Dávky státního sociálního zabezpečení

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor finance a řízení

Dá v ky stá t ní ho so c iá l ní ho za bez pe če ní Bakalářská práce

Autor: Jana Široká Vedoucí práce: Ing. Lenka Křížková Jihlava 2012

Anotace Tato bakalářská práce je výsledkem průzkumu systému státní sociální podpory v České republice. Teoretická část je výčtem jednotlivých dávek. Praktická část mapuje změny pro rok 2012, ekonomický dopad na uživatele těchto dávek je demonstrován dvěma případovými studiemi, které umožňují zhodnocení finanční situace modelových rodin. Klíčová slova: sociální politika státní sociální podpora dávky sociální podpory

Annotation This bachelor thesis is a result of a survey of social security system in the Czech Republic. The theoretical part includes a list of particular social benefits. The practical part describes changes for 2012, the economic impact on recipients of these benefits is demonstrated by two case studies that allow assessment of the financial situation of model families. Key words: social policy social security benefits social security payments

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí mé práce Ing. Lence Křížkové za cenné rady a připomínky k této práci. Také bych chtěla poděkovat pracovnicím Úřadu práce v Třebíči za ochotu a poskytnuté cenné informace. Velký dík také patří mé rodině a přátelům za podporu a trpělivost

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ................................................... Podpis

Obsah 1

2

3

Životní a existenční minimum ................................................................................9 1.1

Osoby, které posuzujeme společně ..................................................................9

1.2

Započitatelné příjmy ..................................................................................... 10

1.3

Vyjímky, které neporovnáváme s životním minimem .................................... 10

1.4

Částky životního a existenčního minima od 1. ledna 2012 a jejich valorizace 11

1.5

Formuláře žádostí a podávání informací ........................................................ 12

Dávky hmotné nouze ............................................................................................ 13 2.1

Osoba, která se nachází v hmotné nouzi ........................................................ 13

2.2

Osoba, která se v hmotné nouzi nenachází ..................................................... 13

2.3

Orgány pomoci v hmotné nouzi..................................................................... 14

2.4

Příspěvek na živobytí .................................................................................... 14

2.5

Povinnost vrátit příspěvek na živobytí ........................................................... 14

2.6

Zvýšení částky živobytí osoby z důvodu dietního stravování ......................... 15

2.7

Doplatek na bydlení ...................................................................................... 15

2.8

Mimořádná okamžitá pomoc ......................................................................... 15

2.9

Výplata dávek ............................................................................................... 16

Společná ustanovení o dávkách ............................................................................ 18 3.1

Přechod nároku na dávky při úmrtí žadatele nebo příjemce ........................... 18

3.2

Postoupení a srážky dávek ............................................................................. 18

3.3

Povinnosti žadatele a příjemce dávek ............................................................ 18

3.4

Přeplatky na dávkách..................................................................................... 19

4

Přídavek na dítě .................................................................................................... 20

5

Příspěvek na bydlení ............................................................................................ 21 5.1

Náklady na bydlení........................................................................................ 21 6

5.2

Normativní náklady na bydlení ......................................................................22

5.3

Výše a doba poskytování příspěvku na bydlení .............................................. 23

6

Porodné ................................................................................................................ 24

7

Rodičovský příspěvek .......................................................................................... 25

8

Pohřebné .............................................................................................................. 26

9

Dávky pěstounské péče ........................................................................................ 27 9.1

Příspěvek při převzetí dítěte ..........................................................................27

9.2

Odměna pěstouna .......................................................................................... 27

9.3

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte .................................................................. 27

9.4

Příspěvek na zakoupení motorového vozidla ................................................. 28

10

Karta sociálních systémů .................................................................................. 29

10.1 Jaké budou funkce Karty ............................................................................... 29 10.2 Kdo bude uživatelem Karty ...........................................................................29 10.3 Co bude na Kartě uvedeno ............................................................................. 30 10.4 Jak bude možné s Kartou nakupovat .............................................................. 30 11

Vývoj výplat sociálních dávek mezi roky 2005 až 2010 .................................... 31

12

Životní minimum v letech 1997 až 2012 ........................................................... 39

13

Případové studie ............................................................................................... 41

13.1 Případová studie č. 1 ..................................................................................... 41 13.2 Případová studie č. 2 ..................................................................................... 45 14

Závěr ................................................................................................................ 49

15

Zdroje ............................................................................................................... 51

16

Seznam tabulek ................................................................................................. 53

17

Seznam obrázků................................................................................................ 54

18

Seznam příloh ................................................................................................... 55 7

Úvod Dávky státního sociálního zabezpečení je velice široké téma, o kterém by se dalo popsat mnoho stran. V teoretické části se proto budeme zabývat pouze dílčím představením některých důležitých dávek. Praktická část se poté zabývá vývojem výplat dávek v jednotlivých letech a je doplněna dvěma případovými studiemi. Toto téma jsem si vybrala proto, že kvůli nejnovějším změnám jsou dávky velice diskutované téma a také si myslím, že každý člověk by měl mít alespoň základní znalosti z oblasti sociální politiky státu, kde žije. Hlavním pramenem, ze kterého jsem čerpala poznatky pro svoji bakalářskou práci je Úplné znění Sociálního zabezpečení 2012. Zákon o sociálním zabezpečení byl mnohokrát novelizován, z důvodu nalezení rovnováhy mezi úbytkem peněz ve státní pokladně a snahou pomoci. V životě každého člověka mohou nastat takové situace, které jsou velice nepříznivé. Za některé si může člověk sám, ale existují i takové situace, kterým nelze předcházet. Pro člověka v tísnivé situaci je mnohdy těžké takovou životní zkoušku zvládnout. Někdy tuto situaci nezvládne a potřebuje pomoc někoho jiného. Takovýmto lidem se snaží stát pomoci prostřednictvím státní sociální politiky. Z prostředků sociální politiky jsou hrazeny například důchody, nemocenské, podpora v nezaměstnanosti, ale také přídavky na dítě, sociální příplatky, porodné, pohřebné a dávky hmotné nouze. Na přelomu roku došlo k mnohým změnám, které by měly napomoci modernizaci a zkvalitnění celého systému. Neustálý boj s financemi však vede k rušení některých dávek, což může mít ekonomický dopad na příjemce dávek, avšak systém sociální pomoci nemůže nikdy úplně vymizet, protože je součástí moderní a vzdělané společnosti, která se snaží pomáhat sociálně slabým obyvatelům. Úplnou novinkou je Karta sociálních systémů, která by měla odstranit problémy s těmi uživateli dávek, kteří tyto dávky nevyužívají způsobem, ke kterému jsou dávky určeny. Doufám, že po přečtení teoretické a praktické části porozumí čtenář alespoň základním informacím o Sociálním zabezpečení v České republice. 8

Teoretická část

1 Životní a existenční minimum Životní minimum – životní minimu je charakterizováno následně - ,,minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.“ Existenční minimum - ,,je minimální hranice peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Tento institut byl vedle životního minima zaveden z důvodu větší motivace pro dospělé osoby v hmotné nouzi. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let. Životní a existenční minimum je upravováno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, v platném znění, nyní upraveno od 1. 1. 2012. Částky životního a existenčního minima jsou platné od 1. 1. 2012 a jsou stanovené v nařízení vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima.“ 1

1.1 Osoby, které posuzujeme společně Mezi společně posuzované osoby řadíme 

,,rodiče a nezletilé nezaopatřené děti



manžele nebo registrované partnery



rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami



jiné osoby společně užívající byt, pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby

Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodu soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních, zdržují mimo byt.“ 2 1

2

Příjmy a životní úroveň. [online]. 2012 [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/11852 Příjmy a životní úroveň. [online]. 2012 [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/11852

9

1.2 Započitatelné příjmy Abychom mohli dostat částku životního minima, musíme porovnat čisté peněžní příjmy jednotlivce, nebo všech společně posuzovaných osob z majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpora v nezaměstnanosti, výživné na dítě, atd).3

1.3 Vyjímky, které neporovnáváme s životním minimem 

,,příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení a jednorázové sociální dávky



příjem z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu použitých k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby



náhrady škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy



peněžní pomoc obětem trestné činnosti



sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem



podpora z prostředků nadací a občanských sdružení



stipendia



odměny z darování krve



daňový bonus



příspěvek na péči



části příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů



příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcky



zvláštní příspěvek k důchodu pro účastníky národního boje za vznik a osvobození Československa



příjmy plynoucí na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z titulu spravedlivého zadostiučinění nebo z titulu smírného urovnání záležitostí“ 4

K posouzení, zda-li příjem osoby dosahuje stanovené částky životního či existenčního minima, porovnává se úhrn započitatelných příjmů se stanovenou částkou životního nebo existenčního minima. Pokud posuzujeme osoby společně, sečte se úhrn 3 4

Příjmy a životní úroveň. [online]. 2012 [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/11852 Příjmy a životní úroveň. [online]. 2012 [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/11852

10

započitatelných příjmů všech společně posuzovaných osob s úhrnem částek životního minima posuzovaných osob. Jako příjmy společně posuzovaných osob se považují příjmy vyplacené v kalendářním měsíci, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž se posuzuje nárok na doplatek životního nebo existenčního minima.5

1.4 Částky životního a existenčního minima od 1. ledna 2012 a jejich valorizace Tabulka 1: Životní a existenční minimum od 1. 1. 2012

Jednotlivec První osoba v domácnosti Druhá a další dospělá osoba v domácnosti Dítě do 6 let Dítě od 6 do 15 let Dítě nad 15 let

3 410 Kč 3 140 Kč 2 830 Kč 1 740 Kč 2 140 Kč 2 450 Kč

zdroj: http://www.mpsv.cz/cs/11852

,,Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti.“ 6 Tabulka 2: Částka existenčního minima od 1. ledna 2012

2 200 Kč

Existenční minimum zdroj: http://www.mpsv.cz/cs/11852

5 6

Příjmy a životní úroveň. [online]. 2012 [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/11852 Příjmy a životní úroveň. [online]. 2012 [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/11852

11

Tabulka 3: Příklad částek životního minima v různých domácnostech

Rodina 1 dospělý, dítě do 6 let 1 dospělý, dítě do 15 let 1 dospělý, děti 2 a 8 let 2 dospělí, děti 3 a 12 let 2 dospělí, děti 3, 5 a 7 let 2 dospělí, děti 5, 9 a 14 let

Částky v Kč od 1. 1. 2012 4 880 5 280 7 020 9 850 11 590 11 990 zdroj: http://www.mpsv.cz/cs/11853

Valorizováním částek existenčního a životního minima rozumíme zvyšování těchto částek nařízením vlády. Vláda může zvyšovat tyto částky od 1. ledna dle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhne v předem stanoveném rozhodném období 5%. Životní a existenční minimum lze zvýšit za mimořádných okolností také mimo termín pravidelné valorizace.7

1.5 Formuláře žádostí a podávání informací Formuláře pro získání dávky pomoci v hmotné nouzi můžeme získat na příslušných pracovištích poboček krajských Úřadů práce, podle toho, kde dotyčný uvádí trvalý pobyt. Pracovníci těchto úřadů poskytují potřebné informace. 8

7 8

Příjmy a životní úroveň. [online]. 2012 [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/11852 Příjmy a životní úroveň. [online]. 2012 [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/11852

12

2 Dávky hmotné nouze Problematiku okolo hmotné nouze upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Dávky hmotné nouze slouží především k řešení problematických životních situací. Tyto situace nastávají s problémem zabezpečení bydlení a základní obživy. Do těchto dávek řadíme příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc.

2.1 Osoba, která se nachází v hmotné nouzi Osoba, která se nachází v hmotné nouzi je ta, která nemá dostatečný příjem k zabezpečení základních potřeb na úrovni přijatelné pro společnost. Tyto příjmy není možné zvýšit ani prodejem majetku a řešit tak tíživou situaci svépomocí. 9 ,,Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu, kterou postihne vážná mimořádná událost a její celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami; vážnou mimořádnou událostí se rozumí zejména živelní pohroma (například povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie.“ 10

2.2 Osoba, která se v hmotné nouzi nenachází Spadají sem osoby, které se nesnaží svoji tíživou situaci řešit, dlouhodobě nepracuje a ani není vedena na příslušném Úřadu práce. Dále osoby, které jsou vedeny v evidenci Úřadu práce, ale odmítly krátkodobé zaměstnání, bez udání závažných důvodů. Osoby, které nemají nárok na nemocenské z důvodu úmyslného zranění, osoby, které jsou samostatně výdělečně činné a jejich příjmy po odečtení nákladů na bydlení nedosahují částek živobytí, protože není přihlášena k nemocenskému pojištění. Osoby, kterým byla

9

Pomoc v hmotné nouzi. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Praha 2, 2012 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/5 10 § 2 odst. 4, zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů

13

uložena pokuta související s neplněním povinné školní docházky vlastního, či svěřeného dítěte a nakonec také osoby, které se vyhýbají trestu odnětí svobody.11

2.3 Orgány pomoci v hmotné nouzi ,,Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu, Ministerstvo práce a sociálních věcí.“12

2.4 Příspěvek na živobytí Tento příspěvek slouží jako základní pomoc při nedostatečném příjmu rodiny, či jednotlivce. Nárok na příspěvek má ten, kdo po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosáhne příjmem částky živobytí. Výše této částky je stanovena individuálně pro každý případ dle snahy a možností osoby. Pro vypočítání příspěvku pro rodinu se částky jednotlivých osob sčítají. Příspěvek na živobytí souvisí s životním a existenčním minimem. Pokud je osoba, která má nárok na příspěvek na živobytí, hospitalizovaná v nemocničním zařízení po celý kalendářní měsíc, činí příspěvek částka existenčního minima, která může být navýšena o dietní stravování. 13

2.5 Povinnost vrátit příspěvek na živobytí ,,Příjemce příspěvku na živobytí, který obdrží očekávaný důchod, je povinen vrátit příspěvek na živobytí nebo jeho část na základě rozhodnutí orgánu pomoci v hmotné nouzi, který mu dávku vyplatil, tomuto orgánu. Tato povinnost se vztahuje rovněž na osobu, která byla s příjemcem osobou společně posuzovanou. Pokud skutečně získaný důchod bude nižší než příspěvek na živobytí nebo jeho část, povinnost vracet příspěvek na živobytí nebo jeho část zaniká.“14

11

Pomoc v hmotné nouzi. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Praha 2, 2012 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/5 12 § 6, zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 13

Pomoc v hmotné nouzi. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Praha 2, 2012 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/5 14 § 22, zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů

14

2.6 Zvýšení částky živobytí osoby z důvodu dietního stravování ,,Částka živobytí osoby se zvyšuje, pokud zdravotní stav osoby vyžaduje podle doporučení příslušného odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování, měsíčně o částku, kterou pro jednotlivé typy diet stanoví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis dále stanoví odbornost lékaře, který je příslušný k potvrzení potřeby příslušného typu diety.“ 15

2.7 Doplatek na bydlení Tento doplatek slouží jednotlivci, či rodině, která s vlastními příjmy a získaným příspěvkem na živobytí není schopna pokrýt náklady na bydlení. Doplatek na bydlení je omezen na 84 měsíců v posledních 10 letech.16

2.8 Mimořádná okamžitá pomoc Tato dávka náleží osobám, které jsou nuceny bez odkladu řešit 6 různých situací, které jsou stanoveny zákonem. Situace 1 ,,Nejsou plněny podmínky pro poskytnutí opakovaných dávek, ale v případě neposkytnutí pomoci osobě hrozí vážná újma na zdraví. Dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do výše existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima). Situace 2 Postižení vážnou mimořádnou událostí (živelní pohroma, větrná pohroma, ekologická havárie, požár, apod.) Dávku lze poskytnout až do výše 15násobku částky životního minima jednotlivce (až do výše 51 150Kč). Situace 3 Nedostatek prostředků k úhradě jednorázového výdaje spojeného např. se zaplacením poplatku za vystavení duplikátů osobních dokladů nebo v případě ztráty peněžních prostředků. Dávku lze poskytnout až do výše tohoto jednorázového výdaje. 15

§ 29, zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů

16

Pomoc v hmotné nouzi. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Praha 2, 2012 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/5

15

Situace 4 Nedostatek prostředků k nákupu nebo opravě předmětů dlouhodobé potřeby. Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce ( až do výše 34 100Kč). Situace 5 Nedostatek prostředků k uhrazení odůvodněných nákladů vznikajících v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí. Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce (až do výše 34 100Kč). Situace 6 Ohrožení sociálním vyloučením. Jde například o situace osob vracejících se z vězení, z dětského domova a z pěstounské péče po dosažení zletilosti nebo po ukončení léčby chorobných závislostí. Dávku lze poskytnout až do výše 1000Kč. V průběhu roku může být poskytnuta opakovaně, součet však nesmí překročit 4násobek částky životního minima jednotlivce (až do výše 13 640Kč).“17

2.9 Výplata dávek „V novelizovaném sociálním zabezpečení je výplata dávek popsaná následovně: ,,Dávka se vyplácí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů, a to převodem na platební účet určený žadatelem, v hotovosti, využitím platební funkce karty, prostřednictvím poukázky na hmotnou pomoc v zařízení poskytujícím sociální služby, prostřednictvím poukázky opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě nebo poukázky na přímý odběr zboží ve stanovené hodnotě nebo přímou úhradou částek, k jejíž úhradě je příjemce nebo společně posuzovaná v hmotné nouzi zavázaná. Způsob výplaty určuje plátce dávky tak, že bere v úvahu schopnosti a možnosti osoby v hmotné nouzi hospodařit a využít dávku k účelu, ke kterému je určena. Způsob výplaty a) příspěvku na živobytí může určit plátce dávky tak, že nejméně 35% a nejvýše 65% přiznané dávky bude poskytnuto využitím platební funkce karty nebo poukázky opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě. 17

Pomoc v hmotné nouzi. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Praha 2, 2012 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/5

16

b) mimořádné okamžité pomoci přiznané z důvodu uvedeného v § 2 odst. 3 může určit plátce dávky tak, že nejméně 35% přiznané dávky bude poskytnuto využitím platební funkce karty nebo využitím poukázky opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě. c) mimořádné okamžité pomoci přiznané z důvodu uvedeného v § 2 odst. 5 určí plátce dávky jako způsob výplaty využitím platební funkce karty, využitím přímé úhrady výdaje nebo nákladu, který je důvodem pro přiznání mimořádné okamžité pomoci, nebo využitím poukázky na přímý odběr zboží ve stanovené hodnotě; hotovostní způsob výplaty prostřednictvím karty může u mimořádné pomoci přiznané z důvodu uvedeném v § 2 odst. 5 určit plátce dávky pouze v případě, nelze-li využít těchto způsobů výplaty, nebo pokud plátce dávky dospěje v odůvodněném případě k závěru, že je důvodné poskytnutí dávky tímto způsobem.“18

18

§ 43 odst. 4,5 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů

17

3 Společná ustanovení o dávkách 3.1 Přechod nároku na dávky při úmrtí žadatele nebo příjemce „Zemře-li žadatel o dávku před vydáním rozhodnutí o této žádost, stává se účastníkem řízení o dávce osoba, která je nejstarší z osob společně posuzovaných se žadatelem podle § 2 odst. 1, nedohodnou-li se společně posuzované osoby jinak. Byla-li dávka přiznána před smrtí příjemce, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti příjemce, osobě, která je nejstarší ze společně posuzovaných osob s příjemcem podle § 2 odst. 1, nedohodnou-li se společně posuzované osoby jinak. Nároky na dávku nejsou předmětem dědictví. Není-li osob společně posuzovaných podle § 2 odst. 1 se zemřelým příjemcem nebo žadatelem, nárok na dávku nebo její výplatu zaniká.“19

3.2 Postoupení a srážky dávek „Nároky na dávky nemohou být postoupeny a ani nároky nelze dát do zástavy. Dávky nemohou být předmětem dohody o srážkách a také nepodléhají výkonu rozhodnutí.“20

3.3 Povinnosti žadatele a příjemce dávek V každé oblasti mají lidé určité povinnosti, náležitosti a postupy, které je třeba přesně a pečlivě dodržovat. Akceptace a splnění podmínek a povinností napomáhá k hladkému chodu celého systému a spokojenosti obou zúčastněných stran. „Žadatel, příjemce i společně posuzované osoby jsou povinni 

osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, na její výši nebo výplatu a na výzvu se osobně dostavit k příslušnému orgánu pomoci v hmotné nouzi, nebráníli tomu těžko překonatelné překážky, zejména zdravotní stav.



podrobit se vyšetření zdravotního stavu pro účely posouzení invalidity třetího stupně.“21

19

§ 46 odst. 1, 2, 3, 4 zákona č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů § 48 zákona č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 21 § 49 zákona č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 20

18

3.4 Přeplatky na dávkách Při vyplácení dávek mohou vzniknout přeplatky, ty definuje zákon č. 111/2006 Sb. §51 takto: „ Jestliže příjemce dávky přijímal dávku, ačkoli musel z okolností předpokládat, že tato dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, nebo jestliže byla přiznána nebo její výše stanovena na základě nepravdivých, neúplných nebo zkreslených údajů, sdělených příjemcem, je povinen částky neprávem přiznané vrátit. Jestliže osoba nevyužije mimořádnou okamžitou pomoc k účelu, pro který byla určena, popřípadě využije pouze její část, jedná se o přeplatek a osoba je povinna mimořádnou okamžitou pomoc, popřípadě její část, vrátit orgánu pomoci v hmotné nouzi. Povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje částku 100 Kč u jednoho druhu dávky. Částky neprávem přijaté mohou být sraženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané opakující se dávky; po provedení srážky musí povinné osobě zůstat nejméně částka ve výši existenčního minima, a v případě dalších povinných společně posuzovaných osob, nejméně částka ve výši existenčního minima, a jsou-li mezi společně posuzovanými osobami též nezaopatřené děti, nejméně částka ve výši jejich životního minima, a to každé z těchto osob.“

19

4 Přídavek na dítě Přídavek na dítě je charakterizován jako dlouhodobá dávka poskytovaná rodinám s dětmi. Na tuto dávku mají nárok ty rodiny s dětmi, které mají příjem do 2,4 násobku životního minima. Přídavky na dítě jsou poskytovány ve třech částkách dle věku dítěte. Tabulka 4: Výše přídavků na dítě

Věk dítěte do 6 let 6-15 let 15-26 let

Přídavek na dítě v Kč 500 610 700 zdroj: zákon č. 117/1995 Sb., § 18

20

5 Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení je určen osobám či rodinám s nízkými příjmy. Nárokovat tuto dávku může vlastník či nájemce bytu hlášený v bytě k trvalému pobytu, zdali 30% (v Praze 35%) z příjmů rodiny, či jednotlivce nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň 30% (v Praze 35%) příjmů rodiny, či jednotlivce jsou nižší než příslušné normativní náklady stanovené základem. 22

5.1 Náklady na bydlení Náklady na bydlení se skládají z více položek, ze kterých se poté sestaví celkové náklady na bydlení. Náklady na bydlení tvoří: 

u nájemních bytů nájemné a náklady spojené s poskytováním služeb, pokud nejsou již zahrnuty v nájemném



u vlastníků bytů a u družstevních bytů používáme srovnatelné náklady, které jsou stanoveny na měsíc Tabulka 5: Náklady na bydlení dle počtu osob v rodině

Počet osob v rodině Jedna Dvě Tři Čtyři a více

Náklady v Kč 1 710 2 340 3 060 3 690

zdroj: zákon č. 117/1995 Sb., § 25 

u bytů uvedených v předchozích odrážkách se započítávají náklady na plyn, elektřinu, vodné stočné, centrální vytápění, odvoz odpadu, pevná paliva, dle následující tabulky23

22

Státní sociální podpora. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2#dsp 23 Zákon č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů

21

Tabulka 6: Náklady na služby dle počtu osob v rodině Počet osob v rodině Jedna Dvě Tři Čtyři a více

Náklady v Kč 666 911 1 192 1 472 zdroj: zákon č. 117/1995 Sb., § 25

„Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje.“24

5.2 Normativní náklady na bydlení Normativní náklady dělíme do dvou skupin, a to pro obyvatele, kteří bydlí v bytech na základě nájemní smlouvy a pro ty, kteří jsou vlastníci bytů nebo bydlí v bytech družstevních. Normativní náklady můžeme charakterizovat jako průměrné náklady na bydlení dle velikosti obce a dle počtu členů v domácnosti.

Tabulka 7: Normativní náklady pro bydlení v bytě na základě nájemní smlouvy Počet osob v rodině Jedna Dvě Tři Čtyři a více

Měsíční náklady na bydlení dle počtu obyvatel obce v Kč Praha ˂100 000 50 000 – 99 999 10 000-49 999 do 9 999 7 068 5 616 5 325 4 563 4 379 10 144 8 157 7 796 6 715 6 464 13 813 11 214 10 742 9 330 9 001 17 269 14 135 13 565 11 862 11 466 zdroj: zákon č. 117/1995 Sb., § 26

Tabulka 8: Normativní náklady pro bydlení v družstevních nebo vlastních bytech Počet osob v rodině Jedna Dvě Tři Čtyři a více

24

Měsíční náklady na bydlení dle počtu obyvatel obce v Kč Praha ˂100 000 50 000 – 99 999 10 000-49 999 do 9 999 4 053 4 053 4 053 4 053 4 053 6 042 6 042 6 042 6 042 6 042 8 421 8 421 8 421 8 421 8 421 10 699 10 699 10 699 10 699 10 699 zdroj: zákon č. 117/1995 Sb., §26

Zákon č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 25

22

5.3 Výše a doba poskytování příspěvku na bydlení „Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35. Pokud jsou náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35. Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení výše příspěvku na bydlení, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše příspěvku na bydlení jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny. Příspěvek na bydlení náleží nejdéle po dobu 84 kalendářních měsíců v období 10 kalendářních let. Sčítají se všechny doby pobírání příspěvku na bydlení v posledních 10 letech před kalendářním měsícem, na který oprávněná osoba žádá tento příspěvek, a to i při změně bytu u téže oprávněné osoby“25.

25

Zákon č. 117/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů, § 27, 27a

23

6 Porodné Tento jednorázový příspěvek slouží rodinám s nízkými příjmy k uhrazení nákladů s narozením prvního dítěte. Na porodné ale nemají nárok všichni. Jsou zde různé podmínky, které žena musí splnit, aby obdržela příspěvek na porodné. Nárok na porodné mají ty ženy, jejichž rozhodný příjem, nebo příjem rodiny, nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,4 a narodilo se jí první živě narozené dítě. Nárok na porodné vzniká dnem porodu dítěte a jeho výše je stanovena na 13 000 Kč. Při vícečetném porodu je porodné stanoveno na částce 19 500 Kč. Porodné je vypláceno jednorázově26

26

Zákon č. 117/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů, § 44, 45, 46

24

7 Rodičovský příspěvek „Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč, nejdéle však do 4 let věku dítěte.“27 Pokud je možné ke dni narození dítěte určit 70% 30násobku denního vyměřovacího základu, dle kterého se stanoví peněžní pomoc v mateřství, si rodič může zvolit výši i trvání rodičovského příspěvku sám. Maximum, které si může rodič zvolit je však stanoven na 11 500 Kč měsíčně (a to jestliže 70% 30násobku denního vyměřovacího základu přesáhne 7 600 Kč, pokud ne, maximální výše je 7 600 Kč). Pokud můžeme určit denní vyměřovací základ u obou rodičů, stanovíme rodičovský příspěvek z toho vyššího. Zvolit si výši rodičovského příspěvku mohou rodiče jednou za tři měsíce. Jestliže nemůžeme denní vyměřovací základ určit ani jednomu rodiči, je stanoven rodičovský příspěvek na 7 600 Kč do 9. měsíce dítěte a poté 3 899 Kč do 4 let věku dítěte. Aby rodiče obdrželi příspěvek, nesmí jejich dítě navštěvovat jesle, mateřskou školku, či jiné podobné zařízení déle jak 46 hodin za měsíc. Avšak u dítěte, které dosáhlo 2 let věku, není navštěvování do těchto zařízení nijak omezeno. 28

27

Státní sociální podpora. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2#dsp 28 Státní sociální podpora. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2#dsp

25

8 Pohřebné Na příspěvek na pohřebné má nárok ten, jenž vypravil pohřeb svému nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodič nezaopatřeného dítěte. Zemřelá osoba také musí mít k datu úmrtí trvalý pobyt v České republice (toto neplatí pro dítě mrtvě narozené). Příspěvek na pohřebné činí 5 000Kč. 29

29

Státní sociální podpora. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2#dsp

26

9 Dávky pěstounské péče 9.1 Příspěvek při převzetí dítěte Tento příspěvek slouží k úhradě nákladů pro nákup věcí pro dítě, které přichází do náhradní rodinné péče. Výše příspěvku je rozdělena dle věku dítěte následovně 30: Tabulka 9: Výše příspěvku při převzetí dítěte

Věk nezaopatřeného dítěte dítě do 6 let 6-15 let 15-18

Příspěvek při převzetí dítěte v Kč 8 000 9 000 10 000

zdroj: http://www.mpsv.cz/cs/2#dsp

9.2

Odměna pěstouna

Tato dávka je přiznána osobám, které pečují o cizí dítě v pěstounské péči. Částka je stanovena ve výši životního minima jednotlivce za každé svěřené dítě do pěstounské péče. Pěstounovi náleží 5,5 násobek životního minima, jestliže pečuje o tři děti, nebo o jedno, které je závislé na pomoci jiné osoby II, III, IV stupně. Za každé další dítě svěřené do péče se odměna navyšuje. 31

9.3 Příspěvek na úhradu potřeb dítěte „Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé dítě svěřené do pěstounské péče. Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte činí za kalendářní měsíc součin částky životního minima dítěte a koeficientu 1,40; jde-li o nezaopatřené dítě, použije se koeficient 2,30. Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte násobí, jde-li o dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby. Ve stupni I (lehká závislost), koeficientem 2,35. Ve stupni II (středně těžká závislost), koeficientem 2,90. Ve stupni III (těžká

30

Státní sociální podpora. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2#dsp 31 Státní sociální podpora. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2#dsp

27

závislost), nebo ve stupni IV (těžká závislost), koeficientem 3,10. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte se vyplácí pěstounovi.“ 32

9.4 Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Na tento příspěvek má nárok pěstoun, který má svěřeny do péče nejméně čtyři děti. Vozidlo, které bylo zakoupeno s pomocí příspěvku, nesmí být využíváno k výdělečné činnosti. Výše příspěvku činí 70% z pořizovací ceny, nejvýše však 100 000 Kč. Součet příspěvků v 10 letech před bezprostředním podáním žádosti nesmí přesáhnout 200 000 Kč.33

32

Zákon č. 117/1995 Sb., § 37 Státní sociální podpora. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2#dsp 33

28

10 Karta sociálních systémů Karta sociálních systémů je moderní cesta registrace a identifikace jednotlivých uživatelů. Tento systém je využíván například také v zemích, jako je Velká Británie, ale také třeba i USA. Platební funkce Karty bude nařízena jen osobám, u kterých hrozí zneužití dávek hmotné nouze. Ostatní uživatelé mohou, ale nemusí platební funkci využívat. Cílem této modernizace je snížit náklady na vyplácení dávek. V nynější době se dávky vyplácí třemi úřady a třemi způsoby, a to: bezhotovostně, prostřednictvím bezhotovostní platby a poštovní poukázkou. Do budoucna by se měly všechny dávky vyplácet pouze prostřednictvím Úřadu práce ČR. 34

10.1 Jaké budou funkce Karty Mezi hlavní funkce Karty bude patřit hlavně funkce identifikační, autorizační a dobrovolná platební. Karta také nahradí a bude plnit funkci průkazky TP, ZTP, ZTP/P. Prostřednictvím Karty bude také možné se přihlásit do systému a sledovat čerpané sociální dávky35

10.2 Kdo bude uživatelem Karty Kartu obdrží osoby, které využívají sociální a zdravotní dávky, a to jak pravidelně, tak i jednorázově. Pro osoby, u nichž může hrozit zneužití dávek hmotné nouze, bude povinná platební funkce. Tento systém nahradí dosavadní vyplácení dávek pomocí poukázek.36

34

Karta sociálních systémů. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Sociální Reforma změny 2012 [online]. 2012. vyd. [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/ 35 Karta sociálních systémů. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Sociální Reforma změny 2012 [online]. 2012. vyd. [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/ 36 Karta sociálních systémů. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Sociální Reforma změny 2012 [online]. 2012. vyd. [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/

29

10.3 Co bude na Kartě uvedeno Karta bude velice podobná bankovní a obsahovat podobné údaje. Na Kartě bude uvedeno jméno, příjmení, číslo Karty, podpis a fotografii uživatele. 37

10.4 Jak bude možné s Kartou nakupovat Karta bude plnit funkce běžné platební karty, bude s ní tedy možno platit tam, kde přijímají platební karty. Výhodou také je možnost výběru peněz z bankomatů, které jsou velice dobře dostupné, také v mnoha obchodech nabízí službu cash back, což je výběr hotovosti na pokladně. Obchodníci ale musí požádat o autorizaci, kterou bude možno získat od Ministerstva práce a sociálních věcí. Autorizaci například ale nedostanou bary, či herny. 38

37

Karta sociálních systémů. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Sociální Reforma změny 2012 [online]. 2012. vyd. [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/ 38 Karta sociálních systémů. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Sociální Reforma změny 2012 [online]. 2012. vyd. [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/

30

Praktická část

11 Vývoj výplat sociálních dávek mezi roky 2005 až 2010 Zde se budeme zabývat zmapováním vývoje výplat dávek v sociální oblasti. Potřebné údaje jsem získala na Úřadu práce v Třebíči na odboru sociálním. Dříve tyto záležitosti spadaly pod Okresní správu sociálního zabezpečení, nyní pracovníci přesídlili na Úřad práce. Tato kapitola by měla odpovědět na otázku, jak se vyvíjely výplaty příspěvků a dávek, a také zda stát v oblasti sociální ušetřil oproti jiným období, či nikoliv. Tabulka 10: Vývoj výplat některých dávek v letech 2005 až 2010 Dávky Celkem z toho: Přídavky na dítě

2005 32 954

2006 34 042

2007 48 532

2008 41 883

2009 41 082

2010 40 791

11 195

11 033

10 236

6 232

4 736

3 862

Sociální příplatek

4 779

4 419

4 607

3 174

2 962

3 100

Příspěvek na bydlení

2 458

2 287

1 565

1 619

2 280

3 521

Rodičovský příspěvek

12 627

13 526

28 690

28 294

28 586

27 722

Dávky pěstounské péče

467

585

771

844

923

1 005

Porodné

895

1 591

2 097

1 647

1 579

1 565

Pohřebné

533

513

509

71

17

16

2

24

0

0

0

0

0

65

57

2

0

0

Příspěvek na péči o dítě v zařízeních vyžadující okamžitou pomoc (do 31. 5. 2006) Příspěvek na školní pomůcky (od 1. 6. 2006 do 31. 12. 2007

zdroj: Úřad práce Třebíč

Tato tabulka ukazuje vývoj výplat v jednotlivých letech u jednotlivých příkladů dávek. Můžeme vidět, kolik peněz se každoročně ze státní pokladny odčerpalo. Nejvíce peněz bylo vydáno v roce 2007, nadále má tabulka klesající vývoj. Tento trend nastává po rušení některých dávek a zpřísňování podmínek pro získání dávky, či příspěvku z důvodů úsporných balíčků, kterými se vláda snaží snížit schodek veřejných financí. Vývoj jednotlivých dávek si rozebereme pomocí názorných grafů níže, které jsem vytvořila z uvedené tabulky 10. 31

Přídavky na dítě 12000 10000 8000 Vyplacené 6000 částky v milionech Kč 4000 2000 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Výplata přídavku v jednolivých letech

Obrázek 1: Vývoj přídavků na dítě

Přídavek na dítě by měl podporovat sociálně slabší rodiny s dětmi. Přídavky však nejsou automatickou dávkou pro všechny rodiny v České republice. Nárok na ně má pouze rodina, která nepřekročí 2,4násobek životního minima. Avšak i rodiny, které mají na tuto dávku nárok, ji nedostanou automaticky. Musejí vyplnit žádost a podat ji na místně příslušném Úřadu práce. Jak můžeme vidět, tento příspěvek má klesající tendenci. Díky zvyšující se minimální a průměrné mzdě na tuto dávku dosáhne každoročně méně rodin s dětmi. Také se, dle mého názoru, stává velice moderní si pořídit dítě do již fungující, zabezpečené rodiny, kde je zajištěn určitý životní standard. Takovéto rodiny potom nepotřebují a ani nemají nárok na přídavek na dítě.

32

Sociální příplatek 6000 5000 4000 Vyplacené částky v 3000 milionech Kč 2000 1000 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Výplata příplatku v jednotlivých letech

Obrázek 2: Vývoj sociálního příplatku

Tento příplatek řešil v dřívějších letech zákon č. 117/1995 Sb., § 20 až 22. Cílem tohoto příplatku bylo pomoci rodinám, které měly nízké příjmy a staraly se alespoň o jedno nezaopatřené dítě, které bylo dlouhodobě nemocné, či zdravotně postižené. K 1. 1.2011 byl tento příplatek zrušen. Nyní tedy není tento příplatek aktuální, a proto se jím nezabýváme ani v teoretické části práce.

33

Příspěvek na bydlení 4000

3500 3000 Vyplacené 2500 částky v 2000 milionech Kč 1500 1000 500 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Výplata příspěvku v jednotlivých letech

Obrázek 3: Vývoj příspěvku na bydlení

Příspěvek na bydlení slouží osobám, kterým nezbývají prostředky na uhrazení nezbytných nákladů na bydlení. S tímto příspěvkem později souvisí doplatek na bydlení, o který si mohou zažádat ti lidé v tísnivé situaci, kterým nepokryje příspěvek na bydlení náklady spojené s bydlením. Nejvyšší čerpání tohoto příspěvku nastalo v roce 2010. V tomto roce také zemi zasáhla ekonomická krize, která zapříčinila velkou vlnu propouštění. Lidé, kteří ztratili zaměstnání, si zažádali o tento příspěvek, aby po dobu své nezaměstnanosti byli schopni hradit své nezbytné náklady na bydlení. Nadále si myslím, že výplata dávek bude stále stoupat, jelikož v dnešní době se velice těžké opatřit si nové zaměstnání. Také se plánuje zvýšení DPH, což odčerpá rodinám další prostředky.

34

Rodičovský příspěvek 35000

30000 25000 Vyplacené 20000 částky v milionech Kč 15000 10000 5000 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Výplata příspěvku v jednotlivých letech

Obrázek 4: Vývoj rodičovského příspěvku

Sociální politika každého státu se snaží podporovat rodiny s dětmi. U nás se tak děje pomocí rodičovského příspěvku. Největší novinkou je u tohoto příspěvku letošní novelizace, kdy byla stanovena pevná částka, do jejíž výše mohou rodiče čerpat rodičovský příspěvek. Není ovšem možné, aby si rodina zvolila například měsíční čerpání příspěvku. Příspěvek je shora omezen určitou částkou, která se odvíjí od příjmu rodiče, či je pevně stanoven, pokud ani jeden z rodičů nemůže doložit žádný příjem. Nárok na tuto dávku mají všichni rodiče.

35

Dávky pěstounské péče 1200 1000 800 Vyplacené 600 částky v milionech Kč 400 200 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Výplata dávky v jednotlivých letech

Obrázek 5: Vývoj dávek pěstounské péče

Mezi dávky pěstounské péče řadíme příspěvek na úhradu dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte a příspěvek na zakoupení motorového vozidla. U těchto dávek se nezkoumá příjem žadatele, dávky jsou tedy netestované. Dávky pěstounské péče vykazují zvyšující se tendenci. To je z dlouhodobého hlediska dobré, jelikož to znamená, že se daří více dětí umisťovat do pěstounských rodin. Můžeme jen odhadovat, zda se tento trend dlouhodobě udrží. Osobně si myslím, že ano, jelikož velice diskutovaný záměr státu zní, že budou zrušeny dětské domovy a děti budou umístěny rovnou do pěstounských rodin. Stát by si měl ale také pohlídat ty pěstouny, u kterých existuje možnost, že si berou děti do péče jen kvůli dávkám pěstounské péče.

36

Porodné 2500 2000 Vyplacené 1500 částky v milionech Kč 1000 500 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Výplata porodného v jednitlivých letech

Obrázek 6: Vývoj porodného

Porodné doznalo mnoho změn, mezi ty nejdůležitější však můžeme zařadit tu změnu, že matka obdrží porodné pouze za první dítě a při splnění určitých podmínek – viz Porodné. Dávka náleží matce, která má na dávku nárok a která dítě porodila bez ohledu na to, zda se bude o dítě nadále starat. Také se již nezvýhodňují vícečetné porody, jako v dřívějších letech, protože, jak si myslím, nastala zvýšená porodnost dvojčat z důvodů umělého oplodnění mnohých párů. Omezení výplaty tohoto příspěvku stát ušetřil peníze a nenavýšil již tak vysoký schodek státního rozpočtu.

37

Pohřebné 600 500 400 Vyplacené částky v 300 milionech Kč 200 100 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Výplata pohřebného v jednotlivých letech

Obrázek 7: Vývoj pohřebného

Od roku 1997 do roku 2007 byla u žádosti na pohřebné pouze podmínka trvalého pobytu žadatele i zemřelé osoby na našem území. Od roku 2008 má však na pohřebné nárok pouze ten, kdo vypravil pohřeb nezaopatřenému dítěti, či rodiči nezaopatřeného dítěte. U této jediné dávky se nezkoumá příjem žadatele. Částka zůstává ve všech letech stejná, a to 5000 Kč. Bohužel vzrůstá počet starších lidí a s tím spojený zvyšující se počet pohřbů. Takovýto počet pohřbů si stát nemohl nadále dovolit spolufinancovat, proto tedy již výše zmíněná podmínka.

38

12 Životní minimum v letech 1997 až 2012 Tabulka 11: Přehled vývoje částek životního minima v letech 1997 až 2006 1. 7. 1997 1 480 1 640 1 940

1. 4. 1998 1 560 1 730 2 050

Částka platná od 1. 4. 2000 1. 10. 2001 1 600 1 690 1 780 1 890 2 110 2 230

1. 1. 2005 1. 1. 2006 1 720 1 750 Dítě do 6 let 1 920 1 950 Dítě od 6 do 10 let 2 270 2 310 Dítě od 10 do 15 let 2 130 2 250 2 310 2 450 2 490 2 530 Dítě od 15 do 26(nezaopatřené) 2 020 2 130 2 190 2 320 2 360 2 400 Ostatní občané 1 020 1 300 1 580 1 780 1 940 2 020 jednotlivec 1 330 1 700 2 060 2 320 2 530 2 630 Dvoučlenná domácnost 1 650 2 110 2 560 2 880 3 140 3 260 Tří nebo čtyřčlenná domácnost 1 860 2 370 2 870 3 230 3 520 3 660 Pěti a vícečlenná domácnost zdroj: ODBOR ANALÝZ A STATISTIK (65) MPSV ČR. Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České Republice v letech 1993 - 2010. Praha: MPSV ČR, 2011. ISBN 978-80-7421030-3

Tabulka 12: Přehled vývoje částek životního minima v letech 2007 až 2012 Částka životního minima 2007 - 2011 2012 3 126 3 410 Jednotlivec 2 880 3 140 První osoba v domácnosti 2 600 2 830 Druhá a další osoba v domácnosti 1 600 1 740 Nezaopatřené dítě do 6 let 1 960 2 140 Nezaopatřené dítě od 6 do 15 let 2 250 2 450 Nezaopatřené dítě od 15 do 26 let zdroj: ODBOR ANALÝZ A STATISTIK (65) MPSV ČR. Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České Republice v letech 1993 - 2010. Praha: MPSV ČR, 2011. ISBN 978-80-7421030-3

Životní minimum je základním kamenem sociálního systému v naší republice. Od životního minima se odráží výpočet jiných dávek, nebo se od tohoto minima například odvíjí i výpočet srážky ze mzdy při exekuci. Proto si myslím, že je velice důležité tuto částku správně nastavit i vypočítat. Jak můžeme vidět v tabulce 11, byly částky životního minima několikrát valorizovány. Reagovalo se tak na zvyšování cen. V roce 2007 došlo k úpravě skupin, do kterých 39

byly rozděleny jednotlivé osoby a osoby v domácnosti. Došlo tak ke zpřehlednění a nemusí se nyní určovat tolik částek jako v dřívějších letech. Valorizace částek nastává velmi nepravidelně. V letech 1997 až 2006 došlo celkem k pěti valorizacím. Od roku 2007 nedošlo až do roku 2011 k žádné změně ve výši částek životního minima. V letošním roce došlo k navýšení u všech částek o asi 9%. Myslím si však, že by částky životního minima měly být snižovány, či zvyšovány každoročně, z důvodů inflace, cen potravin nebo kolísajících nákladů na bydlení. Částka životního minima musí být nastavena tak, aby pokryla základní životní potřeby člověka, avšak tak, aby tohoto člověka nedemotivovala v hledání zaměstnání a s tím zároveň stálého příjmu.

40

13 Případové studie V této části si představíme dvě případové studie. První se bude týkat osoby jako jednotlivce, který pobírá dávky pomoci v hmotné nouzi a druhá případová studie se bude zabývat rodinou, která má 3 členy. Tyto studie by měly ukázat změny, které nastaly po poslední novelizaci v oblasti sociálních dávek, která vstoupila v platnost od 1. 1. 2012.

13.1 Případová studie č. 1 V první případové studii se budeme zabývat paní P, které je 58 let, je svobodná, bezdětná a žije ve vlastním bytě 2+1. Je dlouhodobě vedena na Úřadu práce bez podpory v nezaměstnanosti. Tabulka 13: Přehled příjmů paní P Příjmy paní P Částka v Kč za měsíc 0 Příjem ze závislé činnosti 0 Příjem z podnikání 0 Příjem z podpory v nezaměstnanosti 0 Ostatní příjmy 0 Celkem zdroj: Úřad práce Třebíč

Jak můžeme z předchozí tabulky vidět, naše sledovaná paní nemá žádný příjem. Proto si podala žádosti na příslušný místní úřad a zažádala si o přiznání dávek. Výše a typ pobíraných dávek byl následující. Výše pobíraných dávek do 31. 12. 2011 Příspěvek na živobytí Příspěvek na živobytí se rovnal částce 4 679 Kč. Tato částka se skládala z částky životního minima paní P, která byla 3 126 Kč, dále byla navýšena o 1 000 Kč z důvodu dietního stravování – lékařem potvrzená pankreatická dieta a nakonec 553 Kč za vykonávání veřejně prospěšných prací.

41

Doklady nutné při podávání žádosti - tiskopis prohlášení o majetku - tiskopis příjem za předchozí tři měsíce - rozhodnutí Úřadu práce o evidenci o pobírání/nepobírání podpory, případně její výši - tiskopis potvrzený lékařem o dietě - tiskopis informace o bytě - doklad o vlastnictví bytu - doklad o výši úhrad spojených s užíváním bytu (služby) - doklad o platbě za komunální odpad, platbu daně z nemovitosti - smlouvu s elektrárnou a plynárnou o odběru energií a stanovení měsíčních záloh - SIPO, popřípadě výpis z účtu, pokud jsou služby hrazeny přes účet - doklad o vykonávání veřejně prospěšných prací Paní P se musí každý měsíc dostavit a prohlásit, zda je stále vedena na Úřadu práce, nebo zda došlo k nějaké změně a doložit doklad o zaplacení nákladů spojených s bydlením za předchozí měsíc (SIPO, výpis z účtu). Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení je roven částce 2 716 Kč. Doklady nutné při podávání žádosti - doklad o vlastnictví bytu - tiskopis příjem za předchozí tři měsíce - doklad o výši úhrad spojených s užíváním bytu (služby) - doklady, jaké náklady zaplatila za minulé tři měsíce (SIPO, výpis z účtu) - vyúčtování služeb, pokud bylo provedeno, doložit zaplacené nedoplatky, případně obdržené přeplatky Výše pobíraných dávek po 1. 1. 2012 Příspěvek na živobytí Po prvním lednu letošního roku paní P pobírá příspěvek na živobytí ve výši 3 410 Kč. Jedná se zde pouze o částku životního minima. Pankreatická dieta novelou zákona

42

od 1. 1. 2012 není zahrnuta jako dieta, o kterou se částka životního minima navyšuje a také vykonávání veřejně prospěšných prací již nemá na výši dávky žádný vliv.

Paní P se musí dostavit každé čtvrtletí a dokládat příjem za minulé tři měsíce a zaplacené náklady spojené s užíváním bytu taktéž za tři měsíce. Příspěvek na bydlení Výše příspěvku na bydlení zůstává stejná jako v předchozím roce, to jest 2 716 Kč. Doklady nutné při podávání žádosti Doklady potřebné k žádosti a přiznání dávky zůstávají stejné jako v předchozím roce. Tabulka 14: Souhrn dávek Dávka Příspěvek na živobytí Příspěvek na bydlení Celkem

Výše dávky do 31. 12. 2011 4 679 2 716 7 395 zdroj: Úřad práce Třebíč

Výše dávky po 1. 1. 2012 3 410 2 716 6 126

Z tabulky můžeme vidět, že příjmy složené z dávek, se po 1. 1. 2012 snížily o 1 269 Kč. To znamená citelnou ztrátu pro naši sledovanou osobu. Paní P si může zkusit zažádat o doplatek na bydlení, musí ale prokázat, že jí nezbývá, po zaplacení nezbytných nákladů na bydlení, ani životní minimum. Zda bude mít na doplatek nárok, záleží na posouzení každého individuálního případu. Tabulka 15: Celkové příjmy po 1. 1. 2012 Příjmy po 1. 1. 2012 měsíčně celkem zdroj: Úřad práce Třebíč

6 126

43

Tabulka 16: Struktura čistých peněžních výdajů jednotlivých typů Skupina vydání Obnos v Kč 1 579 Potraviny a nealkoholické nápoje 245 Alkoholické nápoje, tabák 341 Odívání a obuv 1 962 Bydlení, voda, energie, paliva 325 Bytové vybavení, zařízení domácnosti 151 Zdraví 634 Doprava 354 Pošty a telekomunikace 510 Rekreace a kultura 26 Vzdělávání 240 Stravování a ubytování 599 Ostatní zboží a služby 252 Jiná vydání 7 218 Celkem zdroj: Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů 4. čtvrtletí 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/3005-11

V této tabulce jsou zahrnuty nejdůležitější výdaje, které průměrně spotřebuje nezaměstnaná osoba za jeden měsíc. Údaje poskytl na svých internetových stránkách Český statistický úřad. Údaje jsou platné ke čtvrtému čtvrtletí roku 2011. Letošní údaje se tedy mohou v některých případech lišit. Nejvyšší obnos samozřejmě tvoří položka bydlení a potravin. Nejnižší skupinku výdajů tvoří vzdělání, což je pochopitelné. Nejsnáze se totiž šetří na položkách, které nutně k životu nepotřebujeme. Příjmy – Výdaje = 6126 – 7218 = - 1092 Pokud by musela paní P ušetřit, doporučuji šetřit na alkoholických nápojích a také by mohla omezit výdaje na rekreaci a kulturu, nebo na dopravu.

44

13.2 Případová studie č. 2 Ve druhé případové studii si nastíníme finanční situaci rodiny se dvěma dětmi. Paní A, 30 let, rozvedená, nyní na mateřské dovolené. Přítel paní A, 25 let, je svobodný, bez příjmů a od října 2011 veden na Úřadu práce bez nároku na podporu. Paní A má dítě z předchozího manželství dítě, 9 let, na které pobírá výživné od jeho otce ve výši 2 000 Kč měsíčně. Mladší dítě, které má se současným partnerem je rok a půl staré. Rodina žije v pronajatém bytě, nemají zde trvalý pobyt. Tabulka 17: Přehled příjmů paní A a její rodiny Příjmy paní A a její rodiny Částka v Kč za měsíc 0 Příjem ze závislé činnosti 0 Příjem z podnikání 0 Příjem z podpory v nezaměstnanosti 2 000 Ostatní příjmy 2 000 Celkem zdroj: Úřad práce Třebíč

Výše pobíraných dávek do 31. 12. 2011 Příspěvek na živobytí Příspěvek na živobytí pobírala rodina ve výši 4 203 Kč. Tato částka se skládala z částek životního minima – paní A 2 880 Kč, přítel 2 600 Kč, starší dítě 1 960 Kč, mladší dítě 1 600 Kč. Tyto částky byly sníženy o příjmy – poměrná část za předcházející tři měsíce (přítel měl příjem ze zaměstnání, výživné na starší dítě, rodičovský příspěvek a přídavky. Dále byl tento příjem snížen o 30% odůvodněných nákladů na bydlení.). Výše pobíraných dávek od 1. 1. 2012 Příspěvek na živobytí Nyní rodina pobírá příspěvek na živobytí ve výši 5 013 Kč. Tato částka je opět složena z částek životního minima každého z rodiny a to – paní A 3 410 Kč, přítel 2 830 Kč, starší dítě 2 140 Kč, mladší dítě 1 740Kč (opět sníženo o příjmy, ale novelou je nyní dáno, že u běžící žádosti se počítají pouze příjmy za jeden předcházející měsíc a dále ještě sníženo o 30% odůvodněných nákladů na bydlení).

45

Doklady nutné k žádosti o příspěvek na živobytí - 4x tiskopis prohlášení o majetku (za každou osobu) - 4x tiskopis o potvrzení o příjmu (za každou osobu) za předchozí 3 měsíce - doklad o pobírání rodičovského příjmu - doklad o pobírání přídavků na dítě a jejich výši - rozhodnutí Úřadu práce o evidenci a o nepřiznání podpory - pravomocný rozsudek soudu o svěření staršího dítěte do péče matky a výši stanovené vyživovací povinnosti otce - tiskopis informace o bytu - nájemní smlouva - doklad o zaplacení nájmu Každý měsíc se paní A musí dostavit a prohlásit, zda a kolik obdržela za minulý měsíc výživné a zda nedošlo k nějaké změně a doložit doklad o zaplacení nájmu za byt za minulý měsíc. Dávky státní sociální podpory Paní A pobírá na mladší dítě rodičovský příspěvek ve výši 3 800 Kč měsíčně, dále přídavky na dítě ve výši 610 Kč na starší dítě a 500 Kč na mladší dítě. Přídavky na dítě se vyřizují 1x ročně, vždy k 1.10. K této žádosti musí rodiny doložit příjmy za předchozí kalendářní rok pro každou osobu. Na dávky týkající se bydlení, jako je příspěvek na bydlení a následně doplatek na bydlení rodina nemá nárok, jelikož bydlí v bytě, kde nemají hlášený trvalý pobyt. Toto je nutná podmínka k získání těchto dávek. Rodině bych tedy doporučila přestěhovat se do místa, kde by bylo možné si nechat zapsat trvalý pobyt.

46

Tabulka 18: Souhrn dávek Dávka

Výše dávky do 31. 12. 011 v Kč 4 203 3 800 1 110 9 113 Zdroj:Úřad práce Třebíč

Příspěvek na živobytí Rodičovský příspěvek Přídavky na děti Celkem

Výše dávky po 1. 1. 2012 v Kč 5 013 3 800 1 110 9 923

K příjmům rodiny složených z dávek přičteme ještě 2 000 Kč, které paní A pobírá jako výživné na své první dítě. Tabulka 19: Celkové příjmy po 1. 1. 2012 Příjmy po 1. 1. 2012 měsíčně celkem zdroj: Úřad práce Třebíč

11 923

Tabulka 20: Struktura čistých peněžních výdajů jednotlivých typů Skupina vydání Obnos v Kč 1 604 Potraviny a nealkoholické nápoje 196 Alkoholické nápoje, tabák 613 Odívání a obuv 1 555 Bydlení, voda, energie, paliva 678 Bytové vybavení, zařízení domácnosti 186 Zdraví 1 123 Doprava 397 Pošty a telekomunikace 918 Rekreace a kultura 80 Vzdělávání 521 Stravování a ubytování 1 058 Ostatní zboží a služby 1 186 Jiná vydání 10 115 Celkem zdroj: Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů 4. čtvrtletí 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/3005-11

V této tabulce jsou opět shrnuty nejdůležitější položky, za které se vydávají peníze. V tomto případě máme však výdaje shrnuty pro celou rodinu, nikoli pro jednotlivce. Český statistický úřad však již neuvádí, kolik má modelová rodina členů. Pro naše potřeby však myslím poslouží dobře. Opět můžeme vidět, že největší položky tvoří bydlení a potraviny. Zvýšili se nám tu také náklady na dopravné, což jistě souvisí s dopravou dětí do škol a školek a doprava k lékaři. 47

Příjmy – Výdaje = 11923 – 10115 = 1808 Tato rodina by po zaplacení všech nákladů dle tabulky, měla kladný zůstatek, jestliže by se v zaplacených částkách pohybovala v rámci uvedené tabulky. Osobně si však myslím, že je dnes velice složité pro 4 člennou rodinu vyžít s necelými dvanácti tisíci. Jak víme, v modelové rodině jsou dvě děti. Jedno již chodí do školy, druhé je zase velmi malé. Nároky na vybavení do školy neustále rostou, dítě má také své záliby a koníčky. I malé dítě má docela velké finanční nároky, jen co se týká například plen, či sunaru. Přítel paní A by se tedy měl snažit co nejdříve najít práci a zabezpečit svoji rodinu.

48

14 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo prozkoumat systém státní sociální pomoci, zmapovat změny pro rok 2012 a jejich ekonomický dopad pro příjemce těchto dávek. Teoretická část byla zaměřena na zpřehlednění a představení relevantních sociálních dávek. Praktická část mapuje změny v částkách životního minima, či statistické údaje, jako jsou částky, které byly vyplacené v jednotlivých adresných, či plošně vyplácených dávkách. Dále v praktické části pokračuji se dvěma případovými studiemi, kde jsem detailně rozebrala příjmy a výdaje jak jednotlivce, tak vzorové rodiny. Pro získání příjmů jednotlivce i rodiny, složeného z dávek sociálního zabezpečení jsem spolupracovala s Úřadem práce v Třebíči. Pro posouzení ekonomické situace jednotlivých subjektů jsem využila údaje zveřejněné Českým statistickým úřadem, kde jsou uvedeny peněžní výdaje jak pro rodiny, tak pro jednotlivce. Tyto informace zveřejňuje Český statistický úřad každoročně. Jsou tedy aktuální, údaje se uvádí pro každé čtvrtletí. Po odečtení výdajů od příjmů jsme dostali částku, která zbývá v uvedených rozpočtech. V první případové studii by sledovaná osoba s částkami, které se mohou řadit mezi příjmy, nevyšla. Doporučuji tedy šetření na místech, kde lze výdaje omezit. Po analýze druhé případové studie jsem dospěla k závěru, že této rodině by příjmy měly stačit k pokrytí relevantních výdajů uvedených v tabulce. Po odečtení výdajů ještě malá částka rodině zbude. Pro letošní rok nastalo mnoho změn v oblasti sociální politiky. Asi největšího počtu osob se týká změna vyplácení rodičovského příspěvku. Myslím si, že možnost volby doby pobírání tohoto příspěvku je krokem ke zlepšení a zmodernizování výplaty této dávky. Také je výhodné, že dobu vyplácení mohou rodiče několikrát změnit a nemusí se tedy rozhodovat na několik let dopředu. Mezi modernizaci můžeme zařadit také Kartu sociálních systémů. Zda se Karta osvědčí, uvidíme v následujících letech. Tato práce vznikla z důvodu snahy přiblížit problematiku okolo státní sociální podpory širší veřejnosti. V průběhu let se systém sociální podpory stal velice finančně náročným, neboť náklady na jeho udržení rostou. Můžeme tedy pozorovat mnohé změny, které vedou ke zpřísňování nároku na dávky, což v návaznosti na tyto změny vede k menšímu počtu uživatelů dávek. Dle mého názoru však šetření na tomto místě není příliš vhodné, jelikož například zpřísnění nároku na porodné ztížilo mnohým nastávajícím matkám 49

jejich ekonomickou situaci. Myslím si tedy, že by se stát měl snažit spíše podporovat rodiny s dětmi a výdaje na dávky omezit tak, že by se snažil zefektivnit politiku zaměstnanosti.

50

15 Zdroje Monografické zdroje BURIÁNEK JIŘÍ. Sociologie. 2. vyd. Praha: Fortuna, 2003. ISBN 80-7179-736-7 NEČADOVÁ VĚRA. Veřejná správa. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-19-1. ODBOR ANALÝZ A STATISTIK (65) MPSV ČR. Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České Republice v letech 1993 - 2010. Praha: MPSV ČR, 2011. ISBN 978-807421-030-3 Zákony zákon č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře zákon č.111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi zákon č.110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Internetové zdroje Příjmy

a

životní

úroveň.

[online].

2012

[cit.

2012-03-04].

Dostupné

z:

http://www.mpsv.cz/cs/11852 Pomoc v hmotné nouzi. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Praha 2, 2012 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/5 Karta sociálních systémů. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Sociální Reforma - změny 2012 [online]. 2012. vyd. [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/ Státní sociální podpora. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2#dsp Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů 4. čtvrtletí 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/3005-11 51

Ostatní zdroje: Konzultace na Úřadu práce Třebíč

52

16 Seznam tabulek Tabulka 1: Životní a existenční minimum od 1. 1. 2012 ............................................. 11 Tabulka 2: Částka existenčního minima od 1. ledna 2012 ..........................................11 Tabulka 3: Příklad částek životního minima v různých domácnostech ........................ 12 Tabulka 4: Výše přídavků na dítě ............................................................................... 20 Tabulka 5: Náklady na bydlení dle počtu osob v rodině.............................................. 21 Tabulka 6: Náklady na služby dle počtu osob v rodině ............................................... 22 Tabulka 7: Normativní náklady pro bydlení v bytě na základě nájemní smlouvy ........ 22 Tabulka 8: Normativní náklady pro bydlení v družstevních nebo vlastních bytech ..... 22 Tabulka 9: Výše příspěvku při převzetí dítěte............................................................. 27 Tabulka 10: Vývoj výplat některých dávek v letech 2005 až 2010 .............................. 31 Tabulka 11: Přehled vývoje částek životního minima v letech 1997 až 2006 .............. 39 Tabulka 12: Přehled vývoje částek životního minima v letech 2007 až 2012 .............. 39 Tabulka 13: Přehled příjmů paní P ............................................................................. 41 Tabulka 14: Souhrn dávek ......................................................................................... 43 Tabulka 15: Celkové příjmy po 1. 1. 2012.................................................................. 43 Tabulka 16: Struktura čistých peněžních výdajů jednotlivých typů ............................. 44 Tabulka 17: Přehled příjmů paní A a její rodiny ......................................................... 45 Tabulka 18: Souhrn dávek ......................................................................................... 47 Tabulka 19: Celkové příjmy po 1. 1. 2012.................................................................. 47 Tabulka 20: Struktura čistých peněžních výdajů jednotlivých typů ............................. 47

53

17 Seznam obrázků Obrázek 1: Vývoj přídavků na dítě ............................................................................. 32 Obrázek 2: Vývoj sociálního příplatku ....................................................................... 33 Obrázek 3: Vývoj příspěvku na bydlení ..................................................................... 34 Obrázek 4: Vývoj rodičovského příspěvku ................................................................. 35 Obrázek 5: Vývoj dávek pěstounské péče .................................................................. 36 Obrázek 6: Vývoj porodného ..................................................................................... 37 Obrázek 7: Vývoj pohřebného.................................................................................... 38

54

18 Seznam příloh Žádost o přídavek na dítě Žádost o rodičovský příspěvek Žádost o příspěvek na bydlení Doklad o výši čtvrtletního příjmu Potvrzení o vedení na Úřadu práce

55