CELOŽIVOTNÍ VZDÌLÁVÁNÍ

CELOŽIVOTNÍ VZDÌLÁVÁNÍ NA STØEDNÍ ŠKOLE ANALÝZA A METODIKA DISTANÈNÍHO STUDIA

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍ ŠKOLE analýza a metodika distančního studia

MOTTO: „„Vzdělávání ať tříbí člověku rozum, jazyk i ruku, aby dovedl všechno užitečné rozumně pozorovat, vyjadřovat a konat.“ Jan Amos Komenský

Publikace byla vydána v rámci projektu OPVK: Vytváření a rozšiřování podnikatelských kompetencí (CZ.1.07/1.1.06/01.0086) Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Zpracovali: řešitelé projektu SŠEP Spektrum, s.r.o. Mladá Boleslav Autor: Mgr. Ivo Georgiev

1. vydání, 2009 Vydala Střední škola ekonomicko-podnikatelská SPEKTRUM, s.r.o. Mladá Boleslav.

3

OBSAH 1 CÍLE ................................................................................................. 7 2 VÝCHODISKA PROJEKTU ................................................................. 8 2.1 Formy studia celoţivotního vzdělávání ................................................. 8 2.2 Pouţité termíny ................................................................................... 8 2.2.1 Celoţivotní vzdělávání (učení) ........................................................... 9 2.2.1.1 Formální vzdělávání ...................................................................... 9 2.2.1.2 Informální vzdělávání .................................................................. 10 2.2.1.3 Neformální vzdělávání.................................................................. 10 2.2.2 Andragogika ................................................................................... 10 2.2.3 Distanční vzdělávání ...................................................................... 10 2.2.3.1 Organizace studia ........................................................................ 11 2.2.3.2 Studijní materiály ........................................................................ 12 2.2.3.3 Tutor ........................................................................................... 12 2.2.3.4 Kontakt F2F ................................................................................ 12 2.2.4 E-learning ...................................................................................... 13 2.2.4.1 Definice e-learningu .................................................................... 13 2.2.4.2 Formy e-learningu ....................................................................... 13 2.2.4.3 Výhody e-learningu ..................................................................... 14 2.2.4.4 Nevýhody e-learningu .................................................................. 14 2.2.4.5 Hlavní součásti e-learningu ......................................................... 15 2.2.4.6 Úrovně elektronického vzdělávání ................................................ 15 3 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V OBLASTI STŘEDNÍHO ŠKOLSTVÍ ..................................................... 17 Distanční vzdělávání na středních školách ................................................ 17 3.1 Jiná vzdělávací zařízení ..................................................................... 17

4

4 DOPORUČENÍ A ZÁVĚRY VYPLÝVAJÍCÍ Z ANALÝZY SOUČASNÉHO STAVU DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH .......... 18 4.1 Současný stav distančního vzdělávání na středních školách .............. 18 4.2 Návrh na řešení ................................................................................. 18 4.2.1 Dálková a distanční forma vzdělávání ............................................. 18 4.2.2 Dálková forma vzdělávání ............................................................... 19 4.2.3 Distanční forma vzdělávání ............................................................. 20 4.2.4 Porovnání forem dálkového a distančního studia ............................ 20 4.2.5 Distanční studium a Národní soustava kvalifikací .......................... 21 4.3 Výhody distančního vzdělávání pro střední školu ............................... 22 4.3.1 Problémy s nízkým počtem ţáků ..................................................... 22 4.3.2 Problémy se zajištěním učebních prostor pro výuku........................ 22 4.3.3 Řešením současných problémů středních škol je moţné pouze organizováním jiných, efektivnějších forem vzdělávání ............................... 22 5 ZÁSADY A PRINCIPY VEDENÍ PROJEKTU DISTANČNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU .............................................................. 23 5.1 Východiska ....................................................................................... 23 5.2 Terminologie ..................................................................................... 25 5.3 Postavení pedagoga v distančním vzdělávání ...................................... 30 5.4 Role učitele v distančním vzdělávání .................................................. 31 5.5 Zásady tvorby vzdělávacího programu pro DiV ................................... 32 5.6 Specifika školní vzdělávací program (ŠVP) pro distanční studium ...... 33 5.6.1 Vzdělávací programy vytvořené na základě rámcového vzdělávacího programu .................................................................................................. 34 5.6.2 Vzdělávací programy vytvořené na základě akreditačního řízení rekvalifikačního kurzu ............................................................................... 36 5.6.3 Vzdělávací programy přípravných a kvalifikační kurzů .................... 37

5

6 VYUŢITÍ E-LEARNINGU V DIV ......................................................... 38 6.1 Formy e-learningové podpory............................................................. 38 6.1.1 Tištěné formy studijních opor ......................................................... 39 6.1.2 Výukové aplikace na datovém mediu .............................................. 39 6.2 Integrace vzdělávacího programu do systému LMS ............................ 39 7 ZÁVĚR A NAVRHOVANÁ DOPOROUČENÍ ......................................... 41 7.1 Současná situace středního školství v oblasti DiV .............................. 41 7.2 Návrh na řešení ................................................................................. 41 7.2.1 Centrum distančního vzdělávání středních škol (CDiVSŠ) ............... 42 7.2.2 Databáze zpracovaných studijních témat ........................................ 42 8 POUŢITÉ ZDROJE........................................................................... 44 8.1 Literatura .......................................................................................... 44 8.2 Odkazy .............................................................................................. 44

6

1

CÍLE

Střední školství v oblasti celoţivotního vzdělávání má svoji nezastupitelnou roli při zvyšování a prohlubování kvalifikace všech účastníků trhu práce studiem střední odborné školy, nástavbového studia, rekvalifikačních kurzů a dalších vzdělávacích aktivit. V této oblasti má nezastupitelnou úlohu distanční forma studia. Cílem této studie je, v oblasti celoţivotního vzdělávání:          

1

Zhodnotit současný stav v ČR v oblasti celoţivotního vzdělávání (učení) Vymezit formu distančního vzdělávání v souladu se školským zákonem Posoudit aplikaci distančního vzdělávání v souvislosti NSK Vymezit pojem andragogika a její vyuţití v oblasti celoţivotního vzdělávání Aplikace distančního vzdělávání na středoškolské úrovni Multimediální moţnosti podpory distančního vzdělávání Role e-learningu v distančním vzdělávání Vztah učitel – ţák v distančním vzdělávání Problémy distančního vzdělávání v oblasti středního školství Vytvořit metodiku distančního vzdělávání na střední škole1

Viz Příloha č. 2 „Metodika distančního vzdělávání na středoškolské úrovni“

2

VÝCHODISKA PROJEKTU

2.1

Formy studia celoţivotního vzdělávání

Celoţivotní vzdělávání většinou představuje studium při zaměstnání formou večerního, dálkového nebo distančního studia. Na středních školách byla tato oblast vzdělávání aţ dosud většinou realizováno formou dálkového a to zejména o oblasti nástavbového, akreditovaných kvalifikačních a rekvalifikačních kurzů. S večerní a distančního formou studia na středních školách se setkáme jen zřídka (viz dále kapitola 4 Současný stav distančního vzdělávání v oblasti středního školství) Školský zákon 2definuje večerní, dálkovou a distanční formu studia následovně: večerní formou vzdělávání – je výuka organizovaná pravidelně několikrát v týdnu v rozsahu 10 aţ 18 hodin týdně v průběhu školního roku zpravidla v odpoledních a večerních hodinách, dálkovou formou vzdělávání – je samostatné studium spojené s konzultacemi v rozsahu 200 aţ 220 konzultačních hodin ve školním roce, distanční formou vzdělávání – je samostatné studium uskutečňované převáţně nebo zcela prostřednictvím informačních technologií, popřípadě spojené s individuálními konzultacemi. Z výše uvedeného vyplývá, ţe v oblasti středního školství je celoţivotní vzdělávání v České republice realizováno především dálkovou a v některých případech večerní popř. distanční formou studia. Distanční formu s podporou informačních technologií lze povaţovat v oblasti celoţivotního vzdělávání za nejefektivnější, přesto se ve středním školství, jak z níţe uvedené analýzy vyplývá, velmi málo vyuţívá.

2.2

Pouţité termíny

Níţe uvádíme termíny, které můţeme najít ve vysokoškolských skriptech a z kterých budeme dále vycházet při aplikaci celoţivotní vzdělávání formou distančního vzdělávaní na úrovni střední školy.

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), § 25, odst. 1 písm. b), c), d). 2

Je jisté, ţe tyto termíny budeme muset dále přizpůsobit potřebám středních škol. 2.2.1

Celoţivotní vzdělávání (učení)

Celoţivotní vzdělávání – anglický termín lifelong learning (dále CV), často také bývá uţíván termín celoţivotní učení pro zdůraznění aktivní role učícího se jedince, lze charakterizovat jako kontinuální vzdělávací proces. CV představuje zásadní změnu v přístupu ke vzdělávání, kdy veškeré vzdělávání jak v rámci vzdělávacího systému, tak mimo něj, je chápáno jako jediný propojený celek, který umoţňuje přechody mezi vzděláváním a zaměstnáním a umoţňuje získání kvalifikace různými vzdělávacími cestami v průběhu celého ţivota. Formalizovaný vzdělávací systém vytváří pro toto pojetí celoţivotního vzdělávání nezbytný základ, avšak tvoří pouze jednu součást celoţivotního vzdělávání. CV povaţujeme za vnitřně strukturovaný celek, který dovoluje rozmanité a četné přechody mezi vzděláváním a zaměstnáním a umoţňuje získávat stejné kvalifikace a kompetence různými cestami a kdykoli během ţivota. CV zahrnuje3: ­ formální vzdělávání, ­ neformální vzdělávání, ­ informální vzdělávání 2.2.1.1

Formální vzdělávání

Vzdělávání se realizuje ve vzdělávacích institucích, jejich funkce, cíl, obsah, prostředky a způsoby hodnocení jsou definovány a legislativně vymezeny. Zahrnuje na sebe navazující vzdělávací stupně a typy, které jsou určeny buď celé populaci (např. základní povinné vzdělání) nebo určitým skupinám populace (např. středoškolské a vysokoškolské vzdělávání). Absolvování tohoto vzdělávání je zpravila potvrzeno certifikátem (výuční list, maturitní vysvědčení, vysokoškolský diplom apod.). Výsledkem formálního vzdělávání je určitý stupeň vzdělání.

Bočková Věra, Andragogické centrum otevřeného a distančního vzdělávání univerzity Palackého v Olomouci, Olomouc 2002 3

2.2.1.2

Informální vzdělávání

Je proces získáván vědomostí, osvojování dovedností a postojů z kaţdodenních zkušeností, z prostředí a z kontaktů s jinými lidmi. Probíhá v rodině, mezi vrstevníky, v práci, ve volném čase, při cestování, čtení knih a časopisů, při poslechu rozhlasu, sledování televize, při návštěvě výstav, divadel a kin. Na rozdíl od formálního a neformálního vzdělávání je neorganizované, nesystematické a instituciálně nekoordinové. 2.2.1.3

Neformální vzdělávání

Je organizované a systematické vzdělávání, které se realizuje mimo formální systém. Je zaměřeno na určité skupiny populace a organizují je různé instituce (např.. Podniky, kulturní zařízení, nadace, kluby…). Zahrnuje např. programy funkční gramotnosti pro dospělé, zdravotní výchovu, plánování rodičovství, rekvalifikační kurzy, kurzy práce s počítačem, kurzy výtvarného zaměření). 2.2.2

Andragogika

(z řeckého anér, andros = muţ + agein=vést), doslovný překlad „vedení dospělých“ V angličtině převáţně: "adult education" (andragogy) V němčině převáţně: "erwachsenebildung" (andragogik) Věda o výchově dospělých, vzdělávání dospělých a péči o dospělé, respektující všestranně zvláštnosti dospělé populace a zabývající se její personalizací, socializací a enkulturací (Palán, 1997) Andragogiku lze v současnosti chápat jako oblast sluţeb jednotlivcům, skupinám, institucím, organizacím nebo celospolečenskému charakteru, která tvorbou vzdělávací nabídky slouţí k uspokojování vzdělávacích zájmů a potřeb dospělých. (Beneš, 1997) 2.2.3

Distanční vzdělávání4

Níţe uvedená specifikace termínu „Distanční vzdělávání“ je podle teorie, která je určená vysokým školám, jiná v současné době bohuţel neexistuje.

David Nocar, Irena Hoblíková, Lucie Snášelová, Monika Všetulová, E-learning v distančním vzdělávání, Centrum distančního vzdělávání UP Olomouc, Olomouc 2004, str. 7–10 4

Distanční vzdělávání (DiV) – anglicky distance education (DE) nebo distanc learning Je forma vzdělávání uskutečňované převáţně nebo zcela prostřednictvím informačních technologií, popřípadě spojené s 5 individuálními konzultacemi . Při této formě jsou studující a vyučující trvale nebo převáţně odděleni. Za protipól povaţujeme prezenční formu studia, pro kterou je charakteristický pravidelný, respektive denní a osobní kontrakt studujících a vyučujících ve vzdělávacím procesu. Vzhledem k výše uvedenému oddělení studujících od školy a pedagogů je nebytnou podmínkou pro správné uskutečňování distanční formy vzdělávání vybudování komplexního systému podpory studia. Studujícímu, který nemá moţnost přímého kontaktu s pedagogem, musí vzdělávací instituce vytvořit takové zázemí, které tento nedostatek účinně kompenzuje. V distančním studijním materiálu věnovaného k problematice elearaningu v distančním vzdělávání, centra distančního vzdělávání UP Olomouc, ze kterého čerpáme některé poznatky pro tuto práci, se uvádí, ţe podpůrný systém musí být vybudován na čtyřech základních pilířích: ­ ­ ­ ­

Organizace studia Studijní materiály Tutor Kontakt F2F

2.2.3.1

Organizace studia

Zahrnuje administrativní agendu studentů, dodávku studijních materiálů, zabezpečení systematického informačního servisu, vybudování motivujícího prostředí ke studiu a udrţované partnerské komunikace. Studijní středisko – Zajišťuje organizační servis studia. Je nedílnou součástí organizační struktury vzdělávací instituce, která realizuje distanční formu vzdělávání. Jedná se o pracoviště administrativního charakteru. Součástí studijního střediska by měly být prostory určeny pro osobní a skupinové konzultace. Administrátor – Je klíčovým pracovníkem, který zabezpečuje komplexní servis pro studenty a tutory

5

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání

(školský zákon), § 25, odst. 1 písm. d).

2.2.3.2

Studijní materiály

Hlavním rysem DiV je samostatnost studujících v procesu učení. Účastník distančního vzdělávání proto vţdy obdrţí tzv. distanční balík. Distanční balík – představuje soubor studijních materiálů určených pro řízené samotné studium příslušného programu či kurzu. Balík kromě studijních materiálů a multimediálních pomůcek (audio, video, CD-ROM, DVD-ROM…) obsahu také studijního průvodce. Jedná se o návod pro studenta, který doporučuje, jak efektivně organizovat a řídit své vlastní studium. Studijní průvodce Zpravidla má dvě části: ­ ­

metodickou – učí studenta, jak dosahovat potřebných studijních výsledků organizační – informuje studenta o způsobu zabezpečení studia

Vzhledem k výrazné autonomii studenta je nezbytné klást zvýšenou pozornost na didaktické zpracování studijních materiálů, které nahrazuje chybějící interakci mezi studentem a pedagogem. 2.2.3.3

Tutor

Práce tutora (učitele v DiV) musí vykazovat zřetelné prvky multimediality. Tutor běţné komunikuje se svými studenty, prostřednictvím internetu, tedy elektronické pošty. Tutor vyuţívá multimédia také při vedení výuky. 2.2.3.4

Kontakt F2F

F2F je zkratka pro anglický výraz „face-to-face“, tedy tváří v tvář. Metodika distančního vzdělávání zahrnuje také prezenční prvky (osobní kontakt F2F). Prezenční výuka v distančním studiu je pacifická svým charakterem a obsahem. Do této koncepce nepatří přednášky, výklad základního učiva. Distanční vzdělávání aplikuje tzv. tutoriály a workshopy, ve výjimečných případech videokonference.

Tutoriál – představuje studentů s tutorem.

zpravidla

nepovinné

prezenční

setkání

Jeho cílem je v rámci diskuse řešit praktické úkoly a případové studie, srovnávat výsledky a výkony ve studijní skupině, hodnotit a objasňovat způsob hodnocení, rozšiřovat informace související se studiem příslušných disciplín apod. Rezidenční, případně letní školy – Jedná se zpravidla o povinná soustředění studujících, která jim dávají moţnost absolvovat potřebné laboratorní cvičení, výcvik dalších intelektuálních či praktických dovedností a získávat dostatečnou zpětnou vazbu k průběhu studia. Prezenční setkání jsou důleţitými prvky pro navázání osobního kontaktu studujících navzájem a s tutory 2.2.4

E-learning6

2.2.4.1

Definice e-learningu

E-learning – lze chápat jako multimediální podporu vzdělávajícího procesu, spojenou s moderními informačními a komunikačními technologie pro zkvalitnění vzdělávání. 2.2.4.2

Formy e-learningu

Podle způsobu vyuţití informačních a komunikačních technologií lze elektornické vzdělávání rozlišit na: ­ Off-line výuku ­ On-line výuku Off-line výuka – Nevyţaduje, aby byl počítač propojen k síti internet Učební materiály jsou distribuovány na paměťových nosičích (diskety, CD-ROM, DVD-ROM) On-line výuka – Vyţaduje, aby byl počítač připojen k síti internet. Distribuce učebních materiál se děje prostřednictvím síťových prostředků.

On-line výuka můţe probíhat formou:

David Nocar, Irena Hoblíková, Lucie Snášelová, Monika Všetulová, E-learning v distančním vzdělávání, Centrum distančního vzdělávání UP Olomouc, Olomouc 2004, str. 14–18 6

­ synchronní ­ asynchronní Synchronní forma ­ ­ ­ ­ ­

Vyžaduje neustálé připojení počítače do sítě internet Distribuce učebních materiálů se děje prostřednictvím síťových prostředků Výuka se uskutečňuje v tzv. virtuální třídě Způsob výuky a komunikace s tutorem se váže na dohodnutý termín, je náročnější na konektivitu sítě Vykazuje vysoké přínosy při nízké časové náročnosti na celkovou dobu výuky

Asynchronní forma ­ ­ ­ ­ ­ 2.2.4.3 ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­

Výhody e-learningu

Vyšší efektivnost výuky Aktuálnost informací Přístup k materiálům odkudkoliv Přístup k materiálům kdykoliv Zapamatovatelnější forma informací Větší mocnit tetování znalostí Vyšší míra interaktivity Nižší náklady na vzdělávání Překonání případných zdravotních bariér

2.2.4.4 ­ ­ ­ ­ ­ ­

Studující komunikuje s tutorem např. prostřednictvím počítačového diskusního fóra, popř. e-mailem, tj. v rozdílném čase Počítač je využíván jako řídící prostředek komunikace Studující mohu využívat fórum nejen pro komunikaci s tutorem, ale i mezi sebou. Při tomto asynchronním způsobu se mohou studijní materiály přenášet do počítače a je možné pokračovat ve studiu i off-line formou. Tato forma je časově flexibilnější, nenáročná na investice, avšak vyžaduje vysokou motivaci ze strany studentů.

Nevýhody e-learningu

Náročná tvorba kurzů Závislost na funkčnosti ICT Praktické zkušenosti studujícího s ICT Nerovný přístup k ICT Nekompatibilita Nevhodnost pro určité typy studentů

­ Nevhodnost pro určité typy kurzů 2.2.4.5

Hlavní součásti e-learningu

Jako kaţdý jiný komplexní vzdělávací systém musí obsahovat základní sloţky: ­ Obsah ­ distribuci ­ řízení Aby byl vzdělávací proces kompletní, musí kromě výše uvedených sluţeb obsahovat i lidské faktory, jakou jsou realizátoři kurzů (manaţer, administrátor, vývojář), tutoři a studující. Obsah e-learningu – Představuje vzdělávací kurzy v elektronické podobě, popř. samostatné moduly, z nichţ se jednotlivé kurzy skládají. Obsah těchto kurzů bývá převáţně multimediálního charakteru. Součástí kurzu jsou i testovací moduly slouţící k ověření nově získaných vědomostí. Distribuce kurzů – Kurzy jsou distribuovány pomocí internetu či intranetu. Pro distribuci v tomto síťovém prostředí jsou pouţívány internetové standardy. Řízení studia – Jedná se o proces zajišťující správu kurů a sledování výsledků studentů. Tento proces se týká především manaţerů kurzů. Poskytuje jim přehled o úspěšnosti studujících a vyhodnocuje jednotlivé kurzy. 2.2.4.6

Úrovně elektronického vzdělávání

Elektronické vzdělávání lze rozdělit do tří úrovní: První úroveň – CBT (Computer-Based Training) Vzdělávání za podpory počítačů. Většinou je tato forma povaţována pouze off-line vzdělávání. Veškeré programy a kurzy jsou distribuovány na nosičích, jako jen pař. CD-ROM

Druhá úroveň – WBT (Web-Based Training) Jde o vzdělávání pomocí webových technologií. Jedná se jiţ o on-line formu, programy a kurzy jsou distribuovány přes internet i intranet. Toto připojení je kromě distribuce kurzů důleţité především pro navázání komunikace mezi studentem a tutorem a mezi studenty navzájem, a to jak synchronně (chat, netmeetint), tak asynchronně (email, diskusní board). Třetí úroveň – LMS (Learning Management Systém) – Systém pro řízení výuky Jedná se o speciální software instalovaný na serveru poskytující mnohostrannou propust výuky. Je to soubor nástrojů, které umoţňují tvorbu, správu a uţívání kurzů v elektronickém prostředí. Tyto kurzy jsou rozšiřování prostřednictvím internetu nebo intranetu, takţe je moţné do nich odkukliv vstoupit pomocí běţného internetového prohlíţeče. Kromě nástrojů pro tvorbu, správu a distribuci kurzů obsahu LMS nástroje pro komunikaci mezi studujícími a tutorem, jak pro komunikaci mezi studenty navzájem. Dalším důleţitým znakem LMS jsou nástroje hodnocení studijních výsledků a zpětnou vazbu. LMS splňuje tyto základní funkce: ­ Rozhraní pro tvorbu, správu a prezentaci elektronických kurzů ­ Komunikace mezi studentem a tutorem a komunikace mezi studenty navzájem ­ Hodnocení studijních výsledků (úkoly, testy).

3

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V OBLASTI STŘEDNÍHO ŠKOLSTVÍ

Distanční vzdělávání na středních školách V jaké míře je zastoupeno distanční vzdělávání na středních školách v oblasti celoţivotního vzdělávání ve srovnání s formami dálkového, a večerního studia jsme provedli pomoci vyhledávač portálu Atlasu školství7. V databázi se nachází celkem 1 417 středních škol a z toho: ­ Večerní formu studia nabízí 40 škol ­ Dálkovou formu studia nabízí 345 škol ­ Distanční formu studia 24 škol (ve školním roce 2009/2010 je to pouze 20 škol) Seznam konkrétních škol, které aplikují distanční vzdělávání, uvádíme v Příloze č. 1

3.1

Jiná vzdělávací zařízení

V rámci celoţivotního vzdělávání na portálu eLabyrint 8 lez nabídku cca 196 e-learnigových kurzů. Jedná se především o jazykové kurzy, bezpečnosti práce, ovládání softwarových aplikací, účetnictví aj. V kurzech se většinou vyuţívá pro výuku vlastní e-learnigových aplikací, které obsahují výklad a on-line testy. U jazykových kurzů se jedná o systémy výuky fy. LANGMaster International s.r.o. V několika málo případech se lze setkat s vyuţitím systém LMS Moodle například u Distanční školy výţivy – MHRA, spol. s.r.o., která nabízí internetové kurzy v oblasti výţivy.

7 8

Viz http://www.atlasskolstvi.cz/ Viz http://www.elabyrint.cz/

4

DOPORUČENÍ A ZÁVĚRY VYPLÝVAJÍCÍ Z ANALÝZY SOUČASNÉHO STAVU DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH

4.1

Současný stav distančního vzdělávání na středních školách

Z výše uvedeného analýzy vplývá, ţe pouze cca 20 středních škol v celé ČR nabízí formu distančního vzdělávání. Jen 5 z nich vyuţívá pro výuku v distančním vzdělávání plné elektronické podpory. Systém řízení výuky LMS Moodle, který je poskytován zdarma jako licence Open Source,

vyuţívají 3 školy:

­ Gymnázium, Plzeň ­ Střední škola ekonomicko-podnikatelská Spektrum, s.r.o. Mladá Boleslav ­ Střední škola energetická a stavební, Chomutov, Systém řízení LMS výuky eDoceo od fy.Task: ­ Střední odborná škola ochrany osob a majetku, Ostrava, s.r.o. Výukového prostředí Class server od fy. Microsof, elektronické pošty a komunikačního programu Skype : ­ Střední průmyslová škola stavební Valašské Meziříčí U zbývajících škol elektronická podpora výuky v oblasti distančního vzdělávání není prakticky podporována. V některých případech je tato forma chápána spíše jako korespondenční s individuálními konzultacemi nebo určitá volnější forma dálkového studia.

4.2 4.2.1

Návrh na řešení Dálková a distanční forma vzdělávání

Dálková a distanční forma vzdělávání, jsou si velmi podobné. Společné pro obě formy je, ţe zahrnují samostatné studium. Rozdíl je pouze v počtu povinných a nepovinných konzultacích (prezenčních) hodin.

U dálkové formy je počet těchto konzultací přesně stanoven zákonem9 v rozsahu 200 – 220 hodin ročně včetně hodin určených pro hodnocení ţáků. U distanční formy počet povinných konzultací není stanoven, přesto se tato forma bez určitého počtu prezenčních hodin neobejde, jako například u zkoušek, které je nutno vykonávat prezenčně nebo povinné konzultace při zahájení studia popř. studijního roku. 4.2.2

Dálková forma vzdělávání

S touto formou vzdělávání se setkáme ve středním školství zejména u nástavbového studia. V menší míře u studia střední školy. U krátkodobých a rekvalifikačních kurzů se tato forma prakticky nevyuţívá. Při výuce se vyuţívá učebnic denní formy studia. Školy k organizování výuky u této formy mají dva přístupy: ­ ­

Konzultace se uskutečňují v jednom dni každý týden v odpoledních a večerních hodinách. Hodnocení žáků se provádí průběžně v konzultačních hodinách. Konzultace se uskutečňují každých 14 dnů v odpoledních a večerních hodinách v pátek a po celý den v sobotu. Hodnocení žáků se provádí zkoušením na konci pololetí v předem stanovených termínech v odpoledních a večerních hodinách v některém dni v týdnu.

Při výuce podporu informačních a komunikačních technologií školy vyuţívají minimálně. Autor této studie má osobní zkušenosti s touto formou studia. Po konzultaci s kolegy z jiných škol lze konstatovat, i kdyţ jsou konzultace povinné, v praxi účast ţáků na konzultacích mnohdy nepřevýší 75 %. Jedná se většinou o ţáky starší 18 let, kteří si mnohou neúčast sami omlouvat. Nízká účast je většinou způsobena podmínkami, které mají v zaměstnání. Velkým problémem v této formě vzdělávání je z důvodu velmi malé hodinové dotace výuka cizího jazyka. Připravovaná státní maturita, která je ke znalostem z cizího jazyka nekompromisní tento problém za současných metod výuky ještě prohloubí.

Viz Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), § 25, odst. 1 písm. b). 9

4.2.3

Distanční forma vzdělávání

S formou distančního studia v ČR se můţeme setkat výhradně u vysokých škol. Za tím účelem od roku 1995 problematikou distančního vzdělávání se zabývá Národní centrum distančního vzdělávání, které je součástí Centra pro studium vysokého školství. Metodika distančního vzdělávání je zde však zpracována výhradně pro potřeby vysokoškolských programů. Mimo akademickou půdu v daleko menší míře je tato forma poslední dobu realizovaná i na středních školách ve studijních oborech a nástavbovém studiu (viz výše provedená analýza). 4.2.4

Porovnání forem dálkového a distančního studia Dálkové studium

Distanční studium

Vhodná pro oblast celoţivotního vzdělávání a studium při zaměstnání

Vhodná pro oblast celoţivotního vzdělávání a studium při zaměstnání

Forma je zaloţena na samostudiu ţáka s podporou konzultačních hodin

Forma je zaloţena na samostudiu ţáka s podporou konzultačních hodin

Rozsah konzultačních (prezenčních) hodin je stanoven zákonem v rozsahu 200–220 hodin ve školním roce

Rozsah konzultačních (prezenčních) hodin není stanoven

Ke studiu se vyuţívá studijních materiálů a učebnic pouţívaných v denním studiu

Ke studiu se vyuţívá studijních opor speciálně připravených pro potřeby distančního studia

Informačních technologie se mohou Informační technologie se vyuţívají vyuţívat jako aktivní podpory studia převáţně nebo zcela.

Z výše uvedeného vyplývá, ţe distanční forma vzdělávání v oblasti celoţivotního vzdělávání je pro ţáka mnohem vstřícnější. Z uvedeného důvodu pro řadu ţáků bude výhodnější distanční neţ dálková forma studia. Organizace distančního studia je však pro střední školu mnohem náročnější, proto v současné době školy dávají přednost dálkové formě. 4.2.5

Distanční studium a Národní soustava kvalifikací

Distanční forma studia při zaměstnání představuje mnohem efektivnější studium neţ ostatní formy s ohledem na moţnost vyuţívat při výuce v široké míře moderních informačních technologií. Můţe být rovněţ východiskem pro celoţivotní vzdělávání. Význam celoţivotního učení neustále narůstá. Jeho formy jsou stále rozmanitější a orientovat se v nich je čím dál sloţitější jak pro zaměstnavatele, tak pro občany. Jediným společným prvkem, který tuto orientaci umoţňuje, jsou výsledky učení. S jejich pomocí lze srovnávat různé formy učení a vzdělávání. Navíc jsou pro kaţdého zaměstnavatele nejpodstatnější informací o tom, co zájemce o práci umí. Popis kvalifikací prostřednictvím výsledků učení by tak měl být jednou ze základních podmínek pro to, aby lidem mohly být uznávány jejich skutečné odborné znalosti a dovednosti nezávisle na způsobech, jak je získali. Aby výsledky učení byly všem srozumitelné, je nutné je promítnout do přehledné a jednoznačně popsané soustavy. Tento účel bude plnit Národní soustava kvalifikací (NSK). NSK by měla umoţnit jejich identifikaci, třídění a zařazování, měla by vytvořit podmínky pro jejich uznávání a certifikaci. NSK nebude nahrazovat stávající kvalifikační a vzdělávací systémy, ale bude se snaţit o jejich provázání, zastřešení a zprůhlednění. Bude tvořit spojující systémový rámec pro počáteční a další vzdělávání. Národní soustavou kvalifikací se rozumí veřejně přístupný registr všech úplných a dílčích kvalifikací potvrzovaných, rozlišovaných a uznávaných na území České republiky. NSK vzniká v souladu se zákonem č. 179/2006 Sb. o uznávání výsledků dalšího vzdělávání a jejím cílem je uvést tento zákon v ţivot. Nejvhodnější formou dalšího vzdělávání pro získání dílčích popř. úplných kvalifikací budou kurzy distančního vzdělávání, které této formě nejvíce vyhovují. Distanční forma studia umoţní bez přerušení odborně praxe doplnit uchazečům teoretické znalost potřebné ke sloţení příslušné kvalifikační zkoušky.

4.3

Výhody distančního vzdělávání pro střední školu

Organizování formy distančního studia na středních školách můţe vyřešit řadu problémů, které je v současné době a v nejbliţších letech čekají. 4.3.1

Problémy s nízkým počtem ţáků

Vlivem demografického vývoje obyvatelstva ČR se na středních školách neustále sniţují počty přijímaných ţáků. 4.3.2

Problémy se zajištěním učebních prostor pro výuku

Demografický vývoj na druhé straně sníţil počty ţáků na základních školách a řada středních škol, zejména soukromých, měla moţnost vyuţít, uvolněné učební prostory na základních školách, kde v řadě případů docházelo k jejich slučování apod. V posledních letech se prudce zvýšila porodnost a obce začínají s těmito uvolněnými prostorami znovu počítat. Během krátké doby, budou muset střední školy tyto učební prostory základních škol, znovu uvolnit. Podle našich informací jiţ nyní některé střední školy s tím mají problém. 4.3.3

Řešením současných problémů středních škol je moţné pouze organizováním jiných, efektivnějších forem vzdělávání

Z výše uvedeného v nejbliţších letech střední školy budou muset řešit problémy se získáním nových ţáků a s učebními prostorami. Řešením těchto problémů je: 1. přesunout vzdělávací aktivity do oblasti celoživotního vzdělávání, které v ČR dosud nedosahuje potřebné úrovně 2. při výuce využívat co nejvíce metod výuky, které jsou vysoce efektivní, avšak velmi málo náročné učební prostory. Distanční forma studia je přímo ideální pro splnění výše uvedených podmínek a je pro ţáky i školu v blízké době velmi perspektivní a efektivní. Přesto v současné době většina středních škol dává přednost formě dálkové studia. Je to dáno nejspíše tím, ţe pro školu je tato forma mnohem jednodušší. Nevyţaduje prakticky ţádnou přípravu a není příliš náročná pro učitele. Učitelé zde vyuţívají často učebních metod denního studia bez jakékoliv podpory informačních technologií. To je také důvodem velmi malé úspěšnosti ţáků, dálkového studia, většinou dokončí cca 30 % z celkově přijatých ke studiu. (Vycházíme ze zkušenosti autora tohoto materiálu). Zavedením státní maturity lze očekávat, ţe úspěšnost můţe být ještě niţší.

5

ZÁSADY A PRINCIPY VEDENÍ PROJEKTU DISTANČNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

5.1

Východiska

V současné době problematika DiV je rozpracována pouze Národním centrem distančního vzdělávání, které je součástí Centra pro studium vysokého školství. Zpracovaná metodika od uvedeného centra však vychází z potřeb vysokých škol, které se řídí zákonem č. 11/1998 Sb., o vysokých školách. Střední škola ve srovnání s vysokou školou bude mít v oblasti distančního vzdělání svoje specifika, která níţe uvádíme.

Vysoká škola

Střední škola

Problematikou se zabývá od roku 1995 Národní centrum distančního vzdělávání, které je součástí Centra pro studium vysokého školství. Následně jednotlivé vysoké školy pro tuto oblast mají vyčleněna odborná pracoviště.

Dosud neexistuje ţádná metodická podpora.

Je upraveno vysokoškolským zákonem č. č. 11/1998 Sb.

Zákonnou úpravu tato forma studia na úrovni střední školy získala teprve přijetím nového školského zákona č. 561/2004 Sb. s účinností od 1.1 2005, kde je distanční vzdělávání definováno jako samostatná forma.

Organizace a obsah studia jsou definovány na základě akreditovaného vzdělávacího programu.

Organizace a obsah studia jsou definovány:

Vysokoškolský zákon oblast terminologie organizace distančního vzdělávání nedefinuje.

Školský zákon v oblasti organizace a obsahu studia jasně definuje některé termíny, které je nezbytné dodrţet ve vzdělávacím programu. Např. zákon zná pouze termíny „ţák“ a „učitel“, u distančního a dálkového studia pouţívá termín „konzultace“. Dále zde jsou pouţívány další termíny jako „kompetence“ nebo „profil ţáka“ atd.

Studující mají jiţ určitou průpravu práce s informacemi.

Úroveň ţáků práce s informacemi je niţší neţ u vysokoškoláků.

Vysokoškoláci po absolvování střední školy by měli mít počítačovou gramotnost na určité úrovni. Jsou schopni plně vyuţívat elektronickou podporu, která je nezbytná v oblasti DiV.

U ţáka střední školy úroveň počítačové gramotnosti je velmi nízká. Schopnost vyuţívat elektronickou podporu je nutné naučit během studia.

1. školským zákonem a rámcovými vzdělávacími programy, 2. akreditovaným rekvalifikačním programem, 3. poţadavky kvalifikačních zkoušek úplných a dílčích kvalifikací v rámci Národní soustavy kvalifikací

Studující má větší studijní zkušenosti a je lépe schopen řídi vlastní studium. Předpokládá se u něj, ţe má jasně vymezené studijní cíle a s tím spojenou motivaci ke studiu.

Studující na úrovni střední školy má menší studijní zkušenosti a proto je nezbytné ho určitým způsobem usměrňovat. Rovněţ na své úrovni má menší schopnost konkretizovat svoje studijní cíle.

Při tvorbě vzdělávacího programu formou distančního vzdělávání na střední škole je nezbytné vycházet z platné legislativy, která upravuje činnost školy. Vzdělávací program můţe být tvořen: 1. V souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., školský zákon, na základě rámcového vzdělávacího programu. Je nutno brát v tomto případě rovněţ zákon č. č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. 2. Na základě akreditace rekvalifikačního kurzu v souladu s vyhláškou č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání. 3. Přípravné kurzy pro uchazeče kvalifikačních zkoušek úplných a dílčích kvalifikací v rámci Národní soustavy kvalifikací v souladu se zákonem č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Z výše uvedeného budeme vycházet z teoretických i praktických poznatků, které zveřejnilo ve vzdělávacích kurzech Národní centrum distančního vzdělávání (NC Div), které se pokusíme přizpůsobit potřebám středních škol.

5.2

Terminologie

Níţe uvádíme některé termíny Národního centra distančního vzdělávání (NC DiV), které jsme pouţili výše v materiálu a návrh jejich ekvivalentu na střední škole. Není to určitě konečný výčet termínů, které bude nutné v metodice organizování DiV na střední škole pouţít. V poznámce uvádíme zdůvodnění jeho pouţiti.

NC Div

Střední škola

Poznámky

Distanční vzdělávání

Distanční vzdělávání

Viz Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), § 25, odst. 1, písm. d).

Tutor

Učitel

Práce tutora (učitele v DiV) musí vykazovat zřetelné prvky multimediality. Tutor běţné komunikuje se svými studenty, prostřednictvím internetu, tedy elektronické pošty. Tutor vyuţívá multimédia také při vedení výuky.

Práce učitele v DiV musí vykazovat zřetelné prvky multimediality. Tutor běţné komunikuje se svými studenty, prostřednictvím internetu, tedy elektronické pošty. Tutor vyuţívá multimédia také při vedení výuky.

V souladu se zákonem bude dobré pouţívat termín „učitel“. Jeho funkce je však totoţná s tutorem.

Lektor Mezi lektory lze zařadit všechny autory studijních opor. Budou to externí i interní zaměstnanci vč. učitelů, kteří nepodíleli na přípravě studijního programu

Tento termín je námi navrhovaný, který bude dále vyuţit v metodice

Studijní skupina

Tento termín je námi navrhovaný, který bude Je skupina ţáků (cca dále vyuţit v metodice a 10), které je přidělen je v souladu se vedoucí z řad školským zákonem viz pedagogického sboru. ustanovení § 23odst. 1. V rámci systému LMS se někdy vytvářejí tzv. virtuální třídy. V distančním studiu se však nejedná o klasickou třídu. Z hlediska organizačního je potřebné vytvořit určitý omezený počet konkrétních ţáků, jejichţ činnost by byl schopen průběţně sledovat jeden člen kantorského sboru.

Vedoucí studijní skupiny Pověřený kantor vedením studijní skupiny. Informuje ţáky o případných organizačních změnách ve studiu, sleduje plnění plánovaných úkolů ţáků v rámci studijního programu, sleduje účast ţáků na konzultacích. Průběţně kontaktuje ţáky a motivuje je ve studiu.

Tento termín je námi navrhovaný, který budu dále vyuţit v metodice Jedná se o virtuálního třídního učitele. Pokud nemáme třídu jako takovou, doporučujeme zaloţit funkci vedoucího studijní skupiny

Tutoriál

Soustředění

představuje zpravidla nepovinné prezenční setkání studentů s tutorem.

představuje povinná a nepovinná prezenční setkání ţáků s učitelem.

Jeho cílem je v rámci diskuse řešit praktické úkoly a případové studie, srovnávat výsledky a výkony ve studijní skupině, hodnotit a objasňovat způsob hodnocení, rozšiřovat informace související se studiem příslušných disciplín apod.

Jeho cílem je v rámci diskuse řešit praktické úkoly a případové studie, srovnávat výsledky a výkony ve studijní skupině, hodnotit a objasňovat způsob hodnocení, rozšiřovat informace související se studiem příslušných disciplín apod.

Organizace studia

Organizace studia

Zahrnuje administrativní agendu studentů, dodávku studijních materiálů, zabezpečení systematického informačního servisu, vybudování motivujícího prostředí ke studiu a udrţované partnerské komunikace.

Je vymezena školským zákonem. Zahrnuje administrativní agendu ţáků, dodávku studijních materiálů, zabezpečení systematického informačního servisu, vybudování motivujícího prostředí ke studiu a udrţované partnerské komunikace.

Školský zákon jasně definuje v ustanovení § 25, odst. 1, písm. d)., ţe studium se uskutečňuje prostřednictvím jednotlivých soustředění. Zde s ohledem na potřeby a specifika střední školy bude nezbytné, aby některá soustředění byla povinná.

Termín lze chápat obdobně jako u vysoké školy. Střední škola však zde bude muset přihlíţet k některým poţadavkům uvedených ve školském zákoně (např. začátek a konec školního roku, pololetí, způsob hodnocení atd.

Distanční balík

Distanční balík

představuje soubor studijních materiálů (studijní opory) určených pro řízené samotné studium příslušného programu či kurzu.

představuje soubor studijních materiálů určených pro řízené samotné studium příslušného programu či kurzu.

Balík kromě studijních materiálů a multimediálních pomůcek (audio, video, CD-ROM, DVD-ROM…) obsahu také studijního průvodce. Jedná se o návod pro studenta, který doporučuje, jak efektivně organizovat a řídit své vlastní studium.

Studijní průvodce Zpravidla má dvě části: 1. metodickou učí studenta, jak dosahovat potřebných studijních výsledků

Balík kromě studijních materiálů a multimediálních pomůcek (audio, video, CD-ROM, DVD-ROM…) obsahu také studijního průvodce. Jedná se o návod pro studenta, který doporučuje, jak efektivně organizovat a řídit své vlastní studium.

Význam tohoto termínu bude stejný i pro střední školu. Přestoţe v současné době je distanční studium podporované prostřednictvím internetu systémem LMS, na středoškolské úrovni lze doporučit rovněţ vytvořit uvedený distanční balík vč. písemné formy speciálně upravených pro distanční studium učebných textů.

Průvodce studiem a Zde bude nutno vytvořit Školní řád distančního dva dokumenty: studia 1. Metodický (průvodce studiem), 1. Studijní průvodce, který ţákovi podá obsahuje doporučení určitá doporučení a pro ţáka, jak poskytne mu dosahovat informace na potřebných kontaktní osoby, studijních výsledků které mu mohou a je doplněn o pomoci při studiu kontaktní údaje na učitele a administrativu školy, kde ţák můţe získat všechny další konkrétní informace potřebné ke studiu.

2. organizační informuje studenta o způsobu zabezpečení studia

5.3

2. Školní řád distančního studia, je součástí školního řádu. Obsahuje vymezení rolí účastníků vzdělávání, jejich práva a povinnosti, organizaci studia, termíny konání zkoušek, způsob hodnocení.

2. Dodatek školního řádu (Školní řád distančního studia), který bude v souladu se zákonem jasně vymezovat organizaci studia, práva a povinnosti jeho účastníků.

Postavení pedagoga v distančním vzdělávání

Je zřejmé, ţe postavení pedagoga v systému distančního vzdělávání je zcela odlišné od klasické role učitele v prezenčním studiu. Jako podklad v této části jsme vyuţili zkušeností z vysokoškolského prostředí se snahou její aplikace na středoškolské úrovni10. Pedagog se jako odborník a vzdělavatel uplatní v několika funkcích: 





Jako učitel distančních textových opor a případně odborných podkladů pro vytvoření dalších multimediálních opor. Zde se uplatní nejen jako odborník v problematice, které je studijní opora věnována, ale také jako didaktik, který velmi precizně zpracovává obsah studijní opory, promýšlí dávkování studia a návaznost jednotlivých jeho částí, vytváří zpětnovazební prvky, navrhuje grafické členění, obrázkové odlehčení, sestavuje kontrolní testy apod. Autor také vytváří návod ke studiu a případně doplňující a podpůrný text pro práci konkrétního učitele (tutora). Jako učitel distančního vzdělávání. Učitel v distančním vzdělávání je velmi specifický prvek systému DiV, který do určité míry nahrazuje klasického učitele. Nahrazuje jej především v tom, ţe se studujícím v době studia komunikuje, ať uţ přímo při prezenčních setkáních, nebo nepřímo prostřednictvím komunikačních spojení. Jako examinátor. Zde je role pedagoga podobná jako při prezenčním studiu na vysoké škole.

Vycházíme z materiálu, RNDr. Helena Zlámalová, CSc., Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách, Národní centrum distančního vzdělávání, Praha, který jsme upravili potřebám střední školy. 10

Z výše uvedených informací je zcela zřejmé, ţe učitel DiV není učitelem v obecném chápání pedagogické funkce a řada „klasických pedagogů" můţe mít s přeškolením na učitele DiV objektivní problémy. Naopak praxe vzdělávacích institucí ukazuje, ţe často se v roli učitele DiV velmi dobře uplatní vyškolení a zainteresovaní odborníci z praxe, kteří nejsou zatíţeni některými „kantorskými" stereotypy. Vzhledem k zásadním odlišnostem v pojetí i realizaci výukového procesu při distanční vzdělávací technologii velmi doporučujeme zaškolení kaţdého učitele pro tuto činnost.

5.4

Role učitele v distančním vzdělávání Úkolem učitele DiV je zejména: ­ ­

­ ­ ­

hodnotit (známkovat) přidělené samostatné práce a sdělovat výsledky studujícím; zodpovídat dotazy studujících, týkající se obsahu studijních materiálů a pomůcek (telefonicky, osobně, korespondenčně, faxem, E-mailem apod.); vést povinná nebo nepovinná soustředění a hodnotit jejich průběh; pomáhat studujícím překonávat studijní obtíţe; hodnotit kvalitu studijních materiálů a dávat podněty k jejich úpravám

Zásadně platí, ţe v DiV se nepřednáší!! Učitel DiV neučí, ale různými způsoby a dostupnými prostředky podporuje studujícího při jeho studiu. Od učitelů DiV se očekává, ţe povedou diskusní a pracovní semináře (soustředění) určené k vyjasnění otázek spojených se studiem materiálů, zopakování hlavních myšlenek a souvislostí (vztahů), k procvičení pracovních postupů (technik), k osvojení dovedností atd. Přitom část těchto setkání můţe být věnována diskusi nad prostudovanou studijní dávkou nebo diskusi nad vypracovanými úkoly a přípravě na úkoly další. Účast je zpravidla nepovinná, aby studujícímu nekomplikovala pracovní a rodinné povinnosti, ale je ţádoucí a studující brzy sám odhalí, zda je pro něj přínosem či nikoliv. Pokud jsou některá soustředění povinnou součástí studia, je nezbytné, aby o datu jejich konání byl studující informován s dostatečným předstihem, nejlépe však na začátku studia.

V různých těchto fázích postupu se role učitele DiV liší od tradiční role učitele. Učitel je zde spíše poradcem neţ expertem, spíše studujícímu klade otázky týkající se toho, proč volí ten či onen postup, kdy si myslí, ţe určitý postup je ţádoucí a kdy nikoliv, co chce dosáhnout tím, ţe postupuje určitým způsobem, v kterých případech můţe být postup ţádoucí, kde můţe vznikat chyba v interpretacích. Učitel DiV by tedy měl být schopen vidět problematiku pod širším zorným úhlem neţ studující, který je řešenou problematikou bezprostředně zahlcován.

5.5

Zásady tvorby vzdělávacího programu pro DiV

Neţ přistoupíme k tvorbě vzdělávacího programu distančního studia, je nezbytné vzít v úvahu řadu specifik, které se týkají střední školy. DiV na střední škole má tyto specifika: 1. Zahájení distanční studia pro ţáka, který dokončil většinou základní vzdělání nebo učební obor, v případě nástavbového studia, bude představovat zásadní kvalitativní změnu v jeho přístupu ke studiu. 2. Vzdělávací program ve srovnání s jinými formami studia musí být mnohem podrobeněji zpracován a připraven. 3. Vzdělávací program musí ze zákona akceptovat:  rámcový vzdělávací program  v případě rekvalifikační kurzů schválený akreditovaný program  u ostatních vzdělávacích aktivit není omezen. 4. Jedná se o řízené studium. Na úrovni střední školy řízení studia má mnohem větší prioritu neţ na vysoké škole. Proto vzdělávací program musí být koncipován tak, aby ţáka v jeho samostudiu vedl důsledně krok za krokem. Tzn ţe:  ţák střední školy má malé studijní zkušenosti a proto musí být ve studiu neustále veden a usměrňován vzdělávacím zařízením. Ţákovi jsou stanoveny konkrétní studijní cíle, které musí v určitém časovém limitu splnit,  ţák je metodicky řízen dokumentem „Průvodce studiem“, který musí být pro něj srozumitelný a motivovat ho ke studiu,  ţák musí být průběţně sledován, jak plní studijní cíle,  ţák musí znát konkrétního učitele, se kterým můţe konzultovat průběţně problémy, které mu vzniknou při studiu,  ţák musí mít ze strany vzdělávacího zařízení zajištěnu technikou podporu, minimálně by měl mít moţnost průběţně konzultovat s technikem školy problémy, které mu vznikly s výpočetní technikou, získáním potřebného softwaru apod. 5. Při studiu se doporučuje vyuţívat formu e-learningu v systému LMS. Tuto formu je však nezbytné s ohledem na úroveň střední školy vţdy doplnit tištěnými textovými oporami doplněné o lokální multimediální výukové prostředky například formou prezentačního programu.

6. Tištěné opory jsou zpracovány podle jednotné šablony uzpůsobené pro potřeby distančního vzdělávání. Tyto studijní opory by měly být ţákovi k dispozici i elektronické podobě ve formátu PDF. 7. V rámci střední školy se DiV neobejde bez povinných konzultací. Bude se jednat zejména konzultace na začátku studia a kaţdého dalšího školního roku. Konzultace by měly obsahovat:  Osobní seznámení ţáků s učiteli a vedoucích studijních skupin  Informace o cílech studia v daném školním roce  Informace o systému LMS, jeho vládání a organizaci  Informace a doporučení jak studovat  Informace o technickém zabezpečení studia  Předání distančního balíku (tištěné studijní opory vč Průvodce studiem, Řád distančního studia, na CD–ROM studijní v elektronické podobě jako jsou výukové prezentace. Všechny materiály, které ţák obdrţel, jsou v tištěné podobě rovněţ uloţeny na datovém mediu v elektronické podobě ve formátu PDF atd.)  Informace jak zajistí škola ţákům technickou podporu 8. Zásadou v DiV je, ţe všechny zkoušky na konci pololetí jsou povinné a provádějí se prezenčně v předem plánovaných termínech. Účast na zkouškách můţe být podmíněna splněním všech plánovaných úkolů daných vzdělávacím program např. sloţením všech on-line testů, předáním v termínu zpracovaných ţákovských projektů apod. Plnění úkolů můţe ţák sledovat on-line v rámci systému LMS.

5.6

Specifika školní vzdělávací program (ŠVP) pro distanční studium

V této studii nebereme v úvahu akreditované vzdělávací programy vyšší odborné školy, které mají charakter vysokoškolské studia, a bude u nich moţno uplatnit metodiku pro vysoké školy zpracovanou Centrem distančního vzdělávání. Vzdělávací program distančního studia na úrovni střední školy můţe vycházet z:  Rámcového vzdělávacího programu v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., školský zákon, na jehoţ základě je vytvořen školní vzdělávací program  Zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou v souladu s ustanovení § 85 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, na základě příslušného rámcového vzdělávacího programu.  Akreditačního řízení rekvalifikačního kurzu v souladu s vyhláškou č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání.

 Přípravných kurzů uchazečů kvalifikačních zkoušek úplných a dílčích kvalifikací v rámci Národní soustavy kvalifikací v souladu se zákonem č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání.  Příprava další dalších kurzů podpory podnikání. 5.6.1

Vzdělávací programy vytvořené na základě rámcového vzdělávacího programu

Na základě rámcového vzdělávacího programu (RVP) se vytváří ŠVP. Při jeho tvorbě vycházíme z metodiky uvedené v RVP. V současné době RVP jen ve výjimečných případech upravují dálkovou a distanční formu. Přesto bude nezbytné vycházet z cílů, které tyto programy předepisují pro daný obor vzdělání. Níţe uvádíme obsah ŠVP zpracovaný podle metodiky vydané Národním ústavem odborného vzděláváni 1. Úvodní identifikační údaje, 2. Profil absolventa 3. Charakteristiku vzdělávacího programu, 3.1. Identifikační údaje 3.2. Popis celkového pojetí vzděláváni 3.3. Organizace výuky 3.4. Způsob hodnoceni ţáků 3.5. Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a poţární prevence 3.6. Podmínky pro přijímání ke vzdělávání 3.7. Způsob ukončeni vzděláváni 4. Učební plán, 4.1. identifikační údaje, 4.2. tabulka, ve které bude uvedeno: výčet vyučovacích předmětů podle ročníků, počet povinných a nepovinný konzultačních hodin v ročníku a za celé studium, volitelné předměty. 5. Přehled rozpracováni obsahu vzděláváni v RVP do ŠVP 6. Učební osnovy nebo vzdělávací moduly, popř. i ukázku ţákovského projektu na podporu rozvoje klíčových kompetenci a realizace průřezových témat, 6.1. obecné cíle 6.2. charakteristika učiva 6.3. cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí 6.4. strategie výuky 6.5. hodnocení výsledků ţáků 6.6. přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat 6.7. tabulka s rozpisem učiva (výsledky vzdělávání – učivo) 7. Popis materiálního a personálního zajištěni výuky v daném ŠVP a oboru vzdělaní, 8. Charakteristiku spolupráce se sociálními partnery při realizaci daného ŠVP.

Většina bodů metodiky lze zpracovat stejně jako pro denní studium. Některé body u distančního vzdělávání bude nezbytné rozpracovat jinak a podrobněji. Add 3.3 – Organizace výuky  Zde bude nutné stručně popsat celý proces výuky distančního vzdělávání včetně organizace povinných a nepovinných konzultací. Tento bod by měl obsahovat definici jednotlivých pojmů, které se v oblasti DiV pouţívá jako například: studijní opora, LMS, e-learning atd.  Součástí můţe být šablona textové studijní opory  Výuku doporučujeme organizovat pomocí osnov podle jednotlivých předmětů. Modulární výuka pro potřeby DiV je nepřehledná.  Další podmínkou je, ţe se snaţíme o co nemenší počet předmětů rovnoměrně rozdělených do všech ročníků. Add 3.4 – Způsob hodnocení  Tento bod bude navazovat na předchozí – organizaci výuky, kde se popíší metody a organizace zkoušek. Add 6.7 – Tabulka s rozpisem učiva Učivo rozepisujeme podobně jako u denního studia. Pouze je zde nutné dodrţet určité zásady. 1. Učivo rozepisujeme v pravém sloupci tabulky „Učivo“ do konkrétních tematických celků. Témata musí být v takovém rozsahu, aby se kaţdé téma dalo zpracovat přehledně do studijních opor. Například v textové formě upravené pro potřeby DiV témata představují jednotlivé kapitoly studijního textu nebo obsah výukového programu zpracovaného formou prezentace atd. 2. Na rozdíl od denního studia, obsah levé části tabulky „Výsledky vzdělávání“ se uvádí v textu před kaţdou kapitolou jako cíl výuky, který prezentuje jedno téma. V denním studiu jsou cíle rozpracovány do jednotlivých učebních hodin, kde jsou ţáci vţdy na začátku hodiny s nimi seznamovány. U distančního studia, cíle musíme ţákům sdělovat průběţně v rámci jednotlivých témat. Zodpovědnost za dosaţené výsledky vzdělávání je u denního studia na příslušném kantorovi. U distančního studia musí posoudit výsledky vzdělávání sám ţák, který je společně s učiteli spoluodpovědný za organizování studia.

Add 7 – popis materiálního a personálního zajištěni výuky v daném ŠVP a oboru vzdělaní  V tomto bodě se uvedou role jednotlivých účastníků vzdělávání (ţák, učitel, lektor, vedoucí studijní skupiny, technická podpora atd.)  Poţadavky na technické vybavení ţáků a školy zabezpečení studia.  Kvalifikační poţadavky lektorů a učitelů  Poţadavky na vybavení učeben pro konzultace atd. 5.6.2

Vzdělávací programy vytvořené na základě akreditačního řízení rekvalifikačního kurzu

Z vyhlášky č. 524/ 2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání, dle ustanovení § 1 odst. 3 vybíráme podmínky, které jsou nezbytné pro tvorbu vzdělávacího programu: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Název vzdělávacího programu (písm. e) Profil absolventa (písm. f) Podmínky pro přijetí ke studiu (písm. g) Organizační formy a metody výuky (písm. h) Způsob a forma ověřování získaných znalostí a dovedností (písm. i) Učební plán, jehoţ obsahem je seznam vzdělávacích předmětů s určenou hodinovou dotací, s celkovým součtem hodin výuky rozčleněnými na počet hodin teoretické přípravy, počet hodin praktické přípravy a počet hodin zkoušek (písm. j) 7. Učební osnovy, které zahrnují obsah učebního plánu rozpracovaný v podrobnostech tak, aby bylo zřejmé, co je obsahem výuky u jednotlivých hesel učebního plánu, a dále konkretizované výsledky vzdělávání v jednotlivých oblastech, popřípadě blocích nebo modulech, pokud je vzdělávací plán do nich členěn.(písm. k) 8. Seznam literatury pouţívané v programu a doporučené literatury, u distanční formy vzorový studijní materiál.(písm. l) 9. Údaje o odbornosti, kvalifikaci, odborné a pedagogické praxi lektorů pro výuku jednotlivých předmětů. (písm. n) 10. Informaci o prostorovém, materiálním a technickém zabezpečení vzdělávacího programu (písm. o) Z výše uvedeného vyplývá, ţe poţadavky na tvorbu tohoto typu vzdělávacího programu jsou prakticky totoţné jako na školní vzdělávací program dle rámcového vzdělávacího programu. Výhodou je zde větší volnost volby jeho obsahu. Zásady organizace vzdělávání, tvorby osnov apod. jsou prakticky totoţné.

5.6.3

Vzdělávací programy přípravných a kvalifikační kurzů

 Doporučujme, aby projekty těchto vzdělávacích programů dodrţovaly poţadavky, které jsou uvedeny ve výše uvedené vyhlášce č. 524/ 2004 Sb., o akreditaci zařízení. Jen tak lze dokumentovat kvalitu daného programu.  Zásady jejich tvorby zůstávají stejné, jak bylo výše uvedeno.

6

VYUŢITÍ E-LEARNINGU V DIV

6.1

Formy e-learningové podpory

Podpora e-learningu v DiV je v současné době nezbytná. Úroveň střední školy má však určitá omezení a to zejména z těchto důvodů: ­ poměrně nízká úroveň počítačové gramotnosti ţáků ­ ţáci mají poměrně malou zkušenost s vyuţíváním informačních technologií ­ ţáci nejsou zvyklí na intenzivní práci s počítačem, mají niţší schopnost soustředit se na studijní materiály v elektronické podobě ­ dostupnost informačních technologií Z výše uvedených důvodů pro střední školu můţeme doporučit pouze asynchronní formu studia. ­ Počítač je využíván jako řídící prostředek komunikace ­ Studující mohu využívat fórum nejen pro komunikaci s učitelem, ale i mezi sebou. ­ Při tomto asynchronním způsobu se mohou studijní materiály přenášet do počítače nebo jsou dodány před začátkem roku na datovém médiu (CD–ROM, DVD–ROM) a je možné pokračovat ve studiu i off-line formou. Na úrovni střední školy lze bez problému vyuţívat nejvyšší úroveň elearningu – LMS (Learnign Management systém) Jedná se o speciální software instalovaný na serveru poskytující mnohostrannou propust výuky. Je to soubor nástrojů, které umoţňují tvorbu, správu a uţívání kurzů v elektronickém prostředí. Tyto kurzy jsou rozšiřování prostřednictvím internetu nebo intranetu, takţe je moţné do nich odkukliv vstoupit pomocí běţného internetového prohlíţeče. Kromě nástrojů pro tvorbu, správu a distribuci kurzů obsahu LMS nástroje pro komunikaci mezi studujícími a tutorem, jak pro komunikaci mezi studenty navzájem. Dalším důleţitým znakem LMS jsou nástroje hodnocení studijních výsledků a zpětnou vazbu. Na úrovni střední školy lez doporučit e-learningovou formu studia o další formy prezentace výuky: ­ tištěnou formu textových materiálů ­ výukové aplikace na datových mediích (CD–ROM, DVD–ROM, Flash Disc atd.)

6.1.1

Tištěné formy studijních opor

Vybrané textové materiály je vhodné ţákům poskytnout vedle elektronické formy např. ve formátu PDF také v tištěné. Bude se jednat zejména studijní opory k jednotlivým předmětům, které budou obsahově a graficky přizpůsobeny potřebám distančního studia. Dále v tištěné formě by měl ţák také dostat Průvodce distančním studiem a další oficiální dokumenty školy. Výhody tištěného formy jsou: ­ Tištěný text lze snadno přenášet a studovat kdekoliv. ­ Nevyžaduje žádné technické vybavení, mohu jej studovat v dopravních prostředcích, v koupelně, při hlídání spícího miminka apod. ­ Tištěný text není tolik namáhavý na oči, lépe se v něm student orientuje, v počítači je omezen monitorem počítače, hluk počítače atd. 6.1.2

Výukové aplikace na datovém mediu

Internetové připojení není vţdy dostupné. Ţák má sice k dispozici počítač, ale je v místě, kde nemá přístup na internet, nebo je velmi nekvalitní. Tato situace můţe nastat na chatách, chalupách, v dopravních prostředcích atd. U distančního studia je nezbytné s touto alternativou počítat. Na datovém médiu mohou být uloţeny různé výukové programy např. výukové prezentace, interaktivní jazykové kurzy, výukové texty ve formátu PDF atd.

6.2

Integrace vzdělávacího programu do systému LMS

V současné době je k dispozici celá řada profesionálních systémů LMS. Pouze systém Moodle je volně šiřitelný software s otevřeným kódem a je zdarma. Ostatní systémy jsou placené licence, většinou jsou prodávány s dalšími sluţby, které celý systém dále prodraţují. Proto na úrovni středních škol bude tento systém nejoptimálnější.

Autoři tohoto systému uvádějí, ţe se jedná o softwarový balík určený pro podporu prezenční i distanční výuky prostřednictvím online kurzů dostupných na WWW. Moodle je vyvíjen jako nástroj umoţňující realizovat výukové metody navrţené v souladu s principy konstruktivisticky orientované výuky. Umoţňuje či podporuje snadnou publikaci studijních materiálů, zakládání diskusních fór, sběr a hodnocení elektronicky odevzdávaných úkolů, tvorbu online testů a řadu dalších činností slouţících pro podporu výuky. Pokud je vzdělávací program konstruován s ohledem na potřeby DiV, jeho integrace do systému LMS nebude činit ţádné problémy. Metodiku popisujeme v příloze této studie.

7

ZÁVĚR A NAVRHOVANÁ DOPOROUČENÍ

7.1

Současná situace středního školství v oblasti DiV

Z výše uvedeného vyplývá, ţe problematiku středního školství v oblasti DiV jakoţto nedílné součástí celoţivotního vzdělávání můţeme shrnout do níţe uvedených bodů: ­ Snižuje se počet žáků středních škol, zejména odborných, každoročně se zvyšuje převis mezi nabídkou studijních míst a poptávkou po nich. ­ Přes velkou poptávku ze strany firem o kvalifikované řemeslníky, zájem žáků o učební obory, zejména o stavební a strojírenské výroby, se každoročně snižuje. Hrozí zánik řady odborných učilišť. ­ Vzdělávání na středoškolské úrovni neodpovídá současným potřebám trhu práce, který se neustále velmi rychle mění díky ekonomickým problémům v ČR, v návaznosti na měny v Evropě a ve světě. ­ Celoživotní vzdělávání v ČR stále nedosahuje potřebné úrovně, aby pomohlo výše uvedené problémy řešit ­ DiV, které je velmi efektivní formou celoživotního vzdělávání v ČR velmi málo využívá. ­ Nedostatečná znalost problematiky DiV učitelů středních škol.

7.2

Návrh na řešení

Řešením této situace je moţné pouze zvýšením kvality a úspěšnosti absolventů celoţivotního vzdělávání za aktivní podpory forem distančního studia, které budou s podporu současných informačních technologií kvalitně obsahově a organizačně připravené. Za účelem dosaţení výše uvedeného cíle navrhujeme tato opatření: a) Zajistit popularizaci distančního studia mezi učiteli a žáky středních škol b) Založit centrum distančního vzdělávání pro potřeby středního školství, podobné centru distančního studia, které mají v současné době vysoké školy. c) Informovat učitele a žáky o výhodách distančního studia d) Vytvořit databázi nabídky distančního vzdělávání středních škol e) Informovat zaměstnavatele o možnostech studia jejich zaměstnanců formou distančního studia na středních školách f) Informovat o možnostech distančního studia při přípravě na kvalifikační zkoušky v rámci Národní soustavy kvalifikací. g) Vytvořit vhodnou metodiku distančního studia s přihlédnutím k potřebám středních škol h) Vytvořit akreditovaný vzdělávací program v rámci DVPP pro učitele DiV

7.2.1

Centrum distančního vzdělávání středních škol (CDiVSŠ)

Specifika problematiky DiV na střední škole, které jsme výše popsaly, je potřebné řešit v rámci odborníků, kteří na středních školách působí. Zároveň je nezbytné neustále zdokonalovat a přizpůsobovat metodiku DiV současným potřebám středních škol a trhu práce. CDiVSŠ by mělo zajistit následující činnosti a sluţby: -

CDiVSŠ vychází ze zkušeností Centra distančního vzdělávání vysokých škol a spolupracuje s nimi. Spolupracuje na tvorbě metodiky DiV na základě současných potřeb středních škol a trhu práce Vede databázi zpracovaných studijních témat pro potřeby DiV Vede databázi vzdělávacích programů DiV Spolupracuje s účastníky trhu práce a zveřejňuje jejich potřeby na kvalifikaci zaměstnanců Zabezpečuje školení učitelů DiV Zajišťuje popularizaci distančního studia mezi učiteli, žáky a účastníky trhu práce.

Vytvoření a organizace tohoto centra lze zajistit jako projekt, který by mohl být součástí dotace z evropských zdrojů. Projekt by mohla např. zabezpečit obecně prospěšná společnost „Podpora trhu práce a rozvoje lidských zdrojů, o.p.s.“ 7.2.2

Databáze zpracovaných studijních témat

Jak jsme výše uvedli v tvorbě vzdělávacího programu, je vhodné, aby kaţdý předmět byl rozdělen do studijních témat v takovém rozsahu, který bude moţné kvalitně rozpracovat do studijních opor. Podle rámcového vzdělávacího programu je řada témat ve všeobecné části vzdělávání stejných pro všechny obory vzdělávání. Proto například bude vhodné rozpracovat témata z českého jazyka, IKT, Společensko vědní atd. pro potřeby DiV, ke kterým budou rovněţ vytvořeny studijní opory podle zásad DiV v písemné a digitální formě. V současné době pro potřeby denního studia existuje portál Digitální učební materiály http://dum.rvp.cz/index.html, kde jsou zveřejněný studijní materiály, které odpovídají poţadavků RVP. Celý tento projekt je zaměřen na podporu podnikání. Z uvedeného bude rovněţ řada témat stejných nebo podobných v oblasti podnikání jako je účetnictví, marketing, management, písemná a elektronická komunikace, personální řízení, ekonomika atd.

Databáze by měla obsahovat pouze připravená zpracovaná dílčí témata, nikoliv celé tématické celky. Z témat lze potom poskládat potřebné předměty popř. tématické celky. Do databáze by měli mít moţnost přispívat všichni učitelé, které se zajímají problematikou DiV a jsou schopni zpracovat jednotlivá témata podle vlastní odborné profilace. Témata však budou muset být zpracována podle předem stanovené metodiky, kterou vydá CDiVSŠ. Jejich zařazení do databáze by měla posoudit odborná komise. Podle našeho názoru přijaté a schválené příspěvky učitelů do databáze by měly být honorované. Prostředky na tyto honoráře je moţné získávat různými finančními zdroji např. z dotačních studijních fondů, pokud tato činnost bude zpracována jako projekt dotovaný z evropských fondů, popř. je moţné zpoplatnit čerpání údajů z této databáze.

8

POUŢITÉ ZDROJE

8.1

Literatura -

-

-

-

-

8.2

Mgr. David Nocar, Mgr. Irena Hoblíková, Mgr. Lucie Snášelová, Mgr. Monika Všetulová, E-learning v distančním vzdělávání, Universita Palackého v Olomouci, Centrum distančního vzdělávání UP Olomouc, Olomouc 2004 Mgr. Monika Všetulová, Klíčové role v distančním vzdělávání, Universita Palackého v Olomouci, Centrum distančního vzdělávání UP Olomouc, Olomouc 2005 PaedDr. Ludvik Eger, CSc., Mgr. Hana Bartoňkková, Studijní texty v distančním vzdělávání, Universita Palackého v Olomouci, Centrum distančního vzdělávání UP Olomouc, Olomouc 2003 RNDr. Helena Zlámalová, CSc., Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách, Národní centrum distančního vzdělávání, Praha. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon),

Odkazy -

Digitální učební materiály http://dum.rvp.cz/index.html eLearning SU (Slezská universita v Opavě): http://elearning.slu.cz/course/index.php LMS Unifor – studentské CD: http://www.net-university.cz/student_cd/index.htm Centrum distančního vzdělávání UP Olomouc: http://www.cdiv.upol.cz/www/index.htm Portál věnovaný online vzdělávacímu prostředí Moodle: http://moodle.cz/

Příloha č. 1 – Seznam škol aktivně aplikujících distanční formu studia ve školním roce 2009/20010

Níţe uvádíme všechny střední školy, které aplikují distanční vzdělávání ve školním roce 2009/2010, které jsme vyhledali v databázi na portále „Atlas školství – Střední školy“11. Gymnázium, Plzeň Kontaktní údaje:

Mikulášské náměstí č. p. 808/23, Východní Předměstí, 326 00 Plzeň 26

Odkaz:

http://www.mikulasske.cz/joomla/

Obory:

79-41-K/41 Gymnázium – všeobecné, maturita, distanční studium, 4 roky

Organizace výuky:

Škola vyuţívá k výuce systém LMS Moodle. Odkaz na ni najdeme na stránkách školy.

Střední škola ekonomicko-podnikatelská Spektrum, s.r.o. Mladá Boleslav Kontaktní údaje:

Josefův Důl č. p. 22, 293 07 Josefův Důl u Mladé Boleslavi

Odkaz:

http://www.skolaspektrum.cz/

Obory:

63-41-M/004 Obchodní akademie , maturita, distanční studium, 4 roky 64-41-L/524 Podnikání, maturita, nástavbové, distanční studium, 3 roky

Organizace výuky:

11

Škola vyuţívá k výuce systém LMS Moodle. Odkaz na ni najdeme na stránkách školy. Rovněţ podává podrobnou charakteristiku distančního studia.

Viz odkaz http://www.atlasskolstvi.cz/

45

Střední škola energetická a stavební, Chomutov Kontaktní údaje:

Na Průhoně č. p. 4800, 430 11 Chomutov

Odkaz:

http://www.ssescv.cz/

Obory:

26-41-L/501 Elektrotechnika, maturita, nástavbové, distanční studium, 3 roky 64-41-L/524 Podnikání, maturita, nástavbové, distanční studium, 3 roky 23-43-L/506 Provozní technika, maturita, nástavbové, distanční studium, 3 roky

Organizace výuky:

Škola vyuţívá k výuce systém LMS Moodle. Odkaz na ni najdeme na stránkách školy.

Střední průmyslová škola stavební Valašské Meziříčí Kontaktní údaje:

Máchova č. p. 628/10, 757 01 Valašské Meziříčí 1

Odkaz:

http://www.spsstavvm.cz/

Obory:

36-47-M/001 Stavebnictví, maturita, distanční studium, 4 roky 36-45-M/002 Technická zařízení budov, maturita, distanční studium, 4 roky 36-47-M/001 Stavebnictví, maturita, distanční studium, nástavbové 4 roky 36-45-M/002 Technická zařízení budov, maturita, nástavbové, distanční studium, 4 roky

Organizace výuky:

Součásti studia jsou pravidelné, společné konzultace tzv. tutoriály, které jsou organizovány 1x měsíčně ve škole. Další konzultace s vyučujícími – tutory, jednotlivých předmětů probíhají individuálně pomocí výukového prostředí Class server, elektronické pošty, skype telefonu, případně dalšími návštěvami školy. Kaţdé pololetí je zakončeno vykonáním zkoušky z předmětů dle učebních plánů.

46

Střední odborná škola ochrany osob a majetku, Ostrava, s.r.o. Kontaktní údaje:

Sládečkova č. p. 393/90, Michálkovice, 715 00 Ostrava 15

Odkaz:

http://www.sosoom.cz/

Obory:

68-42-L/501Veřejně pořádková činnost, maturita, distanční studium, 3 roky

Organizace výuky:

Škola vyuţívá k výuce systém LMS eDoceo od fy.Task. Odkaz na ni najdeme na stránkách školy.

Integrovaná střední škola Cheb Kontaktní údaje:

Obrněné brigády č. p. 2258/6, 350 11 Cheb

Odkaz:

http://www.iss-cheb.cz/

Obory:

65-51-H/002 Kuchař-číšník pro pohostinství, distanční studium, výuční list, 3 roky 23-51-H/001 Zámečník, distanční studium, výuční list, 3 roky 65-51-E/501 Provoz společného stravování, distanční studium, výuční list, 2 roky

Organizace výuky:

Není uvedena.

Obchodní akademie Kroměříţ Kontaktní údaje:

Obvodová č. p. 3503/7, 767 01 Kroměříţ 1

Odkaz:

http://www.oakm.cz/

Obory:

63-41-M/004 Obchodní akademie, maturita, distanční studium, 5 let

Organizace výuky:

Není uvedena.

47

Soukromá obchodní akademie, spol. s r.o. Kontaktní údaje:

Svatováclavská č. p. 1404, 438 04 Ţatec

Odkaz:

http://www.soazatec.cz/

Obory:

63-41-M/004 Obchodní akademie, maturita, distanční studium, 4 roky

Organizace výuky:

Speciálně upravené materiály, které nahrazují výklad učitele. Materiály umoţňují korespondenční formu výuky. Předepsána jsou 4 soustředění ročně v rozsahu stanoveném MŠMT. Soustředění trvá 7 dní s tím, ţe bereme ohled na Vaše pracovní vytíţení. V průběhu roku si studenti mohou domluvit individuální konzultační hodinu se svými učiteli.

Soukromá střední škola DANAÉ, s.r.o. Kontaktní údaje:

Svídnická 1A/599, 181 00 Praha 8

Odkaz:

http://www.danae.cz/

Obory:

63-41-M/004 Obchodní akademie, maturita, distanční studium, 4 roky 68-43-M/001 Veřejnosprávní činnost, maturita, distanční studium, 4 roky

Organizace výuky:

Na stránkách školy se v popisu realizace distančního studia uvádí: „V průběhu kaţdého pololetí se ţáci vzdělávají a připravují samostatně na základě stanovených vzdělávacích plánů a své znalosti si prověřují vypracováním zadaných úloh, cvičení a kontrolních prací, které průběţně prostřednictvím IT zasílají vyučujícím jednotlivých předmětů ke kontrole. Nejasnosti při vypracování úloh nebo samostudiu konzultují s vyučujícími osobně či prostřednictvím IT. V posledním měsíci kaţdého pololetí je ţákům stanoven harmonogram klasifikačních zkoušek.“ Dále na stránkách školy najdeme školní řád distančního studia. Z výše uvedeného vyplývá, ţe systém LMS škola ve studiu nevyuţívá.

48

Soukromé gymnázium "Pod Vyšehradem Na Dlouhém lánu“, s.r.o. Kontaktní údaje:

Boleslavova č. p. 250/1, Nusle, 140 00 Praha 4

Odkaz:

http://gpvdl.cz/

Obory:

79-41-K/41 Gymnázium – všeobecné, maturita, distanční studium, 4 roky

Organizace výuky:

Studium, uskutečňované distanční formou, je zaloţené na dvoudenních konzultacích, které se konají čtyřikrát do roka. Výuka probíhá ve dvouhodinových výukových blocích, na kterých jsou studenti seznamováni s přehledem učiva, studijní literaturou a učební látkou. Mají téţ moţnost vyuţít individuálních konzultací s vyučujícími. Za kaţdé pololetí skládají studenti z kaţdého předmětu zkoušku. Individuální přístup a způsob studia respektuje pracovní vytíţenost posluchačů. Dálková forma představuje kombinaci formy distanční včetně docházky do volitelných seminářů, konaných kaţdý týden v rozsahu aţ 4 vyučovacích hodin.

Soukromé gymnázium, střední odborná škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, s.r.o. Kunovice Kontaktní údaje:

Osvobození č. p. 699, 686 04 Kunovice

Odkaz:

http://stredni.cz/

Obory:

26-47-M/006 Počítačové elektronické systémy, maturita, distanční studium, 4 roky 63-41-M/01 Komerční právo, maturita, distanční studium, 4 roky

Organizace výuky:

Pracující, kteří mají výuční list nebo minimálně zakončené 2 roky střední školy mohou studovat v souladu s §18 zákona o předškolním, základním, středním a vyšším odborném vzdělávání podle individuálního studijního plánu a vyuţít tak optimálně dosavadní vzdělávání a zkušenosti z praxe. Studenti si sami řídí tempo studia i skládání zkoušek za jednotlivé předměty a ročníky. Délka studia je podle naší zkušenosti přibliţně tři roky. Za tyto tři roky zvládnete dobře jazyk anglický i ostatní maturitní předměty tak,

49

aby jste mohl(a) sloţit úspěšně státní maturitní zkoušku. Uchazeči se základním vzděláním absolvují toto vzdělávání v klasickém čtyřletém cyklu. Střední lesnická škola Ţlutice Kontaktní údaje:

Ţiţkov č. p. 345, 364 52 Ţlutice

Odkaz:

http://www.slszlutice.cz/

Obory:

41-46-M/001 Lesnictví, maturita, distanční studium, 4 roky

Organizace výuky:

Podle studijního plánu bez elektronické podpory.

Střední odborná škola informatiky a podnikání, s.r.o. Kontaktní údaje:

Ortenovo nám. č. p. 1275/34, Holešovice, 170 00 Praha 7

Odkaz:

http://www.sopma.cz/index.php

Obory:

63-41-M/040 Informatika v ekonomice, maturita, distanční studium, 4 roky 63-41-M/004 Obchodní akademie, maturita, distanční studium, 4 roky

Organizace výuky:

Není uvedena

Střední odborná škola ochrany osob a majetku Karviná, s.r.o. Kontaktní údaje:

Lázně Darkov, Svornosti č. p. 1/3, 733 01 Karviná 1

Odkaz:

http://www.ssosoom-karvina.cz/

Obory:

68-42-L/501Veřejně pořádková činnost, maturita, distanční studium, 3 roky

Organizace výuky:

Není uvedena

50

Střední odborná škola ochrany osob a majetku Malé Svatoňovice, s.r.o. Kontaktní údaje:

17. listopadu č. p. 177, 542 34 Malé Svatoňovice

Odkaz:

http://www.ssosoom-msv.cz/

Obory:

68-42-L/501Veřejně pořádková činnost, maturita, distanční studium, 3 roky

Organizace výuky:

Není uvedena.

Střední odborná škola ochrany osob a majetku Plzeň, s.r.o. Kontaktní údaje:

Krašovská č. p. 1696/30, Bolevec, 323 00 Plzeň 23

Odkaz:

http://www.ssosoom.cz/

Obory:

68-42-L/501Veřejně pořádková činnost, maturita, distanční studium, 3 roky

Organizace výuky:

Není uveden.

Střední odborné učiliště opravárenské, Králíky Kontaktní údaje:

Předměstí č. p. 427, 561 69 Králíky

Odkaz:

http://soukraliky.alberon.cz/

Obory:

64-41-L/524 Podnikání; maturita, nástavbové, distanční studium, 3 roky

Organizace výuky:

Není uvedena

Střední průmyslová škola elektrotechnická Kontaktní údaje:

gen. Svobody č. p. 183/2, 789 85 Mohelnice

Odkaz:

http://www.spsemoh.cz/

Obory:

26-41-M/002 Elektrotechnika, maturita, distanční studium, 4 roky

Organizace výuky:

Není uvedena

51

Střední škola cestovního ruchu, s.r.o. Kontaktní údaje:

U Kantorka č. p. 406, 756 61 Roţnov pod Radhoštěm 1

Odkaz:

http://www.sscrroznov.cz/

Obory:

65-42-M/02 Management a turizmus, maturita, distanční studium, 5 let 65-42-M/02 Management a turizmus, maturita, nástavbové, distanční studium, 3 roky

Organizace výuky:

Není uvedena.

Střední škola SČMSD Humpolec, s.r.o. Kontaktní údaje:

Hradská č. p. 276, 396 01 Humpolec

Odkaz:

http://www.stredniskola.com/cz/

Obory:

66-41-L/008 Obchodník, maturita, distanční studium, 4 roky

Organizace výuky:

Není uvedena. U dálkového studia nabízí materiály ke staţení, pravděpodobně jsou uvedené materiály rovněţ určeny pro potřeby distanční studium.

52

Mgr. Ivo Georgiev

Celoţivotní vzdělávání na střední škole, analýza a metodika distančního studia v oblasti středního školství

Tento text neprošel jazykovou ani grafickou úpravou, jedná se o pilotní verzi. Vydala Střední škola ekonomicko-podnikatelská SPEKTRUM, s.r.o. Mladá Boleslav v roce 2009 1. vydání

53