Dávky sociální péče pro osoby těžce zdravotně postižené

Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s. r. o.

Dávky sociální péče pro osoby těžce zdravotně postižené Sociální práce

Vedoucí práce: Mgr. Jitka Havlíčková

Vypracovala: Jindřiška Berkovcová

Čelákovice 2010

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně citovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.

V Blovicích, 2010-04-21

2

Poděkování Ráda bych poděkovala paní Mgr. Jitce Havlíčkové za svědomité vedení při zpracování absolventské práce, za její všestrannou pomoc, cenné rady a podnětné připomínky. Dále bych chtěla poděkovat pracovnicím Městského úřadu Blovice, odboru sociálních věcí a zdravotnictví za vstřícnou pomoc, poskytnutí podkladů a informací..

3

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 6 1

Cíle absolventské práce .......................................................................................... 7

2

Teoretická část ........................................................................................................ 8 Postavení tělesně a zdravotně postiženého člověka ve společnosti z hlediska

2.1

jejího vývoje .................................................................................................... 8 2.2

Základní pojmy ............................................................................................... 10

2.3

Typy postižení................................................................................................. 12

2.4

Socializace postiženého člověka..................................................................... 18

2.5

Psychologická problematika osob těžce zdravotně postižených .................... 18

2.6

Dávky sociální péče určené pro osoby těžce zdravotně postižené ................. 19 Vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním

2.6.1

zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení ............................................................................................. 20 2.6.1.1

Mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené občany................ 21

2.6.1.2

Jednorázové peněžité dávky ............................................................... 21

2.6.1.3

Opakující se peněžité dávky ............................................................... 28

2.6.1.4

Bezúročné půjčky ............................................................................... 29 Příspěvek na péči dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.... 30

2.6.2 2.6.2.1

Vymezení některých používaných pojmů........................................... 30

2.6.2.2

Podmínky nároku na příspěvek na péči .............................................. 31

2.6.2.3

Řízení o příspěvku na péči.................................................................. 36

2.6.2.4

Kontrola využívání příspěvku............................................................. 37 Sociální služby dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ....... 38

2.6.3 2.6.3.1

Druhy sociálních služeb a seznam zařízení v dosažitelnosti občanů ORP Blovice ....................................................................................... 40

3

4

Praktická část........................................................................................................ 49 3.1

Místo šetření ................................................................................................... 49

3.2

Metodika výzkumu ......................................................................................... 49

3.3

Fáze postupu při získávání informací ............................................................. 49

3.4

Závěry ze získaných informací ....................................................................... 51

Diskuse ................................................................................................................... 58

Závěr .............................................................................................................................. 61 4

Резюме ........................................................................................................................... 62 Bibliografie .................................................................................................................... 64 Seznam příloh................................................................................................................ 66 Přílohy

5

Úvod Stejně jako zdraví patří bohužel i nemoc a zdravotní postižení k životu člověka. V České republice žije přibližně 1 200 000 občanů se zdravotním postižením. Jsou to osoby s dlouhodobým fyzickým, duševním, mentálním nebo smyslovým postižením, které v souvislosti s různými překážkami může bránit jejich plnému a efektivnímu zapojení do společnosti na stejné úrovni s ostatními lidmi. Integrace do společnosti patří k základním podmínkám rozvoje osobnosti člověka a utváření kvality jeho života, je podmíněna mírou nezávislosti postiženého občana. Nejlepší cesta, jak takovému člověku poskytnout příležitost vést pokud možno „samostatný život“ bez závislosti na jiných, je především zaměřit se na podchycení a rozvíjení uchovaných schopností a ne poukazovat na zdravotní postižení. Je potřebné odstraňovat bariéry, které člověku v uplatnění jeho schopností brání. Ať už jsou to bariéry psychické nebo fyzické. Riziko zdravotního postižení v důsledku úrazu, nemoci nebo vrozené vady existuje u každého občana. Každý z nás se může kdykoliv ocitnout v roli zdravotně postižené osoby, stačí chvilka nepozornosti a úraz vyřadí člověka z jeho dosavadního života. Jindy přijde vážná nemoc nebo „pouze zestárneme“. Ze své zkušenosti vím, že lidé postiženi v průběhu života si na novou životní situaci zvykají hůře než lidé, kteří jsou postiženi již od narození nebo od útlého věku, ti jsou zvyklí denně překonávat úskalí svého stavu. Při výkonu svého povolání přicházím denně do kontaktu s výše uvedenými osobami nebo jejich blízkými a mnohdy se setkávám s jejich malou informovaností ohledně dávek sociální péče pro osoby těžce zdravotně postižené a možnostech jejich využití.

6

1 Cíle absolventské práce

Hlavní cíl •

Zpracovat metodiku dávek sociální péče pro osoby těžce zdravotně postižené s důrazem na příspěvek na péči.

Dílčí cíle •

Popsat jednotlivé dávky sociální péče určené pro osoby zdravotně postižené, možnosti jejich využití

a

vymezit cílovou skupinu uživatelů jednotlivých

dávek. •

Vypracovat přehled poskytovatelů sociálních služeb pro občany těžce zdravotně postižené správního obvodu obce s rozšířenou působností Blovice.

•

Zmapovat spektrum osob těžce zdravotně postižených, kterým je ve správním obvodu Blovice poskytován příspěvek na péči.

7

2 Teoretická část 2.1 Postavení tělesně a zdravotně postiženého člověka ve společnosti z hlediska jejího vývoje Vztah mezi společností a zdravotně postiženými jedinci se vyvíjel tak, jak se v různých etapách vyvíjela daná společnost, jaký byl její hodnotový systém a priority. V souvislosti s tím mluvíme nejčastěji o čtyřech vývojových stádiích a to stadiu represivním, stadiu segregace postižených, stadiu charitativní péče a stadiu humanitní péče. Represivní stadium zahrnuje období nejstaršího lidského společenství, kdy za to prvořadé a nejdůležitější bylo považováno

zachování rodu.

Z tohoto důvodu se

nemocných či jinak postižených jedinců daná společnost zbavovala a to téměř vždy násilnou fyzickou likvidací. Typickým příkladem je antické období, ve kterém byl krásný a zdravý člověk považován za ideál, společnost se proto zbavovala již dětí, které byly nedostatečně vyvinuté nebo tělesně postižené. Stadium segregace znamená

vyloučení nebo opuštění postižených členů

společnosti, což stejně nepřímo vedlo k úmrtí oslabeného jedince. Třetí stadium, stadium charitativní péče je založeno na náboženské filozofii, která postupně změnila postoj společnosti k lidem nemocným a postiženým. Křesťanství dalo základ pomoci slabším a potřebným lidem. V chorobincích, chudobincích a klášterech byla poskytována základní léčebná péče o postižené a nemocné a zároveň s tím, byla poskytována i jakási základní sociální péče. Stadium humanitní péče vychází ze základního práva každého jedince na život a respektování jeho důstojnosti. Již v počátku 20. století dochází k rozvoji ústavní péče o zdravotně postižené. Tato péče byla zpočátku zaměřena pouze na výchovnou a vzdělávací až později došlo k jejímu dalšímu rozvoji směřujícímu k začlenění zdravotně postižených osob do společnosti. Významnou osobností v tomto oboru byl např. prof. MUDr. Rudolf Jedlička, český chirurg a rentgenolog, který v roce 1913 založil ústav pro tělesně postiženou mládež v Praze na Vyšehradě. Zde uplatnil svoji teoretickou koncepci komplexní péče o tělesně postižené děti. Vedle léčebné, výchovné a vzdělávací péče zde byla postupně realizována i péče sociální, psychologická, technická a právní. Cílem komplexní péče o zdravotně postiženého jedince je snaha o jeho začlenění do běžného společenského života, tzv. socializaci a resocializaci. [RENOTIÉROVÁ, 2002]

8

Stadium humanitní péče prošlo od počátku 20. století do současnosti mnohými velkými změnami. Velký důraz je v dnešní době kladen na odstranění bariér, které s sebou zdravotní postižení přináší a vyrovnávání příležitostí. Cílem je vytvoření podmínek k co největší integraci všech zdravotně postižených osob. Tím, že je zdravotně postiženému člověku umožněno se dle jeho schopností co možná nejvíce zapojit do pracovního a společenského života, tím lépe pak zvládá ostatní životní úskalí. K tomuto účelu slouží vedle systému sociální péče také např. aktivní politika zaměstnanosti. Úřady práce zabezpečují těmto osobám např. pracovní rehabilitaci, můžou poskytnou příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa nebo na vytvoření a provoz chráněné pracovní dílny.

9

2.2 Základní pojmy Zdraví Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje zdraví jako „stav kompletní fyzické, mentální a sociální pohody, a nesestává se jen z absence nemoci nebo vady.“ Přestože toto je užitečná a přesná definice, dá se považovat za idealistickou a nerealistickou. Podle této definice WHO se dá klasifikovat

70–95 % lidí jako

nezdravých. [cs.wikipedia.org 9] Zdravotní postižení Pro účely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, se zdravotním postižením rozumí „tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou napomoci jiné osoby.“ [KRÁLOVÁ-RÁŽOVÁ, 2008] Zdravotní postižení je jakýkoliv deficit určité orgánové funkce a podle typu a závažnosti defektu může být důsledkem postižení i vznik psychické odchylky. Defekt (z lat. defektus – vada, nedostatek, porucha) lze chápat jako vadu, chybění, ztrátu, nedostatek v anatomické stavbě organismu a poruchy v jeho funkcích. Jedná se o poškození v oblasti integrity organizmu, což může být důsledkem poruchy, narušení v oblasti psychické, sociální, senzorické nebo somatické. Defekt je chápán zpravidla jako neupravitelný, nezvratný. [RENOTIÉROVÁ-LUDÍKOVÁ, 2002, s.18]

Defekty lze členit z několika hledisek Podle doby vzniku je dělíme : •

na vrozené, vzniklé v období prenatálním, perinatálním nebo raně postnatálním

•

později získané, vzniklé v průběhu života člověka

Podle charakteru členíme defekty na ty, které postihují celé orgány nebo jejich části. Tyto označujeme jako orgánové a příčinou vzniku těchto defektů může být vývojová vada, nemoc nebo úraz. Druhým typem defektů jsou defekty funkční, kdy dochází k poruše funkce jednotlivého orgánu nebo celého organismu bez poškození jeho tkáně.

10

Dalším typem členění defektů je podle jejich druhu a to na pohybové, zrakové, sluchové, řečové, mentální postižení, poruchy chování a vícenásobná postižení. Z hlediska intenzity rozlišujeme 3 stupně defektu. Pokud není narušen vztah jedince ke společnosti jedná se o lehký defekt. V případě, že už k takovému narušení došlo jde o středně těžký defekt a o velmi těžký defekt se jedná pokud došlo k velmi vážnému poškození sociálních vztahů.

Defektivita

Narušení společenských vztahů mezi postiženým jedincem a jeho společenským prostředím se projevuje defektivitou. Defektivita je dlouhodobý, ne však trvalý stav. Speciální výchovou a vzděláním je upravitelná nebo dokonce odstranitelná. Z hlediska typu defektu má své specifické znaky a ovlivňuje strukturu osobnosti. Defektivita je odrazem určité reakce společnosti na defekt (postižení) a proto nebývá přímo úměrná stupni a typu defektu. Ne každý člověk s defektem musí být postižen defektivitou. [RENOTIÉROVÁ-LUDÍKOVÁ, 2002]

Osoba těžce zdravotně postižená

Osoby se zdravotním postižením zahrnují osoby mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními. [www.kvalitavpraxi.cz 7] Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti se jedná se o fyzické osoby které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni (osoby s těžším zdravotním postižením), invalidními v prvním nebo druhém stupni nebo rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými (osoby zdravotně znevýhodněné). [www.kvalitavpraxi.cz 8]

11

2.3 Typy postižení Tělesné postižení Za tělesná postižení jsou nejčastěji považovány přetrvávající nebo trvalé nápadnosti, snížení pohybové schopnosti s trvalým nebo podstatným působením na kognitivní, emocionální a sociální výkony. Příčinou bývají změny na pohybovém aparátu týkající se kostí, kloubů a měkkých tkání. Vznikají na základě dědičnosti, nemocí nebo úrazem. [RENOTIÉROVÁ, 2002, s. 29] V návaznosti na to, jak tělesná postižení vznikají je nejčastěji dělíme na: •

vrozené

•

získané po úraze

•

získané po nemoci

Vrozená tělesná postižení vznikají již při vývoji zárodku během prvních týdnů těhotenství. Jejich nejčastější příčinou je dědičnost, ale můžou vzniknout i v důsledku infekčního onemocnění prodělané matkou v prvním období těhotenství nebo následkem užívání léků bez doporučení lékaře. Nelze opomenout ani vliv špatného stravování a nevhodného sociálního prostředí. Příčinou může být například i překotný porod nebo nedonošený plod. Mezi vrozené vývojové vady řadíme např. vrozené vady končetin, vady lebky, rozštěpy lebky, rozštěpy rtů, čelistí, patra nebo páteře. Na rozdíl od vrozených vývojových vad vzniká získané tělesné postižení v kterémkoliv období života. Jeho příčinou může být úraz nebo nemoc. Mezi nejzávažnější tělesná postižení po úraze řadím např. lehký, střední nebo těžký otřes mozku (komoce), zhmoždění mozku a zlomeniny obratlů. Příčinou těchto postižení bývají velmi často dopravní nehody, sportovní úrazy, pády z výšky nebo neuvážené skoky do vody. Tělesná postižení po nemoci jsou např. revmatická onemocnění. Všichni jedinci s tělesným postiženým vrozeným nebo získaným mají jedno společné a to je omezená mobilita nebo imobilita, což je stav kdy se člověk nesmí nebo nemůže pohybovat. V důsledku toho dochází ochabování svalstva, omezení tělesného vývoje a s tím souvisejícího smyslového a rozumového vývoje. Rozdíl mezi těmito dvěma skupinami tělesně postižených je v tom, že jedinec s později získaným postižením má možnost srovnání se stavem před vznikem postižení, vždy tento stav vnímá jako horší. Následkem toho dochází k většímu narušení psychiky, takový člověk je více

12

traumatizován, přestože oproti vrozeně postiženému jedinci jsou pro něho předešlé zkušenosti

výhodou

a vždy ku prospěchu v dalším období jeho života.

[RENOTIÉROVÁ, 2002]

Zrakové postižení Viděním rozumíme schopnost zrakově vnímat, rozlišovat a představovat si prostředí. Rozdělujeme jej na vidění centrální a periferní. Centrálním viděním vnímáme detaily a barvy, periferním vnímáme prostor a orientaci v něm. Vidění je velmi složitý proces jehož součástí je vedle oka a nervových drah také mozek, který všechny signály zpracovává na výsledný zrakový vjem. Zrakový orgán se skládá ze tří částí, receptoru (zevního oka), očního nervu (dráha spojující oko s centrem) a zrakového centra v mozku. V jakékoliv z těchto částí může dojít k poškození jehož důsledkem je snížení nebo úplná ztráta zrakových schopností. Funkčním důsledkem těchto poškození je zásah do běžného života. Do skupiny osob zrakově postižených nezařazuje osoby u nichž se jedná o zrakové postižení lehčího stupně kde k „normálnímu vidění“ postačí optická korekce dioptrickými brýlemi. Zrakově postižené můžeme dělit na slabozraké a nevidomé a na základě zjištění zrakové ostrosti a velikosti zorného pole je můžeme zařadit do jedné z 5 kategorií zrakového postižení. Kategorie 1 - střední slabozrakost Kategorie 2 - silná slabozrakost Kategorie 3 - těžce slabý zrak Kategorie 4 - praktická nevidomost Kategorie 5 - úplná nevidomost Pro ještě přesnější stanovení diagnózy je nutné hlubší vyšetření dalších zrakových funkcí jako je například schopnost rozlišování barev, kontrastní citlivost nebo schopnost sledovat předměty v pohybu a jiné. Zrakové postižení ovlivňuje stejně jako jiná postižení běžný život klienta. Pro možnou kompenzaci tohoto postižení je kromě lékaře nutná spolupráce s dalšími odborníky. Podle údajů Světové zdravotnické organizace je dnes na světě 45 miliónů nevidomých a toto číslo se v následujících 20 letech může až zdvojnásobit. [www.sons.cz 2]

13

Sluchové postižení Sluch je jedním z našich hlavních smyslů, je důležitou složkou dorozumívacího procesu, sluchem získáváme informace. Pro ztrátu sluchu je významným rizikovým faktorem věk. S přibývajícím věkem se zvyšuje sluchová ztráta, ale nelze jednoznačně říci, že poruchou sluchu trpí pouze starší lidé. Stejně jako u jiných vad, platí i u vad sluchových, že se rozdělují podle doby vzniku na vrozené a získané a stejně tak se mohou lišit stupněm závažnosti od lehkých přes středně těžké a těžké až po velmi těžké. Při klasifikaci sluchové ztráty se nejčastěji užívají

dva termíny. Je to

nedoslýchavost, tento termín označuje snížení sluchu od lehlé nedoslýchavosti až po velmi těžkou. Druhým termínem je hluchota, tím označujeme úplnou ztrátu sluchu. Zvláštní formou sluchového poškození je tinismus neboli ušní šelesty. Toto postižení se stále více vyskytuje u mladých lidí vystavených denně zvýšenému hluku. Podle místa postižení ve sluchovém systému se člení sluchové vady do dvou základních skupin. První skupinou je nedoslýchavost převodní, zde je původ sluchové ztráty ve zvukovodu nebo středním uchu a druhou skupinou je nedoslýchavost percepční, kdy je problém ve špatné funkci nervových vláken vnitřního ucha.

Dítě může být postiženo ještě

kombinovanou sluchovou vadu, která je kombinací z těchto dvou základních vad. Podle slyšení hovorové řeči a šepotu můžeme poruchy sluchu rozdělit na: •

lehkou nedoslýchavost - porozumění řeči ze vzdálenosti 4-6 m

•

středně těžkou nedoslýchavost - sluch pro šepot zachován mezi 4-2 m

•

těžkou nedoslýchavost - pokles sluchu pro šepot pod 1-2 m

•

velmi těžkou nedoslýchavost - pokles sluchu pro šepot pod 1 m

•

praktickou hluchotu - vyšetřovaný slyší zvuk, ale nerozumí slova

•

úplnou hluchotu - vyšetřovaný neslyší žádný zvuk. Při sluchové ztrátě se nejčastěji užívá korekce sluchadly a je velmi důležité, aby

sluchové postižení bylo diagnostikováno co nejdříve a to zejména u dětí. Sluch má u dětí nenahraditelný vliv na vývoj řeči a s tím spojený jejich sociální vývoj. Pokud sluchově postižené dítě začne užívat sluchadlo již před šestým měsícem věku je velmi pravděpodobné, že se u něho vyvine řeč obdobně jako u dítěte bez postižení.

14

V případě hluchoty nemůže jedinec vnímat mluvenou řeč a proto z hlediska získávání informací je zcela odkázán na vizuální způsob. Dle celosvětových statistik je na světě více než 500 milionů lidí s poruchou sluchu. Jako hlavní důvod je uváděno zvýšení okolního hluku. [www.widex.cz 6] Hluchoslepota Zvláštním typem postižení je hluchoslepota. Toto postižení je kombinací zrakové a sluchové vady a proto řadíme hluchoslepou mezi kombinovaná postižení. Stupeň zrakového a sluchového postižení určuje základní dělení osob postižených hluchoslepotou. Dělení je možné ze tří hledisek : •

podle aktuálního stupně zrakové a sluchové vady

•

podle dominance zrakové nebo sluchové vady

•

podle doby vzniku zrakové a sluchové vady

Osoba, která je alespoň slabozraká a nedoslýchavá je již osobou postiženou hluchoslepotou. Hluchoslepota je poškození dvou smyslů zároveň a proto je velmi omezena jejich možnost využití a zapojení ke vzájemné kompenzaci. Tato skutečnost má z hlediska výhovy a vzdělávání velký negativní vliv na běžný život člověka s hluchoslepotou a jeho zapojení společnosti. [www.braillnet.cz 3]

Duševní postižení

Duševní postižení zahrnuje zejména složku citovou. Rozumové schopnosti lidí s tímto postižením nebývají zasaženy. Člověk si zachovává svoje dovednosti a schopnosti, které však v období působení duševního postižení nemůže zcela využívat. Nejzávažnější duševní poruchou je schizofrenie. [www.fokustabor.cz 1] Schizofrenie je duševní choroba projevující se poruchou vnímání reality (dochází k rozdělení mezi realitou vnímanou a realitou samotnou), poruchou myšlení a poruchou emočního prožívání. Jejími hlavními příznaky jsou hlavně úzkost, halucinace a bludy. Pro vznik schizofrenie jsou předpokladem dědičné dispozice a její průběh může být různý. U jedince postiženého schizofrenií dochází k celkové změna

15

chování, což

představuje velkou zátěž zejména

pro jemu blízké osoby.

[VÁGNEROVÁ, 2000]

Mentální postižení

Mentální postižení neboli mentální retardace se projevuje nízkou úrovní rozumových schopností, nedostatečným rozvojem myšlení a omezenou schopností učení. Jde o vrozené a trvalé postižení rozumových schopností jehož příčinou je CNS. Dle kvantitativního hodnocení inteligence je hranicí mentální defektivity IQ 70. Kvalitativní hodnocení vychází z míry využitelnosti

zachované inteligence takto

postižených. [VÁGNEROVÁ, 2000] Dle klasifikace, kterou v roce 1992 schválila Světová zdravotnická organizace se dělí mentální retardace do těchto kategorií:

Lehká mentální retardace (IQ 50-69) •

u dospělých odpovídá mentálnímu věku 9-12 let

•

většina lehké mozkové retardace se diagnostikuje až ve věku školní docházky

•

jedinci jsou většinou schopni užívat řeč v každodenním životě, dosáhnout nezávislosti v péči o vlastní osobu jako je hygiena, oblékání, jídlo

•

vzdělávaní probíhá většinou ve školách praktických a je možná i integrace do běžné základní školy

•

k lehké mentální retardaci se mohou individuálně přidružit vývojové poruchy, autismus, tělesné postižení, epilepsie nebo poruchy chování

Středně těžká mentální retardace (IQ 35-49) •

u dospělých odpovídá mentálnímu věku 6-9 let

•

až do dospělosti je výrazně opožděn rozvoj chápání a užívání řeči

•

omezená je také schopnost postarat se sám o sebe

•

vzdělávání probíhá v základních školách speciálních a dále je možné vzdělávání ve škole praktické

•

jedinci jsou v dospělosti jen velmi málokdy schopni vést samostatný život 16

•

jedinci bývají fyzicky aktivní a mobilní se schopností komunikovat a navazovat kontakty

•

k středně těžké mentální retardaci se může přidat autismus, tělesná postižení, psychiatrická nemoc

Těžká mentální retardace (IQ 21-34) •

u dospělých odpovídá mentálnímu věku 3-9 let

•

u většiny jedinců je patrný značný stupeň poruchy motoriky

•

časté jsou tělesné vady

•

řeč je jednoduchá, je omezena na jednotlivá slova a někdy se nemusí vytvořit vůbec

•

vzdělávání je velmi omezené a probíhá v základní škole speciální

•

včasná, systematická a kvalifikovaná rehabilitační a vzdělávací péče přispívá k rozvoji motoriky, komunikativnosti, rozumových schopností a soběstačnosti

Hluboká mentální retardace (IQ nižší než 20) •

u dospělých odpovídá mentálnímu věku pod 3 roky

•

většina osob je imobilní nebo v pohybu velmi omezená

•

jedinci bývají inkontinentní (neschopni udržet moč)

•

komunikace je pouze primitivní, neverbální

•

typické jsou stereotypní pohyby např. kývavé pohyby

•

nepoznávají okolí

•

časté je sebepoškozováním mají snížený práh citlivosti

•

potřeba stálé péče, jedinci nejsou schopni se o sebe postarat

•

IQ nelze změřit, jeho hodnota je odhadována pod 20 [cs.wikipedia.org 4]

Specifickou kategorií mentálního postižení je pseudooligrofenie, jejíž příčinou není poškození CNS, ale nedostatek přiměřených podnětů z okolí v důsledku zanedbávání.

17

Není to tedy postižení vrozené, ale získané, které lze za určitých podmínek zlepšit.[VÁGNEROVÁ, 2000] Lidé postižení mentální retardací jsou více či méně závislí na svém okolí, na společnosti. Někteří z nich jsou za určitých podmínek a asistence schopni společenskému kontaktu, mohou např. vést vlastní domácnost v některých z forem chráněného bydlení nebo pracovat v chráněných dílnách.

2.4 Socializace postiženého člověka Socializace, začlenění člověka do společnosti je důležitá nejen pro člověka zdravého, ale i postiženého. Každý jedinec má své biologické, psychologické a sociální potřeby. Mezi ty biologické patří např. potřeba příjmu potravy nebo potřeba aktivity. Potřeby psychologické se vyznačují např. potřebou tvořivé činnosti, potřebou něco poznávat a zdokonalovat se. Mezi potřeby sociální řadíme např. potřebu někam patřit, být členem skupiny, potřebu spolupráce. Potřeby člověka postiženého mají velmi často svůj specifický charakter, ale jejich uspokojení by nemělo být

zamezeno existencí defektu. Míra socializace je

podmíněna schopností každého postiženého jedince začlenit se do pracovního a společenského prostředí. V případě jedince, který byl z důvodu svého získaného postižení vyčleněn z takového prostředí se proces jeho opětovného začlenění do společnosti nazývá resocializace. Socializace (event.. resocializace) je dynamický proces, který se během života postiženého člověka mění tak, jak mění jeho zdravotní stav a schopnosti vzhledem k pracovnímu a společenskému uplatnění. Nejvyšším stupněm socializace postiženého člověka je integrace, což znamená plné, bezproblémové začlenění člověka, který se vyrovnal se svým defektem do majoritní společnosti zdravých lidí. Opakem integrace je segregace, což je stav kdy postižený člověk žije vyčleněn ze společnosti nepostižených lidí. [RENOTIÉROVÁ-LUDÍKOVÁ, 2002]

2.5 Psychologická problematika osob těžce zdravotně postižených Psychologické problémy jakož to jeden z důsledků postižení mohou být odlišné podle druhu defektu, jeho závažnosti a míře psychické odolnosti postiženého jedince.

18

Zároveň zde působí vliv vnějšího prostředí, které v případě člověka s defektem působí jinak než za normálních okolností. Defekt orgánu nebo orgánové funkce ovlivňuje celou osobnost postižného a vytváří specifickou sociální situaci. Vnější a vnitřní faktory se navzájem ovlivňují a prolínají. Psychika postiženého jedince je tedy závislá jak na něm samotném tak na prostředí, v němž žije. Jedním z velkých problémů týkající se vnějších faktorů je fakt, že vztah majoritní společnosti k postiženým lidem je často v důsledku neinformovanosti provázen předsudky. [VÁGNEROVÁ, 2000]

2.6 Dávky sociální péče určené pro osoby těžce zdravotně postižené Veškeré níže uvedené informace týkající se dávek sociální péče určené pro osoby těžce zdravotně postižené a poskytované dle vyhl. č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení jsem čerpala z knihy „Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče pro osoby těžce zdravotně postižené“ autorek Naděždy Břeské a Lucie Vránové. Dávky sociální péče jsou poskytovány zdravotně postiženým občanům ze systému sociální péče. Cílem této pomoci je přispět ke zmírnění nebo úplnému odstranění bariér, které s sebou zdravotní postižení přináší, tak aby se postižený jedinec mohl co nejvíce začlenit do společenského a pracovního prostředí.

Dle nároku na přiznání dělíme dávky sociální péče na: •

nárokové (obligatorní)

•

nenárokové (fakultativní)

a dle výplaty na : •

jednorázové

• opakované

19

2.6.1 Vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení Dle zákona č. 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení se občanům těžce zdravotně postiženým, zejména nevidomým a občanům s těžkým postižením pohybového nebo nosného ústrojí poskytují věcné dávky, peněžité dávky a bezúročné půjčky k překonání obtíží vyplývajících z jejich postižení. Občanům s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které podstatně omezuje jejich pohybovou nebo orientační schopnost, se poskytují podle druhu a stupně postižení mimořádné výhody. Přiznáním mimořádných výhod se občanovi s těžkým zdravotním postižením přiznává určitý status, který má význam i v jiných oblastech mimo systém sociální péče. Zdravotní stav občana posuzují příslušné okresní správy sociálního zabezpečení na základě žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který vede řízení a pro jehož účely je posudek žádán, např. řízení o přiznání mimořádných výhod, řízení o některé z dávek sociální péče dle vyhlášky č. 182/1991 Sb. , kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení (dále jen „vyhl. č. 182/1991 Sb.“). Dle vyhl. č. 182/1991 Sb. poskytují obce s rozšířenou působností mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižné občany a tyto dávky: •

jednorázové příspěvky na opatřeních zvláštních pomůcek

•

příspěvek na úpravu bytu

•

příspěvek na zakoupení, na celkovou opravu motorového vozidla a zvláštní úpravu motorového vozidla

•

příspěvek na provoz motorového vozidla

•

příspěvek na individuální dopravu

Pověřené obecní úřady rozhodují o poskytování : •

příspěvku na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže

•

příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanů

20

2.6.1.1 Mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené občany Občanům starším jednoho roku s těžkým zdravotním postižením, které je uvedeno v příloze č. 2 vyhl.č. 182/1991 Sb. (viz. příloha č.1) a které podstatně omezuje jejich pohybovou nebo orientační schopnost, se podle druhu a stupně postižení poskytují mimořádné výhody I., II. nebo III. stupně podle přílohy č. 3, která je součástí výše uvedené vyhlášky (viz. příloha č.2).

2.6.1.2 Jednorázové peněžité dávky Jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek Občanům těžce zdravotně postiženým lze poskytovat peněžité příspěvky na opatření pomůcek, které potřebují k odstranění, zmírnění nebo překonání následků svých postižení. Příspěvek se neposkytuje v případě, že potřebnou pomůcku propůjčuje nebo plně hradí příslušná zdravotní pojišťovna; pokud příslušná zdravotní pojišťovna hradí potřebnou pomůcku částečně, přihlédne se při stanovení výše příspěvku k této skutečnosti. Tělesně postiženým občanům lze poskytovat příspěvky na pomůcky, které umožňují sebeobsluhu, samostatný pohyb nebo zachování zdravotního stavu, popřípadě na pomůcky na přípravu a realizaci pracovního uplatnění. Zrakově postiženým občanům lze poskytovat příspěvky na pomůcky, které jim umožňují získávat informace nebo styk s okolím prostřednictvím hmatových nebo sluchových vjemů nebo prostřednictvím zbytků zraku, popřípadě na pomůcky na přípravu a realizaci pracovního uplatnění. Sluchově postiženým občanům lze poskytovat příspěvky na pomůcky, které kompenzují ztrátu sluchu a přispívají k sociální adaptaci a jsou nezbytné ke styku s okolím. Příspěvky lze poskytnout na opatření zvláštních pomůcek uvedených v příloze č. 4, vyhl. č.182/1991 Sb.(viz. příloha č. 3). Na úhradu nákladů spojených se zácvikem pro používání pomůcek lze poskytnout příspěvek v plné výši prokázaných nákladů. Potřebuje-li občan k překonání následků těžkého zdravotního postižení rehabilitační nebo kompenzační pomůcku, která není uvedena v příloze č. 4, vyhl. č. 182/1991 Sb.,

21

lze mu poskytnout příspěvek na opatření srovnatelné pomůcky ve stejné výši jako je příspěvek stanovený v příloze č. 4, vyhl. č. 182/1991 Sb. Příspěvek na opatření zvláštních pomůcek se poskytuje ve výši, která umožňuje opatření pomůcky v základním provedení, čímž se rozumí takové provedení, které občanu plně vyhovuje a splňuje podmínky nejmenší ekonomické náročnosti. Příspěvek na opatření zvláštních pomůcek lze poskytnout, jen zaváže-li se žadatel písemně předem, že vrátí příspěvek nebo jeho poměrnou část v případě, že: •

zvláštní pomůcka, na jejíž opatření byl příspěvek poskytnut, přestane být před uplynutím 5 let ode dne vyplacení příspěvku jeho vlastnictvím

•

do 6 měsíců ode dne vyplacení nepoužije příspěvek na opatření zvláštní pomůcky, popřípadě použije jen část příspěvku.

Úplně nebo prakticky nevidomým občanům lze hradit výdaje spojené s výcvikem a odevzdáním vodícího psa až do výše obvyklých nákladů. Pro posouzení zdravotního stavu zda je občan těžce zdravotně postiženou osobou, která potřebuje

pomůcku, na kterou žádá příspěvek je nutné doporučení

ošetřujícího nebo odborného lékaře, zdravotní stav neposuzuje okresní správa sociálního zabezpečení.

Příspěvek na úpravu bytu Občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí omezujícími ve značném rozsahu jejich pohyblivost a občanům úplně nebo prakticky nevidomým se poskytuje příspěvek na úpravu bytu, který užívají k trvalému bydlení. Pro účely přiznání příspěvku na úpravu bytu se považují za těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí zdravotní postižení uvedená v příloze č. 5 písmenech a) až g) vyhl č. 182/1991 Sb.(viz. příloha č. 4). Za úpravy bytu se považuje zejména: •

úprava přístupu do domu, garáže, k výtahu včetně schodů, k oknům a na balkón

•

úprava povrchu podlahy, ovládacích prvků domovní a bytové elektroinstalace kuchyňské linky, popřípadě dalšího nábytku

•

rozšíření a úprava dveří

•

odstranění prahů

•

přizpůsobení koupelny a záchodu včetně vybavení vhodným sanitárním 22

zařízením

a lehce ovladatelnými bateriemi

•

instalace potřebné zvukové nebo světelné signalizace

•

zavedení vhodného vytápěn,

•

vybudování telefonního vedení

•

stavební úpravy spojené s instalací výtahu

Rozsah úprav se posuzuje se zřetelem na závažnost a druh zdravotního postižení občana. Výše příspěvku na úpravu bytu se určí se zřetelem na příjmy a majetkové poměry občana a jeho rodiny, a to až do výše 70 % prokázaných nákladů účtovaných fyzickými nebo právnickými osobami za materiál a práce spojené s nezbytnými výdaji, včetně projektových prací, nejvýše však ve výši : •

50 000 Kč nebo

•

100 000 Kč u příspěvku na stavební úpravy spojené s instalací výtahu, který je poskytován z toho důvodu, že nelze použít šikmou schodišťovou plošinu

Příspěvek na úpravu bytu je možno poskytnout i formou zálohy, nejvýše však ve výši 50 % předpokládané výše příspěvku. Závazek Příspěvek na úpravu bytu se poskytne jen tehdy, zaváže-li se žadatel písemně předem, že : •

příspěvek (zálohu) vyúčtuje do tří let od zahájení řízení

•

příspěvek nebo jeho poměrnou část vrátí v případě, že byt vymění, byt prodá nebo dojde-li k jiné změně užívacího nebo vlastnického práva k bytu před uplynutím deseti let od jeho poskytnutí

•

vrátí poměrnou část příspěvku v případě, že plánované úpravy se neuskuteční

v rozsahu podle schválené dokumentace a vyplacený příspěvek přesáhl 70 % skutečně vynaložených nákladů. Vrácení příspěvku nebo jeho poměrné části se nepožaduje, jestliže jeho výše nepřesáhla 5000 Kč nebo jestliže zemře občan nebo dítě, jehož rodiči byl poskytnut. Od vymáhání příspěvku je možno ve určitých případech upustit. 23

Příspěvek na úpravu bytu je možné poskytnout i rodičům nebo osobám, kterým bylo nezaopatřené dítě svěřeno do péče rozhodnutím příslušného orgánu, jde-li o nezaopatřené dítě starší tří let, které je: •

postiženo těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí

•

nebo je úplně nebo prakticky nevidomé

Příspěvek na instalaci potřebné zvukové nebo světelné signalizace se poskytne rovněž neslyšícím občanům a rodičům nebo osobám, kterým bylo dítě svěřeno do péče rozhodnutím příslušného orgánu, jde-li o neslyšící nezaopatřené dítě. Zdravotní stav je posuzován okresní správou sociálního zabezpečení.

Příspěvek na zakoupení nebo celkovou opravu motorového vozidla Příspěvek se poskytne občanu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, která je uvedena v příloze č. 5 písmenech a) až g), vyhl. č. 182/1991 Sb. (viz. příloha č. 4), který bude motorové vozidlo používat pro svou dopravu a který: •

není umístěn k celoročnímu pobytu v ústavu sociální péče, popřípadě ve zdravotnickém nebo obdobném zařízení

•

je odkázán na individuální dopravu

Žije-li v domácnosti více občanů, kteří splňují výše uvedené podmínky, poskytne se příspěvek na zakoupení motorového vozidla nebo příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla každému z nich. Příspěvek na zakoupení motorového vozidla nebo příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla se poskytne též rodiči nezaopatřeného dítěte, jde-li o dítě starší tří let : •

s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, která je uvedena v příloze č. 5 písmenech a) až g), vyhl. č. 182/1991 Sb.(viz. příloha č. 4)

•

úplně nebo prakticky nevidomé

•

mentálně postižené, jehož mentální postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany III. stupně

a rodič bude motorové vozidlo používat pro dopravu tohoto dítěte. Za rodiče se považuje pro účely těchto příspěvků též osoba, které bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Pokud je dítě umístěno k celoročnímu pobytu v ústavu sociální péče, popřípadě ve zdravotnickém nebo obdobném zařízení, je též podmínkou pro poskytnutí příspěvku, že rodič dítě 24

pravidelně navštěvuje. Příspěvek může být poskytnut jen jedné oprávněné osobě.

Výše příspěvku: •

na zakoupení motorového vozidla činí nejvýše 100 000 Kč

•

na celkovou opravu motorového vozidla činí nejvýše 60 000 Kč

Výše příspěvku se určí zejména s ohledem na majetkové poměry žadatele a osob považovaných podle zákona o důchodovém pojištění za osoby blízké, které s ním žijí v domácnosti. Příspěvek lze poskytnout opětovně nejdříve po uplynutí pěti let ode dne vyplacení předchozího příspěvku.

Příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla Příspěvek se poskytuje občanu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, která je uvedena v příloze č. 5, vyhl. č. 182/1991 Sb. (viz. příloha č. 4). Podmínkou pro poskytnutí tohoto příspěvku je, že žadatel sám řídí motorové vozidlo a pro své trvalé zdravotní postižení zvláštní úpravu motorového vozidla nezbytně potřebuje. Příspěvek se poskytne v plné výši ceny takovéto úpravy, není-li dále stanoveno jinak. Závazek Příspěvek na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla se poskytne, zaváže-li se žadatel písemně předem, že vrátí vyplacený příspěvek nebo jeho poměrnou část v případě, že : •

motorové vozidlo, na jehož zakoupení, opravu nebo zvláštní úpravu příspěvek použije, přestane být před uplynutím pěti let ode dne vyplacení příspěvku jeho vlastnictvím

•

motorové vozidlo přestane být před uplynutím pěti let ode dne vyplacení příspěvku používáno pro jeho dopravu nebo pro dopravu dítěte

•

do dvou měsíců ode dne zakoupení motorového vozidla nepřestane být vlastníkem

původního

motorového

vozidla,

s

výjimkou

jednostopého

motorového vozidla; za původní motorové vozidlo se nepovažuje motorové vozidlo, na jehož zakoupení nebo celkovou opravu je podána žádost o příspěvek •

do šesti měsíců ode dne vyplacení nepoužije příspěvek na zakoupení, opravu nebo úpravu motorového vozidla

25

Příspěvek nebo jeho poměrná část se nevymáhá v případě, že občan, kterému byl vyplacen, zemře do pěti let ode dne jeho vyplacení, nebo, jde-li o příspěvek vyplacený rodiči nezaopatřeného dítěte, když dítě přestalo splňovat podmínku nezaopatřenosti, avšak motorové vozidlo je nadále používáno pro jeho dopravu nebo když dítě zemřelo. Součet vyplacených příspěvků na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla nesmí v období deseti let po sobě jdoucích přesáhnout částku 200 000 Kč.

Příspěvek na provoz motorového vozidla Příspěvek na provoz motorového vozidla se poskytne na období kalendářního roku občanu, který je vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla : •

jehož zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany II. nebo III. stupně, s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, a který bude používat toto motorové vozidlo pro svou pravidelnou dopravu

•

který toto motorové vozidlo bude používat pro pravidelnou dopravu manžela (manželky), dítěte nebo jiné osoby blízké, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany II. stupně, s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, nebo III. stupně

•

který je rodičem nezaopatřeného dítěte, které je léčeno na klinice fakultní nemocnice pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosou, a to v době nezbytného léčení akutní fáze onemocnění v tomto zdravotnickém zařízení; za rodiče se považuje pro účely tohoto příspěvku též občan, kterému bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu

Podmínkou pro poskytnutí příspěvku je, že se předem zaváže, že vrátí poměrnou část vyplaceného příspěvku v případě, že přestane plnit podmínky pro přiznání příspěvku. Příspěvek nebo jeho poměrná část se nevrací v případě, že zemře občan, kterému byl vyplacen, nebo dítě, jehož rodičům byl vyplacen. Příspěvek lze z důvodu dopravy téže zdravotně postižené osoby poskytnout pouze jednomu vlastníku nebo provozovateli motorového vozidla, a to tomu, koho určí osoba, jež má být dopravována. Výše příspěvku činí pro občany, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání 26

mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany III. stupně, a pro rodiče dítěte, které je léčeno na klinice fakultní nemocnice pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosou, a to v době nezbytného léčení akutní fáze onemocnění v tomto zdravotnickém zařízení 4 200 Kč u jednostopého vozidla a 9 900 Kč u ostatních vozidel a pro občany, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany II. stupně, 2 300 Kč u jednostopého vozidla a 6 000 Kč u ostatních vozidel. Pokud vlastník nebo provozovatel motorového vozidla splňuje podmínky pro poskytování více příspěvků, snižuje se výše druhého a každého dalšího příspěvku o 420 Kč u jednostopého vozidla a o 2 124 Kč u ostatních vozidel. Jsou-li splněny podmínky pro přiznání příspěvku na provoz motorového vozidla až v průběhu kalendářního roku, výše tohoto příspěvku činí poměrnou část z uvedených částek. Pro rok 2010 dochází na základě tzv. úsporného balíčku ke změně výše příspěvku na provoz motorového vozidla. Nová výše činí pro občany, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany III. stupně, 3 360 Kč u jednostopého vozidla a 7 920 Kč u ostatních vozidel a pro občany, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany II. stupně, 1 150 Kč u jednostopého vozidla a 3 000 Kč u ostatních vozidel. Pokud vlastník nebo provozovatel motorového vozidla splňuje podmínky pro poskytování více příspěvků, snižuje se výše druhého a každého dalšího příspěvku o 420 Kč u jednostopého vozidla a o 2 124 Kč u ostatních vozidel. Jsou-li splněny podmínky pro přiznání příspěvku na provoz motorového vozidla až v průběhu kalendářního roku, výše tohoto příspěvku činí poměrnou část z uvedených částek. Vlastníku nebo provozovateli motorového vozidla, který ze závažných důvodů ujede více než 9 000 km ( pro rok 2010 více než 7 000 km) za kalendářní rok, se výše příspěvku vyplaceného v tomto kalendářním roce zvýší •

o 400 Kč, jde-li o občany, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany III. stupně a pro rodiče dítěte, které je léčeno na klinice fakultní nemocnice pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosou, a to v době nezbytného léčení akutní fáze onemocnění v tomto zdravotnickém zařízení

•

o 200 Kč, jde-li o občany, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany II. stupně,

za každých dalších započatých 500 km. Za závažné důvody se považuje zejména 27

doprava do zaměstnání nebo zdravotnického zařízení a doprava dítěte do internátní školy nebo do ústavu sociální péče pro zdravotně postiženou mládež.

Příspěvek na individuální dopravu Příspěvek na individuální dopravu se poskytne na kalendářní rok : •

občanu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, která je uvedena v příloze č. 5 písmenech a) až g) vyhl. č. 182/1991 Sb.(viz. příloha č. 4)

•

občanu úplně nebo prakticky nevidomému

•

rodiči nezaopatřeného dítěte, které je léčeno na klinice fakultní nemocnice pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosou, a to v době nezbytného léčení akutní fáze onemocnění v tomto zdravotnickém zařízení; za rodiče se považuje pro účely tohoto příspěvku též občan, kterému bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu

Podmínkou pro poskytnutí příspěvku je, že výše uvedená osoba se pravidelně dopravuje a není vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla. Další podmínkou pro poskytnutí příspěvku je písemný závazek, že vrátí poměrnou část vyplaceného příspěvku v případě, že přestane plnit podmínky pro přiznání příspěvku na individuální dopravu. Příspěvek nebo jeho poměrná část se nevrací v případě, že zemře občan, kterému byl vyplacen, nebo dítě, jehož rodičům byl vyplacen. Výše příspěvku na individuální dopravu činí 6 500 Kč. Jsou-li splněny podmínky pro přiznání příspěvku až v průběhu kalendářního roku, výše tohoto příspěvku činí poměrnou část z uvedené částky. Příspěvek se vyplatí do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl příspěvek přiznán.

2.6.1.3 Opakující se peněžité dávky Příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže Občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí, které jsou uvedeny v příloze č. 5, vyhl. č. 182/1991 Sb.(viz. příloha č. 4) a občanům úplně nebo prakticky nevidomým, kteří užívají bezbariérový byt, poskytne pověřený obecní úřad opakující se peněžní příspěvek a to ve výši 400 Kč měsíčně. Občanům výše uvedeným může pověřený obecní úřad poskytovat příspěvek na úhradu za užívání garáže.Výše tohoto příspěvku může být až do výše 200 Kč měsíčně.

28

Příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům Úplně nebo prakticky nevidomému vlastníku vodícího psa může pověřený obecní úřad poskytnout příspěvek na krmivo pro tohoto psa. Výše příspěvku úplně nebo prakticky nevidomému vlastníku vodícího psa činí 800 Kč měsíčně.

2.6.1.4 Bezúročné půjčky Těžce zdravotně postiženému občanu, jemuž byl přiznán příspěvek na zakoupení motorového vozidla, lze poskytnout bezúročnou půjčku na zakoupení motorového vozidla až do výše 40 000 Kč za podmínky, že se zaváže splatit půjčku nejpozději do 5 let od jejího poskytnutí. Po právní moci rozhodnutí o půjčce příslušný úřad uzavře s občanem písemnou smlouvu obsahující ujednání o lhůtách splatnosti a výši splátek. Bez uzavření této smlouvy nelze půjčku poskytnout. [BŘESKÁ-VRÁNOVÁ, 2007]

29

2.6.2 Příspěvek na péči dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Uvedené informace jsem čerpala z knihy „Sociální služby a příspěvek na péči“ autorek Jarmily Králové a Evy Rážové. Příspěvek na péči je státní dávkou poskytovanou fyzické osobě, která se z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nachází v nepříznivé sociální situaci a při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti je závislá na pomoci jiné fyzické osoby. Účelem této dávky je umožnit osobě, aby si podle vlastního uvážení zajistila potřebnou pomoc, a to buď v rámci rodiny anebo prostřednictvím poskytovatele sociálních služeb formou poskytnutí některé ze sociální služeb, popřípadě prostřednictvím jiné fyzické nebo právnické osoby.

2.6.2.1 Vymezení některých používaných pojmů Nepříznivá sociální situace Tímto termínem se rozumí oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučení.

Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok, a který omezuje duševní, smyslové nebo fyzické schopnosti a má vliv na péči o vlastní osobu a soběstačnost.

Sociální služba Je činnost nebo soubor činností podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení.

30

2.6.2.2 Podmínky nároku na příspěvek na péči Nárok na příspěvek má osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti v rozsahu stanoveném stupněm závislosti, pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo jiná fyzická osoba nebo poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu, nárok na příspěvek má tato osoba i po dobu, po kterou je jí podle zvláštního právního předpisu, poskytována zdravotní péče formou ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu. Péčí o vlastní osobu se rozumí každodenní opakující se úkony týkající se zajištění a přijímání stravy, osobní hygieny, oblékání a pohybu. Soběstačností pak schopnost účastnit se sociálního života jako např. schopnost komunikace, schopnost uspořádání času, plánování života, nakupování nebo vaření. Jednotlivé úkony péče o vlastní osobu a soběstačnost jsou vymezeny v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a blíže specifikovány v příloze č.1 vyhlášky č. 505/2006 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Zároveň je u jednotlivých úkonů stanovena věková hranice pro jejich posuzování. Nárok na příspěvek nemá osoba mladší jednoho roku.

Pro účely stanovení stupně závislosti se při posuzování péče o vlastní osobu hodnotí schopnost zvládat tyto úkony : a) příprava stravy b) podávání, porcování stravy c) přijímání stravy, dodržování pitného režimu d) mytí těla e) koupání nebo sprchování f) péče o ústa, vlasy, nehty, holení g) výkon fyziologické potřeby včetně hygieny, h) vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh i) sezení, schopnost vydržet v poloze v sedě

31

j) stání, schopnost vydržet stát k) přemisťování předmětů denní potřeby l) chůze po rovině m) chůze po schodech nahoru a dolů n) výběr oblečení, rozpoznání jeho správného vrstvení o) oblékání, svlékání, obouvání, zouvání p) orientace v přirozeném prostředí q) provedení si jednoduchého ošetření r) dodržování léčebného režimu

Pro účely stanovení stupně závislosti se při posuzování soběstačnosti hodnotí schopnost zvládat tyto úkony : a) komunikace slovní, písemná, neverbální b) orientace vůči jiným fyzickým osobám, v čase a mimo přirozené prostředí c) nakládání s penězi nebo jinými cennostmi d) obstarávání osobních záležitostí e) uspořádání času, plánování života f) zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku g) obstarávání si potravin a běžných předmětů (nakupování) h) vaření, ohřívání jednoduchého jídla i) mytí nádobí j) běžný úklid v domácnosti k) péče o prádlo l) přepírání drobného prádla m) péče o lůžko n) obsluha běžných domácích spotřebičů

32

o) manipulace s kohouty a vypínači p) manipulace se zámky, otevírání, zavírání oken a dveří q) udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady r) další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti

Osoba se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve čtyřech stupních : a) I stupni (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 4 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti b) II stupni (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 18 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 10 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti c) III stupni (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 24 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 15 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti d) IV stupni (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 30 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 20 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti

Výše příspěvku za kalendářní měsíc dle věku klienta Stupeň závislosti

Pro osoby do 18 let

Pro osoby starší 18 let

I. stupeň (lehlá závislost)

3 000 Kč

2 000 Kč

II. stupeň (středně těžká závislost)

5 000 Kč

4 000 Kč

III. stupeň (těžká závislost)

9 000 Kč

8 000 Kč

IV. stupeň (úplná závislost) [vlastní]

12 000 Kč

12 000 Kč

33

Nárok na příspěvek a jeho výplatu •

nárok na výplatu příspěvku vzniká podáním žádosti o přiznání příspěvku, na který vznikl nárok, není-li řízení o jeho přiznání zahájeno z moci úřední

•

příspěvek může být přiznán a vyplácen nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o přiznání příspěvku

•

splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na příspěvek jen po část kalendářního měsíce, náleží příspěvek ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc.

Výplata příspěvku •

příspěvek vyplácí obecní úřad obce s rozšířenou působností, který je příslušný k rozhodnutí o příspěvku

•

příspěvek se vyplácí měsíčně, a to v kalendářním měsíci, za který náleží

•

příspěvek se vyplácí v české měně, buď: o v hotovosti o na účet u banky nebo u spořitelního nebo úvěrního družstva určený příjemcem příspěvku

Povinnosti žadatele o příspěvek a oprávněné osoby jejichž zdravotní stav je třeba posoudit pro stanovení stupně závislosti •

podrobit se sociálnímu šetření

•

podrobit se vyšetření zdravotního stavu lékařem okresní správy sociálního zabezpečení,

popřípadě

lékařem

určeným

Českou

správou

sociálního

zabezpečení, podrobit se vyšetření zdravotního stavu ve zdravotnickém zařízení určeném okresní správou sociálního zabezpečení anebo jinému odbornému vyšetření, předložit určenému zdravotnickému zařízení lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které jim byly vydány, sdělit a doložit další údaje, které jsou významné pro vypracování posudku, poskytnout i další součinnost, která je potřebná k vypracování posudku a to ve lhůtě, kterou okresní správa sociálního zabezpečení určí •

osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu a dát písemný souhlas k ověření těchto skutečností

•

písemně ve lhůtě do 8 dnů ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností změny ve skutečnostech, které byly uvedeny v žádosti

34

o příspěvek, a změny rozhodné pro průběh řízení

Povinnosti příjemce příspěvku - osoby, které byl příspěvek již přiznán •

písemně ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu

•

na výzvu příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li obecní úřad obce s rozšířenou působností lhůtu delší

•

písemně ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností změny týkající se zajištění pomoci, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy tato změna nastala; tuto povinnost plní příjemce příspěvku na tiskopisu předepsaném ministerstvem, jehož součástí je písemný souhlas osoby blízké anebo jiné fyzické osoby nebo právnické osoby s poskytováním pomoci oprávněné osobě

•

využívat příspěvek na zajištění potřebné pomoci osobou blízkou nebo jinou fyzickou osobou uvedenou nebo poskytovatelem sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb, anebo speciálním lůžkovým zdravotnickým zařízením hospicového typu

Povinnosti osoby blízké nebo jiné fyzické osoby •

osoba blízká nebo jiná fyzická osoba, která poskytuje oprávněné osobě pomoc, je povinna písemně ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností přijetí oprávněné osoby do ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu a propuštění z tohoto zařízení, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala, pokud tuto povinnost nemůže splnit příjemce příspěvku

•

tuto povinnost má i zařízení sociálních služeb, jestliže poskytuje oprávněné osobě pobytové sociální služby

35

2.6.2.3 Řízení o příspěvku na péči V řízení o příspěvku na péči se postupuje podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád a dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který dále stanoví některé odchylky od ustanovení správního řádu. K rozhodování o výše uvedeném příspěvku je věcně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností a místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností podle místa trvalého bydliště žadatele o příspěvek, popřípadě místa pobytu na území České republiky podle druhu pobytu, je-li žadatelem o příspěvek cizinec. Řízení ve věci přiznání příspěvku na péči se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem. V případě pokud není osoba schopna jednat samostatně a nemá zástupce, zahajuje se řízení o příspěvku z moci úřední. Je-li nezletilá osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné fyzické osoby, zastupuje ji v řízení o příspěvku tato fyzická osoba. Osobě, která není schopna vzhledem ke svému zdravotnímu stavu jednat samostatně a nemá zástupce, ustanoví obecní úřad obce s rozšířenou působností pro řízení o příspěvku opatrovníka a to na základě lékařského posudku ošetřujícího lékaře.

Podklady pro rozhodnutí o příspěvku na péči: •

sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí z hlediska péče o vlastní osobu a soběstačnosti podle stanovených úkonů, sociální šetření provádí sociální pracovník

•

po provedeném sociálním šetření vyhotovuje sociální pracovník písemný záznam, který na požádání předkládá posuzované osobě

•

obecní úřad obce s rozšířenou působností zašle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení žádost o posouzení stupně závislosti osoby; součástí této žádosti je písemný záznam o sociálním šetření a kopie žádosti osoby o příspěvek

•

při posuzování stupně závislosti osoby vychází okresní správa sociálního zabezpečení ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem ošetřujícího lékaře, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře

•

okresní správa sociálního zabezpečení sdělí příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností výsledek posouzení stupně závislosti osoby s uvedením

36

úkonů, které osoba není schopna zvládat, toto posouzení je součástí rozhodnutí o přiznání či zamítnutí příspěvku, které obdrží žadatel •

obecní úřad obce s rozšířenou působností provádí sociální šetření také, pokud o to okresní správa sociálního zabezpečení požádá v případech, kdy provádí kontrolu původního posouzení zdravotního stavu osoby

2.6.2.4 Kontrola využívání příspěvku Obecní úřad obce s rozšířenou působností, který rozhodl o přiznání příspěvku kontroluje, zda příjemce příspěvku využívá příspěvek na zajištění potřebné pomoci a zda tato pomoc je poskytována v rozsahu odpovídajícím stanovenému stupni závislosti. Na provádění kontroly využívání příspěvku se nevztahuje zákon o státní kontrole.

37

2.6.3 Sociální služby dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Sociální služby jsou specializované činnosti, které mají pomoci řešit člověku jeho nepříznivou sociální situaci. Jejich cílem je pomoc a podpora při sociálním začlenění a ochrana před sociálním vyloučení. To znamená pomoci člověku zapojit se do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný, přičemž musí být zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod a zachována lidská důstojnost.

Dle formy poskytování dělíme služby na: •

pobytové

•

ambulantní

•

terénní

Pobytové sociální služby jsou služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb, ambulantní jsou poskytovány v zařízení sociálních služeb, ale jejich součástí není ubytování, osoba musí za službou docházet a terénní služby jsou poskytovány v přirozeném sociálním prostředí.

Sociální služby lze podle zaměření rozdělit do 3 základních skupin: a) sociální poradenství •

základní sociální poradenství

•

odborné sociální poradenství

b) služby sociální péče c) služby sociální prevence Každý druh sociální služby uvedené v zákoně č.

108/20096 Sb., o sociálních

službách, je vymezen souborem základních činností. Jednotlivé základní činnosti se dále dělí na úkony jejichž rozsah a zaměření je upraveno v prováděcí vyhlášce č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Základní činnosti jsou nedílnou součástí každé dané služby a poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni vždy tyto základní činnosti zajistit. Jednotliví poskytovatelé mohou ještě kromě základních činností, zajišťovat také další, fakultativní činnosti. Příkladem fakultativní činnosti v pobytových zařízeních může být např.

38

nabídka pedikúry nebo manikúry

Přehled základních činností při poskytování sociálních služeb •

pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu

•

pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu

•

poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy

•

poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování

•

pomoc při zajištění chodu domácnosti

•

výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti

•

sociální poradenství

•

zprostředkování kontaktu se společenským prostředím

•

sociálně terapeutické činnosti

•

pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí

•

telefonická krizová pomoc

•

nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění

•

podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností

Úhrada nákladů za sociální služby Sociální služby se poskytují podle zákona o sociálních službách osobám: •

bez úhrady nákladů

•

za částečnou úhradu nákladů

•

za plnou úhradu nákladů.

Úhradu nákladů za poskytování sociálních služeb hradí osoba ve výši sjednané ve smlouvě uzavřené s poskytovatelem služby. Poskytovatel sociální služby se může

39

dohodnout na spoluúčasti na úhradě nákladů s osobou blízkou osobě, které je sociální služba poskytována, popřípadě s jinou fyzickou osobou nebo s právnickou osobou, pokud osoba, které je sociální služba poskytována, nemá vlastní příjem nebo její příjem nepostačuje na úhradu nákladů.[KRÁLOVÁ-RÁŽOVÁ, 2008]

2.6.3.1 Druhy sociálních služeb a seznam zařízení v dosažitelnosti občanů ORP Blovice Tato část práce je zaměřena na popis jednotlivých sociálních služeb určených pro osoby těžce zdravotně postižené. Zároveň s tím je zde vypracován přehled zařízeních poskytujících tyto služby v dosažitelnosti občanů správního obvodu obce s rozšířenou působností Blovice. Veškeré informace jsem opět čerpala z knihy autorek Jarmily Králové a Evy Rážové „Sociální služby a příspěvek na péči “ a z veřejné části registru poskytovatelů sociálních služeb uvedeného v elektronické podobě na internetových

stránkách MPSV. Vzhledem k rozsáhlosti materiálu jsou praktické

informace týkající se poskytovatelů sociálních služeb uvedeny v přílohách. Základní sociální poradenství Základní sociální poradenství poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb, poskytovatelé sociálních služeb jsou vždy povinni tuto činnost zajistit.

Odborné sociální poradenství Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí; zahrnuje též sociální práci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Součástí odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek.

Služba obsahuje tyto základní činnosti: o zprostředkování kontaktu se společenským prostředím

40

o

sociálně terapeutické činnosti

o pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí

Přehled zařízení (viz příloha č. 6) : Centrum pro zdravotně postižené Plzeňského kraje, Koterovská 134, Plzeň Krajské poradenské a servisní středisko Českého klubu nedoslýchavých HELP, Tomanova 2/5, Plzeň „Porozumění“ – Sdružení nevidomých a slabozrakých ČR Plzeň, Dlouhá 4, Plzeň Poradenské centrum Ledovec, Mozartova 1, Plzeň Poradna pro uživatele sociálních služeb, Koterovská 134, Plzeň Poradna unie neslyšících, Tomanova 3, Plzeň Odborné sociální poradenství, Tylova 1, Plzeň SNN v ČR, Spolek neslyšících Plzeň, Tylova 14, Plzeň Svaz postižených civilizačními chorobami v ČR, o.s.– Plzeň, Koperníkova 15, Plzeň Tyflocentrum Plzeň, o.p.s, Tomanova 5, Plzeň

Osobní asistence Osobní asistence je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje bez časového omezení, v přirozeném sociálním prostředí osob a při činnostech, které osoba potřebuje. Služba obsahuje zejména tyto základní činnosti: o pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu o pomoc při osobní hygieně o pomoc při zajištění stravy o pomoc při zajištění chodu domácnosti o výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti o zprostředkování kontaktu se společenským prostředím o pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí 41

Přehled zařízení (viz příloha č.7) : Osobní asistence Plzeň, Kaznějovská 43, Plzeň

Pečovatelská služba Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb vyjmenované úkony.

Služba podle obsahuje tyto základní činnosti: o pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu o pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu o poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy o pomoc při zajištění chodu domácnosti o zprostředkování kontaktu se společenským prostředím Přehled zařízení (viz příloha č.8) : CHPS DCHP Blovice, Spálené Poříčí, 5. května 633, Blovice

Tísňová péče Tísňová péče je terénní služba, kterou se poskytuje nepřetržitá distanční hlasová a elektronická komunikace s osobami vystavenými stálému vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života v případě náhlého zhoršení jejich zdravotního stavu nebo schopností.

Služba podle obsahuje tyto základní činnosti: o poskytnutí nebo zprostředkování neodkladné pomoci při krizové situaci o sociálně terapeutické činnosti o zprostředkování kontaktu se společenským prostředím o pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí

42

Přehled zařízení (viz příloha č.9) : Tísňová péče, Polední 11, Plzeň Průvodcovské a předčitatelské služby Průvodcovské a předčitatelské služby jsou terénní nebo ambulantní služby poskytované osobám, jejichž schopnosti jsou sníženy z důvodu věku nebo zdravotního postižení v oblasti orientace nebo komunikace, a napomáhá jim osobně si vyřídit vlastní záležitosti. Služby mohou být poskytovány též jako součást jiných služeb. Služba podle obsahuje tyto základní činnosti: o zprostředkování kontaktu se společenským prostředím o pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí Přehled zařízení (viz příloha č.10) : Plzeňská unie neslyšících, Tomanova 3, Plzeň Tyflocentrum Plzeň, o.p.s, Tomanova 5, Plzeň Podpora samostatného bydlení Podpora samostatného bydlení je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby.

Služba obsahuje tyto základní činnosti:

o pomoc při zajištění chodu domácnosti o výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti o zprostředkování kontaktu se společenským prostředím o sociálně terapeutické činnosti o pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí Tato služba není poskytována v celém Plzeňském kraji.

43

Odlehčovací služby Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí; cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek. Služba obsahuje tyto základní činnosti: o pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu o pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu o poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy o poskytnutí ubytování v případě pobytové služby o zprostředkování kontaktu se společenským prostředím o sociálně terapeutické činnosti o pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí o výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti Přehled zařízení (viz příloha č.11) : Hospic sv. Lazara, Sladkovského 66, Plzeň Odlehčovací péče Radost, Merklín 194, Merklín u Přeštic

Centra denních služeb V centrech denních služeb se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba podle obsahuje tyto základní činnosti: o pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu o poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy o výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti o zprostředkování kontaktu se společenským prostředím

44

o sociálně terapeutické činnosti o pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí Přehled zařízení (viz příloha č.12) : Centrum denních služeb, Kostelní 9, Merklín u Přeštic

Denní stacionáře V denních stacionářích se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: o pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu o pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu o poskytnutí stravy o výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti o zprostředkování kontaktu se společenským prostředím o sociálně terapeutické činnosti o pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí Přehled zařízení (viz příloha č.13) : Centrum denních služeb, Karlovická 35, Plzeň Denní stacionář „Jitřenka“, Zábělská 43, Plzeň Stacionář pro staré a zdravotně postižené občany Plzeň, Polední 11, Plzeň Denní stacionář Exodus, Hlavanova 12, Plzeň Denní stacionář Pohodička, Dělostřelců 4, Rokycany Denní stacionář Soběkury, Soběkury 43 Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež Zbůch, Zbůch 347 Terapeutické centrum Ledovec, Ledce u Plzně

45

Týdenní stacionáře V týdenních stacionářích se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: o poskytnutí ubytování o poskytnutí stravy o pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu o pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu o výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti o zprostředkování kontaktu se společenským prostředím o sociálně terapeutické činnosti o pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Přehled zařízení (viz příloha č.14) : Stacionář pro staré a zdravotně postižené občany Plzeň, Polední 11, Plzeň Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež Zbůch, Zbůch 347 Domovy pro osoby se zdravotním postižením V domovech pro osoby se zdravotním postižením se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.

Služba obsahuje tyto základní činnosti: o poskytnutí ubytování o poskytnutí stravy o pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu

46

o pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu o výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti o zprostředkování kontaktu se společenským prostředím o sociálně terapeutické činnosti o pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí

Přehled zařízení (viz příloha č.15) : Domov pro osoby se zdravotním postižením Radost, Merklín 194 Domov pro osoby se zdravotním postižením, Újezdec 14, Klatovy Ústav sociální péče Liblín, příspěvková organizace, Liblín 1 Domov pro osoby se zdravotním postižením „Nováček“, Rabštejnská 29, Plzeň Domov pro osoby se zdravotním postižením Stod, 28. října 377, Stod Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež Zbůch, Zbůch 347

Domovy se zvláštním režimem V domovech se zvláštním režimem se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. Služba obsahuje tyto základní činnosti: o poskytnutí ubytování o poskytnutí stravy o pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu o pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu o zprostředkování kontaktu se společenským prostředím o sociálně terapeutické činnosti 47

o aktivizační činnosti o pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí

Přehled zařízení (viz příloha č.16) : Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, Skořická 314, Mirošov Domov se zvláštním režimem „Sněženka“, Klatovská 145, lzeň Domov se zvláštním režimem „Petrklíč“, Západní 7, Plzeň Domov se zvláštním režimem „ Čtyřlístek“, Kotíkovská 15, Plzeň

Chráněné bydlení Chráněné bydlení je pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení. Služba obsahuje tyto základní činnosti: o poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy o poskytnutí ubytování o pomoc při zajištění chodu domácnosti o výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti o zprostředkování kontaktu se společenským prostředím o sociálně terapeutické činnosti o pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí

Přehled zařízení (viz příloha č.17) : Můj 1 + 0 chráněné a podporované bydlení, Prokopova 17, Plzeň [KRÁLOVÁ-RÁŽOVÁ, 2008] [www.iregistr.mpsv.cz 10]

48

3 Praktická část 3.1 Místo šetření Pro dotazníkové šetření jsem si vybrala celé správní území obecního úřadu obce s rozšířenou působností Blovice. Město Blovice leží v údolí řeky Úslavy, asi 20 km jižně od krajského města Plzně. Rozkládá se na ploše 2 896 ha a jeho součástí jsou místní části Hradišťská Lhotka, Hradišťský Újezd, Komorno, Štítov a Vlčice.

K 31.12.2009 mělo město

Blovice 4 258 obyvatel, z toho bylo 2 080 mužů a 2 178 žen. Průměrný věk k uvedenému datu obyvatel je u mužů 39 let a u žen 42 let. Ve městě Blovice je sídlo obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který vykonává přenesenou působnost pro 19 obcí. Správní obvod tohoto úřadu zaujímá rozlohu 22 253 ha a k 31.12.2009 byl počet obyvatel tohoto obvodu 11 830 včetně Blovic. Z toho počtu bylo 5 936 mužů a 5 894 žen. Svoji rozlohou i počtem obyvatel se řadí mezi malé regiony Plzeňského kraje.

3.2 Metodika výzkumu Pro získávání informací jsem použila dotazníkovou metodu. Celkem bylo v dotazníku 13 otázek z toho 12 uzavřených a 1 polozavřená. Prvních 7 otázek se týkalo charakteristiky cílové skupiny tzn. pohlaví respondentů jejich věku, rodinnému stavu, zaměstnání, typu pobíraného důchodu, typu postižení a stupně závislosti na pomoci jiné fyzické osoby. Dalších 5 otázek bylo zaměřeno na sociální služby, jejich úroveň a využívání. Poslední polozavřená otázka se týkala zjištění zda příjemci příspěvku na péči pomohl tento příspěvek zlepšit jeho životní situaci a pokud ano tak jak.

3.3 Fáze postupu při získávání informací Získávání potřebných informací probíhalo ve třech fázích. První fáze byla zaměřena na přípravu vlastního formulář dotazníku, což představovalo vypracování otázek dotazníku tak, aby jejich struktura měla co největší vypovídající hodnotu k stanovenému dílčímu cíli – zmapovat spektrum osob zdravotně postižených, kterým je

49

ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Blovice poskytován příspěvek na péči. Dotazník byl anonymní. Ve druhé fázi probíhala distribuce a zpětný sběr dotazníků.

Formuláře

dotazníku, byly prostřednictvím kolegyň - pracovnic sociálního odboru osobně předávány respondentům, jimiž byli příjemci příspěvku na péči. Předávání probíhalo buď přímo na sociálním odboru nebo v rámci sociálního šetření přímo v přirozeném prostředí příjemce příspěvku. Respondenti byli požádáni o vyplnění dotazníku a jeho vrácení zpět. V případě, že postižení nebo věk neumožnily respondentovi vyplnit dotazník, vyplnila jej osoba, blízká, která je s ním v každodenním kontaktu a je obeznámena s jeho situací. Dotazníkový výzkum se uskutečnil v průběhu měsíců prosinec 2009 až leden 2010. Celkem bylo rozdáno 125 dotazníků, tento počet byl určen přibližně jako ¼ z celkového počtu (493) příjemců příspěvku na péči sledovaného regionu. Vyplněno a vráceno bylo 112 dotazníků což je 90% z celkového počtu rozdaných dotazníků. Tyto dotazníky byly dále podkladem pro třetí fázi výzkumu, jímž bylo získané informace zpracovat. V rámci zpracování byla z výzkumu vypuštěna otázka dotazníku č. 5 „V případě, že pobíráte důchod o jaký druh jde“, neboť během získávání informací prostřednictvím dotazníkové metody, došlo ke změně legislativy a dle zákona č. 306/2008 Sb., kterým se novelizuje zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb., se zcela změnila koncepce invalidních důchodů. Místo částečného invalidního důchodu a plného invalidního důchodu je poživatelům přiznán pouze jeden typ dávky – invalidní důchod. Výše tohoto důchodu je rozdělena do tří stupňů v závislosti na stupni invalidity. Jedná se o invaliditu prvního, druhého a třetího stupně.

50

3.4 Závěry ze získaných informací Tabulka č. 1 Složení výzkumného souboru z hlediska pohlaví, věku, rodinného stavu a zaměstnání.

Pohlaví

Věk

Počet

%

muž

64

57%

žena

48

43%

celkem

112

100%

1-18 let

24

21%

19-45 let

20

18%

46-59 let

16

14%

60-69 let

24

21%

70 a více let

28

26%

celkem

112

100%

52

46%

ženatý/vdaná

32

29%

rozvedený/á

4

4%

vdovec/vdova

24

21%

celkem

112

100%

zaměstnán/a na plný úvazek

0

0%

zaměstnán/a na částečný úvazek

0

0%

samostatně výdělečně činný/á, živnostenský list

0

0%

starobní důchodce

52

50%

studující

8

8%

bez zaměstnání, neregistrovaný na ÚP

44

42%

nezaměstaný, registrovaný na ÚP

0

0%

104

100%

Rodinný stav svobodný/á

Zaměstnání

celkem [vlastní]

Tabulka č. 1 ukazuje, že výzkumu se zúčastnilo z celkového počtu 112 respondentů 64 mužů (57 %) a 48 žen (43 %), z hlediska věku byly zastoupeny všechny věkové skupiny, přičemž nejvíce byla zastoupena skupina osob 70 a více let a

51

to počtem 28 osob (26 %) a nejméně věková skupina 46–59 let 16 osob (15 %). Z hlediska rodinného stavu dominovala skupina osob svobodný/á 52 osob (46%), další skupinu

32 osob (29 %) tvořili ženatý/vdaná, 24 osob (21 %) tvořilo skupinu

vdovec/vdova a 4 osoby (4 %) skupinu rozvedený/á. Tabulka č. 1 rovněž ukazuje, že polovinu (50 %) všech respondentů tvořili starobní důchodci, další velkou skupinu zaujímali bez zaměstnání, neregistrovaní na úřadu práce (42 %), 8 % osob tvořilo skupinu studující. Ostatní skupiny z kategorie zaměstnání uvedené v dotazníku nebyly zastoupeny vůbec.

Graf č. 1

Rozdělení osob zdravotně postižených ORP Blovice dle jednotlivých typů postižení 20 16%

tělesné postižení sluchové postižení

12 9%

56 43%

zrakové postižení kombinované postižení mentální postižení

16 13%

duševní postižení 16 13%

civilizačními chorobami

4 4 3% 3%

[vlastní]

Graf č. 1 ukazuje rozdělení osob zdravotně postižených ve sledovaném regionu dle typu postižení. Celkově je nejrozšířenější postižení tělesné (43 %), dále následují postižení civilizačními chorobami (16 %), kombinovaná postižení (13 %), mentální postižení (13 %), duševní postižení (9 %). Postižení zraková a sluchová jsou méně častá (3 %).

52

Graf č. 2 Rozdělení osob zdravotně postižených ORP Blovice dle stupně závislosti 8 7% 16 14%

I. stupeň závislosti

40 36%

II. stupeň závislosti III. stupeň závislosti IV. stupeň závislosti

48 43%

[vlastní]

Graf č. 2 znázorňuje rozložení respondentů podle míry závislosti dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve zkoumaném regionu. Graf ukazuje, že nejvíce respondentů je zařazeno v kategorii II. stupeň

- středně těžká závislost (43 %) a

nejméně (7 %) v kategorii IV. stupeň – úplná závislost. Kategorie I. stupeň – lehká závislost (36 %) je na druhém místě a III. kategorie – těžká závislost na třetím místě (14 %).

Graf č. 3 Forma pomoci využívaná osobami těžce zdravotně postiženými v analyzovaném regionu

28 25%

pomoc blízké nebo jiné osoby pomoc sociální služby

8 7% 76 68%

kombinace sociální

[vlastní] 53

Z grafu č. 3 je na první pohled patrné, že nejvíce je využívána pomoc blízké nebo jiné osoby, tuto možnost označilo 76 respondentů což představuje 68 %. Naproti tomu nejméně dotázaných celkem 7 % to je 8 respondentů využívá pomoc sociální služby. 28 respondentů (25 %) odpovědělo, že využívá kombinaci pomoci sociální služby a blízké nebo jiné osoby.

Graf č. 4

Využívaný typ sociální služby

15 42% 20 55%

pobytová

ambulantní

terénné 1 3%

[vlastní]

Z respondentů, kteří odpověděli, že využívají jen pomoc sociální služby nebo kombinace sociální služby a blízké nebo jiné osoby využívá více jak polovina (55 %) dotázaných terénní sociální služby. 44 % dotázaných využívá pobytových sociálních služeb. Dle provedeného výzkumu jen

3 % respondentů využívá v ORP Blovice

ambulantní sociální služby.

54

Graf č. 5

Úroveň sociálních služeb dle oslovených respondentů 4 4%

0 0%

24 21%

velmi dobrá dobrá ne příliš dobrá spíše špatná 84 75%

[vlastní]

Z odpovědí týkajících se celkové úroveň sociálních služeb vyplývá, že jejich úroveň je dobrá. Tuto odpověď označilo 84 respondentů (56 %), jako ne příliš dobrou ji označilo 24 (21 %) dotázaných a pouze 4 osoby (4 %) označily úroveň sociálních služeb za spíše špatnou. Odpověď „velmi dobrá“ neoznačil nikdo z dotázaných.

Graf č. 6

Důvod nevyužívání sociální služby

4 5%

8 10%

nechci neznám žádnou soc. službu, kterou bych mohl/a využívat není pro mě finančně dostupná

4 5% 4 5%

využil/a bych pobytovou soc. službu využil/a bych terénní soc. službu

60 75%

[vlastní]

55

Z grafu č. 6 je na první pohled patrné, proč dotazovaní respondenti nevyužívají pomoc sociálních služeb. 60 respondentů, což je 75 % z jejich celkové počtu odpovědělo, že pomoc sociálních služeb nechce využívat, někteří ještě připsali, že nepotřebují, že jim pomoc poskytuje osoba blízká nebo jiná. Další nabízené odpovědi v dotazníku jsou zastoupeny pouze malými, nepatrnými podíly. 10 % což představuje 8 z oslovených respondentů nezná žádnou službu, kterou by mohl/a vzhledem ke svému zdravotnímu stavu využívat. 5 % to znamená 4 respondenti by využili pobytovou sociální službu, ale vzhledem ke stupni přiznané závislosti a kapacitě vybraného zařízení to není možné. Stejné procento osob by využilo ambulantní sociální službu, ale je pro ně nedostupná vzhledem ke vzdálenosti od jejich bydliště a pro stejný počet respondentů je odpovídající sociální služba finančně nedostupná.

Graf č. 7

Zdroj informací o dávce sociální péče, příspěvku na péči

28 24%

8 7%

z médií

od lékaře

24 21%

56 48%

na sociální odboru od osoby blízké nebo jiné

[vlastní]

Graf č. 7 znázorňuje, že nejčastěji se o dávce sociální péče, příspěvku na péči dozvídají lidé od lékaře (48 %). Přibližně stejný podíl zaujímají odpovědi „od osoby blízké nebo jiné“ (24 %) a „na sociálním odboru“ (21 %). Nejméně (8 %) jsou lidé informováni prostřednictvím médií - tisku, rozhlasu, televize, internetu.

56

Graf č. 8

Zlepšil příspěvek na péči životní situaci osob zdravotně postižených? 20 18%

ano

ne

92 82%

[vlastní]

Graf č. 8 představuje odpověď na otázku, zda příspěvek na péči zlepšil životní situaci osob zdravotně postižených. Největší část respondentů 82 % odpověděla kladně „ano“ zlepšil. Otázka byla formulována jako polozavřená, dotazovaní byli požádáni o krátké slovní doplnění. Ve většině odpovědí respondenti uváděli jako důvod zlepšení finanční situace a tím větší možnosti uhradit si zvýšenou péči. Nejčastěji byla uváděna péče blízké osoby. Pouze 18 % respondentů uvedlo zápornou odpověď „ne“ a jako důvod uvedlo příliš nízkou výši příspěvku. Ta dle jejich zkušeností nestačí na pokrytí úhrady potřebných sociálních služeb.

57

4 Diskuse Dávky sociální péče určené pro osoby těžce zdravotně postižené jsou legislativou koncipovány tak, aby přispívaly k sociálnímu začlenění a poskytovaly ochranu před sociálním vyloučením. Rozsah a forma pomoci musí v prvé řadě zachovávat klientovu lidskou důstojnost a vycházet z jeho individuálních potřeb. Pomoc musí podporovat rozvoj jeho samostatnosti, musí na něho působit aktivně a tím jej motivovat v činnostech tak, aby nedocházelo k dlouhodobému setrvání nebo dalšímu prohlubování nepříznivé sociální situace. Základní koncepce těchto dávek vychází ze zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů a především z vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Systém sociální péče prošel v České republice v posledních letech mnohými zásadními změnami směřujícími především k posílení role klienta a jeho většího zapojení do řešení vlastní situace. Jednou z podstatných změn bylo přijetí zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, který je účinný od ledna 2007 a který vymezuje zásady sociálních služeb. Příspěvek na péči, který je součástí tohoto zákona nahradil někdejší dávku sociální péče – příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu a zvýšení důchodu pro bezmocnost. Podmínky poskytování tohoto příspěvku umožňují lépe zhodnotit potřebu pomoci ve vztahu ke všem druhům zdravotního postižení a nabízejí občanům možnost zajistit si takovou podporu, jakou ve své situaci potřebují a pomoc tam, kde jim vlastní síly nestačí. Na jejich uvážení zůstává zda to bude prostřednictvím rodiny nebo sociální služby. Zákon o sociálních službách je velkým přínosem právě pro osoby těžce zdravotně postižené, neboť změny realizované na jeho základě napomohly řadě občanů významně zlepšit kvalitu jejich života. Ve své práci jsem se zabývala především situací občanů těžce zdravotně postižených správního obvodu obce s rozšířenou působností Blovice (dále jen „ORP Blovice“). V dosažitelnosti občanů tohoto správního obvodu je v jednotlivých zařízeních poskytováno celkem 25 druhů sociálních služeb pro osoby těžce zdravotně postižené. Nejvíce sociálních služeb je poskytováno v krajském městě Plzni, kde jsou zastoupeny všechny druhy jak ambulantní, terénní tak pobytové.

58

Praktická část mé práce je založena na informacích získaných z výzkumu provedeného dotazníkovou metodou. Tímto výzkumem jsem zjistila, že z hlediska pohlaví tvoří v ORP Blovice větší skupinu zdravotně postižných osob muži, z hlediska věkových kategorií jsou to osoby starší více jak 70 let a z hlediska rodinného stavu osoby svobodné. Už dominující věková kategorie poukazuje na skutečnost, že mezi osobami zdravotně postiženými je nejvíce starobních důchodců. Druhou velkou skupinu tvoří osoby bez zaměstnání, neregistrovaní na úřadu práce. Zde je z povahy věci možné usuzovat, že jde o osoby, kterým je poskytován invalidní důchod. Nejčastějším zdravotním postižením vyskytujícím se u osob těžce zdravotně postižených ORP Blovice je postižení tělesné, přibližně ve stejném počtu se objevují postižení kombinovaná, mentální, duševní a postižení civilizačními chorobami. Ve sledovaném regionu se jen minimálně objevují postižení zraku a sluchu. Jak jsem popsala v teoretické části své práce, tak na základě posouzení úkonů péče o vlastní osobu a úkonů soběstačnosti je stanoven stupeň závislosti na pomoci jiné fyzické osoby. V ORP Blovice je 48 % osob zdravotně postižených zařazeno do II. kategorie - středně těžká závislost. Měsíční výše příspěvku na péči činí u osob zařazených do této kategorie 5 000 Kč u osob do 18 let věku a 4 000 Kč u osob starších 18 let. Do I. – kategorie - lehká závislost je zařazeno 36 % výše uvedených osob. U této závislosti je měsíční výše příspěvku 3 000 Kč u osob do 18 let věku a 2 000 Kč u osob starších 18 let. Tyto dvě kategorie pokrývají společně celkem 84 % z celkového počtu všech příjemců příspěvku na péči ORP Blovice. Pouze 7 % osob tohoto regionu je úplně závislých na pomoci jiné fyzické osoby a pobírá příspěvek na péči v nejvyšší zákonem stanovené výši a to v částce 12 000 Kč měsíčně. Tato částka je stejná jak pro osoby do 18 let tak osoby starší 18 let. Z výzkumu dále jednoznačně vyplynulo, že osoby pobírající příspěvek na péči nejvíce využívají pomoc blízké nebo jiné osoby tzn. rodiny, přátel, sousedů atd. Tuto pomoc využívá celých 68 % příjemců příspěvků na péči ORP Blovice. Velmi malý počet všech osob využívá pomoci sociálních služeb nebo kombinace pomoci osoby blízké nebo jiné a pomoci sociálních služeb. Ostatní příjemci příspěvku by sociální službu využili, ale nejsou dostatečně informováni o vhodných sociálních službách a v případě pobytových služeb je většinou velkým problémem volná kapacita pobytových zařízení. ORP Blovice je spíše regionem venkovským je zde proto z hlediska

59

vzdáleností špatná dostupnost ambulantních sociálních služeb, které jsou především situovány do krajského města Plzně. Pro jejich využití je velmi často nutná doprava motorových vozidlem, což v případě některých zdravotně postižených osob není možné. U příjemců příspěvku na péči, kteří sociální službu využívají jde většinou o službu pobytovou - ubytování v některém ze zařízeních sociálních služeb a nebo službu terénní - pečovatelskou službu. Dle 76 % respondentů je celková úroveň sociálních služeb dobrá, jen 4 % procenta osob označilo úroveň sociálních služeb jako spíše špatnou. Na základě provedeného výzkumu mohu konstatovat, že přijetí nového zákona o sociálních službách vnímají většinou lidé jako pozitivní. Příspěvek na péči, který je součástí toho zákona, jim pomohl zlepšit jejich životní situaci, zejména pokud jde o finanční zajištění pomoci. Výzkum vedle výše uvedených skutečností také poukázal na nutnost větší informovanosti veřejnosti, co se týče zákona o sociálních službách. Lidé se o dávce sociální péče – příspěvku na péči nejčastěji dozvídají od svého ošetřujícího lékaře, nejméně informací získává veřejnost prostřednictvím médií - tisku, rozhlasu, televize.

60

Závěr Ve své práci jsem se zaměřila na zpracování metodiky dávek sociální péče pro osoby těžce zdravotně postižené s důrazem na příspěvek na péči. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části vycházím především z poznatků získaných v odborné literatuře, platné legislativě a z internetových odkazů. V úvodu se nejprve zabývám postavením osob zdravotně postižených z hlediska historického vývoje společnosti a vysvětlením některých pojmů souvisejících s danou problematikou jako je např. pojem zdraví, zdravotní postižení, osoba těžce zdravotně postižená. Podrobněji zde také popisuji jednotlivé typy zdravotních postižení. Dále se v teoretické části zabývám popisem jednotlivých dávek sociální péče určených pro osoby těžce zdravotně postižené, možnostmi jejich využití a cílovými skupinami uživatelů jednotlivých dávek. Teoretická část mé práce také obsahuje přehled poskytovatelů sociálních služeb pro občany těžce zdravotně postižené správního obvodu obce s rozšířenou působností Blovice (dále jen „ORP Blovice“). Zde jsem potřebné informace čerpala ze zákona č. 108/2006 Sb. , o sociální službách, ve znění pozdějších předpisů

a z registru poskytovatelů sociálních služeb. Jednotlivá

zařízení jsem ve své práci blíže popsala. U každého z nich jsem v přehledu uvedla adresu sídla, kontaktní údaje (telefon, email), dále pak formu poskytování služby a cílovou skupinu pro koho je zařízení určené. Pro lepší orientaci a představu o zařízení jsem u většiny z nich uvedla také webové stránky. V praktické části své práce jsem zmapovala spektrum osob těžce zdravotně postižených, kterým je ve správním obvodu ORP Blovice poskytován příspěvek na péči. Domnívám se, že svůj stanovený hlavní cíl i cíle dílčí uvedené v úvodu práce jsem splnila a že by tato práce mohla být například podkladem pro informační materiál určený pro širší veřejnost. S dynamickým rozvojem sociální péče v současné době je nutné seznamovat občany s novými změnami, aby mohli podle vlastních potřeb co nejlépe a nejefektivněji využít nabízené možnosti.

61

Резюме Пособие социальных услуг для людей с тяжёлыми формами инвалидности Dля выпускной работы я выбрала тему Пособие социальных услуг для людей с тяжёлыми формами инвалидности. Эту тему я выбрала потому, что на моей работе я каждый день встречаюсь с этими людьми и их близкими. Они часто недостаточно информированы о различных возможностях оказаня помощи посредством

использования

социальных

услуг.

Система

социального

обеспечения сформирована так, чтобы обеспечила защиту от социального исключения людей – инвалидов. Моя выпускная работа состоит из двух частей, теоретичецкой и практической. Главной целью моей работы было переработать методику пособий социальных услуг для людей с тяжёлыми формами инвалидности. В теоретической части я черпала информации из литературы на чешском языке, легислатуры и из Интернета. Здесь я описала позицию людей с тяжёлыми формами унвалидности в обществе и объяснила некоторые понятия.

Ключевие понятия Здоровье Инвалидность Инвалид Пособие социальных услуг Неблагоприятная социальная ситуация Социальное исключение людей

В этой части я дальше онисала различные пособия для инвалидов и составила конспект исполнителей социальных услуг для этих людей. Тем я исполнила две частичные цели своей выпускной работы. Третей частичной целью было описать которым людям региона Бловице оказываны пособия социальных услуг. Эту цель я исполнила в практической части. Для выполнения этой части я выбрала анкетный метод. В анкетном листе было 13 вопросов и был анонимный.

62

Это исследование показало, что в регионе Бловице больше мужчин – инвалидов, чем женщин – инвалидов, большей частью люди старше 70 лет, пенсионеры. Исследование также показало, что большинство людей, зависимых от помощи других в основном используется помощью семьи, соседа ули друга. Очень мало инвалидов употребляет помощь социальной службы. Я думаю, что причина этой ситуации в малой информированости общества.

63

Bibliografie Monografie 1

BŘESKÁ, N.,VRÁNOVÁ, L. Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče pro zdravotně postižené osoby. 2. vydání. Olomouc : Anag, 2008. 416 s. ISBN 978-80-7263-378-4.

2

KRÁLOVÁ, J., RÁŽOVÁ, E. Sociální služby a příspěvek na péči 2008. 2. vydání. Olomouc : Anag, 2008. 376 s. ISBN 978 -80 -7263-462-0.

3

RENOTIÉROVÁ, M. Somatopedické minimum. 1. vydání Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci 2002. 87 s. ISBN 80-244-0532-6.

4

RENOTIÉROVÁ, M., LUDÍKOVÁ, L. Speciální pedagogika. 1.vydání Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci 2003. 290 s. ISBN 80-244-0646-2.

5

VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 2.vydání Praha : Portál, s.r.o. 1999. 444 s. ISBN 80-7178-214-9.

Elektronické dokumenty 1 Co je duševní onemocnění. [online]. [cit. 2010-01-14]. Dostupné z WWW:

2 Kdo je zrakově postižený?. [online].[cit. 2010-01-20]. Dostupné z WWW:

3 LANGROVÁ, I. Vymezení pojmu hluchoslepota. [online]. [cit. 2010-01-20]. Dostupné z WWW:

4 Mentální retardace. [online]. [cit. 2010-01-20] Dostupné z WWW:

64

5 Registr poskytovatelů sociálních služeb. [online]. [cit. 2010-02-26] Dostupné z WWW:

6 Sluchová ztráta. [online]. [cit. 2010-01-12]. Dostupné z WWW:

7 Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, Právní předpisy a dokumenty, Quip, [online]. [cit. 2010-01-12]. Dostupné z WWW:

8 Zákon č. 435/2004 Sb,. Právní předpisy a dokumenty, Quip, [online]. [cit. 201001-12].Dostupné z WWW:

9 Zdraví. [online]. [cit. 2010-01-14] Dostupné z WWW:

65

Seznam příloh 1 Příloha č. 2 vyhl. č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů ČNR v sociálním zabezpečení 2 Příloha č. 3 vyhl. č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů ČNR v sociálním zabezpečení 3 Příloha č. 4 vyhl. č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů ČNR v sociálním zabezpečení 4 Příloha č. 5 vyhl. č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů ČNR v sociálním zabezpečení 5 Dotazník 6 Odborné sociální poradenství 7 Osobní asistence 8 Pečovatelská služba 9 Tísňová péče 10 Průvodcovské a předčitatelské služby 11 Odlehčovací služby 12 Centra denních služeb 13 Denní stacionáře 14 Týdenní stacionář 15 Domovy pro osoby se zdravotním postižením 16 Domovy se zvláštním režimem 17 Chráněné bydlení

66

Přílohy Příloha č. 1

Příloha č. 2 vyhl. č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Zdravotní postižení odůvodňující přiznání mimořádných výhod

1) Mimořádné výhody I. stupně (průkaz TP) se přiznávají v těchto případech postižení: a) ztráta úchopové schopnosti nebo podstatné omezení funkce horní končetiny (například na podkladě anatomické ztráty, ochrnutí, mízního edému) b) anatomická ztráta několika prstů na obou nohou nebo ztráta nohy v kloubu Lisfrankově nebo Chopartově a výše, až po bérec včetně c) podstatné omezení funkce jedné dolní končetiny (například na podkladě funkčně významné parézy, arthrózy kolenního a kyčelního kloubu nebo ztuhnutí kolenního nebo kyčelního kloubu, stav po endoprotéze, pakloub bércové nebo stehenní kosti) d) omezení funkce dvou končetin (například na podkladě lehké hemiparézy nebo paraparézy, arthrotického postižení nosných kloubů obou dolních končetin, těžší formy

osteoporózy, polyneuropathií, nestability kloubů nebo zánětlivého

postižení kloubů) e) zkrácení jedné dolní končetiny přesahující 5 cm f) onemocnění páteře, stavy po operacích a úrazech páteře s přetrvávajícími projevy nervového a svalového dráždění, insuficiencí svalového korzetu a omezením pohyblivosti dvou úseků páteře g) postižení cév jedné dolní končetiny s těžkou poruchou krevního oběhu (například s trofickými změnami, mízním edémem, klaudikacemi, s těžkým varikosním komplexem) h) záchvatová onemocnění různé etiologie spojená s opakovanými poruchami vědomí, závrativé stavy.

2) Mimořádné výhody II. stupně (průkaz ZTP) se přiznávají v těchto případech postižení: a) anatomická ztráta jedné dolní končetiny v kolenním kloubu nebo ve stehně b) anatomická ztráta dvou dolních končetin v úrovni Lisfrankova nebo Chopartova kloubu a výše c) funkční ztráta jedné dolní končetiny (například na podkladě těžkého ochrnutí nebo plegie této končetiny, těžké poruchy funkce dvou nosných kloubů se ztrátou opěrné funkce končetiny, stav po implantaci endoprotézy kyčelního nebo kolenního kloubu s výrazně porušenou funkcí operované končetiny) d) současné funkčně významné anatomické ztráty části jedné dolní a jedné horní končetiny nebo obou horních končetin v úrovni bérce a předloktí e) podstatné omezení funkce dvou končetin se závažnými poruchami pohybových schopností při neurologických, zánětlivých, degenerativních nebo systémových onemocněních pohybového aparátu (například na podkladě středně těžké hemiparézy nebo paraparézy, podstatného omezení hybnosti kyčelních a kolenních kloubů zpravidla o polovinu rozsahu kloubních exkurzí) f) onemocnění páteře, stavy po operacích a úrazech páteře se středně těžkými parézami, výraznými svalovými atrofiemi nebo se závažnými deformitami páteře s omezením exkurzí hrudníku, ztuhnutím tří úseků páteře g) těžké obliterace cév obou dolních končetin s výrazným trofickým postižením a výrazným funkčním postižením hybnosti h) chronické vady a nemoci interního charakteru značně ztěžující pohybovou schopnost

(například

vady a nemoci

srdce s

recidivující

oběhovou

nedostatečností trvající i při zavedené léčbě, dechová nedostatečnost těžkého stupně, selhání ledvin ve stadiu dialýzy, provázené závažnými tělesnými komplikacemi, onkologická onemocnění s nepříznivými průvodními projevy na pohybové a orientační schopnosti) i) oboustranná praktická hluchota nebo oboustranná úplná hluchota, kterou se rozumí celková ztráta slyšení podle Fowlera 85 % a více, více než 70 dB j) kombinované postižení sluchu a zraku (hluchoslepota) funkčně v rozsahu oboustranné středně těžké nedoslýchavosti, kterou se rozumí ztráta slyšení podle Fowlera 40 až 65 %, a oboustranné silné slabozrakosti, kterou se rozumí zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí na lepším oku, kdy maximum je menší než

6/60 a minimum rovné nebo lepší než 3/60, nebo oboustranné koncentrické omezení zorného pole v rozsahu 30 až 10 stupňů, i když centrální ostrost není postižena k) oboustranná těžká ztráta zraku, kterou se rozumí zraková ostrost s korekcí, kdy maximum je menší než 3/60, minimum lepší než 1/60

3) Mimořádné výhody III. stupně (průkaz ZTP/P) se přiznávají v těchto případech postižení: a) anatomická ztráta dolní končetiny vysoko ve stehně s anatomicky nepříznivým pahýlem nebo v kyčli b) anatomická ztráta obou končetin v bércích a výše nebo ztráta podstatných částí horní a dolní končetiny v úrovni pažní a stehenní kosti nebo obou horních končetin v úrovni paže c) funkční ztráta jedné dolní a jedné horní končetiny (například hemiplegie nebo těžká hemiparéza) nebo obou dolních končetin (například paraplegie nebo těžká paraparéza, těžká destrukce kolenních a kyčelních kloubů) d) těžká porucha pohyblivosti na základě závažného postižení několika funkčních celků pohybového ústrojí; funkčním celkem se přitom rozumí trup, páteř, pánev, končetina e) disproporční poruchy růstu provázené závažnými deformitami končetin a hrudníku, pokud tělesná výška po ukončení růstu nepřesahuje 120 cm f) dlouhodobé multiorgánové selhávání dvou a více orgánů, pokud podstatně omezuje pohybové nebo orientační schopnosti g) neúplná (praktická) nevidomost obou očí, kterou se rozumí zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60, 1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 st. kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena, nebo úplná nevidomost obou očí, kterou se rozumí ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí h) oboustranná praktická hluchota nebo oboustranná úplná hluchota u dětí do ukončení povinné školní docházky i) střední, těžká a hluboká mentální retardace nebo demence, je-li IQ horší než 50, psychické postižení s dlouhodobými těžkými poruchami orientace a komunikace j) kombinované těžké postižení sluchu a zraku (hluchoslepota) funkčně v rozsahu

k) oboustranné těžké nedoslýchavosti až hluchoty, kterou se rozumí ztráta slyšení podle Fowlera horší než 65 %, a oboustranné těžké ztráty zraku

4. Mimořádné výhody I., II. nebo III. stupně lze přiznat také v případech nemocí a vad neuvedených v bodech 1 až 3, pokud podstatně omezují pohybovou nebo orientační schopnost, a to podle rozsahu a tíže funkčních důsledků srovnatelných s indikacemi uvedenými v bodech 1 až 3.

Příloha č. 2

Příloha č. 3 vyhl. č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené občany

1. Mimořádné výhody I. stupně (průkaz TP): •

nárok na vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob kromě autobusů a vlaků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky,

•

nárok na přednost při osobním projednávání jejich záležitostí, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních.

2. Mimořádné výhody II. stupně (průkaz ZTP): •

nárok na vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob kromě autobusů a vlaků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky,

•

nárok na přednost při osobním projednávání jejich záležitostí, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních.

•

nárok na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem),

•

sleva 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a 75 % sleva v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy.

3. Mimořádné výhody III. stupně (průkaz ZTP/P): •

nárok na vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob kromě autobusů a vlaků, v nichž je místo

k sedění vázáno na zakoupení místenky, •

nárok na přednost při osobním projednávání jejich záležitostí, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních.

•

nárok na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem),

•

sleva 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a 75 % sleva v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy.

•

nárok na bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě

•

u úplně nebo prakticky nevidomých nárok na bezplatnou přepravu vodícího psa, pokud je nedoprovází průvodce.

Dále může být držitelům průkazů ZTP a ZTP/P poskytnuta sleva poloviny vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní podniky. Při poskytování slevy držitelům průkazu ZTP/P se poskytne sleva poloviny vstupného i jejich průvodci.

Příloha č. 3 Příloha č. 4 vyhl. č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení Rehabilitační a kompenzační pomůcky pro těžce zdravotně postižené občany I. Rehabilitační a kompenzační pomůcky pro tělesně postižené občany Název pomůcky (nejvyšší výše příspěvku z ceny) 1. Polohovací zařízení do postele (100%) 2. Obracecí postel (50%) 3. Vodní zvedák do vany (50%) 4. vypuštěno 5. Přenosný WC (100%) 6. Psací stroj se speciální klávesnicí (50%) 7. Motorový vozík pro invalidy (50%) 8. Židle na elektrický pohon (50%) 9. Přenosná rampa (pro vozíčkáře) (100%) 10. Zvedací zařízení vozíku na střechu automobilu (100%) 11. Zařízení pro přesun vozíčkáře do automobilu (100%) 12. Individuální úpravy automobilu (100%) 13. vypuštěno 14. Dvoukolo (50%) 15. Šikmá schodišťová plošina (100%) 16. Signalizační pomůcka SYM-BLIK (80%) 17. Koupací lůžko (50%) 18. Nájezdové lyžiny pro vozíčkáře (100%) II. Rehabilitační a kompenzační pomůcky pro sluchově postižené občany Název pomůcky (nejvyšší částka příspěvku z ceny) 1. Víceúčelová pomůcka pro sluchově postižené děti (100%, nejvýše 3 000 Kč) 2. Signalizace bytového a domovního zvonku včetně instalace (100%) 3. Signalizace telefonního zvonku (100%) 4. Světelný nebo vibrační budík (50%)

5. Telefonní přístroj se zesílením zvuku pro nedoslýchavé včetně světelné indikace zvonění (75%, nejvýše 7000 Kč) 6. Psací telefon pro neslyšící včetně světelné indikace zvonění*) (75%) 7. Přídavná karta k osobnímu počítači a programové vybavení emulující psací telefon pro neslyšící*) (75%) 8. Fax**) (75%) 9. Faxmodemová karta k počítači a programové vybavení emulující fax**) (75%) 10. Videorekordér (50%, nejvýše 7 000 Kč) 11. Televizor s teletextem (50%, nejvýše 7 000 Kč) 12. Doplnění stávajícího televizoru o dekodér teletextu včetně montáže (50%) 13. Přenosná naslouchací souprava s rádiovým nebo infračerveným přenosem (75%) 14. Přístroj k nácviku slyšení (50%) 15. Bezdrátové zařízení umožňující poslech televizního přijímače nebo jiného zdroje zvuku (50%) 16. Individuální přenosný naslouchací přístroj (nejde o elektronické sluchadlo) (50%) 17. Individuální indukční smyčka (50%) 18. Indikátor hlásek pro nácvik v rodině (75%) *)

Příspěvek lze poskytnout pouze na jednu z pomůcek uvedených v bodech 6 a 7.

**)

Příspěvek lze poskytnout pouze na jednu z pomůcek uvedených v bodech 8 a 9.

III. Rehabilitační a kompenzační pomůcky pro zrakově postižené občany Název pomůcky (Nejvyšší částka příspěvku z ceny) 1. Kancelářský psací stroj (50%) 2. Slepecký psací stroj (100%) 3. Magnetofon, diktafon (100%, nejvýše 4500 Kč) 4. Čtecí přístroj pro nevidomé s hmatovým výstupem (100%) 5. Digitální čtecí přístroj pro nevidomé s hlasovým výstupem (100%) 6. Kamerová zvětšovací televizní lupa (100%) 7. Digitální zvětšovací televizní lupa (100%) 8. Adaptér hlasového syntetizátoru pro nevidomé (100%) 9. Programové vybavení pro digitální zpracování obrazu (100%) 10. Tiskárna reliéfních znaků pro nevidomé (100%)

11. Jehličková jednobarevná tiskárna (50%) 12. Zařízení pro přenos digitálních dat (100%) 13. Elektronický zápisník pro nevidomé s hlasovým nebo hmatovým výstupem (100%) 14. Elektronická komunikační pomůcka pro hluchoslepé (100%) 15. Kapesní kalkulátor s hlasovým výstupem (100%) 16. Slepecké hodinky a budíky s hlasovým nebo hmatovým výstupem (50%) 17. Měřicí přístroje pro domácnost s hlasovým nebo hmatovým výstupem (50%) 18. Indikátor barev pro nevidomé (100%) 19. Elektronická orientační pomůcka pro nevidomé a hluchoslepé (100%) 20. Dvoukolo (50%)

Příloha č. 4 Příloha č. 5 vyhl. č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení Zdravotní postižení odůvodňující poskytnutí příspěvků na úpravu bytu, úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže, zakoupení, celkovou opravu a úpravu motorového vozidla a) amputační ztráta dolní končetiny ve stehně, b) amputační ztráta obou dolních končetin v bércích a výše, c) funkční ztráta obou dolních končetin na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí, d) ankyloza obou kyčelních kloubů nebo obou kolenních kloubů nebo podstatné omezení hybnosti obou kyčelních nebo kolenních kloubů pro těžké kontraktury v okolí, e) současné ztuhnutí všech úseků páteře s těžkým omezením pohyblivosti alespoň dvou nosných kloubů dolních končetin, f) těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení několika funkčních celků pohybového ústrojí s případnou odkázaností na vozík pro invalidy; funkčním celkem se přitom rozumí trup, pánev, končetina, g) disproporční poruchy růstu provázané deformitami končetin a hrudníku, pokud tělesná výška postiženého po ukončení růstu nepřesahuje 120 cm, h) anatomická nebo funkční ztráta končetiny.

Příloha č. 5

Dotazník Vážená paní, vážení pane, tímto dotazníkem se na Vás obracím se žádostí o pomoc při získávání informací v souvislosti se zpracováním absolventské práce na téma : Dávky sociální péče pro osoby těžce zdravotně postižené. Dotazník je naprosto anonymní. Pokud se rozhodnete jej vyplnit poslouží Vámi uvedené údaje

pouze pro zpracováni

statistického přehledu a v žádném případě nebudou spojovány s Vaší osobou. Bude zachována naprostá mlčenlivost

o informacích

získaných v souvislosti

s vyplněním dotazníku. Jindřiška Berkovcová IV. ročník Vyšší odborné školy a Střední zdravotnické školy MILLS, s. r. o., Čelákovice Tel. 371 516 132 e-mail: [email protected]

Instrukce k vyplnění:
u otázek č. 1 – 12 zaškrtněte Vámi zvolenou odpověď
u otázky č. 13 Vás žádám o zaškrtnutí Vámi zvolené odpovědi a krátkého slovní doplnění

Dotazník 1. Pohlaví respondenta: a) muž b) žena

2. Věk respondenta: a) 1 - 18 let b) 19 – 45 let c) 46 – 59 let d) 60 – 69 let e) 70 a více let

3. Rodinný stav: a) svobodný/á b) ženatý/á c) rozvedený/ná d) vdovec/vdova

4. Zaměstnání: a) zaměstnán/a na plný úvazek b) zaměstnán/a na částečný úvazek c) samostatně výdělečně činný, živnostenský list d) starobní důchodce e) studující f) bez zaměstnání, neregistrovaný na úřadu práce g) nezaměstnaný, registrovaný na úřadu práce

5. V případě, že pobíráte důchod o jaký druh jde: a) starobní b) částečný invalidní c) plný invalidní

6. Typ postižení: a) tělesné b) sluchové c) zrakové d) kombinované e) mentální f) duševní g) civilizačními chorobami 7. Stupeň závislosti, který Vám byl přiznán: a) I. stupeň – lehká závislost b) II. stupeň – středně těžká závislost c) III. stupeň – těžká závislost d) IV. stupeň – úplná závislost 8. Jakou formu pomoci využíváte: a) pomoc blízké nebo jiné osoby b) pomoc sociální služby c) kombinace sociální služby a blízké nebo jiné osoby 9. V případě, že využíváte pomoc sociální služby, tak jaké: a) pobytové (poskytnutí ubytování v zařízeních sociálních služeb) b) ambulantní (osoba dochází nebo je dopravována do zařízení sociálních služeb) c) terénní sociální služby ( služby poskytované přirozeném sociálním prostředí, např. v domácnosti pečovatelská služba) 10. Jaká ke podle Vás celková úroveň sociálních služeb: a) velmi dobrá b) dobrá c) ne příliš dobrá d) spíše špatná

11. V případě, že nevyužíváte pomoc sociální služby, tak z jakého důvodu: a) nechci b) neznám žádnou sociální službu, kterou bych mohl/a vzhledem ke svému zdravotnímu stavu využít c) není pro mě finančně dostupná d) využil/a bych pobytovou sociální službu, ale vzhledem ke stupni závislosti a kapacitě vybraného zařízení to není možné e) využil/a bych ambulantní sociální službu, ale je pro mě nedostupná vzhledem ke vzdálenosti od mého bydliště 12. Z jakého zdroje jste se dozvěděl/a o dávce sociální péče, příspěvku na péči: a) z médií (tisk, rozhlas, televize, internet) b) od lékaře c) na sociálním odboru d) od osoby blízké nebo jiné (např. soused/ka) 13. Myslíte si, že Vám příspěvek na péči pomohl zlepšit Vaši životní situaci: a) Pokud ano, tak jak

b) Pokud ne, tak proč

Děkuji za Váš čas a Vaši spolupráci při vyplňování dotazníku.

Příloha č. 6 Odborné sociální poradenství Centrum pro zdravotně postižené Plzeňského kraje Adresa služby

Koterovská 134, 326 00 Plzeň

Kontaktní telefon

377 440 854

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://czppk.cz

Forma poskytování služby

Cílová skupina

•

ambulantní

•

terénní

•

osoby se zdravotním postižením

Krajské poradenské a servisní středisko Českého klubu nedoslýchavých HELP Adresa služby

Tomanova 2/5, 301 00 Plzeň

Kontaktní telefon

377 420 933

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://home.tiscali.cz/ckn_help

Forma poskytování služby

Cílová skupina

•

ambulantní

•

terénní

•

osoby se sluchovým postižením

Porozumění“ – Sdružení nevidomých a slabozrakých ČR Plzeň Adresa služby

Dlouhá 4, 312 00 Plzeň

Kontaktní telefon

377 470 313

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.sweb.cz/sdruzeniporozumeni

Forma poskytování služby

Cílová skupina

•

ambulantní

•

terénní

•

osoby se zrakovým postižením

•

osoby s kombinovaným postižením

•

osoby s jiným zdravotním postižením – jen telefonické poradenství

Poradenské centrum Ledovec Adresa služby

Mozartova 1, 323 00 Plzeň

Kontaktní telefon

377 429 616

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.ledovec.cz

Forma poskytování služby

•

ambulantní

Cílová skupina

•

osoby s chronickým duševním onemocněním

•

osoby s mentálním postižením

Poradna pro uživatele sociálních služeb Adresa služby

Koterovská 134, 326 00 Plzeň

Kontaktní telefon

377 440 854

E-mail

[email protected]

Webová stránka

-----

Forma poskytování služby

•

ambulantní

Cílová skupina

•

osoby se zdravotním postižením

Poradna unie neslyšících Adresa služby

Tomanova 3, 301 00 Plzeň

Kontaktní telefon

377 421 124

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.pun.cz

Forma poskytování služby

Cílová skupina

•

ambulantní

•

terénní

•

osoby s kombinovaným postižením

•

osoby se sluchovým postižením

Odborné sociální poradenství Adresa služby

Tylova 1, 301 00 Plzeň

Kontaktní telefon

775 585 159, 775 585 359

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.vidacentrum.cz

Forma poskytování služby

Cílová skupina

•

ambulantní

•

terénní

•

osoby s chronickým duševním onemocněním

SNN v ČR, Spolek neslyšících Plzeň Adresa služby

Tylova 14, 301 00 Plzeň

Kontaktní telefon

377 237 527, 602 616 785

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.snplzen.cz

Forma poskytování služby

•

ambulantní

Cílová skupina

•

osoby se sluchovým postižením

•

osoby s kombinovaným postižením

Svaz postižených civilizačními chorobami v ČR, o.s. - Plzeň Adresa služby

Koperníkova 15, 301 00 Plzeň

Kontaktní telefon

377 221 964

E-mail

[email protected]

Webová stránka

----

Forma poskytování služby

•

ambulantní

Cílová skupina

•

osoby s chronickým onemocněním

•

osoby se zdravotním postižením

Tyflocentrum Plzeň, o.p.s. Adresa služby

Tomanova 5, 301 00 Plzeň

Kontaktní telefon

377 420 481

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.tc-plzen.cz

Forma poskytování služby

Cílová skupina

[vlastní]

•

ambulantní

•

terénní

•

osoby s kombinovaným postižením

•

osoby se zrakovým postižením

Příloha č. 7 Osobní asistence Osobní asistence Plzeň Adresa služby

Kaznějovská 43, 323 00 Plzeň

Kontaktní telefon

377 537 700

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.mcho.cz

Forma poskytování služby

•

terénní

Cílová skupina

•

osoby s chronickým onemocněním

•

osoby s tělesným postižením

[vlastní]

Příloha č. 8 Pečovatelská služba CHPS DCHP Blovice, Spálené Poříčí Adresa služby

5. května 633, 336 01 Blovice

Kontaktní telefon

371 522 156,731 433 025

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.dchp.cz

Forma poskytování služby

Cílová skupina

[vlastní]

•

ambulantní

•

terénní

•

osoby s tělesným postižením

•

osoby se zrakovým postižením

•

rodiny s dítětem/dětmi

Příloha č. 9 Tísňová péče Tísňová péče Adresa služby

Polední 11, 312 00 Plzeň

Kontaktní telefon

377 459 157

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.mchp.cz

Forma poskytování služby

•

terénní, nepřetržitá

Cílová skupina

•

osoby s chronickým duševním onemocněním

•

osoby s chronickým onemocněním

•

osoby s jiným zdravotním postižením

•

osoby s kombinovaným postižením

•

osoby s tělesným postižením

•

osoby se sluchovým postižením

•

osoby se zrakovým postižením

[vlastní]

Příloha č. 10 Průvodcovské a předčitatelské služby Plzeňská unie neslyšících Adresa služby

Tomanova 3, 301 00 Plzeň

Kontaktní telefon

377 421 124

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.pun.cz

Forma poskytování služby

Cílová skupina

•

terénní

•

ambulantní

•

osoby s chronickým duševním onemocněním

•

osoby s chronickým onemocněním

•

osoby s kombinovaným postižením

•

osoby s tělesným postižením

•

osoby se sluchovým postižením

•

osoby se zrakovým postižením

Tyflocentrum Plzeň, o.p.s Adresa služby

Tomanova 5, 301 00 Plzeň

Kontaktní telefon

377 420 481

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.mchp.cz

Forma poskytování služby

Cílová skupina

[vlastní]

•

terénní

•

ambulantní

•

osoby s kombinovaným poatižením

•

osoby se zrakovým postižením

Příloha č. 11 Odlehčovací služby

Hospic sv. Lazara Adresa služby

Sladkovského 66, 326 00 Plzeň

Kontaktní telefon

377 431 381

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.hsl.cz

Forma poskytování služby

•

pobytová

Cílová skupina

•

osoby s chronickým onemocněním

Odlehčovací péče Radost Adresa služby

Merklín 194, 334 52 Merklín u Přeštic

Kontaktní telefon

377 912 205

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.radost.diakoniecce.cz

Forma poskytování služby

•

pobytová

Cílová skupina

•

osoby s kombinovaným postiženým

•

osoby s mentálním postižením

[vlastní]

Příloha č. 12 Centra denních služeb Centrum denních služeb Adresa služby

Kostelní 9, 334 52 Merklín u Přeštic

Kontaktní telefon

377 912 210, 773 683 195

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.radost.diakoniecce.cz

Forma poskytování služby

•

ambulantní

Cílová skupina

•

osoby s kombinovaným postiženým

•

osoby s mentálním postižením

•

osoby se zdravotním postižením

[vlastní]

Příloha č. 13 Denní stacionáře

Centrum denních služeb Adresa služby

Karlovická 35, 323 00 Plzeň

Kontaktní telefon

377 549 207

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.diakonieplzen.cz

Forma poskytování služby

•

ambulantní

Cílová skupina

•

osoby s kombinovaným postiženým

•

osoby s mentálním postižením

Denní stacionář „Jitřenka“, Zábělská 43, Plzeň Adresa služby

Zábělská 42, Plzeň

Kontaktní telefon

377 462 310

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.plzen.eu/socialnislužby.cz

Forma poskytování služby

•

ambulantní

Cílová skupina

•

osoby s mentálním postižením

Stacionář pro staré zdravotně postižené občany Plzeň Adresa služby

Polední 11, 312 00 Plzeň

Kontaktní telefon

377 462 148, 377 450 245

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.mchp.cz

Forma poskytování služby

•

ambulantní

Cílová skupina

•

osoby s chronickým duševním onemocněním

•

osoby s chronickým onemocněním

•

osoby s jiným zdravotním postižením

•

osoby se sluchovým postižením

•

osoby se zrakovým postižením

Denní stacionář Exodus Adresa služby

Hlavanova 12, 326 00 Plzeň

Kontaktní telefon

777 656 204

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.exodus.cz

Forma poskytování služby

•

ambulantní

Cílová skupina

•

osoby s chronickým duševním onemocněním

•

osoby s kombinovaným postižením

•

osoby s tělesným postižením

•

osoby se zdravotním postižením

Denní stacionář Pohodička Adresa služby Dělostřelců 4, 337 01 Rokycany Kontaktní telefon

776 760 331

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.charitarokycany.cz

Forma poskytování služby

•

ambulantní

Cílová skupina

•

osoby s kombinovaným postižením

•

osoby s mentálním postižením

Denní stacionář Soběkury Adresa služby

Soběkury 63, 334 01 Přeštice

Kontaktní telefon

377 912 250, 773 683 189

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.radost.diakoniecce.cz

Forma poskytování služby

•

ambulantní

Cílová skupina

•

osoby s jiným zdravotním postižením – lidé s diagnózou autismu

•

osoby s mentálním postižením

•

osoby se zdravotním postižením

Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež Zbůch Adresa služby

Zbůch 347, 330 22 Zbůch

Kontaktní telefon

377 830 611

E-mail

info@uspzbuch

Webová stránka

http://www.radost.diakoniecce.cz

Forma poskytování služby

•

ambulantní

Cílová skupina

•

osoby s kombinovaným postižením

•

osoby s tělesným postižením

•

osoby se zdravotním postižením

Terapeutické centrum Ledovec Adresa služby

Ledce 1, 330 14 Ledce U Plzeně

Kontaktní telefon

377 958 256

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.ledovec.cz

Forma poskytování služby

•

ambulantní

Cílová skupina

•

osoby s chronickým duševním onemocněním

•

osoby s mentálním postižením

[vlastní]

Příloha č. 14 Týdenní stacionáře

Stacionář pro staré a zdravotně postižené občany Plzeň Adresa služby

Polední 11, 312 00 Plzeň Francouzská třída 40, 326 00 Plzeň

Kontaktní telefon

377 462 148, 377 450 245

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.mchp.cz

Forma poskytování služby

•

pobytová

Cílová skupina

•

osoby s chronickým duševním onemocněním

•

osoby s jiným zdravotním postižením

•

osoby se sluchovým postižením

•

osoby se zrakovým postižením

Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež Zbůch Adresa služby Zbůch 347, 330 22 Zbůch Kontaktní telefon

377 830 611

E-mail

info@uspzbuch

Webová stránka

http://www.radost.diakoniecce.cz

Forma poskytování služby

•

pobytová

Cílová skupina

•

osoby s kombinovaným postižením

•

osoby s tělesným postižením

•

osoby se zdravotním postižením

[vlastní]

Příloha č. 15 Domovy pro osoby se zdravotním postižením

Domov pro osoby se zdravotním postižením Radost Adresa služby

Merklín 194, 334 52 Merklín u Přeštic

Kontaktní telefon

377 912 205, 773 683 196

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.radost.diakoniecce.cz

Forma poskytování služby

•

pobytová

Cílová skupina

•

osoby s jiným zdravotním postižením – lidé s diagnózou autosmus

•

osoby s kombinovaným postižením

•

osoby s mentálním postižním

•

osoby se zdravotním postižením

Domov pro osoby se zdravotním postižením Adresa služby Újezdec 14, 339 01 Klatovy Kontaktní telefon

376 383 668

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.musskt.cz

Forma poskytování služby

•

pobytová

Cílová skupina

•

osoby s chronickým duševním onemocněním

•

osoby s mentálním postižení

Ústav sociálních služeb Liblín, příspěvková organizace Adresa služby

Liblín 1, 331 41 Kralovice

Kontaktní telefon

371 795 183

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.dssliblin.cz

Forma poskytování služby

•

pobytová

Cílová skupina

•

osoby s mentálním postižením

•

osoby s tělesným postižním

•

osoby se zdravotním postižením

Domov pro osoby se zdravotním postižením „Nováček“, Rabštejnská 29, Plzeň Adresa služby

Rabštejsnká 29, 323 00 Plzeň

Kontaktní telefon

377 529 500

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.plzen.eu/socialnisluzby

Forma poskytování služby

•

pobytová

Cílová skupina

•

osoby s mentálním postižení

Domov pro osoby se zdravotním postižením Stod Adresa služby

28. října 377, 333 01 Stod

Kontaktní telefon

377 183 360

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www. dozpstod.eu

Forma poskytování služby

•

pobytová

Cílová skupina

•

osoby s kombinovaným postižením

•

osoby s mentálním postižením

Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež Zbůch Adresa služby

Zbůch 347, 330 22 Zbůch

Kontaktní telefon

377 830 611

E-mail

info@uspzbuch

Webová stránka

http://www.uspzbuch.cz

Forma poskytování služby

•

pobytová

Cílová skupina

•

osoby s kombinovaným postižením

•

osoby s tělesným postižením

•

osoby se zdravotním postižením

[vlastní]

Příloha č. 16 Domovy se zvláštním režimem Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, příspěvková organizace Adresa služby

Skořická 314, 338 43 Mirošov

Kontaktní telefon

371 511 200

E-mail

sekretariá[email protected]

Webová stránka

http://www.dhmirosov.cz

Forma poskytování služby

•

pobytová

Cílová skupina

•

osoby s chronickým duševním onemocněním

•

osoby s chronickým onemocněním

Domov se zvláštním režimem „Sněženka“, Klatovská 145, Plzeň Adresa služby Klatovská třída 145, 301 00 Plzeň Kontaktní telefon

378 037 623

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.plzen.eu/socialnisluzby

Forma poskytování služby

•

pobytová

Cílová skupina

•

osoby s chronickým duševním onemocněním

Domov se zvláštním režimem „Petrklíč“, Západní 7, Plzeň Adresa služby Západní 7,323 00 Plzeň Kontaktní telefon

377 539 311

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.plzen.eu/socialnisluzby

Forma poskytování služby

•

pobytová

Cílová skupina

•

osoby s chronickým duševním onemocněním

Domov se zvláštním režimem „Čtyřlístek“, Kotíkovská 15, Plzeň Adresa služby

Kotíkovská 15, 323 00 Plzeň

Kontaktní telefon

378 037 635

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.plzen.eu/socialnisluzby

Forma poskytování služby

•

pobytová

Cílová skupina

•

osoby s chronickým duševním onemocněním

[vlastní]

Příloha č. 17 Chráněné bydlení Můj 1 + 0 chráněné a podporované bydlení Adresa služby

Prokopova 17, 301 00 Plzeň

Kontaktní telefon

377 549 209

E-mail

[email protected]

Webová stránka

http://www.diakonieplzen.cz

Forma poskytování služby

•

pobytová

Cílová skupina

•

osoby s mentálním postižením

[vlastní]