C.I. PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

C.I. PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠT NÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ( lánky 1. – 16a.) Návrh priorit územního plánování kraje pro zajišt ní udržitelného rozvoje území vychází jednak z Politiky územního rozvoje R 2008, schválené Usnesením vlády R . 929, ze dne 20.07. 2009, jednak z výsledk rozboru udržitelného rozvoje území zpracovaného v rámci 1. etapy prací na ZÚR MS kraje1. Tyto výsledky byly potvrzeny v rozboru udržitelného rozvoje území, zpracovaného v rámci Územn analytických podklad MS kraje2. Dále jsou v prioritách územního plánování zohledn ny relevantní priority formulované ostatními koncep ními dokumenty pro územní obvod MS kraje. V navazujících kapitolách ZÚR jsou tyto priority dále konkretizovány formou požadavk na využití území, resp. úkol pro územní plánování v rámci rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí (kap. B. a C.), vymezení koridor a ploch nadmístního významu (kap. D.) a v rámci up esn ní územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje civiliza ních, kulturn historických a p írodních hodnot území kraje (kap. E.). Zd vodn ní jednotlivých priorit je provedeno tabelární formou, která odkazuje na „zdrojové“ dokumenty, p íp. poukazuje na problémy, identifikované v p edchozí etap (viz výše), k jejichž ešení jsou tyto priority navrženy. l. 2.

3.

1 2

Priorita

Zd vodn ní

Dokon ení dopravního napojení kraje na nad azenou silni ní a železni ní sí mezinárodního a republikového významu.

Vychází z Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury MS kraje.

Zkvalitn ní a rozvoj dopravního propojení západní ásti kraje (ORP Krnov, ORP Bruntál, ORP Rýma ov, ORP Vítkov) s krajským m stem a s p ilehlým územím R (Olomoucký kraj) a Polska.

Vychází z priorit PÚR R 2008 ( l. 23, 24 a 27).

Napojení kraje na evropskou a vnitrostátní dálni ní a rychlostní sí je nezbytnou podmínkou pro rozvoj koopera ních vztah jak v rámci R tak v rámci v rámci st ední Evropy. Nedostate ná dopravní dostupnost ady obcí (p edevším v západní ásti kraje) na nad azenou silni ní sí byla identifikována v rámci 1. etapy prací jako jedna ze slabých stránek tohoto území. Zkvalitn ní dopravní dostupnosti území je jednou z významných územních podmínek hospodá ského rozvoje specifických oblastí v této ásti kraje (SOB3, SOB-N2).

ZÚR MS kraje - Pr zkumy a rozbory v rozsahu ÚAP (Atelier T-plan, s.r.o., 11/2007) Územn analytické podklady MS kraje (Atelier T-plan, s.r.o. , 02/2009)

l. 4.

5.

6.

Priorita Vytvo ení podmínek pro stabilizované zásobování území energiemi v etn rozvoje mezistátního propojení s energetickými systémy na území Slovenska a Polska.

Vytvo ení podmínek pro rozvoj polycentrické sídelní struktury podporou: koopera ních vazeb velkých m st a správních center v pásech koncentrovaného osídlení ve východní ásti kraje. rozvoje sídelní, výrobní a obslužné funkce spádových sídel v západní ásti MS kraje (Osoblaha, Krnov, Bruntál, Vrbno pod Prad dem, Rýma ov, Vítkov). Regulace extenzivního rozvoje sídel v etn vzniku nových suburbánních zón, efektivní využívání zastav ného území, preference rekonstrukce nevyužívaných ploch a areál p ed výstavbou ve volné krajin .

Zd vodn ní Vyplývá z požadavk PÚR R 2008 ( l. 141, 142, 143, 146, 150, 153, 156, 157). Výrobní za ízení a rozvodná a p enosová soustava energetické infrastruktury republikového a mezinárodního významu jsou jednou z významných civiliza ních hodnot kraje. Stabilizace zásobování území energiemi propojením republikových a mezistátních systém je jednou z významných územních podmínek hospodá ského rozvoje kraje. Vychází z priorit PÚR R 2008 ( l. 18). Podpora polycentrické sídelní struktury vytvá í p edpoklady pro hospodá ský rozvoj a soudržnost obyvatel v území. Rozdílná forma uplatn ní vychází z rozdíl ve struktu e a v hustot osídlení východní a západní ásti kraje.

Vychází z priorit PÚR R 2008 ( l. 14, 19, 20 a 26). Riziko vzniku suburbánních zón bylo identifikováno v n kterých ástech kraje (Podbeskydí). Významný potenciál pro budoucí využití brownfields má p edevším rozvojová oblast OB2 Ostrava (v etn specifické oblasti SOB4 Karvinsko. Extenzivní rozši ování sídel do volné krajiny je spojeno s narušením krajinného rázu a ostatních p írodních hodnot území.

7.

Ochrana a zkvalit ování obytné funkce sídel a jejich rekrea ního zázemí; rozvoj obytné funkce ešit sou asn s odpovídající ve ejnou infrastrukturou. Podporovat rozvoj systém odvád ní a išt ní odpadních vod.

Vychází z priorit PÚR R 2008 ( l. 14, 19 a 20). V d sledku rychlého rozvoje ekonomické základny v druhé polovin minulého století docházelo k rychlému stavebnímu r stu sídel a opomíjení jejich komplexního rozvoje. Nezbytná podmínka pro posílení soudržnosti obyvatel v území. P edpoklad pro spln ní požadavk Sm rnice Rady . 91/271/EHS o išt ní m stských odpadních vod. Bakteriální zne išt ní všech hlavních tok na území MS kraje je jednou z významných slabých stránek, zjišt ných v rámci rozboru UR území.

8.

Rozvoj rekreace a cestovního ruchu na území Slezských Beskyd, Moravských Beskyd, Oderských vrch , Nízkého a Hrubého Jeseníku a Zlatohorské vrchoviny; vytvá ení podmínek pro využívání p írodních a kulturn historických hodnot daného území jako atraktivit cestovního ruchu p i respektování jejich nezbytné ochrany.

Vychází z priorit PÚR R 2008 ( l. 17 a 22). V uvedených oblastech identifikován nevyvážený stav podmínek udržitelného rozvoje (ekonomický a sociální pilí ). Rozvoj rekreace a cestovního ruchu je jednou z mála p íležitostí hospodá ského rozvoje území.

9.

Zamezení rozši ování stávajících a vzniku nových lokalit ur ených pro stavby k rodinné rekreaci v nejvíce exponovaných prostorech (viz kap. B, C a E).

V rámci 1. etapy prací identifikovány oblasti, kde stav rozší ení individuální rekreace dosahuje hranice únosnosti území. Stanovení limitu je zásadní podmínkou pro zajišt ní udržitelného rozvoje území.

10.

Vytvá ení územních podmínek pro rozvoj integrované hromadné dopravy.

Vychází z priorit PÚR R 2008 ( l. 24, 27, 29). Rozvoj integrované hromadné dopravy je p edpokladem pro zkvalitn ní životního prost edí (snížení zát že území individuální automobilovou dopravou - viz návrh ZÚR l. 13) a posílení soudržnosti obyvatel v území (koopera ní vazby sídel a obsluha území).

l.

Priorita

Zd vodn ní

11.

Vytvá ení územních podmínek pro rozvoj udržitelných druh dopravy (p ší dopravy a cyklodopravy) v návaznosti na: ostatní dopravní systémy kraje systém p ších a cyklistických tras p ilehlého území R, Slovenska a Polska v etn preference jejich vymezování…..etc.

Vychází z priorit PÚR R 2008 ( l. 23 a 28). Zásadní význam jak pro zkvalitn ní prost edí v sídlech, tak pro šetrné využívání rekrea ního potenciálu území a posílení podmínek pro hospodá ský rozvoj území.

12.

Polyfunk ní využití rekultivovaných a revitalizovaných ploch ve vazb na vlastnosti a požadavky okolního území.

Vychází z priorit PÚR R 2008 ( l. 19). Centrální ást MS kraje (Ostravsko, Karvinsko) se vyzna uje vysokým podílem devastovaných ploch v d sledku dlouhodobé t žby erného uhlí a koncentrace energetického t žkého pr myslu. Priorita vytvá í p edpoklady pro zm nu funk ního využití t chto ploch v souladu s požadavkem na vyváženost 3 územních podmínek pro udržitelný rozvoj území.

13.

Stabilizace a postupné zlepšování stavu složek životního prost edí p edevším v centrální a východní ásti kraje. Vytvá ení podmínek pro postupné snižování zát že obytného a rekrea ního území hlukem a emisemi z dopravy a výrobních provoz .

V rámci 1. etapy prací identifikováno významné narušení složek životního prost edí p edevším ve východní ásti kraje (ovzduší, p íroda a krajina, p da, horninové prost edí). Postupné zlepšování stavu v závislosti na ekonomické dostupnosti moderních technologií šetrn jších k životnímu prost edí je zásadním p edpokladem obnovy vyváženosti podmínek udržitelného rozvoje území.

14.

Ochrana výjime ných p írodních hodnot území (zejména CHKO Beskydy, CHKO Pood í a CHKO Jeseníky) v etn ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizont a významných krajinných, resp. kulturn historických dominant.

Vychází z priorit PÚR R 2008 ( l. 14) a z identifikace nejvyšších p írodních hodnot a jejich ohrožení v rámci 1. etapy prací. Zásadní p edpoklad pro zachování podmínek pro p íznivé životní prost edí.

P i vymezování nových rozvojových aktivit zajistit udržení prostupnosti krajiny a zachování režimu povrchových a podzemních vod (zejména v CHKO Pood í a na p ítocích Odry).

Zachování stávajícího vodního režimu v CHKO Pood í je nutné pro existenci p edm t ochrany CHKO, EVL a pta í oblasti Pood í. (Požadavek DO v rámci projednání ZÚR dle §37 stavebního zákona.)

Preventivní ochrana území p ed potenciálními riziky a p írodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah p ípadných škod na civiliza ních, kulturních a p írodních hodnotách území kraje.

Vychází z priorit PÚR R 2008 ( l. 25).

16.

Respektování zájm obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku.

Vyplývá z platné legislativy (zák. . 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, zák. . 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, Vyhláška MV R . 380/2002 Sb.,,k p íprav a provád ní úkol ochrany obyvatelstva).

16a.

Ochrana a využívání zdroj erného uhlí v souladu s principy udržitelného rozvoje.

Zásoby erného uhlí na území MS kraje p edstavují nejvýznamn jší zdroj této suroviny v rámci R. Jeho využívání ovliv uje zásadním zp sobem všechny t i základní pilí e udržitelného rozvoje. (Požadavek DO v rámci projednání ZÚR dle §37 stavebního zákona.)

15.

3

Dále jen UR

Aktuálnost ešení této problematiky vyplývá z rozsahu a d sledk povodní v r. 1997 a z vlastností horninového prost edí východní a jihovýchodní ásti kraje (riziko svahových deformací).

C.II. ROZVOJOVÉ OBLASTI A ROZVOJOVÉ OSY ( lánky 17. – 23.) ZÚR zp es ují vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených ve schválené PÚR R 2008 a vymezují další rozvojové oblasti, které svým významem p esahují území n kolika obcí – tzv. rozvojové oblasti a rozvojové osy nadmístního významu. U rozvojových oblastí a rozvojových os se p edpokládá zvýšená etnost požadavk na zm ny ve využívání území v souvislosti s rozvojem ve ejné infrastruktury a umis ováním aktivit mezinárodního, republikového nebo regionálního významu. Formulované požadavky a úkoly územního plánování zárove zohled ují ochranu nejvýznamn jších p írodních, kulturních a civiliza ních hodnot daného území.

METODIKA VYMEZENÍ ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ A ROZVOJOVÝCH OS4 Úkolem ZÚR je up esn ní vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os republikového významu, vymezených PÚR R 2008 a rozvojových oblastí a os nadmístního významu, rámcov vymezených v rámci 1. etapy prací. Pro všechny uvedené kategorie je úkolem up esnit jejich vymezení v rozsahu správních obvod dot ených obcí. K tomuto ú elu byla použita metoda tvorby souhrnného indikátoru, složeného z díl ích ukazatel , které charakterizují rozvojové potenciály a limity jednotlivých obcí MS kraje. Prvním krokem byl výb r vhodných ukazatel . Vzhledem k tomu, že vymezování územních celk bylo provád no na úrovni obcí, bylo nezbytné použít pouze ukazatele, za které jsou k dispozici data za tyto územní jednotky. Po prov ení vypovídací schopnosti dostupných ukazatel a za pomoci zkušeností získaných v rámci prací obdobného charakteru bylo nakonec zvoleno 28 ukazatel , z toho: 5 ukazatel charakterizujících velikost a polohový potenciál obce (A1 až A5), 7 ukazatel socio-demografických charakteristik (B1 až B7), 6 ukazatel z oblasti bydlení (C1 až C6), 2 ukazatele zam ené na vybavenost obce ve ejnou infrastrukturou (D1 až D2), 2 ukazatele ekonomických charakteristik5 (E1 až E2), 6 ukazatel vyjad ujících hodnoty a limity území (F1 až F6). N které z t chto ukazatel (nap . ukazatele ob anské a technické vybavenosti) jsou samy o sob složeny z n kolika podrobn jších díl ích ukazatel . Vybrané ukazatele jsou uvedeny v tabulce.

4 5

Stejná metodiky byla použita i pro vymezení specifických oblastí (viz B.III.) Ukazatele ekonomická aktivita a nezam stnanost jsou zahrnuty mezi ukazatele o obyvatelstvu (B)

P ehled použitých ukazatel A. VELIKOST OBCE A JEJÍ POLOHOVÝ POTENCIÁL A1

Po et obyvatel k 1.1.,2008

A2

Hustota zalidn ní k 1.1.,2008

A3

Nadmo ská výška v m n.m.

A4

Dostupnost do spádového centra (ORP) v min.

A5

Vzdálenost od významných komunikací v km

B. SOCIODEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY B1

Celkový p ír stek obyvatelstva 2001-2007

B2

P ír stek migrací 2001-2007

B3

Index v kového složení 1.1.2008

B4

Podíl obyvatel bez maturity 2001

B5

Podíl EA v terciéru 2001

B6

Míra nezam stnanosti 31.12.2007

B7

Po et pracovních míst na 100 ekonomicky aktivních zam stnaných 2001

C. BYDLENÍ C1

Intenzita bytové výstavby 1997-2007

C2

Podíl neobydlených byt 2001

C3

Pr m rné stá í bytu 2001

C4

Podíl byt vybavených vodovodem 2001

C5

Podíl byt vybavených kanalizací 2001

C6

Podíl byt vybavených plynem 2001

D. VE EJNÁ VYBAVENOST D1

Pošta – Škola - Zdravotnické za ízení

D2

Vodovod – Kanalizace – Plynofikace

E. EKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY E1

Da ové p íjmy na 1 obyv. 2005

E2

Podnikatelské subjekty k 31.12.2005

F. HODNOTY A LIMITY ÚZEMÍ F1

Chrán ná krajinná oblast (stupe zasažení)

F2

Vojenský újezd (stupe zasažení sousedstvím)

F3

M stské a vesnické památkové rezervace a zóny (existence-neexistence)

F4

NATURA 2000 (stupe zasažení)

F5

P írodní parky (stupe zasažení)

F6

Zát ž území t žbou nerostných surovin (stupe zasažení)

Z p ehledu ukazatel vyplývá jejich zna ná r znorodost. Ukazatele nejsou vyjád eny ve stejných m rných jednotkách a jsou jak kvantitativního, tak kvalitativního charakteru. Bylo tedy nutné vy ešit zp sob, jak ze stanovených hodnot všech indikátor sestavit souhrnné bodové hodnocení, které bude ur ovat za azení obce do rozvojové i specifické oblasti nebo rozvojové osy. Použitá metodika vyplývala ze snahy omezit vliv subjektivních faktor p i stanovování exaktních pravidel a zárove omezit negativní vliv minimálních a maximálních hodnot tak, aby mohl být souhrnný indikátor zjišt n pro všech 299 obcí Moravskoslezského kraje. U každého ukazatele bylo nutné stanovit, zda se zvýšením nebo snížením jeho hodnoty je situace pro rozvoj obce obecn lepší nebo horší. Tím se ukazatele rozd lily do dvou základních typ , které je možno ozna it jako A a B. Jako p íklad je možné uvést nap . migra ní p ír stek obce na jedné stran (typ A) a vzdálenost ke komunikaci 1. t ídy nebo dálnici na stran druhé (typ B). Je z ejmé, že ím je migra ní p ír stek vyšší, tím je obec atraktivn jší a perspektivn jší z hlediska dalšího rozvoje a na druhé stran , ím je v tší vzdálenost obce od silnice 1. t ídy, tím bývá její poloha horší a stejn tak i podmínky pro rozvoj. Vzhledem ke snaze v co nejv tší možné mí e eliminovat maximální a minimální hodnoty a také v návaznosti na metodiku uvedenou v PÚR R 2008, byly obce dále rozd leny do 7 skupin podle výše hodnoty každého jednotlivého základního ukazatele. V rámci postupu práce bylo ohodnoceno bodovou stupnicí 1-7 (p ípadn 7-1) všech 299 obcí Moravskoslezského kraje, takže se vytvo ilo pro každý ukazatel 7 skupin po 42 nebo 43 obcích. Pro tento ú el byly hodnoty všech ukazatel , které mají charakter relativních ísel (podíl apod.), vypo teny na 5 desetinných míst, tak aby po adí obcí bylo jednozna né. V p ípadech, kdy hodnota ukazatele p edstavovala celé íslo (nap . nadmo ská výška), takže se mohlo vyskytnout více obcí se stejnou hodnotou ukazatele, bylo bodování upraveno tak, aby obce se stejnou hodnotou ukazatele m ly i stejné bodové ohodnocení, i když se tím porušil stanovený po et obcí v jednotlivých kategoriích. V p ípadech, kdy se daný jev vyskytoval pouze v omezeném po tu obcí, p istoupil zpracovatel k díl í modifikaci stanovení bod , p i emž základní princip stanovení bodového hodnocení z stal zachován. V záv re né fázi byl proveden sou et všech bod za všech 28 ukazatel vstupujících do hodnocení. Tato hodnota je pak jedním z významných podklad pro stanovení, zda je obec za azena do ur ené oblasti nebo osy. P i výsledném vymezení se samoz ejm zohled uje jak územní souvislost a vylou ení p ípad enkláv uvnit i vn vymezených území, tak další hlediska. Hodnoty za všechny ukazatele podle obcí kraje, jejich bodové hodnocení a souhrnné bodové hodnocení, které byly podkladem pro zp esn né vymezení jednotlivých oblastí a os, jsou v tabelární form uvedeny v p ílohové ásti Od vodn ní.

OB 2 OSTRAVA Základní charakteristiky rozvojové oblasti OB2

Oblast / Osa OB2 MSK celkem R celkem

Po et obcí

Po et Hustota Vývoj po tu Migra ní Nezam stnanost Intenzita bytové obyvatel saldo2 k 31.12. 2007 výstavby3 obyvatel zalidn ní 2 1 k 1.1.2008 (obyv./km ) 2001-2007 2001-2007 (%) 1997-2007

95

884 377

587

98,4

-1,52

10,2

1,21

299

1 249 897

230

98,8

-0,98

9,7

1,47

6 249 10 381 130

132

101,5

2,83

6,3

2,66

1) r. 2001 = 100% 2) na 1000 obyvatel 3) po et dokon ených byt v letech na 1 000 obyvatel st edního stavu

Rozvojová oblast OB 2 Ostrava je významn ovliv ována vazbou na jádrovou ást , kterou lze zhruba vymezit územím okres Ostrava-m sto a Karviná. Oblast má základní význam v ekonomickém a sociálním profilu R. Již od osmdesátých let minulého století je postižena restrukturalizací t žebního, hutního a chemického pr myslu. V posledních dvaceti letech se tyto procesy ješt zrychlily. Jedná se o popula n druhou nejv tší oblast v R s vysokou hustotou zalidn ní. Vývoj obyvatelstva po roce 1990 je však na Ostravsku zna n nep íznivý, obyvatelstvo ubývá jak p irozenou m nou, tak p edevším migrací. Nep íznivá je vzd lanostní struktura obyvatelstva, které se pak obtížn ji uplat uje na trhu práce. Bytová výstavba v posledních letech je velmi nízká s p evahou rodinných dom , která má vyšší dynamiku p edevším v obcích v severozápadním, západním a jižním sousedství m sta Ostravy. Požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o zm nách v území, ze kterých jsou návazn odvozeny hlavní úkoly pro územní plánování, jsou od vodn ny v následujícím tabelárním p ehledu. Požadavek / úkol

Od vodn ní

Zkvalitn ní a rozvoj dopravního propojení oblasti se sousedními rozvojovými oblastmi a osami v R (Olomouc, Zlín), na Slovensku (Žilina) a v Polsku (Bielsko-Biała, Katowice, Opole).

Nezbytná podmínka pro posílení vzájemných koopera ních vazeb. Podrobn ji viz kap. A.II tohoto Od vodn ní.

Zkvalitn ní a rozvoj dopravního propojení oblasti s ostatními ástmi MS kraje, zejména s regiony zahrnutými do specifických oblastí republikového i nadmístního významu (zejména Osoblažsko, Krnovsko, Bruntálsko, Rýma ovsko, Budišovsko a Vítkovsko).

Nedostate ná dopravní dostupnost ady obcí (p edevším v západní ásti kraje) na nad azenou silni ní sí byla identifikována v rámci 1. etapy prací jako jedna ze slabých stránek tohoto území. Zkvalitn ní dopravní dostupnosti území je jednou z významných územních podmínek hospodá ského rozvoje specifických oblastí v této ásti kraje (SOB3, SOB-N2).

Priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 2).

Priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 3), vychází z republikových priorit PÚR R 2008 ( l. 23, 24 a 27).

Požadavek / úkol Zkvalitn ní a rozvoj dopravního propojení a dopravní obsluhy hlavních sídelních center oblasti v etn rozvoje systém integrované dopravy.

Od vodn ní Požadavek orientován na posílení koopera ních vazeb sídelních center. Významný p edpoklad pro zkvalitn ní územních podmínek hospodá ského rozvoje a soudržnosti obyvatel v území. Rozvoj integrované hromadné dopravy je p edpokladem pro zkvalitn ní životního prost edí (snížení zát že území individuální automobilovou dopravou). Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR – l. 10) a z republikových priorit PÚR R 2008 ( l. 24, 27 a 29).

Rozvoj letišt Ostrava-Mošnov v etn navazující pr myslové zóny a posílení jejich vazeb na: silni ní a železni ní sí republikového a mezinárodního významu (D47, R48, II. a III. TŽK). Ostravu a ostatní sídelní centra MS kraje.

Letišt Ostrava-Mošnov a navazující územn stabilizované plochy strategické pr myslové zóny jsou jedním z nejvýznamn jších pól rozvoje MS kraje. Kvalitní napojení na hlavní sídelní centra a nad azenou silni ní sí mezïnárodního a republikového významu je p edpokladem zkvalitn ní územních podmínek hospodá ského rozvoje regionu.

Zajišt ní zásobování rozvojových území energiemi.

Požadavek vyplývá ze zvýšené dynamiky realizace rozvojových zám r p edevším v oblasti Ostravska a v Podbeskydí.

Vytvo it podmínky pro umíst ní Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpad .

Požadavek vychází z Plánu odpadového hospodá ství MS kraje.

Vytvo it podmínky pro umíst ní ve ejného logistického centra.

P esná lokalizace VLC Ostravsko není dosud známa. ZÚR z tohoto d vodu pouze formulují požadavek na vytvo ení územních podmínek pro vymezení VLC v rámci rozvojové oblasti republikového významu OB2 – Ostrava (viz textová ást ZÚR – kap. B, l. 19). Požadavek vychází ze Strategie podpory logistiky z ve ejných zdroj a z PÚR R 2008 ( l. 130).

Vytvo it podmínky pro umíst ní republikov významných za ízení energetické infrastruktury.

Výrobní a rozvodná za ízení energetické infrastruktury jsou významnou sou ástí civiliza ních hodnot MS kraje. Mezistátní propojení p enosových, resp. tranzitních soustav R, Polska a Slovenska resp. pot eba zálohování významných p epravních, vnitrostátních tras zemního plynu. je p edpokladem pro zajišt ní vyváženosti územních podmínek UR v krajském i republikovém m ítku.

Ochrana, zkvalitn ní a rozvoj obytné funkce sídel a jejich rekrea ního zázemí.

V d sledku rychlého rozvoje ekonomické základny v druhé polovin minulého století docházelo k rychlému stavebnímu r stu sídel a opomíjení jejich komplexního rozvoje. Proto je nezbytné zkvalit ovat jejich obytnou funkci a tam, kde je to možné (p edevším u v tších sídel) též jejich rekrea ní zázemí jako jeden z p edpoklad pro ešení záporného salda migrace obyvatelstva.

Rozvoj obytné funkce ešit sou asn s odpovídající ve ejnou infrastrukturou ve vazb na zastav ná území sídel.

Bytová výstavba je pod pr m rem MS kraje i R. Její rozvoj a zkvalitn ní v etn související ve ejné infrastruktury je jednou ze základních podmínek pro stabilizaci vývoje po tu obyvatel a posílení sociálního pilí e UR. Požadavek na provázanost rozvojem ve ejné infrastruktury vychází z republikových priorit PÚR R 2008 ( l.26). Požadavek vazby na zastav ná území sídel je

Požadavek / úkol

Rozvojové plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury vymezovat s ohledem na minimalizaci negativních vliv na p írodní, kulturní a civiliza ní hodnoty území.

Od vodn ní motivován omezením nežádoucích suburbaniza ních trend – priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 6). Základní p edpoklad pro zajišt ní ochrany hodnot v území v souladu s principy UR. Podmínka pro rozhodování o zm nách v území formulovaná v PÚR R 2008 ( l. 38a).

Plochy pro nové ekonomické aktivity vyhledávat podle t chto hlavních kritérií: vazba na významná sídla ve struktu e osídlení. existující nebo plánovaná vazba na nad azenou sí dopravní infrastruktury. preference lokalit d íve zastav ných nebo devastovaných území (brownfields) a v prolukách stávající zástavby. preference lokalit mimo stanovená záplavová území (umis ování v záplavových územích jen výjime n ve zvlášt od vodn ných p ípadech). minimalizace vliv na nejkvalitn jší ZPF (I. a II. t ída ochrany).

Kritéria formulována na základ priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 6) a republikových PÚR R 2008 ( l. 14, 19, 20 a 26). vazba na významná sídla je p edpokladem efektivního využití nových pracovních p íležitostí a omezení rozsahu dojíž ky do zam stnání vazba na nad azenou silni ní sí je podmínkou pro minimalizaci p epravních náklad a negativních vliv dopravy na životní prost edí preference využití brownfields vyplývá z jejich rozsahu v rámci oblasti, snižuje tlak na pokra ující urbanizaci volné krajiny a zábor p dního fondu; nevyužívané objekty jsou zpravidla již napojeny na technickou infrastrukturu a existuje tedy p edpoklad, že obnova jejich využití bude mén územn i finan n náro ná. P edevším v bezprost ední blízkosti CHKO Pood í je zástavba volné krajiny a sní spojené d sledky (nár st zpevn ných ploch, zm na odtokových pom r , snížení prostupnosti krajiny, zm na krajinného rázu) spojena s rizikem ohrožení jedine ných p írodních hodnot této CHKO (požadavek DO v rámci projednání ZÚR dle §37 SZ). Sou asn s nár stem zastav ných ploch stoupá ohrožení území povodn mi. preference ploch mimo záplavová území je nezbytným a zásadním p edpokladem pro omezení negativních vliv na odtokové pom ry a dodate ných náklad na zajišt ní protipovod ové ochrany t chto ploch. centrální a západní ást oblasti OB2 se vyzna uje vysokým podílem nejkvalitn jších zem d lských p d (požadavek DO v rámci projednání ZÚR dle §37 SZ).

Podpora restrukturalizace ekonomiky s d razem na modernizaci pr myslu, rozvoj služeb a dalších aktivit se zam ením na vývoj a výzkum ve vazb na vysoké školství.

Vývoj zejména jádrové ásti kraje prakticky v celém minulém století byl zam en p edevším na t žební, hutní a energetický pr mysl. Zm na tohoto trendu je podmínkou pro zkvalitn ní a rozvoj ve všech základních segmentech UR.

Polyfunk ní využití rekultivovaných a revitalizovaných ploch dot ených t žbou a úpravou erného uhlí ve vazb na vlastnosti a požadavky okolního území.

Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 12) a z republikových priorit PÚR R 2008 ( l. 19).

Podpora rozvoje integrované hromadné dopravy ve vazb na p ší dopravu a cyklodopravu.

Polyfunk ní využití revitalizovaných ploch je p edpokladem pro zajišt ní vyvážených podmínek udržitelného rozvoje území v dané oblasti. Návaznost systém integrované hromadné dopravy na p ší dopravu a cyklodopravu je významným p edpokladem jednak pro zkvalitn ní obsluhy území (každodenní dojíž ka do zam stnání) a jednak pro využití jeho rekrea ního potenciálu (turistické stezky, cyklotrasy). Požadavek vytvá í p edpoklad pro omezení nárok na individuální automobilovou dopravu, pro zlepšení stavu životního prost edí.a zdravotního stavu obyvatelstva.

Požadavek / úkol Podpora rozvoje turistických p ších a cyklistických tras zejména nadregionálního a mezinárodního významu.

Od vodn ní Vytvá í p edpoklad pro šetrné využívání rekrea ního potenciálu a posílení podmínek pro hospodá ský rozvoj území. Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR – l. 11) a z republikových priorit PÚR R 2008 ( l. 23 a 28).

Stabilizace a postupné zlepšování stavu složek životního prost edí a obnova krajiny narušené t žbou erného uhlí.

Požadavek vyplývá z rozboru udržitelného rozvoje 6 území MS kraje . Postupné zlepšování stavu je zásadním p edpokladem obnovy vyváženosti podmínek udržitelného rozvoje území. Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR – l. 13).

Ochrana jedine ných p írodních hodnot CHKO Pood í.

CHKO Pood í je unikátním komplexem p írodních nebo p írod blízkých ekosystém v harmonické krajin s rekrea ním potenciálem pro blízké sídelní aglomerace.

Podpora zajišt ní odpovídajícího stupn protipovod ové ochrany území.

Aktuálnost ešení této problematiky vyplývá z rozsahu a d sledk povodní v r. 1997. Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 15) a z republikových priorit PÚR R 2008 ( l. 25).

Nep ipustit rozši ování stávajících a vznik nových lokalit ur ených pro stavby k rodinné rekreaci zejména v okolí vodních nádrží Žermanice a T rlicko. P ír stek kapacit rodinné rekreace realizovat výhradn p em nou objekt p vodní zástavby na rekrea ní chalupy. Podporovat zkvalitn ní funk ních a prostorových vazeb se specifickými oblastmi republikového významu: SOB2 Beskydy v polygonu Dobrá – Vyšní Lhoty – Smilovice – Horní Tošanovice – Dobrá. SOB3 Králický Sn žník – Jeseníky v osách Opava – Krnov – Osoblaha (ve vazb na rozvojovou osu nadmístního významu OS-N1), resp. Opava – Horní Benešov – Bruntál.

Pro ást rozvojové oblasti dále platí další požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o zm nách v území formulované pro specifickou oblast republikového významu SOB4 – Karviná.

6

Sou asný rozsah individuální rekreace dosahuje mezních hodnot s rizikem dopad na kvalitu p írodního prost edí v etn kvality vody v nádržích. Stanovení limitu je zásadní podmínkou pro zajišt ní udržitelného rozvoje území. V p ípad SOB 2 Beskydy jde o využití rozvojových impuls generovaných potenciálem sídelní osy Nový Ji ín – Frýdek-Místek – T inec a koridoru silnice R48. Zapojení p ilehlé ásti SOB 2 do t chto vazeb znamená postupný rozvoj sídelní a rekrea ní funkce (v etn odpovídající ve ejné infrastruktury). V p ípad SOB Králický Sn žník – Jeseníky je zkvalitn ní vazeb s OB 2 Ostrava podmín no p edevším zkvalitn ním dopravních koridor silnic I/11, I/45, I/46 a I/57. Pro oblast Osoblažska je p íležitostí k posílení vazeb k p irozeným spádovým centr m osídlení (Krnov, Opava) obnova dopravního spojení p es území Polska. Vymezení SOB4 v p ekryvu s rozvojovou oblastí OB2 vyplývá ze struktury osídlení a vzájemné provázanosti jednotlivých funk ních systému jádrového území rozvojové oblasti OB2. V souladu s PÚR R 2008.

ZÚR MSK – 1. etapa: Pr zkumy a rozbory v rozsahu ÚAP (Atelier T-plan, s.r.o. 11/2007)

OS10 (KATOWICE –) HRANICE R/POLSKO – OSTRAVA – LIPNÍK NAD BE VOU – OLOMOUC – BRNO – B ECLAV – HRANICE R/SLOVENSKO (–BRATISLAVA) Základní charakteristiky rozvojové osy OS 10 Oblast / Osa OS10 MSK celkem R celkem

Po et obcí

Po et Vývoj po tu Migra ní Nezam stnanost Intenzita bytové Hustota 2 obyvatel zalidn ní obyvatel saldo k 31.12. 2007 výstavby 2 1 k 1.1.2008 (obyv./km ) 2001-2007 2001-2007 (%) 1997-2007

15

57 687

143

99,1

-1,76

7,0

1,36

299

1 249 897

230

98,8

-0,98

9,7

1,47

6 249 10 381 130

132

101,5

2,83

6,3

2,66


Republiková rozvojová osa OS 10 je základní sídelní a dopravní osou celé Moravy a Slezska. Vzhledem k p íznivým morfologickým podmínkám se v území osy nacházejí významná centra osídlení, ekonomická základna má výhodu zna né odv tvové pestrosti a územím procházejí mezinárodn a republikov významné silni ní a železni ní dopravní cesty. Krom prioritních vazeb JZ - SV jsou na toto území kladeny další požadavky související se zajišt ním vazeb ve sm ru stavebního zákona – JV p edevším mezi „opavskou“ a „beskydskou“ ástí kraje. Vysoká intenzita využití území logicky generuje st ety s limity a hodnotami dot eného území (CHKO Pood í). Vzhledem k rozsahu vymezení rozvojové oblasti OB2 Ostrava zasahuje osa OS 10 na území MS kraje pouze svým severním okrajem. Tato skute nost áste n ovliv uje i výše uvedené charakteristiky. P esto lze dané území považovat za komplexn sociáln rozvinuté a je zde nutno p edevším ešit otázky stabilizace obyvatelstva. Požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o zm nách v území, ze kterých jsou návazn odvozeny hlavní úkoly pro územní plánování jsou od vodn ny v následujícím tabelárním p ehledu. Požadavek / úkol

Od vodn ní

Zkvalitn ní a rozvoj dopravního propojení se sousedními rozvojovými oblastmi a osami v R (Ostrava, Olomouc, Zlín), v Polsku (Bielsko-Biała, Katowice) a na Slovensku (Žilina).


Zkvalitn ní napojení sídel na silni ní a železni ní sí republikového a mezinárodního významu (D47, R48, II. a III. TŽK) a zkvalitn ní dopravní obsluhy území mj. s vazbou na specifikou oblast nadmístního významu SOB-N2 BudišovskoVítkovsko.

Kvalitní napojení sídel na nad azenou silni ní a železni ní sí je jedním ze základních p edpoklad pro posílení podmínek hospodá ského rozvoje.


Nedostate ná dopravní dostupnost obcí v územním obvodu ORP Vítkov na nad azenou silni ní sí byla identifikována v rámci 1. etapy prací jako jedna ze slabých stránek tohoto území. Budišovsko a Vítkovsko p edstavují slab rozvinuté periferní území s málo rozvinutou ekonomickou základnou. Zkvalitn ní dopravní dostupnosti území vytvá í p edpoklady pro lepší zapojení této oblasti do územní d lby práce a postupné zlepšení její sociáln ekonomické struktury.

Požadavek / úkol

Od vodn ní Priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 3), vychází z republikových priorit PÚR R 2008 ( l. 23, 24 a 27).

Nové plochy pro bydlení vymezovat sou asn s plochami a koridory odpovídající ve ejné infrastruktury ve vazb na zastav ná území sídel.

Bytová výstavba je pod pr m rem MS kraje i R. Její rozvoj a zkvalitn ní v etn související ve ejné infrastruktury je jednou ze základních podmínek pro stabilizaci vývoje po tu obyvatel a posílení sociálního pilí e UR. Požadavek na provázanost rozvojem ve ejné infrastruktury vychází z republikových priorit PÚR R 2008 ( l.26). Požadavek vazby na zastav ná území sídel je motivován omezením nežádoucích suburbaniza ních trend – priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 6).

Plochy pro nové ekonomické aktivity v rámci vymezené osy vyhledávat podle t chto hlavních kritérií: vazba na sídla s významným rozvojovým potenciálem (Nový Ji ín, Šenov u Nového Ji ína, Kunín, Odry, Fulnek, Suchdol n. Odrou). existující nebo plánovaná vazba na nad azenou sí dopravní infrastruktury. preference lokalit d íve zastav ných nebo nevyužívaných území (brownfields) a v prolukách stávající zástavby. preference lokalit mimo stanovená záplavová území (umís ování v záplavových územích jen výjime n ve zvlášt od vodn ných p ípadech). minimalizace zábor nejkvalitn jšího ZPF (I. a II. t ída ochrany).

Kritéria formulována na základ priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 6) a republikových PÚR R 2008 ( l. 14, 19, 20 a 26). vazba na významná sídla je p edpokladem efektivního využití nových pracovních p íležitostí a omezení rozsahu dojíž ky do zam stnání vazba na nad azenou silni ní sí je podmínkou pro minimalizaci p epravních náklad a negativních vliv dopravy na životní prost edí preference využití brownfields vyplývá z jejich rozsahu v rámci oblasti, snižuje tlak na pokra ující urbanizaci volné krajiny a zábor p dního fondu; nevyužívané objekty jsou zpravidla již napojeny na technickou infrastrukturu a existuje tedy p edpoklad, že obnova jejich funkce bude mén územn i finan n náro ná. P edevším v bezprost ední blízkosti CHKO Pood í je zástavba volné krajiny a s ní spojené d sledky (nár st zpevn ných ploch, zm na odtokových pom r , snížení prostupnosti krajiny, zm na krajinného rázu) spojena s rizikem ohrožení jedine ných p írodních hodnot této CHKO (požadavek DO v rámci projednání ZÚR dle §37 stavebního zákona). Sou asn s nár stem zastav ných ploch stoupá ohrožení území povodn mi. preference ploch mimo záplavová území je nezbytným a základním p edpokladem pro omezení negativních vliv na odtokové pom ry a pro omezení dodate ných náklad na zajišt ní protipovod ové ochrany t chto ploch. v tšina území osy OS 10 se vyzna uje vysokým podílem nejkvalitn jších zem d lských p d (požadavek DO v rámci projednání ZÚR dle §37 stavebního zákona).



Vytvo it podmínky pro umís ování republikov

Výrobní a rozvodná za ízení energetické

Požadavek / úkol významných za ízení energetické infrastruktury.

Od vodn ní infrastruktury jsou významnou sou ástí civiliza ních hodnot MS kraje. P íznivé územní podmínky (reliéf) vytvá ejí p íznivé p edpoklady pro vedení páte ních sítí energetické infrastruktury. Vnitrorepublikové a mezistátní propojení p enosových resp. tranzitních soustav a pot eba zálohování významných p epravních, vnitrostátních tras zemního plynu. je p edpokladem pro zajišt ní vyváženosti územních podmínek UR v krajském i republikovém m ítku.

Podpora restrukturalizace ekonomiky s d razem na modernizaci pr myslu, rozvoj služeb.

V rozvojové ose jsou významná pr myslová st ediska ve kterých došlo v posledních letech k útlumu pr myslové innosti a je proto pot ebné vytvo it podmínky pro posílení terciérního sektoru ekonomické základny. Jedná se zejména o hlavní sídla v rámci vymezené osy Nový Ji ín, Odry a Fulnek. Zm na tohoto trendu je podmínkou pro zkvalitn ní a rozvoj ve všech základních segmentech UR.

Ochrana jedine ných p írodních hodnot CHKO Pood í.

CHKO Pood í je unikátním komplexem p írodních nebo p írod blízkých ekosystém v harmonické krajin s rekrea ním potenciálem pro okolní sídelní aglomerace.




Návaznost systém integrované hromadné dopravy na p ší dopravu a cyklodopravu je významným p edpokladem jednak pro zkvalitn ní obsluhy území (každodenní dojíž ka do zam stnání) a jednak pro využití jeho rekrea ního potenciálu (turistické stezky, cyklotrasy). Požadavek vytvá í p edpoklad pro omezení nárok na individuální automobilovou dopravu, pro zlepšení stavu životního prost edí a zdravotního stavu obyvatelstva.

Podpora rozvoje turistických p ších a cyklistických tras zejména nadregionálního a mezinárodního významu.

Vytvá í p edpoklad pro šetrné využívání rekrea ního potenciálu a posílení podmínek pro hospodá ský rozvoj území. Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR – l. 11) a z republikových priorit PÚR R 2008 ( l. 23 a 28).

Nep ipustit rozši ování stávajících a vznik nových lokalit ur ených pro stavby k rodinné rekreaci, zejména na území CHKO Pood í a p írodního parku Podbeskydí. P ír stek kapacit rodinné rekreace realizovat výhradn p em nou objekt p vodní zástavby na rekrea ní chalupy.

Sou asná intenzita rekrea ního využití uvedených oblastí dosahuje mezních hodnot s rizikem dopad na kvalitu p írodního prost edí.

OS13 OSTRAVA – T INEC – HRANICE

R/SR (–

ADCA)

Základní charakteristiky rozvojové osy OS 13

Oblast / Osa

OS 13 MSK celkem R celkem

Po et obcí

Hustota Po et Vývoj po tu Migra ní Nezam stnanost Intenzita bytové zalidn ní saldo2 obyvatel k 31.12. 2007 výstavby obyvatel 2 1 k 1.1.2008 (obyv./km ) 2001-2007 2001-2007 (%) 1997-2007

12

67 284

300

98,9

-0,25

8,1

2,34

299

1 249 897

230

98,8

-0,98

9,7

1,47

6 249 10 381 130

132

101,5

2,83

6,3

2,66


Pro území této rozvojové osy je ur ující mezinárodní páte ní dopravní koridor tvo ený silnicí I/11 a železni ní tratí . 3207 (III. TŽK). Území má siln rozvinutou ekonomickou základnu a tradi ní vazby na Ostravskou rozvojovou oblast. Ekonomický rozvoj této osy a posílení koopera ních vazeb se Slovenskem (Žilina) lze p edpokládat v souvislosti s dokon ením závodu Hyundai v Nošovicích. Území má pro tyto ú ely dobré p edpoklady. Krom kvalitního dopravního napojení to je dostate ný potenciál vhodných ploch (v etn brownfields). Jde o velmi hust zalidn né území s p íznivou skladbou obyvatelstva. Záporné migra ní saldo je v kontextu MS kraje relativn nízké. P í inou je vysoká „sídelní stabilita“ obyvatelstva v této ásti kraje. Vzhledem k p íznivé poloze a uvedeným charakteristikám má území velmi dobré p edpoklady pro vytvá ení nových pracovních p íležitostí. Nejvýznamn jším limitem využití území jsou p írodní hodnoty p ilehlých masiv Moravskoslezských a Slezských Beskyd, které zárove p edstavují potenciál pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu. Požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o zm nách v území, ze kterých jsou návazn odvozeny hlavní úkoly pro územní plánování jsou od vodn ny v následujícím tabelárním p ehledu. Požadavek / úkol

7

Od vodn ní

Zkvalitn ní a rozvoj dopravního propojení se sousedními rozvojovými oblastmi a osami v R (Ostrava, Olomouc, Zlín), na Slovensku (Žilina) a v Polsku (Bielsko-Biała, Katowice).


Zkvalitn ní napojení sídel v území na silni ní a železni ní sí republikového a mezinárodního významu (silnice I/11, III. TŽK) a zkvalitn ní dopravní obsluhy území zejména s vazbou na specifikou oblast republikového významu SOB2 Beskydy a území Slezských Beskyd.

Zkvalitn ní dopravní dostupnosti území je jednou z významných územních podmínek hospodá ského rozvoje uvedených území.

Koridor C-E40 dle dohody AGTC


Priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 3), vychází z republikových priorit PÚR R 2008 ( l. 23, 24 a 27).

Požadavek / úkol

Od vodn ní



Nové plochy pro bydlení vymezovat sou asn s plochami a koridory odpovídající ve ejné infrastruktury ve vazb na zastav ná území sídel.

Požadavek na vymezování nových ploch pro bydlení je jednou ze základních podmínek pro stabilizaci vývoje po tu obyvatel a posílení sociálního pilí e UR. Požadavek na provázanost rozvojem ve ejné infrastruktury vychází z republikových priorit PÚR R ( l.26). Požadavek vazby na zastav ná území sídel je motivován omezením nežádoucích suburbaniza ních trend – priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 6).

Plochy pro nové ekonomické aktivity v rámci vymezené osy vyhledávat podle t chto hlavních kritérií: vazba na sídla s významným rozvojovým potenciálem (T inec, Byst ice, Jablunkov). existující nebo plánovaná vazba na nad azenou sí dopravní infrastruktury. preference lokalit d íve zastav ných nebo nevyužívaných území (brownfields) a v prolukách stávající zástavby. Preference lokalit mimo stanovená záplavová území (umis ování v záplavových územích jen výjime n ve zvlášt od vodn ných p ípadech).

Kritéria formulována na základ priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 6) a republikových PÚR R 2008 ( l. 14, 19, 20 a 26). vazba na významná sídla je p edpokladem efektivního využití nových pracovních p íležitostí a omezení rozsahu dojíž ky do zam stnání; z tohoto hlediska je nutno využít p edevším rozvojový potenciál T ince v souvislosti s jeho postupnou restrukturalizací a rozvojových potenciál Jablunkova a dalších významných sídel v rozvojové ose. vazba na nad azenou silni ní sí je podmínkou pro minimalizaci p epravních náklad a negativních vliv dopravy na životní prost edí preference využití brownfields vyplývá z jejich rozsahu v rámci oblasti, snižuje tlak na pokra ující urbanizaci volné krajiny a zábor p dního fondu v prostorov sev ených údolních polohách osy; nevyužívané objekty jsou zpravidla již napojeny na technickou infrastrukturu a existuje tedy p edpoklad, že obnova jejich funkce bude mén územn i finan n náro ná. Zárove se vytvá í p edpoklad pro snížení tlaku na zástavbu volné krajiny a pro posílení ochrany ohrožení p írodních hodnot území. preference ploch mimo záplavová území je nezbytným a základním p edpokladem pro omezení negativních vliv na odtokové pom ry a pro omezení dodate ných náklad na zajišt ní protipovod ové ochrany t chto ploch.

Umíst ní republikov významných vedení energetické infrastruktury.

Výrobní a rozvodná za ízení energetické infrastruktury jsou významnou sou ástí civiliza ních hodnot MS kraje. P íznivé územní podmínky (reliéf) vytvá ejí p íznivé p edpoklady pro vedení páte ních sítí energetické infrastruktury. Vnitrorepublikové a mezistátní propojení p enosových resp. tranzitních soustav a pot eba zálohování významných p epravních, vnitrostátních tras zemního plynu. je p edpokladem pro zajišt ní vyváženosti územních podmínek UR v krajském i republikovém m ítku.

Požadavek / úkol

Od vodn ní

Podpora restrukturalizace ekonomiky s d razem na modernizaci pr myslu, rozvoj služeb.

V rozvojové ose jsou významná pr myslová st ediska ve kterých došlo v posledních letech k útlumu pr myslové innosti a je proto pot ebné vytvo it podmínky pro posílení terciérního sektoru ekonomické základny . Jedná se zejména o hlavní sídla v rámci vymezené osy T inec a Jablunkov. Zm na tohoto trendu je podmínkou pro zkvalitn ní a rozvoj ve všech základních segmentech UR.

Rozvoj cestovního ruchu a rekreace podporovat zejména v oblasti Slezských Beskyd.

Masiv Slezských Beskyd disponuje vysokým dosud nevyužitým rekrea ním potenciálem založeným na kvalit p írodního prost ed, dobré dopravní dostupnosti a v severní ásti také s možnou vazbou na rekrea ní centra v Polsku (Ustro ). Sídla v rámci OS 13 p edstavují p irozená nástupní centra do tohoto prostoru. Rozvoj rekrea ní funkce je p íležitostí k hospodá skému rozvoji sídel „uvnit “ i „vn “ osy a zárove ke snížení rekrea ní zát že východního okraje Moravskoslezských Beskyd. Priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 8).

P i ešení rozvoje rekrea ních st edisek preferovat intenzivn jší využití zastav ných ástí obcí a vazbu na zastav né a zastavitelné území sídel.

Požadavek vazby na zastav ná území sídel je motivován snahou o omezení nežádoucích suburbaniza ních trend – priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 6).

P i umís ování nových sportovních a rekrea ních za ízení zohled ovat pohledovou exponovanost lokalit a další podmínky ochrany p írodních a kulturních hodnot krajiny.

Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR – l. 14) a z republikových priorit PÚR R 2008 ( l. 14 a 20).


Návaznost systém integrované hromadné dopravy na p ší dopravu a cyklodopravu je významným p edpokladem jednak pro zkvalitn ní obsluhy území (každodenní dojíž ka do zam stnání) a jednak pro využití jeho rekrea ního potenciálu (turistické stezky, cyklotrasy). Požadavek vytvá í p edpoklad pro omezení nárok na individuální automobilovou dopravu, zlepšení stavu životního prost edí a zdraví obyvatelstva.



Nep ipustit rozši ování stávajících a vznik nových lokalit ur ených pro stavby k rodinné rekreaci. P ír stek kapacit rodinné rekreace realizovat výhradn p em nou objekt p vodní zástavby na rekrea ní chalupy.

Sou asný rozsah individuální rekreace dosahuje mezních hodnot s rizikem dopadu na kvalitu p írodního prost edí. Stanovení limitu je zásadní podmínkou pro zajišt ní udržitelného rozvoje území.

Stabilizace a postupné zlepšování stavu složek životního prost edí (T inecko).

Požadavek vyplývá z rozboru udržitelného rozvoje 8 území MS kraje . Postupné zlepšování stavu je zásadním p edpokladem obnovy vyváženosti podmínek udržitelného rozvoje území. Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR – l. 13).

8

ZÚR MSK – 1. etapa: Pr zkumy a rozbory v rozsahu ÚAP (Atelier T-plan, s.r.o. 11/2007)

Požadavek / úkol

Od vodn ní

Zajišt ní prostupnosti území pro velké savce ve sm ru V-Z.

Výstavba mezinárodních dopravních tah silni ní a železni ní sít spolu se související urbanizací navazujícího území je spojena s rizikem vzniku migra ní bariéry severojižního sm ru. Prostupnost Jablunkovské brázdy ve sm ru V-Z je p edpokladem pro zachování možnosti migrace (p edevším velkých savc ) mezi masivy Moravskoslezských a Slezských, resp. Slovenských Beskyd. Vychází z republikových priorit PÚR R 2008 ( l. 23 ) a z požadavku MŽP uplatn ného v rámci projednávání návrhu Zadání ZÚR.

Ochrana krajinného rázu a významných krajinných horizont p ilehajících ástí Moravskoslezských a Slezských Beskyd.

Krajinné hodnoty uvedeného území a významné krajinné horizonty vymezené v grafické ásti návrhu ZÚR (výkres A3b) jsou významnou sou ástí p írodních hodnot území kraje (ZÚR- l. 73). Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR – l. 14) a z republikových priorit PÚR R 2008 ( l. 14).

OB N1 PODBESKYDÍ Základní charakteristiky rozvojové oblasti OB N1 Oblast / Osa OB N1 MSK celkem R celkem

Po et obcí

Hustota Vývoj po tu Migra ní Nezam stnanost Intenzita bytové Po et 2 zalidn ní obyvatel obyvatel saldo k 31.12. 2007 výstavby 2 1 k 1.1.2008 (obyv./km ) 2001-2007 2001-2007 (%) 1997-2007

8

20 167

124

103,9

9,56

8,3

4,64

299

1 249 897

230

98,8

-0,98

9,7

1,47

6 249 10 381 130

132

101,5

2,83

6,3

2,66


Nadmístní rozvojová oblast: OB N1 Podbeskydí je vymezena v prostrou Frýdlantska na severním úpatí Beskyd a východním úpatí Ond ejníku. Velmi dobrá dopravní dostupnost hlavních sídelních center (Ostrava, Frýdek-Místek, T inec) a kvalita p írodního prost edí je p í inou dynamického rozvoje v posledních letech. Nár st po tu obyvatel spojený p edevším s výrazn kladným saldem migrace, s tím související intenzita bytové výstavby a ob anské vybavenosti (v etn sportovn rekrea ních za ízení) a rostoucí nároky na ve ejnou infrastrukturu jsou hlavní symptomy tohoto rozvoje. Relativn nízká hustota osídlení není v daném p ípad dostate n vypovídajícím údajem nebo je ovlivn na velikostí správních obvod n kterých obcí ( eladná). Požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o zm nách v území, ze kterých jsou návazn odvozeny hlavní úkoly pro územní plánování jsou od vodn ny v následujícím tabelárním p ehledu.

Požadavek / úkol Ochrana kulturn historických hodnot sídel a vysokých p írodních hodnot krajiny v etn významných krajinných horizont (Moravskoslezské Beskydy, masiv Ond ejníku).

Od vodn ní Kulturn historické hodnoty sídel jsou významnou hodnotou dané oblasti i celého kraje (ZÚR – kap. E.II). Krajinné hodnoty uvedeného území a významné krajinné horizonty vymezené v grafické ásti návrhu ZÚR (výkres A3b) jsou významnou sou ástí p írodních hodnot území kraje (ZÚR l. 73). Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR – l. 14) a z republikových priorit PÚR R 2008 ( l. 14).

Nové plochy pro bydlení sport a rekreaci vymezovat sou asn s plochami a koridory odpovídající ve ejné infrastruktury výhradn ve vazb na zastav ná území sídel.

Živelný rozvoj bytové výstavby a sportovn rekrea ních za ízení je spojen s rizikem extenzivního r stu sídel do volné krajiny a narušení krajinného rázu a ostatních p írodních hodnot území. Požadavek na provázanost s rozvojem ve ejné infrastruktury vychází z republikových priorit PÚR R ( l.26). Požadavek vazby na zastav ná území sídel je motivován snahou o omezení nežádoucích suburbaniza ních trend – priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 6).

Plochy pro nové ekonomické aktivity v rámci vymezené oblasti vyhledávat podle t chto hlavních kritérií: vazba na sídla s významným rozvojovým potenciálem (Frýdlant. n. O.). existující nebo plánovaná vazba na nad azenou sí dopravní infrastruktury. preference lokalit mimo stanovená záplavová území (umis ování v záplavových územích jen výjime n ve zvlášt od vodn ných p ípadech).

Kritéria formulována na základ priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 6) a republikových PÚR R 2008 ( l. 14, 19, 20 a 26). požadavek prioritní vazby na Frýdlant n. O. a jeho zázemí souvisí (krom jeho popula ního potenciálu) s cílem nesnižovat vymezováním nových rozvojových ploch pro ekonomické aktivity p írodní a rekrea ní potenciál území. Vzhledem k p írodním hodnotám oblasti není žádoucí vytvá et nové rozvojové zóny v menších sídlech s vysokou kvalitou okolního p írodního prost edí. vazba na nad azenou silni ní sí je podmínkou pro minimalizaci p epravních náklad a negativních vliv dopravy na životní prost edí. preference ploch mimo záplavová území je nezbytným a zásadním p edpokladem pro omezení negativních vliv na odtokové pom ry a dodate ných náklad na krytí povod ových škod a zajišt ní protipovod ové ochrany t chto ploch.

Nová zastavitelná území vymezovat výhradn v návaznosti na stávající zastav ná území p i zohledn ní pohledové exponovanosti lokalit a další podmínek ochrany p írodních a kulturních hodnot krajiny.

Extenzivní rozši ování sídel do volné krajiny je spojeno s narušením krajinného rázu a ostatních p írodních hodnot území. Krajinné hodnoty uvedeného území a významné krajinné horizonty vymezené v grafické ásti návrhu ZÚR (výkres A3b) jsou významnou sou ástí p írodních hodnot území kraje (ZÚR- l. 73). Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR – l. 14) a z republikových priorit PÚR R 2008 ( l. 14).

P i umís ování nových sportovních a rekrea ních za ízení zohled ovat pohledovou exponovanost lokalit a další podmínek ochrany p írodních a kulturních hodnot krajiny.

Krajinné hodnoty uvedeného území a významné krajinné horizonty vymezené v grafické ásti návrhu ZÚR (výkres A3b) jsou významnou sou ástí p írodních hodnot území kraje (ZÚR- l. 73). Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR – l. 14) a z republikových priorit PÚR R 2008 ( l. 14 a 20).

Požadavek / úkol

Od vodn ní


Sou asný rozsah individuální rekreace dosahuje mezních hodnot s rizikem dopadu na kvalitu p írodního prost edí. Stanovení limitu je zásadní podmínkou pro zajišt ní udržitelného rozvoje území.

Zkvalitn ní dopravního propojení a obsluhy hlavních rekrea ních st edisek.

Technické parametry a kapacita p ístupových komunikací limitují rozvoj rekrea ních st edisek.

Rozvoj ubytovacích za ízení v oblasti orientovat zejména na výstavbu za ízení s celoro ní využitelností.

Možnost celoro ního využití rekrea ních ubytovacích za ízení je p edpokladem pro rovnom rn jší rozložení zát že území v ase a pro vyrovnan jší hospodá skou bilanci podnikatelských subjekt .

V hlavních rekrea ních centrech oblasti podporovat rozvoj ob anského vybavení a doprovodných služeb pro sport, rekreaci a cestovní ruch s rozší ením možností celoro ního rekrea ního využití.

Rozší ení spektra poskytovaných služeb a možnost jejich celoro ního využívání zvýší atraktivitu a posílí konkurenceschopnost t chto center.





V rámci ÚP obcí vymezit v odpovídajícím rozsahu plochy ve ejných prostranství a ve ejné zelen .

Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR – l. 7) a z republikových priorit PÚR R 2008 ( l. 21).

Prov it územní a environmentální d sledky p ípadné realizace zám r v lokalitách geologicky, morfologicky a hydrologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV).

Požadavek vyplývá ze záv r Posouzení vliv na území Natura 2000 dle § 45i) zák. . 114/1992 Sb. ve zn ní pozd jších zákon ……“prov ení skute né pot eby akumulace vody v lokalitách vhodných pro akumulaci vod podrobnou územní studií (viz §30 stavebního zákona) každé lokality z hlediska eventuálních ve ejných zájm na akumulaci vody, protipovod ové ochrany a ve ejných zájm na ochran p írody a krajiny, zejména lokalit soustavy Natura 2000“.

OS N1 (OSTRAVA –) OPAVA – KRNOV Základní charakteristiky rozvojové oblasti OS N1 Oblast / Osa OS N1 MSK celkem R celkem

Po et obcí

Po et Hustota Vývoj po tu Migra ní Nezam stnanost Intenzita bytové obyvatel k 31.12. 2007 výstavby obyvatel zalidn ní saldo2 2 1 (%) 1997-2007 k 1.1.2008 (obyv./km ) 2001-2007 2001-2007

5

29 886

280

98,3

-1,71

8,8

1,03

299

1 249 897

230

98,8

-0,98

9,7

1,47

6 249 10 381 130

132

101,5

2,83

6,3

2,66


Ve vazb na vymezení republikové rozvojové oblasti OB2 Ostrava v rámci PÚR R 2008, které zahrnulo do této oblasti i m sto Opavu, bylo vymezení této nadmístní rozvojové osy v ZÚR MSK redukováno na obce mezi Opavou a Krnovem. Návrh rozvojové osy vychází z t sné vazby tohoto území na západní okraj rozvojové oblasti OB2 s Opavou jako regionáln významným sídelním centrem. Dopravní vazby definované jednak silnicí I/57 a jednak železni ní tratí . 310 Opava – Krnov – Olomouc zajiš ují sep tí s Ostravou. Významné jsou vazby této osy na republikovou specifickou oblast SOB 3 Králický Sn žník – Jeseníky, pro jejíž severní ást je Krnov p irozeným spádovým centrem. Požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o zm nách v území, ze kterých jsou návazn odvozeny hlavní úkoly pro územní plánování jsou od vodn ny v následujícím tabelárním p ehledu. Požadavek / úkol

Od vodn ní

Zkvalitn ní a rozvoj dopravního propojení sousedících rozvojových oblastí a os v R (OpavaKrnov, Ostrava) a v Polsku (Opole, Katowice).


Zkvalitn ní napojení sídel v území na silni ní sí republikového a mezinárodního významu (silnice I/11, I/56, D47) a celkové dopravní obsluhy území zejména s vazbou na specifikou oblast republikového významu SOB3 Králický Sn žník – Jeseníky.

Zkvalitn ní dopravní dostupnosti území vytvá í p edpoklady pro lepší zapojení této oblasti prostoru do územní d lby práce a postupné zlepšení sociáln nep íznivých ekonomických charakteristik specifické oblasti.


Podpora zkvalitn ní funk ních a prostorových vazeb s SOB-N3 Králický Sn žník – Jeseníky v osách: Opava – Krnov – Osoblaha (ve vazb na rozvojovou oblast republikového významu OB2). Krnov – Bruntál (- Šternberk - Olomouc).

Priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 3), vychází z republikových priorit PÚR R 2008 ( l. 23, 24 a 27). Zkvalitn ní vazeb s OB 2 Ostrava je podmín no p edevším zkvalitn ním dopravních koridor silnic I/11, I/45 a I/57. Pro oblast Osoblažska je p íležitostí k posílení vazeb k p irozeným spádovým centr m osídlení (Krnov, Opava) obnova dopravního spojení p es území Polska.

Požadavek / úkol

Od vodn ní

Plochy pro nové ekonomické aktivity v rámci vymezené osy vyhledávat podle t chto hlavních kritérií: vazba na sídla s významným rozvojovým potenciálem (Krnov). existující nebo plánovaná vazba na nad azenou sí dopravní infrastruktury. preference lokalit d íve zastav ných nebo nevyužívaných území (brownfields) a v prolukách stávající zástavby. preference lokalit mimo stanovená záplavová území (umis ování v záplavových územích jen výjime n , ve zvlášt od vodn ných p ípadech). minimalizace zábor nejkvalitn jšího ZPF (I. a II. t ída ochrany).

Kritéria formulována na základ priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 6) a republikových priorit PÚR R 2008 ( l. 14, 19, 20 a 26). vazba na významná sídla je p edpokladem efektivního využití nových pracovních p íležitostí a omezení rozsahu dojíž ky do zam stnání. vazba na nad azenou silni ní sí je podmínkou pro minimalizaci p epravních náklad a negativních vliv dopravy na životní prost edí. preference využití brownfields vyplývá z jejich rozsahu v rámci oblasti, snižuje tlak na pokra ující urbanizaci volné krajiny a zábor p dního fondu; nevyužívané objekty jsou zpravidla již napojeny na technickou infrastrukturu a existuje tedy p edpoklad, že obnova jejich funkce bude mén územn i finan n náro ná. Zárove se vytvá í p edpoklad pro snížení tlaku na zástavbu volné krajiny a pro posílení ochrany ohrožení p írodních hodnot území. preference ploch mimo záplavová území je nezbytným a zásadním p edpokladem pro omezení negativních vliv na odtokové pom ry a pro omezení dodate ných náklad na zajišt ní protipovod ové ochrany t chto ploch. v tšina území osy OS N1 se vyzna uje vysokým podílem nejkvalitn jších zem d lských p d (požadavek DO v rámci projednání ZÚR dle §37 stavebního zákona).


Požadavek na posílení obytné funkce má za cíl zmírnit, resp. zastavit sou asný negativní trend úbytku obyvatelstva (p edevším migrací). Požadavek na provázanost s rozvojem ve ejné infrastruktury vychází z republikových priorit PÚR R ( l.26). Požadavek vazby na zastav ná území sídel je motivován snahou o omezení nežádoucích suburbaniza ních trend – priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 6).







Požadavek / úkol

Od vodn ní



Ochrana údolní nivy eky Opavy a jejich p írodních hodnot.

Niva Opavy je hodnotným segmentem v p evážn zem d lské krajin s vysokým stupn m zorn ní. Sou ást NRBK ÚSES.

OS N3 (OLOMOUC – ŠTERNBERK) –- BRUNTÁL – KRNOV – HRANICE

R/POLSKO

Schválené zadání pro zpracování ZÚR Moravskoslezského kraje ukládá v bodu 14) vymezit uvedenou rozvojovou osu v návaznosti na rozvojovou osu nadmístního významu OR 1 dle návrhu ZÚR Olomouckého kraje. Vymezení této osy se p ekrývá se specifickou oblastí republikového významu SOB 3 Králický Sn žník – Jeseníky, vymezenou v rámci PÚR R 2008. Tento p ekryv PÚR p ipouští „…….jen výjime n ve zvlášt od vodn ných p ípadech“. Sociogeografická analýza potenciálu daného území zpracovaná jako nástroj pro up esn ní, resp. vymezení rozvojových oblastí a os (viz výše) nepotvrdila rozvojový potenciál sídel v tomto prostoru dosta ující pro vymezení rozvojové osy. S výjimkou Bruntálu a Krnova se jedná o velmi malé obce, jejichž celkové hodnocení se neliší od ostatních obcí v rámci specifické oblasti SOB 3 a to i p es „komparativní výhodu“ vyplývající z polohy na významném mezikrajském dopravním tahu silnice I/45. Vývoj po tu obyvatel v období 2001 – 2007 a saldo migrace jsou sice u jednotlivých sídel diferencované, ale jejich celkový „popula ní potenciál“ a „pracovní velikost“ jsou však na velmi nízké úrovni. Dalším negativním znakem (spole ným pro celou SOB 3) je nep íznivá vzd lanostní struktura obyvatelstva. Dalším argument proti vymezení této rozvojové osy vyplývá z kap. 3.1. PÚR R 2008, která definuje rozvojové oblasti a osy jako území „……….v nichž z d vod soust ed ní aktivit………..existují zvýšené požadavky na zm ny v území“. Vymezení rozvojové osy v tomto území a soust ed ní aktivit do tohoto prostoru by v kontextu socioekonomické situace specifické oblasti SOB 3 a jejího hospodá ského profilu bylo ve svém d sledku kontraproduktivní. Rozvojové aktivity je nutné orientovat p edevším do území oboustrann p ilehajících ke koridoru silnice I/45 (B idli ná, Rýma ov, masiv Hrubého Jeseníku, Nízký Jeseník v etn území kolem vodní nádrže Slezská Harta). Na základ uvedených argument je možné konstatovat, že v rámci p ípravy návrhu ZÚR MS kraje nebyly nalezeny dostate né d vody pro vymezení uvedené rozvojové osy v p ekryvu se specifickou oblastí SOB 3 Králický Sn žník – Jeseníky. Relevantní požadavky na využití území a úkoly pro územní plánování jsou proto zahrnuty do požadavk a úkol pro tuto specifickou oblast.

C.III. SPECIFICKÉ OBLASTI ( lánky 24. – 29.) ZÚR zp es ují vymezení specifických oblastí vymezených v PÚR R 2008 a vymezují další specifické oblasti nadmístního významu, které svým rozsahem p esahují území n kolika obcí. Základním znakem specifických oblastí jsou dlouhodobé problémy z hlediska udržitelného rozvoje území v porovnání s ostatním územím R. Zárove se jedná o území se specifickými hodnotami anebo se specifickými problémy republikového nebo nadmístního významu. Pro up esn ní vymezení specifických oblastí republikového významu, resp. vymezení specifických oblastí nadmístního významu byl použit stejný metodický postup jako v p ípad rozvojových oblastí a os (viz výše) s tím rozdílem, že do specifických oblastí byly za azovány obce s nejnižším bodovým ohodnocením. P i výsledném vymezení byly zohledn ny i další aspekty jako územní vazby, vylou ení p ípad enkláv, jak uvnit tak vn vymezených území atp.

SOB2 - BESKYDY Základní charakteristiky specifické oblasti SOB 2 Oblast / Osa SOB 2 MSK celkem R celkem

Po et obcí

Po et Hustota Vývoj po tu Migra ní Nezam stnanost Intenzita bytové 2 obyvatel zalidn ní obyvatel k 31.12. 2007 výstavby saldo 2 1 k 1.1.2008 (obyv./km ) 2001-2007 2001-2007 (%) 1997-2007

18

26 958

56

101,1

3,88

7,1

2,97

299

1 249 897

230

98,8

-0,98

9,7

1,47

6 249 10 381 130

132

101,5

2,83

6,3

2,66


Specifická oblast Beskydy je do zna né míry ovlivn na polohou p i státní hranici. Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva není p íznivá, zna né procento obyvatel pracuje v pr myslu a stavebnictví, a to zejména na úkor služeb a obdobných odv tví. Oblast poskytuje pom rn málo pracovních p íležitostí, a to i p es pom rn kvalitní infrastrukturu rekreace a cestovního ruchu a vysoké p írodní, krajiná sko-estetické a kulturní hodnoty území (CHKO Beskydy). Území má potenciál na v tší využívání cestovního ruchu a s ním spojených aktivit. Slabou stránkou je nerovnom rné využití rekrea ního potenciálu limitované mj. nedostate ným propojením rekrea ních st edisek v etn po tu a standardu parkovacích míst a omezeným spektrem nabízených služeb. V období posledních let se zvyšuje celkový po et obyvatel d sledku migra ních p ír stk . S tím souvisí i pom rn vysoká intenzita bytové výstavby, (p edevším rodinné domy) a riziko suburbanizace a degradace krajinného potenciálu tohoto území v p ípad nezvládnuté regulace územního rozvoje. Zásadním fenoménem této oblasti je existence ložiska erného uhlí Frenštát p. R. které p edstavuje surovinovou rezervu republikového významu.

Požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o zm nách v území, ze kterých jsou návazn odvozeny hlavní úkoly pro územní plánování jsou od vodn ny v následujícím tabelárním p ehledu. Požadavek / úkol Ochrana kulturn historických hodnot sídel a vysokých p írodních hodnot krajiny v etn významných krajinných horizont .

Od vodn ní Kulturn historické hodnoty sídel jsou významnou hodnotou dané oblasti i celého kraje (ZÚR – kap. E.II). Krajinné hodnoty uvedeného území a významné krajinné horizonty vymezené v grafické ásti návrhu ZÚR (výkres A3b) jsou sou ástí p írodních hodnot území kraje (ZÚR- l. 73). Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR – l. 14) a z republikových priorit PÚR R 2008 ( l. 14).

Podpora obytné a rekrea ní funkce sídel též mimo hlavní rekrea ní st ediska. Jejich rozvoj ešit sou asn s odpovídající ve ejnou infrastrukturou.

Pro rozvoj sídel p ednostn využít plochy v rámci zastav ného území, nová zastavitelná území vymezovat výhradn v návaznosti na stávající zastav ná území p i zohledn ní pohledové exponovanosti lokalit a další podmínek ochrany p írodních a kulturních hodnot krajiny.

Zkvalitn ní dopravního propojení a obsluhy rekrea ních st edisek v etn dopravní dostupnosti p íhrani ního území se Slovenskem.

Cílem požadavku je snížení zát že nejvíce exponovaných území v okolí hlavních rekrea ních center. Požadavek na provázanost rozvojem ve ejné infrastruktury vychází z republikových priorit PÚR R 2008 R ( l.26). Extenzivní rozši ování sídel do volné krajiny je spojeno s narušením krajinného rázu a ostatních p írodních hodnot území. Požadavek vazby na zastav ná území sídel je motivován snahou o omezení nežádoucích suburbaniza ních trend – priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 6). Nezbytnost zohledn ní pohledové exponovanosti lokality a dalších podmínek ochrany p írodních a kulturních hodnot krajiny vyplývá z nutnosti jejich ochrany formulované jednak v rámci ZÚR ( l. 73) a jednak ze zákonné ochrany území CHKO Beskydy. Technické parametry a kapacita p ístupových komunikací limituje rozvoj rekrea ních st edisek. Zkvalitn ní dostupnosti p íhrani ního území se Slovenskem je p edpokladem pro zvýšenou rekrea ní návšt vnost Beskyd a pro posílení hospodá ského rozvoje regionu.

Podpora zkvalitn ní funk ních a prostorových vazeb s OB2 Ostrava - v polygonu Dobrá – Vyšní Lhoty – Smilovice – Horní Tošanovice – Dobrá.

V uvedeném polygonu dochází k bezprost ední návaznosti SOB 2 na rozvojovou oblast OB 2 Ostrava . Podpora rozvojových aktivit generovaných v OB 2 s p esahem do území specifické oblasti je p íležitostí pro posílení územních podmínek jejího hospodá ského rozvoje.

Za hlavní rozvojové areály pro sjezdové lyžování považovat zejména Ski areál Pustevny, SKI Vítkovice–Bílá, SKI MSA Grú , Ski areál Morávka–Svi orky, Ski areál eka, areály Javorový vrch, Horní Lomná-P ela , SeverkaVelký Polom.

Uvedené areály tvo í páte ní infrastrukturu pro využívání rekrea ního potenciálu Beskyd v zimním období. Pro jejich další rozvoj je nezbytným p edpokladem zkvalitn ní jejich dopravní dostupnosti v etn provázaného systému hromadné dopravy, kapacitní záchytná parkovišt a rozší ení spektra poskytovaných služeb.

P i rozši ování a umís ování nových sportovních a rekrea ních za ízení zohled ovat jejich dopravní dostupnost, pohledovou exponovanost a další podmínky ochrany p írodních a kulturních hodnot krajiny.

Dopravní dostupnost, resp. možnost jejího zkvalitn ní bez závažných st et s ochranou p írody a krajiny je zásadním p edpokladem pro umíst ní nového areálu. V pohledov exponovaných lokalitách je nutné posoudit prostorové parametry areálu ve vztahu k zachování harmonického m ítka krajiny a nenarušení pohledového obrazu významných krajinných horizont a krajinných, resp. kulturn historických dominant .

Požadavek / úkol

Od vodn ní


Sou asná intenzita rekrea ního využití (objekty individuální rekreace) p edevším na území Trojanovic, Starých Hamr , Krásné, Morávky, Raškovic, Bílé, Komorní Lhotky, Reky, Horní Lomné a Dolní Lomné dosahuje mezních hodnot s rizikem dopad na kvalitu p írodního prost edí. Stanovení limitu je zásadní podmínkou pro zajišt ní udržitelného rozvoje území.

Rozvoj ubytovacích za ízení v oblasti (s výjimkou Frenštátu p.R.) orientovat zejména na výstavbu za ízení s celoro ní využitelností a s kapacitou do cca 50 l žek.

Velkokapacitní rekrea ní za ízení lokalizovaná v dosud málo urbanizovaných územích nebo pohledov exponovaných lokalitách mohou svými prostorovými parametry narušit harmonické m ítko krajiny a pohledový obraz významných krajinných horizont a krajinných, resp. kulturn historických dominant. V p ípad rekrea ních za ízení s uvedenou rámcovou limitní kapacitou je toto riziko nižší. Celoro ní využití rekrea ních ubytovacích za ízení je p edpokladem pro rovnom rn jší rozložení zát že území v ase a pro vyrovnan jší hospodá skou bilanci podnikatelských subjekt .

Podporovat rozvoj ob anského vybavení a doprovodných služeb pro sport, rekreaci a cestovní ruch s rozší ením možností celoro ního rekrea ního využití i mimo hlavní centra.

Možnost celoro ního využití uvedených za ízení je p edpokladem pro rovnom rn jší rozložení zát že území v ase a pro vyrovnan jší hospodá skou bilanci podnikatelských subjekt i mimo hlavní centra.


Návaznost systém integrované hromadné dopravy na p ší dopravu a cyklodopravu je významným p edpokladem jednak pro zkvalitn ní obsluhy území (každodenní dojíž ka do zam stnání) a jednak pro využití jeho rekrea ního potenciálu (turistické stezky, cyklotrasy). Požadavek vytvá í p edpoklad pro omezení nárok na individuální automobilovou dopravu,pro zlepšení stavu životního prost edí a zdraví obyvatelstva.



Ochrana ložiska erného uhlí Frenštát p. R. jako surovinové rezervy republikového významu.

K zabezpe ení dodate ných surovinových zdroj v blízké i vzdálen jší budoucnosti pro zajišt ní pot eb kraje, resp. celého státu. je nezbytná územní ochrana t chto zdroj p ed znemožn ním nebo ztížením jejich využití. Požadavek ochrany ložiska vyplývá jednak ze zák. . 44/1988 Sb. ve zn ní pozd jších zákon (Horní zákon) a jednak z regionální surovinové politiky MS kraje a z celostátních koncep ních dokument (Státní surovinová politika, Státní energetická politika). Snižování závislosti na dovozu energetických surovin z politicky rizikových oblastí (Rusko, arabské státy) je zásadní podmínkou strategické bezpe nosti státu a vyvážených podmínek územního rozvoje.

Zachování možnosti využití ložisek zemního plynu a ropy p i respektování podmínek ochrany p írody a krajiny.

Ložiska ropy a zemního plynu na území MS kraje jsou sice omezeným nicmén v rámci R významným zdrojem energetických surovin. Územní a environmentální st ety zájm s ochranou p írody a krajiny jsou zpravidla ešitelné vzhledem k plošn omezenému rozsahu povrchových areál . Snižování závislosti na dovozu energetických surovin z politicky rizikových oblastí (Rusko, arabské státy) je

Požadavek / úkol

Od vodn ní zásadní podmínkou strategické bezpe nosti státu a vyvážených podmínek územního rozvoje.

Plochy pro nové ekonomické aktivity v rámci vymezené oblasti vyhledávat podle t chto hlavních kritérií: vazba na sídla s významným rozvojovým potenciálem (Frenštát p. R.). existující nebo plánovaná vazba na nad azenou sí dopravní infrastruktury. preference lokalit d íve zastav ných nebo nevyužívaných území (brownfields). preference lokalit mimo stanovená záplavová území (umis ování v záplavových územích jen výjime n ve zvlášt od vodn ných p ípadech).

Kritéria formulována na základ priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 6) a republikových PÚR R 2008 ( l. 14, 19, 20 a 26). požadavek prioritní vazby na Frenštát p.R. a jeho zázemí souvisí (krom jeho popula ního potenciálu) s cílem nesnižovat vymezováním nových rozvojových ploch pro ekonomické aktivity rekrea ní potenciál území. Vzhledem k p írodním hodnotám oblasti není žádoucí vytvá et nové rozvojové zóny v menších sídlech s vysokou kvalitou okolního p írodního prost edí. vazba na nad azenou silni ní sí je podmínkou pro minimalizaci p epravních náklad a negativních vliv dopravy na životní prost edí. preference ploch mimo záplavová území je nezbytným a zásadním p edpokladem pro omezení negativních vliv na odtokové pom ry a pro omezení dodate ných náklad na zajišt ní protipovod ové ochrany t chto ploch a náklad na pokrytí p ípadných škod zp sobených záplavami.

Nové plochy pro bydlení a rekreaci vymezovat sou asn s plochami a koridory odpovídající ve ejné infrastruktury výhradn ve vazb na zastav ná území sídel.

Živelný rozvoj bytové výstavby a sportovn rekrea ních za ízení je spojen s rizikem extenzivního r stu sídel do volné krajiny a narušení krajinného rázu a ostatních p írodních hodnot území. Požadavek na provázanost s rozvojem ve ejné infrastruktury vychází z republikových priorit PÚR R 2008 R ( l.26). Požadavek vazby na zastav ná území sídel je motivován omezením nežádoucích suburbaniza ních trend – priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 6).

Nové plochy sportovn rekrea ních za ízení v etn koridor odpovídající dopravní a technické infrastruktury vymezovat s ohledem na požadavky ochrany p írody a krajiny.




SOB3 – JESENÍKY – KRÁLICKÝ SN ŽNÍK Základní charakteristiky specifické oblasti SOB 3

Oblast / Osa SOB 3 MSK celkem R celkem

Po et obcí

Po et Hustota Vývoj po tu Migra ní Nezam stnanost Intenzita bytové 2 obyvatel obyvatel saldo k 31.12. 2007 výstavby zalidn ní k 1.1.2008 (obyv./km2) 2001-20071 2001-2007 (%) 1997-2007

65

71 980

49

97,9

-3,27

11,4

2,23

299

1 249 897

230

98,8

-0,98

9,7

1,47

6 249 10 381 130

132

101,5

2,83

6,3

2,66


Specifická oblast Jeseníky - Králický Sn žník, resp. její moravskoslezská ást, je okrajovou, z hlavních st edisek osídlení špatn dostupnou, oblastí se slabou hospodá skou základnou. Oblast se vyzna uje nízkou hustotou zalidn ní, spádová centra osídlení jsou pom rn slabá a nevytvá í podmínky pro vznik nových pracovních p íležitostí ani pro využití vysokého rekrea ního potenciálu a p írodních hodnot území. D sledkem tohoto stavu je nadpr m rná nezam stnanost, pro jejíž ešení je limitem mj. také velmi nep íznivá vzd lanostní struktura obyvatelstva a struktura sektorové zam stnanosti (nízké zastoupení terciéru). Popula ní vývoj je zna n odlišný od demografického vývoje ostatních území kraje i R. Po roce 1990 zde p ibývá obyvatelstvo p irozenou m nou, ale naopak ubývá migrací a celkový vývoj po tu obyvatel je nep íznivý. Zcela specifické problémy má oblast Osoblažska s extrémn slabou ekonomickou základnou, velmi nep íznivou dopravní dostupností nejbližších spádových center a zatím málo rozvinutou infrastrukturou sportovn rekrea ních za ízení. V rámci PÚR R 2008 byl celý územní obvod ORP Krnov za len n do specifické oblasti republikového významu SOB 3 Jeseníky. Z tohoto d vodu proto ZÚR nevymezují Osoblažsko jako specifickou oblast nadmístního významu (SOB-N1), jak bylo uloženo v Zadání pro zpracování ZÚR MS kraje. Požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o zm nách v území, ze kterých jsou návazn odvozeny hlavní úkoly pro územní plánování jsou od vodn ny v následujícím tabelárním p ehledu. Požadavek / úkol Zkvalitn ní a rozvoj dopravního propojení se sousedními oblastmi v R (SOB2 – Ostrava, SOB8 - Olomouc) a v Polsku (Kladsko).

Od vodn ní Nezbytná podmínka pro posílení vzájemných koopera ních vazeb. Podrobn ji viz kap. A.II tohoto Od vodn ní. Priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 2).

Nové ekonomické aktivity v rámci vymezené oblasti umis ovat podle t chto hlavních kritérií: vazba na sídla s rozvojovým potenciálem (Bruntál, Rýma ov, Vrbno pod Prad dem, M sto Albrechtice, B idli ná). vazba na hlavní dopravní tahy území (silnice I/45 a navazující sí silnici II. t ídy). preference lokalit mimo stanovená záplavová území (umis ování v záplavových územích jen

Kritéria formulována na základ priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 6) a republikových PÚR R 2008 ( l. 14, 19, 20 a 26). efektivní posílení podmínek hospodá ského rozvoje je možné realizovat pouze ve vazb na sídla s ur itým potenciálem daným úrovní technické infrastruktury a úrovní ekonomických a sociálních aktivit. vazba na hlavní dopravní tahy je podmínkou

Požadavek / úkol výjime n ve zvlášt od vodn ných p ípadech).

Od vodn ní pro minimalizaci p epravních náklad a negativních vliv dopravy na životní prost edí. preference ploch mimo záplavová území je nezbytným a zásadním p edpokladem pro omezení negativních vliv na odtokové pom ry a pro omezení dodate ných náklad na zajišt ní protipovod ové ochrany t chto ploch a náklad na pokrytí škod zp sobených záplavami.

Zkvalitn ní a rozvoj technické infrastruktury, ob anského vybavení a podpora dalších opat ení k posílení stability osídlení, zejména ve spádových sídelních centrech (Bruntál, Rýma ov, M sto Albrechtice, Horní Benešov, B idli ná, Osoblaha, Vrbno pod Prad dem).

Požadavek na posílení obytné funkce má za cíl zmírnit, resp. zastavit sou asný negativní trend úbytku obyvatelstva p(p edevším migrací). V území s nízkou hustotou osídlení a slabou sídelní strukturou není plošný rozvoj technické infrastruktury a ob anské vybavenosti ekonomicky zvládnutelný. Efektivn jší je diferencovaná orientace t chto aktivit s preferencí hlavních sídelních center a prost ednictvím jejich rozvoje následn usnadnit jejich dostupnost i obyvatel m p irozených spádových území.

Podpora rozvoje systém odvád ní a išt ní odpadních vod.

P edpoklad pro spln ní požadavk Sm rnice Rady . 91/271/EHS o išt ní m stských odpadních vod. Bakteriální zne išt ní všech hlavních tok na území MS kraje je jednou z významných slabých stránek, zjišt ných v rámci rozboru UR území v 1. etap prací. Rizikem je zajišt ní odpovídajících finan ních zdroj pro spln ní požadavk pro realizaci v termínech stanovených Sm rnicí ES.

Rozvoj rekrea ní funkce sídel též mimo hlavní rekrea ní st ediska, zejména: v severní ásti této oblasti (správní obvody obcí s pov eným obecním ú adem M sto Albrechtice a Osoblaha). v prostoru vodní nádrže Slezská Harta (obce Rázová, Leskovec n. Moravicí, Bíl ice, Roudno, Nová Plá , Mezina, Lomnice, Valšov, Moravskoslezský Ko ov – ást Moravský Ko ov a Bruntál – ást Karlovec). Jejich rozvoj ešit sou asn s odpovídající ve ejnou infrastrukturou.

Rozvoj rekrea ní funkce uvedených sídel založený na využití rekrea ního a p írodního potenciálu území je pro tuto oblast jednou z mála možností na posílení zdejší velmi slabé ekonomické základny. Vymezené prostory (Osoblažsko, okolí vodní nádrže Slezská Harta) p edstavují v rámci této specifické oblasti ekonomicky nejmén rozvinutá území s negativními dopady do sociální sféry: Albrechticko a Osoblažsko má p edpoklady p edevším pro rozvoj p ší turistiky a cykloturistiky v návaznosti na p írodní a kulturn historické hodnoty tohoto území. oblast Slezské Harty má p edpoklady zejména pro rozvoj vodních sport a rekreace u vody (p i respektování zájm vodohospodá ských a zájm ochrany p írody), okolní sídla mohou vytvo it územní podmínky pro výstavbu rekrea ních, sportovních a ubytovacích za ízení. Požadavek na provázanost s rozvojem ve ejné infrastruktury vychází z republikových priorit PÚR R 2008 R ( l.26).

Nová zastavitelná území vymezovat p edevším v návaznosti na stávající zastav ná území p i zohledn ní pohledové exponovanosti lokalit a dalších podmínek ochrany p írodních a kulturních hodnot krajiny.

Extenzivní rozši ování sídel do volné krajiny je spojeno s narušením krajinného rázu a ostatních p írodních hodnot území. Požadavek vazby na zastav ná území sídel je motivován omezením nežádoucích suburbaniza ních trend – priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 6). Nezbytnost zohledn ní pohledové exponovanosti lokality a dalších podmínek ochrany p írodních a kulturních hodnot krajiny vyplývá z nutnosti jejich ochrany formulované jednak v rámci ZÚR ( l. 73) a jednak ze zákonné ochrany území (CHKO Jeseníky).

Požadavek / úkol

Od vodn ní

Zkvalitn ní dopravního propojení a obsluhy tohoto území, zejména rekrea ních st edisek.

Kvalita dopravního propojení sídel (v . rekrea ních st edisek) je jednou ze zásadních podmínek stabilizace osídlení.


Celoro ní využití rekrea ních ubytovacích za ízení je p edpokladem pro rovnom rn jší rozložení zát že území v ase a pro vyrovnan jší hospodá skou bilanci podnikatelských subjekt .

Na území CHKO Jeseníky s výjimkou zastav ného území obcí nep ipustit umis ování ubytovacích za ízení s kapacitou nad 50 l žek.

Vytvá í se p edpoklad pro nezvyšování rekrea ní zát že p írodn nejhodnotn jších území CHKO (požadavek DO v rámci projednání ZÚR dle §37 stavebního zákona).

Za rozvojové areály pro sjezdové lyžování považovat zejména areály Malá Morávka–Karlov, Vrbno pod Prad dem–Pod Vysokou horou a Václavov. Lyža ský areál v lokalit Prad d – Ov árna považovat za stabilizovaný.

Uvedené areály tvo í páte ní infrastrukturu pro využívání rekrea ního potenciálu „bruntálské“ ásti Hrubého Jeseníku v zimním období. Pro jejich další rozvoj je nezbytným p edpokladem zkvalitn ní jejich dopravní dostupnosti v etn provázaného systému hromadné dopravy, kapacitní záchytná parkovišt a rozší ení spektra poskytovaných služeb.

P i rozši ování a umis ování nových sportovních a rekrea ních za ízení zohled ovat jejich dopravní dostupnost, pohledovou exponovanost a další podmínky ochrany p írodních a kulturních hodnot krajiny.

Dopravní dostupnost, resp. možnost jejího zkvalitn ní bez závažných st et s ochranou p írody a krajiny je zásadním p edpokladem pro rozši ování stávajících i umíst ní nového areálu. V pohledov exponovaných lokalitách je nutné posoudit prostorové parametry areálu ve vztahu k zachování harmonického m ítka krajiny a nenarušení pohledového obrazu významných krajinných horizont a krajinných, resp. kulturn historických dominant.

Podporovat rozvoj ob anského vybavení a doprovodných služeb pro sport, rekreaci a cestovní ruch s rozší ením možností celoro ního rekrea ního využití i mimo hlavní centra.

Možnost celoro ního využití uvedených za ízení je p edpokladem pro rovnom rn jší rozložení zát že území v ase a pro vyrovnan jší hospodá skou bilanci podnikatelských subjekt i mimo hlavní st ediska.

Nep ipustit rozši ování stávajících a vznik nových lokalit ur ených pro stavby k rodinné rekreaci. P ír stek kapacit rodinné rekreace realizovat výhradn p em nou objekt p vodní zástavby na rekrea ní chalupy. Toto omezení platí zejména pro vybraná katastrální území t chto obcí: Malá Morávka – k.ú. Malá Morávka a Karlov pod Prad dem. Karlova Studánka – k.ú. Karlova Studánka. Ludvíkov – k.ú. Ludvíkov pod Prad dem.

Sou asná intenzita rekrea ního využití (objekty individuální rekreace) uvedených prostor dosahuje mezních hodnot s rizikem dopad na kvalitu p írodního prost edí. Stanovení limitu pro uvedená k. ú. je zásadní podmínkou pro zajišt ní udržitelného rozvoje území.


Návaznost systém integrované hromadné dopravy na p ší dopravu a cyklodopravu je významným p edpokladem jednak pro zkvalitn ní obsluhy území (každodenní dojíž ka do zam stnání) a jednak pro využití jeho rekrea ního potenciálu (turistické stezky, cyklotrasy). Požadavek vytvá í p edpoklad pro omezení nárok na individuální automobilovou dopravu, pro zlepšení stavu životního prost edí a zdraví obyvatelstva.



Požadavek / úkol

Od vodn ní

Podpora rozvoje láze ství (Karlova Studánka).

Láze ská funkce a láze ská architektura Karlovy Studánky je jednou z významných civiliza ních hodnot kraje. Rozvoj láze ství v koordinaci s rozvojem rekreace je jednou z p íležitostí pro hospodá ský rozvoj této ásti SOB 3.



Ochrana kulturn historických hodnot sídel a vysokých p írodních hodnot krajiny v etn významných krajinných horizont (CHKO Jeseníky).

Kulturn historické hodnoty sídel jsou významnou hodnotou dané oblasti i celého kraje (ZÚR – kap. E.II). Krajinné hodnoty uvedeného území a významné krajinné horizonty vymezené v grafické ásti návrhu ZÚR (výkres A3b) jsou významnou sou ástí p írodních hodnot území kraje (ZÚR- l. 73). Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR – l. 14) a z republikových priorit PÚR R 2008 ( l. 14).

Podpora zkvalitn ní funk ních a prostorových vazeb s rozvojovými oblastmi republikového významu: OB 2 Ostrava v osách Osoblaha - Krnov – Opava (ve vazb na rozvojovou osu nadmístního významu OS-N1), resp. Bruntál – Hor. Benešov - Opava

Zkvalitn ní vazeb s OB 2 Ostrava a OB 8 Olomouc je p íležitostí pro zapojení SOB do krajských a celostátních ekonomických a sociálních aktivit. Zásadní podmínkou je zkvalitn ním dopravních koridor silnic I/11, I/45, I/46 a I/57.

OB 8 Olomouc v ose Krnov – Bruntál (– Šternberk – Olomouc).

Pro oblast Osoblažska je p íležitostí k posílení vazeb k p irozeným spádovým centr m osídlení (Krnov, Opava) obnova dopravního spojení p es území Polska.

Nové plochy sportovn rekrea ních za ízení v etn koridor odpovídající dopravní a technické infrastruktury vymezovat s ohledem na požadavky ochrany p írody a krajiny.




SOB 4 – KARVINSKO Základní charakteristiky specifické oblasti SOB 4 Oblast / Osa SOB 4 MSK celkem R celkem

Po et obcí


10

207 949

1 013

97,6

-2,29

14,7

0,73

299

1 249 897

230

98,8

-0,98

9,7

1,47

6 249 10 381 130

132

101,5

2,83

6,3

2,66


Oblast se v plném rozsahu p ekrývá s rozvojovou oblastí OB2 Ostrava. D vodem tohoto p ekryvu je p edevším struktura osídlení a z ní odvozené t sné funk ní a prostorové vazby v rámci ostravsko-karvinské aglomerace. ZÚR up es ují vymezení této SOB (krom aspekt uvedených v popisu metodického postupu) jako oblast s pokra ující t žbou erného uhlí a s ní spojenými dopady na území. Toto kritérium je klí ové pro vymezení v i ostatním ástem rozvojové oblasti OB 2, kde došlo v pr b hu devadesátých let 20. století k ukon ení d lní innosti a sou asné období už je charakterizováno postupnou stabilizací horninového prost edí, odezníváním d lních vliv , revitalizací t žbou dot ených ploch a jejich p ípravou k jinému funk nímu využití. Specifická oblast SOB 4 Karvinsko zahrnuje území dlouhodob vykazující problémy a pot eby z hlediska nevyvážených podmínek udržitelného rozvoje, související jednak se zp sobem a intenzitou využívání území v období po r. 1945 a jednak s restrukturalizací pr myslu v navazujícím období po r.1989. K ur ujícím charakteristikám této oblasti pat í vysoká hustota osídlení i p es nep íznivý vývoj po tu obyvatel v posledním období (p irozenou m nou i v d sledku migrace), nadpr m rná míra nezam stnanosti (i v kontextu MS kraje), nízká intenzita bytové výstavby, vysoká zát ž území t žbou a úpravou uhlí a koncentrací za ízení a koridor energetické infrastruktury a s tím související snížená kvalita životního prost edí (ovzduší, krajina). Naopak relativn p íznivá je skladba ekonomicky aktivního obyvatelstva (pom rn výrazné zastoupení služeb a ostatních odv tví mimo sektor paliv a energetiky). Pro území jsou charakteristické obce s velkým po tem obyvatel. S tím do zna né míry souvisí dobrá ob anská vybavenost, protože v každé obci je škola, pošta i zdravotní st edisko. Vybavenost byt z hlediska napojení na základní prvky technické infrastruktury (vodovod, kanalizace, plyn) je na dobré úrovni. Z d vodu popsaného p ekryvu, platí pro tuto specifickou oblast všechny požadavky a úkoly formulované v rámci rozvojové oblasti OB 2 Ostrava. Specifické požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o zm nách v území, ze kterých jsou návazn odvozeny hlavní úkoly pro územní plánování, platné pouze pro tuto specifickou oblast, jsou od vodn ny v následujícím tabelárním p ehledu.

Požadavek / úkol Koordinovat zájmy t žby nerostných surovin se zájmy ochrany p írody a krajiny a ochranou civiliza ních a kulturních hodnot v souladu s udržitelným rozvojem území.

Od vodn ní Karvinská ást ostravsko-karvinského revíru z stane ve známém výhledu nejvýznamn jším zdrojem erného uhlí v rámci R. Území SOB bude proto i v budoucnu v r zné mí e ovlivn no d lní inností (viz výkresová ást Od vodn ní – B1. Koordina ní výkres). Pro stabilizaci, ochranu a rozvoj ostatních funkcí v tomto území je nezbytná koordinace t žebních aktivit s ostatními zájmy na využití území. Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR – l. 6 a 13) a z republikových priorit PÚR R 2008 ( l. 72).

Komplexní revitalizace území dot eného t žbou erného uhlí v prostrou Karviná (k.ú. Karviná-Doly, Louky nad Olší) – Doubrava – Orlová (k.ú. Lazy u Orlové) – Haví ov (k.ú. Dolní Suchá, Prost ední Suchá) – Hor. Suchá – Stonava s polyfunk ním využitím rekultivovaných a revitalizovaných ploch ve vazb na vlastnosti a požadavky okolního území.

Dlouhodobý požadavek odvislý od postupného dot žování využitelných zásob a celkové pozice erného uhlí v rámci palivoenergetické základny R. Polyfunk ní využití rekultivovaných a revitalizovaných ploch je p edpokladem pro zajišt ní vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v území dané SOB 4.

Vytvá et územní podmínky pro rekultivaci a následné polyfunk ní využití území postiženého t žbou s využitím hodnotných p írodních prvk vzniklých v rámci p irozené sukcese i cílené rekultivace s jejich vhodným za len ním do systému zelen s cílem zachování ekologické stability a prostupnosti krajiny.

V rámci polyfunk ního využití revitalizovaných ploch je vymezení ploch s hodnotnými p írodními prvky vzniklými p irozenou sukcesí a jejich vhodné za len ní do systému zelen významným p edpokladem pro zajišt ní vyvážených podmínek udržitelného rozvoje území v dané oblasti

Vymezovat v územn plánovací dokumentaci odpovídající plochy ve ejných prostranství, ve ejné zelen a plochy pro rozvoj krátkodobé rekreace ve vazb na sídla a jejich bezprost ední okolí.

Požadavek je orientován na posílení podmínek soudržnosti obyvatel v území a zastavení úbytku obyvatelstva migrací. ásti sídel v dot eném území vykazují sníženou kvalitu obytného prost edí jednak vzhledem bezprost ední blízkosti d lní innosti a jednak vysokým stupn m opot ebení domovního fondu a degradací ve ejných prostor . Vymezení ploch pro ve ejná prostranství a ve ejnou zele je spolu s p estavbou zastav ných ploch a obnovou bytového fondu hlavním nástrojem regenerace sídel a významným p edpokladem posílení podmínek pro soudržnost obyvatel v území.

Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 12) a z republikových priorit PÚR R 2008 ( l. 19).

Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 7) a z republikových priorit PÚR R 2008 ( l. 15). Pro tuto rozvojovou oblast dále platí další požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o zm nách v území a úkoly pro územní plánování formulované pro rozvojovou oblast republikového významu OB2 – Ostrava.

Vymezení SOB4 v p ekryvu s rozvojovou oblastí OB2 vyplývá ze struktury osídlení a vzájemné provázanosti jednotlivých funk ních systému jádrového území rozvojové oblasti OB2. V souladu s PÚR R 2008.

SOB – N2 BUDIŠOVSKO - VÍTKOVSKO Základní charakteristiky specifické oblasti SOB - N2 Oblast / Osa SOB N2 MSK celkem R celkem

Po et obcí


13

14 036

52

97,8

-2,37

12,6

1,42

299

1 249 897

230

98,8

-0,98

9,7

1,47

6 249 10 381 130

132

101,5

2,83

6,3

2,66


Vymezení této specifické oblasti nadmístního významu vyplývá jednak ze schváleného zadání pro Zpracování ZÚR MS kraje a jednak z PÚR R 2008, která ukládá ešení problém , které “……….mají nadmístní charakter, ale nespl ují požadavky pro ……..specifické oblasti, vymezené na celostátní úrovni“9. Jako území vykazující relativn vyšší míru problém , zejména z hlediska udržitelného rozvoje území je identifikován prostor Libavé10, na území MS kraje rámcov vymezený ORP Vítkov a Odry. Vzhledem k tomu, že pro v tšinu obcí v této oblasti je ur ujícím znakem absence prostorových vazeb sm rem na jih a jihozápad v d sledku existence VÚ Libavá, je do této specifické oblasti zahrnuta také ást územního obvodu ORP Odry (obce Lubom a Spálov), která s vojenským újezdem bezprost edn sousedí. Toto vymezení zajiš uje také územní návaznost na území Olomouckého kraje, kde ze stejných d vod ZÚR jako specifickou oblast nadmístního významu vymezují území obce Potštát. V podmínkách MS kraje má tato specifická oblast charakter vnit ní periferie. Pokles významu oblasti, historicky podmín ný ukon ením t žby nerostných surovin (rudy, pokrýva ské b idlice) byl umocn n po r. 1945 vznikem vojenského újezdu Libavá. Hlavní sídelní centra (Vítkov, Budišov n. B.) mají jen slabý rozvojový potenciál mj. i z d vodu nedostate ného napojení na nad azenou silni ní sí . Jedná se o území s nep íznivým vývojem a velmi slab rozvinutou ekonomickou základnou a také bez v tších atraktivit cestovního ruchu. Celý region je dopravn obsluhován pouze sítí silnic II. t ídy. V sociální oblasti se projevuje nadpr m rný úbytek po tu obyvatel, nep íznivá vzd lanostní struktura obyvatelstva. V ekonomické oblasti pak p evažující podíl pracovních p íležitostí v primárním sektoru. Požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o zm nách v území, ze kterých jsou návazn odvozeny hlavní úkoly pro územní plánování jsou od vodn ny v následujícím tabelárním p ehledu.

9 10

l. 170 PÚR

R 2008

l. 174, písm. n) PÚR

R 2008

Požadavek / úkol Zkvalitn ní a rozvoj dopravního propojení se sousedními rozvojovými oblastmi a osami Moravskoslezského a Olomouckého kraje (OB 2 Ostrava, OB 8 Olomouc, rozvojová osa OS 10).

Od vodn ní Nedostate ná dopravní dostupnost obcí v územním obvodu ORP Vítkov na nad azenou silni ní sí byla identifikována v rámci 1. etapy prací jako jedna ze slabých stránek tohoto území. Budišovsko a Vítkovsko p edstavují slab rozvinuté periferní území s málo rozvinutou ekonomickou základnou. Zkvalitn ní dopravní dostupnosti území vytvá í p edpoklady pro lepší zapojení této oblasti prostoru do územní d lby práce a pro zlepšení sociáln ekonomické struktury této specifické oblasti. Priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 3), vychází z republikových priorit PÚR R 2008 ( l. 23, 24 a 27).

Nové ekonomické aktivity v rámci vymezené oblasti umis ovat ve vazb na hlavní sídelní centra (Vítkov, Budišov n. Budišovkou).

Kritéria formulována na základ priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 6) a republikových PÚR R 2008 ( l. 14, 19, 20 a 26). efektivní posílení podmínek hospodá ského rozvoje je možné realizovat pouze ve vazb na sídla s ur itým potenciálem daným úrovní technické infrastruktury a úrovní ekonomických a sociálních aktivit, realizace zám ru pak bude územn i finan n mén náro ná. vazba na hlavní dopravní tahy je podmínkou pro minimalizaci p epravních náklad a negativních vliv dopravy na životní prost edí.

Podpora obytné a rekrea ní funkce sídel. Jejich rozvoj ešit sou asn s odpovídající ve ejnou infrastrukturou.

Požadavek na posílení obytné funkce má za cíl zmírnit, resp. zastavit sou asný negativní trend úbytku obyvatelstva (p edevším migrací). Posílení rekrea ní funkce sídel je p íležitostí pro posílení podmínek hospodá ského rozvoje v této SOB. Požadavek na provázanost rozvojem ve ejné infrastruktury vychází z republikových priorit PÚR R 2008 R ( l.26).

Zkvalitn ní a rozvoj technické infrastruktury, ob anského vybavení a podpora dalších opat ení k posílení stability osídlení, zejména ve spádových sídelních centrech (Vítkov, Budišov n. Budišovkou).

Požadavek na posílení obytné funkce má za cíl zmírnit, resp. zastavit sou asný negativní trend úbytku obyvatelstva (p edevším migrací). V území s nízkou hustotou osídlení a slabou sídelní strukturou není plošný rozvoj technické infrastruktury, ob anské vybavenosti ekonomicky zvládnutelný. Efektivn jší je diferencovaná orientace t chto aktivit s preferencí hlavních sídelních center a prost ednictvím jejich rozvoje následn usnadnit jejich dostupnost i obyvatel m p irozených spádových území.

Požadavek / úkol

Od vodn ní

Nová zastavitelná území vymezovat p edevším v návaznosti na stávající zastav ná území p i zohledn ní pohledové exponovanosti lokalit a dalších podmínek ochrany p írodních a kulturních hodnot krajiny.

Extenzivní rozši ování sídel do volné krajiny je spojeno s narušením krajinného rázu a ostatních p írodních hodnot území. Požadavek vazby na zastav ná území sídel je motivován omezením nežádoucích suburbaniza ních trend – priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 6). Nezbytnost zohledn ní pohledové exponovanosti lokality a dalších podmínek ochrany p írodních a kulturních hodnot krajiny vyplývá z nutnosti jejich ochrany formulované jednak v rámci ZÚR ( l. 73) a jednak ze zákonné ochrany území (p írodní park Moravice).

Podpora využití rekrea ního potenciálu území (p ší turistika, cykloturistika, b žecké lyžování, poznávací turistika, láze ství - obnova areálu Jánských koupelí).

Budišovsko a Vítkovsko dosud nepat í mezi intenzivn rekrea n využívané území, oblast však má p edpoklady pro další rozvoj orientovaný zejména na rodinnou pobytovou rekreaci, hromadnou d tskou rekreaci, na rekreaci u vody, vodáckou turistiku a cykloturistiku. Požadavek vytvá í p edpoklad pro šetrné využívání rekrea ního potenciálu a posílení podmínek pro hospodá ský rozvoj území, které je t eba s ohledem na sou asný hospodá ský profil území považovat za prioritní. Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR – l. 11) a z republikových priorit PÚR R 2008 ( l. 23 a 28). Obnova areálu Jánských koupelí je p íležitostí pro posílení atraktivity tohoto území pro rekreaci a cestovní ruch.


Celoro ní využití rekrea ních ubytovacích za ízení je p edpokladem pro rovnom rn jší rozložení zát že území v ase a pro vyrovnan jší hospodá skou bilanci podnikatelských subjekt .

Nep ipustit rozši ování stávajících a vznik nových lokalit ur ených pro stavby k rodinné rekreaci. P ír stek kapacit rodinné rekreace realizovat výhradn p em nou objekt p vodní zástavby na rekrea ní chalupy. Toto omezení platí zejména pro vybraná katastrální území t chto obcí: Vítkov - k.ú. Vítkov – ást Podhradí, k.ú. Nové T chanovice - ást Zálužné. Kružberk – k.ú. Kružberk. Moravice – k.ú. Moravice.

Sou asná intenzita rekrea ního využití (objekty individuální rekreace) uvedených prostor dosahuje mezních hodnot s rizikem dopad na kvalitu p írodního prost edí.


Návaznost systém integrované hromadné dopravy na p ší dopravu a cyklodopravu je významným p edpokladem jednak pro zkvalitn ní obsluhy území (každodenní dojíž ka do zam stnání) a jednak pro využití jeho rekrea ního potenciálu (turistické stezky, cyklotrasy). Požadavek vytvá í p edpoklad pro omezení nárok na individuální automobilovou dopravu, pro zlepšení stavu životního prost edí a zdraví obyvatelstva.


P edpoklad pro šetrné využívání rekrea ního potenciálu a posílení podmínek pro hospodá ský rozvoj území. Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR – l. 11) a z republikových priorit PÚR R 2008 ( l. 23 a 28).

Požadavek / úkol Ochrana kulturn historických hodnot sídel a vysokých p írodních hodnot krajiny (údolí Moravice) a významných krajinných horizont .

Od vodn ní Kulturn historické hodnoty sídel jsou významnou hodnotou dané oblasti i celého kraje (ZÚR – kap. E.II). Krajinné hodnoty uvedeného území a významné krajinné horizonty vymezené v grafické ásti návrhu ZÚR (výkres A3b) jsou významnou sou ástí p írodních hodnot území kraje (ZÚR- l. 73). Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR – l. 14) a z republikových priorit PÚR R 2008 ( l. 14).

Podpora zkvalitn ní funk ních a prostorových vazeb s rozvojovou oblastí republikového významu OB 8 Olomouc v ose Budišov n. Budišovkou (- Moravský Beroun – Šternberk – Olomouc).

Vzhledem k periferní pozici této SOB v rámci MS kraje je posilování vn jších vazeb na Olomoucký kraj a kooperace sídel sousedících s VÚ Libavá alternativní p íležitostí pro vytvo ení p edpoklad k posílení hospodá ského rozvoje území.



C.IV. PLOCHY A KORIDORY VE EJNÉ INFRASTRUKTURY, ÚSES, ÚZEMNÍ REZERVY C.IV.1 Dopravní infrastruktura ( lánky 30. – 44d.)

Silni ní doprava PLOCHY A KORIDORY SILNI NÍ DOPRAVY MEZINÁRODNÍHO A REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU Plochy a koridory silni ní dopravy mezinárodního a republikového významu ( l. 31 ZÚR) jsou v souladu s ust. § 187, odst. 2, zák. . 183/2006 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis , p evzaty do ZÚR bez v cné zm ny ze schválených územních plán velkých územních celk na území Moravskoslezského kraje a jejich zm n.

Rychlostní silnice R48 B lotín – Pala ov – Nový Ji ín - Rychaltice – Frýdek-Místek (D4 až D6, D8 až D10)11. Koridory jednotlivých zám r pro umíst ní ty pruhové sm rov d lené rychlostní silnice jsou p evzaty bez v cné zm ny ze schváleného ÚPN VÚC Beskydy. Rychlostní silnice R48 je sou ástí dlouhodobé koncepce rozvoje sít dálnic a rychlostních silnic R s vazbou na nad azenou silni ní sí Polska. Je sou ástí mezinárodního tahu E462 Brno – B lotín – Frýdek-Místek – Krakow. V nadmístních relacích, spole n s dálnicí D47/D1, tvo í páte ní osu jihovýchodní ásti MS kraje a rozvojové oblasti republikového významu OB2 Ostrava s návazností na silni ní tahy sm ující do jádrového území kraje a rozvojové oblasti (R56). Zám ry v úseku B lotín – Pala ov – Nový Ji ín - Rychaltice – Frýdek-Místek napl ují jednak priority územního plánování kraje pro zajišt ní udržitelného rozvoje území ( l. 2) a jednak požadavky na využití území rozvojové oblasti OB2 Ostrava a rozvojové osy OS 10 formulované v ZÚR ( l. 19 a 20). Zásadním zp sobem p ispívají ke zkvalitn ní a rozvoji dopravního propojení a dopravní obsluhy hlavních sídelních center jižní ásti OB2 v etn návaznosti na rozvojovou osu OS 10. Silnice I. t ídy T rlicko – T anovice – Hnojník – Byst ice n. O. (D35- D37) Koridory jednotlivých zám r pro umíst ní ty pruhové sm rov d lené silnice I. t ídy jsou p evzaty bez v cné zm ny ze schváleného ÚPN VÚC Beskydy. Silnice I. t ídy v úseku T rlicko – T anovice – Hnojník – Byst ice n. O. vytvá í nové kapacitní propojení, které v návaznosti na rychlostní silnici R48, v severním sm ru na výhledový tah kapacitní silnice I. t ídy ( ty pruhové sm rov d lené) Ostrava, Hrušov – Haví ov – T rlicko (– T anovice – R48). Nová silnice I. t ídy nahradí stávající nevyhovující úsek silnice republikového významu I/11 eský T šín – Byst ice a bude sou ástí dálkového silni ního kapacitního tahu s návaznostmi na silni ní sí Slovenska - sm r Žilina. P evzaté zám ry v úseku T rlicko – T anovice – Hnojník – Byst ice navazují na další navrhovanou p estavbu a zkapacitn ní silnice I/11 v úseku Byst ice n. O. – Mosty u Jablunkova (D38, D40 – D42). Zám ry napl ují jednak priority územního plánování kraje pro zajišt ní udržitelného rozvoje území ( l. 2 ZÚR), jednak požadavky na využití území rozvojové oblasti OB2 Ostrava a rozvojové osy OS 13 formulované v ZÚR ( l. 19 a 21). Zásadním zp sobem p ispívají ke zkvalitn ní a rozvoji dopravního propojení a dopravní obsluhy hlavních sídelních center v etn zajišt ní návazností na sousedním oblasti a osy. Zám ry jsou sou ástí koridoru kapacitní silnice republikového významu S6 dle PÚR R 2008, který sleduje posílení obsluhy území a vazeb na Slovensko a jeho dálni ní systém.

11

Kódové ozna ení identické v textové (kap. D+G) i grafické významu, ÚSES a územní rezervy)

ásti ZÚR

ásti (výkres A.2 Plochy a koridory nadmístního

Silnice I/11 Byst ice n. O. – Hrádek – Jablunkov – Mosty u Jablunkova (D38, D40 až D42) Koridory jednotlivých zám r pro umíst ní ty pruhové sm rov d lené silnice I. t ídy jsou p evzaty bez v cné zm ny ze schváleného ÚPN VÚC Beskydy. Silnice I/11 je sou ástí koridoru kapacitní silnice mezinárodního a republikového významu S6 dle PÚR R 2008, která je dlouhodob sledována k zásadní p estavb pro posílení obsluhy území a zajišt ní dálkových vztah ve sm ru na Slovensko (Žilina). Silnice je sou ástí mezinárodního tahu E75. Koncep n navazuje na sledovaný zám r zkapacitn ní silnice . 11 na Slovenské stran ve sm ru od adce. P evzaté zám ry p estavby silnice I/11 v tomto úseku navazují na p edchozí úsek navrhované p estavby T rlicko – T anovice – Hnojník – Byst ice n. O. a spole n zajiš ují podmínky pro kontinuální p estavbu a zkapacitn ní dálkového tahu s návazností na ostatní silni ní tahy republikového nebo mezinárodního významu na území MS kraje : rychlostní silnice R48 - E462 ( v etn napojení pr myslové zóny Nošovice, výhledov na kapacitní silnici I. t ídy T rlicko – Ostrava (D47/D1), a sou asn vytvá í p edpoklady pro kvalitn jší dopravní urbanizovaného území, p edevším m st Bohumín, Haví ov, T inec.

obsluhu

vysoce

Zám ry jsou sou ástí koridoru kapacitní silnice republikového významu S6 dle PÚR R 2008, který sleduje posílení obsluhy území a vazeb na Slovensko a jeho dálni ní systém. Zám ry dále napl ují priority územního plánování kraje pro zajišt ní udržitelného rozvoje území ( l. 2) a požadavky na využití území rozvojové oblasti OB2 Ostrava a rozvojové osy OS 13 formulované v ZÚR ( l. 19 a 21) s cílem zkvalitnit a rozvíjet dopravní propojení a dopravní obsluhu hlavních sídelních center MS kraje. Silnice I/35 Dub - (Lešná - Valašské Mezi í í) (D43) Koridor pro umíst ní ty pruhové sm rov d lené silnice I. t ídy je p evzat bez v cné zm ny ze schváleného ÚPN VÚC Beskydy. Silnice I/35 je sou ástí mezinárodního tahu E442. Stávající trasa prochází pouze v krátkém úseku jihovýchodním okrajem MS kraje s vazbou na silni ní sí Zlínského kraje a následn Slovenska. V dlouhodobé koncepci je sledováno p esm rování a p estavba silnice v novém koridoru s využitím díl ího úseku trasy R48. V koordinaci s navrhovanou rychlostní silnicí R48 je v úseku Hranice – Dub silnice I/35 p esm rována do spole ného koridoru, dále je navržena v nové trase sm rov d leného ty pruhu Dub - (Lešná - Valašské Mezi í í) s návazností na navrhovanou p estavbu silnice na území Zlínského kraje. Zám r D43 je sou ástí rozvojové osy republikového významu OS 10 dle PÚR R 2008 a koresponduje s požadavky na využití území, které jsou pro tuto osu definovány v ZÚR ( l. 19), sledujícími zkvalitn ní a rozvoj dopravního propojení s rozvojovými oblastmi a osami sousedních kraj a stát .

Silnice I. t ídy D47 (MÚK Vrbice) – MÚK s II/470 (Orlovská) – I/59 (D15-D16) Koridory jednotlivých zám r pro umíst ní ty pruhové sm rov d lené silnice I. t ídy jsou p evzaty bez v cné zm ny ze schváleného ÚPN VÚC Ostrava – Karviná. V p ípad zám ru D16 je rozší ení na sm rov d lený ty pruh sledováno pouze formou územní rezervy (D516). V grafické ásti ZÚR12 je sledován koridor již pro cílový stav ty pruhového uspo ádání. P evzaté zám ry jsou sou ástí p ipravovaného kapacitního spojení v úrovni silnice I. t ídy ve sm ru Ostrava (D47) – Haví ov – T anovice – Byst ice – státní hranice R/SR, jehož cílem je zajišt ní kvalitního a kapacitního propojení nad azených dopravních tah (D47/D1 – R48 – I/11) s p eshrani ními návaznostmi a posílení obsluhy výrazn urbanizovaného území, p edevším m st Bohumín, Haví ov, T inec. P evzaté zám ry napl ují požadavky na využití území v rozvojové oblasti OB2 Ostrava formulované v l. 19 ZÚR. Zásadním zp sobem p ispívají ke zkvalitn ní a rozvoji dopravního propojení a dopravní obsluhy hlavních sídelních center v etn zajišt ní návazností na sousední oblasti a osy. Zám ry jsou sou ástí koridoru kapacitní silnice republikového významu S6 dle PÚR R 2008, který sleduje posílení obsluhy území a vazeb na sousední Slovensko a jeho nad azený silni ní systém (Bohumín – Haví ov – T anovice - Mosty u Jablunkov – st. hranice R /SR - Žilina)13. Silnice I. t ídy III/47210 – II/474 (Životice) (D31) Koridor je p evzat bez v cné zm ny ze schváleného ÚPN VÚC Ostrava – Karviná pro umíst ní ty pruhové sm rov d lené silnice I. t ídy v cílovém uspo ádání v dlouhodobém výhledu (v etn územní rezervy D512). Zám r je spole n s výše uvedenými zám ry D15 a D16 p evzat jako sou ást kapacitního propojení v úrovni silnice I. t ídy Ostrava (D47) – Haví ov – T anovice a stejn tak napl uje požadavky na využití území v rozvojové oblasti OB2 Ostrava formulované v l. 19 ZÚR. Spole n s navazujícími zám ry nadmístního významu (D30, D32) zásadním zp sobem p ispívá ke zkvalitn ní a rozvoji dopravního propojení a dopravní obsluhy významných sídelních center v rámci OB2 Ostrava.

PLOCHY A KORIDORY SILNI NÍ DOPRAVY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU Plochy a koridory silni ní dopravy nadmístního významu byly jednak vymezeny v ZÚR a následn projednány v souladu s ust. §37 stavebního zákona ( l. 32 až 37 ZÚR)14, a jednak jsou v souladu s ust. § 187, odst. 2 stavebního zákona p evzaty do ZÚR bez v cné zm ny

12 13 14

Výkres A.2 Plochy a koridory nadmístního významu, ÚSES a územní rezervy Dále jen koridor S6 Dále jen „plochy a koridory dle ešení ZÚR“

ze schválených územní plán velkých územních celk na území Moravskoslezského kraje a jejich zm n ( l. 38 ZÚR)15.

Plochy a koridory nadmístního významu dle ešení ZÚR DZ 1 - Silnice I/11 Nové Sedlice – Suché Lazce Silnice I/11 je v širších vztazích hlavním silni ním spojením východ – západ, vedeným ze Slovenska z prostoru Žiliny (dálnice D1 a D3) p es centrální území Moravskoslezského kraje a dále jižní ástí Jeseník do prostoru Olomouckého kraje (Rapotín – I/44). Sledovaný zám r je sou ástí postupné p estavby stávající ty pruhové, sm rov ned lené silnice I. t ídy v úseku Ostrava – Opava, která v rámci rozvojové oblasti republikového významu OB2 Ostrava16 zajiš uje hlavní p epravní vztahy Opavska k jádrovému prostoru Ostravska a Moravskoslezského kraje s návazností na dálnici D47/D1 a naopak. Navrhovaná p eložka silnice I/11, vedená mimo zastav ná území mezi obcemi Nové Sedlice a Štítina, navazuje na stavbu silnice I/11 „Hranice okres Ostrava/Opava – Mokré Lazce“. Nový koridor umožní vylou it stávající kolizní pr chod tranzitní dopravy obytným územím Nových Sedlic a zajistit bezkolizní vedení trasy v parametrech ty pruhové, sm rov d lené silnice v celém tahu Ostrava – Opava (vyšší kapacita, standard a bezpe nost motorového, nep ímo i nemotorového provozu). Vymezení koridoru navrhovaného zám ru vychází ze studie „Stabilizace trasy silnice I/11 v úseku Nové Sedlice – Suché Lazce“17. Sou ástí stavby bude i p eložka silnice III/4664 s cílem zachovat nezávislý obslužný komunika ní systému pro lokální obsluhu a p ímé propojení p ilehlých obcí Mokré Lazce a Nové Sedlice. P eložka silnice III. t ídy mimoúrov ov k íží navrhovanou p eložku silnice I/11 a napojuje se na stávající silnici I/11, která p evezme funkci obslužné komunikace v úrovni III. t ídy. Požadavek na minimalizaci vliv na obytnou funkci a kvalitu obytného prost edí jednak jako úkol pro up esn ní koridoru v rámci ÚPD dot ených obcí a také jako kritérium pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru vyplývá p edevším z „limitované“ ší ky prostupného území mezi okrajem zástavby Nových Sedlic a Štítiny. DZ 2 - Západní ást již. obchvatu Opavy, úsek I/11 – I/57, silnice v parametrech I. t ídy Zám r dostavby západní ásti jižního obchvatu Opavy, v návaznosti na stabilizované koridory severního obchvatu m sta (úsek I/11 - I/56 - I/57) a jihovýchodní ásti jižního obchvatu (I/57 – I/11) p edstavuje sou ást celkové p estavby nad azeného komunika ního systému m sta Opavy. Východní ást jižního obchvatu je již územn stabilizovaná. Navrhovaný západní segment obchvatu m sta je v souladu s požadavky m sta Opavy a aktuálními koncep ními zám ry SD R sledován v parametrech dvoupruhové, sm rov ned lené silnice I. t ídy. Cílem je obvodové, kontinuální propojení radiáln zaúst ných silnic I. t ídy (I/57, I/11, I/46,

15 16 17

Dále jen „plochy a koridory p evzaté ze schválených ÚPN VÚC“ Dle PÚR

R 2008

Dopravoprojekt Ostrava, spol. s r.o. 10/2006

I/57) vedené mimo centrální ást m sta pro bezkolizní tranzit a zajišt ní prostorov rozložených vn jších návazností na vnit ní systém komunikací m sta pro zdrojovou a cílovou dopravu. V úseku Otice (II/461) – Vávrovice (I/57) je vymezen koridor prom nlivé ší e (600 – 2000 m) tak, aby ešení v podrobn jší projektové dokumentaci umož ovalo, s ohledem na územní podmínky a rozvojové zám ry v dot eném prostoru, pot ebnou korekci navrhované trasy v etn napojení obchvatu na silnice I. t ídy (I/46, I/11, I/57) a koordinaci s napojením na koridor severního obchvatu. Up esn né vymezení koridoru vyžaduje zpracování podrobn jšího stupn projektové dokumentace. Nejvýznamn jší limity, které je t eba p i up esn ní koridoru respektovat, jsou zastav né území sídel (Otice, Opava-Jakta ), odtokové pom ry Hvozdnice, jejíž záplavové území koridor p echází, a plocha pro suchou nádrž Zlatníky na potoce Velká18 . Minimalizace vliv na tyto limity je zárove kritériem pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru na podklad záv r VVURÚ.19. DZ 3 - Silnice I/45 Nové He minovy – Zátor, p eložka Silnice I/45 tvo í jeden z hlavních dopravních koridor v západní ásti kraje s mezikrajskými souvislostmi. V návaznosti na silnici I/46 spojuje oblast Bruntálska a Krnovska s jádrovým prostorem Olomouckého kraje s návazností na rychlostní silnice R35 a R46. Krom každodenních p epravních vztah k Olomouci, návazn Brnu, a každodenní obsluhy území silnice zajiš uje hlavní p ístup do rekrea ní oblasti východní ásti Jeseník . Zám r p eložky silnice I/45 v daném úseku je vyvolán uvažovanou výstavbou vodní nádrže Nové He minovy, která byla v p edchozí etap ZÚR (v souladu s požadavky Zadání) sledována ve dvou variantách (VZ1a / VZ1b), z nichž byla v rámci projednání ZÚR dle §37 stavebního zákona potvrzena varianta VZ1a20. P eložka navazuje na již realizovaný obchvat Oborné a upravený úsek Zátor – Krnov a v homogenizovaných parametrech dvoupruhové sm rov ned lené silnice I. t ídy. Výchozími podklady pro vymezení a prov ení variantních koridor v návrhu ZÚR byly studie „P eložka silnice I/45 Nové He minovy – jižní obchvat; aktualizace vyhledávací studie“21 a prov ovací studie „Silnice I/45 Nové He minovy – aktualizace tunelové varianty“22, návazn zpracované na základ výsledk jednání s obcí Nové He minovy a projektantem vodního díla. Návrh ZÚR prov oval dv „koncep ní“ varianty koridor – variantu „jižní“ (DZ 3a) zahrnující „projektové“ varianty B až F (v etn p ípadného tunelového ešení) dle výše citovaných studií a variantu „severní“ (DZ 3b), vymezenou na podklad varianty A (severní obchvat). Ob variantní ešení koridor p eložky silnice I/45 byla definována jako koncep n nezávislá na variantách ešení vodní nádrže Nové He minovy.

18

Zám r PO13 p evzat do ZÚR bez v cné zm ny ze schváleného ÚPN VÚC okresu Opava dle §187, odst. 2 SZ – viz l. 68 ZÚR + výkres A.2 Plochy a koridory nadmístního významu, ÚSES a územní rezervy

19 20 21 22

Viz kap. 7 - Vyhodnocení vliv ZÚR na životní prost edí dle p ílohy SZ ZÚR l. 67 + kap. C.IV.3 tohoto Od vodn ní SHB a.s. pobo ka Ostrava (11/2007) SHB a.s. pobo ka Ostrava (08/2008)

Prom nlivá ší ka koridoru jižní varianty vyplynula jednak ze sm rového ešení jednotlivých projektových variant a jednak z územn technických podmínek díl ích úsek (reliéf, zátopové území vodní nádrže atp. …). Z hlediska výškového ešení není koridor zásadním zp sobem ovlivn n niveletou hladiny vodní nádrže. V p ípad severní varianty byla ší ka koridoru v jeho st ední ásti ovlivn na existujícími limity využití území (obytná zástavba, NPP Pta í Hora23). Pro porovnání obou koncep ních variant byla využita kritéria pro rozhodování definovaná v p edchozí etap návrhu ZÚR, p i emž míra podrobnosti hodnocení odpovídá m ítku ZÚR a dostupným údaj m zpracované projektové dokumentace. Kritéria pro rozhodování

Jižní varianta (DZ 3a)

Severní varianta (DZ 3b)

Prostorová koordinace s ešením výsledné varianty vodní nádrže Nové He minovy

koridor aktualizované jižní varianty navazuje na p vodní studie a aktuáln koordinuje vedení p eložky s návrhem obou variant nádrže Nové He minovy

severní stopa je nezávislá na výšce hladiny vodní nádrže – koordinace s tzv. „menší nádrží“ je možná, v p ípad „v tší nádrže“ pravd podobné vedení trasy podél severního okraje koridoru

Dopravní ú innost ve vztahu k pr jezdné doprav a doprav zdrojové a cílové

sm rové vedení silnice I/45 pro pr jezdnou dopravu je p íznivé

sm rové vedení silnice I/45 je pro pr jezdnou dopravu mén p íznivé

Kvalita obsluhy p ilehlého území a návaznost na nižší dopravní sí

jižní koridor umož uje p ímou návaznost silnice III. t ídy Nové He minovy – Milotice – Jelení a zp ístupn ní železni ní stanice Milotice nad Opavou

severní koridor ne eší návaznost silnice III. t ídy Nové He minovy – Milotice - Jelení ani vazbu na železni ní stanici

Stavebn -technické parametry

délka trasy cca 7,7 km

délka trasy cca 7,6 km

max. podélný sklon 2-5 %

max. podélný sklon 4,3%

3-4 velké mostní objekty (most p es Oborenský potok, estakáda p es údolí Milotického potoka, estakáda p es údolí eky Opavy, p ípadn most p es žel. tra . 313

2 velké mostní objekty (most p es údolí a vodote a estakáda p es údolí eky Opavy)

Ekonomické parametry

odhad náklad na zhotovení stavby (dle studie): 1 791 – 2 201 mil. K

odhad náklad na zhotovení stavby (dle studie): 1 365 mil. K

Minimalizace vliv na obytnou a rekrea ní funkci stávající zástavby

problém pr chodu koridoru v blízkosti zástavby v údolí Oborenského potoka

problém narušení severní okrajové ásti sídla Nové He minovy, kterou obec ozna uje jako hlavní rozvojové území

narušení prostoru mezi ekou Opavou a železni ní tratí, kterou obec Nové He minovy ozna uje jako jednu z možných rozvojových lokalit

Minimalizace vliv na krajinný ráz a p írodní hodnoty dot eného území

tunelové úseky umož ují p ízniv jší zakomponování stavby do krajiny, v zimním období snižují náro nost zimní údržby p íznivá poloha v i vedení železnice – sdružování dopravních sítí do spole ného koridoru zásah do lesních porost a do stability horninového prost edí (p íkrý svah vrchu H íb cí)

23

Též p ipravovaná EVL soustavy Natura 2000

nep íznivý pr chod okrajovou ástí zástavby Zátora s narušením celistvosti zástavby a provázanosti funkcí sídla - nežádoucí d lící ú inek nep íznivé vedení v i stávající železnici – rozši ování samostatných dopravních koridor ve volné krajin – zesilování nep íznivého d lícího ú inku v krajin významné p iblížení k NPP a navrhované EVL Pta í vrch a z toho plynoucí riziko zát že (emise, hluk z dopravy), nutný odstup min. 50 m

Na základ rámcového vyhodnocení p edložených koncep ních variant z hlediska jejich funk nosti, ekonomické náro nosti a p edpokládaných vliv na obyvatelstvo a složky životního prost edí ZÚR navrhla jako výslednou variantu preferovat variantu „jižní“ (DZ 3a), která je v porovnání s variantou severní klasifikována jako p ízniv jší. Navrhované technické ešení jižní varianty odpovídá sou asným trend m dopravního stavitelství v obdobn náro ných podmínkách a je proto logicky spojené s investi ní náro ností celé stavby, která je p im ená vyvolaným d sledk m prvotního zám ru VN. ešení dle varianty DZ 3a bylo následn potvrzeno v rámci projednání ZÚR dle § 37 stavebního zákona p edevším z d vodu lepšího ešení dopravní obsluhy obce Nové He minovy, menších vliv pr jezdné dopravy na kvalitu obytného prost edí a minimalizace vliv na nejvýznamn jší p írodní hodnoty dot eného území (NPP a EVL Pta í vrch.) Kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru jsou upraveny na základ záv r Vyhodnocení vliv ZÚR na udržitelný rozvoj území (VVURÚ). DZ 4 - Silnice I/57 Hradec nad Moravicí – Kajlovec, p eložka Silnice I/57 hranice R / Polsko - Bartultovice - Krnov - Opava - Nový Ji ín (- Vsetín Valašské Mezi í í - hranice R / SR) má vzhledem ke svému pr b hu a návaznosti na dálnici D47/D1, rychlostní silnici R48 a na území Zlínského kraje též R49, nad azený p epravní význam pro nadregionální a významn jší regionální dopravu. Zajiš uje p epravní vztahy mezi Osoblažskem, Krnovskem, Opavskem a Novoji ínskem v širších souvislostech s návaznostmi na oblasti Valašského Mezi í í, Vsetínska a dále Slovenska. Nejzatížen jším úsekem na území Moravskoslezského kraje je úsek Opava – Hradec nad Moravicí (cca 10,5 tis. voz/den v r. 2005), kde se projevuje výrazná spádovost a atraktivita m sta Opavy jako významného regionálního centra. Navazující úsek Hradec nad Moravicí – B ezová (k ižovatka se silnicí II/463) vykazuje nižší p epravní význam s poklesem intenzity dopravy (cca 7,2 tis. voz/den v r. 2005). Další skokový pokles je patrný v navazujícím úseku B ezová (k ižovatka se silnicí II/463) - Fulnek (cca 5,5 tis. voz./den v r. 2005). Stávající pr tah zastav ným územím Hradce nad Moravicí p edstavuje hygienickou závadu, pro jejíž odstran ní jsou navrženy stavební úpravy s uplatn ním prvk dopravního zklidn ní silnice I. t ídy na pr tazích obcí24. Návrh ZÚR prov oval v p edchozí etap variantní ešení východního obchvatu m sta v parametrech dvoupruhové sm rov ned lené silnice I. t ídy dle „Vyhledávací studie silnice I/57 Opava – Hradec nad Moravicí25. Vymezení koridoru tzv. „krátké“ varianty (DZ 4 + DZ 4c) je odvozeno z tzv. varianty „C“ výše citované studie, která eší obchvat m sta v úseku Otice (k ižovatka s II/461) – Hradec n. Moravicí (Kajlovec). Celková délka ešeného úseku je cca 10 km s p edpokladem tunelového ešení n kterých ástí. V pr b hu zpracování vyhledávací studie bylo její zadání rozší eno o prov ení další varianty „D“ v ose Otice Bohu ovice - Jakub ovice - Sk ípov - B ezová. Z tohoto dopl ku vychází vymezení koridoru

24

Zám r D69 – p evzat do ZÚR bez v cné zm ny ze schváleného ÚPN VÚC okresu Opava dle §187, odst. 2 SZ – ZÚR l. 38 + výkres A.2 Plochy a koridory nadmístního významu, ÚSES a územní rezervy

25

UDI Morava, s.r.o. (2003 – 2004)

tzv. „dlouhé“ varianty (DZ 4 + DZ 4d) s obchvaty Sk ipova a B ezové. Úvodní úsek p eložky DZ4 Otice (II/461) – Hradec n. Moravicí (Bohu ovice) je identický pro ob varianty. Porovnání obou variant podle stanovených kritérií je uvedeno v následující tabulce. Kritérium Dopravní ú innost

Varianta krátká (DZ4 + DZ4c) eší odklon dopravy v nejzatížen jším úseku trasy Opava - Hradec nad Moravicí minimalizuje délku obchvatu v již mén zatíženém úseku od Hradce nad Moravicí v jižním sm ru ke k ižovatce se silnicí II/463

Varianta dlouhá (DZ4 + DZ4d) eší odklon dopravy v nejzatížen jším úseku trasy Opava - Hradec nad Moravicí - shodn s var. „krátkou“ nep ízniv prodlužuje délku obchvatu v mén zatíženém úseku od Hradce nad Moravicí po k ižovatku se silnicí II/463 a dále ve sm ru na B ezovou a Fulnek eší východní obchvat Sk ipova s p íznivou vazbou na silnici II/463 ve sm ru na Bílovec a Studénku (vylou ení pr tahu silnice II/463 centrální ástí sídla) eší obchvat B ezové u kterého ale není z hlediska dopravního zatížení prokazatelná jeho pot ebnost

Kvalita obsluhy p ilehlého území a návaznost na nižší dopravní sí

zajiš uje obsluhu území na požadované úrovni

úrove obsluhy území není úm rná náro nosti p eložky

Stavebn -technické parametry

celková délka koridoru obchvatu – cca 8,3 km z toho: ve spole ném úseku s var. „dlouhou“ (DZ 4) – cca 5,3 km délka koridoru variantního úseku (DZ 4c) – cca 3,0 km

celková délka koridoru obchvatu – cca 19,0 km z toho: ve spole ném úseku s var. „dlouhou“ (DZ 4) – cca 5,3 km délka koridoru variantního úseku (DZ 4d) – cca 13,7 km

tunelový úsek

nep íznivé ešení pro etapovou výstavbu dva dlouhé úseky Branka u Opavy – Sk ipov (silnice II/463) a Sk ípov – B ezová (silnice I/57)

Ekonomické parametry

srovnatelné s var. „dlouhou“ (investi n náro né tunelové ešení)

srovnatelné s var. „krátkou“ (investi ní náro nost vyplývá z celkové délky obchvatu a jejího vedení náro ným terénem)

Minimalizace vliv na kvalitu obytného prost edí a p írodní hodnoty území

snížení dopravní zát že v zastav ném území Hradec n. Mor.

snížení dopravní zát že v zastav ném území Hradec n. Mor.

menší zásah do krajinného prost edí a lesních porost p írodního parku Moravice v etn p ilehlého území (kratší délka, tunelové ešení)

zásah do dosud nenarušeného krajinného prost edí a lesních porost p írodního parku Moravice a p ilehlého území

východní obchvat Sk ipova umož uje p íznivou vazbou na silnici II/463 ve sm ru na Bílovec a Studénku – (m že být ešen ale zcela samostatn bez dlouhé náro né p eložky p edchozího úseku)

riziko snížení kvality obytného prost edí dot ených sídel (Bohu ovice, Jakub ovice, Sk ipov)

S ohledem na p epravní význam silnice, výrazný pokles intenzity dopravy v úseku Hradec nad Moravicí – Fulnek, byla z hlediska vyváženosti podmínek pro UR území v ZÚR doporu ena jako vhodn jší varianta „krátká“ (var. C dle Vyhledávací studie silnice I/57

Opava – Hradec nad Moravicí), jejíž p epravní ú innost lze na základ sou asného stupn znalostí hodnotit jako dostate nou. Její celkovou délku (cca 8,3 km) oproti celkové délce varianty „dlouhé“ (18,0 km) však nelze považovat za zásadn rozhodující faktor, protože varianta krátká s náro nými tunelovými úseky je investi n srovnatelná. Obchvat Sk ipova (silnice II/463), který byl navržen jako sou ást varianty „dlouhé“, m že být v p ípad prokázané pot eby ešen samostatn ve zna n umírn n jších parametrech. Tento nám t vyžaduje podrobn jší analýzu a územn technické prov ení podmínek, které je nad rámec ešení ZÚR. ešení dle „krátké“ varianty (DZ4 + DZ 4c) bylo následn potvrzeno v rámci projednání ZÚR dle § 37 stavebního zákona. Hlavním d vodem je výrazn menší zásah do dosud nenarušeného krajinného prost edí a lesních porost p írodního parku Moravice. Kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru jsou upraveny na základ záv r Vyhodnocení vliv ZÚR na udržitelný rozvoj území (VVURÚ). DZ 5 - Silnice I/67 Bohumín – Karviná Silnice I/67 v návaznosti na dokon ovanou dálnici D47/D1 (MÚK Bohumín) p ebírá funkci silni ního p ivad e z prostoru Karvinska s posílenou funkcí nad azené obvodové obsluhy p íhrani ního území Bohumín – D tmarovice – Karviná. Vedení stávající silnice obytným územím dot ených sídel a její technické parametry jsou pro tuto p epravní funkci výhledov zcela nevyhovující a vyžaduje zásadní p estavbu. Vymezení navrhovaného koridoru pro dvoupruhovou sm rov ned lenou silnici I. t ídy vychází ze zpracované dokumentace „Stabilizace trasy silnice I/67 v úseku Bohumín – Karviná“26. V úseku D tmarovice (východn od ED ) – Karviná byla základní ší ka koridoru (600 m) zúžena na 200 m s ohledem na existující limity využití území (Natura 2000, RBc ÚSES). Doporu ení formulovaná v rámci Vyhodnocení vliv ZÚR na udržitelný rozvoj území byla p evzata jako kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru. V delším horizontu by m l být navrhovaný koridor silnice I/67 Bohumín - Karviná sou ástí nad azené propojovací obvodové komunikace v relaci Bohumín (D47/D1) – Karviná – eský T šín (R48) s p ímou návazností na páte ní koridor silnice I/11 ve sm ru na Slovensko (Žilina). Ten by svoji kvalitou a p ímým zapojením do nad azené dopravní sít kraje, R, sousedního Polska a Slovenska vytvo il p edpoklady pro možnou restrukturalizaci a nový ekonomický rozvoj specifické oblasti republikového významu SOB4 Karvinsko. V této souvislosti (v souladu s požadavkem schváleného Zadání) byly v návrhu ZÚR prov ovány podmínky pro možné vymezení navazujícího koridoru v úseku Karviná – eský T šín (R48). Pro tyto ú ely byla na úrovni ZÚR provedena analýza sou asného stavu, kritických míst v trase a zhodnocena asová naléhavost p estavby silnice. Potvrdilo se, že stávající trasa vykazuje pouze lokální závady, které jsou ve vztahu ke stávajícímu dopravnímu zatížení a p epravním nárok m sice nep íznivé (p edevším pr tah Karvinou, lokální závada v prostoru Karviná-Louky, nevyhovující napojení Chot buze), avšak svým rozsahem nevyvolávají pot ebu okamžité zásadní p estavby.

26

SHB a.s. (2006)

S ohledem na chyb jící dokumentaci, která by podrobn ji prov ila pr chodnost a územní podmínky pro možné vymezení koridoru p eložky silnice I/67 v úseku Karviná – eský T šín v etn pr chodu prostorem Karviné, nelze v m ítku ZÚR koridor vymezit. Problematika pr chodu prostorem Karviné bude ešena samostatnou studií, jejíž zadání p ipravuje m sto Karviná. DZ 7 - Silnice II/482 Kop ivnice, severozápadní obchvat Silnice II/482 Kop ivnice – Rybí v sou asné dob s p ímou návazností na silnici I/48 je d ležitou p epravní osou pro spojení Kop ivnicka s nad azeným sídelním centrem Novým Ji ínem. Dosavadní p epravní funkce se výrazn zm ní realizací a zprovozn ním rychlostní silnice R48 v úseku Kop ivnice – P íbor v etn nových mimoúrov ových k ižovatek. P vodní zám r na umíst ní MÚK Rybí (napojení II/482) byl v pr b hu projektové p ípravy jednotlivých staveb rychlostní silnice R48 z dopravn inženýrských d vod vy azen. Tím je vylou eno p ímé napojení silnice II/482 na rychlostní silnici a silnice II. t ídy se tak stane pouze propojovací obslužnou komunikací bez výrazn jší dopravní zát že. Lze p edpokládat, že p evažující objem p epravních vztah Kop ivnicka k Novému Ji ínu a naopak, bude probíhat v nad azené síti silnic I/58 a návazn R48. Za tohoto p edpokladu je v návrhu ZÚR sledována p estavba silnice II/482 pouze v prostoru Kop ivnice s vylou ením stávajícího nep íznivého pr tahu obytnou ástí m sta (zkvalitn ní obytné funkce a zvýšení bezpe nosti motorového i nemotorového provozu v m stském prost edí). Koridor dvoupruhové, sm rov ned lené silnice II. t ídy je veden v novém severozápadním obchvatu sídla s napojením na stávající silnici západn od zastav ného území Kop ivnice. Požadavek minimalizace vliv na obytnou funkci a kvalitu obytného prost edí stávající zástavby na západním okraji m sta je zohledn n jednak v kritériích a podmínkách pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru a jednak jako úkol územního plánování pro up esn né vymezení koridoru v rámci ÚP m sta Kop ivnice. Koridor pro p estavbu navazujícího úseku Kop ivnice - Rybí je v návrhu ZÚR sledován pouze jako územní rezerva (podrobn ji viz níže - DR 2).

Plochy a koridory nadmístního významu p evzaté ze schválených ÚPN VÚC Silnice I/11 Mokré Lazce - Rudná (prodloužená Rudná) (D28, D29, D34 ) Koridor pro umíst ní ty pruhové sm rov d lené silnice I. t ídy je p evzat bez v cné zm ny ze schválených ÚPN okresu Opava (D28), ÚPN VÚC Ostrava – Karviná (D29) a ÚPN VÚC Beskydy (D34). V úseku Opava – Ostrava zajiš uje silnice I/11 p epravní vztahy Opavska a v širších souvislostech též celé severozápadní ásti MS kraje k jádrovému území kraje a dálnici D47/D1. Ú elem zám ru je p estavba silnice I/11 v úseku Mokré Lazce – Ostrava (prodloužená Rudná) v etn homogenizace ve ty pruhovém uspo ádání. Zám r napl uje jednu z priorit územního plánování kraje zam enou na zkvalitn ní dopravního propojení

západní ásti MS kraje s krajským m stem ( l. 3 ZÚR), konkretizovanou pak v rámci požadavk na využití území v rámci rozvojové oblasti OB 2 Ostrava ( l. 19 ZÚR). Silnice I/11 Bruntál - Milotice nad Opavou - Velké Heraltice - Opava (D20 až D25 ) Koridory jednotlivých zám r pro umíst ní dvoupruhové pruhové sm rov ned lené silnice I. t ídy jsou p evzaty bez v cné zm ny ze schválených ÚPN VÚC okresu Opava (D23 až D25) a z ÚPN VÚC Jeseníky (D20 až D22). Silnice I/11 p edstavuje v této ásti MS kraje hlavní silni ní tah spojující jeho východní a západní ást s návazností na Olomoucký kraj. V úseku od hranice s Olomouckým krajem po Rýma ov je stávající dvoupruhová trasa stabilizována. V úseku Rýma ov - Opava je navrhovanými zám ry sledována zásadní p estavba nevyhovujících úsek s díl ími obchvaty vybraných sídel, v etn jižního obchvatu Opavy. Cílem uvedených zám r je zkvalitn ní a rozvoj dopravního propojení specifické oblasti SOB 3 Jeseníky - Králický Sn žník (dle PÚR R 2008) s centrální ásti MS kraje. Krom priority územního plánování kraje ( l. 3 ZÚR) p edstavují tyto zám ry konkretizaci požadavk na zkvalitn ní vzájemných funk ních a prostorových vazeb mezi rozvojovými (OB 2 Ostrava) a specifickými oblastmi (SOB 3 Jeseníky – Králický Sn žník), jak jsou formulovány v . 19 a 27 ZÚR. Silnice I/45 (D44, D45, D302 a D65 ) Silnice I/45 je jedním z významných dopravních tah jihozápadní a západní ásti MS kraje zajištující dopravní vazby specifické oblasti republikového významu SOB3 Jeseníky – Králický Sn žník. Spole n se silnicí I/46 zajiš uje propojení Bruntálska a Krnovska (s návazností na Polsko) s Olomouckým krajem (republiková rozvojová oblast OB 8 Olomouc27). Krom mezikrajských vztah má zásadní význam pro obsluhu rekrea ní oblasti Hrubého Jeseníku a v souladu s koncepcí ZÚR (viz l. 27) též prostoru v okolí vodní nádrže Slezská Harta. Koridory jednotlivých zám r jsou p evzaty ze schváleného ÚP VÚC Jeseníky a sledují etapovou p estavbu jednotlivých díl ích úsek v parametrech dvoupruhové sm rov ned lené silnice I. t ídy v prostoru Valšova (D44), Bruntálu (D45), Krnova (D302) a koncového úseku mezi Krnovem a státní hranicí s Polskem (D65). P evzaté zám ry vycházejí z požadavk ZÚR na využití území specifické oblasti SOB 3 ( l. 27 ZÚR), které sledují zkvalitn ní a rozvoj dopravního napojení této oblasti se sousedními rozvojovými oblastmi a osami republikového (SOB8 - Olomouc) a nadmístního významu (OS-N1). Silnice I/46

27

Dle PÚR

R 2008

(D48, D49 a D50) Silnice I/46 je vedená ve sm ru od Vyškova a Olomouce p es Opavu a dále ve sm ru na Kobe ice p es státní hranici R/Polsko do prostoru Racibórze. Ve své jižní a st ední ásti na území MS kraje plní funkci páte ní obslužné komunikace pro východní okraj specifické oblasti republikového významu SOB3 Králický Sn žník – Jeseníky28 a západní ást specifické oblasti nadmístního významu SOB-N2 Budišovsko - Vítkovsko29.a jejich napojení na Olomoucký kraj a rozvojovou oblast OB 2 Ostrava, resp. její „opavskou ást“. Koridory jednotlivých zám r jsou p evzaty ze schválených ÚPN VÚC Jeseníky (D48, D49) a ÚPN VÚC okresu Opava (D50) a sledují kontinuální p estavbu v úseku Dvorce – Bíl ice – Leskovec n. Moravicí – Mladecko - Litultovice v parametrech dvoupruhové sm rov ned lené silnice I. t ídy. Všechny výše uvedené p evzaté zám ry napl ují požadavky na zkvalitn ní a rozvoj dopravního napojení výše uvedených specifických oblastí republikového (SOB3), resp. nadmístního významu (SOB-N2) s p iléhajícími rozvojovými oblastmi a osami (OB-2, OSN1, OB 8). Zám r p estavby silnice I/46 v úseku ve sm ru od Opavy na státní hranici s Polskem (v parametrech dvoupruhové sm rov ned lené silnice I. t ídy), p evzatý ze schváleného ÚPN VÚC okresu Opava (D51), posiluje a zkvalit uje podmínky pro možný rozvoj každodenních p eshrani ních vazeb v relaci Opava - Racibórz. Silnice I/47 (D 52) Po zprovozn ní dálnice D47/D1 je hlavní p epravní význam této silnice doprovodný k D47/D1 a obslužný pro p ilehající území. ZÚR p ebírají bez v cné zm ny ze schváleného ÚPN VÚC Beskydy koridor pro obchvat Oder (D 52) v parametrech dvoupruhové sm rov ned lené silnice I. t ídy. Ve vazb na priority územního plánování kraje ( l. 7 a 13 ZÚR) zám r vytvá í p íznivé podmínky pro zkvalitn ní podmínek dopravní obsluhy sídelní struktury a možné posílení vnitrom stských funkcí na stávajícím pr tahu sídlem Odry. Silnice I/56 Opava – Hlu ín – Ludge ovice - III/01137 (D54 až D56) Silnice I/56 je v tomto úseku páte ní p epravní osou siln urbanizovaného pásu Opava – Krava e – Dolní Benešov – Hlu ín - Ostrava s návazností na dálnici D47/D1 a v dalším pokra ování na koridor kapacitní silnice republikového významu S6 dle PÚR R 2008, který sleduje posílení dopravních vazeb na Slovensko. V opa ném sm ru pak v širších souvislostech zajiš uje spole n se silnicí I/57 propojení na Polsko (Krnov – Bartultovice – Prudnik) a na severozápadní hospodá sky nejslabší periferní ást MS kraje (Osoblažsko).

28 29

Dle PÚR

R 2008

ZÚR – l. 29

Koridory jednotlivých zám r jsou p evzaty ze schválených ÚPN VÚC okresu Opava (D54, D55) a z ÚPN VÚC Ostrava-Karviná (D56) s cílem vytvo it územní podmínky pro zásadní p estavbu a zkapacitn ní silnice v parametrech ty pruhové sm rov d lené silnice I. t ídy v nejzatížen jším úseku mezi Ostravou a Opavou a spole n s navazujícím republikov významným koridorem kapacitní silnice S6 vytvo it jedno z ramen tzv. „slezského dopravního k íže“ – tj. ucelený dopravní tah spojující nejrozvinut jší ásti MS kraje a jejich hlavní sídelní centra ve sm ru SZ – JV. Ve vnitroregionálních souvislostech uvedené p evzaté zám ry zkvalit ují obsluhu výše uvedených center na sídelní ose Opava – Ostrava a v souladu s prioritami územního plánování kraje ( l. 7 a 13 ZÚR) odvád jí tranzitní dopravu mimo jejich zastav né území. Silnice I/56 Frýdek-Místek, p eložka + napojení na R48 (D59) Silnice I/56 v úseku Ostrava (Hrabová) – Frýdek-Místek zajiš uje páte ní propojení urbanizovaného prostoru mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem s návazností na R48 ve Frýdku – Místku. Jižn od Frýdku-Místku silnice umož uje zp ístupn ní a obsluhu rozvojových prostor Frýdlantska (rozvojová oblast nadmístního významu OB-N1 Podbeskydí30) a dále rekrea ní oblasti Beskyd (republiková specifická oblast SOB 231). V širších souvislostech silnice napojuje jádrové území kraje na východní oblast Zlínského kraje a prostor Valašského Mezi í í. Zám r p evzatý bez v cné zm ny ze schváleného ÚPN VÚC Beskydy je sledován v kategorii ty pruhové sm rov d lené silnice I. t ídy. Jeho smyslem je bezkolizní napojení páte ní silnice I/56 na rychlostní silnici R48 a zárove omezení pr jezdné dopravy zástavbou Frýdku-Místku ( l. 7 a 13 ZÚR). Silnice I/57 (D61 až D64, D66 a D67) Silnice I/57 v návaznosti na silnici I/56 je sou ástí p íhrani ního dopravního koridoru Ostrava – Opava – Krnov – Bartultovice – hranice R / Polsko (- Prudnik) s okrajovou návazností na prostor Osoblažského výb žku. V úseku Opava – Krnov je sou ástí rozvojové osy nadmístního významu OS-N132. Koridory jednotlivých zám r jsou p evzaty ze schválených ÚPN VÚC Jeseníky (D61 až D64) a z ÚPN VÚC okresu Opava (D66 a D67) a sledují p estavbu díl ích úsek silnice I/57 v parametrech dvoupruhové sm rov ned lené silnice I. t ídy. V prostoru mezi Opavou a státní hranicí R / Polsko tak zajiš ují podmínky pro zkvalitn ní a rozvoj dopravního napojení a obsluhy okrajových území v souladu s prioritami územního plánování kraje ( l. 3) a požadavky na zkvalitn ní vzájemných funk ních a prostorových vazeb mezi rozvojovými (OB 2 Ostrava) a specifickými oblastmi (SOB 3 Jeseníky – Králický Sn žník), jak jsou formulovány v . 19 a 27 ZÚR.

30 31 32

ZÚR – l. 22 Dle PÚR

R 2008

ZÚR – l. 23

V navazujícím úseku Opava – Hradec n. Moravicí – Fulnek - Nový Ji ín (- Valašské Mezi í í) zajiš uje silnice I/57 napojení této ásti kraje na dálnici D47. Ze schváleného ÚPN VÚC okresu Opava ZÚR p ebírají zám r na úpravu pr jezdu m stem Hradec nad Moravicí (v sou asnosti zna n kolizního) v parametrech dvoupruhové sm rov ned lené silnice I. t ídy. Silnice I/58 Krmelín – Pet vald – P íbor – Kop ivnice – Frenštát p. Radhoštem (D75, D77 až D82) Silnice I/58 zajiš uje v úseku Ostrava – P íbor napojení krajského m sta a centrální ásti kraje na Letišt Leoše Janá ka v Mošnov a na rychlostní silnici R48. V dalším pokra ování sm rem k jihu pak zajiš uje spojení do západní ásti republikové specifické oblasti SOB 2 Beskydy a dále do prostoru Rožnova pod Radhošt m (Zlínský kraj). Vzr stající p epravní význam související s rozvojem uvedeného letišt vyžaduje p estavbu silnice na bezpe nou a kapacitní sm rov d lenou ty pruhovou silnici s obchvaty dot ených sídel. ZÚR pro tento ú el p ebírají ze schváleného ÚPN VÚC Beskydy a jeho zm ny . 1 zám ry D77 až D79, resp. ÚPN VÚC Ostrava – Karviná (D75) v souladu s požadavky na využití území rozvojové oblasti OB 2 Ostrava33 V úseku P íbor – Frenštát p. R. zajiš uje silnice I/58 dopravní napojení rekrea ních center v rámci specifické oblasti SOB 2 Beskydy na rychlostní silnici R48 a na ostatní ásti MS kraje. Zám ry p evzaté z výše uvedené ÚPD (D80 až D82) vytvá ejí územní podmínky pro zkvalitn ní dopravního propojení a obsluhu rekrea ních center Beskyd v parametrech dvoupruhové sm rov ned lené silnice I. t ídy. Jižní tangenta m sta Ostravy (D76, D127, D122, D150, D515) Tzv. jižní tangenta m sta Ostravy p edstavuje v cílovém uspo ádání zásadní p eložku silnice II/478 v úseku mezi silnicemi I/58 (k.ú. Krmelín a Nová B lá) a I/11 (k.ú. Bartovice). Ú elem tohoto koncep ního ešení je propojení t í významných dopravních tah p ivád jících do Ostravy dopravu od jihozápadu (I/58), jihu (I/56) a od východu (I/11) a odvedení pr jezdné dopravy mimo hust osídlenou jižní ást m sta. Vzhledem k diferencovaným intenzitám dopravní zát že v jednotlivých úsecích a ekonomické náro nosti celého ešení je jižní tangenta rozd lena do n kolika díl ích zám r s rozdílnými parametry ší kového uspo ádání. P edpokládané dopravní intenzity v úseku mezi silnicemi I/58 (Krmelín) a I/56 (Paskov) vyžadují ve výhledu cílové uspo ádání v parametrech ty pruhové sm rov d lené silnice I. t ídy. V dalším pokra ování až po napojení na silnici I/11 v Ostrav (k.ú. Bartovice) je sledováno ešení v parametrech dvoupruhové sm rov ned lené silnice. ZÚR p ebírají koridory t chto zám r ze schválených ÚPN VÚC Ostrava-Karviná (D122, D515), resp. ÚPN VÚC Beskydy (D127, D76, D150) a napl ují tak priority územního plánování kraje formulované v l. 7 a 13 ZÚR. Silnice I/59 úsek R67 (Pet vald) – I/56 (Karviná)

33

ZÚR – l. 19

(D199) Silnice I/59 propojuje siln urbanizované území v prostrou mezi Ostravou (silnice I/11) a Karvinou (silnice I/67). Úsek Ostrava – Orlová z stává stabilizován v uspo ádání sm rov rozd lené ty pruhové silnice. Pro navazující úsek mezi Pet valdem (R67) a Karvinou (I/67) ZÚR p ebírají ze schváleného ÚPN VÚC Ostrava – Karviná zám r na p estavbu stávající dvoupruhové silnice v parametrech ty pruhové sm rov d lené silnice I. t ídy. V souladu s požadavky na využití území uvedený zám r p ispívá ke zkvalitn ní obsluhy sídelních center rozvojové oblasti republikového významu OB2 Ostrava34. Silnice I/67 Karviná-jihozápadní obchvat, Bohumín-východní obchvat (D84, D86) Silnice I/67 je obvodovou komunikací, spojující významná centra osídlení p i severním okraji rozvojové oblasti OB2 (v prostoru Karviné též specifické oblasti SOB 4) podél hranice s Polskem v relaci Bohumín (D47/D1) – Karviná - eský T šín – T inec (I/11). Oba zám ry jsou p evzaty ze schváleného ÚPN VÚC Ostrava – Karviná. Východní obchvat Bohumína (D86) v parametrech dvoupruhové sm rov ned lené silnice I. t ídy zajiš uje zkvalitn ní obsluhy a napojení okolních sídel na dálnici D47/D1 p i vylou ení pr jezdu zástavbou Bohumína. Jihozápadní obchvat Karviné (D84) vytvá í p edpoklady pro odklon pr jezdné dopravy z jižní ásti m sta. Koridor pro umíst ní zám ru je vymezen pro cílové uspo ádání v parametrech sm rov d lené ty pruhové silnice I. t ídy s etapovou realizací v parametrech dvoupruhové sm rov ned lené silnice a územní rezervou pro výhledové rozší ení. Uvedené zám ry napl ují jednak priority územního plánování kraje ( l. 7 a 13 ZÚR) a jednak požadavky na zkvalitn ní a rozvoj dopravního propojení a obsluhy hlavních sídelních center rozvojové oblasti OB 2 Ostrava, resp. SOB 4 Karvinsko.35 Silnice I. t ídy Haví ov, rondel - III/47210 a silnice I. t ídy Životice - eský T šín (D30, D32) Oba zám ry jsou p evzaty ze schváleného ÚPN VÚC Ostrava – Karviná. P estavba stávající silnice II/475 (Orlovská) v parametrech ty pruhové sm rov d lené silnice I. t ídy (D30) spole n s novou stavbou dvoupruhové sm rov ned lené silnice I. t ídy v úseku Životice – eský T šín (D32) vytvá í nový dopravní tah pro zkvalitn ní obsluhy sídelních center v relaci Haví ov – Životice - eský T šín. V dlouhodobém výhledu pak zajiš ují napojení na páte ní kapacitní silnici I. t ídy Ostrava, Hrušov – Haví ov – T rlicko – T anovice (R67). Ostatní významné silnice II. nebo III. t ídy (D117, D125, D133, D134, D136, D138b, D142, D201, D202) P evzaté zám ry na silnicích nižších t íd (D117, D125, D133, D134, D136, D138b, D142, D201, D202) posilují a zkvalit ují krajskou sí silnic pro zajišt ní obsluhy území, propojení sídelních center a jejich vazeb na nad azenou silni ní sí . V rámci vymezených 34 35

ZÚR – l. 19 ZÚR - l. 19 a 28

specifických oblastí tyto zám ry napl ují požadavek na podporu obytné a rekrea ní funkce sídel v periferních prostorech p irozených spádových obvod hlavních sídelních center.

ÚZEMNÍ REZERVY Plochy a koridory územních rezerv ur ené k prov ení budoucího využití pro zám ry republikového a nadmístního významu na úseku silni ní dopravy byly jednak vymezeny v ZÚR a následn projednány v souladu s ust. §37 stavebního zákona ( l. 39 až 40)36 a jednak jsou p evzaty do ZÚR v souladu s ust. § 187, odst. 2 stavebního zákona bez v cné zm ny ze schválených územních plán velkých územních celk na území 37 Moravskoslezského kraje a jejich zm n ( l. 41 ZÚR) .

Územní rezervy dle ešení ZÚR DR 1 - Sinice II/471 Bohumín – Rychvald – Radvanice, p eložka V sou asné dob silnice II. t ídy zajiš uje každodenní mikroregionální p epravní vztahy Bohumín - Rychvald s návazností na silnici II/470. Výhledov , v návaznosti na postupn p ipravovanou kapacitní silnici I. t ídy Ostrava, Hrušov – Haví ov – T anovice (MÚK Starý Dv r), by v nové prodloužené trase dvoupruhové sm rov ned lené silnice II. t ídy Bohumín – Rychvald – Radvanice, s návazností na silnici II/479, m la zajiš ovat rozvedení dopravy v rozvojovém území Bohumín – Michálkovice - Radvanice. S ohledem na investi ní i územní náro nost nového koridoru je žádoucí prov ení jeho p epravní ú innosti ve vztahu k reálnému rozvojovému potenciálu severovýchodního segmentu m sta Ostravy a p ilehlých sídel, k podmínkám využitelnosti stávající silni ní sít a dalším zám r m rozvoje dopravní infrastruktury v dot eném území (kapacitní silnice I. t ídy Ostrava, Hrušov – Haví ov – T anovice38). Z tohoto d vodu je koridor p eložky silnice II/471 v návrhu ZÚR sledován pouze jako územní rezerva s p edpokladem dalšího prov ování všech souvislostí, p ípadn zp esn ní koridoru podrobn jší dokumentací. Koridor pro územní rezervu je z d vod kontaktu se soustavou NATURA 2000 v úseku Nový Bohumín (styk ul. Revolu ní a Bezru ova) – Rychvald-Starý dv r (stávající silnice II/470) zúžen na ší ku 200 m, v úseku Rychvald-Starý dv r (stávající silnice II/470) – Radvanice (napojení na II/479) je vymezen v plné ší ce 400 m. Nejvýznamn jší hodnoty a limity dot eného území se zárove podmínek pro prov ení budoucího využití vymezeného koridoru.

promítají do kritérií a

DR 2 - Silnice II/482 Kop ivnice – Rybí, p eložka

36 37 38

Dále jen „územní rezervy dle ešení ZÚR“ Dále jen „územní rezervy p evzaté ze schválených ÚPN VÚC“

Zám ry D16, D31, D512 a D516 p evzaty do ZÚR bez v cné um ny ze schváleného ÚPN VÚC Ostrava - Karviná dle §187, odst. 2 SZ – ZÚR l. 31 a 41 + výkres A.2 Plochy a koridory nadmístního významu, ÚSES a územní rezervy.

Silnice II/482 Kop ivnice – Rybí, v sou asné dob s p ímou návazností na silnici I/48, je d ležitou p epravní osou pro spojení Kop ivnicka s nad azeným sídelním centrem Novým Ji ínem. Dosavadní p epravní funkce se výrazn zm ní realizací a zprovozn ním rychlostní silnice R48 v úseku Nový Ji ín – P íbor v etn nových mimoúrov ových k ižovatek. P vodní zám r na umíst ní MÚK Rybí (napojení II/482) byl v pr b hu projektové p ípravy jednotlivých staveb rychlostní silnice z dopravn inženýrských d vod vy azen. Tím je vylou eno p ímé napojení silnice II/482 na rychlostní silnici a silnice II. t ídy se tak stane pouze propojovací obslužnou komunikací bez výrazn jší dopravní zát že. Lze p edpokládat, že p evažující objem p epravních vztah Kop ivnicka k Novému Ji ínu a naopak, bude probíhat v nad azené síti silnic I/58 a návazn R48. Za tohoto p edpokladu je v návrhu ZÚR úsek Kop ivnice - Rybí, navazující západn od zastav ného území Kop ivnice na navrhovaný severozápadní obchvat m sta (DZ 7), sledován pouze jako územní rezerva. Rozhodnutí o p ípadné realizaci zám ru musí mj. vycházet z t chto kritérií: reálná pot eba celkové p estavby silnice s plánovanými obchvaty Závišic a Rybí ve vztahu k výhledovému dopravnímu zatížení silnice II/482 po realizaci rychlostní silnice R48 v úseku Nový Ji ín – P íbor (vylou ení p ímého napojení II/482), dopravní ú innost podmínkách,

a

p ípadná

ekonomická

návratnost

v nových

p epravních

vlivy na p írodní hodnoty dot eného území (p írodní park Podbeskydí). Zám r byl p vodn navržen ve vazb na plánovanou mimoúrov ovou k ižovatkou na rychlostní silnici R48 - MÚK Rybí, do které byla napojena silnice II/482 jako významný silni ní p ivad do prostoru Kop ivnice a Štramberku. Pozd jším vypušt ním této MÚK z plánované realizace se zásadním zp sobem zm nily i vstupní podmínky pro návrh a pot ebný rozsah p estavby silnice II/482. Za sou asného stupn poznání lze p edpokládat, že p vodní rozsáhlý zám r p estavby silnice II/482 bude nutné p ehodnotit a zám r zásadn zredukovat, p ípadn zcela opustit. Budoucí ešení by bylo vhodné zam it na odstran ní lokálních dopravních závad a na uplat ování stavebn organiza ních opat ení ke zklidn ní dopravy na pr tazích v jednotlivých sídlech.

Územní rezervy p evzaté ze schválených ÚPN VÚC Územní rezervy pro zám ry republikového významu (D511, D512, D516, D521) Územní rezervy pro zám ry republikového významu jsou p evzaty výhradn ze schváleného ÚPN VÚC Ostrava – Karviná (D511, D512, D516, D521) a jsou vymezeny za ú elem prov ení možnosti dokon ení kapacitního spojení v parametrech ty pruhové sm rov d lené silnice I. t ídy mezi dálnicí D47/D1 (Ostrava-Hrušov) a rychlostní silnicí R48 (T anovice) s návazností na koridor kapacitní silnice I/11 v rozvojové ose republikového významu OS13 ve sm ru na Slovensko39. V díl ích úsecích tohoto dopravního tahu se

39

Koridor kapacitní silnice S6 dle PÚR

R 2008.

zvýšeným dopravním významem (Ostrava – Pet vald, Haví ov – Životice) p edstavují vymezené územní rezervy (D512, D516) pouze „dokon ení zám ru“ etapov realizovaného v parametrech dvoupruhové sm rov ned lené silnice I. t ídy40. Mezilehlé úseky Pet vald – Haví ov (D511) a Životice – T rlicko (D521) jsou vzhledem ke složitým územním podmínkám (obytná zástavba, d lní vlivy, vodní nádrž T rlicko) vymezeny jako územní rezervy v plném rozsahu. Územní rezervy pro zám ry nadmístního významu (D513, D514, D515, D524, D525, D537, D501, D502, D503, D504, D506, D510, D519, D520, D535, D527, D529) Územní rezervy pro zám ry nadmístního významu jsou p evzaty ze schválených ÚPN VÚC Ostrava – Karviná (D513, D514, D515, D524, D525, D537), ÚPN VÚC Beskydy (D501, D502, D503, D504, D506), ÚPN VÚC okresu Opava (D510, D519, D520, D535) a ÚPN VÚC Jeseníky (D527, D529). Ve svém souhrnu utvá ejí územní podmínky k prov ení dalších zám r zam ených na dokon ení p estavby silni ní sít a zkvalitn ní dopravního napojení a obsluhy území v úrovni silnic I. t ídy I/11, I/45, I/46, I/56, I/57, I/58, I/67, II. t ídy II/466, II/467, II/477, II/478, v díl ích spojení v úrovni silnic III. t ídy.

Železni ní doprava PLOCHY A KORIDORY ŽELEZNI NÍ DOPRAVY MEZINÁRODNÍHO A REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU Plochy a koridory železni ní dopravy mezinárodního a republikového významu ( l. 42 ZÚR) jsou v souladu s ust. § 187, odst. 2, zák. . 183/2006 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis , p evzaty do ZÚR bez v cné zm ny ze schválených územních plán velkých územních celk na území Moravskoslezského kraje a jejich zm n. Železni ní tra

. 320 – modernizace III. TŽK

(D164, D165) Dvojkolejná41 elektrizovaná tra . 320 Bohumín - D tmarovice - Petrovice u Karviné – Mosty u Jablunkova - státní hranice R / Slovensko je v úseku od D tmarovic sou ástí III. tranzitního koridoru (III. TŽK) a mezinárodního železni ního tahu E40. Spole n se železni ní tratí . 270 tvo í sou ást páte ního systému zajiš ujícího spojení MS kraje v republikových (Olomouc – Praha) a mezinárodních souvislostech (Slovensko, Polsko)42. Oba zám ry jsou sou ástí postupné p estavby a modernizace III: TŽK s cílem zvýšení rychlosti na 160 km/h v . zlepšení tra ového zabezpe ovacího za ízení. Zárove p edstavují konkrétní napln ní priority územního plánování kraje formulované v l. 2 ZÚR a požadavk na využití území rozvojové oblasti OB 2 Ostrava (v . specifické oblasti SOB 4 Karvinsko) – 40 41 42

Zám ry D16 a D31 – viz ZÚR l. 31. Z d vodu permanentní sanace d lních vliv je úsek trati mezi stanicemi Karviná - Louky t íkolejný. Koridor C-E40b dle PÚR

R 2008

tj.zkvalitn ní a rozvoj dopravního propojení oblasti se sousedními rozvojovými oblastmi a osami v R (Olomouc, Zlín), na Slovensku (Žilina) a v Polsku (Bielsko-Biała, Katowice, Opole).

PLOCHY A KORIDORY ŽELEZNI NÍ DOPRAVY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU Plochy a koridory železni ní dopravy nadmístního významu byly jednak vymezeny v ZÚR a následn projednány v souladu s ust. §37 stavebního zákona ( l. 43 ZÚR)43 a jednak jsou v souladu s ust. § 187, odst. 2 SZ p evzaty do ZÚR bez v cné zm ny ze schválených územních plán velkých územních celk na území Moravskoslezského kraje a jejich zm n ( l. 43a ZÚR)44.

Plochy a koridory nadmístního významu dle ešení ZÚR DZ 11 - Železni ní tra

. 325 Studénka – Sedlnice, rekonstrukce a zkapacitn ní

Rekonstrukce a zkapacitn ní regionální železni ní trat . 325 v úseku Studénka – Sedlnice souvisí s pot ebou kolejového napojení mezinárodního ve ejného letišt Leoše Janá ka Ostrava a rozvojové zóny Ostrava-Mošnov na II. a III. tranzitní železni ní koridor. Zám r sleduje zkapacitn ní trat , zv tšení polom ru nevyhovujících sm rových oblouk pro zvýšení tra ové rychlosti a vybudování výhybny. Vzhledem k prostorovým podmínkám je pr chod trasy územím CHKO Pood í (též EVL a pta í oblast NATURA 2000) nevyhnutelný. V zájmu minimalizace vliv na p írodní hodnoty dot eného území je koridor vymezen v nejmenší možné ší i (200 m). P i up esn ní vymezení koridoru v ÚPD dot ených obcí lze p edpokládat maximální možné využití t lesa stávající trati. Z hlediska vyváženosti podmínek udržitelného rozvoje je využití letišt Leoše Janá ka Ostrava a navazující strategické zóny Ostrava-Mošnov významným impulsem pro hospodá ský a sociální rozvoj regionu. Kvalitní kolejové napojení tohoto prostoru na nad azenou železni ní sí je zásadním p edpokladem pro snížení dopravní zát že z automobilové dopravy na silni ní síti v p ilehlém území.

Plochy a koridory nadmístního významu p evzaté ze schválených ÚPN VÚC (D167, D170a, D200) Plochy a koridory železni ní dopravy nadmístního významu (D167, D170a, D200) jsou bez v cné zm ny p evzaty ze schválených ÚP VÚC Ostrava-Karviná (D167, D170a) a ÚPN VÚC Beskydy (D200). Cílem t chto zám r je zkvalitn ní podmínek pro obsluhu území a vyšší zapojení železnice do p epravního systému v rámci rozvojové oblasti OS2 Ostrava, v souladu s prioritami územního plánování kraje formulovanými v l. 10 a 13 ZÚR.

43 44

Dále jen „plochy a koridory dle ešení ZÚR“ Dále jen „plochy a koridory p evzaté ze schválených ÚPN VÚC“

Dvoukolejná tra . 323 s napojením na páte ní tra . 270 ve stanici Ostrava hl. n. zajiš uje d ležité spojení v hust osídleném území sídelní osy Ostrava – Frýdek-Místek – Frýdlant n. O. Její modernizace (D167) v etn odstran ní úvra ového spojení s Vratimovem dále vytvá í územní podmínky pro rozvoj integrované hromadné dopravy a rozvíjí dopravní propojení a obsluhu hlavních sídelních center v rámci republikové rozvojové oblasti OB 2 Ostrava45. Na rekonstrukci a zkapacitn ní železni ní trati . 325 Studénka – Sedlnice46, která eší napojení mezinárodního letišt Leoše Janá ka a p ipravované pr myslové zóny OstravaMošnov na II. a III. tranzitní železni ní koridor navazuje zám r nového kolejového spojení v parametrech jednokolejné, elektrizované regionální trat v úseku žst. Sedlnice – dopravna Mošnov (D200). Tato tra se stane sou ástí kolejového napojení a zp ístupn ní celého rozvojového prostoru pro osobní i nákladní kolejovou dopravu v ose Studénka - Sedlnice – letišt Ostrava-Mošnov. Vymezení koridoru pro železni ní vle ku Paskov – Hrabová-jih (D170a) vytvá í podmínky pro zajišt ní kolejové návaznosti významné pr myslové zóny na jižním okraji Ostravy s možností vyššího podílu p epravy po železnici.

ÚZEMNÍ REZERVY (D507, D508) Územní rezervy pro zám ry železni ní dopravy mezinárodního a republikového významu p evzaté bez v cné zm ny ze schválených ÚPN VÚC Ostrava – Karviná (D507) a ÚPN VÚC Beskydy (D507) zajiš ují územní ochranu koridoru k prov ení p ípadného budoucího využití pro realizaci vysokorychlostní trat (VRT) v úseku B lotín – Ostrava – Petrovice u Karviné – státní hranice R / Polsko. Koridor je sou ástí jedné ze ty základních v tví VRT na území R, která je dlouhodob sledována v celostátních koncepcích v etn PÚR R 2008 (koridor VR 1 Brno – Ostrava – hranice R / Polsko – Katowice). V celém pr b hu na územím MS kraje je koridor vymezen v rámci rozvojové osy republikového významu OS 10 a rozvojové oblasti OB 2 Ostrava. Na úrovni koridor železni ní dopravy nadmístního významu je ze schváleného ÚPN VÚC Beskydy p evzata územní rezerva (D508) pro výhledové prov ení budoucího využití p eložky železni ní trat . 323 v úseku Frýdlant n. O. – Kun ice p. O. ve vazb na p ípadné budoucí využití ložiska erného uhlí Frenštát p. R.

Ostatní druhy dopravy lánkem 44b. ZÚR p ebírají bez v cné zm ny ze schválených ÚPN VÚC OstravaKarviná (D188, D189) a ÚPN VÚC Beskydy (D174, D190, D 191, D304 – D306) plochy a 45 46

ZÚR – l. 19 Zám r DZ11 – ZÚR l. 43

koridory pro zám ry na umíst ní dopravních terminál nadmístního významu, zám ry letecké dopravy nadmístního významu a koridory pro zám ry na výstavbu lanovek.

PLOCHY A KORIDORY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU Dopravní terminály (D188, D189) Pro rozvoj kombinované dopravy a logistiky jsou na území MS kraje vhodné p edpoklady. Tento systém, který není dosud na území R ani kraje systémov založen, sleduje soust e ování výkon a služeb do logistických center a terminál kombinované dopravy, které budou situovány v místech multimodálních uzl a návazností na nad azené sít . Krom uvažovaného ve ejného logistického centra Ostrava, jehož lokalizace není dosud stabilizována, p ebírají ZÚR návrhy na vymezení ploch v lokalitách Bohumín-Vrbice a eský T šín. Plocha pro terminál s logistickým centrem Bohumín-Vrbice (D188) je vymezena v lokalit umož ující napojení na všechny významné páte ní dopravní systémy MS kraje – tj. dálnici D1/D47 (MÚK Bohumín) a na II. a III. tranzitní železni ní koridor (tra . 270) s vazbou na letišt Leoše Janá ka v Mošnov . Plocha pro terminál eský T šín (D189) je situována v bezprost ední blízkosti a návaznosti na rychlostní silnici R48 a koridorovou tra . 320 ve sm ru na Slovensko.

Letecká doprava (D304, D305) Vzhledem k tomu, že rozvoj nejvýznamn jšího letišt na území MS kraje (Letišt Leoše Janá ka v Mošnov ) je z územního hlediska pln stabilizován, p ebírají ZÚR zám ry spjaté s rozší ením nepravidelného leteckého provozu (sportovní létání, zem d lství, zdravotnictví, soukromá p eprava) na ve ejných, resp. neve ejných vnitrostátních letištích. Letišt Krnov, umíst né cca 3 km jižn od Krnova, je vybavené travnatou vzletovou a p istávací dráhou o rozm rech 750 x 125 m. Je využívané p edevším pro sportovní aktivity aeroklubu. Pro vyšší využitelnost je ze schváleného ÚPN VÚC Opava p evzat zám r na prodloužení vzletové a p istávací dráhy (D304). Pro rozvoj letecké sportovní innosti a nepravidelné lety je p evzat zám r na realizaci ve ejného vnitrostátního letišt Frýdek-Místek (D305). Zám r je p evzat ze schváleného ÚPN VÚC Beskydy (ve zn ní zm n . 1 a 2).

Lanovky (D190 a D 191, D304 – D306) Cílem zám r p evzatých ze schváleného ÚPN VÚC Beskydy, resp. jeho zm ny . 1 je zatraktivn ní a zp ístupn ní lyža ských a rekrea ních center v dosud mén využívaných lokalitách Moravskoslezských a Slezských Beskyd. V souladu s prioritou územního

plánování kraje zam enou na podporu rekreace a cestovního ruchu ( l. 8) ZÚR p ebírají bez v cné zm ny vymezení koridor pro tyto zám ry: seda ková lanovka Nýdek - Malá antoryje (D190) - zám r sleduje zatraktivn ní oblasti Slezských Beskyd zp ístupn ním lyža ského a rekrea ního centra Wisla - Ustro v Polsku z eské strany. P edpokládaná délka 2 750 m. seda ková lanovka Mosty u Jablunkova – Skalka (D191) – zám r zatraktiv uje zp ístupn ní severovýchodní oblasti Moravskoslezských Beskyd v návaznosti na parkovací plochy v prostoru Most u Jablunkova. Délka dráhy je 2 250 m. seda ková lanovka Old ichovice – Malý Javorový (D305) – zám r zp ístup uje vrcholové partie severního okraje Moravskoslezských Beskyd ve sm ru od T ince. Délka navrhované dráhy je 1 600 m. Zám r je stabilizovaný a zahrnut do ZÚR. seda ková lanovka Lhotka – Ond ejník (D306) nová lanová dráha je navrhovaná v délce 1 100 m pro zp ístupn ní sportovn i rekrea n atraktivního masivu Ond ejníku.

ÚZEMNÍ REZERVY (D518) Ve vazb na zákon . 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavb ZÚR ( l. 44d.) p ebírají bez v cné zm ny ze schváleného ÚPN VÚC Ostrava – Karviná koridor k prov ení p ípadného budoucího využití „vodní cesty na ece Ostravici po ústí Lu iny“ (D518).

C.IV.2 Energetická infrastruktura ( lánky 45. – 65e.)

Elektroenergetika Vymezení ploch a koridor pro umíst ní zám r mezinárodního, republikového nebo nadmístního významu ur ených pro výrobu a p enos elektrické energie vychází z priority územního plánování kraje ( l. 4 ZÚR), zam ené na „……vytvo ení podmínek pro stabilizované zásobování území energiemi v etn rozvoje mezinárodního propojení s energetickými systémy na území Slovenska a Polska“.

PLOCHY A KORIDORY MEZINÁRODNÍHO A REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU Plochy a koridory pro umíst ní zám r elektroenergetiky mezinárodního a republikového významu byly jednak vymezeny v ZÚR a následn projednány v souladu s ust. §37 stavebního zákona ( l. 45 až 46 ZÚR)47, a jednak jsou v souladu s ust. § 187,

47

Dále jen „plochy a koridory dle ešení ZÚR“

odst. 2 SZ p evzaty do ZÚR bez v cné zm ny ze schválených územních plán územních celk na území Moravskoslezského kraje a jejich zm n ( l. 47 ZÚR)48.

velkých

Plochy a koridory mezinárodního a republikového významu dle ešení ZÚR Zvýšená dynamika realizace rozvojových zám r p edevším v oblasti Ostravska a v Podbeskydí (pr myslové zóny, technologické parky, obchodní centra), rostoucí spot eba domácností a pot eba zajišt ní náhradního výkonu pro p ípadný výpadek výroby energie z obnovitelných zdroj (v trné elektrárny) je zdrojem rostoucí poptávky po elektrickém p íkonu, p i emž deficit výkonu zdroj na území Moravskoslezského kraje dosahuje cca 450 – 500 MVA. Tento deficit je možno v krátkodobém asovém horizontu pokrýt pouze z nad azené soustavy VVN 400 kV. Za tímto ú elem ZÚR napl ují prioritu územního plánování kraje formulovanou v l. 4 vymezením koridor EZ 1 a EZ 7 pro p ipravované zám ry na zvýšení kapacity p enosové soustavy. EZ 1 - venkovní elektrické vedení – 400 kV (Krasíkov) – Tvrdkov - Horní Životice Výstavbou nového, jednoduchého vedení 400 kV (V 458) dojde k propojení významných energetických uzl páte ní sít p enosové soustavy 400 kV TR Krasíkov (Olomoucký kraj) – TR Horní Životice, které uzav e severní okruh na Morav a vytvo í pot ebnou záložní trasu pro tranzity výkonu, spolu se zvýšením bezpe nosti a spolehlivosti provozu p enosové soustavy na území Moravskoslezského kraje. Vymezení koridoru reflektuje požadavek PÚR R 200849. Po v cné stránce vymezení vychází z dokumentace k územnímu ízení „Vedení 400 kV V 458 Krasíkov – Horní Životice“50. V úseku Dvorce – Horní Životice je trasa vedena ve spole ném koridoru s navrhovaným vedením 110 kV Moravský Beroun – Horní Životice (EZ3). Zvýšená hodnota krajinného rázu dot eného území (p írodní parky Sovinecko a Údolí Byst ice) motivuje požadavek na citlivou lokalizaci stožárových míst. V prostoru Horního M sta a Tvrdkova je nezbytné v závislosti na konkrétních podmínkách maximáln oddálit koridor od zastav ného, p íp. zastavitelného území dot ených sídel. Uvedené požadavky na ochranu p írodních a civiliza ních hodnot území jsou na základ záv r VVURÚ promítnuty do kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru. EZ 7 - plocha technické infrastruktury pro umíst ní nové elektrické transforma ní stanice 400/110/22kV, Hladké Životice - Suchdol nad Odrou (Kletné), v etn koridor elektrického vedení 400kV, 110 kV a 22 kV pro zapojení do p enosové soustavy R Požadavek výstavby nové transforma ní stanice 400/110/22 kV vyplývá z pot eby pokrytí výrazného navýšení odb r v oblasti Ostravska a vytvo ení rezerv pro zásobování oblasti st ední Moravy51.

48 49 50 51

Dále jen „plochy a koridory p evzaté ze schválených ÚPN VÚC“ Koridor E6 - l. 145 PÚR

R 2008

EGE - Energovod a.s. Praha , 11/2007 Plocha a koridor E11 - l. 150, PÚR

R 2008

Plocha pro umíst ní nové trafostanice TS 400/110/22 kV se nachází na pozemcích v západní ásti k.ú. Hladké Životice. P edpokládaný výkon 2x250 MVA bude vyveden po stávajících vedeních 110 kV rekonstruovaných na v tší pr ezy sm rem na Ostravu, Hranice, Vítkov a Nový Ji ín, v etn vyvedení dvojitého vedení 22 kV do Suchdola nad Odrou. Dot ení krajinných hodnot území (p írodní park Oderské vrchy) nebude zásadní vzhledem k umíst ní plochy v okrajové ásti parku v návaznosti na koridor trasy stávajícího vedení 400 kV. Minimalizace vliv na ostatní p írodní hodnoty dot eného území (b ehové porosty Kletenského potoka) lze dosáhnout vhodnou lokalizací stožárových míst. Ochrana uvedených p írodních hodnot dot eného území je na základ záv r VVURÚ uplatn na jako kritérium pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru.

Plochy a koridory mezinárodního a republikového významu p evzaté ze schválených ÚPN VÚC (E1, E4, E5, E8, E43, E8) Zám ry mezinárodního a republikového významu p evzaté do ZÚR bez v cné zm ny ze schválených ÚPN VÚC Ostrava - Karviná (E1, E4), resp. ÚPN VÚC Beskydy a jeho zm ny . 1 (E5, E8, E43) reflektují (s výjimkou zám ru E8) na požadavky PÚR R 2008 a napl ují prioritu územního plánování kraje formulovanou v l. 4 ZÚR. Sou ástí ešení snížení deficitu MS kraje v zásobování elektrickou energií je vymezení plochy (E1) pro rozší ení Elektrárny D tmarovice (ED ) o výkon cca 300 - 600 MW a koridoru pro vyvedení výkonu do p enosové soustavy 400 kV52. Plocha pro nový energetický zdroj navazuje na stávající areál Elektrárny D tmarovice. Pro související výstavbu vedení 2x400 kV v trase ED – Vratimov - TR Nošovice je vymezen koridor v ÚPN VÚC Ostrava – Karviná (E4) a v ÚPN VÚC Beskydy (E5). Ke zvýšení kapacity p enosové soustavy v Olomouckém a Moravskoslezském kraji, k posílení tranzitní funkce elektriza ní soustavy R v rámci jejího zapojení do evropského systému UCTE53 je z ÚPN VÚC Beskydy p evzato vymezení koridoru (E43) pro rekonstrukci stávajícího jednoduchého vedení 400 kV - VVN 403 Prosenice – Nošovice na dvojité vedení VVN 403 – 456. Územní nároky nového vedení 2x400 kV budou realizovány p evážn v rámci ochranného pásma stávajícího vedení. Ve vazb na „Koncepcii územného rozvoja Žilinského samosprávného kraja“ ZÚR p ebírají z ÚPN VÚC Beskydy koridor (E8) vedení 400 kV Nošovice – Mosty u Jablunkova – státní hranice R / SR (- Varín) pro posílení p enosového profilu elektrické energie mezi Slovenskou republikou a R v soub hu s trasou stávajícího vedení 400 kV VN 404.

PLOCHY A KORIDORY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU

52 53

Plocha E4a – l. 142 PÚR Koridor E3 – l. 141 PÚR

R 2008 R 2008

Plochy a koridory pro umíst ní zám r elektroenergetiky nadmístního významu byly jednak vymezeny v ZÚR a následn projednány v souladu s ust. §37 stavebního zákona ( l. 48 až 53 ZÚR)54, a jednak jsou v souladu s ust. § 187, odst. 2 SZ p evzaty do ZÚR bez v cné zm ny ze schválených územních plán velkých územních celk na území Moravskoslezského kraje a jejich zm n ( l. 54 ZÚR)55.

Plochy a koridory nadmístního významu dle ešení ZÚR Distribu ní soustava VVN 110 kV je na území kraje dostate n rozvinuta se zna ným zahušt ním v ostravsko–karvinském regionu. Rekonstrukce stávajících rozvod (vým na podp rných bod , náhrada vodi za nové s vyšší p enosovou kapacitou, zdvojení stávajících jednoduchých vedení) ve stávajících koridorech ochranných pásem nep edstavují územní nároky nadmístního významu a nejsou proto sou ástí ZÚR. Pro zvýšení p enosové kapacity soustavy 110 kV a pro p ivedení pot ebného výkonu do míst s jeho deficitem, vymezují ZÚR koridory EZ 2 a EZ 3 pro výstavbu nových dvojitých vedení. Projevující se nedostatek výkonu v distribu ních sítích 22 kV je nutno pokrýt výstavbou nových napájecích bod – transforma ních stanic TS 110/22 kV. Pro tento ú el vymezují ZÚR plochy pro nové areály transforma ních stanic v etn p ívodních vedení 110 kV EZ 4, EZ 5 a EZ 6. EZ 2 - vedení VVN - 110 kV B idli ná – Moravský Beroun (- Šternberk) Zám r je motivován pot ebou zkvalitnit zásobování elektrickou energií v západní ásti Moravskoslezského kraje a východní ásti Olomouckého kraje, které jsou z hlediska požadovaných odb r deficitní mj. i vzhledem ke stá í a omezené p enosové kapacit stávajících vedení rozvodné soustavy 110 kV. V rámci zp esn ní vymezení koridoru v úseku Lomnice - D t ichov n. B. se doporu uje prov it možnost trasování elektrického vedení v západním soub hu se silnicí I/45 s cílem minimalizace zásahu do NRBc Slune ná a zajišt ní ochrany zastav ného, p íp. zastavitelného území obce D t ichov n. B. Zvýšenou hodnotu krajinného rázu dot eného území (p írodní park Údolí Byst ice) je nutné zohlednit p i lokalizaci stožárových míst v rámci kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru. EZ 3 - vedení VVN 110 kV Horní Životice (- Moravský Beroun) Zám r je spojen se stejným požadavkem jako v p edešlém p ípad – tj. pot ebou zkvalitnit zásobování elektrickou energií v západní ásti Moravskoslezského kraje a východní ásti Olomouckého kraje, které jsou z hlediska požadovaných odb r deficitní mj. i vzhledem ke stá í a omezené p enosové kapacit stávajících vedení rozvodné soustavy 110 kV. Vymezení spole ného koridoru s navrhovaným vedením 400 kV (Krasíkov -) Tvrdkov – Horní Životice (EZ 1) vytvá í p edpoklady pro omezení vliv na p írodní hodnoty dot eného území. V prostoru Bíl ic a Jakartovic je nutné v rámci zp esn ní vymezení koridoru v ÚP dot ených obcí maximáln oddálit koridor od zastav ného, p íp. zastavitelného území obou

54 55


sídel. Uvedené požadavky na ochranu p írodních a civiliza ních hodnot území jsou na základ záv r VVURÚ promítnuty do kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru. EZ 4 - vedení VVN 2x110 kV Poruba - Plesná, spojka mezi vedeními . 651-652 a . 682683, v etn TS 110/22 kV na k.ú. Poruba a na k.ú. Krásné Pole EZ 5 - TS 110/22 kV Ostrava - Hrabová, v etn p ívodního vedení VVN 110 kV Dynamický rozvoj m sta Ostravy a s ním související nedostatek výkonu v distribu ních sítích 22 kV vyžaduje výstavbu nových napájecích bod – transforma ních stanic TS 110/22 kV. Zám r EZ4 eší zajišt ní p íkonu elektrické energie p edevším pro m stskou ást Poruba zvýšením p enosové kapacity vedení 110 kV a výstavbou nových trafostanic. Stejný ú el má také zám r EZ 5 pro jižní ást Ostravy (Hrabová, Dubina, Hrab vka) a pr myslovou zónu Hrabová. Plochy pro umíst ní transforma ních stanic jsou v obou p ípadech sou ástí vymezených koridor . Vzhledem k vysoké mí e urbanizace dot ených území není up esn ní vymezení koridor a ploch pro oba uvedené zám ry omezováno zásadn jšími limity využití území, vyplývajícími ze zákonné ochrany nebo vlastností dot eného území. Pro ochranu hodnotn jších p írodních segment v rámci ešení tras vedení jsou formulována kritéria a podmínky pro rozhodování v ploše vymezených koridor . EZ 6 - TS 110/22 kV Karviná–Doly, v etn p ívodního vedení VVN 110 kV z TS Albrechtice Ú elem zám ru je zajišt ní p íkonu elektrické energie pro novou pr myslovou zónu Karviná-Doly a zlepšení územních podmínek pro hospodá ský a sociální rozvoj specifické oblasti republikového významu SOB 4 Karvinsko56. Navrhovaný koridor prakticky v celém úseku trasy prochází vysoce urbanizovaným území (D l 9. kv ten, skládka DEPOS) a z p evážné ásti je již v sou asné dob využíván pro trasy elektrických vedení 110 kV a 22 kV. S výjimkou požadavk na minimalizaci zásahu do lesních porost (jižn od pr myslové zóny Karviná-Doly) a oddálení trasy vedení od okraje zástavby Horní Suché (v rámci daných územn technických podmínek) nejsou up esn ní vymezení koridoru ani podmínky rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru spojeny s respektováním dalších významn jších limit využití území.

Plochy a koridory nadmístního významu p evzaté ze schválených ÚPN VÚC Zám ry nadmístního významu p evzaté bez v cné zm ny ze schválených ÚPN VÚC jsou zam eny na výstavbu nových energetických zdroj a rozvoj p enosové (400 kV) i distribu ní (110 kV) soustavy.

56

PÚR

R 2008

Nové energetické zdroje (E2, E3) Vymezení ploch pro realizaci dalších nových energetických zdroj na území Moravskoslezského kraje jsou p evzaty z ÚPN VÚC Ostrava – Karviná. Jejich koncentrace do karvinské ásti území, ešeného tímto ÚPN VÚC, logicky navazuje na stávající rozmíst ní zdroj a za ízení palivoenergetického komplexu. Návrhy vycházejí z podnikatelských zám r subjekt provozujících stávající energetické zdroje v rámci MS kraje - nový energetický zdroj Karviná (EZK) s výkonem 270 MW v lokalit Karviná Doly (E2) a nový energetický zdroj Stonava (EZS) s výkonem 110 MW v lokalit Dolu SM – sever (E3). Soustava 400 kV (E6, E7, E9, E44, E45) S p ípadným rozší ením Elektrárny D tmarovice57 souvisí vymezení koridoru pro p enos vyššího výkonu do rozvodny TS Albrechtice spo ívající v rekonstrukci stávajícího jednoduchého vedení 400 kV VVN 460 v úseku Nošovice – Albrechtice na dvojité vedení 2x 400 kV. Koridor je p evzat z ÚPN VÚC Ostrava – Karviná (E45), resp. z ÚPN VÚC Beskydy (E9). Pro p ípadný nár st pot eby p íkonu hutních provoz ArcelorMittal Ostrava a.s. a T inecké železárny a.s. ZÚR p ebírají z ÚPN VÚC Beskydy a jeho zm ny . 1 vymezení ploch pro rozší ení rozvodny 110 kV ve Vratimov o transformaci 400 kV (E7) a pro výstavbu nové transforma ní stanice 400/110 kV v T inci, v etn p ívodního vedení 400 kV v trase Guty – areál TŽ a.s. (E44). Rozší ení energetického uzlu TS 400/110/22kV v Nošovicích (E6) je vyvoláno jednak pot ebou zajišt ní zvýšeného energetického p íkonu ve vazb na zahájení výroby zdejší automobilky Hyundai Nošovice a jednak pot ebou vytvo ení nezbytných rezerv pro p ipojení výše zmi ovaných nových vedení VVN. Plocha pro tento zám r je p evzata z ÚPN VÚC Beskydy. Soustava 110 kV (E10, E18, E27, E27a, E39, E40, E43) V distribu ní síti 110 kV je pro zajišt ní spolehlivosti provozu rozvodny Vítkov navrženo její propojení vedením 110 kV na TR 400/110 kV Horní Životice. ZÚR p ebírají vymezený koridor bez v cné zm ny dle ešení ÚPN VÚC okresu Opava (E27), resp. ÚPN VÚC Jeseníky (E27a). P eložka vedení 110 kV (VVN 614–647 a VVN 615–616) mimo meandrující tok eky Odry v prostrou tzv. Polanské nivy reaguje na požadavek Povodí Odry a.s. Koridor pro p eložku je p evzat z ÚPN VÚC Ostrava – Karviná (E18). Pro zajišt ní p íkonu pr myslových zón a posílení distribu ní sít 22 kV jsou navrženy dva napájecí body TS 110/22 kV v lokalitách Mošnov (E42) a Rýma ov (E39), v etn

57

E1 – viz výše

p ívodních vedení 110 kV. Vymezení ploch p íslušných trafostanic a koridor vedení je p evzato ze zm ny . 2 ÚPN VÚC Beskydy a z ÚPN VÚC Jeseníky.

p ívodních

ÚZEMNÍ REZERVY V souladu s PÚR R 200858 a v koordinaci se ZÚR Olomouckého kraje p ebírají ZÚR ze schváleného ÚPN VÚC Beskydy územní rezervu pro umíst ní významného energetického zdroje (VEZ) v lokalit Blahutovice (E501) v etn vyvedení elektrického výkonu do nejbližších energetických uzl na území Moravskoslezského kraje (Hor. Životice) a Olomouckého kraje (Prosenice). Ú elem této územní rezervy je územní ochrana vymezených ploch a koridor v zájmu prov ení ú elnosti a reálnosti p ípadné výstavby energetického zdroje ve smyslu úkolu stanoveného PÚR R 2008 dot eným ministerstv m a jiným správním ú ad m.

Plynoenergetika Vymezení ploch a koridor pro umíst ní zám r mezinárodního, republikového nebo nadmístního významu ur ených pro rozvoj tranzitní a distribu ní soustavy plynovod vychází z priority územního plánování kraje ( l. 4 ZÚR), zam ené na „……vytvo ení podmínek pro stabilizované zásobování území energiemi v etn rozvoje mezinárodního propojení s energetickými systémy na území Slovenska a Polska“.

PLOCHY A KORIDORY MEZINÁRODNÍHO A REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU Plochy a koridory pro umíst ní zám r významu byly jednak vymezeny v ZÚR stavebního zákona ( l. 55 až 60 ZÚR). Ze celk na území Moravskoslezského kraje tohoto významu.

plynoenergetiky mezinárodního a republikového a následn projednány v souladu s ust. §37 schválených územních plán velkých územních a jejich zm n nep ebírají ZÚR žádné zám ry

Provozovaný systém tranzitních a distribu ních vysokotlakých plynovod „zemního plynu naftového“ zajiš uje relativn bezpe nou dodávku zemního plynu odb ratel m na území MS kraje. Dodávky z tranzitního plynovodu kapacitn pokrývají pot eby kraje a spolu s dodávkami z podzemních zásobník plynu (PZP T anovice, PZP Štramberk) pak vyrovnávají špi kové odb ry v zimních m sících. Na úrovni tranzitní plynovodní soustavy vymezují ZÚR koridory PZ 1 a PZ 2 pro zálohování významných p epravních, vnitrostátních tras zemního plynu. Pro zvýšení tlaku plynu v koncových ástech tranzitní plynovodní sít za ú elem navýšení její p epravní kapacity je navržena plocha PZ 12 pro novou kompresorovou stanici plynu v P íbo e

58

E4b - l. 143 PÚR

R 2008

(Libhošti). Vymezení koridor PZ 6 a PZ 10 vychází z požadavku mezistátního propojení tranzitních plynovod na území R a Polska pro oboustrannou p epravu zemního plynu. Návrh na vymezení plochy PZ 11 souvisí s rozší ením skladovacích kapacit podzemního zásobníku plynu T anovice. Ve všech p ípadech se jedná o sou ást republikov významných koridor a ploch technické infrastruktury59. PZ 1 – vvtl. plynovod DN 700, PN63 (Hrušky) – P íbor (Libhoš ) PZ 2 – vvtl. plynovod DN 700, PN63 P íbor (Libhoš ) – D hylov PZ 12 – koridor pro zdvojení vvtl. plynovodu DN 700 PN63 v trase (Hrušky) - Libhoš , v etn výstavby nové kompresorové stanice Libhoš a navazujícího zdvojení trasy vvtl. plynovodu DN 700 PN 63 v trase z okolí obce Libhoš (P íbor) - D hylov Vymezení obou koridor vychází z pot eby zálohování významné vnitrostátní p epravní trasy (zdvojení stávajícího VVTL plynovodu). V zájmu minimalizace st et v obtížn prostupném území s vysokým stupn m urbanizace (osídlení), resp. s vysokou úrovní p írodních hodnot (CHKO Pood í) jsou trasy nových plynovod projektovány v t sném soub hu (3 až 5 m) se stávajícími plynovody DN 700, PN 63. Vzájemná geografická pozice koncových kompresorových stanic Hrušky, P íbor (Libhoš ) a D hylov neumož uje jejich propojení bez dvojnásobného p echodu trasy p es území CHKO Pood í. Z tohoto d vodu a na podklad doporu ení VVURÚ ZÚR uplat ují požadavek pro up esn ní vymezení obou koridor v ÚPD dot ených obcí (zejména na území CHKO Pood í) na koordinaci se zájmy ochrany p írody a krajiny a jako podmínku pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezených koridor také minimalizaci vliv na nejhodnotn jší segmenty CHKO Pood í a na odtokové pom ry v údolní niv Odry. Na základ projednání ZÚR dle § 37 stavebního zákona jsou úkoly pro územní plánování v l. 55 a 56 ZÚR dopln ny o požadavek na „……vytvo ení územních podmínek pro vymezení náhradních stanoviš jako kompenzaci za poškození spole enstev na území CHKO Pood í“. Požadavek na výstavbu nové kompresorové stanice PZ12 bezprost edn souvisí s ob ma výše uvedenými zám ry (navýšení p epravní kapacity vvtl. plynovod zvýšením tlaku plynu v kompresorové stanici). Vzhledem k tomu, že vymezená plocha pro výstavbu kompresorové stanice na k.ú. Libhoš (cca 3,5 ha) navazuje ze severu a západu na areál stávající kompresorové stanice nep edpokládají se p i up es ování vymezení této plochy závažn jší st ety s limity využití území. PZ 6 - vvtl. plynovod DN 500, PN 63 PZP T anovice – státní hranice

R / Polsko

PZ 10 - koridor propojovacího plynovodu vvtl. DN 500 D hylov - Ha - státní hranice Polsko

R/

Oba zám ry jsou motivovány požadavkem na propojení p epravních systém zemního plynu na území R a Polska. Vymezení koridor vytvá í územní podmínky pro zvýšení p enosové kapacity a zkvalitn ní zásobování plynem pr myslových aglomerací na obou stranách hranice. Up esn ní jejich vymezení nevyžaduje, s výjimkou požadavku na minimalizaci zásahu do enkláv lesních porost , dot ených segment ÚSES a vliv na

59

P3, P6 a P9 - l. 153, 156 a 159 PÚR

R 2008

odtokové pom ry v údolní niv Odry, ešení žádných dalších významn jších st et . Minimalizace vliv na uvedené p írodní hodnoty je na základ doporu ení VVURÚ též promítnuta do kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezených koridor . PZ 11 - plocha pro rozší ení usklad ovacích kapacit podzemního zásobníku plynu T anovice s využitím ložiska Staré Pole Nová plocha (cca 210 ha) je povrchovým pr m tem vyt ženého ložiska zemního plynu Staré Pole. Využití této horninové struktury umožní rozší ení skladovacích kapacit PZP T anovice cca o 25 % na 290 mil m3. Rozší ení skladovacích kapacit vyžaduje výstavbu t žebn – vtlá ecích sond a sb rných plynovod v rámci vymezené plochy. Vyvolané územní nároky nejsou spojeny s významn jšími dopady na osídlení a složky životního prost edí. Zásadním požadavkem ve vztahu k úkol m pro územní plánování však je koordinace umis ování sond a plynovod s koridorem ty pruhové sm rov d lené silnice I. t ídy v úseku T rlicko – T anovice60.

PLOCHY A KORIDORY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU Plochy a koridory pro umíst ní zám r plynoenergetiky nadmístního významu byly jednak vymezeny v ZÚR a následn projednány v souladu s ust. §37 stavebního zákona ( l. 61 až 63 ZÚR) a jednak jsou v souladu s ust. § 187, odst. 2 SZ p evzaty do ZÚR bez v cné zm ny ze schválených územních plán velkých územních celk na území 61 Moravskoslezského kraje a jejich zm n ( l. 64 ZÚR) .

Plochy a koridory nadmístního významu dle ešení ZÚR Distribu ní soustava vtl. plynovod prochází v posledních letech rozsáhlými rekonstrukcemi a stavebními úpravami s cílem zvýšit její p epravní bezpe nost a kapacitní možnosti. Za ú elem zvýšení provozní jistoty a spolehlivosti dodávek zemního plynu vymezují ZÚR koridory PZ 4 pro umožn ní plynofikace Horního M sta a PZ 9 pro výstavbu nových vtl plynovod , které propojují koncové v tve stávající sít . Využití p ebytk koksárenského plynu produkovaného v Koksovn Svoboda (Ostrava– P ívoz) jako dopl kového paliva v Elektrárn D tmarovice umožní stl. plynovod DN 800 Koksovna Svoboda – ED . Pro tento ú el vymezují ZÚR koridor PZ 5.

Navržené nové koridory a plochy vvtl. a vtl. plynovod vytvá ejí územní p edpoklady jednak pro bezpe né zásobování výrobního sektoru a jednak pro rozvoj plynofikace a tím snížení imisní zát že zejména z lokálního vytáp ní. Ve svém d sledku jsou tedy významným segmentem pro zajišt ní vyvážených územních podmínek pro udržitelný rozvoj území.

60

Viz zám r D35 p evzatý bez v cné zm ny ze schváleného ÚPN VÚC Beskydy dle §187, odst. 2 zák. . 183/2006 Sb. ve zn ní pozd jších p edpis ( l. 31ZÚR + výkres A.2 Plochy a koridory nadmístního významu, ÚSES a územní rezervy)

61

Dále jen „plochy a koridory p evzaté ze schválených ÚPN VÚC“

PZ 4 – vtl. plynovod DN 100, PN 40 Rýma ov – Horní M sto, v etn RS Horní M sto Zám r vytvá í územní podmínky pro plynofikaci Horního M sta a i tím snížení imisní zát že zejména z lokálního vytáp ní. Vymezení koridoru negeneruje žádné zásadní st ety s limity využití území. Požadavek na minimalizaci zásahu do lesních porost ve vymezeném koridoru je na základ doporu ení VVURÚ zahrnut do podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru. PZ 9 - propojení vtl. plynovod Janovice – Raškovice (sonda JA-3A) a Krásná - Raškovice Vymezení koridoru vytvá í územní podmínky pro propojení stávajících koncových v tví vysokotlaké plynovodní sít za ú elem zvýšení provozní jistoty obou (dosud odd lených) segment . Vzhledem k charakteru území a jeho hodnotám (úpatí Beskyd) lze doporu it p i up es ování hranic koridoru šetrné vymezení v i enklávám lesní i nelesní zelen . Požadavek na minimalizaci zásahu do t chto p írodn hodnotných segment je na základ doporu ení VVURÚ zahrnut také do podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru. PZ 5 – plynovod DN 800 Koksovna Svoboda – Elektrárna D tmarovice Vymezení koridoru vychází z požadavku na využití p ebytk koksárenského plynu jako paliva pro elektrárnu D tmarovice, které umožní ve svém d sledku snížení spot eby erného uhlí. Navržený koridor prochází vysoce urbanizovaným a tedy obtížn pr chodným územím. V úseku protínajícím území soustavy Natura 2000 (EVL He manický rybník a pta í oblast He manský stav – Odra – Poolší) je zúžen na 200 m, p i emž pro další up esn ní koridoru je minimalizace vliv na p edm t ochrany obou lokalit nezbytnou podmínkou. Výchozím p edpokladem pro její spln ní je vedení koridoru okrajovou ástí EVL a vícemén nejkratší sm r pr chodu p es území pta í oblasti. Požadavek minimalizace vliv na území soustavy Natura 2000 a na ostatní p írodn hodnotné segmenty v dot eném území je zahrnut také do podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru.

Plochy a koridory nadmístního významu p evzaté ze schválených ÚPN VÚC (P22, P4, P14, P2, P19) Návrhy na vymezení koridor pro nové plynovody p evzaté do ZÚR ze schválených ÚPN VÚC souvisejí zejména s pot ebou obnovy vysokotlaké plynovodní sít a dále se zvýšením její p epravní kapacity a bezpe nosti. Z t chto d vod jsou koridory vymezovány v nových trasách mimo zastav ná p íp. zastavitelná území sídel. V souladu s prioritami územního plánování kraje ( l. 4, l. 7 a l. 13 ZÚR) zám ry vytvá ejí územní podmínky pro další rozvoj plynofikace sídel a i tím snížení imisní zát že zejména z lokálního vytáp ní. Z ÚPN VÚC Ostrava – Karviná jsou takto p evzaty koridory pro vtl. plynovody DN 500 Haví ov – Albrechtice (P22) a Albrechtice – eský T šín (P4), z ÚPN VÚC okresu Opava pak koridor pro vtl. plynovod DN 500 Hlu ín – Opava – Brumovice (P14).

Se zajišt ním dodávky zemního plynu pro uvažovanou pr myslovou zónu v lokalit Karviná-Doly souvisí vymezení koridoru nového plynovodu DN 500 PZP T anovice – Karviná-Doly, p evzaté také z ÚPN VÚC Ostrava – Karviná (P2). Z ÚPN VÚC Jeseníky je p evzat koridor pro vtl. plynovod Dvorce – Budišov nad Budišovkou (P19) vytvá ející územní podmínky pro plynofikaci sídel v západní ásti ORP Vítkov. Pro zám ry P2 a P19 je zárove koridor v ÚPD dot ených obcí62.

formulován požadavek na koordinaci vymezení

ÚZEMNÍ REZERVY (P502) Koridor územní rezervy pro plynovod DN 200 PZP T anovice – Komorní Lhotka (P502) byl v rámci ÚPN VÚC Beskydy vymezen s cílem napojit koncové v tve plynovodu Nošovice – Komorní Lhotka na podzemní zásobník plynu (PZP) v T anovicích, za ú elem zvýšení provozní jistoty dodávky plynu pro okolní obce napojené na tento plynovod. ZÚR tento koridor z citované ÚPD p ebírají bez v cné zm ny.

Produktovody PLOCHY A KORIDORY MEZINÁRODNÍHO A REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU (PR1) V souladu s PÚR R 200863 p ebírají ZÚR ( l. 65b) ze zm ny . 1 ÚPN VÚC Beskydy koridor pro umíst ní produktovodu DN 200 Loukov – Sedlnice (PR1). Hlavním ú elem výstavby nového produktovodu, který spojí st edisko EPRO a.s. v Loukov s novým skladem pohonných hmot v Sedlnicích, je doprava pohonných hmot, automobilového benzinu a motorové nafty, pro pot eby distribuce a pot eby Státní správy hmotných rezerv v Moravskoslezském kraji. Nový produktovod DN 200 zajistí plynulý a bezpe ný zp sob p epravy pohonných hmot s malými nároky na skladovací prostory a sou asn odpadne pracná a riziková manipulace p i p eprav pohonných hmot železni ními cisternami.

62 63

Kap. C.VIII.2 Od vodn ní DV 3 – l. 164 PÚR

R 2008

Teplárenství PLOCHY A KORIDORY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU (T1, T2, T5) Kombinovaná výroba elekt iny a tepla a jeho rozvod v horké vod do soustavy centralizovaného zásobování teplem (CZT) pat í k nejú eln jším z ekologického i ekonomického hlediska (úspora paliva vyplývající z kombinované výroby elekt iny a tepla + snížení emisní zát že). ZÚR ( l. 65d) p ebírají z ÚPN VÚC Ostrava - Karviná zám ry na rozší ení centralizovaných dodávek tepla z Elektrárny D tmarovice (ED ) do integrované soustavy CZT Karviná – Haví ov a pro m sto Bohumín a vyvedení výkonu z TŽ-Energetika T inec a.s. pro m sto eský T šín. Pro tyto ú ely jsou do ZÚR p evzaty vymezené koridory pro nové tepelné napaje e: ED – Karviná 2 x DN 800 (T1), E – Bohumín 2 x DN 500/400 (T2), TŽ –

eský T šín 2x DN 400 (T5).

C.IV.3 Vodní hospodá ství ( lánky 66 – 69)

Zásobování vodou PLOCHY A KORIDORY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU (V27) ZÚR ( l. 66) p ebírají bez v cné zm ny z ÚPN VÚC Beskydy koridor pro výstavbu vodovodu Pet vald – Mošnov (V27) za ú elem krytí zvýšených odb r pitné vody v rozvojové zón Ostrava-Mošnov. P evzaté ešení p edpokládá zásobování rozvojové zóny v etn letišt Leoše Janá ka a vlastní obce Mošnov pitnou vodou p ipojením na v žový vodojem v Pet vald , který je zásobován z 3. p ivad e Ostravského oblastního vodovodu (OOV). Další požadavky nadmístního významu na ešení problematiky zásobování vodou a išt ní odpadních vod jsou obsaženy v kap. H návrhu ZÚR ve form požadavk na ešení v územn plánovací dokumentaci obcí. Jejich od vodn ní je obsaženo v kap. C.VIII.2 tohoto svazku.

ÚZEMNÍ REZERVY (V502) Pasivní bilance zdroj pitné vody ve vodárenské soustav Pomoraví si vynutila urychlené posílení z OOV realizací nadregionáln významného p ivad e Fulnek – Hranice.

P ivad umož uje spolupráci obou vodárenských soustav. Na p ivad Fulnek-Hranice m že v budoucnu navázat posílení zásobování oblasti Nového Ji ína odbo kou u Mankovic. Z tohoto d vodu ZÚR ( l. 66a) p ebírají z ÚPN VÚC Beskydy koridor územní rezervy vodovodního p ivad e Mankovice – Nový Ji ín (V502) k prov ení jeho p ípadného budoucího využití pro posílení skupinového vodovodu (SV) Nový Ji ín.

Protipovod ová ochrana PLOCHY A KORIDORY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU Plochy a koridory zám r protipovod ové ochrany nadmístního významu byly jednak vymezeny v ZÚR a následn projednány v souladu s ust. §37 stavebního zákona ( l. 67 ZÚR)64 a jednak jsou v souladu s ust. § 187, odst. 2 SZ p evzaty do ZÚR bez v cné zm ny ze schválených územních plán velkých územních celk na území Moravskoslezského kraje a jejich zm n ( l. 68 ZÚR)65.

Plochy a koridory nadmístního významu dle ešení ZÚR VZ 1 – Plocha pro opat ení ke snížení povod ových rizik v povodí horního toku eky Opavy prost ednictvím vodní nádrže Nové He minovy, v etn ploch a koridor doprovodných technických opat ení v povodí horního toku eky Opavy Povodí horní Opavy pat í k oblastem s nejvýrazn jším povod ovým nebezpe ím. ást je sou ástí Hrubého Jeseníku, území s velmi vysokými srážkami a výškovými rozdíly, zrychlujícími povod ový odtok. Od katastrofální povodn v r. 1997 je proto hledáno ešení, které sídla v povodí (p edevším Krnov a Opavu) ochrání snížením kulmina ního pr toku povodn . Bylo prokázáno, že zvýšení ochrany p ed povodn mi v tomto území nelze realizovat bez zásadních zásah do vlastnických práv k nemovitostem a bez významného ovlivn ní životního prost edí. Na podklad usnesení vlády R ze dne 12. 07. 2007 . 220 p ipravilo MZe ve spolupráci s MŽP podklady pro výb r kone né varianty ke snížení ohrožení sídel v povodí horní Opavy: tzv. nulová varianta, menší nádrž Nové He minovy v kombinaci s dalšími opat eními, v tší nádrž Nové He minovy v kombinaci s dalšími opat eními. Usnesením vlády R . 444 ze dne 21.04. 2008 ke kone né variant opat ení na snížení povod ových rizik v povodí horního toku eky Opavy s využitím p írod blízkých povod ových opat ení byla schválena varianta tzv. menší nádrže Nové He minovy v kombinaci s dalšími opat eními.

64 65


Dopln né Zadání pro po ízení Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje o požadavky na zm nu v území – technická infrastruktura, kone ná varianta opat ení na snížení povod ových rizik v povodí horního toku eky Opavy, schválené usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje . 23/2012 ze dne 24. 04. 2008, uložilo projektantovi zám r menší vodní nádrže Nové He minovy, v etn doprovodných technických opat ení na horním toku eky Opavy (VZ1) posoudit jako variantu k ešení protipovod ových opat ení na ece Opav p ebíranému ze schválené územn plánovací dokumentace kraje (ÚPN VÚC Jeseníky) s tím, že variantní ešení se má posoudit nejen jako sou ást posouzení vlivu na životní, ale jako sou ást kompletního návrhu ZÚR. Z tohoto d vodu ešil návrh ZÚR ur ený pro projednání dle § 37 stavebního zákona pro navrhovaná opat ení protipovod ové ochrany v povodí horního toku Opavy plochy a koridory ve dvou variantách66: VZ1a - menší nádrž Nové He minovy v etn navazující soustavy protipovod ových a revitaliza ních opat ení v koryt a v údolní niv eky Opavy v délce 24 km na území obcí Zátor, aková, Brantice a m sta Krnov a lokálních opat ení (ohrázování) níže po toku až po m sto Opavu a na území Polska. VZ1b – v tší nádrž Nové He minovy a soubor lokálních opat ení níže na toku až po Opavu. Varianta „menší nádrže“ (VZ 1a) byla zpracována podle zadání zachovat v tšinu zástavby obce Nové He minovy a nalézt dopl ková opat ení, která by nahradila menší ochranný objem oproti p vodní v tší nádrži. Celkový objem menší nádrže je 16 mil. m3. Další parametry jsou uvedeny v tabulce níže: Celkový objem (mil. m3) – 16,0 z toho:

Kóta vzdutí (m n. m.)

Stálého nadržení (VS)

0,18

Stálého nadržení (HS(

375,30

Zásobní (VZ)

2,82

Zásobní (HZ)

382,40

Max. vzdutí (HMAX)

394,15

Ochranný (VOCHR)

13,15

Vlastní hráz je navrhována s výškou 26 m, délkou 240 m. Centrální betonová ást má mít 5 funk ních blok s p elivnými poli ší ky 12 m. Celková maximální plocha zátopy iní 134,6 ha. Zátopa nádrže po maximální hladinu je len na do 4 pásem: dolní pásmo A p edstavuje hladina zásobního prostoru o ploše 69,8 ha. pásmo B po kótu 385,9 m n. m. (3,5 m vzdutí) o rozloze 30,7 ha (tj. 100,5 ha celkem67) bude zatáp no p i Q20 až Q50. pásmo C po kótu 389,29 m n.m. o rozloze 19,0 ha, resp. 119,5 ha68 (3,39 m vzdutí v nádrži) bude zatáp no p i pr chodu Q50 až Q100. poslední pásmo D po kótu 494,15 m n.m. (4,86 m vzdutí) o ploše 15,1 ha (tj. 134,6 ha69) je vymezeno vlastn pouze pro extremní povodn .

66 67 68

Veškeré údaje o variantách jsou p evzaty z p ílohy III Usnesení vlády R . 444 ze dne 21.04. 2008. Kumulativní sou et pásem A+B. Kumulativní sou et pásem A+B+C

Pozemky v pásmech B a C budou pokryty p edevším travními porosty a ke i, pásmu D je jako p ípustné stanoveno ú elové lesní hospoda ení. Vodní nádrž je navrhovaná jako víceú elová, p edevším reten ní pro snižování kulminace povodní a omezen i pro nalepšování pr tok , výrobu elektrické energie a rekrea ní využití. Menší nádrž zajistí snížení stoleté povodn 209 m3/sec na pr tok 100 m3/sec. Podle zpracovaných podklad je sou ástí nádrže rovn ž obtok, zajiš ující í ní kontinuitu eky Opavy a umož ující tak migraci vodních organism . P i návrhu nádrže se neuvažovalo s p edvypoušt ním zásobního objemu. Rozsáhlá ochranná opat ení a revitalizace území bude provedena v celém rozsahu zátopy v obci Nové He minovy v etn ochranných hrází. Levob ežní ást obce bude chrán na po celé délce na povode Q1000, pravob ežní ást na Q100. Ob hráze jsou navrhovány s p evýšením 1,0 m. Pod nádrží v obcích Zátor-Lou ky, Brantice a ve m st Krnov v etn místních ástí jsou navrhovány v celkové délce 24 km rozsáhlé úpravy zv tšující kapacitu koryta vodních tok na provedení pr toku 100 – 150 m3/sec (návrhový pr tok je postupn zvyšován o p ítoky z mezipovodí), rekonstrukce a výstavba most , úpravy i odstran ní stup a jez , stavba ochranných zdí a hrází. Tyto úpravy jsou po celé délce dopln ny revitaliza ními opat eními jako st ídání brod a t ní, obnova vegetace, rozvedení toku Opavy do ramen, st hovavá kyneta a další opat ení s cílem zlepšit hydromorfologický stav tok . V kone ném d sledku se p edpokládá pozitivní dopad na reten ní schopnost krajiny (snížení eroze a povrchového odtoku). Pod Krnovem až po Opavu je ochrana sídel v této variant navržena zvýšením stávajících ochranných hrází na provedení Q100 (navíc jsou navrhovány s p evýšením 0,8 m). Tato opat ení vyvolávají nutnost zvýšení stávající ochranné hráze i na polském území v délce cca 2,0 km. Tato varianta nezajiš uje protipovod ovou ochranu zástavby osady Držkovice (místní ást Opava-Vávrovice) a dalších 15 v tšinou samostatn i v menších skupinách stojících objekt situovaných v údolní niv Opavy mezi Krnovem a Opavou, jejichž územn technické podmínky neumož ují efektivní ešení. Investi ní náklady výstavby menší nádrže Nové He minovy se p edpokládají ve výši 7 641 mil. K , následné provozní náklady pak na 37 mil. K /rok. S výstavbou nádrže p ímo souvisí p eložka silnice I/45 Nové He minovy – Zátor (DZ 3, návrh ZÚR – kap. D). Náklady na p eložku nejsou do rozpo tu výstavby vodní nádrže zahrnuty. ešení dle varianty „v tší nádrže“ (VZ 1b) bylo založeno na výstavb vodní nádrže na ece Opav s celkovým objemem 36 mil. m3. Další parametry jsou uvedeny v tabulce níže: Celkový objem (mil. m3) – 36,0 z toho: Stálého nadržení (VS)

4,066

Stálého nadržení (HS)

384,0

Zásobní (VZ)

2,830

Zásobní (HZ)

387,0

Max. vzdutí (HMAX)

403,5

Ochranný (VOCHR)

69

Kóta vzdutí (m n. m.)

Kumulativní sou et pásem A+B+C+D

29,150

Nádrž byla navrhována jako víceú elová s hlavním ú elem retence – snížení povod ových pr tok , dále jako zásobní pro nalepšování pr tok v dob sucha a potenciální odb ry pro zásobování vodou. S možností využití i pro výrobu elektrické energie a k rekrea ním ú el m. Velikost nádrže (cca 329,1 ha) byla stanovena tak, aby nevyžadovala p eložku železni ní trati Milotice n. Opavou – Vrbno p. Prad dem a nezasáhla zástavbu v osad Kunov. Naproti tomu p evážná ást zástavby obce Nové He minovy byla v této variant zátopou zasažena. V tší nádrž snižuje stoletou povode 209 m3 o více než 2/3 na pr tok pouze 60 m3/sec., který už nevyvolává pot ebu následných technických úprav toku Opavy v níže položených sídlech s výjimkou osady Držkovice, kterou (podobn jako v p ípad menší nádrže) p ed povodn mi prakticky ochránit nelze (je zatáp na už od dvouleté velké vody). Sou ástí této varianty byl dále obtok vzdutí nádrže, který kompenzuje p erušení í ního kontinua nádrží a rozsáhlá revitalizace území maximální zátopy. Úsek toku pod nádrží nad Krnovem vyžaduje v této variant technické zásahy ve výrazn menším rozsahu (zkapacitn ní, opevn ní b eh ), s pozitivním dopadem na reten ní schopnost krajiny (snížení eroze a povrchového odtoku). Vlastní Krnov a jeho p edm stí velká varianta vodní nádrže (VZ 1b) ochrání dostate n . Také níže po toku až po Opavu jsou sídla dostate n chrán na stávajícími hrázemi, které v této variant nevyžadují žádná dodate ná opat ení. Souhrnn lze ú inek nádrže charakterizovat tak, že ochranný prostor zaru uje krom ojedin lých objekt protipovod ovou ochranu toku Opavy až po m sto Opavu, ochra uje i p ed vyšším než stoletým pr tokem a v sou innosti s nádržemi na Moravici vytvá í i rezervu pro p ípadná budoucí suchá období, v etn zm n klimatu. Investi ní náklady výstavby v tší nádrže Nové He minovy byly p edpokládány ve výši 6 766 mil. K , následné provozní náklady pak na 47 mil. K /rok. S výstavbou nádrže p ímo souvisí p eložka silnice I/45 Nové He minovy – Zátor (DZ 3, návrh ZÚR – kap. D). Náklady na p eložku nejsou do rozpo tu výstavby vodní nádrže zahrnuty. P vodn uvažovaná maximální varianta nádrže Nové He minovy v rozsahu dle Sm rného vodohospodá ského plánu s celkovým objemem 100,5 mil.m3, max. vzdutím na kótu 419,2 m n. m. nebyla již dále sledována. Územní ochrana zátopového území o ploše 494,0 ha bude vydáním ZÚR zrušena. Porovnání obou variant podle stanovených kritérií, je uvedeno v následující tabulce. Kritérium ( .) Dosažená úrove protipovod ové ochrany sídel v povodí horního toku eky Opavy (1)

Varianta menší nádrže (VZ 1a)

Varianta v tší nádrže (VZ 1b)

Dosahuje požadovaných standard

Dosahuje požadovaných standard

Omezená ú innost, nevytvá í rezervy proti povodním v tším než Q100

Široké pásmo ú innosti se zna nou rezervou, zajiš uje ochranu i proti povodním v tším než Q100 V sou innosti s údolními nádržemi Slezská Harta a Kružberk vytvá í rezervy pro p ípadné budoucí

Kritérium ( .)

70

Ekonomické parametry realiza ní a provozní náklady (2)

-

Minimalizace dopad na stávající funkce a hodnoty území dot eného výstavbou vodní nádrže (3)

Minimalizace narušení stávajících funkcí a hodnot území v údolí eky Opavy (4)

Varianta menší nádrže (VZ 1a)

Varianta v tší nádrže (VZ 1b) negativní dopady globálních zm n klimatu (sucha, povodn ).

Realiza ní náklady - 7 641 mil. K

Realiza ní náklady - 6 766 mil. K

Provozní náklady - 47 mil. K /rok

Provozní náklady - 37 mil. K /rok

Zátopové území 134,6 ha

Zátopové území 325,01 ha

Civiliza ní a kulturní hodnoty demolice ásti zástavby obce Nové He minovy (celkem 39 z toho - 18 pro bydlení, 8 pro rekreaci, 13 pro výrobu a jiné ú ely)

Civiliza ní a kulturní hodnoty demolice zástavby obce Nové He minovy (celkem 156 z toho 87 pro bydlení, 44 pro rekreaci, 25 pro výrobu a jiné ú ely) kaple nejsv. Trojice

P írodní hodnoty zvýšená hodnota krajinného prost edí (významný nevratný vliv) NRBC a NRBK ÚSES (vlivy omezeny úpravou vymezení NRBc a technickým ešením nádrže)

P írodní hodnoty zvýšená hodnota krajinného prost edí (významný nevratný vliv) NRBC a NRBK ÚSES (vlivy omezeny úpravou vymezení NRBc a technickým ešením nádrže)

Soudržnost obyvatel v území zachováno jádrové území obce riziko sociálního nap tí mezi skupinami obyvatel v závislosti na rozsahu poskytnutých náhrad a kompenza ních opat ení

Soudržnost obyvatel v území likvidace stávajícího spole enství obyvatel obce

Soustavné úpravy toku až po Krnov (cca 24 km) + lokání vlivy v plochách hrázových systém mezi Krnovem a Opavou + rozsáhlý komplex kompenza ních a revitaliza ních opat ení v celé ploše povodí

Lokální vlivy v plochách technických opat ení po Opavu + menší rozsah kompenza ní a revitaliza ní opat ení v ploše povodí (v porovnání s VZ 1a).

Civiliza ní a kulturní hodnoty Individuální demolice na území Zátoru, Brantic a Krnova (celkem 17 z toho - 4 pro bydlení, 10 pro rekreaci,3 pro výrobu a jiné ú ely P írodní hodnoty významné narušení údolní nivy Opavy v etn segment NR a R ÚSES ve fázi realizace technických opat ení

Civiliza ní a kulturní hodnoty 0 P írodní hodnoty 0 Soudržnost obyvatel v území lokální zásahy do majetkových práv pozemk dot ených realizací technických a kompenza ních opat ení P eshrani ní vlivy 0

Soudržnost obyvatel v území zásah do majetkových práv pozemk dot ených realizací technických a kompenza ních opat ení p edevším v úseku N. He minovy - Krnov P eshrani ní vlivy zvýšení hrází též na území Polska (nutné projednání na mezistátní úrovni)

70

Náklady na p eložku silnice I/45 Nové He minovy-Zátor nejsou zahrnuty. Výb r varianty p eložky není variantami vodní nádrže podmín n.

Kritéria pro rozhodování o výb ru varianty, navržená ZÚR, zahrnují všechny základní aspekty udržitelného rozvoje. Z výše uvedené srovnávací tabulky je patrné, že ze ty ech sledovaných kritérií,vykazuje varianta menší nádrže (VZ 1a) p ízniv jší hodnocení pouze v jediném p ípad (3) – tj. rozsah vliv na stávající funkce a hodnoty území dot eného výstavbou vodní nádrže. V kritériích (1), (2) a (4) vychází z porovnání obou variant jako vhodn jší varianta v tší nádrže (VZ 1b). Na základ výsledku projednání dle § 37 stavebního zákona a na základ akceptace Usnesení vlády R . 444 ze dne 21. 04. 2008 bylo Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje rozhodnuto usnesením . e dne 17. 06. 2009 zapracovat do návrhu ZÚR variantu menší nádrže v etn doprovodných technických opat ení v povodí horního toku eky Opavy (VZ 1a). Další požadavky nadmístního významu na ešení problematiky protipovod ové ochrany jsou obsaženy v kap. H návrhu ZÚR ve form požadavk na ešení v územn plánovací dokumentaci obcí. Jejich od vodn ní je obsaženo v kap. C.VIII.2 tohoto svazku.

Plochy a koridory nadmístního významu p evzaté ze schválených ÚPN VÚC (PO 8, PO11, PO 13 až 17, PO 23). Plochy a koridory protipovod ové ochrany nadmístního významu jsou p evzaty bez v cné zm ny ze schválených ÚPN VÚC okresu Opava (PO 8, PO11, PO 13 až 17) a z ÚPN VÚC Ostrava-Karviná (PO 23). Navrhované zám ry protipovod ové ochrany slouží k zachycení, resp. odvedení p ívalových vod, k ochran zástavby a v neposlední ad k celkovému zlepšení vodního režimu krajiny v zájmu preventivní ochrany území p ed potenciálními riziky p írodních katastrof ve smyslu priority územního plánování kraje dle l. 15 ZÚR.

ÚZEMNÍ REZERVY (AV502, AV510, AV505 až AV507). ZÚR ( l. 69) p ebírají bez v cné zm ny vymezené plochy územních rezerv v lokalitách geologicky, hydrologicky a morfologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod (dále jen LAPV) ze schválených ÚPN VÚC Jeseníky (AV502, AV510), ÚPN VÚC okresu Opava (AV50571) a z ÚPN VÚC Beskydy (AV505 až AV507). Tyto lokality jsou navrženy k územní ochran zejména z d vodu možné budoucí pot eby zajišt ní záložních zdroj pitné a užitkové vody v d sledku možného deficitu vodohospodá ského potenciálu krajiny zp sobeného klimatickou zm nou. Výb r je proto prioritn orientován na lokality, jejichž akumula ní objem vytvá í p edpoklady pro pokrytí tohoto deficitu v rozsahu pot eb obyvatelstva Moravskoslezského kraje. Budoucí možný deficit vyplývá ze scéná budoucích možných klimatických zm n, které mohou vést ke zvýšení etnosti a velikosti klimatických jev (povodní a suchých období). Podle t chto

71

Plocha AV 505 zasahuje do území okr. Opava a Nový Ji ín a byla tedy vymezena v obou zmín ných ÚPN VÚC

scéná nelze v budoucnu vylou it ani pot ebu využití záložních zdroj požadavk na v tší míru ochrany p ed povodn mi.

vody, p ípadn

Územní ochrana ploch ve vybraných LAPV vychází v cn ze Sm rného vodohospodá ského plánu R (dále jen SVP). Jedná se ochranu lokalit, které jsou pro možnosti akumulace vod nenahraditelné z d vodu morfologických (úzká sout ska a nad ní rozší ené údolí s v tším objemem), hydrologických (dostate ný pr tok vody v toku pro zásobní funkci nebo v tší ovládané povodí pro ovlivn ní povodní), geologických (vhodné i p ijatelné podmínky pro umíst ní a založení hráze) a geografických (lokalita leží nad v tšími sídly, je jedinou ve v tším území, nezatopí v tší sídlo atd.). Z hlediska výb ru lokalit je velmi cen na kombinace výše uvedených charakteristik, která je považována za významnou hodnotu vyplývající z p írodních vlastností území. P i zpracování 1. etapy ZÚR72 byl použit jako východisko SVP, dále profily hájené ve schválených ÚPN VÚC na území MS kraje a Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje, následn vydané opat ením obecné povahy dne 22. 02. 2008. P i sledování vhodných lokalit byl orienta n vyhodnocen jejich vztah k možným vliv m na p írodní hodnoty a zejména na pta í oblasti a evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 (viz tabulka níže). .

Název lokality

Vodní tok

erná Ostravice

Stav / Návrh

Vazba na území Natura 2000

návrh

ano

1.

Bílá

2.

Bukovec

Olše, Oleška

návrh

ano

3

eladná

eladenka

návrh

ano

4

ižina

ižina

návrh

ne

5

He mánky

Odra

návrh

ne

6

Horní Lomná

Lomná

návrh

ano

7

Hukvaldy

Ond ejnice

návrh

ano

8

Jeseník

Rybník

návrh

ano

9

Karlov

Kotelný potok

návrh

ano

10

Krásná

Mohelnice

návrh

ano

11

Mnichov - Drakov

návrh

ano

erná Opava

73

12

Nové He minovy

Opava

13

Sezina

Sezina

návrh

ne

14

Slaví

Slaví

návrh

ano

15

Slaví

Slaví

návrh

ano

16

Slezská Harta

Moravice

realizováno

17

Spálené

Opavice

návrh

ne

18

Spálov

Odra

návrh

ano

19

Vl ovice

Lubina, Trnávka

návrh

ne

72 73

návrh

Pr zkumy a rozbory v rozsahu územn analytických podklad (Atelier T-plan, s.r.o. 11/2007) V p íprav – viz l. 67 ZÚR

ano

.

Název lokality

Vodní tok

Stav / Návrh

Vazba na území Natura 2000

20

Závišice

Sedlnice

návrh

ne

21

Železná

St ední Opava

návrh

ano

22

Žimrovice

Moravice

návrh

ano

Pro výb r vhodných lokalit k akumulaci byla prioritn uplatn na kritéria vycházející z aktuálního pohledu na pot ebu hájení profil formulovaného v rámci prací na Plánu oblasti povodí Odry v rámci implementace výše citované Sm rnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES. Z tohoto d vodu jsou v ZÚR a ve Vyhodnocení vlivu koncepce na pta í oblasti a evropsky významné lokality v soustav NATURA 2000 sledovány pouze lokality (územní rezervy), Horní Lomná na Lomné, Spálov na Od e, Spálené na Opavici, eladná na eladence s tím, že od hájení lokality Bukovec bylo v pr b hu prací na dokumentaci upušt no a nebyla promítnuta do návrhu ZÚR MSK, který byl projednáván s dot enými orgány dle §37 stavebního zákona. Územní rezerva v lokalit Dlouhá Lou ka na Oslav , která je z p evážné v tšiny na území Olomouckého kraje je v ZÚR sledována na základ pot eby ešit územní souvislosti a návaznost na hranici správního území sousedních kraj . P i výb ru uvedených LAPV byla zohledn na tato kritéria: eliminace rizik vyplývajících z možných dopad klimatické zm ny na zásobování pitnou vodou v regionu. eliminace rizik vyplývajících z možných dopad klimatické zm ny na hydrologický režim a zvýšený výskyt povodní. rezerva pro p ípadný rozvoj regionu (zvýšená pot eba vody pro obyvatelstvo, p ípadn voda pro rozvoj pr myslu i energetiky). v každém díl ím povodí by m la být situována alespo jedna lokalita pro akumulaci vod. vhodná jakost p itékajících vod (minimální zástavba i zem d lské využití území nad profilem). profil situovaný nad lidskými sídly k zajišt ní jejich povod ové ochrany. Ze všech sledovaných lokalit vytvá ejí výše uvedené lokality územních rezerv p evzaté do ZÚR potenciál pro akumulaci vod o celkovém objemu 340,6 mil. m3, na ploše 1064,4 ha v celkové ploše povodí 399, 8 km2 (viz tabulka níže). Sledované lokality jsou rozloženy do díl ích povodí Odry, Opavy, Olše a Ostravice. A. LAPV s rizikem vliv na území Natura 2000 Lokalita

Vodní tok

Plocha povodí (km2) Celkový objem (m3)

Zatopená plocha (

Spálené

Opavice

20,7

21,7

101,4

Horní Lomná

Lomná

30,0

16,2

79,0

Spálov

Odra

318,0

285,0

830,0

31,1

17,7

54,0

399,8

340,6

1 064,4

eladná Celkem

eladenka

Pro srovnání jsou uvedeny identické parametry lokalit, u kterých není p edpoklad vlivu na evropsky významné lokality a pta í oblasti v etn lokality Spálené na Opavici, která je v ZÚR vymezena. B. LAPV s minimálním rizikem vliv na území Natura 2000 Lokalita

Vodní tok

Vl ovice

Lubina

He mánky

Odra

Sedlnice

Plocha povodí (km2) Celkový objem (m3)

Zatopená plocha (

98,6

33,3

295,6

359,8

24,2

180,6

Závišice

25,5

8,0

110,1

Zbyslavice

Sezina

34,6

9,9

77,5

Spálené

Opavice

20,7

21,7

101,4

ižina

ižina

56,5

1,11

29,8

595,7

98,19

795,0

Celkem

Z porovnání údaj v obou tabulkách je z ejmé, že u této skupiny dochází k zásadnímu poklesu objemu akumulovaných vod (cca o dv t etiny) což v p ípad , že prioritou p i vymezování územních rezerv v lokalitách vhodných pro akumulaci je práv eliminace rizik vyplývajících z možných dopad klimatické zm ny na zásobování pitnou vodou v regionu a vytvo ení dostate ných objem , je nežádoucí. Podobn nep íznivé je také porovnání obou skupin z hlediska územních nárok na vytvo ení srovnatelného akumula ního objemu. V p ípad lokalit skupiny A vyžaduje zadržení 1 mil. m3 cca 3,13 ha proti 8,10 ha u lokalit zahrnutých do skupiny B. Z dostupných podklad Povodí Odry a.s. dále vyplývá, že lokalita Vl ovice je z pohledu klasifikace pro vodárenské využití p ípadné budoucí nádrže málo vhodná až nevhodná, lokalita He mánky pouze vhodná, lokalita Sedlnice málo vhodná až nevhodná, lokalita Zbyslavice pouze vhodná a lokalita ižina je nevhodná. Naopak všechny lokality skupiny A jsou z hlediska klasifikace pro vodárenské využití velmi vhodné. Vedle zásadního snížení efektu z hlediska vodárenského využití v p ípad klimatické zm ny je t eba vnímat i skute nost, že LAPV skupiny B (tj. s minimálním rizikem vliv na území Natura 2000) jsou koncentrovány pouze do díl ího povodí Odry (4 lokality) a díl ího povodí Opavice (2 lokality, v . lokality Spálené) a v p ípad vzniklé pot eby tedy ne eší danou problematiku pro významnou ást území MS kraje. Vymezení územních rezerv pouze v lokalitách, které nejsou v kolizi s lokalitami Natura 2000 je neefektivní a z pohledu ešení možného deficitu vodního režimu zp sobeného klimatickou zm nou na území Moravskoslezského kraje jimi nedojde ke spln ní stanoveného cíle a ochrany ve ejného zájmu, kterým je zajišt ní možného budoucího potenciálu zdroj pitné vody budoucím generacím v souladu s principy udržitelného rozvoje. Z tohoto rozboru jednozna n vyplývá, že p evzetí uvedených územních rezerv do ZÚR v zájmu ochrany pro p ípadné budoucí využití potenciálu území k zajišt ní zdroj pitné vody pro pot eby budoucích generací je ve ejným zájmem mj. i ve vztahu k ust. odst. 9 a 10, § 45i) dle zákona . 114/1992 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis .

S v domím zásadních st et p ípadné budoucí realizace vodní nádrže v n které z uvedených LAPV Spálov, Horní Lomná, eladná a Dlouhá Lou ka s p írodními hodnotami dot eného území ZÚR ukládají jako podmínku pro rozhodování prov ení zm n využití dot ených území územní studií74 ve smyslu §30 stavebního zákona. D vody pro zpracování ÚzS a rámcová specifikace obsahového zam ení je uvedena v kap. C.IX. tohoto svazku.

C.IV.4 Plochy a koridory pro ÚSES ( lánek 70) NADREGIONÁLNÍ ÚSES Úvod ZÚR navrhují ve vymezení NR ÚSES n které zm ny proti schváleným ÚPN VÚC. V souladu s ustanovením písm. a, odst. 3, §79 zák. . 114/1992 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis , byl návrh zm n ješt p ed zapracováním do ZÚR MSK a jejich projednáním dle §37 zák. . 183/2006 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis , p edložen MŽP k vyjád ení (textová zpráva + výkresová dokumentace 1:50 000). MŽP dopisem ze dne 04.09. 2008 ( j.: 4345/610/08-57432/ENV/08) tento návrh schválilo. Vymezení NR ÚSES v rámci návrhu ZÚR MSK vychází ze schválených ÚPN VÚC na území Moravskoslezského kraje. Podkladem pro návrh zm n ve vymezení proti výše uvedené ÚPD byly p edevším tyto dokumenty: Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje75 (AGERIS, s.r.o. 2007). Návrh zm n a dop esn ní NR a R ÚSES v oblasti Jablunkovské brázdy (AGERIS, s.r.o. 2007). Studie ÚSES m sta Ostravy (G-Consult, s.r.o., 2007).

Metodický postup P i navrhování zm n ve vymezení prvk nadregionálního ÚSES na území MSK pro ú ely ZÚR bylo postupováno v následujících krocích: Vymezení zm n bylo optimalizováno pro požadované m ítko zobrazení 1:50 000 vycházející z použitého mapového podkladu (RZM 50). Do pracovního výkresu bylo promítnuto vymezení NR ÚSES dle platné ÚPD (viz výše), které bylo konfrontováno s vymezením NR ÚSES dle výše citovaných podklad . Ob datové sady byly porovnány.

74 75

Dále jen ÚzS Dále jen Generel ÚSES MSK

V p ípad NRBK vymezených dle schválených ÚPN VÚC byl nejprve vytvo en buffer o ší ce 100 m na ob strany od osní linie biokoridor . Tato ší ka byla zvolena práv s ohledem na požadované m ítko rozlišení (100 m ší ka odpovídá 2 mm v map ). Na základ tohoto vymezení byly definovány hlavní odlišnosti oproti schváleným ÚPN VÚC. U biocenter bylo postupováno porovnáním geometrického rozsahu ploch prvk ÚSES dle schválených ÚP VÚC, resp. návrhu ZÚR. Zanedbatelné rozdíly mezi podkladem ÚP VÚC a návrhu ZÚR, optimalizované pro požadované m ítko 1:50 000 inily ádov stovky m2. Plochy s definovaným v tším rozdílem byly ozna eny jako zm ny biocenter. Vlastní návrh zm n ve vymezení NR ÚSES v rámci ZÚR sledoval jako hlavní cíl minimalizaci st et se stávajícím využíváním území (zástavba) a s navrhovaným ešením ZÚR p i zachování nebo zlepšení prostorových parametr jednotlivých prvk ÚSES a jejich funk nosti.

Vymezení NR ÚSES pro návrh ZÚR Vymezení NR ÚSES je v rámci ZÚR p edkládáno jako „úplný nový návrh“, který po vydání ZÚR MSK dle §41 zák. . 183/2006 Sb. ve zn ní pozd jších zákon nahradí stávající vymezení dle ÚPN VÚC uvedených v úvodu. Návrh vymezení NR ÚSES v rámci ZÚR MS kraje respektuje z velké ásti vymezení dle schválených ÚPN VÚC. Veškeré navrhované zm ny mají oporu bu v „krajském“ Generelu ÚSES nebo v ostatních podkladech uvedených v kapitole 1. Na území CHKO Beskydy a CHKO Jeseníky byl ponechán stav jen s marginálními provedenými zm nami oproti ÚPN VÚC. Tato skute nost je vyvolána zejména tím, že Generel ÚSES MSK eší pouze prostor mimo území CHKO. Druhým d vodem bylo, že po izovatel ZÚR MSK neobdržel v rámci projednávání návrhu Zadání ZÚR MSK (s výjimkou jediného) žádné podn ty ke zm nám ve vymezení NR ÚSES v rámci CHKO. Zmi ovanou výjimkou byl požadavek na zabezpe ení prostupnosti území obcí Dolní Lomná, Jablunkov a Mosty u Jablunkova v parametrech migra ního koridoru pro velké savce v ose nadregionálního biokoridoru K147 MB. Návrh NR ÚSES pro ZÚR MSK obsahuje 11 nadregionálních biocenter (NRBC) a 26 nadregionálních biokoridor (NRBK) vymezených v podob os. V tabulkách 1 a 2 v záv ru této zprávy je prezentována podrobn jší charakteristika jednotlivých biocenter a biokoridor (kód a p ípadn název, typ osy, plocha i délka, p ehled obcí na jejichž území je daný prvek navržen, základní charakteristika daného prvku). V návrhu ZÚR MSK jsou biokoridory NR ÚSES vymezeny „osou“, která ur uje sm r propojení a definovány jsou jako pás území o ší ce 200 m (tj. 100 m na každou stranu od osy NRBK). V rámci tohoto pásu je p i zpracování ÚP obcí možno provád t zp esn ní vymezení biokoridoru, v souladu s právními p edpisy platnými na úseku ochrany p írody a krajiny (zejména vyhláška . 395/1992 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis ) a platnými metodikami pro vymezování ÚSES, aniž by docházelo k odchylce od ZÚR MSK. Ší ka pásu byla v ZÚR stanovena jako p tinásobek obvyklé požadované minimální ší ky pro nadregionální i regionální biokoridor (40 m). Dodržení alespo této minimální ší ky p i up es ování vymezení NRBK v rámci ÚP obcí je závazné. Biocentra jsou rovn ž vymezena v rámci ZÚR zp sobem, který umož uje v rámci ÚP dot ených obcí zp es ovat jejich hranice podle místních podmínek. Zásadou je dodržení lokalizace biocentra v daném prostoru, minimálního

parametru vým ry (v pr m ru 30 ha - odlišnosti dle cílového typu ekosystém ) a princip vymezování ÚSES dle platných metodik. Návrh vymezení nadregionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje v rámci ZÚR respektuje návaznost prvk ÚSES na území sousedních kraj a Slovenska. Konkrétn se jedná o následující NRBK: NRBK K86 (mezofilní bu inná osa): z území Moravskoslezského kraje pokra uje východním sm rem na území Olomouckého kraje. NRBK vede údolím erné Opavy. Na území Olomouckého kraje navazuje na NRBK se stejným kódem (tzn. K86), který dále pokra uje kolem osady Rejvíz. NRBK K91 (mezofilní bu inná osa): z území MS kraje pokra uje dále na území OL kraje pod stejným ozna ením. NRBK K103 (mezofilní bu inná osa): vede z území MS kraje kolem ervené Hory sm rem na jih do OL kraje, kde pokra uje NRBK stejného kódu (K103). Ten pokra uje dále na jih kolem M sta Libavá. NRBK K144 (mezofilní hájová/mezofilní bu ina osa): vede podél hranic MS kraje, dále se stá í na jih do OL kraje, k íží NRBK K143, navazuje na NRBK K144 v OL kraji a kolem Milotic nad Be vou pokra uje sm rem na Hranice na Morav . NRBK K143 (nivní osa): na území MS kraje vede NRBK od Jeseníku nad Odrou sm rem na jih spole n s vodní osou. Na území OL kraje se k íží s NRBK K144 a pokra uje již jen jako nivní osa sm rem na Milotice nad Be vou, kde se stá í na západ a pokra uje dále údolím Be vy. NRBK K146 (horská osa) – je vedena h betními partiemi na pomezí se Zlínským krajem k jihovýchodu a poblíž hranice se Slovenskem se v prostoru vloženého RBC Salajka (212) napojuje na horskou osu NRBK K147. Vymezení koordinováno se ZÚR Zlínského kraje. NRBK K147 (hájová osa): navazuje na terestrický NRBK vymezený na Slovensku v úseku mezi Bumbálkou a Bílým k ížem. NRBK K147 (mezofilní bu inná osa): v severovýchodním cípu MS kraje u Most Jablunkova navazuje tento NRBK na terestrický NRBK na slovenské stran .

u

Popis rozdíl ve vymezení nadregionálního ÚSES Rozdíly mezi vymezením dle ÚPN VÚC a novým návrhem ZÚR MSK jsou vyvolány následujícími d vody: vymezení ÚSES v rámci krajského Generelu a ostatních podklad citovaných v úvodu vychází z aktuálního rozboru stavu území Moravskoslezského kraje v podrobn jším rozsahu, než bylo možné v rámci ÚPN VÚC. základem koncepce ÚSES v krajském Generelu je respektování potenciálních i aktuálních p írodních a antropogenních podmínek území. P i zpracování Generelu ÚSES MS kraje byly využity podklady pro návrhy lokalit soustavy Natura 2000, data mapování biotop a letecké ortofotosnímky.

vymezení ÚSES v citovaných dokumentech vytvá í p edpoklady pro minimalizaci st et se sou asným nebo navrhovaným využitím území. Navrhované zm ny ve vymezení NR ÚSES je možné podle jejich „d vodu“ rozd lit do n kolika kategorií: zp esn né nebo zcela nové vymezení dle skute ného stavu p írodního prost edí (v tšina zm n - biocentra, osy „vodních“ biokoridor , NRBC Sovinec). „vyjmutí“ zastav ného území sídel z plochy biocenter na základ požadavku Generelu ÚSES MSK (NRBC Pta í vrch, NRBC Hukvaldy). úprava vymezení v zájmu minimalizace st et se stávajícím nebo navrhovaným využitím území bez zásadních dopad na parametry a funk nost dot ených prvk ÚSES (nap . NRBC Hukvaldy x koridor rychlostní silnice R48), resp. vhodn jší podmínky pro zajišt ní funk nosti biokoridoru p i jeho k ížení s t lesem dopravní stavby (nap . K143 a K144 x koridory silnic R48 a R35). zm na vymezení v souladu s požadavky na vymezení migra ních tras pro velké savce nap í územím Jablunkovské brázdy (K147 H, K147 MB). „technické úpravy“ vyplývající z topologických nedostatk zdrojových dat (napojení linií koridor na biocentra - dotažení). Celkem byly provedeny zm ny ve vymezení 8 nadregionálních biocenter a 14 nadregionálních biokoridor (viz tabulky v p ílohové ásti Od vodn ní). Všechny výše uvedené kroky zajiš ují, že v porovnání s ešením ve schválených ÚPN VÚC, vymezení nadregionálního ÚSES v rámci ZÚR dosahuje vyššího standardu a menšího rizika st et s ostatními zájmy na využití území.

REGIONÁLNÍ ÚSES Úvod Vymezení R ÚSES v rámci návrhu ZÚR MSK vychází ze schválených ÚPN VÚC na území Moravskoslezského kraje. Na území chrán ných krajinných oblastí Beskydy, Jeseníky a Pood í je vymezení regionálního ÚSES tém kompletn p evzato z ÚPN VÚC, s díl ími úpravami v rámci návazností ešení na pomezí CHKO. Mimo území CHKO jsou ve srovnání s ešením schválených ÚPN VÚC provedeny ve vymezení R ÚSES etné zm ny a úpravy. Podklady pro tyto zm ny a úpravy tvo í: Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje76 (AGERIS, s.r.o., 2007). Návrh zm n a dop esn ní NR a R ÚSES v oblasti Jablunkovské brázdy (AGERIS, s.r.o., 2007). Studie ÚSES m sta Ostravy (G-Konsult, s.r.o., 2007).

76

Dále jen Generel ÚSES MSK

Návrh regionálního ÚSES pro pot eby ZÚR (pracovní materiál odd lení územního plánování a odboru životního prost edí Krajského ú adu Moravskoslezského kraje, 2008). Návrh R ÚSES pro ZÚR MSK obsahuje 178 regionálních biocenter (RBC), vymezených jako plochy a 143 regionálních biokoridor (RBK) vymezených v podob linií.

Popis rozdíl ve vymezení regionálního ÚSES Rozdíly mezi vymezením dle ÚPN VÚC a novým návrhem ZÚR MSK jsou vyvolány následujícími d vody: vymezení ÚSES v rámci Generelu ÚSES MSK a dalších nových podklad citovaných v úvodu vychází z aktuálního rozboru stavu území Moravskoslezského kraje v podrobn jším rozsahu, než bylo možné v rámci ÚPN VÚC. základem koncepce ÚSES v Generelu ÚSES MSK je respektování potenciálních i aktuálních p írodních a antropogenních podmínek území – p i zpracování koncepce byly využity mj. podklady pro návrhy lokalit soustavy Natura 2000, data mapování biotop a letecké ortofotosnímky. vymezení ÚSES v citovaných dokumentech vytvá í p edpoklady pro minimalizaci st et se sou asným nebo navrhovaným využitím území. Navrhované zm ny ve vymezení R ÚSES lze lenit do n kolika základních typ : zp esn ná vymezení jednotlivých RBC (b žn ). zp esn ná trasování jednotlivých RBK (b žn ). koncep ní zm ny tras R ÚSES (nap . v tev R ÚSES kolem Bílovce a Fulneku, zásadní zm na trasování RBK RK 951 západn od Ostravy, v tev R ÚSES mezi Haví ovem, Karvinou a eským T šínem). vymezení nových jednotlivých RBC (v tšinou zp sobené nutností rozd lit p íliš dlouhé RBK i díl í úseky NRBK). vytvo ení nových tras R ÚSES sestávajících ze vzájemn navazujících nových RBK a RBC (západn od Opavy, na tocích Moravice nad Hradcem, Lubiny, Ostravice nad Morávkou a Lu iny, ve Slezských Beskydech). zrušení n kterých skladebných ástí R ÚSES, jejichž existence se ukázala jako problematická i nadbyte ná (nap . v návaznosti na zm ny ešení NR ÚSES). Zm ny ve vymezení R ÚSES vyvolaly i ur ité úpravy v ozna ení regionálních biocenter a biokoridor . Regionální biocentra jsou v rámci návrhu ZÚR ozna eny trojmístným íselným kódem (101 a dále) pro zajišt ní relace mezi textovou a výkresovou ástí ZÚR. V tabelárním p ehledu je dále uveden republikový íselný kód (pokud jim byl tento kód v ÚTP R+NR ÚSES p id len) a název biocentra. Název je bu p evzat z ÚTP R+NR ÚSES (pokud jde o název p i daném vymezení RBC vyhovující) nebo je v ZÚR p id len nov (vždy v p ípad nových RBC). V tabulkové ásti jsou však i v p ípadech, kdy se nov p id lený název RBC liší od názvu p vodního, pro srovnání uvedeny názvy oba.

Regionální biokoridory jsou pro zajišt ní relace mezi textovou a výkresovou ástí ZÚR ozna eny trojmístným íselným kódem (500 a dále). Zárove jsou uvedeny kódy dle ÚTP ÚSES. Všechny výše uvedené kroky zajiš ují, že návrh vymezení regionálního ÚSES v rámci ZÚR MS kraje dosahuje vyššího standardu než zastaralý stav dle schválených ÚPN VÚC. P ehled nejvýznamn jších úprav ve vymezení R ÚSES je uveden v p ílohové Od vodn ní.

ásti

Navržené ešení R ÚSES v ZÚR Moravskoslezského kraje v tšinou navazuje na ešení ÚSES v platné územn plánovací dokumentaci sousedních kraj . Návaznost na vymezení R ÚSES na území Zlínského kraje je bezezbytku zajišt na. Na R ÚSES na území Olomouckého kraje nenavazuje vymezení na území MS kraje v t chto p ípadech: údolí erné Opavy na území CHKO Jeseníky – v ZÚR Olomouckého kraje je ve vazb na tok erné Opavy veden RBK, který na území Moravskoslezského kraje nepokra uje – d vodem je skute nost, že ZÚR Moravskoslezského kraje p ebírají na území CHKO ešení z p vodního ÚPN VÚC Jeseníky. území CHKO Jeseníky severozápadn od Rýma ova – v ZÚR Moravskoslezského kraje jsou zde vymezeny skladebné ásti R ÚSES ( ásti RBC 435 Na Sk ítku a RBK RK 893), zatímco v ZÚR Olomouckého kraje navazuje rozší ené NRBC 88 Prad d – d vodem je skute nost, že ZÚR Moravskoslezského kraje p ebírají na území CHKO ešení z p vodního ÚPN VÚC Jeseníky. území jižn od Ji íkova – v ZÚR Olomouckého kraje jsou zde vymezeny nové skladebné ásti R ÚSES, které nemají návaznost na území Moravskoslezského kraje. Na základ projednání ZÚR dle §37 stavebního zákona bylo upraveno vymezení RBC 112 abovské (jihozápadn od Dvorc ) s možností rozší ení jeho vymezení i na území Olomouckého kraje.

C.IV.5 Specifické plochy a koridory ( lánek 71) Na základ výsledku projednání ZÚR dle § 37 stavebního zákona ZÚR p ebírají ze schválených ÚPN VÚC Ostrava-Karviná, ÚPN VÚC okresu Opava a ÚPN VÚC Beskydy „územní rezervu pro zabezpe ení zájm , vyplývajících z mezinárodních závazk “. Tyto závazky vyplývají z Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (Dohoda AGN).

C.IV.6. Plochy pro ekonomické aktivity ( lánek 71a) PLOCHY A KORIDORY MEZINÁRODNÍHO, REPUBLIKOVÉHO A NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU (RP 301) Ze schváleného ÚPN VÚC Beskydy a jeho zm ny . 1 p ebírají ZÚR vymezení plochy pro rozvoj letišt Leoše Janá ka a pr myslovou zónu v lokalit Mošnov (na území obcí Mošnov, Sedlnice, Skotnice a Pet vald mezi areálem letišt , tratí D Studénka – Ve ovice, silnicí I/58 a ekou Lubinou. V souvislosti se zm nou využití letišt Ostrava-Mošnov výhradn na civilní provoz a zvýšením jeho p epravní kapacity jsou cca od r. 1995 postupn vytvá eny podmínky pro využití území v okolí areálu letišt pro podnikatelské aktivity. Schválený návrh ÚPN VÚC Beskydy vycházel p i ešení daného prostoru z t chto p edpoklad : optimální poloha v blízkosti jádra Ostravské aglomerace. kvalita technických parametr vzletové a p istávací dráhy p evyšující standard okolních letiš v Polsku (Katowice, Kraków). možnost napojení na další existující i p ipravované dopravní stavby nadregionálního významu (železnice P erov-Bohumín, VRT, dálnice D47, blízkost splavn né Odry). možnost využití stávajících vojenských objekt pro civilní ú ely. blízkost významných rekrea ních oblastí a láze ských lokalit s možností celoro ního využití (Jeseníky, Beskydy, lázn Klimkovice). Pro využití v návrhovém období vymezil návrh ÚPN VÚC Beskydy plochy, zahrnující stávající areál a rozvojové plochy východn od areálu letišt až po stávající silnici I/58 a na jihu až k silnici II/464. Rozší ené vymezení rozvojových ploch v rámci schválené zm ny . 1 ÚPN VÚC Beskydy bylo motivováno aktuální situací v nabídce disponibilních ploch a p ipravenosti ostatních „strategických pr myslových zón“ na území MS kraje.

C.V. UP ESN NÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE P ÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A CIVILIZA NÍCH HODNOT ÚZEMÍ ( lánek 72 - 78) Nejvýznamn jší p írodní, kulturn historické a civiliza ní hodnoty Moravskoslezského kraje byly identifikovány v rámci 1. etapy prací na ZÚR – Pr zkumy a rozbory v rozsahu

ÚAP77. Navržené zásady a úkoly pro up esn ní územních podmínek koncepce jejich ochrany a rozvoje se pr ezov promítají do požadavk a kritérií pro rozhodování o zm nách v území jednotlivých rozvojových oblastí, rozvojových os, specifických oblastí a koridor a ploch nadmístního významu a jsou od vodn ny v p íslušných kapitolách tohoto svazku. Následující tabelární p ehled p edevším shrnuje hlavní argumenty pro formulaci t chto požadavk v návrhu ZÚR a tam, kde je to nezbytné dopl uje podrobn jší argumentaci.

C.V.1 Územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje p írodních hodnot Požadavek / úkol Chránit pohledový obraz významných krajinných horizont a krajinných dominant nadregionálního významu v území vymezeném ve výkresu A3b grafické ásti návrhu ZÚR. V území zvýšené ochrany pohledového obrazu zejména: neumis ovat stavby, které svými plošnými nebo vertikálními parametry vytvá ejí nové pohledové bariéry a dominanty v krajin . ostatní nové stavby umis ovat p ednostn mimo pohledov exponovaná území. v p ípad nových liniových staveb energetické infrastruktury riziko narušení minimalizovat v závislosti na konkrétních terénních podmínkách vhodným vymezením koridoru trasy a lokalizací stožárových míst.

Od vodn ní Krajinné horizonty (obecn ) a tzv. silueta krajiny pat í mezi ur ující znaky krajinného rázu. Tvar horizontu (zejména obzoru) pat í k významným identifika ním znak m krajiny. Krajinný horizont je prostorovou jednotkou a je územím pohledov významn exponovaným a na zm ny citlivým. Ochrana významných krajinných horizont je proto sou ástí ochrany krajinného rázu. Jako „dominanty“ se ozna ují takové prvky krajinné scény, který se svými parametry (velikost, tvar, barva) od ostatních prvk krajinné scény výrazn odlišují a krajinnou scénu ovládají. Krom zmín ných velikostních predispozic se dominantním m že stát takový prvek krajinné scény, který je umíst ný na pohledov exponovaném míst (nap . na pohledovém horizontu). Pro území MS kraje byly jako nejvýznamn jší krajinné dominanty vymezeny Radhoš , Lysá hora a Prad d. Stavby, innosti a zám ry lokalizované „na horizontu“ nebo v „pohledovém horizontu krajinné dominanty“ budou s vysokou pravd podobností vnímané také jako dominantní. Umis ování (p edevším vertikálních) staveb v tak citlivém území je nutno považovat za mimo ádn riskantní. Zástavba krajinných horizont byla identifikována jako jedno z rizik ohrožujících území s vysokou hodnotou krajinného prost edí. ZÚR proto vymezují území zvýšené ochrany pohledového obrazu významných krajinných 78 horizont nadregionální a regionální úrovn a krajinných dominant nadregionálního významu (spole n s kulturn historickými dominantami nadregionálního významu – viz níže) a formulují požadavky a kritéria pro rozhodování s cílem zajišt ní jejich ochrany. Popis metodiky vymezení t chto území je uveden v kap C.VI. Od vodn ní.

77 78

Atelier T-plan, s.r.o. 11/207 V ZÚR – tzv. „významné krajinné horizonty nadregionální“ a „významné krajinné horizonty regionální“

Požadavek / úkol Pro bydlení a ob anskou vybavenost p ednostn využívat rezervy v rámci zastav ného území, nové zastavitelné plochy vymezovat p edevším v návaznosti na zastav ná území p i zohledn ní pohledové exponovanosti lokality a dalších podmínek ochrany p írodních a estetických hodnot krajiny.

Od vodn ní Extenzivní rozši ování sídel do volné krajiny je spojeno s narušením krajinného rázu a ostatních p írodních hodnot území. Požadavek vazby na zastav ná území sídel je motivován omezením nežádoucích suburbaniza ních trend – priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 6).

Pro nové ekonomické aktivity p ednostn využívat ploch a areál brownfields.

Preference využití brownfields vyplývá z jejich rozsahu v rámci oblasti, snižuje tlak na pokra ující urbanizaci volné krajiny a zábor p dního fondu; nevyužívané objekty jsou zpravidla již napojeny na technickou infrastrukturu a existuje tedy p edpoklad, že obnova jejich funkce bude mén územn i finan n náro ná.

Nep ipustit rozši ování stávajících a vznik nových lokalit ur ených pro stavby k rodinné rekreaci ani zahuš ování zástavby v t chto lokalitách zejména: na území CHKO Pood í, CHKO Beskydy a p írodního parku Podbeskydí. na území Slezských Beskyd. na území rozvojové oblasti nadmístního významu OB-N1 Podbeskydí. v okolí vodních nádrží Žermanice a T rlicko. na území CHKO Jeseníky v rámci katastrálních území obcí Malá Morávka (k.ú. Malá Morávka a Karlov pod Prad dem), Karlova Studánka (k.ú. Karlova Studánka), Ludvíkov p. Prad dem (k.ú. Ludvíkov pod Prad dem). a dále na vybraných katastrálních území obcí Vítkov (k. ú. Vítkov – ást Podhradí a k.ú. Nové T chanovice - ást Zálužné), Kružberk (k.ú. Kružberk), Moravice (k.ú. Moravice), Hradec nad Moravicí (k.ú. Žimrovice a Domoradovice), Odry (k.ú. Kloko vek).

V rámci 1. etapy prací bylo prokázáno, že sou asný rozsah individuální rekreace v uvedených oblastech dosahuje mezních hodnot s rizikem dopadu na kvalitu p írodního prost edí. Ochrana p írodních hodnot je jednou z priorit územního plánování kraje (ZÚR - l. 14).

Chránit vymezené plochy a koridory pro ÚSES p ed zm nami ve využití území, jejichž d sledkem je: snížení stupn ekologické stability t chto ploch. znemožn ní budoucího založení vymezené skladebné ásti ÚSES nebo souvislé propojení biokoridorem v požadovaných prostorových parametrech.

Vysoká míra urbanizace v n kterých ástech MS kraje snižuje prostupnost krajiny a míru zastoupení p írodních biotop v krajin . S rostoucím tempem hospodá ství a životní úrovn obyvatel na území MS kraje postupn roste tlak na výstavbu komer ních i soukromých ploch v p írodn cenných územích nebo v jejich t sné blízkosti.

Stanovení limitu proto je zásadní podmínkou pro zajišt ní udržitelného rozvoje území.s cílem omezení nežádoucích suburbaniza ních trend .

ZÚR p i vymezení NR a R ÚSES vycházejí ze schválených ÚPN VÚC ovšem na základ 79 aktuálních poznatk upravují vymezení n kterých segment s cílem snížit riziko jejich narušení a minimalizovat st ety s rozvojovými zám ry. P i ešení st et (p ekryv ) ochrany nerostných surovin s prvky ÚSES zohlednit tyto podmínky: akceptovat charakter prvk ÚSES a podporovat jeho funkce v cílovém stavu, a to jak p i samotné t žb , tak p i ukon ování t žby a rekultivaci t žbou dot eného území. stávající ÚSES, nacházející se na ložiscích nerostných surovin, je vymezen s tím, že v p ípad budoucího využití ložiska budou plánované rekultiva ní a sana ní práce p izp sobeny a ešeny ve prosp ch ÚSES. nové návrhy ÚSES pokrývající ložiska, CHLÚ,

79

Zásada vytvá í p edpoklady pro ešení st et zájm vyplývající z vymezování segment ÚSES v plochách výhradních ložisek nerostných surovin, CHLÚ a DP. Vymezení ÚSES není ne ešitelným st etem vylu ujícím p ípadné využití ložiska. Koexistence t žby a ÚSES je možná za p edpokladu realizace kompenza ních opat ení k obnov funk nosti segment ÚSES. (Požadavek DO v rámci projednání ZÚR dle §37 SZ).

Generelu ÚSES MS kraje (AGERIS s.r.o. 2007) + Studie ÚSES m sta Ostravy (G Consult, s.r.o. 2007)

Požadavek / úkol DP, p ípadn zasahující do zjišt ných a p edpokládaných ložisek nerostných surovin budou v rámci zpracování podrobné dokumentace a ÚP up esn ny tak, aby se eliminoval jejich zásah do území pot ebného pro vyt žení ložiska (nap . aby byly vymezovány podél hranice DP, CHLÚ nebo ložiska nevyhrazeného nerostu.

Od vodn ní

Podporovat opat ení k posilování reten ní schopnosti území, dbát na nenarušení režimu a jakosti zdroj povrchových a podzemních vod, p írodních lé ivých zdroj a zdroj minerálních vod.

Území MS kraje má mimo ádn p íznivé podmínky pro vznik vodního bohatství, které p edstavuje jednu z nejvýznamn jších p írodních hodnot kraje. Chrán né oblasti p irozené akumulace vod (Beskydy, Jeseníky a Jablunkovsko) tvo í 18% území Moravskoslezského kraje. Významné zásoby podzemních vod na území kraje se vyskytují také v hydrogeologických rajonech vázaných na fluviální a glacigenní uloženiny kvartérního stá í v povodí Odry Opavy a jejich p ítok (Olše, Ostravice, Lu ina, Opavice, Moravice) a dále v prostoru Opavské pahorkatiny. P írodní lé ivé zdroje jsou využívány v lázních Karlova Studánka, Klimkovice a Karviná-Darkov.

V ose nadregionálního biokoridoru K147 MB na území obcí Dolní Lomná, Jablunkov a Mosty u Jablunkova zabezpe it prostupnost území (p edevším t lesa silnice I/11 a t lesa železni ní trati III. TŽK) v parametrech migra ního koridoru pro velké savce.

Prostor Jablunkovské brázdy je velmi významný z hlediska migrace živo ich v etn velkých šelem (kontakt Beskyd s okolními horskými masívy). Jablunkovská brázda jako jedine ný dopravní koridor spojující MS kraj se Slovenskem logicky prochází dlouhodobou urbanizací spojenou s budováním ady migra ních p ekážek, zejména pro velké savce (zástavba, oplocení pozemk , nové komunikace). V souladu se závazkem Vlády R byly zahájeny konkrétní aktivity na udržení i zlepšení migra ní prostupnosti Jablunkovské brázdy pro velké savce. Z uvedeného d vodu a na 80 základ aktuálních podklad ZÚR vymezují tento migra ní koridor jako sou ást nadregionálního biokoridoru ÚSES.

Minimalizovat zásahy do lesních porost (zejména na území CHKO, p írodních park a ve vodohospodá sky významných územích).

Lesní porosty jsou hlavním stabilizujícím krajinným initelem. Zvyšují ekologickou stabilitu krajiny, optimalizují hydrologický cyklus a v jeho rámci p ispívají mj. k vyrovnanosti odtok a snižování povod ových škod, snižují erozní ohrožení p d, zvyšují sociáln -rekrea ní a zdravotn -hygienickou hodnotu krajiny. Snižování lesnatosti na úkor jiných typ využívání krajiny mívá výrazn negativní d sledky na fungování krajiny z hlediska povod ových škod, zne išt ní ovzduší i zvýšené náchylnosti k erozi.

Minimalizovat zábory nejkvalitn jší zem d lské p dy v závislosti na konkrétních územních podmínkách.

V Moravskoslezském kraji, obdobn jako na území celé R, v posledních 15 letech dochází ke stálému poklesu rozlohy zem d lské p dy, zejména p dy orné. P í inou je zejména další rozvoj zástavby na plochách nejkvalitn jší zem d lské p dy (t ída ochrany I, II). Výskyt nejkvalitn jších p d je vázán p edevším na okolí velkých ek (Odra, Opava), které jsou však zárove sou ástí rozvojových oblastí a rozvojových os republikového významu. V zájmu minimalizace zábor v t chto oblastech

80

Návrh zm n a dop esn ní NR a R ÚSES v oblasti Jablunkovské brázdy (AGERIS, s.r.o. 2007)

Požadavek / úkol

Chránit ložisko erného uhlí Frenštát p. R. jako surovinovou rezervu republikového významu.

Od vodn ní ZÚR formulují požadavky na p ednostní využívání brownfields pro umis ování rozvojových zám r a p ednostní využívání ploch v rámci zastav ných území sídel. Striktní zákaz záboru ZPF I: a II: t ídy ochrany v t chto oblastech by znamenal výrazné oslabení podmínek hospodá ský rozvoj a soudržnost obyvatel v území. Ložisko p edstavuje nejvýznamn jší surovinovou rezervu erného uhlí v R s rostoucím strategickým významem pro energetickou bezpe nost státu. Snižování závislosti na dovozu energetických surovin z politicky rizikových oblastí (Rusko, arabské státy) je zásadní podmínkou strategické bezpe nosti státu a vyvážených podmínek územního rozvoje. K zabezpe ení dodate ných surovinových zdroj pro zajišt ní pot eb kraje, resp. celého státu v blízké i vzdálen jší budoucnosti je nezbytná územní ochrana t chto zdroj p ed znemožn ním nebo ztížením jejich využití. Požadavek ochrany ložiska vyplývá jednak ze zák. . 44/1988 Sb. ve zn ní pozd jších zákon (Horní zákon) a jednak z regionální surovinové politiky MS kraje a z celostátních koncep ních dokument (Státní surovinová politika, Státní energetická politika).

Chránit plochy morfologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod pro p ípadné budoucí využití omezeného vodního bohatství.

Významný vodní potenciál p edstavuje silnou stránku vodního režimu kraje. V dlouhodobém výhledu hospoda ení s vodou je však nutno vycházet z omezené tvorby zdroj na území kraje a podle principu p edb žné opatrnosti zvažovat i možnost nep íznivého vývoje klimatických podmínek. Jeho p ípadným d sledk m (pokles hladin podzemních vod, snížení pr m rných pr tok v tocích a pod.) m že zamezit zvýšená akumulace a zadržení vody v území. Vedle plošných opat ení v krajin (rybníky, revitalizace tok , protierozní opat ení) vytvá ejí významné akumulace vodní nádrže. Krom variantního návrhu vodní nádrže Nové He minovy ZÚR p evezmou dle ust. § 187, odst. 2 SZ územní rezervy 4 lokalit morfologicky a hydrologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod.

P i up es ování vymezení ploch a koridor v ÚPD obcí minimalizovat zásahy do limit , vyplývajících z ochrany p írodních hodnot a vlastností území.

Úkol pro územní plánování vyplývající z §§ 18 a 19 zák. . 183/2006 Sb. ve zn ní pozd jších zákon .

Plochy pro v trné elektrárny mimo území zvýšené ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizont a krajinných nebo kulturn historických dominant (viz grafická ást návrhu ZÚR výkres A3b) vymezovat na základ níže uvedených zásad a kritérií ochrany p írodních hodnot dot eného území: v trné parky vymezovat na co nejmenších plochách s co nejv tšími odstupy t chto ploch od sebe s cílem nenarušení migra ní propustnosti území. v trné parky vymezovat mimo plochy chrán né dle zák. . 114/1992 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis , a zárove dodržet minimální vzdálenost od jejich hranice dle tabulky uvedené v rámci l. 74 návrhu ZÚR.

Viz text na záv r kapitoly C.V.

C.V.2 Územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje kulturn historických hodnot Požadavek / úkol Chránit pohledový obraz kulturn historických dominant nadregionálního významu v území vymezeném ve výkresu A3b grafické ásti návrhu ZÚR. V území zvýšené ochrany pohledového obrazu zejména: neumis ovat stavby, které svými plošnými nebo vertikálními parametry vytvá ejí nové pohledové bariéry a dominanty v krajin . ostatní nové stavby umis ovat p ednostn mimo pohledov exponovaná území.

Od vodn ní Pod pojmem kulturn historická „dominanta“ ozna ujeme takový prvek krajinné scény, který celkovou konfiguraci hmotných prvk krajinné scény ovládá. Svými parametry (velikost, tvar, barva) se od ostatních prvk krajinné scény výrazn odlišuje. Krom zmín ných velikostních predispozic se dominantním m že stát takový prvek krajinné scény, který je umíst ný na pohledov exponovaném míst (nap . na pohledovém horizontu). Význam kulturní dominanty pro posuzování krajinného rázu se výrazn zvyšuje v p ípad , že je dominantní objekt sou asn kulturní památkou, váže se k n mu významná spole enská asociace (památná místa) nebo má významný duchovní (sakrální) význam. Na území MSK byly jako nejvýznamn jší kulturn historické dominanty identifikovány jsou Uhlí ský vrch u Bruntálu, Mariánská Pole v Krnov , hrad Starý Ji ín, hrad Hukvaldy, zámek Fulnek a 81 Štramberská Trúba . ZÚR proto vymezují (spole né) území zvýšené ochrany pohledového obrazu krajinných a kulturn historických dominant a formulují požadavky a kritéria pro rozhodování s cílem zajišt ní jejich ochrany. Popis metodiky vymezení t chto území je uveden v kap C.VI. Od vodn ní.

81

Chránit historické architektonické a urbanistické znaky památkov chrán ných sídel v etn jejich vn jšího obrazu.

M stské a vesnické památkové rezervace a zóny jsou chrán ny zákonem o památkové pé i. Objektem ochrany sídelního prostoru je krom jeho stavebního fondu i urbanistická kompozice a krajinný projev sídla (tzv. vn jší obraz sídla). Významné jsou všechny prostorové vztahy mezi intravilánem a extravilánem. Zásah do prostorové kompozice památkov chrán ného prostoru lze považovat za snížení historické, estetické a um lecké hodnoty prostoru, narušení harmonického m ítka, prostorových vztah a kulturních dominant.

P i umis ování staveb v okolí památkov chrán ných území, areál respektovat „genius loci“ daného místa, chránit místní kulturn historické dominanty, zejména sakrální a ostatní historické stavby.

Specifickým znakem v tšiny památek a památkových území je p esah jejich prostorové kompozice mimo samotný, zdmi vyhrazený prostor do navazující sídelní nebo nezastav né krajiny. Okolní krajina se tak stává integrální sou ástí památky. Propojení m že být provozní (alejemi), symbolické (znatelné spíše jen na mapových záznamech) a vizuální (nej ast jší, reprezentované výhledy a/nebo pr hledy). Prostorová kompozice zmín ných památek m že být vážn narušená

V ZÚR – „kulturn historické dominanty nadregionálního významu“

Požadavek / úkol

Od vodn ní zm nou využití území, umíst ním pohledových bariér, umíst ním nových dominant do pohled , pr hled a vyhlídek .

Chránit historické krajinné struktury (plužina, kamenice, kamenné zídky atp.….).

Jako historické krajinné struktury se ozna ují všechny objekty v krajin vytvo ené lov kem nebo zp soby využití zem (land use) se zvýšenou historickou (archeologickou) hodnotou. Mezi historické krajinné struktury (z pohledu ochrany krajinného rázu) jsou azeny zejména ty, které mají výrazný percep ní projev a jsou sou ástí význa ných charakteristických znak nebo rys krajiny. Tyto objekty a krajinné struktury lze považovat za kulturní památky i v p ípad , že dosud nemají potvrzený ochranný režim (z hlediska zákona o památkové pé i). Na jejich ochranu se vztahuje §12, zákona . 114/1992 Sb. a Evropská úmluva o krajin .

P i vymezování ploch pro v trné elektrárny mimo území zvýšené ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizont a krajinných nebo kulturn historických dominant (viz grafická ást návrhu ZÚR výkres A3b) prokázat, že zám r není v pohledovém kontrastu s kulturn historickými hodnotami území do 5 km od plochy uvažovaného zám ru (m stské a vesnické památkové rezervace, m stské a vesnické památkové zóny, historické zahrady a parky, sakrální stavby, hrady, zámky).

Viz text na záv r kapitoly C.V.

C.V.3 Územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje civiliza ních hodnot Požadavek / úkol Zkvalitnit dopravní propojení kraje se sousedními rozvojovými oblastmi a osami v R (Olomouc, Zlín), na Slovensku (Žilina) a v Polsku (Bielsko-Biała, Katowice, Opole).

Od vodn ní Z hlediska osídlení a urbanizace jsou z pohledu širších vztah Moravskoslezského kraje významné vnitrorepublikové vazby na Olomouckou a Zlínskou aglomeraci, v mezinárodních souvislostech potom vazby na metropolitní regiony Katowice a Kraków v Polsku, resp. aglomeraci Žilina – Martin Poloha Moravskoslezského kraje v síti transevropských multimodálních koridor sít TENT (v tev VI.b propojující významné sídelní a ekonomické struktury st ední a východní Evropy v relaci Víde – Ostrava – Katovice) dává p edpoklady pro za len ní kraje do evropských struktur a rozhodujících p epravních vztah . To napomáhá posílení dynamiky ekonomického rozvoje s p eshrani ním p esahem. P íležitostí pro obsluhu a rozvoj p edevším i p íhrani ních prostor na esko-polské a eskoslovenské hranici je za len ní R do Schengenského prostoru od 1.1. 2008.

Požadavek / úkol

Od vodn ní 82

Podporovat rozvoj letišt Ostrava-Mošnov v etn navazující pr myslové zóny a posílení jejich vazeb na: silni ní a železni ní sí republikového a mezinárodního významu (D47, R48, II. a III. TŽK). Ostravu a ostatní sídelní centra MS kraje.

Letišt Ostrava-Mošnov spole n s navazujícími plochami pr myslové zóny je jedním z hlavních pól rozvoje MS kraje. Význam tohoto prostoru dále vzroste v souvislosti s p edpokládaným umíst ním ve ejného logistického centra (VLC). Jeho napojení na nad azenou silni ní a železni ní sí a na krajské m sto Ostrava je zásadním p edpokladem maximálního využití rozvojového potenciálu tohoto prostoru.

Rozvíjet mezistátní propojení s energetickými systémy na území Slovenska a Polska.

Pohotový výkon energetických zdroj na území MS kraje nepokrývá pln dodávku do distribu ních sítí v dob špi kových odb r , proto je možno považovat oblast Moravskoslezského kraje za výkonov deficitní. Deficit výkonu zdroj na území Moravskoslezského kraje dosahuje cca 450 – 500 MVA. Tato situace je dána vysokou energetickou náro ností pr myslové výroby v kraji. Mezistátní propojení energetických systém elektro- a plynoenergetiky vytvá í p edpoklady pro zvýšení p enosové kapacity a zkvalitn ní zásobování pr myslových aglomerací energiemi na obou stranách hranice a je p edpokladem pro zajišt ní vyváženosti územních podmínek UR v krajském i republikovém m ítku.

Zajistit zásobování rozvojových území energiemi.

Zvýšená dynamika realizace rozvojových zám r p edevším v oblasti Ostravska a v Podbeskydí (pr myslové zóny, technologické parky, obchodní centra) je zdrojem rostoucí poptávky po energiích. Stabilizované zásobování energiemi je jedním ze základních p edpoklad hospodá ského a (nep ímo) také sociálního rozvoje území. Priorita územního plánování kraje (ZÚR l. 4). Pro zvýšení p enosové kapacity soustavy 110 kV a pro p ivedení pot ebného výkonu do míst s jeho deficitem, vymezují ZÚR koridory pro výstavbu nových dvojitých vedení. Projevující se nedostatek výkonu v distribu ních sítích 22 kV je nutno pokrýt výstavbou nových napájecích bod – transforma ních stanic TS 110/22 kV. Pro tento ú el vymezují ZÚR plochy pro nové areály transforma ních stanic v etn p ívodních vedení 110 kV. Provozovaný systém tranzitních a distribu ních VTL plynovod zajiš uje relativn bezpe nou dodávku zemního plynu stávajícím odb ratel m. Pro rozší ení skladovacích kapacit podzemního zásobníku plynu T anovice vymezují ZÚR plochu PZ 11.

Plochy pro nové ekonomické aktivity vymezovat ve vazb na: sídla s významným rozvojovým potenciálem. s existující nebo plánovanou vazbou na nad azenou sí dopravní infrastruktury.

Efektivní posílení podmínek hospodá ského rozvoje je možné realizovat pouze ve vazb na sídla s ur itým potenciálem daným úrovní technické infrastruktury a úrovní ekonomických a sociálních aktivit Vazba na hlavní dopravní tahy je podmínkou pro minimalizaci p epravních náklad a negativních vliv dopravy na životní prost edí Kritéria formulována na základ priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 6) a republikových priorit

82

Letišt Leoše Janá ka Ostrava

Požadavek / úkol Podpora polyfunk ního využití rekultivovaných a revitalizovaných ploch dot ených t žbou a úpravou erného uhlí ve vazb na vlastnosti a požadavky okolního území.

Od vodn ní PÚR R 2008 ( l. 14, 19, 20 a 26). Karvinská ást ostravsko-karvinského revíru z stane ve známém výhledu nejvýznamn jším zdrojem erného uhlí v rámci R. Toto území bude i v budoucnu t významn ovlivn no aktivitami spojenými s t žbou a úpravou erného uhlí. Dlouhodobým cílem, odvislým od postupného dot žování využitelných zásob a od celkové pozice erného uhlí v rámci palivoenergetické základny R je komplexní revitalizace území nejvíce dot eného t žbou erného uhlí t zn. prostrou Karviná (k.ú. Doly, Louky) – Doubrava – Orlová (k.ú. Lazy) – Haví ov (k.ú. Dolní Suchá, prost ední Suchá) – Hor. Suchá – Stonava. Tento prostor zárove p edstavuje potenciální zdroj územních rezerv, které je možné využít pro umíst ní ekonomických aktivit, které by jinak byly umíst ny „na zelené louce“ se všemi územními a environmetálními dopady s tím spojenými. Z t chto d vod bude úkolem ÚPD hledat ešení založené na polyfunk ním využití rekultivovaných a revitalizovaných ploch ve vazb na vlastnosti a požadavky okolního území a za len ní hodnotných p írodními prvk vzniklými p irozenou sukcesí do systému ve ejné zelen . Polyfunk ní využití revitalizovaných ploch je p edpokladem pro zajišt ní vyvážených podmínek udržitelného rozvoje území v dané oblasti. Vychází z priorit PÚR R 2008 ( l. 19)

Chránit, zkvalit ovat a rozvíjet obytnou funkci sídel a jejich rekrea ního zázemí.

V d sledku rychlého rozvoje ekonomické základny v druhé polovin minulého století docházelo k rychlému stavebnímu r stu sídel a opomíjení jejich komplexního rozvoje. ásti sídel p edevším v jádrovém území ostravsko-karvinské aglomerace vykazují sníženou kvalitu obytného prost edí jednak vzhledem bezprost ední blízkosti d lní innosti a jednak vysokým stupn m opot ebení domovního fondu a degradací ve ejných prostor . I p es áste né oživení bytové výstavby po roce 2000 vykazuje MS kraj jako celek velmi nízkou pr m rnou intenzitu bytové výstavby - 1,47 byt v p epo tu na 1 000 obyvatel ro n ( R - 2,66 byt na 1 000 obyvatel) Proto je nezbytné zkvalit ovat jejich obytnou funkci a tam, kde je to možné (p edevším u v tších sídel) též jejich rekrea ní zázemí jako jeden z p edpoklad pro ešení záporného salda migrace obyvatelstva a významný p edpoklad posílení podmínek pro soudržnost obyvatel v území. Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 7) a z republikových priorit PÚR R 2008 ( l. 15).


Bytová výstavba je pod pr m rem MS kraje i R Její rozvoj a zkvalitn ní v etn související ve ejné infrastruktury je jednou ze základních podmínek pro stabilizaci vývoje po tu obyvatel a posílení sociálního pilí e UR. Požadavek na provázanost rozvojem ve ejné infrastruktury vychází z republikových priorit PÚR R 2008 ( l.28). Požadavek vazby na zastav ná území sídel je motivován omezením nežádoucích suburbaniza ních trend – priorita územního

Požadavek / úkol Podporovat realizaci ochranných opat ení zvyšující míru zabezpe ení civiliza ních hodnot kraje proti povodním a dalším katastrofickým situacím.

Od vodn ní plánování kraje (ZÚR - l. 6). Nedostate ná zabezpe enost ochrany m st a obcí p ed povodn mi (Krnov a další sídla na toku horní Opavy, Ostrava, Bohumín, eský T šín, m sto Jeseník) pokra ující urbanizace záplavových území, p edevším na Od e, Opav a Olši byly v rámci 1. etapy prací na ZÚR identifikovány jako významné slabé stránky (rizika) území. Aktuálnost ešení této problematiky vyplývá z rozsahu a d sledk povodní v r. 1997. Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 15) a z republikových priorit PÚR R 2008 ( l. 25).

V regionech zahrnutých do specifických oblastí republikového i nadmístního významu (zejména Osoblažsko, Krnovsko, Bruntálsko, Rýma ovsko, Budišovsko a Vítkovsko) podporovat: zkvalitn ní a rozvoj dopravního propojení s centrální ásti kraje. zkvalitn ní a rozvoj technické infrastruktury a ob anského vybavení. další opat ení k posílení stability osídlení, zejména ve spádových sídelních centrech region .

Charakteristickými znaky uvedených oblastí je zhoršenou dopravní dostupnost centrální ásti kraje, slabá sídelní struktura záporné saldo migrace, zpravidla nad pr m rem MS kraje. Sídelní centra v západní ásti kraje se vyzna ují nižším významem pro své okolí z hlediska nabídky pracovních p íležitostí. Z hlediska velikosti obcí a sídel jsou velké rozdíly mezi západní ástí kraje, zejména území Jeseník a Oderských vrch a východní ástí kraje. P edevším ve správních obvodech POÚ Osoblaha, Horní Benešov a M sto Albrechtice jsou velmi malé obce, pr m rn mají mén než 1 000 obyvatel. V území s nízkou hustotou osídlení a slabou sídelní strukturou není plošný rozvoj technické infrastruktury a ob anské vybavenosti ekonomicky zvládnutelný. Efektivn jší je diferencovaná orientace t chto aktivit s preferencí hlavních sídelních center a prost ednictvím jejich rozvoje následn usnadnit jejich dostupnost i obyvatel m p irozených spádových území. Priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 3), vychází z republikových priorit PÚR R 2008 ( l. 23, 24 a 27).

Podporovat zkvalitn ní a rozvoj vybavenosti a infrastruktury láze ských míst, preferovat citlivá a kvalitní ešení dostavby v rámci zastav ných nebo zastavitelných území s ohledem na zachování kvality prost edí.

Láze ská místa Karlova Studánka, Klimkovice, Karviná-Darkov jsou významnou sou ástí civiliza ních hodnot v etn rekrea ního a ekonomického potenciálu kraje území MS kraje.

Podporovat zkvalitn ní a rozvoj vybavenosti rekrea ních st edisek a zkvalitn ní jejich dopravního napojení na nad azenou sí dopravní infrastruktury.

Rozvoj rekrea ní funkce uvedených sídel založený na využití rekrea ního a p írodního potenciálu území je p edevším pro v tšinu území zahrnutých do specifických oblastí republikového nebo nadmístního významu jednou z mála možností na posílení slabé ekonomické základny.

Obnova láze ské funkce areálu Jánské koupele (Vítkov) m že být významným impulsem pro posílení podmínek hospodá ského rozvoje SOB N2 Vítkovsko.

Slabou stránkou rekrea ních st edisek (p edevším v Beskydech) jsou jejich nedostate ná provázanost, jsou zde nedostatky v dopravní infrastruktu e – chybí kapacitní parkovišt , k ad st edisek je špatný p íjezd, chybí provázaný systém hromadné dopravy, jednotlivá st ediska nejsou dostate n vybavena službami a návaznou infrastrukturou (Ostravice, eladná, T inecko). Požadavek na provázanost s rozvojem ve ejné infrastruktury vychází z republikových priorit PÚR R ( l.23).

Požadavek / úkol Plochy pro v trné elektrárny mimo území zvýšené ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizont a krajinných nebo kulturn historických dominant (viz grafická ást návrhu ZÚR výkres A3b) vymezovat na základ níže uvedených zásad a kritérií ochrany civiliza ních hodnot dot eného území: dodržet minimální vzdálenost od hranice zastav ného nebo zastavitelného území - 600 m prokázat, že zám r není v pohledovém kontrastu nebo nenarušuje prost edí významných rekrea ních a láze ských areál v území do 5 km od plochy uvažovaného zám ru.

Od vodn ní Viz text na záv r kapitoly C.V.

Od vodn ní zásad a kritérií ochrany p írodních, kulturn historických a civiliza ních hodnot území ve vztahu k umis ování v trných elektráren mimo území zvýšené ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizont a krajinných nebo kulturn historických dominant Závazek R na dosažení stanoveného podílu výroby elektrické energie z obnovitelných zdroj , vyplývající z p íslušné sm rnice ES a nadstandardní výkupní ceny jsou d vodem zvýšeného zájmu o výstavbu v trných elektráren (dále jen VE). V sou asné dob jsou na území kraje provozovány 3 v trné elektrárny v lokalitách Odry – Veselí (2 x 2 MW), Rychvald (0,379 MW) a P íbor – Prchalov (0,263 MW). V dob zpracování návrhu ZÚR83 bylo evidováno celkem 16 nových zám r pro výstavbu v trných park s cca 140 v trnými elektrárnami a celkovým výkonem cca 260 MW. Podle Územní energetické koncepce Moravskoslezského kraje84 je využití v trné energie na území kraje velmi problematické pro nevhodné pov trnostní podmínky. Nevylu uje se individuální využití, ale pro systémovou aplikaci je využitelnost v trného potenciálu velmi nízká. Rychlost v tru, která je pro využívání v trné energie nejd ležit jším parametrem, vyžaduje v podmínkách MS kraje umíst ní rotor VE do výšek cca 100 až 150 m nad terénem. Z hlediska technicko-ekonomických aspekt provozování VE a vliv na n které složky životního prost edí (krajinný ráz, biota, kvalita obytného prost edí) jde o tedy zám ry velmi kontroverzní. Návrh ZÚR proto v souladu s požadavky zadání: vymezuje území zvýšené ochrany pohledového obrazu významných nadregionálních a regionálních krajinných horizont a krajinných a kulturn historických dominant nadregionálního významu, kde je výstavba t chto za ízení nevhodná85 (výkres A3b). formuluje zásady a kritéria ochrany p írodních, kulturn hodnot ostatních ástí území MS kraje86 (viz dále).

83 84 85

03-09/2008 Tebodin Czech Republic s.r.o. 11/2003 Bod 41 Zadání pro zpracování ZÚR MS kraje

historických a civiliza ních

Zásady a kritéria ochrany p írodních hodnot Zvlášt chrán ná území p írody Zvlášt chrán ná území p írody jsou p írodov decky velmi významnými nebo jedine nými lokalitami. Zákaz umis ování VE do ploch velko- i maloplošných ZCHÚ a jejich okolí je navržen zejména z d vodu možného zásahu do p irozeného prost edí a rušení významných i zranitelných druh organism . Pro území navazující na chrán né krajinné oblasti je navržena vzdálenost minimáln 3 km od hranice CHKO, vzhledem k tomu, že na území CHKO se ve zvýšené mí e vyskytují citlivé druhy. D vodem je p edevším eventuální hnízd ní ápa erného a ápa bílého, u kterých hrozí riziko ovlivn ní hnízdiš v souvislosti se zálety za potravou mimo CHKO, hnízd ní dravc a dalších vzácných druh pták , u kterých stoupá riziko kolize s p ibližováním se VE k hranicím CHKO. Tato skute nost se týká i netopýr . V p ípad maloplošných ZCHÚ, závisí vymezení minimální vzdálenosti, od které je umíst ní VE možné, na charakteru území a p edevším na jednotlivých druzích organism , které se zde vyskytují. Pro v tšinu maloplošných ZCHÚ je navržena vzdálenost 200 m, jež bezpe n zajiš uje vylou ení vliv na v tšinu druh , které se na území ZCHÚ vyskytují (zejména ptáci), a to bez ohledu na ú el vyhlášení anebo ochrany. V p ípad specifických druh živo ich je postupováno individuáln a jednotlivá ZCHÚ s jejich výskytem jsou vymezena dále. Z maloplošných ZCHÚ jsou vy len ny n které specifické lokality, kde je doporu eno dodržet v tší ochranné vzdálenosti: pro NPP Velký Roudný byla p vodn navržena min. vzdálenost 500 m od hranice z d vodu vysokého ornitologického významu lokality, mimo jiné hnízd ní ch ástala polního. Z d vod ochrany mimo ádných estetických hodnot této krajinné dominanty a rázu krajiny p ilehlého území byl v rámci projednání ZÚR dle §37 SZ akceptován požadavek na zvýšení minimální vzdálenosti na 3 000 m od hranice NPP. pro NPP Šipka je navržena min. vzdálenost 2 km od hranice z d vodu vysokého ornitologického významu lokality a okolí, mimo jiné z d vodu tradi ního hnízdišt výra velkého. pro NPR Kaluža je navržena min. vzdálenost 3 km od hranice z d vodu vysokého ornitologického významu lokality, mimo jiné hnízd ní ápa erného v okolí NPR. pro PR Velký Pavlovický rybník a PR Džungle je navržena min. vzdálenost 3 km z d vodu ochrany zejména je ába popelavého a raroha velkého. pro PR Suchá Dora a PR U Leskoveckého chodníku je navržena min. vzdálenost 3 km z d vodu ochrany tradi ního hnízdišt ápa erného. pro PP Hrane ník je navržena min. vzdálenost 2 km z d vodu ochrany kolonie volavky popelavé. pro PR Koutské a Záb ežské louky a PR Št pán je navržena min. vzdálenost 2 km z d vodu ochrany vzácn jších druh vodních pták , kolonie racka chechtavého (PR Št pán) a potravního teritoria ápa bílého.

86

Bod42 Zadání pro zpracování ZÚR MS kraje

pro PP erný d l, PR erný les a PP Úvalenské louky je navržena min. vzdálenost 1 km z d vodu ochrany kolonií netopýr a významných ornitologických stanoviš . Evropsky významné lokality Evropsky významné lokality umož ují zachovat p írodní stanovišt a stanovišt druh v jejich p irozeném areálu rozší ení ve stavu p íznivém z hlediska ochrany. Vylou ení EVL a jejich bezprost edního okolí z výstavby VE je vhodné zejména z d vodu možného zásahu do p irozeného prost edí a rušení významných i zranitelných druh organism . V p ípad všech EVL je navržena vzdálenost minimální 200 m. Na tuto vzdálenost je vylou en vliv na v tšinu druh , které jsou p edm tem ochrany EVL. S ohledem na výskyt n kterých zvlášt citlivých druh , je doporu eno u n kterých EVL dodržet v tší ochranné vzdálenosti: pro EVL Moravice je navržena min. vzdálenost 500 m od hranice EVL z d vodu ochrany vydry í ní a pr b hu migra ního koridoru. pro EVL D l Ruda I, Staré Old vky, Štola Jakartovice II a ermná – d l Potlachový je navržena min. vzdálenost 1 km od hranice EVL z d vodu ochrany kolonií netopýr s po tem nad 50 jedinc anebo více jak 10 druh . pro EVL erný d l, Javorový vrch, Štola Franz – Franz a Zálužná je navržena 3 km od hranice EVL z d vodu ochrany kolonií netopýr s významnými po ty, jež p esahují regionální význam. Pta í oblasti Pta í oblasti (PO) umož ují zajistit p ežití významných druh pták a rozmnožování v jejich areálu rozší ení. Zákaz umis ování VE v okolí PO je nutný zejména z d vodu možného zásahu do p irozeného prost edí a rušení významných i zranitelných druh pták , jež jsou p edm tem ochrany PO. V p ípad všech PO je navržena minimální vzdálenost 3 km od jejich hranice. Na tuto vzdálenost lze vylou it vliv na druhy, které jsou p edm tem ochrany PO. ÚSES Zásadním d vodem zákazu umis ování VE v plochách ÚSES a návrh minimálních vzdáleností od jejich okraje, kdy je umíst ní VE možné, je možnost negativního ovlivn ní migra ní propustnosti ÚSES, což je hlavní funkcí tohoto systému. S ohledem na význam a velikost jednotlivých prvk ÚSES je navržena vzdálenost min. 500 m pro segmenty NR ÚSES a min. 200 pro segmenty R ÚSES. Tyto vzdálenosti vycházejí z potenciálního dot ení živo ich , kte í biocentra a biokoridory ÚSES obývají nebo využívají jako migra ní koridor. P írodní parky Hlavním d vodem vyhlášení p írodních park je „ochrana krajinného rázu s významnými soust ed nými estetickými a p írodními hodnotami“. V intencích zákona o ochran p írody a krajiny87. je nutné na území p írodních park omezit takové využití, které by „znamenalo zni ení, poškození nebo rušení stavu tohoto území“. Stavbu VE je z hlediska krajinného rázu

87

§12, odst. 3, zákona . 114/1992 Sb. ve zn ní pozd jších p edpis

nutné považovat za dominantn p sobící stavbu technického charakteru, která zap í i uje významné zm ny v p sobení kulturních dominant území, harmonického m ítka a prostorových vztah . S ohledem na p edm t ochrany (estetické hodnoty území) a p edpokládanou výšku stavby (viz výše) je navržena minimální vzdálenost možného umíst ní VE od hranic PP na 3 km. Tato vzdálenost p edstavuje zónu silného vizuálního vlivu stavby.

Zásady a kritéria ochrany kulturn historických hodnot Konzervace památky v sob zahrnuje zachování jejího prost edí a m ítka. Je t eba zamítnout každou novostavbu, každou destrukci a každou úpravu, které by mohly porušit vztahy objem a barev.88 M stské a vesnické památkové rezervace a zóny M stské a vesnické památkové rezervace a zóny jsou chrán ny zákonem o památkové pé i. Principy ochrany up es ují dále Aténská a Washingtonská charta. Objektem ochrany sídelního prostoru je krom jeho stavebního fondu i urbanistická kompozice a krajinný projev sídla (tzv. vn jší obraz sídla). Významné jsou všechny prostorové vztahy mezi intravilánem a extravilánem. Zásah do prostorové kompozice památkov chrán ného prostoru lze považovat za snížení historické, estetické a um lecké hodnoty prostoru, narušení harmonického m ítka, prostorových vztah a kulturních dominant. Historické zahrady a parky Mezi nemovité kulturní památky R jsou azeny i historické zahrady a parky m st, zámk , hrad a klášter . Specifickým znakem v tšiny památek zahradního um ní je p esah jejich prostorové kompozice mimo samotný, zdmi vyhrazený prostor do navazující sídelní nebo nezastav né krajiny. Okolní krajina se tak stává integrální sou ástí památky. Propojení m že být provozní (alejemi), symbolické (znatelné spíše jen na mapových záznamech) a vizuální (nej ast jší, reprezentované výhledy a/nebo pr hledy). Všechny d ležité kompozi ní a provozní vazby historické zahrady nebo parku s okolní krajinou jsou chrán ny i z hlediska ochrany krajinného rázu jako významné prostorové vazby. Prostorová kompozice zmín ných památek m že být vážn narušena zm nou využití území a umíst ním nových dominant do pohled , pr hled a vyhlídek. N které areály jsou navíc pohledov exponovány – jejich vn jší obraz m že být umíst ním vertikálního objektu (nap . VE) v blízkosti zahrady narušen. Vzdálenost 5 km lze považovat za vzdálenost nejvýrazn jšího vizuálního vlivu. Výška stavby VE p esahuje v daném sektoru mnohonásobn výšku lov ka a ostatních objekt , které se v kulturním prostoru R obvykle nacházejí, v etn obvyklých kulturních dominant (nap . výška kostelní v že obvykle 30 – 50 m). Objekt VE má vizuální dosah p esahující 5 km. Vzájemná pohledová konfrontace vn jšího obrazu památkového objektu s VE je nežádoucí a lze ji považovat za výrazné snížení kulturn - historické a um lecké hodnoty dot eného prostoru. Velmi asto m že p sobit jako pohledová dominanta i ve vzdálenostech v tších (25 - 30 km). Na druhé stran

88

Benátská charta (1964), lánek 6

je možné, že díky konfiguraci terénu nebo existenci pohledových bariér v dot eném prostoru, nebude objekt VE v rámci vymezené zóny vždy viditelný. Z uvedeného d vodu je nutné považovat vymezený 5 km okruh jako vysoce rizikovou zónu vizuálního vlivu VE. Z tohoto d vodu ZÚR navrhují uplatnit pro posuzování jednotlivých zám r zásadu povinného prokázání, že zám r není v pohledovém kontrastu s kulturn historickými hodnotami území do 5 km od plochy uvažovaného zám ru. Zásady a kritéria ochrany civiliza ních hodnot Zastav né a zastavitelné území Dodržování hlukových limit lze zajistit p edevším dostate ným odstupem navrhovaných VE od obytné zástavby. Jako bezpe ná minimální vzdálenost se navrhuje 600 m od okraje zastav ného nebo zastavitelného území sídla. Významné rekrea ní a láze ské oblasti P edm tem ochrany krajiny rekrea ních a láze ských území je zejména obytná hodnota území (komplex hygienických parametr , p írodních, kulturn historických a estetických hodnot území). Prost edí, využívané k odpo inku a rekonvalescenci obyvatel, klade zvýšené požadavky i na kvalitu krajinné scény. Stavbu VE lze v uvedeném kontextu (zejména v p ípad lázní) považovat za stavbu narušující rekrea ní kvalitu krajiny. Pohled na VE v blízkosti pobytu je pro ást populace rušivý. Umíst ním VE m že sou asn dojít ke snížení kulturn historické a estetické hodnoty krajiny (láze ské komplexy jsou v naprosté v tšin památkov cennými urbanistickými celky), narušení harmonického m ítka a p sobení kulturních dominant. Podobn jako v p ípad ochrany kulturn historických hodnot ZÚR navrhují uplatnit pro posuzování jednotlivých zám r zásadu povinného prokázání, že zám r není v pohledovém kontrastu nebo nenarušuje prost edí významných rekrea ních a láze ských areál v území nejmén do 5 km od plochy uvažovaného zám ru umíst ní VE.

C.VII. VE EJN PROSP ŠNÉ STAVBY A VE EJN PROSP ŠNÁ OPAT ENÍ ( lánek 100 - 112)

C.VII.1 Ve ejn prosp šné stavby V souladu s ust. §2, písm. l) zák. . 183/2006 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis , vymezují ZÚR ve ejn prosp šné stavby89 pro ve ejnou infrastrukturu, ur ené k rozvoji nebo ochran obce, kraje nebo státu, pro které lze práva k pozemk m a stavbám vyvlastnit. Ve

89

Dále jen VPS.

smyslu téhož ustanovení je nezbytnou podmínkou pro uplatn ní institutu vyvlastn ní vymezení dané ve ejn prosp šné stavby ve vydané územn plánovací dokumentaci. Na základ obsahového zam ení ZÚR daného p ílohou . 4 vyhlášky . 500/2006 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis , jsou jako ve ejn prosp šné vymezovány koridory a plochy výhradn pro zám ry nadmístního významu90. Ve ejn prosp šné stavby jsou v rámci ZÚR vymezeny formou koridor a ploch v podrobnosti odpovídající m ítku stanovenému vyhláškou . 500/2006 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis – tj. v m ítku 1:100 000. Koridory a plochy jsou prostorov definovány tak, aby byl zajišt n dostate ný prostor pro up es ování umíst ní a zajišt ní realizace stavby a jejího následného užívání. Vymezení koridor a ploch je zárove podkladem pro vymezení rozsahu dot ení vlastnických práv k pozemk m v územn plánovací dokumentaci obcí, navazující projektové dokumentaci resp. v rozhodnutí o umíst ní stavby. V této fázi návrhu vymezují ZÚR jako ve ejn prosp šné stavby: plochy a koridory obsažené v návrhu ZÚR (09/2008) projednaném s dot enými orgány dle § 39 zák. . 183/2006 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis , a plochy a koridory zám r p evzatých bez v cné zm ny ze schválených ÚPN VÚC a jejich zm n na území Moravskoslezského kraje v souladu s ust. § 187, odst. 2, zák. . 183/2006 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis . Ší kové parametry koridor je uvedeny v kap. D návrhu ZÚR, d vody pro jejich vymezení, resp. vložení do ZÚR jsou popsány v kap. C.IV. tohoto Od vodn ní. Problematika zám r p ebíraných bez v cné zm ny ze schválených ÚPN VÚC dle ust. § 187, odst. 2 SZ je souhrnn vysv tlena v kap. C.XIII Od vodn ní. Plochy a koridory navrhovaných ve ejn prosp šných staveb jsou zobrazeny v grafické ásti ZÚR – výkres A4 - Ve ejn prosp šné stavby a ve ejn prosp šná pat ení. Celkový po et navrhovaných ve ejn prosp šných staveb dle výše uvedeného len ní je uveden tabulce níže. VPS projednané dle §39 SZ

VPS p evzaté bez v cné zm ny dle §187, odst. 2 SZ

Silni ní doprava

6

71

Železni ní doprava

1

5

Ostatní druhy dopravy (z toho)

--

6

--

2

letišt

--

2

lanovky

--

2

Elektroenergetika

7

19

Plynoenergetika

9

5

Produktovody

0

1

Teplárenství

--

3

Protipovod ová ochrana

1

8

Zásobování vodou

--

1

dopravní terminály

90

§2, odst. 1, písm h) zák. . 183/2006Sb. ve zn ní pozd jších p edpis .

Výrazn vyšší po et VPS p evzatých bez v cné zm ny ze schválených ÚPN VÚC a jejich zm n je dán skute ností, že pro celé území MS kraje byly všechny ÚPN VÚC a jejich zm ny schváleny po r. 2000. Logickým d sledkem této skute nosti je, že v rámci prov ení schválených ÚPN VÚC na území kraje vyhodnotil krajský ú ad zna né množství ve ejn prosp šných staveb, která spl ují kritéria aktuálnosti a nadmístního významu a mohou být ve smyslu ust. §187, odst. 2 zák. . 183/2006 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis , p evzaty bez v cné zm ny do návrhu ZÚR, projednaného s dot enými orgány.

C.VII.2 Ve ejn prosp šná opat ení Ve ejn prosp šná opat ení jsou v souladu s ust. §2, písm. m) zák. . 183/2006 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis , opat eními nestavební povahy sloužícími ke snižování ohrožení a k rozvoji nebo ochran p írodního, kulturního a archeologického d dictví, vymezenými ve vydané územn plánovací dokumentaci. ZÚR vymezují ve své textové a v grafické ásti91 jako ve ejn prosp šná opat ení plochy pro skladebné ásti ÚSES nadregionální a regionální úrovn . Postup vymezení a zm ny ve vymezení NR a R ÚSES oproti schváleným ÚPN VÚC jsou od vodn ny v kap. C.IV.4 tohoto od vodn ní.

C.VII.3 Stavby a opat ení k zajišt ní obrany a bezpe nosti státu Požadavky na vymezení nových staveb a opat ení k zajišt ní obrany a bezpe nosti státu nebyly v rámci ZÚR uplatn ny. Stávající stavby a opat ení jsou zobrazeny jako limit využití území v grafické ásti Od vodn ní92.

C.VII.4 Asana ní území nadmístního významu V rámci zpracování návrhu ZÚR nebyly identifikovány požadavky na vymezení asana ních území nadmístního významu.

91 92

kap. D a G textové ást ZÚR + výkresy A2 a A4 grafické ásti ZÚR B.1 Koordina ní výkres

C.VIII. POŽADAVKY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU NA KOORDINACI ÚZEMN PLÁNOVACÍ INNOSTI OBCÍ A NA EŠENÍ V ÚPD OBCÍ ( lánek 114 )

C.VIII.1 Up esn ní vymezení ploch a koridor nadmístního významu ZÚR stanovují požadavky na koordinaci územn plánovací innosti obcí p i up es ování vymezení ploch a koridor republikového a nadmístního významu, ÚSES a územních rezerv uvedených v kap. D. textové ásti a zobrazených ve výkresu A.2 grafické ásti návrhu ZÚR93. V zájmu maximální adresnosti jsou tyto požadavky v ZÚR vyjád eny formou p ehledu všech obcí v len ní dle správních obvod ORP, které jsou dot eny vymezením jednotlivých koridor a ploch nadmístního významu v etn ÚSES a územních rezerv. Krom ploch a koridor již projednaných s dot enými orgány dle §37 SZ94, jsou ZÚR dopln ny o požadavky na koordinaci p i vymezování ploch a koridor , které byly (v souladu s ust. §187, odst. 2 SZ) p evzaté bez v cné zm ny ze schválených ÚPN VÚC a jejich zm n na území MS kraje. Koordinace p i vymezování jednotlivých ploch a koridor je úkolem pro ešení v ÚPD dot ených obcí.

C.VIII.2 Další požadavky na ešení v ÚPD obcí ZÚR dále stanovují požadavky na ešení a vzájemnou koordinaci na ešení v ÚPD dot ených obcí v t ch p ípadech, kdy: se jednozna n jedná o zám ry nadmístního významu, k p esnému vymezení koridoru (plochy) je nezbytná koordinace ešení v ÚPD nejmén dvou obcí, a m ítko ZÚR neumož uje dostate n p esné vymezení ploch a koridor pot ebných k umíst ní a zajišt ní realizace stavby a nem že tedy být ani podkladem pro identifikaci dot ení vlastnických práv k pozemk m.

SILNI NÍ SÍ Koridor pro p eložku silnice II/477, odstra ující úrov ového k ížení s tratí D . 323, je situován na hranici správních obvod Ostravy a Vratimova. Z tohoto d vodu vyžaduje ešení p eložky koordinaci v ÚPD obou m st.

93 94

Numerické a alfanumerické kódy ploch a koridor v tabulce jsou identické. Pro odlišení od dále popisované kategorie mají tyto zám ry ve svém alfanumerickém kódu obsaženo písmeno Z (DZ, PZ, EZ, VZ)

Plocha pro rozší ení PZP T anovice o vyt ženou ást ložiska Staré Pole svým východním okrajem zasahuje do navrhovaného koridoru ty pruhové sm rov d lené silnice I. t ídy (úsek T rlicko – T anovice). Koridor byl vymezen v rámci schváleného ÚPN VÚC Beskydy95 a ve smyslu §187, odst. 2 SZ je do ZÚR p evzat bez v cné zm ny96. Umíst ní t žebn –vtlá ecích sond a sb rných plynovod související s využitím rozší ené ásti PZP je proto nutné koordinovat s ochranou vymezeného koridoru. Úsek silnice I/11 prodloužená Rudná – hranice okresu Opava v parametrech ty pruhové sm rov d lené silnice I. t ídy97 je sou ástí jednoho ze dvou nejvýznamn jších dopravních tah MS kraje98, zajiš ujícího spojení Opavska s krajským m stem a dále s východní a jihovýchodní ástí kraje v etn p eshrani ních vazeb na Slovensko. Ve vztahu k m stu Ostrava p edstavuje záv re ný segment kompletující silnici I/11 (Rudná) do funkce tangenty, odvád jící pr jezdnou dopravu ve sm ru V-Z mimo centrum m sta a zástavbu záp. okraje Poruby. Do ZÚR je koridor tohoto úseku p evzat bez v cné zm ny dle ust. §187, odst. 2 SZ ze schválených ÚPN VÚC Ostrava-Karviná a z ÚPN VÚC Beskydy. Zám r EZ 4 eší zajišt ní p íkonu elektrické energie p edevším pro m stskou ást Poruba zvýšením p enosové kapacity vedení 110 kV a výstavbou nových trafostanic. Vzhledem k tomu, že se oba koridory z významné ásti p ekrývají p i tém soub žném vedení jejich os, je nutné jejich podrobn jší vymezení v rámci ÚP Ostravy a V esiny vzájemn koordinovat.

PLYNOENERGETIKA Zám r na výstavbu vtl. plynovodu PZP T anovice – Karviná-Doly99 je p evzat bez v cné zm ny v souladu s ust. §187, odst. 2 SZ ze schváleného ÚPN VÚC Ostrava-Karviná. Nezbytnost koordinace ešení v ÚP obce T anovice a m sta eský T šín vyplývá ze skute nosti, že v rámci ÚPN VÚC Beskydy, který zahrnuje obec T anovice (okres Frýdek Místek), nebyl p edm tný koridor vymezen. Stejný p ípad p edstavuje také zám r vtl. plynovodu Dvorce – Budišov nad Budišovkou100, jehož koridor je vymezen pouze na území Dvorc (okr. Bruntál) v rámci ÚPN VÚC Jeseníky. ÚPN VÚC okr. Opava tento koridor na území Budišova nad Budišovkou nevymezuje. Z tohoto d vodu je nutná vzájemná koordinace ešení v ÚPD obou dot ených obcí.

CYKLOTRASY

95 96 97 98 99

Úplná citace uvád ných ÚPN VÚC – viz kap. C.XIII tohoto Od vodn ní Zám r D35 Zám ry D28 a 34 Sou ást tzv. „slezského k íže“ Zám r P2

100

Zám r P19

Návrh rozvoje infrastruktury pro cyklistickou dopravu na území MS kraje respektuje resortní dokument „Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy eské republiky“, schválený Usnesením vlády R . 678/2004. V tomto dokumentu se stát zavazuje k podpo e cyklistické dopravy a k budování cyklostezek s uplat ováním následujících cíl a priorit rozvoje cyklistiky: jako rovnocenného prost edku dopravní obslužnosti území. pro posílení cestovního ruchu. pro posílení ochrany životního prost edí a zdraví obyvatelstva. Navrhované cyklistické trasy tvo í sou ást páte ní infrastruktury cyklistické dopravy na území MS kraje s p eshrani ními a mezikrajskými návaznostmi. Postupná realizace umožní v hlavních nad azených sm rech maximální segregaci nemotorové cyklistické dopravy od dopravy motorové. Ta je podmínkou pro dosažení pot ebné úrovn , míry bezpe nosti a požadované atraktivity pro každodenní i rekrea ní využití s nabídkou návazností na ostatní cyklistickou sí I. – III. t ídy. Požadavek na koordinované vymezení koridor v rámci ÚPD dot ených obcí vychází jednak z podklad poskytnutých jednotlivými zpracovateli a jednak ze zpracované krajské dokumentace „Koncepce cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje“101. Územní vymezení, koordinace a zp esn ní jednotlivých koridor bude p edm tem územn plánovací dokumentace dot ených obcí a p ípravné dokumentace k jednotlivým zám r m. V evropských p eshrani ních návaznostech jsou pro rozvoj cyklistické dopravy MS kraje zásadní dva koridory: Páte ní evropská dálková cyklistická trasa Odra – Morava – Dunaj; sou ást evropské cyklistické sít Roscoff-Kyjev. Na území MS kraje je vedená v souladu se zpracovanou dokumentací „Studie cyklostezky Odra – Morava – Dunaj (DHV, spol. s r.o., 2006) a navazujícími projekty v nov upraveném koridoru p i ece Od e ve spojení (Hranice na Morav ) – Bohumín – hranice R/Polsko. Evropský turistický koridor Krakow – Wien; sou ást programu Greenways. Tento projekt sleduje postupné vybudování bezpe ných stezek a klidných cest, upravených pro p ší, cyklisty i jezdce na koních, spojující sídla i p írodn , kulturn a historicky cenná místa na trase. Zám r sleduje šetrné využití potenciálu a rozmanitosti pro aktivní, pobytovou i poznávací turistiku s cílem posílit a stabilizovat sociální, kulturní a ekonomické podmínky dané oblasti p i zachování trvalé udržitelnosti. Ostatní navrhované trasy jsou sou ástí nadregionální a regionální sít cyklistických tras R a MS kraje, které budou postupn územn vymezovány, zp es ovány a p ipravovány k realizaci.

PROTIPOVOD OVÁ OCHRANA

101

Dopravní projektování, spol. s r.o.,st edisko Olomouc( 08/2006)

Klí ová opat ení k ochran p ed povodn mi p edstavují svými reten ními prostory vodní nádrže. Soustava nádrží Slezská Harta a Kružberk na ece Moravici sníží svým reten ním prostorem kulminaci povod ové vlny na 20 % p vodního pr toku a podobn snižují povode nádrže Šance na ece Ostravici (22 %), Morávka na ece Morávce (27 %) a Žermanice na ece Lu in (25 %). Povodí horní Opavy pat í k oblastem s nejvýrazn jším povod ovým nebezpe ím. ást je sou ástí Hrubého Jeseníku, tj. území s velmi vysokými srážkami a výškovými rozdíly, zrychlujícími povod ový odtok. Od katastrofální povodn v r. 1997 je proto hledáno ešení, které sídla v povodí - p edevším Krnov a Opavu – ochrání snížením kulmina ního pr toku povodn . Bylo prokázáno, že zvýšení ochrany p ed povodn mi v tomto území nelze realizovat bez zásadních zásah do vlastnických práv k nemovitostem a bez významného ovlivn ní životního prost edí. ešení protipovod ové ochrany v prioritní oblasti horní Opavy je založeno na souboru opat ení ke snížení povod ových rizik v povodí horního toku eky Opavy v kombinaci s variantou menší nádrže Nové He minovy. Toto koncep ní ešení, schválené usnesením vlády R . 444/2008 ze dne 21. dubna 2008 zahrnuje krom výstavby vlastní nádrže protipovod ová a revitaliza ní opat ení v koryt a v údolní niv eky Opavy v délce 24 km na území obcí Zátor, aková, Brantice, m sta Krnov, lokálních opat ení (ohrázování) níže po toku až po m sto Opavu a na území Polska. Plocha p ipravované vodní nádrže a další plochy nutné pro umíst ní konkrétních opat ení jsou zobrazeny ve výkresu A2 grafické ásti ZÚR102. Nezbytnou podmínkou maximální ú innosti t chto opat ení a zárove podmínkou minimalizace územních d sledk t chto opat ení je koordinace jednotlivých díl ích ešení v ÚPD dot ených obcí. Na ostatním území kraje zajiš ují povod ovou ochranu v území soust ed né zástavby nej ast ji technická protipovod ová opat ení na vodním toku. Kritická místa omezují pr to nost a zp sobují následné vzdouvání vody v zastav ném území sídel. V rámci Plánu oblasti povodí Odry, jehož pracovní verze byla jedním z podklad pro návrh této ásti ZÚR, bylo vyhodnoceno celkem 107 lokalit (cca 17,5 tis. obyvatel) s nedostate nou ochranou p ed povodn mi. Realizace technických opat ení na vodních tocích (zvýšení kapacity koryta, sm rová a výšková stabilizace toku, budování ochranných op rných zdí a hrází) je zajiš ována prost ednictvím Programu prevence p ed povodn mi103. Jeho první etapa byla realizována v období 2002 – 2006. II. etapa (r. 2007 – 2012) zahrnuje v Moravskoslezském kraji celkem 71 lokalit, které se týkají 43 vodních útvar . S požadavkem na koordinaci ešení v ÚPD dot ených obcí jsou do návrhu ZÚR zahrnuta pouze opat ení s minimální s celkovou délkou úpravy toku v tší než 2 km. Jejich p ehled je uveden v následující tabulce. Vzhledem k jejich problematické zobrazitelnosti v m ítku 1:100 000 jsou tato opat ení a z nich vyplývající požadavky v ZÚR formulovány pouze verbáln . Lokalita Lou ka, Odry

102 103

Vodní útvar 6

Tok Odra

Rozsah zásahu (km)

Návrhová kapacita

3,3

Q100

Výkres ploch a koridor nadmístního významu, ÚSES a územních rezerv – zám r VZ1a Dále jen PPPP

Poznámka II. etapa PPPP

Lokalita

Vodní útvar

Tok

Rozsah zásahu (km)

Návrhová kapacita

Poznámka

Životice u N.J.

7

Ji ínka

2,9

Q20

mimo II.etapu

Sedlnice

11

Sedlnice

1,8

Q20

II. etapa PPPP

Tichá

16

Tichávka

2,8

Q20

II. etapa PPPP

Stará Ves n.O.

18

Ond ejnice

4,2

Q20

II.etapa PPPP

Svinov, Poruba

19

Porubka

6,3

Q20

II. etapa PPPP

Ludvíkov

22

St . Opava

3,0

Q20

II. etapa PPPP

Opava-Jakta

30

Velká

2,3

Q50

II. etapa PPPP

St bo ice, Zlatníky

30

Velká

2,0

Q50

II. etapa PPPP

Svobodné He manice

43

He manický p.

2,1

Q50

mimo II.etapu

Krava e, Dvo isko

46

Opava

3,1

Q100

II. etapa PPPP

Ostrava-Hrušov

79

Odra

2,3

Q100

II. etapa PPPP

Bohumín

81

Bohum.Stružka

4,5

Q100

II. etapa PPPP

Ostrava-Antošovice

81

Odra

2,8

Q100

II. etapa PPPP

Petrovice u Karviné

94

Petr vka

4,2

Q100

II. etapa PPPP

T emešná

100

Mušlov

2,8

Q50

mimo II.etapu

ZÁSOBOVÁNÍ VODOU V zásobování pitnou vodou je Moravskoslezský kraj na jednom z p edních míst v rámci R. Dlouhodobý pokles výroby pitné vody (tém na polovinu oproti r. 1989) se v posledních letech zastavil. Vzniklé volné kapacity v centrálních zdrojích – vodárenských nádržích jsou využívány k dodávkám vody mimo území kraje a tvo í tak jednu ze silných stránek hospoda ení s vodou. Nové požadavky na zm ny ve využití území nadmístního významu nebyly b hem zpracování ZÚR identifikovány. Aktuální zám ry nadmístního významu sledované v platných ÚPN VÚC a potvrzené Programem rozvoje vodovod a kanalizací Moravskoslezského kraje104 ZÚR (v souladu s l. 168 schválené PÚR R 2008) transponují do požadavk na koordinaci ešení v ÚPD dot ených obcí. D vodem pro tento zp sob ešení v rámci ZÚR je p edevším m ítko podrobnosti ZÚR, které neumož uje vymezení nezbytných koridor a ploch s požadovanou p esností.

KANALIZACE A OV Úrove odvád ní a likvidování odpadních vod pat í k základním znak m vysp lé spole nosti a je jedním z podstatných ukazatel životní úrovn obyvatel. V Moravskoslezském kraji je v této oblasti situace nep íznivá, podíl p ipojených obyvatel na kanalizaci (77,9% z celkového po tu obyvatel) je nižší než pr m r R. Obdobn

104

Dále jen PRVKÚK.

nevyhovující je stav v išt ní odpadních vod (92,4% z celkového množství odpadních vod). Deficit oproti rozvoji vodárenství v kraji je nutno odstranit mj. s ohledem na požadavky Sm rnice Rady ES . 91/271/EHS o išt ní m stských odpadních vod. Z tohoto d vodu ZÚR ( l. 7) formulují požadavek na podporu rozvoje systém odvád ní a išt ní odpadních vod jako jednu z priorit územního plánování kraje a aktuáln platné zám ry na odkanalizování a išt ní odpadních vod, sledované v platných ÚPN VÚC na území kraje a potvrzené PRVKÚK pak ZÚR transponují (podobn jako na úseku zásobování pitnou vodou) do požadavk na koordinaci ešení v ÚPD dot ených obcí. D vodem pro tento zp sob ešení v rámci ZÚR je p edevším m ítko podrobnosti ZÚR, které neumož uje vymezení nezbytných koridor a ploch s požadovanou p esností.

C.IX.PLOCHY A KORIDORY K PROV

ENÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ

( lánek 115 ) Prov ení zm n využití území územní studií jako podmínku pro rozhodování105 ZÚR ukládají v plochách lokalit geologicky, morfologicky a hydrologicky vhodných pro akumulaci vod106 Spálov na Od e, eladná na eladénce, Horní Lomná na í ce Lomná a Dlouhá Lou ka na Oslav . Jedná se o plochy, které jsou navrženy k územní ochran zejména z d vodu sou asných nejistot spojených s vývojem vodohospodá ské bilance území v d sledku rizik spojených s možnými vlivy globálních zm n klimatu a s tím souvisejícími problémy v zásobování obyvatelstva pitnou a užitkovou vodou a protipovod ovou ochranou území. Tyto problémy nelze v sou asné dob za dnešního stavu v deckého poznání objektivn kvantifikovat. Z d vod p edb žné opatrnosti je proto v souladu s Rámcovou sm rnicí EU o vodách a v rámci trvale udržitelného hospoda ení lov ka v kulturní krajin doporu ováno chránit vybrané plochy nástroji územního plánování p ed jinými zp soby, které by v budoucnu znemožnily jejich p ípadné využití k akumulaci vody v situaci, kdy by tato akumulace vody byla považována za významný ve ejný zájem. Se vzr stajícím rizikem negativních vliv globálního oteplování planety na ekosystémy a kolob h vody v p írod nelze vylou it budoucí pot ebu akumulovat srážkovou vodu v reten ních prostorech zejména v územích, kde je srážková voda hlavním p irozeným zdrojem vody. Z hlediska potenciálních vliv lokality soustavy Natura 2000 lze v sou asné dob konstatovat, že p ípadná realizace (výstavba) t chto akumula ních nádrží by znamenala p ímé negativní ohrožení p edm t ochrany t chto lokalit. Samotná územní ochrana potenciálních reten ních prostor nep edstavuje pro tyto lokality žádné ohrožení ani nep edur uje, že se výstavba n které z nádrží bude v budoucnu skute n realizovat. Zárove posouzení vliv ZÚR dle §45i) zák. . 114/1992 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis , ve svých záv rech konstatuje, že objektivní podrobné hodnocení konkrétních vliv

105 106

Dále jen ÚzS. Dále jen LAPV

jednotlivých uvažovaných vodních nádrží v t chto akumula ních prostorech na konkrétní p edm ty ochrany jednotlivých lokalit v soustav Natura 2000 není za sou asné úrovn znalostí možné. Pro posuzování hodnotitele chybí základní vstupní data (údaje o vlivu potenciální stavby na pr tokový a sedimenta ní režim, údaje o vlivu na fluviální a geomorfologické procesy, údaje o bariérovém efektu stavby atd.), obsažená v konkrétní projektové dokumentaci.. Krom toho má stav biotop i výskyt jednotlivých druh v p írod v ase dynamický charakter a v sou asnosti provedené hodnocení nemusí být (práv s ohledem na potenciální zm ny klimatu) v dlouhodobém výhledu (ve kterém m že být o p ípadné realizaci n které z t chto nádrží uvažováno) v cn relevantní. Z t chto d vod ZÚR na podklad záv r posouzení výše uvedených územních rezerv LAPV dle §45i) zák. . 114/1992 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis , navrhují prov it p ípadné budoucí využití t chto lokalit podrobnou územní studií ve smyslu § 30 zák. . 183/2006 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis , a obsahové zam ení t chto studií orientovat na: prov ení ve ejného zájmu na p ípadné realizaci vodní nádrže ve vymezených LAPV z hlediska aktuálních poznatk o d sledcích globálních klimatických zm n na vodohospodá ský potenciál krajiny a zásobování obyvatelstva pitnou vodou. zhodnocení aktuálního stavu p edm tu ochrany v dot ených lokalitách soustavy Natura 2000. vyhodnocení vliv na konkrétní p edm ty ochrany jednotlivých dot ených lokalit na základ podrobn jších a p esn jších technických údaj o uvažovaných vodních nádržích. Území MS kraje ešené v rámci jednotlivých ÚzS bylo v zájmu podchycení co nejširších územních vazeb vymezeno v rozsahu katastrálních území zasahujících do povodí jednotlivých LAPV. Podmínky pro využívání území do doby vložení dat o ÚzS do evidence územn plánovací innosti107 respektují ust. §31. odst.1 SZ, avšak se snahou nelimitovat nadm rn nezbytný rozvoj dot ených území (s výjimkou prostoru eladné se jedná o území se zhoršenými p edpoklady pro hospodá ský rozvoj a soudržnost obyvatel v území). Vzhledem k dosud nestanovenému asovému horizontu rozhodnutí o p ípadné realizaci n které z nádrží stanovují ZÚR lh tu na po ízení t chto studií do r. 2030. Výstavba vodních nádrží v uvedených plochách územních rezerv by byla možná pouze v p ípad , kdy jiný ve ejný zájem výrazn p evýší zájmy ochrany lokalit v soustav Natura 2000 (viz § 45i, odst. 9 zákona . 114/1992 Sb.) a za sou asného uplatn ní odpovídajících kompenza ních opat ení ve smyslu § 45i odst. 11 zákona . 114/1992 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis .

107

§ 30 odst. 4 zák. . 183/2006 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis

C.X. PLOCHY A KORIDORY K EŠENÍ REGULA NÍM PLÁNEM PO ÍZENÝM ORGÁNY KRAJE NEBO PO ÍZENÝM NA ŽÁDOST ( lánek 116 - 117 ) ZÚR nevymezují plochy a koridory, v nichž je po ízení a vydání regula ního plánu orgány kraje nebo vydáním regula ního plánu na žádost podmínkou pro rozhodování o zm nách jejich využití.

C.XI.ZADÁNÍ REGULA NÍCH PLÁN ( lánek 118 ) Z d vod uvedených v p edchozí kapitole ZÚR nestanovují zadání regula ních plán v rozsahu dle p ílohy . 9 vyhlášky . 500/2006 Sb. ve zn ní pozd jších zákon pro plochy a koridory vymezené v kapitolách J. a K.

C.XII. STANOVENÍ PO ADÍ ZM N V ÚZEMÍ ( lánek 119 ) Po adí (etapizaci) zm n v území ZÚR nestanovují.

C.XIII. VÝ ET ZÁM R P EVZATÝCH BEZ V CNÉ ZM NY ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC V souladu s ust. §187 odst. 2, zák. . 183/2006 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis , Krajský ú ad prov il územní plány velkých územních celk na území Moravskoslezského kraje z hlediska aktuálnosti jednotlivých zám r a spln ní kritérií jejich nadmístního významu. P edm tem prov ení byly schválené územní plány VÚC a jejich zm ny, které území Moravskoslezského kraje beze zbytku pokrývají (viz tabulka níže):

P ehled ÚPN VÚC na území Moravskoslezského kraje Název – etapa (m ítko hl. výkresu)

Zpracovatel

Urbanistické st edisko ÚPN VÚC Ostrava – Karviná – schválený návrh Ostrava, s.r.o. (1:25 000)

ÚPN VÚC okr. Opava – schválený návrh

Ing.arch. Petr Gajdušek a kol. (06/2006) Ing. arch. Ji í Haluza a kol., Ostrava (11/2002)

Schváleno Usnesení zastupitelstva MS kraje . 15/1322/1 ze dne 21.12. 2006

Vyhlášení závazné ásti Obecn závazná vyhláška MS kraje . 5/2006 ze dne 21.12. 2006

Obecn závazná vyhláška Usnesení zastupitelstva MS kraje ze dne 6.2. 2003; MS kraje ze dne 6.2. 2003

(1:25 000) ÚPN VÚC Beskydy – 108 schválený návrh (1:50 000) Zm na . 1 – schválený návrh (1:50 000) Zm na . 2 – schválený návrh (1:50 000) ÚPN VÚC Jeseníky – 109 schválený návrh (1:50 000) 1. zm na – schválený návrh

Atelier T-plan, s.r.o. Praha, Usnesení vlády R . 298 RNDr. Libor Krají ek ze dne 25.3. 2002 11/2001)

Sd lení MMR . 143/2002 Sb. ze dne 3.4. 2002

Atelier T-plan, s.r.o. Praha, Usnesení zastupitelstva RNDr. Libor Krají ek a kol. MS kraje . 15/1321/1 ze (06/2006) dne 21.12. 2006

Obecn závazná vyhláška MS kraje . 6/2006 ze dne 21.12. 2006

Atelier T-plan, s.r.o. Praha, Usnesení zastupitelstva RNDr. Libor Krají ek a kol. MS kraje . 13/1144/1 ze (03/2006) dne 21.09. 2006

Obecn závazná vyhláška MS kraje . 2/2006 ze dne 21.09. 2006

Terplan a.s. Praha ,

Na ízení vlády R . 233/1994 ze dne 2.11.1994

Ing. Frant. Ka írek a kol. (1994)

Usnesení vlády R . 613 ze dne 2.11. 1994.

Ing. arch. Ji í Haloun a kol. Usnesení vlády R . Praha (06/2002) 1042 dne 30.10. 2002

Sd lení MMR . 490/2002 Sb. ze dne 12.11. 2002

(1:50 000)

Zám ry vyhovující uvedeným hledisk m jsou p evzaty bez v cné zm ny do ZÚR projednaných s dot enými orgány ve smyslu §37 stavebního zákona. V rámci ízení o ZÚR dle ust. §39 stavebního zákon sou tyto zám ry za len ny do kap. D a G textové ásti, resp. do výkres A.2 a A.4. grafické ásti ZÚR. Tabelární p ehled t chto zám r je uveden v p íloze . 5 textové ásti, zobrazeny jsou v samostatném výkresu B.4 výkresové ásti tohoto Od vodn ní.

108 109

Sou ástí MS kraje pouze okresy Nový Ji ín a Frýdek-Místek Sou ástí MS kraje pouze okres Bruntál s výjimkou obcí Huzová, Moravský Beroun a Norber any, které k 01.01. 2005 p ešly do správního obvodu Olomouckého kraje

C.I. PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Recommend Documents