CZECH LANGUAGE I Syllabus for Nursery and Primary Cycle of the European Schools

Schola Europaea Office of the Secretary-General

General Secretariat

Ref.: 2009-D-441-cs-3 Orig.: CS

CZECH LANGUAGE I Syllabus for Nursery and Primary Cycle of the European Schools APPROVED BY THE BOARD OF GOVERNORS OF THE EUROPEAN SCHOOLS ON 21ST, 22ND AND 23RD APRIL 2009 – STOCKHOLM

Entry into force September 2009

1/43

INTRODUCTION The concept of the Czech language and literature subject is based on the valid legislation for pre-primary and basic education in the Czech Republic and the documents applicable for the European Schools; further on teachers’ experience with the implementation of the Czech language and literature syllabus in the European schools in the years 2004-2008. 1) The structure of the Czech language and literature subject complies with the standard model The Structures of the Syllabi of the Subjects Taught in the European Schools approved by the Board of Governors in January 1999 (1999-D-109). 2) The definition of the subject content is based: a) on the fundamental document for pre-primary education in the Czech Republic – the Framework Educational Programme for Pre-primary Education – and the fundamental document – the Framework Educational Programme for Basic Education – which came into force on January 1, 2005; this ensures the compatibility of education in the pupils’ mother tongue in the European Schools with education provided in the Czech Republic, b) on the requirements for general competences set by the European Schools whose attainment level is a part of the assessment of learning outcomes; the mother tongue contributes significantly to the development of the general competences, c) on the content analysis of the partial outcomes of the Czech language and literature subject, whose assessment is included in the school reports of pupils from the 1st to the 5th grades of the European Schools; d) on teachers’ experience of teaching Czech language in the European Schools according to the current syllabus (2004-D-59-cs-3) in the period of 2004 - 2008. 3) The main objectives, principles, methodology and assessment of education in the mother tongue: The objectives and content of Czech language and literature are set for the early education and primary cycle and are in line with the requirements for the humanist-oriented education and training concept, which is aimed at supporting the pupils’ personal development at the cognitive, psychomotor, social and affective levels in a wider social and cultural context. Education in the European Schools follows two interconnected goals: to provide formal education and support the pupils’ personality development in a wider social and cultural context. It should aid pupils in creating and gradually developing key competences – knowledge, skills, values and attitudes and provide them with a reliable basis for general education oriented towards real-life situations and practical activities. The mother tongue, which plays a key role in the education process, contributes to the attainment of the key competences. The knowledge and skills acquired in the Czech language and literature classes are crucial not only for attaining high-quality language education, but also for the successful acquisition of knowledge in other spheres. The use of Czech as a mother tongue in its oral and written form enables the pupils to learn and understand the socio-cultural development of human society and conduct interpersonal communication effectively and at high level. Through Czech language and literature the pupils living in a foreign language and multicultural surroundings are familiarized with the culture and history of the Czech nation from the very start of their education. Thus they are enabled to master their mother tongue and acquire national consciousness to the greatest possible extent. The Czech language and literature subject comprises three components: Communication and Stylistic Education, Language Education and Literature Education, for which the educational content in the form of expected outcomes and curriculum content is formulated. However, all three 2/43

components are interconnected in instruction with the aim to preserve an integrated concept respecting the natural integrity of the child’s personality. Expected outcomes are recommended for early education and obligatory within five-year primary cycle. They observe the principles of comprehensiveness, consistency, controllability and adequacy. They are drafted in clearly arranged tables supplemented with examples of educational forms and methods and possible assessment instruments which serve teachers for orientation and inspiration. The methodology of the subject, educational and training strategies as well as the requirements for assessment and its strategies are dealt with in the continuing chapters. The basic principles are the following: an individual approach to the pupil, meaningful learning and its activity-based character and the creation of a safe and stimulating environment. The assessment process starts in the nursery school with an on-entry diagnostic assessment and continues with the systematic monitoring of the child’s development in relation to the expected outcomes. In the primary cycle assessment is continuously carried out on the basis of the attainment level of the expected outcomes formulated in the syllabus and on the competence attainment levels expressed in the school report according to the four-point grading scale set forth by the European Schools. The syllabus should come into force in the school year 2009/10. It was drafted jointly by Dana Musilová, inspector for the pre-primary and primary cycle of European Schools, Czech School Inspectorate, Jana Kratochvílová, pre-primary and primary education expert, Masaryk University, Marie Rauchová, Czech language and literature expert, Ministry of Education, Youth and Sports, Vladimír Brtník, deputy head teacher for the pre-primary and primary cycle of the European Schools Brussels III, and teachers from the European Schools Brussels III and Luxembourg II.

3/43

INTRODUCTION (FR) Le principe de la matière intitulée « Langue et littérature tchèques » repose sur la réglementation en vigueur en République tchèque pour l’enseignement maternel et fondamental, sur les documents applicables aux Ecoles européennes ainsi que sur l’expérience acquise par les enseignants qui ont donné le cours de langue et littérature tchèques aux Ecoles européennes entre 2004 et 2008. La structure du programme de langue et littérature tchèques est conforme au modèle standard intitulé « Libellé des programmes pour les matières enseignées dans les Ecoles européennes », approuvé par le Conseil supérieur de janvier 1999 (1999-D-109). 4) La définition du contenu de la matière repose sur : e) Le document fondamental relatif à l’enseignement maternel en République tchèque (« Programme scolaire cadre pour l’enseignement maternel ») et le document fondamental (« Programme scolaire cadre pour l’enseignement fondamental ») entré en vigueur le 1er janvier 2005 ; ceci garantit la compatibilité de l’enseignement dispensé dans la langue maternelle des élèves aux Ecoles européennes avec l’enseignement dispensé en République tchèque ; f) Les exigences de compétences générales fixées par les Ecoles européennes qui prévoient que les niveaux de résultats scolaires font parties de l’évaluation des résultats en termes d’apprentissage ; la langue maternelle contribue de manière significative à l’acquisition des compétences générales ; g) Une analyse du contenu de résultats partiels en langue et littérature tchèques dont l’évaluation figure dans le carnet scolaire des élèves des Ecoles européennes de la 1ère à la 5e primaire ; h) L’expérience que les enseignants ont acquise de l’enseignement du tchèque aux Ecoles européennes conformément au programme actuel (2004-D-59-cs-3) entre 2004 et 2008 ; i) Les principaux objectifs, principes, méthodologie et évaluation de l’enseignement en langue maternelle: Les objectifs et contenu en langue et littérature tchèques sont fixés pour l’enseignement maternel et fondamental et sont conformes aux exigences du concept d’instruction et de formation humaniste visant à encourager le développement personnel des élèves sur les plans cognitif, psychomoteur, social et affectif dans un contexte social et culturel élargi. L’éducation aux Ecoles européennes poursuit deux objectifs intimement liés: apporter à l’élève une instruction formelle tout en encourageant le développement de sa personnalité dans un contexte social et culturel élargi. Elle devrait aider les élèves à acquérir et, progressivement, à maîtriser des compétences clés – savoirs, savoir-faire, valeurs et attitudes – et leur offrir une instruction générale de base solide orientée vers des situations de la vie réelle et des activités pratiques. La langue maternelle, qui joue un rôle clé dans la progression de l’instruction, participe à la réalisation de ces compétences clés. Les savoirs et savoir-faire acquis au cours de langue et littérature tchèques sont essentiels, non seulement pour atteindre un niveau de formation linguistique de grande qualité, mais aussi pour garantir l’acquisition de savoirs dans d’autres domaines. La pratique orale et écrite du tchèque en tant que langue maternelle permet à l’élève d’apprendre et de comprendre le développement socioculturel de la société humaine et de pratiquer la communication interpersonnelle à un haut niveau de performance. A travers la langue et littérature tchèques, les élèves vivant dans un environnement multiculturel en langue étrangère se familiarisent, dès le tout début de leur scolarité, avec la culture et l’histoire de la nation tchèque. Ainsi, ils sont mis en situation de maîtriser leur langue maternelle et d’acquérir la conscience nationale dans toute la mesure du possible. En tant que matière, la langue et littérature tchèques se compose de trois volets – Formation à la communication et à la stylistique, Formation linguistique et Formation littéraire – pour lesquels le contenu pédagogique est présenté sous forme de résultats attendus et de contenus de programme. Toutefois, ces trois volets sont interconnectés dans l’enseignement afin de préserver un concept intégré respectant l’intégrité naturelle de la personnalité de l’enfant.

4/43

Les résultats attendus sont recommandés pour la maternelle et obligatoires pour le cycle primaire de cinq années. Ils respectent les principes de complétude, de cohérence, de contrôlabilité et de suffisance. Ils sont présentés sous la forme de tableaux clairement disposés et complétés d’exemples de formes et de méthodes ainsi que d’instruments d’évaluation proposés dont les enseignants peuvent se servir pour s’orientation ou s’inspirer. La méthodologie de la matière, les stratégies pédagogiques et formatives ainsi que les exigences et stratégies d’évaluation sont abordées dans les chapitres suivants. Les principes de base en sont une approche individualisée de l’élève, un apprentissage utile, un caractère fondé sur les activités et la création d’un cadre d’apprentissage sûr et stimulant. Le processus d’évaluation commence dès l’école maternelle par un bilan diagnostic à l’entrée et se poursuit par le suivi systématique de l’évolution de l’enfant par rapport aux résultats attendus. Au cycle primaire, l’évaluation est menée en continu sur base, d’une part, des niveaux de résultats correspondant aux résultats attendus formulés dans le programme et, d’autre part, des niveaux de résultats obtenus en termes de compétences tels qu’exprimés dans le carnet scolaire grâce à l’échelle de notation à quatre points mise en place par les Ecoles européennes. Le programme devrait entrer en vigueur à la rentrée scolaire 2009-2010. Il a été élaboré conjointement par Dana Musilová, Inspectrice aux cycles maternel et primaire des Ecoles européennes et Inspectrice des écoles tchèques, Jana Kratochvílová, experte de l’école maternelle et fondamentale à l’université de Masaryk, Marie Rauchová, experte en langue et littérature tchèques auprès du Ministère de l’éducation, de la jeunesse et des sports, Vladimír Brtník, Directeur adjoint des cycles maternel et primaire à l’Ecole européenne de Bruxelles III et des enseignants des Ecoles européennes de Bruxelles III et Luxembourg II.

5/43

EINFÜHRUNG (DE) Das Konzept des Fachs Tschechische Sprache und Literatur basiert auf der geltenden tschechischen Gesetzgebung für den Vorschul- und Grundschulunterricht in der Tschechischen Republik und den anwendbaren Dokumenten der ES. Nachstehend wird die Erfahrung von Lehrkräften mit der Umsetzung des Lehrplans für Tschechische Sprache und Literatur an den ES zwischen 2004 und 2008 erläutert: 1) Die Struktur des Fachs Tschechische Sprache und Literatur entspricht dem Standardmodell Strukturierung der Lehrpläne der an den ES unterrichteten Fächer, das der OR im Januar 1999 genehmigt hat (1999-D-109). 2) Die Grundlagen für die Definition des Inhalts des Fachs sind: a) Die grundlegenden Dokumente für die Vorschulerziehung in der Tschechischen Republik – Rahmenprogramm für Vorschulerziehung – und das bedeutende Dokument – Rahmenprogramm für Grundschulerziehung – das am 1. Januar 2005 in Kraft trat. Diese Grundlagen gewährleisten die Kompatibilität zwischen der Erziehung der Schüler/innen in der Muttersprache an den ES und der Erziehung in der Tschechischen Republik. b) Die Erfordernisse der ES bzgl. allgemeiner Kompetenzen, deren Erreichung Bestandteil der Beurteilung der Lernergebnisse ist. Die Muttersprache trägt in bedeutendem Maße zur Entwicklung allgemeiner Kompetenzen bei. c) Die Inhaltliche Analyse der Teilergebnisse des Fachs Tschechische Sprache und Literatur, deren Evaluierung in den Zeugnissen der Schüler der 1. bis zur 5. Klasse der ES enthalten ist. d) Die Erfahrung von Lehrkräften bei der Unterrichtung von Tschechisch an den ES gemäß den geltenden Lehrplänen (2004-D-59-cs-3) zwischen 2004 und 2008. 3) Die wesentlichen Ziele, Prinzipien, Methoden und Erziehungsbeurteilungen in der Muttersprache: Die Ziele und der Inhalt des Fachs Tschechische Sprache und Literatur werden für den Kindergarten und die Primarschule erarbeitet und entsprechen den Erfordernissen für die humanistisch orientierte Erziehung und das Übungskonzept, dessen Zielsetzung darin besteht, die persönliche Entwicklung der Schüler/innen auf kognitiver, psychomotorischer, sozialer und emotionaler Ebene in einem weiten sozialen und kulturellen Kontext zu fördern. Die Erziehung an den ES verfolgt zwei miteinander verwobene Ziele: eine formelle Erziehung und die Unterstützung der Persönlichkeitsentwicklung der Schüler/innen in einem breiten sozialen und kulturellen Kontext. Die Schüler/innen werden bei der allmählichen Entwicklung von Schlüsselkompetenzen – Wissen, Fertigkeiten, Werte und Sichtweisen – unterstützt. Ferner wird ihnen ein verlässlicher Grundstock an Allgemeinbildung vermittelt, der an Situationen aus dem wahren Leben und praktischen Erfahrungen orientiert ist. Die Muttersprache, die eine wesentliche Rolle im Erziehungsprozess spielt, trägt zur Erreichung der Schlüsselkompetenzen bei. Das in der Klasse erzielte Wissen und die erzielten Fertigkeiten im Fach Tschechische Sprache und Literatur sind nicht nur zur Erreichung einer hoch-qualitativen Spracherziehung von wesentlicher Bedeutung, sondern spielen auch bei der erfolgreichen Ansammlung von Wissen in anderen Bereichen eine bedeutende Rolle. Die Nutzung von Tschechisch als Muttersprache in mündlicher und schriftlicher Form versetzt die Schüler/innen in die Lage, sozio-kulturelle Entwicklungen der Gesellschaft und interpersonelle Verhaltensweisen und Kommunikationswege effizient und auf einem hohen Niveau zu erlernen und zu verstehen. Dank des Fachs Tschechische Sprache und Literatur machen sich die Schüler/innen, die in einem fremdsprachigen multikulturellen Umfeld leben, mit der Kultur und der Geschichte der Tschechischen 6/43

Nation von Beginn ihrer Erziehung an vertraut. Demzufolge beherrschen sie ihre Muttersprache und entwickeln ein nationales Bewusstsein in höchstmöglichem Maße. Das Fach Tschechische Sprache und Literatur umfasst drei Komponenten: Kommunikation und Stilkunde, Spracherziehung und Literatur, deren erzieherischer Inhalt anhand von zu erzielenden Ergebnissen und dem Inhalt des Lehrplans bestimmt wird. Allerdings werden die drei Komponenten im Unterricht miteinander kombiniert, damit ein integrativer Ansatz unter Achtung der natürlichen Integrität der Persönlichkeit eines Kindes gewahrt wird. Die zu erzielenden Ergebnisse werden für die Früherziehung und die Pflichterziehung der fünfjährigen Primarstufe empfohlen. Sie entsprechen den Prinzipien der Ganzheitlichkeit, Kohärenz, Überprüfbarkeit und Angemessenheit. Sie werden in klar strukturierten Tabellen festgehalten und anhand von erzieherischen Beispielen von Methoden und möglichen Bewertungsinstrumenten veranschaulicht, die den Lehrkräften als Orientierungshilfen und Inspirationsquellen dienen. Die Methode des Fachs, die Erziehungs- und Übungsstrategien sowie die Erfordernisse bei der Bewertung werden in den folgenden Kapiteln behandelt. Die grundlegenden Prinzipien entsprechen einem individuellen Ansatz beim Schüler, sinnvollen Lernmethoden, einem aktiven Unterricht und der Schaffung eines sicheren und motivierenden Umfelds. Das Beurteilungsverfahren beginnt im Kindergarten mittels einer Zugangsbeurteilung und wird anhand der systematischen Überwachung der Entwicklung des Kindes in Bezug auf die zu erzielenden Ergebnisse weitergeführt. Im Primarbereich wird die Evaluierung stetig auf der Grundlage der erreichten Kompetenzen, die im Zeugnis anhand der vierstufigen Bewertungsskala der ES ausgedrückt werden, durchgeführt. Der Lehrplan sollte für das Schuljahr 2009-2010 in Kraft treten. Er wurde als Gemeinschaftsprojekt von Frau Dana Musilová, Inspektorin für den Kindergarten und Primarbereich der ES, Mitglied des tschechischen Schulinspektionsteams, Frau Jana Kratochvílová, Expertin im Bereich der Vorschul- und Primarschulerziehung an der Masaryk Universität, Frau Marie Rauchová, Expertin für tschechische Sprache und Literatur im Ministerium für Bildung, Jugend und Sport, Herrn Vladimír Brtník, stellv. Direktor für den Kindergarten und Primarbereich an der ES Brüssel III, und Lehrkräften der ES Brüssel III sowie der ES Luxemburg II entworfen.

7/43

Učební osnovy předmětu

Český jazyk a literatura pro mateřskou školu a primární cyklus Evropských škol

Vstup v platnost: 1. září 2009 8/43

Úvod Pojetí předmětu český jazyk a literatura se opírá o legislativní vymezení dokumentů pro předškolní a základní vzdělávání v České republice a dokumentů platných pro Evropské školy, dále pak o zkušenosti učitelů s realizací učebních osnov pro předmět český jazyk a literatura v Evropských školách v letech 2004 – 2008. 1)

Struktura předmětu český jazyk a literatura dodržuje standardní vzor Struktury osnov předmětů vyučovaných v Evropských školách schválený Nejvyšší radou Evropských škol v lednu roku 1999 (1999-D-109).

2)

Obsahové vymezení předmětu vychází: a)

ze základního dokumentu pro předškolní vzdělávání v České republice – Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a ze základního dokumentu pro základní vzdělávání v České republice - Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, které vešly v platnost 1. ledna 2005, což zajišťuje žákům kompatibilitu jejich vzdělávání v mateřském jazyce v Evropských školách se vzděláváním v České republice;

b)

z požadavků na všeobecné kompetence stanovených Evropskými školami a hodnocených na vysvědčení, k jejichž rozvoji mateřský jazyk významně přispívá;

c)

z obsahové analýzy dílčích výstupů předmětu český jazyk a literatura, které jsou předmětem hodnocení žáka v 1. – 5. ročníku Evropských škol na vysvědčení;

d)

ze zkušeností učitelů s výukou českého jazyka v Evropských školách podle již schválené dokumentace (č.j. 2004-D-59-cs-3) v období 2004/2008.

Cíle a obsah předmětu český jazyk a literatura jsou stanoveny pro mateřskou školu a primární cyklus a odpovídají požadavkům na humanisticky orientovanou koncepci výchovy a vzdělávání, jejímž smyslem je podporovat osobnostní rozvoj žáků v rovině kognitivní, psychomotorické, sociální a afektivní v širším sociálním a kulturním kontextu.

1. Cíle předmětu český jazyk a literatura Vzdělávání v mateřské škole a primárním cyklu Evropských škol má dva cíle, které spolu úzce souvisí: poskytovat formální vzdělávání v různých předmětech (vyučovacích oblastech) a současně podporovat osobnostní rozvoj žáků v širším sociálním a kulturním kontextu. Vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence – znalosti, dovednosti, hodnoty a postoje a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání. K tomu významně přispívá mateřský jazyk, který zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Znalosti a dovednosti osvojené v předmětu český jazyk a literatura jsou významné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale jsou důležité i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Užívání češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě umožňuje žákům poznat a pochopit společensko-kulturní vývoj lidské společnosti, umožňuje vést kvalitní a efektivní mezilidskou komunikaci. Prostřednictvím předmětu český jazyk a literatura jsou žáci žijící v cizojazyčném a multikulturním prostředí od samého počátku vzdělávání seznamováni také s kulturou a historií českého národa tak, aby jim bylo umožněno osvojit si mateřský jazyk a získat národní povědomí v co největším možném rozsahu.

9/43

1.1. Obecné cíle Předmět český jazyk a literatura usiluje o celkový rozvoj osobnosti žáka prostřednictvím devíti obecných a sedmi specifických cílů. Obecné cíle: 1. umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení, 2. podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů, 3. vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci, 4. rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých, 5. připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti, 6. vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě, 7. učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný, 8. vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi, 9. pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci.

1.2. Specifické cíle: Prostřednictvím předmětu český jazyk a literatura dále vedeme žáky k: 1. chápání jazyka jako cenného dědictví, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa, 2. rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku a jeho chápání jako potenciálního zdroje pro rozvoj osobního i kulturního bohatství, 3. vnímání a postupnému osvojování jazyka jako bohatého mnohotvárného prostředku k získávání a předávání informací, k vyjádření jeho potřeb i prožitků a ke sdělování názorů; obohacování a rozvíjení slovní zásoby, 4. zvládnutí běžných pravidel mezilidské komunikace a rozvíjení pozitivního vztahu k jazyku v rámci interkulturní komunikace, 5. samostatnému získávání informací z různých zdrojů a k zvládnutí práce s jazykovými a literárními prameny i s texty různého zaměření, 6. získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu jako prostředku prosazení sebe sama, 7. individuálnímu prožívání slovesného uměleckého díla, ke sdílení čtenářských zážitků, k rozvíjení emocionálního a estetického vnímání, a pozitivního vztahu k literatuře, 8. seznamování se s významnými autory slovesného uměleckého díla i dalších druhů umění založených na uměleckém textu.

10/43

2. Charakteristika předmětu český jazyk a literatura 2.1. Organizační a časové vymezení předmětu Organizace vzdělávání a časová dotace: Organizace vzdělávání v předmětu český jazyk a literatura v Evropských školách nabývá dvojí podoby vyplývající ze skutečnosti, zda je v příslušné škole zřízena česká jazyková sekce, či nikoliv: a) školy, v nichž je zřízena samostatná česká sekce:  vzdělávání v mateřské škole probíhá v podobě integrovaných bloků, průběžného každodenního zařazování činností z oblasti mateřského jazyka nebo jako přímo řízená činnost zaměřená na český jazyk,  vzdělávání v primárním cyklu probíhá ve vyučovacích jednotkách nebo v blocích (v závislosti na celkové organizaci výuky a věku dětí),  vzdělávání v primárním cyklu probíhá většinou v kmenové učebně, zpravidla jednou týdně žáci navštěvují školní knihovnu,  vzdělávání v primárním cyklu probíhá příležitostně i v počítačové učebně. Časová dotace předmětu v jednotlivých ročnících primárního cyklu:

Časová dotace

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

8 hodin

8 hodin

6,75 hodin

6,75 hodin

6,75 hodin

(9 x 45 min)

(9 x 45 min)

(9 x 45 min)

(16 x 30 min) (16 x 30 min)

b) školy, v nichž není zřízena samostatná česká sekce:  výuka probíhá v časově omezené vyučovací jednotce v rozsahu 30 nebo 45 minut  v určené učebně, dle možnosti ve školní knihovně nebo v počítačové učebně Časová dotace předmětu v jednotlivých ročnících primárního cyklu:

Časová dotace

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

Minimálně 2,5 hodiny (5 x 30 min)





2.2. Vzdělávací obsah předmětu český jazyk a literatura v mateřské škole Vzdělávací obsah předmětu je stanoven pro celou věkovou skupinu společně, tj. pro děti ve věku od 4 do 6 let. Je rozpracován v podobě výstupů a učiva k daným výstupům ve třech oblastech - jazyková výchova, komunikační a slohová výchova, literární výchova a to v návaznosti na výstupy v prvním ročníku primárního cyklu pro zabezpečení návaznosti vzdělávání. I když je vzdělávací obsah českého jazyka členěn do těchto oblastí, je třeba zachovat integrované pojetí respektující přirozenou celistvost osobnosti dítěte. Jednotlivé vzdělávací oblasti se vzájemně prolínají a ovlivňují. Vzdělávací 11/43

obsah předmětu je zajišťován aktivitami činnostní povahy integrujícími všechny tři složky předmětu. Učitel/učitelka vede ve výchovně-vzdělávacím procesu děti k postupnému dosažení očekávaných výstupů na základě jejich individuálních schopností a možností. Průběh výchovně-vzdělávacího procesu přizpůsobuje specifickým podmínkám v konkrétní škole. Uvedené metody a formy vzdělávání a evaluační nástroje slouží učitelům/učitelkám pro orientaci a inspiraci.

12/43

Český jazyk – komunikační a slohová výchova 1. ročník primárního cyklu Mateřská škola výstupy očekávané výstupy Čte srozumitelně a s porozuměním slova a věty z jednoduchých slov

Porozumí jednoduchým písemným nebo mluveným pokynům

Sleduje text, kresbu apod, očima zleva doprava Vyjadřuje samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, mínění apod. v jednoduchých větách Naslouchá a porozumí Vede smysluplně rozhovor

Dokáže vytvořit, reprodukovat i použít jednoduchá pravidla a návody

učivo

možné formy a metody

možné evaluační nástroje

Obrázkové čtení

 Cvičení při tělesné výchově (př. hod míčem)  Časopis Sluníčko  Dodržování pravidla třídy „Hezky se starám o hračky“;  Dramatizace  Grafomotorická cvičení  Hlasité předčítání  Hry s prsty a s rukama  Kimovy hry  Kladení otázek učitelemodpověď dítěte  Listování v knize nebo časopisu  Manipulace s písmeny a čísly  Obrázkové čtení  Pexeso  Piccolo Logico  Poslech názorů a nápadů dětí  Používání dopravních značek při hře  Pozorování dětí při komunikaci s dětmi a dospělými z jiných jazykových sekcí  Pracovní listy  Převyprávění pohádky vl. zážitku  Psaní přáníček dopisů reagování dětí na piktogramy při jízdě MHD  Rozhovor mezi učitelem a dítětem a dítětem  Rozmístění nápisů ve třídě (židle, okno atd.)

 Analýza mluveného projevu  Kladení otázek  Obsahová analýza portfolia  Poslech  Pozorování  Rozhovor  Analýza grafických prací

Hlavní myšlenka, jednoduché věty, posloupnost Naslouchání druhým Vyčkání, až druhý dokončí myšlenku Sledování řečníka i obsahu Otázky směřující přímo k odpovědi Pravidla ve třídě, v rodině, ve společnosti Pravidla her Návody (výroba, realizace dramatizace apod.)

Pozdraví, poděkuje, poprosí, poblahopřeje, omluví se Srozumitelně se vyjádří v běžných životních situacích s použitím vhodné slovní zásoby

Pozdraví, poděkuje, poprosí, poblahopřeje, omluví se Srozumitelně se vyjádří v běžných životních situacích Domluví se slovy i gesty

Pozdrav, poděkování, tykání, vykání, omluva, prosba Formulace otázek a odpovědí Sdělení svých potřeb a pocitů Dramatizace, pantomima …

Je si vědom správného držení tužky a správného sezení u psaní

Usiluje o správné zacházení s předměty

Předměty denní potřeby Náčiní a materiály Grafický a výtvarný materiál

Usiluje o správnou podobu tvarů písmen a číslic, spojuje písmena a slabiky, kontroluje vlastní písemný projev

Osvojuje si dovednosti, které předcházejí psaní

Koordinace ruky a oka Uvolnění ruky Napodobování symbolů, písmen Rozvoj hrubé a jemné motoriky

13/43

Rozlišuje některé obrazné symboly Rozliší a rozpozná některé symboly

Pozná některá písmena a číslice Přechází od konkrétně názorného myšlení k slovně logickému Porozumí vztahu mezi mluveným a psaným slovem

Piktogramy, orientační a dopravní značky Porozumění a význam symbolů Komunikativní funkce symbolů Dva a více přes sebe nakreslené objekty Podobnosti a odlišnosti na zdánlivě stejných obrázcích Doplnění nedokončeného obrázku

 Řazení obrázků příběhu z levé strany

Vlastní jméno Trénink vizuální paměti Hypotetické myšlení, více možných řešení Domýšlení příběhů, pohádek, pokusů… Porozumění vztahu mezi mluveným a psaným slovem

Český jazyk – jazyková výchova 1. ročník primárního cyklu Mateřská škola výstupy očekávané výstupy Rozeznává všechny hlásky a písmena, spojuje slabiky do slov a slova rozkládá na slabiky

Správně vyslovuje, ovládá dech a tempo Sluchově rozliší začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech

Rozpozná význam slov, rozpozná slova opačná Poznává slova citově zabarvená

Pozná a vymyslí jednoduchá synonyma, homonyma a antonyma Vnímá citově zabarvená slova

Seznamuje se s podstatnými jmény a slovesy

Pojmenuje většinu toho, čím je obklopeno

učivo


možné evaluační násatroje

Logopedická artikulační cvičení Dechová cvičení Intonační cvičení, dramatizace Správná výslovnost Počáteční slabika Počáteční hláska Hláska na konci slova

 Běžné činnosti ve třídě, např. Uklízení hraček atd.  Dramatizace  Hra s plastovými písmeny  Hra s vl. jmény  Hry na počítači (Alík a slabikář)  Identifikování vlastního jména (např. dítě dá své jméno na skříň při příchodu do školy)  Kartičky s vl. jmény (dítě najde své jméno mezi ostatními)  Komunitní kruh  Obrázkové čtení  Párové karty s obrázky  Písmenkové domino a pexeso  Podepsané věci (cvičky, bundy)

 Analýza mluveného projevu  Kladení otázek  Obsahová analýza portfolia  Poslech  Pozorování  Rozhovor  Vstupní diagnostika

Synonyma, homonyma, antonyma Poslech příběhů, dramatizace Diferenciace pozitivní / negativní Stupně (škála) Podstatná jména Skutečnost a obrázky

14/43

Popíše situaci

Slovesa Skutečnost a obrázky Stručnost, výstižnost, posloupnost slov ve větách Hlavní myšlenky svého projevu Posloupnost, logické návaznosti Krátké věty Vyprávění Rozhovor Popis situací, prezentace

Užívá v mluveném projevu jednoduché věty a jednodušší souvětí

Používá v mluveném projevu jednoduché věty Umí se souvisle vyjadřovat

V mluveném projevu volí vhodnou intonaci podle postoje mluvčího

Diferencuje a používá intonaci řeči

Diferenciace intonace Použití intonace smysluplně ve svém projevu Dramatizace dle předlohy

Píše velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen

Projevuje zájem o písmena

Vlastní jméno Počáteční hláska (popř. koncová hláska) Obrázkové čtení Návaznosti dle koncových slabik, hlásek Dva a více přes sebe nakreslené objekty

Rozliší a rozpozná některé symboly

 Povídání si nad ilustracemi a fotografiemi  Pracovní listy  Psaní přáníček  Rozhovor  Slovní hry  Spontánní rozhovory atd.  Týdenní úkoly  Výklad slov při četbě pohádek a příběhů

15/43

Český jazyk – literární výchova 1. ročník primárního cyklu Mateřská škola výstupy očekávané výstupy Čte srozumitelně a s porozuměním slova a věty z jednoduchých slov

Porozumí slyšenému

Chápe skryté souvislosti, slovní vtip a humor Rozezná jednotlivé zvuky

Diferencuje a smysluplně používá intonaci Má odpovídající slovní zásobu

Sleduje text, obrázky očima zleva doprava

Pracuje s hypotézou

Přednáší zpaměti krátký literární text

Naučí se zpaměti krátké texty Zvládne jednoduchou dramatickou úlohu

učivo


možné evaluační nástroje

Hlavní postavy příběhu Hlavní myšlenka Děj a posloupnost Krátké smysluplné výstižné věty Logické návaznosti Básničky, hádanky Nonsens Vtipy zvuky - v okolí - v místnosti - činností - lidského hlasu Diferenciace intonace Použití intonace smysluplně ve svém projevu Dramatizace dle předlohy Učení nových slov Dotazy na neznámá slova Používání nových slov Vztahy mezi pojmy Rozvité věty Text a obrázky Posloupnosti zleva doprava Listování v knize zleva doprava Řazení dle zadaných kritérií zleva doprava Začátek a konec podle umístění Hypotetické myšlení, více možných řešení Domýšení příběhů, pohádek, pokusů…

 Básničky  Besídka  Časové seřazení ilustrací  Divadelní představení  Dramatizace  Ilustrace k pohádce  Listování v knize nebo časopisu  Písničky  Pohádky  Poslech nápadů dětí  Použití obratů v jiných situacích  Povídání si nad knihou nebo časopisem  Pozorování  Představení  Převyprávění příběhu  Recitace  Reprodukce  Rozpoznání nahraného zvuku  Kimovy hry  Řazení obrázků příběhu z levé strany  Užití hlasu při rozhovoru  Vyjádření vlastních názorů a nápadů  Vyprávění  Výroba vlastní knížky  Vysvětlování

 Analýza mluveného projevu  Kladení otázek  Obsahová analýza portfolia  Poslech  Pozorování  Rozhovor  Dramatizace

Reprodukce říkanek, písniček Reprodukce dialogů

16/43

Pozná pohádku, říkadlo, rozpočitadlo

Rozumí elementárním pojmům např. spisovatel, ilustrátor, čtenář, časopis, kniha, rým, divadlo…

Umí sledovat a vyprávět příběh, pohádku

Posloupnost děje Hlavní postavy Zápletka příběhu Prezentace příběhu, knihy, obrázků

Projevuje zájem o knihy, příběhy, demonstrace

Poslech četby, hudby, sledování divadla, filmů Zacházení s knihou (pečlivé a pozorné) Seznámení a používání Prezentace knihy, časopisu apod.

Seznamuje se s elementárními literárními pojmy Krátký přečtený text převypráví, zaznamená ilustrací

Krátký reprodukovaný text převypráví a zaznamená ilustrací

Ilustrace, mimoslovní vyjádření

17/43

2.3. Vzdělávací obsah předmětu – primární cyklus Vzdělávací obsah předmětu český jazyk a literatura navazuje na výstupy mateřské školy. Sestává se ze tří složek: Komunikační a slohové výchovy, Jazykové výchovy a Literární výchovy, pro něž je formulován vzdělávací obsah v podobě očekávaných výstupů a učiva. Všechny tři složky se však ve výuce vzájemně prolínají s cílem zachovat integrované pojetí respektující přirozenou celistvost osobnosti dítěte. V komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. Systematicky si rozvíjejí slovní zásobu jako základní stavební kámen pro ústní i písemné vyjadřování. V jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Při rozvoji potřebných znalostí a dovedností se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, např. dovednosti porovnávat různé jevy, jejich shody a odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k zobecnění. Mateřský jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. V literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora i formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti tvořivé percepce, interpretace a produkce literárního textu. Žáci dospívají k takovým poznatkům a prožitkům, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje, životní hodnotové orientace a obohatit jejich duchovní život. Očekávané výstupy dodržují princip komplexnosti, konzistentnosti, kontrolovatelnosti a přiměřenosti. Výstupy jsou závazné v rámci pětiletého cyklu vzdělávání na 1. stupni se zřetelem na specifické podmínky v konkrétní škole. Jsou zpracovány v přehledných tabulkách, které obsahují také příklady metod a forem vzdělávání a možných evaluačních nástrojů. Metody, formy vzdělávání a evaluační nástroje slouží učitelům/učitelkám pro inspiraci a orientaci.

18/43

VÝSTUPY PŘEDMĚTU ČESKÝ JAZYK A LITERATURA - komunikační a slohová výchova 5. ročník

4. ročník

3. ročník

2. ročník

1. ročník

Čte plynule s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas


Čte plynule s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti, zkouší tiché čtení

Čte plynule a s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti, zkouší tiché čtení

Čte srozumitelně a s porozuměním slova a věty z jednoduchých slov

Rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu i v mluveném projevu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává vlastními slovy a způsobem

Rozlišuje podstatné informace v textu i v mluveném projevu vhodném pro daný věk a zaznamenává je vlastními slovy a způsobem

Porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti, vybírá stěžejní myšlenku z krátkého textu i mluveného projevu, informace zkouší zaznamenat různými způsoby

Porozumí jednoduchým písemným nebo mluveným pokynům, ve větě vybírá klíčová slova

Porozumí jednoduchým písemným nebo mluveným pokynům

Reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta Rozpoznává manipulativní komunikaci, např. v reklamě

Reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta Posuzuje úplnost a neúplnost sdělení

Reprodukuje obsah jednoduchého sdělení vlastními slovy

Reprodukuje obsah jednoduchého sdělení vlastními slovy

Vyjádří hlavní myšlenky textu

Vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku

Respektuje (užívá) komunikační pravidla v přirozených životních situacích s volbou vhodných verbálních i nonverbálních prostředků komunikace

Respektuje (užívá) základní komunikační pravidla v rozhovoru s volbou vhodných verbálních i nonverbálních prostředků komunikace

Respektuje (užívá) základní komunikační pravidla v jednoduchém rozhovoru

Pozdraví, poděkuje, poprosí, poblahopřeje, omluví se

Uvědomuje si spisovné a nespisovné vyjadřování a užívá je v různých komunikačních situacích

Srozumitelně se vyjádří v běžných životních situacích s volbou vhodných verbálních i nonverbálních prostředků komunikace, uvědomuje si rozdíl mezi spisovným a nespisovným vyjadřováním

Srozumitelně se vyjádří v běžných životních situacích s volbou vhodných verbálních i nonverbálních prostředků komunikace, nespisovné vyjadřování opraví s mírnou dopomocí

Srozumitelně se vyjádří v běžných životních situacích, nespisovné vyjadřování opraví s dopomocí učitele

Srozumitelně se vyjádří v běžných životních situacích s použitím vhodné slovní zásoby

Přiměřeně vyjadřuje své pocity a názory





19/43

Volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru

V mluvených projevech volí vhodné tempo, hlasitost a intonaci řeči

V krátkých mluvených projevech volí vhodné tempo, hlasitost a intonaci řeči

V krátkých mluvených projevech volí vhodnou intonaci řeči

Sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti s využitím vhodných jazykových prostředků (citoslovce, přímá řeč)

Sestaví osnovu podle textu, dokáže podle ní reprodukovat základní obsah textu; tvoří souvislý krátký mluvený i písemný projev s uplatněním vhodných verbálních i nonverbálních prostředků

Seřadí obrázky ( ilustrace) podle dějové posloupnosti, vypráví podle nich jednoduchý příběh, napíše krátký příběh; na základě vlastních zážitků tvoří delší mluvený projev

Na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev; dokončí jednoduchý příběh, převypráví jednoduchý příběh podle obrázkové osnovy s využitím vhodné slovní zásoby

Na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev

Dodržuje základní hygienické návyky spojené s psaním

Dodržuje základní hygienické návyky spojené s psaním

Zvládá základní hygienické návyky spojené s psaním

Správně drží psací náčiní, při psaní správně sedí

Je si vědom správného držení tužky a správného sezení při psaní

Kontroluje vlastní písemný projev

Kontroluje vlastní písemný projev

Píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena a slabiky, kontroluje vlastní písemný projev


Usiluje o správnou podobu tvarů písmen a číslic, spojuje písmena a slabiky, kontroluje vlastní písemný projev

Správně píše po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry (vypravování, popis děje, tiskopisy, inzerát, odpověď na inzerát, e-mail)

Správně píše po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry (dopis, popis předmětu a osoby, zpráva, oznámení)

Píše věcně i formálně správně jednoduché texty (adresa, blahopřání, pozdrav z prázdnin, pozvánka)

Píše jednoduché vlastní texty (vzkaz)

Správně opíše a přepíše slova a jednoduché věty

Samostatně volí a používá různé zdroje k vyhledávání požadovaných informací

Používá různé zdroje k vyhledávání požadovaných informací



Využívá možnosti textových editorů při tvorbě, úpravách a tisku textu

Upravuje texty na počítači

Vytváří texty na počítači

Seznamuje se s tvořením textů na počítači

20/43

VÝSTUPY PŘEDMĚTU ČESKÝ JAZYK A LITERATURA – jazyková výchova 5. ročník

4. ročník

3. ročník

2. ročník

1. ročník

Využívá orientace podle abecedy v pravidlech, slovnících, encyklopediích, seznamech atd.

Využívá orientace podle abecedy v pravidlech, slovnících, encyklopediích, seznamech atd.

Rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, slova seřadí v abecedním pořadí i podle dalšího písmene

Rozdělí hlásky na samohlásky a souhlásky, dělí slova na konci řádku, vyjmenuje písmena abecedy, slova seřadí v abecedním pořadí podle prvního písmene

Rozeznává všechny hlásky, dvojhlásky a písmena, spojuje slabiky do slov a slova rozkládá na slabiky

Porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová

Porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená

Porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená

Rozpozná slova opačná, slova souřadná, nadřazená, podřazená

Rozpozná význam slov, slova opačná

Rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku

Rozlišuje slovo příbuzné a slovo v jiném tvaru (seznamuje se s koncovkou)

Rozlišuje slovo příbuzné

Rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary a správně je užívá

Poznává spisovné a nespisovné tvary slov

Poznává spisovné a nespisovné tvary slov

Rozezná slova citově zabarvená, poznává rozdíl mezi spisovnými a nespisovnými tvary

Poznává slova citově zabarvená

Určuje slovní druhy plnovýznamových slov a užívá je v gramaticky správných tvarech, určuje základní mluvnické kategorie u podstatných jmen, přídavných jmen tvrdých a měkkých , časuje slovesa

Rozlišuje slovní druhy plnovýznamových slov, určuje základní mluvnické kategorie u podstatných jmen a užívá je ve správných gramatických tvarech

Rozlišuje vybrané slovní druhy v základním tvaru (podstatná jména, přídavná jména, číslovky, slovesa, částice, citoslovce)

Rozlišuje podstatná jména a slovesa

Seznamuje se s podstatnými jmény a slovesy

Vyhledá základní skladební dvojici a v neúplné základní skladební dvojici označuje základ věty

Určí základní skladební dvojici

Určuje základní skladební dvojici ve větě na základě kladení otázek na děj a jeho původce

Poznává stavbu věty pomocí otázek na děj a jeho původce

21/43

Rozlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí a naopak, užívá vhodných spojovacích výrazů.

Rozlišuje větu jednoduchou a souvětí, užívá vhodné spojovací výrazy

Spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy

Spojuje věty jednoduché v souvětí nejfrekventovanějšími spojkami a spojovacími výrazy

Užívá v mluveném projevu jednoduché věty a jednodušší souvětí

Rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky

Rozlišuje druhy vět podle postoje mluvčího

V mluveném projevu volí vhodnou intonaci podle postoje mluvčího

Odůvodňuje a píše správně:  i/y po tvrdých a měkkých souhláskách  slova s párovými souhláskami  u/ů/ú, dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě mimo morfologický šev  velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat  interpunkční znaménka na konci vět

Rozlišuje slabiky di, ti, ni, dy, ty, ny v mluveném i psaném projevu

Odůvodňuje a píše správně:  i/y po obojetných souhláskách (vyjmenovaná i příbuzná slova)  bě/bje, pě, vě/vje, mě/ mně

Odůvodňuje a píše správně:  i/y po obojetných souhláskách (vyjmenovaná i příbuzná slova)

Odůvodňuje a píše správně:  i/y po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech





 velká písmena v lokálních místních názvech, názvy pohádek, písní atd.



koncovky podstatných jmen a přídavných jmen tvrdých a měkkých koncovku ve shodě přísudku s holým podmětem

velká písmena v názvech uměleckých děl, hudebních skupin, států a příslušníků národností

Užívá v mluveném a psaném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves-

Píše správně slova a věty, tvoří texty pro různé účely v souladu s osvojenými gramatickými pravidly

Zvládá základy syntaktického pravopisu

Rozumí základům syntaktického pravopisu

Píše právně slova a věty v souladu s osvojenými gramatickými pravidly

22/43

Píše správně jednoduchá slova a krátké věty

Čte správně dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě Píše správně velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen

Píše jednoduchá slova a krátké věty

VÝSTUPY PŘEDMĚTU ČESKÝ JAZYK A LITERATURA – literární výchova 5. ročník

4. ročník

3. ročník

2. ročník

1. ročník



Čte plynule s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti, zkouší tiché čtení


Čte srozumitelně a s porozuměním slova a věty z jednoduchých slov Projevuje zájem o četbu

Projevuje zájem o četbu Přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku



Projevuje zájem o četbu Přednáší zpaměti literární text přiměřený věku

Přednáší zpaměti literární text přiměřený věku

Chápe obsah a smysl stále složitějších textů, samostatně používá různé zdroje k vyhledání požadovaných informací

Chápe obsah a smysl stále složitějších textů, používá různé zdroje k vyhledání požadovaných informací

Rozumí přiměřeným textům používá různé zdroje k vyhledání požadovaných informací

Rozumí přiměřeným textům, odhaduje význam neznámých slov, dokáže najít nosné informace, začíná používat různé zdroje k vyhledání požadovaných informací

Orientuje se v jednoduchém textu dle pokynů učitele a svých schopností, zkouší hledat nosné informace

Volně reprodukuje text podle svých schopností, vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je

Volně reprodukuje text podle svých schopností, vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je

Převypráví obsah přiměřeného textu vlastními slovy, vyjadřuje své pocity z přečteného textu

Krátký přečtený text převypráví a vyjádří ilustrací

Krátký přečtený text převypráví a zaznamená ilustrací

Tvoří vlastní literární text k vyjádření vlastních nápadů a myšlenek nebo na dané téma

Tvoří vlastní literární text k vyjádření vlastních nápadů a myšlenek nebo na dané téma

Tvoří jednoduché literární texty k vyjádření vlastních myšlenek

Tvoří jednoduché verše, zkouší tvořit jednoduché literární texty

Rozezná a tvoří rýmy

Rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů, projevuje zájem o široké spektrum textů

Rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, pozná povídku, drama, komedii

Rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, pozná pověst, bajku, příběh

Rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, pozná pohádku, hádanku, říkadlo, rozpočitadlo

Pozná pohádku, báseň, hádanku říkadlo, rozpočitadlo

Při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy

Rozumí elementárním pojmům, např. film – kreslený, loutkový, hraný

Rozumí elementárním pojmům, např. encyklopedie, divadlo – jednání, režisér

Rozumí elementárním pojmům, např. verš, básník, divadlo, divadelní představení – jeviště, hlediště, herec, loutka

Rozumí elementárním pojmům, např. spisovatel, ilustrátor, čtenář, časopis, kniha, rým, divadlo, herec

23/43

1. ročník – Komunikační a slohová výchova Výstupy

Učivo

Možné metody a formy

Možné evaluační nástroje


Hlásky, slabiky; slova (jednoslabičná, dvojslabičná); čtení s porozuměním; syntéza, analýza; krátké a dlouhé slabiky, hlasité čtení s následnou kontrolou porozumění Písemné a mluvené pokyny + kontrola porozumění Pozdrav, poděkování, prosba, blahopřání, omluva Rozhovory, komunikace při práci

 Dechová cvičení  Didaktické hry  Hlasité čtení slov – individuální, párové, skupinové  Hlasité čtení souvislého textu – individuální, párové, skupinové  Čtení učitele a spolužáka jako vzor  Hry s tělem „Jak držím tužku“, „Jak správně sedím“  Inscenační metody – dramatizace  Jazykolamy  Komunitní kruh  Písemný projev  Poslech s důrazem na prožitek  Pozorování – plnění pokynů  Práce ve dvojicích  Psaní – měkkým materiálem, psaní do sypkého materiálu, psaní písmen a číslic do písanek, později volné psaní a tvořivé psaní  Rozhovor – porozumění sdělenému  Samostatné čtení  Skupinová práce  Ústní sdělení  Vyhledání špatného tvaru písmene, číslice a jeho označení  Vyprávění před celou třídou, ve skupině – hodnocení srozumitelnosti ze strany dětí  Využití relevantního výukového softwaru

 Analýza čtenářského projevu – poslechem, grafickým záznamem, audionahrávkou  Analýza mluveného projevu ze strany učitele - kladení otázek, rozhovor  Analýza správné výslovnosti žáků  Analýza porozumění – kontrolní otázky k textu  Diktát, autodiktát  Inscenační metody  Pozorování  Přepis, opis, obtahování, psaní do vzduchu, psaní mokrým štětcem na tabuli  Rozhovory  Analýza volného a tvořivého textu

Porozumí jednoduchým písemným nebo mluveným pokynům Pozdraví, poděkuje, poprosí, poblahopřeje, omluví se Srozumitelně se vyjádří v běžných životních situacích Přiměřeně vyjadřuje své pocity a názory Na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev

Je si vědom správného držení tužky a správného sezení při psaní Usiluje o správnou podobu tvarů písmen a číslic, spojuje písmen a slabiky, kontroluje vlastní písemný projev Správně opíše a přepíše slova a jednoduché věty

Mluvený projev Správné dýchání, vhodné tempo řeči při mluvených projevech; Srozumitelnost a výstižnost mluveného projevu; Vyprávění vlastního zážitku, jednoduchý popis. Hygienické návyky při psaní - správné sezení, držení psacího náčiní, uvolňovací cviky Správné tvary písmen a číslic Spojování písmen a slabik Kontrola (vlastního) písemného projevu Opis a přepis slov a jednoduchých vět

24/43

1. ročník Jazyková výchova Výstupy Rozeznává všechny hlásky a písmena, spojuje slabiky do slov a slova rozkládá na slabiky, rozezná a vytváří rýmy

Porovnává význam slov, rozpozná slova opačná Poznává slova citově zabarvená Seznamuje se s podstatnými jmény a slovesy Užívá v mluveném projevu jednoduché věty a jednodušší souvětí V mluveném projevu volí vhodnou intonaci podle postoje mluvčího Rozlišuje slabiky di, ti, ni, dy, ty, ny v mluveném i psaném projevu Čte správně dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě Píše velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen

Učivo

Možné formy a metody

Tvary písmen (tiskací, psací; velká a malá písmena) Spojování jednotlivých písmen do slabik spojování slabik do slov Hlásková analýza a syntéza slov, zvuková stránka slova (shoda) Správná výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin Slova opačného a stejného významu, slova patřící k sobě významem (významový okruh) Zdrobnělé tvary slov – hledá, vytváří Názvy osob, zvířat a věcí Dějová slovesa (co, kdo dělá?) Rozšiřování slovní zásoby, sestavování vět, spojování vět do souvětí, nadbytečná, chybějící slova ve větách. Kladení otázek, práce s hlasem (vyjádření emoce), dramatizace vět (textu) Nácvik čtení a psaní slov se slabikami di, ti, ni, dy, ty, ny Nácvik čtení slov se slabikami dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě Velká písmena na začátku věty. Psaní vlastních jmen (rodina + spolužáci, místo, kde bydlím)

 Autodiktát vlastních jmen  Hlasité čtení slov se slabikami dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě  Hlasité čtení slov se slabikami di, ti, ni, dy, ty ny  Hledání a vytváření slov zdrobnělých  Hry na sluchové poznání „tvrdosti a měkkosti slabik“  Psaní slov do sešitků  Skládání vět z daných slov  Procvičování sluchové analýzy a syntézy  Čtení otázek  Psaní vlastního jména a jmen spolužáků, tvorba seznamů pro praktické účely  Tvoření vět s dějovým slovesem  Určení slova opačného (ústně, písemně), domina  Ústní analýza a syntéza slov zadaných nebo volně vybraných  Využití relevantního výukového softwaru

25/43

Možné evaluační nástroje  Autodiktát vlastních jmen  Analýza správné výslovnosti žáků  Diktát  Inscenační metody  Opis  Přepis  Pozorování  Rozhovor  Ústní zkouška analýzy a syntézy slov zadaných nebo volně vybraných  Ústní a písemné určování významu slov

1. ročník – Literární výchova Výstupy

Učivo



Rozlišování hlásek a spojování hlásek do slabik a jednoduchých slov, odpovídání na otázky týkající se textu (jednoduchých vět) Aktivní poslech s kontrolou porozumění a napodobení přednesu (vhodná dikce, správná výslovnost Rozpoznání nosných informací v textu

 Didaktické hry  Diskuse  Hlasité čtení - individuální, párové, skupinové  Ilustrace k textu  Inscenační metody (např. dokončení známé neúplné pohádky, rozdělení třídy do skupin pomocí rozpočítadla nebo říkadla, kresba k textu, převyprávění ve dvojici, skupině, dramatizace apod.)  Komunitní kruh  Poslech literárních textů dětské prózy a poezie  Práce s textem a užívání elementárních literárních pojmů  Přednes básně  Rozhovor  Využití audionahrávek a videozáznamů  Nácvik divadelního představení

Přednáší zpaměti krátký literární text Orientuje se v jednoduchém textu dle pokynů učitele a svých schopností, nosné informace Krátký přečtený text, převypráví a vyjádří ilustrací Zná věku přiměřené pohádky, říkadla, rozpočítadla Rozumí elementárním pojmům

Převyprávění textu vlastními slovy, aplikace paměťových schopností, vizuální ztvárnění důležitých situací a textu Seznamování s říkadly, rozpočítadly a pohádkami přiměřenými věku Práce s různými tištěnými zdroji, textové útvary, seznamování s literárními pojmy spisovatel, ilustrátor, čtenář, časopis, kniha, báseň, rým, divadlo atd.

26/43

Možné evaluační nástroje  Analýza čtenářského projevu  Diskuse  Inscenační metody  Rozhovor - posouzení porozumění textu  Pozorování  Analýza divadelního představení  Obsahová analýza ilustrací

2. ročník – Komunikační a slohová výchova Výstupy Čte plynule a s porozuměním jedno - až trojslabičná slova a jednoduché kratší texty Porozumí jednoduchým písemným nebo mluveným pokynům, ve větě vybírá klíčová slova Reprodukuje obsah jednoduchého sdělení vlastními slovy Respektuje (užívá) základní komunikační pravidla v jednoduchém rozhovoru Srozumitelně se vyjádří v běžných životních situacích, nespisovné vyjadřování opraví s dopomocí učitele Přiměřeně vyjadřuje své pocity a názory V krátkých mluvených projevech volí vhodnou intonaci Na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev; dokončí jednoduchý příběh, převypráví jednoduchý příběh podle obrázkové osnovy s využitím vhodné slovní zásoby Správně drží psací náčiní, při psaní správně sedí Píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena a slabiky, kontroluje vlastní písemný projev Píše jednoduché vlastní texty (vzkaz) Používá různé zdroje k vyhledávání požadovaných informací Seznamuje se s tvořením textů na počítači

Učivo Nácvik plynulého čtení Písemné a mluvené pokyny, kontrola porozumění, výběr klíčových slov Poslech a reprodukce krátkého projevu, kladení doplňujících otázek Rozhovor: základní komunikační pravidla, např. hlasitost, naslouchání, oční kontakt, střídání rolí, neverbální projevy, dýchání, tempo Volba vhodných jazykových prostředků Používání spisovných slov a nahrazování nespisovných slov spisovným ekvivalentem Mluvený projev Intonace řeči Rozšiřování slovní zásoby Obrázková osnova

Správné hygienické návyky při psaní Správné tvary písmen a číslic Spojování písmen a slabik Kontrola (vlastního) písemného projevu Tvorba jednoduchého textu (vzkazy) Práce s různými zdroji (kniha, časopis) Uspořádání znaků na klávesnici Základy psaní na počítači


Možné nástroje hodnocení

 Dechová cvičení  Didaktické hry  Dramatizace  Hlasité čtení samostatných slov - individuální, párové, skupinové  Hlasité čtení textu s ohledem na přímou řeč  Hry na rozšiřování slovní zásoby  Hry s tělem „Jak držím tužku“, „Jak správně sedím“  Inscenační metody  Komunitní kruh  Mluvní cvičení  Jazykolamy  Nahrazování slov slovy podobného významu  Opis, přepis, diktát, autodiktát, nápodoba  Poslech literárních textů s důrazem na prožitek  Prezentace přečtené knihy  Převyprávění obsahu ve dvojici, skupině, před třídou  Psaní písmen a číslic do písanek, později volné psaní  Psaní slov na počítači, tisk napsaného textu  Psaní vzkazu spolužákovi, rodičům  Respektování mluvního projevu druhé osoby  Střídání role mluvčího a naslouchajícího  Ústní sdělení  Výběr klíčových slov  Vyhledání nesprávného tvaru písmene nebo číslice  Vyhledávání informací v časopise, knize ...  Využití audionahrávek a videozáznamů  Využití relevantního výukového softwaru  Vzájemné pozorování a hodnocení  Vzájemné vysvětlování významů slov

 Analýza čtenářského projevu  Analýza písemného projevu v portfoliu, písankách, sešitech  Diskuse  Dlouhodobé pozorování v průběhu roku  Inscenační metody  Opis, přepis, diktát, autodiktát  Nápodoba  Pozorování  Rozhovor  Týdenní plány žáků s vlastním hodnocením  Komunitní kruh  Obsahová analýza vlastního textu

27/43

2. ročník – Jazyková výchova Výstupy Rozdělí hlásky na samohlásky a souhlásky, dělí slova na konci řádku, vyjmenuje písmena abecedy, slova seřadí v abecedním pořadí podle prvního písmene Rozezná slova opačná, slova souřadná, nadřazená, podřazená

Učivo Souhlásky a samohlásky, dělení slov na slabiky Abeceda – vyjmenování, řazení dle 1. písmene Slova opačného významu, slova souřadná, nadřazená, podřazená – žák určuje, vymýšlí, vybírá, třídí

Rozezná slova citově zabarvená, poznává rozdíl mezi spisovnými a nespisovnými tvary Rozlišuje podstatná jména a slovesa Poznává stavbu věty pomocí otázek na děj a jeho původce Spojuje věty jednoduché v souvětí nejfrekventovanějšími spojkami a spojovacími výrazy

Citově zabarvená slova (lichotivá, hanlivá) Nespisovné tvary slov Podstatná jména a slovesa Skládání věty ze slov, pozice slova ve větě, změna pozice slova ve větě Spojky a, i, nebo, ale, protože Čárka jako spojovací výraz

Rozlišuje druhy vět podle postoje mluvčího Odůvodňuje a píše správně:

Věta oznamovací, tázací, rozkazovací

 i/y po tvrdých a měkkých souhláskách  u/ů/ú, dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě mimo morfologický šev  velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat  interpunkční znaménka na konci vět

viz výstup



 Doplňovačky slov – nahrazování slov citově zabarvených slovy neutrálními a naopak  Grafické rozdělování slov na slabiky  Hry se slovy nadřazenými, podřazenými, souřadnými – učitel je „nezúčastněným“ pozorovatelem  Kontrola a posuzování správnosti složené věty u spolužáka, zdůvodnění správnosti (nesprávnosti)  Vyhledávání nespisovných tvarů slov  Práce s chybou (vyhledání, oprava)  Práce se slovy a textem  Práce ve dvojici, skupině – společné vymýšlení slov opačných, souřadných, nadřazených  Přetváření vět (např. z oznamovací na tázací apod.)  Řazení slov na kartičkách do smysluplné věty  Řazení slov podle abecedy  Metody interaktivní výuky – vzájemné učení  Určování různých variant stavby věty (různé pozice slova ve větě)  Určování vět oznamovacích, tázacích a rozkazovacích  Ústní a písemné spojování zadaných vět ve smysluplná souvětí  Vyhledávání souhlásek a samohlásek  Využití relevantního výukového softwaru

 Analýza informací  Analýza písemného projevu v portfoliích, písankách, sešitech  Diktát  Doplňovací cvičení  Inscenační metody  Oprava chyb v tištěném, písemném textu  Pozorování  Rozhovor  Tvorba a následná kontrola doplňovaček pro spolužáky  Týdenní plány žáků s vlastním hodnocením  Vytvoření her (domina, kartičky, úkoly) pro spolužáky s určenou tematikou a analýza jejich správnosti

28/43


Učivo




Upevňování čtenářských dovedností (hlasité i tiché čtení jednoslabičných až trojslabičných slov), čtení s porozuměním, odpovídání na otázky týkající se textu, syntéza, analýza Poslech a čtení s kontrolou porozumění, následné učení se zpaměti. Komentované čtení, domýšlení významu neznámých slov z kontextu, vyhledávání nosných informací, jednoduchá asistovaná práce s encyklopedií a internetem Převyprávění textu vlastními slovy, zhodnocení důležitých informací, vizuální ztvárnění Krátká básnička (rýmovačka), jednoduchý příběh Pohádka, hádanka, říkadlo, rozpočítadlo

 Dechová cvičení  Didaktické hry  Diskuse  Doplňování chybějících rýmů na základě zvukomalebnosti  Hlasité čtení - individuální, párové, skupinové  Komunitní kruh  Otázky a odpovědi k textu  Inscenační metody (např. dokončení známé neúplné pohádky, rozdělení třídy do skupin pomocí rozpočítadla nebo říkadla, ilustrace k textu k textu, převyprávění – individuální, ve dvojici, skupině, dramatizace apod.)  Poslech literárních textů dětské prózy a poezie  Práce s textem a užívání elementárních literárních pojmů  Přednes básně  Rozhovor  Tiché čtení  Tvorba čtenářského portfolia  Vyhledávání informací v dětské encyklopedii  Vyhledávání klíčových slov  Zařazování vyňatého úryvku do původního textu podle logických indikátorů  Nácvik divadelního představení

 Analýza čtenářského projevu  Analýza čtenářského portfolia  Diskuse  Inscenační metody  Rozhovor - posouzení porozumění textu  Portfolio  Pozorování  Týdenní plány žáků s vlastním hodnocením  Analýza divadelního představení  Obsahová analýza tvořivých textů

Přednáší zpaměti literární text přiměřený věku Rozumí přiměřeným textům, odhaduje význam neznámých slov, dokáže najít nosné informace, začíná používat různé zdroje k vyhledání požadovaných informací Krátký přečtený text převypráví a vyjádří ilustrací Tvoří jednoduché verše, zkouší tvořit jednoduché literární texty Rozlišuje vyjádření v próze a ve verších, pozná pohádku, hádanku, říkadlo, rozpočítadlo Rozumí elementárním pojmům

Seznamování se základními pojmy souvisejícími s poezií a divadlem a poezií např. verš, básník, jeviště, hlediště, herec, loutka

29/43

3. ročník – Komunikační a slohová výchova Výstupy Plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti, tiché čtení Porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti, vybírá stěžejní myšlenku z krátkého textu i mluveného projevu Reprodukuje obsah jednoduchého sdělení vlastními slovy Respektuje (užívá) základní komunikační pravidla v rozhovoru

Srozumitelně se vyjádří v běžných životních situacích, nespisovné vyjadřování opraví s mírnou dopomocí Přiměřeně vyjadřuje své pocity V krátkých mluvených projevech volí vhodné tempo, hlasitost a intonaci řeči

Učivo Nácvik čtení víceslabičných slov Nácvik tichého čtení Orientace v textu Čtení jako zdroj informací Stěžejní myšlenka Členění textu – nadpis, odstavec, osnova (seznámení) Reprodukce obsahu a jeho převyprávění Rozhovor: základní komunikační pravidla, např. hlasitost, oslovení, zahájení a ukončení dialogu, střídání rolí mluvčího a posluchače, naslouchání, oční kontakt Verbální i neverbální prostředky komunikace Použití spisovných a nespisovných slov v komunikaci Verbální i neverbální prostředky komunikace Kladné, záporné emoce, možnosti jejich vyjádření Kultivovanost řeči Intonace a tempo řeči Správné dýchání

Seřadí obrázky (ilustrace) podle dějové posloupnosti, vypráví podle nich jednoduchý příběh; napíše krátký příběh na základě vlastních zážitků tvoří delší mluvený projev Zvládá základní hygienické návyky spojené s psaním

Dějová posloupnost Vyprávění jednoduchého příběhu Tvorba vlastního příběhu


Správné tvary písmen a číslic Spojování písmen a slabik Kontrola (vlastního) písemného projevu – další zdokonalování dovedností

Správné hygienické návyky při psaní

Možné formy a metody  Dechová cvičení  Diktáty  Diskuse  Dramatizace krátkého textu  Hlasité čtení – individuální, párové, skupinové  Komunitní kruh  Metody interaktivní výuky – vzájemné učení  Mluvní cvičení  Oprava chyb  Otázky k textu  Pětilístek  Tvorba portfolia  Práce s beletrií  Práce s časopisy  Prezentace přečtené knížky, článku  Převyprávění obsahu ve dvojici, skupině, před třídou  Psaní jednoduchého popisu, adresy, blahopřání, pozdravu, pozvánky  Psaní krátkého textu a jeho uložení  Rozčlenění textu na odstavce s pomocí  Situační učení – nácvik různých způsobů vyjadřování v závislosti na komunikační situaci  Správné sezení, držení psacího náčiní  Tiché čtení  Tvoření myšlenkových map  Uspořádání obrázků podle logičnosti v ději  Volné psaní  Vyhledávání informací v různých zdrojích  Vytvoření nadpisu  Využití audionahrávek a videozáznamů  Využití relevantního výukového softwaru

30/43

Možné nástroje hodnocení  Analýza čtenářského projevu  Analýza informací  Analýza portfolia  Analýza textů  Analýza volného psaní  Diagnostické prověrky čtení  Diktát  Inscenační metody  Komunitní kruh  Otázky a odpovědi  Otázky zaměřené na porozumění textu  Portfolio  Pozorování  Týdenní plány žáků s vlastním hodnocením  Vzájemné hodnocení plnění stanovených cílů – dvojice, skupiny, celá třída

Píše věcně i formálně správně jednoduché texty Používá různé zdroje k vyhledání požadovaných informací Vytváří texty na počítači

Např. popis – pojmenování jednoduchých předmětů a jejich vlastností, popis jednoduché činnosti, adresa, blahopřání, pozdrav z prázdnin, pozvánka ... Práce s různými zdroji (kniha, časopis, encyklopedie, multimédia), vyhledávání informací, rejstřík Práce s jednoduchým textovým editorem

3. ročník - Jazyková výchova Výstupy

Učivo

Rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, slova seřadí v abecedním pořadí i podle dalšího písmene

Spodoba znělosti Řazení slov podle abecedy

Rozlišuje slovo příbuzné

Kořen, předpona, příponová část slova, slova příbuzná, významový okruh (seznámení) Spisovná a nespisovná slova Podstatná jména, přídavná jména, číslovky, slovesa, částice, citoslovce Základní skladební dvojice (vyhledávání, poznávání, doplňování) v jednoduché větě

Poznává spisovné a nespisovné tvary slov Rozlišuje vybrané slovní druhy v základním tvaru Určuje základní skladební dvojici ve větě na základě kladení otázek na děj a jeho původce Spojuje věty do jednoduchých souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy Rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky Odůvodňuje a píše správně:  i/y po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech a jejich tvarech  velká písmena v lokálních místních názvech, názvy pohádek, písní atd.

Jednoduché větné vzorce Základní spojovací výrazy

Píše správně slova a věty v souladu s osvojenými gramatickými pravidly

Podstatná jména – číslo, rod, pád Slovesa – číslo, čas, osoba

Věta oznamovací, tázací, rozkazovací, přací a zvolací  

i/y po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech a jejich tvarech velká písmena v lokálních místních názvech, názvy pohádek, písní atd.



 Brainstorming na příbuzná slova  Didaktické hry a pomůcky - DIPO , výuková a hudební CD, domina, karty  Doplnění neúplné části skladební dvojice  Doplňování vyjmenovaných slov  Opis, přepis, diktát – správnost tvarů písmen a jejich spojení, úhlednost, čitelnost a přehlednost písemného projevu  Oprava textu s nespisovnými výrazy  Opravování špatných spojovacích výrazů a nahrazování vhodnými  Práce s chybou (vyhledání, oprava)  Přetváření vět (např. z oznamovací na tázací apod.)  Třídění slov podle významu a kořene (znaky příbuznosti)  Tvoření, určování dalších slov příbuzných  Ilustrace vyjmenovaných a příbuzných slov, jejich dramatizace, ztvárnění pohybem  Tvoření příběhů s vyjmenovanými slovy  Určení kategorií u zadaného slova  Určení větného vzorce  Určování vět oznamovacích, tázacích, rozkazovacích  Určování základní skladební dvojice  Ústní procvičování (zkoušení) ke zjišťování tvorby správného tvaru k rozlišení hlásky  Vyhledání slova, které není příbuzné  Vyznačení kořenu slova

 Analýza písemných i ústních cvičení  Autodiktát  Didaktický test  Diktát  Doplňovací cvičení  Opis, přepis  Písemné zkoušení  Pozorování  Rozhovor  Týdenní plány žáků s vlastním hodnocením  Ústní zkoušení  Vzájemné hodnocení plnění stanovených cílů – dvojice, skupiny, celá třída  Tvorba (doplnění) pojmové mapy  Analýza tvořivých textů žáků

31/43

3. ročník – Literární výchova Výstupy Čte plynule a s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti, tiché čtení Přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku Převypráví obsah přiměřeného textu vlastními slovy, vyjadřuje své pocity z přečteného textu Tvoří jednoduché literární texty k vyjádření vlastních myšlenek Rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, pozná pověst, bajku, příběh Rozumí elementárním pojmům

Učivo Čtení s porozuměním Nácvik tichého čtení Přednes básně Dramatizace Interpretace přiměřeného textu Dramatizace Např. jednoduchý příběh, pohádka, básnička, zpráva do školního časopisu apod. Próza, báseň, verš, rým, pověst, bajka, příběh Čas a prostředí děje Např. encyklopedie, obsah, divadlo, herec, režisér, noviny, časopis (režisér apod.)

Možné metody a formy  Didaktické hry  Dramatizace  Hlasité čtení – individuální, párové, skupinové  Komunitní kruh  Metody interaktivní výuky – vzájemné učení  Myšlenkové mapy  Nácvik divadelního představení  Nácvik divadelního představení  Otázky k textu  Pětilístek  Podporování zájmu o individuální četbu  Práce s časopisy  Prezentace přečtené knížky, článku  Přednes básně  Převyprávění a určování hlavních znaků básně, bajky, pověsti, příběhu  Různé druhy přehledů přečtených knih a dalších tiskovin  Tiché čtení  Třídní časopis  Tvorba čtenářského portfolia  Volné psaní  Vyhledávání informací  Vyhledávání klíčových slov  Výtvarný doprovod  Vytváření vlastních textů v průběhu roku (např. vlastní knížka)  Využití audionahrávek a videozáznamů  Využití relevantního výukového softwaru

32/43

Možné nástroje hodnocení  Analýza čtenářského portfolia  Analýza čtenářských dovedností  Analýza vlastních textů  Diagnostické prověrky čtení  Diskuse  Inscenační metody  Komunitní kruh  Otázky k porozumění  Pozorování  Týdenní plány žáků s vlastním hodnocením  Vzájemné hodnocení plnění stanovených cílů – dvojice, skupiny, celá třída  Analýza divadelního představení

4. ročník – Komunikační a slohová výchova Výstupy Čte plynule s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas

Rozlišuje podstatné informace v textu i v mluveném projevu vhodném pro daný věk a zaznamenává je vlastními slovy a způsobem Reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta Posuzuje úplnost a neúplnost sdělení Respektuje (užívá) komunikační pravidla v přirozených životních situacích s volbou vhodných verbálních i nonverbálních prostředků komunikace Srozumitelně se vyjádří v běžných životních situacích s volbou vhodných verbálních i nonverbálních prostředků komunikace, uvědomuje si rozdíl mezi spisovným a nespisovným vyjadřováním Přiměřeně vyjadřuje své pocity V mluvených projevech volí vhodné tempo, hlasitost a intonaci řeči Sestaví osnovu podle textu, dokáže podle ní reprodukovat základní obsah textu; tvoří souvislý krátký mluvený i písemný projev s uplatněním vhodných verbálních i nonverbálních prostředků Dodržuje základní hygienické návyky spojené s psaním

Učivo Nácvik hlasitého i tichého čtení Otázky k pochopení textu Technika čtení Plynulé čtení Pozornost při čtení Orientační prvky v textu Čtení jako zdroj informací Klíčová slova Stěžejní myšlenka Vytvoření nadpisu a osnovy Členění textu do odstavců Reprodukce Převyprávění Posouzení Rozvíjení užívání základních komunikačních pravidel, např. hlasitost, naslouchání, oční kontakt, střídání rolí Verbální i neverbální prostředky komunikace Použití, posuzování, opravování spisovných a nespisovných slov v komunikaci Verbální i neverbální prostředky komunikace Průběh dialogu Zdvořilé vystupování Kladné, záporné emoce, možnosti jejich vyjádření Rozvíjení kultivovaného mluveného projevu Intonace a tempo řeči Tvorba osnovy Souvislý mluvený projev podle osnovy



 Čtenářská dílna  Didaktické hry  Dramatizace  Inscenační metody  Jazykolamy  Komunitní kruh  Kooperativní vyučování  Metody interaktivní výuky – vzájemné učení  Otázky a odpovědi  Pozorné, soustředěné, aktivní naslouchání  Práce s chybou (vyhledání chybějících nebo přebytečných údajů) v dopise, popisu předmětu, zprávě, oznámení  Práce s časopisem  Prezentace prací  Rozčleňování textu na odstavce  Samostatné čtení (tiché, hlasité), párové čtení, skupinové čtení, audio-video ukázky  Tvorba portfolia  Tvorba společných „výpisků“ z kratších různorodých textů  Upravování krátkého textu, změna velikosti a typu písma, řádkování, uložení na pevný disk – samostatná práce s počítačem  Volba zdroje informací  Vyhledávání klíčových slov  Vyhledávání zadaných informací  Situační učení – nácvik různých způsobů vyjadřování v závislosti na komunikační situaci  Vyslovování  Vytváření nadpisu  Využití audionahrávek a videozáznamů  Využití multimédií  Využití relevantního výukového softwaru

 Analýza čtenářského projevu  Analýza mluveného projevu ze strany učitele - kladení otázek, rozhovor  Analýza písemných projevů  Analýza portfolia  Analýza porozumění  Analýza správné výslovnosti žáků  Analýza textů vytvářených na počítači  Inscenační metody  Komunitní kruh  Kontrolní otázky k textu  Pozorování  Rozhovor  Týdenní plány žáků s vlastním hodnocením  Vzájemné hodnocení plnění stanovených cílů – dvojice, skupiny, celá třída

Správné hygienické návyky při psaní

33/43

Správně píše po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry Používá různé zdroje k vyhledávání požadovaných informací Upravuje texty na počítači

Dopis, popis předmětu a osoby, zpráva, oznámení Práce s různými zdroji (kniha, časopis, encyklopedie, multimédia) Práce s jednoduchým textovým editorem

4. ročník - Jazyková výchova Výstupy Využívá orientace podle abecedy k vyhledávání informací Porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená Rozlišuje slovo příbuzné a slovo v jiném tvaru, seznamuje se s koncovkou Poznává spisovné a nespisovné tvary slov Rozlišuje slovní druhy plnovýznamových slov, určuje základní mluvnické kategorie u podstatných jmen a užívá je v správných gramatických tvarech Určí základní skladební dvojici Rozlišuje větu jednoduchou a souvětí, užívá vhodné spojovací výrazy Odůvodňuje a píše správně:  i/y po obojetných souhláskách (vyjmenovaná i příbuzná slova) 

velká písmena v názvech uměleckých děl, hudebních skupin, států a příslušníků národností

Píše správně slova a věty, tvoří texty pro různé účely v souladu s osvojenými

Učivo



Práce s jazykovými příručkami, slovníky, seznamy, encyklopediemi, jízdním řádem apod. Slova opačného významu, slova souřadná, nadřazená a podřazená, (slova jednoznačná a mnohoznačná)

 Diktáty  Doplňovačky, DIPO, Terasoft ČJ program, tvorba pracovního listu na doplňování  Doplňování slov do textů  Hledání a odůvodňování (ústní i písemné) jiného tvaru slova  Hledání nespisovného tvaru slova  Nahrazování nespisovného tvaru tvarem spisovným (lze i naopak v rámci oddychu)  Nahrazování slova v textu správným tvarem podst. jména či slovesa  Oprava, kontrola skladební dvojice vzájemné – interaktivní učení  Označování a odůvodňování slov, které do řady slov nepatří  Portfolio  Práce s chybou (vyhledání, oprava)  Práce s knihami a encyklopediemi, slovníky, jízdním řádem atd.  Příprava grafického záznamu pro slova nadřazená a podřazená pro spolužáky, samostatná kontrola  Samostatné doplňování neúplné skladební dvojice na základě předchozích znalostí  Určování a pojmenovávání základních skladebních dvojic,  Určování kategorií podstatných jmen – písemně, ústně  Určování slov příbuzných na základě významu a kořene slova  Určování typických zástupců slovních druhů

 Analýza písemných projevů  Analýza volného psaní  Analýza portfolia  Autodiktát  Diktát  Doplňovací cvičení  Inscenační metody  Oprava chyb v tištěném, písemném textu  Písemná prověrka  Pozorování  Rozhovor  Samostatná písemná práce  Didaktický test  Ústní cvičení  Týdenní plány žáků s vlastním hodnocením  Volné psaní  Vzájemné hodnocení plnění stanovených cílů – dvojice, skupiny, celá třída  Tvorba (doplnění) pojmové mapy

Slova příbuzná, kořen, předpona, přípona Jiný tvar slova (Koncovka) Slova spisovná a nespisovná Deset slovních druhů Pád, číslo, rod, vzor podstatných jmen Osoba, číslo, čas sloves Základní skladební dvojice – podmět, přísudek Shoda přísudku s podmětem Věta jednoduchá Souvětí Spojovací výrazy Vyjmenovaná slova

Vlastní jména

Doplňování slov do textů Volné psaní přiměřených textů

34/43

gramatickými pravidly Rozumí základům syntaktického pravopisu

Základy interpunkce ve větě.

 Volné psaní  Vytváření věty jednoduché na základě pravidel jejího tvoření, spojování dvou vět v jednoduché souvětí s vhodnými spojovacími výrazy.  Využití relevantního výukového softwaru


Učivo

Projevuje zájem o četbu

Tiché a hlasité čtení s porozuměním

Přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku

Nácvik přednesu

Chápe obsah a smysl stále složitějších textů, používá různé zdroje k vyhledání požadovaných informací

Čtení složitějších textů Vyhledávání významů neznámých slov (jazykové příručky) Vyhledávání informací (encyklopedie, multimédia) Čtenářské portfolio žáka

Volně reprodukuje text podle svých schopností, vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je Tvoří vlastní literární text k vyjádření vlastních nápadů a myšlenek nebo na dané téma Rozlišuje vyjadřování v próze a ve veršíc Rozumí elementárním pojmům, např. film – kreslený, loutkový, hraný

Např. příběh, pohádka, básnička, příspěvek do školního časopisu apod. Báseň, příběh, povídka, drama, komedie Např. poezie, obsah, divadlo, režisér, noviny, časopis, film apod.

Možné formy a metody  Čtenářská dílna  Čtení a přednášení ve vhodném tempu a se správným frázováním  Divadelní vystoupení  Komunitní kruh  Metody interaktivní výuky – vzájemné učení  Práce s beletrií  Práce s příručkami a slovníky  Práce s textem a užívání těchto výrazů  Prezentace vlastního textu před třídou  Projekty (dlouhodobé i krátkodobé)  Přednes básně  Referáty  Různé druhy přehledů přečtených knih a dalších tiskovin  Tiché a hlasité čtení  Tvorba čtenářského portfolia  Volná reprodukce slyšeného  Vytváření vlastních textů  Využití audionahrávek a videozáznamů  Využití multimédií  Nácvik divadelního představení

35/43

Možné nástroje hodnocení  Analýza čtenářského portfolia  Analýza čtenářských dovedností  Analýza vlastní tvorby žáka  Diskuse  Komunitní kruh  Pozorování  Rozhovor  Školní časopis  Týdenní plány žáků s vlastním hodnocením  Vzájemné hodnocení plnění stanovených cílů – dvojice, skupiny, celá třída  Záznamový arch učitele  Analýza divadelního představení

5. ročník – Komunikační a slohová výchova Výstupy Čte plynule s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas

Rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu i v mluveném projevu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává vlastními slovy a způsobem

Reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta Rozpoznává manipulativní komunikaci Vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku Uvědomuje si spisovné a nespisovné vyjadřování a užívá je v různých komunikačních situacích

Volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru

Učivo Hlasité i tiché čtení Otázky k pochopení textu Technika čtení Plynulé čtení Pozornost při čtení Orientační prvky v textu Čtení jako zdroj informací Klíčová slova Stěžejní myšlenka – výběr a záznam podstatných informací z textu Orientační prvky v textu Čtení jako zdroj informací Klíčová slova Vytvoření nadpisu a osnovy Členění textu do odstavců Různé způsoby záznamu informací z textu Reprodukce Převyprávění Posouzení Reklama, inzerát, bulvární média Pravidla dialogu, telefonického rozhovoru a vzkazu na záznamníku Jednoduché reklamní slogany Vyjadřování závislé na komunikační situaci Komunikační žánry, např. zpráva, oznámení, dialog Komunikační pravidla Spisovné a nespisovné jazykové prostředky Verbální i neverbální komunikace Kultivovaný mluvený projev



 Brainstorming  Čtení s předvídáním  Dialog  Didaktické hry  Doplňovačky  Dramatizace  Hlasité čtení – individuální, párové, skupinové  Jazykolamy  Komunitní kruh  Kooperativní činnosti  Kvízy  Metody kritického učení – např. pětilístek, I.N.S.E.R.T., T-graf apod.  Mluvní cvičení  Myšlenková mapa  Naslouchání v situacích  Písemné slohové práce  Pojednání  Práce s beletrií  Práce s časopisy  Práce s chybou, např. vyhledání chybějících nebo přebytečných údajů v dopise, popisu předmětu, zprávě, oznámení  Prezentace  Projekty (dlouhodobé i krátkodobé)  Řízené vyučování  Samostatná práce s počítačem – úprava textu, změna velikosti a typu písma, řádkování, uložení  Samostatné vyhledávání informací v různých zdrojích (encyklopedie, internet, jazykové příručky, slovníky, jízdní řády apod.  Situační učení – nácvik různých způsobů

 Analýza čtenářského projevu  Analýza mluveného projevu  Analýza nahrávek čtených i mluvených projevů žáků  Analýza písemného projevu dle stanovených kritérií  Analýza textů vytvářených na počítači  Čtenářské portfolio  Doplňovací cvičení  Komunitní kruh  Slohové práce  Písemná práce  Pozorování  Portfolio  Prověrky  Rozhovor  Test  Týdenní plány žáků s vlastním hodnocením  Vzájemné hodnocení plnění stanovených cílů – dvojice, skupiny, celá třída

36/43

Sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti s využitím vhodných jazykových prostředků

Tvorba osnovy Souvislý mluvený projev podle osnovy Např. užití citoslovcí, přímé řeči

Správně píše po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry

Vypravování, popis děje, tiskopisy, inzerát, odpověď na inzerát, e-mail, krátká textová zpráva (SMS) Samostatná práce s různými zdroji (kniha, časopis, encyklopedie, multimédia) Práce s textovým editorem Grafická úprava textu Otevření, uložení a tisk dokumentu

Samostatně volí a používá různé zdroje k vyhledávání požadovaných informací Využívá možnosti textových editorů při tvorbě, úpravách a tisku textu

vyjadřování v závislosti na komunikační situaci  Správné sezení, držení psacího náčiní, hygiena zraku, zacházení s grafickým materiálem  Srovnávací tabulky  Tiché čtení  Tvorba portfolia  Volné psaní  Využití audionahrávek a videozáznamů  Využití multimédií  Využití relevantního výukového softwaru  Vzájemné učení

5. ročník Jazyková výchova Výstupy

Učivo


Využívá orientace podle abecedy v pravidlech, slovnících, encyklopediích, seznamech atd. Porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová Rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku

Práce s jazykovými příručkami, slovníky, seznamy, encyklopediemi, jízdním řádem apod. Slova opačná, slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, slova jednoznačná a mnohoznačná Slova příbuzná, kořen, předpona, přípona, předponová a příponová část, koncovka Jiný tvar slova Užití spisovného a nespisovného jazyka

 Autodiktát  Brainstorming  Didaktické hry  Diktát  Doplňování  Inscenační metody  Komunitní kruh  Kooperativní činnosti  Metody kritického myšlení, např. pětilístek, I.N.S.E.R.T, T-graf apod.  Myšlenková mapa  Opis  Portfolio  Práce ve dvojicích, ve skupinách  Řízené vyučování  Samostatná práce  Srovnávací tabulky  Syntéza a analýza informací  Třídění  Volné psaní  Vyhledávání informací

Rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary a správně je užívá Určuje slovní druhy plnovýznamových slov a užívá je v gramaticky správných tvarech, určuje základní mluvnické kategorie u podstatných jmen, přídavných jmen tvrdých a měkkých, časuje slovesa Vyhledá základní skladební dvojici a v neúplné základní skladební dvojici označuje základ věty Rozlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí a naopak, užívá vhodných spojovacích výrazů.

Deset slovních druhů Pád, číslo, rod, vzor podstatných jmen, přídavných jmen tvrdých, měkkých Osoba, číslo, čas, způsob sloves Základní skladební dvojice – podmět, přísudek Shoda přísudku s podmětem Věta jednoduchá, souvětí, spojky a spojovací výrazy

37/43

Možné nástroje hodnocení  Analýza písemného projevu dle stanovených kritérií  Analýza portfolia  Analýza volného psaní  Doplňovací cvičení  Komunitní kruh  Písemná práce  Portfolio  Pozorování  Prověrka  Rozhovor  Didaktický test  Týdenní plány žáků  Vzájemné hodnocení plnění stanovených cílů – dvojice, skupiny, celá třída  Tvorba (doplnění) pojmové mapy

Odůvodňuje a píše správně:  i/y po obojetných souhláskách (vyjmenovaná i příbuzná slova)  bě/bje, pě, vě/vje, mě/ mně  koncovky podstatných jmen a přídavných jmen tvrdých a měkkých koncovku ve shodě přísudku s holým podmětem Užívá v mluveném a psaném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves Zvládá základy syntaktického pravopisu

viz výstup

Doplňování slov do textů Volné psaní přiměřených textů Zdokonalování mluveného projevu Základy interpunkce ve větě

 Vyhledávání gramatických, pravopisných a stylistických jevů v autentických textech (noviny, časopisy, internet, bulletiny, letáky apod.)  Vyhledávání gramatických a stylistických jevů v autentických mluvených projev  Výklad  Využití relevantního výukového softwaru  Vzájemné učení – interaktivní výuka třídění

5. ročník – Literární výchova Výstupy Projevuje zájem o četbu Přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku Chápe obsah a smysl textu, samostatně používá různé zdroje k vyhledání požadovaných informací Volně reprodukuje text podle svých schopností, vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je Tvoří vlastní literární text k vyjádření vlastních nápadů a myšlenek nebo na dané téma Rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů, projevuje zájem o široké spektrum textů Při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy

Učivo Přednes Tiché a hlasité čtení s porozuměním Čtení složitějších textů Samostatné vyhledávání informací a významů neznámých slov Četba a samostatná práce se složitějšími texty Čtenářské portfolio Např. příběh, pohádka, básnička, příspěvek do školního časopisu apod. Báseň, příběh, povídka, drama, komedie Literární pojmy Básnické přirovnání, personifikace (seznámení)

Možné formy a metody  Besedy  Brainstorming  Čtenářská dílna  Čtení s předvídáním  Dialog  Diskuse  Dramatizace  Hlasité čtení - individuální, párové, skupinové  Inscenační metody  Klíčová slova  Komunitní kruh  Kooperativní činnosti  Kvízy  Metody kritického myšlení, např. pětilístek, I.N.S.E.R.T, T-graf apod.  Myšlenková mapa  Poslech a rozbor audionahrávek a videozáznamů  Práce s textem a užívání literárních pojmů  Projekty (dlouhodobé i krátkodobé)  Přednes básně  Referáty  Reprodukce

38/43

Možné nástroje hodnocení  Analýza čtenářského portfolia  Analýza čtenářských dovedností  Analýza vlastní tvorby žáka  Diskuse  Komunitní kruh  Pozorování  Rozhovor  Týdenní plány žáků  Vzájemné hodnocení plnění stanovených cílů – dvojice, skupiny, celá třída  Analýza divadelního představení  Analýza vlastních tvořivých textů

 Rozbor textu  Rozhovor  Samostatné psaní literárních textů  Skládankové učení  Tiché čtení  Tvorba čtenářského portfolia  Vlastní hudební nebo výtvarný doprovod  Volné psaní  Vyhledávání informací v různých zdrojích  Vyhledávání klíčových slov v textu  Využití multimédií  Nácvik divadelního představení

39/43

3. Metodologie předmětu, výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí v předmětu český jazyk a literatura Metodologie předmětu vychází z konstruktivistického pojetí výuky, v němž se učitel opírá o zkušenosti žáků, o jejich dosavadní znalosti (prekoncepty), které dále rozvíjí vhodnými strategiemi, principy a metodami. Základní principy, o něž se vzdělávání v předmětu český jazyk a literatura opírá, jsou: 1) uplatňování individuálního přístupu směřujícímu k rozvoji osobnosti dítěte, což představuje:  posuzování úrovně rozvoje žáka (diagnostická činnost učitele),  stanovení takových výukových cílů, které jsou schopni žáci zvládnout a prožít tak pocity úspěchu,  poskytnutí dostatečného času pro zvládnutí cílů (mastery learning),  vytvoření obohaceného prostředí ve třídě (vlastní knihovnička, software, materiál pro práci…),  respektování stylů učení a typů inteligence žáka. 2) smysluplnost učení:  učitel s žáky hledá smysl učení, význam osvojovaného učiva pro život,  autentické učení – učení v situacích, umožňujících osvojování poznatků a dovedností v podmínkách blížících se co nejvíce praxi. 3) bezpečné prostředí  vytvoření partnerského vztahu mezi žáky a učiteli tak, aby v něm každý respektoval svou roli,  cílená práce s chybou,  vzájemná podpora mezi spolužáky – partnerské učení, Výuka je organizována: 1) střídá se frontální výuka s výukou skupinovou, individuální; podporovány jsou kooperativní činnosti. Je na učiteli, pro jakou formu výuky se rozhodne, jednotlivé formy by však měly být vyváženy. 2) je využíváno vzájemné spolupráce mezi žáky různého věku (ve třídách s několika ročníky, dle možnosti ve spolupráci s třídami mateřské školy nebo sekundárního cyklu) a různých schopností, 3) výuka je podporována prací na počítači v kmenových třídách, využíváním speciálních výukových programů, videopořadů, audionahrávek. Z výukových metod jsou často využívány: 1) aktivizující metody: diskuse, didaktické hry, brainstorming, pojmové mapování, krátkodobé i dlouhodobé projekty, řešení problému, dramatizace 2) metody slovní: vyprávění, vysvětlování, rozhovor, práce s textem, referáty, prezentace 3) metody osobnostně rozvíjející 4) metody názorně-demonstrační: práce s obrazem, modelování příkladů učitelem, práce s kartičkami… 5) metody kritického čtení, psaní a myšlení: pětilístek, I.N.S.E.R.T…. 6) metoda bilingvní - žáci představují, popř. vyhledají daný výraz /nějaké klíčové slovo/ v různých jazycích.

40/43

Prostřednictvím výše uvedených metod, principů směřuje předmět český jazyk a literatura rovněž k rozvoji klíčových kompetencí žáků. Kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, vzájemně se prolínají, i když jsou v tomto materiálu jako samostatné vymezeny. Smyslem je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti, což předpokládá volbu výchovných a vzdělávacích strategií (společných postupů v rámci předmětu):

Kompetence k učení

k řešení problémů

sociální a personální (postoj k ostatním)

komunikativní

občanské (otevřenost k okolí v kontextu Evropských

Výchovné a vzdělávací strategie učitelů  učíme žáky orientovat se v textu  nabízíme různé způsoby práce s textem (pětilístek, pojmové mapy)  vedeme žáky k porozumění textu - cílené kladení otázek k textu  nabízíme různorodé zdroje informací  pravidelně navštěvujeme školní knihovnu  učíme děti pracovat s prostorem na papíru – jeho využití, rozvržení textu, doplnění obrazem, velikost písma…  cíleně pracujeme s chybou žáka  plánujeme s žákem jeho učení  vycházíme ze zájmu žáků - tematická výuka, projekty  žáky vedeme k sebehodnocení jejich práce  používáme metody kritického čtení, psaní a myšlení  vedeme žáky k hledání podobností a rozdílností  vedeme žáky k hledání souvislostí, posloupností (př. pojmové mapování…)  zadáváme problémové úkoly k řešení  zadáváme úkoly pro tvořivou práci s textem (domýšlení textu, volné psaní  vedeme žáky k práci se slovníky, encyklopediemi, katalogy…  využíváme přirozených situací k jejich řešení  cíle individualizujeme, aby každý mohl zažít úspěch  umožňujeme žákům prezentovat výsledky své práce - projekty, literární texty…  žáky vedeme k sebehodnocení jejich práce a hodnocení práce druhých  učíme žáky pracovat ve skupině využíváme kooperativních činností  vedeme žáky k zodpovědnosti za individuální nebo společný úkol  máme stanovena pravidla komunikace (v rámci pravidel třídy), která důsledně dodržujeme  učíme děti naslouchat  učitel vnímá sám sebe jako „model – vzor“ komunikace  každý týden dáváme žákům prostor pro komunikaci v rámci „kruhu novinek, ranním kruhu)  učíme žáky základům asertivní komunikace; mohou říci „ne“  vytváříme prostor pro představení přečtené knihy ostatním  metodami dramatizace učíme žáky různým rolím  využíváme autentických situací pro písemnou komunikaci (psaní dopisu kamarádovi, pozvánky rodičům…)  pro ostatní členy komunity s žáky připravujeme vystoupení (springfest, divadelní představení…)

41/43

hodin) pracovní (přístup k práci)

 řešíme s žáky třídní, školní nebo skupinové problémy formou projektů, diskusí (účast v žákovské radě…)  vedeme žáky k zodpovědnosti za splnění úkolu a jeho dokončení  vyžadujeme po žácích připravenost na výuku – přichystání potřebných pomůcek  umožňujeme žákům spolupodílet se na vzhledu svého pracovního prostředí  požadujeme po žácích, aby uměli nabídnout pomoc druhým

4) Hodnocení Během školního roku probíhá systematické hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání žáků. V mateřské škole provede učitel/učitelka vstupní diagnostiku každého dítěte. V průběhu vzdělávání je vývoj dítěte vzhledem k očekávaným výstupům učebních osnov systematicky sledován a zaznamenáván. Žáci primárního cyklu nejsou klasifikováni známkami, ale dvakrát ročně jsou výsledky jejich vzdělávání zaznamenány v písemné zprávě (vysvědčení), jejímž cílem je posoudit dosaženou úroveň všeobecných jazykových kompetencí i kompetencí specifických pro český jazyk a literaturu a zároveň naznačit i vývoj (zlepšování, zhoršování nebo stagnaci). Pro posouzení úrovně osvojení jednotlivých kompetencí je používána následující čtyřstupňová škála:    

Kompetence dosud nebyla osvojena. Kompetence je osvojena částečně. Kompetence je osvojena. Osvojenou kompetenci žák běžně uplatňuje v nových situacích.

Škálu čtyř stupňů používají učitelé i v průběhu roku při průběžném formativním hodnocení a žáci při pravidelném průběžném sebehodnocení. Tím je zajištěna kompatibilita s výstupním písemným hodnocením žáků. Na základě očekávaných výstupů učebních osnov předmětu český jazyk a literatura, kompetencí hodnocených v písemné zprávě a výše uvedené hodnotící škály stanoví učitel (případně společně se žáky) kriteria hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání, podle nichž jsou žáci hodnoceni. Požadavky na hodnocení: 1. Hodnocení je formativní – poskytuje žákovi průběžnou reflexi jeho učení, informace o průběhu procesu učení v době, kdy se jeho výkon dá ještě zlepšit, slouží k jeho seberozvoji. 2. Hodnocení je komplexní – zahrnuje průběh i výsledky vzdělávání. 3. Hodnocení je kriteriální – výkon žáka je posuzován vzhledem k předem stanoveným kritériím, neporovnává žáky mezi sebou, ale skutečný – absolutní výkon žáka. 4. Hodnocení dle individuální vztahové normy – práce žáka je posuzována vzhledem k jeho předešlému výkonu. Učitel pojmenovává, zda došlo ke zlepšení žáka či nikoliv vzhledem ke stanovenému cíli. 5. Hodnocení je systematické. 6. Hodnocení je doplněno ústním i písemným sebehodnocením žáka. 42/43

Učitel/učitelka zahrnuje do hodnocení širší okruh výkonů v návaznosti na očekávané výstupy. Očekávané výkony vymezí jako výukové cíle, srozumitelně je formuluje a seznámí s nimi žáky. Postup vzdělávání i hodnocení přizpůsobuje potřebám jednotlivců a používá různé způsoby a prostředky hodnotících činností. Žák je do procesu hodnocení zapojen jako partner, který:     

ví, co se má naučit a proč se učí – smysluplnost učení, ví, co bude dělat pro to, aby se naučil, ví, jak bude prokazovat, co se naučil, ví, podle jakých kritérií bude hodnocen, může hodnotit vlastní pokrok a výsledek své práce.

Hodnocení poskytuje žákovi, rodičům a učiteli dostatečné informace o průběhu a výsledcích vzdělávání, ukazuje žákovi, jak své výsledky zlepšit, motivuje žáka k dalšímu učení a celkově pozitivně působí na rozvoj jeho osobnosti.

43/43

CZECH LANGUAGE I Syllabus for Nursery and Primary Cycle of the European Schools

Recommend Documents