Daňové zatížení podnikající fyzické osoby. bakalářská práce

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA FINANCE A ŘÍZENÍ

Daňové zatížení podnikající fyzické osoby bakalářská práce

Autor: Marie Havlová Vedoucí práce: Ing. Irena Fatrová Místo: Senožaty Rok: 2012

ANOTACE Předmětem bakalářské práce je daňové zatížení fyzické osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění. První části jsou věnovány teoretické stránce daní, v dalších pak jsou charakterizovány podrobněji daně a poplatky, které je tento podnikatel povinen odvádět, a to včetně vývoje sazeb a daňových základů ve sledovaném období 2009 – 2012. Praktická část je zaměřena na rozbor jednotlivých daňových povinností tohoto podnikatele v členění na daňově neuznatelné a uznatelné výdaje, zobrazení vývoje

v jednotlivých

letech

a

stanovení

očekávaného

vývoje

v souvislosti

s připravovanými legislativními změnami. V závěru je pak znázorněn podíl jednotlivých daní na celkovém daňovém zatížení. KLÍČOVÁ SLOVA Daňové zatížení, daň, základ daně, sazba daně, podnikající fyzická osoba

ABSTRACT The subject of this bachelor´s dissertation is tax burden of a self-employed physical body carrying on business based on the trade licence. The first part deals with the theoretical aspects of taxes, the others characterize in detail taxes and fees which this entrepreneur is obliged to pay, including the development of rates and taxable incomes in the observed period of 2009 - 2012. The practical part is concentrated on analysing different tax obligations of this entrepreneur in terms of tax-allowed and disallowed expenditures,charts of development in separate years and setting the expected development in connection with prepared legislative changes. The final part then describes the share of individual taxes on the total tax burden. KEY WORDS Tax burden, tax, tax base, tax rate, insurance, self-employed person

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce, paní Ing. Ireně Fatrové, za odborné vedení práce, za její věcné připomínky a podporu. Mé díky patří též panu Novákovi za poskytnutí kompletních podkladů a údajů z daňové evidence, které byly pro zpracování práce nezbytné.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.) Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 16. 4. 2012 ............................................... Podpis

Obsah ÚVOD ....................................................................................................................... 8 1

2

3

CHARAKTERISTIKA DANÍ ................................................................................ 10 1.1

Základní charakteristiky ................................................................................... 10

1.2

Daňové principy ............................................................................................... 11

1.3

Funkce daní ...................................................................................................... 11

1.4

Daňová kvóta ................................................................................................... 12

1.5

Daňové zásady ................................................................................................. 12

TŘÍDĚNÍ DANÍ ..................................................................................................... 13 2.1

Podle předmětu daně ........................................................................................ 13

2.2

Podle stupně progrese ...................................................................................... 13

2.3

Členění daní podle dopadu ............................................................................... 14

DANĚ PŘÍMÉ ........................................................................................................ 15 3.1

3.1.1

Daň z příjmů fyzických osob ..................................................................... 15

3.1.2

Daň z příjmů právnických osob ................................................................ 19

3.2

4

Daně z příjmů (důchodové) .............................................................................. 15

Majetkové daně ................................................................................................ 19

3.2.1

Silniční daň ............................................................................................... 20

3.2.2

Daň z nemovitostí ..................................................................................... 21

3.2.3

Daň dědická, darovací, z převodu nemovitostí ......................................... 24

DANĚ NEPŘÍMÉ ................................................................................................... 26 4.1

Daň z přidané hodnoty ..................................................................................... 26

4.2

Spotřební daň ................................................................................................... 28

5

ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ ............................................................. 30

6

ROZBOR DAŇOVÉHO ZATÍŽENÍ ..................................................................... 33 6.1

Představení podnikatele ................................................................................... 33

6.2

Přehled a výše daňových povinností 2009 ....................................................... 36

6.2.1

Daňově neuznatelné daně a poplatky........................................................ 36

6.2.2

Daňově uznatelné daně a poplatky ........................................................... 37

6.2.3

Struktura daňově uznatelných daní ........................................................... 39

6.2.4

Daň z přidané hodnoty .............................................................................. 40

6.3


6.3.1


6.3.2


6.3.3


6.3.4


6.4


6.4.1


6.4.2


6.4.3


6.4.4


6.5

Předpoklad do budoucna .................................................................................. 52

7

REKAPITULACE A ROZBOR ............................................................................. 53

8

ZÁVĚR ................................................................................................................... 57

9

POUŽITÉ ZDROJE ................................................................................................ 59

ÚVOD Daně jsou nejvýznamnější složkou příjmů státního rozpočtu, neboť příjmy státního rozpočtu jsou téměř z devadesáti procent tvořeny výnosy z daní. Do těchto daňových příjmů je započítáno i pojistné na sociální zabezpečení, které zaujímá největší podíl na celkových daňových příjmech. Dalším významným příjmem je inkaso nepřímých daní, a to daně z přidané hodnoty a daně spotřební. V současné době, kdy hospodářský růst začíná po mírném oživení z hospodářské krize opět stagnovat a stav veřejných financí je neudržitelný, je daňová politika velmi aktuálním tématem. Aby vláda mohla snižovat deficit státního rozpočtu a stabilizovat veřejné finance, je pravděpodobně zvyšování daní bohužel nevyhnutelné, zrovna tak jako další úsporná opatření ve veřejných výdajích. V médiích je proto daňová politika, ať už se jedná o zvyšování či sjednocování sazeb daní, na denním pořádku. Z tohoto důvodu bych ráda tuto bakalářskou práci věnovala této problematice, a to analýze a vývoji daňového zatížení u konkrétní fyzické osoby, která podniká na Vysočině v oblasti kovovýroby a pilařské výroby. Od roku 2008, kdy skončilo progresivní zdaňování, se sice sazba daně z příjmů fyzických osob nezměnila, ale i tento živnostník je nedobrovolným plátcem dalších daní a poplatků, které zvyšují jeho daňové zatížení. Podle mého názoru bude největší podíl zaujímat jeho osobní pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které nelze uznat jako daňový výdaj. Na údajích z roku 2011 budu simulovat, jakým způsobem by navrhovaná daňová reforma ovlivnila jeho daňové zatížení v dalším roce. Práce je rozdělena do jednotlivých kapitol. V prvních dvou kapitolách se zaměřím na teorii, a to především na charakteristiku a funkce daní, dále pak na daňové zásady a v nespolední řadě na daňovou soustavu, resp. třídění daní z různých hledisek. Další tři kapitoly věnuji podrobnějšímu rozboru jednotlivých daní. Zaměřím se především na důležité pojmy, jako je poplatník, předmět daně, základ daně, daňové sazby a základní pravidla pro podávání daňových přiznání a placení daní. U daní, ke kterým je živnostník zaregistrován nebo je jejich poplatník, tj. především daň z přidané hodnoty, daň z příjmů fyzických osob, silniční daň, daň z nemovitostí a sociální a zdravotní pojištění, zobrazím vývoj daňových sazeb a daňových základů ve sledovaném období 2009 – 2012. V praktické části pak provedu rozbor odvodů jednotlivých daní za poslední tři roky, procentní rozbor podílu jednotlivých daní a pojistného, a to v členění 8

na daňově neuznatelné daně (daň z příjmů fyzických osob a zákonné pojistné) a daně, které jsou daňově uznatelnými náklady na dosažení a udržení příjmů. V návaznosti na daňovou reformu a legislativní změny pak stanovím předpoklad daňové zátěže do budoucna. Nakonec zobrazím vývoj daňového zatížení ve vztahu k celkovému základu daně a znázorním podíl jednotlivých daní na celkovém daňovém zatížení.

9

1 CHARAKTERISTIKA DANÍ V historii i dnešní literatuře najdeme několik výkladů pojmu daň, i když daňové zákony tento pojem nikde nespecifikují. Např. uznávaný hospodářský prvorepublikový odborník Karel Engliš definoval daň jako příspěvek na podpůrnou úhradu veřejné správy financované podle osobní a věcné únosnosti poplatníka. Dnes je daň sice chápána spíše jako povinná platba jednotlivce nebo firmy plynoucí do veřejného rozpočtu, ale stát musí respektovat sociální únosnost daní stále. K tomu využívá různé nástroje, jako jsou např. daňová zvýhodnění, bonusy či slevy na dani. (Švarcová, 2009/2010, Synek, 2009)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY

1.1

Daň můžeme charakterizovat jako nenávratnou, neúčelovou, neekvivalentní a nedobrovolnou platbu. 

Nenávratnost je dána tím, že veřejný rozpočet danou částku daně nevrací tomu, kdo ji odvedl. I když plátcům daní stát poskytuje veřejné statky, nejsou daně v žádném případě cenou za tyto veřejné statky. A na druhé straně nárok na ně není vázán na odvod daní.



Neúčelovost znamená, že předem není určeno, jaký veřejný statek bude financován z té které daně. Oproti tomu poplatek bývá účelový a dobrovolný.



Neekvivalencí se rozumí, že není zachována úměrnost mezi výší zaplacené daně a množstvím spotřebovaných veřejných statků jednoho poplatníka. Toto vyplývá i z principu solidarity, kdy veřejné statky spotřebovává i ten, který daně neplatí vůbec.



Nedobrovolnost vyplývá z toho, že daň je povinná zákonem stanovená platba do veřejného rozpočtu. (Kubátová, 2003, Švarcová 2009/2010)

10

DAŇOVÉ PRINCIPY

1.2

Český daňový systém stanovil v roce 1993 následující principy: 

Spravedlnost zdanění – sazby a způsob zdanění nezávisí na typu subjektu ani na druhu podnikání



Všeobecnost zdanění – zdanění platí všeobecně pro všechny druhy vlastnictví



Účinnost zdanění – pomocí slev na dani a daňovými odpočty pozitivně stimulovat a podporovat žádoucí oblasti



Harmonizace – evropská integrace a globalizace se projevuje i v daňové sféře, kde je snaha o harmonizaci či koordinaci daňových systémů. Harmonizace se týká především nepřímých daní, neboť osobní důchodové daně (daň z příjmů fyzických osob) jsou v kompetenci národních vlád. Jako příklad bych zde uvedla zavedení tzv. ekologických daní v roce 2008. Důležitá je též spolupráce při zamezování daňových úniků nebo zamezení dvojího zdanění. (Široký, 2010, Švarcová 2009/2010)

FUNKCE DANÍ

1.3

Funkce daní jsou dány ekonomickou funkcí veřejného sektoru. Za nejvýznamnější je označována tzv. fiskální funkce, která znamená získávání finančních prostředků do veřejných rozpočtů na financování veřejných statků. Tato fiskální funkce je obsažena i v následujících funkcí daní: 

v alokační funkci, kde se jedná o získávání peněžních prostředků na financování podceňovaných oblastí, např. z důvodu tržního selhání



v redistribuční funkci, která zajišťuje pomocí transferů přesun části důchodů od bohatších jedinců k chudším



ve stabilizační funkci, která slouží k ovlivňování makroekonomických ukazatelů, jako např. ke snižování nezaměstnanosti, což je důležité především v období hospodářské recese (Kubátová, 2003)

11

1.4

DAŇOVÁ KVÓTA

Daňová kvóta je ukazatel daňového zatížení obyvatelstva k velikosti hrubého domácího produktu. Rozlišuje se čistá a složená daňová kvóta. Čistá daňová kvóta představuje podíl součtu daňových příjmů veřejných rozpočtů k HDP. Složená daňová kvóta má v čitateli kromě daňových příjmů navíc příjmy ze sociálního pojištění. Existují však různé metodiky pro měření daňové kvóty. Proto pokud chceme získat reálný obraz či srovnání s jinými státy, musíme vzít v potaz, jaká metodika byla pro jednotlivé výpočty použita. Složená daňová kvóta ČR se pohybuje kolem 35 % HDP. V pořadu ČT „Otázky Václava Moravce“ dne 20. 03. 2011 zaznělo v debatě mezi ministrem financí Miroslavem Kalouskem a Bohuslavem Sobotkou, že daňová kvóta po zavedení plánované daňové reformy klesne přibližně na 33 % HDP. Složená daňová kvóta však nezobrazuje skutečné daňové zatížení rodin a středních vrstev, protože jak je již uvedeno výše, zohledňuje všechny daně a ne pouze daň z příjmu fyzických osob. Snižování daňové kvóty má tedy spíše stimulovat hospodářský vývoj. Má-li dojít ke snížení složené daňové kvóty, dá se předpokládat, že těžiště výběru daní se bude přesouvat na nepřímé daně, především na daň z přidané hodnoty. (Široký, 2010, Otázky Václava Moravce, 2011)

1.5

DAŇOVÉ ZÁSADY

Základní požadavky na daně podle Adama Smithe – spravedlnost, efektivnost, právní perfektnost a průhlednost – jsou uznávány dodnes. Ing. Kubátová se zmiňuje o pěti základních kritériích „dobrých daní“: 1. Efektivnost: celkový efekt daní snižují dodatečné administrativní náklady a nadměrné břemeno daně. Proto došlo k upouštění od placení některých daní, neboť jejich příjmy byly zanedbatelné oproti vzniklým dodatečným nákladům. Jako příklad bych uvedla např. osvobození od dědické daně příbuzných v řadě přímé a pobočné (skupina I a II). 2. Pozitivní vlivy na ekonomické chování subjektů: tzv. daňové stimuly. 3. Daňová spravedlnost: je dána redistribuční funkcí daní. Důležité je nejen vybrat správné kritérium, ale i zvolit správnou daňovou základnu.

12

4. Právní perfektnost a politická průhlednost: u daní by mělo být zřejmé, kdo je nakonec zaplatí. Aktuálním problémem je působení nátlakových skupin, tzv. lobbistů. 5. Správné působení na makroekonomické agregáty: snaha o co nejmenší nezaměstnanost a inflaci pomocí fiskální politiky, která využívá automatické stabilizátory, jako např. progresivní daň z příjmů fyzických osob v období konjunktury. (Kubátová, 2003)

2 TŘÍDĚNÍ DANÍ PODLE PŘEDMĚTU DANĚ

2.1 

důchodové (předmětem daně jsou důchody)



majetkové (předmětem daně je majetek)



spotřební daně (předmětem daně je spotřeba)

PODLE STUPNĚ PROGRESE

2.2

Podle stupně progrese členíme daně následujícím způsobem: 

Proporcionální: s růstem důchodu poplatníka je míra zdanění neměnná, tj. poplatník platí stejnou sazbu daně bez ohledu na výši důchodu.



Progresivní: s růstem důchodu míra zdanění roste. Jinak řečeno, čím je důchod poplatníka vyšší, tím vyšší je i sazba daně.



Regresivní: s růstem důchodu klesá míra zdanění.

Od roku 2008 je v České republice zavedena proporcionální neboli rovná daň z příjmu fyzických i právnických osob. V letošním roce činí sazba daně z příjmu fyzických osob 15 % a není závislá na výši důchodu. V minulosti však byla u nás zavedená klouzavá progresivní daň, kde byly u DPFO stanoveny rostoucí sazby daní v závislosti na výši daňového základu. Sazba rostla s růstem důchodu. ČSSD preferuje i v současné době progresivní zdanění s odůvodněním, že vyšší vrstvy by měly přispívat do veřejného rozpočtu vyššími částkami než nižší vrstvy a rodiny s dětmi. (Kubátová, 2003)

13

ČLENĚNÍ DANÍ PODLE DOPADU

2.3

PŘÍMÉ – můžeme je označit za adresné. Tyto daně platí poplatník na úkor

I.

svého důchodu (příjmu) a nemůže je přenést na jiný subjekt. V tomto případě je subjekt zároveň poplatníkem. Jsou viditelnější a poplatníkem intenzivněji pociťovány. Pro svoji adresnost jsou spravedlivější. Negativní účinky mají např. na nabídku práce či na snížení tvorby úspor. 

DŮCHODOVÉ



MAJETKOVÉ NEPŘÍMÉ = subjekt, který daň odvádí, neplatí tyto daně ze svého vlastního

II.

důchodu (příjmu), ale přenáší je na jiný subjekt. Prvním subjektem je tedy plátce, který podává daňové přiznání a daň odvádí, a druhým subjektem je koncový poplatník, který ji fakticky zaplatí v ceně produktu. Do jisté míry jsou tyto daně skryté v cenách produktů. Platíme je vlastně při každém nákupu zboží a služeb, aniž si to uvědomujeme. 

UNIVERZÁLNÍ



SELEKTIVNÍ OSTATNÍ

III. 

DANĚ K OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (Švarcová, 2009/2010)

14

3 DANĚ PŘÍMÉ DANĚ Z PŘÍJMŮ (DŮCHODOVÉ)

3.1

Daň z příjmů, která prošla v roce 2008 zásadní novelizací, upravuje Zákon č. 586/1992Sb. o daních z příjmů. Tento zákon upravuje daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. Kromě toho je tu společná část, která se vztahuje na obě tyto skupiny. Mezi důležité pojmy, které se opakují ve všech typech daní, jsou poplatník a plátce. Poplatník a plátce může být jedna a táž fyzická nebo právnická osoba, ale není tomu vždy. Je nutné umět tyto pojmy rozlišit. Plátce je fyzická či právnická osoba, která je povinná daň odvést (např. zaměstnavatel u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti). Poplatník je fyzická či právnická osoba, která daň skutečně zaplatí (např. zaměstnanec). (Švarcová, 2009/2010)

3.1.1 DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB Požaduje se, aby byla dostatečně výnosná (fiskální funkce), aby byla prostředkem redistribuce důchodů od bohatších k sociálně slabším (redistribuční funkce) a zároveň, aby ovlivňovala chování poplatníka žádoucím směrem (poskytování darů, sponzorství). Následující charakteristiky vychází ze Zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů v platném znění 2012. (Marková, 2012) Poplatníci Fyzické osoby, které mají na území ČR bydliště, nebo se na území obvykle zdržují, a to alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce. Předmět daně Předmětem daně je pět dílčích příjmů, a to pro větší přehlednost výpočtu daňové povinnosti: 

příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6)



příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7)



příjmy z kapitálového majetku (§ 8)



příjmy z pronájmu (§ 9)



ostatní příjmy (§ 10) 15

Příjmem se rozumí peněžní příjem i nepeněžní plnění či příjem dosažený směnou. Zákon v § 3 stanovuje, i co není předmětem daně: 

příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zvláštního předpisu, který upravuje podmínky převodu majetku státu na jiné osoby



u fyzických osob, které provozují školská, zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat, není předmětem daně hodnota získaných darů v přímé souvislosti s jejich předmětem činnosti



úvěry a půjčky



příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů, příjmy z vypořádání SJM



částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva.

Od DPFO jsou podle § 4osvobozeny např. tyto příjmy: - příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně dva roky před prodejem - příjmy z prodeje movitých věcí. U prodeje motorových vozidel musí být mezi nabytím a prodejem časová prodleva minimálně jeden rok. - přijatá náhrada škody, plnění z pojištění majetku, pokud není majetek zahrnut v obchodním majetku podnikatele - přijaté náhrady spojené s rehabilitací (nápravou majetkových křivd) - dávky a služby nemocenského a důchodového pojištění, dávky sociální péče, dávky státní sociální podpory, přijaté výživné na dítě, stipendia - odměny dárcům krve a jiných biologických materiálů - příjmy z prodeje cenných papírů, vlastní-li je poplatník déle než 6 měsíců Základ daně, daňová ztráta Základem daně je částka, o kterou příjmy přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení za jedno zdaňovací období. V případě vícero dílčích základů, je základem daně součet těchto dílčích základů. Pokud výdaje přesáhnou příjmy, jedná se o daňovou ztrátu. O ztrátu lze snížit základ daně v dalších zdaňovacích obdobích, nejpozději však do pěti let po období, za které se daňová ztráta vyměřuje.

16

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6): 

Příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru, kdy je poplatník povinen dbát příkazů plátce, vč. příjmů žáků během praktického výcviku.



Příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností a příjmy za práci likvidátorů.



Odměny členů statutárních orgánů.

Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují náhrady cestovních výdajů do stanovené výše včetně hodnoty stravného při pracovních cestách, hodnota ochranných pracovních prostředků, oděvů a obuvi, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků, hodnota stejnokrojů vč. příspěvků na jejich udržování. Do konce roku 2012 hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům, příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem a další. Sazba daně Sazba daně činí 15 % z tzv. superhrubé mzdy nebo daňového základu podnikatele. Tato sazba platí již od roku 2008. Mezi příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 patří především: 

Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství



Příjmy ze živnosti



Příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů (např. užití práv z průmyslového vlastnictví, autorská práva, příjmy znalců, tlumočníků…)



Podíly na zisku společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti

Výdaje může poplatník uplatnit i paušálně, a to podle druhu podnikání, resp. živnosti. Příjmy z kapitálového majetku (§ 8): - podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na akciové společnosti, na s.r.o. - úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů, výnosy vkladových listů, úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček

17

Příjmy z pronájmu (§ 9): - příjmy z pronájmu nemovitostí nebo bytů, příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu. Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené, může je uplatnit ve výši 30% z těchto příjmů. Ostatní příjmy (§ 10): - příjmy z příležitostných činností nebo příležitostného pronájmu, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována samostatně hospodařícím rolníkem. - výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží - ceny z veřejných a sportovních soutěží Od základu daně podle § 15 lze např. odečíst: - hodnotu darů poskytnutých darů na financování vědy, vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, tělovýchovy a sportu - úroky zaplacené z úvěru ze stavebního spoření a úroky z hypotečního úvěru na financování bytových potřeb - zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění Tabulka 1: Vývoj důležitých ukazatelů DPFO v letech 2009 – 2010 (zdroj: daňové zákony 2009 – 20012, zpracování vlastní)

2009

2010

2011

2012

15,00%

15,00%

15,00%

15,00%

Sleva na poplatníka

24 840 Kč

24 840 Kč

23 640 Kč

24 840 Kč

Daňové zvýhodnění na dítě

10 680 Kč

11 604 Kč

11 604 Kč

13 404 Kč

Sazba DPFO

Daňové přiznání a placení daně Přiznání k DPFO je povinna podat každá fyzická osoba, jejíž příjmy přesáhly 15000 Kč nebo vykazuje daňovou ztrátu. Termín pro podání daňového přiznání je 31. března následujícího roku. Pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce, prodlužuje se lhůta do konce června. Daň je nutné uhradit do stejného termínu, jaký je pro podání daňového přiznání. Poplatníci s daňovou povinností vyšší než 30000 Kč jsou povinni platit zálohy na daň. V případě, že je daňová povinnost vyšší než 150000 Kč, platí se zálohy čtvrtletně ve výši jedné čtvrtiny daňové povinnosti, v opačném případě se platí pololetní zálohy ve výši 40 % daňové povinnosti, a to vždy k patnáctému dni.

18

3.1.2 DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB Protože vybraný živnostník není poplatníkem této daně, budu se této dani věnovat pouze okrajově. Předmětem daně z příjmů právnických osob jsou veškeré příjmy z činností a z nakládání s majetkem společnosti, u tzv. nepodnikatelských subjektů to jsou příjmy z činností uskutečňovaných za účelem dosahování zisku. Význam této daně se postupně v celé EU snižuje kvůli daňové konkurenci a snaze o podporu podnikatelských aktivit. Existují i názory, že zisky společností by nemusely být zdaňovány před svým rozdělením, neboť všechny zisky korporací se nakonec stanou osobními důchody fyzických osob a podlehnou tedy osobní důchodové dani, tedy dani z příjmů fyzických osob. Na druhé straně zdanění všech zisků pouze na úrovni osobních důchodů by odsouvalo daňovou povinnost a akcionáři by mohli reinvestováním nerozděleného zisku získat neoprávněnou výhodu, a došlo by ke krácení příjmů státního rozpočtu. Daň ze zisku právnických osob má však i svá opodstatnění, protože obchodní společnosti využívají veřejné statky, jako např. infrastrukturu, veřejné osvětlení v místě svého podnikání, a proto daň ze zisku můžeme považovat jako platbu za tyto veřejné služby a statky. Podíl daně ze zisků společností na HDP nebo na celkových daňových výnosech je však mnohem menší než podíl osobních daní. Jedním z důvodů snižování daně z příjmu PO je i globalizace, kdy vysoká sazba daně odrazuje zahraniční investory. Daňový základ z finančního účetnictví nelze bohužel plně zjistit. Hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta) je nutné upravit o daňově neuznatelné položky, jako jsou např. náklady na reprezentaci, rozdíly mezi daňovými a účetními odpisy, manka a škody přesahující náhrady, penále a pokuty (kromě smluvních), tvorbu nezákonných rezerv, dary, cestovné nad limit a tvorbu ostatních opravných položek. Základ daně se dále upravuje o odčitatelné položky, jako např. ztráta minulých let nebo hodnota poskytnutých

darů

dle

zákona

o

dani

z příjmů

právnických

osob.

V současné době činí sazba daně 19 % ze základu daně. (Kubátová, 2003, Široký 2010)

3.2

MAJETKOVÉ DANĚ

Předmětem majetkových daní je movitý a nemovitý majetek. V současné době představují pouze doplňkový zdroj příjmů veřejných rozpočtů. „Podíl majetkových daní na HDP v Česku činí 0,4 procenta, zatímco průměr OECD je někde kolem 1,8 procenta, říká ekonom Miroslav Zámečník, koordinátor NERV pro 19

daňové otázky. Podle Zámečníka přitom jde typ daní, které nejméně brání ekonomickému růst. Kromě toho se relativně snadno vyměřují a jsou administrativně méně náročné. Navíc u nich lze těžko provádět optimalizaci, například přesunutím nemovitosti do zahraničí.“ 1

3.2.1 SILNIČNÍ DAŇ Silniční daň upravuje Zákon ČNR č. 16/1993 Sb. o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů. Následující charakteristiky vyplývají z tohoto zákona v platném znění. (Marková, 2012) Předmět daně Předmětem daně jsou podle ustanovení § 2 výše uvedeného zákona silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v ČR za účelem podnikání a všechna vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny, která jsou určena k přepravě nákladu. Výjimku tvoří speciální pásové automobily, zemědělské a lesnické traktory. V § 3 zákona jsou uvedena vozidla, která jsou od daně osvobozena. Jsou to např. vozidla diplomatických misí, speciální vozidla správců komunikací, vozidla ozbrojených sil, ale i vozidla pro přepravu osob nebo nákladů do 12 tun na elektrický či hybridní pohon nebo používají jako palivo LPG. Poplatník daně: Fyzická nebo právnická osoba, která je provozovatelem vozidla a je zapsaná v technickém průkazu. Poplatníkem je i zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady zaměstnanci za použití soukromého vozidla při výkonu své práce. Plátcem je pak zaměstnanec. V tomto případě činí silniční daň 25 Kč za jeden den. Základ daně U osobních automobilů je stanoven podle zdvihového objemu motoru, u návěsů a ostatních vozidel pak na základě součtu největších povolených hmotností na nápravy a počtu náprav.

1

http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/dane/clanek.phtml?id=693217, (cit. 2012-03-01)

20

Sazby daně Jsou obsaženy v § 6 v členění podle základu daně. Takto vypočítaná daňová povinnost však

není

definitivní.

U

nových

vozidel

lze

roční

sazbu

snížit

až

o 48 %, a to v závislosti na datum jejich první registrace. Daňové přiznání a placení daně Daňové přiznání je poplatník daně povinen podat po skončení zdaňovacího období do 31. ledna následujícího roku. Do stejného termínu je i splatná daň. Zálohy, které se stanoví ve výši 1/4 roční sazby daně, jsou splatné do 15. dne následujícího měsíce uplynulého čtvrtletí. (Sedláček, 2012)

3.2.2 DAŇ Z NEMOVITOSTÍ Daň z nemovitostí upravuje zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Tato daň je důležitou složkou místních rozpočtů obcí. Proto je ze strany obcí a měst zřetelný neustálý tlak na její zvyšování a zohledňování atraktivnosti lokality. Za poslední tři roky vzrostla tato daň až několikanásobně. Dan z nemovitostí se člení na daň z pozemků a daň ze staveb. 

DAŇ Z POZEMKŮ

Předmět daně Podle § 2 jsou pozemky na území ČR vedené v katastru nemovitostí. Poplatník Poplatníkem je podle § 3 vlastník pozemku nebo nájemce, jedná-li se o pronajaté pozemky evidované v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem.

21

Základ a sazba daně 

orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady: základem daně je součin průměrné ceny půdy dle vyhlášky a skutečné výměry pozemku. Sazba daně činí 0,75 %.



trvalé travní porosty, lesy a rybníky: základem daně je součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč nebo ceny pozemku.



zastavěná plocha a nádvoří a ostatní plocha: základem je skutečná výměra v m2, sazba daně činí 0,20 Kč



Zpevněné plochy pozemků užívané k podnikatelské činnosti nebo v její souvislosti se člení dále na zpevněné plochy pro zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství, kde sazba daně činí 1 Kč/m2 a na zpevněné plochy pro průmyslové činnosti, stavebnictví, dopravu, energetiku a ostatní podnikatelské činnosti, kde sazba daně činí 5 Kč/ m2. Základem daně v obou případech je skutečná výměra v metrech čtverečních.



Stavební pozemky: základem daně je skutečná výměra v m2, sazba daně činí 2 Kč. Tato sazba se navíc násobí stanoveným koeficientem podle počtu obyvatel (podle posledního sčítání lidu). Tento koeficient může obec obecně závaznou vyhláškou zvýšit o jednu kategorii či snížit o jednu až tři kategorie. Tabulka 2: Vývoj sazeb daně z pozemku v letech 2009 – 2012 (zdroj: pokyny k přiznání podnikatele, zpracování vlastní)

2009

2010

2011

2012

Orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, sad

0,75%

0,75%

0,75%

0,75%

Travní porost

0,25%

0,25%

0,25%

0,25%

Zastavěná plocha a nádvoří

0,10 Kč/m2

0,20 Kč/m2 0,20 Kč/m2 0,20 Kč/m2

Stavební pozemek

1,00 Kč/m2

2,00 Kč/m2 2,00 Kč/m2 2,00 Kč/m2

Ostatní plocha

0,10 Kč/m2

0,20 Kč/m2 0,20 Kč/m2 0,20 Kč/m2

Zpevněné plochy pro podnik. činnost − průmysl

5 Kč/m2

22



DAŇ ZE STAVEB

Předmět daně ze staveb Podle § 7 jsou předmětem daně zkolaudované stavby nebo stavby podléhající kolaudačnímu rozhodnutí, stavby způsobilé k užívání na základě ohlášení a byty evidované v katastru nemovitostí. Předmětem daně naopak nejsou např. stavby přehrad, vodovodních řádů, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod nebo např. dálnice, silnice a místní komunikace. Poplatník Poplatníkem je vlastník stavby, bytu nebo nebytového prostoru. Základ daně Základem daně ze staveb je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2, u bytu pak výměra podlahové plochy bytu. U podlahové plochy nebytového prostoru se výměra vynásobí koeficientem 1,20. Sazby daně o u staveb a samostatných nebytových prostor pro podnikatelskou činnost činí sazba daně, pokud je jedná o zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství, částku 2 Kč za m2. V ostatních případech činí sazba daně 10 Kč za m2 o u obytných domů, bytů a ostatních samostatných nebytových prostor činí sazba 2 Kč za m2 o u nemovitostí určených k podnikání v průmyslu činí sazba daně 10 Kč za m2 Tyto základní sazby se u staveb určených k podnikání zvyšují o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží. Další navýšení sazby je dáno koeficientem podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu. Obec může obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovitosti, s výjimkou pozemků orné půdy, chmelnic, vinic a zahrad stanovit místní koeficient 2, 3, 4 nebo 5, kterým se výsledná daně vynásobí.

23

Daňové přiznání a placení daně Daňové přiznání k dani z nemovitosti se podává jen v případě změn, jako je např. nákup nebo prodej pozemku či domu, a to nejpozději do 31. ledna následujícího roku Daň z nemovitostí se platí pravidelně a její splatnost je každoročně k 31. květnu, pokud nepřesahuje částku 5000 Kč. Přesahuje-li tuto hranici, je polovina vyměřené daně splatná k 31. květnu, druhá polovina pak do 30. listopadu. Daňová povinnost do 30 Kč se sice vyměří, ale nepředepisuje se.

Sazba v Kč

Sazba daně v Kč/m2 12 10 8 6 4 2 0 2009

2010

rok

2011

2012

Graf 1: Vývoj daňové sazby u daně ze staveb – průmysl, stavebnictví, doprava a energetika (zdroj: pokyny k přiznání podnikatele, zpracování vlastní)

3.2.3 DAŇ DĚDICKÁ, DAROVACÍ, Z PŘEVODU NEMOVITOSTÍ Řídí se zákonem č. 3527/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Dědická a darovací daň jsou daně z kapitálových transferů vztahujících se na bezúplatné převody. Nemají časově pravidelný charakter a jsou jednorázové. Ve sledovaném období nebyl podnikatel poplatníkem těchto daní, tudíž pouze hlavní charakteristiky, které vyplývají z výše uvedeného zákona v platném znění. Předmětem daně dědické a darovací je majetek nabytý děděním ze závěti nebo dědictvím ze zákona a majetek získaný darováním. Tímto majetkem jsou věci nemovité, movité, cenné papíry, peněžní prostředky v české i cizí měně, pohledávky a majetková práva. Sazby daně se odlišují podle stupně příbuznosti osob: 

I. skupina: příbuzní v řadě přímé a manželé



II. skupina: příbuzní v řadě pobočné.



III. skupina: ostatní fyzické a právnické osoby

24

Majetek nabytý děděním nebo darováním, k němuž dochází mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině je od daně dědické a darovací osvobozen. U třetí skupiny poplatníků je od daně osvobozena částka do 20 000 Kč. Sazba daně u III. skupiny je progresivní, a to od 7% - 40 %. U dědické daně se výsledná daňová povinnost vynásobí koeficientem 0,5. Předmětem daně z převodu nemovitostí je úplatný převod nemovitého majetku. Poplatníkem bývá zpravidla převodce, resp. prodávající. Nabyvatel se stává poplatníkem např. tehdy, jedná-li se o nabytí majetku ve veřejné dražbě nebo při vyvlastění a vydržení. Sazba daně činí 3 % ze základu daně, tj. ceny nemovitosti.

25

4 DANĚ NEPŘÍMÉ 4.1

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY

Daň z přidané hodnoty, dále jen DPH, je daní univerzální, neboť ji platí všichni při nákupu většiny zboží a služeb. Tuto daň upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Legislativní úprava odpovídá evropské Směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006. Novela k 1. dubnu 2011 se týká především oblasti místa plnění při poskytování služeb a daňových úniků spojených s dovozem zboží. (Široký, 2010, Marková 2011) Následující charakteristiky vyplývají z výše uvedeného zákona o dani z přidané hodnoty v platném znění 2012. (Marková, 2012) Předmět daně a) dodání zboží nebo převod nemovitosti za úplatu b) poskytnutí služby v tuzemsku za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti c) pořízení zboží z EU osobou povinnou k dani a pořízení nového dopravního prostředku z EU osobou nepovinnou k dani d) dovoz zboží z třetí země Místem plnění je ve všech případech tuzemsko, tzn. Česká republika. I přestože se jedná o univerzální daň, jsou některá plnění od této daně bez nároku na odpočet osvobozena. Mezi ně patří např.: −

poštovní služby

−

rozhlasové a televizní vysílání

−

finanční a pojišťovací činnosti

−

výchova a vzdělávání

−

zdravotnické služby a sociální pomoc

Osoba povinná k dani Fyzická nebo právnická osoba, která uskutečňuje ekonomickou činnost. Stát, organizační složky státu a municipality jsou osobami povinnými k dani, jestliže uskutečňují činnosti uvedené v příloze č. 3 (např. dodání vody, tepla, plynu).

26

Osoby osvobozené od uplatňování daně jsou tuzemské osoby povinné k dani, jejichž obrat za dvanáct bezprostředně po sobě jdoucích měsíců nepřesáhne částku 1 milion korun. Do obratu se nezahrnují příjmy z prodeje dlouhodobého majetku. Překročí-li tento limit, stává se tato osoba plátcem a musí podat přihlášku k registraci. Místo plnění Určení místa plnění je celkem komplikovaná záležitost, avšak důležitá pro stanovení, kde má plátce povinnost přiznat a zaplatit daň. V zákoně o DPH je tato problematika uvedená v § 7 -12, a to podle předmětu plnění a druhu poskytované služby. Např. při dodání zboží je místem plnění místo, kde se zboží nachází v době uskutečňování dodání. Pokud je však zboží dodáno včetně montáže nebo instalace, je místem plnění místo, kde je toto zboží instalováno nebo namontováno. Zdanitelné plnění Fyzická osoba, která nevede účetnictví, je při dodání zboží povinna přiznat daň na výstupu ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Při dodání služby pak ke dni jejího poskytnutí nebo ke dni vystavení daňového dokladu, a to podle toho, který den nastane dříve. Základ daně Částka včetně cla, poplatků, spotřebních daní a vedlejších výdajů, jako je např. balné, přepravné a pojištění. Sazby daně U zdanitelných plnění se uplatňují dvě sazby, a to: 

základní sazba ve výši 20 %



snížená sazba ve výši 14 %

Zboží a služby podléhající snížené sazbě daně jsou uvedeny v příloze č. 1 a 2. Jde např. o potraviny, zdravotnické prostředky, knihy, ubytovací služby, zdravotní a sociální péči atd.) Tabulka 3: Vývoj sazeb DPH v letech 2009 – 2012 (zdroj: daňová evidence podnikatele, zpracování vlastní)

2009

2010

2011

2012

Základní sazba v %

19

20

20

20

Snížená sazba v %

9

10

10

14

27

Novinky 2011 Důležitou změnou v DPH je režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění, tzv. tuzemský reverse-charge. Tento režim se použije pro dodání zlata, šrotu a odpadu, při poskytnutí stavebních a montážních prací nebo při obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Novinkou je také ručení za nezaplacenou daň. Je to jeden z kroků v boji proti daňovým únikům, kdy ručitelem za nezaplacenou daň se může stát příjemce, který o záměru, že poskytovatel záměrně daň uvedenou na daňovém dokladu neuhradí, vědět měl a vědět mohl. Další možností, kdy příjemce ručí za nezaplacenou daň, je případ, kdy úplata za toto zdanitelné plnění je zcela zjevně odchylná od ceny obvyklé. Daňové přiznání a placení daně Daňové přiznání se podává do 25. kalendářního dne následujícího měsíce po uplynutí zdaňovacího období. Zdaňovací období je závislé na výši obratu za kalendářní rok. Může jím být kalendářní měsíc nebo čtvrtletí. Tabulka 4: Zdaňovací období podle výše obratu (zdroj: Sedláček, 2012, str. 33; zpracování vlastní)

Obrat za předcházející kalendářní rok

Zdaňovací období

do 10 mil. Kč

čtvrtletí

2 mil. - 10 mil. Kč

měsíc nebo čtvrtletí

nad 10 mil. Kč

měsíc

Výsledkem daňového přiznání je nadměrný odpočet nebo daňová povinnost. Termín odvodu daňové povinnosti je stejný s termínem pro podání daňového přiznání. (Sedláček, 2012)

4.2

SPOTŘEBNÍ DAŇ

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, vymezuje daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů, daň z minerálních olejů a daň z tabákových výrobků. Vybraný podnikatel z praktické části není plátcem této daně, proto jen základní charakteristika, která vychází z výše uvedeného zákona v platném znění (Marková, 2012): Spotřební daň je selektivní daň, neboť se vztahuje pouze na vybrané druhy zboží. Plátcem je právnická nebo fyzická osoba, která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem, oprávněným odesílatelem nebo výrobcem, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. Ta vzniká například okamžikem uvedení výrobků do 28

volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. Až na výjimky se musí osoby registrovat jako plátce u celního úřadu, a to nejpozději do dne vzniku první povinnosti daň přiznat a zaplatit. Samotná daň u jednotlivých výrobků se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně, která je pro ně stanovena. V roce 2010 došlo k navýšení sazeb spotřební daně u všech vybraných výrobků.

29

5 ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Významným příjmem státního rozpočtu je i odvedené sociální a zdravotní pojištění. V názvu sice není obsaženo slovo daň, ale charakter daně bezesporu mají. Zdravotní pojištění spravují zdravotní pojišťovny, sociální pojištění správy sociálního zabezpečení podle místní příslušnosti. Sociální pojištění se skládá z nemocenského, důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Platí zde princip solidarity, neboť odvody jsou povinné podle výše příjmů a čerpání je dle potřeb. (Švarcová, 2009/2010) Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se řídí zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Zdravotní pojištění upravuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Následující údaje vychází z webových stránek České správy sociálního zabezpečení a Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (www.cssz.cz, www.vzp.cz), pokud není uvedeno jinak. 

ZÁVISLÁ ČINNOST

Plátcem zdravotního a sociálního pojištění jsou zaměstnavatelé, poplatníkem jsou zaměstnanci i zaměstnavatelé. Zdravotní pojištění je povinné pro každého občana České republiky. Výše odvodů ze strany zaměstnance: 

6,5 % z hrubé mzdy na sociální pojištění



4,5 % z hrubé mzdy na zdravotní pojištění

Výše odvodů ze strany zaměstnavatele: 

25 % z hrubé mzdy zaměstnance na sociální pojištění



9 % z hrubé mzdy zaměstnance na zdravotní pojištění.

Zaměstnanec pracující na základě Dohody o provedení práce není účasten nemocenského a zdravotního pojištění, pokud jeho měsíční odměna u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne částku 10000 Kč. (http://www.jakpodnikat.cz/)

30

I v letošním roce může zaměstnavatel s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26, pokud je přihlášený do režimu zvláštního placení pojistného na sociální zabezpečení, využít zvýšenou procentní sazbu 26 % z vyměřovacího základu (z toho 3,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti). V tomto případě má nárok na 50% refundaci případných vyplacených náhrad za dobu nemoci. Maximální vyměřovací základ pro rok 2012 je stanoven: 

na částku 1 809 864 Kč u zdravotního pojištění (tato částka odpovídá sedmdesátidvounásobku průměrné mzdy v národním hospodářství)



na částku 1 206 576 Kč u pojistného na sociální zabezpečení)

Tyto stropy jsou platné jak pro zaměstnance, tak pro osoby samostatně výdělečně činné. Termíny splatnosti Zaměstnavatel musí platbu provést nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, ve kterém mu vznikla povinnost zaměstnancům srazit zálohy. Tento termín je stejný pro zdravotní pojištění i pojistné na sociální zabezpečení. 

OSOBY SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÉ (OSVČ)

Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (sociální pojištění) a zdravotní pojištění musí platit nejen zaměstnanci, ale také osoby samostatně výdělečně činné. Existují tu ovšem určité rozdíly. Vyměřovací základ Vyměřovacím základem pro odvod pojistného na sociální pojištění a zdravotního pojištění u OSVČ je 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. OSVČ si může určit i vyšší vyměřovací základ. Tento základ nelze snížit o daňovou ztrátu z minulých let. U OSVČ je stanoven jak maximální, tak i minimální vyměřovací základ (Valouch, 2010) Účast na pojistném na nemocenské pojištění je dobrovolná. Pokud OSVČ není účastna nemocenského pojištění, nenáleží jí nemocenské dávky v případě nemoci.

31

Tabulka 5: Přehled vyměřovacích základů v letech 2009 -2012 v Kč (zdroj: přehledy a pokyny k vyplnění přehledů podnikatele, zpracování vlastní)

2009 Sociální pojištění

Zdravotní pojištění

2010

2011

2012

min.

5890

5928

6185

6285

max.

94220

142254

148440

100548

min.

11778

11855

12370

12569

max.

94220

142254

148440

150822

Tabulka 6: Přehled sazeb pojištění OSVČ v letech 2009 - 2012 v % (zdroj: přehledy podnikatele, zpracování vlastní)

2009

2010

2011

2012

Důchodové pojištění

28

28

28

28

Státní politika zaměstnanosti

1,2

1,2

1,2

1,2

Nemocenské pojištění

1,4

1,4

2,3

2,3

Zdravotní pojištění

13,5

13,5

13,5

13,5

Termíny, splatnost Měsíční zálohy na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti jsou splatné do dvacátého dne následujícího kalendářního měsíce. Měsíční záloha na zdravotní pojištění je splatná do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.

32

6 ROZBOR DAŇOVÉHO ZATÍŽENÍ PŘEDSTAVENÍ PODNIKATELE

6.1

Podnikatel si nepřeje být v bakalářské práci uváděn, proto ho budu nazývat pan Novák. Veškeré výpočty vychází z reálných údajů. 

HISTORIE A PŘEDMĚT PODNIKÁNÍ

Pan Novák zahájil svou podnikatelskou činnost v roce 1998 na základně živnostenského oprávnění. Mezi jeho hlavní podnikatelské činnosti patří pilařská výroba, obrábění kovů, zámečnictví a výroba strojů. Začínal v pronajatých prostorech. Poté, co se objem výroby razantně zvýšil, bylo nutné tuto situaci řešit. Toho dosáhl v roce 2006 koupí výrobní nemovitosti na Vysočině. Od té doby se kapacita výroby a objem tržeb více než zdvojnásobily. Kovovýroba se specializuje na zakázkovou a kusovou výrobu, včetně zajištění technické a výkresové dokumentace.

Jeho zákazníky jsou převážně

strojírenské firmy z tohoto regionu, pro které zabezpečuje služby okamžitého servisu, kdy je díky jeho zkušenostem, vlastní provozovnou a týmovým dodavatelům schopen okamžitě reagovat na jejich požadavky. Hlavním výrobním programem v pilařské výrobě je výroba atypických palet, stavebního a paletového řeziva. Podnikatel se snaží neustále zlepšovat technologie, a to především modernizací strojů a zařízení, a tím zlepšovat svojí konkurenceschopnost a zvyšovat objem výroby. Od roku 2010 zaměstnává v hlavním pracovním poměru dva zaměstnance na plný pracovní úvazek. V předcházejících letech zaměstnával navíc třetího zaměstnance na zkrácený pracovní úvazek. 

ZÁKLADNÍ PRINCIPY DAŇOVÉ EVIDENCE PODNIKATELE

Podnikatel nedosahuje ročního obratu 25 mil. Kč, proto není účetní jednotkou. Pro vedení účetnictví se dobrovolně nerozhodl ani neuplatňuje výdaje procentem z příjmů. Rozhodl se pro vedení daňové evidence, která je administrativně méně náročná. Zachycuje pouze peněžní toky související s podnikatelskou činností, stav majetku, závazků a pohledávek. Protože se okrajově zabývá i velkoobchodem, vede skladovou evidenci nejen pro materiál, ale i pro zboží. Hlavním cílem daňové evidence je zjištění základu daně z příjmů ke konci zdaňovacího období. Jeho zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. 33

Mezi nejdůležitější daně a poplatky, které musí podnikatel odvádět, patří především: 

daň z příjmů fyzických osob



platba zdravotního a sociálního pojištění podnikatele



daň ze závislé činnosti



pojistné za zaměstnance hrazené zaměstnavatelem



daň z přidané hodnoty



daň z nemovitostí



silniční daň



zákonné pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání



poplatek za odvod srážkových vod do kanalizace

Pro správné stanovení základu daní vede podnikatel následující evidenci, a to pomocí software Účto: 

Evidence příjmů a výdajů (peněžní deník) souvisejících s ekonomickou činností podnikatele, a které jsou vynakládány na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Tato evidence je vedena v členění potřebném pro sestavení daňového přiznání k dani z přidané hodnoty



Evidence pohledávek a závazků (kniha závazků a pohledávek) ve jmenovité hodnotě



Evidence obchodního majetku – dlouhodobého hmotného majetku a zásob (karty majetku, skladová evidence) v pořizovacích cenách včetně souvisejících nákladů



Mzdová evidence (pracovní smlouvy, mzdové listy, dohody o provedení práce, roční zúčtování mezd…)



Knihy jízd

34

Jako další důležité skutečnosti, které se vztahují na všechna srovnávaná zdaňovací období, uvádím následující: −

Pan Novák je ženatý, žije s manželkou a dvěma dětmi ve společné domácnosti.

−

Jeho manželka má vlastní zdanitelné příjmy ze závislé činnosti, které přesahují hranici pro možnost uplatnění slevy na manželku.

−

Ve svých přiznáních z daní z příjmů fyzických osob uplatňuje daňové zvýhodnění na jedno nezletilé dítě.

−

Kromě příjmů z podnikání má pan Novák pouze příjmy z kapitálového majetku.

35

PŘEHLED A VÝŠE DAŇOVÝCH POVINNOSTÍ 2009

6.2

6.2.1 DAŇOVĚ NEUZNATELNÉ DANĚ A POPLATKY Mezi daňově neuznatelné daně a poplatky patří daň z příjmů fyzických osob, pojistné na zdravotní pojištění a sociální pojištění podnikatele. 

DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB

Příjmy podle § 7 zákona

8 920 011,00 Kč

Výdaje vynaložené na dosažení a udržení příjmů podle § 7 zákona

7 906 178,00 Kč

Rozdíl

1 013 833,00 Kč

Částky zvyšující výsledek hospodaření

0,00 Kč

Částky snižující výsledek hospodaření (odpisy)

418 099,00 Kč

Dílčí základ daně podle § 7

595 734,00 Kč

Dílčí základ daně podle§ 8

2 067,00 Kč

Základ daně celkem

597 801,00 Kč

Základ daně zaokrouhlený na celá sta Kč dolů

597 800,00 Kč

DPFO: 15 %

89 670,00 Kč


24 840,00 Kč

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě

10 680,00 Kč

Daň po uplatnění slevy

54 150,00 Kč



ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ PODNIKATELE

Daňový základ:

595 734,00 Kč

Vyměřovací základ ve výši 50%

297 867,00 Kč

Pojistné na zdravotní pojištění ve výši 13,5 %

40 213,00 Kč

Pojistné na sociální zabezpečení ve výši 29,2%

86 978,00 Kč

36

Struktura daňového základu 9,1%

6,8%

14,6% 69,6%

DPFO zdravotní pojištění podnikatele sociální pojištění podnikatele čistý zisk

Graf 2: Struktura daňového základu (zdroj: podklady daňové evidence, zpracování vlastní)

6.2.2 DAŇOVĚ UZNATELNÉ DANĚ A POPLATKY Podnikatel je ze zákona povinen odvádět i další daně a poplatky, které však již jsou daňově uznatelným výdajem na dosažení a udržení příjmů. Zaměřím se pouze na ty daně a poplatky, které považuji za významné z hlediska jejich výše. Je to pojistné za zaměstnance na zdravotní a sociální pojištění, silniční daň, daň z nemovitostí, poplatek za odvod srážkových vod do kanalizace a zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. 

POJISTNÉ ZA ZAMĚSTNANCE HRAZENÉ ZAMĚSTNAVATELEM

Dne 1. 8. 2009 nabyla účinnosti novela zákona 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanost, který umožňoval uplatnění slevy na pojistném pro zaměstnavatele, a to ve výši 3,3 % rozdílu mezi vyměřovacím základem zaměstnance a částkou 27100 Kč, max. do výše 25 % vyměřovacího základu zaměstnance. V měsíci srpnu si zaměstnavatel mohl uplatnit mimořádnou slevu za leden – červenec 2009. Tabulka 7: Pojistné na zdravotní a sociální pojištění zaměstnanců hrazené zaměstnavatelem (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní)

Základ pro výpočet pojistného

456000 Kč

ZP zaměstnavatel − 9%

41 040 Kč

SP zaměstnavatel

103 400 Kč

37



DAŇ Z NEMOVITOSTÍ o Daň ze staveb Stavba užívaná pro podnikatelskou činnost 727 m2

Výměra Základní sazba daně za 1 m2

5 Kč

Zvýšení základní sazby za další nadzemní podlaží

0,75 Kč

Výsledná sazba daně

5,75 Kč

Daň ze stavby

4 181 Kč

Zpevněná plocha Výměra

1 030 Kč

Základní sazba daně za 1 m2

5 Kč

Daň ze stavby

5 150 Kč

o Daň z pozemků Ostatní plocha Výměra

1182 m2


0,10 Kč

Daň z pozemku

119 Kč

Zastavěná plocha a nádvoří Výměra

1134 m2


0,10 Kč

Daň z pozemku

114 Kč

Daň z nemovitostí celkem 

9 564 Kč

SILNIČNÍ DAŇ

Tabulka 8: Výpočet daňové povinnosti (zdroj: přiznání k dani silniční, zpracování vlastní)

První registrace

Základ daně

Škoda Octavia

2001

1896 ccm

3 000,00 Kč

3 000,00 Kč

Škoda Octavia

04/ 09

1896 ccm

3 000,00 Kč

1 170,00 Kč

Peugeot Boxer

2005

2 nápravy/3,3 t

3 600,00 Kč

3 600,00 Kč

Přívěs

2001

2 nápravy/1,5 t

2 400,00 Kč

2 400,00 Kč

Celkem

Roční sazba

Daň

10 170,00 Kč

38



ZÁKONNÉ POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZAMĚSTNAVATELE

Sazba pojištění je stanovena podle rizikovějšího předmětu podnikání: Výroba pilařská a impregnace dřeva Tabulka 9: Výpočet odvodů (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní)

Vyměřovací základ

456 000,00 Kč 9,8 ‰

Sazba Pojistné 

4 469,00 Kč

POPLATEK ZA ODVOD SRÁŽKOVÝCH VOD DO KANALIZACE

Placení tohoto poplatku je stanoveno v Zákoně č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Základem pro výpočet poplatku je roční množství odváděných srážkových vod. Sazba je stanovena ve výši ceny stočného za 1 m3. Tabulka 10: Výpočet poplatku (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní)

Roční spotřeba Cena stočné 831 m3

Srážkové vody celkem

13,76 Kč

11 435,00 Kč

6.2.3 STRUKTURA DAŇOVĚ UZNATELNÝCH DANÍ Tabulka 11: Přehled daňově uznatelných výdajů (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní)

Daňově uznatelné výdaje (bez odpisů) z toho: Zdravotní pojištění (zaměstnavatel) Sociální pojištění (zaměstnavatel)

7906178 41040 103400

Srážková voda

11435

Silniční daň

10170

Daň z nemovitostí

9564

Zákonné pojištění

4469

Daně a poplatky celkem

180078

Daňově uznatelné poplatky a daně se podílejí na celkových daňově uznatelných nákladech, počítáno bez odpisů 2,28 %.

39

Struktura daňově uznatelných poplatků a daní 5,3% 2,5% Sociální pojištění (zaměstnavatel)

5,6%

Zdravotní pojištění (zaměstnavatel)

6,4%

Srážková voda (poplatek za odvod)

22,8%

57,4%

Silniční daň Daň z nemovitostí Zákonné pojištění

Graf 3: Struktura daňově uznatelných poplatků a daní (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní)

Největším daňovým zatížením z pohledu daňově uznatelných daní a poplatků je sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance, které má téměř 60% podíl. Naopak nejmenší podíl zaujímá a zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele se 2,5 %.

6.2.4 DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY Daň z přidané hodnoty a vývoj jejího odvodu podnikatelem budu sledovat zvlášť, neboť se nejedná o výdaj podnikatele. Na druhou stranu představuje tato daň významnou složku příjmu státního rozpočtu. Zdaňovacím obdobím v roce 2009 je měsíc. Všechna zdanitelná plnění souvisí s dodáním zboží nebo služby s místem plnění v tuzemsku.

40

Tabulka 12: Měsíční přehled (zdroj: přiznání k DPH, zpracování vlastní)

Daň na výstupu

Daň na výstupu

Daň na vstupu

Daň na vstupu

Základní

Snížená

Základní

Snížená

Výsledná daňová povinnost

leden

143395

4248

67659

109

79875

únor

186635

0

69594

526

116515

březen

191724

460

193134

109

-1059

duben

197060

738

184298

104

13396

květen

153581

180364

104

-26887

červen

161368

94977

104

66287

červenec

113230

93688

108

19434

srpen

112892

111075

108

1709

září

126683

95006

982

30695

říjen

127344

162943

686

-36285

listopad

142128

1520

240280

104

-96736

prosinec

104394

1608

102988

464

2550

Celkem

1760434

8574

1596006

3508

169494

Měsíční vývoj DPH

150000 D P 100000 H 50000 v

daňová povinnost

0 -50000

K č -100000

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12

kalendářní měsíce

Graf 4: Vývoj DPH po měsících v Kč (zdroj: tabulka č. 14, zpracování vlastní)

Z grafu je zřetelná klesající tendence, která byla způsobena nastupující ekonomickou krizí v České republice. Velké výkyvy jsou způsobeny nepravidelným nákupem dřevní hmoty.

41


6.3

6.3.1 DAŇOVĚ NEUZNATELNÉ DANĚ A POPLATKY 



6 852 556,00 Kč


6 025 44900 Kč

Rozdíl

627 107,00 Kč

Částky zvyšující výsledek hospodaření (technické zhodnocení)

181 883,00 Kč


582 818,00 Kč


426 172,00 Kč


440,00 Kč


426 612,00 Kč


426 600,00 Kč

DPFO: 15 %

63 990,00 Kč


24 840,00 Kč


11 604,00 Kč


27 546,00 Kč




Daňový základ:

426 172,00 Kč


213 086,00 Kč


28 767,00 Kč


62 221,00 Kč

42

Struktura daňového základu 6,5% 6,7% 14,6%

72,2%

DPFO zdravotní pojištění podnikatele sociální pojištění podnikatele čistý zisk

Graf 5: Struktura daňového základu (zdroj: podklady DE, zpracování: vlastní)

6.3.2 DAŇOVĚ UZNATELNÉ DANĚ A POPLATKY 


Pro rok 2010 byly platné odečty od pojistného, a to ve výši 50 % poskytnutých náhrad v době nemoci. Pan Novák využil této možnosti v měsíci březnu, kdy byl jeden z jeho zaměstnanců v pracovní neschopnosti. Úhrn zúčtovaných náhrad mzdy činil 3922 Kč Tabulka 13: Pojistné na zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní)


390 100,00 Kč

ZP zaměstnavatel – sazba 9 %

35 109,00 Kč

SP zaměstnavatel −sazba 25%

97 525,00 Kč

Odečet 1/2 náhrad mzdy SP zaměstnavatel

1 961,00 Kč 95 564,00 Kč

43



DAŇ Z NEMOVITOSTÍ o Daň ze staveb Stavba užívaná pro podnikatelskou činnost Výměra Základní sazba daně za 1 m2 Zvýšení základní sazby za další nadzemní podlaží

727 m2 10 Kč 0,75 Kč

Výsledná sazba daně

10,75 Kč

Daň ze stavby

7 815 Kč

Zpevněná plocha Výměra Základní sazba daně za 1 m2 Daň ze stavby

1 030 Kč 10 Kč 10300 Kč

o Daň z pozemků Ostatní plocha Výměra

1182 m2


0,20 Kč

Daň z pozemku

238 Kč

Zastavěná plocha a nádvoří Výměra

1134 m2


0,20 Kč

Daň z pozemku

228 Kč

Daň z nemovitostí celkem

18 581 Kč

44



SILNIČNÍ DAŇ

Tabulka 14: Výpočet daňové povinnosti (zdroj: přiznání k dani silniční, zpracování vlastní)

První registrace

Základ daně

Roční sazba

Daň

Škoda Octavia

duben 09

1896 ccm

3 000,00 Kč

1 560,00 Kč

Peugeot Boxer

2005

2 nápravy/3,3 t

3 600,00 Kč

3 600,00 Kč

Přívěs

2001

2 nápravy/1,5 t

2 400,00 Kč

2 400,00 Kč 7 560,00 Kč

Celkem 

ZÁKONNÉ POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZAMĚSTNAVATELE Tabulka 15: Výpočet odvodů (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní)


390 100,00 Kč 9,8 ‰

Sazba Pojistné 

3823,00 Kč

POPLATEK ZA ODVOD SRÁŽKOVÝCH VOD DO KANALIZACE Tabulka 16: Výpočet poplatku (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní)

Roční spotřeba Cena − stočné 831 m3


13,64 Kč

11 335,00 Kč

6.3.3 STRUKTURA DAŇOVĚ UZNATELNÝCH DANÍ Tabulka 17: Přehled daňově uznatelných nákladů (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní)

Daňově uznatelné výdaje (bez odpisů) z toho:

6 025 449


35109

Sociální pojištění (zaměstnavatel)

95564

Silniční daň

7 560

Daň z nemovitostí

18581


3823

Srážková voda (poplatek za odvod) Daně a poplatky celkem

11335 171972 45

Daňově uznatelné poplatky a daně se podílejí na celkových daňově uznatelných nákladech 2,85 % (počítáno bez odpisů).

Struktura daňově uznatelných poplatků a daní 2,2% 4,4%


10,8%

Zdravotní pojištění (zaměstnavatel) Srážková voda (poplatek za odvod)

6,6% 55,6% 20,4%

Silniční daň Daň z nemovitostí Zákonné pojištění


Největším daňovým zatížením z pohledu daňově uznatelných daní a poplatků je i v roce 2010 sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem, které má téměř 56% podíl. Největší vzestup zaznamenala daň z nemovitostí. Důvodem byly změny sazeb daně z nemovitostí od 1. 1. 2010. Silniční daň vyřazením staršího osobního automobilu naopak klesla.

46

6.3.4 DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY Zdaňovacím obdobím v roce 2010 je čtvrtletí. Všechna zdanitelná plnění souvisí s dodáním zboží nebo služby s místem plnění v tuzemsku Tabulka 18: Měsíční přehled (zdroj: přiznání k DPH, zpracování vlastní)

Daň na výstupu

Daň na výstupu

Daň na vstupu

Základní

Snížená

Základní

Daň vstupu

na Výsledná daňová povinnost Snížená

I. čtvrtletí

352400

187

203185

264

149138

II. čtvrtletí

376077

1477

334087

402

43065

III. čtvrtletí

307441

1176

292829

300

15486

IV. čtvrtletí

362734

200

284788

596

77551

1398652

3040

1114889

1562

285240

celkem

Čtvrtletní vývoj DPH

200000 DPH v Kč

150000

daňová povinnost

100000 50000 0 -50000

I.

II.

III.

IV.

čtvrtletí 2010

Graf 7: Vývoj DPH po čtvrtletích v Kč (zdroj: tabulka č. 23, zpracování vlastní)

Propad ve třetím čtvrtletí je způsoben čerpáním dovolené jak u obchodních partnerů, tak i ve firmě pana Nováka. Výkyvy v daňové povinnosti nejsou tak razantní jako u měsíčního zdaňovacího období. Ve čtvrtém čtvrtletí je důvodem nadměrného odpočtu nákup materiálu a zboží.

47


6.4

6.4.1 DAŇOVĚ NEUZNATELNÉ DANĚ A POPLATKY 



8 739 366,00 Kč


7 861 784,00 Kč

Rozdíl

877 582,00 Kč

Částky zvyšující výsledek hospodaření (technické zhodnocení)

0,00 Kč


286 754,00 Kč


590 828,00 Kč


1 142,00 Kč


591 970,00 Kč


591 900,00 Kč

DPFO: 15 %

88 785,00 Kč


23 640,00 Kč


11 604,00 Kč


53 541,00 Kč




Daňový základ:

590 828,00 Kč


295 414,00 Kč


39 881,00 Kč


86 261,00 Kč

48

6,5%

Struktura daňového základu 2011 6,7% DPFO

14,6% 72,2%

zdravotní pojištění podnikatele sociální pojištění podnikatele čistý zisk

Graf 8: Struktura daňového základu 2011 (zdroj: podklady DE, zpracování vlastní)

6.4.2 DAŇOVĚ UZNATELNÉ DANĚ A POPLATKY 


Tabulka 19: Pojistné na zdravotní a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní)




366 913,00 Kč

ZP zaměstnavatel – sazba 9 %

33 024,00 Kč

SP zaměstnavatel – sazba 25 %

91 731,00 Kč

DAŇ Z NEMOVITOSTÍ

Daňová povinnost v roce 2011 zůstává na stejné úrovni jako v roce 2010. Nedošlo ani ke zvýšení sazeb ani koeficientů. Pan Novák za uplynulé zdaňovací období nepořídil žádné nemovitosti a pozemky určené pro podnikání. Celková daň z nemovitostí činí 18 581 Kč. 

SILNIČNÍ DAŇ

Ve vozovém parku pana Nováka určenému k podnikání nedošlo oproti předcházejícímu období k žádným změnám. Nezměnily se ani sazby silniční daně. Na osobní automobil pořízený v dubnu 2009 se vztahuje stále sleva ve výši 48 %. Silniční daň celkem činí 7560 Kč.

49



ZÁKONNÉ POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZAMĚSTNAVATELE Tabulka 20: Výpočet odvodů (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní)


366 913,00 Kč 9,8 ‰

Sazba Pojistné 

3596,00 Kč

POPLATEK ZA ODVOD SRÁŽKOVÝCH VOD DO KANALIZACE Tabulka 21: Výpočet poplatku (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní)

Roční spotřeba Cena stočné 831 m3


14,09 Kč

11 709,00 Kč

6.4.3 STRUKTURA DAŇOVĚ UZNATELNÝCH DANÍ Tabulka 22: Přehled daňově uznatelných nákladů (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní)

Daňově uznatelné výdaje (bez odpisů) z toho:

7 861 784


33 024


91 731

Silniční daň

7 560

Daň z nemovitostí

18 581


3 596


11709

Daně a poplatky celkem

166201

Daňově uznatelné poplatky a daně se podílejí na celkových daňově uznatelných nákladech, počítáno bez odpisů, 2,11 %. Struktura daňově uznatelných daní a poplatků je téměř stejná jako v předešlém roce.

50

Struktura daňově uznatelných poplatků a daní 2,2% 4,5%


11,2%


7,0%


55,2%

Silniční daň

19,9%

Daň z nemovitostí


6.4.4 DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY Zdaňovacím obdobím je čtvrtletí. Všechna zdanitelná plnění souvisí s dodáním zboží nebo služby s místem plnění v tuzemsku Tabulka 23: Měsíční přehled v Kč (zdroj: přiznání k DPH, zpracování vlastní)

Daň na výstupu

Daň na výstupu

Daň na vstupu

Daň na vstupu

Základní

Snížená

Základní

Snížená

Výsledná daňová povinnost

I. čtvrtletí

433851

4896

277072

485

161190

II. čtvrtletí

520173

5104

376496

197

148584

III. čtvrtletí

414929

4768

326866

360

92471

IV. čtvrtletí

369385

7125

389650

336

-13476

1738338

21893

1370084

1378

388769

Celkem

Čtvrtletní vývoj DPH

200000 DPH v Kč

150000 100000 50000

daňová povinnost

0 -50000

I.

II.

III.

IV.

čtvrtletí 2011 Graf 10: Vývoj DPH po čtvrtletích v Kč (zdroj: tabulka č. 23, zpracování vlastní)

51

6.5

PŘEDPOKLAD DO BUDOUCNA

Změny plánované pro rok 2012 se nijak citelně pana Nováka nedotknou. Zvýšené sazby DPH plně promítnul do fakturovaných cen a výše přijatých zdanitelných plnění ve snížené sazbě je zanedbatelná. Sazba daně z příjmů fyzických osob zůstává na stejné úrovni. Naopak se vrátila sleva na poplatníka na úroveň roku 2010. Rovněž vzrostlo daňové zvýhodnění na dítě. Podnikatel, pan Novák podal v lednu 2012 daňové přiznání k dani z nemovitostí a začlenil zpevněnou plochu, kterou měl uvedenou v dani ze staveb, do daně z pozemků, a to zpevněné plochy pozemků užívané k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní. Tím došlo ke snížení sazby z 10 Kč za 1 m2 na 5 Kč za m2, což představuje celkové snížení daně z nemovitostí o 5150 Kč. K mírnému navýšení dojde u silniční daně u osobního automobilu, kde se od dubna 2012 sníží sleva ze 48 % na 40 %. Naopak u vozidla Peugeot Boxer si podnikatel neuplatňoval slevu ve výši 25 %, na kterou má nárok. Tato sleva představuje částku 900 Kč. U poplatku za odvod srážkových vod do kanalizace došlo od 1. 1. 2012 k navýšení ceny přibližně o 2,7 %. Předpoklad odvodu DPH je stanoven na základě 8% navýšení daňové povinnosti v prvním čtvrtletí 2012 oproti prvnímu čtvrtletí 2011. Podstatnější změny se připravují pro rok 2013. V současné době však nejsou připravované změny definitivní. Hovoří se o 19% až 20% sazbě DPFO. U závislé činnosti se plánuje zrušení superhrubé mzdy. Razantně by měla klesnout sazba pro odvod pojištění na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti u živnostníků. Na druhé straně bude vyměřovacím základem pro pojistné daňový základ. Tabulka 24: Výhled 2012 na základě údajů 2011 (zdroj: daňové zákony 2012, zpracování vlastní)

Základ DPFO

výhled 2012 591970

DPFO

50541

ZP zaměstnanců

39881

Sociální pojištění podnikatele

86261

ZP zaměstnanců

33024

SP zaměstnanců

91731

Daň z nemovitostí

13431

Silniční daň

6900

Zákonné pojištění odpovědnosti

3596

Poplatek za odvod srážkových vod Celková daňová povinnost Celkové daňové zatížení (%)

12025

337390 56,99 52

7 REKAPITULACE A ROZBOR 

ROZBOR DAŇOVÝCH ZÁKLADŮ

V této kapitole jsem pomocí tabulky a grafu znázornila procentní rozbor daňových základů jednotlivých zdaňovacích období. Tabulka 25: Procentní rozbor daňových základů (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní)

2009

Základ daně

2011

597 801,00 Kč

100,00%

54 150,00 Kč

9,06%

27 546,00 Kč

6,46%

53 541,00 Kč

9,04%

40 213,00 Kč

6,73%

28 767,00 Kč

6,74%

39 881,00 Kč

6,74%

86 978,00 Kč

14,55%

62 221,00 Kč

14,58%

86 261,00 Kč

14,57%

181 341,00 Kč

30,33%

118 534,00 Kč

27,78%

179 683,00 Kč

30,35%

DPFO Zdravotní pojištění Sociální pojištění Celkem

2010 426 612,00 Kč 100,00%

591 970,00 Kč 100,00%

Vývoj 2009 - 2011 100% 90% 80% 70% 60%

ZISK

ZISK

ZISK

ZISK

50%

SP

40%

ZP

30%

DPFO

20% 10% 0%

SP

SP

SP

DPFO

ZP DPFO

DPFO

2009

2010

2011

ZP

ZP

Graf 11: Vývoj daňového zatížení (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní)

Z grafu a tabulky je zřejmé, že struktura daní a pojistného, které není daňově uznatelné, je ve všech sledovaných obdobích téměř stejná. Toto celkové daňové zatížení se pohybuje kolem 30 % daňového základu. Pouze v roce 2010 došlo ke snížení DPFO. Důvodem pro to byly nižší příjmy a současně i nižší daňový základ. Tato skutečnost byla způsobena mimo jiné i mimořádnými odpisy, kterých podnikatel v tomto období 53

využil. Jako další důvod bych uvedla slevy a daňové zvýhodnění, které nezohledňují výši daňového základu, a jsou tudíž konstantní. Pojistné na zdravotní i sociální pojištění podnikatele, které zaujímá největší podíl, bylo po celé období na stejné úrovni. Jestliže bych nezahrnula do základu daně příjmy z kapitálového majetku, činilo by toto zatížení 21,35 procent. V případě, že bych vyhodnocovala absolutní částky, pak největší zatížení bylo v roce 2009. 

REKAPITULACE CELKOVÉ DAŇOVÉ POVINNOSTI

V předcházející kapitole jsem se věnovala pouze daním a pojistnému, které podnikatel odvádí z daňového základu. Aby daňové zatížení bylo úplné, musíme k těmto částkám přičíst i daně a poplatky, které jsou daňově uznatelnými výdaji na dosažení a udržení příjmů. Pro grafické zobrazení a porovnání jsem si vybrala za rozvrhovou základnu základ daně z příjmů. Výpočty nebudou úplně přesné, neboť základ daně byl o tyto daně snížen. Tabulka 26: Rekapitulace celkové daňové povinnosti v Kč (zdroj daňová evidence, zpracování vlastní)

2009

2010

2011

výhled 2012

8920011

6852556

8739366

8739366

DPH

169494

285240

388769

419870

Základ DPFO

597801

426612

591970

591970

DPFO

54150

27546

53541

50541

Zdravotní pojištění podnikatele

40213

28767

39881

39881

Sociální pojištění podnikatele

86978

62221

86261

86261

ZP zaměstnanců

41040

35109

33024

33024

SP zaměstnanců

103400

95564

91731

91731

9564

18581

18581

13431

10170

7560

7560

6900

4469

3823

3596

3596

11435

11335

11709

12025

361419

290506

345884

337390

60,45

68,09

58,43

56,99

PŘÍJMY

Daň z nemovitostí Silniční daň Zákonné pojištění odpovědnosti Poplatek za odvod srážkových vod Celková daňová povinnost Celkové daňové zatížení (%)

54

Porovnání daňové zátěže Daňová povinnost v tis. Kč

700 600 500

Základ daně

400 300

Celková daňová povinnost

200

DPH

100 0 2009

2010

2011

období Graf 12: Porovnání daňové zátěže k základu daně (zdroj: DE, zpracování vlastní)

Zajímavá je i skutečnost, že poměr daní daňově uznatelných a neuznatelných byl v letech 2009 a 2011 téměř 1:1. Výjimkou byl pouze rok 2010. Z níže uvedeného grafu je vidět, že daňově uznatelné daně mají velmi mírně klesající tendenci. Ani v budoucnu nelze očekávat, že by tyto náklady nějak razantně klesly, neboť se vesměs jedná o fixní náklady. Větší pokles by mohlo způsobit pouze snížení objemu mzdových prostředků.

Skladba daní 2009 - 2011 400000 350000

odvod daní v Kč

300000 250000

181300

179700

200000

Daňově uznatelné daně

150000 100000

Daňově neuznatelné

118500

180100

172000

166200

2009

2010 období

2011

50000 0

Graf 13: Skladba daní (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní)

55

V následujícím grafu je zobrazen podíl nejdůležitějších daní a pojistného na celkovém zatížení v jednotlivých letech 2009 až 2011. První místa zaujímá pojistné hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance a pojistné podnikatele

Podíl jednotlivých daní na daňovém zatížení 45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0%

2009

10,0%

2010 2011

5,0% 0,0%

Graf 14: Podíl jednotlivých daní (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní)



VÝVOJ DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY

Vlastní daňová povinnost není přímo daňovým zatížením podnikatele, jedná se o přidanou hodnotu k prodávanému zboží. Odvod DPH má rostoucí tendenci a objem odvádění peněžních prostředků se od roku 2009 více než zdvojnásobil. Pravděpodobnou příčinou je nedostatek dřevní hmoty na trhu a tedy nutnost nakupovat tuto surovinu od

výše odvodu v tis. Kč.

majitelů, neplátců.

Odvod DPH

400 300 200 100

169

285

389 DPH

0 2009

2010

2011

období Graf 15: Vývoj DPH (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní)

56

8 ZÁVĚR Primárním cílem mé práce bylo zobrazit vývoj daňového zatížení podnikající fyzické osoby a porovnat podíl jednotlivých daní na tomto zatížení. Z předcházející rekapitulace a analýzy vyplývá, že přímé daňové zatížení tohoto podnikatele se pohybuje po všechna sledovaná období kolem 30 % ze základu daně. Je to dáno samozřejmě i tím, že jeho daňové základy se pohybují na srovnatelné úrovni. Samotná daň z příjmů fyzických osob není velkou daňovou zátěží. Tou je důchodové pojištění a příspěvek na politiku zaměstnanosti. Pokud by se pan Novák přihlásil k účasti na nemocenském pojištění, vzrostlo by jeho daňové zatížení o dalších 1,15 % (50 % z 2,3 %). V roce 2010, kdy došlo u tohoto podnikatele ke snížení tržeb z důvodu probíhající ekonomické krize, je zřetelný pokles daně z příjmů fyzických osob, a to o 2,6 %. Lze konstatovat, že s růstem daňového základu roste i podíl DPFO na celkovém daňovém zatížení. Tato daňová zátěž však není konečná. Jak vyplývá z analýzy daňového zatížení, je pan Novák povinen hradit i další daně a poplatky, které však už jsou zahrnuty ve výdajích na dosažení a udržení příjmů. Většina těchto daní a poplatků je fixního charakteru a jejich výše není závislá na základu daně. Z rozboru vyplývá, že tyto daně a poplatky tvoří pouze 2 – 3 % z daňově uznatelných výdajů. Do těchto celkových výdajů jsem nezahrnovala odpisy majetku. Z tohoto pohledu to je relativně nízké procento. Pokud však budeme hovořit v absolutních číslech, jedná se ročně o více než sto tisíc korun. Z grafu č. 13 je vidět, že jsou tyto daně a poplatky téměř stejně vysoké jako přímé zatížení podnikatele v podobě DPFO, zdravotního pojištění a pojištění na sociální zabezpečení podnikatele, čímž se celkové zatížení zdvojnásobí. Samozřejmě je nutné vzít v úvahu, že jsou tyto platby již zahrnuty ve výdajích a podnikatel z nich neodvádí ani daň z příjmů ani pojistné. V této kategorii daňově uznatelných daní a poplatků jsou jednoznačně největším daňovým zatížením náklady na sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance, které je hrazeno zaměstnavatelem. Jejich výše v absolutním vyjádření klesá pouze z důvodu snižování objemu mzdových prostředků. Nemalé daňové náklady jsou spojené s vlastnictvím výrobní nemovitosti, kterou má podnikatel zahrnutou v majetku. Kromě daně z nemovitosti, je to i poplatek za odvod srážkových vod do kanalizace. Dále bych zde chtěla zmínit, že celkové daňové zatížení pana Nováka mírně klesá. Pokud v roce 2012 již nedojde k žádným změnám v daňových zákonech, měla by tato 57

tendence pokračovat i v tomto letošním roce. Toto bude platit jen za předpokladu, že jeho základ daně bude na stejné úrovni jako v minulém roce. Důvodem pro tuto klesající tendenci je rostoucí daňové zvýhodnění na dítě a zvýšená cena slevy na poplatníka pro rok 2012 a daňový základ ve srovnatelné výši. Pro další vývoj hospodaření bude rozhodující stav ekonomiky, a zda se podnikateli podaří dosáhnout příjmů, resp. základu daně jako v uplynulých obdobích. Připravované legislativní změny, které by měly platit od roku 2013, se bohužel mění každým okamžikem. Očekávaná rostoucí sazba daně z příjmů fyzických osob pro rok 2013 na 19 nebo 20 % bude pravděpodobně kompenzovaná sníženým odvodem na zdravotní a sociální pojištění ve výši 6,5 % ze základu daně. Otázkou zůstává, jakou výši starobního důchodu by tato minimální sazba podnikatelům přinesla a zda tuto možnost budou využívat. Zajímavou skutečností, kterou jsem zjistila z provedeného rozboru, je výrazně rostoucí trend odvodu daně z přidané hodnoty u tohoto podnikatele. Tento výsledek koresponduje s tím, že mezi největší příjmy státního rozpočtu patří právě příjmy daně z přidané hodnoty a že vláda vyvíjí tlak na zvyšování sazeb právě u této daně. Zpracování této bakalářské práce nebylo přínosné pouze pro mě, ale i pro podnikatele, kterého jsem upozornila na možnost uplatnění slevy u silniční daně i pro vozidlo Peugeot Boxer a chybné začlenění zpevněné plochy z podnikání v dani ze staveb.

58

9 POUŽITÉ ZDROJE DUŠEK, Jiří. Daně z příjmů 2011: přehledy, daňové a účetní tabulky. 6. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. Účetnictví a daně. ISBN 978-80-247-3801-7 KOBÍK, Jaroslav a Kohoutková ALENA. Daňový řád: s komentářem. 1. vyd. Olomouc: Anag, 2010, 959 s. Daně. ISBN 978-80-7263-616-7 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 3., přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2003, 225 s. ISBN 80-863-9584-7. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2012: úplná zněná platná k 1. 1. 2012. 21. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2012. ISBN 978-80-247-4254-0. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2011: úplná zněná platná k 1. 4. 2011. 20. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3944-1 SEDLÁČEK, Jaroslav. Daňová evidence podnikatelů 2012. 9. vyd. Praha: Grada, 2012, 127 s. Účetnictví a daně. ISBN 978-80-247-4174-1 SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2007, 452 s. ISBN 978-80-247-1992-4. ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. 4. vyd. Praha: Linde, 2011. ISBN 978-80-7201799-7. ŠVARCOVÁ, Jena a Eva HÝBLOVÁ. Ekonomie - stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. Zlín: CEED, 2009/2010, ISBN 978-80-903433-8-2. VALOUCH, Petr. Daňové tipy a triky pro fyzické osoby 2009: jak ušetřit na dani z příjmů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 122 s. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80247-3332-6. Internetové zdroje Pojistné na sociální zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 03. 02. 2012 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialnizabezpeceni/ Pojistné OSVČ. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 20. 1. 2012 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/ VZP ČR. Informace pro plátce/Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [online]. 2003, 10. 03. 2012 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: www.vzp.cz/platci/povinnosti-platcupojisteni?segment=osvc KONEČNÁ, Jana. Dohoda o provedení práce. Jak podnikat [online]. 15. 02. 2012 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.jakpodnikat.cz/dohoda-provedeni-prace.php

59

Seznam grafů: Graf 1: Vývoj daňové sazby u daně ze staveb – průmysl, stavebnictví, doprava a energetika (zdroj: pokyny k přiznání podnikatele, zpracování vlastní) .......................... 24 Graf 2: Struktura daňového základu (zdroj: podklady daňové evidence, zpracování vlastní) ............................................................................................................................ 37 Graf 3: Struktura daňově uznatelných poplatků a daní (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní) .......................................................................................................... 40 Graf 4: Vývoj DPH po měsících v Kč (zdroj: tabulka č. 14, zpracování vlastní) .......... 41 Graf 5: Struktura daňového základu (zdroj: podklady DE, zpracování: vlastní) ............ 43 Graf 6: Struktura daňově uznatelných poplatků a daní (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní) .......................................................................................................... 46 Graf 7: Vývoj DPH po čtvrtletích v Kč (zdroj: tabulka č. 23, zpracování vlastní) ........ 47 Graf 8: Struktura daňového základu 2011 (zdroj: podklady DE, zpracování vlastní) .... 49 Graf 9: Struktura daňově uznatelných poplatků a daní (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní) .......................................................................................................... 51 Graf 10: Vývoj DPH po čtvrtletích v Kč (zdroj: tabulka č. 23, zpracování vlastní) ...... 51 Graf 11: Vývoj daňového zatížení (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní) .......... 53 Graf 12: Porovnání daňové zátěže k základu daně (zdroj: DE, zpracování vlastní) ...... 55 Graf 13: Skladba daní (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní) ............................. 55 Graf 14: Podíl jednotlivých daní (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní) ............. 56 Graf 15: Vývoj DPH (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní) ............................... 56 Seznam tabulek: Tabulka 1: Vývoj důležitých ukazatelů DPFO v letech 2009 – 2010 (zdroj: daňové zákony 2009 – 20012, zpracování vlastní) ..................................................................... 18 Tabulka 2: Vývoj sazeb daně z pozemku v letech 2009 – 2012 (zdroj: pokyny k přiznání podnikatele, zpracování vlastní) ..................................................................................... 22 Tabulka 3: Vývoj sazeb DPH v letech 2009 – 2012 (zdroj: daňová evidence podnikatele, zpracování vlastní) ..................................................................................... 27 Tabulka 4: Zdaňovací období podle výše obratu (zdroj: Sedláček, 2012, str. 33; zpracování vlastní) .......................................................................................................... 28 Tabulka 5: Přehled vyměřovacích základů v letech 2009 -2012 v Kč (zdroj: přehledy a pokyny k vyplnění přehledů podnikatele, zpracování vlastní) ....................................... 32 Tabulka 6: Přehled sazeb pojištění OSVČ v letech 2009 - 2012 v % (zdroj: přehledy podnikatele, zpracování vlastní) ..................................................................................... 32 Tabulka 7: Pojistné na zdravotní a sociální pojištění zaměstnanců hrazené zaměstnavatelem (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní) ..................................... 37 Tabulka 8: Výpočet daňové povinnosti (zdroj: přiznání k dani silniční, zpracování vlastní) ............................................................................................................................ 38 Tabulka 9: Výpočet odvodů (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní) .................... 39 Tabulka 10: Výpočet poplatku (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní) ................ 39

60

Tabulka 11: Přehled daňově uznatelných výdajů (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní) ............................................................................................................................ 39 Tabulka 12: Měsíční přehled (zdroj: přiznání k DPH, zpracování vlastní) .................... 41 Tabulka 13: Pojistné na zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní) .......................................................................................... 43 Tabulka 14: Výpočet daňové povinnosti (zdroj: přiznání k dani silniční, zpracování vlastní) ............................................................................................................................ 45 Tabulka 15: Výpočet odvodů (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní) .................. 45 Tabulka 16: Výpočet poplatku (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní) ................ 45 Tabulka 17: Přehled daňově uznatelných nákladů (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní) ............................................................................................................................ 45 Tabulka 18: Měsíční přehled (zdroj: přiznání k DPH, zpracování vlastní) .................... 47 Tabulka 19: Pojistné na zdravotní a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní) ............................................................................. 49 Tabulka 20: Výpočet odvodů (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní) .................. 50 Tabulka 21: Výpočet poplatku (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní) ................ 50 Tabulka 22: Přehled daňově uznatelných nákladů (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní) ............................................................................................................................ 50 Tabulka 23: Měsíční přehled v Kč (zdroj: přiznání k DPH, zpracování vlastní) ........... 51 Tabulka 24: Výhled 2012 na základě údajů 2011 (zdroj: daňové zákony 2012, zpracování vlastní) .......................................................................................................... 52 Tabulka 25: Procentní rozbor daňových základů (zdroj: daňová evidence, zpracování vlastní) ............................................................................................................................ 53 Tabulka 26: Rekapitulace celkové daňové povinnosti v Kč (zdroj daňová evidence, zpracování vlastní) .......................................................................................................... 54

61

Daňové zatížení podnikající fyzické osoby. bakalářská práce

Recommend Documents