Regulace plevelů
Webová prezentace
http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/prez entace/plevele/htm/cas.htm
PLEVEL = všechny rostliny, které rostou na stanovištích kulturních rostlin proti vůli pěstitele
Plevelné rostliny planě rostoucí, divoce rostoucí rostliny, které nebyly člověkem ovlivněny či zušlechtěny, Zaplevelující rostliny kulturní rostliny, jejichž přítomnost je v porostu nežádoucí
ZAPLEVELENOST = množství životaschopných rozmnožovacích orgánů a vzcházejících plevelů na určité ploše
Potenciální - množství rozmnožovacích orgánů plevelů nacházejících se v půdě nebo v materiálech, které se do půdy dostávají (osivo, statková hnojiva, závlahová voda, aj.)
Aktuální - vzešlé plevele v různých fázích růstu
Práh škodlivosti = hranice zaplevelení, jejímž překročením dochází ke škodám
Biologický: je roven úrovni zaplevelení, kdy se jeho vlivem významně snižuje výnos
Ekonomický: …, kdy ztráty způsobené zaplevelením jsou rovny nákladům na regulaci plevelů
ŠKODLIVOST PLEVELŮ ► PŘÍMÁ - konkurence s pěstovanou plodinou
(o vodu, živiny, světlo, prostor)
► NEPŘÍMÁ na plevelech přežívají četné choroby, nebo jsou dočasnými hostiteli řady škůdců polních plodin Např. plevele z čeledi brukvovitých jsou napadány hlenkou kapustovou, která způsobuje nádorovitost kořenů košťálové zeleniny mnohé plevele poskytují potravu a úkryt živočišným škůdcům Např. na čeledi brukvovitých: dřepčík, blýskáček, háďátko řepné snižují produktivitu práce zvyšují náklady na pěstování
UŽITEČNOST PLEVELŮ
léčivé rostliny - třezalka tečkovaná - jitrocel, heřmánek pravý - divizna - řebříček obecný
pastva včel humusový materiál zabránění větrné a vodní erozi zpevnění břehů obohacují fytocenózu stanoviště genofond
Okolnosti zaplevelení polí jednodušší osevní postupy vyšší zastoupení ozimů minimalizace kultivace časné jarní setí sklízecí mlátičky statková hnojiva
Rozmnožování plevelů generativní – “semeny” vegetativní – různými částmi mateřské rostliny (oddenky, hlízy, šlahouny, aj.)
Rozšiřování “semen” plevelů vlastní hmotností = barochorie (batychorie) vlastní silou = autochorie větrem = anemochorie vodou = hydrochorie živočichy = zoochorie činností člověka = antropochorie
Klasifikační systémy plevelů
■ podle botanického systému (dle čeledí) ■ podle plodin, ve kterých se vyskytují ■ podle vztahu k určitým stanovištím (polní, luční, lesní, vodní)
■ podle biologických vlastností
Klasifikace plevelů podle biologických vlastností ■ jednoleté - efemérní - časně jarní - pozdně jarní - ozimé ■ vytrvalé - rozmnožující se převážně generativně - rozmnožující se vegetativně i generat.
■ parazitické a poloparazitické
Regulace polních plevelů
PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ 1. Zabránění šíření rozmnožovacích orgánů ■ statkovými hnojivy (hnůj, sláma, kejda,
zelené hnojení) ■ ■ ■ ■
osivem včasně provedená sklizeň regulace plevelů na nezemědělské půdě zabránění šíření expanzivních druhů
2. Vytváření vhodných agroekologických podmínek ■ osevní postupy ■ hnojení, odrůdy, zdravé osivo ■ meliorace
PŘÍMÉ HUBENÍ 1. Mechanické ■ podmítka ■ orba ■ předseťová příprava aj.
2. Speciální fyzikální zásahy ■ využití vysokých teplot ■ využití elektromagn.záření ■ tekutý dusík aj. 3. Biologické prostředky 4. Chemické !
PESTICIDY chemické látky, které slouží v zemědělství k hubení živých škodlivých činitelů pěstovaných rostlin
PESTICIDY
Herbicidy
Insekticidy
Fungicidy
ČESKO a SLOVENSKO ostatní 4% fungicidy 20%
herbicidy 71%
insekticidy 5%
obilniny
cukrovka
luskoviny
chmel
řepka vinice
kukuřice ovocné sady
brambory zelenina
HERBICIDY chemické látky, které se používají k ničení nežádoucí vegetace (regulaci zaplevelení) Cílem herbicidu je: ► co největší účinnost na plevele ► co nejmenší fytotoxické působení na pěstovanou plodinu (tzn. co nejmenší poškození kulturní rostliny)
Projevy fytotoxického působení: ► ► ► ►
popálení listů retardace růstu deformace rostlin barevné změny
ROZDĚLENÍ HERBICIDŮ
Z praktického hlediska: ■ Selektivní herbicidy – ničí jen určité plevele v kulturní plodině aniž by ji poškozovaly ■ Neselektivní herbicidy (totální) – hubí všechny rostliny na ošetřeném stanovišti
Podle převažujícího způsobu účinku: ■ Dotykové (kontaktní) – působí hlavně v místě dotyku s rostlinným pletivem ■ Translokační (systemické) – jsou rostlinou absorbovány a rozváděny i do těch částí rostliny, které nebyly látkou přímo zasaženy
Podle toho, na kterou část rostliny se herbicid aplikuje:
■ Listové – ošetření je prováděno během vegetace
■ Kořenové – herbicid je aplikován na půdu a následně je přijímán kořeny
Podle doby aplikace: ■ Předseťová aplikace – dochází k ošetření půdy upravené předseťovou přípravou ■ Preemergentní aplikace – herbicid se použije po zasetí nebo zasázení plodiny, ale před jejím vzejitím
■ Postemergentní aplikace – ošetření se provádí na vzešlé plevele v porostech kulturních rostlin
Podle způsobu účinku:
■ ■ ■ ■ ■
Stimulátory růstu Inhibitory růstu Inhibitory fotosyntézy Inhibitory syntézy aminokyselin Inhibitory biosyntézy karotenoidů
Formy herbicidních přípravků: ► práškové formy - ve vodě dispergovatelné prášky (DP, WP) - ve vodě rozpustné prášky (VRP, ST) ► granule dispergované ve vodě – (DF, DG, WG, WGD) ► granule určené pro přímý rozptyl po pozemku ► kapalné formy: - emulgovatelné koncentráty (EC, EK) - kapalný koncetrát pro ředění s vodou (SL, LC, KV) - dispergovatelný koncentrát pro ředění vodou (DK, DC)
- suspenzní koncentrát pro ředění vodou (SK, SC)
