“ s klientem, 6. provádí důslednou kontrolu činností klienta. Je schopen komunikovat s jednotlivcem i skupinou, 7. dokáže aplikovat poznatky z psychologie do práce s lidmi, 8. dokáže analyzovat strukturu osobnosti a jednotlivé vlastnosti osobnosti, 9. dokáže využít motivačních zdrojů k rozvoji příslušných schopností osobnosti, 10. je schopen charakterizovat jednotlivá vývojová období a zvláštnosti osobnosti, vyvodit závěry pro přístup ke klientům v jednotlivých věkových obdobích, 11. je schopen adekvátně řešit problémové situace, pracovat v týmu a zvažovat názory druhých lidí, 12. chápe faktory, ovlivňující zdraví a nemoc klienta, 13. umí zvládnout úzkost, strach a bolest v ordinaci dentální hygienistky, chápe jejich příčiny, 14. zná možnosti přístupu ke klientům s tělesným, smyslovým a psychickým defektem, 15. dokáže propagovat zásady duševní hygieny a chránit psychické zdraví své i svých klientů. Obsah modulu 1. Komunikace – neverbální – řeč očí, mimika, gestika, haptika, kinezika, posturologie, proxemika, sdělování úpravou zevnějšku. 2. Verbální komunikace – řečový projev, dýchání při mluvení, artikulace, tempo a hlasitost projevu, výslovnost, bohatost slovní zásoby. 3. Zlozvyky v komunikaci a jejich odstraňování, reakce na rušení a dotazy. 4. Příprava a přednes přednášky – členění, časové rozvržení, způsob přednesu, názorné pomůcky. 5. Instruktáž klientů – motivace a předvádění činností, upozorňování na kritická místa v přednášce, definování zájmů a cílů, pomůcky. 6. Zvláštnosti a odlišnosti v komunikaci s klienty různého věku, intelektu, s klienty s handicapem, evalvace a devalvace. 7. Psychologie – předmět a význam pro práci s lidmi. 8. Biologická a sociokulturní determinace psychiky. 9. Obecná psychologie – terminologie, psychické procesy. 10. Psychologie osobnosti. 49

11. Osobnost v náročných životních situacích – frustrace, deprivace, stres. 12. Vývojová psychologie – periodizace lidského života. 13. Sociální psychologie – socializace, sociální skupiny, konflikty a jejich řešení, násilí, rovné příležitosti mužů a žen. 14. Zdravotnická psychologie  biopsychosociální pojetí zdraví a nemoci  úzkost, strach a bolest ve stomatologické ordinaci  psychologie ošetřování klientů s tělesným, smyslovým a psychickým defektem  psychologie nemocných s vrozenými vadami dutiny ústní a obličeje, po úrazech obličeje  psychologie onkologicky nemocných 15. Duševní zdraví a duševní hygiena. Cvičení - komunikace: Dle rozsahu hodinové dotace, studenti navštěvují zdravotnická pracoviště, kde mají možnost seznámit se s klienty s různými mentálními a pohybovými postiženími, s klienty různého věku, kde dokáží aplikovat znalosti oboru pod dohledem vyučujícího. a) Neverbální komunikace formou hry. b) Neverbální komunikace v modelových situacích. c) Verbální komunikace – transfer informací. d) Rétorická cvičení. e) Představení prezentace. Cvičení – psychologie: a) Psychologický rozbor činností – psychické procesy a stavy. b) Osobnost a její poznávání (sebepoznání a sebehodnocení, hodnotový systém). c) Vývoj a formování psychiky (psychologický význam správného vedení činností dětí). d) Sociálně psychologický výcvik (výcvik sociálních dovedností, výcvik profesních dovedností). e) Péče o duševní zdraví (relaxační techniky). Doporučené postupy výuky Výuka bude probíhat formou přednášek, seminářů, praktických cvičení a samostudia, výuku lze doplnit exkurzemi a praktickými výstupy na různých pracovištích včetně pracovišť poskytujících péči lidem s určitým postižením. Způsob hodnocení výsledků studentů ústní zkouška, seminární práce, řešení modelových situací, praktické výstupy a jejich zpracování v písemné podobě Studijní literatura Základní JOBÁNKOVÁ, M. Kapitoly z psychologie – pro zdravotnické pracovníky. Brno: NCONZO, 2002. ISBN 80-7013-390-2 KALNAROVÁ, Y., MATĚJKOVÁ, E. Psychologie 1. Díl. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3270-1 KOHOUTEK, R. a kol. Základy sociální psychologie. Brno: CERM akademické nakladatelství, 1998. ISBN 80-7204-064-2 KŘIVOHLAVÝ, J. Neverbální komunikace. Praha: SPN, 1988. LANGMEIER, J. Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing, 1998. ISBN 80-7169-195 MIKŠÍK, O. Psychologická charakteristika osobnosti. Praha: Karolinum 2001. ISBN 80-246-0240-7 50

MOTSCHNIG, R., NYKL, L. Komunikace zaměřená na člověka. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3612-9 NAKONEČNÝ, M. Základy psychologie. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0689-3 PELTOVÁ, N. Umění komunikace. Advent. Praha: Orion, 2001. ISBN 80-7172-564-1 RAVENSKÁ, J., JAVŮRKOVÁ, A., Lékařská psychologie ve zdravotnictví. Praha: Grada 2011. ISBN 978-80247-223-8 ŠTEFÁNIK, J. Umění jednat s lidmi. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0530-3 THIEL, E. Mluvíme tělem. Praha: Knižní klub, 1997. ISBN 80-7176-511-2 Doporučená HAŠKOVCOVÁ, H. Manuálek o etice a vstřícném chování. Praha: Galén, 1998. ISBN 8085824-87-6 HONEY, P. Tváří v tvář (průvodce úspěšnou komunikací). Praha: Grada, 1997. ISBN 807169-445-2 HONZÁK, R. Komunikační pasti v medicíně. Praha: Galén, 1997, ISBN 80-85827-60-4 KOPŘIVA, K. Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-318-8 KŘIVOHLAVÝ, J. Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Návrat, 1988. MAŘÍKOVÁ, E. Rétorika. Praha: Profesional Publishing, 2000. ISBN 80-61419-03-7 PRAŠKO, J. PRAŠKOVÁ, H.: Asertivitou proti stresu. Praha: Grada, 1996. ISBN 80-7169334-0 ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998. ISBN 80-85931-48-6 VYBÍRAL, Z. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-291-2 Poznámky Předpokládá se výběr z učiva v uvedených publikacích

51



Název modulu

PEDAGOGIKA A EDUKACE

Délka modulu

64 hodin


16/48


Povinný PSK

Kód modulu

PEE


1.9.2014 Zkouška 5 Kombinovaný

Stručná anotace vymezení cíle Předmět Pedagogika a edukace má za cíl připravit dentální hygienistky na účelnou motivační a instruktážní činnost. Seznamuje je s pedagogickými zásadami, metodami a formami výchovy. Umožňuje jim prakticky využít a ověřit si použití jednotlivých metod a forem výchovy při práci s klienty různých věkových obdobích a s klienty handicapovanými. Propojení znalostí z předmětu Komunikace a psychologie ve druhém ročníku. Klíčové kompetence Po ukončení modulu student:  Umí vysvětlit pojmy výchova, vzdělání.  Umí použít adekvátní metody působení na klienty v jednotlivých věkových obdobích.  Využívá pedagogické zásady v přístupu k jedinci.  Adekvátně hodnotí výsledky svého působení na klienty a využívá závěrů v dalším  působení.  Umí využít znalostí v přístupu k jedincům s handicapem a sociálně znevýhodněným.  Získává informace a pracuje s nimi – studuje odbornou literaturu, sleduje nové  poznatky a trendy v oboru, využívá informační a komunikační technologie jako zdroj  informací. Předpokládané výsledky Po absolvování modulu student: 1. je schopen vysvětlit pojmy výchova, vzdělávání, edukace a edukační realita, 2. dokáže charakterizovat jednotlivé výchovné činitele, 3. dokáže pochopit smysl pedagogických zásad, 4. dokáže analyzovat podmínky výchovy a k nim vybrat adekvátní výchovné prostředky, 5. je schopen zvolit nejvhodnější metody výchovného působení na klienty vzhledem k věkovým zvláštnostem, případně vzhledem k jejich handicapu, 6. umí využít poznatků z pedagogiky nejen v působení na klienty, ale i na jejich rodiny. Obsah modulu 1. Předmět pedagogiky, pojmy výchova, vzdělání, edukace a edukační realita. 2. Výchova a vzdělání. a. cíle a složky výchovy b. pedagogické zásady c. podmínky a prostředky výchovy d. metody a formy výchovy e. výsledky výchovy a její hodnocení 3. Praktická edukační činnost prováděná u klientů různých věkových období a s různým handicapem. 52

4. Edukace – modelové situace – motivační instruktáže – instruktážní místa. a. mateřské školy b. speciální mateřské školy pro děti s handicapem pohybovým, zrakovým, sluchovým c. základní škola – 1. stupeň – motivační instruktáž probíhá buď přímo ve třídách nebo v družině – vhodné pro 1. a 2. tř. ZŠ d. základní škola – 2. stupeň – a děti od 2. a 3. třídy stupně prvního – motivační instruktáže u křesla (zvaní klientů), hromadná přednáška dle dohody s jednotlivými školami, instruktáž dětí v dětském domově za použití adekvátních názorných pomůcek e. běžná klientela – instruktáž a ošetření zvaných klientů na křesle f. instruktáž gravidních žen na oddělení rizikové gravidity a žen v šestinedělí na oddělení šestinedělí g. instruktáž klientů s různými typy handicapů – klienti s vadou zraku (Tyflocentrum, Tyfloservis), sluchu (Spolek a svaz neslyšících a nedoslýchavých) h. s mentálním a pohybovým handicapem – ÚSP – denní stacionář i ústavní péče i. instruktáž klientů s Alzheimrovou chorobou v raném druhém stádiu a klientů – Senior centrum j. klientů seniorů – Domovy důchodců 5. Předmět pedagogiky, pojem výchova, funkce výchovy, činitelé výchovy, pedagogické principy, formy výchovy. 6. Výchova, vzdělávání, výchovně vzdělávací cíle (vymezování , typy), výchovně vzdělávací metody, jejich výhody a nevýhody, kontrola posuzování a hodnocení, zjišťování účinnosti pedagogických postupů. 7. Základní problémy sociální pedagogiky. 8. Obory speciální pedagogiky. 9. Individuální plán. a. plán pro jednotlivce nebo skupinu se zaměřením na dentální hygienu, prevenci onemocnění a vzniku možných komplikací v oblasti stomatologie, jeho sestavení, plnění a kontrola účinnosti Cvičení: 1. Příprava a prezentace pro děti předškolního věku. 2. Příprava a prezentace pro děti předškolního věku s handicapem pohybovým, zrakovým, sluchovým. 3. Příprava a prezentace dětí pro ZŠ 1. stupeň. 4. Příprava a prezentace dětí pro ZŠ 2. stupeň. 5. Příprava a prezentace pro běžné klienty. 6. Příprava a prezentace pro gravidní ženy na rizikových odděleních a ženy v šestinedělí. 7. Příprava a prezentace pro klienty s různými typy handicapů. 8. Příprava a prezentace pro klienty s Alzheimerovou chorobou. 9. Příprava a prezentace pro seniory. Doporučené postupy výuky výuka bude probíhat formou přednášek, praktických cvičení a samostudia, doplněna praktickými výstupy na různých pracovištích včetně pracovišť poskytující péči lidem s určitým postižením a jejich rozbor, diskuze, práce s odbornou literaturou Způsob hodnocení výsledků studentů modelové situace, aktivace studentů při praktických výstupech, zpracování praktických 53

výstupů v písemné podobě Studijní literatura Základní ČABÁLOVÁ, D. Pedagogika. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-2993 JUŘENÍKOVÁ P. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. Praha : Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-2171-2. MALACH, J., Základy pedagogiky. Ostrava: Ostravská univerzita, 2003. ISBN 80-7042-2939 MALACH, J., Pedagogika jako obecná teorie edukace, Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2007. ISBN 978-80-7368-291-0 POSPÍŠIL, R., VLČKOVÁ, K. Úvod do pedagogiky. ELPORTÁL, Brno : MU Brno, 2006. s. 88. ISSN 1802-128X. SVOBODOVÁ, J., ŠMAHELOVÁ, B. Kapitoly z obecné pedagogiky. Brno : MSD, 2011. ISBN 978-80-86633-81-7 Doporučená KOHOUT, K., Základy obecné pedagogiky. Praha: Univerzita jana Amose Komenského, 2010. ISBN 978-80-7452-009-9 PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-399-4 PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 1997. ISBN 578-80-235-1 PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 3. rozšířené vydání. Praha: Portál, 2001 Poznámky Předpokládá se výběr z učiva v uvedených publikacích

54

Vyšší odborná škola zdravotnická Vzdělávací program Diplomovaná dentální hygienistka Název modulu PODPORA A OCHRANA

Kód modulu

POV

VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Délka modulu Přednášky / cvičení Typ modulu Vstupní předpoklady

24 hodin

1.9.2014 Způsob ukončení Klasifikovaný zápočet 24/0 1 Počet kreditů Povinný Poznatkový Pojetí modulu Informace v rozsahu společenských znalostí v oblasti zdravotnictví

Platnost od

Stručná anotace vymezující cíle Cílem modulu je seznámit studenty s důležitostí prevence onemocnění a poruch zdraví, s tím, co obnáší zdravý životní styl a ochrana životního prostředí. Předmět dále seznamuje se základy hygienické problematiky a s nežádoucími společenskými jevy, mezi které patří užívání návykových látek, alkoholismus, tabakismus. Cílem předmětu je rovněž seznámit studenty s vytvořenými preventivními programy ochrany zdraví. Klíčové kompetence Po ukončení modulu student:  Orientuje se v problematice hygieny okolí, pracovního prostředí, hygieny ve volném čase a při sportu, výživy a ochrany životního prostředí.  Získává přehled základních forem úrazové prevence, prevence poruch zdraví, prevence proti závislosti( tabák, návykové látky, alkohol), prevence sexuálně přenosných onemocnění, nádorových onemocnění.  Dokáže specifikovat ošetření pacientů různých věkových kategorií i pacientů s handicapem.  Aplikuje získané teoretické vědomosti ve vytvořených preventivních programech a aktivně se jich účastní. Předpokládané výsledky Po absolvování modulu student: 1. definuje a umí vysvětlit základní pojmy: zdraví, prevence a profylaxe, 2. zná základní informace o ochraně životního prostředí, 3. orientuje se v oblasti úrazové prevence, v prevenci užívání návykových látek, tabáku alkoholu, dokáže vysvětlit jejich škodlivost, 4. dokáže vysvětlit opatření profylaxe sexuálně přenosných onemocnění včetně AIDS, 5. definuje a aplikuje úlohu hygieny v oblasti: volného času, výživy, zaměstnání, 6. chápe preventivní opatření nádorových onemocnění a současných civilizačních chorob, 7. je schopen specifikovat ošetření u pacientů různých věkových kategorií, pacientů s handicapem, 8. zapojí se aktivně do provádění stanovených preventivních programů, 9. zná nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v pracovním prostředí, na základě získaných teoretických vědomostí dokáže vytvořit ergonomické pracovní podmínky.

55

Obsah modulu 1. Definice základních pojmů – prevence, profylaxe. 2. Zdraví, definice, zdraví negativní a pozitivní, souvislost s životními podmínkami, výchova ke zdraví jako prevence. 3. Epidemiologická vyšetření, možnosti sledování zdravotního stavu obyvatelstva, preventivní programy. 4. Hygiena všeobecná a komunální. Úloha hygieny v primární prevenci. 5. Hygiena ve volném čase a při sportu, psychosociální hygiena. 6. Hygiena okolí a ochrana životního prostředí. Životní prostředí a jeho faktory fyzikální, chemické, biologické a psychosociální, možnosti jejich měření a hodnocení vlivu těchto faktorů na lidský organismus. 7. Hygiena výživy. Skladebné součásti potravy. Energetická a biologická hodnota potravy. Doporučené výživové dávky. Zdravotní rizika z potravy – malnutrice, alimentární infekce a toxoinfekce, cizorodé látky. Úloha výživy v prevenci některých závažných onemocnění – ateroskleróza, ischemická choroba srdeční, zhoubné nádory, cukrovka. Moderní trendy ve společném stravování – chlazené a zmrazené potraviny, mikrovlnný ohřev. 8. Prevence proti závislosti. Návykové látky, alkohol, tabák, léky a jejich negativní účinky. 9. Úrazová prevence. 10. Sexuální hygiena, prevence sexuálně přenosných onemocnění. Profylaxe AIDS. 11. Specifika přístupu a ošetření pacientů různých věkových kategorií a pacientů handicapovaných. 12. Hygiena dětí a mladistvých. 13. Význam věkových a fyziologických zvláštností ve vztahu k podmínkám prostředí. Kolektivní dětská zařízení, zdravotní rizika a možnosti. Ozdravné programy pro základní školy. 14. Hygiena práce a nemoci z povolání. Pracovní podmínky a rizika. Ovlivnění zdraví pracovníků. Nejvýše přípustné koncentrace v pracovním prostředí. Doporučené postupy výuky Přednáška Způsob hodnocení výsledků studentů písemný test, zápočet Studijní literatura Základní KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-551-2 PODSTATOVÁ, H. Hygiena provozu zdravotnických zařízeních a nová legislativ. Olomouc: EPAVA, 2002. ISBN 80-86297-10-1 PODSTATOVÁ, H., PODSTATA, J. Hygiena ve stomatologické praxi. Praha: Avicenum, 1988. ŽÁČEK, A. Metody studia zdraví a nemocí v populaci. Praha: Avicenum, 1984. Doporučená Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21.století, který byl schválen 30.10. 2002 usnesením vlády č. 1046/2002. DRBAL, C. Determinanty zdraví a zdravotní politika. Praha: IPVZ, 2001. DRBAL, C., Česká zdravotní politika a její východiska. Praha: Galén, 2005. ISBN 80- 7262340-0 Program WHO Heatlh 21. Zákon 223/2013 Sb., kterým se mění Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví. 56 Poznámky Předpokládá se výběr z učiva v uvedených publikacích



Název modulu

METODOLOGIE VĚDECKÉHO VÝZKUMU

Délka modulu

12 hodin


12/0


Povinný PSK, PEE, ORZ, INT

Kód modulu

MVV


1.9.2014 Zápočet 1 Činnostní

Stručná anotace vymezení cíle Cílem modulu je poskytnout studentům poznatky, které mohou být využity při samostatném zpracování dat. Seznamuje studenty s metodami vědeckého výzkumu a statistiky, s možnostmi zpracování statistických dat a jejich využitím. Klíčové kompetence Po ukončení modulu student:  Získává informace a pracuje s nimi.  Pracuje s odbornou dokumentací, využívá informační a komunikační technologie.  Prezentuje sebe a svou práci, účastní se aktivně odborné diskuze. Předpokládané výsledky Po absolvování modulu student: 1. vyjmenuje metody statistiky a metody vědeckého výzkumu, 2. zpracovává zdravotnickou statistiku, 3. využívá ke zpracování nasbíraných dat počítače, 4. prezentuje a interpretuje zpracovaná data, 5. dokáže aplikovat a využít metod statistiky ve svém oboru, 6. umí sestavit dotazník, 7. zná základní strukturu zpracování absolventské práce na vyšší zdravotnické škole. Obsah modulu 1. Metody statistiky. 2. Možnosti grafického vyjádření zjištěných dat. 3. Využití statistiky ve zdravotnictví. 4. Metody vědeckého výzkumu. 5. Příprava podkladů pro zpracování absolventské práce na vyšší zdravotnické škole. Doporučené postupy výuky přednášky, samostudium Způsob hodnocení výsledků studentů Zápočet Studijní literatura Základní BÁRTLOVÁ, S., SADÍLEK, P., TÓTHOVÁ V. Výzkum a ošetřovatelství. 1. vyd., Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2005. ISBN 80-7013-416-X MUNZAROVÁ, M. Lékařský výzkum a etika. 1. vyd., Praha: Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-0924-4 57

Doporučená DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 3. vyd., Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0139-7 EMANOVSKÝ, P. Úvod do metodologie pedagogického výzkumu. UP Olomouc 2013. ISBN 978-80-244-3664-7 GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6 Zdravotnická ročenka České republiky. Praha: ÚZIS, 2001, 2002, 2003, 2004 . HENDL, J. Úvod do kvalitativního výzkumu. 1. vyd., Praha: Karolinum, 1997. ISBN 80-7184-549-3 KOMENDA, S.Úvod do metodologie zdravotnického výzkumu. 2. zm. vyd., Olomouc: Univerzita Palackého, 1996. ISBN 80-7067-538-1 KUTNOHORSKÁ, J., Výzkum ve zdravotnictví. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. ISBN 978-80-244-1877-3 MORGAN, L. D. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. 1. vyd., Tišňov, Boskovice, Brno: Sdružení SCAN Psychologický ústav AV ČR Albert, 2001. ISBN 80-85834-77-4 WALKER, I., Výzkumné metody a statistika, vyd. 1, Praha: Grada 2013. ISBN 978-80-247-3420-5 Poznámky Předpokládá se výběr z učiva v uvedených publikacích

58



Název modulu

SEMINÁŘ K ABSOLVENTSKÉ PRÁCI

Délka modulu

12 hodin

Přednášky/cvičení 0/12 Typ modulu Vstupní předpoklady

Povinně volitelný

Kód modulu

SAP


1.9.2014 Zápočet 1 Poznatkový

Předmět využije znalosti z Informatiky a výpočetní techniky

Stručná anotace vymezení cíle Cílem předmětu je poskytnout studentům druhých ročníků „průvodce“ při psaní absolventské práce. V průběhu výukového období jsou formou semináře probírány jednotlivé etapy psaní delšího odborného textu (v případě ročníkové práce přehledové stati) – od výběru tématu přes stanovení cílů práce a definice ústředních pojmů až po napsání vlastního textu se všemi náležitostmi. Závěrečná kapitola o metodologické a výzkumné části práce je přípravou na psaní absolventské práce. Výuka směřuje k rozvoji těchto klíčových kompetencí  pracovat s odbornou dokumentací, využívat IKT  prezentovat sebe a svou práci, účastnit se aktivně odborné diskuze  získávat informace a pracovat s nimi, sledovat nové poznatky a trendy v oboru a všestranně se vzdělávat, využívat pro vzdělávací účely prostředky IKT a znalost cizích jazyků Předpokládané výsledky Seminář vede studenty k samostatné práci s literaturou a k tomu, aby na konci semestru byli schopni odevzdat kvalitní ročníkovou práci se smysluplnými cíli, obsahem, který směřuje k jejich naplnění a požadovanou formální strukturou. Obsah modulu I. Opakování základních náležitostí odborného textu: jazyk a styl odborného textu, citace a parafráze, grafická úprava II. Téma a cíle práce: Diskuse nad jednotlivými tématy ročníkových prací, specifikace symbolického, poznávacího a aplikačního cíle (teorie a praktická cvičení) III. Definice základních pojmů: Výběr ústředních pojmů tématu a rozpracování jejich rozšířených definic, jakožto základu pro jednotlivé kapitoly práce – 1 hodina IV. Struktura práce: Jak strukturovat text tak, aby na sebe jednotlivé kapitoly logicky navazovaly V. Práce s odbornou literaturou: Kdy využívat odbornou literaturu a jak s ní pracovat (praktická cvičení) VI. Anotace: Zásady psaní anotace, nejčastější chyby (praktické cvičení) VII. Metodologická a výzkumná část textu: rozdíl mezi kvalitativním a kvantitativním přístupem, ideový a technický plán práce, prezentace výsledků Doporučené postupy výuky Předmět je koncipován jako seminář, při kterém se diskutují jednotlivá vyučovaná témata 59

a s nimi související praktická cvičení. Pomůckami při praktických cvičeních jsou jednak jednotlivá témata a části ročníkových prací studentů. Způsob hodnocení výsledků studenta Zápočet Podmínkou udělení zápočtu je: 1. aktivní účast na seminářích a odevzdávání průběžných úkolů 2. odevzdání ročníkové práce na konci semestru (hodnocení ročníkových prací probíhá na začátku následujícího semestru, a to formou individuální konzultace u oponenta). Studijní literatura Základní BOLDIŠ, P. Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 (01 0197). 2004 ČMEJKROVÁ, S., DANEŠ, F., SVĚTLÁ, J. Jak napsat odborný text. Voznice, 1999. ISBN 80-85927-69-1 ČSN ISO 690. Dokumentace: bibliografické citace: obsah, forma a struktura. Praha: Český normalizační institut, 1996 ČSN ISI 690-2. Informace a dokumentace – bibliografické citace: část 2: elektronické dokumenty nebo jejich části. Praha: Český normalizační institut, 2000 HOLOUŠOVÁ, D. a kol. Diplomové a závěrečné práce. Olomouc: UP, 2005. ISBN 80-2441237-3 KUBÁTOVÁ, J. Kvantitativní manažerské metody. Olomouc: UP, 2000. ISBN 8024401444 KUTNOHORSKÁ, J., Výzkum ve zdravotnictví. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. ISBN 978-80-244-1877-3 www.citace.com. [online]. [cit. 2014-02-24]. Doporučená DISMAN, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: UK, 2011. ISBN 978-80-246-1966-8 ECO, U.: Jak napsat diplomovou práci. Praha: Votobia, 1997. ISBN 80-7198-173-7 Náležitosti pro zpracování absolventské práce. Plzeň: SVZŠ, 2005. Xerokopie Poznámky Předpokládá se výběr z učiva v uvedených publikacích

60



Název modulu

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE

Kód modulu

Délka modulu

60 hodin

Platnost od


ORZ

1.9.2014 Klasifikovaný Způsob ukončení zápočet 60/0 3 Počet kreditů Povinný Poznatkový Pojetí modulu Informace v rozsahu společenských znalostí v oblasti zdravotnictví, POV

Stručná anotace vymezení cíle Cílem modulu je poskytnout přehled v systému zdravotní péče v ČR. Seznámit studenty s kategoriemi zdravotnických pracovníků s důrazem na význam jejich vzdělávání. Objasnit základní pojmy v oblasti ekonomie. Klíčové kompetence Po ukončení modulu student:  Je schopen se orientovat v systému zdravotní péče.  Chápe význam vzdělávání a dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků.  Dokáže pracovat s odbornou dokumentací. Předpokládané výsledky Po absolvování modulu student: 1. definuje základní pojmy obsažené v jednotlivých celcích, 2. vlastními slovy dokáže vyjádřit tyto základní pojmy, 3. orientuje se v systému péče o zdraví, 4. kategorizuje zdravotnické pracovníky, 5. diskutuje na téma „význam dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků“, 6. zpracovává dokumentaci včetně elektronické podoby této dokumentace. Obsah modulu 1. Systém péče o zdraví a zásady péče o zdraví.  Zdravotní politika, úloha státu v řízení zdravotnických služeb  Vícezdrojové financování zdravotnických služeb  Organizace zdravotnických služeb  Typy zdravotnických zařízení  Organizace, struktura a provoz zdravotnických zařízení  Principy řízení zdravotnického zařízení 2. Pracovníci ve zdravotnictví.  Kategorie zdravotnických pracovníků a jejich příprava k povolání  Formy a stupně vzdělávání  Další vzdělávání zdravotnických pracovníků  Význam a způsoby trvalého vzdělávání zdravotnických pracovníků  Specializační studium, specializační obory 3. Základy ekonomie.  Předmět a metody ekonomie  Nástin historie a směry v ekonomii 61

 Tržní subjekty (domácnosti, firmy a jejich druhy, stát, zahraničí)  Základní ekonomické systémy (co? jak? pro koho?)  Pojmy (makroekonomie, mikroekonomie, HDP, Státní rozpočet, trh, cena, konkurence, teorie nabídky a poptávky) 4. Administrativní činnosti ve zdravotnictví (vedení dokumentace včetně elektronické podoby této dokumentace). 5. Management zubní ordinace. Doporučené postupy výuky přednášky, samostudium, praktický nácvik Způsob hodnocení výsledků studentů zápočet – seminární práce klasifikovaný zápočet – test Studijní literatura Základní GLADKIJ, I. A KOL. Management ve zdravotnictví: ekonomika ve zdravotnictví, řízení lidských zdrojů ve zdravotnictví, kvalita zdravotní péče a jejich vyhodnocování. Brno: Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-996-8 GROHAR-MURAY, M.E., DICROCE, H.R. Zásady vedení a řízení v oblasti ošetřovatelské péče. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0267-3 SOJAK, M., KONEČNÝ, B. Malá encyklopedie moderní ekonomie. 4. vydání, Praha: Libri s.r.o., 2002. ISBN 80-7277-032-2 Doporučená HANDLÍŘ, J. Management pro střední a vyšší odborné školy. Computer Press, 1998. ISBN 80-7226-095-2 ŠÍMA, A., SUK, M. Základy práva pro střední a vyšší odborné školy, Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN 978-80-7179-343-4. ŠÍMA, A., SUK, M. Základy práva pro střední a vyšší odborné školy, Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-490-2. ŠKRLOVI P. A M. Kreativní ošetřovatelský management. Praha: Advent – Orion s.r.o., 2003. ISBN 80-7172-841-1 ZLÁMAL, J., BELLOVÁ, J., Ekonomika zubní ordinace, Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. ISBN 978-80-244-2336-4 Zdravotnické noviny Relevantní právní normy např. Zákon č. 96/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) ve znění pozdějších předpisů a pod. Poznámky Předpokládá se výběr z učiva v uvedených publikacích.

62



Název modulu

ZDRAVOTNICKÁ LEGISLATIVA A PRÁVO

Kód modulu

ZLP

Délka modulu

40 hodin

Platnost od


40/0


Počet kreditů Povinný Pojetí modulu Obecné znalosti základů společenských věd, POV

1.9.2014 Klasifikovaný zápočet 3 Poznatkový

Způsob ukončení

Stručná anotace vymezení cíle Cílem modulu je zprostředkovat studentům základní poznatky v oblasti aplikovaného práva. Důraz je kladen na praktické využití těchto poznatků v praxi dentální hygienistky. Klíčové kompetence Po ukončení modulu student:  Získává informace a pracuje s nimi.  Získává morální a právní zodpovědnost zdravotnických pracovníků.  Dodržuje etické kodexy při výkonu zdravotnického povolání.  Orientuje se v otázkách zdravotnického i pracovního práva a umí je prakticky aplikovat. Předpokládané výsledky Po absolvování modulu student: 1. orientuje se v platné legislativě, 2. chápe rozsah zodpovědnosti zdravotnického pracovníka, 3. zná a respektuje práva pacientů, umí je aplikovat v praxi, 4. rozumí principům veřejného zdravotního pojištění, 5. umí pracovat se sazebníkem a seznamem výkonů, 6. dokáže vyvodit závěry plynoucí z pracovněprávních předpisů, 7. ví, jak postupovat při řešení pracovněprávních záležitostí. Obsah modulu 1. Zdravotnická legislativa a etika.  Odpovědnost zdravotnického pracovníka  Zdravotnická etika  Povinnost mlčenlivosti – ochrana osobních dat  Práva nemocných  Etický kodex zdravotnického pracovníka nelékařského povolání 2. Zdravotní pojištění.  Principy všeobecného zdravotního pojištění  Vztah pojišťovny, pojištěnce a zdravotnického zařízení (zdravotnického pracovníka)  Zdravotní řád  Seznam výkonů a sazebník  Práva a povinnost pojištěných a zaměstnavatelů ve vztahu ke zdravotnímu pojištění  Kontrola poskytování potřebné zdravotní péče 3. Základy pracovněprávních předpisů.  Zákoník práce 63

 BOZP, PO 4. Zákon o zaměstnanosti.  Podmínky provozu v nestátních zdravotnických zařízeních  Právní předpisy související se soukromou praxí dentální hygienistky Doporučené postupy výuky Přednášky, příklady z praxe, samostudium Způsob hodnocení výsledků studentů zápočet – seminární práce klasifikovaný zápočet – písemný test Studijní literatura Základní ARNOLDOVÁ, A., Komentovaná legislativa pro stomatologa, Praha: Raabe, 2012. ISSN 1805-5125 HAŠKOVCOVÁ, H. Lékařská etika. 3. vydání, Praha: Galén, 2002. ISBN 80-85824-54-X. Občanský zákoník. SOVOVÁ, O.: Zdravotnická praxe a právo, Praha, Leges, 2011, ISBN 978-80-87-212-72-1 Trestní zákoník. VONDRÁČEK, L. Právní předpisy nejen pro hlavní, vrchní a staniční sestry. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-47-1198-2 VONDRÁČEK, L., VONDRÁČEK, J. Pochybení a sankce při poskytování ošetřovatelské péče. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0705-5 VONDRÁČEK, L., KURZOVÁ, H. Zdravotnické právo. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0531-7 Zákoník práce. Relevantní právní normy vztahující se k: veřejnému zdravotnímu pojištění, zaměstnanosti, nelékařským povoláním, péči o zdraví lidu, Všeobecné zdravotní pojišťovně, sociálnímu zabezpečení atd. Doporučená www.asociacedh.cz [online]. [cit. 2014-02-24]. www.nconzo.cz [online]. [cit. 2014-02-24]. www.server.juristic.cz [online]. [cit. 2014-02-24]. Poznámky Předpokládá se výběr z učiva v uvedených publikací.

64




64/0


Povinný Znalost středoškolské biologie, ANF,

FYZIOLOGIE VÝŽIVY 64 hodin


FYV 1.9.2014 Zkouška 4 Poznatkový

Stručná anotace vymezení cíle Cílem modulu je poskytnout studentům odborné vědomosti a poznatky pro pochopení vztahu výživy a životních funkcí člověka. Klíčové kompetence Po ukončení modulu absolvent:  Pracuje s odbornou literaturou.  Využívá informační a komunikační technologie.  Prezentuje svoji seminární práci na dané téma a aktivně se účastní odborné diskuze na dané téma.  Získává odborné informace, pracuje s nimi, sleduje nové poznatky a trendy v oboru, všestranně se vzdělává a také rozvíjí znalost cizích jazyků. Předpokládané výsledky Po absolvování modulu student: 1. objasní vztah organismu a zevního prostředí (příjem látek, homeostáza, výdej látek a význam tělesných tekutin), 2. demonstruje přehled látek přijímaných ze zevního prostředí (potrava a její složení), 3. vysvětluje pojmy, co je trávení, vstřebávání a využití dodané energie organismem charakterizuje děje zajišťující činnost trávicího traktu (trávení jednotlivých základních živin, vitamínu, minerálů a vody), 4. osvojuje si představy, že složení stravy a způsobu příjmu ve vztahu k aktuálnímu stavu organismu ovlivňuje jeho důležité životní funkce, 5. prezentuje poznatky základů fyziologie výživy v praxi. Obsah modulu 1. Opakování anatomie GIT. 2. Tělesné tekutiny - složení a význam v organismu. 3. Potrava jako zdroj energie - zajištění energetické rovnováhy organismu. Podvýživa a nadvýživa. 4. Složky výživy - základní živiny, vitamíny, minerály. 5. Energetická a biologická hodnota potravy. Výživové doporučené dávky. 6. Trávení jednotlivých živin. 7. Vstřebávání základních živin, vitamínů, minerálů a vody. 8. Využití potravy v organismu. 9. Přeměna látek v organismu - dynamická rovnováha organismu. 10. Výměna látek a acidobazická rovnováha. 11. Nervové a humorální řízení přeměny a výměny látek, funkce hypofýzy, pankreatu a štítné žlázy. 12. Metabolická úloha jater, žluč a žlučové cesty. 13. Vitamíny. 14. Minerální látky - makro a mikro prvky. 65

15. Ledviny - účast při udržování dynamické rovnováhy. 16. Výživové zvyklosti jednotlivých populačních skupin. 17. Nácvik zpracování jídelníčků pomocí programů PC, hodnocení jídelníčků, podávat pacientům doporučení k zlepšení stravovacích zvyklostí, práce s potravinovými tabulkami Doporučené postupy výuky přednášky, modelové situace, video, samostudium Způsob hodnocení výsledků studentů ústní zkouška, test, seminární práce na zadané téma Studijní literatura Základní GROFOVÁ, Zuzana a Miroslav OREL. Nutriční podpora: praktický rádce pro sestry. Vyd. 1. Překlad Libor Páč, Petr Dubový. Praha: Grada, 2007, 237 s., [8] s. barev. obr. příl. Sestra. ISBN 978-802-4718-682. KELLER, U. Klinická výživa. Praha: Scientia medica, 1993. ISBN 80-85526-08-5 KUNOVÁ, V. Zdravá výživa. Praha: Grada . ISBN 80-247-0736-5 LANGMEIER, M., A KOL.: Základy lékařské fyziologie, Praha 2009, ISBN 978-80-247-2526-0 MERKUNOVÁ, Alena a Miroslav OREL. Anatomie a fyziologie člověka: pro humanitní obory. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 302 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4715-216. MOUREK, Jindřich a Miroslav OREL. Fyziologie: učebnice pro studenty zdravotnických oborů. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 208 s. Psyché (Grada). ISBN 80-247-1190-7. TROJAN, S. Lékařská fyziologie. Praha : Brada Avicenum, 1996. ISBN 80-7149-311-1 TROJAN, Stanislav a Miroslav OREL. Lékařská fyziologie: učebnice pro studenty zdravotnických oborů. 4. vyd. přepr. a dopl. Překlad Libor Páč, Petr Dubový. Praha: Grada Publishing, 2003, 771 s. Psyché (Grada). ISBN 80-247-0512-5. Doporučená ADAMO, J. Výživa a krevní skupiny EART RIGHT FOR YOUR TYPE. 1997 FOSTER, W. Nový začátek. Advent - Orion Praha – 1996. ISBN 80-7172-132-8 GEBAUER, K. Dr. Zdravíčko Vám radí. Vydáno autorem. ISBN 80-238-3306-5 NETTER, Frank H a Miroslav OREL. Anatomický atlas člověka: učebnice pro studenty zdravotnických oborů. 1. vyd. Překlad Libor Páč, Petr Dubový. Praha: Grada, 2003, 525 barev. tab. Psyché (Grada). ISBN 80-247-0517-6. SHARON, M. Moderní výživa od A do Z. Euromedica CS, s.r.o. ISBN 80-92502-1-1 SCHREIBER, V. Vitamíny kdy-jak-proč-kolik. Nakladatelství H&H. ISBN 80-85787-17-2 SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU. Potravinové tabulky díl I. a díl II. ISBN 80-85120-44-5 ŽAMBOCH, J. Vitaminy. Praha: Grada Avicenum, 1996. ISBN 80-7169-322-7 www.fzv.cz [online]. [cit. 2014-02-24]. Poznámky Předpokládá se výběr z učiva v uvedených publikacích

66



Název modulu

VŠEOBECNÉ ZUBNÍ LÉKAŘSTVÍ

Délka modulu

112 hodin


112/0


Povinný ANF, MET

Kód modulu

VZL



Stručná anotace vymezení cíle Všeobecná stomatologie je zařazena mezi povinné předměty oboru. Cílem tohoto modulu je definovat základní pojmy, shrnout poznatky ze všech stomatologických oborů a vysvětlit odbornou stomatologickou terminologii. Získané informace specifikovat na problematiku záchovné stomatologie, endodoncie, dětské stomatologie, čelistní ortopedie, parodontologie, čelistní a obličejové chirurgie a protetické stomatologie. Tyto poznatky, opírající se o znalosti anatomie a fyziologie, orální histologie, mikrobiologie a epidemiologie, pak aplikujeme během praktické přípravy studentů v zubní ordinaci pro budoucí praxi. Cílem výuky všeobecného zubního lékařství je komplexní orientace v různých disciplínách stomatologie, přehled základních i novějších poznatků zubního lékařství, vysvětlení různých možností ošetření a demonstrace konkrétních pracovních postupů. Klíčové kompetence Po ukončení modulu student:  Systematicky a efektivně studuje informace získané na přednáškách a z odborné literatury.  Využívá svých dílčích znalostí ke komplexnímu pochopení problematiky jednotlivých oborů činnosti zubního lékaře.  Pracuje s odborným textem a získané informace písemně zpracovává  Přehledně a srozumitelně seznamuje pacienta s problematikou orálního zdraví, s možností prevence, s různými možnostmi vhodných a prakticky vyzkoušených léčebných postupů, ale i s možností nových moderních léčebných postupů.  Sleduje rozvoj zubního lékařství, který souvisí s pokroky ve vývoji nových materiálů, pracovních postupů a technologií.  Získané teoretické znalosti následně uplatňuje v praxi.  Rychle se orientuje v různých situacích na základě informací o osvědčených postupech a praktických zkušeností.  Logicky uvažuje, jasně a odborně se vyjadřuje. Předpokládané výsledky Po absolvování modulu student: 1. zná základní odborné stomatologické termíny a umí je používat následně v praxi, 2. má přehlednou znalost o vývoji chrupu, prořezávání jednotlivých zubů, o zubních tkáních a parodontu, morfologii jednotlivých zubů, 3. má znalosti etiologie a diagnostiky orálních onemocnění, orientuje se v příznacích onemocnění dutiny ústní, 4. zná teoreticky základní zásady, možnosti a postupy terapie, její indikace 67

a kontraindikace, 5. má přehled o základních stomatologických materiálech, jejich použití a vlastnostech, 6. je schopen pracovat s odborným textem, 7. umí se přesně a odborně vyjadřovat, je schopen logického uvažování. Obsah modulu 1. Anatomie a histologie zubu, zubní tkáně a parodont. 2. Popis chrupu, značení zubů, morfologie jednotlivých zubů stálého a dočasného chrupu. 3. Vývoj obličeje, dutiny ústní, čelistí, chrupu, vývoj tvrdých zubních tkání a jejich mineralizace, prořezávání zubů. 4. Zubní kaz, etiologie, průběh, příznaky, diagnostika, dělení, konzervativní terapie zubního kazu, materiály používané v záchovné stomatologii. Nekariogenní defekty tvrdých zubních tkání. 5. Stavy poškozující zubní dřeň, rozdělení a diagnostika patologických stavů pulpy a periradikulárních tkání, terapeutické možnosti a postupy endodontického ošetření a jeho komplikace. Diferenciální diagnostika bolesti orofaciální oblasti. 6. Zvláštnosti ošetřování dětského pacienta, diagnostika, prevence a terapie onemocnění dutiny ústní u dětí, zejména zubního kazu, onemocnění parodontu a úrazů zubů a čelistí. Důraz na prevenci těchto a dalších chorobných stavů. 7. Etiologie ortodontických anomálií, jejich prevence a profylaxe, popis jednotlivých ortodontických anomálií a možnosti jejich terapie. Rozštěpové vady. 8. Základy dentoalveolární chirurgie, záněty, cysty, prekancerózy a nádory v orofaciální oblasti, onemocnění lymfatických uzlin a slinných žláz, úrazy čelistí a obličeje. 9. Protetické defekty, význam a rozdělení protetických náhrad, plánování protetického ošetření a vyšetření pacienta před protetickým ošetřením, péče o protetické náhrady. 10. Implantáty, indikace a kontraindikace, péče o pacienty s implantáty. Doporučené postupy výuky přednášky, samostudium, práce s odbornými texty Způsob hodnocení výsledků studentů písemný test, ústní zkoušení Studijní literatura Základní DOSTÁLOVÁ, T., SEYDLOVÁ, M., A KOL.: Stomatologie, Praha, Grada 2008, ISBN 978-80-247-2700-4 HELLWIG, KLIMEK, ATTIN. Záchovná stomatologie a parodontologie. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0311-4 KLEPÁČEK, I., MAZÁNEK, J. Klinická anatomie ve stomatologii. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-7169-770-2 MAZÁNEK, J. Stomatologie minimum pro praxi. Triton, 1999. ISBN 80-7254-032-7 STEJSKALOVÁ, J., A KOL. Konzervační zubní lékařství. Galén, 2 vyd. 2008. ISBN-13: 978-80-7262-540-6 Doporučená KOMÍNEK, J. TOMAN, J., ROZKOVCOVÁ, E., Dětská stomatologie. Praha: Avicenum, 1988. MAZÁNEK, J.,URBAN, F. Stomatologické repetitorium. Praha:Grada, 2003. ISBN 80-7169-824-5 NOVÁKOVÁ, K. Stomatologické péče o hendikepované pacienty. UP Olomouc, 2008. ISBN – 13:978-80-244-2008-0 68

SVOBODA, O. Stomatologická propedeutika. Praha: 1983. ŠUBRTOVÁ , I. Vybrané kapitoly z ortodoncie. Praha: Univerzita Karlova, 1993. TOMAN, J. Ústní a čelistní chirurgie. Praha: Avicenum, 1976.URBAN, F., ŠKACH, M. Příručka stomatologa v praxi. Praha: Avicenum, 1987. Poznámky Předpokládá se výběr z učiva v uvedených publikacích

69



Název modulu

PREVENTIVNÍ ZUBNÍ LÉKAŘSTVÍ

Délka modulu

504 hodin


144/360


Povinný ANF, MET, OHI, VZL, ZOM, ORH1

Kód modulu

PZL



Stručná anotace vymezení cíle Preventivní zubní lékařství je zařazeno mezi povinné předměty oboru. Cílem tohoto modulu je objasnit etiologii, epidemiologii, prevenci a profylaxi nejčetnějších orálních nemocí jako je zubní kaz a onemocnění parodontu, ale i nádorů, ortodontických vad a traumat. Znalosti preventivních opatření jsou podmínkou i nedílnou součástí moderní stomatologické péče, neboť vedou ke zlepšení orálního zdraví jedince i populace. Cílem výuky preventivního zubního lékařství je specifikovat primární, sekundární a terciární prevenci v zubním lékařství, demonstrovat možnosti i účinné prostředky prevence a dále popsat preventivní opatření, která vedou k eliminaci možných komplikací každého stomatologického výkonu. Znalosti negativních vlivů na zdraví jedince, úlohy imunologických faktorů, vlivu výživy, hygieny, zdravého životního stylu, včasné diagnostiky patologického procesu a znalosti adekvátní terapie jsou použity jednak pro studium dalších odborných předmětů, jednak jsou aplikovány v budoucí praxi. Klíčové kompetence Po ukončení modulu student:  Využívá různé zdroje informací (odborné knihy, časopisy, monografie, přednášky, kurzy).  Má schopnost písemně zpracovat informace z odborného textu.  Využívá teoretických znalostí v praxi.  Má schopnost uplatňovat vyzkoušené léčebné postupy a nové poznatky z preventivní stomatologie v praxi.  Vyznačuje se psychickou a sociální zralostí a asertivním chováním při komunikaci s pacientem.  Praktickou přípravou získá manuální zručnost.  Má schopnost probudit zvýšený zájem pacientů o orální zdraví.  Má schopnost sestavení individuálních preventivních programů a aplikace kolektivních preventivních programů.  Umí logicky uvažovat a jasně a srozumitelně formulovat své myšlenky.  Zvládá bezchybné vedení zdravotnické dokumentace, respektuje práva pacienta a jedná podle etických norem. Předpokládané výsledky Po absolvování modulu student: 1. má znalosti příčin a mechanismu vzniku zubního kazu a onemocnění parodontu, 2. zná základy ústní biologie, mikrobiální obraz ústní dutiny, zná tvorbu, vývoj, metabolismus a patogenitu mikrobiálního plaku, vliv sliny a sulkulární tekutiny 70

na zubní tkáně, 3. má znalosti karioprotektivního účinku fluoru i vědomosti o jeho toxicitě, zná metody fluoridace, 4. má vědomosti o kariogenním a karioprotektivním vlivu výživy, provádí výživové poradenství, 5. umí provádět základní stomatologické vyšetření, včetně základních parodontologických indexů a indexů kazivosti, rentgenologické vyšetření a fotodokumentace, dbá zásad radiační ochrany, na základě teoretických znalostí a praktických zkušeností umí rozpoznat zdravý a nemocný parodont, kariogenní a nekariogenní léze tvrdých zubních tkání, 6. zná zásady motivace pacienta a instruktáže individuální orální hygieny, má přehled o pomůckách a postupech orální hygieny, 7. zvládá profesionální orální hygienu, supragingivální a subgingivální scaling, depuraci zubů, fluoridaci zubů, pečetění fisur skloviny, drobné úpravy a leštění výplní, bělení zubů, 8. umí sestavit individuální plán prevence u běžného i rizikového pacienta v dětském i dospělém věku, 9. zvládá aplikovat kolektivní preventivní programy, 10. na základě svých znalostí se může podílet i na osvětové činnosti. Obsah modulu 1. Stomatologická prevence, prevence zubního kazu, parodontopatií, Světová zdravotnické organizace a cíle orálního zdraví. 2. Zubní tkáně a ústní prostředí, vliv sliny na zubní tkáně. 3. Mikrobiální zubní plak, tvorba, vývoj, metabolismus, patogenita, detekce a odstraňování. 4. Zubní kámen, složení, vývoj, nástroje a metody scalingu. 5. Retenční místa pro plak přirozeně a uměle vzniklá, úkony vedoucí k jejich odstranění. 6. Chemická inhibice zubního mikrobiálního plaku. 7. Základní stomatologické vyšetření, RTG vyšetření a fotodokumentace, základní dokumentace ve stomatologii. 8. Vyšetření stavu parodontu a orální hygieny, parodontologické indexy. 9. Zubní kaz, etiologie, epidemiologie, dělení, diagnóza, prevence a terapie, pečetění fisur a jamek skloviny, preventivní výplně. 10. Nekariogenní léze tvrdých zubních tkání. 11. Bělení zubů. 12. Fluór, karioprotektivní účinek fluóru, toxicita, metody lokální a celkové fluoridace. 13. Preeruptivní a posteruptivní vliv výživy, výživové poradenství. 14. Metody a prostředky orální hygieny, zubní pasty a ústní vody. 15. Recall systém. 16. Systém práce v zubní ordinaci, úloha dentální hygienistky. 17. Hygienický režim ordinace. 18. Preventivní programy v oblasti orálního zdraví. 19. Prevence v jednotlivých disciplínách zubního lékařství. 20. Stomatologické ošetřování a prevence u nemocných s celkovými chorobami. 21. Prevence celkových komplikací ve stomatologii. Cvičení: 1. Základní stomatologické vyšetření, RTG vyšetření a fotodokumentace. 71

Základní dokumentace ve stomatologii. Sestavení anamnestického dotazníku ve stomatologii. Dotazník o výživě. Nácvik odebírání anamnézy v modelových situacích navzájem. Vyhodnocování dotazníků s ohledem na klíčové informace. a) o zdravotním stavu b) o stavu chrupu 7. Vyšetření stavu parodontu a orální hygieny, parodontologické indexy. 8. Sestavení individuálního plánu prevence u různých modelových pacientů. 9. Příprava rozhovoru s ředitelem školy a s vyučujícími, odborné informace s důrazem na argumentaci důležitosti budoucí výuky jejich žáků. 10. Skupinový plán prevence pro: a) děti v předškolním zařízení b) první stupeň základní školy, c) druhý stupeň, d) kolektiv dorostenců – střední škola nebo odborné učiliště, e) speciální kolektivy – handicapovaní, senioři atd. 11. Příprava osvětové přednášky pro kolektivy podle předchozího bodu. 12. Nácvik jednotlivých metod orální hygieny na modelech a navzájem mezi studenty. 13. Modelová situace přípravy krátkého reklamního- preventivního sdělení pro sdělovací prostředky. 14. Analýza reklamy a osvěty ve sdělovacích prostředcích, příprava na rozhovor s pacientem o těchto zdrojích informací. 15. Vyšetření rizikových faktorů zubního kazu a parodontopatií s využitím současných „chairside“ metod- testů, kariogram a jeho interpretace. 16. Bělení zubů. 17. Hygienický režim ordinace. Doporučené postupy výuky přednášky, praktická cvičení, odborná praxe, samostudium, práce s odbornými texty. Způsob hodnocení výsledků studentů ústní zkoušení, praktická zkouška Studijní literatura Základní KILIAN, J. Prevence ve stomatologii. Praha: Galén, 1999. ISBN 80-7262-022-3 KILIAN, J. Základy preventivní stomatologie. Praha: Galén, 1996. ISBN 8071841455 KOVAĹOVÁ, E. ČIERNY, M., Orálná hygiena. Prešov: Akcent Print 2006. ISBN 8096941933 MERGLOVÁ, V., IVANČAKOVÁ, R. Vývojové a získané poruchy zubů a tvrdých zubních tkání. Havlíček Brain Team, 2011. ISBN-13: 978-80-87109-27-4 MERGLOVÁ, V., IVANČAKOVÁ, R. Zubní kaz a jeho prevence v časném dětském věku. ČSK, 2009. ISBN-13:978-80-87109-16-8 ŠEDÝ, J., Kompendium stomatologie. Praha: Triton. 2012, ISBN 978-80-7387-543-5 Doporučená BOTICELLI, A. Dentální hygiena. Quintessenz, 2002. ISBN 80-903181-1-8 DOSTÁLOVÁ, T., SEYDLOVÁ, M., A KOL.: Stomatologie, Praha, Grada, 2008, ISBN 978-80-247-2700-4 HELLWIG, KLIMEK, ATTIN Záchovná stomatologie a parodontologie. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0311-4 2. 3. 4. 5. 6.

72

KLEPÁČEK, I., MAZÁNEK, J. Klinická anatomie ve stomatologii. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-7169-770-2 KOLEKTIV AUTORŮ (editor Vladislav Klener). Principy a praxe radiační ochrany. Praha: SÚJB, 2000. ISBN 80-238-3703-6. MARTHALER, T. Škody na chrupu jsou zamezitelné aneb jak si udržet zdravé zuby. Profimed. 1999 NOVÁKOVÁ, K. Stomatologické péče o hendikepované pacienty. UP Olomouc, 2008. ISBN – 13:978-80-244-2008-0 SLEZÁK, R. Diagnostika a chemoprofylaxe nemocí parodontu. Praha: 1999. ISBN 80-85792-12-5 STEJSKALOVÁ, J., A KOL. Konzervační zubní lékařství. Galén, 2 vyd. 2008. ISBN-13: 978-80-7262-540-6 TVRDOŇ, M., a kol., Protetická stomatológia, liečba a prevencia, Bratislava: Science, 2001. ISBN 80-967961-5-1 URBAN, F., ŠKACH, M. Příručka stomatologa v praxi. Praha: Avicenum, 1987. WEBER, T. Memorix zubního lékařství. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3519-1 ZOUHAROVÁ, Z., Zdravý úsměv: péče o zuby a dásně. Važany nad Litavou: JoshuaCreative, 2012. ISBN 978-80-904414-5-3 Legislativa Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a související prováděcí právní předpisy. Poznámky: Předpokládá se výběr z učiva v uvedených publikacích

73

Vyšší odborná škola zdravotnická Vzdělávací program Název modulu Délka modulu Přednášky / cvičení Typ modulu Vstupní předpoklady

53-41-N/3. Diplomovaná dentální hygienistka Kód modulu PARODONTOLOGIE 204 hodin Platnost od Způsob ukončení 72/132 Počet kreditů Povinný Pojetí modulu ANF, MET, OHI, VZL, ORH

PAR 1.9.2014 Zkouška 18 Kombinovaný

Stručná anotace vymezení cíle Modul Parodontologie je zařazen mezi povinné předměty oboru a je svým významem jedním z předmětů základních (klíčových) pro budoucí povolání dentální hygienistky. Obecným cílem modulu je získání znalostí o stavbě parodontálních tkání a jejich fyziologických i patologických změnách. Studenti se v tomto modulu naučí vyšetřovat parodont a výsledky vyšetření řádně zaznamenávat do formulářů a chorobopisů pacientů. Takto získané informace vyhodnotí tak, aby stanovili správnou diagnózu a diferenciální diagnózu. Na jejím základě sestaví léčebný plán (na úrovni DH) u konkrétního pacienta. Výuka modulu parodontologie je završena realizací vzniklého léčebného plánu. Klíčové kompetence Po ukončení modulu student:  Komunikuje s pacientem s ohledem na racionální získání důležitých anamnestických  údajů a zvláště s ohledem na respektování etických norem zacházení s osobními daty a respektováním práv pacientů.  Vyšetřuje parodont.  Stanoví indexy (skóre) podle daných (mezinárodních) norem s důrazem na dodržování pevných kritérií.  Formuluje jasně a srozumitelně výsledky vyšetření.  Získá informace z odborného textu. Předpokládané výsledky Po absolvování modulu student: 1. zná anatomii a rozumí fyziologii parodontálních tkání, 2. zná opatření v primární, sekundární a terciární prevenci v parodontologii, 3. ovládá současné metody vyšetřování v parodontologii a umí je aplikovat v konkrétním případě, 4. umí zaznamenat výsledky vyšetření do odpovídajících formulářů, 5. dovede stanovit správnou diagnózu a diferenciální diagnózu nemocí parodontu, 6. umí stanovit plán léčení v obecných i konkrétních případech, 7. na základě komunikace s pacientem realizuje v logickém sledu jednotlivé body léčebného plánu. Obsah modulu 1. Anatomie a fyziologie parodontu. 2. Vyšetřování v parodontologii. 3. Gingiva (těsnící epitel). 4. Periodoncium. 5. Cement. 74

6. Alveolární kost. 7. Základní dokumentace, indexy v parodontologii, jejich význam. 8. Záznam úrovně ústní hygieny, kumulace zubního kamene, stavu gingivy, hloubky parodontálních chobotů, úrovně dentogingiválního spojení, nekariézních a kariézních lézí, tvrdých zubních tkání a stavu výplní pacienta. 9. Zánět parodontu, typy parodontální léze. 10. Místní a celkové příčiny, funkční vlivy. 11. Zubní mikrobiální povlak (biofilm) jako hlavní zevní příčina nemocí parodontu. 12. Vznik parodontálního chobotu, typy parodontálních chobotů. 13. Dělení gingivitid. 14. Dělení parodontitid. 15. Atrofie parodontu. 16. Gingivitis. 17. Akutní průběh parodontitidy, parodontální absces. 18. Chronické projevy parodontitidy. 19. Furkační postižení. 20. Atrofie parodontu. 21. Individuální léčebný plán. 22. Iniciální léčba (cíle, působení, plánování). 23. Nácvik používání nástrojů na modelech (k úpravě převislých výplní, k odstranění supra a subgingiválního zubního kamene). 24. Péče o nástroje, ostření. 25. Scaling. 26. Deep scaling, root planing. 27. Reattachement. 28. Gingivektomie a gingivoplastika, klínovitá excize. 29. Lalokové operace, osteoplastika. 30. Ošetření furkací. 31. Edlanova operace, volné gingivální štěpy, fenestrace. 32. Implantáty, řízená tkáňová regenerace. 33. Lokální a celková medikace v parodontologii. 34. Recall. Cvičení: 1. Vyšetřování v parodontologii. 2. Základní dokumentace, indexy v parodontologii. 3. Záznam úrovně ústní hygieny, kumulace zubního kamene. 4. Záznam stavu gingivy. 5. Záznam hloubky parodontálních chobotů. 6. Záznam úrovně dentogingiválního spojení. 7. Vyšetření nekariézních a kariézních lézí. 8. Vyšetření tvrdých zubních tkání a stavu výplní pacienta. 9. Individuální léčebný plán. 10. Iniciální léčba. 11. Nácvik používání nástrojů na modelech (k úpravě převislých výplní, k odstranění supra a subgingiválního zubního kamene). 12. Péče o nástroje, ostření. 13. Scaling. 14. Deep scaling, root planing. 75

15. Ošetření furkací. 16. Recall. Doporučené postupy výuky přednášky a na ně navazující praktická cvičení ve fantomových laboratořích a v ordinaci, diskuse nad dokumentací navazující na praktická cvičení v ordinaci Způsob hodnocení výsledků studentů písemný test, ústní zkoušení, seminární práce, praktická zkouška Studijní literatura Základní EICKHOLZ, P., Parodontologie od A do Z: základy pro praxi. Praha: Quintessenz, 2013. ISBN 978-80-86979-10-6 HELLWIG, E., KLIMEK, J., ATTIN, T. Záchovná stomatologie a parodontologie. Grada, Avicenum, Praha 2003. ISBN 80-247-0311-4 RALF, E. MUTSCHELKNAUSS et al. Praktická parodontologie, klinické postupy. Quintessenz, Praha 2002. ISBN 80-902118-8-7 SLEZÁK, R. Praktická parodontologie. Quintessenz, Praha 1995. ISBN 80-9010-248-4 SLEZÁK, R., Preklinická parodontologie. Hradec Králové: Nucleus HK, 2007. ISBN 97880-87009-18-5 STAROSTA, M., Repetitorium parodontologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. ISBN 80-244-0574-1 Doporučená BOTICELLI, A. T. Dentální hygiena, teorie a praxe. Quintessenz, Praha 2002. ISBN 80-903181-1-8 CARRANZA, F., SHKLAR, G. History of Periodontology. Quintessenz, 2003. ISBN 0867154241 DETIENVILLE, R. Léčba závažných parodontitid. Quintessenz, Praha 2005. ISBN 80-9031816-9 FASSMANN, A., Kostní tkáňové inženýrství v orofaciální oblasti, Hradec Králové: Nucleus HK, 2006. ISBN 80- 86225-82-8 KORÁBEK, L. Každý může mít zdravé a krásné zuby. Grada, Praha 1997. ISBN 80-7169164-X LINDHE, J., KARRING T., LANG N. P.Clinical Periodontology and Implant Dentistry. (3rd ed., 4th print.) Munksgaard, Kopenhagen, 2000. MAZÁNEK, J., URBAN, F. et al. Stomatologické repetitorium. Grada, Avicenum, Praha 2003. ISBN 80-7169-824-5 MUELLER, H. P Periodontology. The Essentials Georg Thieme Verlag, Stuttgart, 2005. ISBN 3131383712 MUTSCHELKNAUSS, R. E. et al. Lehrbuch der klinischen Parodontologie. Quintessenz Verlags-GmbH, Berlin 2000. ISBN 3876524148 NEWMAN, M. G., TAKEI, H. H., CARRANZA, F. A. Carranza´s Clinical Periodontology. 9.th ed,W.B.SAUNDERS Co.,USA 2002. ISBN 978-1-4377-0416-7 NOBLE, S. L., KELLET, M., CHAPPLE, I. L.C. Decision-Making for the Periodontal Team. Quintessenz, London 2003. ISBN 978-1-85097-063-7 Parodontologie. Praha: Quintessenz, 2000-2013. ISSN 1213-0125 SCULLY et al.: Oral Diseases. M.Dunitz Ltd.1996. ISBN 0-7234-1945-0 SLEZÁK, R., DŘÍZHAL, I. Atlas chorob ústní sliznice. Quintessenz, Praha 2004. ISBN 80-903181-5-0 SLEZÁK, R., DŘÍZHAL I, et al. Infekční choroby ústní sliznice. Grada Avicenum, Praha 76

1997. ISBN 80-7169-221-2 SLEZÁK, R., KOPECKÝ, O., KREJSEK, J. Recidivující afty. Galén, Praha 2000. ISBN 80-7262-049-5 STAROSTA, M., Plastická chirurgie parodontu. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. ISBN 80-244-0664-0 ŠKACH, M. Onemocnění ústní sliznice. Praha, Avicenum 1975. WOLF, H. F, RATEITSCHAK, E.M., K.H Parodontologie. 3. Auflage, Georg Thieme Verlag, Stuttgart 2004. Poznámky: Předpokládá se výběr z učiva v uvedených publikacích

77



Název modulu

ZOBRAZOVACÍ METODY A RADIAČNÍ OCHRANA

Délka modulu

160 hodin


88/72


Povinný ANF, MET, INT, VZL,

Kód modulu

ZOM


1.9.2014 Zkouška 6 Činnostní

Stručná anotace vymezení cíle Učivo modulu umožňuje studentům získat potřebné vědomosti o zobrazovacích metodách používaných ve stomatologii, jako je vznik rentgenového a sonografického obrazu, včetně vyšetření počítačové tomografie a magnetické resonance. Vzniku a působení rentgenového záření a ochraně před jeho účinky. Fotografie ve stomatologii umožňuje studentům získat teoretické a praktické zkušenosti při fotografování nehybných předmětů pomocí techniky makrofotografie a digitální fotografie. Získané vědomosti budou uplatněny k motivaci pacienta a získání jeho spolupráce při léčbě, přednáškové a edukační činnosti dentální hygienistky. Klíčové kompetence Po ukončení modulu student:  Má znalost o vzniku rentgenového záření.  Má znalost o vzniku rentgenového obrazu.  Zná konstrukci rentgenového přístroje.  Zná typy rentgenových filmů.  Zná ochranu zdraví pacienta a personálu před škodlivými vlivy rentgenového záření,  Má znalost o vzniku a principu počítačové tomografie, znalost o vzniku a principu magnetické rezonance, znalost o vzniku a principu sonografického obrazu.  Má znalost o vzniku fotografického obrazu, základní vlastnosti světla, konstrukce klasického a digitálního fotografického přístroje, objektivu a zdroje umělého světla, přehled o typech a vlastnostech fotografických filmů.  Má znalost a praktickou dovednost zhotovování standardních fotografických snímků, praktickou dovednost zhotovení digitálního fotografického obrazu.  Zná archivaci klasického fotografického obrazu i o archivaci a zpracování digitalizovaného obrazu. Předpokládané výsledky Po absolvování modulu student: 1. zná stavbu a konstrukci rentgenového přístroje, 2. zná stavbu a konstrukci klasického a digitálního fotografického přístroje, 3. umí správně zhotovit fotografickou dokumentaci, 4. umí správně interpretovat RTG snímky s ohledem na vlastní práci, 5. umí archivovat pořízenou dokumentaci a využívat ji pro svoji práci, 6. má základ pro odbornou přednáškovou a motivační činnost. Obsah modulu 1. Fyzika záření, vznik rentgenového záření. 78

1.2 1.3 2. 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 3. 3.1 4. 4.1 5. 5.1 6. 6.1 6.2 6.3 6.4 7. 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 8. 8.1 8.2 9. 9.1 9.2 9.3 10. 10.1 10.2 10.3 11. 11.1 11.2 11.3 12. 12.1

Vlastnosti rentgenového záření a jeho biologické vlastnosti. Vznik rentgenového obrazu. Konstrukce rentgenového přístroje. Stavba a ovládací prvky zubního rentgenového přístroje. Zhotovování RTG snímků. Stavba a ovládací prvky panoramatického rentgenového přístroje – pozice pacienta, umístění přístroje, chyby, vývoj čelisti a zubů na panoramatickém snímku. Stavba a ovládací prvky radiovisiografie. Intraorální snímky – zobrazení zubů, zhotovení snímků ve skusu, technické chyby, rentgenologická anatomie na intraorálních snímcích. Konvenční snímky lebky – projekce, dálkový snímek lebky, čelistní kloub /abdukce, addukce) Konstrukce přístroje pro vyšetření počítačové tomografie a rentgenologická anatomie, dentální programy Stavba a ovládací prvky zubního rentgenového přístroje. Konstrukce přístroje pro magnetickou rezonanci, funkční princip a struktura signálu. Stavba přístroje pro magnetickou rezonanci. Konstrukce přístroje pro sonografické vyšetření. Stavba přístroje pro sonografii. Zpracování exponovaného rentgenového filmu. Temná komora a její vybavení. Vyvolávání rentgenových snímků. Ustalování rentgenových snímků. Chyby při zpracování rentgenového filmu. Posouzení a hodnocení rentgenového snímku. Popis normálního rentgenogramu. Popis patologických změn na rentgenogramu. Posouzení snímku počítačové tomografie. Posouzení snímku magnetické rezonance. Posouzení sonografického nálezu submandibulární krajiny. Ochrana před rentgenovým zářením. Ochranné pomůcky při snímkování. Předpisy a vyhlášky o práci s ionizujícím zářením v platném znění. Základy fotografie. Základní vlastnosti světla. Expozice a osvit. Optické zobrazování. Konstrukce fotografického přístroje. Fotografický objektiv, ohnisková vzdálenost. Tělo fotografického přístroje. Záblesková zařízení. Filmy. Inverzní a negativní filmy. Vyvolávání jednotlivých filmů. Zpracování a skladování exponovaných filmů. Digitální systémy – digitální rtg snímek, zpracování snímků, kvalita rtg snímků a radiační expozice pacienta. Konstrukce digitálního fotografického přístroje. 79

Vznik digitalizovaného obrazu. Archivace a zpracování digitalizovaného obrazu. Rentgenologická diagnostika patologických stavů Dysmorfie a regresivní změny - hypodoncie a hyperdoncie, vývojové anomálie čelistí, retinované zuby, regresivní změny a resorpce, odontodysplazie, 13.2. Kalcifikace, konkrementy, osifikace - zubní kámen, slinné kameny, 13.3. Rentgenologická diagnostika zubního kazu 13.4. Rentgenologická diagnostika parodontopatií a zánětů v oblasti čelistí - parodontální úbytek kosti, marginální parodontopatie, apikální parodontopatie, Osteomyelitida 13.5. Onemocnění čelistních dutinodontogenního a rhinogenního původu 13.6. Onemocnění čelistního kloubu, cysty v oblasti čelistí, nádory odontogenního původu a neotogenního původu 13.7. Traumatologie zubů a čelistí (zlomeniny) 13.8. Cizí tělesa - zobrazení na rentgenovém snímku Doporučené postupy výuky přednášky, praktická cvičení, odborná praxe, samostudium, práce s odbornými texty Způsob hodnocení výsledků studentů písemný test, ústní zkoušení, praktická zkouška Studijní literatura Základní FRIEDRICH A., PASLER a HEIKO VISSER. Stomatologická radiologie - Kapesní atlas., Praha: Grada Publishing a.s., 2007, ISBN 978-80-247-1307-6. FILIP, J., a kol. Radiační ochrana ve stomatologii, Černá Hora: VF, 2013, ISBN 978-80260-4888-6 HOŘEJŠ, J. jr., Urban F., Zábrodský S., Stomatologická rentgenologie. 4 vyd. Grada Publishing, Praha, 2003, ISBN 80-7169-824-5 HOUBA, R., a kol. Základy radiodiagnostiky a ostatních zobrazovacích metod ve stomatologii. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 8024600056 HRUŠKA, E. Fotografie na malý formát. SNTL, 1983. KODL, O., a kol. Radiační ochrana při zubních radiodiagnostických vyšetřeních, 4 vyd. Praha 2011, ISBN 978-80-87109-26-7 KOLEKTIV AUTORŮ (editor Vladislav Klener). Principy a praxe radiační ochrany. Praha: SÚJB, 2000. ISBN 80-238-3703-6. KOVAL’OVÁ, E., a kol. Dentálna rádiografia v praxi. Vyd. Pavol Šidelský – Akcent Print, 2005, 1 vydání, ISBN 80-969274-7-7 KREJČÍ, P., a kol. Dentální radiologie, 1 vyd. Olomouc, 2006, ISBN 80-244-1452-x Doporučená ANG, T. Průvodce digitálního fotografa. ISBN 80-242-1313-3 NUKLEÁRNÍ MEDICÍNA [4. vyd.] / Jan Urbánek. - 4. upraven. a dopl. vyd.. - Jilemnice : Gentiana, cop. 2002. 154 s. ISBN 80-86527-05-0 Legislativa Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a související prováděcí právní předpisy. Poznámky Předpokládá se výběr z učiva v uvedených publikacích 12.2 12.3 13. 13.1.

80



Název modulu

INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE

Kód modulu

Délka modulu

64 hodin

Platnost od


INT

1.9.2014 Klasifikovaný Způsob ukončení zápočet 0/64 3 Počet kreditů Povinný Činnostní Pojetí modulu Znalost základních pojmů z oboru informační technologie, znalost práce s prostředky IKT v rozsahu střední školy

Stručná anotace vymezení cíle Cílem modulu je prohloubit znalosti a dovednosti v oblasti práce s prostředky informační a komunikační technologie, seznámit s aplikačním programovým vybavením využívaným ve zdravotnictví. Studenti se naučí efektivnímu vyhledávání na internetu a dalšímu zpracování těchto dat. Klíčové kompetence Po ukončení modulu student:  Získává informace a pracuje s nimi.  Pracuje s odbornou dokumentací.  Efektivně používá informační a komunikační technologie pro pracovní i osobní účely. Předpokládané výsledky Po absolvování modulu student: 1. aplikuje informační a komunikační technologie do své praxe a využívá moderní technologie při činnostech v rámci odborné praxe, 2. ovládá na pokročilé úrovni kancelářský software, 3. zná a aktivně používá metody a prostředky ochrany a zabezpečení dat, 4. je schopen vyhledávat informace o zdravotnické problematice z různých zdrojů a dále je využívat. Obsah modulu 1. Textový editor – pokročilá práce s textem (formátování pomocí stylů, oddíly, generování automatických seznamů, hromadná korespondence). 2. Základní typografická a estetická pravidla. 3. Fotografie, digitální fotoaparát – základní úprava obrázků, základní ovládání přístroje. 4. Tabulkový kalkulátor – možnosti využití (základní funkce), grafy. 5. Prezentace – počítačová prezentace na odborné téma s komentářem. 6. Zdravotnické informační systémy, uživatelské programy v oboru stomatologie. 7. Vyhledávání informací na odborných webových stránkách. 8. Fax, scanner, USB Flash disk, CD, DVD, dataprojektor a pod.– praktické použití. Doporučené postupy výuky cvičení, samostudium, samostatné aktivity při vypracování seminárních prací Způsob hodnocení výsledků studentů zápočet – seminární práce, klasifikovaný zápočet – test Studijní literatura Základní BEDNAŘÍK, J., BROŽA, P., HLAVENKA, J. Microsoft Windows XP – uživatelská příručka 81

PECINOVSKÝ, J. Microsoft Word 2007. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-2471959-7 ROUBAL, P. Informatika a výpočetní technika – teoretická učebnice. Brno: Computer Press, a.s., 2005. ISBN 80-251-0761-2 Doporučená BŘÍZA, V. Outlook 2003 snadno a rychle. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-0789-6 BŘÍZA, V. Power Point 2007. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-2178-1 FRANCŮ, M. Office – grafy a diagramy. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-1189-3 JOYCE, J., MOON, M. Microsoft Word 2000, Microsoft Excel 2000, Microsoft Press 2003 Computer Press 2002. ISBN 80-7226-678-0 KASAL P., SVAČINA Š. Internet a medicína. Praha: Grada, 2001. ISBN 80 -247-0119-7 MATTHEWS, M. Windows XP rychlými kroky. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-0791-8 PECINOVSKÝ, J. Office XP. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-247-0275-4 PECINOVSKÝ, J. Word 2003 – podrobný průvodce začínajícího uživatele.Praha: Grada,2004. ISBN 80-247-0791-8 RENDA M. Český Internet a MS Internet Explorer 6.0, podrobný průvodce začínajícího uživatele. Grada Publishing 2002. ISBN 80-247-0152-9 Odborná literatura zaměřená na zdravotnický software. Poznámky Předpokládá se výběr z učiva v uvedených publikacích

82



Název modulu

PROVOZ ORDINACE DENTÁLNÍ HYGIENISTKY

Délka modulu

64 hodin


16/48


Povinný MIE, INT,

Kód modulu

POD



Stručná anotace vymezení cíle Cílem modulu je seznámit studenty s problematikou provozu zdravotnického zařízení. Rozvinout technické myšlení a dovednosti. Předat informace nutné k odpovědnému a samostatnému chování v praxi dentální hygienistky. Modul úzce souvisí s následujícími předměty: Mikrobiologie a epidemiologie, Podpora a ochrana veřejného zdraví, Organizace a řízení zdravotní péče, Zdravotnická legislativa a právo, Zobrazovací metody, Informační technologie. Klíčové kompetence Po ukončení modulu student:  Zajišťuje bezpečný provoz ordinace.  Samostatně zvládá běžné provozní problémy.  Efektivně pracuje v ordinaci.  Orientuje se v nových technologiích.  Je technicky zdatný. Předpokládané výsledky Po absolvování modulu je student schopen: 1. popsat vybavení ordinace, 2. sestavit dle vzoru provozní řád a hygienický režim ordinace, 3. vysvětlit princip fungování jednotlivých přístrojů, 4. bezpečně používat zařízení ordinace, 5. provádět údržbu dle pokynů výrobců, 6. řešit technické problémy podle daných algoritmů, 7. organizovat svoji práci efektivně a účelně komunikovat, 8. uspořádat pracovní prostředí podle ergonomických zásad. Obsah modulu 1. Technické a věcné požadavky na vybavení zdravotnických zařízení. 2. Hygienistka v praxi zubního lékaře. a. práva a povinnosti zaměstnance b. pracovní náplň 3. Provozní řád. 4. Pracovní řád. 5. Hygienický režim. 6. Sterilizace a desinfekce. a. používaná technická zařízení b. vedení dokumentace 7. Přístrojové vybavení ordinace. 83

a. princip fungování b. bezpečný provoz c. údržba, revize d. dokumentace 8. Nakládání s prádlem. 9. Nakládání s odpady. 10. Pravidla pro provoz rentgenového zařízení, včetně dodržování radiační ochrany. Cvičení: 1. Podrobné seznámení s vybavením ordinace. 2. Nácvik obsluhy a péče o jednotlivé přístroje. 3. Příprava ordinace a ukončení denního provozu. 4. Řešení modelových situací. Doporučené postupy výuky přednášky, praktická cvičení Způsob hodnocení výsledků studentů ústní zkouška, praktická zkouška, test Studijní literatura Základní HRAZDIRA, I., MORNSTEIN, V. Lékařská biofyzika a přístrojová technika. 1. vyd. Brno : Neptun, 2001. ISBN 80-902896-1-4 KOLEKTIV AUTORŮ (editor Vladislav Klener). Principy a praxe radiační ochrany. Praha: SÚJB, 2000. ISBN 80-238-3703-6. KOMÁREK, S., EBER, M., Příprava stomatologického instrumentária, Praha: Grada Publishing, 2003. ISBN 80-247-0329-7 ZLÁMAL, J., BELLOVÁ, J., Ekonomika zubní ordinace, Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. ISBN 978-80-244-2336-4 Legislativa pro provoz ordinace dentální hygienistky Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a související prováděcí právní předpisy. Vyhláška č.306/2012 Sb. O podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče Vyhláška č. 99/2012 Sb. O požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb Vyhláška č.92/2012 Sb. O požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče Zákon č 372/2011 Sb. O zdravotních službách Doporučená www.asociacedh.cz [online]. [cit. 2014-02-24]. www.nconzo.cz [online]. [cit. 2014-02-24]. www.dent.cz [online]. [cit. 2014-02-24]. Hu-Fa úsměvy: informační časopis pro stomatologickou praxi. Otrokovice: Hu-Fa Dental, Manuály k jednotlivým přístrojům Poznámky Předpokládá se výběr z učiva v uvedených publikacích

84




32/64

ORÁLNÍ HYGIENA Kód modulu

ORH

96 hodin


Povinný ANF, OHI, POD


Stručná anotace vymezující cíle Cílem modulu je seznámit studenty s historií profese dentální hygienistka, s jejími povinnostmi, náplní práce. Získat informace o základních pilířích zdravé dutiny ústní - metodách a prostředcích používaných při provádění orální hygieny, antikariezní výživě a fluoridaci. Získat schopnost základního vyšetření stavu dutiny ústní. Na základě získaných vědomostí vysvětlit a vhodně doporučit mechanické pomůcky i chemické prostředky v praxi. Modul Orální hygiena je stěžejní vyučovací předmět, z něhož absolventka vychází při vlastní praxi. Klíčové kompetence Po ukončení modulu student:  Zná historii profese dentální hygienistka.  Má znalosti o etiopatogenezi mikrobiálního plaku a má schopnost jeho dokonalého odstranění.  Má znalosti o důležitosti orální hygieny, antikariezní výživy a fluoridace jako pilířů zdravé dutiny ústní.  Má znalosti mechanických a chemických prostředků a metod při provádění orální hygieny.  Má schopnost účinné motivace a instruktáže.  Má schopnost základního vyšetření stavu dutiny ústní.  Orientuje se v nových poznatcích.  Získává zručnost v používání nástrojů a přístrojů k odstraňování zubního kamene. Předpokládané výsledky Po absolvování modulu je student schopen: 1. vysvětlit význam zubního povlaku v etiologii kazu a parodontopatií, 2. provést hygienické a parodontologické indexy, 3. použít získané informace k doporučení vhodných pomůcek a prostředků k provádění orální hygieny, 4. účinně provádět motivaci a instruktáž, 5. supragingivální depurace a scalingu, 6. aplikace fluoridových přípravků na chrup, 7. používat parodontologické vyšetřovací nástroje, 8. postupovat při vyšetření dle pravidel ergonomie, 9. používat ochranné pomůcky při vyšetření a ošetření.

85

Obsah modulu Teorie: 1. Seznámení s oborem a jeho náplní, úloha dentální hygienistky v praxi stomatologa. 2. Historie profese dentální hygienistka, práva a povinnosti. 3. Úprava dentální hygienistky, zdůraznění osobní hygieny. 4. Zubní povlak v etiologii kazu a parodontopatií. 5. Individuální orální hygiena. a. mechanické prostředky odstranění plaku b. chemické prostředky – zubní pasty, ústní vody, gely, prášky, roztoky c. metody čištění zubů 6. Profesionální orální hygiena. a. vyšetření hygienických a parodontologických indexů (PBI, API, CPITN) b. motivace a instruktáž pacienta (klienta) c. provádění ústní hygieny u specifických skupin pacientů s přihlédnutím k věku (hendikepovaní, citlivé zubní krčky, kariologičtí, parodontologičtí, s protetickými náhradami, implantáty, ortodontickými aparátky) Praktická cvičení: 1. Vybavení a uspořádání pracovního místa. 2. Poloha pacienta i ošetřujícího. 3. Identifikace a vizualizace zubního plaku. 4. Používání vyšetřovacích nástrojů. 5. Záznam vyšetření chrupu, měkkých tkání, úrovně orální hygieny, stavu gingivy, hloubky parodontálních kapes, dentogingiválního spojení, kariézních a nekariezních lézí tvrdých zubních tkání a stavu výplní včetně anamnézy. 6. Nácvik používání pomůcek a prostředků k provádění individuální orální hygieny a sestavení individuálního programu orální hygieny. 7. Nácvik metod čištění zubů. 8. Osvojení použití fluoridových přípravků v profesionální orální hygieně. 9. Sestavení vhodného antikariezního jídelníčku. 10. Diagnostika nemocného a zdravého parodontu, změn na povrchu skloviny. 11. Instruktáž orální hygieny a motivace pacienta. 12. Diagnostika iatrogenních etiologických faktorů a jejich odstranění. 13. Odstranění zubního kamene, depurace. Doporučené postupy výuky přednášky, cvičení, semináře Způsob hodnocení výsledků studentů ústní zkouška, praktická zkouška, seminární práce

86

Studijní literatura Základní BOTICELLI, A. T. Dentální hygiena, teorie a praxe. Quintessenz, Praha 2002. ISBN 80903181-1-8 ČIERNY,M.: Orálna hygiena I.,vyd. Pavol Šidelský –Akcent Print, 2006 ISBN 80-969419-3-3 KOVAĹOVÁ, E., ČIERNY, M. Orálna hygiena. Prešov - Zürich, 1994. ISBN 80-967041-3-3 KILIAN, J. Základy preventivní stomatologie. Praha: Galén, 1996. ISBN 80-7184-145-5 Doporučená HÁJEK, P., STARNOVSKÁ, T., KORÁBEK, L. Zoubky jako perličky: pro zdravý dětský chrup. Praha: MAC, 1997. ISBN 80-86015-13-0 JANSA, P., JANSOVÁ, K., Repetitorium orální patologie. Olomouc: Univerzita Palackého, 1989 KORÁBEK, L., Každý může mít zdravé a krásné zuby, Praha: Grada, 1997. ISBN 80- 7169164-X ŠEBESTOVÁ, V., Příspěvek k problematice orálního elektrogalvanismu. Brno: IDVPZ, 2001. ISBN 80-7013-340-6 www.profimed.cz [online]. [cit. 2014-02-24]. www.curaden.ch [online]. [cit. 2014-02-24]. www.merten-dental.cz [online]. [cit. 2014-02-24]. Poznámky: Předpokládá se výběr z učiva v uvedených publikacích.

87



Přednášky/cvičení

16/40


Povinný ANF, MET

PRVNÍ POMOC 56 hodin


PRP 1.9.2014 Zkouška 3 Kombinovaný

Stručná anotace vymezení cíle Modul První pomoc má významné postavení v profesní přípravě diplomovaných dentálních hygienistek. Cílem modulu je vést studenty k osvojení vědomostí a dovedností v poskytování předlékařské první pomoci. Klíčové kompetence Po ukončení modulu student:  Získává informace a samostatně studuje odbornou literaturu zabývající se první pomocí, srovnává různé informace, teorie a názory, mezinárodní zkušenosti, zaujímá k nim kritický postoj, sleduje nové trendy v oboru první pomoci.  Dokáže řešit systémové komplikace způsobené při stomatologickém ošetření.  Plánuje a řídí své učení a pracovní činnosti, kriticky vyhodnocuje dosažené výsledky a umí adekvátně reagovat při náhle vzniklých situacích nejen ve stomatologické praxi.  Využívá pro pracovní i osobní účely prostředky informační a komunikační technologie.  Dovede pracovat v týmu, přijímá odpovědnost za vlastní činnost i činnost ostatních pracovníků týmu.  Komunikuje s klienty/pacienty, lékaři a dalšími zdravotnickými pracovníky. Předpokládané výsledky Po absolvování modulu student: 1. umí kriticky zhodnotit vzniklou situaci a rozhodnout o prioritách poskytování první pomoci, 2. při vyšetřování a ošetřování zraněného postupuje podle osvojeného jednotného systému pro poskytování první pomoci, 3. je schopen zahájit neodkladnou resuscitaci, 4. umí poskytnout první pomoc u zraněného v bezvědomí, při krvácení, při popáleninách a poleptání, při poranění hlavy, hrudníku, břicha, páteře a míchy, při poranění měkkých tkání, kostí a kloubů, při intoxikacích atd., 5. v případě nutnosti zajistí transport zraněných, 6. umí využít k poskytování první pomoci všech dostupných pomůcek, 7. dokáže objasnit význam činnosti integrovaného záchranného systému, 8. je ztotožněn s vlastnostmi zachránce, 9. uvědomuje si význam osobní ochrany, nutnost efektivního jednání a vzájemné pomoci při hrozbě nebo vzniku mimořádných událostí.

88

Obsah modulu 1. Organizace zdravotnické záchranné služby v ČR 1.1. CTV – Centrum tísňového volání 1.2. Tísňové linky v ČR 1.3. Spolupráce jednotlivých složek integrovaného záchranného systému 1.4. Postup při likvidaci následků hromadného neštěstí 2. Trestní zákon 40/2009 Sb. ve znění pozdějších předpisů 3. Předlékařská první pomoc 3.1. Obecné zásady poskytování předlékařské první pomoci 3.2. Postup při poskytování základní první pomoci 3.3. Transport, improvizace 3.4. Lékárničky, vybaven lékárniček 4. První pomoc při krvácení, zástava krvácení 4.1. Žilní, tepenné krvácení 4.2. Krvácení z přirozených tělních otvorů 4.3. Vnitřní krvácení 4.4. Obvazová technika, improvizace, použití specifických materiálů a novinek dostupných na trhu 5. Rány, ošetřování ran 5.1. Klasifikace ran 5.2. Ztrátová poranění – amputace 5.3. Cizí těleso v ráně 5.4. Uštknutí, pokousání, bodnutí hmyzem 6. První pomoc při zástavě krevního oběhu, při zástavě dechu 6.1. zajištění průchodnosti dýchacích cest – bez pomůcek, s pomůckami 6.2. neodkladná resuscitace – Guidelines 2010 6.3. resuscitace dospělého 6.4. specifika resuscitace dítěte 6.5. specifika resuscitace těhotných 7. První pomoc při úrazech 7.1. poranění končetin, kloubů 7.2. poranění hrudníku, břicha, retroperitonea 7.3. úrazy hlavy, oka 7.4. tonutí, oběšení, dušení, astmatický záchvat 7.5. polytrauma 7.6. závažné akutní stavy u dětí, specifikace úrazů dětského věku 8. První pomoc při poškození fyzikálními jevy 8.1. poškození teplem 8.2. poškození chladem 8.3. úraz elektrickým proudem 8.4. poškození chemikáliemi 9. První pomoc při poruchách vědomí 9.1. poruchy vědomí (kolaps, mdloba, šok, srdeční zástava, bezvědomí) 9.2. křečové stavy s poruchou vědomí 9.3. febrilní křeče u dětí 9.4. diabetické koma 9.5. intoxikace 9.6. závažné akutní psychické poruchy 89

Cvičení: Zvládnutí techniky první pomoci na modelových pomůckách školy týkající se: 1. Kontroly funkčnosti dýchacího ústrojí. 2. Kontroly funkčnosti oběhového systému. 3. Kontrola prokrvení postiženého. 4. Zásad stlačení tlakových bodů a zastavení krvácení. 5. Obvazové techniky s různými obvazovými materiály. 6. Obvazové techniky s různými druhy poranění. 7. Obvazové techniky na různých místech těla. 8. Techniky stabilizované polohy 9. Techniky umělého dýchání (různé druhy). 10. Techniky a možnosti transportu. 11. Zásad protišokových opatření. 12. Modelových situací ve spolupráci se záchrannou službou. Doporučené postupy výuky přednášky, cvičení, modelové situace, samostudium, práce s odbornou literaturou a internetem Způsob hodnocení výsledků studentů ústní zkouška, praktická zkouška, test Studijní literatura Základní BYDŽOVSKÝ, J. První pomoc. 1. vyd. Praha, Grada Publishing, 2001. ISBN 80-247-0099-9 CVACHOVEC, K., CVACHOVCOVÁ, M. Neodkladná resuscitace. 4. doplněné vydání, Brno: IDVPZ, 1998. ISBN 80-7013-264-7 ERTLOVÁ, F., MUCHA, J. Přednemocniční neodkladná péče. 2. vydání, Brno: IDVPZ, 2003. ISBN 80-7013-379-1 KELNAROVÁ, J., et al.: První pomoc I – pro studenty zdravotnických oborů. Praha. Grada. 2012. ISBN 978-80-247-4199-4 PAZDERA, J., MAREK,O. Neodkladné situace ve stomatologii. 1.vyd. Praha. Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-0622-9 PETRŽELA, M. První pomoc pro každého. Praha:GRADA, 2007. ISBN 978-80-247-2246-7 KELNAROVÁ, E. et al.: První pomoc II – pro studenty zdravotnických oborů. Grada, Praha 2007. ISBN 978-80-247-2183-5 SCHEIDEROVÁ, A. První pomoc. Olomouc:Univerzita Palackého, 2004. ISBN 80-2440849-x. www.urgmed.cz [online]. [cit. 2014-02-24]. www.resuscitace.cz [online]. [cit. 2014-02-24]. www.ipvz.cz [online]. [cit. 2014-02-24]. Doporučená ADAMS, B., HEROLD,C.E. Sestra a akutní stavy od A do Z. 1. vydání, Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-71-69893-8 DRÁBKOVÁ, J. Medicína naléhavých a kritických stavů. 1. vydání, Brno: IDVPZ,1990. ISBN 80-7013-015-6 DRÁBKOVÁ, J. Psychologické aspekty v medicíně naléhavých a kritických stavů. Čs. Psychologie, XXX, 1991-4. DRÁBKOVÁ, J., MALÁ, H. Vademekum novinek neodkladné péče. 1. vydání, Praha: Grada 90

Publishing, 1999. ISBN 80-7169-693-5 POČTA, J. Kompendium neodkladné péče. 1. vydání, Praha: Grada Publishing, 1996. ISBN 80-7169-145-3 Poznámky Předpokládá se výběr z učiva v uvedených publikacích.

91

Vyšší odborná škola zdravotnická Vzdělávací program Název modulu Délka modulu Přednášky / cvičení Typ modulu Vstupní předpoklady


ODBORNÁ PRAXE

Kód modulu 560 hodin (14 týdnů) Platnost od Způsob ukončení 0/560 Počet kreditů Povinný Pojetí modulu VZL, PZL, ZOM, POD, ORH1, INT, PRP

ODP 1.9.2014 Zkouška 30 Činnostní

Stručná anotace vymezení cíle Modul odborná praxe oboru Diplomovaná dentální hygienistka logicky završuje teoretickou i praktickou přípravu ve všech ostatních modulech. Cílem výuky je procvičení všech potřebných vědomostí a návyků pro práci v ordinaci. Úspěšně složená závěrečná zkouška z tohoto modulu je nezbytným předpokladem pro vykonání absolutoria. Klíčové kompetence Po ukončení modulu student:  Komunikuje s pacientem s ohledem na racionální získání důležitých anamnestických údajů a zvláště s ohledem na respektování etických norem zacházení s osobními daty a respektováním práv pacientů.  Vyšetřuje dutinu ústní.  Stanovuje indexy (skóre) podle daných (mezinárodních) norem s důrazem na dodržování pevných kritérií.  Formuluje jasně a srozumitelně výsledky vyšetření.  Získává informace z odborného textu. Předpokládané výsledky Po absolvování modulu je student schopen: 1. prakticky aplikovat platné zákony a vyhlášky vztahující se k hygienickému režimu i provozu zdravotnického zařízení (ordinace), 2. komunikace s pacientem tak, aby dovedl racionálně odebrat anamnézu, 3. respektovat pravidla zacházení s osobními daty především z etického hlediska, 4. vyšetřit dutinu ústní u pacienta (s pomocí zraku, hmatu, hmatových a kalibrovaných sond a rentgenových snímků za dodržování pravidelné radiační ochrany), 5. ovládat potřebné způsoby záznamu výsledků vyšetření do dokumentace (včetně elektronické formy) s důrazem na preventivní i parodontologické indexy, 6. na základě odebrané anamnézy a provedeného vyšetření dokáže zhodnotit rizikové faktory u pacienta, 7. stanovit diagnózu a provést diferenciální diagnózu nemocí tvrdých zubních tkání a nemocí parodontu, 8. orientuje se v základech onemocnění ústní sliznice, 9. provést intraorální rentgenové vyšetření, zpracovat rentgenový snímek v temné komoře a provést jeho vyhodnocení, 10. stanovit plán léčení nemocí parodontu a ve spolupráci s lékařem realizuje jeho iniciální fázi, 11. motivovat pacienty k provádění správné ústní hygieny a tuto také řádně instruovat na modelech chrupu i v ústech pacientů, 12. odstranit zubní kámen supragingivální i subgingivální pomocí ručních nástrojů 92

i přístrojů, 13. naostřit ruční nástroje na odstraňování zubního kamene, 14. odstranit pigmentace z povrchu zubů a tyto povrchy řádně vyleštit, 15. upravit a vyleštit výplně a jejich okraje v případě, že zvyšují retenci biofilmu, 16. stanovit intervaly kontrol u pacientů a tato kontrolní vyšetření provádí. Obsah modulu 1. Vybavení ordinace (pro dentální hygienistku). 2. Hygienický režim ordinace, hygienické a bezpečnostní předpisy v praxi. 3. Osobní a pracovní hygiena, pracovní oblečení, udržování hygienického prostředí. 4. Zdravotnická dokumentace, zakládání a ukládání dat, úloha výpočetní techniky. 5. Administrativa, účetnictví v ordinaci. 6. Další prostory zdravotnického zařízení a práce v nich. 7. Instruktáž orální hygieny v ordinaci, ve školách a dalších zařízeních. 8. Využití informačních pramenů ve zdravotnictví. 9. Práce s moderní informační a komunikační technikou. 10. Práce v temné komoře, vyvolávání rentgenových filmů, ustalování, sušení, archivace. 11. Vyšetření pacienta: poloha pacienta, fixace hlavy, osvětlení, vyšetření chrupu a měkkých tkání, stanovení, rovně hygieny dutiny ústní, indikace použití indexů kazivosti, hygienických a parodontologických. 12. Vyšetření parodontálních chobotů kalibrovanou sondou, vyšetření úrovně dentogingiválního spojení, vyšetření furkací. 13. Diagnosa nemocného a zdravého parodontu, diagnostika změn na povrchu skloviny, kazivé a nekazivé léze, diagnostika kazu a změn na parodontu na rtg snímku, diagnostika iatrogenních etiologických faktorů. 14. Instrukce pacienta o způsobech udržování ústní hygieny, metody čištění zubů kartáčkem, interdentální niť, použití ostatních pomůcek. 15. Ruční nástroje na odstraňování zubního kamene (scaler, universální kyrety, Graceyho kyrety, škrabky, dlátka, pilníčky). 16. Redukované sady nástrojů. 17. Ostření nástrojů. 18. Desinfekce, očištění, sterilizace, uchovávání. 19. Odstranění zubního kamene, úprava povrchů výplní včetně výplní převislých a vysokých. 20. Subgingivální ošetření (deep scaling, root planing). 21. Seznámení se s prací stomatologa a instrumentářky, asistence u chirurgických výkonů na parodontu. 22. Péče o přístroje. 23. Sestavení léčebného plánu, presentace pacienta, vedení a plánování recall systému (analýza příčin onemocnění parodontu). 24. Motivace pacienta pro udržování ústní hygieny, informace o správné výživě a metodách profylaxe zubního kazu. 25. Sestavení individuálního programu ústní hygieny. Doporučené postupy výuky praktická cvičení doplněná diskusí nad dokumentací pacientů Způsob hodnocení výsledků studentů  Vyhodnocení odborné praxe zpracované lékařem stomatologické ordinace, který vykonává odborný dohled, slovně i známkou.  Návštěvy vyučujících na smluvním pracovišti. 93

 Písemná zpráva do deníku studenta o absolvovaných odborných činnostech s každodenním záznamem.  Vlastní ústní zhodnocení a rozbor odborné praxe ve škole. Studijní literatura Vztahuje se k odborným předmětům celého vzdělávání. Poznámky: Probíhá ve smluvních stomatologických ordinacích

94

8. SROVNÁVACÍ TABULKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Porovnání požadavku vyhlášky č. 39/2005 Sb. a materiálů pro akreditaci vzdělávacího programu Název předmětu(ů), v němž (nichž) je obsažena problematika uvedená v levém sloupci tabulky § 3, Odstavec (2) Etika zdravotnického povolání v oboru Psychologie a komunikace (1. – 3. ročník) Podpora a ochrana veřejného zdraví ( 2. ročník) Administrativní činnosti ve zdravotnictví Informační technologie (1. ročník) (vedení dokumentace včetně elektronické Odborná praxe (2. – 3. ročník) podoby této dokumentace) Organizace a řízení zdravotní péče (2. – 3. ročník) Zdravotnická legislativa a právo (1. – 2. ročník) Organizace a řízení zdravotní péče Organizace a řízení zdravotní péče (2. – 3. ročník) Zdravotnická legislativa a právo (1. – 2. ročník) Základy podpory a ochrany veřejného zdraví, Mikrobiologie a epidemiologie (1.ročník), včetně prevence nozokomiálních nákaz Podpora a ochrana veřejného zdraví ( 2. ročník) Preventivní zubní lékařství (2. – 3. ročník) První pomoc a zajišťování zdravotní péče První pomoc (1. – 2. ročník) v mimořádných krizových situacích Právní souvislosti poskytování zdravotní péče Zdravotnická legislativa a právo (1. – 2. ročník) v oboru Požadavek vyhlášky č. 39/2005 Sb.

3 roky vzdělávání 1500 hod praktického vyučování

§ 16, Odstavec (2) 3 roky vzdělávání 1860 (bez volitelných předmětů)

§ 16, Odstavec (3) a) 1. teoretická výuka poskytující znalosti v oborech, které tvoří základ potřebný pro poskytování zdravotní péče v dentální hygieně a zubní prevenci Anatomie a fyziologie Anatomie a fyziologie (1.ročník) Medicínská terminologie (1. ročník) Patologie Patologie (2. ročník) Medicínská terminologie (1. ročník) Mikrobiologie a epidemiologie Mikrobiologie a epidemiologie (1. ročník) Orální histologie Orální histologie (1. ročník) Fyziologie výživy Fyziologie výživy (1. ročník) Farmakologie Farmakologie (1. – 2. ročník) Chemie Chemie (1. ročník) Zdravotnické prostředky Preventivní zubní lékařství (2. – 3. ročník) Orální hygiena (1. ročník) a) 2. teoretická výuka poskytující znalosti v dentální hygieně a klinických oborech Zubní lékařství Všeobecné zubní lékařství (1. – 2. ročník) Preventivní zubní lékařství Preventivní zubní lékařství (2. – 3. ročník) Parodontologie Parodontologie (2. – 3. ročník) Vnitřní lékařství a pediatrie Klinika chorob vnitřního lékařství a pediatrie (2.– 3.r.) 95

Zubní protetika Všeobecné zubní lékařství (1. – 2. ročník) Radiologická zařízení ve stomatologii včetně Zobrazovací metody a radiační ochrana (1. – 2. ročník) zhotovování snímků a ochrany proti ionizujícímuPreventivní zubní lékařství (2. – 3. ročník) záření Všeobecné zubní lékařství (1. – 2. ročník) Parodontologie (2. – 3. ročník) Instrumentování v zubním lékařství Preventivní zubní lékařství (2. – 3. ročník) Orální hygiena (1. ročník) Orální hygiena (1. ročník) Parodontologie (2. – 3. ročník) Zdravotnické přístroje dentální hygieny Všeobecné zubní lékařství (1. – 2. ročník) Preventivní zubní lékařství (2. – 3. ročník) Zobrazovací metody a radiační ochrana (1. – 2. ročník) a) 3. teoretická výuka poskytující znalosti v sociálních a dalších souvisejících oborech Psychologie a komunikace Psychologie a komunikace (1. - 3. ročník) Pedagogika a edukace Pedagogika a edukace (1. – 2. ročník) Psychologie a komunikace (1. – 3. ročník) Ekonomie Organizace a řízení zdravotní péče (2. – 3. ročník) Informatika Informační technologie (1. ročník) Statistika a metodologie vědeckého výzkumu Metodologie vědeckého výzkumu (2. ročník) Seminář k absolventské práci (3.ročník) § 16, Odstavec (3) – b) praktická výuka Orální hygiena (1. ročník) Preventivní zubní lékařství (2. – 3. ročník) Odborná ústní hygiena a edukace pacientů Parodontologie (2. – 3. ročník) Odborná praxe (2.-3. ročník) Podpora a ochrana veřejného zdraví ( 2. ročník) Zdravotní výchova Pedagogika a edukace (1. – 2. ročník) Odborná praxe (2. – 3. ročník) Odborná praxe (2.-3. ročník) Orální histologie (1. ročník) Preventivní zubní lékařství (2. - 3. ročník) Odborná praxe Parodontologie (2.-3. ročník) Provoz ordinace dentální hygienistky (1. ročník) Zobrazovací metody a radiační ochrana (1. – 2. ročník) Orální hygiena (1. ročník) Všeobecné zubní lékařství (1. – 2. ročník) Preventivní zubní lékařství (2. – 3. ročník) Ošetření iniciálních změn tvrdých zubních tkání Parodontologie (2. – 3. ročník) a parodontu Orální hygiena (1. ročník) Odborná praxe (2. – 3. ročník)

96

Diplomovaná dentální hygienistka

Recommend Documents