Co dělat při nehodě - Motorkarky.com - ženy a dívky na motorkách, články, eshop

Co dělat při nehodě - Motorkarky.com - ženy a dívky na motorkách, články, eshop

V dnešní době bohužel k motorkám všeho druhu neodmyslitelně patří i nehody. Ať už brousíte asfalt, či se kocháte krajinkami, může se Vám stát, že Vás tato nepříjemnost potká. A ne vždy je to chyba motorkáře, přesto vždy dopadne mnohem hůře než druhá „oplechovaná“ strana. A nehodou to bohužel nekončí. Většinou na Vás čeká nekonečná byrokratická cesta, kterou Vám rozhodně nezpříjemní žádný z úředníků, pro které jste zaškatulkovaní jako dárci orgánů. Proto Vám přinášíme ve spolupráci s Mgr.Motorkářkou pár rad, jak při takové nehodě postupovat. Co si mají motorkáři představit pod pojmem škoda a kdo má nárok na náhradu?

Škoda je majetková i nemajetková újma, ke které došlo v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním druhé osoby (viníka). Protiprávním jednáním není jen trestná činnost, ale třeba i přestupek. V tuto chvíli především mluvíme o porušení důležité povinnosti vyplývající z dopravních předpisů. Nárok na náhradu škody, nebo-li kompenzaci, má ten, komu byla újma způsobena. Co všechno spadá pod pojem škoda?

1 / 10


Veškerá újma, která vznikla na zdraví, na majetku, jako ušlý zisk atd. Jednoduše lze říct, že pod tento pojem lze zahrnout vše, o co poškozený přišel v souvislosti s dopravní nehodou. Újma může být jednak majetková, jednak nemajetková.

Kdo hradí vzniklou škodu?

To je dost obecná otázka, pokusím se to vysvětlit na příkladech. Pokud viník má sjednané povinné ručení a není zde spoluzavinění poškozeného, většinou hradí vše pojišťovna viníka. Ale samozřejmě ne vše. Pojišťovny aplikují amortizaci na poničené věci, neplatí nadstandardní léčebné úkony a některé léky. Omezeně hradí ortézy a rehabilitace. Tyto nároky může poškozený požadovat po viníkovi. Ten je ale dobrovolně neuhradí, takže poškozenému nezbude nic jiného než svůj nárok uplatnit soudní cestou. Pokud viník nehody neměl sjednané povinné ručení, pak je plnění poskytováno z garančního fondu ČKP. Pokud dojde k vážné újmě na zdraví a poškozený je po zbytek svého života třeba upoután na lůžko, popř. rodina přišla o člena rodiny, mohou žalovat přímo viníka z titulu ochrany osobnosti. Za smrt člena rodiny soudy v poslední době přiznávají kolem 600.000,- Kč. Tuto škodu je povinen uhradit viník, nikoli pojišťovna.

Co znamená škoda na zdraví?

2 / 10


Pod tuto škodu lze zahrnout opravdu hodně nároků. Pokud došlo k újmě na zdraví, vyčíslí se bolestné. Za každou jednotlivou operaci tento nárok náleží. Jakmile je zdravotní stav ustálen, většinou po roce u jednodušších zranění, může poškozený uplatnit trvalé následky, nebo-li ztížení společenského uplatnění(ZSU). Dále může poškozený uplatnit účelně vynaložené náklady na léčení. Pod tento pojem se dá hodně zahrnout, spadají sem léky, bazény, ortézy, cestovní náhrady atd. Dobrý advokát pod tento pojem schová opravdu hodně.

Kdo vypočítává bolestné a trvalé následky?

Bolestné i trvalé následky může vyplnit jak ošetřující lékař, tak praktický lékař. Za tento úkon si většinou naúčtují lékaři kolem 500,- Kč. I tuto částku může poškozený po pojišťovně nárokovat. Osobně doporučuji ale znalce z oboru zdravotnictví, kteří důkladně projdou zdravotní dokumentaci poškozeného a mnohdy ohodnotí zranění o několik desítek, někdy stovek bodů více. Není se čemu divit. Klasický lékař nemá čas se zabývat tím, zda měl poškozený ještě pohmožděné rameno, když prioritní bylo řešit zlomenou nohu. Tu taky lékař oboduje. Ale znalec dá body i za pohmožděné rameno. Je pravda, že vypracování znaleckého posudku stojí více, než 500,- Kč, cca 2.000,- Kč – 7.000,- Kč, ale tato částka je následně proplacena pojišťovnou, takže zainvestovat se v tomto případě vyplatí. Ale i tady platí, že ne každý znalec je kvalitní. Osobně spolupracuji s takovými znalci, kteří své znalecké posudky dokážou obhájit v řízení před soudem, pokud protistrana vyžaduje vypracování revizního posudku. Přišel za mnou klient, který si nechal vyčíslit bodové hodnocení. Vzhledem k vážnosti zranění se mi vypočítané body nelíbily. Tak jsme oslovili znalce a ten klientovi našel další bodíky a rozdíl 3 / 10


tak činil 18.000. A to už není nezanedbatelný.

A co nějaká kompenzace za pracovní neschopnost? Jistě, jedná se o náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, nebo-li rozdíl mezi vyplácenou nemocenskou dávkou a průměrnou měsíční mzdou. Pokud poškozený po pracovní neschopnosti dosahuje výdělku menšího, třeba z důvodu přeřazení na jinou pozici, má nárok na dorovnání platu, kterého dosahoval před nehodou. Někdy se stane, že nehoda je fatální, co pak? Tady mají rodinní příslušníci nárok na tzv. jednorázové odškodnění, které činní 240.000,- Kč pro každého z rodičů a 175.000,- Kč pro každého ze sourozenců. Tuto škodu vyplácí pojišťovna viníka. Dále pojišťovna vyplácí účelně vynaložené náklady spojené s pohřbem, příspěvek 20.000,- Kč na náhrobní desku, a nějakou tu korunu na smuteční hostinu a smuteční oblečení pro zesnulého. Poškození, kteří přišli o člena rodiny, mohou podat proti viníkovi žalobu na ochranu osobnosti a podle současné judikatury soudy přiznávají kolem 600.000,- Kč. Toto odškodnění musí zaplatit výhradně viník nehody. V praxi jsem se setkala s tím, že pokud viník nehody se vůbec nezajímal o zdravotní stav zraněného, popř. nenabídne pomocnou ruku či se neomluví, jde to k jeho tíži. Kdy je pojišťovna povinna vyplatit škodu?

4 / 10


Pojišťovna má ze zákona 3 měsíce na to, aby svým šetřením zhodnotila, zda je nárok důvodný. Pokud shledá, že nárok důvodný je, plnění musí poslat do 15dnů ode dne ukončení šetření pojistné události. Spousta lidí si myslí, že když pošlou pojišťovně svůj nárok, že jim do 30dnů musí škodu vyplatit, omyl. Od obdržení požadavku poškozeného má pojišťovna 3 měsíce. A poslední dobou je více než dodržuje. Pokud pojišťovna šetření neukončí do 3 měsíců od uplatnění nároku, má poškozený nárok požádat pojišťovnu o vyplacení alespoň zálohy. Pokud pojišťovna odmítne i toto, nezbývá, než nárok zažalovat. Pak poškozený může uplatnit i úroky z prodlení, které se pohybují kolem 8-9% ročně ze žalované částky. A vzhledem k tomu, že soudní řízení trvá často rok až dva, je to příjemná kompenzace. Co má dělat poškozený, kterému nechce pojišťovna náhradu vyplatit? K tomuto dojde v případě, kdy Policie ČR jednoznačně neoznačila viníka nehody a je potřeba o tom rozhodnout v trestním řízení. Jenomže ne všechny soudy tohle řeší okamžitě. Jsou soudy, které zasedají i klidně 3-4 roky po nehodě. Jenže to už je pro poškozeného pozdě. Škodu může uplatnit nejpozději do 2 let ode dne, kdy se o újmě dozvěděl. Zažila jsem případ, kdy poškozený čekal 3 roky, než trestní soud jednoznačně označil viníka nehody. Poté poškozený uplatnil nárok u pojišťovny, ale ta odmítla plnit, neboť namítla promlčení. Poškozenému nezbylo nic jiného, než pojišťovnu zažalovat a uplatňovat svůj nárok. Ačkoli byl nárok promlčen, poškozený hrál na dobré mravy, že nemá právní vzdělání a nevěděl o možnosti promlčení. Soud tuto námitku nevzal v potaz a nárok mu nepřiznal. V odůvodnění pak napsal, že neznalost zákona neomlouvá a pokud se poškozený nechal zastoupit v řízení před soudem, mohl kontaktovat právního zástupce již v době, kdy mu to umožňoval zdravotní stav. Bohužel i takového rozhodnutí v naší judikatuře máme…Z úplně druhého konce je případ, kdy poškozený je udržován v umělém spánku třeba 3roky. Tady poškozenému žádné promlčení ani běžet nezačalo, neboť se ještě nedozvěděl o tom, že došlo ke škodě na jeho zdraví. Tedy jakmile se poškozený z umělého spánku probudí, začne plynout 2letá lhůta, kdy může nárok uplatnit. Taky jsem se setkala s případem, kdy lékaři udržují

5 / 10


poškozeného v umělém spánku několik let a náhrada za rozbitý motocykl je v nedohlednu, neboť není nikdo, kdo by mohl nárok uplatnit. Nárok může uplatnit jen poškozený, popř. rodič nezletilého dítěte. Pokud ale je někdo v umělém spánku, není mrtvý, tudíž jedině on může nárok uplatnit. A to je téměř nemožné. Tohle je možné obejít jediným způsobem, a to požádáním soudu o určení opatrovníka poškozenému, který již nárok jménem poškozeného uplatnit může. Takže kdy je nejlepší kontaktovat advokáta? No, pokud to jde, nejlépe ihned, neboť dobrý advokát Vám řekne, jak postupovat ve fázi vyšetřování, podání obžaloby a samotného trestního řízení, též Vám řekne další postupy pro úspěšné uplatnění nároku. Pokud poškozený kontaktuje advokáta ihned, je zde reálná šance, že v trestním rozsudku Vám soudce přizná majetkovou škodu bez odečtu amortizace. A pojišťovna je posléze povinna se tímto rozhodnutím řídit a nemůže samovolně snížit nárok o amortizaci. Co spoluzavinění? I to se stává, že vina není jen na jedné straně. Většinou policie určí míru spoluzavinění. Následně pojišťovna poníží uplatněný nárok o procentuelní míru zavinění. Někdy se stane, že ačkoli policie či soud míru spoluzavinění neurčí, pojišťovna má jiný názor a určí si míru zavinění sama. Pak nezbývá nic jiného, než se s pojišťovnou soudit. Jeden příklad za všechny. Jedou dva kamarádi autem, oba dva před jízdou požili alkohol, resp. od předešlého večera řidič vozidla byl v permanentním užívání a spolujezdec se přidal cca 4h před jízdou samotnou. Poté nasedli do auta, a došlo k tomu nejhoršímu. Spolujezdec podlehl zranění a řidič byl vzat do vazby. V trestním řízení se prokázalo, že spolujezdec před nastoupením do vozu bezpečně věděl, že řidič požil alkohol, přesto do vozidla nasedl. K tomu všemu se nepřipoutal. Soud zesnulému přiřknul 20% za nasednutí do vozidla a 10% za 6 / 10


nepřipoutání se. Jenže já pak zjistila, že řidič v té době bral léky, které v kombinaci s alkoholem výrazně snižují schopnost vnímání. O užití léku zesnulý nevěděl, tudíž ve finále soud určil míru spoluzavinění v míře 20%. Teď z jiného úhlu pohledu. Kdy se jedná o přestupek a kdy už o trestný čin.

To je složité, ale pokusím se odpovědět. Nejprve je důležité říct, že zde máme jak trestní zákon, tak trestní zákoník, kterým se tyto případy řídí. Pokud se dopravní nehoda stala před lednem 2010, užije se zákon(TZ), pokud po lednu, užije se zákoník(TZk). Je zapotřebí, aby byly splněny dva faktory, aby se jednalo o trestný čin. Jednak se jedná o porušení důležité povinnosti a jednak o újmu na zdraví. Podle § 224 odst. 2 TZ je trestným činem způsobení těžké újmy na zdraví, ke které došlo porušením důležité povinnosti vyplývající ze zákona (zákon o silničním provozu). Při řešení vycházím z judikatury, která uvádí několik případů, ale poslední slovo má stejně vždy soud, který důležitou povinnost vždy musí určit individuálně v konkrétním případě. Za těžkou újmu na zdraví se rozumí zmrzačení, ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti, ochromení údu, ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí, poškození důležitého orgánu, zohyzdění, vyvolání potratu nebo usmrcení plodu, mučivé útrapy či delší dobu trvající porucha zdraví. Delší dobu trvající porucha zdraví znamená dle současné judikatury min. 6 týdnů. Trestní sazba je 6 měsíců až 5 let. Pokud tedy někdo porušil důležitou povinnost, avšak nedošlo k těžké újmě na zdraví, jednalo se o přestupek. Podle nového TZk je tomu trochu jinak, nyní máme těžké ublížení na zdraví z nedbalosti a ublížení na zdraví z nedbalosti. Za těžké ublížení na zdraví se snížila sazba z pěti let na 4 roky. Ublížením na zdraví z nedbalosti se myslí případ, kdy porucha zdraví trvala alespoň 7 dnů. Zde je trestní sazba až 1 rok. Opět i podle nového TZk je zapotřebí, aby k poruše na zdraví došlo porušením důležité povinnosti. Pokud tedy nedošlo k poruše na zdraví, jedná se o přestupek. Slyšela jsem, že kromě klasických nároků může poškozený ještě žádat 7 / 10


nějaké mimořádné nároky…je to pravda? Pravda to je. Jedná se o případy hodné mimořádného zřetele. Otázkou ale je, co je případ hodný mimořádného zřetele. Judikatura říká, že se jedná o trvalé porušení zdraví, ale bohužel soudy si to často vykládají po svém a třeba paní, která měla mnohočetné zlomeniny ruky a ruku zvedne maximálně k bradě, soud ji do tohoto případu nezahrnul, ačkoli se podle mého jednalo o trvalé porušení zdraví. Pak jsou tu ale případy, kdy poškozený třeba vrcholově sportoval, nadměrně se účastnil kulturních akcí a vedl nadstandardně aktivní život. V tomto případě se dá mluvit o případu hodného mimořádného zřetele. Též se zohledňuje věk. Čím mladší člověk, tím mu soud přizná většinou nárok vyšší. Tudíž jak z mé odpovědi vyplývá, zda se jedná o případ hodný mimořádného zřetele, může určit výhradně soud, nikdo jiný. Proto pokud poškozený není spokojený s hodnocením bolestného a ztížení společenského uplatnění, může podat žalobu a žádat o zvýšení. Záleží ale samozřejmě i na typu zranění. Pokud někdo přišel o nohu, může navrhnout klidně 10násobek. Pokud měl někdo zlomenou ruku, která se poměrně dobře zahojila, může zkusit 3násobek. Takže jak to tak slyším, soudům se člověk nevyhne. Mno, de facto ne, pokud se samozřejmě o své nároky stará. Taky znám takové poškozené, kteří jsou rádi, že se uzdravili a po nikom nic nechtějí. Ale je to tak, pokud chci zvýšit bolestné či ZSU, musím k soudu. Stejně tak pokud se připojuji do trestního řízení s nárokem na náhradu škody. K soudu půjde i ten, který se necítí být spoluviníkem a chce od viníka, resp. pojišťovny vyplatit plnění v plné výši, nikoli pojišťovnou ponížené o určenou míru spoluzavinění. No jo, ale ne každý má dost peněz se soudit.

8 / 10


Omyl, pokud tady mluvím o žalobách z titulu náhrady škody na zdraví, je žalobce ze zákona osvobozen od placení soudních poplatků. Zákon totiž samozřejmě pamatoval na situaci, kdy poškozený je z důvodu poškození zdraví naprosto bez prostředků. Stejné je to v trestním řízení, pokud se poškozený připojuje do trestního řízení se svým nárokem. Jiné je to ale u žalob na ochranu osobnosti. Tady se platí soudní poplatek ve výši 4% ze žalovaného nároku. Tj, pokud někdo žaluje z tohoto titulu, poplatek musí uhradit.;

Jaký je tvůj nejběžnější případ? Klasika, zlomené ruce, nohy a žebra. Ale taky mám případy, kdy chlapík přišel o nohu, druhý přišel o kyčel a tu má umělou. Co bys doporučila motorářům? Především jezdit opatrně, a pokud už k nehodě dojde, co nejdříve kontaktovat nějakého advokáta. V případě, že motorkář leží v nemocnici, měla by advokáta oslovit rodina motorkáře. Nejhorší je, pokud se svým nárokům nevěnují a za tři roky přijdou do kanceláře, že slyšeli v televizi, že by mohli něco vysoudit. To pro ně mám jedinou zprávu…je mi líto, ale Váš nárok je promlčen. Také doporučuju si schovávat všechny doklady o úhradě regulačních poplatků, léků, ortéz atd.

9 / 10


Kontakt:

Mgr. Petra Carvanová Tel: +420 776 289 777

Doporučuji hned telefon uložit do mobilu. Email: [email protected]

www.mgrmotorkarka.cz

Joomla SEF URLs by Artio

10 / 10

Co dělat při nehodě - Motorkarky.com - ženy a dívky na motorkách, články, eshop

Recommend Documents