Letní výcvikový tábor Kemp ORION Roudná u Sobďslavi
Datum konání: 17. 7. až 24. 7. 2009 Poþet zúþastnČných dvounožcĤ: 36 dospČlých a 14 dČtí Poþet zúþastnČných þtyĜnožcĤ: 12 psĤ a 17 fen Slovenských þuvaþĤ 1 fenka Pyrenejského horského psa – Babetka 1 fenka Flat coated retriever - Dasha 1 fenka – Maltézský psík Jessie Pixxie Paprþiaková Nejmladším þuvaþem byl Beník (Fred ýerný korálek)- 5. mČsícĤ a nejstarším témČĜ 13-ti letá Hessy Hodkoviþský les.
PROGRAM: 18. 7. 2010 - nedďle 6:30 8:30 9:30 12:00 15:00
17:00 17:30 19:00 20:00 21:00
stopy snídanČ beseda – záchranaĜina ukázky, výcvik osobní volno pokraþování – záchranaĜina speciální výcvik ukázka pátrací akce ukázka líþení rány Peter Šoška - zodpoví individuálnČ dotazy k výcviku hlídání pĜedmČtu veþeĜe obrana psovoda volná zábava
Luckee našel zranČnou osobu
ZranČní bylo opravdu vČrohodné…
19. 7. 2010 - pondďlí 6:30 8:00 9:00 12:00 16:00 16:45 17:45 19:00 20:00 21:00
stopy snídanČ odjezd na kynologické cviþištČ - SobČslav osobní volno zkoušková skupina – pĜíprava na ZOP a ZPU1 hledání osob v lese hlídání pĜedmČtu veþeĜe kousání, štČkání volná zábava
Ajka pĜekonává kladinu…
20. 7. 2010 - úterý 6:30 8:00 9:00 9:30 12:00 15:30 16:30 17:30 19:00 21:00
stopy snídanČ odjezd na kynologické cviþištČ – skupina 1, 2, 3 odjezd na kynologické cviþištČ – skupina 4 osobní volno zkoušková skupina 4 hlídání pĜedmČtu beseda na téma RTG DKK – MVDr. Zahrádka veþeĜe volná zábava
MVDr. František Zahrádka
21. 7. 2010 - stĢeda 8:00 9:00 11:00 18:00 19:00 20:00
snídanČ zkoušková skupina odjezd na cviþák ostatní volno - odpoþinek p. Rudolf Desenský - beseda o psí duši socializace veþeĜe oheĖ, grilování
Rudolf Desenský
22. 7. 2010 - Ātvrtek 6:30 8:00 9:30 18:00 19:00 20:00 21:00
stopy snídanČ odjezd na kynologické cviþištČ – nezkouškové socializace – pro všechny veþeĜe hlídání pĜedmČtu volná zábava u ohýnku, druhá grilovaþka socializace psĤ
23. 7. 2010 - pátek 6:30 7:00 8:00 10:00 17:00 19:00 20:00
nástup na zkoušky odjezd na cviþák snídanČ pro nezkouškové odjezd na kynologické cviþištČ – nezkouškové bonitace veþeĜe osobní volno rozhodþí paní Dagmar Havlová
A Jak to všechno probíhalo … 17. 7. 2010 - sobota Nástupní den je vždycky takový trochu jiný než všechny ostatní. Lidé se sjíždČjí po celý den, následuje pĜivítání mezi skalními a seznámení se s nováþky. Nejinak tomu bylo i dnes. Podle chování našich psĤ vidíme, že i oni se na takové setkání tČší. KoneþnČ mají rovného parĢáka pro honiþky, nezbednosti a hlavnČ je to doba, kdy mají svého pána taky koneþnČ pro sebe po celý den i noc. Pár set kilometrĤ od našeho tábora se konala národní výstava v Mladé Boleslavi. NČkteĜí z nás neodolali, a pĜestože to bylo trochu z ruky, zúþastnili se i této výstavy. Bastien Tatranská perla a Chelsey Bílé království vyhráli svou tĜídu a odvezli si zaslouženČ þekatelství CAJC. Bastien ještČ pĜidal ke svému þekatelství titul Junior BOB. Den to byl opravdu nároþný. Kdybych mČla popsat náš rozvrh dne, znamenalo to zamáþknout budík po 4. hodinČ ranní, vyskoþit z postele, ustrojit sebe i malého Tomáška, nanosit hromadu tašek do auta, vyvenþit psa a hurá smČr Mladá Boleslav. PĜi pĜíjezdu na výstavištČ nás tak trochu zaþínal opouštČt humor – vítr, zamraþeno a trochu i toho deštČ, neslibovalo zrovna krásný den. Nikdo však neþekal, že nakonec budeme „zase uvaĜeni ve vlastní šĢávČ“. Sluníþko pĜekonalo mraky a byl další parný den. Chelsey mnČ po pĜedešlé domluvČ opČt pĜedvedla Kaþka Navrátilíková, které moc dČkuji. Holkám to spolu prostČ šlape a sluší jim to. Veþer jsme dorazili do tábora ještČ pĜed veþeĜí zrovna, když konþil nástup. Nevadí … mnoho lidí známe a koho neznáme, poznáme i druhý den. První veþer jsme všichni spoleþnČ posedČli v hospĤdce v kempu. PĜístĜešek nás ochránil pĜed deštČm, který jak jsme doufali, bude deštíkem ojedinČlým. NČkteĜí se rozcházeli až ráno… a nČkdo si mohl jít témČĜ hned šlápnout i stopu, vić Davídku?
…v den nástupu si ještČ psi mysleli, že to bude opravdu dovolená …
18. 7. 2010 – nedČle První den s programem. V 6:30 jsme nastoupili na stopy do rozdČlených skupinek, dle znalostí a vycviþenosti psovodĤ i psĤ. NČkteĜí dČlali stopu opravdu poprvé. Každý jednou zaþínal, a tak i nováþci pochopili, že se není þeho bát a mĤžou se bez ostychu ptát na cokoliv. Po vydatné snídani jsme se všichni už tČšili na besedu o záchranáĜských pracích a nácviku záchranaĜiny vĤbec. Ne všichni si uvČdomovali, že základem použití psa v tČchto situacích je právČ stopa. Peter nám pĜedal zkušenosti nejen z nácviku stop, ale i poslušnosti u svých psĤ. Velkou výhodou bylo právČ to, že jsme se dozvČdČli, jak pracovat právČ s þuvaþem. PĜesto, že v programu dne byl zaþlenČn þas na individuální dotazy, tak celá dopolední beseda byla prolínána našimi konkrétními otázkami. A, že jich nebylo málo. Odpoledne pĜišel Peter s kamennou tváĜí a svým þuvaþem Luckeem požádat paní Rychetskou o pomoc pĜi hledání dvou ztracených osob v nedalekém lese. Vzhledem k tomu, že bylo velmi pravdČpodobné, že u ztracených osob mohlo dojít ke zranČní, bylo nutné mít s sebou i základní výbavu první pomoci. Po krátkém obeznámení práce v rojnici, kdy jsme se dle pokynĤ Petera rozestavČli, zaþalo proþesávání lesa. Mnozí podcenili obleþení i obuv. Rojnice, která prochází lesem dĜíve, þi pozdČji narazí na houštinu, vyšší borĤvþí, ale i maliníky a další nepĜíjemné pĜekážky, které jsou tĜeba prohledat. V praxi je samozĜejmostí, že se takovým pĜekážkám nedá vyhnout, jinak je práce dČlaná „jen napĤl“. Velkou pomocí v nepĜístupných terénech však mĤže být právČ pes, který se dostane do houštin rychleji. Práci Luckeeho, který je již zkušený pes záchranáĜ, jsme vidČli na vlastní oþi. Nalezenou osobu Luckee oznámil štČkotem. ZranČní vČtšího rozsahu u nalezené osoby bylo patrné už na pohled. Všichni jsme mČli možnost vidČt postup další práce tak, jak ho vČtšina z nás zná jen z filmu, vþetnČ vyžádání si pomoci od pĜihlížejících. Jana, jako zdravotní sestra podala svou pomocnou ruku, a pomohla ošetĜit otevĜenou zlomeninu. Od zranČné osoby jsme se také mimo jiné dovČdČli, že je tĜeba najít ještČ dalšího þlovČka. Po letmém prĤzkumu oþima bylo vidČt nedaleko dalšího zranČného. Luckee mČl samozĜejmČ nejlepší pĜehled a u ležící osoby byl jako první. OpČt následoval výslech osoby, zjištČní rozsahu poranČní a základní ošetĜení rány. PĜiznám se, že pĜi pohledu na poranČní jsme byli rádi, že všechno je „jen jako“. Namaskovaní figuranti pak s humorem kráþeli do tábora vedle nás i s otevĜenou zlomeninou. Všichni jsme si ovČĜili, že není žádnou srandou být jako dobrovolník v tzv. rojnici. Je to opravdu zodpovČdná práce, která mĤže mít zakonþení s dobrým, ale i špatným koncem. Tato práce je nároþná i pro pomocného psa, ale pes tuto práci vykonává pro svého pána a i on pozná, že je práce ukonþena (následuje pochvala, ale i nČco dobrého).
pátrací akce v lese
V táboĜe jsme pak mČli možnost shlédnout „vytvoĜení rány“ na figurantovi. Nalíþení trvá nČkolik minut, ale co je dĤležité, jakékoliv zranČní umyjete a jste zdraví -. Pro psi je i tato umČlá krev pochoutkou, protože je sladká. Neznamená to však, že se pes vrhne na figuranta a celého ho olíže. Luckee nám všem pĜedvedl velice dobĜe, jak to chodí.
ukázka maskování rány
Po ukázce líþení nám Peter ukázal pĜímo na našich psech nácvik záchranaĜiny pĜímo v terénu. Do lesa jsme odcházeli se psi po skupinkách a zkoušeli jsme vysílaþku svých psĤ na figuranta. Velkou výhodu mají psi, kteĜí štČkají na povel – ty je možné vyslat i na cizí osobu. Psi potom pomocí povelové techniky bez problémĤ oznaþí jakéhokoliv figuranta. U tČch, kteĜí nemají docviþené štČkání na povel, se cvik provádí, tak, že nČkdo psa podrží, psovod utíká za keĜ a pomocník psa pouští. Ten pak samozĜejmČ bČží za svým pánem a nČkdy si i sám štČkotem dokáže Ĝíct svému pánovi o pamlsek. Jak jsme se mČli možnost pĜesvČdþit, tato práce þuvaþe opravdu baví. Všechno berou jako takovou hru na schovávanou. Myslím, že spousta z nás našla další hru pro své chlupáþe. PĜed veþeĜí jsme ještČ dČlali hlídání pĜedmČtu. Další vČc, co þuvaþe náramnČ baví. VždyĢ pes pokaždé z boje vyjde jako vítČz. OdmČnou je pak vČtší pamlsek, který si sám uhlídal. „Takové vepĜové ouško pĜeci jen tak nČkomu nedám“.
hlídání pĜedmČtu není jen o útoku, ale také o zachování klidu
Po veþeĜi ještČ následovala obrana psovoda. Zamraþený figurant samozĜejmČ dokonale vyprovokoval naše doposud „záchranáĜské psi“. Ti odvážní a zkušení šli i do zákusu. Den to byl opravdu plný dojmĤ. VidČli jsme všechno, co jsme doposud znali jen z filmĤ, dovČdČli se spoustu rad k výcviku stop, ale i poslušnosti a otevĜely se nám další možnosti, co se svým þuvaþem dČlat. Celý den jsme zakonþili posezením u táboráku. Odpoþinek u ohýnku, víneþka a kytary byl krásnou teþkou za stráveným dnem.
19. 7. 2010 – pondČlí Druhý den s programem. 6:30 nástup na stopy. JeštČ vþera to byla pro nČkoho velká neznámá, pĜesto dnes už byl vidČt pokrok. Pejsek, co vþera nevČdČl, proþ je tĜeba mít þumák v trávČ, dnes už sám svou snahou nacházel pánovy poztrácené kousky salámĤ. Po snídani jsme se rozlouþili s Peterem, Luckeem a jejich rodinou. Všichni jsme litovali, že spoleþný þas byl kvĤli pracovnímu vytížení tak krátký. Spoleþná fotka nám bude pĜipomínat dobrou náladu mezi námi táborníky. Snad by i louþení bylo nekoneþné, kdyby všichni nemuseli odjet na nedaleké kynologické cviþištČ do SobČslavi. Pro nČkteré to bylo místo známé, nČkdo jel na tento cviþák poprvé. Po pĜíjezdu jsme si museli prostor pĜipravit podle svých potĜeb. Bylo tĜeba uklidit agility pĜekážky a udČlat si „plac“ pro poslušnost jednotlivcĤ i skupinek. I pĜes pracovní þást dopoledne jsme si našli þas na první cviky s našimi psy. Prostory kynologického cviþištČ nejsou uzpĤsobeny pro výcvik 30 psĤ, a tak jsme se hned první den domluvili, že se bude odjíždČt na výcvik po skupinkách v rozumném þasovém rozestupu. Osobní volno dnes uvítal asi každý. Sluníþko se snažilo až pĜíliš a únava byla znát nejen na lidech, ale i psech. Odpoledne jsme udČlali první rozdČlení do skupinek na zkoušky. Secviþení bylo bez problémĤ – snad nám to taky tak dobĜe klapne i na zkouškách. Další naší plánovanou aktivitou bylo hledání osob v lese. Gábina a Vašek si vzali deky, pytlíky se salámem a šli se „kontrolovatelnČ“ ztratit do lesa. Úkolem psovoda bylo vyslat psa do jednoho smČru, kde nikdo nebyl, psa si pĜivolat a poté ho vyslat druhým smČrem – tam už þekala ukrytá Gabþa s odmČnou. Naše Chelsey takovou hledaþku dČlala úplnČ poprvé. Nebyla jsem ji moc velkou oporou, protože jsem vše znala jen z vyprávČní a nejenže jsem to nikdy nedČlala, ale ani jsem to nikdy nevidČla. Dle pokynĤ jsem vyslala Chelsey na pravou stranu. Nechápala, protože po kontrole stopy svým þumákem vČdČla, že se nČkdo ukrývá na druhé stranČ. Musím uznat, že mám opravdu psa, který má ve mnČ velkou dĤvČru – pravou stranu na mé požádání zkontrolovala. Když jsem si ji pĜivolala, už se nemohla doþkat, až ji pustím dál zkoumat les. Gábinu našla lehce a hned ji štČkotem oznámila. VidČla jsem na ni radost, se kterou stĜídavČ koukala na ležící osobu v borĤvþí a na mČ. OdmČnou, jí samozĜejmČ byla moje pochvala, ale i pamlsek od figuranta. To, že musíme najít ještČ jednu osobu, jsem vČdČla dobĜe. Chelsey nechápala, proþ ji paniþka pochválila, ale pĜesto chce, aby hledala dál … Vaška jsme sice našli, ale Gábina byla asi sympatiþtČjší. To jestli si pokládala Chelsey stejnou otázku jako paniþka, se asi nedozvíme. Snad nechápala jako já, že se tu nČjaký další þlovČk válí mezi smrþkami – takové nepohodlí … Pro mČ byla naše první zkušenost z hledání osob v lese pĜíjemným zážitkem. PostupnČ, jak jsme se vraceli z lesa, z našich pátracích akcí jsme provádČli ještČ hlídaþky, které se nesly v duchu – „je to moje a všechny, kdo si myslí nČco jiného – sežeru“. Po veþeĜi následovalo již druhý den štČkání a kousání. 30 rozzuĜených þuvaþĤ napínalo vodítka a svými zuby hrozilo Petrovi, coby figurantovi. ŠtČkot byl tak dĤrazný, že zvedl ze židlí i návštČvníky kempové hospĤdky. Málokdo možná postĜehl, že nás sledovalo okolo 20 cizích lidí… a tak jsme se jednoduše stali takovou kulturní vložkou -. Nádherné poþasí slibovalo teplý veþer a zrodil se nápad staré dobré klasiky, opékání vuĜtĤ. Vyslali jsme proto Jirku do nedaleké masny, aby koupil 70 vuĜtíkĤ (pro každého 2). Prodavaþka nevČĜila svým uším, byla v šoku. Jirka ji duchapĜítomnČ vysvČtlil, že pĜivezl zájezd PolákĤ, a hodnČ hladových …. AĢ už to vysvČtlil jakkoliv, veþer jsme opékali vuĜtíky na ohýnku a zpívali u kytary.
20. 7. 2010 – úterý TĜetí den s programem. Abychom vnesli trochu nového na naše ranní stopy, rozdali jsme každému tzv. terþíky, které pro nás udČlal Marián a do krásy nám je upravil odborník od fochu, Jarda. Terþík þervené barvy oznaþuje zaþátek stopy a je pomČrnČ dobĜe vidČt na louce. PĜes poþáteþní nedĤvČru nakonec všichni rádi vymČnili klacíky a vČtviþky za kovové terþíky. Po snídani jsme podle domluvy z pĜedešlého dne odjíždČli na cviþák po skupinkách. Výcvik se znaþnČ zjednodušil a stihla se procviþit nejen poslušnost jednotlivcĤ, ale i Ĝadovka. Osobní volno každý trávil podle svých pĜedstav. NČkdo odpoþíval na chatce, nČkdo se opaloval pĜed chatkou, nČkdo zamíĜil k vodČ, …. A naši psi? Celkem se shodli na tom, že nejlépe strávený odpoþinek je ve vyhrabané díĜe -. Každá chatka, mČla vedle sebe patĜiþnČ velký vyhrabaný pohodlný dolík. Na zkoušky jsme se pĜipravovali sice krátce, ale zato þastČji a tak i dnešní odpoledne provČĜilo pĜipravenost skupinek psĤ, kteĜí se ke zkoušce hlásili. Ti, co zkoušku neskládali, se zaþali s pĜedstihem vČnovat oblíbené psí þinnosti – hlídání si své tašky s nČjakou dobrĤtkou. V 17:30 k nám na besedu dorazil pan doktor Zahrádka. Beseda na téma dysplazie kyþelních kloubĤ se nesla od zaþátku v duchu konkrétních dotazĤ. Neptali jsme se jenom my, ale hodnČ se ptal i pan doktor Zahrádka. Na jeho otázku: „Co používáte jako léþbu nebo prevenci pohybového aparátu?“ jsme odpovídali celkem pohotovČ všichni. Na další otázku: „Proþ to používáte?“ už byli odpovČdi nejasné. OdpovČć, že to používáme na ten a ten problém, nebo jen preventivnČ byla pro pana Zahrádku nedostaþující. To, co chtČl slyšet, bylo to, proþ jsme si vybrali právČ takovou znaþku, nebo takový preparát. Nikdo z nás vlastnČ neznal složení a tudíž ani to, jestli je to, co používáme, tím nejsprávnČjším. Po dnešní besedČ už víme, na co pĜesnČ se ptát a jak þíst právČ složení uvedené na krabiþkách. Mezi naše další þasté otázky patĜilo napĜíklad to, co jako chovatel mĤžu udČlat proto, aby si štČĖátka do života odnesla ten nejlepší zdravotní základ. Popovídali jsme si zajímavČ o vývoji štČĖat obecnČ, o tom, jak pĜedejít kloubním problémĤm, jak úmČrnČ zatČžovat mladé psy, ale také tĜeba o problémech se srstí, které se nČkdy u dlouhosrstých plemen v letních mČsících objevují. Debata byla tak živá, že jsme i zapomnČli na veþeĜi, která byla v 19 hodin. Besedu jsme asi v 19:30 na chvilku pĜerušili a tČšili se na další pokraþování. Než jsme se zase všichni po veþeĜi sešli, pan doktor vyšetĜil na žádost majitelĤ 3 pejsky. Šlo vlastnČ o konkrétní dotazy na problémy, které nás trápily. PĜesto, že od 20h mČla probíhat plánovaná socializace psĤ, pokraþovala beseda o prevenci a problémech psĤ. Tentokrát jsme se zamČĜili na podávání iontových nápojĤ na posilnČní psĤ. U þlovČka je podání tČchto preparátĤ pĜi únavČ pomČrnČ þastá záležitost. To, že existuje i obdoba pro pejsky, nevČdČl nikdo. Vzhledem k pĜipravenosti pana doktora, jsme mČli možnost si nČkteré „léky“ koupit pĜímo i na našem táboĜe. Nakonec jediné, þeho byl nedostatek, byla kniha, kterou napsal pan doktor Zahrádka. ZvíĜecí duše v nás“. Každý, komu se knihu podaĜilo získat, neodolal a nechal si ji samozĜejmČ podepsat. Ti ostatní dostali možnost si o knihu napsat. Besedu jsme ukonþili vlastnČ až za šera o pĤl desáté. Veþer pak pokraþoval posezením u ohýnku.
Náš táborový kolektiv se rozrostl i o další þuvaþe a jejich pány, pĜijeli Rendlíci s Kirou a Atreyem. I když pracovní vytíženost nČkdy nedovolí trávit dovolenou, jak by si þlovČk pĜál, vČtšinou jde udČlat kompromis a utrhnout alespoĖ þást z celku. NČkdy si zase þlovČk naplánuje celý týden a objeví se nČjaký pracovní problém, který vyžaduje, aby byla dovolená pĜedþasnČ ukonþena. VyprávČt by o tom mohla Dáša s rodinou. Všichni, i ti, kdo byli na táboĜe jen jeho þást, na nČj budou urþitČ vzpomínat s tČmi nejlepšími zážitky. 21. 7. 2010 – stĜeda ýtvrtý den s programem. Dnes jsme si dali stopovací pauzu, pĜesto, kdo chtČl, mČl možnost si jít udČlat stopu individuálnČ. Louky od tábora jsou opravdu kousek. Po snídani odjela zkoušková skupina na kynologické cviþištČ. Celkem to už všem jde. Procviþili jsme vše podle zkušebního Ĝádu, jednotlivČ i poslušnost skupinovou. ýasovČ to bylo krásnČ vypoþítané, protože když jsme skonþili, dostali jsme telefonické avízo, že do tábora dorazil pan Rudolf Desenský, na kterého jsme se všichni tČšili. Tichý nenápadný þlovČk, jakým pan Desenský je, dorazil se svou pomocnicí, v doprovodu fenky Leonbergera a vlþího miminka (3. mČsíce). Na zaþátku naší besedy byl samozĜejmČ ostych, ale po prvních odpovČdích na naše otázky, už se samy nabízely další a další. Využili jsme i jedineþné možnosti Ĝešení konkrétních pĜípadĤ u našich psĤ. Jednalo se pĜedevším o postavení rivalĤ – samcĤ. NázornČ jsme vidČli, jak svému psovi vysvČtlit, že není potĜeba se nechat nČkým druhým rozptylovat a vyprovokovat. Kdo to nevidČl na vlastní oþi, tČžko si i s tČchto ĜádkĤ nČjaký návod odnese. Rady, kterých jsme se drželi, mČli opravdu velký úþinek. Teć bude dĤležité na všechno nezapomenout. I pozdní spoleþný obČd a posezení v hospĤdce nebylo bez debat. To už naše otázky vČtšinou smČĜovaly k mladé vlþici, která byla s námi stále pĜítomná. Všichni, nevyjímaje dČtí, se mĤžeme pochlubit, že jsme si hladili pravého vlka. Jen když o tom tak pĜemýšlím, tak jsme úplnČ bojkotovali standard þuvaþe. Mezi témČĜ tĜiceti þuvaþi se naprosto beze strachu producíroval vlk -. S panem Desenským a jeho doprovodem jsme se rozlouþili po 17. hodinČ. Psi pĜipravující se na zkoušku ZPU1 odjeli po besedČ na cviþák, aby si procviþili pĜekážky. Zkoušky se blíží a je tĜeba stále vše pilovat. Ostatní se vČnovali pĜed veþeĜí socializaci psĤ. DobĜe socializovaný pes bez problému projde špalírem jiných psĤ, nechá slalomem projít i ostatní nejen dvojnožce, ale i své psí soky. S takovými situacemi je tĜeba seznamovat þuvaþe už od štČĖátka. Tábor je jedno z míst, kde není problémem sehnat nČkolik dalších psĤ i lidí pro tento cvik. Protože byl dnes volný den, nebyl žádný další psí program ani po veþeĜi. Naopak jsme si udČlali program koneþnČ jen a jen sami pro sebe. Petra s Tomem nám naložili na dnešní veþer masíþko a kuĜecí kĜidélka, které pak Tom peþlivČ pĜipravil pro naše mlsné jazýþky na ohýnku. Grilovaþka, víneþko a kytara udČlali opČt bájeþný veþer.
22. 7. 2010 – þtvrtek Pátý den s programem. Dnes už si snad i páníþci zvykli na to, že se prostČ na stopy vstává brzo ráno. PopravdČ, doma to vstávání je mnohem horší, tady témČĜ nikdo neprotestuje. PĜesto, že dnes stopy nebyly povinné, pĜišli jsme vlastnČ všichni. Po snídani odjely nezkouškové skupiny na cviþák. U zkouškové skupiny byl vyhlášen den odpoþinku a psychické pĜípravy na zítĜejší den „D“. NČkteĜí se pĜesto zapojili i do dnešního výcviku. Opravdu není nad krátké zopakování a takovým nácvikem pĜivolání nic nezkazíte a psa neunavíte. Tábor s tolika bílými psy neujde pozornosti žádnému okolí, a tak nás objevila i nepapírová þuvaþka se svou rodinou, která bydlí nedaleko SobČslavi. Náš výcvik byl pro nČ motivující k další þinnosti - peþlivČ sledovali, jak takový výcvik þuvaþe probíhá. Odpolední program byl tĜeba pĜizpĤsobit parnému poþasí. Socializaci jsme pĜesunuli o hodinu pozdČji a hlídaþku udČlali až po veþeĜi. Zakonþení veþera u tradiþního ohýnku bylo naprosto jiné. Byla znát nervozita z nadcházejícího dne, s obavami jsme sledovali i zamraþenou oblohu, kterou rozsvČcely þasté blesky. Všichni se chtČli dobĜe na zkoušky vyspat, ale blížící se noþní bouĜka byla i pĜedzvČstí, že to tvrdý spánek asi nebude. 23. 7. 2010 – pátek Šestý den s programem, ale pĜedevším den zkouškový. No to byla noc … Po jedné hodinČ ranní byla opravdu noc, pĜi které se nevyspali ani psi, ani jejich majitelé. Nad kempem probíhalo hned nČkolik bouĜek najednou. O pocitech nás všech (i tČch, kteĜí se bouĜky nebojí) se nedá ani psát. Kemp Orion je þásteþnČ v lese, nad chatkami je spousta stromĤ, vedle chatek zaparkovaná auta, nedaleko dva rybníky …… není opravdu tĜeba dalšího komentáĜe. Byli mezi námi i takoví odvážlivci, kteĜí se rozhodli, aþ se bouĜky bojí, že zkusí svou socializaci, dle pana Desenského. Podotýkám, že šlo o socializaci paniþky, nikoliv psa. A závČr?… tak dnes tedy opravdu ne -. Nic naplat ráno jsme museli na zkoušky bez ohledu probdČlou noc nastoupit v 6:30. Paní rozhodþí nám sdČlila plán dne s harmonogram celých zkoušek. Hned po nástupu následovala kontrola tetovacích þísel a þipĤ. Už tady vlastnČ zaþíná zkouška. Pes se musí chovat vyrovnanČ, nesmí rozhodþího napadat a jevit jiné známky agresivity. První laĢku nasadila Ajka, která šla jako jediná na stopu (u zkoušky ZPU 1). Terén nebyl vĤbec lehký. Louka byla promáþená, ve vyjetých kolejích se držela voda, pĜesto byla stopa vypracovaná pČknČ a pĜesvČdþivČ, což patĜiþnČ ocenila i paní rozhodþí. PĜed 8 hodinou jsme se pĜesunuli na kynologické cviþištČ do SobČslavi, kde v 8:15 zaþaly první poslušnosti jednotlivcĤ podle zkoušky ZOP. Veþerní bouĜka a silný déšĢ nám upravil plac. Poslušnost byla v jednom velkém brouzdališti. PĜísloví: „TČžko na cviþišti, lehko na bojišti“ se tady vĤbec nedalo použít. Tak hrĤzné podmínky nebyly pĜíjemné ani pro pány, natož pro psy. Na odložení jsme našli dvČ relativnČ sušší místa, tak aby pes opravdu neležel pĜímo v kalužinČ. Paní rozhodþí zaþala pĜísné posuzování a bystrým okem vidČla všechny naše chyby. Nervozita se stupĖovala a sychravé, deštivé poþasí nám na náladČ nepĜidávalo. Jak už to bývá, tak poslušnost o zkouškách je prostČ o nČco horší, než pĜi nácviku. Ke zkouškám nastoupilo celkem 11 psĤ (8 psĤ na ZOP a 3 psi na vyšší zkoušku ZPU 1).
Zkoušku nakonec úspČšnČ zdolalo 7 psĤ. Zkoušku ZOP :
zkoušku ZPU 1:
Astor Janin ranþ Asta Katþina zahrada Buba FinĤv dvĤr Chelsey Bílé království Juliet Hodkoviþský les Merlin Hodkoviþský les
Ajka Janin ranþ
„Naše utrpení“, skonþilo ve 12 hodin. Hladoví jsme se vrhli na rohlíky, salámy a sýry, které nám Marušky ukradli na táborové snídani a Marián je dopravil na cviþák. Náš hlad nakonec zapomnČl i na ty, kteĜí se o nás starali po celou dobu zkoušek a po našich výkonech museli vše peþlivČ zapsat. Snad nám hladový Petr, Petr a Dana už odpustili. Po 13. hodinČ jsme nastoupili k ukonþení našich zkoušek. Nejlepší výkon v „pĜírodnČ drsných podmínkách“ pĜedvedl Merlin Hodkoviþský les s Míšou. Pomyšlení na nČjakou oslavu nebylo. Byli jsme všichni opravdu unavení. Cestou do tábora jsme se všichni hromadnČ zastavili v pizzerii, kde na nás þekalo první teplé jídlo dne a pak už koneþnČ zasloužený odpoþinek. PĤvodní program, kde mČlo být hledání osob v lese, a hlídání pĜedmČtu, jsme všichni vzdali. V 17 hodin mČla Asta Katþina zahrada ještČ jednu velikou zkoušku – bonitaci. Pro Astiþku to byl opravdu velký den – úspČšnČ složila zkoušku a hrdČ se zapsala mezi chovné feny. Aby nám nezkouškoví psi a jejich páni nezaháleli, udČlali jsme ještČ pĜed veþeĜí Ĝadovou poslušnost. PĜesto, že se nám poþasí bČhem odpoledne umoudĜilo, veþer už zase pršelo. Tábor jsme zakonþili posezením v hospĤdce s brzkými odchody „do hajan“.
24. 7. 2010 – sobota Den odjezdu. Uplakané, deštivé ráno bylo ve znamení balení a pĜípravy k odjezdu. Ti zlomyslnČjší – chlapi, byli tak trochu i rádi, že pršelo. Ono je pravdou, že pĜi sluneþném poþasí se tČžko louþí a klábosí se ještČ dlouho …
A jaký byl celkový mĤj osobní dojem? Výcvikové tábory pro mČ byly velkou neznámou. Sama se vČnuji se svými psy výcviku v kynologické organizaci už pĜes 10 let a to nejen jako psovod, ale v poslední dobČ i jako výcvikáĜ. Tábor mČ lákal právČ pro možnost intenzivnČjšího výcviku se závČreþnou zkouškou. Obecné domácí starosti mohly zĤstat doma a vše bylo zamČĜeno jen a jen na psy. ýuvaþí tábor je úžasný i co se týþe programu. Výcvik je nároþný nejen po fyzické stránce, ale pĜedevším po stránce psychické (nejen lidí, ale i psĤ). Besedy, které jsou souþástí tábora, jsou pro všechny nejen odpoþinkové, ale také bohaté na informace. NČkdy mĤže být zajímavé povídání i tzv. jednoho z nás. Teć mám na mysli Petera a jeho zkušenosti s Luckeem. Je opravdu obdivuhodné, co všechno lze þuvaþe nauþit. K veterináĜi chodíme všichni a pĜesto, že se mĤžeme zeptat urþitČ na cokoliv, tak je to vždy þas nejen náš, ale i odborníkĤ, který nás tlaþí. Za celé odpoledne, které má veterináĜ jen a jen pro vás, si vzpomenete na tolik otázek… Pana Desenského zná mnoho lidí z novin a televize. Ti, co se zajímají o jeho výcvikový pĜístup, znají i jeho knihu, nebo internetové stránky … ale osobní setkání je jedineþné, stejnČ tak jako možnost pohladit si pravého vlka. Zdaleka to nejsou jen besedy, které mČ nejen zaujaly, ale daly mnohé nové. Hledání lidí v lese nemám možnost doma témČĜ nikde udČlat nebo opravdu jen obþas. Jak jsem zjistila, je to þinnost, která mou fenku velice baví. StejnČ tak hlídání pĜedmČtu jsem se nauþila se svými psy na þuvaþích setkání. Jsem ráda, že mohu i našim þlenĤm v kynologické organizaci ukázat a v pĜípadČ zájmu i nauþit, správný postup výcviku. Dnes už neberu za velkou výhodu týdenní intenzivnČjší pĜípravu ke zkoušce. Naopak obdivuji každého, kdo výcvikový tábor ukonþí úspČšnČ složenou zkouškou. Celý tábor nebyl jen o výcviku a besedách, jak by se mohlo na první dojem mého závČru zdát. Byl to i týden lenošících chvilek, vodních radovánek a dobrého jídla -. NevČĜíte? Myslím, že následující fotky vypovídají vše …
Vedoucí tábora: Katka Rychetská VýcvikáĜi: Mirka Dobešová, Ing. Petra Koneþná, Jana Kunzlová, Katka Rychetská, Petr Šourek Vedoucí zkoušek: Petr Navrátilík Fotodokumentace: Mirka Dobešová a Marián Boháþ, Ing. Petra Koneþná a Tomáš Zdražil, Romana a Marek Rendlovi, Katka a David Rychetští a další soukromníci Video a foto: Míša Pavlíþková a Vašek Svoboda Webmaister on-line tábora: Ing. Petra Koneþná Zpracovala: Mirka Dobešová, CHS Bílé království Foto: archív zúþastnČných
