CT

NOVOSTAVBA OBJEKTU PET/CT

15

CENA GRAND PRIX ARCHITEKTŮ 2011 N 23 BYTOVÝ DŮM S MALOMETRÁŽNÍMI BYTY A TĚLOCVIČNOU LODECKÁ, PRAHA 1 PETR BURIAN / DAM

Architektonické řešení stavby Celkový koncept návrhu budovy je postaven na principu stavebnice z prostorových jednotek. Poloha vertikální komunikace diktovaná přítomností sálu předurčuje typ dispozice s otevřenou horizontální chodbou. Mezi jednotlivé vrstvy patrových desek jsou vkládány „objemy“ odpovídající svou velikostí bytovým jednotkám. Tam, kde je třeba objem hmoty zředit, podřídit se sousedním objektům, poskytnout více světla, vzduchu, vytvořit netradiční otevřený prostor pro vzájemný kontakt obyvatel, tam jsou články stavebnice vynechány. V poslední vrstvě je skladebné těleso jednotky díky mezonetové dispozici bytů protaženo na dvojnásobnou výšku – korunu celkové kompozice. Jedná se vesměs o minimální bytové jednotky, umožňující ovšem příčné provětrání a díky převážně jižní orientaci i velkorysému prosklení bohatě dotované denním světlem a sluncem. Translucidní skleněný plášť přízemí je jednotný jak pro zapuštěný objem sálu tělocvičny, tak pro ostatní využití parteru. Řešení je postavené na levných materiálech s precizním zpracováním detailu: sendvičový

plášť krytý sklocementovými deskami, pozinkovaná ocel, profilované skleněné tvárnice, dřevěné okenní rámy. TENEMENT HOUSE WITH A GYM Urbanism The new building’s mass conforms to the regulatory logics introduced in relation to development projects in the 1930s and 40. While completing the unfinished front street line to Soukenická street the new building tries to accentuate its corner position by jutting the bay windows out. The building is made lower towards the school losing two floors in order to reach below the school building’s main cornice level. The building has three independent entrances and one car entry. The urban centre of this location is by all means Petrské náměstí (square). This is why the entrance to the higher parts and the non-residential areas is located to the square. On the contrary, the entrance to the gym is connected to the school building as close as possible (connecting neck). Because it is assumed the hall will be used also for afterschool activities, the connecting neck provides access also from Barvířská street – through the courtyard between the new building and the school. Cars may enter the underground parking lift from the south from Petrské náměstí (square). Architecture The overall design concept was based on the box-of-bricks principle consisting of spatial units. The position of the vertical staircase dictated by the hall’s presence defines the layout type featuring an open horizontal corridor. There are sandwiched ´volumes´ between the layers of floor slabs, by their size corresponding with apartment units. There where the mass volume must be made less dense conforming it to the neighbouring buildings, where more natural light and air must be let in, where an untraditional open space must be created allowing contact between people, the bricks are left out. As the flats on the top level are maisonettes, the body of the unit expands two storeys up crowning the whole composition. The flats are mostly of minimum size allowing lateral ventilation; due to their orientation to the south and generous glazing the flats enjoy plenty of natural light and sun.

The ground-floor translucent glass façade is the same for both the recessed gym and the rest of the streetscape. The design is based on cheap materials with precise workmanship of details: the sandwich envelope covered by glass fibre concrete panels, galvanised steel, moulded glass blocks, timber window frames.

řez AA

KLIMENTSKÁ

BARVÍŘSKÁ

Urbanismus Navržená hmota nové budovy se podřizuje logice regulace, která přišla se zástavbou 30. a 40. let 20. století. Zároveň s dokončením započaté uliční fronty Soukenické ulice se nový objekt snaží akcentovat svoji nárožní polohu strukturou vysazených arkýřů. Směrem ke škole snížena podlažnost o dvě patra tak, aby se novostavba v tomto místě dostala pod úroveň hlavní římsy školní budovy. Budova je vybavena celkem třemi nezávislými vchody a jedním vjezdem. Urbánním těžištěm místa je bezpochyby prostor Petrského náměstí. Nástup do horních částí objektu i do nebytových prostor v přízemí je proto situován právě do náměstí. Vstup do tělocvičny je naopak co nejtěsněji napojen (lehkým spojovacím krčkem) na školní budovu. Protože je počítáno s využíváním sálu i mimoškolními subjekty, je do krčku umožněn venkovní přístup i z Barvířské ulice – přes dvorek mezi novostavbou a školou. Vjezd do výtahu podzemního parkoviště je z jižní strany, z Petrského náměstí.

Á LODECK

PETRSKÉ NÁMĚSTÍ

situace

půdorys 3. NP

H

půdorys 1. NP tělocvična

Hodnocení poroty V historické části Prahy na Petrském náměstí v rohové lokaci se podařilo vytvořit odvážnou, atraktivní architekturu, která je proporčně a hmotově v kontextu s tvaroslovím a měřítkem okolní zástavby. Porota ocenila výraznou roli architekta při formování programu a skloubení funkcí veřejných (škola, tělocvična) s bydlením. Vstup a hlavní jižní fasáda jsou chytře situovány do náměstí. Hmota prostorových jednotek a otevřený prostor stejného měřítka vytváří odlehčenou kompozici této fasády. Vykonzolovaná hmota obytné části nad parterem působí odlehčeně a vznáší se nad nárožím. Je kladně hodnoceno jak užití sociálních bytů, tak jejich dispoziční řešení, proporce, měřítko, využití příčného větrání, přístup slunce a světla. Otevřené prostory, jasnost dispozic , horizontalnich i vertikalnich komunikací, umístění tělocvičny, komunikační spojení se školou, řešení zadního traktu se dvorem, výběr materiálů a detail jsou hlavní oceněné aspekty tohoto úspěšného projektu.

BYTOVÝ DŮM S TĚLOCVIČNOU TENEMENT HOUSE WITH A GYM MÍSTO / LOCATION Lodecká, Praha 1 – Staré Město AUTOR / AUTHOR Petr Burian / DAM s.r.o. SPOLUAUTOR / CO-AUTHOR Jan David, Petr Malinský INVESTOR MČ Praha 1 REALIZACE / COMPLETION 02 2011

ROZHOVOR

18

S PETREM BURIANEM O OCENĚNÉ STAVBĚ PŘIPRAVIL JULIUS MACHÁČEK

Na české architektonické scéně není častým jevem, aby komunální investor, v tomto případě městská část Praha 1, podpořil a financoval tak progresivní projekt, jakým je bytový dům s tělocvičnou v Lodecké ulici. Jaká byla geneze příběhu tohoto domu? Městská část Praha 1 nás v roce 2004 oslovila s požadavkem, zda bychom nezpracovali ověřovací studii zástavby nárožního pozemku, který sousedil se základní školou. Ta jej do té doby využívala jako školní hřiště. Investor zamýšlel postavit zde jednopodlažní hmotu tělocvičny, kterou historická školní budova z 19.století postrádala. Na pozemek navazující slepý štít funkcionalistického domu od architekta Františka Zelenky však svědčil o tom, že regulace ze 30. let minulého století počítala s výškově plnohodnotnou zástavbou. Studium archivu tuto domněnku potvrdilo a my jsme navrhli městu, že by bylo neekonomické cenný pozemek nezastavět hmotou ve výši okolní zástavby. Investora jsme přesvědčili a upravené zadání znělo: “navrhněte dům s tělocvičnou a s co největším množstvím co nejmenších bytů“. Praha 1 tak chtěla získat stabilizační nájemní byty – pro učitele, městské policisty a další. Proces projektování a projednávání návrhu byl zdlouhavý – o tom svědčí fakt, že se od začátku naší práce po dokončení stavby na radnici Prahy 1 vystřídalo pět starostů. Což na druhou stranu svědčí o zdravém respektu ke kontinuitě rozhodování. Koncept budovy vychází z principu stavebnice, seskládání jednotlivých obytných buněk, kontejnerů. Proč jste zvolili právě toto řešení? Odpověď hledejme už v zadání. Suterén i části přízemí s tělocvičnou jasně definoval možnost, jakým způsobem umístit vertikální jádro budovy. Náplní vyšších podlaží se měly

stát minibyty těžko obsloužitelné jen ze svislé domovní komunikace. Zvolili jsme proto princip jakési stavebnice s otevřenými horizontálními chodbami-pavlačemi a mezi podlažní desky jsme vkládali jednotlivé buňky malometrážních bytů. Koncept prokládání vrstev pater „kontejnery“ bytů umožnil pracovat s vynecháváním jednotlivých buněk, které oživuje fasádu a přináší určité zředění dané hmoty.

neutrální barevnost společných prostorů. Na komunitních terasách by se o barevnost měla postarat popínavá zeleň v kombinaci s osvětlením. V kontrastu k neutrální barevnosti společných chodeb jsme pak naložili s prostory v suterénu – tělocvična, šatny, garáže mají slabší nebo žádné denní osvětlení a tak jsme je intenzivní barevností trochu rozsvítili. Byl to také krok vstříc hlavním uživatelům – školákům.

Řešení je celkem náročné na prostor. Neměl investor s touto velkorysostí nějaký problém? Rozhodnutí o perforování uliční fronty nebyl nějaký kompoziční samoúčel. Investor naštěstí slyšel na náš argument, že je důležité poskytnout nájemníkům prostorově minimalizovaných bytů nějaký bonus v podobě velkorysých společných teras, které mohou kompenzovat neexistenci soukromých balkónů či lodžií. Otvory ve hmotě domu umožnily navíc průhledy tak, aby nebyla stará budova školy úplně odstřižena od náměstí, kam donedávna patřila. S určitou napjatou zvědavostí očekáváme, jak se nájemníci k využívání nabídnutých společných prostor postaví.

Co pro vás tahle stavba znamenala? Nájemní bytový dům (na rozdíl od komerčních projektů k prodeji bytů do vlastnictví) je v této zemi výjimečná zakázka, téměř se takové nestaví – pro nás v podstatě premiéra. Zde nebyl enormní spěch a tlak města na rychlost zpracování projektu a bylo také výhodou, že investor hledal dodavatele až na základě zpracované prováděcí dokumentace a podařilo se mu najít výjimečně kvalitní firmu.

Co pro vás bylo zásadní? Prostorový a hmotový návrh jsme udělali rychle a zdál se nám vyvážený i vůči okolí. Šlo jen o jediné: ustát proces projednávání a schvalování „bez ztráty květinky“. A samozřejmě také ve finále pak nepotkat nekompetentního dodavatele stavby – oboje se naštěstí podařilo. Navrhovali jsme objekt, který není pouhou výplní proluky. Jednalo se o dům zároveň řadový a koncový navíc nárožní. Svým způsobem hybrid mezi solitérem a výplní řady, který si neosobuje právo vytvářet nějakou rohovou dominantu. Ctili jsme výšková pravidla místa, úrovně atik, říms v kontaktu s budovou školy, stejně jako vůči náměstí. Dům, co se barevnosti týče, je v exteriéru i interiéru převážně šedý – pohledový beton, sklocementové desky, pozinkovaný plech. Jak myslíte, že budou tuto neutralitu, nebarevnost vnímat budoucí uživatelé? Vzhledem k tomu, že množství prosklení vytváří z bytů vlastně jakousi sestavu akvárií, která budou dodatečně obarvena životem odehrávajícím se uvnitř, připadalo nám dobré použít zcela

V galerii J. Fragnera jste před dvěma lety vystavovali svoje realizace dokumentované fotografiemi, pořízenými při předání díla a vedle toho tyto stavby vyfocené po určité době užívání. Sledovali jste, jak vaše stavby žijí, jak stárnou. Pokračujete v časosběrném dokumentování vašich realizací? Nebyl to výsledek nějaké systematické, cílevědomé dokumentační práce. Spíše šlo o report stavu v okamžiku bilancování. Úzce to souviselo s koncepcí výstavy a vydávané knihy a momentálně v tom nepokračujeme. Když se ale zamyslím nad budoucí různorodou skladbou nájemníků tohoto domu v kombinaci se školou a její tělocvičnou– dokumentovat jeho vývoj v čase by byla určitě zajímavá sociologická studie. A pro nás potvrzení nebo vyvrácení předpokladů, se kterými jsme šli do navrhování této stavby.