Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Geografie
Katedra:
Studijní program: B1301 Geografie R022 Aplikovaná geografie
Studijní obor:
Cestovní ruch a turismus v Libereckém kraji Tourism and recreation in the Liberec region
Bakalářská práce: 11–FP–GEO– 023 Autor:
Podpis:
Martin Vlasák
Vedoucí práce: RNDr. Tomáš Vágai .
Konzultant:
Počet stran
grafů
obrázků
tabulek
pramenů
příloh
66
0
7
2
25
12
V Liberci dne:
Čestné prohlášení Název práce:
Cestovní ruch a turismus v Libereckém kraji
Jméno a příjmení autora:
Martin Vlasák
Osobní číslo:
P08001063
Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo. Prohlašuji, ţe má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem. Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Uţiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat úhradu nákladů, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval/a samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem. Prohlašuji, ţe jsem do informačního systému STAG vloţil/a elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem poţadované informace pravdivě.
V Liberci dne: Martin Vlasák
Poděkování Velice rád bych tímto poděkoval vedoucímu své bakalářské práce, RNDr. Tomáši Vágaiovi, za jeho odborné vedení, trpělivost, čas, připomínky a náměty, které mi věnoval po celou dobu tvorby mé práce. Poděkování rovněţ patří doc. RNDr. Aloisi Hynkovi, CSc., za jeho ochotu ke konzultaci, během které mi poskytl cenné a věcné rady pro zpracování mého tématu bakalářské práce.
Anotace Řešená bakalářská práce se zabývá cestovním ruchem a turismem Libereckého kraje skrze hlavní koncepční dokument, Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje (GaREP 2002, 2007). Úvodní část je zaměřena na analýzu moţnosti kvantitativního a kvalitativního výzkumu při řešení problematiky cestovního ruchu. Poté je pozornost věnována srovnání s publikacemi Průmysl cestovního ruchu (2008) a The geography of tourism and recreation (2006). Na základě srovnání jsou nejprve vymezeny a rozvedeny téma a koncepty, které Program rozvoje cestovního ruchu (2002, 2007) postrádá. Následovně je rozvedeno odlišné pojetí hlavního koncepčního dokumentu vůči Průmyslu cestovního ruchu v otázkách regionalizace, typologizace a aktérů cestovního ruchu. Další částí bakalářské práce je aktualizace popisu internetové propagace, popsané v PRCRLK (GaREP 2002), a to vzhledem k současnému stavu. Posléze je tato část doplněna o podněty z aktualizace PRCRLK pro období 2007 – 2013 (dále jen PRCRLK 2007´). PRCRLK (GaREP 2002) povaţuje internetovu propagaci cestovního ruchu za klíčovou, proto jí je věnována hlavní pozornost i v řešené bakalářské práci. Na závěr práce je uvedena komplexní SWOT analýza problematiky cestovního ruchu a turismu Libereckého kraje. Klíčová slova: cestovní ruch, turismus, Liberecký kraj, aktéři cestovního ruchu, koncepty geografie cestovního ruchu, regionalizace, typologizace a propagace cestovního ruchu, SWOT analýza cestovního ruchu
Annotation My bachelor thesis is engaged in turism and recreation of Liberec region according to the main conceptual document, The Programme of Tourism Development in Liberec Region (GaREP 2002, 2007). The opening part deals with a possible assessement of a quantitative and high-quality research to solve some problems connected with tourism and recreation. Then I paid attention to comparison to some other publications as The Industry of Tourism (2008) and The Geography of Tourism and Recreation (2006). On the base of this comparison I firstly defined and developed the topics and concepts that The Programm of tourism Development has been missing. Then there has been pointed out a different draft of the main document in face of The Industry of Tourism in some questions of regional aspects, typology and the tourism participants. The next part of my bachelor thesis is an updating of internet advertising, described in PRCRLK (GaREP 2002) compared to present. Then this part has also been completed with updated information PRCRLK for the period of time from 2007-2013 (further only PRCRLK 2007). PRCRLK (GaREP 2002) considers the internet advertising as very important and that is why I paid a lot of attention to this topic even in my bachelor thesis. In the end is provided a complex SWOT assessment of tourism and recreation problems in Liberec region.
Key words: tourism, recreation, Liberec region, participants of tourism, tourism draft of geography, regional aspects, typology and advertising, SWOT assessement of tourism
Seznam použitých zkratek ARR Nisa – Agentura regionálního rozvoje Nisa BP – bakalářská práce CK – cestovní kancelář CR – cestovní ruch ČR – Česká republika KČT – Klub českých turistů LK – Liberecký kraj MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj OCR – organizace cestovního ruchu PRCRLK – Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje SWOT - analýza silných a slabých stránek, hrozeb a příleţitostí TIC – turistické informační centrum
Obsah 1
Úvod ............................................................................................................................... 6
2
Metody a koncepty v geografii cestovního ruchu .......................................................... 7
3
Koncepty geografie cestovního ruchu .......................................................................... 11 3.1
Rozmanitost atraktivit ........................................................................................... 11
3.2
Originalita ............................................................................................................. 13
3.3
Sezónnost .............................................................................................................. 14
3.4
Bezpečnost ............................................................................................................ 20
3.4.1
Případová studie ............................................................................................ 22
3.5
Carrying capacity ................................................................................................. 24
3.6
ROS ....................................................................................................................... 27
3.7
LAC....................................................................................................................... 28
3.8
TOMM .................................................................................................................. 29
4 Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje a koncepty geografie cestovního ruchu .................................................................................................................................... 30 5
Aktéři a jejich aktivity a kooperace.............................................................................. 31
6
Regionalizace a typologizace ....................................................................................... 39 6.1
Regionalizace ........................................................................................................ 39
6.2
Typologizace ......................................................................................................... 44
7
Propagace ..................................................................................................................... 46
8
Hrozby a příleţitosti, silné a slabé stránky ................................................................... 50 8.1
SILNÉ STRÁNKY (STRENGTHS)..................................................................... 50
8.2
SLABÉ STRÁNKY (WEAKNESSES) ................................................................ 51
8.3
PŘÍLEŢITOSTI (OPPORTUNITIES) .................................................................. 51
8.4
HROZBY (THREATS) ........................................................................................ 52
9
Závěr............................................................................................................................. 53
10
Pouţitá literatura a zdroje ......................................................................................... 55
11
Seznam příloh ........................................................................................................... 57
-4-
Seznam tabulek Tab. č. 1 Zaměření projektů a rozvojových záměrů s vazbou na rozvoj cestovního ruchu v obcích Libereckého kraje, zdroj dat: Dotazníkové šetření v obcích Libereckého kraje, Liberecký kraj a GaREP 2002 ............................................................................................. 12 Tab. č. 2 Typologizace cestovního ruchu, zdroj dat: GaREP, 2008................................... 44
Seznam obrázků Obr. č.: 1 Logo Správy KRNAPu, zdroj: www.krnap.cz ..................................................... 13 Obr. č.: 2 Funkční typologie turistických středisek, zdroj: GaREP, 2002 .......................... 18 Obr. č.: 3 Odolnost katastrálních území Libereckého kraje se střediskem cestovního ruchu vůči sezónnosti (2002), Martin VLASÁK, vytvořeno v ArcGIS 9.3 (ESRI), zdroj dat: Geoportal CENIA, Obr. č.: 4 Funkční typologie turistických středisek, zdroj: GaREP, 2002 ............................................................................................................................................. 19 Obr. č.: 5 Maslowova pyramida potřeb, zdroj: Hall and Page, 2006, s. 73 ....................... 20 Obr. č.: 6 Počet zjištěných trestných činů v jednotlivých VÚSC na 10 tis. obyvatel v roce 2010, zdroj: MVČR, 2010 .................................................................................................... 21 Obr. č.: 7 Turistické regiony České republiky, zdroj: GaREP, 2008 .................................. 40 Obr. č.: 8 Turistické oblasti České republiky, zdroj: GaREP, 2008 ................................... 42
-5-
1
Úvod
Bakalářská práce se zabývá porovnáním hlavního koncepčního dokumentu pro rozvoj cestovního ruchu a turismu v Libereckém kraji, Programem rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje ve verzích z roku 2002 a 2007, s dostupnou literaturou, věnující se problematice cestovního ruchu. Důvodem pro výběr tématu je mnoţství nedostatků hlavního dokumentu, určeného pro rozvoj cestovního ruchu a turismu. Identifikace slabých míst řídícího dokumentu je klíčová pro zvýšení efektivnosti managementu cestovního ruchu, který ještě zdaleka nedosahuje takové míry profesionality, jenţ je standardem v tzv. západních zemích. Při volbě tématu bakalářské práce sehrál roli u fakt, ţe je mi tato tématika velmi blízká, jelikoţ se sám povaţuji za aktivního turistu a častého návštěvníka Libereckého kraje. Věnovat se této otázce je podle mého názoru o to důleţitější, oč stoupá podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP, stejně tak jako jeho vliv na chod procesů krajiny a společnosti. Liberecký kraj skýtá velké mnoţství přírodních i antropogenních turistických cílů, které mají kapacitu oslovit široké spektrum potencionálních návštěvníků. Toto bohatství je však územně koncentrované a vznikají tak oblasti s niţším potenciálem pro přilákání turistické poptávky. Naproti tomu v oblastech s vysokým podílem turistických atraktivit mohou nastat problémy s negativními vlivy, spojenými s cestovním ruchem. Pro řešení takovýchto problémů nemá Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje vhodně zpracované moţnosti řešení. Na tento fakt upozorňuji ve své práci a nabízím řešení. Pro svůj kritický pohled vycházím zejména z publikací Průmysl cestovního ruchu (GaREP, 2008) a The geography of Tourism and recreation (HALL a PAGE, 2006). Jestliţe se ve své práci věnuji tématu cestovního ruchu a turismu, je nutné tyto pojmy nejprve definovat. Uvedené definice pochází z Výkladového slovníku cestovního ruchu. Cestovní ruch: „Cestovní ruch je komplexní společenský jev jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se sluţbami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto sluţby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s vyuţíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně-správních aktivit (propagace CR, politika CR, regulace CR, mezinárodní spolupráce apod.) a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity.“ (PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2002) Turismus se v odborné anglické literatuře nazývá recreation (viz HALL A PAGE, 2008). Definice recreation/turismu je podle Výkladového slovníku cestovního ruchu následující: -6-
V uţším pojetí se jedná o souhrn odpočinkových činností, provozovaných ve volném čase (např. o dovolené) a často jako jedna z forem cestovního ruchu., zpravidla se však odehrává nedaleko bydliště v rámci druhého bydlení. Dětských táborů atd. V obecnějším pojetí se jedná o vyuţití volného času, jehoţ součástí můţe být aktivní pohyb, aktivní nebo pasivní účast na různých akcích, cestování a turistika (PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2002).
2 Metody a koncepty v geografii cestovního ruchu Geografie cestovního ruchu je vědním oborem poměrně mladým, propojujícím geografii humánní a fyzickou, a také komplexně kombinujícím poznatky sociolologie, ekonomie, etnografie a dalších v kontextu geografie, kdy je to právě geografie, která slouţí jako vynikající platforma, operující na základě georeferncovaných dat, coţ umoţňuje vytvářet mezioborové poznatky. Aby bylo moţno poznatky zkoumat, je třeba tyto poznatky získat na základě metodologického postupu. Základní otázka, která by měla být při studiu cestovního ruchu Libereckého kraje poloţena, je, co a na jaké úrovni bude sledováno. Od toho kroku se odvíjí volba mezi dvěma základními proudy, a to kvantitativním a kvalitativním výzkumem. Vycházejíce z publikace „Jak se vyrábí sociologická znalost“ (DISMAN, 2008), oba dva druhy výzkumu, kvalitativní i kvantitativní, mají své nesporné výhody, ale i nevýhody a je na výzkumníkovi, aby dokázal správně vyuţít jejich silných stránek. Ačkoliv název knihy mluví o sociologické znalosti, teorie zde popsaná nabízí vyuţití nejen pro sociology, ale i pro ekonomy, etnografy či geografy. Kvantitativní výzkum (DISMAN, 2008) obsahuje tzv. „tvrdá data“, vycházejících z kvantifikace jejů, která lze kvantifikovat, jsou tříděna do přehledně strukturovaných forem (např. tabulek), ze kterých lze následně sestavit vývojové či prognostické trendy. Data pro tento typ výzkumu pochází z dotazníkových šetření, privátních databází (např. údaje cestovních agentur, kempů nebo hradů o počtu návštěvníků, době jejich pobytu, útratě atp.) nebo umístění turniketů či terénních pracovníků na přístupové komunikace do zkoumané lokality. Tento typ výzkumu lze provádět na lokální, regionální, nadregionální i globální úrovni a lze jej vyuţít pro porovnání jednotlivých jevů (např. územních celků), je však nutno splnit poţadavek, aby kvantitativní výzkum zkoumaných jevů probíhal podle stejné metodiky. Pokud je například pouţito dotazníkového šetření u návštěvníků
-7-
Krkonošského národního parku na české i polské straně za účelem zjištění spokojenosti se stavem chráněné oblasti, je vhodné, aby na potencionální otázku ohledně kvality ţivotního prostředí, byla na obou stranách hranice pouţita stejná hodnotící škála, díky čemuţ lze obě strany snáz porovnat. Jestliţe by na jedné straně byla škála (např.: 1 – spokojen, 5 – nespokojen) 1 aţ 5 a na druhé 1 aţ 7, nebylo by srovnání jiţ zcela moţná, i kdyţ by tu jistá relevantnost srovnání byla. Pokud by byla pouţita kvalitativní metoda místo kvantitativní, srovnání spokojenosti na obou stranách hranice by bylo prakticky nemoţné. Proto je v dnešním světě, který klade čím dál tím větší důraz na mezinárodní spolupráci, stále větší tlak na sjednocování norem, postupů či metod. Pro tuto potřebu je vhodnější kvantitativní výzkum (viz uvedený příklad). Další výhodou kvantitativního výzkumu je jeho schopnost být v čase opakován podle naprosto stejné metodiky a tím vytvářet zpětnou vazbu, jakési zrcadlo, pro zúčastněné subjekty např. v cestovním ruchu, kdy ony mohou porovnávat svoji současnou činnost ve srovnání s předešlými obdobími a na tomto základě ohodnotit svoji stávající činnost jako úspěšnou nebo naopak. Kvantitativní přístup k cestovnímu ruchu s sebou nese i různá úskalí, která jsou potřeba brát v potaz. Například pokud bude studováno zatíţení otevřené lokality turisty. Vycházejíc z Objektivního měření zatíţení turistických lokalit Libereckého kraje (kol. NISA o.p.s., 2008), kdy bylo pouţito elektronických turniketů pro sběr dat. K dispozici jsou údaje o návštěvnosti v průběhu celého roku, coţ je bezesporu veliká výhoda této techniky. Slabou stránkou je ale neschopnost pokrýt všechny přístupy do oblasti a tím zaznamenat všechny vstupy do zkoumaného území. Dále pokud budeme pouţívat sekundární data, jsme odkázáni na korektnost jejich pořizovatele, například vedení nějakého hromadného ubytovacího zařízení. Velmi mnoho problémů je téţ spojeno s dotazníkovým šetřením (DISMAN, 2008). Samotná stavba dotazníku je velice náročná a má mnoho pravidel. Další otázky souvisí s výběrem správného vzorku respondentů, jejich ochotou spolupracovat, tedy vyplňovat údaje podle pravdy a poté je navrátit k dalšímu zpracování. Kvalitativní přístup (DISMAN, 2008) pro změnu obsahuje tzv. „měkká“ data, která nelze kvantifikovat. Proto jej nelze pouţít při studiu např. ekonomických jevů, které se „opírají“ o čísla. Tato vlastnost je pro vyuţití kvalitativního výzkumu tím více limitující, čím více se bere na zřetel finanční dimenzi cestovního ruchu. Naopak při posuzování vlivu cestovního ruchu na mezilidské vztahy či kulturní vazby se otvírá široké pole působnosti. Například -8-
v Programu rozvoje cestovního ruch Libereckého kraje (2002) je dvakrát nastíněno, ţe některé údaje lze jen velmi nebo vůbec kvantifikovat. Na základě toho je nutno konstatovat, ţe některé informace lze praktičtěji nasbírat, utřídit a analyzovat pomocí kvalitativních metod. Mezi kvalitativní (DISMAN, 2008) metody řadíme rozhovor. Ten můţe mít několik podob: 1. strukturovaný, ten se odehrává organizovaně, tazatel-výzkumník má předem připraveno větší mnoţství otázek s logickou posloupností, na které tázaný odpovídá, dá 2. volný, kdy tazatel uvede rozhovor obecnější otázkou. To umoţňuje dotazovanému začít hovořit o věcech, které povaţuje za prioritní on sám, protoţe není omezen „osnovou hovoru“ a můţe se tak dostat do detailu určité problematiky, na jejíţ zodpovězení je potřeba mnoho času. Výhoda dále spočívá v tom, ţe se výzkumník můţe dozvědět i taková fakta, o kterých by se jinak nedozvěděl. Přesněji lze metodu popsat jako volný dialog, kdy hovoří zejména dotazovaný a tazatel se pouze snaţí hovor směřovat k určitým otázkám, přičemţ můţe být konfrontován s neočekávatelnými informacemi. Pro další způsob rozhovoru můţe být pouţit telefon. To umoţňuje dotazovat se velkého mnoţství lidí. Nevýhodami rozhovoru je fakt, ţe podávané informace jsou velmi subjektivního charakteru. Tyto informace mohou být zkresleny podvědomě nebo i zcela účelově (DISMAN, 2008). Tazatel by se měl předem na rozhovory připravit nastudováním všech dostupných pramenů. To mu umoţní vidět výpovědi dotazovaných v určitém kontextu. Toto tvrzení mohu potvrdit ze svých osobních zkušeností, nabytých na terénních praxí vedených katedrou geografie na Technické univerzitě v Liberci na území Mníšku (jaro 2009 – kurz TP1/KGE/TUL) a Nového Města pod Smrkem (jaro 2010 – kurz TP2/KGE/TUL). Jiţ zmíněné zkreslení můţe mít několik příčin. První můţe být přítomnost výzkumníka, kdy jiţ samotná působnost můţe dotazovaného ovlivnit. Je to dáno tím, ţe kaţdý člověk svým vzhledem, barvou hlasu, vystupováním či třeba oblečením působí rozličně a pokud se jedná o ten typ člověka, jeţ budí u lidí důvěru, můţe se dostat k informacím, ke kterým se jiný výzkumník nemusí dost a tím pádem bude jeho pohled na problematiku odlišný. Dále závisí na formě a sledu otázek, kdy jiţ samotná otázka, pokud je špatně formována (např. sugestivně laděna: „Jak dobře by jste ohodnotila starostu vašeho města?“), můţe podprahově ovlivňovat dotazovaného a směřovat jeho/její výpověď např. kladnějším směrem, neţ původně zamýšlel. Zde závisí i na místě výzkumu, pokud jsou oba v doslechu
-9-
jiných lidí, můţe dotazovaný záměrně zkreslovat výpověď kvůli strachu z reakce např. souseda, jeţ rozhovor zaslechl a mající jiný názor na poloţenou otázku. Někteří lidé mohou být navíc uzavřenější, pokud bude jejich odpovědi terénní pracovník zaznamenávat (zapisovat do terénních deníků či nahrávat na diktafon) přímo před nimi během dotazování Kvalitativní výzkum nás i přes své slabiny můţe dovést k cenným informacím. Zvolíme-li jako příkladové téma restaurační zařízení v Libereckém kraji, můţe zkoumat, jakých kvalit dosahuje obsluha (příjemnost, rychlost, znalost, poctivost), jestli nejsou cítit neţádoucí pachy z toalet či kuchyně. Zde se číselné hodnocení nehodí. I pokud bychom chtěli kvantifikovat naše dojmy metodou, kdy 1 je velmi dobře, 5 velmi špatně, nejenţe takovýto záznam předá jen velmi malý zlomek slovního popisu, ale stejně ho nelze zařadit mezi metody kvantitativní, jelikoţ jeho hodnocení bude relevantní k osobě výzkumníka a tudíţ neopakovatelné podle stejné metodiky, konkrétně lze uvést příklad, kdy jeden výzkumník ohodnotí obsluhu v potencionální kategorii číslem 2 (dobrá), jiný výzkumník můţe tutéţ obsluhu ohodnotit 3 (průměrná), a to dokonce i v případě, ţe tato obsluha zapůsobila na oba stejně. Je to způsobeno nejasnými hranicemi mezi tím, co je dobré a co je jiţ průměrné, a proto je lepší se přiklonit ke slovnímu popisu, který poskytne obsáhlejší a jasnější obraz reality. Pro kvalitativní přístup je typická jeho náročnost na čas i personální zatíţení a vzhledem k jeho vlastnostem bych doporučil pouţívat jej na lokální úrovni Na základě prostudované literatury můţeme říci, ţe pro pochopení cestovního ruchu v Libereckém kraji (a nejen v něm) je nejlépe pouţít kombinovaný přístup, propojující výhody kvalitativních a kvantitativních metod. Vycházím z práce Dismana (2008), který uvádí, ţe kvantitativní výzkum disponuje omezeným rozsahem informace o velice mnoha jedincích či jevech, dochází zde k redukci počtu pozorovaných proměnných a počtu vtahů mezi nimi a kde generalizace na populaci (či mnoţinu) problému je většinou snadná a validita této generalizace je měřitelná. Naopak kvalitativní výzkum obsahuje mnoho informací o malém počtu zkoumaných jevů, jejichţ počet je silně redukován a nelze jej generalizovat na populaci nebo jen velmi obtíţně. Na základě tohoto můţeme konstatovat, ţe logika kvantitativního výzkumu je deduktivní. Hodí se tedy na ověřování hypotéz, kdeţto kvalitativní výzkum je induktivní, vhodný k vytváření hypotéz nových. Kombinací obou způsobů výzkumu tedy můţeme
- 10 -
dojít k hlubšímu poznání zkoumané problematiky, jelikoţ vyuţijeme výhody obou přístupů. Pro toto tvrzení lze vycházet z Dismana (2008), který uvádí, ţe kvantitativní přístup vyţaduje silnou standardizaci, která přináší vysokou reliabilitu
(schopnost
opakovat výzkum v čase i prostoru), ale jeho slabou stránkou je nízká validita (pravdivost/hloubka) způsobená výše zmíněnou standardizací. Kvalitativní přístup je oproti prvně zmíněnému protikladný, tedy s nízkou reliabilitou, zato vysokou validitou.
3 Koncepty geografie cestovního ruchu Na atraktivitu Libereckého kraje lze nahlíţet z různých úhlů pohledu. V základě můţeme vycházet z Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje. Ovšem v tomto dokumentu jsou při srovnání některé faktory cestovního ruchu opomíjeny. Proto je nutnost brát na zřetel publikace Průmysl cestovního ruchu a The geografy of tourism and recreation, na jejichţ základě jsou vytyčeny témata, opomíjená v PRCRLK (2002) i v jeho aktualizaci..
3.1 Rozmanitost atraktivit Atraktivitu regionu lze odvodit od mnoţství a stavu jeho atraktivit, které můţeme pojmout jako dominantní sloţky nabídky cestovního ruchu (GaREP, 2008). Označení čehokoliv v turistickém ruchu za atraktivitu je však velmi komplikované, jelikoţ toto označení je výsledkem sociální konstrukce reality (BERGER, LUCKMANN, 1999 in DISMAN 2008). Tato sociální konstrukce reality nám říká, ţe realita je neustále formována sociální interakcí a je kaţdým jedincem vnímána subjektivně. Pro potřeby této práce je nutno vzít tuto teorii na zřetel. Právě díky ní je patrné, ţe to, co můţe v nějakém území figurovat pro jednoho jako turistická atraktivita, můţe být pro druhého věcí naprosto druhotnou. Z toho můţeme vyvodit, ţe snahou kraje by měla být diverzifikace turistické a volnočasové nabídky a vzájemná propojenost dílčích moţností (GaREP, 2008). Je to právě rozmanitost, díky které lze oslovit poptávku co nejširší části populace, a proto by ji měla být systematicky věnována pozornost. Na to, do jaké míry je tato teorie uváděna do praxe, lze nahlíţet z pohledu počtu projektů, s vazbou na cestovní ruch, realizovaných na území kraje, rozdělených do jednadvaceti kategorií, Tab. č. 1. Šetření bylo prováděno dotazníkovou metodou (kdy respondenty byly obce), kterou, byť návratnost dotazníků nebyla stoprocentní, lze povaţovat za relevantní. - 11 -
Tab. č. 1 Zaměření projektů a rozvojových záměrů s vazbou na rozvoj cestovního ruchu v obcích Libereckého kraje, zdroj dat: Dotazníkové šetření v obcích Libereckého kraje, Liberecký kraj a GaREP 2002 tématické zaměření projektů/rozvojových záměrů
počet
cyklotrasy (vyznačení, úprava povrchů, doprovodná infrastruktura – odpočívadla apod.)
31
výstavba/rekonstrukce ubytovacích zařízení
28
výstavba/rekonstrukce sportovišť, sportovních areálů a zařízení
28
výstavba/rekonstrukce stravovacích zařízení
16
výstavba/rekonstrukce koupališť, úprava přírodních vodních ploch ke koupání
13
vybudování parkovišť (parkovacích ploch)
9
rekonstrukce a úpravy veřejných ploch a prostranství
8
místní informační systém, místní značení
8
rekonstrukce, stavební obnova kulturních památek, hradů apod.
7
výstavba/rekonstrukce/obnova kulturních a společenských zařízení
7
rekonstrukce budov
6
výstavba lyţařských vleků/areálů
6
výstavba sportovních hal
4
výstavba/rekonstrukce lanovek
3
rozvoj agroturistiky
3
výstavba rozhleden
3
opravy/rekonstrukce místních komunikací
3
vybudování informačních center, informačních a rezervačních systémů
3
obnova/rekonstrukce lázeňských objektů
2
vybudování/rozšíření muzea
2
ostatní
7
Z tabulky je patrné, ţe rozvojové aktivity se nezaměřují pouze na jeden typ atraktivit (byť některé typy projektů jsou realizovány v hojnější míře), ale snaţí se postihnout širší spektrum nabídky pro turisty.
- 12 -
3.2 Originalita Liberecký kraj se v oblasti turistického ruchu pohybuje v tzv. konkurenčním prostředí, ve kterém se stejně jako jiné kraje snaţí uspět v přilákání potencionálních návštěvníků do svého území (aut. kol. GaREP, 2002). Jak uvádí publikace Průmysl cestovního ruchu (aut. kol. GaREP, 2008) „Kaţdá oblast má své jedinečnosti, zajímavé lokální výrobky, svůj způsob ţivota, tradice, stravovací zvyklosti apod.“ a dále „Při lokalizaci cestovního ruchu je velmi důleţitá přítomnost ojedinělého přírodního, historicko-technického nebo společenského jevu“. Z tohoto můţeme vycházet pro tvrzení, ţe spolu s globálními trendy musí jít synergicky i pochody, které vytvářejí jedinečnost lokality, zaloţenou na místních zdrojích. Uvedeno na příkladě pohostinství, pokud navštívíme kupříkladu Lomnici nad Popelkou, nacházející se na jihovýchodě Libereckého kraje, a zavítáme do zdejší restaurace, měl by jídelníček obsahovat jak pokrmy původu cizokrajného (špagety atp.), tak i pokrmy domácí (Lomnická roštěná atp.), coţ můţe být ještě umocněno pouţitím místních surovin, čímţ můţe návštěvník/zákazník nabýt většího sblíţení s místem, neboť konzumuje jeho produkty a poznává tak lokalitu pomocí dalšího smyslu, tedy chutí. To samé platí o nápojích. K dostání by mohl být Gambrinus z Plzně, jeţ má celorepublikové pokrytí trhu, tak i pivo z nejbliţšího pivovaru, coţ je v případě Lomnice nad Popelkou pivovar Nová Paka ze stejnojmenného města. Obsluha hovořící dialektem můţe ještě umocnit dojmy návštěvníka a spoluutvářet tak jeho mentální obraz regionu, určitou percepci, která návštěvníkovi zůstane i po jeho odjezdu a která můţe hrát roli v potencionálním budoucím procesu rozhodování, zda-li tuto lokalitu opětovně navštívit. Jakákoliv originalita by měla být zahrnuta do propagace. Součástí propagace je i logo. To by mělo být postihovat podstatu propagovaného, kvalitně zpracovanou vizuální stránku a být nezaměnitelné, tedy rovněţ originální (GaREP, 2008). Jako příklad je uvedeno logo Správy KRNAPu. Toto logo, Obr. č.: 1, jasně identifikuje nositele propagace, Heslo člověk a příroda stejně jako vizuální stránka jsou nezaměnitelné s ţádným logem v České republice, a to i bez textové části
Obr. č.: 1 Logo Správy KRNAPu, zdroj: www.krnap.cz - 13 -
3.3 Sezónnost Se změnami ročních období úzce souvisí i změny v moţnostech jak participovat na cestovním ruchu či jak trávit náš volný čas. Roční období se od sebe liší rozmezím teplotních podmínek i mnoţstvím dopadajícího světelného záření, přičemţ jsou to právě teploty, které jsou hlavním determinantem vyuţití krajiny (HALL a PAGE, 2006, s. 43), a to pro svůj zásadní vliv na krajinnou sféru (sněhová pokrývka atp.). Klimatické podmínky mírného pásu nám v průběhu roku vytváří dvě hlavní turistické sezóny – letní a zimní. Stanovení přesného datové ohraničení sezón není moţné kvůli přírodním procesům, které je tvoří. O nich lze tvrdit, ţe jsou pravidelné, nicméně nefungují s kalendářní přesností. Mezi letní a zimní turistickou sezonou se potom nachází jarní a podzimní mezisezóna. Podle závislosti na roční době, potaţmo počasí, (tedy externích faktorů) můţeme aktivity rozdělit do tří skupin (HALL a PAGE, 2006). První z nich tvoří tzv. outdoor activities. Tento termín můţeme přeloţit jako aktivity v přírodě. Ty jsou charakteristické svou vysokou mírou závislosti na počasí. Z této skupiny můţeme uvést celou škálu příkladů: pro letní sezónu to jsou aktivity u vody, cykloturistika, závěsné létání, vinařská turistika, pro zimní sezónu lyţování, běţky, snowboarding či bruslení. Druhá skupina je nazývána intermediate group, neboli prostřední skupina. Zde můţeme zařadit aktivity, které teplotní stupeň nemusí přímo limitovat, ale pouze ovlivňovat jejich podobu. Jako příklad můţeme uvést bruslení (zamrzlý rybník či zimní hala) či sportovní lezení (skalní město či lezecká stěna). Třetí skupina je tvořena tzv. indoor activities, tedy aktivitami, odehrávajícími se v zastřešených objektech. Pro ně je typická nezávislost na okolním prostředí, která je dána výdobytky lidské společnosti: střecha, topení, klimatizace, to vše můţe člověka chránit proti nepříznivým venkovním podmínkám. Do této skupiny můţeme zařadit mnoho aktivit od sportovních (posilovna, bazén, squash, ricochet) přes kina, divadla aţ po nakupování. Nicméně jak uvádí Hall a Page v The geography of tourism and recreation (2006), i zde platí určitá sezónnost, které vychází z principu substituce zdrojů. Podle mého názoru lze o tomto principu uvaţovat jako o konkurenci přírodních zdrojů a zdrojů vytvořených člověkem. Uvedeno na příkladě letní sezóny: pokud jedinec shledá aktuální počasí za pěkné (coţ je samozřejmě posuzováno velmi subjektivně) a bude chtít vyhledat vodní
- 14 -
aktivity, můţe se rozhodovat mezi indoorovou aktivitou, např. centrum Babylon v Liberci nebo zda navštívit Máchovo jezero u Doks, kde se můţe vykoupat pod otevřeným nebem. Další příklad lze situovat do posilovny. Pokud panuje pěkné počasí (např. slunečno, 28 °C, mírný vítr), můţe jedinec uváţit, jestli vyuţije rotoped v posilovně nebo se radši vydá na výlet na kole. Velmi často se tak stává, ţe outdoorové aktivity zvítězí nad indoorovými v boji o zákazníka (HALL a PAGE, 2006). Indoorové aktivity však i nadále zůstávají jako cenný doplněk aktivit outdoorových (HALL a PAGE, 2006). Sezónnost se zde tedy neprojevuje absencí nabídky, ale dočasným sníţením poptávky. Nutnost řešit otázku sezónnosti nastiňuje Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje (GaREP, 2002), odkud pochází následující úryvek. CÍLE PRIORITY Č. 1: PODPORA PŘÍPRAVY A TVORBY PROGRAMŮ A PRODUKTŮ CESTOVNÍHO RUCHU
příprava a tvorba turistických programů a produktů zaměřených na různé tematické oblasti příprava a tvorba turistických programů a produktů s přeshraničním efektem nabídkou turistických programů a produktů přilákat návštěvníky do méně turisticky exponovaných území regionu prodlouţení délky pobytu návštěvníků v regionu rovnoměrnější příliv turistů v průběhu celého roku (omezování výrazné sezónnosti cestovního ruchu v regionu)
Na základě publikace The geography of tourism and recreation (HALL a PAGE, 2006) a vlastních zkušeností jakoţto účastníka cestovního ruchu byl sestaven ţebříček opatření, jakými lze nakládat se sezónností tak, aby byly zachovány její klady a potlačeny její zápory, abychom zvětšili potenciál cestovního ruchu. 1. požadavek: rozšíření působnosti na obě hlavní sezóny turistického ruchu 1. způsob provedení: např. vyuţití lyţařských vleků nejen v zimně pro lyţaře, ale i nabídnout moţnost zapůjčení tzv. sjezdové (downhill) káry, které jsou taţeny pomocí vleku na vrchol kopce, odkud poté jedou dolů jen vlivem gravitace, dále můţeme zavést vyhřívání bobových drah, čímţ umoţníme nejen letní, ale i zimní provoz. 1. účel: rozšíření nabídky, uspokojení poptávky, maximalizace zisku
- 15 -
2. požadavek: zvýšení nabídky indoorových aktivit a sníţit tak závislost na počasí 2. způsob provedení: pro naplnění tohoto poţadavku lze jít cestou revitalizace brownfields. Konkrétní moţnosti vyuţití těchto objektů, např. průmyslových brownfieldů, spočívají v jejich unikátním vnitřním prostředí. V Královehradeckém kraji můţeme příkladně uvést dva revitalizované brownfieldy, které jasně disponují vyuţitelností z pohledu rekreace a volného času. V obci Velký Dřevíč je ze staré textilní továrny vytvořen závodní motokárový okruh, rozprostírající se ve čtyřech patrech objektu. Okruh je doplněn o bar a penzion, kde dostanete při zakoupení jízdného nad jednu hodinu (700 Kč) ubytování zdarma. Obdobný brownfield se nachází v obci Horní Maršov, který je vyuţíván jako paintballová aréna. Můţe se však jít i cestou výstavby nových objektů. 2. účel: rozšíření nabídky, uspokojení poptávky, maximalizace zisku 3. požadavek: rozloţení návštěvnosti i do mezisezón (v aktualizaci PRCRLK k období 2007 – 2013 je tento poţadavek pouze nastíněn) 3. způsob provedení: mezisezóny mají vůči hlavním sezónám určité handicapy – absence optimálních teplot a konec školních prázdnin patří mezi ty nejdominantnější. Avšak i mezisezóny mají své silné stránky. První poloţkou na seznamu kladů by měly být ceny, které budou o poznání levnější neţ ceny hlavních sezón. Tímto by mohl dojít k přesunu méně movitějších klientů z hlavní do vedlejší sezóny. Druhou poloţkou můţe být paradoxně nízká frekvence návštěvníků. Ta můţe být brána velmi kladně z řad turistů, vyhledávajících především klid a pohodu a netouţících po častém kontaktu s ostatními turisty. Třetí poloţka na seznamu silných stránek mezisezóny je opět mírně paradoxní. Jsou to právě niţší teploty, které mohou být pro určitou část populace zajímavější, neţ teploty letních měsíců. Jedná se zejména o lidi hůře snášející vysoké teploty, například seniory nebo o astmatiky, pro které pylová sezóna představuje určitý problém, a z tohoto důvodu mohou spíše vyhledávat období začátku podzimu. Klíčem ke zvýšení návštěvnosti v období mezi hlavními sezónami je dobrá reklamní propagace, která vyzdvihne kvality tohoto období. 3. účel: rozšíření nabídky, uspokojení poptávky, maximalizace zisku
- 16 -
Sezónnost spojená s aktivitami cestovního ruchu a volného času je z územního hlediska heterogenní. Na základě informací z Návrhu nové rajonizace cestovního ruchu lze transformovat legendu mapového výstupu Funkční typologie turistických středisek z Programu rozvoje cestovní ruchu Libereckého kraje (GaREP, 2002) tím způsobem, ţe kaţdý funkční typ v legendě zařadíme buďto do skupiny s celoročním/nesezónním, mírně sezónním nebo silně sezónním vyuţitím. Legenda obsahuje šest funkčních kategorií. Do skupiny celoročního/nesezonního vyuţití zařadíme a) městská střediska – ţlutá barva b) lázeňská střediska – zelená barva. Do skupiny mírně sezónním vyuţitím zařadíme a) horská střediska letní a zimní rekreace – červená barva (navštěvované hlavně v letních a zimních měsících, jarní a podzimní měsíce se vyznačuje výrazným poklesem zájmu návštěvníků) b) ostatní turistická střediska – oranţová barva (například hrady a zámky. Ty mají zpravidla otevřeno od dubna do října – přesahují tedy letní období, výjimečně disponují celoročním provozem – např. Sychrov.. Do skupiny se silnou sezónností zařadíme a) střediska letní rekreace u vody- modrá barva (tyto střediska jsou velice závislá na teplotních podmínkách) b) skalní města – fialová barva (mohou sice disponovat celoroční otevírací dobou, návštěvnost je však spjata s přízní počasí. Z následné mapy, Obr. č.: 2 tak vyplývá prostorové působení sezónnosti, která ovlivňuje dění CR v jednotlivých částech Libereckého kraje různou měrou. Oblasti od Luţických hor přes hory Jizerské aţ ke Krkonoším spolu s přilehlým podhůřím patří do skupin celoročním či mírně sezónním vyuţitím, je to dáno lokalizací horských, lázeňských a městských center. Gradient četnosti nesezónních center stoupá od západu na východ. Je to dáno Libereckou aglomerací (souvislá zástavba od Chrastavy přes Liberec, Jablonec nad Nisou, Smrţovku, Tanvald aţ po Desnou) a přítomností hlavích horských center (Harrachov, Kořenov, Rokytnice nad Jizerou, Bedřichov a další). Jiţní oblasti lze přibliţně lokalizovat do vzdálenosti patnácti kilometrů od hranice se Středočeským krajem a okresem Jičín v Královehradeckém kraji. Pro tyto oblasti je typická sezónnost a můţeme je zařadit do skupiny mírně sezónním aţ silně sezónním vyuţitím. Západu území dominuje kraj Máchova jezera, jehoţ vyuţití k rekreaci silně ovlivňují klimatické cykly. Na východě pak převládají skalní města (Hrubá Skála, Malá Skála). Hrady a zámky se nacházejí jak na jihozápadě, tak na jihovýchodě. Jako severní oblast můţeme definovat Frýdlantský výběţek. Pro toto území je typická silná sezónnost. - 17 -
V mapovém výstupu se nacházejí katastrální území bez turistických středisek. Tento fakt se nesmí zaměňovat s absencí turistiky v těchto lokalitách. Nemusíme je ani chápat pouze v jejich tranzitní funkci mezi střediskovými katastry, ale i jako zázemí pro katastrální území se střediskem.
Obr. č.: 2 Funkční typologie turistických středisek, zdroj: GaREP, 2002
- 18 -
Obr. č.: 3 Odolnost katastrálních území Libereckého kraje se střediskem cestovního ruchu vůči sezónnosti (2002), Martin VLASÁK, vytvořeno v ArcGIS 9.3 (ESRI), zdroj dat: Geoportal CENIA, Obr. č.: 4 Funkční typologie turistických středisek, zdroj: GaREP, 2002
- 19 -
3.4 Bezpečnost Pocit bezpečí je jednou z nejzákladnějších lidských potřeb. V roce 1943 sestavil Abraham Harold Maslow tzv. Maslowovu pyramidu potřeb Obr. č.: 5. I kdyţ tato pyramida náleţí spíše do sociální psychologie, poznání z ní vyplývající nám pomůţe pochopit prostorové chování člověka (HALL a PAGE, 2006).
Obr. č.: 5 Maslowova pyramida potřeb, zdroj: Hall and Page, 2006, s. 73 Potřeba jistoty a bezpečí je po základních tělesných potřebách druhou nejelementárnější sloţkou v hierarchické pyramidě lidských potřeb. Z tohoto důvodu by se při organizaci turismu a volného času mělo dbát na potlačování patogenních jevů jako je kriminalita, prostituce, bezdomovectví, hazard (se dvěma posledně zmíněnými jevy úzce souvisí ţebrání na veřejných místech, které je jako společenský problém těţko řešitelné a které nepříznivě působí jak na obyvatele území, tak na jeho návštěvníky). Speciální problematika nastává ve vztahu prostituce a cestovní ruch, neboť právě prostituce se můţe stát hlavním lákadlem pro určitý typ potencionálních návštěvníků, velmi často z druhé strany hranice. Jakási „přeshraničnost“ návštěvníků můţe vyvolat určitý pocit anonymity v cizím území, která je při vyuţívání těchto sluţeb ţádoucí. - 20 -
Nejlepším ukazatelem stavu bezpečnosti jsou údaje ze Zprávy o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky v roce 2010 (zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky). V mapě, Obr. č.: 6, jsou uvedeny počty zjištěných trestných činů spáchaných na území České republiky, a to v krajském srovnání. Aby byly údaje za jednotlivé kraje porovnatelné, je mnoţství trestných činů přepočteno na deset tisíc obyvatel. Z mapy je patrné, ţe se Liberecký kraj umístil v druhé čtvrtině ţebříčku krajů s nejvyšší kriminalitou: kategorie 257 aţ 317 trestných činů na 10 000 obyvatel kraje. Soudobá politická situace navíc tlačí na sniţování stavu policistů. Bude třeba, aby kaţdá obec Libereckého kraje zváţila své moţnosti, do jaké míry lze tento jev kompenzovat navýšením počtu městských stráţníků. Přítomnost policistů či stráţníků v terénu má nejen faktický, ale i psychologický dopad na všechny lidi v oblasti, a tedy i turisty a turismus (spolu s aktivitami volného času) jako takový. V případě malých obcí by bylo ţádoucí, aby při zřizování obecní policie spolupracovali a sníţili tak jednotlivé obecní náklady na tuto instituci. V aktualizaci PRCRLK k období 2007 – 2013 je otázka bezpečnosti pouze zmíněna, nikoliv rozpracována.
Obr. č.: 6 Počet zjištěných trestných činů v jednotlivých VÚSC na 10 tis. obyvatel v roce 2010, zdroj: MVČR, 2010 - 21 -
3.4.1 Případová studie V souvislosti s bezpečností v oblasti turismu, rekreace a volného času je zapotřebí uvést případovou studii z The geography of tourism and recreation (HALL a PAGE, 2006) z anglického Leicesteru, který má 272 000 obyvatel, 73 km². Město je etnicky různorodé. 72 % populace je evropského původu, 24 % asijského, 2 % africko-karibského a 2 % připadá na jiný původ. Navzdory svému průmyslovému vývoji disponuje velkou rozlohou volných prostor, včetně parků, přes 1200 hektarů, coţ pozitivně působí na obyvatele i návštěvníky tohoto města. V roce 1997 byla provedena analýza v kontextu geografie strachu (MADGE, 1997 in HALL a PAGE, 2006, s. 48). Jako vzorek poslouţilo 535 obyvatel Leicestru, se kterými vedl rozhovor na téma, co ovlivňuje jejich rozhodování o návštěvě okolních parků. Jako nejdůleţitější faktor, ovlivňující návštěvu parku, byl strach, poté počasí, nedostatek času kvůli pracovnímu vytíţení, rodinná omezení, nedostatek přepravních moţností, nedostatek zájmu, nedostatečné povědomí o dostupných příleţitostech, domácí práce, velká vzdálenost od parku a na závěr fyzická neschopnost dostat se do parku. Strach byl uveden 75 % ţen a 50 % muţů jako hlavní omezení jejich vyuţití parku. Fakt, ţe ţeny jsou více ovlivněny faktorem strachu, je dáno jejich zranitelností vůči násilné kriminalitě. Z průzkumu dále vyplynulo, ţe z etnických skupin se nejvíce cítí být ohroţeni Asiaté, coţ potvrdili i policejní statistiky. Z hlediska věku se nejvíce ohroţeni cítí lidé na 45 let. Studie prokázala úzký vztah mezi tělesností a původem obav z útoku na veřejných prostranstvích. V případě ţen se převáţně jednalo o strach ze sexuálního obtěţování či dokonce napadení, v případě etnických menšin obavy z rasově motivovaných útoků, u starších lidí strach z loupeţných přepadení. Loupeţná přepadení se týkají i ostatních skupin. (CYBRIWSKI, 1999 in HALL a PAGE, 2006, s. 49) zaznamenal v Tokiu a New Yorku rostoucí tendenci dozoru nad veřejnými prostranstvími, který má přimět k opětovnému navštěvování veřejných míst, která jiţ budou bezpečnější, nicméně neustálý dozor bude mít vliv na změnu sociálního chování/vnímání uţivatelů veřejných prostranství. (GIDDENS 1990 in HALL a PAGE, 2006, s. 49) z tohoto vychází a tvrdí, ţe dozor znamená odklon moderního sociálního světa od tradičních způsobů sociálních aktivit. V širším kontextu se v dnešní době setkáváme s quasi-veřejným či hybridním prostorem (BUTTON, 2003 1990 in HALL a PAGE, 2006, s. 49)), který v sobě zahrnuje velká nákupní střediska, zábavná centra, kempy, uzavřené komunity či dopravní uzly (letiště, nádraţí). Tyto lokality jsou sice v soukromém vlastnictví, jsou ale přístupné veřejnosti. Tyto prostory, kde člověk můţe trávit volný čas, s sebou pojí jak negativa, tak
- 22 -
pozitiva. Například obří nákupní centra nerespektují původní architekturu, často jsou vystavěny na místě původní zástavby či parku, mají omezenou otevírací dobu, je zde vysoká koncentrace lidí, neustále útočící reklama, způsob trávení volného času je omezen na konzumaci, se kterou se pojí utrácení peněz. Tím vzniká problém sociální exkluze sociálně slabších vrstev. Jako protiváhu můţeme brát uspokojení specifické poptávky a jiţ zmíněnou bezpečnost, zajištěnou přítomností ostrahy a kamerového systému. Sociální exkluzi lze uvést na případě golfových hřišť, rasovou u některých barů apod. (HALL a PAGE, 2006). V případě Liberce byla mou osobou zaznamenána fakta týkající se nákupních center. Před vchody těchto komplexů se velmi často koncentrují osoby bez trvalého bydliště, které zde ţebrají, a to buď přímým oslovováním kolemjdoucích a nebo vyuţíváním pasivních způsobů ţebrání. Důvod, proč vyhledávají tyto prostranství, tkví ve vysoké koncentraci lidí, mezi kterými se nacházejí i turisté, a předpokladu, ţe tito lidé u sebe disponují finančním obnosem, jelikoţ hodlají nakupovat. Pro další tvrzení se budu opírat o své zkušenosti z pozice bývalého zaměstnance u hlídací agentury. Před nákupními centry se velmi často téţ srocují mladí lidé okolo patnácti let, převáţně romského původu. Ti se spolupodílejí na trestné činnosti v podobě drobných krádeţí uvnitř nákupních center. Slovní i fyzické útoky uvnitř skupiny nebo vůči okolí nejsou ojedinělé a lze předpokládat negativní působení na obyvatele i návštěvníky města. Podle mých zkušeností z terénu se kolem takovýchto „městských ostrůvku bezpečí“ bezprostředně nachází tzv. „oblast patogenních jevů“, která se tyto pomyslné ostrůvky obepíná. V této oblasti lze očekávat situace, jako je ţebrání, uráţky či napadení. Jelikoţ jsou tyto „ostrovy bezpečí“ lokalizovány ve středu města, je téměř nemoţné se s nimi alespoň v omezené míře nesetkat, a to ani v případě, kdy se jedná o turisty, kteří se ve městě na rozdíl od místních rezidentů zdrţí jen krátkodobě.
- 23 -
3.5 Carrying capacity Carrying capacity, neboli kapacita únosnosti, je jedním z nejkomplexnějších a zároveň nejvíce matoucích konceptů, se kterým se geografové mohou setkat při snaze dosáhnout pochopení otázky rekreačních míst a jejich schopnosti podporovat určitý stupeň turistického vyuţití. Na rané aplikace tohoto konceptu bylo nazíráno jako na nástroj managementu ochrany míst a jejich zdrojů před nadměrným uţíváním. Zároveň se snaţí najít vyrovnaný vztah mezi zátěţí, způsobovanou návštěvníky těchto míst, a mírou uţitku, zábavy, vyuţití pro lidi, kteří do těchto lokalit hodlají vstoupit. V podstatě je moţno o tomto konceptu tvrdit, ţe má dualistický charakter a funguje na principu vah. Na jedné straně je uţitek pro člověka, na druhé straně udrţitelnost turistického potenciálu lokality. Výsledkem jest určitý kompromis, vyváţený vztah mezi oběma rameny vah. Tento vztah můţe mít podobu hledání maximální míry vyuţití místa, aniţ by charakter a kvalita jeho zdrojů zaznamenala neakceptovatelný stupeň zhoršení. Krajní mez tohoto zhoršení má podobu stavu, odkud není moţné zpětně dosáhnout alespoň přibliţně stavu původního. Tento koncept se postupem času stal mnohem širším, objímajícím udrţitelnost v oblasti rekreace i turismu (HALL a PAGE, 2006). Tyto poznatky byly následovány identifikací čtyř typů rekreační kapacity únosnosti, a to fyzickou, ekonomickou, ekologickou a sociální (HALL a PAGE, 2006). Pojem fyzická kapacita únosnosti se primárně týká kvantitativních měření počtu lidí či uţití, které můţe místo podporovat. Jedná se tedy o plánovací koncept, který můţe působit jako omezení na vyuţití návštěvnosti pomocí uváţené limitace přístupů do místa (HALL a PAGE, 2006). Pojetí ekonomické kapacity únosnosti je primárně spojeno s vícenásobným vyuţitím zdrojů. Podrobněji se jedná o kompatibilitu místa s širším managementem cílů pro dané místo (HALL a PAGE, 2006). Termín ekologická kapacita únosnosti pojednává o maximální moţné míře turistického vyuţití ve smyslu počtu aktivit, které mohou být v lokalitě umístěny, aniţ by ekosystém utrpěl neakceptovatelné nebo nevratitelné zhoršení hodnot ţivotního prostředí (HALL a PAGE, 2006).
- 24 -
Poslední kategorií je sociální kapacita únosnosti, někdy téţ nazývána percentuální, psychologická či behaviorální. Tato kategorie kapacity únosnosti stanovuje maximální moţnou míru rekreačního vyuţití, aniţ by došlo k poklesu kvality rekreačních záţitků z pohledu účastníků rekreace. Základním principem obsaţeným v tomto přístupu, je schopnost jedinců či skupin tolerovat ostatní. Jinak řečeno mnoţství lidí, které můţe lokalita pojmout, dokud se poslední vlna návštěvníků nestane z pohledu většiny dříve příchozích nadbytečná, překáţející (HALL a PAGE, 2006). Hlavní problém pro všechny typy kapacit únosnosti leţí v tom, co jednotlivci či skupiny povaţují za přijatelné změny. K ustanovení kapacity únosnosti je třeba dle Halla a Page (2006) postupovat podle následujících sedmi kroků.
specifikovat cíle a standarty managementu pro udrţení nebo dosaţení stavu určitého dědičného zdroje a obstarání jistého druhu záţitku (HALL a PAGE, 2006).
identifikovat aktuální stav vyuţívání pro definování period. Jedná se tedy o stanovení časovosti/sezónnosti jevu, tedy jestli se jedná o dny, týdny, měsíce, roky (HALL a PAGE, 2006).
stanovit
identifikátory
pro
biofyzikální,
socio-kulturní,
psychologické
a
administrační komponenty (HALL a PAGE, 2006).
změřit aktuální stav všech indikátorů (HALL a PAGE, 2006).
identifikovat zjevné vztahy mezi stavem indikátoru a stupněm vyuţití (HALL a PAGE, 2006).
určit kapacitu únosnosti, jestli je převyšuje, stagnuje či nedosahuje stavu aktuální návštěvy/kontroly (HALL a PAGE, 2006).
implementovat řídící strategie k dosaţení dodrţování a prosazování konceptu kapacity únosnosti (HALL a PAGE, 2006).
Jako příklad aplikace konceptu kapacity únosnosti lze uvést „Angor, místo světového dědictví“ v Kambodţi (HALL a PAGE, 2006). Jednorázová kapacita návštěvníků byla stanovena od 300 do 500, s maximálním ročním limitem 500 000 návštěv, přičemţ se předpokládá, ţe toto místo turisté navštíví dvakrát během svého pobytu. Nejlépe obhajitelná kapacita únosnosti reprezentována kompromisem mezi jednotlivými kapacitami pro kaţdý komponent. Například pokud byla biofyzikální kapacita únosnosti
- 25 -
stanovena na 50 návštěvníků denně, socio-kulturní kapacita na 100 návštěvníků denně, psychologická kapacita na 80 návštěvníků denně a administrační na 90 návštěvníků denně. Za předpokladu, ţe kaţdý komponent má stejnou váhu, je celková kapacita únosnosti stanovena na 80 návštěvníků denně. Jedná se tedy o výpočet aritmetickým průměrem: (50 + 100 + 80 + 90) : 4 = 80. Nejčastějším scénářem však bývá ten, kdy je průměr ze všech komponent nahrazen stanovením normy podle necitlivějšího komponentu. V případě výše uvedeného příkladu by byl limit stanoven na 50 návštěvníků denně, podle biofyzikálního komponentu (HALL a PAGE, 2006). Po zavedení kapacity únosnosti do určité oblasti je nezbytné nastavit kontrolní mechanismy, které budou návštěvnost monitorovat a v případě potřeby ji omezí. To lze celkem jednoduše, pokud je vymezená lokalita uzavřenější z hlediska mnoţství míst vstupů do ní, například skalní města, která disponují omezeným počtem míst, ze kterých je přístup do vnitřních oblastí skalních měst. Kaţdé takovéto místo je opatřeno branou. Obvykle bývá jedna brána určena pro vstup, kde se nachází i kasa, zbylé slouţí pro opuštění lokality. Snadný monitoring vstupů je u zábavných center, jakým je například Babylon v Liberci či hradů, jakým jsou například Trosky. Všeobecně vzato je u antropogenních turistických cílů snadnější dohled nad návštěvností, neţ u naturálních. Spravovat přírodní park, který je ve své podstatě otevřenou lokalitou bez fyzických barier, jakými jsou zdi a ploty, lze z pohledu konceptu kapacity únosnosti mnohem hůře, nikoliv však nemoţně. Lze zavést zapůjčení čipových kartiček, které návštěvník dostane při vstupu po vyplnění základních personálií, upevní na viditelné místo a při opuštění lokality kartičku odevzdá. Terénní kontroloři pak mají jasný klíč k rozlišení, kdo má a kdo nemá povelení pro vstup do lokality a případného narušitele pokutují. Nutnost odevzdání karty na jiném stanovišti (které je taktéţ lokalizováno na okraji lokality) má tu výhodu, ţe je návštěvník nucen tohoto místa dosáhnout a v tomto místě oblast opustit, čímţ se zamezuje tomu, aby nedocházelo k opouštění oblasti mimo vyznačené stezky. Všeobecně vzato má zavedení tohoto konceptu význam v lokalitách, které netrpí nedostatkem návštěvníků, nicméně by se s tímto konceptem mělo pracovat i v oblastech, které se turisticky teprve rozvíjí nebo budou rozvíjeny, jelikoţ čím dříve se začne s monitorováním oblasti, tím lépe můţeme sledovat jejich vývoj a stanovit patřičně všechny regulativy spjaté s tímto konceptem.
- 26 -
3.6 ROS Zkratka ROS znamená Recreation Opportunity Spectrum, neboli Spektrum rekreačních příleţitostí. Jedná se o koncepční rámec za účelem objasnění vztahu mezi rekreačními nastavením a zároveň aktivitami a záţitky. Je zaloţen na předpokladu, ţe kvalita je nejlépe zajištěna skrze zajištění různorodé sady příleţitostí. ROS poskytuje koncepční rámec pro uvaţování o tom, jak tvořit rozmanitost rekreačních záţitků, spíše neţ jen poskytovat standardní rekreační příleţitosti (HALL a PAGE, 2006). ROS je vyvinut identifikováním spektra nastavení, aktivit a příleţitostí, které můţe daný region obsahovat a eliminovat výskyt situací, kdy je jedna část oblasti nadměrně vyuţívána a jiná naopak málo. Například národní park můţe obsahovat oblasti, které jsou snadno dostupné a vysoce rozvinuté, s velkou nabídkou sluţeb, stejně tak jako oblasti méně rozvinuté na periferii zájmu turistů. Informace týkající se kaţdého nastavení je zapsána v tabulkovém formátu, který prezentuje charakteristiky lokality, druhu prováděných činností a příleţitostí vedle sebe. Porovnání můţe být provedeno napříč místy za účelem určení, jaký druh hlavních příleţitostí se jeví k provedení a které příleţitosti mají nedostatečnou či nadměrnou nabídku ke specifickým aktivitám. Koncept ROS tudíţ můţe být velice uţitečný pří hodnocení a poté k přemísťování návštěvních záţitků nejvíce patřičné pro rekreaci nebo přírodní dědictví místa (HALL a PAGE, 2006). Řídící faktory, které podle Halla a Page (2006) určují kategorizaci míst do rekreačních tříd, by měly zvaţovat následující aspekty: 1) přístupnost, tedy náročnost přístupu, systém přístupu (kvantita a kvalita silnic, ţeleznic, turistických stezek, cyklostezek, hipozstezek, vodních cest atd.) a prostředky přepravy (autobus, osobní vozidlo, motocykl atp.) 2) zdroje nerekreačního původu, tedy zdroje, které nejsou primárně spojeny s rekreací 3) místní vedení, jeho míra rozsahu, jeho znatelnost v prostoru, jeho komplexita a moţnosti 4) sociální interakce (pozitivní a negativní zpětné vazby) 5) přijatelnost dopadu návštěvnosti (jeho závaţnost a rozšíření) 6) usměrňování
- 27 -
Standardní rozsah rekreačních tříd ustanovených podle konceptu ROS je následující : developed (rozvinuté), semi-developed (polorozvinuté), semi-natural (polopřírodní) a natural (přírodní) (HALL a PAGE, 2006). Pravděpodobně klíčový limit pro vyuţití konceptu ROS je důraz na jeho vlastní nastavení na úkor zohlednění typu návštěvníka (HALL a PAGE, 2006). Lze konstatovat, ţe zde dochází, byť ne účelově, k marginalizaci typologie návštěvníků.
3.7
LAC
LAC, neboli Limits of Acceptable Change (limity přijatelné změny), je konceptem vycházejícím z výše uvedeného konceptu kapacity únosnosti, jehoţ slabinou bylo stanovení, jaká změna stavu je přijatelná a která nikoliv. LAC, limit přijatelné změny, se snaţí, jak je patrné jiţ z názvu samotného, tuto mezeru vyplnit. Přechod z kapacity únosnosti na LAC znamenal posunutí se ze zaměření na vztahy mezi stupněm vyuţití a jeho dopadem na prostředí (ochrana prostředí zde hraje primární/dominantní roli) k identifikování ţádoucího stavu pro návštěvní aktivity a nástrojů pro zachování stavu lokality. V tomto přesunu sehrály svoji roli i myšlenky konceptu Spektra rekreačních příleţitostí, ROS, které se zaměřují na nejefektivnější turistické vyuţití místa (HALL a PAGE, 2006). Lze tedy tvrdit, ţe oproti kapacitě únosnosti se LAC více zaměřuje na vyuţití lokality ve smyslu hledání hranice, kam aţ je moţno v tomto vyuţívání zajít. K tomu koncept disponuje sadou nástrojů řídících dopady vyuţívání území, přičemţ tyto nástroje implementuje do té doby, neţ dojde k překročení stanovených územních. Celý takovýto proces lze rozdělit do devíti kroků limitů (HALL a PAGE, 2006). 1) identifikace místní problematiky (záleţitosti, sporné otázky….) 2) definování a popsání druhů příleţitostí 3) výběr stavových ukazatelů 4) sepsání zdrojových a sociálních podmínek/kritérií 5) specifikace standardů pro ukazatele
- 28 -
6) identifikace rozvrţení alternativních druhů příleţitostí 7) identifikace řídících akcí pro kaţdou alternativu 8) vyhodnocení a výběr preferovaných moţností 9) zavedení postupů a sledování stavu Zkušenosti z LAC ve světě jsou dle Halla a Page (2006, s. 151) takové, ţe se tento model povedlo úspěšně implementovat pouze v několika případech, a to zejména v rozsáhlých přírodních rezervacích Severní Ameriky, v menším mnoţství téţ Austrálie. Z toho vyplývá jen těţká implementace pro Liberecký kraj. Odůvodnění je následující. Kritika na adresu LAC se opírá o nedostatečné zaměření se na podporu za strany podnikatelů. Přitom zejména místní podnikatelé z turistického i mimo-turistického sektoru mohou provádět hodnotné vstupy do ţádoucího stavu lokality a obvykle tvoří ekonomický a politický pilíř podpory, tolik nezbytné pro tvůrčí a monitorovací procesy a z nich vzešlá rozhodnutí. Důvod, proč je v tomto konceptu opomíjen podnikatelský přístup, je ten, ţe LAC byl vytvořen manaţery přírodních oblastí pro přírodní oblasti (HALL a PAGE, 2006). Kritiku LAC je moţno shrnout do třech následujících bodů. 1) První problém nastává s názvem samotným, kdy pouţití slova „limity“ evokuje u subjektů podnikatelské sféry něco, co omezuje růst podnikatelských aktivit a LAC ztrácí pro tyto subjekty přitaţlivost. 2) Poté se jedná o zaměření spíše na ţivotní prostředí a nedocenění průzkumu návštěvnického trhu či kulturních dopadů v lokalitě. 3) Nedostatečná kooperace při zahrnutí subjektů (např. podnikatelé) průmyslu cestovního ruchu a turistiky pro identifikaci ukazatelů a standardů, důleţitých pro subjekty samotné.
3.8 TOMM The tourism optimisation management model je model na monitorování a ovlivňování návštěvníků a jejich vzorců chování. Model TOMM dle Halla a Page (2006) koncepčně směřuje k optimalizaci/usměrňování jednání návštěvníků, spíše neţ k limitaci jejich aktivit. V zorném poli modelu TOMM není vztah mezi dědictvím lokality a návštěvníky, ale mezi udrţitelností dědictví a moţností provozovat ţivotaschopný cestovní ruch, včetně
- 29 -
zplnomocnění zainteresovaných subjektů (komunitní přístup při řešení otázek turismu a cestovního ruchu). Dále obsahuje ideu propojení průmyslu cestovního ruchu a místní komunity. Kromě environmentálních či záţitkových elementů se TOMM zaměřuje na charakteristiku turistického trhu, v jakém stavu se nachází zdejší průmysl cestovního ruchu a jak na tom jsou po socio-kulturní stránce místní komunity. Obecně lze říci, ţe TOMM je poměrně komplexní model, který je mimo jiné vnímavější vůči silám, které formují návštěvnost a následné dopady. Rovněţ je jeho přístup k organizaci podmínek cestovního ruchu rozvinutější, a to ve smyslu jeho komunitního přístupu, který nabádá k pořádání workshopů s širokou veřejností, provádění terénních face to face rozhovorů či zavádění měkkých (neimperativních) nástrojů do praxe.
4 Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje a koncepty geografie cestovního ruchu Tento koncepční dokument slouţí jako pracovní rámec pro rozvoj cestovního ruchu na krajské úrovni. Jeho povaha koresponduje s potřebami řídících orgánů zabývajících se cestovním ruchem a turismem. Nicméně má tento dokument kromě svých silných stránek i několik slabých. Dokument se v úvodní fázi spíše jen odkazuje na jiné koncepční dokumenty, které jsou jiţ zaběhlé (např. Sektorový operační program cestovního ruchu a lázeňství), namísto toho, aby v sobě integroval podstatu řešené problematiky a vyvodil závěry, následně způsob implementace řešení pro Liberecký kraj, čímţ by se tento dokument stal soběstačným pří řešení otázek souvisejících s rozvojem cestovního ruchu a turismu. Dokument má spíše povrchní charakter, coţ ale lze očekávat vzhledem k jeho určení. Charakteristická je pro dokument popisná funkce, tedy „jak to je“ neţ „jak dosáhnout toho, jak by to mělo být“.
Dále pomíjí některé důleţité faktory rozvoje
cestovního ruchu, jakými jsou originalita, rozmanitost nabídky, sezónnost či bezpečnost, jejichţ opodstatnění při plánování je rozvedeno na předchozích stránkách. Dále je zde absence konceptů geografie cestovního ruchu. Koncepty Kapacita únosnosti, LAC a další by našly uplatnění nejen v podkapitole o ochraně přírody, ale i například v kapitole 1.5 Financování rozvoje cestovního ruchu. Například 1. a 2. zóna národního parku spadá pod ochranu mnoha nařízení, která jsou limitní nejen pro návštěvníky (táboření, rozdělávání ohně, chození mimo stezky, sběr lesních plodů….) Zároveň musí správa parku provádět lesní práce (sázení stromků, oprava cest, krmelců, sběr odpadků….). To vyţaduje nemalé investice. Tuto práci by správa přesunula na vybranou firmu. Místo - 30 -
peněz by za odváděnou práci nabídla několik lokalit, které by bezplatně firmě propůjčila, aby si na těchto místech vybudovala přístřešky (malé roubené chatky), kde by za určitý poplatek mohli návštěvníci přenocovat. Zisk z turistů by šel firmě a byly by z něj pokryty především mzdové náklady a také správa by ušetřila ze svého rozpočtu. Parametry přístřešků, jejich lokalizace, počet lokalit i ubytovaných by například stanovovaly koncepty Kapacity únosnosti či LAC, aby nedošlo k poškození přírodního dědictví. Mezi jednoznačně nejpřínosnější podkapitoly dokumentu patří 1.8.1. Analýza návštěvnosti Libereckého kraje a 1.8.2. Analýza profilu návštěvníka a kapitola 1.9 Organizace a marketing cestovního ruchu. Tyto kapitoly jsou nositelé nových informací a nejsou jen výčtem a popisem známých přírodních a antropogenních jevů. Avšak ani ony nejsou zcela dopracovány. Podkapitola Analýza profilu návštěvníka sice zohledňuje mimo jiné demografické sloţení návštěvníků (vychází z dotazníkového šetření), ale nezabývá se dalším demografickým vývojem populace/trhu a tím, jak upravit nabídku (např. speciální turistické balíčky), aby dokázala efektivně reagovat na změny na straně poptávky. Pro toto tvrzení se lze opřít v publikaci Průmysl cestovního ruchu (GaREP, 2008), která uvádí: „Poţadavky na produkt destinace cestovního ruchu se proměňují v čase a jsou determinovány chováním zákazníka (masové napodobování).“ Jako vysoký přínos PRCRLK lze spatřovat ve vytvoření geodatabáze jako podkladu konečný produkt, jakým je „Turistický katalog Libereckého kraje“. Vytvoření kvalitní databáze je naprosto elementární pro úspěšnost katalogu.
5 Aktéři a jejich aktivity a kooperace Aktéři jsou fyzické či právnické (viz dále) osoby přímo či nepřímo ovlivňující proces realizace cestovního ruchu. V cestovním ruchu a turismu je můţeme povaţovat za základní hybnou sílu efektivního rozvoje tohoto sektoru národního hospodářství (GaREP, 2008). Proto jim je věnována pozornost jak v Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje (dále jen Program), tak v publikaci Průmysl cestovního ruchu. Zpracování tohoto jevu je však v kaţdém dokumentu odlišné. Program (2002) se na aktéry dívá kriticky z pohledu jejich nedostatečné organizace a kooperace na celostátní, regionální i lokální úrovni, ve které spatřuje značné rezervy. Dále uvádí historický přehled vývoje spolupráce a organizačních struktur od poloviny dvacátého století v západní Evropě. Na historický přehled navazuje stanovení nedostatků na straně
- 31 -
aktérů, mezi které patří absence zastřešující organizace, nízká úroveň spolupráce aktérů při tvorbě, propagaci a prodeji turistických programů a produktů, „izolovanost“ turistických informačních center, nízká úroveň vzdělaní a školení profesního personálu, absence vzájemné informovanosti mezi aktéry samotnými, marketingového poradenství či garance kvality nabízených sluţeb (GaREP, 2002). Uvědomění si nedostatků lze obecně povaţovat za elementární pro další posun směrem vpřed, a proto je důleţité tyto informace neznevaţovat a naopak dále s nimi pracovat a rozvíjet je. Přes uvedené slabé rozvojové stránky není od věci zmínit některá důleţitá pozitiva, která se mohou stát pilotním modelem pro většinu aktérů v cestovním ruchu Libereckého kraje v uvedené problematice (GaREP, 2002). Prvním z nich je vybudování odborů cestovního ruchu v turisticky atraktivnějších městech Libereckého kraje: Liberec, Jablonec nad Nisou a Turnov. Právě tato zmíněná města představují úspěšný a efektivní model přístupu veřejné správy k podpoře rozvoje cestovního ruchu - vybudování TIC regionálního významu, promyšlená marketingová podpora cestovního ruchu (tvorba propagačních materiálů, prezentace na domácích a zahraničních veletrzích cestovního ruchu, internetové stránky TIC, tvorba jednodušší programové
nabídky pro
příchozí
návštěvníky,
příprava
zaloţení
destinačního
managementu – pilotní projekt pro turistický region Českého ráje). Podobně úspěšný model práce lokálního managementu představuje jiţ více let horské středisko Harrachov (zejm. spolupráce veřejné správy a podnikatelského sektoru) (GaREP, 2002). Druhým pozitivním zjištěním je existence „prvních“ profesionálních manaţerů v zájmových a venkovských „turistických“ mikroregionech (GaREP, 2002). Unikátní je v našich podmínkách činnost aktérů v cestovním ruchu v turistickém marketingovém regionu Český ráj. Stojí za tím politika rozvoje nemasového cestovního ruchu – koncentrace na ojedinělou turistickou nabídku pískovcových skalních měst. Ne jiţ však všem cílovým skupinám levné masové turistiky (včetně horolezeckých nadšenců), ale pro cílené skupiny návštěvníků, jejichţ krédem je „poznání“ nezničených přírodních krás (GaREP, 2002). Jako jedna z mála částí Programu disponuje kapitola 1.9 Organizace a marketing cestovního ruchu návrhovou částí pro budoucí vývoj v následující podobě:
- 32 -
Opatření: Vytváření turistických regionů a turistických organizací Rozvojové aktivity:
Navrţení a vymezení turistických oblastí a podoblastí Navrţení a ustavení lokálních turistických organizací a regionální turistické organizace Navrţení a ustavení regionální turistické organizace Iniciace profesních sdruţení poskytovatelů turistických sluţeb Podpora činnosti lokálních turistických organizací z úrovně státní a regionální politiky cestovního ruchu (technické vybavení, metodická pomoc, software, školení a vzdělávání, podpora projektů, podpora marketingu, podpora činnosti TIC)
(GaREP, 2002, s. 179)
Opatření: Podpora budování a činnosti Turistických informačních center Navrhované aktivity:
Vybavení stávajících a nově budovaných turistických informačních center (TIC) Propojování stávajících TIC (technologická pomoc) Spolupráce TIC při budování regionálního turistického informačního systému Vybudování regionálního turistického informačního centra Spolupráce a zkvalitnění informovanosti podnikatelů v cestovním ruchu (GaREP, 2002, s. 179)
Program dále identifikuje následující kategorie aktérů k roku 2002.
ARR NISA
Euroregion NISA
Hospodářské a agrární komory
Krajský úřad Libereckého kraje
KČT
Města a obce regionu
- 33 -
Okresní úřady, referáty regionálního rozvoje
Soukromé subjekty cestovního ruchu
Zájmové sdruţení obcí Český ráj
Zájmové venkovské mikroregiony (25)
27 místních TIC V roce 2003 vzniklo nadregionální turistické sdruţení, jehoţ vytvoření bylo doporučeno jiţ v Programu z roku 2002:
Sdruţení pro rozvoj cestovního ruchu v Libereckém kraji Z členů Sdruţení můţeme uvést: Asociace Ještěd, Svazek měst a obcí Krkonoše, Sdruţení Českolipsko, Svazek obcí Jizerské hory, Lesy ČR, Technická univerzita Liberec, VOŠMOA v Jablonci nad Nisou, Euroregion Nisa a hospodářská komora. Ze Sdruţení vystoupilo město Česká Lípa, a to v souvislosti s přistoupením Sdruţení Českolipsko, jehoţ je členem (GaREP, 2007)
PRCRLK (2007) se na aktéry dívá zejména z pohledu optimalizace jejich marketingu a managementu, přičemţ se zaměřuje na organizace CR. Nejprve je obecně charakterizuje, uvádí příjemce, uţivatele a zúčastněné subjekty zainteresované v koncepčních opatřeních. Následně vymezuje harmonogram činností, finance, východiska, cíle a postupy, které mají kaţdé jednotlivé opatření provázet. Kontrolní mechanizmy projektů nejsou rozvedeny. Kontrola projektů však spadá pod výkonný orgán Sdruţení pro rozvoj cestovního ruchu – Radu. Opatření jsou rozdělena do pěti úrovní (GaREP, 2007):
1. Místní organizace cestovního ruchu
podpora ze strany LK vzniku a činnosti místních organizací CR (sdruţení místních podnikatelů a veřejné správy, zřízení funkce manaţera, zapojení neziskového sektoru,…)
místní turistická nabídka a její propagace (ve spolupráci se všemi aktéry v cestovním ruchu)
poskytování turistických informací, kalendáře akcí, příprava propagačních materiálů, koordinace činnosti místních TIC a spolupráce se dalšími TIC v regionu, resp. v kraji
tvorba místních webových stránek a jejich aktualizace, místní turistický a informační a rezervační systém; spolupráce při jejich vytváření a aktualizaci
- 34 -
spolupráce při vytváření marketingových a komunikačních plánů v regionálních organizacích CR
průzkum místního trhu a dotazování návštěvníků (např. sezónnost, vybavenost, přání hostů, cílové skupiny)
2. Regionální organizace cestovního ruchu
podpora činnosti regionálních organizací CR
koordinace činnosti místních organizací CR
činnost odborných komisí (marketingová, projektová, produktová, atd.) v regionech
vytváření ucelených regionálních turistických organizačních struktur včetně jejich destinačního a návštěvnického managementu
koordinace poskytování informací prostřednictvím místních a regionálních TIC a organizací CR
příprava a vytváření a propagace regionální turistické nabídky
regionální a specifické turistické produkty, programy a projekty
podpora vzniku Regionálního turistického informačního a rezervačního systému
vytváření marketingových plánů v turistických regionech
spoluúčast na turistických veletrzích, koordinace s ostatními turistickými regiony v LK
rozvoj spolupráce podniků, vysokých škol a municipalit a vznik a rozvoj kooperačních seskupení
podpora rozvoje podnikatelské infrastruktury CR (podnikatelské inkubátory, centra pro transfer technologií, sítě business angels, …)
3. Sdružení cestovního ruchu v Libereckém kraji
spolupráce a koordinace aktérů Sdruţení vedoucí k iniciaci změn legislativy
koordinace činnosti regionálních organizací CR a tvorby nadregionálních turistických produktů
koordinace podoby a součinnosti informačních a rezervačních systémů jednotlivých turistických regionů LK
odborné semináře a školení pro všechny turistické aktéry
prezentace kraje a regionálních organizací CR na veletrzích cestovního ruchu
- 35 -
spolupráce s partnery v Euroregionu NISA (příprava a realizace společných přeshraničních turistických produktů a projektů)
spolupráce se strategickými partnery (sousední kraje, regionální organizace CR v LK, incomingové CK, ARR Liberec, Czechtourism, MMR, Euroregion NISA, Asociace Ještěd …)
monitoring naplňování Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje a podněty pro LK k jeho pravidelné aktualizaci
4. Krajský úřad Libereckého kraje
vytváření podmínek pro realizaci přijatého Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje
zpracování a realizace komplexních projektů na podporu Programu rozvoje cestovního ruchu ve spolupráci s regionálními organizacemi CR k vyuţití moţností evropských a domácích zdrojů (Regionální operační program, Rozvoj lidských zdrojů, …)
zajištění organizačních, personálních a ekonomických podmínek pro činnost Sdruţení cestovního ruchu v Libereckém kraji
spolupráce
s ostatními
kraji
a
příslušnými
celostátními
institucemi
(MMR,
CzechTourism apod.) při vytváření celostátních koncepcí rozvoje a organizace cestovního ruchu
koordinace činnosti se sousedními kraji, do jejichţ území zasahuje působnost regionálních organizací CR Libereckého kraje
zajištění financování aktivit kraje realizujících Program rozvoje CR Libereckého kraje
5. Turistická informační centra (TIC)
vybavení TIC
propojování TIC (technologická pomoc)
zkvalitňování činnosti a poskytovaných sluţeb TIC (standardizace a certifikace)
spolupráce TIC při budování a provozu moderních komunikačních a informačních technologií (např. webové stránky, regionální turistické informační a rezervační systémy, internetizace zařízení CR)
podpora budování regionálních turistických informačních a návštěvnických center
- 36 -
zlepšení informovanosti podnikatelů v cestovním ruchu, měst a obcí a podpora jejich spolupráce s TIC
Stranou zájmu PRCRLK (2007) jsou aktéři z podnikatelského sektoru, kteří pro své projekty nevyuţívají finančních zdrojů z veřejného sektoru. Jelikoţ Program (2007) se zabývá projekty aktérů zejména po finanční stránce, jsou projekty bez účasti veřejného sektoru ponechány bez povšimnutí. Průmysl cestovního ruchu nejprve přichází rozdělením aktérů podle jejich vztahu k určitému problému či projektu do tří následujících skupin (GaREP, 2008)
- podílející se (shareholders), tj. subjekty, které jsou hlouběji zapojené do procesu řešení či přípravy, podílí se na něm (např. spolupracující obce a podnikatelé), − zainteresovaní (stakeholders), tj. subjekty, na které bude jistá aktivita působit (např. občané a jejich sdruţení, návštěvníci aj.), − dotčení (placeholders) – myšleno na územním principu, tj. subjekty, v jejich zájmovém území se aktivita realizuje (např. krajský úřad, správa chráněné krajinné oblasti či národního parku, ministerstvo) Dalším způsoben, jak podle Průmyslu cestovního ruchu na aktéry nahlíţet, je pohled skrze sektory národního hospodářství. Při jistém zjednodušení tak vymezuje sektor veřejný, podnikatelský a občanský (GaREP, 2008). Veřejný sektor zastupuje státní správa a samospráva a je financován z veřejných financí. Je pro ni typická přímá i nepřímá účast na vytváření vhodných podmínek pro rozvoj cestovního ruchu a turismu na různých prostorově-hierarchických úrovních. Nejvyšší úrovní je úroveň celostátní, zastoupena vládou, odpovědnými ministerstvy a jimi zřízenými či pověřenými organizacemi. Nejvýznamnějším aktérem na této úrovni je celostátní organizace zřízená Ministerstvem pro místní rozvoj – Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism, která by mohla za určitých podmínek představovat státní organizaci cestovního ruchu (GaREP, 2008). Poté následuje úroveň krajská. V rámci vytváření organizační struktury krajských úřadů nových krajů často vznikly odbory, které mají v náplni práce rozvoj cestovního ruchu a turismu. V některých krajích (např. Jihomoravský, Pardubický, Liberecký, Jihočeský…) vznikly celokrajské organizace cestovního ruchu, mezi jejichţ hlavní aktéry a často i zároveň zakladatele patří právě zástupci krajů (GaREP, 2008).
- 37 -
Regionální a lokální úroveň je úrovní, která můţe zasahovat jiţ velmi konkrétním způsobem do rozvoje cestovního ruchu a turismu na svém území, neboť zde působící aktéři velmi dobře znají jeho podobu a vazby, které v něm působí a má moţnost v něm velmi efektivně operovat. Do této úrovně spadá zejména základní jednotka veřejné správy – obec. Tito aktéři mohou vytvářet další uskupení, ať uţ mezi sebou (např. svazky obcí, vytváření partnerství s obcí z jiného státu…) nebo i s dalšími subjekty, které působí na daném území (místní akční skupiny, Public-Private-Partnership…). Nejvýznamnějším aktérem této úrovně v oblasti cestovního ruchu a turismu jsou jednotlivé místní či regionální organizace cestovního ruchu, jejichţ členy jsou mimo jiné v drtivé většině zmíněné obce. Právě tyto OCR mají hlavní nikoliv doplňkový cíl rozvíjet CR v regionu (GaREP, 2008). Podnikatelský sektor, nebo téţ komerční či trţní, se sestává z podnikatelských subjektů, jejichţ hlavní funkce je generovat zisk. Jednotliví podnikatelé, akciové společnosti, druţstva a jiné se uplatňují v celém spektru aktivit spojených s cestovním ruchem a turismem, a to od základní a doprovodné infrastruktury přes marketing aţ po odborné poradenství a školení. Rozvoj podnikatelského sektoru má velice výrazný vliv na nezaměstnanost obyvatel. I v tomto sektoru existují různé úrovně aktérů. Uţ je sice nelze tak přesně rozčlenit, ale základní identifikace je zřejmá. Podnikatelé z oblasti cestovního ruchu a turismu mohou vytvářet různá celorepubliková či krajská uskupení, například: Hospodářská komora ČR a její krajské a okresní sekce (např. Okresní hospodářská komora Jablonec nad Nisou). Dále jsou na těchto úrovních také vytvářena důleţitá specializovaná sdruţení: Asociace hotelů a restaurací ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, Asociace cestovních kanceláří ČR atd. Na místní aţ regionální úrovni převáţně působí podnikatelé jako nezávislé hospodařící podniky, které se mohou stát součástí uskupení podnikatelských subjektů. V současnosti vznikají různá sdruţení např. z oblasti spojování majitelů lyţařských areálů nebo pro rozvoj místního podnikání (Asociace Ještěd…). Z hlediska působení podnikatelského sektoru v oblasti cestovního ruchu a turismu je poměrně slabé zapojení tohoto sektoru do organizací cestovního ruchu, coţ je dáno zejména krátkou historií podnikatelské kultury v České republice, absencí zahraničních zkušeností a také méně profesionálním přístupem managementu veřejných subjektů při zakládání a formování organizací cestovního ruchu (GaREP, 2008). Občanský sektor je téţ někdy nazýván neziskový. Jeho příjmy plynou z přerozdělovacích procesů, jeţ mají v ideálním případě podobu přímých a pravidelných dotací od subjektů z podnikatelského či veřejného sektoru. Oblasti zájmu občanského sektoru se týkají - 38 -
takových míst a situací, kde je podnikatelský sektor málo uplatňován, například při budování doprovodné turistické infrastruktury v území jakými jsou různé turistické stezky všeho druhu (pro pěší, kolo, koně…), jejich komplexní vybavení a údrţba (lavičky, značení, mapy, informační tabule…) nebo o produkty cestovního ruchu například s ekologickou tematikou, různé společenské slavnosti atd. Velmi důleţitou devizou tohoto sektoru je také jeho detailnější znalost potřeb společnosti, neboť princip jeho fungování je zakotven v kontaktu s místními obyvateli resp. v oblasti cestovního ruchu a turismu na kontaktu s návštěvníky (GaREP, 2008). Publikace Průmysl cestovního ruchu pracuje v našich podmínkách s novými způsoby nahlíţení na aktéry, ukazuje jejich principy fungovaní vzhledem k jejich zařazení podle určitého principu, jejich výhody a nevýhody a dále zdůrazňuje spolupráci napříč věcnými i prostorovými rozdíly mezi aktéry samotnými. Z toho plyne, na rozdíl od Programu, obraz potřeby uceleného mechanismu, kdy kaţdý aktér je jako ozubené kolečko v mechanismu hodin, má jiné místo a funkci, ale bez účasti všech ozubených kol nebudeme jasné, kolik je hodin v oblasti cestovního ruchu a turismu. Perspektiva Průmyslu cestovního ruchu je však ohledně aktérů mnohem širší a týká se mimo jiné i vazeb mezi silnými a slabými hráčiaktéry a jejich přístupy k organizaci, kdy tato publikace povaţuje za směrodatné, aby sdruţování do organizací cestovního ruchu bylo jasnou prioritou zejména pro menší hráče (obce, neziskové organizace, malí podnikatelé…), kteří jsou podstatně více obeznámeni a spjati s místem svého působení, neţ hráči velcí (např. kraje) a dále se tím otvírá cesta pro efektivnější spolupráci se silnými subjekty cestovního ruchu a turismu. Závěrem lze jen dodat, ţe publikace PRCTLK (2002 i 2007) a Průmysl cestovního ruchu (2008) se vhodně doplňují – Program díky své analytičnosti a kritičnosti a Průmysl cestovního ruchu skrze svůj široký rozhled a inovativní přístup k problematice.
6
Regionalizace a typologizace
6.1 Regionalizace Cestovní ruch a turismus nelze chápat jako celoplošné homogenní jevy. Jak upozorňuje Průmysl cestovního ruchu (GaREP. 2008), jsou zde prostorové zákonitosti, které nerovnoměrně rozmísťují předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a turismu. Na různých hierarchických úrovních se tak setkáváme s podmíněností, způsobenou například
- 39 -
rozmístěním atraktivit, dopravní infrastrukturou či kulturními podmínkami, které nám vytváří vazebnost mezi subjekty cestovního ruchu navzájem, jakoţ i mezi subjekty a prostorem. Stejně jako v případě aktérů cestovního ruchu, tak i regionalizace nemohla být opominuta jak v Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje, tak Průmyslu cestovního ruchu. Program (2002) jde při charakterizaci regionalizace nejprve cestou určení hierarchických úrovní, kde popisuje, z jakých částí kaţdá úroveň, regionální, oblastní, podoblastní, sestává a jaká se v nich nacházejí střediska. V základě se jedná o výčet dílčích částí, aniţ by byla popsána funkce jednotlivých úrovní. Můţeme se tedy dočíst, kolik a jakých má Liberecký kraj regionů, oblastí, podoblastí a středisek, ale jiţ není patrná příčina zařazení určitého území do přiřazených celků, co je smyslem toho přiřazení, co z toho vyplývá, jaké jsou vazby mezi jednotlivými hierarchickými úrovněmi apod. Následně je v Programu detailně popsána kaţdá turistická oblast zvlášť (od fyzicko-geografických poměrů přes atraktivity aţ po socioekonomické aspekty).
Obr. č.: 7 Turistické regiony České republiky, zdroj: GaREP, 2008
- 40 -
Naproti tomu Průmysl cestovního ruchu jiţ od počátku postihuje podstatu smyslu regionalizace (viz úvod této kapitoly). Region popisuje z pozice potenciálu cestovního ruchu krajiny jako relativně homogenní území, přičemţ prostorová dimenze můţe nabývat různých plošných rozměrů. Při vymezování regionů se uplatňují tři přístupy: - regiony cestovního ruchu respektují hranice niţších administrativních jednotek (obcí, okresů apod.), − regiony cestovního ruchu jsou vytvořené jako specifické regiony, které nepokrývají celé území státu, − regiony cestovního ruchu pokrývají celé území státu, ale nesouhlasí s aktuálním administrativním členěním. V případě České republiky a tedy i Libereckého kraje je uplatňován přístup třetí, i kdyţ v některých částech regiony cestovního ruchu kopírují administrativní hranice. Výhodou je, ţe při respektování administrativních hranic jsou lépe dostupná statistická data. Na druhé straně jde o přístup, který můţe nelogicky rozdělovat jeden velký územní celek o stejném potenciálu krajiny pro cestovní ruch do dvou i více oblastí, v případě Libereckého kraje např. Krkonoše či Český ráj (GaREP, 2008)
- 41 -
Obr. č.: 8 Turistické oblasti České republiky, zdroj: GaREP, 2008
Regiony cestovního ruchu lze chápat i jako celky s takovým uspořádáním turistických vazeb a aktivit, které odpovídá socioekonomickému heterogennímu regionu. Tento teritoriální útvar funguje na základě nodality (uzlový region). Typickým příkladem pro tento typ regionu je sídlo (např. Liberec) a jeho rekreační zázemí. Jako další příklad lze uvést středisko zimních sportů se svým infrastrukturním zázemím (např. Harrachov). Heterogenní regiony cestovního ruchu jsou na rozdíl od homogenních zřetelněji ohraničené vzhledem ke svému okolí (GaREP, 2008). Hierarchickou stupnici regionalizace dělí Průmysl cestovního ruchu na tři části: regiony, oblasti a lokality/střediska cestovního ruchu. Oproti Programu je tato škála třístupňová. Kaţdý stupeň je navíc popsán vzhledem ke své podstatě, coţ umoţňuje snazší pochopení těchto územních celků (GaREP, 2008). Turistický region – Představuje (Obr. č.: 7) nejvyšší prostorovou hierarchickou úroveň uspořádání vazeb vyvolaných aktivitami cestovních ruchu. Kvalita, rozmanitost a atraktivita tohoto územního celku vytváří konkurenceschopnou nabídku pro vysokou
- 42 -
návštěvnost se zaměřením na příjezdový cestovní ruch. Produkty turistických regionů se mohou stát celonárodními (GaREP, 2008). Turistická oblast - Územní celek (Obr. č.: 8) specifický potenciálem převáţně stejných přírodních, resp. kulturně-historických podmínek a vlastností pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace. Potenciál daného území vytváří vhodné předpoklady pro realizaci konkurenceschopné nabídky produktů cestovního ruchu se zaměřením především na domácí cestovní ruch. Území je v oblasti rozvoje cestovního ruchu koordinováno profesní organizací a jsou za toto území shromaţďovány statistické informace (GaREP, 2008). Turistická lokalita (středisko cestovního ruchu) - Nejniţší jednotka prostorové organizace cestovního ruchu v území. Je to místo cestovního ruchu na malé rozloze (sídlo), jeţ charakterem zdaleka neodpovídá významu turistické oblasti. Koordinace a řízení je podřízeno turistickému regionu nebo oblasti, na jehoţ území se nachází (GaREP, 2008). Vymezení prostorových jednotek cestovního ruchu probíhá na základě prostorového uspořádání typových atraktivit či aktivit v rámci cestovního ruchu. Tomuto vymezení se říká regionalizace. Během historického vývoje vzešly tři přístupy k této regionalizaci. Nejprve byl v 50. 70. letech 20. Století zaveden přístup geografický. Ten se zakládal na významných geografických a geomorfologických celcích (města, horské oblasti, lázeňské oblasti atp. V 70. letech se začal prosazovat (a částečně přetrvává dodnes) územněplánovací princip. Ten spočívá v delimitaci území podle diferenciace funkčního vyuţití území a prostorového sloţení, resp. významu CR a jeho aktivit, spojený často s přístupem normativním, přiřazujícím jednotlivým regionům (oblastem) moţnosti, limity vyuţití a zatíţení, kategorizuje jejich význam atd. Nejnovějším přístupem je přístup marketingový, zaloţený na potřebě účelnější propagace turistické nabídky území na národní i regionální úrovni a také na poţadavku přípravy konkurenceschopných turistických produktů místními a regionálními aktéry v těchto regionech a oblastech. Hlavní kritérium při vymezování takovýchto turistických regionů bylo zaloţeno na organizačně-ekonomických vazbách, v ochotě obcí a mikroregionů daného regionu spolu navzájem komunikovat, spoluvytvářet jednotný marketing, společnými silami rozvíjet infrastrukturu cestovního ruchu apod. (GaREP, 2008). I přes některé nevýhody je právě tento přístup klíčem k vytvoření regionalizace, zaloţené na ţivotaschopných prostorových celcích, pro které bude regionalizace součástí jejich odpovídající propagace a moţná i platformou pro mnohem širší spolupráci. Pro tyto
- 43 -
důvody byl tento přístup zvolen při řešení aktuální územní problematiky cestovního ruchu České republiky. Výsledek regionalizace pro Liberecký kraj je uveden v příloze.
6.2 Typologizace Typologizace je proces účelového členění dle vztahů a jevů vyplývajících z cestování a pobytu osob. Smyslem členění je systematické uchopení dané charakteristiky cestovního ruchu za účelem marketingu, tvorby produktů, statistik aj. Rozlišujeme druhy, formy a typy cestovního ruchu, viz Tab. č.
2 (Garep,
2008).
Druhy cestovního ruchu zohledňují převáţně jevový průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských či jiných podmínkách. Jde o členění zaloţené na vnějších faktorech (Garep, 2008). Formy cestovního ruchu jsou odvozeny zejména od motivace návštěvníků a vystihují charakter trávení času ze strany účastníka. Mezi primární motivy realizace cestovního ruchu patří motivy rekreační, kulturní, společenské, sportovní, ekonomické a specifické (Garep, 2008). Typy cestovního ruchu lze charakterizovat jako soubor aktivit cestovního ruchu majících konkrétní podobu a určitý svébytný charakter. Odvíjí se od motivace účastníků a od druhů cestovního ruchu, jimţ jsou podřaditelné, ale jsou jiţ obvykle spojeny s menším okruhem typických činností. Typy cestovního ruchu jsou jiţ přímo vyuţitelné při tvorbě produktů cestovního ruchu a lze s nimi svázat přímé kroky k jejich rozvoji. Vzhledem k uvedené specifičnosti lze vytvářet nespočet typů cestovního ruchu, stejně jako jednotlivé typy zobecňovat do šířeji pojatých skupin (Garep, 2008). Tab. č. 2 Typologizace cestovního ruchu, zdroj dat: GaREP, 2008 Druhy cestovního ruchu
Formy cestovního ruchu
Typy cestovního ruchu
- Dle místa realizace - Dle původu účastníků - Dle vlivu na platební bilanci - Dle počtu účastníků - Dle délky trvání - Dle způsobu zabezpečení - Dle způsobu financování - Dle převahy místa pobytu - Dle věku účastníků
- Rekreační cestovní ruch - Kulturní cestovní ruch Společensky orientovaný cestovní ruch - Sportovní cestovní ruch Ekonomicky orientovaný cestovní ruch Specificky orientovaný cestovní ruch
- Aktivní cestovní ruch - Incentivní cestovní ruch - Poznávací cestovní ruch - Venkovský cestovní ruch - Veletrţní a kongresový cestovní ruch - Lázeňský a rekreační cestovní ruch
- 44 -
Takto pojatá typologizace pochází z Průmyslu cestovního ruchu (GaREP, 2008). Je kvalitně teoreticky popsána, avšak bez konkrétních výstupů pro Liberecký kraj. Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje (GaREP, 2002, 2007) se typologizaci jako takové nevěnuje vůbec. Nicméně jsou její fragmenty obsaţeny v kapitole Analýza návštěvnosti Libereckého kraje a analýza profilu návštěvníka (GaREP, 2002), kde jsou uvedeny výsledky dotazníkového šetření, ze kterých lze mimo jiné zjistit některé kategorie typologizace. Z druhů cestovního ruchu se jedná o věk účastníků, jejich původ, dobu setrvání a způsob zabezpečení a počtu účastníků. Z důvodů návštěvy lze vypozorovat jednotlivé formy cestovního ruchu. Konkrétní tabulky uvedeny v příloze. Na základě odpovědí 1875 respondentů dotazníkového šetření (GaREP, léto 2002) lze určit některé druhy a formy cestovního ruchu na území Libereckého kraje. Druhy cestovního ruchu (uvedeny nečastější odpovědi – v % respondentů) Věk: 26 – 35 let (24,6 %) Původ: domácí cestovní ruch (74,7 %) Doba setrvání: dlouhodobý cestovní ruch – 4-7 přenocování (53 %) Způsob zabezpečení: neorganizovaný cestovní ruch (65 %) Počet účastníků: individuální cestovní ruch – rodinné výlety (44,1 %)
Formy cestovního ruchu Z forem převládá rekreační cestovní ruch, následován sportovním a kulturně-poznávacím cestovním ruchem. Ostatní formy zastoupeny méně. Typy cestovního ruchu nejsou v Programu identifikovány.
- 45 -
7 Propagace Propagace je nedílnou součástí marketingového mixu, kam rovněţ náleţí samotný produkt, umístění na trhu, příprava programů, tvorba nabídky tematických balíčků (package), lidé, cena programů a sluţeb, kooperace, přičemţ je jako hlavní nástroj oslovení potencionálního zákazníka povaţována právě propagace (GaREP, 2002). Nositeli propagace mohou být jak lidé osobně, tak různá média. V případě přímého působení lidí se můţe jednat o formu pořádání prezentací na veletrzích, coţ lze povaţovat za organizovatelný způsob propagace nebo se můţe jednat takovou formu, kdy například jeden člověk doporučí svému známému určitou lokalitu na základě svých zkušeností. Tato forma je dobrovolná, neorganizovatelná a zadarmo. V případě médií se jedná reklamu v televizi, rádiu, tiskovinách (ty jsou k dostání zejména v TIC – turistických informačních centrech), na informačních tabulích a asi nejefektivnější formu, na internetu (GaREP, 2002). Posledně zmíněného média si všímá detailněji i Program (GaREP, 2002), který se dále zaměřuje na internetovou prezentaci (je povaţována za stěţení) významných měst a krajských středisek z hlediska cestovního ruchu a turismu, konkrétně města Liberec, Jablonec nad Nisou, Českou Lípu a Turnov, horská střediska Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Bedřichov a Kořenov a střediska letní rekreace u vody Doksy a Holany. Jelikoţ Program pochází z roku 2002, je nutná aktualizace podkapitoly „Mediální prezentace významných měst a rekreačních středisek pomocí internetu“, a to porovnáním se soudobým stavem na internetu Internetové stránky Liberce, Jablonce nad Nisou a Turnova si stále drţí vysokou úroveň, popsanou jiţ v Programu z roku 2002. Stránky jsou přehledně strukturované, s dobře viditelným odkazem pro turisty. Stránky jsou obsáhlé, aktuální a dostupné nejméně ve dvou cizích jazycích. Stránky České Lípy doznaly oproti popisu Programu z roku 2002 vylepšení, a to v podobě samotného zprovoznění. Podle Programu se na stránce www.ceskalipa.cz
nacházelo
přivítání v této podobě: “Obsah pro tento server se připravuje a zatím je moţno se podívat na panoramatickou fotku města“ (GaREP, 2002). V současnosti je zde k nalezení několik sekcí, z nichţ je pro turisty pouţitelná sekce „Průvodce regionem“, kde se nachází stručný popis několika atraktivit (Špičák, městský park v České Lípě, Novozámecký rybník atd. chybí fotogalerie, přehledová mapka či plán nebo přímé odkazy na relevantní internetové stránky) a sekce „Ubytování“. I v tomto případě se jedná o pouhý přehled několika - 46 -
zdejších penzionů. Chybí jakékoliv informace, adresa, ceník, otvírací doba apod. Sekce kultura, která by mohla být pro turisty zajímavá, je zcela prázdná. Odkazy na městské úřady v České Lípě a v Novém Boru nefungují, tudíţ musejí být vyhledány přes internetový prohlíţeč. Avšak ani stránky městského úřadu v české Lípě, www.mucl.cz, nejsou z pohledu turisty zpracovány dostatečně. Sekce „Kultura, sport, turistika“ obsahuje pouze telefonní kontakty na jednotlivé subjekty. Sekce „Region“ obsahuje základní charakteristiku oblasti, ale ţádné konkrétní informace k nalezení nejsou. Opět chybí mapa, fotogalerie a odkazy jednotlivých subjektů. Z horských středisek jsou to Harrachov a Rokytnice nad Jizerou, která si drţí standard, popsaný v Programu. Významný posun k lepšímu nastal u obce Kořenov. Program k této obcí uvádí následující: Velmi
komplikovaná
a
obtíţně
zjistitelná
URL
adresa
obce
Kořenov
http://harrachov.webzdarma.cz/korenov/korenov.html je vlastně jednou velkou reklamní stránkou místního penzionu Pepino. Prezentované sekce “Poloha“, “Základní informace“, “Historie obce“, “Sportovní“ a “Ubytování“ nejdou dále rozbalit. Pokud je vůbec některá ikona na stránce interaktivní, objeví se další a dokonalejší reklamní odkaz na ubytování v penzionu Pepino. Při okrajích této stránky jsou umístěny skromné odkazy na vyuţití volného času v Kořenově a okolí (větší nabídka je pro zimní rekreaci) a také na historii obce a nabídku hlavních turistických atraktivit Kořenova a blízkých Harrachova a Rokytnice nad Jizerou. K nahlédnutí je i stručný popis dopravního spojení do nejvýznamnějších měst ČR. Zcela chybí odkazy na další ubytovací a stravovací zařízení a také na místní informační centrum GTS Kořenov (GaREP, 2002). Současný standart stránek je na nesrovnatelně vyšší úrovni. V první řadě se jedná o fakt, ţe URL stránka je snadno k nalezení (www.korenov.cz) a plně funkční. Titulní strana obsahuje základní údaje obce, několik zajímavostí a popis několika atraktivit včetně fotografií. Dále se zde nachází odkaz na server, obsahující seznam sjezdovek a tratí v Jizerských horách a Krkonoších, včetně všech potřebných informací pro vyznavače zimních sportů. Na titulní straně se můţeme dále najít potřebné informace o historii, zajímavostech okolo Kořenova (jedná se o velmi podrobnou a rozsáhlou charakteristiku), sportovních příleţitostech, ubytování a to vše je doplněno o fotografie, webkameru, mapy. Důleţitý je rovněţ odkaz na obecně prospěšnou společnost „Jizerky pro Vás“, kde jsou také k dohledání uţitečné informace.
- 47 -
Uţivatelské prostředí je přehledné a srozumitelné. Má jen jeden nedostatek a tím je absence jakékoliv jazykové mutace, coţ je velký handicap, protoţe tak klesá šance přilákat zahraniční zájemce. Poslední z horských středisek z výběru Programu je Bedřichov. I v případě této obce došlo k výraznému zlepšení v oblasti internetové propagace. Program k této obcí uvádí následující: Jedno z nejznámějších lyţařských (turistických) středisek v Jizerských horách má svoji oficiální stránku www.bedrichov.cz nefunkční. Odkazy lze nalézt pouze na jednotlivé rekreační objekty či atraktivity. V současné době lze najít plně funkční stránky na www.bedrichov.cz. Úvodní menu obsahuje z poloţek, důleţitých pro turisty, mapu, vyznačující přístupové cesty do Bedřichova, odkazy na jízdní řády veřejné dopravy, informace o parkování v obci, její historii a kaţdoroční kulturní program (k některým akcím připojen odkaz na videozáznam z minulého roku). V sekci „Turistické cíle“ nalezneme (byť jen málo obsáhlý) popis místních atraktivit (Kostel svatého Antonína atp.), typy na výlet a cyklotrasy jsou naopak zpracovány velmi do hloubky. Na špičkové úrovni se nachází interaktivní mapa s turistickými cíli, institucemi, stravovacími a ubytovací zařízeními, sportem, rekreačními zařízeními a firmami. To vše v kombinaci se zobrazením cyklotras, lyţařských tras a tras turistických. Potencionální návštěvník dále jistě uvítá moţnost nahlédnout do Bedřichova a jeho okolí pomocí čtyř webkamer. Stránky jsou rovněţ bohaté na mnoţství fotografií z kulturních a sportovních akcí, stejně tak jako fotografií přírodních a antropogenních atraktivit. Kategorii letní rekreace u vody zastupují Doksy a Holany. V případě Doks se od roku 2002 změnilo několik věcí. Stránky www.doksy.cz jsou sice i v současné době zaměřené zprostředkování ubytování. Nicméně se Program nezmiňuje o ţádné sekci „Zajímavosti v regionu“, která se tam nyní nachází. Je v ni uvedeno mnoho atraktivit, včetně přiloţené fotografie, hloubka popisu je však velmi povrchní. O oficiálních stránkách města Doksy pojednává Program takto: „Oficiální stránky města Doks www.město-doksy.cz nejsou vůbec na výše zmíněné adrese uvedeny a jedná se o jednostranně orientované stránky, a to na podporu a zajištění ubytování. V základním menu nabízí tato stránka vstup v českém, německém a anglickém jazyce a odkazuje na několik sekcí, z nichţ pro turistu mohou být zajímavé zejména “O městě“ (mimo jiné historie města Doks) a “Kultura“ (kulturní kalendář akcí v letní sezónně 2002 v Doksech i okolí). Je zde také odkaz na infocentrum
- 48 -
města
Doks
(e-mail:
[email protected]),
s pestrou
nabídkou
přírodních
zajímavostí, památek, historie, nabídky pěších výletů, výletů na kole, ale i autem po okolí. Vyčerpávajícím způsobem jsou prezentovány ubytovací kapacity ve městě a okolí (stručný popis, ceník) a také podrobný kalendář kulturních akcí. Mutace stránek je německá a anglická“ (GaREP, 2002). Za prvé se jedná o oficiální stránky města. V menu se nachází sekce „Turistický portál“, ve kterém najdeme podsekci „Tipy na výlet“, která se dále větví (např. „Hrady a zámky“ či „Cyklovýlety“). Ty se pak dále větví a obsahují podrobný popis atraktivit, fotografie, mapy a dálší provozní údaje (otvírací doba, cena vstupného, délka tratě apod.). Z tohoto hlediska lze konstatovat, ţe v současnosti jsou stránky www.město-doksy.cz v informovanosti pro turisty soběstačné a nepotřebují se odkazovat na infocentrum města Doks. Obec Holany a její internetová adresa www.holany.cz korespondují s popisem z Programu. Liberecký kraj je jiţ 7 let majitelem internetového portálu cestovního ruchu http://www.liberecky-kraj.cz. Po obsahové stránce mapuje turistické informace na celém území Libereckého kraje včetně částí turistických regionů, které hranice Libereckého kraje překračují. Jako jsou Krkonoše, Český ráj nebo oblast Kokořínska. Zároveň je zde připravena platforma pro přeshraniční spolupráci v oblasti Euroregionu Trojzemí. Cílem této prezentace je propagace historických památek, turistických atraktivit, moţností aktivní dovolené a široké škály sluţeb v oblasti cestovního ruchu. Důleţitým faktorem obsahové části je zajištění periodické aktualizace, a to jak z hlediska průběţné denní aktualizace informací napříč celým informačním portálem, tak plánované ročních aktualizací dat, jako jsou otevírací doby, výše vstupného, telefonních čísel apod., Roční aktualizace se týká především 80 památkových objektů a podnikatelských subjektů v oblasti cestovního ruchu, kde jsou předpokládány výše uvedené změny. Sekce odkazy upozorňuje na servery, jako jsou např. Holiday Info, Luţické hory, Liberec, Krkonoše a další. Internetová aplikace v sekci Města a obce připravila prostředí pro prezentaci jednotlivých měst a obcí formou abecedního seznamu, kde kaţdé město či obec můţe prezentovat své lokální turistické cíle a zajímavosti přímo v dané lokalitě nebo nejbliţším okolí. Rubrika tip na výlet přináší tipy na zajímavá místa či kulturní a sportovní akce v kraji a jeho blízkém okolí. Kulturní kalendář - je on-line modul připravený pro volné zadávání kulturních, společenských a sportovních akcí jednotlivými pořadateli či provozovateli, pracovníky informačních center a dalších subjektů. Uţivatel zde můţe vyhledávat dle termínů a i dle turistických oblastí.
- 49 -
Dále se zde nachází nabídka ubytování, stravovacích, sportovních, kulturních a jiných zařízení nebo nabídka sportovních, kulturních a jiných zařízení (GaREP, 2007). Jak uvádí PRCRLK (2007), jednotlivá turistická sdruţení provozují také své servery cestovního ruchu, které ovšem s krajským serverem kompatibilní nejsou. Se vznikem nových turistických regionů došlo také ke vzniku nových serverů cestovního ruchu – Jizerské hory a Českolipsko (GaREP, 2007). Tyto servery mají podobnou obsahovou strukturu jako výše popsané servery, avšak je důleţité si uvědomit, ţe pro zahraničního návštěvníka, který tuto republiku příliš nezná je důleţitý informační portál kraje. V oblasti katalogů a prospektů je propagace dostatečná. V TIC jsou k přečtení či zakoupení jak prospekty jednotlivých atraktivit a kapacit ubytování, tak katalogy s širší tématikou, postihující větší část území Libereckého kraje. Mezi posledně zmíněné patří katalog „6 turistických oblastí Libereckého kraje“, který je zaloţen na regionalizaci z PRCRLK (Krkonoše západ a střed sloučeny do jednoho propagovaného celku, protoţe Krkonoše střed zastupují v LK pouze dvě obce). Tento katalog plní funkci krajské propagace CR. Televizní propagace zcela chybí. Nicméně je moţnost dozvědět se o turistických atraktivitách z cestopisných pořadů, jakým je třeba Toulavá kamera. Tento pořad se věnuje celé České republice, přičemţ neopomíná geografickou podstatu prezentace.
8 Hrozby a příležitosti, silné a slabé stránky Pro posouzení hrozeb, příleţitostí pro cestovní ruch Libereckého kraje, stejně tak jako pro zhodnocení jeho silných a slabých stránek, můţe být pouţita SWOT analýza, která nabízí ucelený a přehledný pohled na problematiku. SWOT analýza je sestavena na základě vygenerování nejdůleţitějších prvků ze SWOT analýzy PRCRLK (2007).
8.1 SILNÉ STRÁNKY (STRENGTHS) -
Kvalitní silniční napojení na Prahu (R35, R10) a v budoucnu i Olomouc (R35)
-
Geografická poloha - blízkost německého a polského pohraničí
-
Velké mnoţství přírodních i antropogenních atraktivit
-
Niţší věkový průměr obyvatelstva (40,3 let oproti průměru ČR 40,8 let)
-
Nabídka široké spektra aktivit
-
Vynikající podmínky pro letní i zimní rekreaci - 50 -
-
Dostatečná kapacita pohostinských a ubytovacích zařízení
-
Hustá síť veřejných komunikací
-
Ţeleznice zpřístupňuje řadu turisticky významných lokalit kraje
-
V kraji je vybudován dostatek lanových drah
-
Hustá síť značených turistických cest
-
Fungující systém veřejné dopravy
-
Zavedení tzv. zelených autobusových linek v Českém ráji
8.2 SLABÉ STRÁNKY (WEAKNESSES) -
Absence jednotného turistického serveru
-
Nedostatečné ţelezniční spojení s Prahou
-
Nerovnoměrné rozmístění ubytovacích zařízení
-
Absence komplexnějších turistických programů a produktů
-
Nedostatečná spolupráce mezi jednotlivými TIC
-
Kraj postrádá jednotnou zastřešující organizaci, která by byla oficiálně pověřena koordinací turistických aktivit, včetně jejich marketingové podpory
-
Malý zájem podnikatelské sféry o širší spolupráci s veřejným a občanským sektorem
-
Nízká kvalita dopravní infrastruktury (kvalita povrchu, absence obchvatů atp.)
-
Vzdělanostní struktura obyvatel nedosahuje průměru republikových hodnot
-
Nízká vybavenost ubytovacích zařízení a turistických středisek
-
Nedostatečná kapacita odstavných parkovacích ploch
-
Nedokončená revitalizace Ralska pro účely CR
8.3 PŘÍLEŽITOSTI (OPPORTUNITIES) -
Rozvinutí potenciálu v méně turisticky rozvinutých oblastech (Ralsko, Frýdlantsko)
-
Vyuţití fondů Evropské unie skrze např. Regionální operační program (ROP NUTS II Severovýchod)
-
Vytvoření destinačního managementu
-
Příleţitost zvýšit kvalifikaci v oborech souvisejících s cestovním ruchem (zejména jazykové znalosti)
- 51 -
-
Revitalizace objektů pro potřeby cestovního ruchu
8.4 HROZBY (THREATS) -
Narušení
krajinného
rázu
infrastrukturou
spojenou
s cestovním
ruchem
(megalomanské projekty hotelů nezapadajících do místní architektury, zábor lesní půdy kvůli vybudování lyţařských vleků atd.) -
Změna socio-kulturních vzorů chování obyvatel v oblasti působení CR (odklon od původního ţivotního stylu)
-
Odliv zisku CR, vyprodukovaného na území LK, mimo Liberecký kraj
-
Znečištění sloţek ţivotního prostředí (znečištění ovzduší dopravou, zvýšená produkce odpadů, sešlap a následná eroze půdy, zatíţení hlukem a další)
-
Introdukce nepůvodní rostlinných a ţivočišných druhů
-
Zvýšený výskyt patogenních jevů (prostituce, ţebrání, krádeţe, přepadení apod.)
-
Střety zájmů mezi jednotlivými aktéry CR
-
Odlákání potencionálních návštěvníků aktéry a atraktivitami z území mimo LK (vnější konkurence)
- 52 -
9 Závěr Hlavním cílem a předpokládaným přínosem bakalářské práce bylo analyzování hlavního koncepčního dokumentu Krajského úřadu v Liberci k problematice rozvoje cestovního ruchu, a to na základě porovnání s domácí a zahraniční literaturou i internetovými zdroji. V úvodu samotném bylo důleţité zodpovědění otázky, co je to vlastně cestovní ruch a turismus. CR je definován následovně: „Cestovní ruch je komplexní společenský jev jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se sluţbami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto sluţby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s vyuţíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně-správních aktivit (propagace CR, politika CR, regulace CR, mezinárodní spolupráce apod.) a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity.“ (PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2002). Turismem v uţším pojetí se chápeme souhrn odpočinkových činností, provozovaných ve volném čase (např. o dovolené) a často jako jedna z forem cestovního ruchu., zpravidla se však odehrává nedaleko bydliště v rámci druhého bydlení. Dětských táborů atd. V obecnějším pojetí se jedná o vyuţití volného času, jehoţ součástí můţe být aktivní pohyb, aktivní nebo pasivní účast na různých akcích, cestování a turistika (PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2002). Navazující část práce byla zaměřena na vyuţitelnost kvantitativních a kvalitativních metod pro zkoumání cestovního ruchu. V této části byly vymezeny vlastnosti obou přístupů, jejich silné a slabé stránky. Z těchto informací bylo poté vyvozeno jejich vhodné vyuţití pro výzkum. Ve shodě s literaturou můţeme pro komplexní pochopení cestovního ruchu doporučit metodu kombinovanou, byť největší přízni výzkumníků se v tomto oboru těší metoda kvantitativního výzkumu (TOUŠEK, V., KUNC, J., VYSTOUPIL, J a kol., 2008) Následovně jiţ byla pozornost zaměřena k samotnému Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje. Ten byl podroben zkoumání formou srovnání s publikacemi Průmysl cestovního ruchu a The geography of tourism and recreation. Průmysl cestovního ruchu je stejně jako PRCRLK (2002, 2007) dokumentem koncepčním, vztahujícím se ke stejné problematice. Není zaměřen přímo na Liberecký kraj, avšak o problematice CR pojednává v teoretické rovině více do hloubky. Komparací z The geography of tourism and recreation jsme naopak získali zahraniční perspektivu na danou problematiku. Na základě porovnání s výše zmíněnými publikacemi bylo moţné nejprve určit a rozvést témata a koncepty, kterým není věnováno místo v PRCRLK (2002, 2007). Mezi témata patří podpora rozšíření - 53 -
rozmanitosti atraktivit, originalita, sezónnost a bezpečnost. Poté jsou uvedeny koncepty geografie cestovního ruchu, jakými jsou carrying capacity, ROS, LAC a TOMM a jejich moţnost vyuţití v Libereckém kraji. Kapitoly Regionalizace a typologizace a Aktéři cestovního ruchu byly pojaty nejen jako analýza řešeného tématu, ale rovněţ jako srovnání přístupů GaREPu (2002, 2007) a GaREPu (2008). Ze srovnání vyplynulo, ţe prvně zmíněný dokument uvedené kapitoly zpracovává spíše v rovině popisné a jeho návrhové části jsou obecného charakteru. Jeho aktualizace (GaREP, 2007) je zaměřena více směrem rozvoje efektivního řízení marketingu a managementu CR, čemuţ odpovídají i návrhové části. Přístup GaREPu (2008) je naproti tomu zaměřen více teoreticky a ukazuje širší souvislosti problematiky CR. K Libereckému kraji se odkazuje pouze u příkladu „Formování spolupráce v oblasti cestovního ruchu“. Na základě prostudování všech dokumentů lze doporučit jejich kombinaci při řízení činností spjatých s cestovním ruchem Libereckého kraje. Propagací zabývající se kapitola, respektive její stěţení část, je pojata jako aktualizace podkapitoly
GaREPu (2002) „Mediální prezentace významných měst a rekreačních
středisek pomocí internetu“. Aktualizace bylo dosaţeno porovnáním internetových stánek z GaREPu (2002) s jejich soudobým stavem na internetu a vymezením stávajících rozdílů. Za devět let došlo k významnému posunu na těchto stránkách Česká Lípa, Bedřichov, Kořenov, a Doksy. Dále vyly zpracovány podněty k internetové propagaci z PRCRLK (2007). V závěru bakalářské práce je zpracována SWOT analýza. Ta je zaloţena na zjištění silných a slabých stránek, stejně tak jako příleţitostí a hrozeb. Poměr mezi silnými stránkami a příleţitostmi na straně jedné a slabými stránkami a hrozbami na druhé lze označit za vyrovnaný.
- 54 -
10 Použitá literatura a zdroje [1] BERGER P. L., LUCKMANN T. Sociální konstrukce reality, 1999 In DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Karolinum, 2002, 374 s. ISBN 978-80-246-0139-7 [2] BUTTON, M. Private Security and the Policing of Quasi-Public Space. International Journal of the Sociology of the Law, 2003 In HALL, C. M., PAGE, S. J. The geography of tourism and recreation environment, place and space, 2006, 427 s. ISBN: 0415335612 [3] CYBRIWSKI, R. Geography, Planning and Development, 1999 In HALL, C. M., PAGE, S. J. The geography of tourism and recreation environment, place and space, 2006, 427 s. ISBN: 0415335612 [4] DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Karolinum, 2002, 374 s. ISBN 97880-246-0139-7 [5] GaREP. Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW:
. [6] GaREP. Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje pro období 2007 – 2013 [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW: . [7] GaREP. Průmysl cestovního ruchu [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW: <www.garep.cz/publikace/prumyslcestovniho-ruchu.pdf>. [8] GIDDENS, A. The Consequences of Modernity, 1990 In HALL, C. M., PAGE, S. J. The geography of tourism and recreation environment, place and space, 2006, 427 s. ISBN: 0415335612 [9] HALL, C. M., PAGE, S. J. The geography of tourism and recreation environment, place and space, 2006, 427 s. ISBN: 0415335612 [10] MADGE, C. Public parks and the geography of far, 1997 In HALL, C. M., PAGE, S. J.: The geography of tourism and recreation environment, place and space, 2006, 427 s. ISBN: 0415335612 [11] Ministerstvo vnitra české republiky [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW: http://www.mvcr.cz/clanek/statistiky-kriminality-dokumenty.aspx [12] Obecní stránky Bedřichova [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW: http://www.bedrichov.cz/ [13] Obecní stránky Doks [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW: www.město-doksy.cz
- 55 -
[14] Obecní stránky Harrachova [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW: http://www.harrachov.cz/ [15] Obecní stránky Holan [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW: www.holany.cz [16] Obecní stránky Jablonce nad Nisou [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW: <www.mestojablonec.cz/> [17] Obecní stránky Kořenova [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW: <www.korenov.cz/> [18] Obecní stránky Liberce [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW: http://www.liberec.cz/wps/portal/statutarni-mestoliberec/!ut/p/c4/04_SB8K8xLLM9MSSzPy8xBz9CP0os3hTIxcnD293QwN_X0dzA0_vA EfvMC9_AyDQL8h2VAQAM4pExw!!/ [19] Obecní stránky Rokytnice nad Jizerou [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW: http://www.rokytnice.com/ [20] Obecní stránky Turnova [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW: [21] PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Cestovní ruch, výkladový slovník. Česká republika: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 448 s. ISBN 80-239-0152-4 [22] Stránky sdruţení Českolipsko [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW: [23] Stránky Svazku obcí Jizerské hory [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW: [24] TOUŠEK, V., KUNC, J., VYSTOUPIL, J a kol. Ekonomická a sociální geografie. Vydavatelství a nakladatelství Alois Čeněk, 2008, 416 s. ISBN: 978-80-7380-114-4 [25] Turistické stránky Libereckého kraje [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW:
- 56 -
11 Seznam příloh Příloha č. 1: Regionalizace Libereckého kraje, zdroj dat GaREP, 2002 ....................... 58 Příloha č. 2: Struktura respondentů z hlediska pohlaví a věku, zdroj dat: GaREP, 200259 Příloha č. 3: Místo bydliště respondentů, zdroj dat: GaREP, 2002 ............................... 59 Příloha č. 4: Struktura respondentů podle délky pobytu, zdroj dat: GaREP, 2002 ....... 60 Příloha č. 5: Struktura respondentů z hlediska způsobu organizace pobytu v členění podle věku (jen respondenti, kteří uvedli svůj věk, zdroj dat, GaREP, 2002 ........................... 60 Příloha č. 6: Struktura respondentů z hlediska forem skupiny, s níž pobývali v kraji, zdroj dat, GaREP, 2002 ........................................................................................................... 61 Příloha č. 7: Struktura respondentů z hlediska forem trávení volného času, zdroj dat: GaREP, 2002 .................................................................................................................. 61 Příloha č. 8:Struktura respondentů z hlediska důvodu návštěvy (pobytu) regionu v třídění podle místa trvalého pobytu, (pouze respondenti se známým místem bydliště, N=1845). Relativní hodnoty se vztahují celkovému počtu respondentů s bydlištěm v ČR (N=1400), resp. v zahraničí (N=445), zdroj dat: GaREP, 2002...................................................... 62 Příloha č. 9: Rekreačně - turistické zatížení území, zdroj: GaREP, 2002 ..................... 63 Příloha č. 10: Rekreační funkce obcí Libereckého kraje, zdroj: GaREP, 2002............. 64 Příloha č. 11: Ubytovací zařízení Libereckého kraje - 2002, zdroj: GaREP, 2002....... 65 Příloha č. 12.: Koncentrované oblasti hlavních forem cestovního ruchu, zdroj: GaREP, 2002 ................................................................................................................................ 66
- 57 -
Příloha č. 1: Regionalizace Libereckého kraje, zdroj dat GaREP, 2002 Turistický region
Turistická oblast
Český sever
Máchův kraj
Turistická podoblast České středohoří
Ţandov
Máchovo jezero
Doksy
Kokořínsko Ralsko
Dubá Mimoň, Stráţ pod Ralskem, Hamr nad Jezerem Holany Česká Lípa Hrádek nad Nisou, Chrastava
Holany Česká Lípa Luţické hory a Ještědský Hrádecko-Chrastavsko hřbet
Český ráj
Krkonoše
Turistická střediska
Ještěd a Podještědí
Český Dub, Osečná (Lázně Kunratice)
Novoborsko
Jablonné Mařenice, Nový Bor
Frýdlantsko
Frýdlantsko
Frýdlant v Čechách, Hejnice, Lázně Libverda
Jizerské hory
Jizerské hory
Jablonec n. Nisou, Bedřichov, Albrechtice n.Nisou, Lučany nad Nisou, Desná, Tanvald
Liberecko
Liberec
Český ráj
Frýdštejn, Koberovy, Turnov, Malá Skála, Hrubá Skála, Karlovice (Lázně Sedmihorky), Mírová pod Kozákovem, Rovensko pod Troskami, Sychrov,Vyskeř, Troskovice, Ţelezný Brod
Pojizeří
Lomnice nad Popelkou, Semily, Bozkov
Harrachovsko
Harrachov, Kořenov,
Rokytnicko
Rokytnice nad Jizerou, Jablonec nad Jizerou, Paseky nad Jizerou, Vysoké nad Jizerou
Jilemnicko
Jilemnice
Špindlerovsko
Benecko, Vítkovice
Český ráj
Krkonoše západ
Krkonoše střed
- 58 -
v Podještědí, Krompach,
Horní Branná
Vrchlabsko
Příloha č. 2: Struktura respondentů z hlediska pohlaví a věku, zdroj dat: GaREP, 2002 muţi
celkem
ţeny
věk abs. do 18 let
v%
abs.
v%
abs.
v%
53
2,8
27
2,6
26
3,1
19 – 25 let
272
14,5
155
15,0
117
13,9
26 – 35 let
490
26,1
282
27,4
208
24,6
36 – 45 let
463
24,7
256
24,8
207
24,5
46 – 60 let
374
19,9
200
19,4
174
20,6
61 a více let
158
8,4
84
8,1
74
8,8
65
3,5
27
2,6
38
4,5
1875
100,0
1031
100,0
844
100,0
nezjištěn celkem
Příloha č. 3: Místo bydliště respondentů, zdroj dat: GaREP, 2002 bydliště
muţi
ţeny
celkem
abs.
v%
abs.
v%
abs.
v%
v České republice
766
74,3
634
75,1
1400
74,7
v zahraničí
249
24,2
196
23,2
445
23,7
nezjištěno
16
1,6
14
1,7
30
1,6
1031
100,0
844
100,0
1875
100,0
Celkem
- 59 -
Příloha č. 4: Struktura respondentů podle délky pobytu, zdroj dat: GaREP, 2002 návštěvníci z ČR délka pobytu (počet nocí)
počet
návštěvníci ze zahraničí
podíl (%)
respondentů bez noclehu
počet
podíl (%)
respondentů
celkem počet
podíl (%)
respondentů
4
0,3
4
0,9
8
0,4
61
4,4
16
3,6
77
4,2
2 aţ 3 přenocování
170
12,1
42
9,4
212
11,5
4 aţ 7 přenocování
793
56,6
185
41,6
978
53,0
8 aţ 14 přenocování
232
16,6
121
27,2
353
19,1
15 a více přenocování
70
5,0
27
6,1
97
5,3
neuvedeno
70
5,0
50
11,2
120
6,5
1400
100,0
445
100,0
1845
100,0
1 přenocování
celkem
Příloha č. 5: Struktura respondentů z hlediska způsobu organizace pobytu v členění podle věku (jen respondenti, kteří uvedli svůj věk, zdroj dat, GaREP, 2002 věk do 35 let způsob organizace pobytu
počet
věk 36 a více let
podíl (%)
respondentů organizuji si sám
počet respondentů
podíl (%)
celkem počet respondentů
podíl (%)
536
65,8
640
64,3
1176
65,0
173
21,2
180
18,1
353
19,5
48
5,9
120
12,1
168
9,3
rezervace na internetu
48
5,9
38
3,8
86
4,8
jiná moţnost a neuvedeno
10
1,2
17
1,7
27
1,5
celkem
815
100,0
995
100,0
1810
100,0
přímá rezervace přepravce/ubytovatele vyuţití sluţeb kanceláře
u
cestovní
- 60 -
Příloha č. 6: Struktura respondentů z hlediska forem skupiny, s níž pobývali v kraji, zdroj dat, GaREP, 2002 návštěvníci z ČR S kým zde trávíte svůj pobyt?
počet
podíl (%)
respondentů jsem tu sám (sama)
návštěvníci ze zahraničí počet
podíl (%)
respondentů
celkem počet
podíl (%)
respondentů
97
6,9
13
2,9
110
6,0
s partnerem, partnerkou,
421
30,1
147
33,0
568
30,8
s rodinou s dětmi
606
43,3
208
46,7
814
44,1
se známými, příbuznými
217
15,5
56
12,6
273
14,8
s obchodními partnery, pracovními kolegy
39
2,8
8
1,8
47
2,5
jiná odpověď
16
1,1
13
2,9
29
1,6
4
0,3
-
-
4
0,2
1400
100,0
445
100,0
1845
100,0
neuvedeno celkem
Příloha č. 7: Struktura respondentů z hlediska forem trávení volného času, zdroj dat: GaREP, 2002 frekvence, s jakou se respondenti dané aktivitě věnují (%) typ aktivity často někdy málo vůbec ne neuvedeno návštěva kulturních a 26,5 26,6 12,3 13,1 21,5 historických památek návštěva kulturních a 6,5 8,5 16,3 37,9 30,8 společenských akcí návštěva přírodních zajímavostí 49,4 23,5 4,9 5,1 17,1 pěší turistika 52,9 17,7 8,0 7,8 13,7 Cykloturistika 25,1 11,7 7,8 32,0 23,4 Agroturistika 3,6 3,2 7,9 51,5 33,8 koupání, plavání 34,5 18,3 10,9 16,2 20,1 ostatní sporty 11,4 18,1 14,8 27,6 28,1 výlety do okolí 56,4 17,9 4,2 5,8 15,8 Nákupy 14,2 16,6 20,6 17,2 31,3 jen relaxace 18,5 19,5 13,7 18,1 30,2 Jiné 6,6 1,4 0,8 13,0 78,2 Typ aktivity Součet odpovědí "často" a "někdy" (%) 1. Výlety do okolí 74,3 2. Návštěva přírodních zajímavostí 72,9 3. Pěší turistika 70,6 4. Návštěva kulturních a historických památek 53,1 5. Koupání, plavání 52,8 6. Jen relaxace 38,0 7. Cykloturistika 36,8 8. Nákupy 30,8 9. Ostatní sporty 29,5
- 61 -
10. 11.
Návštěva kulturních a společenských akcí Agroturistika
15,0 6,8
Příloha č. 8:Struktura respondentů z hlediska důvodu návštěvy (pobytu) regionu v třídění podle místa trvalého pobytu, (pouze respondenti se známým místem bydliště, N=1845). Relativní hodnoty se vztahují celkovému počtu respondentů s bydlištěm v ČR (N=1400), resp. v zahraničí (N=445), zdroj dat: GaREP, 2002
návštěvníci z ČR
návštěvníci ze zahraničí
důvod návštěvy počet resp.
podíl (%)
počet resp.
podíl (%)
886
63,3
283
63,6
177
12,6
43
9,7
sportovní dovolená
235
16,8
57
12,8
návštěvy měst
112
8,0
69
15,5
62
4,4
-
-
512
36,6
167
37,5
sluţební cesta
77
5,5
12
2,7
nákupy
17
1,2
30
6,7
jedna ze zastávek na dovolené
66
4,7
21
4,7
6
0,4
5
1,1
1 400
100,0
445
100,0
rekreace návštěva příbuzných, známých
zdravotní dovolená turistika
nezodpovězeno celkem
- 62 -
Příloha č. 9: Rekreačně - turistické zatížení území, zdroj: GaREP, 2002
- 63 -
Příloha č. 10: Rekreační funkce obcí Libereckého kraje, zdroj: GaREP, 2002
- 64 -
Příloha č. 11: Ubytovací zařízení Libereckého kraje - 2002, zdroj: GaREP, 2002
- 65 -
Příloha č. 12.: Koncentrované oblasti hlavních forem cestovního ruchu, zdroj: GaREP, 2002
- 66 -
