Pavel Vlach Zdeňka Chocholoušková
Biologie všedního dne
Věnováno Tomáši Kučerovi…
recenzovali: hlavní recenzenti: Doc. PhDr. Petr Dostál, CSc. – Katedra biologie a environmentálních studií PF UK Praha Prof. RNDr. Lubomír Hanel, CSc. – Katedra biologie a environmentálních studií PF UK Praha
recenzenti jednotlivých kapitol: Mgr. Pavel Moravec
(kapitola 1)
RNDr. Karel Martínek, Ph.D.
(kapitola 2)
Mgr. David Fischer
(kapitola 3, 8, 9, 14)
RNDr. Jan Mourek, Ph.D.
(kapitola 5)
Prof. RNDr. Jan Suda, Ph.D.
(kapitola 4, 15)
RNDr. Lukáš Fischer, Ph.D.
(kapitola 6)
RNDr. Ondřej Bílek
(kapitola 7, 11)
Prof. PhDr. Mária Kožuchová, CSc.
(kapitola 10)
RNDr. Ing. Miroslav Hájek
(kapitola 12)
Ing. Jana Pyšková
(kapitola 13)
Pavel Vlach Zdeňka Chocholoušková
Plzeň 2015
Západočeská univerzita v Plzni Univerzitní 8, 306 14
Editoři: RNDr. Pavel Vlach, Ph.D., RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Autorský kolektiv: 01 Jedy v přírodě - Mgr. Luboš Zelený 02 Někdy získáme víc, než uneseme - MUDr. Irena Houdková, Mgr. Zbyněk Houdek, Ph.D. 03 Mazlíček nebo zabiják - Mgr. Petra Vágnerová, Mgr. Ivana Hradská 04 Jedlé rostliny - RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D., †Mgr. Tomáš Kučera 05 Maso z přírody - Ing. Jan Andreska, Ph.D. 06 Jak se ještě vyrábí jídlo - Ing. Jan Stanzel, CSc. 07 Vliv člověka na základní složky životního prostředí - RNDr. Jindřich Duras, Ph.D., Ing. Zdeněk Roubal 08 Invazní druhy organizmů - RNDr. Pavel Vlach, Ph.D., RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. 09 Introdukované druhy organizmů - RNDr. Pavel Vlach, Ph.D., RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. 10 Bez přírodních materiálů není móda - Doc. PaedDr. Jarmila Honzíková, Ph.D. 11 Pro pár stromů starý les, jenom tak se nerozhněvá - RNDr. Zdeňka Křenová, Ph.D. 12 Uhlí, ropa, plyn a lidstvo - RNDr. Vladimír Zýval 13 Skryté okno do skryté zahrady - Ing. Tereza Tomanová, Ing. Tereza Loudová 14 Nepřátelé naší zahrady - Mgr. Ivana Hradská 15 Kariéristé mezi rostlinnými druhy - doc. RNDr. Lubomír Hrouda, CSc., Mgr. Ivana Hradská
Vlach P., Chocholoušková Z. (eds.), 2014. Biologie všedního dne. Západočeská Univerzita v Plzni, 244 stran, 69 stran obr. příloh. © Centrum biologie, geověd a envigogiky FPE ZČU v Plzni, 2014 ISBN 978-80-261-0415-5 Vydala Západočeská univerzita v Plzni v roce 2014
Úvod Současná doba sebou nese rychlé změny v životě. Jako o překot jsou nám nabízeny nové stroje a zařízení, zaznamenáváme obrovská množství dat, která ale velmi rychle stárnou. Výkonný počítač pořízený před dvěma roky nestíhá a bez vylepšení je určený k odpisu. Ruku v ruce s tímto tempem pokračují objevy základní vědy. Nové vědecké poznatky doslova srší z různých médií. Rodinná alba nahradily velkoobjemové disky, na které jsou ukládány fotografie, které jsou pak často určeny k zapomnění. Stejný trend zaznamenáváme i ve školství. Zavádějí se Školní vzdělávací programy nesoucí kladné i záporné stránky. Učitel má větší volnost a možnost do svých hodin přímo implementovat nejnovější poznatky vědy. Ovšem na druhou stranu, když se rodič rozhodne přestěhovat a dát dítě do jiné školy, žáček pak může klidně přijít o celý vědní obor, protože byl rozpracován ve Školním vzdělávacím programu jinak, než na předchozí škole. Školy se předhání v nabídce nemodernější výbavy, nabízí experimentální a badatelské přístupy k výuce. Děti techniku milují – vždyť dnes a denně hrají online hry na výkonných počítačích a na telefonech či tabletech komunikují na sociálních sítích. Zdaleka ne všechny děti se po skončení školy se ale dají na dráhu odborných vědeckých pracovníků. Většina potřebuje znát věci, které využije každý den. Právě projekt Biologie všedního dne přibližuje biologické aspekty dějů běžného každodenního života. Projekt řeší zdánlivě banální témata – od potravin, oděvů, zdrojů energie a naší zahrady až po ochranu přírody a nebezpečí číhající v přírodě. Řeknete si, že to přece každý ví. Opravdu ale víme, jak vypadá rostlina, na které rostou kešu oříšky? A jsou to vlastně opravdu oříšky? Jak se sklízí? A kde jsou původní? Na tyto, ale i řadu jiných otázek, které Vás určitě zaujmou, najdete odpovědi v knize, kterou jste právě otevřeli. Jednotlivá témata zpracovali odborníci, kteří se často živí základní či aplikovanou vědou. Každá kapitola byla pečlivě revidována odbornými recenzenty. Kniha obsahuje rovněž množství fotografií a dalších doprovodných materiálů, které obohatí o znalosti nejen odbornou veřejnost, ale lze je použít i při výuce.
Kniha je určena pro širokou veřejnost, odborníky, ale především pro učitele středních a základních škol, kteří zde jistě najdou spoustu odpovědí na dříve položené a další otázky. Celá problematika Biologie všedního dne je rozdělena do pěti tematických okruhů (modulů), z nichž každý se skládá ze tří podtémat. První okruh s názvem „Nebezpečná příroda“ pojednává o jedech v přírodě obsažených v jedovatých organismech a jejich využití, dále o parazitech v naší přírodě, ale i nebezpečí, které hrozí na exotických dovolených nebo onemocnění způsobených zkaženými potravinami. Nebezpečný může být ale i domácí mazlíček, pokud jeho majitel nezvládne péči o něj. Druhý okruh je zaměřen na to: „Co vlastně jíme?“ Od jedlých rostlin, přes zdroje živočišné potravy až po uzeniny, bioprodukty, ale i geneticky modifikované organismy. Třetí okruh se zabývá dopady existence člověka na přírodní prostředí, znečištění vody, ovzduší či půdy. Svými cestami a zvyšováním životního standardu člověk napomáhá šíření invazních nebo dokonce introdukovaných druhů organismů. Příroda není jen zdrojem potravy, ale také surovin, ze kterých vyrábíme oděvy, módní doplňky, hračky, nábytek, stavíme svá obydlí, v nichž sezónně přitápíme s využitím nerostných surovin, ale také jezdíme dopravními prostředky poháněnými produkty z ropy, uhlí či zemního plynu. Touto problematikou se zabývá čtvrtý okruh s názvem „Příroda jako zdroj surovin“. Poslední okruh nás vrátí do našich domovů, dozvíme se o historii i současnosti zahrad, pěstovaných druzích okrasných rostlin, ale i zeleniny a ovoce a jejich škůdcích a onemocněních. Knihu bylo možno realizovat v rámci projektu OP VK s názvem Biologie všedního dne (reg. č. CZ.1.07/1.1.30/ 02.0023, který je od 1. března 2013 do 28. 2. 2015 řešen na Centru biologie, geověd a envigogiky, Fakulty pedagogické, Západočeské univerzity v Plzni). P. Vlach, Z. Chocholoušková
