Biologické příčiny nemocí z pitné vody nejběžnější a nejrozšířenější zdravotní riziko - asociované s pitnou vodou
Infekční nemoci jsou způsobeny patogenními mikroorganismy infekční agens: patogenní bakterie, viry, prvoci či paraziti vyskytují se u nemocných lidi, zvířat ale i zdravých jedinců (bacilonosiči) Státní zdravotní ústav
Eliminace znečištění (biologické, chemické, či radiologické) ochrana zdrojů účinnost úpravy distribuce vody v rozvodné síti osobní a provozní hygiena
Státní zdravotní ústav
Mechanismus přenosu infekce (epidemiologie) fekálně orální (u pitné vody nejdůležitější) kontaktní infekce aerogenní infekce perkutánní infekce
Státní zdravotní ústav
Cesty nákazy s ohledem na pitnou vodu: ingesce (požití vody) aspirace (vdechnutí kapky) inhalace (vdechnutí aerosolu) přímý kontakt (styk s pokožkou či sliznicí)
Státní zdravotní ústav
Cesty přenosu jednotlivých infekčních agens
Státní zdravotní ústav
Přežívání ve vodě a infekční dávky E. coli O 157:H7 >300 dní
přežívá
E. coli po 42 dní Salmonella typhimurium, Pseudomonas aeruginosa, Aeromonas hydrophila po70 dní
Campylobacter jejuni jen 2 – 4 dny
Yersinia enterocolytica
Přítomna po 64 týd. viry (HAV, poliovirus) > 120 dní P. aeruginosa (Gonzales) po 11 měs.
Státní zdravotní ústav
Shigella dysenteriae ~ 102 Vibrio cholerae < 106 „ Salmonella typhi ~ 107 ? Netyfoidní salmonela ~105 Patogenní E. coli ~ 107 ID50 Rotavirus 5 – 10 (105 částic) FFU Norwalk virus 430 PDU
Cryptosporidium 1 - 100 oocyst
FFU-tissue culture focus forming unit PDU-PCR detectable unit
Fekální původ Mikroorganismy, které lidi a zvířata vylučují ve fekáliích do prostředí (voda, půda, ovzduší, pracovní prostředí, předměty, objekty)
Státní zdravotní ústav
Mikroorganizmy Fekální původ Salmonella, Shigella, Patogenní E. coli Campylobacter jejuni, C. coli Yersinia enterocolytica ibrio cholerae Viry (enteroviry, HAV, HEV, Norvalk viry)
Státní zdravotní ústav
Parazitičtí prvoci (Cryptosporidium, Giardia, Entamoeba hist.) (Pseudomonas aeruginosa)
Nefekální původ tj. mikroby, běžně se vyskytující v prostředí, životním, pracovním, v technických zařízeních fungujících na vodu atd. Pseudomonas aeruginosa Aeromonas hydrophila (limity Kanada, S.Arabie a j.) Oportunní mykobakterie (významné pro osoby imunodeficientní osoby) Legionella sp. (významné pro osoby imunodeficientní osoby)
Rozvoj mikroorganismů (obecně)
Státní zdravotní ústav
Je dán komplexem faktorů: koncentrace biodegradabilní org. hmoty obsah anorganických živin koncentrace rezid. dezinfekčního prostředku teplota doba zdržení vody v síti materiály rozvodů (z hlediska jejich vyluhování, koroze) pH a ORP (oxid. redukční potenciál) počáteční inokulum (jeho velikost a složení) složení org. látek a jejich využitelnost přítomnou mikroflorou
Infekční agens (bakterie) Salmonely Salmonella enterica typhi Salmonella typhimurium Salmonella sp. Shigella dysenterie, S. flexneri, S. sonnei Escherichia coli Vibrio cholerae Campylobacter faetus, C. spp., C. jejuni Yersinia enterocolitica Státní zdravotní ústav
Infekční agens (viry) HAV, HEV, HFV (hepatitis virus typ A, E, F aj.) Rotaviry Reoviry Adenoviry Enteroviry (Echo virus, Poliovirus, Coxackie virus) Noroviry
Státní zdravotní ústav
Infekční agens (prvoci) Cryptosporidium Giardia intestinalis (Lamblia)
Státní zdravotní ústav
Oportunní (podmíněné) patogeny Legionella Mycobacterium spp. Pseudomonas aeruginosa Clostridium perfringens
Státní zdravotní ústav
Indikátorový význam C. perfringens Přítomnost v pitné vodě
obvykle neznamená akutní, přímé zdravotní ohrožení. To by jeho přítomnost signalizovala při jeho současném výskytu s klasickými fekálními indikátory.
Jeho výskyt signalizuje
staré, časově i prostorově vzdálené znečištění tím průkaz C. perfringens falešně informuje o daném místě v daném čase.
Další interpretací
jeho výskytu v pitné vodě je indikace nedostatků v úpravě vody a nedostatečné její účinnosti.
Státní zdravotní ústav
Významná je
i stejná rezistence k Cl2 jako u enterovirů
