CHÝŇSKÝ. zpravodaj. Jak se uklízela Chýně. Ročník IX. Číslo 2 Duben 2016

CHÝŇSKÝ Ročník IX. | Číslo 2 | Duben 2016

Jak se uklízela Chýně

zpravodaj

TÉMA VYDÁNÍ – UKLIĎME CHÝNI

Z OBSAHU 3 Vlajka pro Tibet zavlála i v Chýni 4 Nová pravidla pro chýňské popelnice 6 Nekonečný příběh velké skládky

Čtrnáct kubíků odpadků. Takové množství sesbírali během jediného sobotního dopoledne účastníci akce Ukliďme Chýni. Jak velký úklid Chýně vypadal? Uvidíte na straně 5.

10 Kurt Gebauer vystavuje v Chýni 12 Historie spolku Havlíček

2

ZPRÁVY Z OBCE

ÚVODNÍK STAROSTKY Vážení spoluobčané, Jaro je již v plném proudu a Chýně nám krásně kvete. V březnu se uskutečnily první velikonoční trhy v Chýni. Přestože nám počasí úplně nepřálo, návštěvníci dorazili v hojném počtu a mohli využít bohaté nabídky prodejců či se aktivně zúčastnit doprovodného programu. S dětmi jsme v připravené dílničce nazdobili 184 vajíček a upletli přes sto pomlázek. Podobná situace se opakovala i v sobotu 16. dubna na akci Ukliďme Chýni. Přes typicky aprílové počasí dorazilo celkem 48 dobrovolníků, kteří nasbírali 14 m3 odpadu v prostoru mezi rybníkem Bašta a železniční tratí. Tato část Chýňské přírody určitě stojí za pozornost a nyní je na procházku mnohem příjemnější. Jak úklid Chýně vypadal, se můžete podívat v malé fotoreportáži, kterou najdete uvnitř zpravodaje. Odpady a nakládání s nimi jsou hlavním tématem tohoto čísla. Najdete tu proto i podrobné informace o novém systému svozu odpadů, který v Chýni funguje od 1. května. Kolega ze zastupitelstva obce Miroslav Sága pilně pátral v pamětích obce Chýně a našel celou řadu zajímavých informací o nejstarším a dnes již neexistujícím spolku Havlíček, který stál u zrodu obecní chýňské knihovny. Mimochodem – 11. května pořádáme v budově obecního úřadu výstavu věnovanou této důležité instituci a její paní knihovnici, která se o ni stará už dlouhých padesát let. Ve svém článku vás na ni pozve Petr Kovář z Chýňské o.p.s.

CHÝŇSKÝ ZPRAVODAJ

Příjemné čtení

Z jednání zastupitelstva Zasedání zastupitelstva konané 23. března se zúčastnilo šest zastupitelů. Přišlo také deset hostů. Zastupitelé schválili znění Smlouvy o zapojení do systému nakládání s komunálním odpadem na území obce Chýně. Podrobnosti o novém systému svozu odpadů přinášíme v článku na str. 4. Na přetřes přišla i pravidla pro poskytování dotací z rozpočtu obce Chýně. Stávající pravidla byla nastavena dle systému, který loni již nebyl v souladu s platnou legislativou; proto zastupitelé přistoupili k nastavení nových pravidel, které respektují stávající legislativu. Byly vymezeny oblasti působení – sport, kultura, péče o krajinu apod., nastaveny podmínky podávání žádostí a nově i podmínky zpětné kontroly, kdy jednotlivé subjekty musí předkládat účetní doklady spojené s prostředky dotace a tyto budou předmětem kontroly ze strany obce. Pravidla jsou k dispozici na webových stránkách obce. Termín pro podání žádosti o dotaci je stanoven do 30. 11. kalendářního roku. Pravidla pro poskytování dotací z rozpočtu obce Chýně byla schválena hlasy všech přítomných zastupitelů. Pro letošní rok byly schváleny dotace pro spolek Dřevosad (20 000 Kč), Nadační fond Zvonek (10 000 Kč), spolek Arbor (10 000 Kč), Strahovský rybník, o. p. s. (10 000 Kč), Senioři Chýně (10 000 Kč), FC Chýně (10 000 Kč) a Chýňskou o. p. s. (41 000 Kč). Schváleno bylo také vytvoření nového pracovního místa na obecním úřadě pro koordinační, projektovou a analytickou činnost. Už v loňském roce bylo schváleno vytvoření nového pracovního místa v rámci veřejně prospěšných prací na administrativní práce, bylo však přetvořeno tak, aby lépe naplňovalo potřeby úřadu. S tím ale souvisí i odlišná náplň práce a platové podmínky, proto bylo nutné projednat tento bod v zastupitelstvu znovu. Část jednání zastupitelstva se týkala výstavby nové základní školy. Zastupitelstvo odvolalo všechny současné členy Výboru pro výstavbu nové základní školy, předsedkyní výboru jmenovalo Petru Vac-

kovou a členy výboru Kláru Habancovou (za Stavební a dopravní komisi), Davida Pelnáře (odborník na stavebnictví), Petra Štěpánka (za Finanční výbor), Jaroslava Nováka (ředitele ZŠ a MŠ Chýně), Janu Kluckou (za rodiče dětí ve škole) a Markétu Fleischnerovou (odbornici na návrhy interiérů). Zastupitelé také zmocnili starostku obce uzavřením smlouvy na poskytování právních služeb ve věci výstavby nové ZŠ dle doporučení hodnoticí komise. V rámci projednání převzetí komunikací a sítí do vlastnictví obce Chýně od společnosti EMBALADOR byla starostka obce pověřena zahájením jednání s touto firmou o předání technické infrastruktury a komunikací v lokalitě V Roklích. Zastupitelé pověřili starostku také zahájením jednání o předání technické infrastruktury a komunikací a přečerpávací nádrže pro tlakovou kanalizaci v ulici Ecksteinova se společností Bemett Chýně, s. r. o. Projednáním zastupitelstva prošla smlouva na projekční práce na sběrný dvůr. Starostka obce byla pověřena uzavřením smlouvy na projekční práce a zajištění vyjádření dotčených orgánů k výstavbě sběrného dvora se společností Projekce CZ, s. r. o., kterou vybrala komise ze dvou nabídek. Firma Projekce CZ nabídla nejnižší cenu. Jeden z bodů březnového jednání zastupitelstva se týkal také smlouvy na pořizovatele nového územního plánu obce Chýně. Do výběrového řízení se přihlásila jediná firma, společnost PRISVICH s.r.o., která zpracovávala v minulosti pro obec i změnu č. 1 územního plánu obce Chýně. S nabídkou ve výši 145 000 Kč bez DPH se vešla do limitu stanoveného obcí a akceptovala všechny podmínky obce. Zastupitelé pověřili starostku obce uzavřením smlouvy na pořizovatele územního plánu s touto firmou a také výkonem funkce určeného zastupitele a oprávněné úřední osoby pořizovatele územního plánu. -red-

CHÝŇSKÝ ZPRAVODAJ – Periodický tisk územně samosprávného celku | evidenční číslo MK E16707 | Redakce: Roman Peterka, tel.: 603 157 431, e-mail: [email protected] | Grafická úprava: Michal Schneidewind, www.vasgrafik.cz | Tisk: www.ofsetovatiskarna.cz | Vydává Obecní úřad Chýně, Hlavní 200, 253 01 Chýně, IČ: 00241296, www.chyne.cz | Vychází minimálně 6x ročně | Číslo 2/2016 vyšlo 29. 4. 2016 | Uzávěrka příštího čísla 3. 6. 2016

ZPRÁVY Z OBCE

3

Vlajka pro Tibet zavlála i v Chýni

ISCHYAS – Obecní SMS infosystém

10. března 2016 si celý svět připomněl 57. výročí krvavého potlačení tibetského povstání. Na svém únorovém zasedání zastupitelstvo jednomyslně schválilo usnesení, kterým se také Chýně zapojila do známé mezinárodní kampaně Vlajka pro Tibet.

Včasná informovanost občanů v případech mimořádných událostí pomáhá předejít nepříjemnostem. Proto v obci již rok funguje Informační systém Chýně – Aktuality přes SMS. Zkráceně ISCHYAS.

vězeních, pracovních táborech nebo v důsledku hladomoru. Česká republika se ke kampani připojuje pravidelně od roku 1996, kdy tibetskou vlajku vyvěsila první čtyři města. V loňském roce se k akci připojilo 697 obcí, měst, městských částí nebo krajů, letos to bylo již více než 740 a tibetská vlajka poprvé zavlála i v Chýni. Více informací o akci i nadaci Lungta, která celou akci v ČR organizuje, najdete na stránkách lungta.cz. Miroslav Sága

Dobrá věc se podařila Ve středu 6. dubna se v prostorách mateřské školy v Chýni konal Benefiční kytarový koncert pro Verunku. Částka vybraná na vstupném posloužila jako příspěvek na odměnu pro asistenta pedagoga, kterého ve škole potřebuje malá holčička Veronika Jamrichová, žijící v Chýni. Dobrá věc se podařila. Výtěžek z koncertu v hodnotě 16 050 Kč byl na místě předán rodině Jamrichových. „Rádi bychom poděkovali všem: účinkujícím, organizátorům a všem divákům, kteří svojí účastí přispěli na financování asistentky pro naši dceru Veroniku,“ děkují rodiče malé Veroniky, Lenka a Václav Jamrichovi. K poděkování se připojuje i obec Chýně. Velký dík patří zastupiteli Stanislavu Barkovi, který byl nejen iniciátorem celé akce, ale rovněž na koncertu vystoupil se svou kytarou a zajistil vystoupení dalších umělců – zpěvačky Marthy Elefteriadu, kytaristy Norbiho Kovácse a kytaristky z Chýně Dany Konečné. -red-

Jak se registrovat? K registraci stačí zaslat e-mail na adresu [email protected] s předmětem „Registrace k odběru SMS“. V textu e-mailu uveďte mobilní telefonní číslo, jméno a příjmení a přesnou adresu bydliště. Po ověření trvalého pobytu v obci budete zaregistrováni. Po úspěšné registraci obdržíte nejpozději do 48 hodiny potvrzovací SMS. Druhou možností je registrovat se osobně na OÚ. Miroslav Sága

Stoletá oslavenkyně

Úctyhodné životní jubileum má za sebou Josefa Vávrová (rozená Zemanová). Rodačka z Hořepníku oslavila dne 28. února již sté narozeniny. Jejím životním mottem je: „Lidi, mějte se rádi! Jsme tady jen na pouti.“ Gratulujeme. -red-


Cílem kampaně je poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu. Kampaň vznikla v polovině devadesátých let v západní Evropě a stala se jednou z nejvýznamnějších symbolických akcí vyjadřujících podporu ochrany lidských práv. Akce probíhá každý rok 10. března, v den výroční povstání Tibeťanů proti čínské okupaci Tibetu. Při povstání v roce 1959 zemřelo více než 80 000 Tibeťanů, přes milion Tibeťanů zemřelo v následujících letech ve

Chcete dostávat včasné informace o: ● plánovaných odstávkách vody, vzniklých haváriích a stavu jejich řešení? ● plánovaných přerušeních dodávky elektrické energie, popř. plynu? ● termínech mimořádných svozů odpadu? ● konání kulturních a společenských akcí organizovaných obcí? ...a další užitečné informace spojené se životem ve vaší obci? Zajistěte si tyto informace registrací do infosystému SMS. Systém je pro občany s trvalým pobytem v Chýni zcela zdarma.

4

TÉMA: UKLIĎME CHÝNI

Nová pravidla pro chýňské popelnice


Od 1. května platí v Chýni nový systém svozu odpadů a plateb za odpady. Dosavadní systém, kdy si každý majitel nemovitosti kupoval za hotové na obecním úřadě plastové známky jako doklad o zaplacení svozu, tyto známky věšel na popelnice a přes svozovou firmu tak zase vracel „do oběhu“ na obecní úřad, byl dlouhodobě neudržitelný. Hlavně kvůli narůstající administrativní a organizační náročnosti. „Dosavadní systém mohl fungovat vcelku uspokojivě v malé obci o pěti šesti stovkách obyvatel, ale v obci, kde žije přes 3000 lidí, je nepraktický a do budoucna neudržitelný,“ vysvětluje zastupitel Lukáš Palatinus. „Pracovnice úřadu trávily mnoho času tříděním vrácených známek a jejich opětovným prodejem,“ dodává. S ohledem na očekávaný růst počtu obyvatel o další tisíce bylo jasné, že systém potřebuje změnu. Zároveň chtěla obec zachovat jednu z velkých výhod stávajícího systému – placení za jednotlivé svozy. „Snažíme se motivovat lidi ke třídění odpadu – kdo více třídí, produkuje méně směsného odpadu a stačí mu tak menší počet svozů. Platí tak méně,“ objasňuje Lukáš Palatinus. Kontejnery na tříděný odpad jsou nadále volně dostupné všem obyvatelům Chýně a jejich svoz zajišťuje na své náklady obec. Novinkou je podpora třídění bioodpadu – ten bude nyní svážen jednou za čtrnáct dní zdarma. Hnědou nádobu na bioodpad si musí každý majitel nemovitosti pořídit na vlastní náklady a zaregistrovat ji spolu s nádobou na směsný odpad. Zájem o možnost zapojit se do nového systému třídění bioodpadu je opravdu velký. „K dnešnímu dni (22. 4.) se už do nového systému zaregistrovalo více než 350 nemovitostí a zaregistrovaných popelnic na bioodpad je přes dvě stě,“ informuje Lukáš Palatinus. Nový systém nahrazuje vratné známky s etiketami s čárovými kódy a zároveň zachovává platbu za jednotlivé svozy. Čárovým kódem musí být vybavena každá

popelnice na směsný odpad. Kód bude načítán při každém svozu, bude tak možné snadno sledovat počet svozů pro danou popelnici. Poplatek za svozy se platí předem – je možné předplatit libovolně vysokou částku. Z této předplacené sumy se pak odečítá platba za jednotlivé svozy. Nově je možné předplatit si svozy nejen v hotovosti na obecním úřadu, ale i bezhotovostním převodem. „Kdo má internetové bankovnictví, může tak vše vyřídit z pohodlí domova,“ říká Lukáš Palatinus. Jednou ročně, případně jednou měsíčně (podle svého výběru) dostane uživatel systému vyúčtování s přehledem plateb, počtu svozů a zbývajícího kreditu. Měsíč-

ní vyúčtování bude zasíláno výhradně na e-mail. Nespotřebovaný kredit se převádí do dalšího roku. V případě, že předplacená částka klesne pod částku za dva svozy, bude poplatník upozorněn, že mu dochází kredit. „Pokud si ani přes upozornění kredit nedoplní, nebude mu popelnice vyvezena. Věřím ale, že k situacím, kdy bychom museli sáhnout k tomuto krajnímu řešení, bude docházet jen výjimečně,“ míní Lukáš Palatinus. S úpravou systému plateb přichází i změna cen za svoz. Systém svozu odpadů v obci je v dlouhodobém a postupně se zvyšujícím deficitu – za loňský rok dosáhl 350 000 korun. Aby obec mohla nadále podporovat třídění odpadu a zároveň snížila narůstající deficit, bylo nutné zvýšit cenu svozů. Stodvacetilitrová popelnice bude nyní svážena za 90 Kč, popelnice o objemu 240 l za 180 Kč a kontejner (1100 l) bude vyvážen za 600 Kč. „Zároveň ale chceme zvýšené náklady přenést především na ty, kdo v obci bydlí, ale nejsou tu trvale hlášeni, čímž obec přichází o příjmy. Pro trvale hlášené obyvatele Chýně jsme proto zavedli příspěvek na svoz odpadu ve výši 250 korun na rok,“ říká Lukáš Palatinus. Protože letos systém začíná fungovat od 1. května, bude příspěvek vyplácen v poměrné výši, tj. 167 Kč. „Smyslem tohoto příspěvku je zmírnit dopad zvýšení cen za svoz odpadu na občany Chýně a zároveň motivovat alespoň některé z těch, kdo si ještě v Chýni nevyřídili trvalý pobyt, aby to udělali,“ dodává Lukáš Palatinus. Roman Peterka

Registrace

Co je a co není bioodpad

Pro zapojení do nového systému svozu odpadů je nutná jednorázová registrace. Při registraci podepíše zástupce každé nemovitosti smlouvu o zapojení do systému a odevzdá registrační formulář s počtem a typem registrovaných popelnic. Na základě této registrace dostane čárový kód k nalepení na popelnici. Do každé nemovitosti byl na začátku dubna doručen informační dopis se všemi podklady pro registraci. V případě potřeby jsou tyto podklady k dispozici také v sekci Oznámení OÚ na webových stránkách obce v článku Registrace do nového systému svozu odpadů. Registrace je nutná, popelnice bez čárového kódu nebudou od 1. května vyváženy.

Ne všechno, co je biologického původu, patří do popelnice na bioodpad. Co je možné vyhazovat do hnědých popelnic: zbytky ovoce a zeleniny, lógr z kávy, sáčky od čaje, zbytky pečiva, skořápky vajíček a ořechů, lepenku, papírové kapesníky a ubrousky, odpady z pokojových květin, podestýlku či trus domácích BÝLOŽRAVÝCH zvířat, posekanou trávu, větvičky, piliny, hobliny, kůru, plevel, starou zeminu, popel ze dřeva (nikoli z uhlí). Co do hnědých popelnic určitě nepatří: tekuté zbytky jídel (omáčky, polévky), jedlé oleje, kosti, maso, kůže, uhynulá zvířata, exkrementy masožravých zvířat či znečištěné piliny.


5

Jak se uklízela Chýně Sobota 16. dubna, krátce před devátou. Sice už neprší, obloha je ale zatažená, pršelo celou noc a sem tam se přehnal déšť i po ránu. Na parkovišti v ulici Borová, kde mají sraz všichni, kdo by chtěli přiložit ruku k dílu při druhém ročníku akce Ukliďme Chýni, je starostka Anna Chvojková a pár největších nadšenců. „Snad ještě někdo dorazí,“ říká s nervozitou v hlase starostka, která se bojí, že ne zrovna nejvlídnější počasí odradí spoustu z těch, kteří původně měli v plánu přijít. Jak se ukázalo, neodradilo. Nakonec se na parkovišti sešlo přes čtyřicet lidí. Krátce po deváté se pustili do práce. Postupně pročesali celou Mariánku, tzn. prostor mezi železniční tratí a rybníkem Bašta. A ačkoli všichni konstatovali, že je tu relativně čisto, občas se objevily zajímavé „poklady“ – kusy koberců, lina, židličky nebo třeba křesílka... Jedna parta dokonce narazila na uhynulou srnu. Než došli k rybníku Bašta, naplnili dobrovolní „uklízeči“ Chýně tolik pytlů nepořádkem, že se pracovníci úřadu, kteří zajišťovali odvoz odpadu, museli několikrát otáčet. U rybníka Bašta, kam celá úklidová četa dorazila před polednem, pak na všechny dobrovolníky čekalo chutné občerstvení. Ti největší „držáci“ pak vyrazili ještě na úklid do oblasti Třetí skály. Jak akce Ukliďme Chýni vypadala, se můžete podívat v malé fotoreportáži. Roman Peterka inzerce

vyvážení jímek

●

čištění domovních odpadů

●

čištění kanalizačních přípojek

●

revize kanalizace

●

plnění bazénů

●

dovoz pitné vody

Zákaznická linka: +420 800 100 663 KanalServis: +420 311 747 123 Pitná voda: +420 311 747 125 Pohotovost: +420 606 666 990

www.vakberoun.cz


●

6


Nekonečný příběh velké skládky


Na rozhraní katastrů obcí Chýně a Chrášťany roste již přes dvě desítky let stále rozlehlejší a vyšší hromada hlíny (a kdovíčeho ještě). Původně to mělo být protierozní opatření, které se pak „zvrhlo“ ve skládku stavebního odpadu. Pak se do věci vložil podnikatel Jindřich Frýdl, který nabídl, že skládku zrekultivuje. A rekultivuje ji dodnes. Za tu dobu se z pár metrů vysoké vrstvy navážky stala stolová hora tyčící se v některých místech až 18 metrů nad okolním terénem. Neustále rostoucí hora se nelíbí obyvatelům (kteří proti ní dokonce sepisovali petice), ani radním a zastupitelům obou obcí. Nelíbí se – logicky – ani majitelům pozemků pod skládkou – ty totiž provozovateli skládky nepatří. Není to ale nic platné. Auta sem dál navážejí nový a nový materiál, hora dál roste a fáze, kdy místo dalšího navážení materiálu započne ona tak dlouho slibovaná rekultivace, je v nedohlednu. Vše s požehnáním úřadů. Stavební úřad Hostivice opakovaně smetá všechny námitky obcí a majitelů pozemků se stolu s tím, že vše, co se tu děje, je v souladu se zákonem. „Stavební úřad nemá žádný zákonný prostředek, jak jim vyhovět,“ odpovídá šéf hostivického stavebního úřadu Vojtěch Budil na otázku, proč stavební úřad opakovaně zamítá námitky obcí i majitelů pozemků proti udržování stávajícího stavu – tedy situace, kdy je na skládku navážen nový a nový materiál. Nečinností odpovědných institucí – zejména stavebního úřadu v Hostivici a Krajského úřadu Středočeského kraje – se zabýval opakovaně už od roku 2006 i veřejný ochránce práv, ombudsman – v té době Stanislav Křeček. Situaci kolem skládky označil za „havárii práva“. Zrození skládky Počátky existence chrášťanské skládky byly založeny ještě „za totáče“ – tedy na jeho sklonku. V té době na poli mezi Chýní a Chrášťanami hospodařilo JZD Chýně. To chtělo trochu srovnat terén. Městský ná-

rodní výbor Hostivice vydal roku 1988 chýňským „jézédákům“ povolení, aby na pozemcích, které měli v užívání, provedli požadovanou terénní úpravu. Nemělo ale jít o vybudování chýňské obdoby hory Říp. Mělo jít o zarovnání stávajícího pole, které mělo sklon asi tři procenta. „Pak se vše mělo zaorat, osít a žádná další navážka už tu vznikat neměla,“ říká starostka Chýně Anna Chvojková. Kromě toho byla JZD v povolení stanovena povinnost „rekultivace“, spočívající v ozelenění nově vzniklých svahů na okraji zarovnaného pole. Tehdy asi nikdo netušil, co tato povinnost v budoucnu umožní – a jak se díky ní bude ještě dlouhou dobu terén „upravovat“. Už tehdy se nicméně „terénní úprava“ oproti původnímu (nebo alespoň původně deklarovanému) záměru poněkud zvrhla – začal se budovat strahovský tunel a bylo potřeba někam ukládat vytěžený materiál. A na poli obhospodařovaném JZD Chýně měli povolenou navážku na srovnání terénu. Ideální situace. A tak se naváželo a naváželo – a navážela se sem nejen zemina vytěžená při stavbě Strahovského tunelu, ale i stavební opad z jiných lokalit. Navážení materiálu s přestávkami pokračovalo i po roce 1989, byť byl po roce 1990 provoz skládky zakázán. Mezitím JZD Chýně zkrachovalo, jeho právním nástupcem se stalo zájmové sdružení Agras. Tomu roku 1992 stavební úřad Hostivice nařídil coby právnímu nástupci JZD Chýně dokončit ony původně povolené terénní úpravy a rekultivaci, aby tu nebujela černá skládka. A tak se rozjel pod pláštíkem dokončení terénních úprav provoz skládky znovu.

V roce 1995 do věci vstoupil podnikatel Jindřich Frýdl. Jedna z jeho firem – EkoMotol – stojí i za jinou obdobnou horou vytěžené zeminy a stavebního odpadu, jež dlouhá léta coby „revitalizace a terénní úpravy“ rostla v Motole. A teď Praha 5 řeší, co s ní dál. „Velmi mne zaujala obrovská podobnost s velmi kontroverzními praktikami firem spojených se stejnou skupinou lidí okolo pana Frýdla,“ říká poradce starosty Prahy 5 Radek Lanč, který se soustředí především na řešení motolské skládky a problematik, které se týkají oblasti životního prostředí. Příběh motolské skládky je poněkud odlišný (viz box Motolské paralely), podobá se ale v taktice jeho protahování – po celou dobu bylo pokračující navážení stavebního odpadu zdůvodňováno nutností rekultivace coby nezbytné součásti celého procesu. Nekonečná rekultivace V Chýni se odehrává podobný příběh. Jindřich Frýdl měl pro Agras provést rekultivaci skládky. Pokusil se dohodnout se zástupci obcí Chýně, Chrášťany a Hostivice na založení společného sdružení s tím, že by mu obce posvětily provozování skládky, na druhé straně by jim jako provozovatel skládky vyplácel kompenzaci v podo-


platný a tam se o tomto území mluví čistě jako o lesoparku – takže žádné navážení, žádné další terénní úpravy, žádná stavba. To znamená, že nejpozději od začátku loňského roku je to, co se tam děje, nezákonné,“ míní starostka Chýně. Virtuální lesopark? Rekultivace, kterou Expos dostal nařízenu v roce 2004 s tím, že má být ukončena do 30. 6. 2006, se nepodařilo stihnout. Podle Jindřicha Frýdla (jak napsal ve svém vyjádření zpracovaném v roce 2011 pro sta-

rosty dotčených obcí, stavebních úřadů a orgány státní správy) kvůli průtahům, jež vznikly na základě žádosti o zrušení povolení rekultivace podané na stavební úřad v Hostivici jedním z majitelů pozemků dotčených skládkou, firmou Ašenbreners. Ta vcelku logicky – jako v té době i zástupci obcí – viděla v projektu „rekultivace“ jen záminku k dalšímu rozrůstání skládky. Spor mezi majitelem pozemku a firmou Expos, která se opírala o územní rozhodnutí z roku 1988, se dostal i k soudu. V roce 2010 Nejvyšší správní soud zrušil svým rozhodnutím nařízení o rekultivaci s tím, že nebylo řádně oznámeno účastníkům řízení. Navážení na skládku pokračovalo během těchto sporů dál. V roce 2012 přišel Jindřich Frýdl s projektem Lesoparku Chýně – Chrášťany. Na papíře to byl hezký projekt. Už tenkrát k projektu ale Jindřich Frýdl od Chýně a Chrášťan nedostal souhlasná stanovi-

ska – nikdo nevěřil, že nejde o zastírací manévr, jak prodloužit fungování skládky. Stavební úřad však rozhodl šalamounsky. „V žádosti o povolení k výstavbě Lesoparku Chýně – Chrášťany zamítl vše, co souviselo s výstavbou hřiště, rozhledny a podobně, povolil ale část týkající se navážení. Z projektu rekultivace se tak stalo další prodloužení navážky,“ konstatuje starostka. Abychom Jindřichu Frýdlovi nekřivdili – k určitému ozelenění na skládce došlo. Pohříchu však především náletovou vegetací. „Pan Frýdl nechal vysadit i nějaké stromy, ale pouze v řádu desítek stromů, což samozřejmě nelze považovat za ozelenění a rekultivaci skládky,“ říká starostka Anna Chvojková. V roce 2013 nařídil stavební úřad v Hostivici firmě Expos provedení „nezbytných nápravných opatření a úprav“. V praxi pokračovalo další navážení materiálu a v únoru 2015 požádal Jindřich Frýdl o prodloužení lhůty pro potřebné úpravy – což by mu dalo další čas k provozování skládky. Stavební úřad navzdory námitkám obcí Chýně a Chrášťany, které kategoricky odmítly jakékoli další prodlužování termínů, vyšel žadateli vstříc a prodloužil lhůtu pro „úpravy“ vycházející z územního rozhodnutí z roku 1988 až do roku 2021. Zároveň ale v témže roce Krajský soud vydal rozhodnutí, v němž konstatoval, že na základě územního rozhodnutí nemůže žádný orgán veřejné moci povolit stavební činnost na pozemcích náležejících třetím osobám, a to proti vůli těchto osob. Tedy že nelze ospravedlňovat navážení dalšího a dalšího materiálu na cizí pozemky územním rozhodnutím z roku 1988. Veškerá činnost by tedy měla být zastavena. Zároveň už nejspíš neplatí ani prodloužení dané stavebním úřadem. „Rozhodnutí stavebního úřadu není pravomocné a vzhledem k vydanému rozsudku krajského soudu se stane pravděpodobně nicotným,“ říká Vojtěch Budil ze stavebního úřadu Hostivice.


bě podílu na zisku z každého navezeného metru krychlového. „K uzavření žádné takové smlouvy s obcemi ale nikdy nedošlo. Pan Frýdl ale začal skládku provozovat, aniž by měl povolení stavebního úřadu. S tím, že se odráží od územního rozhodnutí z roku 1988. Žádné jiné až do roku 2013 vydáno nebylo,“ říká starostka Chýně Anna Chvojková. Obce podle informací starostky od jeho firmy nikdy žádné kompenzace neobdržely. Navážka na poli u Chýně tak dál rostla. V roce 2003 pak krachující Agras uzavřel z pozice právního nástupce někdejšího JZD Chýně s Jindřichem Frýdlem smlouvu, v níž na něj převedl práva a povinnosti vyplývající z rozhodnutí stavebního úřadu o povolení terénních úprav z roku 1988. Městský úřad Hostivice tuto dohodu akceptoval a v roce 2004 nařídil panu Frýdlovi, aby na dosud provedených „terénních úpravách“ (jak se celou dobu rozrůstající se skládce vzletně přezdívalo) provedl na své náklady biologickou rekultivaci. Rekultivace v praxi znamenala další navážení materiálu na skládku a její rozrůstání do šířky i do výšky. Navzdory námitkám obcí Chýně a Chrášťany, i protestům majitelů pozemků pod skládkou. Skládka totiž získala statut veřejně prospěšné stavby – díky tomu, že s její revitalizací počítaly územní plány obou obcí. „V minulosti jsme to skutečně měli v územním plánu, my jako Chýně, i Chrášťany, coby rekultivaci skládky na obecním pozemku,“ říká k tomu starostka Chýně Anna Chvojková. „Teď už je ale skládka navezena mnohem dál, než určoval územní plán, i na pozemcích, na nichž nemá co dělat. Navíc jsme měli tuto rekultivaci v textové části popsánu jako výraznou krajinotvornou zeleň, nikoli jako další navážku. O navážení dalšího materiálu nebylo v textové části ani slovo a veřejně prospěšnou stavbou v katastru Chrášťan přestala být skládka loni, kdy byl přijat nový územní plán, proti kterému se nikdo neodvolal. Tím pádem je

7

8


A co dál? Na skládce nicméně nadále panuje čilý ruch. A asi ještě dlouho panovat bude. Ukládání výkopové zeminy je pro provozovatele „terénních úprav“ výnosným byznysem. Ozelenění a skutečná rekultivace naopak nákladnou záležitostí. Udržet co nejdéle vše ve stadiu „provádění terénních úprav“ je tak logicky v jeho zájmu. A tak zatímco se právníci a úředníci dohadují o tom, nakolik je či není platné územní rozhodnutí z roku 1988 a nakolik na jeho základě může Expos provádět na cizích pozemcích svou činnost, jezdí na skládku 100 až 140 aut denně (jak mají v Chrášťanech poměrně dobře zmonitorováno díky kamerovému systému). Příliv výkopové zeminy na skládku znamená peníze pro pro-

vozovatele. Jindřich Frýdl na otázku, kolik peněz tato činnost generuje, neodpověděl. Na stránkách firmy B & P spol. s r.o. lze ale najít nabídku ukládky výkopové zeminy na skládce Chýně za 170 Kč za m3. Naopak realizace skutečné rekultivace by znamenala investici v řádu desítek milionů. „Pokud se podíváme na rekultiavce, které proběhly na obdobných typech staveb v severních Čechách, lze náklady odhadnout na 12–20 milionů korun,“ říká starostka Chýně Anna Chvojková. Otázkou je, zda bude provozovatel „terénních úprav“ takové investice vůbec schopen. Sám Jindřich Frýdl na otázky o tom, jak vypadá bilance chrášťanské skládky z hlediska výnosů a nákladů, ani na to, zda část výnosů ukládá „bokem“ ja-

Pohled odjinud: Motolské paralely


Příběh podobný chrášťanské skládce se odehrál i v pražském Motole. Opět v režii Jindřicha Frýdla. Příběh má oproti chrášťanské skládce některé rozdíly, v mnohém se ale shoduje. První navážky v lokalitě, kde se dnes tyčí hora stavebního odpadu, vznikly již v 70. letech 20. století v souvislosti s výstavbou motolské nemocnice. Tedy geneze podobná jako u chrášťanské skládky, jen staršího data. Pozemky, na kterých tato navážka vznikla, patřily Praze 5. Roku 2004 přišla firma EkoMotol, jejímž většinovým majitelem byl a je Jindřich Frýdl, se záměrem rekultivace skládky, jehož součástí bylo i vybudování sportovního areálu pro potřeby obyvatel Prahy 5. „Tento bohulibý záměr se však jeví se znalostí následných aktivit jako zcela zastírací. Ostatně nebyl ani ve skutečnosti zahrnut do smluvních ujednání ve smlouvě, kterou

Praha 5 firmě ukončila,“ říká Radek Lanč, poradce starosty Prahy 5. Průběh těchto „rekultivací“ byl vždy stejný. „Proběhla řada jednání s velkými časovými prodlevami a představitelé vždy slíbili téměř cokoli. Následně před termínem plnění došlo k oznámení potřeby prodloužení termínů, obvykle se zdůvodněním, že byly špatné klimatické podmínky a nešlo rekultivaci provést. Mezitím se ovšem pilně zavážel prostor skládky. A to nikoli těsnící jílovitou zeminou, která by zamezila pronikání vody do tělesa skládky, což je klíčový problém pro uzavření skládky, ale klasickým stavebním odpadem. Bohužel vzhledem k neexistenci kontroly, resp. špatné evidenci, je nyní obtížně stanovitelný obsah navezených materiálů,“ konstatuje Radek Lanč. Firma platila za využívání pozemků městské části nájemné, ale skutečně jen symbolické. Pro první rok stanovila smlouva (uzavřená za někdejšího staros-

ko rezervu pro realizaci slibovaného ozelenění skládky a její proměny v lesopark, neodpověděl. „Rádi bychom upozornili na skutečnost, že na schválený projekt nebyly, a ani v současnosti nejsou poskytovány veřejné prostředky, proto tyto dotazy považujeme z vaší strany za nerelevantní ve smyslu platné legislativy o poskytování informací,“ říká Jindřich Frýdl. Na otázky, kdy konečně skončí terénní úpravy spočívající v dalším navážení zeminy a skládka se změní v zelený lesopark, dodal odpověď ve stylu „až opadá listí z dubu“: „Občany budeme komplexně a objektivně informovat ve smyslu vámi položených otázek poté, jakmile budou ukončena některá správní a soudní řízení, o jejichž právoplatná konečná rozhodnutí se budeme moci relevantně opřít v našich dalších záměrech,“ říká Jindřich Frýdl. Co se bude dít dál, je otázka. „My jsme vyzvali už v únoru stavební úřad, aby konal a vyzvali jsme i k odstranění černé stavby. Stavební úřad nereaguje, podali jsme proto požadavek na krajský úřad, který také nereaguje. Další kroky tak budou pravděpodobně směřovat k orgánům činným v trestním řízení,“ říká starostka. Podle ní nicméně v případě úspěšného zastavení činnosti Exposu zůstane černý Petr v rukou vlastníků pozemků. „Pan Frýdl nejspíš vycouvá a o skutečnou rekultivaci skládky se budou muset postarat obce a majitelé pozemků,“ krčí rameny. Roman Peterka

ty Prahy 5 Milana Jančíka) nájemné ve výši 250 000 korun za rok, o dva roky později bylo sníženo na pouhou stokorunu. Prý kvůli následným investicícm provozovatele do výstavby sportovního areálu. Na ni už ale tehdejší vedení radnice „nestihlo“ uzavřít smlouvu. Praha 5 smlouvu před dvěma lety vypověděla. „Nyní se připravuje výběrové řízení na zpracování rizikové analýzy a projektové dokumentace pro návrh řešení skutečné rekultivace a možného využití prostoru skládky. Jde o velmi rozlehlé území cca 15 ha, které zároveň zasahuje svými vlivy do třech městských částí. Na tomto prostoru dochází, vzhledem k naprosto nevhodnému systému navážení a nedodržování správné svahovosti skládky, k výrazným sesuvům zvodnělého tělesa skládky,“ říká Radek Lanč. „Snahou MČ bude zcela nepochybně požadovat po firmě, která inkasovala za ukládání odpadů v průběhu řady let stamiliony korun, aby se na tomto finančně podílela. Jsou připravovány příslušné právní kroky k řešení vzniklé situace,“ dodává. ■

10

SPOLKY

Kurt Gebauer – výstava litografií v Chýni Dne 30. března proběhla v galerii Kayna na Obecním úřadě v Chýni vernisáž děl význačného současného umělce Kurta Gebauera. Jeho Plavkyně pod názvem Aqua-Belly zaplavily obecní úřad. Přeplněná zasedací místnost-galerie představila návštěvníkům litografie a barevné obrazy dam, plujících všemi směry. Umělecký kritik by určitě popsal jednotlivá díla, jednoduchost a pohyb, který čiší z obrazů, zaujal všechny – laiky i odborníky. Pro účastníky bylo ale osvěžující nejen setkání s uměním, ale zejména setkání s panem Gebauerem osobně, protože „pobýt s Kurtem“ povzbudí každého. Tento výjimečný člověk přidal k dobré náladě historky ze svého uměleckého i soukromého života, po-

Senioři Chýně Je duben, ještě tam budem, ale nebudem, protože máme dost práce. Zvládli jsme Velikonoční jarmark, který se vydařil a to nejen tím, že se naše děvčata předháněla, co která upeče. Ale i díky sponzorům, kteří nás podpořili. Jsme rádi, že velikonoční svátky proběhly v klidu a dál se můžeme věnovat naší práci a koníčkům. V březnu nám naše sezení zpestřil kronikář pan Fousek vyprávěním

Kurt Gebauer

a promítáním snímků z cesty po Gruzii, což bylo velice zajímavé. V neděli 24. dubna jsme navštívili Národní divadlo, kde jsme zhlédli klasiku Strakonický dudák. Děkujeme sponzorům, kteří nám přispěli na autobus a naše výlety, o kterých vás budeme informovat po celý rok a můžete se k nám přidat. Informace o naší práci v daném měsíci dostanete m.j. i na našem sezení, které máme každé první úterý v měsíci od 16.30 na OÚ. Budoucí sponzoři, které jsme oslovili, a ještě pro vás nenastal ten pravý čas přispět, protože se muselo zpracovat daňové přiznání: Vzpomeňte si na nás a pokud bu-

psal proces litografie, použitý na vystavených dílech a odpovídal na dotazy přítomných. Jemně ho doplňovala jeho žena Libuše. Zvolené téma – pohyb plavkyň – mistra přitahuje dlouhodobě. Připomeňme jeho Ženy v rybníce, Nohy z vody a plavající postavy. Děkujeme Kurtovi, že jsme si mohli na jeho díla sáhnout a instalovat je v galerii Kayna. Vernisáž zahájil pěvecký smíšený sbor Chláchol, výstavu zorganizovala Chýňská o.p.s. – ObčanéPřáteléSousedé za podpory OÚ Chýně. Výstava potrvá do 10. května, v letních měsících se chystá happening s instalací sochařových plastik, kterou on sám nazval Nohy z vody, na hladině rybníku Bašta. Alexandra Netrefová, Chýňská o.p.s.

dete chtít seniorům nějakým způsobem pomoci (finanční dary, materiální dary...) spojení najdete na www.chyne.cz (záložka Spolky a sdružení). Věřte, že stáří se nikomu nevyhne a že je lepší ho prožít aktivně, společně a spokojeně. Nyní už našimi sponzory jsou: Obec Chýně, Agrosa a.s., Medicobaby s.r.o., Pivovarský dvůr, sládek p. Mikulica, Plzeňský prazdroj a.s., Lubomír Řápek a manželé Suchardovi. Děkujeme všem, kteří nám pomáhají a podporují náš spolek a zároveň děkujeme také zaměstnancům OÚ v čele s panem Mikulenkou. Věra Svobodová, Senioři Chýně z.s.

Zprávy od chýňských fotbalistů


Malí chýňští fotbalisté v prvním čtvrtletí nezaháleli – mladší i starší přípravka se chystala na novou sezonu ve víceúčelové hale. Tréninky už v současné době probíhají, pokud zrovna neprší, venku, vždy v úterý a v sobotu. Rádi přivítáme nové naděje chýňské kopané, zvláště ročníky 2010 a mladší.

V únoru jsme sehráli dva halové turnaje, kdy mladší skončili na druhém místě, a to jen vinou nižšího skóre. Kluci hráli opět výborně a potvrdili tak, jakou máme v Chýni výbornou základnu. Starším turnaj bohužel nevyšel a skončili čtvrtí. Bohužel se začíná projevovat, že ostatní hrají každý víkend zápasy, zatímco my v Chýni pořád jen čekáme na slíbený pozemek. Měli jsme na podzim slíbený pozemek na hřiště, za pozemek u nové školy, který byl za zvláštních okolností změněn na pozemek pro ji-

né účely. Už bylo vše připraveno, že sezona 2016–2017 bude pro naše cipísky zápasová, bohužel to opět nevyjde. FC Chýně proto dál shání pozemek na hřiště. Stačí nám cca 13 000 m2 – ale ne takových, jaké nám někteří občané nabízejí: močálů za 500 Kč za m2. Projednáváme další spolupráci s fotbalem v Jenči – hraje u nich pět našich hráčů. Dalších pět na Bílé Hoře a jeden v Hřebči. Tyto kluby mají velký zájem o naše děti. Uvidíme, jak to všechno dopadne, ale FC Chýně se nevzdá, i když nám skoro nikdo není nakloněn. FC Chýně pořádala také chýňskou ligu ve florbalu. Prvního ročníku se zúčastnila

čtyři družstva, výhradně z Chýně. Celou ligu vyhrála zaslouženě FC Chýně, druhá byla Sparta Z, třetí překvapivě Chybušky složené z holek, čtvrté místo zklamalo Štiky. Vyhlášení výsledků bylo zakončeno domácí zabijačkou a už se těšíme na další zimu. A co nás ještě čeká do léta? 16. 4. Bowlingový turnaj trojic 22.–24. 4. Zájezd na sportovní víkend 14. 5. Bowlingový turnaj smíšených dvojic 28. 5. Máje s taneční zábavou 5. 6. Šmerdův memoriál v kopané 1.–6. 7. sjíždíme Vltavu Jaroslav Kuchař, FC Chýně

SPOLKY

11

Kořeny obecní knihovny sahají až do roku 1897. Tehdy byl v Chýni ustaven spolek Havlíček, jakási obdoba dnešních neziskových občanských sdružení, který si dal do vínku péči o kulturu a jazyk v obci, jehož důležitou součástí byla od počátku knihovna, a je třeba zdůraznit – veřejná knihovna. Knihovna založená na myšlence, že ne všichni mohou si pořídit knihy podle svého gusta a že tedy dobré knihy si nebudou kupovat jako znak své individuální kulturnosti (často však pouze jako znak své mohovitosti), ale půjčovat, čímž bude se šířit kulturnost v širší slova smyslu, z níž stane se tak obecný statek. Patrně v roce 1926 řešilo tehdejší zastupitelstvo převedení knihovny spolku Havlíček na obec a mohl být tak do určité míry položen základ „obecní knihovně“ jako takové, jako instituci. Jistě to souviselo s politickými a společenskými změnami, spojenými se vznikem republiky, s posilováním funkce obecních samospráv. Obecní knihovna stěhovala se několikrát z domu do domu, putovala po obci, ale nikdy nepřestala existovat, být k dispozici chýňským občanům, trvala za okupace i za komunistického režimu. Přes „péči“ různých inkvizitorů udržela si základ, který přinášel obyvatelům Chýně trvalé poučení, zábavu a povzbuzení. A dnes stejně tak. Kniha jako fyzický artefakt zdá se být ohrožena elektronickými médii, virtualitou světa komunikace, ale tak jako divadlo a biograf nezašly na úbytě po všech těch televizích, „skajpech“, fejsbúcích“ a jiných komunikačních vymoženostech současné doby, tak nezanikne kniha jako fyzický objekt, nej-

dříve psaná a malovaná od vynálezu pergamenu a papíru, posléze tištěná, Gutenbergem počínaje, s výtvarně upravenou vazbou či přebalem, specifickou typografií a grafickou úpravou, s krásnými ilustracemi. Nenahraditelné jsou půvabné knihy s říkankami a barevnými obrázky, určené dětským čtenářům, nenahraditelné jsou ušlechtilé bibliofilské tisky. Vždyť také česká škola typografie, knižních úprav a knižní ilustrace byla (a do určité míry stále je), na té nejvyšší úrovni. A pak je tu další milník. Již 50 let v nepřetržité řadě, od roku 1966, je ředitelkou, správkyní i uklízečkou knihovny jedna a táž osoba, paní Vlasta Nováková. Sama náruživá čtenářka, milovnice a znalkyně české historie, zasvětila téměř celý svůj život této službě a této radosti. Rukama jí prošly tisíce knih, celou tu dobu zprostředkovává poznání a radost z četby čtenářům. Zaslouží si za to naši úctu a naše poděkování. Na výstavu Obecní knihovna a paní knihovnice, kterou připravuje pracovní skupina pod záštitou obce a za účasti základní školy, se můžeme těšit od poloviny května tohoto roku. Její součástí budou doprovodné pořady, autorská čtení, poznávací procházky pro děti i dospělé. To vše již brzy, ve středu 11. května na obecním úřadě, v průběhu celého dne. Petr Kovář

Pozvánka na výstavu nadačního fondu Zvonek Nadační fond Zvonek pořádá tradiční výstavu Sochy – šperky – keramika. Zahájení 15. června v 17.00 na adrese : Chýně, Hlavní 88. K vidění bude přes 200 soch a reliéfů ze dřeva, kovu a pálené hlíny. Také šperky z drahých kamenů a keramika točená i modelovaná. Součástí je prodej drobných dárkových předmětů a hraček, kdy se výtěžek použije pro nákup vánočních dárků pro děti z Klokánku a seniory z domova Zelená lípa v Hostivici. SrJitka Cvrčková, NF Zvonek dečně zveme.

Jarní sázení keřů V sobotu 2. dubna pořádal spolek Dřevosad s podporou obce Chýně brigádu v biokoridoru Pod Duškánem. Za krásného jarního počasí jsme vysadili 125 keřů (svída krvavá, růže šípková, řešetlák počistivý, dřín obecný, trnka obecná). Keře byly vysazeny do mulčovací textilie a následně ještě zamulčovány vrbovou štěpkou. Vzdálenost mezi sazenicemi je 1,5 m a časem by zde měl vzniknout přirozeně rostoucí živý plot oddělující „klidovou zónu“ od pěšinky vedoucí biokoridorem i od břehu Strahovského rybníka. Ondřej Jelínek

Vyřezání vrbiček v biokoridoru Pod Duškánem V roce 2010 jsme během tří rychlých jarních brigád v deseti lidech vysadili 1 km dlouhý pás vrby košíkářské, který oddělil pole od nově vznikajícího biokoridoru. Za šest let vrby vyrostly do výšky víc než 5 m a u země dosáhly průměru 5 cm. Vzhledem k tomu, že vrby začaly stínit mladé dubové stromořadí, bylo potřeba jejich růst omezit. Tuto práci pro obec zdarma udělala firma Naplot.CZ, která se zabývá stavbou zelených, živých, vrbových staveb a výrobou proutěných plotových dílců. Vrba košíkářská je krátkověká dřevina, a pokud jí občas a ve vhodnou dobu seřízneme („zmladíme“), může to její život spíš prodloužit. Keře byly seříznuty těsně u země, což je pro následný růst takto hustě vysazených rostlin nejlepší řešení. Část proutí si odvezla firma na další zpracování, ale o většinu zbylé a těžko využitelné dřevní hmoty se musel postarat obecní štěpkovač. Letos byla vyřezána víc než polovina vrb, příští zimu by se mělo pokračovat. Během letoška zmlazené keře vyrostou minimálně do výšky jednoho metru a naroste na nich silné proutí o vyrovnané tloušťce. Místní vyznavači velikonočních tradic tedy nebudou o nic ochuzeni. Vrby nám mohou poskytnout i nový sadební materiál, pokud bychom se rozhodli vysadit keře i v dalších lokalitách. Ondřej Jelínek


Obecní knihovna a paní knihovnice

12

PAMĚTI OBCE CHÝNĚ

Historie spolku Havlíček Více než stoletá tradice veřejné knihovny v Chýni Spolek Havlíček se aktivně zapojoval do společenského dění. Pořádal veřejné přednášky, divadelní představení a besídky a nejpozději od roku 1905 (doloženo) provozoval vlastní spolkovou knihovnu. Lze ovšem předpokládat, že podobně jako jiné spolky i Havlíček provozoval knihovnu od samého vzniku spolku a tradici chýňského veřejného knihovnictví lze tak odvozovat od roku 1897. Knihovna byla přístupná všem, ale nečlenové platili o něco vyšší poplatek za vypůjčení. Vedle spolkové byla v lednu 1923 zřízena i knihovna obecní a v roce 1931 došlo ke spojení. První návrh na předání spolkové knihovny obci byl přednesen v lednu 1926 V. Fantou. O návrhu ale patrně nebylo hlasováno a nebyl tudíž schválen. Navrhovaný příspěvek obce do spolkové pokladny ve výši 200K také nebyl odváděn. Lze se tak domnívat, že status knihovny jako spolkové zůstal nezměněn, což potvrzuje i zápis v protokolu č. 330 z února roku 1930. Na přímý dotaz V. Bozděcha je odpovězeno, že „knihovna zůstává spolku a knihovník je povinen podávati zprávy výborovým i valným hromadám.“ Celá otázka přišla na jednání spolku opět v roce 1931, kdy byl návrh J. Volfa a J. Tvrdého „aby se spolková knihovna stala majetkem obce“, po velké diskusi schválen.


Prvním nám známým knihovníkem byl Václav Jeřábek, který na schůzi 24. 11. 1911 poukazuje na nutnost „dát knihovnu do pořádku“. Závěrem následné revize pak bylo vyřazení dvou knih a rozhodnutí nechat svázat časopisy Rudé květy a Románová knihovna Záře. Zpráva o knihovní činnosti pak byla pravidelnou součástí zápisů z každé schůze. v roce 1925 měla knihovna „307 knih svázaných“. Předání spolkové knihovny obci v praktickém životě velikou změnu neznamenalo – i nadále si mohli četbychtiví sousedé vypůjčovat oblíbené knihy. A důležité je, že tato tradice trvá dodnes. Chýňské knihovnictví se tak může pyšnit více než stoletou tradicí.

Letos uplyne 65 let od ukončení činnosti nejstaršího chýňského spolku. Jeho více než padesátileté působení v obecném dění jistě zaslouží připomínku. Článek mohl být sepsán díky panu Luboši Jungmannovi, který v roce 2010 předal knihu zápisů spolku kronikáři obce P. Fouskovi (viz zpravodaj 3/2010), a zachránil tak část chýňské historie. Vzdělávací a podporující spolek Havlíček pro Chýň a okolí byl založen v Chýni ustavujícím zasedáním 31. ledna roku 1897. Prvním předsedou byl zvolen Antonín Holeček, jednatelem J. Černý. Členové pocházeli z Chýně a okolních obcí. Činnost spolku byla zaměřena na dvě hlavní oblasti – sociálně-zaopatřovací a osvětově-vzdělávací. Vedle podpory svých členů v nemoci a ve stáří se spolek aktivně účastnil na veřejném životě. Vždy 24. nebo 25. prosince pravidelně organizoval tzv. Vánoční stromek, kde byly děti podarovány cukrovím, jablky, pomeranči, fíky a ořechy. Vedle toho se aktivně účastnil setkání jiných spolků z okolí. Ze svých prostředků podporoval pravidelnými příspěvky činnost Haléřového spolku (zal. 1906), jehož hlavním čin-

J. Kučera z Hostivice mi poskytl výtah ze svého bádání v SOkA Kladno, kde jsou v Knize spolkového katastru 1900–1932 (inv. č. 396) uvedeny další chýňské spolky: Haléřový spolek ku podporování žactva obecné školy v Chýni ● stanovy schváleny c. k. místodržitelstvím 15. 2. 1906, oznámeny c. k. okresním hejtmanstvím na Kladně 26. 3. 1906 ● 1906 starosta Václav Hanzlík, předseda František Žáček a jednatel Václav Kosík Sbor dobrovolných hasičů v Chýni ● stanovy schváleny c. k. místodržitelstvím 5. 3. 1906 ● první vedení 1906 Václav Rajtora, Bohuslav Slaboch a Norbert Vorlíček ● 1912 předseda František Fousek Dělnická tělocvičná jednota v Chýni ● stanovy schváleny 25. 9. 1919

ností bylo zabezpečení školních potřeb a podpora chudých dětí z Chýně. Vždy v lednu se konala výroční valná hromada, kde byl volen předseda, výbor a další funkcionáři na daný rok a přijímáni noví členové. V průběhu roku se pak odbývaly výborové schůze a pololetní valná hromada. Pro ilustraci uvádím výpis z protokolu č. 250 z ledna 1918. Spolek měl 118 činných členů, z nichž 33 bylo „ve službách válečných“. Nově byli přijati čtyři členové (z toho pouze jeden z Chýně). Za uplynulý rok bylo 21 nemocných a byla jim vyplacena podpora za 458 dní. Příjem za rok 1917 byl 1203 K 50 hal, výdaje 1105 K 83 hal. Spolková knihovna čítá 249 svazků, půjčeny byly 203 knihy. Významná výročí pak slavil pořádáním slavností. Ta k 15. výročí měla tento program: „V 6 hodin ráno budíček a o 8. hodině shromáždění všech členů. O 9. hodině vítání všech spolků a korporací, pak zápis všech spolků do pamětní knihy. O 10. hodině přednáška o Karlu Havlíčku Borovském, o 11. hodině slavnostní zahájení půlletní slavnostní hromady. Odpoledne o půl jedné hodině oběd, přičemž bude se zúčastňovat kapela Antonína Rybáře. Po obědě pak bude koncert do 3 hodin. Po 3. hodině taneční zábava v hostinci pana Jiřího Raj-

změna názvu na Federovaná dělnická tělocvičná jednota v Chýni – schváleno 26. 10. 1921 (tzn. že organizaci ovládli od soc.-dem. odštěpení komunisté) ● změna názvu na Jednota proletářské tělovýchovy v Chýni – úředně schváleno 4. 3. 1927 ●

Místní domovina statkářů a malorolníků v rep. Čsl., sídlo: Chýně ● první vedení 1923: předseda Štěpán Horák, místopředseda František Hanzlík, jednatel Jindřich Lefler Sdružení domkářů a zájemníků o půdu pro Chýň a okolí ● stanovy úředně schváleny 20. 2. 1923 ● zanikl 1935 Tělocvičná jednota Sokol Chýně ● stanovy úředně schváleny 4. 6. 1930 ● 1931 předseda Josef Kouba, jednatel František Nedbal

PAMĚTI OBCE CHÝNĚ

tory a pana Jozefa Kouby. Vstupné na koncert 20 h., do taneční zábavy pán 1 K 40 h, dáma 20 h.“ Každá členská schůze byla zakončena provoláním. Tradičním spolkovým zvoláním bylo „Nazdar!“, v roce 1918 pak též zvolání „Práce pospolitá vede k cíli!“, „Spolčujme se!“, „Kupředu, nikdy zpět!“, „Mužně vpřed!“, po válce i„Ať žije československá republika!“, „Ať žije Wilson!“ a jiná. Činnost spolku začala upadat ve druhé polovině třicátých let. V roce 1937 měl spolek již pouze 57 členů a 14 členek

13

a v roce 1939 bylo dokonce hlasováno o likvidaci spolku a přechodu k Baráčníkům. Návrh byl sice nakonec jednomyslně odmítnut, ale válka a následný nástup komunistické totality znamenaly definitivní konec tradičního spolku. Poslední valná hromada se konala 13. května 1951. Usnesla se na likvidaci spolku. Zbylé jmění spolku 8267 Kč 23 h bylo věnováno státu. Miroslav Sága Zdroj: Spolek Havlíček – Protokolní kniha č. 2, archiv P. Fouska

Tři a půl tisíce let osídlení v Chýni Počátkem března jsem měl možnost zavítat do Melicharova vlastivědného muzea v Unhošti. Pozvánku mi „vystavil“ vedoucí muzea Marian Krucký, když se jen tak mimochodem zmínil, že v unhošťském muzeu jsou uloženy také nálezy pocházející z Chýně. Návštěvníky uchvátí už budova staré radnice čp. 1 z roku 1489, ve které muzeum sídlí. Chýňské poklady se skrývají v depozitáři. Jde o fragmenty keramiky a železné taveniny z keltských tavících pecí. Nejstarší nález představují střepy nádoby ze střední doby bronzové (na fotografii). Jde patrně o amforu nebo zásobnici datovanou do tzv. mohylové kultury – to znamená, že ji naši praprasousedé vyrobili někdy okolo roku 1500 před naším letopočtem! S pokorou jsem si prohlížel tyto

svědky dávného osídlení u nás. Nález pochází z tzv. Chaloupkovy cihelny – tu se mi bohužel nepodařilo dodnes spolehlivě určit. Pokud někdo ze čtenářů ví, kde by tato lokalita mohla být, budu vděčný za informaci. Další skupina nálezů pochází z doby těsně před změnou letopočtu, kdy u nás žili Keltové. Dva nálezy z roku 1935 u Pro-

cházků a 1939 u Rysů proslavily Chýni a vydaly celou řadu exponátů – ty nejvzácnější jsou dnes v Národním muzeu. V Unhošti najdeme fragmenty dvou keltských nádob a dva kusy taveniny z pecí, které Chýni proslavily. V muzeu je jedna taková pec zrekonstruovaná a návštěvník si tak může udělat zcela konkrétní představu o tom, jak tavba probíhala. Co dodat? Určitě poděkování M. Kruckému za věnovaný čas. Návštěvu muzea všem zájemcům doporučuji – je to ideální cíl třeba pro cyklovýlet. A na závěr veliká prosba. Pokud by kdokoli ze starousedlíků měl doma nějakou fotografii, popis či jenom informaci o archeologických nálezech, prosím o zapůjčení nebo zanechání informace třeba na obecním úřadě. Podaří se nám tak lépe poznat naši historii. Miroslav Sága


inzerce

14

HOP – ZPRÁVY CHÝŇSKÉ ŠKOLY

SLOVO ŘEDITELE Vážení rodiče, obyvatelé obce Chýně. Dovolte, abych vás seznámil s několika málo událostmi, které se udály ve vaší škole. Na počátku března jsme se spolu s kolegy vydali na krátký výjezd k řece Berounce, kde jsme hovořili o vizi naší budoucí školy, hodnotili současný průběh roku a připravovali podklady pro evaluaci ZŠ i MŠ. S výstupem této přípravy, tedy s dotazníkem pro veřejnost, jsme na dubnových třídních schůzkách v ZŠ rodiče seznámili a požádali je o vy-

plnění. Rodiče v MŠ toto ještě čeká v nejbližších dnech. S výsledky evaluace ZŠ i MŠ vás samozřejmě seznámíme. 10. března jsem uspořádal otevřené setkání s ředitelem, konalo se v mateřské škole ve večerních hodinách. Otázky a odpovědi, které na otevřeném setkání padly, si můžete přečíst v zápise, který stále visí na webových stránkách školy i školky. Nicméně si zde dovolím připomenout zejména důvody, které mě k uspořádání otevřeného setkání vedly. Za osm měsíců ve vaší obci jsem se opakovaně setkal se situací, kdy se ke mně donesla informace o ZŠ nebo MŠ, která

Návštěva ve Škole Da Vinci Ve čtvrtek 17. března proběhla návštěva Základní školy da Vinci v Dolních Břežanech v rámci akce Učitelé učitelům, které se zúčastnili i někteří učitelé naší ZŠ a MŠ. Cílem setkání, které Škola da Vinci pořádala, bylo propojení učitelů z různých škol za účelem sdílení zkušeností a pedagogických přístupů. Součástí akce byla také prohlídka celého školního areálu a ve večerních hodinách zhlédnutí představení divadelního spolku Da Vinci. Škola da Vinci je soukromá škola fungující od roku 2010, která se snaží skloubit tradiční vzdělávání s některými alternativními přístupy respektujícími filosofii

láskyplného přijetí dítěte, jeho samostatnosti a svobodného sebevyjádření. Účelem návštěvy z naší strany bylo nejen načerpání inspirace a nápadů pro naši


Posun začátku výuky v ZŠ Chýně Vážení rodiče, na posledních třídních schůzkách jsme vás seznámili s naším plánem posunout od příštího roku začátek výuky ze stávajících 8.00 na pozdějších 8.30. Protože se tento návrh setkal jak s podporou, tak i nevolí ze strany některých rodičů, cítím potřebu se k tomuto tématu vrátit a pokusit se vysvětlit naše myšlenky, záměry a přesvědčit tak možná i některé zaryté odpůrce této změny (jak doufáme, k lepšímu). Hlavní důvody posunu výuky jsou „biologické hodiny“ nejen dětí, ale i dospělých. Pozdější začátek výuky dává spáčům šanci na pozvolnější, příjemnější ráno, dostatečně fyzicky probuzené tělo i mysl. Problematické ranní vstávání nebývá velkým problémem pro děti na prvním stupni, v nižších ročnících, ale pro děti v pubertě na druhém stupni to občas bývá trýzeň. V naší škole nechceme jen vykládat látku

před spícími hlavami, rádi bychom, aby děti byly hlavními aktéry hodin. K tomu nám právě může dopomoci i to, že děti budou ve škole již probuzené. Samozřejmě že každý je jiný a každému vyhovuje něco jiného. Nicméně v tomto případě skřivanům v ničem nebráníme a sovám jedině pomůžeme. Lze najít i odborné články, které doporučují ideální začátek výuky v 9 hodin, jak je ostatně běžné například ve Francii nebo Velké Británii. My volíme kompromis, výuku v 8.30, ale již od tohoto půlhodinového posunu, který by zároveň neměl představovat větší komplikace, co se týče ranních či odpoledních aktivit dětí a rodičů, čekáme pozitivní přínos pro výuku i celý chod dne. Další důvody pozdějšího začátku jsou ale i ryze praktické. Dopolední výuka (4. vyučovací hodina) v současné době končí v 11.40, ale obědy se vydávají až od 12.00,

nebyla zcela přesná, povětšinou několikerým ústním předáním došlo k její deformaci. Proto jsem otevřeným setkáním chtěl dát možnost ptát se a získat informace přímo od zdroje. Tedy budu rád, když se nebudete ostýchat a vyzývám – ptejte se, ověřujte si informace. Ptejte se učitelek, učitelů, ptejte se vedoucí učitelky ve školce, ptejte se mě. Blíží se léto a dovolím si ještě upozornit na to, že letos v létě pořádáme letní tábor pro děti pod vedením Leony Vyvialové, více informací i přihlášku najdete na webu ZŠ. Jaroslav Novák

novou školu jak z hlediska filozofie výuky, tak vzhledu a uspořádání interiérů i exteriérů, ale také poučení z případných nedostatků, které po dokončení stavby této nové školy vyšly najevo. I proto byl k návštěvě školy přizván také architekt projektu Nové školy v Chýni. Celá návštěva byla podnětná, učitelé zde našli prvky, které se jim líbily i naopak, a mnoho inspirativních nápadů, které by rádi zařadili do své výuky a které se případně mohou stát součástí chodu naší nové školy. Jaroslav Novák, ředitel ZŠ a MŠ

děti by tedy na oběd nemusely zbytečně čekat. Pozdější výuka také poskytne případný vhodný prostor pro ranní doučování, které se tímto stane snáze dostupným z hlediska časových možností dětí i učitelů. Pro děti, které si rodiče přejí do školy doprovázet, a posun výuky by jim to znemožňoval, stále funguje ranní družina, je však vhodné si uvědomit, že již děti na 1. stupni jsou zcela schopné docházet do školy samy a ranní kolony aut před školou nejsou moc žádoucím úkazem, možná by tedy toto rozhodnutí mohlo adekvátně podpořit i samostatnost, která je tak důležitá pro celkový rozvoj dětské osobnosti. Škola je tu pro děti a především na ně a jejich potřeby bychom měli myslet. Pojďme tedy překonat tradicionalismus zakořeněný v Rakousku-Uhersku, od jehož dob se však náš životní styl značně změnil, a poskytněme dětem vhodnější podmínky pro výuku. Jaroslav Novák, ředitel ZŠ a MŠ

Zápis dětí do MŠ Chýně V úterý 10. listopadu 2016 od 16.00 do 18.00 proběhne v budově MŠ u Žabiček (nová zelená budova) zápis dětí do mateřské školy. K zápisu, prosím, přineste rodný list dítěte a občanský průkaz. Na webových stránkách MŠ si můžete stáhnout přihlášku, evidenční list. Bližší informace budou uvedeny na www.mschyne.cz.

HOP – ZPRÁVY CHÝŇSKÉ ŠKOLY

Zdraví člověka je chápáno jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody. Je též utvářeno a ovlivňováno mnoha aspekty, například stylem života, chováním podporující zdraví, kvalitou mezilidských vztahů, kvalitou životního prostředí i bezpečím člověka Protože je zdraví velmi důležitou součástí aktivního a spokojeného života, stává se poznávání a praktické ovlivňování podpory a ochrany zdraví jednou z priorit základního vzdělávání. Tělesná výchova jako součást komplexnějšího vzdělávání žáků v problemati-

ce zdraví směřuje na jedné straně k poznání vlastních pohybových možností a zájmů, na druhé straně k poznávání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Žáci ZŠ Chýně bohužel nemají aktuálně moc velké možnosti pro rozvoj tělesné zdatnosti. Na hodiny tělesné výchovy chodí žáci do zdejší haly, která je primárně určena fotbalovým, florbalovým nebo házenkářským sportovcům, ale není ideální pro výuku. Hodiny tělesné výchovy měli žáci možnost několikrát vyzkoušet ve sportovní hale v Hostivici, která poskytuje mnohem větší zázemí pro výuku (kruhy, lano na šplh atd). Moc se všichni těšíme na vybavení a halu, kterou nám přinese stavba nové školy. Tomáš Rajman

Letní tábor pro děti z Chýně a jejich kamarády Základní škola v Chýni pořádá tábor pro děti, které si chtějí užít léto se svými kamarády, sousedy, spolužáky. Tábor pro děti, které chtějí poznat nové přátele, hry, písničky, zažít dobrodružství. Tábor pro děti, které na táboře třeba ještě nikdy nebyly. Termín: 7.–14. 8. 2016 Místo: louka u Nových Mitrovic na okraji Brd (cca 100 km od Chýně) Počet dětí: maximálně 30 věk: 7–14 let (záleží hlavně na samostatnosti dětí) Bude to klasický letní stanový tábor poblíž vesnice Nové Mitrovice. Je umístěn v lese, spí se ve stanech s podsadou, je tedy potřeba mít vlastní spacák. Není zde elektřina. V blízkosti tábořiště je rybník vhodný

ke koupání s pozvolným přístupem k vodě. Je tu krásně. V programu máme kromě cesty kolem světa a hledání pokladů také všestranný pohyb, poznávání přírody, tábornické dovednosti, hry, sport, tvůrčí činnosti, táboráky, koupání, ale hlavně radost a legraci. Hlavní vedoucí je Leona Vyvialová, zdravotník je lékařka, jede s námi profesionální kuchařka, ostatní vedoucí jsou zkušení organizátoři dětských táborů, vedoucí z oddílů, rodiče dětí. Našim cílem je, aby se děti s námi cítily dobře, bezpečně a opravdu si to užily. Cena: 2350 Kč V případě zájmu, nás prosím kontaktujte (mail: [email protected], tel: 606 031 065), obratem Vám pošleme přihlášku. Nejpozději však do 15. 5. 2016. ■

2. A v Koněpruských jeskyních V pátek 8. dubna jsme jeli na poznávací exkurzi do Koněpruských jeskyní. Cesta rychle ubíhala, pozorovali jsme okolí a povídali si se spolužáky. Cestou z autobusového parkoviště jsme viděli krásný lom. Paní učitelka koupila vstupenky a my jsme si zatím nakupovali v obchůdku magnety, krystaly, pohledy, přívěšky a další vzpomínkové předměty. Do jeskyně jsme šli s panem průvodcem, který nás poučil o pravidlech chování a bezpečnosti. Vyprávěl o vzniku jeskyně, tvorbě krápníků a cestou nám svítil baterkou na krápníky se zajímavými názvy. Viděli jsme jeskyní tmu, dračí vejce a kosti pravěkých zvířat. Slyšeli jsme pověst o penězokazcích. Na svačině před jeskyní jsme si vyprávěli zážitky, výlet se nám líbil. Tomáš Procházka, Jakub Pokorný, Richard Týnský (druhá třída)

Texty na této dvoustraně neprošly redakční ani jazykovou korekturou

Dopis ze školky Milé maminky, tatínkové, babičky, dědové a všichni z Chýně, dnes už nečtete dopis od „žabiček“, ale od všech dětí a tet z MŠ Chýně (Ke Školce 57). V naší školce máme pravidelně divadelní představení, chystáme se na školu v přírodě do Kořenova v Jizerských horách, navštívili nás policisté z Městské policie v Hostivici, kteří nám povídali o bezpečném chování na silnici, chodníku, o bezpečnostních prvcích na našem oblečení Dokonce tetě Petře spoutali ruce, protože prý zlobila, ale po našem ujištění, že to není pravda, jí pouta sundali, a tak je pořád s námi a dělá nám radost. Těšíme se na pálení čarodějnic společně s rodiči, na návštěvu chovatelky s cvičeným pejskem při akci Cvičený pes, kde uvidíme, jak nás pejsek upozorňuje na naše špatné chování. My ještě pejskům nerozumíme a tety nám říkají, proč nemáme sahat na cizího pejska nebo za plot zahrad, ale teď uvidíme, jak nám pejsek říká, kdy se zlobí, kdy má radost, kdy nás varuje... Velkým dnem pro nás bude náš svátek. Den dětí bude společně se základní školou na hřišti. Máme domluvené profesionální hasiče, policii a záchranou službu. Policisté přivedou psa cvičeného na naši ochranu a pan doktor nám ukáže jak si máme pomoci, když se něco stane. Uvidíme auto hasičů i uvnitř a poznáme sílu, kterou má voda při hašení. Jistě se také dozvíme, že hasiči nehasí jen požáry, ale pomáhají i v jiných situacích. Těšíme se tedy na velký den a kamarády ze školy. Tety nám ještě připravují výlet na závěr školního roku, to prý bude překvapení. Velkou změnou je práce na naší zahradě. Můžeme pozorovat zaměstnance z obce, jak posouvají plot, upravují terén a my budeme mít větší prostor pro naše běhání. Věříme, že se dočkáme i stínu na naší zahrádce. Jen ještě nevíme zda to budou vzrostlé stromy, pergola, markýzy... Tety se bojí horkého léta. Maminko a tatínku, když odcházíme ze školky po obědě, nedovolte nám na zahradě lumpačit a tím rušit kamarády při spaní, nebo ničit zahrádku. Tato zahrádka slouží 153 dětem. My jsme totiž hlavičky mazané a zkoušíme, co kdo vydrží a jak nás budou poslouchat tety i vy. Přejeme všem krásné jaro a těšíme se, že se potkáme na nějaké společné akci, jako byly třeba velikonoční trhy. Za děti a tety z MŠ Chýně Iva Koptová


Tělesná výchova

15

CHÝŇSKÝ. zpravodaj. Jak se uklízela Chýně. Ročník IX. Číslo 2 Duben 2016

Recommend Documents