DAROVANÉMU KONI NA ZUBY NEKOUKEJ

Věstník farnosti u  kostelů s v.   M i k u l á š e a   s v.   V á c l a v a 24. prosinec Léta Páně 2013

1

LEDEN

DAROVANÉMU KONI NA ZUBY NEKOUKEJ Všichni jsme začátečníci. Někteří z nás již mírně pokročilí. Učíme se od narození jazykům lásky. Učíme se lásce. Gary Chapman identifikoval pět základních jazyků lásky. V naší farnosti se na tyto jazyky lásky obzvlášť zaměřujeme. Jedním z jazyků jsou dary. Obdarovávat. Bezpodmínečně. S myšlenkou na obdarovaného. S myšlenkou, co by mu udělalo radost. Co je pro něj dobré. Nedávno jsme ve společenství v naší farnosti diskutovali o dárcích vánočních: patří mezi jazyk lásky? Nejedná se o dary spontánní – na Vánoce se dárky zkrátka dávají – ale dáváme je z lásky nebo z povinnosti? Myslím, že by měly patřit mezi dary

z lásky, často z nich však děláme předměty výchovné, manipulativní: „budeš-li zlobit, naštveš-li mě, nic nedostaneš“. Neklaďme lásce podmínky! Vychovávejme, komunikujme jinak, abychom „neprznili“ lásku. A ještě jedno dodám: buďme svobodní. Nebuďme otroky díků a chval. Buďme podobni našemu Pánu Ježíši, který dával a uzdravoval, aniž by očekával vděk, a přesto měl z darů a uzdravení radost. Radujme se, že můžeme dary dávat, a nenechme si tu radost zkazit, pokud se naše dary nesetkají s extatickými výkřiky nadšení. Přeji vám všem krásný Štědrý večer a požehnané vánoční svátky a vše nejlepší do roku 2014. @

2/ I

O H L É D N U T Í za minulým měsícem nebo i dál Duchovní obnova pro manžele 7. prosince jsme se s manželem zúčastnili duchovní obnovy pro manžele, kterou vedl Stanisław. Ukázal nám několik mušlí různých velikostí, které byly poskládány za sebou a symbolizovaly lidské uši. Dostal tento dárek jako poděkování za své naslouchání, ke kterému nás také vybízel. Byl nám předložen text z knihy proroka Jeremiáše, který mě oslovil: „To, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův. Jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu, chci vám dát naději do budoucnosti. Budete mě hledat a naleznete mě, když se mě budete dotazovat celým svým srdcem.“ V naší rodině nebývá vždy pokoj, někdy prožíváme stav, který je mu vzdálený. Ale pocítila jsem výzvu k pokoji v situacích, kdy bych spíše chtěla bojovat proti němu, a naději, že když se odkloním od správné cesty, můžu se obrátit k tomu, o kterém se píše v listu Efezanům: „Jen on je náš pokoj.“ Stanisław mluvil o čtyřech stupních lásky. Nejprve hovořil o erótu. Byli jsme vybídnuti, abychom se modlili za obnovení zamilovanosti. Druhým stupněm – fileo – můžeme v sobě naplňovat touhu po sdílení našeho vnitřního světa. Třetím stupněm – stergeo – uskutečňujeme lásku ve vztazích v rodině. Čtvrtým stupněm je agapé, která nepochází z našich emocí. Jejím počátkem je otevřenost a ochota vydat se pro druhého. Obnovením manželského slibu se můžeme agapé dotýkat.

Byli jsme vybídnuti, abychom si ve chvíli ticha položili otázky: Co prožívám ve vztahu k Bohu a ke svému manželovi (manželce)? Mám se rád(a)? Dotkla jsem se svých ran, ale i pokoje a Boží lásky, která mě postavila do životní situace, jež se mi ne vždy líbí, ale učím se ji přijímat jako dar z rukou milujícího Boha. Stanisław používal slova z knihy Prorok od Ch. Džibrána: „Když vám dá láska znamení, následujte ji, i když její cesty jsou tvrdé a strmé. Neboť láska vás nejen korunuje, ale také přibíjí na kříž. Láska vystupuje k vašemu vrcholu a laská vaše nejněžnější větévky chvějící se v slunci a také sestupuje k vašim kořenům lnoucím k zemi a otřásá jimi.“ Rozebírali jsme pět jazyků lásky a Stanisław nás vybídl, abychom o nich povídali v jednotlivých manželských párech. Byla to pro nás obohacující chvíle. Můžeme hovořit slovy ujištění, jimiž oceníme hodnotu partnera, povzbudíme ho, použijeme laskavá slova. Pozorností vyjádříme svoji duševní blízkost, nasloucháme druhému a vciťujeme se do něj. Pokud hovoříme jazykem darů, zahrnujeme manžela drobnými maličkostmi, které ho potěší. Skutky služby obklopujeme partnera praktickou péčí. Fyzickým kontaktem vyjadřujeme svoji tělesnou blízkost a něhu. Známe s manželem svoje jazyky lásky, ale dělá nám problém je správně rozvíjet, a tak se stává, že naše citová nádrž někdy není naplněná. Tato

3/ I duchovní obnova přispěla k načerpání sil na naší společné cestě. Děkujeme Stanisławovi za ni. Karolina Mikotová

Letem světem Poslední listopadovou neděli jsme slavili slavnost Krista Krále. V týdnu poté se ve středu 27. listopadu setkala na faře pastorační rada a v pátek 29. listopadu se uskutečnila v sále u sv. Václava Beseda o pouti do Santiaga nejen pro poutníky. V sobotu 30. listopadu se proměnil sál sv. Václava v předadventní vyráběcí dílnu. Tvořily se adventní věnce, ovečky a svíčky. Děkujeme především organizátorkám akce Miladě Kuncové a Alžbětě Matochové. Po celý advent probíhala v kostele sv. Václava sbírka balíčků vánočního pečiva a dárečků. Sbíralo se jak pro osamělé lidi a pro seniory z domova v Mukařově, tak pro lidi bez domova. Děkujeme všem dárcům. Po celou dobu adventu byla u sv. Václava k dispozici maketa s jesličkami a betlémskou krajinou. Každý mohl přidat do zástupu putujících do Betléma svoji figurku – za sebe i za někoho, kdo je mu blízký. Na Tři krále bude za všechny putující obětována mše svatá.

Po dobu trvání akce se bude farní společenství zvláštním způsobem přimlouvat a modlit za každého poutníka, za každého, kdo bude mít svoji figurku na cestě. První adventní neděli, 1. prosince, se konala po dopolední mši svaté vernisáž výstavy obrazů Bohumila Peroutky v kostele sv. Václava. Hudebně ji doprovodil Štěpán Škoch hrou na sopránsaxofon. Ve čtvrtek 5. prosince proběhlo v kostele sv. Mikuláše Mikulášské setkání. Děkujeme všem za pomoc s přípravou. V neděli 8. prosince se setkali v sále u sv. Václava dobrovolníci naší farnosti. Děkujeme za každého, kdo se podílí na farním životě našeho společenství, a nyní zvláště těm, kteří příjemný večer připravili a pomohli s úklidem. V sobotu 14. prosince se konalo na faře setkání neslyšících. Ve stejný den se uskutečnila v kostele sv. Václava Adventní duchovní obnova s přednáškami Jozefa Nagye a otce Stanisława, s eucharistií a s příležitostí k svátosti smíření. Čtvrtou adventní neděli se konal večer v kostele sv. Václava koncert sboru Carmina Bohemica. Novinkou v tomto měsíci je znovuotevření farní knihovny, a to pravidelně každé úterý od 15.30 do 17.00 (zvonit na faráře). Seznam knih je na farním webu. @

R O Z H O V O R s farníky dobrovolníky Všichni vědí, čím se proslavil Kosmas, Dalimil nebo Václav Hájek z Libočan. Málokdo však ví, čím jsou známí Ivana

Ivana a Jaroslav Lukášovi

a Jaroslav Lukášovi. Pravda, jejich kronika neobsahuje dějiny celé české země, ale pouze historii vršovické farnosti,

4/ I přesto je však velice obsáhlá a důležitá pro budoucí generace nejen našeho společenství. Začneme však pěkně popořadě od vaší historie. I vás se ptám, jako všech ostatních dobrovolníků, kudy vedly vaše kroky do vršovické farnosti? Oba chodíme do našeho kostela už od dětství (tedy asi 50 let), a i když bydlištěm patříme „k sousedům“, doma jsme ve vršovické farnosti. A nyní už k vlastní kronice: Jak jste na nápad vést farní kroniku přišli? Jára se o dějiny kostela a věci kolem zajímal už dlouho a shromažďoval všechny dostupné materiály, které se našich kostelů a farnosti týkají. Tak vlastně vznikl základ archivu a kroniky. A připadalo nám škoda, aby tyto materiály a informace o tom, co se ve farnosti děje, zmizely v „propadlišti času“. Kam až kronika sahá? Jaký je nejstarší záznam v kronice? Informace v  archivu jsou již z  dob starých osad na místě dnešních Vršovic. Jsou tam mapy, staré dokumenty, fotografie, filmy. Podařilo se nám sehnat mnoho knih, ve kterých se psalo o Vršovicích a našich kostelech, a z nich jsme data také čerpali. Kronika navazuje vlastně i na pár zachovaných ministrantských kronik z padesátých až sedmdesátých let (minulého století). Není to vlastně kronika v  pravém slova smyslu – tedy kniha,

do které by se zapisovalo veškeré dění. Naše kronika existuje v  elektronické podobě a obsahuje jen příspěvky a fotografie z některých akcí, které se ve farnosti udály. Začala v  této podobě vznikat asi před 10 lety. Je volně přístupná na farních stránkách na internetu. Za fotoaparátem je možné vás spatřit takřka na každé významné události ve farnosti. Máte i pomocníky, když se nemůžete dění přímo zúčastnit? To je největší problém. V kronice jsou pouze zápisy o akcích, kterých jsme se zúčastnili. Zatím se totiž nepodařilo, aby všichni, kdo nějakou společnou farní akci pořádají nebo se jí účastní, o ní napsali třeba jen dvě věty a dali k dispozici fotografie. Víme, že na akcích fotografuje dost lidí, ale tyto snímky se k nám, a tím i do kroniky (až na pár výjimek) nikdy nedostanou. Když o vás mluví Stanisław, často vzpomíná, jak je vaše dílo rozsáhlé a kolik prostoru zabere. Mohli byste nám pro představu říct, kolik skříní kronika zabere? No, kronika a hlavně archiv jsou zatím ve dvou větších skříňkách, ale už není místo a vypadá to, že se budou muset uvolnit další prostory. Na elektronickou verzi jsme museli pořídit dvě velkokapacitní úložiště k počítači. Děkuju vám oběma moc za rozhovor a přeju vám, aby vás tato činnost dále naplňovala a přinášela vám radost. @

5/ I

S P O L E Č E N S T V Í naší farnosti a jeho záležitosti Setkání pastorační rady Poslední středu v listopadu proběhlo setkání pastorační rady. Domlouvaly se podrobnosti setkání dobrovolníků, které se uskutečnilo v neděli 8. prosince. Dalším bodem programu byla akce s názvem Betlémy 2013, kterou pořádá Arcibiskupství pražské a naše farnost se do ní zapojí. Pastorační rada byla seznámena s postupem přípravných prací k vytvoření plošiny pro vozíčkáře v kostele sv. Václava. Rozhodnutí památkářů je kladné a stavební povolení není potřeba. V  současné době se čeká na nabídku rozpočtu. V pátek 10. ledna 2014 se bude konat v Kulturním domě barikádníků již tradiční společenský večer naší farnosti. Kdo si koupí vstupenku předem, zaplatí 180 Kč, normální cena je 210 Kč. Vstupenka pro školní děti stojí 50 Kč. Výtěžek z této farní akce bude použit pro sociálně slabé rodiny neslyšících, aby se jejich děti mohly zúčastnit letního tábora.  LH

Farní charita

(Mt 25,35n)

- Děkujeme za 30 669 Kč pro trpící na Filipínách, peníze jsme zaslali s tímto určením na účet Charity ČR. - Děkujeme za balíčky vánočního pečiva a dárečky pro osamělé a seniory v domově seniorů a LDN. - Spolu s  Komunitou Sant' Egidio

děkujeme za dárky pro lidi bez domova (např. ponožky, čepice, rukavice, šály, spacáky, termosky, baterky apod. – věci nové nebo zachovalé). Pokud máte zájem zúčastnit se jako dobrovolník oběda pro 300 osob, který se bude konat v  prostorách Arcibiskupského paláce a Lorety, budete s velkou radostí uvítáni. Můžete pomoci s přípravami nebo s obsluhou hostů. V tom případě se prosím ozvěte na e-mail info@santegidio. cz nebo na telefon 728 180 562. - A opět prosíme, kdo vidíte Tříkrálovou sbírku Charity ČR jako dobrý pastorační počin i pozvání k účasti na dobrém díle a máte možnost, přihlaste se prosím k  pomoci (nejlépe zápisem na zelený arch v kostele) – zejména jako koledníci nebo jejich doprovod, případně na další pomoc. Zapojit se mohou všichni, velmi vítaní jsou zpěváčci, hudebníci. V roce 2014 bude sbírka naší farnosti probíhat od soboty 4. ledna do neděle 12. ledna. Vybrané peníze budou v  rámci naší arcidiecéze použity pro Azylový dům sv. Terezie v Praze 8, pomoc rodinám a zdravotně postiženým a nemocnici v Ugandě. Naším záměrem je ale lidi na ulicích i potěšit – zpíváním, muzikou i přáním všeho dobrého. Za fachu Hanka [email protected], 721 444 323 č. účtu farnosti: 280828389/0800 pro fachu VS: 33333

6/ I

Poděkování poděkovaných Do sálu plného lidí vstoupil muž. Děkování bylo už v plném proudu, když tiše otevřel dveře, kývnutím pozdravil přítomné a tiše se odporoučel do poslední řady. Většina přítomných se pousmála: ano, potvrdilo se, že nikde v okolí není zajímavější akce, že nikde v okolí není tolik upřímných slov, přátelských setkání a připraveného jídla. Akce pokračovala dál. Další a další přítomní předstupovali před ostatní a slyšeli na sebe samou chválu. Každý si odnášel malý dárek. Všichni, jeden po druhém. Vzájemně se znali, protože každý podle svých sil a možností dobrovolně a zcela zdarma pracoval pro dobrou věc. Pro společnou dobrou věc. Co ale s tím nově příchozím? Znali ho, to ano, leč o jeho činnosti, natož potom té dobrovolnické, nevěděl nikdo nic. Spíše ho považovali právě za barometr prospěšnosti společenských

setkání. Možná řada z  nich pochybovala, zdali vůbec do téhle společnosti patří, když tu náhle směrem k  němu uslyšeli: „Pojď sem také dopředu, pojď sem mezi nás.“ Když se potom ten muž vrátil zpět na své místo, tak držel v ruce stejný dárek jako ostatní. Držel a trochu nesměle se ohlížel na všechny strany. Předklonil se a v koutku oka se mu zaleskla taková docela maličká lesklá kapička. – A já si najednou uvědomil, jakou lekci jsme všichni od Stanisława dostali! Jak nám ukázal a předvedl, že v každém člověku je něco dobrého, zač mu můžeme poděkovat. Že je to naše věc, naše volba, zdali budeme hledat na druhých to dobré, nebo dávat do popředí to méně dobré. A že pochvala a veřejné uznání je mnohem, mnohem víc než plné kapsy chlebíčků. Tak za nás všechny pěkné, upřímné a srdečné díky i tobě, milý Stanisławe. Bylo to dobré. Hodně dobré. PAS

SVĚTEC V TOMTO MĚSÍCI Svatý František Saleský, biskup, učitel církve a zakladatel řádu svátek 4. 1. Řekne-li se salesiáni či salesiánky, vybavíme si automaticky sv. Dona Boska či Marii Dominiku Mazzarellovou. Františka Saleského už tak ne. Přesto to byl právě on, kdo založil řád salesiánek. Kdo byl onen muž? Narodil se 21. 8. 1567 do šlechtické rodiny de Sales na zámku v Savojsku. Dostalo se mu dobrého vzdělání. Studoval v Paříži a Padově, dosáhl titulu

doktora práv. V r. 1593 byl vysvěcen na kněze. Než se tak stalo, musil František podstoupit těžké vnitřní boje, Kalvínovo učení na něj mělo silný vliv. Po svém vysvěcení se přihlásil jako misionář pro území ovládané kalvínci na břehu Ženevského jezera. Bylo to těžké období, kalvínci jej přijímali jen neradi, několikráte na něj byl spáchán i atentát, ale František se nevzdal a postupně se mu

7/ I nekonečnou láskou a trpělivostí povedlo rekatolizovat celý kraj. V r. 1602 byl jmenován biskupem ženevským a v r. 1610 ve svých 43 letech založil společně s Janou Františkou de Chantal, s níž ho pojilo vřelé duchovní přátelství, řád salesiánek. Když ho papež jmenoval kardinálem, z věrnosti ke své diecézi odmítl. V r. 1622 v prosinci se František vydal do Lyonu. Po cestě byl raněn mrtvicí

D I A L O G pocitů a rozumu: V minulém Dialogu jsme si kladli otázku, zdali je správné mít rád sám sebe, zdali se to vůbec smí, a co to vlastně je to „mít se rád“. Dostal jsem odpověď, kde pisatel mimo jiné píše: „(…) Mám totiž pocit, že k tomu musí člověk dorůst. Ve škole v psychologii jsme se učili, že by člověk měl každý den udělat něco pro druhé, ale i pro sebe. Tehdy mi to ‚pro sebe‘ přišlo absurdní. Teď si myslím, že ta vyváženost je na místě. Čas věnovaný cvičení, sebevzdělávání atd. není zbytečný a člověku se vrátí v psychické pohodě. A to ‚pro druhé‘ je zase pojistka pro to, aby se z člověka nestával pohodlný sobec. (…)“ To mě přivedlo k uvažování nad sobectvím: Kde se bere? Může se člověk jako sobec narodit? Nebo tuhle méně pěknou vlastnost získáváme v průběhu života? Jak? Příkladem? Možná… I dítě? Tomu přece takový příklad nikdo dávat nechce! Co když to ale někdy uděláme, aniž bychom chtěli, aniž bychom si byli vědomi, že děláme špatnou věc? Stalo se na dovolené v jednom pří-

a zemřel dne 28. 12. 1622 ve stáří 55 let. Jeho tělo odpočívá v kostele Navštívení v Annecy, jižně od Ženevského jezera. V r. 1665 byl kanonizován a v r. 1877 ho papež Pius IX. povýšil na učitele církve. Je patronem salesiánů, katolického tisku, Ženevy. Zobrazován je jako kněz, obvykle se sv. Janou Františkou de Chantal. Často mívá u sebe srdce ovinuté trním. Alena Králová

Vždyť je to ještě dítě mořském letovisku. Velká rodina: troje mladí i s dětmi a prarodiče. Část téhle společnosti hrála karty pod slunečníkem, když se ozvalo ostré: „Kubo, nepodváděj!“ To pravděpodobně tetička pořádně nahlas napomenula asi desetiletého synovce. A dostatečně zřetelně pokračovala: „To se nedělá. Švindluješ, schoval sis kartu a teď podvádíš. Viděla jsem tě. Včera jsi snědl všem brambůrky, nikomu jsi nedal, před chvílí sis vzal pití a nechal sis ho u sebe, aby na něj ostatní nedosáhli…“ A právě v ten moment do vznikajícího konfliktu zasáhl dědeček jako hlava rodu. Snažil se situaci mírnit: „Počkej. Počkej, nech ho, vždyť je to ještě dítě…“ Zarazil jsem se: V deseti letech – dítě? No, to jo. Ale abychom ho nechali vyhrávat podvodem a omlouvali to tím, že je ještě dítě?! Tak malý přece není. Pochopil bych, kdyby to bylo opravdu malé dítě, které potřebuje vyhrávat. Dítě, které potřebuje zažívat radost z vítězství. Ale v deseti letech? – A vůbec: Kdy se dítě učí smyslu pro spravedlnost?  PAS

8/ I

POZVÁNÍ Pouť do Filipova

Farní dovolená Alpy

Pražští poutníci vás zvou na poutní slavnost do Filipova u Rumburka. Pouť se koná na památku zázraku, který se stal 13. ledna 1866 ve 4 hodiny ráno. Smrtelně nemocná Magdalena Kadetová byla zázračně uzdravena. Zjevila se jí Panna Maria a uzdravila ji. Odjezd autobusu v neděli 12. ledna 2014 ve 24.00 hod. od strašnického kostela Neposkvrněného početí Panny Marie. Návrat v pondělí 13. ledna 2014 v 9 hodin. Cena 250 Kč na osobu. Přihlašujte se prosím na e-mail [email protected] nebo na tel.: 605 481 365, případně 274 782 480 od 16.00 do 18.00 hod. Naše přání je, aby jely plně obsazeny dva autobusy jako v r. 2013. V. Sixta

Schladming-Dachstein 23.–30. 8. 2014, Kč 6  190,– včetně lanovek, aquaparku, koupališť – a samozřejmě dopravy a stravy. (Vhodné pro všechny věkové kategorie.) Více informací u Olgy Polanské.

Inzerát Rodina z naší farnosti shání byt k pronájmu, min. 2+kk, ve Vršovicích, popř. v blízkém okolí, s nastěhováním v březnu 2014. Kontakt: Veronika Procházková, mobil: 605  188  924, nebo email redakce časopisu: [email protected].

Z Á V Ě R E M . . . Dobré rady špatných lidí Dobrá rada je k nezaplacení, i když nesmíme nikdy zapomenout, že jsme pouze na cestě k pravdě, a tak i „dobrá rada“ je relativní. Opomenu-li dilema, jak poznáme „dobrou radu“, je tu ještě další háček. Dobrou radu často rádi přijímáme od lidí dobrých, resp. od těch, ke kterým vzhlížíme, které máme rádi, kteří jsou nám příkladem... Pokud však otevřeme uši, zjistíme, že někdy dobrá rada přichází i z úst těch, od kterých bychom to nejméně čekali. Často bývá lehce zahalená, abychom ji na první pohled nepoznali.

Vzpomínám si, když jsem chodila na gymnázium, rozebírali jsme v hodině angličtiny různé texty. Jednoho dne přišla na řadu známá báseň Rudyarda Kiplinga Když... Naše profesorka byla míšenka z Jihoafrické republiky. Nejprve nám povídala velmi kriticky o Kiplingovi – jaké měl imperialistické názory a tak podobně. Nám by Kipling zas tak špatný nepřišel, protože jeho názory o Británii a jejích koloniích a jiné politické úvahy se nás středoevropanů sotva týkaly. Poté, co provedla naše profesorka

9/ I krátký úvod a rozdala báseň do lavic, řekla, že nám ji přečte nahlas. Když jsem po několika verších zvedla oči, viděla jsem, že nečte, ale recituje. Recituje slova, která dobře zná a kterých si velmi váží. Co se dá dělat: Ať byl Kipling jaký byl, napsal úžasné věci a báseň Když... se mezi ně počítá. Ne nadarmo byl oceněn Nobelovou cenou za literaturu. Neznáte-li báseň Když... najděte si ji, třeba i vás něco osloví. Mně často velmi znějí v uších verše: když nezoufáš, ač pravdivá tvá slova / lstí bídáků jsou pošlapána v kal (If you can bear to hear the truth youve spoken / Twisted by knaves to make a trap for fools). Přikládám anglickou verzi, protože se mi líbí více než překlad; doslovně: „pokud dokážeš slyšet pravdu, kterou jsi vyslovil, překroucenou nepřáteli, aby

se stala pastí pro hlupáky“. Nechci se teď věnovat tomu, že někdo překrucuje naši pravdu, kterou jsme vyslovili, ale naopak tomu, že jsme uslyšeli pravdu buď ústy nepřátel nebo ji překroutil nepřítel v nás. Netroufám si teď mluvit o velké Pravdě. Zkuste si ale představit, že si povídáte s někým, kdo vás naštval. Zloba vám pak může zatemnit oči. A slova, která onen člověk vyřkne, nepřítel v nás překroutí v lež, v sebelítost, v urážku, v ublíženost... Kolikrát jsme do této pasti spadli? Kolik hádek bychom si ušetřili? Kolikrát pravdu slyšíme z úst toho, od koho bychom ji nejméně očekávali? Nádech. Dlouhý výdech. Zavřete oči, zapomeňte na sebe. Cesta k pravdě může být velmi blízko nás. Možná tam, kde bychom ji nejméně čekali.  Vaše Křepelka na Vinici

K A L E N D Á Ř na leden 2014

Mimořádné akce, změny, výjimky

9.30 9.00 18.00 19.00 15.00–20.00 19.00 19.00 19.00

1. 1. 2. 1. 6. 1. 10. 1. 11. 1. 15. 1. 22. 1. 24. 1.

St Čt Po Pá So St St Pá

26. 1. 26. 1. 2. 2.

Ne 14.00 Ne 19.00 Ne 10.30

Novoroční eucharistie Setkání při čaji Eucharistie s žehnáním kadidla a křídy Farní společenský večer Dětský karneval Setkání ekonomické rady Setkání pastorační rady Přednáška o Arménii, Kapadocii a výstupu na Ararat Setkání neslyšících Modlitba se zpěvy Taizé Požehnání dětí připravujících se k prvnímu svatému přijímání

VÁC FAR VÁC KD Barča SÁL FAR FAR SÁL FAR/SÁL SÁL MIK

10/ I

P O Ř A D B O H O S L U Ž E B a další základní informace Výjimky a změny najdete v kalendáři na příslušný měsíc.

Eucharistie a bohoslužby slova neděle

8.30

kostel sv. Václava

10.30 kostel sv. Václava (pro rodiny s dětmi) úterý

18.00 kostel sv. Mikuláše

čtvrtek 8.00

kostel sv. Mikuláše

pátek

18.00 kostel sv. Václava

sobota

8.00

kostel sv. Mikuláše

Eucharistická adorace čtvrtek

17.45–19.45 20.00–21.00

kostel sv. Václava kostel sv. Mikuláše

Svátost smíření / duchovní rozhovor neděle

7.30–8.15

čtvrtek

17.45–19.45 kostel sv. Václava

kostel sv. Václava

pátek

17.00–17.45 kostel sv. Václava

• Prosíme ty, kdo chtějí přistoupit ke svátosti smíření některý pátek nebo neděli, aby respektovali, že kněz musí nejpozději 15 min před začátkem bohoslužby odejít ze zpovědnice, aby se na bohoslužbu řádně připravil. • Jiný termín svátosti smíření je možné dohodnout s farářem P. St. Górou.

Příležitost k setkání s knězem úterý

15.30–17.30

fara – Vršovické nám. 84/6 (u kostela sv. Mikuláše)

• Jiný termín je možné dohodnout s farářem P. St. Górou.

Farní kancelář pro veřejnost úterý

10.00–12.00, 13.00–17.00

fara – Vršovické nám. 84/6 (u kostela sv. Mikuláše)

• Službu v kanceláři zajišťuje a finanční záležitosti (hl. dary) vyřizuje Eva Hrubá:  [email protected]

11/ I

T Ý D E N N Í P R O G R A M   pravidelných aktivit Po 13.30–14.30 16.00–16.45 17.00–17.45 17.00–18.30 17.45–18.30 18.00–20.00 18.30–19.30 19.00–21.00 19.00–21.30 Út 10.00–12.00 13.00–17.00 15.30–17.30 16.45–17.45 19.00 St 10.00–12.00 16.30–17.30 18.30 19.00–22.00 19.30 Čt 8.45 16.45–17.30 18.30–20.00 19.00–22.00 19.00 Pá 15.00–17.00 Ne 8.00–8.30 15.00–17.00 16.30–21.30

Mariina legie /I. Ditrich/ Náboženství pro děti /H. a P. Svobodovi/ Náboženství pro děti /H. a P. Svobodovi/ Kroužek vyšívání /M. Řečinská/ Zkouška kapely Minimissa /J. Tomsa/ Cvičení pro radost Angličtina pro dospělé /M. Müller st./ Modlitební společenství /V. Novák/ Divadelní spolek Nazdařbůh /J. Tomsa/ Úřední hodiny farní kanceláře pro veřejnost /Eva Hrubá/ Příležitost k setkání s knězem /S. Góra/ Biblická hodina /J. Nagy/ – 2. a 4. úterý v měsíci Společenství /S. Kocourková/ Maminky s dětmi /V. Procházková/ Společenství starších dětí /J. Šimůnek/ – sudé týdny roku Zkouška sboru /L. Dřevikovský/

FAR SÁL SÁL FAR SÁL FAR FAR SÁL SÁL FAR

č. 1

FAR FAR FAR FAR FAR

č. 1 č. 1 č. 3 č. 1 a 2 č.3

Společenství mládeže /O. Rechner, L. Sviták/ – sudé týdny roku, kromě prázdnin Farní charita /H. Rechnerová/ – 2. středa v měsíci Setkání při čaji /J. Nagyová/ – 1× měsíčně dle oznámení Náboženství pro děti /J. Čiháková/ Přímluvné společenství /I. Menoušek/ – líché týdny roku Zkouška kapely Missa /J. Tomsa/ Modlitba matek /H. Rechnerová/ – sudé týdny roku Zkouška kapely Kšandy Industry Zkouška sboru /L. Dřevikovský/ Setkání neslyšících /S. Góra/ – 1× měsíčně dle oznámení Zkouška kapely Koza na útesu

FAR 1. patro

č. 1 č. 2 č. 1

kancelář

SÁL

FAR kancelář FAR 1. patro FAR č. 1 a 2 FAR č. 3 FAR č. 1 FAR č. 3 ZKU SÁL FAR 1. patro ZKU

12/ I

V Á N O Č N Í B O H O S L U Ž B Y  2013 24. 12.

25. 12. 26. 12.

27. 12. 28. 12. 29. 12. 31. 12.

1. 1. ,14

7.00 10.30 14.00–16.00 16.00 24.00 St – Narození 9.30 Páně 14.00–17.00 Čt – Sv. Štěpána 9.30 14.00–17.00 19.00 Pá – Sv. Jana 18.00 So – Sv. Mláďátek 8.00 Ne – Svaté 8.30 Rodiny 10.30 Út – konec 14.00–16.00 občanského 16.00 roku Út – Štědrý den

St – Matky Boží Panny Marie

9.30 14.00–17.00

Eucharistie s rorátními zpěvy Zpěv vánočních koled Betlémské světlo „Půlnoční“ eucharistie pro děti „Půlnoční“ vánoční eucharistie Boží hod vánoční Betlémy (otevřené kostely) Eucharistie Betlémy (otevřené kostely) Benefiční vánoční koncert Eucharistie s žehnáním vína Eucharistie Eucharistie Eucharistie Betlémy (otevřené kostely) Eucharistie na poděkování za uplynulý rok Novoroční eucharistie Betlémy (otevřené kostely)

MIK MIK VÁC, MIK VÁC VÁC VÁC VÁC, MIK VÁC VÁC, MIK VÁC VÁC VÁC VÁC VÁC VÁC, MIK VÁC VÁC VÁC, MIK

Webové stránky farnosti

Kontakty

www.farnostvrsovice.cz

farář Stanisław Góra tel.: 737 280 624 [email protected] pastorační asistent Martin Peroutka tel.: 702 075 417 email: [email protected]

Čísla účtu farnosti na provoz farnosti: 280828389/0800, na opravu varhan: 186817149/0300

Vydává farnost u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava Praha-Vršovice, www.farnostvrsovice.cz, tel. 271 742 523. Neprodejné, náklady na tisk hrazeny ze sponzorského daru a z vašich příspěvků. Vydání příštího čísla je plánováno na 26. 1., příspěvky dodávejte nejpozději do středy 15. 1. Kontakt: [email protected], případně osobně v kostele sv. Václava. Šéfredaktor: Anna Tesařová (@). Redakční rada: Stanisław Góra, Martin Peroutka, Jan Rückl (JR), Pavel Švarc (PAS), Alena Králová (AK), Pavel Mikula, Markéta Řečinská. Přispěvatelé: Ludmila Hobzová, Karolína Mikotová, Vlastislav Sixta. Korektura: Jana Šachlová. Sazba: Slávek Heřman. Tisk: Martin Peroutka, výtisky pro nás zkompletovali Polákovi