Důchod jako jediný finanční zdroj seniora. Je možno přežít?

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor:

Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

Důchod jako jediný finanční zdroj seniora. Je možno přežít? BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Anna MASJUKOVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Milan VENCLÍK, MBA

Znojmo, 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s pouţitím literatury a pramenů uvedených v bibliografii. ......................................... V Břeclavi, 15.11.2014

Poděkování Děkuji mému vedoucímu práce Ing. Milanu Venclíkovi, MBA za jeho cenné rady a podporu při psaní této bakalářské práce.

Abstrakt Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku seniorů a důchodového zabezpečení v České

republice.

Teoretická

část

je zaměřena

na pojmy,

základní

informace

důchodového systému jako celku. Analytická část se zabývá výsledkem průzkumu zaměřené na seniory, na jejich příjmy a výdaje. Závěr obsahuje shrnutí celé problematiky a návrhy, které jsou doporučením k zabezpečení důchodového systému jak pro občany, tak pro vládu. Klíčová slova Důchodový systém, penzijní reforma, důchodové zabezpečení

Abstract This bachelor´s thesis is aimed at problems of old age sheme in the Czech Republic. Theoretical part of thesis focuses on the concepts, basic information of the pension system as a whole. Analytical section discusses the result of research aimed at seniors, and their income and expenses. The conclusion contains a summary of the issues and proposals are recommendations to protect the pension system for citizens and government. Keywords Pension system, Pension reform, old age pension scheme

Obsah ÚVOD............................................................................................................................... 9 1

2

3

4

VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ .................................................................... 10 1.1

Stárnutí ............................................................................................................. 10

1.2

Senium, stáří ..................................................................................................... 10

1.3

Sociální gerontologie ......................................................................................... 10

1.4

Důchod ............................................................................................................. 11

1.5

Kvalita ţivota .................................................................................................... 11

1.6

Aktivní stárnutí ................................................................................................. 11

STÁŘÍ A STÁRNUTÍ ............................................................................................. 13 2.1

Sociální stáří ..................................................................................................... 14

2.2

Chronologie stáří ............................................................................................... 14

2.3

Stárnutí a stáří v pojetí současné společnosti ..................................................... 15

2.4

Demografické aspekty stáří ............................................................................... 16

2.5

Věkové skupiny seniorské populace .................................................................. 18

KVALITA ŢIVOTA VE STÁŘÍ ............................................................................. 22 3.1

Základní hlediska kvality ţivota ........................................................................ 23

3.2

Komplexní geriatrické hodnocení ...................................................................... 24

DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE ................................................ 25 4.1

Současný důchodový systém v České republice ................................................. 25

4.2

Způsob financování důchodového systému ........................................................ 26

4.3

Podmínky nároku na výplatu starobního důchodu .............................................. 26

4.3.1

5

Důchodový věk .......................................................................................... 27

4.4

Náleţitosti ţádosti o výplatu starobního důchodu .............................................. 28

4.5

Podmínky zaměstnávání starobních důchodců ................................................... 28

4.6

Vdovský, vdovecký důchod............................................................................... 29

ZÁVĚR ................................................................................................................... 30

PRAKTICKÁ ČÁST ....................................................................................................... 31 5.1

Popis výzkumu .................................................................................................. 31

5.2

Cíle a výzkumné otázky .................................................................................... 31

5.2.1

Cíle ............................................................................................................ 31

5.2.2

Výzkumné otázky ...................................................................................... 31

5.2.3

Cílové oblasti výzkumu .............................................................................. 32

5.2.4

Charakteristika zkoumaného reprezentativního vzorku ............................... 32

5.3

Místo výzkumu ................................................................................................. 35

5.4

Metody sběru dat ............................................................................................... 35

5.5

Dotazníkové šetření ........................................................................................... 36

5.6

Vyhodnocení průzkumu – budoucí profylaxe .................................................... 49

5.7

Otázky etiky ...................................................................................................... 59

ZÁVĚR ........................................................................................................................... 60 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ ................................................................................. 61 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A PRAMENŮ ...................................................... 64 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ ............................................................... 65 SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................................... 67

ÚVOD Tématem bakalářské práce je „Důchod jako jediný zdroj seniora“. Toto téma bylo zvoleno proto, ţe se jedná o velmi aktuální, diskutovanou problematiku, která se dotýká kaţdého z nás, tedy nejen seniorů. Oblast důchodů a důchodového systému je velmi zajímavou a především proměnlivou oblastí. Vlastní proces stárnutí a následného stáří je pro daného jedince natolik významným stavem v jeho ţivotě, ţe se tímto obdobím zabývá samostatná a specificky vymezená oblast medicíny a dalších, nemedicínských, věd. V posledních letech se rozvíjejí i další vědy, které

se zabývají

problematikou

stáří

a stárnutí,

jako

je sociální

gerontologie,

psychologická gerontologie nebo psychologie zdraví a oblast kvality ţivota apod. V minulosti bylo stáří všeobecně pojímáno a chápáno jako něco, co je ceněno. Staří lidé byli uctíváni za své ţivotní zkušenosti, rozvahu a klid při řešení problémů. Své znalosti a ţivotní zkušenosti předávali mladším generacím. Současná společnost chápe stáří spíše jako určité tabu, o kterém je lépe nehovořit a problémy staré generace příliš nerozebírat a neprezentovat je navenek. Stáří se tak postupně stává značně degradovanou oblastí. K problémům stáří, kromě poklesu fyzické síly a dynamičnosti, patří i ekonomické problémy dnešních seniorů. Tato oblast neustále nabývá ve svém významu, neboť mnoho starých osob je odkázáno pouze na svůj „důchod“, bez moţnosti finanční pomoci ze strany dětí či příbuzných apod. Bakalářská práce, v rámci, jednotlivých kapitol prezentuje a definuje základní pojmy uţívané v dané tematické rovině. Samostatná kapitola je poté zaměřena na stáří a stárnutí jako významný sociální aspekt současné společnosti a dále na kvalitu ţivota seniorů. Důchodový systém je popsán detailněji ve čtvrté kapitole této práce. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, zda přestavuje starobní důchod jediný zdroj příjmu osob v důchodovém věku. Zda se dá důstojně ţít pouze z příjmu pobíraného starobního důchodu. Zda osoby v důchodovém věku jsou schopny finanční nezávislosti. Pro moţnost realizace práce bylo vyuţito odborných, literárních a internetových zdrojů, jejichţ seznam je uveden v Seznam zdrojů této práce.

9

1 Vymezení základních pojmů V této kapitole jsou shrnuty a definovány základní, odborné pojmy, které se prezentují v oblasti seniorské problematiky. Dále je zde analyzována problematika stárnutí, stárnutí v minulosti, stárnutí v současné době a také jednotlivé demografické aspekty a faktory procesu stárnutí.

1.1 Stárnutí Stárnutí čili involuce je povaţována za univerzální proces, který postihuje jakoukoli ţivou hmotu (Gruberová, 1999). Proces involuce probíhá kontinuálně a to od doby početí jedince. Reálně se ukazuje aţ např. ve sníţení jednotlivých funkcí organismu (zrak, sluch, kognitivní funkce apod.). Tato situace, u většiny jedinců, nastupuje aţ v době po ukončení hranice sexuální dospělosti (Pacovský, 1990).

1.2 Senium, stáří Senium čili stáří představuje poslední vývojové, ontogenické období v ţivotě individua (Pacovský, 19990). Stáří je spojováno s celou řadou involučních změn, které postupně zasahují všechny orány a orgánové celky. Stáří je prezentováno svou specifičností a také komplexností. Znamená to, ţe se v době senia prolíná a rozmanitě prolíná sociální, psychosociální, a fyzická oblast (Kalvach, Onderková, 2006).

1.3 Sociální gerontologie Sociální

gerontologie

se zaměřuje

na vztahy

starého

jedince

či staré

populace

ke společnosti jako celku (Šiklová, 2005). Oblast sociální gerontologie se týká vztahů seniora, tedy obecně „staré“ populace, a společnosti. Hlavním cílem sociální gerontologie je pochopení a akceptování problematiky seniorské populace a všeho co s ní úzce souvisí. Sociální oblast je stále více aktuální, protoţe počty seniorské populace ve společnosti se stále zvyšují (Kalvach, Onderková, 2006). Například Dvořáčková prezentuje, v ţe: „sociální význam stáří je pro osoby vyššího věku velmi významným a rozhodujícím faktorem….“ (Dvořáčková, 2012, s. 25). Důvodem

10

této skutečnosti je fakt, ţe v současné, moderní, době dochází k celkové degradaci stáří. V minulosti bylo stáří jako takové a staří lidé uctíváni, byli uznáváni a mladí se od nich „učili“ (Dvořáčková, 2012). Důleţitou součástí sociální gerontologie je např. i zdravotní výchova, edukace v oblasti preventivních

opatřeních,

spolupráce

se seniorskými

organizacemi

apod.

Za tzv. demografický ukazatel stáří je povaţován index stáří, coţ znamená počet osob ve věku 60 let a více na 100 dětí ve věku 0 - 14 let (Gruberová, 1999).

1.4 Důchod Pojem důchod je definován jako určitý peněţní příjem osob, které jsou neschopné aktivní pracovní činnosti, tedy výkonu práce, a to s důvodu jejich nepříznivého zdravotního stavu (např. invalidita) nebo z důvodu stáří (Http://sstzr.cz, 2014).

1.5 Kvalita života Pojem kvality ţivota také moţno jednoznačně vymezit, neboť kvalita ţivota a její úroveň je přísně individuální, to znamená, ţe je závislá na konkrétním jedinci, na jeho aktuálním stavu (zdravotní, sociální či ekonomická situace), ale i na hodnotách, postojích, cílech a motivacích daného individua (Křivohlavý, 2004). Význam kvality ţivota narůstá ve spojitosti s realizací sledování či analyzování ţivotní úrovně dané věkové kategorie obyvatelstva (senioři) nebo skupiny obyvatel s určitým typem chronické choroby či se zdravotním postiţením. Kvalita ţivota je tedy důleţitá pro moţnost měření a hodnocení individuální spokojenosti jednotlivých obyvatel (Payne, 2006). Dunovský v souvislosti s kvalitou ţivota a tedy i pocitem zdraví uvádí, ţe Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje zdraví jako: „ stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody, ne pouze absenci choroby" (Dunovský, 1999).

1.6 Aktivní stárnutí Myšlenka aktivního stárnutí představuje jakési budoucí řešení problematiky stárnutí společnosti, a to nejen pro společnost, ale především pro konkrétní osobu, která dovršila

11

seniorský věk. Myšlenka aktivního stárnutí prezentuje, ţe osoba staršího věku se nemusí nutně vzdávat, v důsledku svého věku, svých aktivit, jestliţe mu v těchto aktivitách nebrání její aktuální zdravotní stav, imobilita, nesoběstačnost apod. (Dvořáčková, 2012).

12

2 Stáří a stárnutí Proces involuce není moţno jasně vymezit, neboť se jedná o typické změny organismu, které jsou se stářím a stárnutím úzce propojeny. Výsledným procesem stárnutí je stav stáří neboli senia. Stáří můţeme povaţovat

za jedno

z pozdních stádií přirozeného

ontogenetického vývoje jedince. Jedná se tedy o charakteristické projevy a důsledky involučních změn, a to jak v oblasti funkční, tak i morfologické, anatomické apod. (Gruberová, 1999). Zatím nebyla jednoznačně vymezena všeobsahující definice, která by popisovala to, co se s individuem děje při procesu vlastního stárnutí. Je moţno uvést, ţe při stárnutí dochází k postupnému sniţování fyzických a psychických sil a schopností, také dochází ke zpomalování konkrétních chemických procesů v organismu dané osoby (Zimmelová, 2007). Mimo jiné dochází k mnoha změnám, které jsou patrné na všech orgánech (tvorba vrásek, šedivění vlasů aj.). Z uvedených informací je tedy zřejmé, ţe proces stárnutí se prezentuje řadou velmi rozmanitých symptomů a proto je nezbytné, v tomto pojetí, ke stáří také přistupovat (Gruberová, 1999). Involuční změny neprobíhají vţdy naprosto stejně, existuje zde určitá druhová specifičnost a také individualita jedince, kdy se jedná o tzv. stařecký fenotyp. Stařecký fenotyp je velmi ovlivňován, jak zevními vlivy okolního prostředí jedince, tak vlivy vnitřními (např. zdravotní a duševní stav jedince, ţivotní styl aj.). Dále se zde velmi výrazně uplatňují i další faktory a aspekty, jako jsou sociální, ekonomické, duševní apod. (Pacovský, 1990). Na podkladě mnohých psychologických studií a teorií má stáří pro kontinuity lidského ţivota velmi výrazný a specifický význam. Mezi hlavní vývojové úkoly stáří paří dosaţení komplexní integrity jedince v pojetí vlastního a aktuálně pojímaného ţivota a vlastního sebepojetí (Vágnerová, 2008). Vágnerová mimo jiné prezentuje, ţe: „dosažení integrity se projevuje přijetím svého života, jeho pojetím jako celku, který měl určitý smysl.“ (Vágnerová, 2008, s. 299). Starý jedinec, v době stáří postupně přehodnocuje svůj ţivot, který se snaţí vidět spíše pozitivně, tedy jako hotové a ukončené dílo. Neboť pouze tak můţe přijmout svou blíţící se konečnost. Vyrovnání se jedince s vlastním ţivotem a přijetím ho jako takové, usnadňuje i přijetí nevyhnutelnosti vlastní smrti (Vágnerová. 2008).

13

Důleţitost stáří tkví v tom, co prezentuje např. Vágnerová: „cílem bilancování starších lidí je vyrovnání vztahu ke světu i k vlastnímu životu“ (Vágnerová, 2008, s. 305). Stáří je tedy dobou, kdy je nutné hledat a následně najít smysl zbývajícího ţivota, jehoţ hodnotu velmi zásadním způsobem ovlivňuje a transformuje vědomí časové omezenosti vlastního bytí a očekávání různých ztrát, které jsou v době stárnutí a stáří mnohem četnější neţ kdykoliv předtím a které se mohou někdy prezentovat jako „bolestné“ ţivotní zlomy (např. úmrtí ţivotního partnera, úmrtí přátel a dalších blízkých osob), (Vágnerová, 2008).

2.1 Sociální stáří Doba senia bývá, z pohledu sociálního hlediska, často definována odchodem jedince do tzv. starobního důchodu (Gruberová, 1999). Sociální stáří přináší výraznou změnu v ţivotě jedince, a to také proto, ţe dochází k vynucené změně jeho sociálních rolí a statusu v dané společnosti. Velmi často změna sociálního postavení seniora souvisí s poklesem jeho finančního zabezpečení, které je sniţováno právě odchodem do důchodu, kdy se důchod, ve většině případů, stává jediným zdrojem příjmů daného seniora (Vágnerová, 2008).

2.2 Chronologie stáří Tzv. chronologické stáří bývá definováno kalendářním věkem individua, tedy dosaţením určitého věku. V roce 1980 byla Organizací spojených národů určena za hranici stáří určena věková hladina 60 let. S neustále prodluţující se střední délkou ţivota je adekvátnější povaţovat za staré, aţ osoby, které dovršily věkovou hranici 65 let i více (Kalvach, Onderková, 2006). Doba senia je podle Světové zdravotnické organizace chápána: 

Věk 60 – 74 let, tj. tzv. počínající stáří,



Věk 75 – 89 let jako tzv. vlastní stáří,



90 let a více je dlouhověkost (Gruberová, 1999).

14

Aktuálně uţívané členění doby stáří se zdá být mnohem adekvátnější k dnešní populaci seniorů, kdy: 

Věk 65-74 let je označován jako mladí senioři,



Věk 75 – 84 let je definován jako staří senioři,



Věk 85 let a více je pojímán jako tzv. velmi staří senioři (Dvořáčková, 2012).

2.3 Stárnutí a stáří v pojetí současné společnosti Současné, moderní názory na stárnutí je moţné diferencovat do zcela protichůdných skupin. První skupina uvádí, ţe stárnutí je proces, který je předem určen, tedy ţe se jedná o zcela fyziologicky naprogramovaný děj. Proces stárnutí má kaţdý ţivý organismus zakódovaný, v rámci své genetické informace. Na podkladě tohoto názoru tedy můţe ţivý organismus proţívat určité věkové období, coţ je určitá maximální délka ţivota, ale déle jiţ ţivot daného individua nemůţe trvat. Maximální délka ţivota kaţdého ţivočišného druhu je poměrně jasně vymezena definována, ale pro kaţdý druh je velmi rozdílná (Pacovský, 1990). Maximální délka ţivota člověka se nachází v rozmezí zhruba kolem 110 – 120 let. Toto první základní teoretické východisko prezentuje, ţe genetické vymezení maximální délky ţivota biologického druhu, je výsledkem kombinace působení dvou základních faktorů (Gruberová, 1999). Jde o to, ţe se buď ve vyšším věku začínají postupně uplatňovat a fungovat ty geny, které jsou schopné navodit a spustit vlastní procesy stárnutí, které jsou zakončeny smrtí organismu, obdobně jako je tomu u procesů, které jsou fyziologické, např.: doba těhotenství, nástup prepuberty a puberty aj. (Kalvach, Onderková, 2006). Druhá skupina názorů se přiklání k myšlence, ţe stárnutí a smrt jsou důsledkem velkého mnoţství působení negativních a patologických vlivů, které působí, v průběhu ţivota, na jedince. Tyto vlivy způsobují v organismu konkrétní a ireverzibilní změny, které vedou k postupnému opotřebovávání organismu, ke stárnutí a ke smrti (Pacovský, 1990). Negativní faktory působí na daný organismus tak dlouho, dokud nedojde k jeho totální devastaci ke smrti (Zimmelová, 2007).

15

2.4 Demografické aspekty stáří Věková struktura obyvatel představuje velmi důleţitou demografickou specifikaci, která je výchozím aspektem pro moţnost

uspořádání demografických dat

pro realizaci

následných demografických analýz. Současně je také podkladem pro moţnost plánování a fungování ţivota celé společnosti (Www.czso.cz, 2013). V důsledku stárnutí populace postupně dochází ke značným změnám v demografické struktuře

obyvatelstva.

Tato situace

má

za následek

značné,

a to jak sociální,

tak i ekonomické konsekvence (Zimmelová, 2007). Z důvodu nutnosti řešení důsledků celosvětového stárnutí populace, jsou vytvářeny a následně realizovány důleţité mezinárodní dokumenty, které obsahují jasné a konkrétně definované návrhy, opatření a strategické přístupy, které pomáhají řešet právě problematiku stáří a stárnutí. Z daných dokumentů se jedná např. o „Mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí", který byl přijat Valným shromáţděním OSN v roce 1982. Dalším významným mezinárodním dokumentem je "Zásady OSN pro seniory" z roku 1991. V roce 2002 byl OSN přijat dokument s názvem "Závěry II. světového shromáţdění o stárnutí“. Poslední uvedený mezinárodní dokument specifikuje mezinárodní plán přípravy na stárnutí (Gruberová, 1999). Na základě Usnesení vlády č. 458 České republiky ze dne 15. 5. 2002 byl schválen tzv. "Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003 - 2007". Cílem tohoto dokumentu bylo vytvoření příznivého celospolečenského klimatu a také kvalitních ţivotních podmínek v oblasti stáří a stárnutí (Kalvach, Onderková, 2006). Snahou bylo i docílení změn v oblasti postojů společnosti k seniorům a seniorské problematice na všech úrovních

společnosti

a které

by vedly

k moţnosti

vytvoření

společnosti,

která

by akceptovala všechny generace, bez rozdílu věku (Kučerová, 2012). Je všeobecně známo, ţe stárnutí populace je jedním z nejoţehavějších demografických trendů současné, moderní, společnosti. Jedná se tedy o celospolečenský problém 21. století (viz obrázek 1), (Gruberová, 1999).

16

Graf 1: Zastoupení populace ve věku 65 let a více (Evropské státy)

Zdroj: (Www.czso.cz, 2013). Je všeobecně známo, ţe věková struktura obyvatelstva České republiky je, v současné době, velmi proměnlivá. Postupně dochází k neustálému zvyšování podílu jedinců, kteří se nacházejí ve věkové kategorii 60 let a více (Dvořáčková, 2012). Za hlavní aspekty toho, ţe populace stárne, patří především klesající plodnost. Tato skutečnost způsobuje neustálé sniţování počtu nově narozených jedinců v současné populaci (Kalvach, Onderková, 2006). Další aspekty a faktory, které se týkají stárnutí populace, se dotýkají přímé souvislosti s vývojem, jak preventivní, tak i diagnostické a léčebné oblasti medicíny, ale i sociálních či ekonomických podmínek. Oba tyto aspekty způsobují, ţe dochází ke sniţování mortality vyšších věkových skupin obyvatelstva. Staří lidé se tak doţívají mnohem vyššího věku, neţ tomu bylo v dřívějších letech (Gruberová, 1999). Celosvětový trend stárnutí populace si vyţaduje rozsáhlé změny, které se týkají jak oblasti zdravotní, tak sociální, a také se prezentují v oblasti penzijní a důchodové a sociální politiky (Šiklová, 2005). Dnes představují osoby ve věku nad 60 let aţ 16 % celkové populace, coţ představuje asi čtvrtinu populace v aktivním věku, mezi 15 - 64 lety. Předpokladem je, ţe během dalších let dojde k dalšímu postupnímu zvyšování počtu tzv. velmi starých osob ve společnosti, coţ jsou osoby ve věku nad 80 let, a to téměř aţ o 50 % (Kučerová, 2012).

17

Obyvatelé České republiky stárnou tak rychle, ţe hrozí, ţe se Česká republika, v roce 2050, změní v zemi, kde průměrný věk přesáhne věkovou kategorii 54 let, oproti současné věkové hranici 39 let (Kalvach a kolektiv, 2004). Velmi výrazným problémem České republiky je také skutečnost, ţe v současné době klesá počet nově uzavíraných manţelství a také se sniţuje porodnost (Kalvach, Rychlý, 2004). Průměrný věk osob ţijících v České republice dosahuje nejvyšších hodnot v historii našeho sátu. Např. u muţů činí průměrný věk kolem 37,1 let, u ţen je to průměrný věk zhruba kolem 40,3 let. Znamená to tedy, ţe podíl dětské populace obyvatelstva České republiky klesl na nejniţší úroveň v celé historii týkající se osídlení našeho státu (Kalvach a kolektiv, 2004).

2.5 Věkové skupiny seniorské populace Dobu senia je velmi obtíţné jednoznačně vymezit. Často je vycházeno z tzv. kalendářního věku, který je dán datem našeho narození, tedy dosaţením konkrétního věku daného jedince (Gruberová, 1999). Zajímavý je pohled na obrázek 2, který prezentuje věkové sloţení obyvatelstva, v jednotlivých krajích, v roce 2012. Z obrázku 2 je patrné, ţe nejvyšší meziroční úbytek obyvatelstva se prezentuje v Libereckém kraji, v Karlovarském kraji a na Vysočině. Naopak nejvyšší meziroční přírůstek obyvatelstva byl zaznamenán ve Středočeském kraji. Tyto údaje mají jistě souvislost s celkovými počty obyvatelstva (osídlením) v daných krajích.

18

Graf 2: Počty obyvatel a meziroční přírůstek obyvatel v jednotlivých krajích České republiky za rok 2012

Zdroj: (Www.czso.cz, 2013). Diferenciace

stáří

dle ekonomického

hlediska

na tzv. věk

produktivní

a věk

postproduktivní je poměrně nepřesné (Zimmelová, 2007). Důvodem je fakt, ţe v současné době není doba odchodu do důchodu přesně definována tím, ţe by jedinec ukončil svůj pracovní poměr. Mnoho seniorů důchodového věku tzv. přesluhuje a je neustále pracovně aktivní, a současně také mnoho osob, které ještě nedovršily věk důchodový, odchází do tzv. předčasného důchodu (Kalvach a kolektiv, 2004). Průměrný počet pracujících důchodců zobrazuje obrázek 3 a 4, kde je prezentováno rozdělení pracujících důchodců dle typu jimi pobíraného důchodu (obrázek 3) a průměrný počet pracujících osob, které jsou poţivateli starobního nebo invalidního důchodu, s přihlédnutím k rozdělení jedinců podle pohlaví (obrázek 4).

19

Tabulka 1: Průměrný počet pracujících důchodců dle druhu pobíraného důchodu

Zdroj: (Www.czso.cz, 2012).

20

Tabulka 2: Průměrný počet pracujících osob, které jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu (diferenciace seniorů podle pohlaví)

Zdroj: (Www.czso.cz, 2012).

21

3 Kvalita života ve stáří Jasné a přesné vymezení pojmu kvality ţivota je velmi obtíţné, neboť dosud nebyla vytvořena jednotná a vše vystihující definice kvality ţivota (Křivohlavý, 2004). Např. Světová zdravotnická organizace definuje kvalitu ţivota jako: „stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody, ne pouze absenci choroby" (Dunovský, 1999, s. 159). Problematika kvality ţivota stává jedním z výrazných aspektů lidské ţivota. Důvodem je fakt, ţe se kvalita ţivota úzce dotýká mnohých faktorů a aspektů, které se v průběhu lidského ţivota prezentují. Můţe se jednat o oblast biologickou, psychosociální, ekonomickou nebo etickou apod. V průběhu reálného ţivota jedince, můţe být některá z uvedených oblastí zvýrazněna, jiná potlačena, a to na podkladě aktuální, zdravotní ale i psychické a sociální situace daného individua (Křivohlavý, 2004). Křivohlavý uvádí, ţe: „kvalita života je značně individuální a je tedy závislá na aktuálních hodnotách, cílech a motivacích posuzovaného jednotlivce“ (Křivohlavý, 2004, s. 36). Kvalita

ţivota

tedy

v sobě

integruje

jak biologickou,

tak psychickou,

sociální

a také spirituální sloţku ţivota kaţdého jedince (viz obrázek 5). Jedná se o jakýsi ucelené, holistické pojetí jedince. V rámci holistického přístupu je kladen důraz na komplexní pohled a hodnocení daného člověka (Matlasová, 2010). Obrázek 1: Ucelený, holistický přístup k jednotlivci

Zdroj: (Matlasová, 2010) Hlavní význam kvality ţivota neustále narůstá proto, ţe, v současné době představuje, jedno z „moderních“ výzkumných kritérií. Kvalita ţivota tedy umoţňuje dlouhodobé

22

moţnost sledování, analyzování a následně i hodnocení celkové ţivotní úrovně jedinců, hodnocení úspěšnosti léčebného procesu a především umoţňuje hledání a identifikování „problémových“ faktorů, se kterými je moţné následně pracovat či je zčásti nebo zcela eliminovat (Hrabovská, 2006).

3.1 Základní hlediska kvality života Z medicínského, zdravotnického a lékařského hlediska vychází kvalita ţivota jednotlivce z jeho individuálního a aktuálního pocitu zdraví a pohody (tzv. well-being), (Hrabovská, 2006). Hlediska kvality ţivota mají úzký vztah a souvislost s ţivotními cíly, hodnotami a hodnotovým systémem, motivací a očekáváním jednotlivce, ale také s jeho obavami nebo strachem z budoucnosti, se sociálními normami aj. Jde tedy o jakýsi komplexní subjekt, který je formován a ovlivňován rozmanitými faktory, které jsou závislé na aktuální situaci daného individua (Křivohlavý, 2004). Na podkladě psychologického hlediska je moţné pojit kvalitu ţivota s osobní pohodou čili tzv. well-being. Well-being vykazuje souvislost s individuálním pojetím vlastní kvality ţivota jedincem (Křivohlavý, 2002). Jedná se tedy o sebehodnocení kvality ţivota konkrétního jedince jako celku. Hodnocení tohoto charakteru představuje poměrně dlouhodobý

a komplexní

stav,

v rámci

kterého

jsou

reflektovány,

formovány

a také vzájemně propojovány jednotlivé aspekty, které mají vliv na spokojenost jedince s vlastním, aktuálním, ţivotem (Křivohlavý, 2004). Oblast osobní pohody by měla být formulována, analyzována a hodnocena v souvislosti s působením dalších dílčích komponent, jako jsou např. kognitivní schopnosti jedince nebo jeho emoční vyladění. Toto vše můţe mít výrazný dopad na výsledek hodnocení vlastní kvality ţivota jedincem (Kalvach, Rychlý, 2004). Z hlediska sociologického je moţné pojímat kvalitu ţivot jako určitý kvalitativní parametr, který se týká celého lidského ţivota, ţivotního stylu daného jednotlivce, ale i ţivotních podmínek v dané společnosti (např. ekonomické a sociální aspekty, důchodový a sociální systém aj.) (Dvořáčková, 2012).

23

3.2 Komplexní geriatrické hodnocení V přímé

souvislosti

s hodnocením

kvality

ţivota

seniorů

je moţno

poukázat

také na tzv. komplexní geriatrické hodnocení. V posledních několika letech je v oblasti geriatrie a gerontologie uţíváno mnoho tzv. funkčních geriatrických testů, které se zaměřují na veškeré klíčové oblasti ţivota seniora (mobilita, psychické a kognitivní funkce, soběstačnost apod.) (Kalvach, Onderková, 2006). Komplexní geriatrické hodnocení představuje jakousi vícerozměrnou specifickou metodu, která se nachází aţ za hranicemi klasického, tradičně pojímaného klinického vyšetření a anamnézy seniora (Kalvach a kolektiv, 2004). Kromě zdravotního stavu se, v rámci komplexního geriatrikého hodnocení, zjišťují také případné psychosociální problémy jedince, jeho celkové funkční schopnosti a také jeho ekonomické zajištění (Zimmelová, 2007). Hlavní efektivita komplexního geriatrického vyšetření se prezentuje tak, ţe: 

Dochází ke sniţování mortality seniorů;



Dochází ke zlepšení celkového funkčního stavu seniora;



Dochází k prevenci vzniku případného zdravotního postiţení;



Komplexní geriatrické hodnocení umoţňuje realizovat objektivní analýzu a hodnocení kvality poskytované péče u osob seniorské populace;



Dochází k omezení počtu (re)hospitalizací a také k oddálení nutnosti ústavního pobytu seniora (domovy pro seniory aj.);



V poslední řadě dochází ke zlepšení a zefektivnění kvality ţivota seniora (Kalvach, Onderková, 2006).

24

4 Důchodový systém v České republice Velkým problémem současné seniorské populace se ukazuje být aktuální ekonomická a finanční stránka seniorů. Jde o to, ţe mnoho seniorů je nuceno „vyjít“ s poměrně malým finančním obnosem, který jim poskytuje stát v rámci tzv. starobního důchodu. Daný problém je řešitelný, pakliţe jedinec á důchody dva, coţ je v případě, ţe jeden z manţelského páru zemře a druhému tedy náleţí tzv. důchod pozůstalostní (vdovecký či vdovský důchod), (Zachariášová, 2009). Mnoho jedinců důchodového věku by nadále rádo pracovalo, i např. pouze příleţitostně (brigády, zkrácené pracovní úvazky aj.), ale zde se ukazuje problém s nedostatkem volných pracovních míst a také určitá neochota zaměstnavatelů zaměstnávat staré osoby (Zachariášová, 2009). V rámci této kapitoly bych popisovala a prezentovala důchodový systém v České republice, dále aktuální výši současných důchodů a podmínek, které pro jeho výplatu musejí být splněny aj.

4.1 Současný důchodový systém v České republice Starobní, invalidní a pozůstalostní (vdovský, vdovecký a sirotčí důchod) důchody upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (Http://business.center.cz, 1998-2014). Český důchodový systém je v současné době realizován prostřednictvím dvou základních pilířů. Jedná se o základní, tj. zcela povinný, na podkladě dávek, definovaný pilíř. Druhým je dobrovolný, tzv. doplňkový pilíř, který je kapitálově financovaný prostřednictvím penzijního připojištění s moţností státního příspěvku. Dobrovolného pilíře důchodového systému můţe být také soukromé ţivotní pojištění dané osoby (Www.finance.cz, 2014). V rámci této kapitoly se bakalářská práce bude zaměřovat na první, tedy povinný pilíř, ze kterého

jsou

poskytovány

jak důchody

starobní,

tak i důchody

invalidní

nebo pozůstalostní (vdovský, vdovecký a sirotčí důchod).

25

4.2 Způsob financování důchodového systému V České republice je, v rámci důchodového systému, tzv. průběţný důchodový systém (Www.cssz.cz, 2014). Průběţný důchodový systém představuje situaci, kdy jedinci nacházející se v produktivním věku, tj. jedinci pracující, financují důchod jedinců, kteří dovršili tzv. důchodový věk a jsou tedy poţivateli starobního důchodu. Při průběţném důchodovém systému finance získává stát od pracujících a tyto finance následně stát přerozděluje mezi „důchodce“ (Www.finance.cz, 2014). Finance na penze současných důchodců jsou „získávány“ státem z pojištění či daní, které odvádějí pracující osoby nebo z činnosti podnikatelů (Www.cssz.cz, 2014). Pro osoby důchodového věku představuje důchod (penze) jakousi jistotou, ţe se nedostanou do situace, ţe budou zcela bez finančních prostředků, neboť soukromé úspory mnoha seniorů jsou, v současné době, nedostatečné (Www.finance.cz, 2014).

4.3 Podmínky nároku na výplatu starobního důchodu Nárok na výplatu starobního důchodu (viz tabulka 1) jedinci

je spojen se dvěma

základními faktory: 

získání potřebného počtu let pojištění;



dosaţení důchodového věku jedince (Www.mpsv.cz, 2014). Tabulka 3: Výpočet důchodu pro rok 2014 Text

Osobní vyměřovací základ Redukce do 11 415 Kč (ze 100 %) Redukce od 11 415 Kč do 30 093 Kč (z 26 %) Redukovaný osobní vyměřovací základ (11 415 Kč + 3 559 Kč) Základní výměra nároku na důchod Procentní výměra za odpracované roky (40 let x 1,5) Procentní výměra důchodu (14 774 Kč x 60 %) Měsíční částka důchodu - celkem (2 340 + 8 985 Kč)

Částka 25 101 Kč 11 415 Kč 3 559 Kč 14 974 Kč 2 340 Kč 60 8 985 Kč 11 325 Kč

Zdroj: (Www.finance.cz, 2014). 26

4.3.1 Důchodový věk Důchodový věk je moţné rozdělit dle roku narození ţadatele o důchod, a to na osoby narozené před rokem 1936 a na osoby narozené po roce 1936 (Www.mpsv.cz, 2014). V případě, ţe se jedná o osoby narozené před rokem 1936, tak věk odchodu do důchodu se u mužů pohybuje na 60 letech a u žen je věk odchodu do důchodu závislý na počtu vychovaných dětí, kdy: 

Věk odchodu do důchodu 53 let je stanoven u ţen, které vychovaly minimálně pět dětí;



Věk odchodu do důchodu 54 let je stanoven u ţen, které vychovaly minimálně tři nebo čtyři děti;



Věk odchodu do důchodu 55 let je stanoven u ţen, které vychovaly dvě děti;



Věk odchodu do důchodu 56 let je stanoven u ţen, které vychovaly jedno dítě;



Věk odchodu do důchodu 57 let je stanoven u ţen bezdětných (Www.mpsv.cz, 2014).

U osob, které se narodily v rozmezí let 1936 - 1968 se důchodový věk stanovuje dle platné přílohy zákona o důchodovém pojištění. V případě, ţe je stanoven, dle této přílohy zákona, důchodový věk - jedná se o přičtení kalendářních měsíců. Za důchodový věk se povaţuje věk, který byl dosaţen v posledním přičteném kalendářním měsíci v den, který se číselně shoduje se dnem narození dané osoby (ţadatele) (Www.business.center.cz, 1998-2014). U jedinců narozených aţ po roce 1968 je důchodový věk definován: 

U muţů na věk 65 let;



U ţen, které vychovaly alespoň 4 děti, na věk 62 let;



U ţen, které vychovaly alespoň 3 děti na věk 63 let;



U ţen, které vychovaly alespoň 2 děti na věk 64 let;



U ţen, které vychovaly pouze 1 dítě nebo byly bezdětné je stanoven věk odchodu do důchodu na 65 let (Www.mpsv.cz, 2014).

Podmínka výchovy dítěte pro moţnost vzniku nároku ţeny na výplatu starobního důchodu je splněna tehdy, jestliţe ona ţena osobně pečovala o dítě v době, neţ dosáhlo zletilosti, minimálně alespoň 10 let. V případě, ţe se ţena ujala výchovy dítěte, které dosáhlo věku 8 let a více, je podmínka výchovy dítěte také splněna, a to tehdy, kdy ţena osobně 27

pečovala o dítě do věku jeho zletilosti, a to minimálně po dobu pěti let. Toto ustanovení neplatí, tehdy pokud ţena, ještě před dosaţením zletilosti dítěte, o dané dítě přestala pečovat (www.business.center.cz, 1998-2014).

4.4 Náležitosti žádosti o výplatu starobního důchodu Ţádost o přiznání a výplatu dávky důchodového pojištění je v kompetenci Okresní správy sociálního zabezpečení. Tento subjekt, dle aktuálního místa trvalého pobytu, se ţadatelem sepisuje ţádost o výplatu (www.mpsv.cz, 2014). V případě, ţe se jedná o osoby, které, z důvodu svého aktuálního či trvalého zdravotního stavu, nemohou ţádost osobně podat, můţe tuto činnost za ně realizovat jiný rodinný příslušník (děti, manţel, manţelka) na základě plné moci (sww.finance.cz, 2014). Ţádost o výplatu důchodu je moţné podat k danému subjektu v době nejdříve čtyři měsíce přede dnem, od kterého osoba ţádá tuto dávku přiznat (Www.mpsv.cz, 2014). Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna sepsat se ţadatelem ţádost o dávku důchodového pojištění. Je zcela vyloučeno, aby došlo k situaci odmítnutí sepsání ţádosti, a to i v případě, ţe daná osoba zcela nesplňuje zákonné podmínky (odpracované roky, věk ţadatele) nebo v případě, ţe ţádost dané osoby není doloţena potřebnými doklady (Www.mpsv.cz, 2014).

4.5 Podmínky zaměstnávání starobních důchodců Do konce roku 2009 platilo, ţe osoba, která starobní důchod a současně chce realizovat výdělečnou

činnost,

musí

výdělečnou

činnost

vykonávat

pouze

na podkladě

pracovněprávního vztahu, který je se zaměstnavatelem uzavřen na tzv. dobu určitou, s trváním maximálně do jednoho roku. Od roku 2010 aţ po současnost je platné, ţe osoba pobírající starobní důchod můţe současně vykonávat výdělečnou činnost, a to na dobu tzv. neurčitou. Výše starobního důchodu se u těchto jedinců nemění, pokud o to zkrácení částky starobního důchodu sami nepoţádají (Http://portal.gov.cz, 2014). V případě, ţe osoba pobírá starobní důchod v plné výši a současně vykonává výdělečnou činnost, tak se pojištěnci následně zvyšuje výše procentní výměry důchodu o 0,4 % z výpočtového základu, a to za kaţdých 360 kalendářních dnů po dobu trvání výdělečné aktivity.

28

Jestliţe je starobní důchod jedinci vyplácen pouze v poloviční výši (sníţení částky důchodu je moţné pouze na podkladě ţádosti důchodce) a při současném výkonu výdělečné činnosti, dochází ke zvýšení procentní výměra důchodu aţ o 1,5 % výpočtového základu, a to za kaţdých 180 kalendářních dnů dané výdělečné aktivity seniora (Http://portal.gov.cz, 2014).

4.6 Vdovský, vdovecký důchod Vdovský/vdovecký důchod je typ tzv. pozůstalostního důchodu. Na tento typ důchodu má nárok ta osoba, která splňuje zákonné podmínky, tj. vdova či vdovec. Vdovský/vdovecký důchod je sloţen ze základní a procentní výměry. Základní výměra pro rok 2014 se nachází ve výši 2 340 Kč. Dále výše procentní výměry vdovského důchodu je tvořena 50 % procentní výměry starobního či invalidního důchodu, na který by splňoval nárok manţel/manţelka ţadatelky/ţadatele v době smrti (Www.penize.cz, 2014). Státem jsou pozůstalostní důchody vypláceny po dobu jednoho roku od smrti manţela/manţelky. Po uplynutí této doby zůstává pozůstalému nárok na vdovský či vdovecký důchod pouze tehdy, jestliţe splňuje další zákonné podmínky: 

V případě, ţe pozůstalá osoba pečuje o nezaopatřené dítě;



V případě, ţe pozůstalá osoba pečuje o dítě, které je závislé na péči druhé fyzické osoby (II. aţ IV. stupeň);



V případě, ţe pozůstalá osoba pečuje o svého rodiče případně o rodiče zemřelého manţela/manţelky, který s ní/ ním ţije ve společné domácnosti a je zcela závislý na péči další fyzické osoby (II. aţ IV. stupeň);



V případě, ţe pozůstalá osoba má přiznanou invaliditu III. stupně;



V případě, ţe pozůstalá osoba dosáhla minimálně věku o 4 roky niţšího, neţ činí důchodový věk pro muţe (ţeny) stejného data jejího narození (Www.penize.cz, 2014).

29

5 Závěr Neustále narůstající počty starých osob v populaci mají za následek zvýšené nároky jak na zdravotnické, tak i sociální sluţby a sociální péči. Také tzv. polymorbidita, která je typická právě pro seniorský věk, způsobuje, ţe řada osob je ve stáří různým způsobem a především různě intenzivně omezována v kvalitě proţívání vlastního ţivota. Kvalita ţivota velmi úzce souvisí s určitým funkčním omezením, které vzniká jako důsledek vyššího věku, a z něho vyplývající určitý stupeň závislosti na pomoci druhých osob. Velmi často, u seniorů, dochází k situaci, ţe zdravotní problémy a obtíţe se prolínají nebo pojí s problémy psychosociálními, ekonomickými, emocionálními apod. Předkládaná práce prezentuje problematiku stáří a stárnutí, jako velmi významné fáze v ţivotě kaţdého jedince, neboť pouze tehdy, kdyţ jedinec přijme své stáří, je schopen se vyrovnat se zdravotními problémy a všemi dalšími aspekty, které se mohou ve stáří prezentovat. Pro osobu seniorského věku je také velmi důleţité vědět a především „cítit“, ţe je stále potřebná pro druhé, ţe tedy není na obtíţ. Toto je velkým problémem současné doby, kdy je kladen důraz na mládí, schopnosti, výkonnost a rychlost, coţ jsou faktory, které senioři jiţ zcela nesplňují. Proto mnoho osob seniorského věku, i kdyţ by mohlo ještě pracovat, odchází do důchodu. Odchodem do důchodu se mění jejich dosavadní ţivotní status a úroveň ţivota jeho rodiny, neboť se stává důchodcem, osobou, která pouze něco od státu získává. Domnívám se, ţe s tímto pohledem je moţné se setkat u velkého počtu mladých lidí ve společnosti.

30

PRAKTICKÁ ČÁST 5.1 Popis výzkumu V této části jsem provedla výzkum vztahové souvislosti mezi výší důchodů respondentů ve vztahu k jejich ţivotní úrovni, resp. schopnosti přeţití z tohoto příjmu. Kvantitativní výzkum

byl

prováděn

nesmíšenou

metodou

na reprezentativním

vzorku

osob

v důchodovém věku pobírajících starobní důchod v domě s pečovatelskou sluţbou, dále pak mezi osobami důchodového věku ţijícími v samostatné domácnosti. Poměr zastoupení těchto dvou skupin činí 50:50.

5.2 Cíle a výzkumné otázky 5.2.1 Cíle Podrobně rozklíčovat a analyzovat příjmovost reprezentativního vzorku a zjistit míru ţivotní úrovně osob s příjmy plynoucími z pobírání starobního důchodu i jejich orientaci na pouze tento příjem. Zjistit míru finanční zajištěnosti a jiné příčinné souvislosti ovlivňující ţivot v důchodovém věku – závislost na jiné podpoře státu či rodiny, finanční zatíţení výdaji za bydlení a vztahovost ţivotní úrovně a nejvyššího dosaţeného vzdělání.

5.2.2 Výzkumné otázky Na základě výzkumných oblastí bylo pro dosaţení cílů této práce vytýčeno skrze jedenáct dotazových otázek sedm dotazových oblastí určených k sběru potřebných dat. Jedná se o devět otázek trichotomických a dvě otevřené. První otázka nese filtrační (Řezanková, 2011) charakter, avšak vzhledem k homogenitě vzorku lze snadno předpokládat stoprocentní naplnění pozitivní respondencí. 

Jste osobou pobírající starobní důchod? (ot. č. 1)



Disponujete vyjma starobního důchodu rovněţ jiným stabilním příjmem? (ot. č. 2)



O jaký druh pravidelného příjmu se jedná? (ot. č. 3)



Dovedl/a byste důstojně ţít i bez tohoto vedlejšího příjmu? (ot. č. 4)



Zaručuje Vám výše pouze Vašeho starobního důchodu přijatelné ţivotní podmínky? (ot. č. 5)



Činí měsíční nezbytné výdaje (strava, ubytování) částku vyšší, neţ je 30 % Vašeho měsíčního důchodového příjmu? (ot. č. 6) 31



Činí měsíční nezbytné výdaje (strava, ubytování) částku vyšší, neţ je 50 % Vašeho měsíčního důchodového příjmu? (ot. č. 7)



Jaké bylo Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání v době před odchodem do starobního důchodu? (ot. č. 8)



Byl/a jste od počátku starobního důchodu nucen ţádat o některou z forem státní finanční podpory? (ot. č. 9)



Jste závislý/á na finanční pomoci např. ze strany manţela/ky, druha/ţky či jiných rodinných příslušníku atp.? (ot. č. 10)



Je na příjmu vyplývajícího z Vašeho starobního důchodu závislá ještě nějaká osoba, např. manţel/ka, druh/ţka, syn/dcera atp.? (ot. č. 11)

5.2.3 Cílové oblasti výzkumu Na základě dotazových otázek lze vymezit majoritní, cílové oblasti průzkumu: 

Představuje starobní důchod jediný zdroj příjmu osob v důchodovém věku?



Lze důstojně ţít pouze z příjmu pramenícího z pobírání starobního důchodu?



Představuje starobní důchod stěţejní druh příjmu osob v důchodovém věku?



Jsou osoby v důchodovém věku schopny dosáhnout finanční nezávislosti?



Jaký poměr převládá mezi příjmy a výdaji osob důchodového věku?



Jaké je mezi cílovou skupinou zastoupení vysokoškolsky vzdělaných jedinců?



Jaké je povědomí osob ve starobním důchodu o jejich vlastním hospodaření?

5.2.4 Charakteristika zkoumaného reprezentativního vzorku Coby reprezentativní vzorek pro výzkum praktické části této práce byli zvoleni osoby pobírající starobní důchod sídlící v Domě s pečovatelskou sluţbou u sv. Anny Praha-Běchovice (v provozu od roku 2001), přičemţ velikost základního souboru činila n = 58 2141. Výběr vzorku proběhl selektivní metodou, při zachování genderové korektnosti (50:50), pro dosaţení co moţná nejširší škály výsledků u osob pobírajících starobní důchod. Počet vybraných dotazovaných subjektů (n = 40), výzkum proběhl za pomoci

dotazníkové

metody.

Pro sběr

informací

z reprezentativního

vzorku

vyselektovaného v Domě s pečovatelskou sluţbou u sv. Anny Praha-Běchovice a osob 1

Dokument ČSÚ, Osoby pobírající důchod v ČR, dostupné z

http://www2.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/2400257BFB/$File/320213p103.pdf

32

se samostatným bydlením (hl. m. Praha a Středočeský kraj) pobírajících starobní důchod bylo dosaţeno za pouţití dotazníkové metody. Kaţdý dotazník byl se souhlasem respondentů při odevzdávání výzkumníkovi označen zkratkami „Ţ“ (ţena), „M“ (muţ), DPS (osoba ţijící v domě s pečovatelskou sluţbou a OBS (osoba bydlící samostatně). Pro dosažení nejvyšší možné míry objektivity byly reprezentativní vzorky z obou těchto oblastí tázány v poměru 50:50. Velikost vzorku odpovídá pravidelnému rozloţení základního souboru. Graf 3: Grafické znázornění genderové korektnosti výzkumu – výsečový graf relativní četnosti

Graf 4: Grafické znázornění zastoupení osob v DPS a osob bydlících samostatně - výsečový graf relativní četnosti

Zdroj: vlastní zpracování

33

Graf 5: Průměrný starobní důchod v ČR podle pohlaví a kraje

Zdroj: Český správa sociálního zabezpečení Výše můţeme vidět sloupkový graf mapující výši starobního důchodu v jednotlivých regionech České republiky. Umoţňuje tak utvořit rámcový vhled o průměrné ekonomické situaci osob ve starobním důchodu. Samotný výzkum inkorporovaný v bakalářské práci proběhl na území v hl. města Prahy a Středočeského kraje, tedy v oblastech s nejvyššími, resp. třetími nejvyššími starobními důchody v rámci celé České republiky. 2

2

Dokument ČSSZ, Průměrný starobní důchod v ČR, dostupné z http://www.cssz.cz/cz/duchodci

34

Tabulka 4: Přehled o počtu starobních důchodců v ČR (červen 2013)

Zdroj: Český statistický úřad Tabulka výše nám pomůţe ozřejmit celkový počet a stratifikaci osob pobírajících starobní důchod na území celé České republiky. 3

5.3 Místo výzkumu Průzkum byl uskutečněn v prostorách DPS Praha-Běchovice a v případě osob pobírajících starobní důchod bydlících samostatně – v obci Újezd nad Lesy a Ostrá u Lysé nad Labem. Výzkum je tedy soustředěn do hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Výzkum v předmětných institucích a lokalitách proběhl v časovém údobí mezi 1. a 14. dubnem roku 2014. Samostatný výzkum i následný sběr údajů byl proveden přímo v koexistenci s pečovatelským sborem DPS Prha-Běchovice, při ponechání značné míry svobodného rozhodování ve věci přímé účastí osob ve starobním důchodu, coby nosného předmětu výzkumu.

5.4 Metody sběru dat Praktická část práce má charakter nesmíšeného výzkumu, přičemţ tento byl uskutečněn prostřednictvím kvantitativních metod výzkumu. Dotazník byl v praktické části této práce vyuţit jako jedna z kvantitativních metod, jeţ sestával z celkem devíti trichotomických

3

Dokument ČSÚ, Osoby pobírající důchod v ČR, dostupné z

http://www2.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/2400257BFB/$File/320213p103.pdf

35

otázek a jedné otázky otevřené (Řezanková 2011). Takto získaná data byla následně analyzována a kategorizována na základě výzkumných otázek uvedených v oddílu 1.3.2.

5.5 Dotazníkové šetření Jste osobou pobírající starobní důchod? Graf 6: Jste osobou pobírající starobní důchod? (celkem 40 respondentů/odpovědí)

Zdroj: vlastní zpracování První otázka nese filtrační charakter, cílem bylo provést selekci osob relevantních k předmětu výzkumu. Jelikoţ jiţ byla v rámci předvýzkumu zjištěna naprostá homogenita vzorku, můţeme snadno předpokládat stoprocentní naplnění pozitivní respondence. Z tohoto důvodu není nutno připojit ukazatel relativní četnosti, neboť ten činí 100 %.

36

Disponujete vyjma starobního důchodu rovněž jiným stabilním příjmem? Graf 7: Disponujete vyjma starobního důchodu rovněž jiným stabilním příjmem?

Zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 2. zjišťuje dělení cílové skupiny na jedince, jejichţ příjmy vyplývají pouze z příjmu starobního důchodu a na jedince, kteří ke starobnímu důchodu disponují ještě jiným pravidelným příjmem. Zdroje těchto dalších pravidelných příjmů osvětluje otázka číslo 3. Starobním důchodem jako jediným zdrojem příjmů disponuje 57 % respondentů. Graf 8: Grafické znázornění četnosti odpovědí u otázky č. 2 - výsečový graf relativní četnosti


37

O jaký druh pravidelného příjmu se jedná? Graf 9: O jaký druh pravidelného příjmu se jedná? (celkem 16 respondentů/odpovědí)

Zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 3 osvětluje zdroje dalších pravidelných příjmů osob ve starobním důchodu. Zde je dominantní podpora ve formě vdovského důchodu u respondentů-ţen. Poloţením otázky byl zjištěn poměr přítomnosti osob s příjmem plynoucím ze starobního důchodu a také ve formě tzv. výsluţného, které si tyto osoby vyzískaly dlouholetou sluţbou ve státním sektoru – policejní a vojenské sloţky. Očekávaný nízký počet rentiérů (zisk z kapitálových podílů, nájemné apod.) prokázal pouhý jeden respondent tak uvádějící. Pět dotazovaných osob se vedle příjmu starobního důchodů opírá rovněţ o příjem z výkonu zaměstnání. Lze předpokládat, ţe v regionech (výzkum: hl. m. Praha a Středočeský kraj), kde je osobám

s nárokem

na důchod

vyměřena

niţší

částka,

bude

zastoupení

důchodců-pracujících ve vyšším poměru zastoupení k celku.

38

Graf 10: Grafické znázornění četnosti odpovědí u otázky č. 3 - výsečový graf relativní četnosti

Zdroj: vlastní zpracování Dovedl/a byste důstojně žít i bez tohoto vedlejšího příjmu? Graf 11: Dovedl/a byste důstojně žít i bez tohoto vedlejšího příjmu? (celkem 16 respondentů/odpovědí)

Zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 4. měla objasnit motivace i ţivotní situaci osob pobírajících vyjma starobního důchodu také jiný pravidelný příjem. 81% četnost odpovědí „ne“ vyjasňuje naprostou nezbytnost vedlejšího pravidelného příjmu pro tyto osoby a jejich ţivotní situaci. Avšak v celkovém měřítku výzkumu se jedná pouze o 13 respondentů ze 40, což lze vyjádřit relativní 33% relativní četností.

39

Graf 12: Grafické znázornění četností odpověď u otázky č. 4 - výsečový graf relativní četnosti

Graf 13: Grafické znázornění četnosti odpovědí u otázky č. 4 ve vztahu k celku výsečový graf relativní četnosti otázka / celek


40

Zaručuje Vám výše pouze Vašeho starobního důchodu přijatelné životní podmínky? Graf 14: Zaručuje Vám výše pouze Vašeho starobního důchodu přijatelné životní podmínky?

Zdroj: vlastní zpracování Otázka přímo směřující k předmětu kvalifikační práce, tj. k otázce, zdali lze přeţít z důchodového příjmu. Otázka se záměrně váţe k formulaci „přijatelné ţivotní podmínky“, neboť pouţití např. slov důstojný a hodnotný by zavádějícím způsobem mohla respondenty přimět vnímat tento dotaz jako výzkum ţivotního luxusu aţ komfortu. Jako nemoţnost „přeţití“ bez vedlejšího pravidelného příjmu reagovalo na otázku č. 4 13 respondentů, 24 se však při vyplňování kolonky otázky č. 5 domnívá, ţe jim jejich příjem vyplývající ze starobního důchodu nezajišťuje přijatelné ţivotní podmínky.

41

Graf 15: Grafické znázornění četnosti odpovědí u otázky č. 5 - výsečový graf relativní četnosti

Zdroj: vlastní zpracování Činí měsíční nezbytné výdaje (strava, ubytování) částku vyšší, než je 30 % Vašeho měsíčního důchodového příjmu? Graf 16: Činí měsíční nezbytné výdaje (strava, ubytování) částku vyšší, než je 30 % Vašeho měsíčního důchodového příjmu?

Zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 6 cílila na zjištění povědomí osob ve starobním důchodu o jejich vlastních výdajích a příjmech, resp. o poměru těchto dvou zkoumaných oblastí. Celých 84 % respondentů odpovědělo, ţe celá 1/3 jejich měsíčních příjmů nenávratně odchází

42

s měsíčními výdaji za zboţí a sluţby nezbytné. Následující otázka pak precizuje zjištění povědomí osob ve starobním důchodu o jejich vlastních výdajích a příjmech. Graf 17: Grafické znázornění četnosti odpovědí u otázky č. 6 - výsečový graf relativní četnosti

Zdroj: vlastní zpracování Činí měsíční nezbytné výdaje (strava, ubytování) částku vyšší, než je 50 % Vašeho měsíčního důchodového příjmu? Graf 18: Činí měsíční nezbytné výdaje (strava, ubytování) částku vyšší, než je 50 % Vašeho měsíčního důchodového příjmu?


43

28 % relativní zastoupení odpovědi „nevím“, tedy nejvyšší v tomto výzkumu, ukazuje na nedokonalost povědomí, resp. propočtů osob ve starobním důchodu a jejich vlastním poměru příjmových a výdajových oblastí. 62 % respondentů uvedlo, ţe jsou jejich měsíční nezbytné výdaje vyšší neţli ½ jejich měsíčních příjmů. Graf 19: Grafické znázornění četnosti odpovědí u otázky č. 7 - výsečový graf relativní četnosti

Zdroj: vlastní zpracování Jaké bylo Vaše nejvyšší dosažené vzdělání v době před odchodem do starobního důchodu? Graf 20: Jaké bylo Vaše nejvyšší dosažené vzdělání v době před odchodem do starobního důchodu?


44

Cílem této otázky je zaznamenat poměr osob s rozličným nejvyšším vzděláním, kterého dosáhly před nastoupením starobního důchodu. Majoritní podíl zastává středoškolské vzdělání v relativní četnosti 57 %. Graf 21: Grafické znázornění četnosti odpovědí u otázky č. 8 - výsečový graf relativní četnosti

Zdroj: vlastní zpracování Byl/a jste od počátku starobního důchodu nucen žádat o některou z forem státní finanční podpory? Graf 22: Byl/a jste od počátku starobního důchodu nucen žádat o některou z forem státní finanční podpory?


45

Otázka č. 9 objasňuje četnost ţádostí o některé z forem státní sociální, tedy finanční podpory osob ve starobním důchodu. Jedná se o dávky sociální podpory nebo tzv. dávky pomoci v hmotné nouzi. 55 % respondentů uvedlo, ţe byly v období svého starobního důchodu nuceny zaţádat o státní pomoc v některé z těchto podob. Graf 23: Grafické znázornění četnosti odpovědí u otázky č. 9 - výsečový graf relativní četnosti

Zdroj: vlastní zpracování Jste závislý/á na finanční pomoci např. ze strany manžela/ky, druha/žky či jiných rodinných příslušníku atp.? Graf 24: Jste závislý/á na finanční pomoci např. ze strany manžela/ky, druha/žky či jiných rodinných příslušníku atp.?


46

Otázka č. 10 inkorporuje zásadní dotazování na rozdělení příjmu vyplývajícího ze starobního důchodu mezi vícero osob. Přičemţ respondent zde figuruje coby osoba závislá na příjmu osoby druhé či vícera osob. Otázka byla formulována přímo s důrazem na skutečnou závislost na cizích příjmech. 62% relativní četnost odpovědí indikuje poněkud nepříznivý stav vedení po ekonomické stránce samostatných ţivotů osob ve starobním důchodu. Graf 25: Grafické znázornění četnosti odpovědí u otázky č. 10 - výsečový graf relativní četnosti

Graf 26: Grafické znázornění četnosti odpovědí u otázky č. 10 - výsečový graf relativní četnosti - poměr zastoupení VŠ vzdělaných respondentů na odpovědích této otázky


47

Je na příjmu vyplývajícího z Vašeho starobního důchodu závislá ještě nějaká osoba, např. manžel/ka, druh/žka, syn/dcera atp.? Graf 27: Je na příjmu vyplývajícího z Vašeho starobního důchodu závislá ještě nějaká osoba, např. manžel/ka, druh/žka, syn/dcera atp.?

Zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 11 předkládá vztahovost mezi podporou osoby jiné či vícera osob ze strany osoby ve starobním důchodu, přičemţ respondent zde figuruje jakoţto osoba, na jejímţ příjmu je závislá osoba jiná, či vícero osob. Základní konjuktura nás můţe dovést k přesvědčení, ţe oněch 23 % respondentů nemá povědomí, nebo se nezajímá o skutečnou správu svých finančních prostředků. Sběr odpovědí pro otázky č. 10 a 11 ilustruje vysokou míru finanční závislosti mezi osobami ve starobním důchodu i mladších.

48

Graf 28: Grafické znázornění četnosti odpovědí otázky č. 11 - výsečový graf relativní četnosti


5.6 Vyhodnocení průzkumu – budoucí profylaxe Vyhodnocení průzkumu sestává z odpovědí na dotazové oblasti, přičemţ k tomuto budou pouţity svazky otázek či jednotlivé otázky dotazníkového výzkumu. U vybraných oblastí, tedy tam, kde je to relevantní, bude prezentováno téţ genderové zastoupení a dělení dle druhu bydlení (DPS, či OBS), u všech oblastí pak konkrétní vyhodnocení výzkumu. Grafy níže podléhají pokročilé analýze dotazníkových otázek a přímo tak objasňují náplň vytyčených oblastí výzkumu. Představuje starobní důchod jediný zdroj příjmu osob v důchodovém věku? Výsledností této oblasti se zabývá otázka č. 2. Graf 29: Grafické znázornění četnosti odpovědí NE u otázky č. 2 - výsečový graf relativní četnosti

49

Zdroj: vlastní zpracování Graf výše ilustruje generový poměr respondentů, kteří uvedli starobní důchod jako jediný zdroj svých trvalých příjmů. Profylaxe: v tomto ohledu se dá očekávat stále vyšší angaţovanost budoucí generace penzistů v podílových fondech a mnoho četnějších důchodových připojištění, aby byl zajištěn přijatelný standard ekonomické kvality ţivota. Bohuţel, projekt důchodových pilířů nepřinesl kýţený efekt a krom nejistoty současné s sebou přinesl rovněţ jistou skepsi pro období budoucí: „Lze se dočkat slibovaných prostředků ve státě dlouhodobých sociálních nejistot?“ Nabídka „jistot“ pro budoucí generaci je široká, avšak garance nikoliv. Lze důstojně žít pouze z příjmu pramenícího z pobírání starobního důchodu Objasnění této výzkumné oblasti přináší data sesbíraná při otázce č. 5. Grafy níţe zobrazují majoritní zastoupení respondentů-ţen vyjadřujících nemoţnost přijatelných ţivotních podmínek pouze na základě příjmů vyplývajících z výše starobního důchodu. Z celkového počtu respondentů není 59 % schopno zajistit sám pro sebe přijatelné ţivotní podmínky, celých 71 % z tohoto počtu tvoří ţeny. Graf 30: Grafické znázornění genderového poměru - odpovědi NE u otázky č. 5 pruhový graf s absolutní četností


50

Graf 31: Grafické znázornění genderového poměru - odpovědi NE u otázky č. 5 výsečový graf relativní četnosti

Zdroj: vlastní zpracování Profylaxe: drtivé zastoupení respondentek-ţen, jejich ţivotní podmínky nejsou přijatelné, staví do popředí otázku jejich skutečné emancipace v budoucích obdobích. Otázka ţenské rovnoprávnosti v ekonomických otázkách je v současnosti téma, jeţ rezonuje napříč společností. Postupný rozpad modelu muţe coby ţivitele rodiny a stále menší váha svazku manţelského dává pro budoucí období jen polovičaté odpovědi. Vyšší profesní a společenské postavení ţen je částečně negováno výší jejich měsíčního výdělku, jenţ je ve srovnání s muţi na niţší úrovni. Představuje starobní důchod stěžejní druh příjmu osob v důchodovém věku? Tuto oblast objasňuje otázka č. 2 a precizuje otázka č. 3. Ačkoliv se v současné době hovoří o penzistech, kteří spolu se starobním důchodem stále vykonávají aktivní zaměstnání, odpovědi respondentů ukazují, ţe 57 % se stále opírá o příjmy ze starobního důchodu jako o stěţejní zdroj svých trvalých příjmů.

51

Graf 32: Grafické znázornění genderového poměru - odpovědi NE u otázky č. 2 - pruhový graf absolutní četnosti

Zdroj: vlastní zpracování Řádkový graf výše znázorňuje podíl ţen a muţů na odpovědi “ne“, tedy osob, které se opírají pouze o příjmy vyplývající z výše jejich starobního důchodu. Jsou osoby v důchodovém věku schopny dosáhnout finanční nezávislosti? Explanace této oblasti je konstruována za pomoci dotazníkových otázek č. 9, 10 a 11

52

Graf 33: Grafické znázornění genderového poměru - odpovědi ANO u otázky č. 9 - pruhový graf absolutní četnosti

Zdroj: vlastní zpracování Graf výše dokládá podstatně vyšší zastoupení respondentů-ţen, ţadatelek o jinou formu státní podpory spolu se starobním důchodem. Výsledek u respondentů-ţen je tedy podobný výzkumné oblasti „Lze důstojně ţít pouze z příjmu pramenícího z pobírání starobního důchodu?“, - i zde je evidentní tendence ekonomické závislosti respondentů-ţen. Graf 34: Grafické znázornění genderového poměru - odpovědi ANO u otázky č. 10 - pruhový graf absolutní četnosti


53

Tento graf reflektuje zastoupení respondentů-ţen v ohledu finanční závislosti na osobě jiné. Graf 35: Grafické znázornění genderového poměru - odpovědi ANO u otázky č. 11 - pruhový graf absolutní četnosti

Zdroj: vlastní zpracování Graf výše ilustruje stále ještě dominantní roli muţe-ţivitele v současné generaci osob ve starobním důchodu. Profylaxe: z výše uvedených grafů je patrná závislost respondentek-ţen na osobách jiných, nejčastěji rodinných příslušníků. Jako prevenci pro budoucí generaci penzistů lze v tomto ohledu aplikovat shodný prognostický vývoj jako v oblasti „Lze důstojně ţít pouze z příjmu pramenícího z pobírání starobního důchodu?“, tedy zvyšování společenského a profesního postavení ţen, coţ vývojem povede k vyšším hodnotám měsíčních výdělků. Jaký poměr převládá mezi příjmy a výdaji osob důchodového věku? K explanaci této oblasti se váţe exploatace dotazníkových otázek č. 6 a 7. V této oblasti bude vyuţito dělení dle formy bydlení respondentů, tedy DPS, či OBS.

54

Graf 36: Grafické znázornění poměru zastoupení DPS/OBS - odpovědi ANO u otázky č. 6 - pruhový graf absolutní četnosti

Zdroj: vlastní zpracování Graf 37: Grafické znázornění poměru zastoupení DPS/OBS - odpovědi ANO u otázky č. 7 - pruhový graf absolutní četnosti

Zdroj: vlastní zpracování Grafy výše poukazují na výši měsíčních výdajů za zboţí a sluţby nezbytné - jak z výše uvedeného vyplývá, jsou osoby v samostatném bydlení v ohledu výdajů více zatíţeni neţli osoby trvale ţijící v DPS. Z jejich odpovědí lze rovněţ vyvodit přesnější přehled o osobních příjmech a výdajích.

55

Profylaxe:

profylaxí

pro budoucí

generaci

penzistů

lze shledat

v rozvíjení

sítě

DPS - je zde nutnost státních subvencí a usnadnění „zaslouţeného odpočinku“ osobám v důchodovém věku, které jiţ dnes nejsou finančně právě v přebytku, důstojný ţivot s jistotou stálého a ekonomicky nenáročného bydlení a nezbytných sluţeb. DPS v současné době neslouţí osobám, které hledají volbu lacinějšího bydlení, nýbrţ takovým penzistům, kterým jejich zdravotní stav či jiná ţivotní situace neumoţňuje setrvávat v samostatném bydlení. Jaké je mezi cílovou skupinou zastoupení vysokoškolsky vzdělaných jedinců? Objasnění této výzkumné oblasti přináší data sesbíraná při otázce č. 8. Dotazník ukázal, ţe z reprezentativního vzorku 40 respondentů je sedm osob vysokoškolsky vzdělaných. Graf 38: Grafické znázornění genderového poměru - odpovědi u otázky č. 8 - pruhový graf absolutní četnosti

Zdroj: vlastní zpracování Na grafu výše můţeme vidět genderový poměr vysokoškolsky vzdělaných osob v tomto výzkumu. Pro precizování výsledků je nutno předloţit také podíl vysokoškolsky vzdělaných osob na odpovědích při otázkách č. 3, 4 a 5 (níţe).

56

Graf 39: Grafické znázornění četnosti VŠ vzdělaných osob u otázky č. 3 - pruhový graf absolutní četnosti

Zdroj: vlastní zpracování Graf 40: Grafické znázornění četnosti VŠ vzdělaných osob u otázky č. 4 - odpověď NE - pruhový graf absolutní četnosti


57

Graf 41: Grafické znázornění četnosti VŠ vzdělaných osob u otázky č. 5 - oodpověď ANO - pruhový graf absolutní četnosti

Zdroj: vlastní zpracování Profylaxe: tato oblast názorně ilustruje význam vysokoškolského vzdělání na kvalitě ekonomického ţivota osob ve starobním důchodu. Avšak vysokoškolské vzdělání nezaručuje 100% profylaxi pro budoucí generaci starobních důchodců – kvalita vzdělání klesá úměrně se stoupajícími nároky profesního ţivota. Platí zde nutnost CŢV. Jaké

je povědomí

osob

ve starobním

důchodu

o jejich

vlastním

hospodaření? Tuto oblast objasňuje sběr dat při otázkách č. 6 a 7 (viz výše) a také dvojice otázek č. 10 a 11 (výše). Vysoký počet odpovědí „nevím“ (celkem: 28 %) u otázky číslo sedm poukazuje na nízký přehled respondentů o svých výdajích, které potencionálně přesahují hranici 50 % výše jejich starobního důchodu. Tyto odpovědi u otázky číslo sedm jsou zastoupeny zejména respondenty trvale ţijícími v DPS. Poměrně vysoký počet odpovědí „nevím“ (celkem: 23 %) u otázky číslo 11 poukazuje na nejasnost některých respondentů ve věci samostatné správy svých finančních prostředků.

58

Profylaxe: v posledních letech často skloňovaná dovednost ekonomické gramotnosti. Státní i nestátní organizace pořádají semináře pro osoby ve starobním důchodu zaměřené na opatrnost, efektivitu hospodaření finančními prostředky a také manipulaci s novými technologiemi, které jsou neoddělitelnou součástí současného monetárního systému. Praxe všedních dnů ukazuje, ţe někteří penzisté jsou o své finanční prostředky připravovány pod nátlakem a dále jim pak nezbývá dostatečná kupní síla pro zajištění potřeb nezbytných pro ţivot.

5.7 Otázky etiky Všichni respondenti dotazníku byli seznámeni s výzkumným záměrem hned v úvodu. Prvním krokem tedy bylo získání poučeného (informovaného) souhlasu. V rámci tohoto výzkumu byl postačující „pasivní souhlas" – tedy souhlas bez parafování (Řezanková, 2011). Právo respondenta na anonymní účast bylo respektováno a s touto moţností byli seznámeni hned v úvodu terénního výzkumu. Respondenti byli rovněţ seznámeni s následným roztříděním dotazníků dle pohlaví respondentů a dle osob bydlících samostatně a osob bydlících v DPS. Jakékoliv explanační disonance vnímané ze strany respondentů byly neprodleně uvedeny na pravou míru srozumitelně a zřetelně.

59

ZÁVĚR Resultát praktické části bakalářské práce přináší prostřednictvím sběru a analýzy výzkumných otázek jednoznačný výsledek zejména v genderové oblasti a vztahu vzdělání akceptovatelnosti ţivotních podmínek. Reprezentativní vzorek vyuţitý pro aplikaci výzkumných otázek svou homogenností určuje širší hledisko reprezentování cílové skupiny. Po provedení kvantitativního výzkumu dotazníkovou metodou a následnou analýzou dat bylo prokázáno výsostné postavení v reprezentativním vzorku, které zastávají vysokoškolsky vzdělané osoby, jimţ jejich příjem v podobě starobního důchodu skýtá přijatelné ţivotní podmínky, nadto jsou tyto osoby vázané s 38 % odpovědí v otázce zjištění dalších pravidelných příjmů. Vysokoškolsky vzdělaní respondenti vykazují 100% nezávislost

na finančních

prostředcích

pocházejících

ze strany

podporovatelů

(např. rodinní příslušníci). Poněkud alarmující postavení mezi osobami ve starobním důchodu zastávají respondentiţeny, které se v 71 % vyjádřili ve smyslu, ţe jim výše starobního důchodu neumoţňuje uspokojit nezbytné ţivotní potřeby, potaţmo nezaručuje přijatelné ţivotní podmínky. 68 % respondentů-ţen je rovněţ nuceno spoléhat na příjmy osoby jiné. 59 % respondentů obou pohlaví a způsobů bydlení/ţití (DPS a OSB) shledává výši svých měsíčních příjmů za nedostačující k zajištění přijatelných ţivotních podmínek. Výzkum mj. prokázal niţší náklady na ţivotní potřeby u osob trvale ţijících v DPS. Výdaje 62 % respondentů činí více neţ 50 % jejich měsíčního příjmu, z této skupiny připadá 32 % na osoby trvale ţijící v DPS. Cílem mé bakalářské práce bylo odpovědět na otázku, zda lze s důchodem, jako s jediným zdrojem příjmu přeţít. Z mého průzkumu lze vyvodit, ţe na tuto otázku se dá odpovědět kladně. Myslím si, ţe současná vládní důchodová reforma jde správným směrem. Tyto aktuální reformy otevírají moţnost účastníkům fondového penzijního systému získat větší výnosy a zároveň je také posílena zodpovědnost kaţdého občana. Jsem přesvědčená o reálné šanci na změnu penzijního systému tak, aby fungoval i v roce 2058, kdy se podle současné právní úpravy stanu i já příjemcem starobního důchodu.

60

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1] DUNOVSKÝ, Jiří a kolektiv. Sociální pediatrie. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 1999. s. 159. ISBN 80-7169-254-9. [2] DVOŘÁČKOVÁ, D. Kvalita života seniorů. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012. 112 s. ISBN 978-80-247-4138-3. [3] GRUBEROVÁ, B. Gerontologie. 1. vydání. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 1999. 97 s. ISBN 80-7040-364-0. [4] HRABOVSKÁ, Pavla. Http://is.muni.cz [online]. Kvalita ţivota seniorů. 2006 [cit. 2014-09-06].

Dostupné

z:

http://is.muni.cz/th/54244/pedf_m/Kvalita_zivota

_senioru.doc. [5] Http://business.center.cz [online]. Zákon o důchodovém pojištění. 1998-2014 [cit. 2014-09-17].

Dostupné

z:

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/

duchodpoj/cast4h1.aspx. [6] Http://portal.gov.cz [online]. Důchodový věk. 2014 [cit. 2014-09-17]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/183/184/4411.html#obsah. [7] Http://sstzr.cz

[online].

Slovník.

2014

[cit.

2014-09-02].

Dostupné

z:

http://sstzr.cz/download/cat1/ekonomie_slovnik.pdf. [8] KALVACH, Z. ONDERKOVÁ, A. Pojetí geriatrického pacienta a jeho problému v [9] ošetřovatelské praxi. Praha: Galén, 2006. s. 37. ISBN 80-7262-455-5. [10] KALVACH, Z. a kolektiv. Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada, 2004. s. 864. ISBN 80-247-0548-6. [11] KALVACH, Z., RYCHLÝ, L., Komplexní geriatrické hodnocení. In Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada, 2004. s. 165 -170. ISBN 80-247-0548-6. [12] KŘIVOHLAVÝ, J. Kvalita života. 1. vydání. Kostelec nad Černými lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky, 2004, 120 s. ISBN 80 – 86625 – 20 – 6. [13] KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. 1. vydání. Praha: Grada Publisging, spol. s.r.o., 2002, 200 s. ISBN 80 – 247 – 0179 – 0. [14] KUČEROVÁ, P. Nejvýznamnější české nadace zaměřené na pomoc seniorům po roce 1989. Olomouc, 2012. Bakalářská práce. Univerzita Palackého. Pedagogická fakulta.

61

[15] MATLASOVÁ, H. Praktické využití metody Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví v hodnocení celkové situace (tělesné, psychické, sociální a pracovní) u osob s roztroušenou sklerózou. České Budějovice, 2010. Disertační práce. Jihočeská univerzita. Zdravotně sociální fakulta. Vedoucí práce Jan Pfeiffer. [16] PACOVSKÝ, V. O stárnutí a stáří. 1. vydání. Praha: Aviceum, 1990. 135 s. ISBN 80-201-0076-8 [17] PAYNE, J. Kvalita života a zdraví. 1. vydání. Praha: Triton, 2005. 629 s. ISBN 807254-657-0. [18] VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie II. 1. vydání. Praha: Karolinum. Univerzita Karlova v Praze., 2008. 461 s. ISBN 978-80-246-1318-5. [19] ŠIKLOVÁ, J. Diskriminace stárnoucí generace ţen v ČR a genderagemainstreaming. Postavení a diskriminace senioru v České republice. Praha: MPSV, 2005. ISBN 8086878-52-X. [20] ZACHARIÁŠOVÁ, Eva. Http://is.muni.cz [online]. Aktivní stárnutí v hodnotových proměnách českých a slovenských seniorů. 2009 [cit. 2014-08-26]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/102837/fss_m/DIPLOMOVA_PRACE_zachariasova.txt. [21] ZIMMELOVÁ, Petra. Domácí násilí na seniorech - ekonomické zneužívání seniorů. České Budějovice, 2007. Disertační práce. Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity. Vedoucí práce Miloš Velemínský. [online].

[22] Www.czso.cz

Senioři.

2013.

[cit.

2014-08-25].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/seniori. [23] Www.czso.cz [online]. Věkové sloţení obyvatelstva kraje v roce 2012. 2013 [cit. 2014-09-02].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/vekove_slozeni_

obyvatelstva_kraje_v_roce_2012. [24] Www.czso.cz [online]. Důchodci a jejich aktivita na trhu práce. 2012 [cit. 2014-0827].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/ainformace/

77D200489915. [25] Www.cssz.cz [online]. Starobní důchody. 2014 [cit. 2014-09-17]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm.

62

[26] Www.finance.cz [online]. Současný český důchodový systém. 2014 [cit. 2014-09-17]. Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-a-davky/vse-o-duchodech/duchodovesystemy/soucasny-cesky-duchodovy-system/. [27] Www.mpsv.cz [online]. Starobní důchody. 2014 [cit. 2014-09-17]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/618. [28] Www.penize.cz [online]. Vdovský důchod 2014 - výpočet. 2014 [cit. 2014-09-17]. Dostupné z: http://www.penize.cz/kalkulacky/vdovsky-duchod-vypocet.

63

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ [29] ŘEZANKOVÁ H., Analýza dat z dotazníkových šetření, 3. vyd, Příbram: PBTisk, 2011, 211 s., ISBN 978-80-7431-062-1 [30] Dokument

ČSSZ,

Průměrný

starobní

důchod

v ČR,

dostupné

v ČR,

dostupné

z http://www.cssz.cz/cz/duchodci [31] Dokument

ČSÚ,

Osoby

pobírající

důchod

z http://www2.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/2400257BFB/$File/320213p103.pdf

64

SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ Seznam obrázků Obrázek 1: Ucelený, holistický přístup k jednotlivci ........................................................ 22 Seznam tabulek Tabulka 1: Průměrný počet pracujících důchodců dle druhu pobíraného důchodu ............ 20 Tabulka 2: Průměrný počet pracujících osob, které jsou poţivateli starobního nebo invalidního důchodu (diferenciace seniorů podle pohlaví) ............................................... 21 Tabulka 3: Výpočet důchodu pro rok 2014 ...................................................................... 26 Tabulka 4: Přehled o počtu starobních důchodců v ČR (červen 2013) .............................. 35 Seznam grafů Graf 1: Zastoupení populace ve věku 65 let a více (Evropské státy) ................................. 17 Graf 2: Počty obyvatel a meziroční přírůstek obyvatel v jednotlivých krajích České republiky za rok 2012 ...................................................................................................... 19 Graf 3: Grafické znázornění genderové korektnosti výzkumu – výsečový graf relativní četnosti............................................................................................................................ 33 Graf 4: Grafické znázornění zastoupení osob v DPS a osob bydlících samostatně - výsečový graf relativní četnosti ................................................................... 33 Graf 5: Průměrný starobní důchod v ČR podle pohlaví a kraje ......................................... 34 Graf 6: Jste osobou pobírající starobní důchod? (celkem 40 respondentů/odpovědí) ........ 36 Graf 7: Disponujete vyjma starobního důchodu rovněţ jiným stabilním příjmem? ........... 37 Graf 8: Grafické znázornění četnosti odpovědí u otázky č. 2 - výsečový graf relativní četnosti............................................................................................................................ 37 Graf 9: O jaký druh pravidelného příjmu se jedná? (celkem 16 respondentů/odpovědí) ... 38 Graf 10: Grafické znázornění četnosti odpovědí u otázky č. 3 - výsečový graf relativní četnosti............................................................................................................................ 39 Graf 11: Dovedl/a byste důstojně ţít i bez tohoto vedlejšího příjmu? (celkem 16 respondentů/odpovědí) .................................................................................................... 39 Graf 12: Grafické znázornění četností odpověď u otázky č. 4 - výsečový graf relativní četnosti............................................................................................................................ 40 Graf 13: Grafické znázornění četnosti odpovědí u otázky č. 4 ve vztahu k celku - výsečový graf relativní četnosti otázka / celek ................................................................................. 40 Graf 14: Zaručuje Vám výše pouze Vašeho starobního důchodu přijatelné ţivotní podmínky? ...................................................................................................................... 41 Graf 15: Grafické znázornění četnosti odpovědí u otázky č. 5 - výsečový graf relativní četnosti............................................................................................................................ 42 Graf 16: Činí měsíční nezbytné výdaje (strava, ubytování) částku vyšší, neţ je 30 % Vašeho měsíčního důchodového příjmu? ......................................................................... 42 Graf 17: Grafické znázornění četnosti odpovědí u otázky č. 6 - výsečový graf relativní četnosti............................................................................................................................ 43 Graf 18: Činí měsíční nezbytné výdaje (strava, ubytování) částku vyšší, neţ je 50 % Vašeho měsíčního důchodového příjmu? ......................................................................... 43

65

Graf 19: Grafické znázornění četnosti odpovědí u otázky č. 7 - výsečový graf relativní četnosti............................................................................................................................ 44 Graf 20: Jaké bylo Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání v době před odchodem do starobního důchodu? ......................................................................................................................... 44 Graf 21: Grafické znázornění četnosti odpovědí u otázky č. 8 - výsečový graf relativní četnosti............................................................................................................................ 45 Graf 22: Byl/a jste od počátku starobního důchodu nucen ţádat o některou z forem státní finanční podpory?............................................................................................................ 45 Graf 23: Grafické znázornění četnosti odpovědí u otázky č. 9 - výsečový graf relativní četnosti............................................................................................................................ 46 Graf 24: Jste závislý/á na finanční pomoci např. ze strany manţela/ky, druha/ţky či jiných rodinných příslušníku atp.? .............................................................................................. 46 Graf 25: Grafické znázornění četnosti odpovědí u otázky č. 10 - výsečový graf relativní četnosti............................................................................................................................ 47 Graf 26: Grafické znázornění četnosti odpovědí u otázky č. 10 - výsečový graf relativní četnosti - poměr zastoupení VŠ vzdělaných respondentů na odpovědích této otázky ........ 47 Graf 27: Je na příjmu vyplývajícího z Vašeho starobního důchodu závislá ještě nějaká osoba, např. manţel/ka, druh/ţka, syn/dcera atp.? ............................................................ 48 Graf 28: Grafické znázornění četnosti odpovědí otázky č. 11 - výsečový graf relativní četnosti............................................................................................................................ 49 Graf 29: Grafické znázornění četnosti odpovědí NE u otázky č. 2 - výsečový graf relativní četnosti............................................................................................................................ 49 Graf 30: Grafické znázornění genderového poměru - odpovědi NE u otázky č. 5 pruhový graf s absolutní četností ................................................................................................... 50 Graf 31: Grafické znázornění genderového poměru - odpovědi NE u otázky č. 5 - výsečový graf relativní četnosti ....................................................................................................... 51 Graf 32: Grafické znázornění genderového poměru - odpovědi NE u otázky č. 2 - pruhový graf absolutní četnosti...................................................................................................... 52 Graf 33: Grafické znázornění genderového poměru - odpovědi ANO u otázky č. 9 - pruhový graf absolutní četnosti................................................................................... 53 Graf 34: Grafické znázornění genderového poměru - odpovědi ANO u otázky č. 10 - pruhový graf absolutní četnosti ................................................................................. 53 Graf 35: Grafické znázornění genderového poměru - odpovědi ANO u otázky č. 11 - pruhový graf absolutní četnosti ............................................................................. 54 Graf 36: Grafické znázornění poměru zastoupení DPS/OBS - odpovědi ANO u otázky č. 6 - pruhový graf absolutní četnosti ..................................................................................... 55 Graf 37: Grafické znázornění poměru zastoupení DPS/OBS - odpovědi ANO u otázky č. 7 - pruhový graf absolutní četnosti ..................................................................................... 55 Graf 38: Grafické znázornění genderového poměru - odpovědi u otázky č. 8 - pruhový graf absolutní četnosti............................................................................................................. 56 Graf 39: Grafické znázornění četnosti VŠ vzdělaných osob u otázky č. 3 - pruhový graf absolutní četnosti............................................................................................................. 57 Graf 40: Grafické znázornění četnosti VŠ vzdělaných osob u otázky č. 4 - odpověď NE pruhový graf absolutní četnosti ........................................................................................ 57 Graf 41: Grafické znázornění četnosti VŠ vzdělaných osob u otázky č. 5 - oodpověď ANO - pruhový graf absolutní četnosti ..................................................................................... 58

66

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A - Dotazník........................................................................................................ 68

67

Příloha A - Dotazník

DOTAZNÍK 2014 – BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 1) Jste osobou pobírající starobní důchod? *

ano

ne

nevím

2) Disponujete vyjma starobního důchodu rovněž jiným stabilním příjmem?

ano

ne

nevím

3) O jaký druh pravidelného příjmu se jedná? **

4) Dovedl/a byste důstojně žít i bez tohoto vedlejšího příjmu?

ano

ne

nevím

5) Zaručuje Vám výše pouze Vašeho starobního důchodu přijatelné životní podmínky?

ano

ne

nevím

6) Činí měsíční nezbytné výdaje (strava, ubytování) částku vyšší, než je 30 % Vašeho měsíčního důchodového příjmu?

ano

ne

nevím

7) Činí měsíční nezbytné výdaje (strava, ubytování) částku vyšší, než je 50 % Vašeho měsíčního důchodového příjmu?

ano

ne

nevím

8) Jaké bylo Vaše nejvyšší dosažené vzdělání v době před odchodem do starobního důchodu? ***

9) Byl/a jste od počátku starobního důchodu nucen žádat o některou z forem státní finanční podpory?

ano

ne

nevím

10) Jste závislý/á na finanční pomoci např. ze strany manžela/ky, druha/žky či jiných rodinných příslušníků atp.?

ano

ne

nevím

11) Je na příjmu vyplývajícího z Vašeho starobního důchodu závislá ještě nějaká osoba, např. manžel/ka, druh/žka, syn/dcera atp.?

ano

ne

nevím

Děkujeme, ţe jste se zúčastnili našeho průzkumu!

* Správnou odpověď zakrouţkujte. ** Do rámečku níţe uveďte druh pravidelného příjmu. *** Do rámečku níţe uveďte nejvyšší dosaţené vzdělání, jehoţ jste před odchodem do důchodu dosáhli.

Důchod jako jediný finanční zdroj seniora. Je možno přežít?

Recommend Documents