Provozn ekonomická fakulta Mendelova zem lská a lesnická univerzita v Brn
Da ové efekty poskytování zam stnaneckých benefit Bakalá ská práce
Vedoucí práce Ing. Milena Otavová, Ph.D.
Autor práce Michaela Brožová, DiS. Brno 2009
Pod kování: Tímto bych ráda pod kovala paní Ing. Milen Otavové, Ph.D., vedoucí bakalá ské práce, za odborné vedení, poskytnuté rady a p ipomínky p i zpracování mé bakalá ské práce.
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalá skou práci na téma „Da ové efekty poskytování zam stnaneckých benefit “ vypracovala samostatn v seznamu.
V Brn dne 2. ledna 2009
s použitím literatury, kterou uvádím
Abstrakt Brožová, M., Da ové efekty poskytování zam stnaneckých benefit . Bakalá ská práce. Brno, 2008 Bakalá ská práce je zam ena na zam stnanecké benefity, jejich da ové posouzení u zam stnavatele a zda ování z pohledu zam stnance. Hodnota ur itých zam stnaneckých benefit vstupuje do vym ovacích základ
pro odvod sociálního a zdravotního pojišt ní,
proto se práce zabývá též touto problematikou. Výsledkem práce je porovnání jednotlivých zam stnaneckých benefit z pohledu da ového zatížení u zam stnavatele a zam stnance a také z hlediska odvod sociálního a zdravotního pojišt ní.
Práce
podává
p ehled
o
výhodnosti
i
nevýhodnosti
ur itého
druhu
zam stnaneckých benefit .
Abstract Brožová, M. The tax effects of providing employee benefits. Bachelor's thesis. Brno, 2008 Bachelor's thesis is focused on employee benefits, their tax assessments for employers and employees in terms of taxation. The value of certain employee benefits enters the bases for the payment of social security and health insurance, so the work also deals with this issue. The result of this bachelor's thesis is a comparison of each employee benefits from the perspective of the tax burden on employers and employees and also in term of payment of social security and health insurance. Work gives an overview of the advantage or disadvantage of certain types of employee benefits.
OBSAH 1.
ÚVOD........................................................................................................................ 7
2.
CÍL PRÁCE A METODIKA ................................................................................... 8 2.1.
CÍL PRÁCE ..................................................................................................................... 8
2.2.
METODIKA .................................................................................................................... 8
3.
TEORETICKÁ ÁST.............................................................................................. 9 3.1.
POJMY SOUVISEJÍCÍ S POSKYTOVÁNÍM ZAM STNANECKÝCH BENEFIT ...... 9 íjmy ze závislé innosti............................................................................................. 9
3.1.1. 3.1.1.1.
Vymezení p íjm ze závislé innosti..................................................................... 9
3.1.1.2.
íjmy, které nejsou p edm tem dan ..................................................................10
3.1.1.3.
íjmy osvobozené od dan z p íjm ...................................................................11
3.1.2.
Funk ní požitky ..........................................................................................................15
3.1.3.
Výpo et mezd.............................................................................................................16
3.1.4.
Ro ní zú tování záloh na da z p íjm fyzických osob ze závislé innosti a z funk ních požitk a da ového zvýhodn ní ..................................................................................18
3.1.5.
Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajišt ní a udržení p íjm ..........................18
3.2.
ZAM STNANECKÉ BENEFITY...................................................................................20
3.2.1.
Obecn k zam stnaneckým benefit m.........................................................................20
3.2.3.
Rozdíl da ového posouzení zam stnaneckých benefit mezi rokem 2007 a 2008 ........21
3.2.4.
Obecný da ový pohled zam stnavatele .......................................................................24
3.2.5.
Obecný da ový pohled zam stnance ...........................................................................25
3.2.6.
Obecný pohled z hlediska sociálního a zdravotního pojišt ní.......................................26
3.2.7.
Jednotlivé druhy zam stnaneckých benefit ................................................................29
3.2.7.1.
Nápoje poskytované zam stnavatelem zam stnanc m .........................................29
3.2.7.2.
Stravování zam stnanc ......................................................................................30
3.2.7.3.
Nadlimitní cestovní náhrady ................................................................................30
3.2.7.4.
echodné ubytování zam stnanc .......................................................................31
3.2.7.5.
Prohlubování a zvyšování kvalifikace zam stnanc .............................................32
3.2.7.6.
Sportovní a kulturní vyžití zam stnanc , rekreace................................................33
3.2.7.7.
Doprava zam stnanc do a z práce ......................................................................35
3.2.7.8.
Náhrady sjednané p i p ijetí zam stnance do pracovního pom ru podle ustanovení § 177 a § 178 zákoníku práce...............................................................................35
3.2.7.9.
Nemocenské dávky v prvních dnech nemoci........................................................36
3.2.7.10.
Nadstandardní zdravotní pé e..............................................................................36
3.2.7.11.
Prodloužení dovolené ..........................................................................................37
3.2.7.12.
Zvýhodn ný prodej zboží a služeb .......................................................................37
3.2.7.13.
íplatky..............................................................................................................38
3.2.7.14.
Dary....................................................................................................................38
3.2.7.15.
Pohošt ní a ob erstvení .......................................................................................39
3.2.7.16.
Zvýhodn né p
3.2.7.17.
Sociální výpomoc................................................................................................40
3.2.7.18.
Penzijní p ipojišt ní a životní pojišt ní ................................................................41
3.2.7.18.1.
Penzijní p ipojišt ní.......................................................................................41
3.2.7.18.2.
Životní pojišt ní ............................................................................................42
3.2.7.19.
Ostatní pojišt ní ..................................................................................................43
3.2.7.20.
Mobilní telefon, telefonní p ístroj a jiný majetek pro soukromé ú ely ..................43
3.2.7.21.
Osobní automobil pro soukromé ú ely.................................................................44
3.2.8.
4.
ky .............................................................................................39
Zam stnanecké benefity a da ové dopady stru
.......................................................44
PRAKTICKÁ ÁST .............................................................................................. 47 4.1.
Výpo et isté mzdy zam stnance a náklad zam stnavatele .............................................47
4.2.
Výpo et mzdy bez poskytnutých zam stnaneckých benefit ............................................47
4.3.
Penzijní p ipojišt ní a soukromé životní pojišt ní.............................................................48
4.4.
Poskytnutí stravenek........................................................................................................51
4.5.
Osobní automobil používaný pro služební i soukromé ú ely.............................................53
4.6.
Shrnutí.............................................................................................................................55
4.7.
ty i pohledy na zam stnanecké benefity.........................................................................57
4.7.1.
Rozd lení benefit dle da ové výhodnosti ..................................................................57
4.7.2.
Varianta výhodná pro zam stnavatele i zam stnance...................................................58
4.7.3.
Varianta da ov výhodná pro zam stnavatele .............................................................59
4.7.4.
Varianta da ov výhodná pro zam stnance .................................................................60
4.7.5.
Nejmén výhodná varianta pro zam stnavatele i zam stnance .....................................61
4.7.6.
Stru ný p ehled o výhodnosti jednotlivých variant ......................................................62
5.
ZÁV R ................................................................................................................... 63
6.
POUŽITÁ LITERATURA..................................................................................... 65
7.
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK .................................................................... 67
1.
ÚVOD
Problematika zam stnaneckých benefit
je v poslední dob
Zda ování t chto zam stnaneckých výhod bylo výrazn zm ijat tzv. doprovodný zákon . 264/2006 Sb., o zm
velmi aktuální otázkou.
no již od 1. 1. 2007, kdy byl n kterých zákon
v souvislosti
s p ijetím zákoníku práce. Dle této novely bylo možné da ov uplatnit r zná pln ní na zlepšení pracovních a sociálních podmínek zam stnanc vyplývajících z kolektivních smluv, pracovních, manažerských nebo jiných smluv nebo z vnit ního p edpisu zam stnavatele. Pokud se zam stnavatel rozhodl financovat zam stnanecké benefity z da ov uznatelných náklad , došlo u zam stnanc ke zdan ní a odvod m pojistného. V rámci da ové reformy byla s ú inností od 1. 1. 2008 zm
na celá
ada zákon .
Problematiky zda ování zam stnaneckých výhod se mimo Zákon . 586/1992 Sb., o daních z p íjm
(dále jen zákona o daních z p íjm
i ZoDP) dotýkají také novely Zákona .
589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpe ení a p ísp vku na státní politiku zam stnanosti (dále jen zákon o pojistném na sociální zabezpe ení nebo zákon o sociálním pojišt ní) a Zákona . 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojišt ní (dále jen zákona o zdravotním pojišt ní). Tato zm na mimo jiné zp sobuje, že do vym ovacího základu zam stnance vstupuje také pln ní poskytované zam stnavatelem zam stnanci formou výhody. Pozitivní zm nou, kterou p inesla novela zákona o daních z p íjm , je da ová uznatelnost náklad
zam stnavatele na svoz zam stnanc
do práce, penzijní p ipojišt ní,
životní pojišt ní a p echodné ubytování v plné výši za podmínky, že práva zam stnance na tato pln ní budou sjednána v kolektivní, pracovní i jiné smlouv , p ípadn ve vnit ním edpisu zam stnavatele. P i da ovém uplat ování pln ní zam stnavatele ve prosp ch zam stnance je nutné sledovat, zda konkrétní náklad není uveden v ustanovení § 25 zákona o daních z p íjm jako da ov neuznatelný. Od 1. 1. 2008 již není možné da ov uplatnit nap . hodnotu nealkoholických nápoj
poskytovaných jako nepen žní pln ní zam stnavatelem
zam stnanc m ke spot eb na pracovišti. Z uvedeného tedy vyplývá, že na zam stnanecké benefity je t eba nahlížet hned z n kolika pohled . Je nutné posoudit, zda se jedná z hlediska zam stnance o zdanitelný p íjem, zda jejich hodnota vstupuje do vym ovacího základu pro výpo et sociálního a zdravotního pojišt ní a také z pohledu zam stnavatele je d ležité, zda je lze zahrnout do da ov uznatelných náklad
i nikoliv.
7
2.
CÍL PRÁCE A METODIKA
2.1.
CÍL PRÁCE
Tato bakalá ská práce zkoumá da ový dopad poskytování zam stnaneckých benefit z hlediska dan z p íjm a s tím souvisejících odvodech sociálního a zdravotního pojišt ní. Cílem bakalá ské práce je poskytnout p ehled o jednotlivých druzích zam stnaneckých benefit , posouzení jejich da ové výhodnosti z pohledu zam stnavatele a zam stnance, zkoumá tuto problematiku také z pohledu sociálního a zdravotního pojišt ní. Práce dále obsahuje porovnání ur itých druh
zam stnaneckých benefit
a ur ení, které jsou
nejvýhodn jší a které naopak nejmén výhodné.
2.2.
METODIKA
i zpracovávání této bakalá ské práce jsem vycházela ze studia zákon – zejména zákona o daních z p íjm , pro ítání odborných asopis
a publikací zam ených na problematiku
zda ování zam stnaneckých benefit . Metoda deskripce je použita zejména v teoretické ásti, kde definuji základní pojmy týkající se dané problematice. V práci je také použita metoda analýzy a komparace da ové výhodnosti ur itých druh zam stnaneckých benefit .
Práce je roz len na na dv hlavní ásti na teoretickou a na praktickou ást. Teoretická
ást se zam uje na vytý ení základních da ových pojm , které s danou
problematikou souvisí. Popisuje p íjmy ze závislé innosti, které jsou p edm tem dan , které edm tem dan nejsou i jsou osvobozeny, co spadá do základu dan zam stnance, jaké výdaje si m že zam stnavatel uplatnit jako da ov ú inné v souvislosti se zam stnáním a ukazuje také postup p i výpo tu
isté mzdy. V neposlední ad
se v nuje problematice
zam stnaneckých benefit , jejich da ovému posouzení, vytý ení zm n platných od roku 2008. Praktickou
ást tvo í konkrétní p íklady výpo tu
isté mzdy zam stnanc
a vy íslení
náklad zam stnavatele p i poskytnutí ur itých druh zam stnaneckých benefit s následnou komparací da ového zatížení p íjm v etn všech odvod . Je porovnávána da ová výhodnost vybraných druh
zam stnaneckých benefit . Záv rem jsou
benefit se azeny od nejvíce výhodných po nejmén výhodné.
8
ty i druhy zam stnaneckých
3.
TEORETICKÁ ÁST
3.1.
POJMY
SOUVISEJÍCÍ
S POSKYTOVÁNÍM
ZAM STNANECKÝCH
BENEFIT
3.1.1.
3.1.1.1.
íjmy ze závislé innosti
Vymezení p íjm ze závislé innosti
íjmy ze závislé innosti vymezuje § 6 zákona o daních z p íjm jako: a)
íjmy ze sou asného nebo d ív jšího pracovn právního, služebního nebo lenského pom ru a obdobného pom ru, v nichž je poplatník p i výkonu práce pro plátce p íjmu povinen dbát p íkaz plátce. T mito p íjmy se rozum jí i p íjmy za práci žák a student z praktického výcviku,
b)
íjmy za práci
len
družstev, spole ník
a jednatel
spole ností s ru ením
omezeným a komanditist komanditních spole ností, a to i když nejsou povinni p i výkonu práce pro družstvo nebo spole nost dbát p íkaz plátce a p íjmy za práci likvidátor , c) odm ny len statutárních orgán a dalších orgán právnických osob vyplacených ze zisku za práci v p edstavenstvu (správní rad ) nebo v dozor í rad , tzv. tantiémy, d)
íjmy plynoucí v souvislosti se sou asným, budoucím nebo d ív jším výkonem závislé innosti nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou innost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou
innost nebo funkci nevykonává (nap . náhrada mzdy p i odškodn ní
pracovního úrazu vyplacená pojiš ovnou, náhrada mzdy p ísedících u soudu atd.).
Poplatník s p íjmy ze závislé innosti a z funk ních požitk je ozna ován jako "zam stnanec", plátce p íjmu jako "zam stnavatel". Zam stnavatelem je poplatník, u kterého zam stnanci vykonávají práci podle jeho p íkaz .
Pokyn D-285 vymezuje závislou innost následovn : Pro kvalifikaci p íjm pod azených pro ú ely dan z p íjm v ustanovení § 6 zákona o daních z p íjm není rozhodující, na základ jakého právního vztahu poplatníkovi p íjmy plynou. 9
Podstatným a základním rysem závislé innosti je skute nost, že není vykonávána zcela nezávisle, tzn. pod vlastním jménem, na vlastní ú et, s vlastní odpov dností poplatníka, ale naopak podle pokyn „závislá
toho, kdo odm nu za vykonanou práci vyplácí. Vymezení pojmu
innost“ proto nem že být redukováno pouze na
innost vykonávanou podle
íslušných p íkaz a pokyn , nýbrž se musí jednat o innost skute
závislou na osob
plátce.
íjmy podle p edchozích bod se rozumí: -
íjem pen žní,
-
íjem nepen žní,
-
íjem pravidelný nebo jednorázový bez ohledu, zda je na n j právní nárok i nikoliv, zda je vyplácen nebo p ipisován k dobru nebo spo ívá v jiné form pln ní provád né zam stnavatelem zam stnanci nebo osob , na kterou p ešlo p íslušné právo,
-
práva poskytnutá za nižší cenu nebo zdarma,
-
jiné v ci poskytnuté za nižší cenu nebo zdarma,
-
služby poskytnuté za nižší cenu nebo zdarma.
3.1.1.2.
íjmy, které nejsou p edm tem dan
ZoDP v § 6 odst. 7 stanoví, že za p íjmy ze závislé innosti se nepovažují a p edm tem dan , krom p íjm , které nejsou p edm tem dan , dále nejsou: a) náhrady cestovních výdaj poskytované v souvislosti s výkonem závislé innosti do výše stanovené nebo umožn né zvláštním právním p edpisem pro zam stnance zam stnavatele, který je státem, územním samosprávným celkem, státním fondem, ísp vkovou organizací, jejichž náklady na platy a odm ny za pracovní pohotovost jsou pln zabezpe ovány z p ísp vku na provoz poskytovaného z rozpo tu z izovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních p edpis , nebo školskou právnickou osobou ízenou podle školského zákona, jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zam stnavatelem na pracovních cestách; jiné a vyšší náhrady, než stanoví tento zvláštní právní p edpis, jsou zdanitelným p íjmem. Cestovní náhrady lze poskytnout zam stnanci v pracovním pom ru, zam stnanci na základ dohody o provedení práce, je-li to dohodnuto, zam stnanci na základ dohody o pracovní innosti, je-li to dohodnuto, osob vykonávající ve ejnou funkci, len m 10
družstva, p i vzájemné vým
zam stnanc se zahrani ním zam stnavatelem a také
cesty len statutárních orgán vykonávané v souvislosti s výkonem této funkce a jednatel jako statutárních orgán . b) hodnota osobních ochranných pracovních prost edk , pracovních od
a obuvi,
mycích, isticích a dezinfek ních prost edk a ochranných nápoj poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním p edpisem, v etn náklad
na udržování osobních
ochranných a pracovních prost edk , jakož i hodnota poskytovaných stejnokroj , etn p ísp vk na jejich udržování, dále hodnota pracovního oble ení, ur eného zam stnavatelem pro výkon zam stnání, v etn p ísp vk na jeho udržování. Toto pln ní nesmí zam stnavatel nahrazovat finan ním pln ním. Rozsah a bližší podmínky pro poskytování stanoví na ízení vlády . 495/2001 Sb. c) ástky p ijaté zam stnancem zálohov od zam stnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo ástky, kterými zam stnavatel hradí zam stnanci prokázané výdaje, které za zam stnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil p ímo zam stnavatel, d) náhrady za opot ebení vlastního ná adí, za ízení a p edm
pot ebných pro výkon
práce poskytované zam stnanci podle zákoníku práce.
Hradí-li zam stnavatel zam stnanci výdaje na udržování osobních a ochranných pracovních prost edk paušální ástkou, která byla stanovena na základ kalkulace prokázaných náklad , a je-li výplata paušálu stanovena kolektivní smlouvou, vnit ním p edpisem zam stnavatele nebo v pracovní i jiné smlouv , není tento p íjem zdanitelným p íjmem zam stnanc . Stejným zp sobem postupuje zam stnavatel p i stanovení paušálu v p ípadech, kdy dojde ke zm
podmínek, za nichž byl paušál stanoven. Jde-li o paušál za použití vlastního ná adí,
za ízení a p edm
pot ebných pro výkon práce zam stnance, které by jinak byly
odpisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zam stnavatel uplat oval odpisy srovnatelného hmotného majetku p i rovnom rném odpisování v dalších letech odpisování.
3.1.1.3.
íjmy osvobozené od dan z p íjm
V souvislosti se závislou inností jsou od dan osvobozeny a)
ástky vynaložené zam stnavatelem na úhradu výdaj rozvojem zam stnanc
spojených s odborným
a rekvalifikací, související s p edm tem jeho
innosti, s
výjimkou ástek vynaložených na zvýšení kvalifikace. Toto osvobození se nevztahuje 11
na p íjmy plynoucí zam stnanc m v této souvislosti jako mzda, plat, odm na nebo jako náhrada za ušlý p íjem, b) hodnota
stravování
poskytovaného
zam stnanc m ke spot eb
jako
nepen žní
pln ní
zam stnavatelem
na pracovišti nebo v rámci závodního stravování
zajiš ovaného prost ednictvím jiných subjekt , c) hodnota nealkoholických nápoj poskytovaných jako nepen žní pln ní ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdan ní anebo na vrub náklad , které nejsou náklady na dosažení, zajišt ní a udržení p íjm zam stnavatelem zam stnanc m ke spot eb na pracovišti. Musí se jednat o nepen žní pln ní. Pak neexistuje z hlediska p íjmu zam stnance žádný limit ve výši hodnoty poskytnuté na stravování. d) nepen žní pln ní poskytovaná zam stnavatelem zam stnanc m z fondu kulturních a sociálních pot eb, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdan ní anebo na vrub náklad , které nejsou náklady na dosažení, zajišt ní a udržení p íjm , ve form možnosti používat rekrea ní, zdravotnická a vzd lávací za ízení, p edškolní za ízení, závodní knihovny, t lovýchovná a sportovní za ízení nebo ve form p ísp vku na kulturní po ady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí rekreace v etn zájezd , je u zam stnance z hodnoty nepen žního pln ní od dan osvobozena v úhrnu nejvýše ástka 20 000 K za kalendá ní rok. Jako pln ní zam stnavatele zam stnanci se posuzuje i pln ní poskytnuté pro rodinné p íslušníky zam stnance, e) zvýhodn ní poskytovaná zam stnavatelem provozujícím ve ejnou dopravu osob svým zam stnanc m a jejich rodinným p íslušník m ve form bezplatných nebo zlevn ných jízdenek, f)
íjmy ze závislé
innosti vykonávané na území
eské republiky, plynoucí
poplatník m uvedeným v § 2 odst. 3 zákona o daních z p íjm od zam stnavatel se sídlem nebo bydlišt m v zahrani í, pokud asové období související s výkonem této innosti nep esáhne 183 dn
v jakémkoliv období 12 m síc
po sob
jdoucích;
osvobození se nevztahuje na p íjmy z osobn vykonávané innosti um lc , sportovc , artist a spoluú inkujících osob vystupujících na ve ejnosti a na p íjmy z inností vykonávaných ve stálé provozovn , g) hodnota nepen žních dar poskytovaných z fondu kulturních a sociálních pot eb podle íslušného p edpisu, u zam stnavatel , na které se tento p edpis nevztahuje, hodnota nepen žních dar poskytovaných za obdobných podmínek ze sociálních fond nebo ze zisku po jeho zdan ní, anebo na vrub náklad , které nejsou náklady na dosažení,
12
zajišt ní a udržení p íjm , a to až do úhrnné výše 2 000 K ro
u každého
zam stnance, h) pen žní pln ní za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované p íslušník m ozbrojených sil a naturální náležitosti poskytované p íslušník m bezpe nostních sbor podle zvláštních právních p edpis , zvláštní požitky poskytované p íslušník m bezpe nostních sbor podle zvláštního právního p edpisu a úhrada majetkové újmy podle zvláštního právního p edpisu, ch) náhrady za ztrátu na služebním p íjmu poskytované p íslušník m bezpe nostních sbor podle právních p edpis ú inných do 31. prosince 2005, i)
hodnota p echodného ubytování, nejde-li o ubytování p i pracovní cest , poskytovaná jako nepen žní pln ní zam stnavatelem zam stnanc m v souvislosti s výkonem práce, pokud obec p echodného ubytování není shodná s obcí, kde má zam stnanec bydlišt a to maximáln do výše 3 500 K m sí
j)
,
mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštních p edpis ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojišt ní,
k) náhrada za ztrátu na d chodu p iznaná podle zákoníku práce za dobu p ed 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992, l)
pen žní zvýhodn ní plynoucí zam stnanc m v souvislosti s poskytováním bezúro ných p
ek nebo p
ek s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku,
zam stnavatelem z fondu kulturních a sociálních pot eb podle zvláštního p edpisu a u zam stnavatel , na které se tento p edpis nevztahuje, ze sociálního fondu nebo ze zisku po jeho zdan ní, jedná-li se o návratné p
ky poskytnuté zam stnanci na bytové
ely do výše 100 000 K nebo k p eklenutí tíživé finan ní situace do výše 20 000 K a u zam stnance postiženého živelní pohromou do výše 1 000 000 K na bytové ú ely a do výše 200 000 K k p eklenutí tíživé finan ní situace, m) zvláštní p íplatek nebo p íplatek za službu v zahrani í poskytovaný v cizí m
podle
zvláštních právních p edpis voják m a p íslušník m bezpe nostních sbor vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpe nostních sbor mimo území eské republiky po dobu p sobení v zahrani í, n) odstupné podle vyhlášky zabezpe ení pracovník
. 19/1991 Sb., o pracovním uplatn ní a hmotném
v hornictví dlouhodob nezp sobilých k dosavadní práci,
vyplácené pracovník m p
azeným nebo uvoln ným ze zdravotních d vod
pro
pracovní riziko, nemoc z povolání, pracovní úraz nebo onemocn ní vznikající nebo se zhoršující vlivem pracovního prost edí, 13
p) p ísp vek zam stnavatele na penzijní p ipojišt ní se státním p ísp vkem poukázaný na et jeho zam stnance u penzijního fondu,
ástky pojistného, které hradí
zam stnavatel pojiš ovn za zam stnance na pojišt ní pro p ípad dožití nebo pro ípad smrti nebo dožití nebo na d chodové pojišt ní, a to i p i sjednání d ív jšího pln ní v p ípad vzniku nároku na starobní d chod nebo plný invalidní d chod, nebo v ípad , stane-li se zam stnanec pln
invalidním podle zákona o d chodovém
pojišt ní, nebo v p ípad smrti (dále jen "soukromé životní pojišt ní"), na základ pojistné smlouvy uzav ené mezi zam stnancem jako pojistníkem a pojiš ovnou, která je oprávn na k provozování pojiš ovací innosti na území
eské republiky podle
zvláštního právního p edpisu, nebo jinou pojiš ovnou usazenou na území lenského státu Evropské unie nebo Evropského hospodá ského prostoru, za podmínky, že ve smlouv byla sjednána výplata pojistného pln ní až po 60 kalendá ních m sících a sou asn nejd íve v roce dosažení v ku 60 let; v úhrnu však maximáln do výše 24 000 K ro
od téhož zam stnavatele. Toto platí v p ípadech, kdy má právo na pln ní
z pojistných smluv soukromého životního pojišt ní pojišt ný zam stnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojišt ného, osoba ur ená podle zvláštního právního p edpisu o pojistné smlouv , krom zam stnavatele, který hradil pojistné, s)
p íjem získaný ve form náhrady mzdy, platu nebo odm ny nebo sníženého platu nebo snížené odm ny za dobu do asné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštních právních p edpis , do výše minimálního nároku ur eného zvláštním právním p edpisem upravujícím pracovn právní vztahy,
t)
naturální pln ní a náhrada výdaj
ve výši pen žité hodnoty naturálního pln ní
poskytovaná podle zvláštních právních p edpis
p edstavitel m státní moci a
kterých státních orgán a soudc m a poslanc m Evropského parlamentu, zvoleným na území eské republiky, u)
ástky pojistného, které hradí zam stnavatel pojiš ovn za zam stnance na jeho pojišt ní pro p ípad dožití nebo pro p ípad smrti nebo dožití nebo na d chodové pojišt ní, a to i p i sjednání d ív jšího pln ní v p ípad vzniku nároku na starobní chod nebo plný invalidní d chod, nebo v p ípad , stane-li se zam stnanec pln invalidním podle zákona o d chodovém pojišt ní, nebo v p ípad smrti (dále jen "soukromé životní pojišt ní"), na základ
pojistné smlouvy uzav ené mezi
zam stnancem jako pojistníkem a pojiš ovnou, která je oprávn na k provozování pojiš ovací innosti na území eské republiky podle zvláštního právního p edpisu, za podmínky, že ve smlouv
byla sjednána výplata pojistného pln ní až po 60 14
kalendá ních m sících a sou asn nejd íve v roce dosažení v ku 60 let, maximáln však do výše 12 000 K ro v)
od téhož zam stnavatele,
ástky vynaložené zam stnavatelem na úhradu výdaj spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zam stnanci, s placením p ísp vku na pojistné (p ipojišt ní) ve prosp ch zam stnance, jakož i ástky vynaložené zam stnavatelem na úhradu výdaj spojených s poskytováním nepen žitého pln ní zam stnanci.
3.1.2. Funk ní požitky Funk ními požitky jsou a) funk ní platy len vlády, poslanc a senátor Parlamentu eské republiky a poslanc Evropského parlamentu, zvolených na území
eské republiky a platy vedoucích
úst edních ú ad státní správy, b) odm ny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, ob anských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích.
Za funk ní požitek se nepovažují a p edm tem dan nejsou náhrady výdaj poskytované v souvislosti s výkonem funkce, na které vzniká nárok podle zvláštních p edpis , s výjimkou náhrady ušlého p íjmu. Za funk ní požitek se nepovažují p íjmy znalc
a tlumo ník ,
zprost edkovatel kolektivních spor a rozhodc za innost vykonávanou podle zvláštních edpis .
Šubrt, B. Abeceda mzdové ú etní 2008
15
3.1.3. Výpo et mezd Postup p i výpo tu isté mzdy z p íjm ze závislé innosti a funk ních požitk stanoví §38h zákona o daních z p íjm . Dle tohoto ustanovení je základem pro výpo et zálohy na da z p íjm úhrn p íjm zú tovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendá ní m síc nebo za zda ovací období, vyjma p íjm zdanitelných daní vybíranou srážkou zvláštní sazbou dan a íjm , které nejsou p edm tem dan . Takto zjišt ný základ dan se a) sníží o ástky, které jsou od dan osvobozeny b) zvýší o ástku odpovídající pojistnému na sociální zabezpe ení a p ísp vku na státní politiku zam stnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojišt ní, které je podle zvláštních právních p edpis povinen platit zam stnavatel sám za sebe Základ pro výpo et zálohy na da se zaokrouhlí do 100 K na celé koruny nahoru a nad 100 K na celé stokoruny nahoru. Sazba dan pro výpo et zálohy iní za kalendá ní m síc 15 % ze základu dan . Pokud poplatník podepsal na p íslušné zda ovací období prohlášení k dani, sníží se vypo tená záloha nejprve o prokázané ástky m sí ních slev na dani a následn o prokázanou ástku sí ního da ového zvýhodn ní. Takto upravená záloha se ozna uje jako „záloha po slev “. Pokud poplatník nepodepsal prohlášení k dani, k m sí ní slev zvýhodn ní se nep ihlédne.
16
na dani a da ovému
Z uvedeného tedy m žeme odvodit následující schémata - schéma . 1 podává p ehled o výpo tu zálohy na da z p íjm v p ípad , že poplatník podepsal prohlášení k dani a schéma . 2 uvádí postup p i výpo tu isté mzdy.
Schéma . 1
sí ní hrubá mzda + 9 % zdravotní pojišt ní placené zam stnavatelem + 26 % sociální pojišt ní placené zam stnavatelem --------------------------------------------------------------------------Základ dan pro výpo et zálohy na da Základ dan zaokrouhlený na stokoruny nahoru
Záloha na da 15 % ze základu dan (p ed slevami) dle § 38h - m sí ní slevy na dani dle § 35ba --------------------------------------------------------------------------Záloha na da snížená o slevy na dani -
sí ní da ové zvýhodn ní na vyživované dít dle § 35c
--------------------------------------------------------------------------Skute ná sražená záloha na da nebo da ový bonus Zdroj: vlastní
Schéma . 2
sí ní hrubá mzda - záloha na da z p íjmu - 4,5 % zdravotní pojišt ní placené zam stnancem - 8 % sociální pojišt ní placené zam stnancem -----------------------------------------------------------istá mzda
Zdroj: vlastní
Pelech, P. Zdan ní mezd, plat a ostatních p íjm ze závislé innosti v roce 2008.
17
3.1.4. Ro ní zú tování záloh na da
z p íjm
fyzických osob ze závislé
innosti a
z funk ních požitk a da ového zvýhodn ní Dle § 38ch zákona o daních m že poplatník, který ve zda ovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho nebo od více plátc dan postupn v etn mezd zú tovaných nebo vyplacených poplatníkovi t mito plátci dodate
v dob , kdy pro n již nevykonával závislou innost
nebo funkci a podepsal u t chto plátc prohlášení k dani, posledního z uvedených plátc dan požádat písemn o provedení ro ního zú tování záloh a da ového zvýhodn ní, a to nejpozd ji do 15. února po uplynutí zda ovacího období. Ro ní zú tování záloh a da ového zvýhodn ní neprovede plátce u poplatníka, který podá nebo je povinen podat p iznání k dani. Plátce dan provede ro ní zú tování záloh a da ového zvýhodn ní jen na základ doklad od všech p edchozích plátc
dan
o zú tované nebo vyplacené mzd ,
ástce odpovídající
pojistnému, sražených zálohách na da z t chto p íjm , poskytnuté m sí ní slev na dani a vyplacených m sí ních da ových bonusech. Poplatník je povinen uvedené doklady za uplynulé zda ovací období p edložit plátci dan
nejpozd ji do 15. února následujícího
kalendá ního roku. Nep edloží-li poplatník do daného data tyto doklady, ro ní zú tování záloh a da ového zvýhodn ní plátce dan neprovede. Výpo et dan a ro ní zú tování záloh a da ového zvýhodn ní provede plátce dan nejpozd ji do 31. b ezna. Poplatníkovi, který neuplat uje da ové zvýhodn ní, vrátí plátce dan jako p eplatek kladný rozdíl mezi zálohov sraženou daní a daní vypo tenou podle § 16 a sníženou o slevy na dani, a to nejpozd ji p i zú tování mzdy za b ezen iní-li tento rozdíl více než 50 K . O vrácený eplatek sníží plátce dan nejbližší odvody záloh správci dan , nejdéle do konce zda ovacího období, pokud nepožádá o vrácení p eplatku místn p íslušného správce dan . P ípadný nedoplatek z ro ního zú tování záloh se poplatníkovi nesráží.
3.1.5. Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajišt ní a udržení p íjm Ve vztahu k zam stnanc m umož uje zam stnavatel m § 24 zákona o daních z p íjm uplatnit za výdaje od itatelné od základu dan mimo jiné náklady na pracovní a sociální podmínky, pé i o zdraví a zvýšený rozsah doby odpo inku zam stnanc vynaložené na: 1. bezpe nost a ochranu zdraví p i práci a hygienické vybavení pracoviš ; náklady na po ízení ochranných nápoj lze uplatnit v rozsahu stanoveném zvláštními právními edpisy,
18
2. závodní preventivní pé i poskytovanou za ízením závodní preventivní pé e v rozsahu stanoveném zvláštními p edpisy a nehrazeném zdravotní pojiš ovnou, na léka ské prohlídky a léka ská vyšet ení stanovené zvláštními p edpisy, 3. provoz vlastních vzd lávacích za ízení nebo náklady spojené s odborným rozvojem zam stnanc
a rekvalifikací zam stnanc
zabezpe ované jinými subjekty, s
výjimkou náklad vynaložených na zvýšení kvalifikace, 4. provoz vlastního stravovacího za ízení, krom hodnoty potravin, nebo p ísp vky na stravování zajiš ované prost ednictvím jiných subjekt a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu sm nu, maximáln však do výše 70 % stravného i trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin. P ísp vek na stravování lze uplatnit jako náklad, pokud p ítomnost zam stnance v práci b hem této stanovené sm ny trvá aspo 3 hodiny. P ísp vek na stravování lze uplatnit jako náklad na další jedno jídlo za zam stnance, pokud délka jeho sm ny v úhrnu s povinnou p estávkou v práci, kterou je zam stnavatel povinen poskytnout zam stnanci podle zvláštního právního edpisu, bude delší než 11 hodin. P ísp vek nelze uplatnit na stravování za zam stnance, kterému v pr
hu sm ny vznikl nárok na stravné podle zvláštního
právního p edpisu. Za stravování ve vlastním stravovacím za ízení se považuje i stravování zabezpe ované ve vlastním stravovacím za ízení prost ednictvím jiných subjekt , 5. práva zam stnanc
vyplývající
z
kolektivní
smlouvy,
vnit ního
p edpisu
zam stnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak,
19
3.2.
ZAM STNANECKÉ BENEFITY
3.2.1. Obecn k zam stnaneckým benefit m Každá podnikající spole nost by se m la zabývat otázkou p ístupu k udržení dobrých zam stnanc a mít dob e propracovanou koncepci jejich odm ování. Jednou formou, jak si udržet dobré zam stnance je bezesporu odpovídající mzda. Místo zvyšování mezd je n kdy lepší odm nit zam stnance jinak než pen žní ástkou. Mnoho zam stnavatel zam uje svou pozornost na uplat ování systému vhodných motiva ních pobídek a výhod pro zam stnance. V této souvislosti se mluví o tzv. „benefitech“, z anglického „benefit“ ozna ující obecn prosp ch, užitek a výhody. I pro zam stnavatele je výhodné nabídnout zam stnanci mimomzdové výhody. Pokud si zam stnanec uv domí, že není jen námezdní pracovní silou, ale že mu firma nabízí adu doprovodných výhod, bude sv domit ji p istupovat k pln ní vlastních pracovních úkol . Zam stnaneckých benefit
je celá
ada, záleží jen na
zam stnavatelích, které se rozhodnou využívat. Systém benefit by m l odpovídat pestrým požadavk m a pot ebám zam stnanc , m l by být zna
široký a neomezovat se pouze na
jeden typ, m l by reagovat na ohlasy zam stnanc . K nejobvyklejším formám zam stnaneckých výhod pat í nap . poskytování stravování za zvýhodn nou cenu, p ispívání na penzijní p ipojišt ní a životní pojišt ní, zajiš ování spole enských a sportovních akcí pro zam stnance, poskytování nadstandardní délky dovolené a p ísp vk v nemoci. Velmi oblíbeným benefitem je také poskytnutí služebního notebooku, služebního telefonu a vozidla, které zam stnanec m že využít i pro soukromé pot eby. Mezi další benefity m žeme za adit pružnou pracovní dobu, práci z domova, slevy na hromadnou dopravu a také karty na odb r pohonných hmot. Ke zp íjemn ní pracovního prost edí napomáhá také pé e o zam stnance nap . ve form firemních ve írk a kulturních i sportovních aktivit zam stnanc mimo pracovní dobu – utužování kolektivu, jídlo a nápoje na pracovišti zdarma, podíly pro zam stnance, p íjemná atmosféra kancelá e, vstupenky na sportovní i kulturní události, blízkost ve ejné doprav , o kování proti ch ipce, volný den navíc, kvalitní kávovar, školení a další rozvoj dovedností zam stnanc , podpora p átelství na pracovišti, neformální pravidla oblékání, pozitivní mluva a p íležitosti pro úsp ch, parkování zdarma a náhrada dopravného, masáže. Nefinan ní benefity mají výhodu v tom, že si je zam stnanci pamatují a oce ují. Na rozdíl od pen z jsou spojeny s emocemi.
20
3.2.3. Rozdíl da ového posouzení zam stnaneckých benefit mezi rokem 2007 a 2008 Po celou dobu platnosti da ové soustavy se vzájemn ovliv ují základ dan z p íjm
a
pojistné na sociální zabezpe ení a pojistné na všeobecné zdravotní pojišt ní. Obecn je vym ovacím základem zam stnance úhrn p íjm , které jsou p edm tem dan z p íjm fyzických osob a nejsou od dan osvobozeny, a které zam stnanci zam stnavatel zú toval v souvislosti se zam stnáním, jež zakládá ú ast na nemocenském nebo d chodovém pojišt ní. Zm na výše vym ovacího základu je dána zm nou definice tzv. zú tovaného p íjmu. V roce 2007 se za zú tovaný p íjem považovalo pln ní, jehož hodnota byla u zam stnavatele zú tována jako náklad nebo úbytek prost edk a které bylo v pen žní nebo nepen žní form poskytnuto zam stnanci nebo p edáno v jeho prosp ch. Od roku 2008 definuje Zákon . 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpe ení a ísp vku na státní politiku zam stnanosti, zú tovaný p íjem jako pln ní, které bylo v pen žní nebo nepen žní form nebo formou výhody poskytnuto zam stnavatelem zam stnanci nebo edáno v jeho prosp ch, pop ípad p ipsáno k jeho dobru anebo spo ívá v jiné form pln ní provád né zam stnavatelem za zam stnance. Od 1. 1. 2008 dochází ke zmenšení rozdíl mezi základem dan z p íjm ze závislé innosti a vym ovacím základem na sociální a zdravotní pojišt ní, a to tím zp sobem, že n které íjmy, které v p edchozím roce vstupovaly pouze do základu dan z p íjm , jsou v roce 2008 rovn ž sou ástí vym ovacího základu na sociální a zdravotní pojišt ní. Tyto rozdíly lze demonstrovat na p íkladu, kdy zam stnavatel poskytuje zam stnanci bezplatn firemní automobil k používání pro služební i soukromé ú ely. V roce 2007 vstupuje do základu dan z p íjm
ze závislé innosti zam stnance ástka 1 % ze vstupní ceny
automobilu, do vym ovacího základu na sociální a zdravotní pojišt ní tato ástka nevstupuje, tato výhoda nepodléhá odvod m pojistného. Ovšem v roce 2008 již ástka 1 % ze vstupní ceny motorového vozidla vstupuje nejen do základu dan z p íjm
ze závislé
innosti
zam stnance, ale také do vym ovacího základu na sociální a zdravotní pojišt ní. Rozdíl mezi jednotlivými lety lze vid t také v p ípad , kdy zam stnavatel poskytuje zam stnanc m v souladu s kolektivní smlouvou možnost nákupu svých výrobk za nižší cenu než je cena prodejní. V roce 2007 je sou ástí základu dan z p íjm ze závislé innosti ástka odpovídající rozdílu mezi obvyklou prodejní cenou a cenou, kterou hradí zam stnanec. Do vym ovacího základu na sociální pojišt ní vstupuje rozdíl mezi hodnotou výrobku evidovanou v ú etnictví a cenou hrazenou zam stnancem. Dopad na základ dan z p íjm ze závislé innosti a vym ovací základ pojistného je tedy r zný. V roce 2008 dochází ke 21
sjednocení výše základu dan z p íjm a vym ovacího základu. Výše základu dan z p íjm ze závislé
innosti zam stnance a vym ovacího základu tedy odpovídá rozdílu mezi
obvyklou prodejní cenou a cenou, kterou hradí zam stnanec.
Da ová reforma tedy p inesla zna né zm ny týkající se oblasti zam stnaneckých benefit . Tabulka . 1 nabízí p ehled nejd ležit jších z nich.
Tabulka . 1: P ehled zm n mezi rokem 2007 a 2008 Oblast zam stnanecké
Rok 2007
Po reform (nejd íve od 1. 1. 2008)
výhody echodné
u zam stnavatele da ov uznatelné do výše
u
ubytování
3 500 K za m síc, u rodinného domu nebo
v neomezené výši; náklady na provoz
zam stnanc
bytu uznatelné v neomezené výši; náklady na
vlastních za ízení p evyšující výnosy jsou
provoz vlastních za ízení p evyšující výnosy
da ov uznatelné bez ohledu na to, zda se
byly v p ípad
jedná o vlastní ubytovnu
vlastních byt
a rodinných
zam stnavatele
da ov
uznatelné
i byt nebo
dom da ov uznatelné
rodinný d m
u zam stnance osvobozeno od dan z p íjm
u zam stnance osvobozeno do
ze závislé innosti
3 500 K za m síc, po p ekro ení limitu
ástky
podléhá dani z p íjm ze závislé innosti a pojistnému ísp vek na
u zam stnavatele da ov uznatelné do výše 3
u zam stnavatele da ov
uznatelné do
penzijní
% úhrnu vym ovacích základ zam stnance
výše stanovené ve vnit ním p edpisu,
ipojišt ní
pro pojistné na sociální zabezpe ení
pracovní smlouv atd. (§24 odst. 2 písm. j/ bod 5 ZoDP)
u zam stnance osvobozeným p íjmem do
ísp vek na penzijní p ipojišt ní a
limitu 5 vym ovacího základu zam stnance
pojistné na soukromé životní pojišt ní u
pro pojistné na sociální zabezpe ení
zam stnance osvobozen až do úhrnné výše 24 tis. K
Soukromé životní pojišt ní
u zam stnavatele da ové uznatelné do výše
u zam stnavatele da ov
uznatelné do
8 000 K za jednoho zam stnance
výše stanovené ve vnit ním p edpisu, pracovní smlouv atd. (§24 odst. 2 písm. j/ bod 5 ZoDP
u zam stnance osvobozeným p íjmem do limitu 12 tis. K
ísp vek na penzijní p ipojišt ní a pojistné na soukromé životní pojišt ní u zam stnance osvobozen až do úhrnné výše 24 tis. K
22
Poskytnutí
poskytnutí t chto pln ní bylo možno ešit
u zam stnavatele neda ovým nákladem
rekreace a
zakotvením tohoto nároku zam stnance ve
(da ovým m že být pouze v p ípad
zájezd
vnit ním p edpisu, pracovní smlouv jako da ov
ekro ení 20 tis. K
apod.
uznatelné náklady na sociální
podmínky zam stnanc dle § 24 odst. 2 písm.
zam stnance)
a
a zdan ní u
u
zam stnance
osvobozeno od dan z p íjm do 20 tis. ro
j/ bod 5 ZoDP, avšak jen za cenu zdan ní tohoto požitku u zam stnance ísp vek na kulturní po ady a sportovní akce
ísp vek na tato pln ní bylo možno ešit zakotvením tohoto nároku zam stnance ve vnit ním p edpisu, pracovní smlouv jako da ov
u zam stnavatele neda ovým nákladem a u zam stnance osvobozeným p íjmem
apod.
uznatelné náklady na sociální
podmínky zam stnanc dle § 24 odst. 2 písm. j/ bod 5 ZoDP, avšak jen za cenu zdan ní tohoto požitku u zam stnance Poskytnutí rekrea ních, zdravotnických a jiných za ízení
použití t chto za ízení bylo možno
ešit
použití
t chto
za ízení
nad
rámec
zakotvením tohoto nároku zam stnance ve
povinností zam stnavatele dle § 24 odst.
vnit ním p edpisu, pracovní smlouv
2
jako da ov
apod.
uznatelné náklady na sociální
podmínky zam stnanc dle § 24 odst. 2 písm.
písm.
1
bod
1-3
ZoDP
je
u
zam stnavatele neda ovým nákladem a u zam stnance osvobozeným p íjmem
j/ bod 5 ZoDP, avšak jen za cenu zdan ní tohoto požitku u zam stnance Kvalifikace
náklady vynaložené zam stnavatelem na prohlubování kvalifikace jsou u zam stnavatele da ovým nákladem a u zam stnance osvobozeným p íjmem, pokud k prohlubování kvalifikace dochází v rámci pé e zam stnavatele o odborný rozvoj zam stnanc (pokud prohloubení kvalifikace souvisí s pracovním za azením zam stnance) zvyšování kvalifikace bylo u zam stnavatele
zvyšování
da ovým
zam stnavatele neda ovým nákladem a u
nákladem
a
u
zam stnance
kvalifikace
u
osvobozeným p íjmem, pokud ke zvyšování
zam stnance
kvalifikace
jsou-li poskytnuty nepen žn ; v p ípad
docházelo
v rámci
pé e
osvobozeným
je
p íjmem,
zam stnavatele o odborný rozvoj zam stnanc
pen žního
(pokud
z p íjm ze závislé innosti a pojistnému
zvýšení
kvalifikace
souviselo
s pracovním za azením zam stnance)
poskytnutí podléhají
(v tom p ípad
dani
mohou být da ovým
nákladem zam stnavatele) Nealkoholické
hodnota nápoj poskytnutých zam stnanc m
náklady na poskytnutí t chto nápoj ke
nápoje
ke spot eb na pracovišti byla u zam stnanc
spot eb na prac. jsou u zam stnavatele
osvobozena od dan z p íjm pouze v p ípad
da ov
neda ového nákladu u zam stnavatele
osvobozené od dan z p íjm
neuznatelné a u zam stnance
Zdroj: Ú etnictví v praxi 2/08 HOUNEK, P. Zm ny v da ové uznatelnosti zam stnaneckých požitk . Ú etnictví v praxi
23
3.2.4. Obecný da ový pohled zam stnavatele Pln ní zam stnavatele ve prosp ch zam stnance jsou zpravidla sjednána v kolektivní smlouv , vnit ním p edpise, pracovní i jiné smlouv , nap . manažerské smlouv . Již od roku 2007 umož uje zákon o dani z p íjm zam stnavatel m široký prostor pro da ov inná ešení zam stnaneckých výhod. Obecn platí, že co není zakázáno, to je dovoleno. Dle § 24 odst. 2 písm. j) zákona o dani z p íjm se jako da ov ú inné za aly uznávat výdaje na: -
pracovní a sociální podmínky,
-
pé i o zdraví a
-
zvýšený rozsah doby odpo inku zam stnanc ,
vynaložené na práva zam stnanc
vyplývající z kolektivní smlouvy, vnit ního p edpisu
zam stnavatele, pracovní smlouvy i jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Zákon nedefinuje rozsah pojmu „pracovní a sociální podmínky“, proto mají zna
široký
(obecný) význam. Da ová uznatelnost u zam stnavatele nevypovídá automaticky o da ovém posouzení u zam stnance. Je t eba vždy samostatn vyhodnotit, zda § 6 zákona o dani z p íjm umož uje daný druh p íjmu vyjmout ze zdan ní nebo osvobodit od dan z p íjm ze závislé innosti. esto, že od roku 2008 došlo k odbourání
ady speciálních ustanovení upravujících
zam stnanecké benefity a zlepšení provázanosti mezi jednotlivými ustanoveními zákona o dani z p íjm , je t eba p ihlížet na dov tek „pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak“. Tento dov tek je stále aktuální pro: ochranné nápoje – speciáln
eší § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 ZoDP; je vylou en
výhodn jší postup dle bodu 5 dtto; závodní stravování - § 24 odst. 3 písm. j) bod 4 ZoDP stanovuje jinak, neuplatní se nová výhodn jší da ová úprava, ale da ová uznatelnost t chto výdaj
je
limitována práv tímto speciálním ustanovením; cestovní náhrady zam stnanc – speciální ustanovení v podob § 24 odst. 2 písm. zh) ZoDP; reprezentace, ob erstvení a dary - § 25 odst. 1 písm. t) ZoDP znemož uje da ov uplatnit tyto položky pojistné hrazené za lena statutárního orgánu a dalšího orgánu právnické osoby a za jednatele s.r.o. z titulu odpov dnosti za škodu zp sobenou spole nosti p i 24
výkonu funkce - § 25 odst. 1 písm. d) ZoDP vylu uje da ovou uznatelnost této výhody u zam stnavatele; úroky a jiné výnosy z vklad p ijatých od zam stnanc p esahující obvyklou výši – speciální ustanovení § 25 odst. 1 písm. x) ZoDP neumož uje sjednání výhodn jších da ových podmínek nepen žní pln ní pro zam stnance v rámci kultury, sportu, rekreace, zdravotnictví, vzd lávání apod. - § 25 odst. 1 písm. h) ZoDP zpravidla vylu uje da ovou uznatelnost benefitu u zam stnavatele; nealkoholické nápoje poskytované zam stnanc m - § 25 odst. 1 písm. zn) ZoDP op t vylu uje da ovou uznatelnost tohoto benefitu u zam stnavatele.
3.2.5. Obecný da ový pohled zam stnance Jak již bylo zmín no, p ípadnou da ová ú innost benefit je t eba posoudit jak z pohledu zam stnavatele tak i zam stnance. Na stran zam stnance m že mít obecn trojí režim: není p edm tem zdan ní – nastává výjime
, nap . u ochranných nápoj a pitné
vody; je sice p edm tem zdan ní, ale sou asn jde o p íjem osvobozený od dan – hojn zastoupená varianta, v tšinou v závislosti na da ovém ešení u zam stnavatele; jedná se nap . o r zné formy vzd lávání, stravování, vstupenky na kulturu, sport,… jde o zdanitelný p íjem zam stnance, který se b žnými postupy zdaní spolu se mzdou – dosti astá situace, jde nap . o školné na vysoké škole, v tšina dar , hrazení trvalého bydlení Pro správné da ové posouzení benefit z pohledu zam stnance je t eba se zam it p edevším na ustanovení: § 6 odst. 3 ZoDP – p íjem se rozumí i ástka, o kterou je úhrada zam stnance za poskytnutá práva, výrobky, jiné v ci nebo služby poskytnuté zam stnavatelem nebo za nájem nižší než jejich obvyklá cena nebo cena, kterou zam stnavatel tuje jiným osobám; výjimkou je koup bytu, kde má zam stnanec bydlišt již 2 roky; § 6 odst. 6 ZoDP – da ový postup týkající se bezplatn využívaných firemních vozidel pro soukromé ú ely; 25
§ 6 odst. 7 ZoDP – vymezuje kategorie pln ní, která se nepovažují za p íjem ze závislé innosti. Jedná se o náhrady cestovních výdaj tzv. do limitu, hodnota ochranných pom cek, pracovních od
apod., v etn
p ísp vku na jejich
udržování, ástky p ijaté zam stnancem zálohov od zam stnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo naopak ástky, kterými mu zam stnavatel hradí prokázané výdaje, které za n j vynaložil (drobné nákupy); § 6 odst. 9 ZoDP – p íjmy ze závislé innosti, které jsou od dan osvobozeny; § 3 odst. 4 písm. a) ZoDP – dary p ijaté v souvislosti s výkonem závislé innosti jsou p edm tem dan z p íjm a nikoli dan darovací.
3.2.6. Obecný pohled z hlediska sociálního a zdravotního pojišt ní Jelikož n které zam stnanecké benefity podléhají také odvod m zdravotního a sociálního pojišt ní, je t eba v novat pozornost nejen da ové ú innosti na stran
zam stnance a
zam stnavatele, ale také problematice pojišt ní. Musí se také ur it, zda daný benefit spadá do vym ovacího základu i je od této povinnosti zprošt n. Navíc od roku 2008, díky principu tzv. superhrubého zdan ní, znamená toto pojistné jistou zp tnou vazbu zvyšující da ový základ a tím i zvyšující samotnou da z p íjm . S ú inností od 1. 1. 2008 je vym ovacím základem zam stnance úhrn p íjm ze závislé innosti a funk ních požitk , které jsou p edm tem dan z p íjm fyzických osob podle zákona o daních z p íjm
a nejsou od této dan osvobozeny, a které mu zam stnavatel
zú toval v souvislosti se zam stnáním. Pro ú ely sociálního pojišt ní platí navíc podmínka, že se musí jednat o zam stnání, které zakládá ú ast na nemocenském nebo d chodovém pojišt ní. Zú tovaným p íjmem se pro tyto ú ely rozumí pln ní, které bylo v pen žní nebo nepen žní form
nebo formou výhody poskytnuto zam stnavatelem zam stnanci nebo
edáno v jeho prosp ch, pop ípad p ipsáno k jeho dobru nebo spo ívá v jiné form pln ní provád né zam stnavatelem za zam stnance. Do vym ovacího základu zam stnance se z výše uvedených p íjm nezahrnují tyto p íjmy: a) náhrada škody podle zákoníku práce Jde o náhradu škody, kterou musí zam stnavatel uhradit zam stnanci podle § 266 až § 268 zákoníku práce a o náhradu za ztrátu na výd lku v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání podle § 369 zákoníku práce. Z náhrady za ztrátu na
26
výd lku za dobu pracovní neschopnosti a po jejím skon ení, kterou poskytuje zam stnavatel zam stnanci, se pojistné neplatí. b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné a odm na p i skon ení funk ního období Dle zákoníku práce náleží odstupné zam stnanci, který kon í pracovní pom r výpov dí nebo dohodou z d vod
uvedených v ustanovení § 52 písm. a) až d)
zákoníku práce, to je v p ípad , kdy se zam stnavatel i jeho ást ruší, p emis uje se zam stnavatel nebo jeho ást, stane-li se zam stnanec nadbyte ným, nebo nesmí-li zam stnanec konat dosavadní práci ze zdravotních d vod
následkem pracovního
úrazu nebo nemoci z povolání. Do vym ovacího základu se nezahrnuje odstupné bez ohledu na jeho výši. Z odstupného poskytovaného ve vyšší ástce, než je minimální (3násobek i 12násobek pr
rné mzdy), se pojistné neplatí.
Odchodné je pln ní dle zákona . 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce p edstavitel státní moci a n kterých státních orgán a soudc a poslanc Evropského parlamentu. Další odstupné náleží podle ustanovení § 13 zákona . 312/2002 Sb., o ú ednících územních samosprávných celk . Odbytné je poskytováno podle ustanovení § 55 zákona . 218/2002 Sb. (služební zákon, ú innost odložena na 1. 1. 2009) Odm na p i skon ení funk ního období náleží podle zákona . 128/2000 Sb., o obcích, zákona . 129/200 Sb., o krajích, a zákona . 131/2000 Sb., o hlavním m st Praze. c)
rnostní p ídavek horník Poskytován dle zákona . 62/1983 Sb., o v rnostním p ídavku horník .
d) odm ny vyplacené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvo ení a uplatn ní vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nem lo souvislost s výkonem zam stnání Dle zákona
. 527/1990 Sb. se za vynález vytvo ený v souvislosti s výkonem
zam stnání považuje podnikový vynález. Jelikož odm ny vyplacené v souvislosti s rozpracováním a zkoušením vynálezu
i zlepšovacího návrhu mají souvislost
s výkonem zam stnání, jsou zapo itatelné do vym ovacího základu. e) jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zam stnanci k p eklenutí jeho mimo ádn obtížných pom
vzniklých v d sledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo
pr myslové havárie nebo jiné mimo ádn závažné události Z uvedených pln ní se neplatí pojistné bez ohledu na výši takového pln ní. 27
f) pln ní, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního d chodu po uplynutí jednoho roku ode dne skon ení zam stnání Toto ustanovení se týká bývalých zam stnanc , kte í v dob zú tování zapo itatelného íjmu jsou poživateli starobního nebo invalidního d chodu a k poskytnutí takového íjmu dojde až po uplynutí jednoho roku od skon ení zam stnání. Tento p íjem se nezahrnuje do vym ovacího základu a pojistné se neplatí. P ihlíží se k poslednímu zam stnání, které založilo povinnost platit pojistné na sociální zabezpe ení. Nep ihlíží se k zam stnání, které nezakládá povinnost platit pojistné na sociální zabezpe ení, tj. nap . k p íležitostnému zam stnání nebo zam stnání uzav eném na dohodu o provedení práce.
RGEL, M. Zam stnanecké benefity. Poradce 2008/1
28
3.2.7. Jednotlivé druhy zam stnaneckých benefit V další ásti se tato práce v nuje vý tu jednotlivých druh zam stnaneckých benefit . U vyjmenovaných benefit
konkrétn
popisuje, zda je nutno jejich hodnotu zahrnout do
zdanitelného p íjmu zam stnance nebo jsou od dan
z p íjm
osvobozeny, zda je
zam stnavatel povinen vyplácet je ze zdan ných p íjm nebo si je m že uplatnit jako náklad na dosažení, zajišt ní a udržení p íjm . Také se v nuje otázce zahrnování hodnoty poskytnutých benefit do vym ovacího základu sociálního a zdravotního pojišt ní a tím také zvýšení základu dan pro výpo et dan z p íjm .
3.2.7.1.
Nápoje poskytované zam stnavatelem zam stnanc m
Od 1. 1. 2008 bylo v § 25 odst. 1 ZoDP dopln no, že da ov neuznatelný náklad je také „hodnota nealkoholických nápoj
poskytovaných jako nepen žní pln ní zam stnavatelem
zam stnanc m ke spot eb na pracovišti“. Existují však výjimky - ochranné nápoje, pitná voda na pracovišti a nápoje hrazené zam stnanci zam stnavateli. Ochranné nápoje je zam stnavatel povinen za ur itých podmínek poskytovat zam stnanc m v souladu s na ízením vlády . 361/2007 Sb. Z pohledu zam stnavatele se jedná o da ov uznatelný náklad, pro zam stnance se jedná o p íjem, který není p edm tem dan z p íjm a nezahrnuje se ani do vym ovacích základ pro výpo et sociálního a zdravotního pojišt ní. Zajišt ní pitné vody na pracovišti - zam stnavatel je povinen zajistit zam stnanci na pracovišti pitnou vodu a vodu pro zajišt ní osobní hygieny. Pro zam stnavatele se jedná o da ov ú inný náklad, pro zam stnance o pln ní, které nepodléhá dani z p íjm ze závislé innosti. Jiné nápoje na pracovišti - hodnota ostatních nealkoholických nápoj poskytovaných ke spot eb na pracovišti je u zam stnanc osvobozena od dan ze závislé innosti a nepodléhá ani pojistným odvod m. Z hlediska zam stnavatele je hodnota t chto nápoj
neda ovým
nákladem. Úhrada za poskytované nápoje – pokud zam stnanci za poskytované nápoje n co zam stnavateli platí, je hodnota nápoje do výše t chto p íjm da ov uznatelná a sou asn v hrazené výši se nejedná o zdanitelný p íjem zam stnance.
29
3.2.7.2.
Stravování zam stnanc
Jde o jeden z nejrozší en jších zam stnaneckých benefit . Podle pr zkumu, který pro spole nost Sodexho vypracovala firma Eficia, poskytuje p ísp vek na stravování svým zam stnanc m 89 % soukromých firem a 94 % státních institucí. Správná životospráva je základem spokojeného života. Pravideln a zdrav jíst by m l každý zam stnanec, proto pot eba zajistit stravování zam stnanc , pat í mezi jednu z nejv tších každého zam stnavatele. Zákoník práce poskytování stravování váže na ujednání v kolektivní smlouv nebo stanovení ve vnit ním p edpisu. Mohou být dohodnuty další podmínky pro vznik práva na toto pln ní, výše finan ního p ísp vku zam stnavatele, uvedení okruhu zam stnanc , kterým se stravování poskytuje, organizace a financování závodního stravování. Závodní stravování že být zajišt no ve vlastním za ízení provozovaném zam stnavatelem formou odb ru jídla od jiného dodavatele nebo poskytováním stravenek. Pro zam stnance je toto pln ní p íjmem osvobozeným od dan
z p íjm
ze závislé
innosti a nezahrnuje se ani do pojistných
vym ovacích základ . Zam stnavatel m že náklady spojené se zajišt ním závodního stravování da ov
uplatnit p i spln ní podmínek stanovených zákonem. Meze da ové
innosti náklad na závodní stravování jsou dány následovn : -
jedná se o provoz vlastního stravovacího za ízení, i když je zabezpe ované prost ednictvím jiných subjekt , krom hodnoty potravin, nebo
-
ísp vky na stravování zajiš ované prost ednictvím jiných subjekt poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu sm nu, maximáln 70 % stravného pro „ve ejný sektor“ u pracovních cest 5 až 12 hodin.
íklad . 1 Zam stnavatel poskytuje zam stnanci p ísp vky na stravování. Nominální hodnota stravenky je 90 K . Da ov si m že uplatnit až 55 % hodnoty p ísp vku, což je 49,50 K . Jelikož však ástka da ov uznávaných náklad m že init maximáln 70 % stravného u pracovních cest trvajících 5 – 12 hodin, m že si zam stnavatel da ov uplatnit pouze p ísp vek do výše 48,30 (70 % z 69 K ).
3.2.7.3.
Nadlimitní cestovní náhrady
Dle zákoníku práce je zam stnavatel povinen poskytnout zam stnanci vyslanému na pracovní cestu cestovní náhrady. Náhrady cestovních výdaj do výše stanovené pro státní sféru se 30
nepovažují za p íjmy ze závislé innosti a nejsou p edm tem dan . Zákoník práce stanoví náhrady, které zam stnanec musí dostat, p
emž poskytování vyšších náhrad není zakázáno.
Nadlimitní i jiné cestovní náhrady poskytované v podnikatelské sfé e lze považovat za benefit, jelikož se jedná ze strany zam stnavatele o dobrovolné pln ní. Zam stnavatel m že cestovní náhrady poskytnuté zam stnanc m da ov
uplatnit v plné výši. Z hlediska
zam stnance jsou nadlimitní cestovní náhrady zdanitelným p íjmem, který sou asn vstupuje do vym ovacího základu pro odvod pojistného.
3.2.7.4.
echodné ubytování zam stnanc
Je-li p echodné ubytování zam stnanc
dohodnuto v kolektivní smlouv , stanoveno ve
vnit ním p edpisu i p ímo v pracovní i jiné smlouv uzav ené se zam stnancem, je toto pln ní pro zam stnavatele da ov ú inným nákladem. Pro zam stnance se jedná o p íjem osvobozený od dan ze závislé innosti p i spln ní následujících podmínek: -
obec p echodného ubytování zam stnance není shodná s obcí jeho bydlišt
-
jde o nepen žní pln ní poskytované zam stnavatelem v souvislosti s výkonem práce
-
maximáln do výše 3 500 K m sí
.
i nespln ní t chto podmínek se jedná o zdanitelný p íjem zam stnance, který rovn ž podléhá odvodu pojistného. Hodnotou p echodného ubytování se mimo zajišt ní ubytování (pronájem) rozumí také ípadná úhrada služeb p ímo spojených s užíváním ubytování (voda, plyn, elekt ina,…). Pro da ové posouzení není rozhodující, kde je p echodné ubytování zajišt no, m že se jednat o pronajatý byt, rodinný d m nebo hotelový pokoj. edm tné pln ní nelze zam ovat s ubytováním zam stnance p i pracovní cest , které spadá do jiného režimu. Cestovní náhrady jsou pro zam stnavatele da ov ú inným nákladem, a to bez ohledu na limitaci výše t chto náhrad. Na stran zam stnance nejsou p edm tem dan náhrady cestovních výdaj poskytované v souvislosti s výkonem závislé innosti do výše stanovené nebo umožn né zákoníkem práce. Jelikož nejsou p edm tem zdan ní, nepodléhají ani pojistným odvod m.
31
íklad . 2 Zam stnavatel poskytl zam stnanci: a) finan ní p ísp vek na p echodné ubytování ve výši 1 000 K . Pen žní pln ní není od dan z p íjm osvobozeno, a proto bude plná výše p ísp vku podléhat u zam stnance dani z p íjm a sou asn bude spadat do vym ovacího základu pro odvod pojistného; b) na základ
dokladu proplatil zam stnanci ubytování p i pracovní cest
ve výši
5 000 K . Pro zam stnance se jedná o proplacení cestovních náhrad, které nejsou edm tem dan ; c) hradí za svého zam stnance p echodné ubytování ve výši 2 800 K za m síc. Úhrada je provedena p ímo ubytovacímu za ízení. Pro zam stnance se jedná o p íjem osvobozený od dan ze závislé innosti a pro zam stnavatele o da ov ú inný náklad.
3.2.7.5.
Prohlubování a zvyšování kvalifikace zam stnanc
Rozvoj znalostí je pro v tšinu z nás prioritou jak v profesním tak osobním život . Investice do vzd lání zam stnanc
se projeví ve zvýšené produktivit
práce a lepších výsledcích
spole nosti. Novelou zákona o daních z p íjm
došlo k úprav
da ového posouzení náklad
zam stnavatele vynaložených na vzd lávání zam stnanc . Zam stnavatel nemá možnost zahrnout výlohy na zvyšování kvalifikace mezi da ov ú inné náklady. Da ov uplatnit lze náklady vynaložené na provoz vlastních vzd lávacích za ízení nebo náklady spojené s odborným rozvojem zam stnanc
a s rekvalifikací zam stnanc
zabezpe ované jinými
subjekty. i posuzování da ového dopadu náklad
zam stnavatele na zvyšování kvalifikace
zam stnanc lze postupovat následujícím zp sobem: 1) U zam stnanc
jsou v souladu se zákonem osvobozeny
zam stnavatelem na úhradu výdaj
ástky vynaložené
spojených s odborným rozvojem zam stnanc
souvisejícím s p edm tem jeho innosti s výjimkou ástek vynaložených na zvýšení kvalifikace. Zam stnavatel nem že náklady na zvýšení kvalifikace zam stnance da ov uplatnit. 2)
ástky vynaložené zam stnavatelem na zvyšování kvalifikace zam stnanc mohou být od dan z p íjm
osvobozeny za podmínek daných zákonem, tj. pokud p jde o
nepen žní pln ní ve form možnosti používat vzd lávací za ízení a tyto ástky budou 32
zam stnavatelem uhrazeny z neda ových výdaj , ze sociálního fondu nebo ze zisku po zdan ní. 3) Pokud je tak stanoveno v kolektivní smlouv , vnit ním p edpisu, pracovní i jiné smlouv , m že zam stnavatel svým zam stnanc m poskytnout finan ní p ísp vek na zvýšení kvalifikace. Na stran zam stnavatele jde o sjednaný zam stnanecký benefit da ov ú inný, u zam stnance se jedná o zdanitelný p íjem. Jestliže budou náklady zam stnavatele vynaložené na vzd lávání zam stnanc p edstavovat íjem osvobozený od dan z p íjm ze závislé innosti, pak nebude podléhat ani pojistným odvod m. Naopak p jde-li o zdanitelný p íjem zam stnance, bude také podléhat pojistnému.
3.2.7.6.
Sportovní a kulturní vyžití zam stnanc , rekreace
Je velice d ležité udržovat rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Proto se v dnešní dob stále více klade d raz na volno asové aktivity. Výb r zam stnaneckých benefit se proto odvíjí od pot eby nabídnout zam stnanc m možnost sportovního i kulturního vyžití. Poukázky umož ují zam stnanc m vybrat si podle své chut konkrétní sportovní aktivitu, nebo kulturní zážitek. Udržování rovnováhy mezi životem a prací nejen zvyšuje motivaci a spokojenost zam stnanc , ale také zvyšuje jejich výkonnost, snižuje pracovní neschopnost a zlepšuje jejich p ístup k zákazník m. Investice do zam stnanc ve form poukázek na volno asové aktivity se zam stnavateli ur it vrátí. Odpo atí, spokojení a motivovaní zam stnanci jsou více produktivní. Na rozdíl od minulých let, kdy bylo poskytování n kterých nepen žních pln ní zam stnanci na základ volby zam stnavatele osvobozeno od dan z p íjm ze závislé innosti, pokud jejich poskytování bylo financováno ze sociálních fond nebo na vrub neda ových náklad , došlo v roce 2008 k redukci. Mezi da ov neú inné náklady jsou za azena nepen žní pln ní poskytovaná zam stnavatelem zam stnance ve form
p ísp vku na kulturní po ady a
sportovní akce, možnosti použít rekrea ní, zdravotnická a vzd lávací za ízení, p edškolní za ízení, závodní knihovny, t lovýchovná a sportovní za ízení a poskytování rekreace v etn zájezd do hodnoty, která je u zam stnance od dan ze závislé innosti osvobozena (do limitu 20 000 K ).
33
§ 6 odst. 9 písm. d) ZoDP stanoví, že z pohledu zam stnance jsou osvobozena od dan : nepen žní pln ní poskytovaná zam stnavatelem zam stnanc m: -
z fondu kulturních a sociálních pot eb,
-
ze sociálního fondu,
-
ze zisku po zdan ní,
-
na vrub náklad , které nejsou náklady na dosažení, zajišt ní a udržení íjm ,
ve form možnosti používat: -
rekrea ní, zdravotnická a vzd lávací za ízení,
-
edškolní za ízení, závodní knihovny,
-
lovýchovná a sportovní za ízení, nebo
ve form p ísp vku na: -
kulturní po ady,
-
sportovní akce.
Zam stnavatelé tedy nemohou da ov uplat ovat nap . vstupenky na fotbal, hokej, do kina, divadla apod., ale pro zam stnance se jedná o pln ní osvobozené od dan z p íjm ze závislé innosti, které nevstupuje ani do pojistných vym ovacích základ . Výjimkou je poskytnutí rekreace a zájezd , kdy je osvobozeno pouze nepen žní pln ní do 20 000 K za kalendá ní rok v etn
ástek hrazených zam stnavatelem za rodinné p íslušníky zam stnance. P ípadné
pln ní nad tento limit podléhá u zam stnance dani z p íjm ze závislé innosti. Jelikož zákon nezahrnuje pln ní nad 20 000 K mezi da ov neuznatelné výdaje, lze je da ov uplatnit v p ípad , že jde o sjednaný zam stnanecký benefit. Rekreace mohou být i nadále poskytovány v obou režimech: 1) jako neda ový náklad zam stnavatele a osvobozený p íjem zam stnance nepodléhající pojistnému, 2) jako da ový náklad zam stnavatele a zdanitelný p íjem zam stnance podléhající pojistnému. edm tná za ízení nemusí zam stnavatel vlastnit ani mít v pronájmu, posta í, když uhradí místo zam stnance cenu za danou službu jinému podnikateli nebo neziskové organizaci apod. Musí se však vždy jednat o nepen žní pln ní a nikoli o pen žitý p ísp vek zam stnanci na úhradu sportovního
i kulturního vyžití. Takovýto pen žitý p ísp vek by sice mohl být
da ovým nákladem, ovšem u zam stnance by podléhal jak zdan ní daní z p íjm tak i odvodu 34
pojistného na sociální a zdravotní pojišt ní. Jako benefit tedy nepat í zam stnanc m do ruky peníze, ale vstupenky, permanentky, lístky, rekrea ní poukazy a podobn .
3.2.7.7.
Doprava zam stnanc do a z práce
Zam stnavatel m že zam stnanc m poskytnout náhrady výdaj
spojených s cestou do
zam stnání. Od 1. 1. 2008 m že zam stnavatel tyto náklady da ov uplatnit, pokud je toto pln ní dohodnuto v kolektivní smlouv , stanoveno ve vnit ním p edpisu, pracovní i jiné smlouv . P itom není podmínkou použití pouze n kterých druh dopravních prost edk , jak tomu bylo v minulosti. Z pohledu zam stnance se nejedná o osvobozené pln ní, tudíž se musí zdanit daní z p íjm ze závislé innosti, základem dan je cena obvyklá (nap . hodnota jízdenky autobusu). Pokud zam stnanec náklady spojených s cestou do zam stnání áste
uhradí, tvo í zdanitelný
íjem zam stnance rozdíl mezi cenou obvyklou a úhradou. Takovýto zdanitelný p íjem je pak také podroben pojistným odvod m na sociální a zdravotní pojišt ní. V p ípad , že by zam stnanec platil zam stnavateli za dopravu do a ze zam stnání obvyklé jízdné, nevznikl by mu žádný zdanitelný p íjem a ástka by také nepodléhala pojistným odvod m. Od dan z p íjm
jsou osvobozeny pouze zvýhodn ní poskytovaná zam stnavatelem provozujícím
ve ejnou dopravu osob svým zam stnanc m a jejich rodinným p íslušník m ve form bezplatných nebo zlevn ných jízdenek. edm tné pln ní však nelze zam ovat s jízdními výdaji vzniklými p i pracovní cest . íklad . 3 Zam stnavatel se v pracovní smlouv zavázal k poskytnutí m sí ního p ísp vku na dopravu do práce ve výši 200 K zam stnanc m, kte í dojížd jí do zam stnání více než 20 kilometr . Z hlediska zam stnavatele se jedná o da ov ú inný náklad, u zam stnance tato ástka podléhá dani z p íjm a odvod m sociálního a zdravotního pojišt ní
3.2.7.8.
Náhrady sjednané p i p ijetí zam stnance do pracovního pom ru podle ustanovení § 177 a § 178 zákoníku práce
Zákoník práce umož uje, aby zam stnavatel sjednal se zam stnancem poskytnutí náhrad za náklady spojené s cestou do práce a zp t. Jde o dobrovolné pln ní využívané zejména v p ípadech, kdy má zam stnavatel zájem o konkrétního zam stnance a chce zohlednit n které 35
související skute nosti, nap . dojížd ní zam stnance z v tší vzdálenosti. P edm tná pln ní lze poskytovat do doby, než zam stnanec získá v obci místa výkonu práce p im ený byt, nejdéle však 4 roky. Pokud bylo pln ní sjednáno dle § 177 a § 178 zákoníku práce, m že si zam stnavatel náklady s tím spojené da ov uplatnit a pro zam stnance se jedná o p íjem, který není p edm tem dan z p íjm ze závislé innosti. Náhrada m že být sjednána pouze p i ijetí nových zam stnanc do pracovního pom ru, nikoli u stávajících zam stnanc .
3.2.7.9.
Nemocenské dávky v prvních dnech nemoci
Dle právní úpravy nemocenského pojišt ní nenáleží zam stnanci první t i dny pracovní neschopnosti nemocenská. Zákon o dani z p íjm stanovuje, že p íjem za dobu pracovní neschopnosti je u zam stnance osvobozen od dan pouze do výše minimálního nároku ur eného zvláštním právním p edpisem. Zam stnavatel m že nap . v kolektivní smlouv sjednat poskytování dobrovolného pln ní za dobu t chto prvních dn nemoci. Bude se jednat o da ov ú inný náklad pro zam stnavatele, ovšem u zam stnance jde o zdanitelný p íjem, který podléhá také odvod m pojistného.
3.2.7.10.
Nadstandardní zdravotní pé e
Na reakce zam stnanc nabízí ada firem benefity formou pasivní pé e o zdraví, zahrnující i léka ské zákroky mající hlavn estetický ú el, rehabilitace, masáže, o kování, vitamíny a dopl ky stravy. Oporu v da ové uznatelnosti lze najít v § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZoDP, který umož uje zahrnout do da ových náklad tém
vše, co trochu souvisí s pracovními a
sociálními podmínkami nebo pé í o zdraví zam stnanc . Zam stnavatel však musí právo zam stnance na takovýto benefit zakotvit v kolektivní smlouv , vnit ním p edpisu i pracovní nebo jiné smlouv . Ovšem § 25 odst. 1 písm. h a písm. k) ZoDP stanoví pln ní, která nejsou da ov uznatelná. Jedná se o: nepen žní pln ní poskytovaná zam stnavatelem zam stnanci ve form možnosti používat zdravotnická za ízení, s výjimkou za ízení závodní preventivní pé e; náklady p evyšující p íjmy v za ízeních k uspokojování pot eb zam stnanc nebo jiných osob, op t s výjimkou za ízení závodní preventivní pé e.
36
Jelikož se na nadstandardní zdravotní pé i nevztahuje výjimka, z stávají pro zam stnavatele náklady s tímto spojené da ov neuznatelné. Z hlediska zam stnance lze p íjmy uplatnit jako osvobozené. Musí se však jednat o nepen žní pln ní poskytovaná zam stnavatelem ze zisku nebo na vrub neda ových náklad , ve form
možnosti používat zdravotnická za ízení.
Nezahrnuje se ani do vym ovacího základu pro výpo et pojistného.
3.2.7.11.
Prodloužení dovolené
V podnikatelské sfé e iní vým ra dovolené nejmén 4 týdny v kalendá ním roce. S ú inností od 1. 1. 2007 ji lze libovoln prodlužovat o jednotlivé dny nebo o celé týdny. Tento benefit pat í mezi zam stnanci k nejžádan jším. Dobu
erpání dovolené by sice m l ur ovat
zam stnavatel, ale v tšinou je zam stnanci umožn no, aby si termín zvolil sám. Pokud se zam stnanec se zam stnavatelem nedohodnou jinak, m la by alespo jedna ást dovolené init nejmén dva týdny vcelku. Poskytne-li zam stnavatel dovolenou nad zákonem stanovené minimum, m že si náhradu mzdy s tím související uplatnit jako náklad na dosažení, zajišt ní a udržení p íjm . Vyplývá to z § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 ZoDP, podle kterého jsou da ov ú inné náklady na zvýšený rozsah doby odpo inku zam stnanc
vynaložené na práva zam stnanc
vyplývající
z kolektivní smlouvy, vnit ního p edpisu zam stnavatele, pracovní i jiné smlouvy.
3.2.7.12.
Zvýhodn ný prodej zboží a služeb
ada zam stnavatel nabízí svým zam stnanc m odkup vlastních výrobk , zboží, služeb, ale také zboží od jiných podnikatel . Jelikož zákon stanoví, že p edm tem dan
jsou u
zam stnance i ástky, o které je úhrada zam stnance zam stnavateli za poskytnutá práva, služby nebo v ci nižší, než je cena zjišt ná podle Zákona . 151/1997 Sb., o oce ování majetku a zm
n kterých zákon (dále jen zákon o oce ování majetku) nebo cena, kterou
tuje jiným osobám, p edm tem zdan ní je i poskytnutá „sleva“. Výjimkou je prodej bytu, v n mž m l zam stnanec bydlišt po dobu 2 roky bezprost edn p ed jeho koupí. Pln ní, kdy zam stnavatel poskytuje zam stnanci nap . závodní stravování, p echodné ubytování, nepen žní pln ní ze zisku ve form možnosti používat rekrea ní, zdravotnická, vzd lávací a sportovní za ízení, bezplatné nebo zlevn né jízdenky zam stnanc provozujícím ve ejnou dopravu osob není p edm tem této problematiky. Zdanitelným p íjmem zam stnance a také 37
vym ovacím základem sociálního a zdravotního pojišt ní je tedy rozdíl mezi cenou obvyklou a úhradou zam stnance. Do pojistných vym ovacích základ
se nezahrnuje benefit
poskytnutý poživateli starobního i plného invalidního d chodu po uplynutí jednoho roku od skon ení zam stnání. íklad . 4 Zam stnavatel vyrábí výrobek v ocen ní vlastními náklady 2 000 K , jeho prodejní cena je 2 500 K . Zam stnanc m umož uje jeho odkup za zvýhodn nou cenu 1 500 K . Pokud si výrobek koupí zam stnanec za tuto zvýhodn nou cenu, jeho zdanitelným p íjmem bude ástka 1 000 K , tedy rozdíl mezi obvyklou prodejní cenou a jím zaplacenou ástkou. Tato ástka též podléhá pojistným odvod m.
3.2.7.13.
íplatky
Za zam stnanecké benefity lze považovat také r zné druhy p íplatk nap . t inácté a trnácté mzdy, zvýšení složek mzdy apod. Také zde se lze pro posouzení da ové ú innosti odvolat na § 24 odst. 2 písm. j) odst. 5 ZoDP, kdy zakotvením tohoto práva zam stnance do kolektivní smlouvy, vnit ního p edpisu zam stnavatele, pracovní i jiné smlouvy jde o da ov uznatelné náklady firmy. U zam stnance se však tyto p íplatky musí zdanit a podléhají také pojistným odvod m.
3.2.7.14.
Dary
Jako další zvýhodn ní mohou sloužit r zné druhy dárkových poukázek pro zam stnance k p íležitostem, jako jsou Vánoce, narozeniny, životní jubilea, pod kování na záv r roku i odm na za nadstandardní výkon. Pokud se zam stnavatel rozhodne využít tohoto zvýhodn ní, musí po ítat s tím, že tyto náklady nejsou da ov ú inné. Za dar da ov neú inný se však nepovažuje reklamní nebo propaga ní p edm t, který je opat en obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto p edm tu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez dan
z p idané hodnoty
nep esahuje 500 K a který není p edm tem spot ební dan , s výjimkou tichého vína. U zam stnance je od dan z p íjm osvobozena hodnota nepen žních dar poskytovaných z fondu kulturních a sociálních pot eb, ze sociálních fond nebo ze zisku po jeho zdan ní nebo na vrub neda ových výdaj , a to až do úhrnné výše 2 000 K ro 38
u každého
zam stnance. Vyhláška . 114/2002 Sb., o FKSP však omezuje osvobození od dan z p íjm pouze na dary: za mimo ádnou aktivitu ve prosp ch zam stnavatele p i poskytnutí osobní pomoci i živelní události a za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru a pé i o zam stnance a jejich rodinné p íslušníky, i pracovních výro ích 20 a každých dalších 5 let trvání pracovního pom ru u zam stnavatele, i životních výro ích 50 let a každých dalších 5 let v ku, i prvním odchodu do starobního nebo plného invalidního d chodu. Dary zam stnanc m ve všech ostatních p ípadech jsou jejich zdanitelným p íjmem, který spadá též do vym ovacích základ pro výpo et sociálního a zdravotního pojišt ní.
3.2.7.15.
Pohošt ní a ob erstvení
Pro zp íjemn ní pracovního dne zam stnance bezesporu pat í také poskytnutí r zných forem pohošt ní a ob erstvení. Zákon neumož uje náklady na reprezentaci, kterými jsou zejména náklady na pohošt ní a ob erstvení, uplatnit jako da ov ú inné. U zam stnance se však lze odvolat na § 6 odst. 9 písm. b) ZoDP, který osvobozuje od dan z p íjm ze závislé innosti hodnotu stravování poskytovaného jako nepen žní pln ní zam stnavatelem zam stnanc m ke spot eb na pracovišti. Jelikož jsou tyto položky osvobozeny do dan z p íjm , nespadají též do vym ovacího základu pro odvod pojistného. Pokud by se však jednalo o pohošt ní a ob erstvení odnesené zam stnanci dom , podléhalo by zdan ní i pojistným odvod m.
3.2.7.16.
Zvýhodn né p
ky
kte í zam stnavatelé poskytují svým zam stnanc m pen žité p než je obvyklé úro ení bankovních p
ek nebo p
ky se sníženým úrokem
ky zcela bezúro né. Jedná se o benefity,
které jsou u zam stnance osvobozeny od dan z p íjm za podmínek, že jde o: pen žní zvýhodn ní plynoucí v souvislosti s poskytováním bezúro ných p nebo p
ek
ek s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku,
zam stnavatelem z fondu kulturních a sociálních pot eb, ze sociálního fondu nebo ze zisku po jeho zdan ní, jedná-li se o návratné p
ky poskytnuté zam stnanci 39
-
na bytové ú ely do 100 000 K , byl-li zam stnanec postižen živelní pohromou, pak až do 1 milionu,
-
k p eklenutí tíživé finan ní situace do 20 000 K , p i postižení živelní pohromou až do 200 000 K .
edm tem dan
je úspora zam stnance na úrocích, což je za uvedených podmínek
osvobozeno od dan z p íjm , a tudíž již nejde o p edm t dan darovací.
3.2.7.17.
Sociální výpomoc
že nastat stav, kdy se zam stnanec ne vlastní vinou dostane do situace, kdy musí ešit existen ní potíže. K usnadn ní pomoci ze strany zam stnavatele v t chto p ípadech slouží § 6 odst. 9 písm. o) ZoDP. Dle n j jsou u zam stnance osvobozeny od dan z p íjm ze závislé innosti p íjmy do výše 500 000 K : poskytnuté zam stnavatelem jako sociální výpomoc zam stnanci v p ímé souvislosti s p eklenutím jeho mimo ádn obtížných pom
v d sledku
živelní pohromy, ekologické havárie nebo pr myslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav podle zákona . 110/1998 Sb., o bezpe nosti R, za p edpokladu, že jsou tyto p íjmy vypláceny z fondu kulturních a sociálních pot eb, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdan ní nebo na vrub neda ových náklad . Pro da ové zvýhodn ní nesta í soub h živelní pohromy a vyhlášeného nouzového stavu na daném území. Zam stnanec musí být schopen prokázat, že práv skute ností se dostal do mimo ádn obtížných pom
v d sledku t chto
vyžadujících sociální výpomoc.
I tady platí, že p íjem osvobozený od dan nepodléhá pojistným odvod m. V tomto p ípad jsou pojistné zákony vst ícn jší, do vym ovacího základu se dále nezahrnují jednorázové sociální výpomoci poskytnuté zam stnanci k p eklenutí jeho mimo ádn obtížných pom vzniklých v d sledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo pr myslové havárie nebo jiné mimo ádn závažné události. O mimo ádnou událost se jedná nap . v situaci, kdy kv li dlouhodobé nemoci zam stnance není rodina schopna platit hypotéku na d m i byt.
40
3.2.7.18.
Penzijní p ipojišt ní a životní pojišt ní
Konkrétní podmínky osvobození p ísp vku na penzijní p ipojišt ní a soukromé životní pojišt ní zam stnance od dan z p íjm ze závislé innosti uvádí § 6 odst. 9 písm. p) ZoDP. Od roku 2008 je od dan z p íjm ze závislé innosti osvobozen p ísp vek zam stnavatele na: penzijní p ipojišt ní se státním p ísp vkem poukázaný na ú et jeho zam stnance u penzijního fondu, ástky pojistného, které hradí zam stnavatel pojiš ovn za zam stnance na pojišt ní -
pro p ípad dožití nebo
-
pro p ípad smrti nebo dožití nebo
-
na d chodové pojišt ní,
a to i p i sjednání d ív jšího pln ní v p ípad -
vzniku nároku na starobní d chod nebo plný invalidní d chod, nebo
-
stane-li se zam stnanec pln invalidním podle zákona o d chodovém pojišt ní, nebo
-
smrti,
na základ
pojistné smlouvy uzav ené mezi zam stnancem jako pojistníkem a
pojiš ovnou, která je oprávn na k provozování pojiš ovací innosti na území
R,
nebo jinou pojiš ovnou usazenou na území lenského státu EU nebo Evropského hospodá ského prostoru, za podmínky, že ve smlouv byla sjednána výplata pojistného pln ní -
až po 60 kalendá ních m sících a sou asn
-
nejd íve v roce dosažení v ku 60 let.
Osvobozeny jsou p ísp vky maximáln do výše 24 000 K * ro
od téhož zam stnavatele.
Nadlimitní p ísp vky z stávají p edm tem zdan ní a podléhají též pojistným odvod m.
3.2.7.18.1. Penzijní p ipojišt ní Hlavním smyslem penzijního p ipojišt ní je zachování životní úrovn zam stnance i po odchodu do penze. Zárove se jedná o nejvýhodn jší formu spo ení, které podporuje i stát.
Výhody pro zam stnavatele ísp vek zam stnavatele je da ov uznatelný bez jakéhokoliv omezení ísp vek na penzijní p ipojišt ní napomáhá zvýšení loajality zam stnanc
41
Zam stnavatel neplatí z p ísp vk
na penzijní p ipojišt ní sociální a zdravotní
pojišt ní hrazené zam stnavatelem až do ástky 24 000 K na zam stnance a rok *
Výhody pro zam stnance ísp vek zam stnavatele nespadá až do výše 24 000 K ro
do vym ovacího
základu pro výpo et dan z p íjmu * Z p ísp vk zam stnavatele zam stnanec neplatí sociální ani zdravotní pojišt ní až do ástky 24 000 K ro
*
3.2.7.18.2. Životní pojišt ní Smyslem životního pojišt ní je pojistná ochrana v p ípad nenadálých životních situací. Moderní produkty životního pojišt ní p edstavují nejen finan ní jistotu, ale i vhodnou formu investic. Životní pojišt ní zahrnuje nejen zabezpe ení zam stnanc
pro p ípad neo ekávaných
životních událostí, ale také možnost investování volných finan ních prost edk
a jejich
zhodnocení. P ísp vek na životní pojišt ní je výrazem pé e a starosti o zam stnance, který vyjad uje d ležitost dlouhodobého vztahu a jistoty z n j vyplývající. Spole nosti, které p ispívají svým zam stnanc m na životní pojišt ní, mohou do svých da ov uznatelných náklad zahrnout p ísp vky na pojistné na životní pojišt ní placené pro zam stnance. Životní pojišt ní se tak stává vynikající sou ástí stabiliza ní zam stnanecké politiky a navíc také da ov optimaliza ním prvkem pro ízení finan ních tok .
Výhody pro zam stnavatele ísp vek zam stnavatele na životní pojišt ní je da ov uznatelným nákladem bez jakéhokoliv omezení Zam stnavatel neplatí z p ísp vk na životní pojišt ní sociální a zdravotní pojišt ní až do ástky 24 000 K na zam stnance a rok * Pojišt ní zvyšuje celkovou spokojenost, a pozitivn
tak ovliv uje výkonnost
zam stnance.
Výhody pro zam stnance •
Pro zam stnance jsou p ísp vky zam stnavatele až do výše 24 000 K osvobozeny od dan z p íjmu * 42
ro
•
Z p ísp vk zam stnavatele zam stnanec neplatí sociální ani zdravotní pojišt ní až do ástky 24 000 K ro
•
*
Pojišt ní zvyšuje celkovou spokojenost, a pozitivn tak ovliv uje zdraví zam stnance
ísp vky na penzijní a životní pojišt ní se pro výpo et dan z p íjmu a pro odvody sociálního a zdravotního pojišt ní s ítají. Osvobozena je ástka v sou tu 24 000 K na zam stnance a kalendá ní rok. Na pom ru p ísp vk penzijní p ipojišt ní versus životní pojišt ní nezáleží. Nadlimitní ástky jsou na stran zam stnance zdan ny a také vstupují do vym ovacího základu pro výpo et pojistného. považovat bez jakýchkoli limit
P ísp vky poskytnuté zam stnavatelem je možné za da ov
ú inný náklad. Podmínkou je, že
zam stnavatel nárok zam stnance na tento p ísp vek stanoví v kolektivní smlouv , ve vnit ním p edpise nebo v pracovní smlouv .
3.2.7.19.
Ostatní pojišt ní
Jiný režim než soukromé životní pojišt ní má ovšem pojistné hrazené za lena statutárního orgánu a dalšího orgánu právnické osoby a za jednatele s.r.o. z titulu odpov dnosti za škodu zp sobenou spole nosti p i výkonu funkce. Toto pojišt ní z stává da ov neuznatelné. Zam stnavatel m že také sjednat pojišt ní ve sv j prosp ch, nap . jako pojišt ní osobních rizik zam stnance, kdy p i pojistné události obdrží pln ní od pojiš ovny p ímo zam stnavatel. Jedná se o da ov uznatelné náklady, souvisí-li s p íjmem, který je p edm tem dan a není od dan osvobozen.
3.2.7.20.
Mobilní telefon, telefonní p ístroj a jiný majetek pro soukromé ú ely
kte í zam stnavatelé poskytují svým zam stnanc m benefity v podob použití mobilního telefonu, telefonního p ístroje a jiného majetku pro soukromé ú ely. Je t eba v novat pozornost da ovým dopad m nejen z hlediska dan z p íjm , ale také z titulu DPH. Pokud používá zam stnanec sv ené p edm ty i pro soukromé ú ely, musí zam stnavatel zohlednit tuto skute nost v da ov uznatelných nákladech a také krátit nárok na odpo et DPH.
43
3.2.7.21.
Osobní automobil pro soukromé ú ely
astou zam stnaneckou výhodou, zvlášt
ve v tších firmách, je poskytnutí osobního
automobilu pro služební i soukromé ú ely. Postup p i poskytování motorového vozidla k používání pro služební i soukromé ú ely zam stnanci zam stnavatelem je upraven zákonem o dani z p íjm v § 6 odst. 6. Zde je stanoveno, že za zdanitelný p íjem zam stnance se považuje ástka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i zapo atý kalendá ní m síc poskytnutí vozidla. Pokud jde o najaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla u p vodního vlastníka, a to i v p ípad , že dojde k následné koupi vozidla (nap . leasing). Pokud ve vstupní cen není zahrnuta da z p idané hodnoty, tato vstupní cena se o hodnotu dan z p idané hodnoty zvyšuje. Pokud je ástka, která se považuje za zdanitelný p íjem zam stnance menší než 1 000 K , považuje se za zdanitelný p íjem zam stnance ástka 1 000 K . Poskytne-li zam stnavatel zam stnanci bezplatn v pr
hu kalendá ního m síce postupn za
sebou více motorových vozidel k používání pro služební i soukromé ú ely, považuje se za íjem zam stnance ástka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla. Poskytne-li zam stnavatel zam stnanci bezplatn
v pr
hu kalendá ního m síce více
motorových vozidel sou asn , považuje se za p íjem zam stnance ástka ve výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech používaných motorových vozidel. Od 1. 1. 2008 však došlo k zásadní zm
. ástka 1 % ze vstupní ceny automobilu nepodléhá
pouze dani z p íjm , ale zahrnuje se také do pojistných vym ovacích základ a tudíž díky superhrubé konstrukci dále zvyšuje základ pro výpo et zálohy na da z p íjm ze závislé innosti. Pokud by však zam stnanec za možnost soukromého využití firemního vozidla zam stnavateli platil cenu obvyklou, k žádnému zdan ní ani zpojistn ní by nedošlo. Tato varianta však není p íliš atraktivní.
3.2.8. Zam stnanecké benefity a da ové dopady stru Stru ný p ehled o da ové ú innosti, zdanitelném p íjmu zam stnance a vym ovacím základu na sociální a zdravotní pojišt ní poskytnutých zam stnaneckých benefit podává tabulka . 2.
44
Tabulka . 2: Zam stnanecké benefity a da ové dopady Pln ní zam stnanci zam stnavatelem Cestovní náhrady do stanoveného limitu § 6 odst. 7 písm. a) ZoDP Cestovní náhrady nad stanovený limit Stravování poskytované jako nepen žní pln ní ke spot eb na pracovišti do limitu stanoveného § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZoDP + § 6 odst. 9 písm. b) ZoDP Stravování poskytované jako nepen žní pln ní ke spot eb na pracovišti nad limit stanoveného § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZoDP + § 6 odst. 9 písm. b) ZoDP Prohlubování kvalifikace zam stnanc (s výjimkou ástek na zvýšení kvalifikace), doškolování, kursy, školení podle § 6 odst. 9 písm. a) ZoDP Zvyšování kvalifikace zam stnance ve form nepen žního pln ní dle ust. § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZoDP + § 6 odst. 9 písm. a) ZoDP Zvyšování kvalifikace zam stnance formou finan ního p ísp vku poskytnutého ve form sjednaného zam stnaneckého benefitu dle ust. § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZoDP Náhrady p i p ijetí zam stnance do zam stnání v pracovním pom ru, dobrovolné pln ní dle § 177 + § 178 ZP Zvýhodn né ceny zam stnanc m, nap . výrobky nebo služby, ve form sjednaného benefitu, § 6 odst. 3 ZoDP + § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZoDP Hodnota p echodného ubytování do 3.500,m sí , § 6 odst. 9 písm. i) ZoDP + § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZoDP Hodnota p echodného ubytování nad 3.500,m sí , § 6 odst. 9 písm. i) ZoDP + § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZoDP ísp vek na penzijní a životní pojišt ní zam stnanc do 24.000,- K za oba produkty. § 6 odst. 9 písm. p) ZoDP + § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZoDP ísp vek na penzijní a životní pojišt ní zam stnanc nad 24.000,- K za oba produkty. § 6 odst. 9 písm. p) ZoDP + § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZoDP Doprava zam stnanc do práce a z práce, sjednaný benefit dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZoDP Poskytnutí služebního vozidla zam stnanci pro služební i soukromou pot ebu podle § 6 odst. 6 ZoDP
Zdanitelný p íjem zam stnance
Da ov ú inný náklad zam stnavatele
Spadá do VZ na SP a ZP
NE
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
NE
ANO
NE
NE
NE
NE
NE
ANO
NE
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
NE
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
NE
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO (1 % ze vstupní ceny vozidla)
ANO (všechny výdaje související s provozem vozidla mimo PHM na soukromé jízdy)
ANO
45
Náhrada mzdy po dobu prvních dn nemoci (nad minimální limity jako sjednaný benefit, § 6 odst. 9 písm. s) ZoDP + § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZoDP Dovolená nad základní vým ru, § 6 odst. 3 ZoDP + § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZoDP Ochranné nápoje, § 6 odst. 7 písm. b) ZoDP + § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 ZoDP, poskytované nap . v horkých provozech v rozsahu na ízení vlády . 178/2001 Sb. Nealkoholické nápoje poskytované jako nepen žní pln ní ke spot eb na pracovišti podle § 6 odst. 9 písm. c) ZoDP, § 25 odst. 1 písm. zn) ZoDP (nelze uplatnit § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZoDP) Zajišt ní pitné vody na pracovišti, povinnost stanovená zákoníkem práce v § 24 odst. 2 písm. p) ZoDP Pen žitý p ísp vek na nealkoholické nápoje podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZoDP poskytovaný zam stnanc m jako sjednaný benefit Hodnota ochranných pracovních prost edk , pracovních od , mycích a isticích prost edk podle § 6 odst. 7 písm. b) ZoDP Hodnota jednotného pracovního oble ení podle § 6 odst. 7 písm. b) ZoDP Sjednané finan ní paušály podle § 6 odst. 8 ZoDP do výše prokazatelné kalkulace vymezené v kolektivní smlouv nebo ve vnit ním p edpisu Nadlimitní paušály, neprokázané v kalkulaci, nesjednané v kolektivní smlouv nebo ve vnit ním p edpisu Sportovní nebo kulturní využití zam. podle § 6 odst. 9 písm. d) ZoDP, z FKSP, sociálního fondu, z neda ových výdaj Hodnota rekreací a zájezd ve form nepen žního pln ní ve prosp ch zam stnance z da ov neú inných náklad do 20.000,- K ro , § 6 odst. 9 písm. d) ZoDP Hodnota rekreací a zájezd nad 20.000,- K ro ve form sjednaného zam stnaneckého benefitu dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZoDP Hodnota nepen žních dar do výše 2.000,ro podle § 6 odst. 9 písm. g) ZoDP, pln ní poskytnuto dle Vyhlášky . 114/2002 Sb., o FKSP z FKSP, ze sociálního fondu ze zisku, z neda ových náklad Hodnota nepen žních dar nad rámec 2.000,- K ro podle § 6 odst. 9 písm. g) ZoDP, pln ní poskytnuto z FKSP, ze sociálního fondu ze zisku, z neda ových náklad
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
ANO
NE
NE
NE
NE
NE
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
NE
ANO
NE
NE
ANO
NE
NE
ANO
NE
ANO
NE
ANO
NE
NE
NE
NE
NE
NE
ANO
ANO
ANO
NE
NE
NE
ANO
NE
ANO
Zdroj: vlastní
46
4.
PRAKTICKÁ ÁST
4.1.
Výpo et isté mzdy zam stnance a náklad zam stnavatele
Jak již bylo zmín no úvodem, praktická ást této práce se v nuje konkrétním p íklad m výpo tu isté mzdy zam stnanc m a vy íslení náklad zam stnavatele. Ukazuje na výhodnost ur itých druh zam stnaneckých benefit . Zabývá se jejich komparací da ového zatížení a odvod sociálního a zdravotního pojišt ní z pohledu zam stnance i zam stnavatele. V záv ru této
ásti jsou zam stnanecké benefity rozd leny do
ty skupin dle da ové
výhodnosti. Na konkrétních p íkladech je vid t, který z t chto benefit je nejvýhodn jší a který naopak nejmén výhodný.
4.2.
Výpo et mzdy bez poskytnutých zam stnaneckých benefit
Abychom mohli srovnat výhodnost jednotlivých zam stnaneckých benefit , je t eba uvést základní výpo et mzdy zam stnance, kterému zam stnavatel neposkytuje žádný benefit.
íklad . 1 Vychází se z p edpokladu, že zam stnanec podepsal prohlášení k dani z p íjm , kde uplat uje slevu na dani na poplatníka. Jeho hrubá mzda iní nap . 20 000 K .
Z pohledu zam stnance: sí ní hrubá mzda
20.000,-
Základ pro výpo et zálohy na da
27.000,-
Záloha na da z p íjm
1.980,-
4,5 % zdravotní pojišt ní placené zam stnancem 8 % sociální pojišt ní placené zam stnancem
900,1.600,-
--------------------------------------------------------------------------------------------istá mzda
15.520,-
47
Z pohledu zam stnavatele: Da ová uznatelnost
4.3.
Hrubá mzda
ano
20.000,-
Sociální pojišt ní placené zam stnavatelem
ano
5.200,-
Zdravotní pojišt ní placené zam stnavatelem
ano
1.800,-
Celkové náklady
ano
27.000,-
Penzijní p ipojišt ní a soukromé životní pojišt ní
Aby bylo možno porovnat da ové výhody penzijního p ipojišt ní a soukromého životního pojišt ní, uvedeme si výpo et isté mzdy zam stnance, kdy mu zam stnavatel p ispívá na uvedené benefity ástkou stanovenou zákonnými p edpisy a kdy mu p ispívá ástkou nad stanovený limit. Také m žeme porovnat s p íkladem . 1, kdy zam stnavatel nep ispívá na tyto benefity v bec.
íklad . 2 V p ípad , že zam stnavatel bude zam stnanci vyplácet hrubou mzdu ve výši 18 000 a bude mu p ispívat 1 000 K na penzijní p ipojišt ní a 1 000 K na soukromé životní pojišt ní, získá zam stnanec celkov 16 175 K .
Z pohledu zam stnance: sí ní hrubá mzda
18.000,-
Základ pro výpo et zálohy na da
24.300,-
Záloha na da z p íjm
1.575,-
4,5 % zdravotní pojišt ní placené zam stnancem 8 % sociální pojišt ní placené zam stnancem
810,1.440,-
--------------------------------------------------------------------------------------------istá mzda
14.175,-
ísp vek na penzijní p ipojišt ní
1.000,-
ísp vek na soukromé životní pojišt ní
1.000,-
--------------------------------------------------------------------------------------------Celkov získáno od zam stnavatele (v etn p ísp vk )
48
16.175,-
Z pohledu zam stnavatele: Da ová uznatelnost Hrubá mzda
ano
18.000,-
Sociální pojišt ní placené zam stnavatelem
ano
4.680,-
Zdravotní pojišt ní placené zam stnavatelem
ano
1.620,-
ísp vek na penzijní p ipojišt ní
ano
1.000,-
ísp vek na soukromé životní pojišt ní
ano
1.000,-
ano
26.300,-
Celkové náklady
Z uvedeného výpo tu je z ejmé, že pro zam stnance i zam stnavatele je výhodn jší poskytnou p ísp vek na penzijní p ipojišt ní a soukromé životní pojišt ní. Pokud by o stejnou hodnotu byla zvýšena hrubá mzda, zvýšily by si i celkové náklady zam stnavatele na mzdy.
íklad . 3 Zam stnavatel m že vnit ním p edpisem stanovit, že bude zam stnanc m p ispívat na penzijní p ipojišt ní a soukromé životní pojišt ní ástku vyšší, než je stanoveno zákonnými edpisy. V tomto p ípad se na stran zam stnavatele jedná o da ov ú inné náklady. Vzhledem k tomu, že zam stnavatel p ispívá vyšší ástkou, než je zákonem povoleno, ástka, která p ekra uje daný limit, musí být na stran zam stnance zdan na a podléhá také odvodu sociálního a zdravotního pojišt ní.
49
Z pohledu zam stnance: sí ní hrubá mzda
18.000,-
Základ pro výpo et zálohy na da
25.300,-
Vym ovací základ na sociální a zdravotní pojišt ní
19.000,-
Záloha na da z p íjm
1.725,-
4,5 % zdravotní pojišt ní placené zam stnancem
855,-
8 % sociální pojišt ní placené zam stnancem
1.520,-
--------------------------------------------------------------------------------------------istá mzda
13.900,-
ísp vek na penzijní p ipojišt ní
1.500,-
ísp vek na soukromé životní pojišt ní
1.500,-
--------------------------------------------------------------------------------------------Celkov získáno od zam stnavatele (v etn p ísp vk )
16.900,-
Z pohledu zam stnavatele: Da ová uznatelnost Hrubá mzda
ano
18.000,-
Sociální pojišt ní placené zam stnavatelem
ano
4.680,-
Zdravotní pojišt ní placené zam stnavatelem
ano
1.620,-
ísp vek na penzijní p ipojišt ní
ano
1.500,-
ísp vek na soukromé životní pojišt ní
ano
1.500,-
ano
27.300,-
Celkové náklady
íklad . 4 Zam stnavatel se v pracovní smlouv uzav ené se zam stnancem zavázal, že bude každý síc p ispívat na penzijní p ipojišt ní ástkou 1 300 K a na životní pojišt ní také 1 300 K . Zam stnavatel da ov uplatní poskytnuté p ísp vky v plné výši, tj. ástku ve výši 31 200 K za rok, ovšem u zam stnance je osvobozena ástka pouze ve výši 24 000 K . U zam stnance je t eba sledovat limit, kdy lze p ísp vek osvobodit od dan z p íjm a kdy se již p ísp vek musí zdanit.
50
Tabulka . 3: P ehled o p ísp vku do limitu a nad limit Kalendá ní m síc
P ísp vek celkem
Leden až zá í
P ísp vek do limitu
P ísp vek nad limit
23 400
23 400
-
2 600
600
2 000
Listopad a prosinec
5 200
-
5 200
Sou et
31 200
24 000
7 200
íjen
Zdroj: vlastní
Limit je p ekro en v m síci íjnu, od tohoto m síce vstupuje nadlimitní p ísp vek do zdanitelných p íjm zam stnance a sou asn do vym ovacího základu pro odvod pojistného.
Tabulka . 4: Zdan ní u zam stnance Kalendá ní síc Leden až zá í íjen Listopad a prosinec
Hrubá
ísp vek
mzda
nad limit
Zaokrouhlený základ dan
Pojistné placené
Záloha na da
zam stnavatelem
po slev
/ zam stnancem
2 070 K
20 000
-
27 000
7 000 / 2 500
1 980
20 000
2 000
29 700
7 700 / 2 750
2 385
20 000
5 200
34 020
8 820 / 3 150
3 045
Zdroj: vlastní
4.4.
Poskytnutí stravenek
Nejpoužívan jším zam stnaneckým benefitem je v eské republice hodnota stravenek poskytovaných zam stnavatelem zam stnanci. Z pohledu zam stnance se jedná o p íjem osvobozený od dan z p íjm fyzických osob a hodnota poskytnutých stravenek nespadá do vym ovacího základu pro výpo et sociálního ani zdravotního pojišt ní. Pro zam stnavatele je ísp vek až do výše 55 % (maximáln však do výše 70 % stravného p i trvání pracovní cesty 5 – 12 hodin) da ov uznatelným nákladem. Taktéž nespadá do vym ovacího základu na sociální a zdravotní pojišt ní.
51
íklad . 5 Hrubá mzda zam stnance
iní 18 000 K , zam stnanec podepsal prohlášení k dani.
Zam stnavatel poskytuje zam stnanci stravenky v celkové hodnot 2 000 K za daný m síc. 55 % hodnoty stravenky m že uplatnit jako da ov ú inné náklady, 45 % jako da ov neú inné náklady. V daném m síci je 22 pracovních dn .
Z pohledu zam stnance: sí ní hrubá mzda
18.000,-
Základ pro výpo et zálohy na da
24.300,-
Záloha na da z p íjm
1.575,-
4,5 % zdravotní pojišt ní placené zam stnancem
810,-
8 % sociální pojišt ní placené zam stnancem
1.440,-
--------------------------------------------------------------------------------------------istá mzda
14.175,-
ísp vek zam stnavatele na stravenky
2.000,-
--------------------------------------------------------------------------------------------Celkov získáno od zam stnavatele (v etn p ísp vk )
16.175,-
Z pohledu zam stnavatele: Da ová uznatelnost Hrubá mzda
ano
18.000,-
Sociální pojišt ní placené zam stnavatelem
ano
4.680,-
Zdravotní pojišt ní placené zam stnavatelem
ano
1.620,-
Hodnota stravenek
ano
1.063,-
ne
937,-
- da ov uznatelné
ano
25.363,-
- da ov neuznatelné
ne
937,-
- do limitu daného zákonem - nad limit daný zákonem
Náklady zam stnavatele
Celkové náklady
26.300,-
ispívat zam stnanc m na stravování vyšší ástkou není pro zam stnavatele zajímavé, nebo hodnota stravenky p ekra ující zákonné limity je hrazena z neda ov ú inných náklad firmy.
52
4.5.
Osobní automobil používaný pro služební i soukromé ú ely
Jak již bylo zmín no, v p ípad poskytnutí firemního automobilu pro služební i soukromé ely zam stnance je t eba zdanit daní z p íjm 1 % ze vstupní ceny vozidla. Tato ástka též vstupuje do vym ovacího základu pro výpo et sociálního a zdravotního pojišt ní. Da ovým nákladem zam stnavatele je jak vstupní cena osobního automobilu (ve form odpis majetku) p ípadn nájemné, tak také náklady na jeho opravy a údržbu i pojišt ní. Náklady na pohonné hmoty je však t eba rozd lit na náklady na dosažení, zajišt ní a udržení zdanitelných p íjm a náklady da ov neuznatelné. Toto rozd lení se d je v pom ru ujetých jízd na služební a soukromé ú ely. Pokud jde o plátce dan z p idané hodnoty, musí zam stnavatel brát v úvahu také pom r DPH, které lze uplatnit jako da na vstupu. Hodnota chto náklad také vstupuje do vym ovacího základu pro výpo et sociálního a zdravotního pojišt ní ze mzdy zam stnance. Pokud by však zam stnanec uhradil ástku spot ebovaného PHM pro soukromé ú ely, nezvyšoval by se vym ovací základ pro výpo et sociálního a zdravotního pojišt ní.
íklad . 6 Stejn jako v p edchozích p íkladech iní hrubá mzda 18 000 K . Zam stnanec podepsal prohlášení poplatníka k dani z p íjmu, kde si uplat uje slevu na poplatníka. Zam stnavatel poskytuje zam stnanci automobil pro služební i soukromé ú ely. Hodnota automobilu je 200 000 K , tudíž ástka, o kterou se zvyšuje základ dan zam stnance pro výpo et zálohy na da z p íjm (1 % ze vstupní ceny vozidla), iní 2 000 K .
Z pohledu zam stnance: sí ní hrubá mzda
18.000,-
idan ní automobilu (1 % z po izovací ceny)
2.000,-
Vym ovací základ pro výpo et zdravotního a sociálního pojišt ní 20.000,Základ pro výpo et zálohy na da
27.000,-
Záloha na da z p íjm
1.980,-
4,5 % zdravotní pojišt ní placené zam stnancem 8 % sociální pojišt ní placené zam stnancem
900,1.600,-
--------------------------------------------------------------------------------------------istá mzda
13.520,53
istá mzda v p ípad , že by zam stnanec využíval automobil pouze pro služební ú ely, je sice vyšší, ale i p esto je pro zam stnance zajímavá nabídka využití firemního automobilu i pro soukromé ú ely. Zdan ní hodnoty vstupní ceny vozidla a PHM spot ebovaného pro soukromé ely je výhodn jší, než kdyby m l zam stnanec náklady spojené s provozem vozidla hradit ze svých prost edk .
Z pohledu zam stnavatele: Da ová uznatelnost Hrubá mzda
ano
1 % ze vstupní ceny automobilu
18.000,-
není nákladová položka* 2.000,-
Vym ovací základ pro výpo et SP a ZP
20.000,-
Sociální pojišt ní placené zam stnavatelem
ano
5.200,-
Zdravotní pojišt ní placené zam stnavatelem
ano
1.800,-
Celkové náklady zam stnavatele
ano
25.000,-
Díky tomu, že dojde ke zdan ní, má zam stnavatel možnost uplatnit vstupní cenu automobilu prost ednictvím odpis do da ov ú inných náklad v plné výši.
54
4.6.
Shrnutí
Uvedli jsme p íklady nejpoužívan jších zam stnaneckých benefit . Abychom mohli podat ehled o jejich výhodnosti, se adíme výsledky výpo
do p ehledných tabulek. Tabulka . 5
podává p ehled z pohledu zam stnance, tabulka . 6 z pohledu zam stnavatele. Vychází se z toho, že hrubá mzda
iní 20 000 K . V p ípad poskytnutí zam stnaneckého benefitu
v hodnot 2 000 K je hrubá mzda o tuto ástku snížena.
Tabulka . 5: P ehled z pohledu zam stnance Procentní nár st ástky,
Zam stnanec Zam stnanecký benefit
získá od zam stnavatele
Bez poskytnutí benefitu
Rozdíl v p ípad
kterou získá
poskytnutí benefitu
zam stnanec v p ípad poskytnutí benefitu
15 520
-
-
16 175
655
4,22 %
16 175
655
4,22 %
13 520
-2 000
-12,89 %
(p íklad . 1) Penzijní p ipojišt ní a soukromé životní pojišt ní (p íklad . 2) Stravování zam stnanc (p íklad . 5) Osobní automobil pro služební i soukromé ú ely (p íklad . 6)
Zdroj: vlastní
Z tabulky je z ejmé, že poskytnutí zam stnaneckého benefitu v podob penzijního p ipojišt ní a soukromého životního pojišt ní i p ísp vku na stravování zam stnanc je pro zam stnance výhodné. Dochází k nár stu ástky, kterou od zam stnavatele obdrží, ve výši 4,22 %. V p ípad poskytnutí osobního automobilu pro služební i soukromé ú ely je sice istá mzda zam stnance nižší, musíme však brát v úvahu také fakt, že zam stnanec má k dispozici firemní vozidlo a náklady související s provozem vozidla nevznikají jemu, ale jeho zam stnavateli.
55
Tabulka . 6: P ehled z pohledu zam stnavatele Da ov ú inné náklady
Celkové náklady zam stnavatele
zam stnavatele
rozdíl v
procentní
výše
ípad
vyjád ení
náklad
poskytnutí
úspory
benefitu
náklad
Zam stnanecký benefit
rozdíl v
procentní
výše
ípad
vyjád ení
náklad
poskytnutí
úspory
benefitu
náklad
Bez poskytnutí benefitu
27 000
-
-
27 000
-
-
26 300
-700
-2,59 %
26 300
-700
-2,59 %
26 300
-700
-2,59 %
25 363
-1637
-6,06 %
25 000**
-2 000
-7,41 %
25 000**
-2 000
-7,41 %
(p íklad . 1) Penzijní p ipojišt ní a soukromé životní pojišt ní (p íklad . 2) Stravování zam stnanc (p íklad . 5) Osobní automobil pro služební i soukromé ely (p íklad . 6)
Zdroj: vlastní ** Jedná se o mzdové náklady. Zam stnavatel má dále možnost uplatnit vstupní cenu automobilu prost ednictvím odpis do da ov ú inných náklad v plné výši.
V p ípad poskytnutí uvedených typ zam stnaneckých benefit dochází k úsporám firemních náklad . V daném p íkladu se snížení náklad
zam stnavatele pohybuje mezi 2,59 % a
7,41 %. I pro zam stnavatele je tedy výhodné poskytnout zam stnanc m místo zvyšování mzdy ur itou formu zam stnaneckých výhod. P itom by se m l zam it na da ové dopady chto benefit .
56
4.7.
ty i pohledy na zam stnanecké benefity
4.7.1. Rozd lení benefit dle da ové výhodnosti ležitým aspektem, který zam stnavatelé p i poskytování zam stnaneckých výhod zvažují, je da ový dopad t chto pln ní. Ve vztahu k zam stnaneckým výhodám mohou nastat celkem ty i kombinace: 1) da ový náklad zam stnavatele a nezdanitelný p íjem zam stnance – jde o optimální situaci, ovšem takových benefit není mnoho, nap . p echodné ubytování, náhrady p i ijetí zam stnance do zam stnání, p ísp vek na penzijní a životní pojišt ní zam stnanc do 24.000,- K za oba produkty a rok; 2) da ový náklad zam stnavatele a zdanitelný p íjem zam stnance – takových benefit je mnoho, ovšem související pojistné odvody je znevýhod ují, nap . cestovní náhrady nad limit stanovený zákonem, výrobky nebo služby za zvýhodn nou cenu, doprava zam stnanc do práce a z práce; 3) neda ový
náklad
zam stnavatele
a
nezdanitelný
p íjem
zam stnance
–
nejrozší en jší a nejvyužívan jší druhy zam stnaneckých výhod, nap . stravování poskytované jako nepen žní pln ní ke spot eb na pracovišti nad limit stanovený zákonem, možnost sportovního nebo kulturního využití zam stnance, nealkoholické nápoje poskytované jako nepen žní pln ní ke spot eb nepen žních dar do výše 2.000,- K ro
na pracovišti, hodnota
z FKSP, ze sociálního fondu ze zisku,
z neda ových náklad ; 4) neda ový náklad zam stnavatele a zdanitelný p íjem zam stnance – nejmén výhodná varianta, které se v praxi snaží zam stnavatelé vyhýbat, nap . hodnota nepen žních dar nad rámec 2.000,- K ro
z FKSP, ze sociálního fondu ze zisku,
z neda ových náklad , zvyšování kvalifikace zam stnance ve form nepen žního pln ní, nadlimitní paušály, neprokázané v kalkulaci, nesjednané v kolektivní smlouv nebo ve vnit ním p edpisu.
Rozdíl v da ové uznatelnosti a zdan ní z pohledu zam stnance lze demonstrovat na následujících p íkladech. Hrubá mzda zam stnance iní 20.000,- K , p ísp vek na jednotlivé druhy benefit
iní 1.000,- K , zam stnanec podepsal prohlášení k dani z p íjm , kde si
uplat uje slevu na poplatníka. 57
4.7.2. Varianta výhodná pro zam stnavatele i zam stnance
íklad . 7 Benefit, který si zam stnavatel m že uplatnit jako da ový náklad a zárove se nejedná o zdanitelný p íjem zam stnance je nap íklad hodnota p echodného ubytování. Zam stnavatel uhradil za svého zam stnance p echodné ubytování ve výši 1.000,- K za síc. Úhrada byla provedena p ímo ubytovacímu za ízení. Jelikož se u zam stnance jedná o p íjem osvobozený od dan ze závislé innosti, iní jeho istá mzda 15.520,- K . Pro zam stnavatele jde o da ov ú inný náklad, v etn mzdových náklad si m že da ov uplatnit celkem 28.000,- K .
Z pohledu zam stnance sí ní hrubá mzda
20.000,-
Základ pro výpo et zálohy na da
27.000,-
Záloha na da z p íjm
1.980,-
4,5 % zdravotní pojišt ní placené zam stnancem
900,-
8 % sociální pojišt ní placené zam stnancem
1.600,-
--------------------------------------------------------------------------------------------istá mzda
15.520,-
Z pohledu zam stnavatele Da ová uznatelnost Hrubá mzda
ano
20.000,-
Sociální pojišt ní placené zam stnavatelem
ano
5.200,-
Zdravotní pojišt ní placené zam stnavatelem
ano
1.800,-
Náklady na p echodné ubytování zam stnance
ano
1.000,-
Celkové náklady
ano
28.000,-
58
4.7.3. Varianta da ov výhodná pro zam stnavatele
íklad . 8 Zam stnavatel hradí za svého zam stnance náklady spojené s jeho dopravou do a ze zam stnání ve výši 1.000,- K . Jelikož si toto ujednání zavedl do kolektivní smlouvy, m že si náklady uplatnit jako da ov uznatelné. U zam stnance se jedná o nepen žní p íjem, který podléhá dani z p íjm ze závislé innosti a také odvod m sociálního a zdravotního pojišt ní.
Z pohledu zam stnance sí ní hrubá mzda
20.000,-
Hodnota dopravy do zam stnání
1.000,-
Vym ovací základ pro výpo et SP a ZP
21.000,-
Základ pro výpo et zálohy na da
28.350,-
Záloha na da z p íjm
2.190,-
4,5 % zdravotní pojišt ní placené zam stnancem
945,-
8 % sociální pojišt ní placené zam stnancem
1.680,-
--------------------------------------------------------------------------------------------istá mzda
15.185,-
Z pohledu zam stnavatele Da ová uznatelnost Hrubá mzda
ano
20.000,-
Náklady na jízdné zam stnance
ano
1.000,-
Vym ovací základ pro výpo et SP a ZP
21.000,-
Sociální pojišt ní placené zam stnavatelem
ano
5.460,-
Zdravotní pojišt ní placené zam stnavatelem
ano
1.890,-
Celkové náklady
ano
28.350,-
59
4.7.4. Varianta da ov výhodná pro zam stnance
íklad . 9 Zam stnavatel poskytuje zam stnanc m nealkoholické nápoje ur ené ke spot eb
na
pracovišti jako nepen žní pln ní v hodnot 1.000,- K . Zam stnavatel m že da ov uplatnit pouze náklady na mzdy zam stnance, které iní 27.000,- K . Cena nealkoholických nápoj v hodnot 1.000,- je da ov neú inná. U zam stnance se jedná o nezdanitelný p íjem.
Z pohledu zam stnance sí ní hrubá mzda
20.000,-
Základ pro výpo et zálohy na da
27.000,-
Záloha na da z p íjm
1.980,-
4,5 % zdravotní pojišt ní placené zam stnancem
900,-
8 % sociální pojišt ní placené zam stnancem
1.600,-
--------------------------------------------------------------------------------------------istá mzda
15.520,-
Z pohledu zam stnavatele Da ová uznatelnost Hrubá mzda
ano
20.000,-
Sociální pojišt ní placené zam stnavatelem
ano
5.200,-
Zdravotní pojišt ní placené zam stnavatelem
ano
1.800,-
ne
1.000,-
ano
27.000,-
ne
1.000,-
Hodnota nealkoholických nápoj Náklady zam stnavatele
Celkové náklady
28.000,-
60
4.7.5. Nejmén výhodná varianta pro zam stnavatele i zam stnance
íklad . 10 Zam stnavatel poskytl zam stnanci ástku 1 000 K jako pen žní dar p i p íležitosti jeho životního jubilea 45 let. Jelikož nejsou spln ny podmínky dané Vyhláškou . 114/2002 Sb., o FKSP, jedná se o da ov neú inné náklady zam stnavatele. U zam stnance jde o zdanitelný íjem a ástka též vstupuje do vym ovacích základ pro výpo et sociálního a zdravotního pojišt ní.
Z pohledu zam stnance sí ní hrubá mzda
20.000,-
Hodnota daru
1.000,-
Vym ovací základ pro výpo et SP a ZP
21.000,-
Základ pro výpo et zálohy na da
28.350,-
Záloha na da z p íjm
2.190,-
4,5 % zdravotní pojišt ní placené zam stnancem
945,-
8 % sociální pojišt ní placené zam stnancem
1.680,-
--------------------------------------------------------------------------------------------istá mzda
15.185,-
Z pohledu zam stnavatele Da ová uznatelnost Hrubá mzda
ano
20.000,-
Hodnota daru
ne
1.000,-
Vym ovací základ pro výpo et SP a ZP
21.000,-
Sociální pojišt ní placené zam stnavatelem
ano
5.460,-
Zdravotní pojišt ní placené zam stnavatelem
ano
1.890,-
Náklady zam stnavatele
ano
27.350,-
ne
1.000,-
Celkové náklady
28.350,-
61
4.7.6. Stru ný p ehled o výhodnosti jednotlivých variant Pokud vložíme výsledky p edchozích p íklad
do tabulky, získáme p ehled o výhodnosti
jednotlivých variant. K jednoduchému posouzení poslouží tabulka . 7
Tabulka . 7: P ehled o výhodnosti jednotlivých variant
íslo varianty
Výše da ov
Výše isté mzdy zam stnance
Výše da ov
inných náklad
neú inných náklad
zam stnavatele
zam stnavatele
1)
15 520
28 000
0
2)
15 185
28 350
0
3)
15 520
27 000
1 000
4)
15 185
27 350
1 000
Z uvedeného je patrné, že rozdíly v p íkladu nejsou veliké. Jedná se však o jednoho zam stnance a ástka poskytnutého benefitu iní 1 000 K . Pokud bude mít zam stnavatel takovýchto zam stnanc
více, rozdíly se násobí a v tom p ípad
by nemuselo jít o
zanedbatelnou ástku. Také u zam stnance se rozdíly zv tší, poskytne-li mu zam stnavatel benefit ve vyšší ástce.
62
5.
ZÁV R
Cílem každé úsp šné spole nosti je p ilákat ty nejlepší zam stnance a udržet jejich loajalitu, spokojenost a motivaci v práci i mimo ni. Dob e zvolený systém odm ování dopln ný o fungující systém benefit
zvýší
konkurenceschopnost spole nosti p i získávání zam stnanc , pružn dorovná stále rostoucí cenu pracovní síly a pom že motivovat a stabilizovat klí ové pracovníky podniku. Pokud se zam stnavatel rozhodne poskytnout zam stnanc m ur itou formu výhody místo zvyšování mzdy, m že jít p i dob e zvoleném benefitu o výhodu i pro zam stnavatele. Po celou dobu platnosti da ové soustavy se vzájemn ovliv ují základ dan z p íjm a pojistné na sociální zabezpe ení a pojistné na všeobecné zdravotní pojišt ní. Proto je nutné se p i sestavování systému zam stnaneckých benefit v této oblasti orientovat. Zam stnaneckých benefit je celá ada od t ch nejmén výhodných (da ov neú inných u zam stnavatele a vstupujících do základu dan a vym ovacích základ
na sociální a zdravotní pojišt ní
zam stnance) až po ty nejvíce výhodné (da ov ú inné u zam stnavatele a osvobozených od dan a pojistných odvod u zam stnance). Aby mohl zam stnavatel využít zákonem dané výhody, musí se p i zvažování, zda poskytne ur itý druh zam stnaneckých benefit , zabývat i jeho da ovými dopady. Nejvíce užívaným benefitem jsou bezesporu stravenky poskytnuté zam stnavatelem zam stnanc m. Za zákonem stanovených podmínek je u zam stnance jejich hodnota osvobozena od dan z p íjm a také od sociálního a zdravotního pojišt ní a u zam stnavatele jde do ur ité míry o da ov uznatelný náklad. A koliv se jedná o velmi oblíbený benefit, již jakou dobu se diskutuje o jeho zrušení. Dá se p edpokládat, že v brzké dob dojde k p ijetí které novely zákona o daních z p íjm a tato položka bude vypušt na ze seznamu p íjm zam stnance osvobozených od dan . V dnešní dob se také dosti asto vyskytují p ísp vky na penzijní p ipojišt ní a soukromé životní pojišt ní. I tyto benefity jsou do ástky 24 000 K u zam stnance osvobozeny a zam stnavatel si je m že zahrnout do da ov uznatelných náklad . Velmi preferovaným benefitem je poskytnutí firemního automobilu pro služební i soukromé ely. V tomto p ípad
se sice musí zdanit 1 % ze vstupní ceny automobilu, ovšem
zam stnanec ho má k dispozici i pro soukromé ú ely a zam stnavatel si m že celou hodnotu odpis vozidla uplatnit do da ov ú inných náklad .
63
Na jednotlivých výpo tech isté mzdy zam stnance a výše náklad zam stnavatele je vid t da ová výhodnost zam stnaneckých benefit . Každý si m že porovnat, který z uvedených benefit je výhodný a který nikoliv. Totéž platí i u poslední ásti, kde jsou brány v úvahu ty i druhy benefit co se da ové výhodnosti tý e. Roz le uje zam stnanecké benefity na ty, které jsou výhodné pro zam stnance, zam stnavatele, které výhodné nejsou anebo jsou výhodné jak pro zam stnavatele, tak i pro zam stnance. V eské republice dochází k astým zm nám da ových zákon , dá se tedy p edpokládat, že i oblast
zam stnaneckých
výhod
poskytovaných
zam stnavatelem
bude
v budoucnu
novelizována. Již nyní je navrhováno ke zrušení 27 položek ze seznamu p íjm zam stnance osvobozených od dan . Z oblasti zam stnaneckých výhod se jedná o hodnotu stravování poskytovaného zam stnavatelem zam stnanci formou nepen žního pln ní na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajiš ovaného prost ednictvím jiných subjekt
(v etn
stravenek), hodnotu nealkoholických nápoj poskytovaných zam stnavatelem zam stnanci na pracovišti formou nepen žního pln ní ze sociálního fondu nebo ze zisku po zdan ní, nepen žní pln ní poskytovaná zam stnavatelem zam stnanc m z FKSP ze sociálního fondu nebo ze zisku po zdan ní, bezplatné nebo zlevn né jízdenky poskytované zam stnavatelem provozujícím ve ejnou dopravu svým zam stnanc m a jejich rodinným p íslušník m, hodnota echodného ubytování, nejde-li o ubytování p i pracovní cest , poskytovaná jako nepen žní pln ní. K dalším zm nám pat í také da ové posouzení výdaj na vzd lávání zam stnanc . Od 1. ledna 2009 nabude ú innosti novela zákona o daních z p íjm , která zavádí nové pravidlo. Náklady na studium, vzd lávání a školení sjednané mezi zam stnavatelem a zam stnancem jako výkon práce budou da ov
uznatelné. Pokud však bude studium posouzeno jako
ekážka v práci na stran zam stnance, budou náklady da ov neuznatelné. Oblast daní a ú etnictví je vystavena astým zm nám. Aby nedošlo k pochybení, musí každý podnikající subjekt neustále sledovat novelizace da ových zákon .
64
6.
POUŽITÁ LITERATURA
[1] B HOUNEK, P. Zm ny v da ové uznatelnosti zam stnaneckých požitk . Ú etnictví v praxi, Praha: ASPI, 2008. íslo 2/2008, s. 21-24. ISSN 1211-7307 [2] D RGEL, M. Zam stnanecké benefity. Poradce,
eský T šín: PORADCE, 2008. íslo
2008/1, s. 125-146 ISSN 1211-2437 [3] MACHÁ EK, I. Zam stnanecké benefity a dan (2. Vydání). Praha: ASPI, 2008. 156 s. ISBN 978-80-7357-368-3 [4] MACHALA, O. Zm ny v sociálním a zdravotním pojišt ní a jejich vliv na da z p íjm pro rok 2008. Dan a právo v praxi, Praha: ASPI, 2008. íslo 1/2008, s. 47-53. ISSN 12117293 [5] MARKOVÁ, H. Da ové zákony: úplná zn ní platná k 1. 1. 2008. Praha: GRADA Publishing, 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2385-3. [6] PELC, V. Zam stnanecké benefity v roce 2008 - Jak zam stnanc m poskytovat více s menšími náklady pro zam stnavatele a zam stnance. Praha: LINDE. 2008. 140 s. ISBN 97880-7201-701-0 [7] PELECH, P. Zdan ní mezd, plat a ostatních p íjm ze závislé innosti v roce 2008. Praha: ANAG, 2008. 440 s. ISBN 978-80-7263-433-0 [8] PFEILEROVÁ, J. Zam stnanecké benefity.
etnictví, Praha: BILANCE, 2008. íslo
4/2008, s. 3-9. ISSN 0139-5661 [9] ŠUBRT, B. Abeceda mzdové ú etní 2008. Olomouc: ANAG, 2008. 534 s. Práce, mzdy, pojišt ní. ISBN 978-80-7263-438-5. [10] VAN UROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Da ový systém R 2008 aneb u ebnice da ového práva. Praha: VOX, 2008. 319 s. ISBN 978-80-86324-72-2 [11] VYBÍHAL, V. Zda ování p íjm fyzických osob 2008 - praktický pr vodce. Praha: GRADA, 2008. 216 s. ISBN 978-80-247-2536-9
65
Seznam internetových zdroj [1] Businesscenter.cz. [on-line]. [cit. 2008-12-15]. Dostupné na Internetu:
[2] eská da ová správa. [on-line]. [cit. 2008-11-18]. Dostupné na Internetu:
[3] Ministerstvo financí R. [on-line]. [cit. 2008-11-18]. Dostupné na Internetu: [4] Sodexho.cz. [on-line]. [cit. 2008-08-25]. Dostupné na Internetu: [5] Toman, P., Mal šek, L., Krempa, A. Návrh novely zákona o daních z p íjm p edložen Poslanecké sn movn Parlamentu R [on-line] KPMG [cit. 2008 srpen]. Dostupné na Internetu: [6] Vyhláška . 114/2002 Sb., o FKSP. [on-line]. Ostrava: Sagit [cit. 2008-11-09]. Dostupné na Internetu:
66
7.
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
ZP
Zdanitelný p íjem
ZoDP
Zákon o dani z p íjm
VZ
Vym ovací základ
SP
Sociální pojišt ní
ZP
Zdravotní pojišt ní
FKSP
Fond kulturních a sociálních pot eb
DPH
Da z p idané hodnoty
67
