DIECÉZNÍ CHARITA LITOMĚŘICE,

DIECÉZNÍ CHARITA LITOMĚŘICE, Dómské nám. 10, tel./fax: 416 731 452 tel. 416 735 606 E-mail: [email protected], Internet: www.dchltm.cz

ZPRÁVY CHARITY 4/2005

ZPRÁVY CHARITY

2 OBSAH

Duchovní slovo

str. 3

Informace DCH Ekonomické informace Setkání ředitelů FCH a OCH Návštěva z Ugandy Nový azylový dům čeká na své klienty Charita pro Rumunsko Pečovatelská služba Duchcov Co se děje v charitách FCH Litoměřice OCH Most OCH Česká Kamenice FCH Rumburk FCH Lovosice Dny Českého Švýcarska Kojatice 2005 Úskalí materiální pomoci v prostředí romských osad Sbírkové konto

str. 4 str. 4 str. 5 str. 5 str. 5 str. 6 str. 7 str. 7 str. 7 - 8 str. 8 -10 str. 11 str. 12 – 15 str. 16 - 17 str. 17 - 18 str. 18 - 21 str. 21 – 22 str. 23

ZPRÁVY CHARITY

3

DUCHOVNÍ SLOVO Denně se obracíme k Pánu Bohu s prosbami. Prosíme o zdraví, věci potřebné, ale také přiznejme, že si často tvrdohlavě vynucujeme i to, co pro nás není nezbytné. Bere­ me svůj život do vlastní režie, prosazujeme svou vůli, ztrácí­ me pokoru, toužíme po zbytečnostech. Nedávno jsem při návštěvě dostal od hostitelů lístek s kra­ sopisně napsanou modlitbou. Není uveden její autor. Nevím odkud je opsána. Ale dovoluji si ji zde uvést. Může nás vrátit na správnou cestu, ve vztahu k Bohu a blízkým i k sobě. Stvořiteli náš! Ty vidíš do našich niter, znáš všechny naše bolesti a přání. Před Tebou není žádné tajemství skryto. Ty znáš všechny naše poklesky a viny a není nikoho, kdo by před tváří Tvou ob­ stál. A přece nevyhledáváš našich provinění, nýbrž vztahuješ k nám svou ruku - abys nás zachránil, nám pomohl. Tisícerými způsoby se k nám dobýváš, nás burcuješ, nás na sebe upozorňuješ. Neboť to je jediná záchrana a skutečná pomoc pro nás, pochopíme-li Tvou vůli a budeme-li dbát Tvých přikázání. Každé jejich překročení přináší nám neštěstí a bolest. Proto pro­ síme o světlo poznání, dar víry a sílu k uskutečňování. Kéž si nehledíme jen sebe, ale také těch – s nimiž žijeme a se stý­ káme. Otevři nám oči pro jejich starosti.

ZPRÁVY CHARITY

4

INFORMACE DCH 1.7.2005 byla jmenována nová Rada Diecézní charity Litoměřice, a také Ekono­ mická rada Diecézní charity.

členové Rady DCH z titulu své funkce: = diecézní biskup : JEx. Msgre. Mgr. Pavel Posád = president DCH : JM Msgre. Milan Bezděk = vicepresident DCH : Rev. Dom. Józef Szeliga = ředitel DCH : p. Růžena Kavková jmenovaní členové Rady DCH: 1) z DCH: JUDr. Romana Křenková, právní poradce DCH Litoměřice 2) z OCH: Mgr. Ing. Jana Jurkovová, ředitelka OCH Liberec 3) z OCH: Mgr. Leo Steiner, ředitel OCH Most 4) z FCH: p. Zdenka Broumská, ředitelka FCH Litoměřice 5) z FCH: p. Eva Ortová, ředitelka FCH Česká Lípa člen Ekonomické rady DCH z titulu své funkce: ekonom DCH: p. Helena Tocauerová jmenovaní členové Ekonomické rady DCH: 1) za OCH: Mgr. Ing. Jana Jurkovová, ředitelka OCH Liberec 2) za FCH: Ing. Táňa Nováková, ekonomka FCH Litoměřice EKONOMICKÉ INFORMACE * 1. září 2005 se budou za studium na středních a vysokých školách pova­ žovat také školy a kurzy dle vyhl. 322/2005 Sb. * 1. října 2005 bude zvýšen příspěvek při péči o osobu blízkou a možnost jejího přivýdělku * 1. ledna 2006 bude platit zvýšený minimální vyměřovací základ na VZP pro OSVČ * 1. ledna 2006 bude možné pobírat rodičovský příspěvek i v případě každo­ denního umístění dítěte v předškolním zařízení na dobu max. 4 hodin * 1. ledna 2006 se zvyšuje vyměřovací základ osob, za které je plátcem po­ jistného na VZP stát

ZPRÁVY CHARITY

5

Setkání ředitelů FCH a OCH litoměřické diecéze Dne 8. září se v litoměřické diecézi konalo pracovní setkání ředitelů FCH a OCH. Na programu bylo Duchovní slovo ( P. Józef Szeliga, viceprezident DCH Litoměřice), dále Dotace – termíny, námitky proti výši stanoveného procenta (Ing. Martina Hrabáčová, koordinátor projektů),Společný projekt charit do strukturálních fondů EU (Mgr. Leo Steiner, ředitel OCH Most),Tříkrálová sbírka 2006,Ekonomické informace (Tereza Ondráčková, účetní DCH Litoměřice) a další. Věříme, že setkání bylo motivující pro všechny zúčastněné, a že se takto bu­ deme setkávat i v budoucnu.

Návštěva z Ugandy Diecézní charitu Litoměřice navštívila 30. srpna delegace z Ugandy, kterou vedl biskup Matthias Ssekamanya a ředitel Arcidiecézní charity Praha Ing.Jaroslav Němec. Na programu bylo setkání v kanceláři Diecézní charity Litoměřice, dále pak společná bohoslužba v kapli biskupské rezidence s Mons.Pavlem Posádem litoměřickým biskupem, a po té společná ve­ čeře a diskuse ve vinárně Vikárka. Hovořilo se o pomoci, kterou poskytuje ACH Praha v Ugandě – v současné době se ukončila stavba nemocnice a již několik let se realizuje projekt „Adopce na dálku“, kde čeští občané financu­ jí prostřednictvím ACH vzdělání několika tisícům ugandských dětí. Pan bis­ kup Ssekamanya děkoval za pomoc a informoval o těžké situaci v Ugandě. Růžena Kavková, ředitelka DCH Litoměřice

Nový Azylový dům čeká na své klienty V polovině měsíce července se sešli na MěÚ v Duchcově představi­ telé města a Oblastní charity Most, aby podepsali Smlouvu o nájmu neby­ tových prostor. Oblastní charita podpisem této smlouvy zahájila provoz ve svém druhém Azylovém domě pro muže a ženy. Objekt je však pro obě pohlaví rozdělen podlažími tak, že vznikl prostor pro ubytování také matek s dětmi. V projek­ tu nebyly opomenuty ani imobilní osoby, jímž není vstup do Azylového domu překážkou. Jejich pokoj byl umístěn do přízemí přesto, že je dům pro­ zatím vybaven velmi prostě, noví zaměstnanci jsou již připraveni přijmout první klienty.

ZPRÁVY CHARITY

6

ZPRÁVY CHARITY

7

Pečovatelská služba Duchcov Cílem pečovatelské služby je podpora aktivního přístupu seniorů k životu, prodloužení života v domácím prostředí a pomoc jejich rodinám a rodinným příslušníkům. Pečovatelská služba zajišťuje pomoc při nákupech, dovoz obědů,běžný úklid, kontakt s lékařem, donáška léků, informovanost rodin o jeho stavu, jednání s úřady a institucemi, pomoc při osobní hygieně a jakékoli jiné úko­ ny dle potřeb klienta. Adresa: ul. Družby 9, Duchcov 419 01

CO SE DĚJE V CHARITÁCH LÉTO 2005 VE FCH LITOMĚŘICE I když začaly měsíce dovolených, snažila se středis­ ka pořádat pravidelné schůzky, cvičení, zájmové ak­ tivity, promítání filmů, atd. V DPS (Švermova ul.) kli­ enti přesazovali květiny. 15. června 2005 se senioři sešli v Kulturním domě na Dni seniorů. Zde jsme prezentovali naše jednotlivá střediska formou nástěnek. Další společná akce se ko­ nala 21.června 2005. Byl to zájezd do divadla v Mostě, který organizoval Penzion U Trati. CHD sv. Zdislavy v tomto divadelním duchu pokračoval. Klienti uvítali představení: „Večer Karla Hašlera“ (účinkovalo divadlo Rozmarýnek z Mostu). Připojili se někteří senioři z DPS Švermova ul. Všem se ve­ selé představení líbilo. Jelikož se letošní léto příliš nevydařilo, snažili jsme se zabavit doma. V DPS Švermova ul. vázali kytice, vyráběli ozdobné věnce z obilných klasů, cvičili yogu a relaxační cvičení s balónky,… Také je navštívila profesionální cvičitelka power yogy Blanka Zemanová. V CHD sv. Zdislavy klienti vyráběli panenky, motýlky na zeď, šili na šicím stroji, lepili koláže, atd. V měsíci červenci proběhlo několik změn. Například ergoterapeutka Gabriela Kulišová (z DPS Švermova ul.) odešla na mateřskou dovolenou a nahradila ji Hana Priehodová. Přejeme jí touto cestou hodně zdaru v nové práci a stále nové nápady pro zlepšení volného času našich seniorů. Dále jsme moc rádi, že v době dovolených vypomáhala v CHD sv. Zdislavy brigádnice Iveta Donovalová (studentka SPgŠ). Moc děkujeme.

ZPRÁVY CHARITY

8

A jak jsme trávili léto dál? Několikrát jsme grilovali, vyrazili do města na nákupy či oběd nebo se zúčastnili společných sezení. Klienti DPS ve Švermově ul. malovali květináče a zdobili je ubrouskovou technikou, vyrá­ běli papírové ježky, atd. Dále od 16. srpna 2005 založili pěvecký sbor. Schází se dvakrát týdně a s chutí nacvičují lidové písně. Přejeme jim mnoho úspěchů. Senioři CHD sv. Zdislavy měli několik příjemných návštěv. 11.srp­ na 2005 zazpíval známý pěvecký sbor Bábinky, který pak pokračoval v DPS Švermova ul. a 22.srpna 2005 účinkovali Terezky (z ÚSP Terezín). Vystou­ pení se povedla, klienti se zazpívali a zavzpomínali. Léto pomalu končí a všechna střediska se brzy začnou připravovat na blí­ žící se podzim. Doufejme ještě v babí léto, abychom mohli dodělat práce na zahrádce a využít poslední hezké dny pobytem venku. Jelikož již začal školní rok, budeme se těšit na různá vystoupení dětí ze základních škol. Renata Ornátová

OCH MOST

V rámci Programu podpory regionu 2005, obdržela na základě předloženého projektu Oblastní cha­ rita Most sponzorský příspěvek v hodnotě 100 000,- Kč na nákup speci­ álních zdravotnických pomůcek a potřeb. Díky tomuto příspěvku budou pořízeny např. chodítka, berle, teploměry, glukoměry, různé polohovací po­ můcky, apod.Chtěli bychom poděkovat Mostecké uhelné společnosti za tento sponzorský dar. Přinese užitek pro naše klienty, kteří potřebují zvýšenou péči, protože nejsou schopni vlastními silami zvládat péči o sebe. Díky těmto pomůckám jim jejich život o něco usnadníme. Výlet do zooparku Sociální pracovnice s klienty navštívila 25.7. zoopark v Chomutově, kde shlédli mimo jiné hřbitov vyhynulého ptactva a zvěře, ale i vzácné stromy.

ZPRÁVY CHARITY

9

Akce hasičů v Lomu u Mostu Hasiči v Lomu pro nás a další organizace připravili na pestrý program na volném pros­ tranství nedaleko nádraží u malého rybníka. Děti si užily diskotéky, soutěží i opékání buřtů. Akce se zúčastnily kromě naší organizace i děti ze Sdružení města Mostu, Klubu národnostních menšin a děti z Lomu. Veškeré finanční ná­ klady uhradí město Most.

Výlet na horu Svaté Kateřiny Dne 11. července se děti zúčastnili výletu na Horu Svaté Kateřiny Po příjezdu si děti prohlédli tamní rozhlednu. Poté se šlo pěšky na Novou Ves, kde všichni dostali oběd, dále si prohlédli historické muzeum. Podívali se i na větrné elektrárny, kde pro ně bylo připraveno hledání pokladu. Nakonec se všichni vrátili do Mostu.

Návštěva hasičů ve Velebudicích Děti ze Sdružení města Mostu navštívili 19. července spolu s Klubem národnostních menšin Hasičskou stanici ve Velebudicích u Mostu. Hasiči byli velmi vstřícní, ukázali dětem všechna auta, štíty, helmy a předvedli zásah při do­ pravních nehodách, dále. Všichni si odnesli určitě hluboký zážitek.

ZPRÁVY CHARITY

10

Aktivity Oblastní charity Most Sportovní den v Marienbergu Dne 4.6. se uskutečnil výlet do Marienberga. Sportovních her se zú­ častnily děti z klubu „Sovička“ společně s dětmi janovské Poslušnosti. Mimo jiné shlédly vystoupení a výrobu různých dárků. Charitní pouť Dne 11.6. se konala charitní pouť v Jablonném pod Ještědí. Děti se zúčastnily mše v místním kostele, kde poté měly krátké vystoupení. Den pro děti Dne 28.6. uspořádal vojenský útvar Žatec ve spolupráci s městskou policií den pro děti v kasárnách v Žatci. Děti si mohly prohlédnout vojenskou výstroj, zbraně a prozkoumat kabinu tanku. Další aktivity „Sovičky“: 29.6. Pojďte s námi do pohádky 29.6. Besídka předškolních dětí Jak se chovat na dopravních komunikacích Dne 3.8. a 29.8. uspořádal Magistrát města Most s městskou policií pro děti, které neodjely na prázdniny , poznávání dopravních značek, kterého se zúčastnily děti ze „Sovičky“. Děti se mohly projet na kolech, vyzkoušet jízdu zručnosti, chování chodce na silnici. Tábor v Oseku Oblastní charita Most uspořádala pro děti ze „Sovičky“ letní tábor v Oseckém klášteře. Děti byly rozděleny do dvou turnusů. V prvním termínu od 8.8 – 12.8 se účastnily děti od 4 do 7 let, a v druhém od 13.8.-18.8. děti starší. Celý tábor byl pojat jako poznávání města Osek. Mimo jiné byly pro děti nachystány soutěže, výlety, táborák. Romský festival Dne 27.8. se děti z odpoledního klubu „Sovička“ zúčastnily Rom­ ského festivalu, který pořádalo Sdružení Romů města. Děti získaly dvě první místa v moderním tanci.

ZPRÁVY CHARITY

11

OCH ČESKÁ KAMENICE

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ DOMOVA SV. RODINY V budově českokamenické Oblastní katolické charity se 7. čer­ vence konal „Den otevřených dveří“. Pozvání na akci přijali viceprezident ČKCH P. Józef Szeliga, ředitelka DCH Litoměřice Růžena Kavková, českokamenický děkan P. Karel Jordán Čer­ vený, pracovníci MÚ Děčín. Za město Česká Kamenice pak místostarosta, zaměstnanci MÚ a další hosté. Svůj projev díků a obdivu z dosa­ žených výsledků práce a organiza­ ce Domova Sv. Rodiny pronesli P. Józef Szeliga, paní ředitelka Kav­ ková, P. K.J. Červený a ing. Adam­ čík. Všichni se shodli na tom, že od vzniku charity nás dělí ohromný kus práce. Českokamenická charita vznikla před pěti lety jako společný počin města a děkanství. Budovu vlastní město a nájem pro charitu je za symbolickou jednu korunu za rok. O zvelebení budovy se posta­ ral zejména ing. Kamil Rábel, v současnosti se práce zaměřují hlavně na vnitřní vybavení a za­ řízení. V doprovodném programu vystoupili: soubor SoliDeo Miloše Rajmana a Trio Patricie Anzari. Za zmínku stojí, že soubor SoliDeo hrál za sníženou cenu a Trio paní Patricie zcela zdarma. Celá akce vyvrcholila vernisáží výstavy ke cti Panny Marie. Hana Poláková

ZPRÁVY CHARITY

12

FCH RUMBURK

AP RANČ PRO JOSÍFKA Je dobré, když si může člověk udělat radost a ještě tím přispět na dobrou věc. Návštěvníci Slavností města Rumburk měli možnost mimo jiné svést se kočárem taženém starokladrubskými vraníky z AP ranče ve Starých Kře­ čanech. Jedna jízda stála 20Kč a celý výtěžek (1830 Kč) AP ranč věnoval projektu Farní charity Rumburk Dětské cent­ rum Josífek. Zájem o jízdu Rumburkem byl velký, ale na všechny se bohužel nedostalo, protože „kladrubáci“ Cassie-43 a Sacramoso Ela XLVII byli po více než dvou hodinách jež­ dění unaveni a vydali se domů. Velké podě­ kování patří profesionálnímu kočímu Františ­ ku Kollertovi z Národního hřebčína Slatiňany, který koníky vedl ve svém volnu zcela zdarma. Dík patří také Michaele Hlinkové z AP ranče, která „Jízdu pro Josífka“ zorganizovala. Ještě několik slov k projektu Dětské centrum Josífek. Josífek je určen zejména dětem, které nenavštěvují žádné předškolní zařízení a mají chuť trávit dopoledne plné her ve společnosti jiných dětí. Josífek je zařízením integračním, tzn. že mohou přijít skutečně všichni, včetně dětí s nějakým postižením. Josífek spolupracuje se Speciálně pedagogickým centrem Rumburk. Dětské centrum Josífek je otevřeno každý všední den od 8 do 12 hodin v budově Farní charity Rumburk, kde získáte všechny po­ třebné informace a můžete své dítě přihlásit Bc. Zuzana Mašková

ZPRÁVY CHARITY

13

Ve farní charitě se nezahálí ani v létě Konečně nastal všemi dětmi dlouho očekávaný okamžik – čas prázdnin. Proto jsme ve farní charitě připravili několik akcí pro děti, abychom jim zpestřili léto. Jako první jsme uskutečnili desetidenní letní tá­ bor v Krásném Buku, kterého se zúčastnilo 16 klientů ve věku 4 – 14 let. Na každý den byly připraveny soutěže, hry a také poznávání přírody, děti se naučily rozpoznat několik druhů stromů, zvířátka atd. Nechyběla olympiáda, celodenní výlet, na kterém nás doprovázel člen Českého svazu ochránců přírody, ani stezka odvahy, na kterou se všechny děti moc těšily a zvládly na výbornou. Věříme, že každé dítě si odneslo z tábora nějaký po­ znatek a pozitivní přístup

ZPRÁVY CHARITY

14

k přírodě. V nejbližších dnech nás čeká soutěžní odpoledne v klubovně a dále velmi oblíbená soutěž „ŠIKULKA 2005“, ve které naši klienti předve­ dou svou zručnost. Vítěze čekají milé dárky. Musíme také využít pěkného počasí venku a chystáme se na cyklovýlet po okolí Rumburka. Připravujeme ovšem i další akce, o kterých budeme informovat. Je nutno zdůraznit, že tyto akce by se neuskutečnily bez podpory těchto sponzorů: MPSV ČR, Ústecký kraj, MŠMT ČR, Město Rumburk, Mgr. Peroutková, Mu Dr. Balvínová, UNILES, CHKO České Švýcarsko, p.Venturová – nápo­ je.Děkujeme. FCH Rumburk

ZPRÁVY CHARITY

15

ŠIKULKA A JINÉ AKCE VE FARNÍ CHARITĚ Jak jsme slíbili, opět se Vám hlásíme s novinkami, které se konaly u nás v klubovně. Nejprve bychom Vás rádi informovali o již 4. ročníku soutě­ že „ ŠIKULKA 2005“. Zúčastnilo se 16 dětí, rozdělených do dvou katego­ rií. V pěti disciplínách každý předvedl co umí. A naši klienti umí opravdu skvělé kousky a mají velkou fantazii. Tu pou­ žili i při módní přehlídce, kte­ rou pojali netradičně a ukázali se v modelech, které si sami vytvořili. Mohli jsme tedy vi­ dět model s názvem jahůdka, princezna, muž z pláže, zimní muž nebo karatista. Mile nás překvapilo, kolik se přišlo podívat diváků. Mezi nimi byla samozřejmě spousta fanoušků soutěžících. Třem vítězům z každé kategorie jsme předali překrásné a hodnotné ceny. Sladkou tečkou byl pro všechny soutěžící velký ovocný dort. Další akcí byl 19. srpna výlet na kolech. Spojili jsme ho s no­ cováním v klubovně a vydali jsme se přes Brtníky do Kyjovského údolí. Je­ likož nám počasí přálo a my byli znaveni cestou, využili jsme kyjovské pře­ hrady a skočili s chutí do chladivé vody. Cestu zpět navrhly děti přes Krásnou Lípu. Po příjezdu jsme se posilnili chutnou polévkou a po setmění poseděli u táboráku, zpívali a vyprávěli si veselé příhody. Tento krásný, ale náročný den jsme ukončili nocováním v klubovně farní charity. Je milou povinností poděkovat všem sponzorům, bez kterých bychom tyto akce nemohli uskutečnit. Patří k nim: MPSV ČR, MŠMT ČR, Ústecký kraj, Město Rumburk, Nadace Euronisa, Mgr. Peroutková, Pohřební služba ASTRA, Hračkářství Růžičková, Hračkářství Rýznar, Hodinářství Kolert, cukrárna Venezie, květinka Viola. Monika Huruglicová, sociální pracovnice

ZPRÁVY CHARITY

16

FCH LOVOSICE Slavnostní otevření Komunitního centra AMICUS Slavnostním otevřením a vysvěcením zahájilo 18. května svou činnost Komunitní centrum Amicus. Program úvodu zpříjemnil svým pěveckým vystoupením soubor z Dětského domova Dlažkovice. Mons. Pavel Posád, biskup litoměřický, nově vzniklý nízkoprahový klub pro děti a mládež ze sociálně znevýhodněného a marginalizovaného prostředí vysvětil a požehnal ne­ jen klubu, ale i pracovníkům a těm, kteří svou pomocí přispějí k chodu celého centra, i klien­ tům. Jedním z hlavních poselství Mons. Pavla Posáda byla idea, vycházející z etymologického výkladu latinského slova „Amicus“, a sice, aby byl člověk člověku přítelem, aby se tu otevřel prostor pro porozumění a přátelství. Vedle Mons. Pavla Posáda se zúčastnila řada dalších hostí, z nich např. Růžena Kavková, ředitelka DCH Litoměřice, místostarosta města Lovosice pan Miroslav Závada a další. Projekt byl finančně podpořen z MPSV ČR, NROS a ÚP Lito­ měřice. Komunitní centrum Amicus nabízí edukační a volnočasové programy v dopoledním klubu pro děti v předškolním věku a dále pak v odpoledním klubu pro děti a mládež ve školním věku ze sociálně znevýhodněného a marginalizovaného prostředí. V případě dopoledního klubu je cílem připravit děti na školní docházku, tj. navýšit předpoklady dětí pro zařazení do školy s následným zvládnutím tenze při vstupu a během školní docházky, a samozřejmě rovněž ak­ tivizovat a motivovat rodiče dětí k otevřenému zájmu o vzdělávání a rozvoj dítěte. Během odpoledních aktivit pak pomáháme zvládnout nároky vzešlé ze školní výuky a zvyšovat tak předpoklady pro úspěšné a stabilní prospívání s jasným záměrem, předcházet školní exkluzi. Vedle standardního programu pořádáme různé výlety či kulturní akce. Výlet do Jablonného v Podještědí Prvním výletem byla návštěva charitní pouti v Jablonném. Podle záznamů naší kroniky, které činí holky a kluci z Amicusu, jsme navštívili katedrálu, „ v kostele byl biskup, byl s ním rozhovor, a pak už na nás přišla řada, a šly jsme zpívat“, píší Denisa s Martinou. Totiž, děv­ čata si nacvičila několik písní a tanečních sestav. Na ty se bohužel nedostalo, neboť taneční sestavy byly za doprovodu reprodukované hudby, která v katedrále nebyla možná. Karneval “Rejem masek” v Amicusu jsme zahájili prázdniny. Již několik dní dopředu děti vpracovávaly své fantazijní představy v pestrobarevné kostýmy a ty, které nějakou tu masku už měly připra­ venu doma, ji neúprosně tajily až do samého prvoprázdninového odpoledne.Sešlo se více než třicet “masek”, které nejenom že soutěžily o nejzdařilejší, nejoriginálnější a nejhezčí masku, ale hrály o sladké odměny.

Víkendový výjezd do Slatiny V pátek 15. 7. děti netrpělivě čekaly až přijede automobil, který odveze jejich zavazadla a bude take signálem pro odjezd. Konečně – velký sportovní vůz našeho víkendového hostitele Davida ze slatinského Valdeku je tu. Odjíždíme vlakem do Slatiny, kde strávíme dva dny, navíc poblíž koní. V “amicusácké kronice” o tom píše třináctiletá Martina.

ZPRÁVY CHARITY

17

„Jezdili jsme se koupat do Libochovic, měli jsme možnost nahlédnout do stájí mezi koně, kte­ ré jsme krmili a hladili. Dále jsme měli hledání pokladu a večer jsme opékali buřty. Byly to pouhé dva dny, ale bylo to skutečně skvělé, a tak nás sdělení o návratu domů moc nepotěšilo.“ Ten nepotěšil nejen děti, ale ani nás, navíc když se pak po návratu do Lovosic zjistilo, co vše zůstalo ve Slatině zapomenuto. To zřejmě pod „tíhou“ tolika zážitků a dojmů zůstaly zapomenuty Péťovy boty. Avšak vzpomínky, ty si každý jistě přivezl domů s sebou. Návštěva ústecké ZOO Před dětmi je konec prázdnin, a tak využíváme jeden z posledních volných dní k ná­ vštěvě ústecké ZOO. Cestou vlakem si děti vypráví, kdo a kdy v ZOO byl naposledy, a která že zvířata se jim nejvíce líbila a na která se rozhodně podívají nejdříve. Avšak veškerá zvířát­ ka ztratila na okamžik na svém významu, když se za vraty ZOO ukazuje velký skákací hrad. Až teprve po určité chvíli, kdy se všichni „proskočili“, si rázem vzpomínají, že je tu spousta různých zvířat, která musí vidět, a tak začínáme prohlídku. Asi nejdéle jsme sledovali a krmili krotké kozy, aby se s nimi děti vzápětí rovněž vyfotily, vždyť přece, ať každý vidí, jak překo­ naly strach, který z koz zpočátku měly. „A potom ještě na slona, a na lva, a na opičky a …“, byla tu spousta přání. Ne všechna se však splnila, čas neúprosně ubíhal, a tak se se ZOO lou­ číme ještě jednou zastávkou u, dětmi obdivovaného, lachtana.

Radka Podpinková, Petra Bímonová

DNY ČESKÉHO ŠVÝCARSKA - 250 000 KČ OD NADAČNÍHO FONDU „MOST NADĚJE“ Domovu v Krásné Lípě byl 3.9.2005 příležitosti slavností Dnů Českého Švýcarska nadačním fondem „Most naděje“ předán šek na 250 000,-Kč. Na provoz domova tak přispěl pan Antonín Koláček. Navíc na veškeré atrakce slavností byl pro matky s dětmi po celý den za­ jištěn vstup zdarma. .Přehlídka historických motocyklů Čechie Böhmerland Krásnolipské slavnosti – ukázky starých řemesel, volejbalový turnaj, výstava mode­ lů parních lokomotiv, výstava dřevěných loutek, ZOO koutky, přehlídky filmů – s horolezeckou tématikou, výlety historickým vlakem, historickým autobusem po národním parku. Dětské odpoledne na náměstí – vystoupení Michala Nesvadby, skákací hrad, mini­ motorky, hrad s míčky, soutěže … Přehlídka dětských folklorních souborů … posezení u cimbálu Večer autogramiáda Šárky Vaňkové a Juliana Záhorovského Večerní program – KONCERT – Petr Hapka, Šárka Vaňková, Julian Záhorovský, skupina BUTY

ZPRÁVY CHARITY

18

Při koncertu bylo předávání symbolického šeku – předání se účastnily i naše děti a maminky z domova – šek nám předával pan Antonín Koláček a účastný byl i pan Petr Hapka jako podpora činnosti. Rovněž byli přítomni ministři – pan Cyril Svoboda a pan Ambrozek. Matky a děti měly od „Mostu naděje“ hrazeno vstupné na koncert, oběd a večeři pro všechny a volné vstupné na další atrakce. Pan Koláček vyjádřil, že velice rád na náš domov finančně takto pravidelně přispívá. I pan Petr Hapka se rád účastnil, aby tak podpořil náš domov. Děti a matky měly možnost se vyfotografovat se všemi známými umělci. Celý den byl moc hezký pro naše děti a maminky, a také i děkujeme za or­ ganizaci celého dne a pomoci nám organizátorům – Activ relations – paní Adrianě Císařové a panu Jiřímu Stiborovi a Zdeňkovi Novákovi, že matkám i dětem připravili hezké zážitky. Hana Venturová, vedoucí Domova sv. M. Magdaleny, Jiřetín pod Jedlovou

KOJATICE 2005 Výlet do Z00 Nápad navštívit ZOO v Košicích vzbudil mezi dětmi z Kojatické romské osady nevídané nadšení. Postupně se však ukazovalo, že jejich před­ stava o tom, co pojem „zoologická zahrada“ označuje, je velmi mlhavá. Malého Michala vyvedla z míry informace, že zvířata v ZOO jsou živá. Ba­ kroro se zase bála, že ji pokouše had a dalo velkou práci ji přesvědčit, že zví­ řata jsou od lidí oddělena sklem nebo plotem. Miranda se do ZOO nejvíce těšila na slepici, kozu a zajíce. Do ZOO jsme se rozhodli jet autobusem a vlakem, protože jsme usoudili, že to bude pro děti daleko zajímavější a poučnější zážitek, než v osadě nastoupit do pronajatého autobusu a vystoupit až na místě. Vybrali jsme děti zhruba ve věku od devíti do patnácti let a rozdělili je do dvou sku­ pin poKojatice dvanácti.2005 První skupina jela ve středu s Michalem a se mnou a druhá ve čtvrtek s Martou a Lídou.

ZPRÁVY CHARITY

19

Pro všechny děti to byla první návštěva ZOO v životě, téměř všechny jely poprvé v životě vlakem. S dětmi jsme měli sraz po sedmé hodině ráno v osa­ dě. Když jsme s Michalem přišli, všichni už na nás čekali, patřičně vymyd­ lení, načesaní a nastrojení. Vyrazili jsme na autobus do Svinej. Cestou jsme potkali paní z vesnice, která se nás ptala, jestli by nám nemohla přidat ještě své dvě děti. Přijeli jsme autobusem do Prešova, kde děti poprvé v životě vstoupily na vlakové nádraží. Moc se jim líbilo. Lampy veřejného osvětlení jim připomínaly fotbalové míče. Ptaly se mě, jestli jsem někdy byla na nádraží v noci, jestli všechna světla svítila a jestli to bylo krásné. Když jsme nastoupili do vlaku, děti nás začaly zasypávat dotazy ohledně železniční dopravy. Vlak se jim líbil, ale taky je trochu zne­ pokojoval. Marcela se ptala , jak se jmenuje to, po čem vlak jezdí (koleje). Margaretka se bála, že vlak spadne z kolejí a ptala se, jestli bychom to pře­ žili. Poprvé v životě jsem byla donucena přemýšlet nad tím, proč vlastně vlak jezdí po kolejích. Na vlakový záchod jsme děti museli doprovázet, ale některé se přesto bály, že do něj spadnou a ocitnou se na kolejích. Jakmile se vlak rozjel, děti vystrčily hlavy z okénka a výskaly nadšením. V každé za­ stávce se ptaly, jestli už jsme v ZOO, ačkoliv jsme je předem upozornili, že pojedeme třičtvrtě hodiny. Když jsme dětem na šesté zastávce řekli, že v ZOO stále ještě nejsme, ptaly se, proč tedy vlak pořád zastavuje. Když jsme dorazili do Košic a nastoupili do přecpaného autobusu městské hro­ madné dopravy, děti si všimly mladíka s dready, ptaly se, co to má na hlavě, jestli to tam samo vyrostlo a jestli je mladík holka nebo kluk. Záhadu mladí­ kova účesu jim osvětlila Šuki, která se vloni dostala na osmileté gymnázium ve Zvoleně a tam dready viděla. Když jsme vstoupili do ZOO a prohlédli si klec s opicemi a několik akvárií s rybami, myslely si děti, že je to všechno a že hned pojedeme domů. U každé další klece se ptaly, jestli ještě něco bude. Ze zvířat byly nadšené. U dřevěného domečku pro opice Šuki poznamenala: „Opice bydlí líp než mi. Mají dřevěný dům, balkon i přírodu.Nic jim nechy­ bí. Chtěla bych být opicí.“ Margaretce a Vojtovi se strašně líbil páv. Marga­ retka volala na Michala, ať vyfotí tu „krásnou husu“ a Vojta se ptal, co se stane

ZPRÁVY CHARITY

20

s pávem, když umře a kdo si pak může nechat jeho peří. U poníka děti usou­ dily, že by bylo třeba mu ostříhat hřívu, aby ho návštěvníci dobře viděli. Většina dětí byla zoologickou zahradou nadšená, chvílemi si ale některé starší děti stěžovaly na horko a příliš dlouhé chození. Krizi se naštěstí po­ dařilo zabránit svačinou. Na zpáteční cestě se nám přihodil nečekaný zážitek. Seděli jsme na zadních sedadlech autobusu, když jsme zpozorovali, že se k nám blíží asi třicetiletý muž. Vypadal poměrně nebezpečně, byl dost svalnatý a na ruce měl vyte­ tovaného orla. Později jsem si vybavila, že už jsme ho potkali v ZOO a že mě děti před klecí s orlem upozorňovaly, že orel je úplně stejný, jako ten na mladíkově rameni. Nejdřív jsem si myslela, že se děti chovají hlučně a mla­ dík si to s námi jde vyřídit. Když došel až k nám, vytáhl dvě stě korun a řekl, že kdybychom se neurazili, rád by ty peníze dal dětem na zmrzlinu. Když nám peníze předal, hned vystoupil. Byli jsme moc překvapení a ještě dlouho jsme mu mávali z okénka.

ZPRÁVY CHARITY

21

Když jsme nastoupili v Košicích do vlaku, všimla si Margaretka, že cestou do Košic byly ve vagónu utržené odkládací stolky, zatímco cestou zpátky ne. Divila se, jak to mohl někdo stihnout tak rychle opravit. Později vyšlo najevo že si myslela, že vlak, kterým jsme přijeli na nás celou dobu na ná­ draží čekal, aby nás odvezl zpátky. Po návratu do Kojatic jsme dětem rozdě­ lili peníze, které jsme dostali od pána v Košicích a každý si mohl koupit, co chtěl. Po návratu děti okamžitě sdělovaly své zážitky těm, kdo se do ZOO chystali druhý den. Vyprávěly jim o tučném hadovi, o hrochovi, který otvírá tlamu na návštěvníky, o tom, jak si sáhly na poníka a o bohatém pánovi, kte­ rý jim dal peníze. Nadšené vyprávění způsobilo, že děti druhý den nemohly dospat a byly připraveny už od šesti ráno u obchodu, přestože sraz byl až ve čtvrt na osm v osadě.

Tereza Prasličková Úskalí materiální pomoci v prostředí romských osad Při svém letošním, již čtvrtém pobytu v osadě Kojatice jsem mnohokrát přemýšlela o tom, jaký efekt má v životě obyvatel romských osad rozdávání věcí z různých humanitárních sbírek. Když jsme letos přijeli do Kojatic, atmosféra v osadě byla výrazně ovlivněná návštěvou „dobrodin­ ce“, který krátce před naším příjezdem přivezl do osady velké množství ob­ lečení a jídla a podle očitých svědectví místních Romů snad rozdával i peníze, přičemž se rozhořčoval nad bídou, ve které Romové žijí. Pro­ hlašoval, že by bylo třeba povolat novináře, aby lidé věděli, v jak špatné situaci místní Romové jsou. Jsem si vědoma toho, že přerozdělování věcí a peněz je nedílnou součástí sociální práce. Domnívám se ale, že takovéto „páchání dobra“ obyvatelům romských osad nejen nepomůže, ale vyloženě uškodí. Asi každý, kdo přijede do romské osady, je otřesen materiálním nedo­ statkem, který zde panuje. Obrázek polonahých, špatně živených dětí, pobí­ hajících po rozblácené osadě, je srdcervoucí a není proto divu, že vyvolává v citlivějším jedinci potřebu obléci je a nasytit. Přivést do osady plné auto věcí je zároveň v podstatě nejjednodušší věc, kterou je možné udělat. Stačí sesbírat dostatečné množství věcí, dárce nemusí nikomu nic vysvětlovat, nikdo se ho na nic neptá a radost z rozdávání má zpravidla jak dárce, tak ob­ darovaný.

ZPRÁVY CHARITY

22

Neadresné a nárazové rozdělování věcí však ztěžuje práci jak organizacím, které se snaží pracovat v romských osadách dlouhodobě a cíleně, tak místní správě. Kojatický starosta se například rozhodl, že oblečení, které dostal pro Romy od jisté humanitární organizace, bude Romům prodávat za symbo­ lické částky. Výtěžek samozřejmě použil opět ve prospěch Romů. Důvodů, proč zvolit tuto formu pomoci , je hned několik. Nutnost koupit si věci, byť za symbolickou cenu, nutí zákazníka přemýšlet o tom, co z nabízených věcí skutečně potřebuje. To, co si člověk sám vybere a za vlastní peníze koupí, pravděpodobně neskončí po prvním použití na hromadě za domem, jak se to většinou stává s věcmi, které jsou zadarmo. Přijít a koupit si, co potřebuji, je také daleko důstojnější, než čekat s nataženou rukou, co na mně zbude. Z žebráka se stává svéprávný zákazník. Jakou šanci však má starosta či humanitární organizace, prodávající věci za symbolickou částku, v konkurenci s organizacemi, které oblečení a další věci bez rozmyslu rozhazují? Mezi Romy pak samozřejmě vzniká podezření, že se ten, kdo věci prodává, obohacuje na jejich úkor. Neorganizované rozdávání věcí způsobuje, že obdarovaní žijí v ja­ kémsi umělém světě, kde není potřeba kupovat dětem boty ze sociálních dávek, protože je snazší počkat, až je nějaký dobrodinec přiveze. Není také potřeba se o věci starat a dávat na ně pozor, protože až doslouží, přivezou nám nové. Čím více takovýchto „rozdávacích“ akcí proběhne, tím více se prohlubuje pocit, že nejde o akt dobré vůle ze strany dárce, ale o „nárok“ ob­ darovaného. Obdarovaní přitom nemají ani potuchy, odkud darované věci pocházejí a ani je to vlastně nezajímá. Ten, kdo dává zadarmo, si snadno získá popularitu. V profesionální sociální práci by však nemělo jít o popularitu, ale o to, aby se z lidí na okraji společnosti, závislých na dobrodiní ostatních, staly svéprávné bytosti, které si své životní potřeby dokážou zajistit samy. Cesta k tomuto cíli je dlouhá a trnitá, podle mého názoru je to však jediná cesta, po které má smysl se při práci s Romy vydávat. Překážkou na této cestě není jen současná sociální situace Romů v osadách, ale i humanitární organizace, které svým necí­ leným a neprofesionálním působením závislost Romů na pomoci zvenčí jen prohlubují. Tereza Prasličková

ZPRÁVY CHARITY

23

Sbírkové konto DCH Litoměřice Komerční banka Litoměřice, č.účtu: 174441471/0100 Variabilní symboly: Domácí péče Pomoc lidem bez domova Domovy pokojného stáří Charitní poradny Pomoc uprchlíkům Humanitární pomoc do zahraničí Dětská komunitní centra Domov pro matky s dětmi Pomoc zdravotně postiženým Pomoc těžce nemocným Živelné katastrofy Ostatní střediska pomoci

01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12

Děkujeme všem, kteří nám svými příspěvky a svou prací pomohli a stále pomáhají sloužit našim po­ třebným.

ZPRÁVY CHARITY

24

Příjemný, klidný a barevně laděný podzim Vám přeje Diecézní charita Litoměřice ================================================== Vydává Diecézní charita Litoměřice pro vnitřní potřebu Rozšiřování zdarma-neprodejné