JEDNA CESTA DO ČECH 2013 – DVA POŘADY – MNOHO ZÁŽITKŮ Díl 1: Würzburg – Radnice – Vysoké Mýto : 18. Setkání přátel Sodomky – Radnice Už 3 roky mě osobně zval Jan Černý na setkání přátel Sodomky-Karoserie, abych také prožil křtiny různých Aerovek ve Vysokém Mýtě. Škoda, kvůli časové tísni jsem musel pokaždé odříct. V roce 2013 se to konečně mělo uskutečnit. Přislíbili jsme a přihlásili jsme se na 18. Setkání přátel Sodomka -Karoserie od 07. až do 09. června u Jana Černého. My, to znamená Doris a Michael Strauch. Od 14. do 16. června se konal 6. Brandýský okruh Aerovek. I tady jsme se přihlásili u Štefana Zapadlo a mohli jsme o týden později poznat krásnou Orlickou-Třebovskou krajinu. Začal jsem plánovat trasu pro Aero-30 po vlastní ose, nejkratší a dobře sjízdnou cestu pro Aerovku. Vyšla mi vzdálenost 550 km z Würzburgu do Brandýsu. Chtěli jsme ale navštívit také jiná místa. A když se v květnu otevřelo nebe a začalo silně pršet, tak skoro všude v Čechách i v Německu začaly povodně, bylo nám jasné, že můžeme s naší Aerovkou-30 jet jen část trasy po vlastní ose. Tato část byla přesto 1000 km pro Aerovku. Také jsem musel Aerovku na cestu českou republikou vybavit např. s LDE- dením světlem, které je pro všechna vozidla v Čechách povinná. Rychle utíkaly měsíce a najednou to bylo tady: Ve čtvrtek 06.06. jsme startovali s naším autem a s Aero-30 kabriolet na přívěse směrem Praha. Za Plzní jsme opustili dálnici a u Rokycan jsme jeli na naší první stanici Radnice. Tady jsme navštívili naše Aero-přátele Beatrici a Jana Irvingovi (Foto 1), kteří tady provozují nádhernou restauraci / kavárnu “La Boema” (www.laboema.cz) s výbornou kuchyní. Jan nám zařídil přenocování a pro auto s přívěsem možnost parkování u jeho souseda Jiřího Hucle, který koupil před několika roky Aero-30 Sport od mého přítele Berndta. Ladislav Mayer, fanoušek Aerovek, který nechal odlít několik bloků pro Aero-30 a vyrobil klikové hřídele, jako nové díly, se k nám připojil. Ladislav nám řekl, že bude příští týden také v Brandýse. Při výborné večeři a podle dědečkova nejlepšího receptu uvařeném pivě, při zábavných rozhovorech utekl večer příliš rychle a bylo hodně pozdě než jsme se uložili ke spánku. V pátek ráno po dlouhé společné snídani, která se protáhla až do oběda, o Aerovce se dá velice hodně povídat a nečekaně přislo, že byla vypracovaná nová trasa do Vysokého Mýta, samozřejmě jiná, než jsem připravil já.Teprve v 11.30 jsme vystartovali a v 17.00 jsme měli být u kostela Sv.Vavřince ve Foto 1: Jan Irwing a Doris Strauchová Vysokém Mýtě. Zdálo se to být téměř nemožné za před restaurací “ La Boema “ v Radnici 5,5 hod. zvládnout 250 km na neznámých cestách. Museli jsme si zvyknout na umístění směrovek na druhé straně silnice. Často jsme museli otáčet, protože jsme odbočky nezahlédli včas. Počasí nám přálo, mohli jsme jet s otevřenou střechou a naše Aerovka šlapala jako hodinky. Jeli jsme z Radnice přes Zbiroh, Hořovice, Dobříš-přes Vltavu, dále do Benešova, Český Šternberg, Čáslav, Chrudim do Vysokého Mýta. Cestou bylo hodně stoupání která se dala zvládnout jen na dvojku, ale z kopce se bohužel nedalo jet větší rychlostí abychom dohnali ztracený čas. Tahle cesta je velmi rozličná a hodně městeček a vesnic dělají velice dobrý dojem v této krásné krajině. JEDNA CESTA DO ČECH 2013 Díl 1: Würzburg – Radnice – Vysoké Mýto
Seite 1 von 8
Autor: Michael Strauch Překlad: Irena Kühnel a Karl Friedrich
V Chrudimi , asi 30 km před Vysokým Mýtem jsme dojeli Jawu-kabriolet, která jela před námi. Jelikož nám tato cestovní rychlost vyhovovala a předpokládali jsme, že i oni jedou na Sodomka-setkáni, drželi jsme se těsně za nimi. Společně jsme dojeli na místo setkání u kostela, krátce po 17:00 hod. - Zvládli jsme to! Tady jsme byli velice srdečně přivítáni Janem Černým a jeho sestrou Hanou a to perfektní němčinou. Byli jsme příjemně překvapeni a samozřejmě také když nás přisli pozdravit naši dlouholetí Aero-přátelé Pavel Zeman sen. a jun. (Foto 2). Teď jsme se také mohli poděkovat u našého Jawa-řidiče u pana Radce s doprovodem za vedení na cestě do Vysokého Mýta. Po občerstvení a posílení, znamenalo vyrazit na místo srazu v jedné hale autobusů firmy Iveco, kde se měla auta seřadit.Vyvolalo to často kouřový alarm, protože při ranžírování s auty se uvolnilo hodně výfukového plynu. Když jsme Foto 2: Pozdravení Zeman/Strauch ve Vysokém Mýtě veterány dobře zaopatřili, mohli jsme se ještě v našem hotelu osprchovat a na společnou večeři v casinu firmy Iveco se převléct. Tam jsme okamžitě navázali kontakt k přátelům Sodomky. Co nás překvapilo, hodně Sodomka-přátel rozumněli německy, mohli jsme se pobavit v němčine nebo i v angličtine. Hodně jich znalo moje Aero-30 kabriolet z naší webové stránky. Měli jsme okamžitě společnou látku na rozhovor. Při několika sklenicích dobrého českého piva, uběhl první večer jak v letu. Jelikož správní budova firmy Iveco je v centru Vysokého Mýta, mohli jsme pohodlně dojít do hotelu a uložit se ke spánku. V sobotu 08. 06. byla naplánovaná velká výstava na tržním náměstí v centru Vysokého Mýta. Toto centrální náměstí patří k největším čtvercovým náměstím v Čechách a je jedinečné. Náměstí bylo olemováno nádhernými štíty barevných a dobře restaurovaných domů. Uprostřed je morový sloup se sochou Pany Marie, která je nám dobře známá z fotografií Sodomek z té doby. Okolo morového sloupu je založený zelený park se stromy, kde jsme naše krásné Sodomky vystavili. Vystaveny byly v jedné řadě Aero-30 a 50 kabriolety od r. 1936 do r. 1940 (Foto 3). Samozřejmě nesmělo chybět “Aero Arizona” nejznámější dvousedadlové Aero-50 Dynamik. Také jsem se opět Foto 3: Rodina Františka Pakandla před jejich Aero 50 setkal s Aero-50 kabriolet od Waltra Langa, která je teď vlastnictvím rodiny Černých. Naproti nám stála vozidla Jawa, Praga, Tatra a Walter, která tenkrát dostala také to zvlaštní oblečení od Josefa Sodomky. Dohromady bylo ca. 25 Sodomka vozidel, z toho 10 Aerovek. Je to nádherné, že tato vzácná vozidla jsou neustále prezentovány, za to se můžeme poděkovat u přátel Sodomka-Karoserie. Nápadné bylo, že většina účastníků byla oblečena do dobových kostýmů. Také JEDNA CESTA DO ČECH 2013 Díl 1: Würzburg – Radnice – Vysoké Mýto
Seite 2 von 8
Autor: Michael Strauch Překlad: Irena Kühnel a Karl Friedrich
další předvádění a prezentace požárníků se starým hasičským vozem, policajti při zatýkání zloděje, okružní jízda městem se starým RTO autobusem firmy Karosa, všechno bylo prezentováno v historickém oblečení. To dalo celému setkání zvláštní rys a dobrou představu o dřívější době z minulého stoleti. Toto 18. setkáni Sodomka-Přátel je součást pořadu „ 7. Festival Sodomkova Vysokého Mýta “, které se pořádalo současně a probíhalo i mnoho jiných pořadů. Pro nás to znamenalo, že jsme hodně viděli, prožili a že nám nezbýval čas na rozhovory s jejími účastníky. Ale to ještě mělo přijít. Samozřejmě to byl pro všechny zvláštní pocit, když jsme jeli od tržního náměstí na náměstí před kostelem Sv. Vavřince a seřadili jsme se na společné foto (Foto 4). Tady, na tomto místě nechal Josef Sodomka fotografovat všechny svoje kreace. Tentokrát byla dvě vozidla poprvé ve Vysokém Mýtě a proto byla separátně fotografovaná.To byla tento rok Foto 4: Sodomkova vozidla před kostelem Sv.Vavřince renovována Jawa kabriolet a naše Aero-30. Auta byla fotografována uzavřená i otevřená – jednoduše nádherný zážitek (Foto 5). Po společném obědě v prostorách Iveco – Casina byl čas na společnou vyjiíždku. Vybaveni jsme byli mapou s čínskými znaky, přesto jsme jeli bez problému za sebou a následovali jsme vozům před námi z kopce do kopce. Proto jsme také mohli v pohodě prožívát nádherné vesnice, pole a lesy podél cesty. Náš cíl byla obec Horlice. Prohlídka Afrického musea národního badatele Dr. Emila Holuba (1847 – 1902) v Horlicích. Pro nás bylo zajímavé poznat život, zážitky, dobrodružství a práci afrického badatele, který podnikl několik expedicí Foto 5: Aero 30 kabriolet na historickém místě a procestoval Afriku. Zprostředkovat představu v tomto museum nám pomohla obsáhla výstava materiálů, předmětů, fotografií, filmů a mnoho dioramů (modelů) v životní velikosti s lidmi a zvířaty. Cesta nás vedla dál nádhernou krajinou zpátky do Vysokého Mýta . Náhle začala naše Aerovka cukat a klepat. Bylo to jasné, že bez špritu nejde nic. I naše Aerovka měla žízeň a od odjezdu z Radnice nedostala žádný benzin. Otec a syn Zemanovi zastavili a zeptali se na problém a jestli mohou pomoci. Problém byl rychle odstraněny 5 litry z kanistru. Velká Tatra limuzína s posádkou zastavila a nás Aerovkáře jistě provázela až zpátky do Vysokého Mýta. Tam u pumpy dostala naše Aerovka pořadný přísun a nic jiného, než dál do haly firmy Iveco. Nádherná vyjíždka za nejlepšího počasí skončila bez problémů. JEDNA CESTA DO ČECH 2013 Díl 1: Würzburg – Radnice – Vysoké Mýto
Seite 3 von 8
Autor: Michael Strauch Překlad: Irena Kühnel a Karl Friedrich
Večer jsme se sešli opět v Casinu firmy Iveco. Ve vstupní hale byl vystaven jeden z prvních kočárů firmy Sodomka, také zajímavé fotografie rozdílných automobilových značek, autobusů, různé modely a fotografie z továrny Sodomka z roku 1895 – 1948 (Foto 6). Po převzetí moci komunistickou stranou se stala firma Sodomka místem produkce autobusů Karosa. Po dalším politickém převratu je teď právní firma Iveco. ( toto je jen zkrácené a neúplné znázornění zrušení firmy Sodomka, které pro Josefa Sodomku skončilo velice smutně, zemřel v roce 1965 ve věku 61 let ). Potěšující je ale, že si firma Iveco uvědomuje své historické následovníctví a vystupuje jako velkorysý sponsor co se týče Foto 6: Vstupní hala firmy Iveco prostorů, hal a občerstvení. Toto je určitě také zásluha organizátorů Sodomky-přátel, kteří tuto skutečnost vyvolali opět do vědomí lidí a tímto 18. setkáním chtějí tuto tradici udržet. Mně známé osoby, které převzali jako první zodpovědnost za Sodomka- přátele jsou Jaroslav Balcar, František Dostál a ne jako poslední Jan Černý. ( Prosím o shovívavost, jestli toto jmenování není úplné) (Foto 7). Po společné večeři následovalo vyhlášení vítězů a věnování pohárů nejhezčím vozům různých značek, za správnou odpověd z jednoho otázkového katalogu a nejvzdálenějším účastníkům. Následovaly různé proslovy, bylo rozdáno mnoho cen a všude jen šťastné obličeje. Nakonec měl ( skoro) každý nějaké vyznamenání a já hned dvě: jako nejvzdálenější účastník a 7. cenu při Contest Elagance Aero, z deseti Aerovek. Toto byla ohromná úslužnost ze strany pořadatelů a poroty vůči mně a mojí Aerovce.V porovnání k vystaveným vozidlům je jistě moje Aero-30 historicky originální, ale není tak udržované a vylešténé jako jiné Aerovky. Tato cena byla určité myšlena jako pobídka, abych přivedl mojí Aerovku do excelentního stavu. Umím to ocenit – děkuji vám – Foto 7: František Dostál, Jan Černý, Jaroslav Balcar ale jestli se mi to v dohledné době povede, to se neodvážím odhadnout. Jasné je, že všechna vystavená vozidla byla v perfektním stavu a člověk musí být hrdý, jezdit s takovým autem se Sodomkovou karoserií. Tento večer jsme dostali příležitost seznámit se s četnými účastníky. Pro mě bylo samozřejmně nejdůležitější kontaktovat co nejvíc aerovkářů jejichž auta jsem znal už s internetu. Byl jsem velice rád, že jsem se mohl pobavit s Václavem Bláhou o jeho Aero-50 limuzíně. Tahle Aerovka přišla před mnoha léty z Hradce Králového do Německa a Václav Bláha mohl tento krásný JEDNA CESTA DO ČECH 2013 Díl 1: Würzburg – Radnice – Vysoké Mýto
Seite 4 von 8
Autor: Michael Strauch Překlad: Irena Kühnel a Karl Friedrich
kousek od Hans Otto Hüsemann odkoupit a přivézt zpátky do vlasti. Seznámili jsme se s Milanem Lämleinem, který organizoval sraz Aero-50 v Kolíně a vlastní také Aero-30 kabriolet (červeně lakovaný) škoda jen bez originální střechy. Také jsme poznali Jiřího Čekana s nádhernou kolekcí Aerovek, Jana Wagnera, Miroslava Svediroha, Františka Pankardala s jeho jedinečnou Aerovkou-50, dvousedadlový zvláštní kabriolet, - to jsem jmenoval jen několik Aero-přátel. Pobavili jsme se samozřejmě i s mnoha jinými, sympatickými Sodomka-přáteli jako s rodinou Jindřicha Baumruka a dalšími, jejichž jména už bohužel nemohu nikam zařadit. Ale snad při příští příležitosti. V neděli 09. června byly na programu jen dva body. Že tento den bude pro nás zvláštní a jedinečný zážitek, to jsme netušili. Sešli jsme se opět na centrálním náměstí ve Vysokém Mýtě a seřadili se na rozloučení účastníků, kteří nemohli druhý bod programu absolvovat: Položení věnce u Sodomkovy rodinné hrobky. Předtím nás pozval Jaroslav Balcar a Jan Černý do Sodomková privátního muzea pana Balcara. Jaroslav snesl láskyplně a vystavil v jediné místnosti ojedinělé kusy, fotografie, nábytek, zařízení atd. ze života Josefa Sodomky. Jaroslav k tomu velice živě vyprávěl příhody, které byly pro nás zajímavé, zábavné a informativní. (Foto 8) Přímo za rohem u středního náměstí stojí dům kde bydlel Josef Foto 8: Jaroslav Balcar ve svém Sodomkovo muzeu Sodomka se svojí rodinou než přišli komunisté, provedli vyvlastnění a zařidili v tomto domě stranickou centrálu. Dnes je na domě připevněná pamětní deska. Asi tak v 10:00 jsme jeli přibližně osm vozidel ke hřbitovu a zaparkovali v ulici podél hřbitovní zdi. Jan přišel k nám a řekl mi, že máme jet s naší Aerovkou až na hřbitov, až ke hrobu Josefa Sodomky.
Foto 9: Vzpomínka u hrobky rodiny Sodomkovy Jan a Jaroslav mi vysvětlili, že tím prokážemé úctu a ukážeme, že zase jedno dílo z jeho továrny našlo cestu do místa svého zrození, do Vysokého Mýta. Toto byly pro nás samozřejmně dojemné a nezapomenutelné chvíle. Byla to pro nás velká čest být na tomto místě s naší Aerovkou. Po proslovu Jaroslava Balcara a po položení věnce dvěma děvčaty na hrobku se udělala vzpomínková fotografie (Foto 9), děkujeme iniciátorům této velké údálosti.
JEDNA CESTA DO ČECH 2013 Díl 1: Würzburg – Radnice – Vysoké Mýto
Seite 5 von 8
Autor: Michael Strauch Překlad: Irena Kühnel a Karl Friedrich
No a teď jsme měli další privátní termíny. Pan František Dostál nás pozval na prohlídku jeho dílny, kde restauruje historická vozidla. Tady tluče srdce každého milovníka historických vozidel rychleji. V kanceláři pana Dostála byly fotografie vozidel, které byly v jeho dílně restaurovány, zmíním se jen o několika, npř. Aero od Willfesta Brücknera, Františka Budinského, Bernda Rohhde a Wernera Stangeho. Samozřejmě nejen Aerovky, ale také jiné vzácné značky,od A až do Z se zde objevují. Toto byla krátká, ale velmi zajímavá návštěva (Foto 10) v kanceláři pana Dostála. Poděkovali jsme se za krátkou prohlídku a rozloučili jsme se s rodinou Foto 10: V kanceláři pana Dostála Černých, kteří se postarali o překlady a vysvětlení. Naproti této dílny je historická budova školní sportovní haly, před kterou byla v roce 1935 fotografovaná jedna Aerovka 30 s přívěsem.To byl také pro nás podnět naší Aerovku před touto kulisou vyfotografovat (škoda, bez přívěsu).
Po obědě v naší hotelové restauraci jsme okolo 13:30 jeli do Litomyšle. Tento tip jsme dostali od otce Jana Černého a bylo to dobré doporučení prohlédnout si toto historické město s jeho světoznámým hudebním skladatelem Bedřichem Smetanou. Auto jsme zaparkovali naproti renezančního domu U rytířů asi tak uprostřed, skoro 500 m dlouhého náměstí Bedřicha Smetany, olemovaného podloubím. Při procházce městem jsme obdivovali pamětihodnosti a byli jsme nadšeni tímto městem. S jeho restaurovanými budovami, náměstími, obchody, kavárnami a restauracemi. Právem dostalo toto město titul „Historické město 2000“. (Foto 11) Foto 11: Aero 30 na náměsti Bedřicha Smetany v Litomyšli Zpáteční cestou jsme jeli přes Choceň až do Vysokého Mýta. V 19:00 jsme se sešli s rodinou Černých (otec Jan se synem Janem a dcera Hana jako i zeť Martin) ke společné večeři v hotelové restauraci Ironia na rozloučenou. Mluvili jsme o všem možném, prohlíželi fotografie a přitom jsme znamenitě jedli a pili. Rádi bychom tento vlahý večer seděli a bavili se na hotelové terase déle, kdyby JEDNA CESTA DO ČECH 2013 Díl 1: Würzburg – Radnice – Vysoké Mýto
Seite 6 von 8
Autor: Michael Strauch Překlad: Irena Kühnel a Karl Friedrich
restaurace nezavírala a nás nepožádali o zaplacení. Byli jsme poslední hosté! Po srdečném rozloučení byl s konečnou platnosti tento krásný víkend, plný dojmů u konce. „ Loučení je zrození vzpomínek „ , řekl Salvator Dali – a my si rádi vzpomeneme na tento víkend plný dojmů, s mnoha sympatickými lidmi které jsme poznali. V pondělí dne 10. června jsme po snídani nastoupili na zpáteční cestu do Radnice. Zajímavé rozhovory, srdečná setkání a mnoho jiných dojmů z těchto nádherných dnů setkání Sodomkovo přátel, ty si vezmeme sebou. Do Vysokého Mýta jsme jeli stejnou cestou přes Chrudim, přes Čáslav a dál do Kutné Hory. Toto historické město jsme chtěli navštívit, tady se koná každý rok v srpnu mezinárodní veteránské ralley. V roce 2013 tady byli dva členové našého klubu IG. (Franz Budinský -D a Jean-Claude Reyter -F). Zaparkovali jsme naší Aerovku u kostela Pany Marie a šli jsme na prohlídku města pěšky. Historické centrum města, včetně katedrály -Svaté Barbory- (Foto 12) a kostela -Na nebevstoupeni Pany Marie- byly přijaty do UNESCO – kulturního světového dědictví a stojí Foto 12: Katedrála Sv. Barbary s Jesuitským klášterem za návštěvu. Je to hodně co se dá a Barokními sochami vidět v Kutné Hoře. Myslím, že sem zase přijedeme a vezmeme si víc času na kultůrní památky a malebné uličky tohoto krásného starého města. A teď jsme museli jet rychle zpátky do Radnice, před námi bylo ještě ca. 200 km. Odvíjeli jsme stejnou cestu v opačném směru bez problémů a večer jsme dojeli do restaurace „La Boema“ v Radnici (Foto 13). Jan a Beatrice už na nás čekali a u piva a dobrého jídla při hudbě ze starého količkoválcového aparátu jsme vyprávěli naše zážitky. Radost jsme měli také z toho, že nás naše Aerovka tak dobře přivezla nazpět. Naše myšlenky byly ještě plně zaměstnány zážitky, ale byl čas zavřít oči. Vychutnali jsme nádhernou postel a klid ve velmi opuštěné krajině. Dne 11. června jsme se odpočati probudili Foto 13: Dvě Aerovky – 30 na tržním náměstí v Radnici do slunečného rána. Pokračování následuje. Michael Strauch
JEDNA CESTA DO ČECH 2013 Díl 1: Würzburg – Radnice – Vysoké Mýto
Seite 7 von 8
Autor: Michael Strauch Překlad: Irena Kühnel a Karl Friedrich
Karten zu den Fahrten der Beschreibung Teil 1
Donnerstag 06.06.2013: (1) Höchberg bei Würzburg - (2) Radnice
Strecke: 350 km
Freitag, 07.06.2013: (1) Radnice – (2) Zbiroh – (3) Horovice – (4) Dobris – (5) Benesov – (6) Cesky Sternberk – (7) Caslav – (8) Chrudim – (9) Vysoké Mýto, Strecke: ca. 250 km Samstag, 08.06.2013: (9) Vysoké Mýto – Chocen – Holice – Opocno – Vraclav – Vysoké Mýto, Strecke ca. 65 km Sonntag, 09.06.2013: (9) Vysoké Mýto – (10) Litomysl – (9) Vysoké Mýto, Strecke: ca. 40 km Montag, 10.06.2013: (9) Vysoké Mýto – (1) Radnice mit Abstecher über Kutná Hora, Strecke: ca. 260 km JEDNA CESTA DO ČECH 2013 Díl 1: Würzburg – Radnice – Vysoké Mýto
Seite 8 von 8
Autor: Michael Strauch Překlad: Irena Kühnel a Karl Friedrich