DOKLADOVÁ ČÁST k návrhu ÚP Temelín
Vymezení ÚSES
Projektant : A+U DESIGN, spol. s r.o. U Černé věže 9, České Budějovice Vedoucí projektant : Ing.arch. Jiří Brůha Zodpovědný projektant : Ing.arch. Vladimír Fučík
Datum : listopad 2010 Číslo zakázky : Z/051.4 – 08
Vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES) Vymezení ÚSES v řešeném území ÚP Temelína bylo provedeno na základě zpracovaných jednotlivých Plánů ÚSES Temelín, Kočín a Knín, Sedlec a Lhota pod Horami, Zvěrkovice. Zpracovatelem všech těchto plánů ÚSES je Ing. Jiří Wimmer (WV Projection Service, rok 2001). V Plánu ÚSES Temelín je řešen místní systém ekologické stability pro k.ú. Temelín, Temelínec, Křtěnov, Březí u Týna n.Vlt. a Litoradlice (dále jen Temelín) na úrovni plánu. Řešení vychází z generelu MÚSES Temelínsko (WV Projection Service s.r.o.,1994) , který byl revidován dle nového regionálního a nadregionálníhu SES (Bínová 1995). Vlastní návrh generelu MÚSES byl upraven vzhledem k řešení rozvoje obce Temelín a využití bývalého VVP Litoradlice (ÚP sídelního útvaru Temelín, Litoradlice, A+U Design, ing. arch. Brůha), byly doplněny některé nové prvky místní úrovně (interakční prvky). Při napojení na okolní území jsem vycházel z generelů MÚSES Zlivsko a Dívčicko (Popela, 1995) a Žimuticko (Kubeš, 1995). Plán územního systému ekologické stability v k.ú. Kočín a Knín byl objednán Okresním úřadem v Českých Budějovicích, referátem životního prostředí. Vlastní řešení vychází z regionálního a nadregionálního systému ekologické stability, upřesněného a doplněného sítí jednotlivých lokálních prvků, současně byl vymezen systém interakčních prvků. Po aktualizaci NR-R úrovně ÚSES byl využit generel ÚSES Temelínsko (WV Projection Service 1994). Zajištěna byla návaznost na již zpracovaná sousední území. Plán územního systému ekologické stability v k.ú. Sedlec, Lhota pod Horami byl objednán Okresním úřadem v Českých Budějovicích, referátem životního prostředí. Vlastní řešení vychází z regionálního a nadregionálního systému ekologické stability, upřesněného a doplněného sítí jednotlivých lokálních prvků, současně byl vymezen systém interakčních prvků. Po aktualizaci NR-R úrovně ÚSES byl využit generel ÚSES Temelínsko (WV Projection Service 1994). Zajištěna byla návaznost na již zpracovaná sousední území. Plán územního systému ekologické stability v k.ú. Všeteč, Všemyslice, Slavětice, Bohunice, Zvěrkovice byl objednán Okresním úřadem v Českých Budějovicích, referátem životního prostředí. Pro ÚP Temelín byla využita pouze část plánu, týkající se k.ú. Zvěrkovice u Týna nad Vltavou Vlastní řešení vychází z regionálního a nadregionálního systému ekologické stability, upřesněného a doplněného sítí jednotlivých lokálních prvků, současně byl vymezen systém interakčních prvků. Po aktualizaci NR-R úrovně ÚSES byl využit generel ÚSES Temelínsko (WV Projection Service 1994). Zajištěna byla návaznost na již zpracovaná sousední území. Tabulky skladebných prvků ÚSES V následujících tabulkách jsou podrobně popsány charakteristiky jednotlivých prvků ÚSES a návrh na opatření v nich. Nadregionální biokoridory (NBK) Pořadové číslo ÚP: NBK 29 Název: Klapačka EVKC - ekologicky významný celek
krajinný
Geobiocenologická typizace:bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 3B3, 3AB3, 3BC4, 3B4
Katastrální území: Litoradlice plán ÚSES : 29/44 část Biogeografický význam: NR - nadregionální biokoridor Rozloha: 0,9 km/50m Fyziotyp: BU,AD Stupeň ekologické stability:
3-4
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je veden převážně lesními porosty s běžnou druhovou skladbou, v J části vede přes extenzívní luční porosty. Lesní porosty s převahou smrku a borovice, vtroušeně modřín, douglaska, lípa, buk, dub, jasan, olše, javor, bříza. Zápoj plný až mírně rozvolněný. Odd. 108E, 112 C,D,F,G. LT 3K3 - kyselá dubová bučina biková na mírných svazích 3S1 - svěží dubová bučina šťavelová na mírných svazích. Návrh opatření: do obnovy dle LHP, při obnovì zajistit vyšší zastoupení dřevin přirozené skladby buk, dub, jedle, lípa. Postupně redukovat podíl borovice do 30%, smrk pouze jako vtroušenou příměs na vlhčích stanovištích. Extenzivní luční porosty sekat alespoň 1x ročně nebo přepásat.
Pořadové číslo ÚP: NBK 29, Název: Ouporovice EVKC - ekologicky významný krajinný celek
Katastrální území: Litoradlice plán ÚSES 30/44 část Biogeografický význam: NR - nadregionální biokoridor
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 3-4B3, 3B4
Rozloha: 1,1km/50m Fyziotyp: BU, AD Stupeň ekologické stability:
3-4
Charakteristika ekotopu a bioty: biokoridor vedený extenzivními lučními porosty, lesními porosty s průměrnou dřevinnou skladbou, ve střední části vede přes ornou půdu. Lesní porosty s převahou smrku a borovice, vtroušeně jedle, modřín, lípa, dub, buk, douglaska. Zápoj mírně rozvolněný až pomístně mezernatý. Luční porosty na stanovištích společenstev tř. Molinio-Arrhenatheretea. Odd. 115A, 114H. LT 3S2 - svěží dubová bučina se svízelem drsným na hřbetech a horních částech svahů, 3O6 - svěží jedlová doubrava šťavelová na plošinách a v plochých úžlabinách Návrh opatření: do obnovy dle LHP, při obnově zajistit vyšší zastoupení dřevin přirozené skladby buk, dub, jedle, lípa. Postupně redukovat podíl borovice do 30%, smrk pouze jako vtroušenou příměs na vlhčích stanovištích. Extenzivní luční porosty sekat alespoň 1x ročně nebo přepásat. Ornou půdu v místě návrhu převést na trvalé travní porosty v minimální šíři 50 m, přísevem zvyšovat druhovou diverzitu, nehnojit, sekat 2x ročně. Pořadové číslo ÚP: NBK 30, Název: Pod Janochem EVKC - ekologicky významný celek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 3B3, 3AB3, 3BC4, 3B4
Katastrální území: Litoradlice plán ÚSES 31/44 část Biogeografický význam: NR - nadregionální biokoridor Rozloha: 1,2 km/50m Fyziotyp: BU,AD Stupeň ekologické stability:
3-4
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je veden lesními porosty s běžnou druhovou skladbou, pomístně významnější zastoupení buku. Lesní porosty s převahou smrku a borovice, vtroušeně modřín, douglaska, lípa, buk, dub, jasan, olše, javor, bříza. Zápoj plný až mírně rozvolněný. Odd. 118A, 120 C,G, 122G,E. Převažující LT 3K3 - kyselá dubová bučina biková na mírných svazích 3S1 - svěží dubová bučina šťavelová na mírných svazích. Návrh opatření: do obnovy dle LHP, při obnově zajistit vyšší zastoupení dřevin přirozené skladby - buk, dub, jedle, lípa. Postupně redukovat podíl borovice do 30%, smrk pouze jako vtroušenou příměs na vlhčích stanovištích. Pořadové číslo ÚP: NBK 2 Název: Vltava EVKC - ekologicky významný celek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (veget. st., trofická a hydrická řada) 3BC5, 3AB-B4, 3B3, 3AB3, 4A1
Katastrální území: Litoradlice (plán ÚSES 33/47) Biogeografický význam: NR - nadregionální biokoridor Rozloha: 2,5km/50m Fyziotyp: VO,LO,AD,BU,DH Stupeň ekologické stability:
3-5
Charakteristika ekotopu a bioty: Nadregionální biokoridor vedený po řece Vltavě. Využívá vlastního toku, břehových částí tvořených plochými i strmými svahy porostlými lesními porosty. Lesní porosty jsou tvořeny kulturními výsadbami s převahou smrku a borovice, pouze pomístně se na exponovaných stanovištích dochovaly fragmenty reliktních borů a dubohabrových hájů. U břehů vegetace z rámce sv. Phalaridion arundinaceae. Návrh opatření: V lesních porostech hospodaření dle LHP, při obnově zajistit v porostech vyšší zastoupení dubu, habru, jedle, buku, na odpovídajícíh stanovištích borovice, zastoupení smrku postupně redukovat do 30% Regionální biocentra (RBC) Pořadové číslo v ÚP: RBC 209
Katastrální území :Litoradlice, Březí u Týna n.Vlt.
Název: Janoch EVKC - ekologicky významný celek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň,trofická a hydrická řada) 3AB3, 3A3, 3BC4, 4B4
Plán ÚSES 11/34 Biogeografický význam: R - regionální biocentrum Rozloha: 37,12 ha Fyziotyp: BU Stupeň ekologické stability:
3-4
Charakteristika ekotopu a bioty : Převážně smíšené porosty smrku a borovice s příměsí buku, dubu, jedle, modřínu, s vtroušenou lípou a douglaskou, místy s rozvolněným zápojem. Odd. 118 D,E. Návrh opatření: při obnově včas do porostů zavádět buk, jedli a dub, případně lípu; v mladších skupinách podpora listnáčů a jedle při výchově. Při obnově využití případného přirozeného zmlazení na odpovídajících stanovištích, využít jemnějších obnovních postupů (clonná seč, skupinovitý až jednotlivý výběr). Lokální biocentra (LBC) Pořadové číslo v ÚP: LBC 1a Název: Dvorčice Mapový list:1:5000- HL 3-1,4-1 EVKP – ekologicky významný prvek
Pořadové číslo v OG: 11350, Plán ÚSES : 1 Pořadové číslo v generelu: BC 19, Katastrální území: Kočín krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada): 4BC4-5
Biogeografický význam: M - místní biocentrum Rozloha: 4,8 ha Fyziotyp: MT, VO, LO (RU) Stupeň ekologické stability: 4 - 5
Charakteristika ekotopu a bioty: Rovina, nadmořská výška 482 - 487 m n. m. Rybník Dvorčice s přilehlým litorálem a hygrofilními loukmi s botanicky cennými společenstvy. Lokalita vyhlášena jako chráněná plocha. V biocentru jsou zahrnuty i okolní plochy mající charakter polopřirozených společenstev. Návrh opatření: Opatření viz plán péče pro chráněnou plochu. Mimo plochu luční porosty podřídit stejnému režimu. Dřevinné nárosty pouze se zdravotní probírkou, postupně omezit nevhodné výsadby smrku v lokalitě. Na jižním břehu zatravnit ochranný pás v šířce min. 20 m, omezit smyvy a úlety hnojiv a chemikálií z okolních intenzivně obhospodařovaných pozemků do lokality. Pořadové číslo v ÚP LBC 1b Název: Zelený rybník EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Katastrální území: Temelín Plán ÚSES : 1 /16 Biogeografický význam: M - místní biocentrum
Geobiocenologická typizace:bioregion, Rozloha: 3,40 ha biochora : STG (vegetační stupeň, trofická a Fyziotyp: VO,LO,MT hydrická řada) 3B-BC5 Stupeň ekologické stability:
4-5
Charakteristika ekotopu a bioty: Rovina, nadm.v. 493 - 496 m. Mokřad v místě bývalého rybníčku s porosty orobince a vysokých ostřic - cenná mokřadní společenstva. V S části biocentra zapojené sukcesní nárosty olše, břízy, borovice, osiky a křovitých vrb při okraji. V olšině běžné druhy mokřadních stanovišť. Podél cesty při Z okraji biocentra výsadba smrku s keři bezu černého a vrb. Vlastní rybník není zahrnutý do biocentra vzhledem k poměrně intenzivnímu způsobu hospodaření, absenci kvalitních litorálních společenstev, břehové porosty s běžnými druhy, s nízkou druhovou diverzitou. Při S okraji lem křovitých bažinných vrbin. Návrh opatření:Olšina víceméně bez zásahu, ponechat přirozenému vývoji, v mokřadu v případě potřeby blokovat nežádoucí sukcesi dřevinných nárostů. V blízkosti lokality nepoužívat chemické prostředky, nehnojit, nezasahovat do vodního režimu. Pořadové číslo v ÚP: 1c
Pořadové číslo v OG: 11353, Plán ÚSES : 1
Název: Rozovy Mapový list: 1:5000 - HL 5-0 EVKP – ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada): 4B3-4
Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Lhota pod Horami Biogeografický význam: M - místní biocentrum Rozloha: 3,6 ha Fyziotyp: MT (RU), VO (RU) Stupeň ekologické stability: 2 – 3
Charakteristika ekotopu a bioty: Místní biocentrum leží severně od železniční trati, v široké údolnici Bílého potoka, nadmořská výška 459-467 m n. m.. Je tvořeno převážně kulturními mezofilními loukami, hospodářsky využívanými. Vlivem poklesu hnojení v uplynulých letech se postupně zvyšuje druhová diverzita luk. V horní části malý rybníček v soukromé držbě, břehy upravené, pravidelně kosené. Na hrázi jednotlivě olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), smrk pichlavý (Picea pungens). Potok má zahloubené a napřímené koryto, opevněné dno a břehy tvarovkami, místy poškozeno. Podél toku se jednotlivě i skupinovitě vyskytují druhotné nárosty olše lepkavé (Alnus glutinosa). Na loukách společenstva třídy MolinioArrhenatheretea, podél koryta toku úzký ruderalizovaný pruh vegetace s převahou chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), kopřivy dvoudomé (Urtica dioica), zblochanu vodního (Glyceria maxima). Návrh opatření: Louky pravidelně kosit, hmotu odstranit. Kosení provádět lehkou mechanizací, na nejvlhčích místech potom ručně, plochy s nastupující ruderalizací po okraji plochy nutno kosit alespoň 1x ročně. Termín kosení plochy po 15.7. Podél toku potoka do mezer výsadba břehových porostů, vhodné druhy – jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus glutinosa), střemcha hroznovitá (Prunus padus). Dřeviny vysadit jako odrostky o výšce 150 – 250 cm, výsadby zabezpečit proti okusu. Stávající nárosty zapěstovat včasnou probírkou jako stabilní břehový porost. V dolní části biocentra možnost zřízení menšího rybníka (samostatným projektem), podmínkou extenzivní obhospodařování, vytvořit mělký litorál, břehové porosty ze stanovištně původních druhů. Pořadové číslo ÚP: LBC 2, Název: Za humny EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4B-BC3
Katastrální území: Temelín plán ÚSES : 2 /17 Biogeografický význam: M - místní biocentrum Rozloha: 4,80 ha Fyziotyp: MT Stupeň ekologické stability:
3
Charakteristika ekotopu a biot : Mírný Z sklon, plochá úžlabina, nadm.v. 460 - 470 m. V současné době kulturní, intenzívně sečené louky, s podprůměrnou druhovou diverzitou, obklopené polními kulturami. Ve střední části drobná vodoteč bez dřevinného doprovodu. Návrh opatření : sekat 2x ročně, zvýšit druhovou diverzitu přísevem, vyloučení použití chemických prostředků, hnojení v omezeném rozsahu pouze statkovými hnojivy. Podél stočky výsadba křovitých vrb ve skupinách ve vzdálenosti 5-15 m. Pořadové číslo v ÚP: LBC 3 Název: Dolní Lhotský rybník Mapový list: 1:5000 - HL 5-0 EVKP – ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion:1.21, 1.30STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada): 3BC5, 3AB3
Pořadové číslo v OG: 11358 Pořadové číslo v generelu: 15, Plán ÚSES : 3 Katastrální území: Lhota pod Horami, Sedlec Biogeografický význam: M - místní biocentrum Rozloha: 6,8 ha Fyziotyp: LO (RU), VO (RU), KU Stupeň ekologické stability: 3 – 4(-5)
Charakteristika ekotopu a bioty: Místní biocentrum leží na severní hranici zastavěného území Lhoty pod Horami, v široké údolnici Bílého potoka, nadmořská výška 438-446 m n. m. Tvoří jej převážně nárosty olše lepkavé (Alnus glutinosa), vrby křehké (Salix fragilis) na mokřadních stanovištích nad Dolním Lhotským rybníkem. Podrost tvořen převážně chrasticí rákosovitou, kopřivou, dalšími nitrofily a
druhy podmáčených stanovišť společenstev Alnion glutinosae a Calthion. V mezerách a světlinách nárosty křovitých vrb. Litorál s běžnými porosty sladkovodních rákosin. Potok má zahloubené a napřímené koryto, opevněné dno a břehy tvarovkami, místy poškozeno. Podél koryta toku úzký ruderalizovaný pruh vegetace s převahou chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), kopřivy dvoudomé (Urtica dioica), zblochanu vodního (Glyceria maxima). Lesní porosty jsou tvořeny především olší, s příměsí borovice a smrku při sušších okrajích. Převažuje LT LT 3G2 – podmáčená jedlová doubrava ostřicová v plochých úžlabinách. Návrh opatření: V horní části biocentra zatravnit pruh orné půdy na pravém břehu Bílého potoka stanovištně vhodnou travní směsí, pravidelně kosit, hmotu odstranit. Termín kosení plochy nejlépe po 15.7. Ve stávajících nárostech na mokřadních stanovištích pouze jemné výchovné zásahy (jednotlivý výběr) s cílem zapěstovat porost s druhovou i prostorovou strukturou odpovídající přírodě blízkému lesu – mokřadní olšině. Do případných mezer dosadba dřevin přirozené druhové skladby – jasan, olše. Litorál Dolního Lhotského rybníka ponechat bez zásahů, při případném čištění uložit sedimenty na deponii mimo plochu rybníka. Pořadové číslo v ÚP : LBC 4 Název: Podhájnice EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 3AB-B3, 3BC5
Katastrální území: Březí u Týna n.Vlt. Plán ÚSES : 4/30 Biogeografický význam: M - místní biocentrum Rozloha: 4,40 ha Fyziotyp: BU, LO,MT Stupeň ekologické stability:
4
Charakteristika ekotopu a bioty : Plocha nivní úžlabina podél potoka, s travinobylinnými společenstvy, v minulosti extenzivně využívanými, v současné době nesečenými. Na protilehlých svazích lesní porosty se zastoupením smrku, dubu, modřínu, jasanu, akátu, břízy, olše a borovice. Nadm.v. 440 - 460 m. Luční porosty z rámce ř. Molinietalia, převažuje Calthion pomístně Molinion, s poměrně vysokou druhovou diverzitou, se zastoupením přirozeně rostoucích druhů, okolo potoka s lemem nitrofilních druhů (lesknice rákosovitá, kopřiva dvoudomá, zblochan vodní). Návrh opatření: louku 1x ročně pokosit, nehnojit, nepoužívat chemické přípravky, pravidelným každoročním sečením upravit druhovou strukturu - redukce nitrofilních a ruderálních druhů a společenstev, zabránění další degradaci polopřirozených společenstev. V lesních porostech hospodaření dle LHP - listnáče ponechat bez zásahu. Při obnově nahradit smrk a modřín jedlí, dubem a bukem. Zabránit šíření akátu. Pořadové číslo v ÚP: LBC 5a Název: Hůrecký rybník EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4BC4-5, 4B4, 4B3
Katastrální území: Březí u Týna n.Vlt. Plán ÚSES : 5/20 Biogeografický význam: M - místní biocentrum Rozloha: 3,92 ha VO,MT,LO Stupeň ekologické stability:
Fyziotyp: 4, 3
Charakteristika ekotopu a bioty: Nadm v. 487-490 m. Biocentrum zahrnuje část litorálu Hůreckého rybníka s mokřadní vegetací z rámce tř. PhragmitiMagnocaricetea. Dominuje zblochan vodní, orobinec širolistý, po obvodu lesknice rákosovitá. Epilitorální porosty přecházejí do mezotrofních polokulturních až kulturních luk s průměrnou až podprůměrnou druhovou diverzitou. Louky jsou pravidelně sečené. Po obvodu rybníka ojedinělé nárosty vrb. Vlastní rybník je značně eutrofizovaný, místy s tendencí k zazemňování litorálního pásma (zarůstání vegetací). Rybochovné hospodaření. Návrh opatření: rybník vyhrnout - sediment odvézt mimo lokalitu, zachovat pozvolný přechod do okolních luk. V rybníku optimalizovat rybí obsádku - hospodaření spíše extenzivního charakteru. Okolní luční porosty nehnojit, nepoužívat chemické prostředky, pravidelně 2x ročně sekat. Při břehu ponechat při první seči nesečený lem - možnost dokončení reprodukčního cyklu rostlin a na ně vázaných drobných
živočichů. Pořadové číslo v ÚP: 5b Název: Cihelna Mapový list: 1:5000 - HL 5-1 EVKP – ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.30 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada): 4BC5
Pořadové číslo v OG: 11359, plán ÚSES 5 Pořadové číslo v generelu: 14 Katastrální území: Sedlec, Biogeografický význam: M - místní biocentrum Rozloha: 5,5 ha Fyziotyp: LO (RU), VO (RU), MT (RU) Stupeň ekologické stability: 3–4
Charakteristika ekotopu a bioty: Místní biocentrum leží na jižní hranici území, nadmořská výška 423 - 425 m. Biocentrum tvoří rybník Cihelna s litorálem a přilehlými mokřadními a podmáčenými loukami, pomístně nárosty křovitých vrb a smrková výsadba. Z litorálu vybíhá k obci pruh rákosu s příměsí druhů ř. Molinietalia, s ojedinělými vrbami, místy odumírajícími. Sousední louky jsou sečené, se značným podílem přirozených druhů z ř. Molinietalia. V litorálu rybníka přirozená společenstva sv. Molinion, Caricion gracilis, Phragmition communis, význačné a indikační druhy: Carex cespitosa, Iris pseudacorus, Carex vesicaria, Carex rostrata. Na březích rybníka dřevinné nárosty – dub letní (Quercus robur), vrba křehká (Salix fragilis), olše lepkavá (Alnus glutinosa). Podrost tvořen převážně chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), kopřivou (Urtica dioica), zblochanem vodním (Glyceria maxima), dalšími nitrofily a druhy podmáčených stanovišť společenstev Alnion glutinosae a Calthion. Návrh opatření: Blokovat nežádoucí sukcesi letněním rybníka 1x za 5-10 let, redukce nežádoucích nárostů rákosin, v případě vyhrnování rybníka ponechat litorál a přilehlá hygrofilní stanoviště bez zásahu, při čištění uložit sedimenty na deponii mimo plochu rybníka. V bezprostředním okolí biocentra vyloučit používání chemických prostředků, vyloučit zásahy do vodního režimu. Pořadové číslo v ÚP : LBC 6 Název: Pod Býšovem Mapový list: 1:5000 - HL 3-2 EVKP – ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21, STG (vegetační stupeň, Trofická a hydrická řada): 4BC4-5
Pořadové číslo v OG: 11347, plán ÚSES 6 Pořadové číslo v generelu: 21 Katastrální území: Knín Biogeografický význam: M - místní biocentrum Rozloha: 6,8 ha Fyziotyp: LO (RU), VO (RU), MT (RU), KU Stupeň ekologické stability: 3–4
Charakteristika ekotopu a bioty: Místní biocentrum leží mezi Starým a Mlýnským rybníkem, nadmořská výška 456 - 468 m. Plochá nivní úžlabina podél potoka, litorál Mlýnského rybníka a okolní svahy s lesními porosty. Louky v současnosti bez využití, dominantní psárka luční s doprovodnými druhy z rámce společenstev ř. Molinietalia. Potok i litorál lemován porosty sv. Phalaridion arundinaceae s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), kopřivou (Urtica dioica), zblochanem vodním (Glyceria maxima) – tyto druhy expandují díky nekosení i do okolní plochy. Dřevinné nárosty mimo lesní pozemky tvoří vrba křehká (Salix fragilis), bříza bílá (Betula pendula), olše lepkavá (Alnus glutinosa), na sušších místech lípa srdčitá (Tilia cordata), habr obecný (Carpinus betulus), dub letní (Quercus robur). Do biocentra zahrnuty i lesní porosty na svazích, tvořené kmenovinou smrku a borovice, s jednotlivou příměsí lípy, dubu a javoru mléče, v podrostu místy mlazina s převahou javoru mléče a lípy. Na okraji lesa u hájenky Strouha plocha s expanzí trnovníku akátu (Robinia pseudoaccacia). Převažuje LT 3S9 - svěží dubová bučina šťavelová na příkrých svazích. Návrh opatření: Nevyužívanou louku pod Starým rybníkem zalesnit, použít odrostky 150 - 200 cm, spon 4x 4 m. Druhy: olše lepkavá 70%, jasan ztepilý 30%. Zamezit šíření akátu do okolních porostů, postupně jej odstranit. V lese skupinovitý výběr, zaměřený na včasné uvolnění javoru, dubu a lípy v podrostu. V cílových porostech je nutno udržovat převahu javoru, dubu, buku a lípy, nejkvalitnější výstavky je vhodné maximálně předržet (150 i více let) s cílem maximální prostorové a věkové diferenciace porostu s výhledem přechodu na jednotlivě výběrný les s podrostním obhospodařováním. Pořadové číslo v ÚP : LBC 7 Název: Hradní strouha - tankáč EVKP - ekologicky významný krajinný prvek
Katastrální území: Litoradlice Plán ÚSES : 7/28 Biogeografický význam: M - místní biocentrum
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada 4BC3-5
Rozloha: 4,28 ha VO,LO,MT Stupeň ekologické stability:
Fyziotyp: 4-5
Charakteristika ekotopu a bioty:Nadm.v. 438-460 m. Biocentrum je situováno do nivy drobné vodoteče a na přilehlé svahy. V nivě jsou vyvinuta mokřadní společenstva, doplněná sukcesními dřevinnými nárosty a v místě hráze bývalého rybníčku (?) i výsadbami dubu, olše, vrby křehké, osiky, břízy, vrby popelavé a ušaté. Mokřadní společenstva jsou nesečná, polopřirozená až přírodě blízká. Na přilehlých svazích přecházejí do sušších mezotrofních nesečených lučních společenstev, na terénních hránách s křovitými nárosty s dominancí trnky. Návrh opatření : víceméně ponechat sukcesi, možnost založení malého rybníčku, křovinné a stromové nárosty bez zásahu. Biocentrum je součástí celku bývalého VVP, který je navrhován jako celek ve větší části své původní rozlohy na registraci jako VKP. Hospodaření bude limitováno zájmy ochrany přírody. Pořadové číslo v ÚP: LBC 8 Název: K přehradě EVKP - ekologicky významný krajinný prvek
Katastrální území: Litoradlice Plán ÚSES : 8/28 Biogeografický význam: M - místní biocentrum
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora:STG (veget. st., trofická a hydr. řada) 3AB3, 3AB4, 4AB4
Rozloha: 3,52 ha Fyziotyp: BU Stupeň ekologické stability:
4
Charakteristika ekotopu a bioty : SV sklon, nadm.v. 400 - 439 m. Zbytek staré kmenoviny jednotlivě smíšené, místy s rozvolněným zápojem až mezernatá, při Z okraji pruh listnaté tyčoviny. V S části mladší borosmrkové skupiny s příměsí buku. Návrh opatření: porost využít pro založení jednotlivě až skupinovitě výběrného lesa s obmýtím rovnajícímu se fyzickému věku dřevin, obnova staré kmenoviny jednotlivým zdravotním výběrem, do mezer podsadba listnatých odrostkù dle přirozené dřevinné skladby. V mladších skupinách výchova dle LHP, podpora listnáčů. Při J okraji ponechat kvalitní borovice. Pořadové číslo v ÚP : LBC 9 Název: Litoradlice EVKP - ekologicky významný krajinný prvek
Katastrální území: Litoradlice Plán ÚSES : 9/26 Biogeografický význam: M - místní biocentrum
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4BC4, 4B4, 4B3
Rozloha: 5,00 ha Fyziotyp: MT, VO, KR Stupeň ekologické stability:
3-4
Charakteristika ekotopu a bioty : V sklon, nadm.v. 424 - 438 m. Meze s nárosty dřevin a keřů na sušším svahu s lučními společenstvy, ve V části plochá nivní úžlabina s hygrofilními travinobylinnými společenstvy. Meze porostlé šípkem, bezem černým, dubem, vrbami, v úžlabině jednotlivá vrba křehká, nad úžlabinou smrkové remízy. Cenný segment v bývalém VVP Litoradlice.V současné době neobhospodařovaná plocha, se sukcesními společenstvy. Návrh opatření : luční porosty alespoň 1x ročně sekat, meze a remízy bez zásahu, mokřadní společenstva v úžlabině vyžnout 1x za 2 roky. Vyloučení chemických prostředků, nehnojit, nezasahovat do vodního režimu. Pořadové číslo v ÚP : LBC 10a Název: Pod Janochem EVKP - ekologicky významný krajinný prvek Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 3B-BC5, 3A3
Katastrální území: Litoradlice Plán ÚSES : 10/25 Biogeografický význam: M - místní biocentrum Rozloha: 4,07 ha Fyziotyp: VO,LO,MT Stupeň ekologické stability:
4-5
Charakteristika ekotopu a bioty: Plochá nivní úžlabina s přilehlým lesním okrajem,nadm.v.406 414 m. Luční porosty s vysokou druhovou diverzitou polopřirozených až přirozených společenstev z rámce sv. Molinion. Lokalita vyhlášená jako ZCHÚ s význačným výskytem kosatce sibiřského a prstnantce májového. Cenné jsou i porosty s dominantní ostřicí trsnatou. Lesní okraj tvořen smrkem, dubem a olší. Vlastní louka je pravidelně 1x ročně sečená dle plánu péče rezervace. K rezervaci je v rámci biocentra připojena i menší loučka přes silnici, která je podobného charakteru a roste na ní několik trsů kostace sibiřského. Návrh opatření:v rezervaci dle plánu péče, část mimo rezervaci (přes silnici) připojit ke stávající rezervaci a opatření přizpůsobit. Nezasahovat do vodního režimu (v nedávné době v části mimo rezervaci provedeny nešetrné meliorační úpravy), nehnojit, nepoužívat chemické prostředky - týká se i výše položených polí v blízkosti lokality. Pořadové číslo v ÚP: 10b Název: Zlatnice Mapový list:1:5000- HL 3-2 EVKP – ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada): 4BC3, 4B3
Pořadové číslo v OG: 11349, plán ÚSES 10 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Knín Biogeografický význam: M - místní biocentrum Rozloha: 12,5 ha Fyziotyp: MT (RU), VO (RU) Stupeň ekologické stability: 3
Charakteristika ekotopu a bioty: Místní biocentrum leží v širokém údolí potoka Strouha, nadmořská výška 452 – 470 m n. m. Biocentrum zahrnuje vlastní tok potoka, malý rybník a komplex kulturních až polokulturních luk členěných rozptýlenou zelení. Potok má zahloubené a napřímené koryto opevněné betonovými tvarovkami, vlivem nízkých průtoků a půdní eroze samovolně částečně revitalizuje – vyvinut úzký vysokobylinný lem s převahou chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), zblochanu vodního (Glyceria maxima), kopřivy dvoudomé (Urtica dioica). Podél toku nejsou vyvinuty žádné břehové porosty, jednotlivě vrba jíva. Kulturní až polokulturní mezofilní louky se společenstvy tř. Molinio-Arrhenatheretea – na vlhčích místech sv. Calthion, na sušších pak sv. Arrhenatherion. Vlivem poklesu hnojení v uplynulých letech se postupně zvyšuje druhová diverzita luk. Malý rybník v biocentru extenzivně využíván, s úzkým litorálním lemem se společenstvy tř. Phragmito-Magnocaricetea. Dřevinné nárosty v biocentru podél cest a na mezích tvoří dub letní (Quercus robur), bříza bílá (Betula pendula), topol osika (Populus tremula), borovice lesní (Pinus sylvestris), vrba křehká (Salix fragilis), vrba popelavá, (Salix cinerea), vrba ušatá (Salix aurita), vrba jíva (Salix caprea), růže šípková (Rosa canina), trnka obecná (Prunus spinosa), bez černý (Sambucus nigra). Návrh opatření: Louky pravidelně kosit, hmotu odstranit. Kosení provádět alespoň 1x ročně, v termínu nejlépe po 15.7. Revitalizace toku – vybudování příčných prahů, vložení kamenů pro rozvlnění toku bez směrových úprav. V celé délce podél toku potoka skupinovitá výsadba břehových porostů, vhodné druhy – jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus glutinosa), střemcha hroznovitá (Prunus padus), dub letní (Quercus robur), podsadba křovitými vrbami. Dřeviny vysadit jako odrostky o výšce 150 – 250 cm, výsadby zabezpečit proti okusu. Dřevinné nárosty bez zásahů, pouze zdravotní probírka. Pořadové číslo v ÚP : LBC 12a Název: Vápenice II EVKP - ekologicky významný krajinný prvek
Katastrální území: Litoradlice Plán ÚSES : 12/24 Biogeografický význam: M - místní biocentrum
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 3AB3
Rozloha: 9,81 ha Fyziotyp: BU min. nutná výměra 3,08 ha Stupeň ekologické stability: 4-5
Charakteristika ekotopu a bioty : V-JV sklon, nadm.v. 452 - 480 m. Slabá jednotlivě až skupinovitě smíšená kmenovina, s mírně rozvolněným zápojem. Návrh opatření : při výchově podpora listnaté přímìsi, při obnově ponechat listnáče v porostech, zajistit dostatečné zastoupení listnatých dřevin dle přirozené dřevinné skladby. Vytvořit porost věkově a prostorově diferencovaný výběrného typu se zastoupením smrku a borovice maximálně
do 20%. Pořadové číslo v ÚP: 12b Název: Hora Mapový list: 1:5000 - HL 4-3 EVKP – ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, Trofická a hydrická řada): 3AB-B3
Pořadové číslo v OG: 11348, plán ÚSES : 12 Pořadové číslo v generelu: 22 Katastrální území: Kočín Biogeografický význam: M - místní biocentrum Rozloha: 5,2 ha Fyziotyp: KU/BU Stupeň ekologické stability:
3–4
Charakteristika ekotopu a bioty: Místní biocentrum leží v lesním porostu na jihu řešeného území. Je tvořeno různověkými skupinami s převahou smrku a borovice, místy s vtroušeným dubem, modříněm a břízou, v mladé skupině výrazné zastoupení jedle. Návrh opatření: Hospodaření do obnovy dle LHP. Při obnově zajistit vyšší podíl cenných i melioračních dřevin - dubu, buku a lípy (vtroušeně jedle) alespoň 30%. Výhledově v dalším obmýtí zvýšit zastoupení stabilizačních dřevin na 40-50%. Podíl smrku výhledově snížit na maximálně 10%, preferovat spíše borovou alternativu s významným zastoupením dubu. Z obnovních postupů v borovici holoseč (násek), ve smrkových porostech předsunuté kotlíky s následnou úzkou holosečí, v porostech ponechat zarůst kvalitní výstavky borovice, dubu. Pořadové číslo v ÚP : 12c Název: Doliny Mapový list: Hluboká 3-0 EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion: 1.21 STG (veget. stupeň, trofická a hydrická řada) 3AB3
Pořadové číslo v okresním generelu: 11387 Pořadové číslo v generelu: 13, plán ÚSES 12 Katastrální území: Zvěrkovice Biogeografický význam: M - místní biocentrum Rozloha: 8,00 ha Fyziotyp: BU/KU Stupeň ekologické stability:
3-4
Charakteristika ekotopu a bioty:Rozsáhlé lokální biocentrum s mozaikou převážně předmýtných skupin. Převažuje borovice, přímíšen je smrk, ojediněle jsou maloplošně nebo jednotlivě vtroušeny buk a osika. Zápoj je plný až mírně rozvolněný. Návrh opatření: Hospodaření do obnovy dle LHP. Při obnově zajistit podíl listnáčů a jedle alespoň 40%, v dalším obmýtí zvýšit na 70-80%. Obnova maloplošnou holosečí (předsunuté kotlíky a náseky s bukem, dubem a jedlí s lípou), redukce smrku na minimum, podíl borovice v budoucích porostech by neměl přesáhnout 20%. Pořadové číslo v ÚP : LBC 13 Název: Vápenice I EVKP - ekologicky významný krajinný prvek
Katastrální území: Litoradlice Plán ÚSES : 13/23 Biogeografický význam: M - místní biocentrum
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada 3B 3, 4B4
Rozloha: 10,79 ha Fyziotyp: BU, AD min. nutná výměra 4,34 ha Stupeň ekologické stability: 3-4
Charakteristika ekotopu a bioty : J svah, nadm.v. 396 - 435 m. Mladé jednotlivě až skupinovitě smíšené porosty s převažujícím zastoupením listnáčů, s přímìsí smrku, modřínu, borovice. Návrh opatření : výchovné zásahy dle LHP, zaměřené na vytvoření kvalitních listnatých porostů, postupně vytvořit diferencovanou prostorovou strukturu. Klen s lípou nahrazují buk, který není zastoupen. Pořadové číslo : LBC 14 Název: U Hněvkovic
Katastrální území: Plán ÚSES : 14/31
Litoradlice
EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace : bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 2A3, 3AB4, 3BC5, 2A2a
Biogeografický význam: M - místní biocentrum Rozloha: 3,81 ha Fyziotyp: AD, BO Stupeň ekologické stability:
4-5
Charakteristika ekotopu a bioty : V-SV sklon, nadm.v. 355 - 392 m. Místní biocentrum vložené do nadregionálního biokoridoru.Na prudkém svahu k řece ochranný les s borovicí, dubem, habrem, smrkem, třešní a lískou, na hřbetu převážně borosmrková slabá kmenovina (smrk na nevhodném stanovišti). Z část starší borová kmenovina. Návrh opatření: svah ponechat přirozenému vývoji, podporovat vývoj křovitého patra, případné větší mezery doplnit odrostky dubu a borovice; porosty s převahou smrku na hřbetu převést na porosty se skladbou blízkou přirozené. Borové porosty dle LHP. Pořadové číslo v ÚP : LBC 15 a Název: Studený EVKP - ekologicky významný krajinný prvek Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 3BC5, 3B4, 2B3
Katastrální území: Litoradlice Plán ÚSES : 15/Biogeografický význam: M - místní biocentrum Rozloha: 3,61 ha Fyziotyp: AD,DH,LO Stupeň ekologické stability:
3-4
Charakteristika ekotopu a bioty : Nadm. v. 370-390 m. Místní biocentrum vložené do nadregionálního biokoridoru. Nedávno zalesněná plocha po stavebních plochách u Hněvkovické přehrady. V nejnižším místě úžlabina s drobným vodním tokem, s přirozeným korytem. Zalesněno nevhodně smrkem, spontánní nálet borovice, pomístně vtroušeně dub, modřín. Návrh opatření : Do mezer doplnit odrostky dubu, jasanu, buku. Podél potoka jasan, olše, dub. Výhledově zvyšovat podíl listnáčů, redukce smrku. Pořadové číslo v ÚP: LBC 15b Název: U Palečků Mapový list: Hluboká 2-3 EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion: 1.21 STG (veget. stupeň, trofická a hydrická řada) 4B4, 4B5
Pořadové číslo v okresním generelu: 11343 Pořadové číslo v generelu: 29, plán ÚSES : 15 Katastrální území: Zvěrkovice Biogeografický význam: M - místní biocentrum Rozloha: 3,04 ha Fyziotyp: VO,LO,MT Stupeň ekologické stability:
3-4
Charakteristika ekotopu a bioty:Rybník s rozlehlým litorálem a přilehlými vlhkými až podmáčenými loukami. Litorální porosty tvořeny uniformními porosty zblochanu vodního, na něž navazuje různě široký pruh s převahou ostřice řízné, okolo potoka monotónní porosty lesknice rákosovité s nárosty křovitých vrb. Při okraji na tyto podmáčené biotopy navazují víceméně donedávna pravidelně sečené vysokostébelné psárkové louky s metlicí trsnatou a druhy ř. Molinietalia. Pomístně příměs kopřivy a dalších nitrofilních druhů. Při okraji lem olše šedé.Vodní nádrž bez významnějších makrofyt, na hladině pouze fragmentárně porosty okřehku menšího a závitky mnohokořenné. Celá niva včetně rybníka evidentně trpí značnou eutrofizací a následnou degradací nitrofilními společenstvy. Návrh opatření: Blokovat sukcesi zblochanu pravidelným letněním 1x za 5-10 let, vyhrnováním okrajů rybníka - pak odvoz deponií mimo biocentrum, porosty ostřic ponechat víceméně bez zásahu, vysokobylinná společenstva sekat 1x ročně, luční porosty 2x do roka. Vyloučení použití jakýchkoli chemikálií, v dohledné době vyloučit jakékoliv hnojení v blízkém okolí biocentra i přilehlých biokoridorů. V rybníku odtěžit staré trofické zátěže (sediment odvézt mimo lokalitu), zachovat zadní litorál s ostřicovými porosty a sukcesními olšovými nárosty plynulý přechod dna a břehů. Pořadové číslo v ÚP : LBC 16 Název: -
Pořadové číslo v okresním generelu: 11382 Pořadové číslo v generelu: -, plán ÚSES : 16
Mapový list: Hluboká 2-0 EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion: 1.21 STG (veg. stupeň, trofická a hydrická řada) 4
Katastrální území: Zvěrkovice, Hněvkovice u Týna nad Vltavou Biogeografický význam: M - místní biocentrum Rozloha: 5,7 ha Fyziotyp: BU/KU Stupeň ekologické stability:
3-4
Charakteristika ekotopu a bioty : Biocentrum je převzato z plánu ÚSES v k.ú. Hněvkovice u Týna nad Vltavou, kde je i popsáno.Do k.ú. Zvěrkovice zasahuje větší částí. Využívá tu extenzivních luk v ploché nivě Palečkova potoka. Louky jsou sečené, s průměrnou druhovou diverzitou, se zastoupením přirozeně rostoucích druhů. Pomístně okolo potoka nesečné plochy s nitrofilní vegetací. Břehový lužní doprovod buď chybí nebo je sporadicky (olše, vrby). Lesní porosty jsou kulturní, s převahou smrku a borovice, bez zastoupení významnějších dřevin.Návrh opatření:Louky pravidelně 2x ročně sekat, nehnojit dusíkatými hnojivy, nepoužívat chemické prostředky. V lesních porostech běžné hospodaření dle LHP, při obnově zajistit výsadbu dřevin přirozené dřevinné skladby. Pořadové číslo v UP : LBC 17 Název: Ouporovice EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 3AB4, 3AB3
Katastrální území: Litoradlice Plán ÚSES 17/Biogeografický význam: M - místní biocentrum Rozloha: 4,62 ha Fyziotyp: AD Stupeň ekologické stability:
3-4
Charakteristika ekotopu a bioty : Nadm. v. 372-381 m. Místní biocentrum vložené do nadregionálního biokoridoru. Je tvořeno kulturními lesními porosty s převahou smrku a borovice, v přímìsi dub, vtroušenì bříza. Zápoj mírně rozvolněný. Návrh opatření: do obnovy hospodaření dle LHP, při obnově včas formou předsunutých kotlíkù s dubem, jedlí, bukem do porostù zavést dřeviny přirozené skladby. Zredukovat zastoupení smrku a borovice do 30%, výhledově (v dalším obmýtí) převést na jednotlivě až skupinovitě výběrný les s diferencovanou věkovou, prostorovou a dřevinnou skladbou. Pořadové číslo v ÚP : LBC 18 Název: Na hradu EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 3B3, 3AB1, 2AB2, 3BC3, 3BC4, 3B4
Katastrální území: Litoradlice Plán ÚSES : 18/Biogeografický význam: M - místní biocentrum Rozloha: 10,46 ha Fyziotyp: BO, AD, DH, SU min. nutná výměra 5,18 ha Stupeň ekologické stability: 3-5
Charakteristika ekotopu a bioty : Nadm. v. 370-416 m. Místní biocentrum vložené do nadregionálního biokoridoru. Pøíkrá stráň nad řekou Vltavou, porostlá lesním porostem se smrkem, borovicí, dubem, bukem, javorem a lípou, vtroušenì jedle, modřín a douglaska. Zápoj mírně rozvolněný až mezernatý. Místy vystupuje skalnaté podloží porostlé starou dubolipovou mezernatou kmenovinou. Návrh opatření : Na exponovaných stanovištích bez zásahu, lesní porosty charakteru lesa ochranného - zajistit kontinuitu porostního pokryvu (značné nebezpečí půdní eroze), podpora keřového patra. Obnova výsadbou odrostků do mezer a ředin. Obnovní doba nepřetržitá, obmýtí se rovná fyzickému věku dřevin. Na strmých svazích jednotlivý až skupinovitý výběr. Ne plošinách a mírných svazích hospodaření dle LHP, při obnově zajistit větší zastoupení dubu, jedle, buku v porostech - předsunuté kotlíky. Pořadové číslo: LBC 19 Název: Shon
Katastrální území: Plán ÚSES : 19/-
Temelín
EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Biogeografický význam: M - místní biocentrum
Geobiocenologická typizace : bioregion, Rozloha: 4,53 ha AD, MT, VO, LO biochora: STG (vegetační stupeň, trofická Fyziotyp: a hydrická řada) 4AB4, 4B4-5, 4B3 Stupeň ekologické stability:
3-5
Charakteristika ekotopu a bioty: Nadm. v. 525-536 m. Biocentrum je tvořeno lesními a lučními porosty na podmáčených a vlhkých stanovištích. Luční porosty jsou většinou pravidelně sečené, s průměrnou až nadprůměrnou druhovou diverzitou, se zastoupením přirozeně rostoucích druhů. Menší části při okrajích jsou nesečené, s polopřirozenými až přírodě blízkými společenstvy, pomístně zarůstající dřevinnými nárosty (olše, borovice, bříza). Lesní porosty jsou smrkové s borovicí, při okraji je mladší skupina s příměsí dubu a jedle. Návrh opatření: luční porosty nadále pravidelně 2x ročně sekat, nehnojit, nepoužívat chemické prostředky. Menší podmáčené části sekat 1x za 2 roky, biomasu odvézt mimo lokalitu. V lesních porostech hospodaření dle LHP, všeobecně při obnově zvýšit podíl jedle, buku a dubu v porostech. Pořadové číslo v ÚP : LBC 22 Název: V mokřinách Mapový list:1:5000- HL 4–1, 5-1 EVKP – ekologicky významný krajinný prvek
Pořadové číslo v OG: 11351, plán ÚSES 22 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Sedlec, Temelínec Biogeografický význam: M - místní biocentrum
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada): 4BC3-4, 4AB45
Rozloha: 12,8 ha Fyziotyp: MT (RU), VO (RU), KU Stupeň ekologické stability: 2–3
Charakteristika ekotopu a bioty: Místní biocentrum leží na východní hranici území na dně širokého údolí Temelíneckého potoka, nadmořská výška 431 – 446 m n. m. Biocentrum zasahuje do území menší částí o výměře cca 2,0 ha, zahrnuje vlastní tok potoka a pruh kulturních až polokulturních luk. Potok má zahloubené a napřímené koryto opevněné betonovými tvarovkami, vlivem nízkých průtoků a půdní eroze samovolně částečně revitalizuje – vyvinut úzký vysokobylinný lem s převahou chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), zblochanu vodního (Glyceria maxima), kopřivy dvoudomé (Urtica dioica). Podél toku nejsou vyvinuty žádné břehové porosty. Kulturní až polokulturní mezofilní louky v ploše biocentra s ochuzenými společenstvy tř. Molinio-Arrhenatheretea. Vlivem poklesu hnojení v uplynulých letech se postupně zvyšuje druhová diverzita luk. Většina plochy biocentra leží v k.ú. Temelínec a je tvořena lesními porosty. Významný je menší luční a lesní mokřad s výskytem prstnatce májového a dlaších významných a ohrožených druhů v přírodě blízkých společenstvech.Návrh opatření: Louky pravidelně kosit, hmotu odstranit. Kosení provádět nejlépe lehkou mechanizací, plochy s nastupující ruderalizací po okraji plochy nutno kosit alespoň 1x ročně. Revitalizace toku – vybudování příčných prahů, vložení kamenů pro rozvlnění toku bez směrových úprav. V celé délce podél toku potoka skupinovitá výsadba břehových porostů, vhodné druhy – jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus glutinosa), střemcha hroznovitá (Prunus padus), dub letní (Quercus robur), podsadba křovitými vrbami. Dřeviny vysadit jako odrostky o výšce 150 – 250 cm, výsadby zabezpečit proti okusu. Lokální biokoridory (LBK) Pořadové číslo v ÚP : LBK 2a Název: Malešický potok Mapový list:1:5000 – HL 4-1,4-2 EVKP – ekologicky významný krajinný prvek
Pořadové číslo v OG: 12391, plán ÚSES 2 Pořadové číslo v generelu: 42 Katastrální území: Kočín Biogeografický význam: M - místní biokoridor
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, Trofická a hydrická řada) 4BC3-4
Délka: 1500 m Šířka: 50-120 m Fyziotyp: MT (RU), VO (RU), SE, KU Stupeň ekologické stability: 1, 2 – 3
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor prochází plochou širokou údolnicí podél toku Malešického potoka, nadmořská výška 446-484 m n. m. Plocha biokoridoru je různorodá, zahrnuje celkem tři nevyhovující úseky o celkové délce 550 m, střídané menšími remízy a převážně mezofilními loukami. V nevyhovujících úsecích na obou březích orná půda až ke korytu. Potok má v celé délce zahloubené a napřímené koryto opevněné betonovými tvarovkami, místy poškozenými. Podél toku především v horní části druhotné nárosty – vrba popelavá (Salix cinerea), vrba ušatá (Salix aurita), olše lepkavá (Alnus glutinosa) a bříza bělokorá (Betula pendula). Podél koryta úzký ruderální vysokobylinný lem s převahou chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), zblochanu vodního (Glyceria maxima), kopřivy dvoudomé (Urtica dioica). Polokulturní mezofilní louky v ploše biokoridoru s ochuzenými společenstvy tř. Molinio-Arrhenatheretea. Vlivem poklesu hnojení v uplynulých letech se postupně zvyšuje druhová diverzita luk. Lesní porosty tvoří stanovištně nepůvodní výsadby s převahou smrku a borovice, jednotlivě přimíšen dub, bříza, olše. Návrh opatření: V nevyhovujících částech zatravnit ornou půdu po obou březích v minimální šíři 20 m (optimální 50 m), použít druhově pestrou a stanovištně vhodnou travní směs. Louky pravidelně kosit, hmotu odstranit. Kosení provádět nejlépe lehkou mechanizací, plochy s nastupující ruderalizací po okraji koryta nutno kosit alespoň 1x ročně. Termín kosení ploch po 15.7. Revitalizace toku – vybudování příčných prahů, vložení kamenů pro rozvlnění proudnice, bez směrových úprav. Podél toku potoka skupinovitá výsadba břehových porostů, vhodné druhy – jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus glutinosa), střemcha hroznovitá (Prunus padus), podsadba křovitými vrbami. Dřeviny vysadit jako odrostky o výšce 150 – 250 cm, výsadby zabezpečit proti okusu. V lesních porostech jednotlivý až skupinovitý výběr, podpora vtroušeného dubu. Na lesních pozemcích při zalesňování holin zajistit účast druhů přirozené dřevinné skladby alespoň 30% (buk, dub, lípa). Pořadové číslo v ÚP : LBK 2b Název: Bílý potok I Mapový list:1:5000 – HL 5-0 EVKP – ekologicky významný krajinný prvek
Pořadové číslo v OG: 12395, plán ÚSES 2 Pořadové číslo v generelu: 41 Katastrální území: Lhota pod Horami Biogeografický význam: M - místní biokoridor
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, Trofická a hydrická řada) 4B3
Délka: 575 m Šířka: 50-100 m Fyziotyp: MT (RU), VO (RU), SE Stupeň ekologické stability: 1, 2 – 3
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor prochází plochou širokou údolnicí podél toku Bílého potoka, nadmořská výška 446-459 m n. m. Plocha biokoridoru zahrnuje v severní části převážně mezofilní louky, v jižní nevyhovující části na obou březích orná půda. Potok má zahloubené a napřímené koryto, podél toku v severní části ojediněle křovité vrby – vrba popelavá (Salix cinerea), vrba ušatá (Salix aurita) a bříza bělokorá (Betula pendula). Podél toku úzký vysokobylinný lem s převahou chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), zblochanu vodního (Glyceria maxima), kopřivy dvoudomé (Urtica dioica). Polokulturní mezofilní louky v ploše biokoridoru s ochuzenými společenstvy tř. Molinio-Arrhenatheretea. Vlivem poklesu hnojení v uplynulých letech se postupně zvyšuje druhová diverzita luk. Biokoridor kříží těleso železnice Číčenice – Týn nad Vlatavou, těleso dráhy představuje antropogenní bariéru pro část bioty, vázané na vodní prostředí. Návrh opatření: V nevyhovující části zatravnit ornou půdu po obou březích v minimální šíři 20 m (optimální 50 m), použít druhově pestrou a stanovištně vhodnou travní směs. Louky pravidelně kosit, hmotu odstranit. Kosení provádět nejlépe lehkou mechanizací, plochy s nastupující ruderalizací po okraji plochy nutno kosit alespoň 1x ročně. Termín kosení ploch po 15.7. Revitalizace toku – vybudování příčných prahů, vložení kamenů pro rozvlnění toku bez směrových úprav. Podél toku potoka skupinovitá výsadba břehových porostů, vhodné druhy – jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus glutinosa), střemcha hroznovitá (Prunus padus), podsadba křovitými vrbami. Dřeviny vysadit jako odrostky o výšce 150 – 250 cm, výsadby zabezpečit proti okusu. Při případné rekonstrukci drážního tělesa zahrnout již do předprojektové přípravy stavby požadavek vybudování funkčního propustku pod komunikací dle platné metodiky „Křížení komunikací a biokoridorů“. Pořadové číslo v plánu: 3
Pořadové číslo v OG: 12383
Název: Karlovec Mapový list:1:5000 – HL 3-1 EVKP – ekologicky významný krajinný prvek
Pořadové číslo v generelu: 25 Katastrální území: Kočín, Knín Biogeografický význam: M - místní biokoridor
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21, STG (vegetační stupeň, Trofická a hydrická řada) 4BC4-5, 4B3
Délka: 500 m Šířka: 30-300 m Fyziotyp: MT (RU), VO (RU), SE Stupeň ekologické stability: 1, 3-4
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor prochází rozvodím mezi rybníky Dvorčice a Karlovec plochým sedlem a dále pokračuje severním směrem mimo řešené území, nadmořská výška 488-494 m n. m. Plocha biokoridoru zahrnuje v severní části převážně mezofilní louky, dále pak celý rybník Karlovec s břehovými porosty. Nevyhovující úsek tvoří přechod silnice Č. Budějovice – Týn nad Vltavou. K rybníku Dvorčice pak biokoridor pokračuje úsekem cca 100 m dlouhým, tvořeným nárosty dřevin. Nárosty v biokoridoru tvoří vrba popelavá (Salix cinerea), vrba ušatá (Salix aurita), bříza bělokorá (Betula pendula), dub letní (Quercus robur), topol osika (Populus tremula), vrba jíva (Salix caprea), bez černý (Sambucus nigra). Litorální porosty Karlovce tvoří společenstva tř. Phragmito-Magnocaricetea, mezofilní louky v ploše biokoridoru se společenstvy ř. Molinietalia, především v blízkosti rybníka s vysokou druhovou diverzitou. Vlivem poklesu hnojení v uplynulých letech se postupně zvyšuje druhová diverzita i na výše položených loukách. Biokoridor kříží těleso silnice Č. Budějovice – Týn nad Vltavou, silniční těleso představuje výraznou antropogenní bariéru pro většinu bioty. Návrh opatření: Louky pravidelně kosit, hmotu odstranit. Kosení provádět nejlépe lehkou mechanizací, plochy s nastupující ruderalizací po okraji plochy nutno kosit alespoň 1x ročně. Termín kosení ploch po 15.7. Při čištění rybníka zachovat mělký litorál, sedimenty odstranit na deponii mimo plochu. Při případné rekonstrukci silničního tělesa zahrnout již do předprojektové přípravy stavby požadavek vybudování funkčního propustku pod komunikací dle platné metodiky „Křížení komunikací a biokoridorů“. Pořadové číslo v plánu: 4a Název: Knín Mapový list:1:5000 – HL 3-1,3-2 EVKP – ekologicky významný krajinný prvek
Pořadové číslo v OG: 12389, plán ÚSES : 4 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Knín Biogeografický význam: M - místní biokoridor
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21, STG (vegetační stupeň, 4BC3-4 Trofická a hydrická řada)
Délka: 1400 m Šířka: 50-120 m Fyziotyp: MT (RU), VO (RU), SE, Stupeň ekologické stability: 2 (3)
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor prochází údolnicí bezejmenné vodoteče mezi rybníky Karlovec a Libivský, nadmořská výška 446-488 m n. m. Plocha biokoridoru je z velké části nevyhovující, pod rybníkem Karlovec tok zatrubněn, prochází kulturními loukami, dále pokračuje zastavěným územím bývalé osady Knín, kde je i malý bezvodý rybníček. Pod Knínem je zahloubené a napřímené koryto vodoteče obklopeno kulturními loukami, až na malý remíz bez dřevin. Nad Libivským rybníkem krátký úsek ruderalizovaných rákosin. Podél koryta toku úzký ruderální vysokobylinný lem s převahou chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), zblochanu vodního (Glyceria maxima), kopřivy dvoudomé (Urtica dioica). Kulturní mezofilní louky v ploše biokoridoru se silně ochuzenými společenstvy tř. Molinio-Arrhenatheretea, místy jetelotravní víceletá směska. Návrh opatření: Louky pravidelně kosit, hmotu odstranit. Plochy s nastupující ruderalizací po okraji koryta nutno kosit alespoň 1x ročně. Termín kosení ploch nejlépe po 15.7. Omezit hnojení, nepřisévat kulturní traviny. Revitalizace toku – zrušení zatrubněného úseku a otevření koryta, v napřímeném úseku vybudování příčných prahů, vložení kamenů pro rozvlnění proudnice, bez směrových úprav. Podél celého toku potoka skupinovitá výsadba břehových porostů, vhodné druhy – jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus glutinosa), střemcha hroznovitá (Prunus padus), podsadba křovitými vrbami. Dřeviny vysadit jako odrostky o výšce 150 – 250 cm, výsadby zabezpečit proti okusu. Obnovit rybník v bývalé osadě Knín. Jako alternativní řešení revitalizace je možné v údolnici založit několik menších rybníků – vytvořit mělký litorál, na
hrázi a po obvodu výsadba břehových porostů. Pořadové číslo v plánu: 4b Název: Bílý potok II Mapový list:1:5000 – HL 5-0, 5-1 EVKP – ekologicky významný krajinný prvek
Pořadové číslo v OG: 12395, plán ÚSES 4 Pořadové číslo v generelu: 41 Katastrální území: Lhota pod Horami, Sedlec Biogeografický význam: M - místní biokoridor
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.30 STG (vegetační stupeň, Trofická a hydrická řada) 3BC5, 4B4
Délka: 1350 m Šířka: 50-200 m Fyziotyp: MT (RU), VO (RU), SE Stupeň ekologické stability: 1, 2 – 3
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor prochází širokou údolnicí podél toku Bílého potoka mezi rybníky Dolní lhotský a Cihelna, nadmořská výška 425-440 m n. m. Plocha biokoridoru zahrnuje v severní části celý Dolní lhotský rybník s břehovými porosty na obou březích (převaha olše lepkavé), pod rybníkem prochází kulturními loukami v úseku cca 450 m, v jižní části nevyhovující úsek o délce 500 m, na obou březích orná půda. Potok má zahloubené a napřímené koryto, podél toku v severní části ojediněle vrby – vrba křehká (Salix fragilis), vrba ušatá (Salix aurita). Při okraji louky pod hrází a na hrázi Dolního lhotského rybníka liniový porost tvořený dubem letním (Quercus robur), dále trnovník akát (Robinia pseudoaccacia), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), třešeň ptačí (Cerasus avium), bříza bělokorá (Betula pendula), olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrba křehká (Salix fragilis). Podél toku úzký vysokobylinný lem s převahou chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), zblochanu vodního (Glyceria maxima), kopřivy dvoudomé (Urtica dioica). Polokulturní mezofilní louky v ploše biokoridoru s ochuzenými společenstvy tř. Molinio-Arrhenatheretea. Vlivem poklesu hnojení v uplynulých letech se postupně zvyšuje druhová diverzita luk. Návrh opatření: V nevyhovující části zatravnit ornou půdu po obou březích v minimální šíři 20 m (optimální 50 m), použít druhově pestrou a stanovištně vhodnou travní směs. Louky pravidelně kosit, hmotu odstranit. Kosení provádět nejlépe lehkou mechanizací, plochy s nastupující ruderalizací po okraji plochy nutno kosit alespoň 1x ročně. Termín kosení ploch po 15.7. Revitalizace toku – vybudování příčných prahů, vložení kamenů pro rozvlnění toku bez směrových úprav. V celé délce podél toku potoka skupinovitá výsadba břehových porostů, vhodné druhy – jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus glutinosa), střemcha hroznovitá (Prunus padus), podsadba křovitými vrbami. Dřeviny vysadit jako odrostky o výšce 150 – 250 cm, výsadby zabezpečit proti okusu. Pořadové číslo v ÚP: LBK 5 Název: Starý rybník Mapový list:1:5000 – HL 3-2 EVKP – ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21, STG (vegetační stupeň, Trofická a hydrická řada) 4BC4-5
Pořadové číslo v OG: 12395, plán ÚSES 5 Pořadové číslo v generelu: 41 Katastrální území: Knín Biogeografický význam: M - místní biokoridor Délka: 950 m Šířka: 40-150 m Fyziotyp: MT (RU), VO (RU), SE Stupeň ekologické stability: 1, 3
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor prochází podél toku bezejmenné vodoteče vytékající z Hůreckého rybníka (mimo území), nadmořská výška 456-468 m n. m. Plocha biokoridoru zahrnuje v severní části nevyhovující úsek o délce cca 300 m, na levém břehu průmyslový areál (kompostárna) na pravém břehu orná půda. Dále pokračuje širokou nivou s nevyužívanými plochami, zarůstajícími ruderalizovanými společenstvy s fragmenty tř. MolinioArrhenetheretea a tř. Phragmito–Magnocaricetea. Součástí je celý Starý rybník s břehovými porosty - převaha olše lepkavé. Na břehu pod tvrzí Býšov lokalita neofyta křídlatky japonské (Reynoutria japonica) - zřejmě vazba na bývalý park na svahu pod tvrzí. Návrh opatření: V nevyhovující části zatravnit ornou půdu po obou březích v minimální šíři 20 m (optimální 50 m), použít druhově pestrou a stanovištně vhodnou travní směs. Louky pravidelně kosit, hmotu odstranit. Kosení provádět nejlépe lehkou mechanizací, termín kosení ploch po 15.7. Nevyužívanou plochu nad Starým rybníkem zalesnit, použít odrostky 150 - 200 cm, spon 4x 4 m. Druhy: olše lepkavá 70%, jasan ztepilý 30%. V celé délce podél toku potoka skupinovitá výsadba břehových porostů, vhodné druhy – jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá
(Alnus glutinosa), střemcha hroznovitá (Prunus padus), podsadba křovitými vrbami. Dřeviny vysadit jako odrostky o výšce 150 – 250 cm, výsadby zabezpečit proti okusu. Stejnou druhovou skladbou doplnit břehové porosty Starého rybníka. Rybník nevyhrnovat, při čištění odstranit sedimenty na deponii mimo plochu. Zajistit likvidaci křídlatky, kontrola lokality i okolí v dalších letech k zamezení dalšího šíření. Pořadové číslo v ÚP : LBK 7a Název: Pod Rozovy Mapový list:1:5000 – HL 5-0 EVKP – ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, Trofická a hydrická řada) 4B3
Pořadové číslo v OG: 12394, plán ÚSES : 7 Pořadové číslo v generelu: 41 Katastrální území: Lhota pod Horami Biogeografický význam: M - místní biokoridor Délka: 250 m Šířka: 40 Fyziotyp: MT (RU) Stupeň ekologické stability: 2
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor prochází kulturními loukami mezi biocentrem BC 1 a sousedním územím, nadmořská výška 465-470 m n. m. Plocha biokoridoru zasahuje do území pouze v délce 250 m, dále pokračuje v k.ú. Temelín. Kulturní louky v ploše biokoridoru s jetelotravní směskou, místy ochuzená společenstva tř. Molinio-Arrhenatheretea. Vlivem poklesu hnojení v uplynulých letech se postupně zvyšuje druhová diverzita luk.Návrh opatření: Louky pravidelně kosit, hmotu odstranit. Kosení provádět nejlépe v termínu po 15.7. Nepřisévat kulturní traviny, nepoužívat rychloobnovu drnu. Vyloučit hnojení, zajistit extenzivní obhospodařování. Pořadové číslo v ÚP : LBK 7b Název: Temelín EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4B3, 4B4, 4BC4-5
Katastrální území: Temelín, Temelínec Plán ÚSES : 22/41 část Biogeografický význam: M - místní biokoridor Rozloha: 2 km/15-30m Fyziotyp: VO,MT,SE, KR,LO Stupeň ekologické stability:
1, 3, 4
Charakteristika ekotopu a bioty : Nadm.v. 470 - 494 m. Biokoridor, využívající vodních ploch a mokřadů v krajině, které spojuje mpřes sušší stanoviště, převážně s mezotrofními travními porosty, okolo vodotečí hygrofilní travinná a vysokobylinná společenstva. Ve svém průběhu většinou vymezený a funkční, pomístně přerušený polními kulturami a travními porosty s nižší druhovou diverzitou, intenzívně využívanými a hnojenými. Pod Zeleným rybníkem podmáčená úžlabina s nárosty a výsadbami dubu, třešně, lísky, s drobnou vodotečí, která je v dalším průběhu zatrubněna. Při západním okraji Temelína prochází biokoridor kulturními lučními porosty s průměrnou druhovou diverzitou, přes malý extenzivní sad, využívá Vyšový rybník, přechází přes nivu Sedleckého potoka a přes ornou půdu se napojuje na luční biocentrum č. 2. Návrh opatření: v místě návrhu polní kultury převést na travní společenstva s nižším stupněm intenzity hospodaření, v minimální šíři 50 m. Současné i nově založené travní porosty sekat 2x ročně, omezení hnojení statkovými hnojivy a vyloučení použití chemických prostředků. Na zatravnění použít směs s převahou kostřavy (červená, rákosovitá), jílku vytrvalého, bojínku lučního, jetele lučního a zvrhlého, lipnice luční. Pořadové číslo v ÚP: LBK 7c Název: Strouha II Mapový list:1:5000 – HL 3-2 EVKP – ekologicky významný krajinný prvek
Pořadové číslo v OG: 12388, plán ÚSES 7 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Knín Biogeografický význam: M - místní biokoridor
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21, STG (vegetační stupeň, 4BC4 Trofická a hydrická řada)
Délka: 800 m Šířka: 50-150 m Fyziotyp: MT (RU), VO (RU) Stupeň ekologické stability: 3 - 4
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor prochází podél toku potoka Strouha, nadmořská výška 436 – 452 m n.m. Nad Libivským rybníkem prochází biokoridor polokulturními loukami se společenstvy ř. Molinietalia s vyšší druhovou diverzitou. Dále zahrnuje celý Libivský rybník s břehovými porosty - převaha vrby křehké (Salix fragilis), dále dub letní (Quercus robur), bez černý (Sambucus nigra). Pod rybníkem niva s nevyužívanými plochami, zarůstajícími ruderalizovanými společenstvy s fragmenty tř. Molinio-Arrhenetheretea a tř. Phragmito– Magnocaricetea. Potok má v celém úseku napřímené a zahloubené koryto, opevněné betonovými tvarovkami. Návrh opatření: Louky pravidelně kosit, hmotu odstranit. Kosení provádět nejlépe v termínu po 15.7. Nevyužívanou plochu pod Libivským rybníkem zalesnit, použít odrostky 150 - 200 cm, spon 4x 4 m. Druhy: olše lepkavá 70%, jasan ztepilý 30%. Při zalesňování respektovat stávající nárosty v ploše. Nad rybníkem podél toku potoka skupinovitá výsadba břehových porostů, vhodné druhy – jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus glutinosa), střemcha hroznovitá (Prunus padus), podsadba křovitými vrbami. Dřeviny vysadit jako odrostky o výšce 150 – 250 cm, výsadby zabezpečit proti okusu. Stejnou druhovou skladbou doplnit břehové porosty Libivského rybníka. Rybník nevyhrnovat, při čištění odstranit sedimenty na deponii mimo plochu. Pořadové číslo v ÚP : LBK 8a Název: Temelínecký potok I Mapový list:1:5000 – HL 4 -1 EVKP – ekologicky významný krajinný prvek
Pořadové číslo v OG: 12393, plán ÚSES 8a Pořadové číslo v generelu: 41 Katastrální území: Sedlec, Temelínec Biogeografický význam: M - místní biokoridor
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, Trofická a hydrická řada) 4B4-5
Délka: 1200 m Šířka: 50-100 m Fyziotyp: MT (RU), VO (RU), SE Stupeň ekologické stability: 1, 2 – 3
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor prochází závěrem širokého údolí Temelíneckého potoka, nadmořská výška 435-462 m n. m. Plocha biokoridoru zahrnuje v severní části pruh kulturních luk a malý remízek na hranici s k.ú. Temelín, dále pokračuje podél toku Temelíneckého potoka nevyhovujícím úsekem o délce 200 m, na obou březích orná půda. Pod propustkem v polní cestě prochází biokoridor kulturními loukami v úseku cca 400 m. Potok má zahloubené a napřímené koryto opevněné betonovými tvarovkami, vlivem nízkých průtoků a půdní eroze samovolně částečně revitalizuje – vyvinut úzký vysokobylinný lem s převahou chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), zblochanu vodního (Glyceria maxima), kopřivy dvoudomé (Urtica dioica). Podél toku nejsou vyvinuty žádné břehové porosty. Kulturní až polokulturní mezofilní louky v ploše biokoridoru s ochuzenými společenstvy tř. Molinio-Arrhenatheretea. Vlivem poklesu hnojení v uplynulých letech se postupně zvyšuje druhová diverzita luk. Návrh opatření: V nevyhovující části zatravnit ornou půdu po obou březích v minimální šíři 20 m (optimální 50 m), použít druhově pestrou a stanovištně vhodnou travní směs. Louky pravidelně kosit, hmotu odstranit. Kosení provádět nejlépe lehkou mechanizací, plochy s nastupující ruderalizací po okraji plochy nutno kosit alespoň 1x ročně. Revitalizace toku – vybudování příčných prahů, vložení kamenů pro rozvlnění toku bez směrových úprav. V celé délce podél toku potoka skupinovitá výsadba břehových porostů, vhodné druhy – jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus glutinosa), střemcha hroznovitá (Prunus padus), dub letní (Quercus robur), podsadba křovitými vrbami. Dřeviny vysadit jako odrostky o výšce 150 – 250 cm, výsadby zabezpečit proti okusu. Pořadové číslo v ÚP : LBK 8b Název: Temelínecký potok II Mapový list:1:5000 – HL 5 -1 EVKP – ekologicky významný krajinný prvek
Pořadové číslo v OG: 12885, plán ÚSES 8b Pořadové číslo v generelu: 41 Katastrální území: Sedlec, Chvalešovice Biogeografický význam: M - místní biokoridor
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.30 STG (vegetační stupeň, 4B4-5 Trofická a hydrická řada)
Délka: 1100 m Šířka: 50-100 m Fyziotyp: MT (RU), VO (RU), SE Stupeň ekologické stability: 2 – 3
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor prochází dnem širokého údolí Temelíneckého potoka, nadmořská výška 422-431 m n. m. Plocha biokoridoru zahrnuje vlastní tok a pruh kulturních až polokulturních luk. Potok má zahloubené a napřímené koryto opevněné betonovými tvarovkami, vlivem nízkých průtoků a půdní eroze samovolně částečně revitalizuje – vyvinut úzký vysokobylinný lem s převahou chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), zblochanu vodního (Glyceria maxima), kopřivy dvoudomé (Urtica dioica). Podél toku nejsou vyvinuty žádné břehové porosty. Kulturní až polokulturní mezofilní louky v ploše biokoridoru s ochuzenými společenstvy tř. Molinio-Arrhenatheretea. Vlivem poklesu hnojení v uplynulých letech se postupně zvyšuje druhová diverzita luk. Návrh opatření: V úsecích, kde orná půda zasahuje až ke břehu potoka, zatravnit v minimální šíři 20 m (optimální 50 m), použít druhově pestrou a stanovištně vhodnou travní směs. Louky pravidelně kosit, hmotu odstranit. Kosení provádět nejlépe lehkou mechanizací, plochy s nastupující ruderalizací po okraji plochy nutno kosit alespoň 1x ročně. Revitalizace toku – vybudování příčných prahů, vložení kamenů pro rozvlnění toku bez směrových úprav. V celé délce podél toku potoka skupinovitá výsadba břehových porostů, vhodné druhy – jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus glutinosa), střemcha hroznovitá (Prunus padus), dub letní (Quercus robur), podsadba křovitými vrbami. Dřeviny vysadit jako odrostky o výšce 150 – 250 cm, výsadby zabezpečit proti okusu. Pořadové číslo v ÚP: LBK 8c Název: Strouha III Mapový list: 1:5000 – HL 3-2, HL 3-3, 2-3 EVKP – ekologicky významný krajinný prvek Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21, STG (vegetační stupeň, Trofická a hydrická řada) 4BC4-5
Pořadové číslo v OG: 12386, plán ÚSES 8 Pořadové číslo v generelu: 45 Katastrální území: Knín Biogeografický význam: M - místní biokoridor Délka: 1300 m Šířka: 50-150 m Fyziotyp: MT (RU), VO (RU) Stupeň ekologické stability: 3 - 4
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor prochází podél toku potoka Strouha, nadmořská výška 410 – 439 m n.m. V horní části zahrnuje rybníky Mlýnský a Nový u Býšova s litorálními lemy a břehovými porosty. Pod Novým u Býšova tok opevněn v betonovém žlabu v délce cca 40 m. Na levém břehu Nového u Býšova polokulturní louky se společenstvy ř. Molinietalia s vyšší druhovou diverzitou. V břehových porostech vrba křehká (Salix fragilis), olše lepkavá (Alnus glutinosa), dub letní (Quercus robur), vrba jíva (Salix caprea), bříza bílá (Betula pendula), borovice lesní (Pinus sylvestris), lípa srdčitá (Tilia cordata), bez černý (Sambucus nigra). V okolí rybníků nevyužívané plochy s náletem dřevin, zarůstající ruderalizovanými společenstvy s fragmenty tř. Molinio-Arrhenetheretea a tř. Phragmito–Magnocaricetea. Pod Novým u Býšova potok vstupuje do lesního komplexu. V nivě se střídají skupiny kmenoviny – smrk, olše, topol kanadský a mlaziny dubu, břehové porosty mezernaté, s dominantní olší. Okolní porosty tvoří převážně kmenovina s převahou smrku a borovice. V lese má potok koryto přirozeného charakteru, s hlinitopísčitým dnem a přirozenými břehy. V podrostu ochuzená společenstva podsv. Alnenion glutinoso-incanae. Návrh opatření: Louky pravidelně kosit, hmotu odstranit. Kosení provádět nejlépe v termínu po 15.7. Nevyužívané plochy a dřevinné nárosty ponechat bez zásahů, pouze zdravotní probírka a výchovné zásahy v přehuštěném zmlazení. V lese doplnění břehových porostů, vhodné druhy – jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus glutinosa), olše šedá (Alnus incana). Dřeviny vysadit jako odrostky o výšce 150 – 250 cm, výsadby zabezpečit proti okusu. Lesní porosty v nivě – podpora dubu a vtroušené olše při výchově, odstranit topol a smrk z porostů. V nivě nezalesňovat smrkem, doplnit jasan. Pořadové číslo v ÚP : LBK 9 Název: Nad Strouhou Mapový list: 1:5000 – HL 3-2, HL 4-3, 4-2
Pořadové číslo v OG: 12387 , plán ÚSES 9 Pořadové číslo v generelu: 46 Katastrální území: Kočín, Knín
EVKP – ekologicky krajinný prvek
významný
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21, STG (vegetační stupeň, Trofická a hydrická řada) 4B3, 4AB3, 3AB3, 4AB2
Biogeografický význam: M - místní biokoridor Délka: 2300 m Šířka: 30-60 m Fyziotyp: MT (RU), KU, SE Stupeň ekologické stability: 1, 3 – 4
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor prochází převážně lesními porosty mezi biocentry Pod Býšovem a Hora, část navrženého úseku prochází přes pole, nadmořská výška 436 – 520 m n.m. Lesní porosty jsou s převahou smrku ztepilého (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris), jednotlivě je přimíšen buk lesní (Fagus sylvatica), modřín opadavý (Larix decidua), dub letní (Quercus robur), bříza bělokorá (Betula pendula). Ve střední části prochází biokoridor úsekem v délce cca 200 m mimo lesní pozemky dřevinými liniemi s pestrou druhovou skladbou – dub letní (Quercus robur), bříza bělokorá (Betula pendula), třešeň ptačí (Cerasus avium), borovice lesní (Pinus sylvestris), smrk ztepilý (Picea abies), tnka obecná (Prunus spinosa), růže šípková (Rosa canina), bez černý (Sambucus nigra). Nevyhovující úsek v délce cca 650 m prochází ornou půdou podél polní cesty s malým remízem, překonává silnici Č. Budějovice – Týn nad Vltavou a znovu vstupuje do lesního porostu u biocentra Hora. Silniční těleso představuje výraznou antropogenní bariéru pro většinu bioty. V remízu se vyskytuje habr obecný (Carpinus betulus), dub letní (Quercus robur), třešeň ptačí (Cerasus avium), tnka obecná (Prunus spinosa), růže šípková (Rosa canina), bez černý (Sambucus nigra). Návrh opatření: V lesních porostech při obnově LHP zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby v místě průběhu biokoridoru (minimálně 20 – 30%). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin, obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. V trase biokoridoru zásadně nepoužívat nepůvodní dřeviny (jedle obrovská, dub bahenní apod.). Přirozená dřevinná skladba: Dřevinné nárosty mimo lesní pozemky bez zásahů. Zatravnit ornou půdu podél cesty v pásu širokém min. 30 m (optimálně 100 m), použít stanovištně vhodnou a druhově pestrou směs. Pravidelně kosit, hmotu odstraňovat, nehnojit průmyslovými hnojivy. Podél celé cesty provést jednostranné výsadby dřevin, vhodné druhy – jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), dub letní (Quercus robur), třešeň ptačí (Cerasus avium), lípa srdčitá (Tilia cordata), trnka obecná (Prunus spinosa), růže šípková (Rosa canina), brslen evropský (Euonymus europaeus). Výsadbu provést skupinovitě, s roztečí skupinek 10 – 20 m, rozteč stromů ve skupinkách 3 – 5 m. Keřové podsadby se sponem 0,5 – 1 m. Zajistit výsadby proti okusu. Při případné rekonstrukci silničního tělesa zahrnout již do předprojektové přípravy stavby požadavek vybudování funkčního křížení s komunikací dle platné metodiky „Křížení komunikací a biokoridorů“. Pořadové číslo v ÚP : LBK 11 Název: Strouha I Mapový list:1:5000 – HL 32,4-2 EVKP – ekologicky významný krajinný prvek Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, Trofická a hydrická řada) 4BC3, 4B4, 4B3, 4AB3
Pořadové číslo v OG: 12390, plán ÚSES 11 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Kočín, Knín Biogeografický význam: M - místní biokoridor Délka: 1700 m Šířka: 50-100 m Fyziotyp: MT (RU), VO (RU), SE Stupeň ekologické stability: 1, 2 –3
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor prochází závěrem údolí potoka Strouha mezofilními loukami, přechází rozvodí, dále pokračuje nevyhovujícím úsekem v délce cca ornou půdou podél silnice Kočín – Dříteň, pak pastvinami podél náhonu na Kočínský rybník pokračuje mimo území do k.ú. Dříteň. Nadmořská výška 454-482 m n. m. Biokoridor kříží komunikaci Č. Budějovice – Týn nad Vltavou, silniční těleso představuje výraznou antropogenní bariéru pro většinu bioty. Kulturní mezofilní louky a pastviny v ploše biokoridoru s ochuzenými
společenstvy tř. Molinio-Arrhenatheretea. V biokoridoru zcela chybí dřeviny. Návrh opatření: Louky pravidelně kosit, hmotu odstranit, kosit alespoň 1x ročně. Termín kosení ploch nejlépe po 15.7. Omezit hnojení, nepřisévat kulturní traviny. Na pastvině omezit intenzitu pastvy. Revitalizace toku – zrušení zatrubněného úseku a otevření koryta u bezejmenné vodoteče u Kočína, v napřímeném úseku potoka Strouha vybudování příčných prahů, vložení kamenů pro rozvlnění proudnice, bez směrových úprav. Podél obou toků potoka skupinovitá výsadba břehových porostů, vhodné druhy – jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus glutinosa), střemcha hroznovitá (Prunus padus), podsadba křovitými vrbami. Dřeviny vysadit jako odrostky o výšce 150 – 250 cm, výsadby zabezpečit proti okusu. V nevyhovujících úsecích zatravnit na obou březích vodoteče pruh o min. šířce 20 m (optimálně 50 m), použít stanovištně vhodnou a druhově pestrou směsku, nehnojit průmyslovými hnojivy. Jako alternativní řešení revitalizace je možné v údolnici vodoteče u Kočína založit několik menších rybníků – vytvořit mělký litorál, na hrázi a po obvodu výsadba břehových porostů. Při případné rekonstrukci silničního tělesa zahrnout již do předprojektové přípravy stavby požadavek vybudování funkčního křížení s komunikací dle platné metodiky „Křížení komunikací a biokoridorů“. Pořadové číslo v ÚP : LBK 21 Název: Bílý potok - Karlovka EVKP - ekologicky významný krajinný prvek Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4BC4-5, 4B4, 4AB3
Katastrální území: Temelín Plán ÚSES : 21/Biogeografický význam: M - místní biokoridor Rozloha: 2,3 km/15-30 m Fyziotyp: VO, LO, MT Stupeň ekologické stability:
3-5
Charakteristika ekotopu a bioty: biokoridor je vedený tokem Bílého potoka, který má přirozené koryto, meandrující sečenými a maloplošně i nesečenými lučními porosty s nadprůměrnou druhovou diverzitou, se zastoupením přirozeně rostoucích druhů, na březích pomístně s dřevinným doprovodem, tvořeným olší lepkavou, vrbou křehkou a křovitými vrbami. Na toku malé rybníčky s břehy lemovanými úzkým pruhem mokřadní vegetace z rámce tř. Phragmiti-Magnocaricetea, s nárosty vrb a olše. Potok je výraznou krajinnou dominantou, se zastoupením přírodě blízkých a polopřirozených společenstev podmáčených až mokřadních stanovišť. V severní části napojení na vodoteč Karlovka - návaznost na regionální biokoridor. V tomto úseku prochází biokoridor lesními porosty, přirozeným potočním korytem, lesní porosty s pozměněnou druhovou skladbou. Ve střední části Z od osady Shon biokoridor přechází do lesních porostů s převahou smrku a borovice. Návrh opatření: vlastní tok bez zásahu, dřevinný doprovod zachovat, v rybníčcích extenzivní hospodaření. V blízkosti lokality nepoužívat chemické prostředky, nehnojit, louky pravidelně 1-2 ročně sekat. Zachovat přírodě blízký charakter lokality.b V lesních porostech do obnovy dle LHP, při obnově zajistit v místě vedení biokoridoru zastoupení buku, jedle, s podílem smrku a borovice do 30%. Pořadové číslo v ÚP : LBK 22 Název: Temelín EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4B3, 4B4, 4BC4-5
Katastrální území: Temelín, Temelínec Plán ÚSES : 22/41 Biogeografický význam: M - místní biokoridor Rozloha: 2 km/15-30m Fyziotyp: VO,MT,SE, KR,LO Stupeň ekologické stability:
1, 3, 4
Charakteristika ekotopu a bioty:Nadm.v. 470 - 494 m. Biokoridor, využívající vodních ploch a mokřadů v krajině, které spojuje mpřes sušší stanoviště, převážně s mezotrofními travními porosty, okolo vodotečí hygrofilní travinná a vysokobylinná společenstva. Ve svém průběhu většinou vymezený a funkční, pomístně přerušený polními kulturami a travními porosty s nižší druhovou diverzitou, intenzívně využívanými a hnojenými. Pod Zeleným rybníkem podmáčená úžlabina s nárosty a výsadbami dubu, třešně, lísky, s drobnou vodotečí, která je v dalším průběhu zatrubněna. Při západním okraji Temelína prochází biokoridor kulturními lučními porosty s průměrnou druhovou diverzitou, přes malý extenzivní sad, využívá Vyšový rybník, přechází přes nivu Sedleckého potoka a přes ornou půdu se napojuje na luční biocentrum č. 2. Návrh opatření:v místě návrhu polní kultury převést na travní společenstva s
nižším stupněm intenzity hospodaření, v minimální šíři 50 m. Současné i nově založené travní porosty sekat 2x ročně, omezení hnojení statkovými hnojivy a vyloučení použití chemických prostředků. Na zatravnění použít směs s převahou kostřavy (červená, rákosovitá), jílku vytrvalého, bojínku lučního, jetele lučního a zvrhlého, lipnice luční. Pořadové číslo v ÚP : LBK 23 Název: Temelínecký potok EVKP - ekologicky významný krajinný prvek
Katastrální území: Temelín, Temelínec Plán ÚSES : 23/41 část Biogeografický význam: M - místní biokoridor
Geobiocenologická typizace: bioregion, Rozloha: 1,75 km/15-30m VO, MT,SE biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a Fyziotyp: hydrická řada) 4B4, 4B3 Stupeň ekologické stability:
1-3
Charakteristika ekotopu a bioty: Nadm.v. 429 - 460 m. Biokoridor, využívající převážně vodní sítě v krajině, spojující biocentra s mokřadními společenstvy, lesními ekosystémy a travní mezotrofní porosty, okolo vodotečí hygrofilní travinná a vysokobylinná společenstva. Ve svém průběhu většinou vymezený a funkční, v menší míře přerušený polními kulturami. Vlastní vodní tok má upravené koryto, vyložené betonovými prefabrikáty, se zrychleným odtokem, bez doprovodné zeleně. Břehová společenstva jsou s převahou nitrofilních druhů (kopřiva, kerblík, lesknice rákosovitá), s nízkým zastoupením přirozeně rostoucích druhů. Návrh opatření: polní kultury převést na travní společenstva s nižším stupněm intenzity hospodaření, travní porosty sekat 2x ročně, omezení hnojení (pouze statková hnojiva) a vyloučení použití chemických prostředků. Podél vodoteče zajistit dřevinný doprovod - olše, křovité vrby, jasan, dub, javor v přerušovaných liniových výsadbách ve vzdálenostech 15-20 m ve skupinkách po 2-3 jedincích. Mezi tyto skupinky výsadba menších skupin křovitých vrb. Vlastní břehové porosty řešit jako užší extenzívně využívaný pruh s vyšší druhovou diverzitou. Pro Temelínecký potok vypracovat revitalizační projekt (soustava příčných prahů, zpomalení odtoku). Pořadové číslo: LBK 24 Název: Na padělkách EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4B(BC)3
Katastrální území: Temelínec, Kočín Plán ÚSES : 24/41 část Biogeografický význam: M - místní biokoridor Rozloha: 250m/15-25m Fyziotyp: MT, KU Stupeň ekologické stability: 3-4
Charakteristika ekotopu a bioty : Nadm.v. 436 - 448 m. Biokoridor vedený polokulturními až kulturními travními porosty v ploché terénní úžlabině s levostranným drobným přítokem Temelíneckého potoka, vystupující do lesních porostů ležících mimo řešené území. Travní porosty pravidelně 2-3x ročně sečené, s průměrnou druhovou diverzitou. V kulturních lesních porostech převažuje smrk a borovice.Větší část prvku leží mimo řešené území (k.ú. Kočín). Návrh opatření : louky nadále 2x ročně sekat, nehnojit, nepoužívat chemické prostředky. Podporovat zvýšení biodiverzity lučních společenstev. V lesních porostech do obnovy dle LHP, při obnově zajistit zastoupení jedle a dubu. Pořadové číslo v ÚP : LBK 25 Název: Březí - Podhájí EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4BC3-4, 4BC5, 4B3, 4B4, 4AB3
Katastrální území: Březí u Týna n.Vlt. Plán ÚSES : 25/42 část Biogeografický význam: M - místní biokoridor Rozloha: 2,5 km/15-40m Fyziotyp: VO, LO, MT, KR, SE Stupeň ekologické stability:
1, 3, 4, 5
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor spojující Palečkùv potok s pravostranným přítokem Malešického potoka a propojující soustavu menších rybníků J od obce Březí u Týna n.Vlt. Převážně
prochází volnou zemědělskou krajinou, využívá menších lesních porostù, u obce Podhájí prochází úzce zaříznutým údolím vodního toku Strouha (zde v krátkém úseku pod zástavbou zatrubněn) se stráněmi porostlými lesními porosty s přímìsí listnáčů, v krátkém úseku před vústěním do Palečkova potoka je zatrubněn (orná půda). Na zemědělské půdě ve volné krajině vede převážně po stokách s nevyhovujícími parametry (zde v návrhu), bez břehových porostù, s absencí společenstev, charakteristických pro malé vodní toky, nebo využívá polokulturních až kulturních travních porostù s průměrnou druhovou diverzitou. V několika úsecích vede přes ornou půdu - návrh na zatravnění. Vodní tok Strouha víceméně s přirozených korytem, s vyvinutými břehovými společenstvy. Přítok Hůreckého potoka je napřímená stoka v polích, bez dřevinného doprovodu. Návrh opatření: v místech návrhu převést polní kultury na travní porosty v minimální šíři 50 m. Travní směs s následujícími druhy - kostřavy (červená výběžkatá a trsnatá, rákosovitá, jílek vytrvalý, lipnice luční, jetel luční, psárka luční, bojínek luční, jetel zvrhlý. Založené porosty doplňovat přísevem, nehnojit, pravidelně sekat, vyloučit chemické prostředky. Stávající travní porosty sekat 2x roènì, omezit přísun dusíkatých látek, nepoužívat chemické prostředky. V lesních porostech zohlednit příměs listnatých dřevin, v případu jejich absence doplnit druhovou skladbu dle lesního typu. Přítok Hůreckého rybníka doplnit liniovou břehovou přerušovanou výsadbou dřevin a křovin (OL, JS, DB,VR ap.) ve skupinách po 2-3 jedincích ve vzdálenostech 15-30 m. V mezerách skupinky křovitých vrb. Vlastní břehové porosty řešit jako užší extenzívnì využívaný travinobylinný pruh s vyšší druhovou diverzitou. Pořadové číslo v ÚP: LBK 26 Název: Palečkův potok EVKP - ekologicky významný krajinný prvek
Katastrální území: Křtěnov, Březí u Týna n.Vlt., Zvěrkovice Plán ÚSES : 26/42 část, IP 57 Biogeografický význam: M - místní biokoridor
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4BC4-5, 4BC3
Rozloha: 2,3km/15-40m Fyziotyp: VO,LO,MT, RU, SE, KR Stupeň ekologické stability: 3, 4, 5, 2, 1
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor vedený tokem v zemědělsky intenzivně obhospdoařované krajině, vlastní tok má napřímené, technicky upravené koryto, dno a břehy vyložené betonovými prefabrikáty, břehové porosty jsou s převahou nitrofilní vegetace, víceméně bez dřevinného doprovodu, pouze pomístně menší skupinky křovitých vrb a olše lepkavé, nad samotou U Palečků vede nivními travními a travinobylinnými porosty lemovanými lesními porosty a nárosty doprovodných vlhkomilných dřevin a křovin. Horní část Palečkova potoka je pouze alternativně uvažována pro vedení biokoridoru, zde je pouze interakčním prvkem. Nejcennější partie jsou v úseku zhruba od silnice Březí - Týn n.V. po hranice řešeného území. Nad Palečkovým rybníkem je poměrně rozsáhlý litorál s mokřadními společenstvy z rámce tř. Phragmiti-Magnocaricetea, přecházejích do sukcesní olšiny a při okraji s úzkým lemem podmáčených mezotrofních lučních porostů. Rybník je silně eutrofizovaný, zarůstající monotónními porosty zblochanu vodního. Pod rybníkem pokračuje potok přirozeným korytem, meandrujícím polokulturními až přírodě blízkými loukami s nadprůměrnou druhovou diverzitou , se zastoupením přirozeně rostoucích druhů. Dřevinný doprovod pomístně tvořen olší lepkavou. Návrh opatření: v místě návrhu doplnit břehy nárazovým pruhem travních porostů v minimální šíři alespoň 20 m na každé straně vodoteče, doporučuji šíři až 50 m. Stávající i nově založené travní porosty sekat 2x ročně, omezit přísun dusíkatých látek, nepoužívat chemické prostředky. V lesních porostech v blízkosti vodoteče preferovat listnaté dřeviny (olše, jasan, dub) a jedli, v případě jejich absence doplnit při obnově druhovou skladbu dle lesního typu. Vlastní toky doplnit liniovou břehovou přerušovanou výsadbou dřevin a křovin (OL, JS, DB,VR ap.) v menších skupinkách vdálených od sebe 15-30 m. Vlastní břehové porosty řešit jako užší extenzívně využívaný travinobylinný pruh s vysokou druhovou diverzitou. Vodní tok v horní části po silnici revitalizovat (příčné prahy, kamenné zásypy ap.), ve spodní části pod silnicí víceméně bez zásahu. V rybníku odtěžit staré trofické zátěže (sediment odvézt mimo lokalitu), zachovat zadní litorál s ostřicovými porosty a sukcesními olšovými nárosty - plynulý přechod dna a břehů. Pořadové číslo v ÚP : LBK 27 Název: U Pištory
Katastrální území: Březí u Týna n.Vlt. Plán ÚSES : 27/43 část
EVKP prvek
ekologicky významný krajinný
Biogeografický význam: M - místní biokoridor
Geobiocenologická typizace: bioregion, Rozloha: 1 km/15-25m VO,LO,AD,KU biochora: STG (vegetační stupeň, trofická Fyziotyp: a hydrická řada) 4B4, 4BC4, 3BC5 Stupeň ekologické stability:
3-5
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor procházející lesními porosty tvořenými převážně předmýtnými různověkými skupinami s převahou smrku a borovice, pouze pomístně příměs dubu, buku a zejména u Pištory jasanu a javoru. Jednotlivě vtroušená bříza, v nivě vodoteče pomístně olše a jasan s dubem. Zápoj je plný až mírně rozvolněný. Návrh opatření:Do obnovy dle LHP, při obnově zachovat kompaktnější skupiny olše, jasanu a dubu, smrk a borovici postupně nahradit dřevinami přirozené skladby - jasanem, olší, dubem a jedlí s bukem. Pořadové číslo v ÚP : LBK 28 Název: Hradní strouha EVKP - ekologicky významný krajinný prvek Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4BC4-5
Katastrální území: Litoradlice Plán ÚSES : 28/43 část Biogeografický význam: M - místní biokoridor Rozloha: 3,3km/15-40m Fyziotyp: VO,LO,MT,AD,BU,KU,KR Stupeň ekologické stability: 3-5
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor spojující Hradní strouhou Palečkův potok s řekou Vltavou. SZ od obce Litoradlice vede přes bývalý VVP, pod Litoradlicemi pak pokračuje nivou s vysokobylinnými a ostřicovými společenstvy s nárosty křovitých a stromovitých vrb, olší . Biokoridor v celém průběhu je charakterizován jako vymezený a funkční, s cennými polopřirozenými společenstvy. VVP je podrobně popsán v textové části, biokoridor využívá nejvlhčí část v nivě potoka, vytékajícího z malého rybníčku s fragmenty mokřadních společenstev, po obvodu se sukcesními nárosty listnatých dřevin (bříza, olše, osika, vrba jíva, křehká, dub). Okolo potoka se střídají společenstva sv. Calthion, Caricion gracilis, Salicion cinereae, Phragmition communis. Nad Litoradlicemi jsou vytvořeny kompaktní dřevinné nárosty s olší, dubem, břízou a křovitými vrbami. Při JZ okraji obce prochází biokoridor mírně upraveným korytem, aby pod obcí pokračoval přirozeně tekoucím tokem nesečenou nivou , s dřevinným doprovodem vrby křehké, olše lepkavé a dalších vtroušených lesních dřevin. V místě rezervace přibírá zprava drobný přítok a pokračuje úzkým, hluboce zaříznutým údolím do Vltavy. Celý segment je velice cenný z hlediska krajinářského, ekologického a estetického vzhledem k zachovalým přírodě blízkým a polopřirozeným společenstvům včetně dřevinného doprovodu. Návrh opatření: okolo vodního toku blokovat sukcesi dřevin v lokalitách s polopřirozenými lučními společenstvy, jinak ponechat přirozenému vývoji. Na polích v blízkosti lokality omezit hnojení a vyloučit použití chemických prostředků. V dřevinné doprovodu v případě potřeby šetrný zdravotní výběr. Management v části bývalého VVP viz textová část. Pořadové číslo v ÚP : LBK 29 Název: Coufalka Mapový list:1:5000 – HL 3-2,3-3 EVKP – ekologicky významný krajinný prvek
Pořadové číslo v OG: 12530, plán ÚSES 29 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Kočín, Knín Biogeografický význam: M - místní biokoridor
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, Trofická a hydrická řada) 3AB3
Délka: 800 m Šířka: 50-100 m Fyziotyp: BU/KU Stupeň ekologické stability: 3-4
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor prochází lesním komplexem Coufalka. Lesní porosty v biokoridoru jsou tvořeny mozaikou předmýtných až mýtných skupin s převahou borovice a smrku, ojediněle vtroušený dub, modřín, bříza a jedle. Zápoj je plný až mírně rozvolněný. Převažují SLT 3K kyselá dubová bučina. Návrh opatření: Hospodaření do obnovy dle LHP. Při obnově zajistit vyšší podíl cenných i melioračních dřevin - dubu, buku a lípy (vtroušeně jedle) alespoň 30%. Výhledově v dalším obmýtí zvýšit zastoupení stabilizačních dřevin na 40-50%. Podíl smrku výhledově snížit na maximálně 10%, preferovat spíše borovou alternativu s významným zastoupením dubu. Z obnovních postupů
v borovici holoseč (násek), ve smrkových porostech předsunuté kotlíky s následnou úzkou holosečí, v porostech ponechat zarůst kvalitní výstavky borovice, dubu. Pořadové číslo v ÚP : LBK 31 a Název: Palečkův potok I Mapový list: Hluboká 4-0, 3-0 EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion: 1.21 STG (veget. stupeň, trofická a hydrická řada) 4B3-4
Pořadové číslo v okresním generelu: 12400 Pořadové číslo v generelu: 39 (a,b), plán ÚSES 31a Katastrální území: Bohunice, Zvěrkovice Biogeografický význam: M - místní biokoridor Délka/šířka: a) 1700/15-30 m b) 1700/30-50 m Fyziotyp: VO(LO), MT, SE, RU Stupeň ekologické stability: 2-4
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor řešen ve dvou variantách: a/ Palečkův potok - v současné době regulovaná stoka s betonovým korytem, s mladými břehovými porosty (bříza, osika, vrba, Phalaroides arundinacea, Cirsium palustre, Filipendula ulmaria, Chaerophyllum hirsutum) vedoucí po obvodu rekultivovaná plocha po staveništi JETE. V návaznosti na projekt rekultivace ploch vzniklých po odstranění zařízení staveniště se počítá s obnovou biologické funkčnosti potoka, stejně jako se zalesněním sousedních ploch v jeho V části. b/ v současné době částečně funkční souběžný biokoridor procházející přes zemědělskou půdu kolem trati a silnice, pomístně liniové dřevinné výsadby a nárosty kolem silnice – javor, osika, jeřáb, bříza. Kratší úsek je veden kulturními lesními porosty s převahou borovice, s příměsí smrku. Návrh opatření: a/ dle projektu rekultivace ploch zařízení staveniště, renaturalizace a revitalizace potoka, při J břehu vytvořit nárazový pruh travních porostů v minimální šíři 50 m, dosadit vhodné cílové druhy do stávajícího dřevinného doprovodu potoka – Salix sp., Quercus robur, Fraxinus excelsior. b/ travní porosty sekat 2x ročně, v místech polí založit dočasné pruhy travních porostů, oboustranně dosadit liniovou zeleň kolem silnice, včetně keřového podrostu. V lesních porostech do obnovy dle LHP, při obnově zajistit výsadbu dubu, buku a jedle v blízkém okolí biokoridoru. Pořadové číslo v ÚP : LBK 31 b Název: Palečkův potok I Mapový list: Hluboká 4-0, 3-0 EVKP - ekologicky významný krajinný prvek
Pořadové číslo v okresním generelu: 12400 Pořadové číslo v generelu: 39 (a,b), plán ÚSES 31b Katastrální území: Bohunice, Zvěrkovice Biogeografický význam: M - místní biokoridor
Geobiocenologická typizace: bioregion: 1.21 STG (veget. stup., trofická a hydrická řada) 4B3-4
Délka/šířka: a) 1700/15-30 m b) 1700/30-50 m Fyziotyp: VO(LO), MT, SE, RU Stupeň ekologické stability: 2-4
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor řešen ve dvou variantách: a/ Palečkův potok - v současné době regulovaná stoka s betonovým korytem, s mladými břehovými porosty (bříza, osika, vrba, Phalaroides arundinacea, Cirsium palustre, Filipendula ulmaria, Chaerophyllum hirsutum) vedoucí po obvodu rekultivovaná plocha po staveništi JETE. V návaznosti na projekt rekultivace ploch vzniklých po odstranění zařízení staveniště se počítá s obnovou biologické funkčnosti potoka, stejně jako se zalesněním sousedních ploch v jeho V části. b/ v současné době částečně funkční souběžný biokoridor procházející přes zemědělskou půdu kolem trati a silnice, pomístně liniové dřevinné výsadby a nárosty kolem silnice – javor, osika, jeřáb, bříza. Kratší úsek je veden kulturními lesními porosty s převahou borovice, s příměsí smrku. Návrh opatření:a/ dle projektu rekultivace ploch zařízení staveniště, renaturalizace a revitalizace potoka, při J břehu vytvořit nárazový pruh travních porostů v minimální šíři 50 m, dosadit vhodné cílové druhy do stávajícího dřevinného doprovodu potoka – Salix sp., Quercus robur, Fraxinus excelsior. b/ travní porosty sekat 2x ročně, v místech polí založit dočasné pruhy travních porostů, oboustranně dosadit liniovou zeleň kolem silnice, včetně keřového podrostu. V lesních porostech do obnovy dle LHP, při obnově zajistit výsadbu dubu, buku a jedle v blízkém okolí biokoridoru. Pořadové číslo v ÚP : LBK 32 Název: Strouha
Katastrální území: Plán ÚSES : 32/45
Březí u Týna n.Vlt.
EVKP - ekologicky významný krajinný prvek
Biogeografický význam: M - místní biokoridor
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 3BC5
Rozloha: 0,9km/15-40m Fyziotyp: VO,LO,KR,MT Stupeň ekologické stability:
3-5
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor vedený břehovými partiemi Hůreckého rybníka s běžnými mokřadními společenstvy. Pod Hůreckým rybníkem využívá podmáčené úžlabiny s drobným vodním tokem, která je zarostlá sukcesními nárosty olše lepkavé, dubu, břízy, s výsadbami smrku, v mezerách nesečené luční porosty s polopřirozenými společenstvy z rámce sv. Calthion, Molinion, Caricion gracilis. Podrobnější popis vegetačních poměrů viz mapování fytocenóz. Návrh opatření: V rybníku extenzivní hospodaření, vlhká úžlabina pod rybníkem víceméně bez zásahu, výhledově odstranit smrkové výsadby - nahradit olší, jasanem, vrbou křehkou, křovitými vrbami. Luční porosty v mezerách bez zásahu, možno 1x za 2-3 roky vyžínat - biomasu odvézt mimo lokalitu. Na přilehlých výše položených polích omezit hnojení, nepoužívat chemické prostředky v blízkosti lokality. Pořadové číslo v ÚP: LBK 32a Název: Palečkův potok II Mapový list: Hluboká n.Vlt. 3-0, 2-0 EVKP - ekologicky významný krajinný prvek
Pořadové číslo v okresním generelu: 12382 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Zvěrkovice Biogeografický význam: M - místní biokoridor
Geobiocenologická typizace: bioregion:1.21,STG(vegetačnístupeň trofická a hydrická řada) 4BC4-5
Délka/šířka: 1500/25-50 m Fyziotyp: VO,LO,MT, RU, SE, KR Stupeň ekologické stability: 1,2,3-4
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor vedený tokem v zemědělsky intenzivně obhospodařované krajině, vlastní tok má napřímené, technicky upravené koryto, dno a břehy vyložené betonovými prefabrikáty, břehové porosty jsou s převahou nitrofilní vegetace (Chaerophyllum hirsutum, Urtica dioica, Phalaris arundinacea, Cirsium arvense), víceméně bez dřevinného doprovodu, pouze pomístně nálet olše, břízy, vrby do břehu stoky, nad samotou U Palečků vede nivními travními a travinobylinnými porosty lemovanými lesními porosty a nárosty doprovodných vlhkomilných dřevin a křovin. Potok protéká po hranici intenzivně obhospodařovávaného pole, situovaného po jižní straně vodoteče (v katastru obce Březí) a ruderalizovanými loukami na straně severní. Tyto louky nejsou intenzivněji zemědělsky obdělávány z důvodu jejich špatné přístupnosti. Nad hlavní komunikací Týn nad Vltavou – České Budějovice, je podél vodoteče zachován souvislejší pobřežní porost dřevin – Salix sp., Betula pendula, Populus tremula, Alnus glutinosa. Horní část Palečkova potoka byla v generelu pouze alternativně uvažována pro vedení biokoridoru. Nad Palečkovým rybníkem je poměrně rozsáhlý litorál s mokřadními společenstvy z rámce tř. Phragmito-Magnocaricetea, přecházejích do sukcesní olšiny a při okraji s úzkým lemem podmáčených mezotrofních lučních porostů. Návrh opatření: v místě návrhu doplnit břehy nárazovým pruhem travních porostů v minimální šíři alespoň 20 m na každé straně vodoteče, doporučuji šíři až 50 m. Stávající i nově založené travní porosty sekat 2x ročně, omezit přísun dusíkatých látek, nepoužívat chemické prostředky. Vlastní tok doplnit liniovou břehovou přerušovanou výsadbou dřevin (OL, JS, DB,VR ap.) v menších skupinkách vdálených od sebe 15-30 m. Břehové porosty řešit jako užší extenzívně využívaný travinobylinný pruh s vysokou druhovou diverzitou. Vodní tok v horní části po silnici revitalizovat (příčné prahy, kamenné zásypy ap.), ve spodní části pod silnicí víceméně bez zásahu. Podél potoka, po celé jeho délce, kromě východního okraje, kde už pobřežní porost je, založit zcela nově dřevinný doprovod vodoteče o druhovém složení Salix sp., Quercus robur, Fraxinus excelsior, Populus tremula, Alnus glutinosa. Pro celý potok vypracovat revitalizační studii. Pořadové číslo v ÚP : LBK 32b Název: Palečkův potok II Mapový list: Hluboká n.Vlt. 3-0, 2-0
Pořadové číslo v okresním generelu: 12382 Pořadové číslo v generelu: -, plán ÚSES 32 Katastrální území: Zvěrkovice
EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion: 1.21 STG (veget. stupeň, trofická a hydrická řada) 4BC4-5
Biogeografický význam: M - místní biokoridor Délka/šířka: 1500/25-50 m Fyziotyp: VO,LO,MT, RU, SE, KR Stupeň ekologické stability: 1,2,3-4
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor vedený tokem v zemědělsky intenzivně obhospodařované krajině, vlastní tok má napřímené, technicky upravené koryto, dno a břehy vyložené betonovými prefabrikáty, břehové porosty jsou s převahou nitrofilní vegetace (Chaerophyllum hirsutum, Urtica dioica, Phalaris arundinacea, Cirsium arvense), víceméně bez dřevinného doprovodu, pouze pomístně nálet olše, břízy, vrby do břehu stoky, nad samotou U Palečků vede nivními travními a travinobylinnými porosty lemovanými lesními porosty a nárosty doprovodných vlhkomilných dřevin a křovin. Potok protéká po hranici intenzivně obhospodařovávaného pole, situovaného po jižní straně vodoteče (v katastru obce Březí) a ruderalizovanými loukami na straně severní. Tyto louky nejsou intenzivněji zemědělsky obdělávány z důvodu jejich špatné přístupnosti. Nad hlavní komunikací Týn nad Vltavou – České Budějovice, je podél vodoteče zachován souvislejší pobřežní porost dřevin – Salix sp., Betula pendula, Populus tremula, Alnus glutinosa. Horní část Palečkova potoka byla v generelu pouze alternativně uvažována pro vedení biokoridoru. Nad Palečkovým rybníkem je poměrně rozsáhlý litorál s mokřadními společenstvy z rámce tř. Phragmito-Magnocaricetea, přecházejích do sukcesní olšiny a při okraji s úzkým lemem podmáčených mezotrofních lučních porostů. Návrh opatření: v místě návrhu doplnit břehy nárazovým pruhem travních porostů v minimální šíři alespoň 20 m na každé straně vodoteče, doporučuji šíři až 50 m. Stávající i nově založené travní porosty sekat 2x ročně, omezit přísun dusíkatých látek, nepoužívat chemické prostředky. Vlastní tok doplnit liniovou břehovou přerušovanou výsadbou dřevin (OL, JS, DB,VR ap.) v menších skupinkách vdálených od sebe 15-30 m. Břehové porosty řešit jako užší extenzívně využívaný travinobylinný pruh s vysokou druhovou diverzitou. Vodní tok v horní části po silnici revitalizovat (příčné prahy, kamenné zásypy ap.), ve spodní části pod silnicí víceméně bez zásahu. Podél potoka, po celé jeho délce, kromě východního okraje, kde už pobřežní porost je, založit zcela nově dřevinný doprovod vodoteče o druhovém složení Salix sp., Quercus robur, Fraxinus excelsior, Populus tremula, Alnus glutinosa. Pro celý potok vypracovat revitalizační studii. Pořadové číslo v ÚP : LBK 33 Název: Palečkův potok III Mapový list: Hluboká 2-0 EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion: 1.21 STG (veget. stupeň, trofická a hydrická řada) 4BC4-5
Pořadové číslo v okresním generelu:12382 Pořadové číslo v generelu: 42, plán ÚSES 33 Katastrální území: Zvěrkovice Biogeografický význam: M - místní biokoridor Délka/šířka: 800/20-50 m Fyziotyp: VO(LO),MT/RU Stupeň ekologické stability:
3-4(-5)
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor vedený tokem v zemědělsky intenzivně obhospdoařované krajině, vlastní tok má napřímené, technicky upravené koryto, břehové porosty jsou s převahou nitrofilní vegetace, s řídkým dřevinným doprovodem. Pod rybníkem pokračuje potok přirozeným korytem, meandrujícím polokulturními až přírodě blízkými loukami s nadprůměrnou druhovou diverzitou, se zastoupením přirozeně rostoucích druhů. Dřevinný doprovod pomístně tvořen olší lepkavou. Návrh opatření: Stávající travní porosty sekat 2x ročně, omezit přísun dusíkatých látek, nepoužívat chemické prostředky. Vlastní tok doplnit liniovou břehovou přerušovanou výsadbou dřevin (OL, JS, DB,VR ap.) v menších skupinkách vdálených od sebe 15-30 m. Vodní tok víceméně bez zásahu. Pořadové číslo v ÚP : LBK 34 Název: Na klínu Mapový list: Hluboká 3-0 EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Pořadové číslo v okresním generelu: 12404 Pořadové číslo v generelu: 40, plán ÚSES 34 Katastrální území: Zvěrkovice Biogeografický význam: M - místní biokoridor
Geobiocenologická typizace: bioregion: 1.21 STG (veget st., trof. a hydric. ř.) 4AB3, 4AB2, 4A2, 4B3
Délka/šířka: 1800/30-50 m Fyziotyp: SE, RU, MT, KU Stupeň ekologické stability: 1, 2-3
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor vede polními kulturami. V SV části, poblíž obce Záluží, kvalitnější kultura - travní porosty kulturní louky. Biokoridor je navržen pouze orintačně, jeho přesná lokalizace bude možná až při zpracování KPÚ. Návrh opatření: V místě průchodu biokoridoru zatravnit ornou půdu startovací jetinotravní směskou a společně s travními porosty na severní straně obce sekat 2x ročně, omezit přísun dusíkatých hnojiv. V dalších letech přísevem zvyšovat druhovou diverzitu. Kolem komunikace ve směru od odbočky z hlavního tahu Týn nad Vltavou – České Budějovice směrem k obci Temelín, v rámci navrhovaného biokoridoru, oboustranně dosadit liniovou zeleň – Acer pseudoplatanus, Tilia cordata, Aesculus hippocastanum, Sorbus aucuparia, Prunus cerasu. Interakční prvky (IP) Pořadové číslo v ÚP: IP 9 Název: Planovy Mapový list: 1:5000 – HL 5-0 EVKP – ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4B3
Pořadové číslo v OG: - , plán ÚSES : 9 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Lhota pod Horami Biogeografický význam: IP - interakční prvek Délka: 700 m Šířka: 10 – 15 m Fyziotyp: Stupeň ekologické stability: 3
Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek představuje částečně zapojená dřevinná linie podél polní cesty mezi železniční tratí a osadou Planovy. Porost tvoří převážně mladé náletové dřeviny, vyskytuje se topol osika (Populus tremula), bříza bílá (Betula pendula), vrba jíva (Salix caprea), vrba ušatá (Salix aurita), růže šípková (Rosa canina), bez černý (Sambucus nigra). Porost představuje potravní a hnízdní příležitosti především pro drobné ptactvo. Návrh opatření: Včasnými výchovnými zásahy zapěstovat z náletových dřevin zapojenou dřevinnou linii s keřovým patrem, v úsecích bez dřevin výsadby, vhodné druhy – dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), trnka obecná (Prunus spinosa), růže šípková (Rosa canina), brslen evropský (Euonymus europaeus). Výsadbu provést skupinovitě, s roztečí skupinek 10 – 20 m, rozteč stromů ve skupinkách 3 – 5 m. Keřové podsadby se sponem 0,5 – 1 m. Travinobylinný lem je vhodné alespoň 1x za 2 - 3 roky pokosit, hmotu odstranit. Pořadové číslo v ÚP: IP 10 Název: Horní Lhotský rybník Mapový list: 1:5000 – HL 5-0 EVKP – ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.30 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4BC5-4, 4B3
Pořadové číslo v OG: - , plán ÚSES : 10 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Lhota pod Horami Biogeografický význam: IP - interakční prvek Rozloha: 4,8 ha Fyziotyp: MT, VO, LO (RU), KU Stupeň ekologické stability: 3–4
Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek představuje Horní lhotský rybník s okolními loukami a dřevinnými nárosty. Vlastní rybník s vyvinutým litorálem se společenstvy tř. Phragmito-Magnocaricetea, polopřirozené louky na severním břehu s druhově pestrými společenstvy ř. Molinietalia (sv. Calthion) dále přecházejí do polokulturních až kulturních luk. Na hrázi a jižním břehu zapojený liniový porost, vyskytuje se dub letní (Quercus robur), olše lepkavá (Alnus glutinosa), smrk ztepilý (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris), topol osika (Populus tremula), bříza bílá (Betula pendula), krušina olšová (Frangula alnus), vrba jíva (Salix caprea), vrba ušatá (Salix aurita), růže šípková (Rosa canina), bez černý (Sambucus nigra). Porost představuje dobré potravní a hnízdní příležitosti, louky mají vysokou druhovou diverzitu. Návrh opatření: Ponechat bez zásahů, louky pravidelně kosit, zajistit extenzivní využití. Při čištění rybníka zachovat litorál, sediment odstranit na deponii mimo plochu. Dřevinné nárosty pouze s jemnými výchovnými zásahy, zaměřenými na zdravotní stav porostů. Plochu
registrovat jako VKP. Pořadové číslo v ÚP : IP 11 Název: Pod rybníkem Mapový list: 1:5000 – HL 5-0 EVKP – ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.30 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4B3-4
Pořadové číslo v OG: - , plán ÚSES : 11 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Lhota pod Horami Biogeografický význam: IP - interakční prvek Délka: 200 m Šířka: 20 – 25 m Fyziotyp: Stupeň ekologické stability: 1
Charakteristika ekotopu a bioty: Navržený interakční prvek, představující obnovení vodoteče mezi Horním lhotským rybníkem a Bílým potokem. Návrh opatření: Obnovit povrchový tok mezi Horním lhotským rybníkem a Bílým potokem. Koryto pomístně opevnit lomovým kamenem, sklon svahů do 25°. Po obou b řezích zatravnit pás v šířce min. 10 m, výsadba břehových porostů, vhodné druhy – dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), brslen evropský (Euonymus europaeus), křovité vrby (Salix sp.). Výsadbu provést skupinovitě, s roztečí skupinek 10 – 20 m, rozteč stromů ve skupinkách 3 – 5 m. Keřové podsadby se sponem 0,5 – 1 m. Louku a travinobylinný lem je vhodné alespoň 1x za 2 - 3 roky pokosit, hmotu odstranit. Pořadové číslo v ÚP: IP 12 Název: Na jitře Mapový list:1:5000- HL 5-0,5-1 EVKP – ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21,1.30 STG(vegetač. stup., trofická a hydrická řada) 4B3, 4AB2
Pořadové číslo v OG: - , plán ÚSES : 12 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Lhota pod Horami, Sedlec Biogeografický význam: IP - interakční prvek Délka: 2200 m Šířka: 15 – 20 m Fyziotyp: Stupeň ekologické stability: 2-3
Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek představuje mezernaté stromořadí podél silnice Sedlec – Lhota pod Horami – Temelín. Místy úseky bez dřevin. Ve stromořadí v úseku Sedlec – Lhota převažují staré ovocné výsadby jabloní (Malus sp.), dále se vyskytují: javor klen (Acer pseudoplatanus), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), jilm horský (Ulmus glabra), topol osika (Populus tremula), topol černý (Populus nigra „Italica“), bříza bílá (Betula pendula), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub letní (Quercus robur), borovice lesní (Pinus sylvestris). Stromořadí má především estetický a krajinářský význam, částečně rozčleňuje velké plochy zemědělské půdy. Návrh opatření: Stromořadí pouze se zdravotní probírkou, jinak ponechat bez zásahů, do mezer a úseků bez dřevin dosadba odrostků s balem, vhodné druhy – javor mléč (Acer platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), dub letní (Quercus robur). Častější kontrola zdravotního stavu starších jedinců, v případě potřeby poškozené stromy ošetřit. V případě prořezávky stromů z důvodu bezpečnosti silničního provozu tuto práci svěřit odborné firmě. Pořadové číslo v ÚP : IP 13a Název: U zastávky Mapový list:1:5000- HL 6-0,5-0 EVKP – ekologicky významný krajinný prvek
Pořadové číslo v OG: - , plán ÚSES : 13 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Lhota pod Horami Biogeografický význam: IP - interakční prvek
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4AB3
Délka: 650 m Šířka: 15 – 20 m Fyziotyp: Stupeň ekologické stability: 2–3
Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek představuje mezernaté stromořadí podél silnice Lhota pod Horami – Protivín. Ve stromořadí se vyskytují: trnovník akát (Robinia
peudoaccacia), javor klen (Acer pseudoplatanus), třešeň ptačí (Cerasus avium), jilm horský (Ulmus glabra), topol osika (Populus tremula), vrba jíva (Salix caprea), bříza bílá (Betula pendula), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), borovice lesní (Pinus sylvestris). Stromořadí má především estetický a krajinářský význam, rozčleňuje rozsáhlou plochu zemědělské půdy. Návrh opatření: Stromořadí pouze se zdravotní probírkou, jinak ponechat bez zásahů, do mezer a úseků bez dřevin dosadba odrostků s balem, vhodné druhy – javor mléč (Acer platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), dub letní (Quercus robur). Častější kontrola zdravotního stavu starších jedinců, v případě potřeby poškozené stromy ošetřit. V případě prořezávky stromů z důvodu bezpečnosti silničního provozu tuto práci svěřit odborné firmě. Pořadové číslo v ÚP: IP 13b Název: Za humny Mapový list:1:5000–HL 4-1,4-2 EVKP – ekologicky významný krajinný prvek
Pořadové číslo v OG: -, plán ÚSES : 13 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Kočín Biogeografický význam: IP - interakční prvek
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, Trofická a hydrická řada) 4AB3
Délka: 1200 m Šířka: 10 – 15 m Fyziotyp: Stupeň ekologické stability: 3
Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek představuje porosty podél polní cesty a na mezích – střídají se zapojené dřevinné linie s úseky bez dřevin, nadmořská výška 478 – 465 m n.m. Porosty tvoří topol osika (Populus tremula), bříza bílá (Betula pendula), vrba jíva (Salix caprea), dub letní (Quercus robur), růže šípková (Rosa canina), bez černý (Sambucus nigra), lípa srdčitá (Tilia cordata), třešeň ptačí (Cerasus avium), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Porost představuje potravní a hnízdní příležitosti především pro drobné ptactvo, vhodně rozčleňuje větší plochy orné půdy. Návrh opatření: Dřevinné nárosty ponechat bez zásahů, pouze zdravotní probírka. V úsecích bez dřevin výsadby, vhodné druhy – dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), trnka obecná (Prunus spinosa), růže šípková (Rosa canina), brslen evropský (Euonymus europaeus). Výsadbu provést skupinovitě, s roztečí skupinek 10 – 20 m, rozteč stromů ve skupinkách 3 – 5 m. Keřové podsadby se sponem 0,5 – 1 m. Travinobylinný lem je vhodné alespoň 1x za 2 - 3 roky pokosit, hmotu odstranit. Pořadové číslo v ÚP : IP 14 a Název: U Lhoty Mapový list:1:5000- HL 5-0,5-1 EVKP – ekologicky významný krajinný prvek
Pořadové číslo v OG: - , plán ÚSES : 14 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Lhota pod Horami Biogeografický význam: IP - interakční prvek
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.30 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4B3
Délka: 600 m Šířka: 10 – 15 m Fyziotyp: VO (RU) Stupeň ekologické stability: 3
Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek představuje nezapojený liniový porost podél polní cesty a odvodňovacího příkopu jižně od osady Lhota pod Horami. Ve stromovém patře se vyskytují: topol osika (Populus tremula), vrba jíva (Salix caprea), vrba křehká (Salix fragilis), bez černý (Sambucus nigra), růže šípková (Rosa canina). V podrostu místy ruderalizovaná vegetace tř. Phragmiti-Magnocaricetea. Porost rozčleňuje rozsáhlou plochu zemědělské půdy. Návrh opatření: Stromové patro pouze se zdravotní probírkou, jinak ponechat bez zásahů, do mezer a úseků bez dřevin skupinovitá výsadba odrostků s balem, vhodné druhy – vrba křehká (Salix fragilis), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus glutinosa). Výsadby zabezpečit proti okusu. Bylinné patro je vhodné min. 1x za 2-3 roky vysíct, hmotu odstranit. Pořadové číslo v plánu: IP 14 b Název: U Jechce Mapový list:1:5000- HL 4-2,4-1
Pořadové číslo v OG: - , plán ÚSES : 14 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Kočín
EVKP – ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4AB3, 4AB2
Biogeografický význam: IP - interakční prvek Délka: 900 m Šířka: 10 – 15 m Fyziotyp: Stupeň ekologické stability: 1
Charakteristika ekotopu a bioty: Navržený interakční prvek podél bývalé polní cesty severovýchodně od osady Kočín k rozčlenění rozsáhlé plochy orné půdy, nadmořská výška 478 – 491 m n.m. V současnosti cesta zorána. Návrh opatření: Obnovit polní cestu, podél celé cesty provést jednostranné výsadby dřevin, vhodné druhy – dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), trnka obecná (Prunus spinosa), růže šípková (Rosa canina), brslen evropský (Euonymus europaeus). Výsadbu provést skupinovitě, s roztečí skupinek 10 – 20 m, rozteč stromů ve skupinkách 3 – 5 m. Keřové podsadby se sponem 0,5 – 1 m. Travinobylinný lem je vhodné alespoň 1x za 2 - 3 roky pokosit, hmotu odstranit. Pořadové číslo v ÚP: IP 15a Název: K Cihelně Mapový list:1:5000- HL 5-0,5-1 EVKP – ekologicky významný krajinný prvek
Pořadové číslo v OG: -, plán ÚSES : 15 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Lhota pod Horami Biogeografický význam: IP - interakční prvek
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.30 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4B3, 4AB3
Délka: 850 m Šířka: 10 – 15 m Fyziotyp: Stupeň ekologické stability: 2
Charakteristika ekotopu a bioty: Navržený interakční prvek podél polní cesty jižně od osady Lhota pod Horami k rozčlenění rozsáhlé plochy orné půdy. V současnosti zcela bez dřevin, bylinné patro tvoří plevelná společenstva polních kultur. Návrh opatření: Podél celé cesty provést jednostranné výsadby dřevin, vhodné druhy – dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), trnka obecná (Prunus spinosa), růže šípková (Rosa canina), brslen evropský (Euonymus europaeus). Výsadbu provést skupinovitě, s roztečí skupinek 10 – 20 m, rozteč stromů ve skupinkách 3 – 5 m. Keřové podsadby se sponem 0,5 – 1 m. Travinobylinný lem je vhodné alespoň 1x za 2 - 3 roky pokosit, hmotu odstranit.
Pořadové číslo v ÚP: IP 15b Název: Na sádce Mapový list:1:5000–HL 4-2 EVKP – ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, Trofická a hydrická řada) 4B3
Pořadové číslo v OG: -, plán ÚSES Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Kočín Biogeografický význam: IP - interakční prvek Délka: 750 m Šířka: 10 – 15 m Fyziotyp: Stupeň ekologické stability: 3
Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek představuje mezernaté porosty podél polní cesty jižně od Kočína, nadmořská výška 446 – 454 m n.m. Místy úseky bez dřevin. Porosty tvoří mladé náletové dřeviny bříza bílá (Betula pendula), vrba jíva (Salix caprea), růže šípková (Rosa canina), třešeň ptačí (Cerasus avium). Porost vhodně rozčleňuje větší plochy orné půdy. Návrh opatření: Podél cesty výsadby dřevin, vhodné druhy – dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), trnka obecná (Prunus spinosa), růže šípková (Rosa canina), brslen evropský (Euonymus europaeus). Výsadbu provést skupinovitě, s roztečí skupinek 10 – 20 m, rozteč stromů ve skupinkách 3 – 5 m. Keřové podsadby se sponem 0,5 – 1 m. Při výsadbách respektovat stávající nárosty. Travinobylinný lem je vhodné alespoň 1x za 2 - 3 roky pokosit, hmotu odstranit. Pořadové číslo v ÚP : IP 16a Název: Na babě
Pořadové číslo v OG: -, plán ÚSES : 16 Pořadové číslo v generelu: -
Mapový list:1:5000- HL 5-0 EVKP – ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 3AB4
Katastrální území: Sedlec Biogeografický význam: IP - interakční prvek Rozloha: 1,7 ha Fyziotyp: KU Stupeň ekologické stability:
3
Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek tvoří remíz v rozsáhlém bloku orné půdy. Stejnověký porost s převahou borovice lesní (Pinus sylvestris), ve stromovém patře dále smrk ztepilý (Picea abies), dub letní (Quercus robur). Po okraji částečně vytvořeno ekotonové společenstvo s převahou trnky obecné (Prunus spinosa), dále bez černý (Sambucus nigra), růže šípková (Rosa canina), líska obecná (Corylus avellana). Remíz představuje dobrý skryt pro zvěř i potravní a hnízdní možnosti pro ptactvo. Návrh opatření: Těžbu provádět jednotlivým výběrem se zaměřením na postupné vyjmutí smrku a omezení borovice v porostu, podpora dubu, do mezer dosadba dřevin přirozené druhové skladby - dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata), habr obecný (Carpinus betulus), jehličnany omezit do 30% plochy porostu. Při vyklizování hmoty a výchovných zásazích šetřit přirozené zmlazení a ekoton na okraji plochy. Pořadové číslo v ÚP : IP 16a Název: Náhon Mapový list:1:5000–HL 4-2 EVKP – ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, Trofická a hydrická řada) 4BC3
Pořadové číslo v OG: -, plán ÚSES : 16 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Kočín Biogeografický význam: IP - interakční prvek Délka: 1000 m Šířka: 15 – 20 m Fyziotyp: VO (RU) Stupeň ekologické stability: 3
Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek představuje náhon na Kočínský rybník, nadmořská výška 456 – 458 m n.m. Střídají se úseky bez dřevin se zapojenými liniemi. Porosty tvoří v jižní části především topol kanadský (Populus x canadensis), severně od obce pak mladé náletové dřeviny a keře bříza bílá (Betula pendula), vrba jíva (Salix caprea), růže šípková (Rosa canina), hloh (Crataegus sp.), třešeň ptačí (Cerasus avium), bez černý (Sambucus nigra). V podrostu ruderalizovaný travinobylinný lem – zblochan vodní (Glyceria maxima), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Návrh opatření: Podél náhonu výsadby břehových porostů, vhodné druhy – dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus glutinosa). Výsadbu provést v pravidelném sponu, s roztečí stromů 10 15m. Požít odrostky s balem o výšce 200 – 250 cm, zabezpečit proti okusu a poškození na pastvině. Z porostů postupně odstranit topol. Travinobylinný lem je vhodné alespoň 1x za 2 - 3 roky pokosit, hmotu odstranit. Pořadové číslo v ÚP : IP 17a Název: Sedlecký potok Mapový list:1:5000- HL 5-0,5-1 EVKP – ekologicky významný krajinný prvek
Pořadové číslo v OG: -, plán ÚSES : 17 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Sedlec Biogeografický význam: IP - interakční prvek
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21, 1.30 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4B4
Délka: 1400 m Šířka: 30 – 50 m Fyziotyp: Stupeň ekologické stability: 1, 2-3
Charakteristika ekotopu a bioty: Sedlecký potok s napřímeným a zahloubeným korytem, opevněným tvarovkami. Celý tok zcela bez břehových porostů. V úseku cca 250 m nad rybníkem Cihelna protéká polokulturními loukami s ochuzenými společenstvy ř. Molinietalia, zbylá část toku prochází ornou půdou. Podél koryta vyvinut úzký pás ruderální vegetace. Návrh opatření: Revitalizace toku Sedleckého potoka - koryto doplnit příčnými prahy, pomístně odstranit opevnění a opevnit lomovým kamenem, sklon svahů upravit na max. 25°. Po obou březích zatravnit pás v šířce min. 10 m (optimálně 50m), výsadba břehových porostů, vhodné druhy – dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), brslen evropský (Euonymus
europaeus), křovité vrby (Salix sp.). Výsadbu provést skupinovitě, s roztečí skupinek 10 – 20 m, rozteč stromů ve skupinkách 3 – 5 m. Keřové podsadby se sponem 0,5 – 1 m. Louku a travinobylinný lem je vhodné alespoň 1x za 2 - 3 roky pokosit, hmotu odstranit. Jako alternativní řešení revitalizace je možné v údolnici založit několik menších rybníků – vytvořit mělký litorál, na hrázi a po obvodu výsadba břehových porostů. Pořadové číslo v ÚP: IP 17b Název: Velké louky Mapový list:1:5000–HL 4-2 EVKP – ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, Trofická a hydrická řada) 4B3
Pořadové číslo v OG: -, plán ÚSES : 17 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Kočín Biogeografický význam: IP - interakční prvek Délka: 600 m Šířka: 15-20 m Fyziotyp: Stupeň ekologické stability: 3
Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek představuje liniový porost podél účelové komunikace k rozvodně Kočín, nadmořská výška 441 – 452 m n.m. Porosty uměle vysazené, místy s přimíšenými náletovými dřevinami. Úsek od odbočky ze státní silnice v délce cca 200 bez dřevin. Vyskytují se bříza bílá (Betula pendula), vrba jíva (Salix caprea), růže šípková (Rosa canina), topol osika (Populus tremula), topol černý (Populus nigra), svída bílá (Cornus alba), tavola kalinolistá (Physocarpus opulifolius), modřín opadavý (Larix decidua), borovice lesní (Pinus sylvestris), vrba ušatá (Salix aurita). Porost vhodně rozčleňuje větší plochu orné půdy. Návrh opatření: V úseku bez dřevin provést výsadby, vhodné druhy – dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), trnka obecná (Prunus spinosa), růže šípková (Rosa canina), brslen evropský (Euonymus europaeus). Výsadbu provést skupinovitě, s roztečí skupinek 10 – 20 m, rozteč stromů ve skupinkách 3 – 5 m. Keřové podsadby se sponem 0,5 – 1 m. Při výsadbách respektovat stávající nárosty a ochranné pásmo vedení VN. Travinobylinný lem je vhodné alespoň 1x za 2 - 3 roky pokosit, hmotu odstranit. Pořadové číslo v ÚP: IP 18a Název: Nad silnicí Mapový list:1:5000- HL 5-1 EVKP – ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4B3
Pořadové číslo v OG: - , plán ÚSES :18 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Sedlec Biogeografický význam: IP - interakční prvek Délka: 1050 m Šířka: 20 – 30 m Fyziotyp: Stupeň ekologické stability: 2-3
Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek představuje mezernaté stromořadí podél silnice Sedlec – Temelín. Místy úseky bez dřevin. Ve stromořadí se vyskytují: jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), jilm horský (Ulmus glabra), trnovník akát (Robinia pseudoaccacia), třešeň (Cerasus sp.), lípa srdčitá (Tilia cordata), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Stromořadí má především estetický a krajinářský význam, rozčleňuje velké plochy zemědělské půdy. Návrh opatření: Stromořadí pouze se zdravotní probírkou, jinak ponechat bez zásahů, do mezer a úseků bez dřevin dosadba odrostků s balem, vhodné druhy – javor mléč (Acer platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), dub letní (Quercus robur). Častější kontrola zdravotního stavu starších jedinců, v případě potřeby poškozené stromy ošetřit. V případě prořezávky stromů z důvodu bezpečnosti silničního provozu tuto práci svěřit odborné firmě. Pořadové číslo v ÚP: IP 18b Název: U Kočína Mapový list:1:5000- HL 4-2 EVKP – ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň,
Pořadové číslo v OG: -, plán ÚSES :18 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Kočín Biogeografický význam: IP - interakční prvek Délka: 1200 m Fyziotyp: -
Šířka: 20 - 25 m
trofická a hydrická řada)
4AB3
Stupeň ekologické stability:
2-3
Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek představuje mezernaté stromořadí podél silnice Dříteň – Kočín – silnice Č. Budějovice – Týn nad Vltavou, nadmořská výška 456 – 484 m n.m. Místy úseky bez dřevin. Ve stromořadí se vyskytují: javor klen (Acer pseudoplatanus), lípa srdčitá (Tilia cordata), habr obecný (Carpinus betulus), dub letní (Quercus robur), borovice černá (Pinus nigra), místy staré ovocné výsadby třešní a višní (Cerasus sp.). Stromořadí má především estetický a krajinářský význam, částečně rozčleňuje velké plochy zemědělské půdy. Návrh opatření: Stromořadí pouze se zdravotní probírkou, jinak ponechat bez zásahů, do mezer a úseků bez dřevin dosadba odrostků s balem, vhodné druhy – javor mléč (Acer platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), dub letní (Quercus robur). Častější kontrola zdravotního stavu starších jedinců, v případě potřeby poškozené stromy ošetřit. V případě prořezávky stromů z důvodu bezpečnosti silničního provozu tuto práci svěřit odborné firmě. Pořadové číslo v ÚP : IP 19a Název: U Sedlce Mapový list:1:5000- HL 5-1 EVKP – ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.30 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4AB3-2
Pořadové číslo v OG: - , plán ÚSES :19 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Sedlec Biogeografický význam: IP - interakční prvek Délka: 1100 m Šířka: 20 – 30 m Fyziotyp: Stupeň ekologické stability: 2-3
Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek představuje mezernaté stromořadí podél silnice Chvalešovice dřevin. Součástí je i malý remíz u silnice u rybníka Cihelna. Vyskytují se následující dřeviny: habr obecný (C platanoides), jilm horský (Ulmus glabra), dub letní (Quercus robur), vrba křehká (v remízu) (Salix fragilis), lípa (Fraxinus excelsior), bříza bílá (Betula pendula). Stromořadí má především estetický a krajinářský význam, rozčleň Návrh opatření: Stromořadí pouze se zdravotní probírkou, jinak ponechat bez zásahů, do mezer a úseků bez vhodné druhy – javor mléč (Acer platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), dub letn zdravotního stavu starších jedinců, v případě potřeby poškozené stromy ošetřit. V případě prořezávky stromů z dův tuto práci svěřit odborné firmě. Pořadové číslo v ÚP : IP 19b Název: Cesta Mapový list:1:5000–HL 4-2 EVKP – ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, Trofická a hydrická řada) 4AB3
Pořadové číslo v OG: -, plán ÚSES :19 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Kočín Biogeografický význam: IP - interakční prvek Délka: 1000 m Šířka: 10 – 15 m Fyziotyp: Stupeň ekologické stability: 3
Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek představuje porosty podél polních cest – střídají se zapojené dřevinné linie s úseky bez dřevin, nadmořská výška 464 – 490 m n.m. Porosty tvoří javor klen (Acer pseudoplatanus), bříza bílá (Betula pendula), vrba jíva (Salix caprea), dub letní (Quercus robur), růže šípková (Rosa canina), bez černý (Sambucus nigra), lípa srdčitá (Tilia cordata), třešeň ptačí (Cerasus avium), trnka obecná (Prunus spinosa). Porost představuje potravní a hnízdní příležitosti především pro drobné ptactvo, vhodně rozčleňuje větší plochy orné půdy. Návrh opatření: Dřevinné nárosty ponechat bez zásahů, pouze zdravotní probírka. V úsecích bez dřevin výsadby, vhodné druhy – dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), trnka obecná (Prunus spinosa), růže šípková (Rosa canina), brslen evropský (Euonymus europaeus). Výsadbu provést skupinovitě, s roztečí skupinek 10 – 20 m, rozteč stromů ve skupinkách 3 – 5 m. Keřové podsadby se sponem 0,5 – 1 m. Travinobylinný lem je vhodné alespoň 1x za 2 - 3 roky pokosit, hmotu odstranit. Při výsadbách respektovat ochranné pásmo vedení VN. Pořadové číslo v ÚP : IP 20a
Pořadové číslo v OG: - , plán ÚSES :20
Název: Na křížkách Mapový list:1:5000- HL 5-1,4-1 EVKP – ekologicky významný krajinný prvek
Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Sedlec Biogeografický význam: IP - interakční prvek
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4B3, 4AB2
Délka: 1050 m Šířka: 10 – 15 m Fyziotyp: Stupeň ekologické stability: 2
Charakteristika ekotopu a bioty: Navržený interakční prvek podél polní cesty východně od osady Sedlec k rozčle V současnosti dřeviny pouze v úseku cca 100 m přímo na okraji Sedlce, vykytují se jilm horský (Ulmus glabra), křehká (Salix fragilis), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Návrh opatření: Podél celé cesty provést jednostranné v javor mléč (Acer platanoides), dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia spinosa), růže šípková (Rosa canina), brslen evropský (Euonymus europaeus). Výsadbu provést skupinovitě, s roz stromů ve skupinkách 3 – 5 m. Keřové podsadby se sponem 0,5 – 1 m. Zajistit výsadby proti okusu. Travinobylinný 3 roky pokosit, hmotu odstranit.
Pořadové číslo v ÚP : IP 20b Název: Lado Mapový list:1:5000–HL 4-2 EVKP – ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, Trofická a hydrická řada) 3AB3
Pořadové číslo v OG: - , plán ÚSES :20 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Kočín Biogeografický význam: IP - interakční prvek Rozloha: 1,4 ha Fyziotyp: MT (RU), KR Stupeň ekologické stability:
3–4
Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek představuje nevyužívanou plochu – lado – s nárosty dřevin na s nadmořská výška 473 – 488 m n.m. Porosty tvoří jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), bříza bílá (Betula pendula), letní (Quercus robur), růže šípková (Rosa canina), bez černý (Sambucus nigra), lípa srdčitá (Tilia cordata), třešeň obecná (Prunus spinosa). V podrostu degradovaná společenstva tř. Molinio-Arrhenatheretea, dominuje třtina křoviš Porost představuje dobrý skryt pro zvěř a potravní a hnízdní příležitosti ptactvo. Návrh opatření: Na celé p přirozené sukcesi včetně dřevinných nárostů. Pořadové číslo v ÚP : IP 21a Název: Na jablonce Mapový list:1:5000- HL 5-1 EVKP – ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21, 1.3 STG (veget. stupeň, trofická a hydrická řada) 4AB3, 4B3
Pořadové číslo v OG: - , plán ÚSES :21 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Sedlec Biogeografický význam: IP - interakční prvek Délka: 850 m Šířka: 10 – 15 m Fyziotyp: Stupeň ekologické stability: 2
Charakteristika ekotopu a bioty: Navržený interakční prvek podél polní cesty jihovýchodně od osady Sedlec k rozčlenění rozsáhlé plochy orné půdy. V současnosti bez dřevin. Návrh opatření: Podél celé cesty provést jednostranné výsadby dřevin, vhodné druhy – javor mléč (Acer platanoides), dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), trnka obecná (Prunus spinosa), růže šípková (Rosa canina), brslen evropský (Euonymus europaeus). Výsadbu provést skupinovitě, s roztečí skupinek 10 – 20 m, rozteč stromů ve skupinkách 3 – 5 m. Keřové podsadby se sponem 0,5 – 1 m. Zajistit výsadby proti okusu. Travinobylinný lem je vhodné alespoň 1x za 2 - 3 roky pokosit, hmotu odstranit. Pořadové číslo v ÚP : IP 21b Název: Ke Knínu Mapový list:1:5000- HL 4-2,3-2
Pořadové číslo v OG: - , plán ÚSES :21 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Knín
EVKP – ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4AB3, 4AB2, 4A2, 4B3
Biogeografický význam: IP - interakční prvek Délka: 2400 m Šířka: 15 - 20 m Fyziotyp: Stupeň ekologické stability: 3
Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek představuje stromořadí a liniové porosty podél silnice Býšov - Knín – silnice Č. Budějovice – Týn nad Vltavou, nadmořská výška 464 – 487 m n.m. Místy úseky bez dřevin. Ve stromořadí se vyskytují: topol osika (Populus tremula), lípa srdčitá (Tilia cordata), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub letní (Quercus robur), borovice lesní (Pinus nigra), trnka obecná (Prunus spinosa), růže šípková (Rosa canina), místy staré ovocné výsadby třešní (Cerasus sp.), švestek (Prunus sp.) a jabloní (Malus sp.). V okolí Knína mladé výsadby dubu červeného (Quercus rubra). Stromořadí představuje dobré potravní a hnízdní příležitosti především pro ptactvo, má estetický a krajinářský význam, částečně také rozčleňuje velké plochy zemědělské půdy. Návrh opatření: Stromořadí pouze se zdravotní probírkou, jinak ponechat bez zásahů, do mezer a úseků bez dřevin dosadba odrostků s balem, vhodné druhy – javor mléč (Acer platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), dub letní (Quercus robur). Častější kontrola zdravotního stavu starších jedinců, v případě potřeby poškozené stromy ošetřit. V případě prořezávky stromů z důvodu bezpečnosti silničního provozu tuto práci svěřit odborné firmě. Pořadové číslo v ÚP : IP 22 Název: Ke Zlatnici Mapový list:1:5000–HL 3-2 EVKP – ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, Trofická a hydrická řada) 4AB3
Pořadové číslo v OG: - , plán ÚSES :22 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Knín Biogeografický význam: IP - interakční prvek Délka: 500 m Šířka: 10 – 15 m Fyziotyp: MT (RU), XT (RU) Stupeň ekologické stability: 3
Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek představuje travinobylinné a dřevinné porosty podél polní cesty, nadmořská výška 456 – 474 m n.m. Z dřevin se vyskytují: brslen evropský (Euonymus europaeus), dub letní (Quercus robur), růže šípková (Rosa canina), bez černý (Sambucus nigra), trnka obecná (Prunus spinosa). Travinobylinná společenstva tř. MolinioArrhenatheretea a tř. Sedo-Scleranthetea, místy značně ruderalizovaná smyvy z okolních polí. Porost vhodně rozčleňuje větší plochy orné půdy. Návrh opatření: Dřevinné nárosty ponechat bez zásahů, pouze zdravotní probírka. V úsecích bez dřevin výsadby, vhodné druhy – dub letní (Quercus robur), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), lípa srdčitá (Tilia cordata), trnka obecná (Prunus spinosa), růže šípková (Rosa canina), brslen evropský (Euonymus europaeus). Výsadbu provést skupinovitě, s roztečí skupinek 20 – 30 m, rozteč stromů ve skupinkách 3 – 5 m. Keřové podsadby se sponem 0,5 – 1 m. Travinobylinný lem je vhodné alespoň 1x za 2 - 3 roky pokosit, hmotu odstranit. Při výsadbách respektovat ochranné pásmo vedení VN. Pořadové číslo v ÚP : IP 23 Název: Pod lesem Mapový list:1:5000–HL 3-2 EVKP – ekologicky významný krajinný prvek
Pořadové číslo v OG: - , plán ÚSES : 23 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Knín Biogeografický význam: IP - interakční prvek
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, Trofická a hydrická řada) 4AB3, 4B3
Délka: 220 m Šířka: 10 – 30 m Fyziotyp: Stupeň ekologické stability: 3-4
Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek představuje zapojenou dřevinnou linii podél polní cesty, nadmořská výška 462 – 476 m n.m. Vyskytují se: vrba ušatá (Salix aurita), topol osika (Populus tremula), dub letní (Quercus robur), růže šípková (Rosa canina), bez černý (Sambucus nigra), bříza bílá (Betula pendula), borovice lesní (Pinus sylvestris), vrba jíva (Salix caprea). Porost propojuje biocentrum Zlatnice s lesním komplexem, vhodně rozčleňuje plochu
zemědělské půdy. Návrh opatření: Dřevinné nárosty ponechat bez zásahů, pouze zdravotní probírka. Pořadové číslo v ÚP : IP 24 Název: U Coufalky Mapový list:1:5000- HL 3-2 EVKP – ekologicky významný krajinný prvek
Pořadové číslo v OG: - , plán ÚSES : 24 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Knín Biogeografický význam: IP - interakční prvek
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4AB3
Délka: 1400 m Šířka: 5 - 20 m Fyziotyp: Stupeň ekologické stability: 3 - 4
Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek představuje celkem 6 dřevinných linií na mezích, nadmořská výška 490 – 502 m n.m. V liniích se vyskytují: javor klen (Acer pseudoplatanus), bříza bílá (Betula pendula), třešeň ptačí (Cerasus avium), dub letní (Quercus robur), borovice lesní (Pinus sylvestris), smrk ztepilý (Picea abies), růže šípková (Rosa canina), trnka obecná (Prunus spinosa), bez černý (Sambucus nigra). Porosty mají vysokou druhovou diverzitu, představují vynikající hnízdní a potravní příležitosti především pro ptactvo. Návrh opatření: Dřevinné nárosty ponechat bez zásahů, pouze zdravotní probírka. Návrh na rVKP. Pořadové číslo v ÚP : IP 25 Název: Coufalka Mapový list:1:5000–HL 3-2,3-3 EVKP – ekologicky významný krajinný prvek
Pořadové číslo v OG: - , plán ÚSES : 25 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Knín Biogeografický význam: IP - interakční prvek
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, Trofická a hydrická řada) 4AB3
Délka: 450 m Šířka: 10 – 15 m Fyziotyp: Stupeň ekologické stability: 3
Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek představuje porost podél polní cesty – střídají se zapojené dřevinné linie s úseky bez dřevin, nadmořská výška 490 – 502 m n.m. V porostech se vyskytují jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), bříza bílá (Betula pendula), smrk ztepilý (Picea abies), dub letní (Quercus robur), růže šípková (Rosa canina), hloh (Crataegus sp.), hrušeň obecná (Pyrus communis), třešeň ptačí (Cerasus avium), trnka obecná (Prunus spinosa), jabloň (Malus sp.), střemcha hroznovitá (Prunus padus). Porost představuje potravní a hnízdní příležitosti především pro drobné ptactvo, vhodně rozčleňuje větší plochy orné půdy. Návrh opatření: Dřevinné nárosty ponechat bez zásahů, pouze zdravotní probírka. Pořadové číslo v ÚP : IP 26 Název: U Býšova Mapový list:1:5000- HL 3-2 EVKP – ekologicky významný krajinný prvek
Pořadové číslo v OG: - , plán ÚSES : 26 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Knín Biogeografický význam: IP - interakční prvek
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4B3, 4AB3
Délka: 600 m Šířka: 10 – 15 m Fyziotyp: Stupeň ekologické stability: 2-3
Charakteristika ekotopu a bioty: Navržený interakční prvek podél silnice u samoty Býšov k rozčlenění rozsáhlé plochy orné půdy, nadmořská výška 446 – 463 m n.m. V současnosti mezernaté mladé výsadby lípy srdčité (Tilia cordata) a dubu letního (Quercus robur), přestárlé zbytky ovocných výsadeb – třešeň (Cerasus sp.) a jabloň (Malus sp.). Část zcela bez dřevin.Návrh opatření: Podél celé cesty provést výsadby dřevin, vhodné druhy – dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), trnka obecná (Prunus spinosa), růže šípková (Rosa canina), brslen evropský (Euonymus europaeus). Výsadbu provést skupinovitě, s roztečí skupinek 10 – 20 m, rozteč stromů ve skupinkách 3 – 5
m. Keřové podsadby se sponem 0,5 – 1 m. Travinobylinný lem je vhodné alespoň 1x za 2 - 3 roky pokosit, hmotu odstranit. Pořadové číslo v ÚP : IP 27 Název: Pohrobný rybník Mapový list: 1:5000 – HL 5-0 EVKP – ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1. STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4BC4-5
Pořadové číslo v OG: - , plán ÚSES : 27 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Knín Biogeografický význam: IP - interakční prvek Rozloha: 7,2 ha Fyziotyp: MT (RU), VO (RU), LO (RU) Stupeň ekologické stability: 3–4
Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek představuje rybníky Pohrobný a Barbora s okolními loukami a dřevinnými nárosty. Vlastní rybníky s vyvinutými litorály se společenstvy tř. Phragmito-Magnocaricetea, polopřirozené louky v okolí s ochuzenými společenstvy ř. Molinietalia (sv. Calthion). Na obou hrázích a březích rybníka Barbora zapojený liniový porost, vyskytuje se dub letní (Quercus robur), olše lepkavá (Alnus glutinosa), topol kanadský (Populus x canadensis), borovice lesní (Pinus sylvestris), topol osika (Populus tremula), bříza bílá (Betula pendula), krušina olšová (Frangula alnus), vrba jíva (Salix caprea), vrba ušatá (Salix aurita), růže šípková (Rosa canina), bez černý (Sambucus nigra). Cenný je porost dubu na hrázi Pohrobného rybníka – v podrostu druhy tř. Trifolio-Geranietea a tř. Nardo-Callunetea. Návrh opatření: Ponechat bez zásahů, louky pravidelně kosit, zajistit extenzivní využití. Při čištění rybníka zachovat litorál, sediment odstranit na deponii mimo plochu. Dřevinné nárosty pouze s jemnými výchovnými zásahy, zaměřenými na zdravotní stav porostů a postupné odstranění topolu kanadského (včetně zmlazení). Plochu hráze Pohrobného rybníka registrovat jako VKP.
Pořadové číslo v ÚP : IP 28 Název: Ke Krejcárce Mapový list:1:5000–HL 3-3,4-3 EVKP – ekologicky významný krajinný prvek
Pořadové číslo v OG: - , plán ÚSES : 28 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Kočín, Knín Biogeografický význam: IP - interakční prvek
Geobiocenologická typizace: Bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, Trofická a hydrická řada) 4AB3, 4B3
Délka: 1300 m Šířka: 10 – 15 m Fyziotyp: Stupeň ekologické stability: 3
Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek představuje porost podél polní cesty – střídají se zapojené dřev nadmořská výška 490 – 507 m n.m. V porostech převažuje borovice lesní (Pinus sylvestris), dále se vyskytují v bílá (Betula pendula), růže šípková (Rosa canina), hrušeň obecná (Pyrus communis), třešeň ptačí (Cerasus av spinosa), bez černý (Sambucus nigra). Porost představuje potravní a hnízdní příležitosti především pro drobné pta plochy orné půdy. Návrh opatření: Stávající dřevinné nárosty ponechat bez zásahů, pouze zdravotní probírka. V jednostranné výsadby dřevin, vhodné druhy – dub letní (Quercus robur), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), lípa obecná (Prunus spinosa), růže šípková (Rosa canina), brslen evropský (Euonymus europaeus). Výsadbu provést sk 10 – 20 m, rozteč stromů ve skupinkách 3 – 5 m. Keřové podsadby se sponem 0,5 – 1 m. Pořadové číslo v ÚP : IP 34 Název: V poli EVKP - ekologicky významný krajinný prvek
Katastrální území: Litoradlice Plán ÚSES : 34 Biogeografický význam: M - interakční prvek
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4B3
Fyziotyp: KR,MT Stupeň ekologické stability:
3-4
Charakteristika ekotopu a bioty: Soustava mezí s dřevinnými nárosty na bývalém VVP Litoradlice. Sukcesní různověké skupinovité a liniové nárosty jsou tvořeny osikou, břízou, dubem, borovicí,
trnkou. V mezerách jsou nesečené travní porosty. Návrh opatření: ponechat víceméně přirozenému vývoji, v případě potřeby zdravotní výběr a odstranění nekromasy. Členitý biotop výrazně ekotonového charakteru. Pořadové číslo v ÚP : IP 35 Název: Za litoradlickými humny EVKP - ekologicky významný krajinný prvek
Katastrální území: Litoradlice Plán ÚSES : 35 Biogeografický význam: M - interakční prvek
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4AB2
Fyziotyp: KR, MT Stupeň ekologické stability:
3-4
Charakteristika ekotopu a bioty: Dřevinný doprovod podél polních cest při V okraji Litoradlic. Převážně keřové formace s jednotlivými mladými stromy, v mezerách nesečené travní porosty se zastoupením přirozeně rostoucích druhů. Zastoupené dřeviny: bez černý, růže šípková, trnka, hloh, jabloň, jasan, bříza. Návrh opatření: zachovat jako doprovodnou zeleò ekotonového charakteru, biotop drobných savců a ptáků. Pořadové číslo v ÚP : IP 36 Název: Habří EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4B3, 4B4, 4A-AB2
Katastrální území: Litoradlice Plán ÚSES : 36 Biogeografický význam: M - interakční prvek Fyziotyp: KU,MT Stupeň ekologické stability:
3-4
Charakteristika ekotopu a bioty: Dřevinný doprovod silnice Litoradlice - Jeznice v úseku od Litoradlic k okraji lesa. Výsadby lesních (ojediněle ovocných) dřevin v přerušovaných liniích po obou a částečně po jedné straně silnice. V podrostu extenzivně sečené travní porosty se zatoupením přirozeně rostoucích druhů z rámce společenstev tř. Molinio-Arrhenatheretea. Zastoupeny jsou dřeviny: bříza, lípa, javor mléč, javor klen, osika, dub, hrušeň, jabloň, smrk, třešeň, růže šípková. Návrh opatření: Mezery ve výsadbách postupně doplňovat domácími druhy listnatých dřevin např, lípou, dubem, javory, jeřábem ptačím. V případě potřeby drobné zdravotní zásahy. Travní porost 1x ročně sekat. Pořadové číslo v ÚP : IP 37 Název: Janovec EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4A2
Katastrální území: Litoradlice Plán ÚSES : 37 Biogeografický význam: M - interakční prvek - VKP Fyziotyp: KR,MT Stupeň ekologické stability:
4
Charakteristika ekotopu a bioty: Výsušný vrchol s přilehlým suchým svahem s jihozápadní až jižní expozicí, porostlým kompaktním až místy mezernatým porostem janovce metlatého, při okraji s trnkou, na severozápadním okraji sousedící s lesním porostem. V podrostu v mezerách a při okraji charakteristická vegetace výsušných stanovišť. Návrh opatření: zachovat v současném stavu. Pořadové číslo v ÚP : Název: Pod hájky
IP 38
Katastrální území: Plán ÚSES : 38
Litoradlice
EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4AB2-3
Biogeografický význam: M - interakční prvek - VKP Fyziotyp: MT,KR Stupeň ekologické stability:
(3-)4
Charakteristika ekotopu a bioty: Sukcesní neobhospodařovaná plocha na bývalém VVP Litoradlice. Stabilizující se travinná společenstva se skupinami a liniemi dřevinných nárostů s převahou trnky, břízy, na vlhčích stanovištích u biokoridoru vtroušenì olše, vrby, dubu. Cenný komplex společenstev mezických až semixerických stanovišť. Návrh opatření: Současné dřevinné nárosty bez zásahu, travinné porosty 1x za 1-2 roky posekat. Nepoužívat chemické prostředky, nehnojit. V případě potřeby blokovat nežádoucí sukcesi dřevinných nárostů. Pořadové číslo v ÚP : IP 39 Název: Litoradlice EVKP - ekologicky významný krajinný prvek
Katastrální území: Litoradlice Plán ÚSES : 39 Biogeografický význam: M - interakční prvek - VKP
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4AB2, 4B3-4, 4BC4(-3)
Fyziotyp: MT,KR,LO,PR,VO Stupeň ekologické stability:
(3-)4
Charakteristika ekotopu a bioty: Sukcesní neobhospodařovaná plocha na bývalém VVP Litoradlice. Plochy s travinnými společenstvy se střídají se skupinami dřevinných nárostù s převahou křovitých vrb (ušatá, popelavá), pomístnì kompaktní nárosty břízy, vrby křehké, dubu, smrku, osiky, třešně ptačí, střemchy, při obvodu trnka. V severní části malá skupinka s bukem. Cenný komplex společenstev hydrických až mezických stanovišť se společenstvy z rámce sv. Calthion, Caricion fuscae, Molinion, Salicion cinereae, Arrhenatherion. Návrh opatření: Současné dřevinné nárosty bez zásahu, travinné porosty na sušších stanovištích 1x za 1-2 roky posekat, na podmáčených plochách vyžnout 1x za 2-3 roky (dle potřeby). Nepoužívat chemické prostředky, nehnojit. Blokovat nežádoucí sukcesi dřevinných nárostů. Pořadové číslo v ÚP : IP 40 Název: Vysoký Hrádek - park EVKP - ekologicky významný krajinný prvek Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4B3, 4B4
Katastrální území: Březí u Týna n.Vlt. Plán ÚSES : 40 Biogeografický význam: M - interakční prvek - VKP Fyziotyp: KU (BU), VO Stupeň ekologické stability:
4
Charakteristika ekotopu a bioty: Vlastní park je tvořen vzrostlými výsadbami s převahou lípy, s pestrou směsí listnatých i jehličnatých dřevin - javor, klen, dub, jírovec, modřín, smrk, borovice černá, olše lepkavá, akát, buk lesní červený, douglaska, jasan, bříza. Historicky, krajinářsky i ekologicky cenný segment krajiny. Návrh opatření: Citlivé zdravotní zásahy, údržba technického zařízení vodních ploch, blokovat sukcesi ruderálních společenstev v parku. Pořadové číslo v ÚP : IP 41 Název: Přihájek EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4A2, 4AB3
Katastrální území: Březí u Týna n.Vlt. Plán ÚSES : 41 Biogeografický význam: M - interakční prvek Fyziotyp: KU,MT Stupeň ekologické stability:
3
Charakteristika ekotopu a bioty: Staré liniové výsadby třešní, v současnosti dožívající, s hnilobou a zlomy. Krajinářsky hodnotný segment krajiny. Návrh opatření: Obnova třešňovky. Pořadové číslo v ÚP : IP 42 Název: Palečkův potok EVKP - ekologicky významný krajinný prvek
Katastrální území: Křtěnov, Temelín Plán ÚSES : 42 Biogeografický význam: M - interakční prvek
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4B-BC4
Fyziotyp: VO,RU,KR Stupeň ekologické stability:
2-3
Charakteristika ekotopu a bioty: Vodní tok s napřímeným korytem, stoka v zemědělské krajině. Prochází po S okraji staveniště JETE. Břehové porosty s běžnou vegetací s nitrofilními druhy. Dřevinný doprovod chybí, pouze ojediněle jednotlivé keře vrby jívy. Navazuje na biokoridor Palečkova potoka. Návrh opatření: V rámci celého vodního toku (v úseku od JETE po Palečkův rybník) zpracovat návrh na revitalizaci pomocí jednoduchých technických prvků (příčné prahy, kamenné záhozy), vedoucích ke zpomalení odtoku a ke zvýšení samočistící schopnosti toku. V místech kontaktu s ornou půdou tuto převést na trvalý travní porost v šíři alespoň 20 m po obou březích. Břehy opatřit skupinovitými a liniovými výsadbami jasanu, dubu, vrby křehké, v mezerách křovité vrby, střemcha, olše. V blízkosti vodního toku omezit hnojení, nepoužívat chemické prostředky. Pořadové číslo v ÚP : IP 43 Název: Nový rybník EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4BC3-4
Katastrální území: Křtěnov Plán ÚSES : 43 Biogeografický význam: M - interakční prvek Fyziotyp: VO,LO,KR,RU Stupeň ekologické stability:
2-4
Charakteristika ekotopu a bioty: drobný přítok Palečkova potoka s malým rybníčkem. Vlastní tok má napřímené koryto, pomístně s liniovými nárosty olše lepkavé, osiky, vrb, trnky, jasanu, třešně ptačí, jívy. Bylinná vegetace s převahou nitrofilních druhů. Rybníček extenzivní, s chovem polodivokých kachen (?), po obvodu osika, vrba křehká, na hrázi vrostlé duby a menší smrková skupina. Návrh opatření: V rybníčku extenzivní hospodaření, vhodné by bylo vyřešit zpřístupnění Nového a Oběšeného rybníku založením polní cesty. Tok revitalizovat v rámci Palečkova potoka (viz). Pořadové číslo v ÚP : IP 44 Název: Oběšený EVKP - ekologicky významný krajinný prvek
Katastrální území: Křtěnov Plán ÚSES : 44 Biogeografický význam: M - interakční prvek
Geobiocenologická typizace : bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4B4-5
Fyziotyp: VO,LO,RU,MT,KU Stupeň ekologické stability:
3-4
Charakteristika ekotopu a bioty: Malý rybníček v polích se zatrubněným odtokem. Mělký, zanesený sedimentem. Na vodě společenstva s lakušníkem, po obvodu pás litorální vegetace se zblochanem vzplývavým a sítinami. Obklopen hustými nárosty křovitých vrb, bezem černým a nitrofilní vegetací (kopřiva, kerblík, svízel přítula). V západní části skupina lesního porostu se smrkem, pod hrází jasan, při okraji osika. Hospodářsky zanedbaný porost, v podrostu hojný ostružiník. Návrh opatření: zpřístupnit rybník založením nové polní cesty, odstranit staré trofické zátěže sediment odvézt mimo lokalitu. Zdravotní výběr a prořezávka v dřevinných (vrbových) nárostech po
obvodu. V lesní skupině výchovný zásah a odstranění nekromasy ležící na zemi. Po obvodu založit nárazový pruh proti splachům z výše položených polí - ornou půdu převést na trvalý rtavní porost v šíři alespoň 20 m, na polích v blízkosti lokality omezit hnojení. Pořadové číslo v ÚP : IP 45 Název: Křtěnov EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4B3-4
Katastrální území: Křtěnov Plán ÚSES : 45 Biogeografický význam: M - interakční prvek Fyziotyp: BU-AD, MT Stupeň ekologické stability:
4
Charakteristika ekotopu a bioty: Malý lesík mimo LPF, s přírodě blízkou dřevinnou skladbou, při Z okraji mohutné duby. Dřevinná skladba: dub, jasan, habr, třešeň ptačí, v podrostu bez černý, při okraji trnka. Mimo dřevinné nárosty podmáčená nesečená loučka se společenstvy z rámce sv. Calthion, Molinion. Návrh opatření: zachovat v současném stavu, v případě potřeby zdravotní výběr. Podmáčená louka bez zásahu, ponechat přirozenému vývoji. Pořadové číslo v ÚP : IP 46 Název: Mezi cestami EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4B3
Katastrální území:Temelínec, Březí u Týna n.Vlt. Plán ÚSES : 46 Biogeografický význam: M - interakční prvek Fyziotyp: KU,MT,RU Stupeň ekologické stability:
3
Charakteristika ekotopu a bioty: Liniové výsadby s převahou topolu (kanadský ?) podél silnice, v blízkosti rybníka Dvorčice. Návrh opatření: Postupně nahradit topolové výsadby autochtonními dřevinami - dub, lípa, klen, javor mléč. Pořadové číslo v ÚP : IP 47 Název: K Temelínu EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4AB2-3
Katastrální území: Temelín, Temelínec Plán ÚSES : 47 Biogeografický význam: M - interakční prvek Fyziotyp: KU,MT,RU Stupeň ekologické stability:
3-4
Charakteristika ekotopu a bioty: Liniové výsadby podél silnice z bývalého Temelínce do Temelína. Dřevinná skladba: javor mléč, lípa, dub, jasan, buk lesní červený. V podrostu běžná luční společenstva z rámce tř. Molinio-Arrhenatheretea. Návrh opatření: Běžná údržba - zdravotní zásahy, doplnění výsadeb do mezer (dub, lípa). Pořadové číslo v ÚP : IP 48 Název: Temelínecký potok EVKP - ekologicky významný krajinný prvek
Katastrální území: Temelín Plán ÚSES : 48 Biogeografický význam: M - interakční prvek
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4B-BC4
Fyziotyp: VO(LO),MT, RU Stupeň ekologické stability:
2-3
Charakteristika ekotopu a bioty: Horní část Temelíneckého potoka, napřímená stoka, bez
dřevinného doprovodu, pouze pomístně keřovité nárosty olše lepkavé. Na toku malý rybníček, značně eutrofizovaný, po obvodu výsadby smrku (mlazina až tyčkovina), jednotlivě vrba křehká. Fragmenty mokřadních společenstev a společenstev sv. Calthion na přilehlé podmáčené loučce. Návrh opatření: vodní tok revitalizovat, po obvodu liniové výsadby olš, střemchy, jasanu a křovitých vrb vb mezerách. V rybníku extenzivní hospodaření, nevhodné smrkové výsadby výhledově nahradit stanovištně odpovídajícími dřevinami - olší, jasanem, dubem. Pořadové číslo v ÚP : IP 49 Název: V mokřinách EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4B-BC4
Katastrální území: Temelín Plán ÚSES : 49 Biogeografický význam: M - interakční prvek Fyziotyp: VO(LO), MT,RU Stupeň ekologické stability:
2-3
Charakteristika ekotopu a bioty: levostranný přítok Temelíneckého potoka, napřímená stoka, bez dřevinného doprovodu, pouze v horní části dřevinné nárosty, na toku malý rybníček, značně eutrofizovaný, po obvodu výsadby břízy a křovitých vrb. Fragmenty mokřadních společenstev a společenstev sv. Calthion po obvodu. Návrh opatření: vodní tok revitalizovat, po obvodu liniové výsadby olše, střemchy, jasanu a křovitých vrb v mezerách. V rybníku extenzivní hospodaření. Pořadové číslo v ÚP : 50 Název: Panský rybník EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) BC4-5
Katastrální území: Temelín Plán ÚSES : 50 Biogeografický význam: M - interakční prvek Fyziotyp: VO,LO,MT Stupeň ekologické stability:
3(-4)
Charakteristika ekotopu a bioty: Menší rybník na okraji obce, na hrázi výsadby topolu vlašského, na břehu jírovce a vrby křehké. Eutrofizovaný rybník, při březích s fragmenty mokřad. společenstev bez většího významu. Návrh opatření: Bez zásahu, zamezit eutrofizaci rybníka. Pořadové číslo v ÚP : IP 51a Název: Sedlecký potok EVKP - ekologicky významný prvek
krajinný
Geobiocenologická typizace: bioregion, biochora: STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4B-BC4
Katastrální území: Temelín Plán ÚSES : 51 Biogeografický význam: M - interakční prvek Fyziotyp: VO,RU,MT Stupeň ekologické stability:
2-3
Charakteristika ekotopu a bioty: Vodní tok s upraveným korytem, bez dřevinného doprovodu, pomístně na břehu menší skupiny modřínu s vtroušeným smrkem. Potok prochází zemědělsky intenzivně obhospodařovanou krajinou, má charakter stoky bez dřevinného doprovodu. Návrh opatření:Na celý tok vypracovat revitalizační projekt - včetně ozelenění, rámcově dřevinná skladba: olše lepkavá, vrba křehká, vrba trojmužná, střemcha obecná, jasan. Výsadby realizovat v linii ve skupinách po 2-3, v rozestupech po 10-15 m, do mezer výsadba křovitých vrb. Po obou březích potoka převést ornou půdu v minimální šíři 20 m na trvalé travní porosty. Na polích v blízkosti potoka omezit hnojení. Pořadové číslo v ÚP : IP 51b Název: U křížku Mapový list: Hluboká 3-0, 2-0
Pořadové číslo v okresním generelu: ÚSES :51 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Zvěrkovice
- , plán
EVLS – ekologicky významné liniové společenstvo
Biogeografický význam: M - interakční prvek
Geobiocenologická typizace: bioregion: 1.21 STG (veget. stupeň, trofická a hydrická řada) 4AB3
Délka/šířka: 1790/10-15 m Fyziotyp: RU Stupeň ekologické stability: 1-2
Charakteristika ekotopu a bioty: Polní cesta, vedoucí směrem od obce Záluží, kolem křížku dál, směrem k lesu, je lemovaná ruderalizovaným travino-bylinným pásem. U křížku rostou dva solitérní stromy. Kolmo na tuto cestu vybíhá od křížku jiná polní cesta, která vede do Zvěrkovic. Další cesta, prašná, spojující přes pole obce Záluží a Zvěrkovice, je pouze ojediněle lemována dřevinným doprovodem. Návrh opatření: Kolem cesty od Záluží k lesu navrhuji dostatečně rozšířit travnatý remíz a vysadit do něj oboustrannou alej z ovocných stromů v pravidelném sponu. Cestu od křížku ke Zvěrkovicím lemovat keřovitým porostem z druhů – Viburnum opulus, Rosa canina, Prunus spinosa, Crataegus monogyna, Corylus avellana. Dřevinný porost kolem cesty od Záluží ke Zvěrkovicím navrhuji doplnit cílovými dřevinami jako je Acer pseudoplatanus, Tilia cordata, Prunus avium a některými druhy keřů jako Prunus spinosa, Viburnum opulus, Crataegus monogyna.
