Biologická olympiáda

Česká zemědělská univerzita v Praze

Ústřední komise Biologické olympiády

Biologická olympiáda 46. ročník školní rok 2011-2012

Zadání soutěžních úloh

školní kolo kategorií A a B Praha 2011

Biologická olympiáda 2011–2012, školní kolo kategorie A

Číslo soutěžícího: ........

2. Následující obrázková sekvence zobrazuje formování proteinu od syntézy řetězce krok za krokem až po utvoření konečné funkční podoby proteinu. Vyberte z nabídky správné popisky a doplňte je k obrázkům.

Úloha č. 1: Proteiny – vznik a význam tvaru

Autor: Jaroslav Icha a Julie Kovářová Recenzenti: Vojtech Baláž, Jaroslav Icha, Tereza Poláčková Časová náročnost: 20 minut

1. sekundární struktura 2. hydrofobní interakce 3. terciární struktura 4. sekvence DNA 5. aktin 6. koordinačně-kovalentní vazba

V živém světě není nic jen tak pro nic za nic a to ani v molekulárních rozměrech. Proteiny jsou toho krásnou ukázkou, protože jejich tvary mají přesný význam a uplatnění při plnění určité funkce. Zároveň je můžeme označit za vrcholné dílo kombinatoriky: z 20 stavebních jednotek by teoreticky mohlo vzniknout nekonečně mnoho produktů a tvarů, jelikož při tvorbě proteinu závisí především na jejich vzájemném pořadí a uspořádání, ale zdaleka ne všechny by našly své biologické uplatnění. Není tedy divu, že proces výroby proteinu je značně složitý. To si ověříte na vlastní kůži v počítačové části úlohy. V té teoretické části se vám pokusíme přiblížit podivuhodné a úžasné tvary prostřednictvím mnoha obrázků.

7. aminokyseliny 8. primární struktura 9. sacharid 10. vodíkový můstek 11. kvartérní struktura 12. peptidová vazba

1. Roztřiďte šest následujících aminokyselin podle jejich vlastností (vyplývajících z postranních řetězců) do čtyř kategorií znázorněných v tabulce.

A ___

COOH A) alanin

COOH L) leucin

B ___

COOH T) threonin C ___

COOH

D ___

COOH

E ___

COOH COOH E) kyselina glutamová skupina

R) arginin

polární, kyselé polární, zásadité

H) histidin polární, nenabité

nepolární

aminokyseliny F ___ 3

3 strana 1



3. Přiřaďte k názvům proteinů správné obrázky a funkci (vždy dvě možnosti přebydou). název

obrázek

funkce

kolagen protilátka membránový přenašeč protein virového kapsidu 1) způsobuje horečku 2) rozeznání specifického antigenu 3) transport přes cytoplazmatickou membránu 4) ochranný obal virové nukleové kyseliny 5) utváření mezimembránových spojů 6) zpevňující vlákna, především v pojivových tkáních

4

A

B

C

D

E

F

Zdroje: http://www.nature.com/horizon/proteinfolding/background/figs/importance_f3.html http://t1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQXnaGVwAYzoZzJGrwkg9vhkyi1nOjaCn7YjgNQB4X1A6ns_mCzdg http://www.rcsb.org/pdb/home/home.do, http://wikimedia.org, http://www.bcm.edu/

strana 2



Analýza proteinových sekvencí (domácí úkol s použitím internetu)

Tabulka jednopísmenných kódů aminokyselin

Autor: Jaroslav Icha

alanin

A isoleucin

I

arginin

R leucin

L

asparagová kyselina

D lysin

K

asparagin

N methionin

M

cystein

C prolin

P

Veškeré vlastnosti proteinu jsou dány jeho primární strukturou, tj. sekvencí aminokyselin. Ne všechny vlastnosti ale umíme ze sekvence aminokyselin vyvodit. Některé už umíme odhadovat přesně, např. izoelektrický bod (což je pH, při kterém má protein celkově nulový náboj, zásadité proteiny mají vysoké pI a kyselé naopak nízké pI). Jiné charakteristiky proteinů odhadujeme pořád dost špatně, např. 3D strukturu. Pro zjišťování struktur proteinů jsou stále nepostradatelné experimentální metody rentgenová krystalografie a nukleární magnetická rezonance, i když nedávno získalo velkou publicitu vyřešení struktury virového enzymu čistě teoretickým přístupem hráči hry foldit (web: fold.it). Umět zrekonstruovat vlastnosti proteinu jen z jeho sekvence je užitečné, kupříkladu když objevíte nový gen a chcete zjistit, jakou funkci by mohl mít protein, který se podle genu vyrábí nebo když chcete odhadnout, jak se změní známý protein, pokud v jeho sekvenci dojde k mutaci.

fenylalanin

F

serin

S

glutamová kyselina

E

threonin

T

glutamin

Q tryptofan

W

glycin

G tyrosin

Y

histidin

H valin

V

Sekvence nemusíte opisovat, najdete je na adrese: HTTP://goo.gl/uD97w Sekvence 1 MARTKQTARKSTGGKAPRKQLATKAARKSAPATGGVKKPHRYRPGTVALREIRRYQKS TELLIRKLPFQRLVREIAQDFKTDLRFQSSAVMALQEACEAYLVGLFEDTNLCAIHAKRV TIMPKDIQLARRIRGERA

V této úloze si vyzkoušíte, kolik informací umíte zjistit o neznámé aminokyselinové sekvenci pomocí několika programů volně dostupných na internetu. Vaším úkolem bude získat co nejvíce informací o čtyřech neznámých aminokyselinových sekvencích a na základě těchto dat je přiřadit k nabízeným proteinům. V biologii se pro každou aminokyselinu používá jednopísmenné označení, které si můžete přeložit podle přiložené tabulky. Dále se v textu vyskytují pojmy N-konec a C-konec proteinu. N-konec (podle NH2 skupiny první aminokyseliny) znamená začátek proteinu a C-konec (podle COOH skupiny poslední aminokyseliny) je konec proteinu. Informace můžete hledat volně na internetu, doporučuji Wikipedii, spíše anglickou než českou (wikipedia.org) jako kvalitní zdroj informací nebo detailnější proteinovou databázi Uniprot (uniprot.org) a samozřejmě Google. Počítejte s tím, že vám práce s počítačem může zabrat i více než hodinu, tak ji neodkládejte na poslední chvíli.

Sekvence 2 MYGKIIFVLLLSEIVSISASSTTGVAMHTSTSSSVTKSYISSQTNDTHKRDTYAATPRAHE VSEISVRTVYPPEEETGERVQLAHHFSEPEITLIIFGVMAGVIGTILLISYGIRRLIKKSPSDV KPLPSPDTDVPLSSVEIENPETSDQ Sekvence 3 YNSTCGVSKFMWTKMMVDGHRMHIDRGLRWQVPQGSDMPMYTSRTAYMSEQVE HHPPYDRFSHVELLCKALAFKFIKLRDGQKFNITHSFCCPRETPNVENFNNEAPNITW LSWQFAAKYQALWKQIWCIYDCEGGYMNDEYQVCHIWVT Sekvence 4 MSKGEELFTGVVPILVELDGDVNGHKFSVSGEGEGDATYGKLTLKFICTTGKLPVPWP TLVTTFSYGVQCFSRYPDHMKQHDFFKSAMPEGYVQERTIFFKDDGNYKTRAEVKFE GDTLVNRIELKGIDFKEDGNILGHKLEYNYNSHNVYIMADKQKNGIKVNFKIRHNIEDG SVQLADHYQQNTPIGDGPVLLPDNHYLSTQSALSKDPNEKRDHMVLLEFVTAAGITH GMDELYK

strana 3



Nejdříve si najděte na internetu základní informace o třech výše uvedených proteinech a promyslete si, jaké by měly mít aminokyselinové složení a izoelektrický bod (jsou kyselé nebo zásadité? apod.). Také se zamyslete, jak to bude u náhodné sekvence. Poté spočítejte tyto parametry pro všechny čtyři sekvence a výsledky si poznamenejte. Již na základě těchto informací jste schopní přiřadit jednu sekvenci a pro ostatní přiřazení jste získali důležité indicie.

Proteiny » GFP, zelený fluorescenční protein » glycophorin A, transmembránový protein červených krvinek » histon H3 » sekvence aminokyselin náhodně vygenerovaná počítačem Návod Programy, které budete používat: 1) ProtParam http://web.expasy.org/protparam/ Spočítá některé základní parametry aminokyselinové sekvence. Nakopírujte svou sekvenci do většího ze dvou oken a zmáčkněte „compute parameters“ (spočítat parametry).

2) PSIPRED http://bioinf.cs.ucl.ac.uk/psipred/ Předpovídá sekundární strukturu proteinu, tj. oblasti α-helixů a β-listů a nestrukturované oblasti. Nakopírujte svou sekvenci do největšího okna, pojmenujte sekvenci do okna „Short identifier for submission“ (krátký identifikátor pro vaši sekvenci) a zmáčkněte „Predict“ (předpovědět). Žádné jiné nastavení neměňte.

Vás bude zajímat hlavně aminokyselinové složení a z něj vyplývající izoelektrický bod (pI) proteinu.

strana 4



Programu trvá několik minut než spočítá výsledek, takže mezitím můžete zjistit (např. z obrázku na wikipedii nebo v databázi proteinových struktur PDB (pdb. org), jakou sekundární strukturu nabízené čtyři proteiny doopravdy mají (převažují α-helixy nebo β-listy? apod.). Věnujte pozornost i důvěryhodnosti předpovědi „confidence of prediction“ zobrazené jako modrý graf v obrázku. Nezapomeňte si výsledek uložit, ať nemusíte zdlouhavou analýzu opakovat. 3) Tmpred http://www.ch.embnet.org/software/TMPRED_form.html Předpovídá, zda je protein transmembránový. Nakopírujte vaší sekvenci do největšího okna a zmáčkněte „Run Tmpred“. Žádné jiné nastavení neměňte.

Výsledek:

Když se vám zobrazí výsledek, to nejdůležitější sdělení najdete až na spodu stránky. Program předpoví, zda vůbec, a pokud ano, tak s jakou pravděpodobností a kde v sekvenci se transmembránový úsek nachází. Opět si nejprve najděte, který z proteinů je transmembránový a jaké mají transmembránové části proteinů vlastnosti.

strana 5



protein GFP glycophorin A histon H3 náhodná sekvence

sekvence č.

Vysvětlení Za správné vysvětlení se považuje to, které umožňuje jednoznačně přiřadit aminokyselinovou sekvenci k proteinu. V některých případech může být jediná informace dostatečná. V jiných případech je pro zisk plného počtu bodů nutno uvést kombinaci alespoň dvou informací. Jako správné vysvětlení nelze uznat, pokud si najdete na internetu přímo sekvenci proteinu a odpovíte např. sekvence 4 je GFP, protože se shoduje se sekvencí GFP, kterou jsem našel na internetu nebo sekvence 4 je GFP, protože GFP je dlouhé 139 aminokyselin stejně jako sekvence 4. Vysvětlení by mělo být podloženo výsledkem analýzy v nějakém programu např. v sekvenci 4 se podle programu PSIPRED střídají úseky α-helixů a β-listů, což se shoduje se strukturou GFP, kterou jsem našel tam a tam a žádný další protein z nabídky takovou strukturu nemá. Vaše přiřazení můžete doložit např. i zkopírováním vašeho výsledku v konkrétním programu do řešení. 4) Pokud si ještě nejste jistí přiřazením, můžete si dále najít informace o doménách a funkci proteinů. Nyní už byste měli mít dostatek informací k tomu, abyste proteiny přiřadili k sekvencím a toto přiřazení správně odůvodnili. Můžete dále použít jakýkoli program, který naleznete na internetu, pokud budete chtít zjišťovat ještě další vlastnosti sekvencí.

» GFP, zelený fluorescenční protein

» glycophorin A, transmembránový protein červených krvinek

Řešení Samotné správné přiřazení sekvencí k proteinům nebude bodováno, protože sekvence těchto proteinů jsou snadno dohledatelné na internetu. Zajímat nás bude až zdůvodnění, proč jste sekvence takto přiřadili. Rozhodně vám nezakazujeme dohledat si sekvence těchto 4 proteinů na internetu (nebo můžete použít program protein BLAST (http://blast.ncbi.nlm.nih.gov/Blast.cgi?PAGE=Proteins), který k neznámé proteinové sekvenci najde nejpodobnější známé sekvence) může to být pro vás dobrá kontrola, že jste uvažovali správně.

» histon H3

» sekvence aminokyselin náhodně vygenerovaná počítačem

10 strana 6



Úloha č. 2: Různorodost tvarů na pokožce rostlin

Nákres kukuřice

Autoři: Jan Smyčka, Marie Pospíšková Recenzenti: Filip Kolář, Petr Zouhar Časová náročnost: 45 minut

Pomůcky: mikroskop se zvětšením minimálně 200x, 2x krycí sklíčko, 2x podložní sklíčko, bezbarvý lak na nehty, pinzeta, list muškátu (pelargonie – Pelargonium sp.), mladý list kukuřice (Zea mays) – možné nechat vyrůst z obilky

Povrch rostlin pokrývá řada funkčně i esteticky zajímavých struktur. Některé jsou vidět pouhým okem, jiné je třeba pozorovat pod lupou či mikroskopem. Často slouží k určení rostliny do druhu nebo dokonce do rodu. V této úloze se budeme zabývat dvěma nejznámějšími typy povrchových struktur – průduchy a trichomy („chlupy“). 1. Nejprve se zaměříme na průduchy. Slouží k výměně plynů (především kyslíku, oxidu uhličitého a vody) mezi rostlinou a okolím. Většina rostlin má schopnost měnit velikost průduchu a tím regulovat výměnu plynů podle potřeby. Jedná se o aktivní pohyb založený na změnách turgoru (tlaku protoplastu na buněčnou stěnu) uvnitř svěracích buněk průduchu. Konkrétní mechanismus otevírání se však liší u různých druhů rostlin. Dvěma dobře odlišitelnými typy průduchů s rozdílným mechanismem otevírání jsou tzv. graminoidní průduchy, vyskytující se u trav, a průduchy typu Amaryllis, který je typický pro ostatní jednoděložné rostliny a některé rostliny dvouděložné.

Nákres pelargonie

1. a) Máte před sebou list kukuřice seté (Zea mays), která má graminoidní průduchy, a list muškátu (Pelargonium sp.), který má průduchy typu Amaryllis. Na spodní stranu obou listů naneste vrstvičku průhledného laku na nehty a nechte alespoň 10 minut zasychat. V mezičase řešte otázky od čísla 1. d). Potom, co lak zaschne, sloupněte pomocí pinzety vrstvičky laku z obou listů. Opatrně je přeneste na podložní sklíčka tak, aby strana, která ležela na listu, byla nahoře. Následně přiklopte preparáty krycími sklíčky (nepřidávejte do preparátu vodu !!) a pozorujte při zvětšení 200x až 400x. Před přiklopením krycího sklíčka je vhodné si co nejvíce srovnat vrstvičku laku na podložním sklíčku. Na volnou polovinu stránky nakreslete sledované struktury a popište v obou nákresech dva typy buněk. Nezapomeňte na všechny náležitosti biologického nákresu (kreslete tužkou, bez stínování a uveďte použité zvětšení mikroskopu). 4 strana 7



1. b) Jistě jste si všimli, že pokožkové buňky v obou preparátech mají zvlněný okraj. Nejde o náhodu, toto uspořádání má jasný smysl. Popište, proč je zvlněný okraj pokožkových buněk lepší než rovný.

1. f) K uzavírání průduchů dochází především ve chvíli, kdy má rostlina nedostatek vody. Některé rostliny však schopnost uzavírat průduchy ztratily nebo ji využívají velmi zřídka. Jedná se například o vrby nebo o poloparazitické rostliny černýše, které jsou svým kořenovým systémem napojeny na kořeny hostitele. Stručně popište, proč k tomu došlo u vrb a proč u černýšů.

1 1. c) S tvarem průduchu souvisí jeho funkce. Každý z typů průduchů, které jste pozorovali, se otevírá jinak. Nehodící se škrtněte:

vrba:

Graminoidní průduch se otevírá ohybem celých jednostranně ztlustlých svěracích

černýš:

buněk / zvětšením neztlustlých koncových částí svěracích buněk, kdežto průduch typu Amaryllis se otevírá ohybem celých jednostranně ztlustlých svěracích buněk / zvětšením

1,5

neztlustlých koncových částí svěracích buněk.

1. g) Většina rostlin má průduchy rozmístěné na svrchní i spodní straně listu, nebo jich má převahu na spodní straně listu. Existují však rostliny, které mají průduchy výhradně na svrchní straně listu, což souvisí se způsobem jejich života. Napište, o jaký typ rostlin se jedná.

2 1. d) Jak již bylo zmíněno výše, průduchy slouží k výměně plynů mezi rostlinou a okolím. Představte si osvětlenou rostlinu s dostatkem vody. U každého z níže uvedených plynů vyberte, jestli se pohybuje převážně ven nebo dovnitř rostliny. Nehodící se škrtněte:

vodní pára — dovnitř / ven

kyslík — dovnitř / ven

oxid uhličitý — dovnitř / ven

1 1. h) Některé rostliny mají průduchy výrazně zanořené pod rovinou pokožky. Opět se jedná o přizpůsobení konkrétním podmínkám prostředí. Vyberte, u které z následujících rostlin byste nejspíše našli toto uspořádání? Zakroužkujte jednu možnost:

1,5

buk lesní

1. e) Hlavním důvodem pro výměnu vodní páry mezi rostlinou a okolím je obvykle děj zvaný transpirační sání, který pohání transport vody a živin z kořene do nadzemních částí rostliny. Nehodící se škrtněte:

rozchodník ostrý ostřice zobánkatá

Při transpiračním sání je roztok vody a živin vedený floémem / xylémem z kořenů do

ostružiník moruška

prýtu. Celý děj je poháněn podtlakem vzniklým ve vodivém pletivu při odpařování vody z listů / aktivním symplastickým transportem, kde jako vedlejší produkt chemických

hrachor jarní

reakcí vzniká velké množství vody.

1

1 strana 8



2. b) Přiřaďte písmena předchozích obrázků k následujícím rostlinám. Každou použijte právě jednou tak, aby u každého obrázku byla právě jedna rostlina, a to i přesto, že na jedné rostlině můžete najít více druhů trichomů.

2. Určitě jste si při mikroskopování všimli, že na pokožce listů se kromě průduchů a pokožkových buněk vyskytují i různé vychlípeniny pokožkových buněk – trichomy. Existuje jich velké množství typů a tvarů, které plní mnoho různých funkcí. Vyskytují se na všech možných částech rostliny, nejen na listech, ale i na korunních lístcích, stonku nebo plodech. 2. a) Podívejte se na následující obrázky trichomů a popište stručně jejich převažující funkci (jejich velikosti poměrem neodpovídají skutečnosti).

kopřiva dvoudomá

svízel přítula

divizna malokvětá

A

B

C

maceška zahradní

tilandsie provazovkovitá

pelargonie páskatá 3 2. c) Jeden typ trichomů (vychlípenin pokožkových buněk) se vyskytuje i na části rostliny, kde byste to možná nečekali – na kořenech, obzvlášť v blízkosti kořenové špičky. Jak se jmenuje a k čemu slouží?

D

E

1

F

3 strana 9



Testové otázky

7. Ruduchy (Rhodophyta) a) jsou pouze jednobuněčné organismy b) žijí pouze ve slaných a brakických vodách c) mají polysacharidovou buněčnou stěnu d) postrádají ve svých buňkách plastidy, proto jsou červené e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

Editor testu: Petr Synek U každé otázky zakroužkujte právě jednu správnou odpověď. 1. Řasinkový epitel je typický pro a) zevní zvukovod b) sliznici tenkého střeva c) výstelku plicních průdušinek d) endotel (vnitřní výstelku cév) e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

8. Vyberte nepravdivé tvrzení o methanu a) vzniká v hojné míře v mokřadech, např. v rýžových polích b) vzniká v trávicím traktu velkých přežvýkavců c) v přírodě vzniká mimo jiné činností anaerobních methanogenních bakterií d) je velmi účinným skleníkovým plynem e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

2. Které tvrzení o enzymech neplatí? a) urychlují průběh chemických reakcí (které by samovolně v buňce probíhaly pomalu) b) fungování enzymů v buňce je přesně regulované c) zvyšují aktivační energii potřebnou pro reakci d) velmi často umožňují jednu reakci v obou protichůdných směrech a až okolní podmínky určují, který převáží e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

9. Chlorofyl a) se nachází v membráně thylakoidů v chloroplastech b) se nachází volně v cytoplazmě rostlinných buněk c) je využíván především během temnostní fáze fotosyntézy d) pomocí své struktury zachycuje plynný CO2 z atmosféry e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná 10. Typickými zástupci šumavské flóry a fauny jsou a) tetřev hlušec (Tetrao urogallus), los evropský (Alces alces), třemdava bílá (Dictamnus albus) b) datlík tříprstý (Picoides tridactylus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), lýkožrout smrkový (Ips typographus) c) rys ostrovid (Lynx lynx), hořec panonský (Gentiana pannonica), ostružiník moruška (Robus chamaemorus) d) žluva hajní (Oriolus oriolus), kýchavice bílá (Veratrum album), prha arnika (Arnica montana) e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

3. Vyberte pravdivé tvrzení o metabolizmu rostlin ve středoevropských podmínkách a) rostliny dýchají ve dne i v noci b) rostliny provozují celý cyklus fotosyntézy ve dne i v noci c) zelené rostliny (Viridiplantae) jsou jediné organismy schopné fotosyntézy d) při fotosyntéze rostlina spotřebovává kyslík e) při dýchání rostlina nevydechuje oxid uhličitý, ale kyslík 4. Které z následujících tvrzení není pravdivé? a) při nedostatku vody rostlina uzavírá průduchy b) otevřené průduchy jsou potřebné pro snazší výměnu plynů mezi listem a prostředím c) průduchy se u většiny rostlin nezavírají, jsou stále otevřené d) rostliny s listy splývajícími na vodní hladině, mají průduchy zpravidla na svrchní straně listu e) suchozemské rostliny mívají nejčastěji průduchy ze spodní strany listu, případně na obou stranách rovnoměrně

11. K westernovým filmům patří neodmyslitelně indiáni na koních. Jak se koně, na kterých indiáni na Divokém západě jezdili, do Ameriky dostali? a) přivezli je Evropané b) jednalo se o původní severoamerický druh, který se tam vyvinul během třetihor c) přišli přes pevninský most z Eurasie během poslední doby ledové d) do Severní Ameriky se dostali z Jižní Ameriky během třetihor e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

5. Mezi typické znaky čeledi hluchavkovité (Lamiaceae) nepatří a) čtyřhranná lodyha b) vstřícně postavené listy c) plod tvrdka d) pyskaté květy e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

12. O samci sršně obecné (Vespa crabro) platí, že a) má redukovaná křídla b) nemá žihadlo c) v přírodě se vyskytuje velmi vzácně, protože sršně jsou většinou partenogenetické d) nemá kousací ústní ústrojí, ale sosák e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

6. Která trojice nemocí je virového původu? a) angína, spalničky, spála b) plané neštovice, chřipka, vzteklina c) borelióza, syfilis, opar d) záškrt, kapavka, bradavice e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

13. Póry v jaderné membráně mají velmi komplikovanou strukturu, která umožňuje selektivní průchod různých molekul. Který z transportů neumožňují? a) chromozomy do cytoplazmy a RNA do jádra b) RNA do cytoplazmy a nukleotidy do jádra c) proteiny do cytoplazmy a nukleotidy do jádra d) RNA do cytoplazmy a proteiny do jádra e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná strana 10



14. Které z následujících tvrzení o programované buněčné smrti (apoptóze) je pravdivé? a) buňka nabobtná a dojde k rozpadu membrány b) nedochází ke spotřebě ATP, ten se může naopak produkovat c) k fyziologickému („normálnímu”) výskytu apoptózy v lidském těle dochází nejdříve po 20 roku života d) smrt buňky apoptózou nezpůsobí v těle zánět e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

21. Klišé v každém druhém akčním sci-fi filmu je únik radiace a vznik mutantů, obvykle jsou zelení, mají superschopnosti nebo aspoň divný počet očí. K mutacím v živých organizmech ale dochází samovolně a dost často. Jaký je účinek naprosté většiny z nich? a) ve většině případů vznikají výhodné, ale recesivní vlastnosti b) téměř žádný, jde o neutrální či mírně škodlivé mutace c) vedou výlučně k smrti potomstva d) způsobují změny v rychlosti růstu e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

15. Nahý člověk v místnosti o teplotě 20°C a vlhkosti vzduchu 90 % bude ztrácet teplo především a) močením b) dýcháním c) vyzařováním a vedením tepla d) odpařováním potu e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

22. Květy sedmikrásky a) mají v průměru cca 1-2 centimetry, žlutý střed a bílé okraje b) jsou trubkovité a jazykovité c) tvoří obrovské množství pylu a jsou opylovány především větrem d) vznikají pouze jedenkrát za život rostliny e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

16. Samice pásovce (Dasypus sp.) vždy rodí více než jedno mládě, přičemž potomstvo vzniká z jednoho oplozeného vajíčka. Jaké tvrzení platí pro mláďata? a) nemají žádné geny od otce b) všechna mají stejnou genetickou informaci (genotyp) c) jsou triploidní (mají tři sádky genetické informace) d) mají genotyp shodný s matkou e) vždy se narodí alespoň jedna samička

23. Člověk s krevní skupinou 0 a) tvoří protilátky anti-A a anti-B b) netvoří protilátky c) tvoří protilátky anti-0 d) tvoří protilátky anti-AB a 0 e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

17. DNA se nachází mimo jiné a) v endoplasmatickém retikulu b) v ribozómech c) v Golgiho aparátu d) v chloroplastech e) žádná z uvedených odpovědí není správná

24. Ve kterých řádech hmyzu se nacházejí zástupci žijící v pravých eusociálních společenstvech? a) švábi (Blattodea) a motýli (Lepidoptera) b) mšice (Aphidoidea) a jepice (Ephemeroptera) c) blanokřídlí (Hymenoptera) a termiti (Isoptera) d) vážky (Odonata) a dvoukřídlí (Diptera) e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

18. Replikace DNA v buňce a) využívá k tvorbě komplementárního řetězce nukleotid monofosfáty b) probíhá na jednom vlákně DNA plynule a na druhém přerušovaně c) probíhá na každém lidském chromozomu z jediného replikačního počátku d) vytváří energii ve formě ATP e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

25. Vyberte nepravdivé tvrzení o DNA a) spolu s určitými proteiny tvoří chromozomy b) obsahuje fosfor c) je zásadité povahy d) obsahuje čtyři druhy nukleových bází (adenin, thymin, guanin a cytosin) e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

19. Ve vrstevnaté (lamelární) kosti se nachází tzv. Haversovy kanálky, kterými procházejí a) cévy a nervy, které zabezpečují zásobení živinami a inervaci b) tukové vrstvy, které jsou záložním zdrojem energie c) provazce fosforečnanu vápenatého, které udržují strukturu kosti d) váčky naplněné vzduchem odlehčující kosti e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

26. Vyberte skupiny, které obsahují pouze jednobuněčné organismy a) zelené řasy (Chlorophyta), diplomonády (Diplomonadida), bakterie (Bacteria) b) nálevníci (Ciliata), hlenky (Eumycetozoa), chaluhy (Phaeophyceae) c) dírkonošci (Foraminifera), obrněnky (Dinoflagellata), ruduchy (Rhodophyta) d) houby (Fungi), krásnoočka (Euglenozoa), trichomonády (Trichomonadida) e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

20. Co mají tyto buňky – měňavka úplavičná, makrofág a buňka hlenky – společného? a) patří mezi živočišné buňky b) pohyb pomocí panožek c) jsou haploidní d) mají velké množství bičíků e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

strana 11



27. Která z vyobrazených aminokyselin se bude s nejmenší pravděpodobností nacházet v hydrofobním jádře proteinu? a) alanin b) asparagová kyselina c) isoleucin d) tyrosin e) fenylalanin

29. Na obrázku dělící se buňky je a) anafáze mitózy b) profáze meiózy II c) interfáze d) anafáze meiózy II e) metafáze mitózy

30. Na obrázku je znázorněn životní cyklus chaluhy rodu Laminaria. Jakou fázi životního cyklu představují jednotlivé části (1, 2, 3) a jaká je jejich ploidie? a) 1, 2 – gametofyt, 3 – sporofyt; 1, 2 – haploidní, 3 - diploidní b) 1, 3 – gametofyt, 2 – sporofyt; 2, 3 – haploidní, 1 - diploidní c) 2 – gametofyt, 1, 3 - sporofyt; 1, 3 haploidní, 2 - diploidní d) 3- gametofyt, 1, 2 - sporofyt; 2 – diploidní, 1, 3 - haploidní e) 2, 3 – gametofyt, 1 – sporofyt; 1 – diploidní, 2,3 – haploidní

28. Na kterém obrázků je vyobrazena molekula fosfolipidu? a) A b) B c) C d) D e) E

Upraveno podle: Kalina T., Váňa J.: Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v součané biologii. 2005, Nakladatelství Karolinum, Praha, str. 186.

strana 12



Určování přírodnin

Poznej 15 předložených hub a rostlin a napiš jejich jméno:

Poznej 15 předložených živočichů a napiš jejich jméno:

1. ____________________________________

1. ____________________________________

2. ____________________________________

2. ____________________________________

3. ____________________________________

3. ____________________________________

4. ____________________________________

4. ____________________________________

5. ____________________________________

5. ____________________________________

6. ____________________________________

6. ____________________________________

7. ____________________________________

7. ____________________________________

8. ____________________________________

8. ____________________________________

9. ____________________________________

9. ____________________________________

10. ____________________________________

10. ____________________________________

11. ____________________________________

11. ____________________________________

12. ____________________________________

12. ____________________________________

13. ____________________________________

13. ____________________________________

14. ____________________________________

14. ____________________________________

15. ____________________________________

15. ____________________________________ strana 13

Biologická olympiáda 2011–2012, školní kolo kategorie B


2. Na preparátu jste si jistě všimli, že jednotlivé buňky listu mají rozdílné tvary, které souvisí s jejich funkcí. Většinu vnitřní hmoty listu tvoří dva typy buněk. Zaprvé jsou to podlouhlé buňky, které těsně nasedají jedna na druhou a obsahují hodně chloroplastů, které můžete pozorovat ve vrchní části řezu. Pod nimi pak můžete pozorovat vrstvu buněk nepravidelného tvaru, které mají mezi sebou poměrně hodně mezibuněčných prostor. Jak se jmenují a jakou hlavní funkci mají tyto dva typy buněk?

Úloha č. 1: Pozorování listu muškátu

Autor: Anna Elexhauserová Recenzenti: Filip Kolář a Kateřina Černá Časová náročnost: 60 minut Pomůcky: list muškátu (pelargonie páskatá – Pelargonium zonale), krycí a podložní sklíčko, preparační jehla, ostrá žiletka, kapátko, mikroskop se zvětšením alespoň 100x, buničitá vata, pinzeta, bezová duše

2. a) Název pletiva tvořeného podlouhlými buňkami:

Listy jsou nadzemními vegetativními orgány rostlin sloužící k výměně plynů s okolím a k fotosyntéze. S touto funkcí souvisí jejich plochý tvar, který umožňuje maximální zachytávání světla. Jsou známy nejrůznější tvary listů, existují listy jednoduché i různě složené. My se však nebudeme zabývat vnější morfologií, ale podíváme se na list více zblízka, na jeho anatomii a s tím i na tvar jeho buněk. 1. Vytvořte si vodní preparát s řezy listu muškátu. Na podložní sklíčko kápněte několik kapek vody, aby nevyschly řezy, které sem budete pokládat. Poté vezměte list muškátu, příčně ho rozřízněte a na čerstvě uříznutém okraji pomocí nové ostré žiletky zhotovte co nejtenčí řezy. Jednotlivé řezy nemusí zahrnovat průřez listem v celé jeho šířce, stačí, když v nich bude jen část listu s místem, kde prochází žilka. Důležité však je, aby byly řezy co nejtenčí. Ihned je odkládejte do vodní kapky na podložním sklíčku. Řezů připravte nejméně pět (klidně jich připravte více), pro kreslení si pak vyberete nejlepší z nich. Poté preparát přikryjte krycím sklíčkem a přebytečnou vodu odsajte buničinou. Preparát vložte pod mikroskop a pozorujte postupně od nejmenšího k největšímu vhodnému zvětšení. Řezy si také můžete připravit s pomocí bezové duše. Do rozříznuté duše vložte kousek listu a pomocí ostré žiletky vytvořte co nejtenčí řezy, s kterými pak zacházejte stejně, jako v případě řezání bez bezové duše. Zhotovte přehledný nákres pozorovaných struktur a nezapomeňte na všechny náležitosti (zvětšení, popisky, obrázek nakreslený tužkou).

Funkce: 1 2. b) Název pletiva tvořeného nepravidelnými buňkami:

Funkce:

1 3. Teď se podíváme na pokožkové buňky. Vytvořte si vodní preparát s kusem spodní pokožky z listu muškátu. Přehněte list přes ukazováček a pomocí ostré žiletky opatrně seřízněte spodní pokožku listu. Případně se můžete pokusit pokožku z listu stáhnout pomocí pinzety. Malý kousek pokožky přeneste preparační jehlou na podložní sklíčko do malé kapky vody. Přikryjte krycím sklíčkem a přebytečnou vodu odsajte buničinou. Preparát vložte pod mikroskop a pozorujte postupně od nejmenšího k největšímu vhodnému zvětšení. Preparát nezakreslujte, pouze slovy popište, jak pokožka vypadá. Při psaní odpovědi se zamyslete především nad tím, jakou funkci pokožka pro list má a jaká je v důsledku toho její stavba a vzhled.

5

1 strana 1



4. Z pokožkových buněk mohou u některých rostlin vznikat tzv. trichomy (někdy zvané též chlupy), tedy dlouhé výčnělky, které mohou být jednobuněčné i mnohobuněčné a mohou také mít různé tvary a funkce. Na následujících obrázcích vidíte tři různé typy trichomů. Ke každému z nich napište jeho název a také jednoho rostlinného zástupce, u kterého můžete daný typ trichomu nalézt.

8. Nyní se podíváme na list jako na celek. Na muškátovém listu je dobře patrná žilnatina. 8. a) Čím je vlastně žilnatina tvořena? Uveďte dva typy pletiva, které se nachází v žilnatině (jedno pletivo souvisí přímo s její funkcí a druhé je zpevňující). 1 8. b) Toto složení žilnatiny však neplatí pro celou plochu listu. V koncových žilkách je složení jednodušší. Napovíme, že zde již není třeba rozvod asimilátů, zato je zde třeba dostatek vody pro transpiraci. Z čeho jsou tedy koncové žilky utvořeny? 1

A

B

8. c) Pokud byste se podívali na to, jakým způsobem je žilnatina větvena, zjistili byste, že malé žilky se větví stejným způsobem jako ty velké. Kdybyste tedy sledovali list různě zvětšený, struktura žilnatiny by měla stále stejný tvar. Jak se obecně nazývají struktury, které jsou složeny ze stejných dílů, zmenšujících se ve stejném poměru?

C

1 9. Na následujících obrázcích vidíte pět různých typů žilnatiny a pět různých názvů. Přiřaďte je správně k sobě. typy žilnatiny: a) vidličnatá

3

b) zpeřená

5. Které typy trichomů můžete pozorovat na listu muškátu? (Jsou pozorovatelné na vašem preparátu řezu listem a na preparátu pokožky.)

c) souběžná d) znožená e) dlanitá

1 6. Pokud byste chtěli na listu muškátu vidět průduchy, z které strany byste hledali, abyste jich uviděli co nejvíce, ze spodní či ze svrchní? 1 7. Většina rostlin má průduchy buď pouze na spodní, nebo na obou stranách listů. Dokážete vymyslet příklad rostliny, která má průduchy pouze na svrchní straně listů? Proč tomu u ní tak je?

2 10. Jiný typ žilnatiny, tzv. rovnoběžná žilnatina, je typickým znakem jedné velké čeledi jednoděložných rostlin, která je také například hospodářsky velmi významná. O kterou čeleď se jedná?

1

1 strana 2



Úloha č. 2: Potravní specializace Autor: Libor Mořkovský Recenzenti: Juraj Sekereš, Petr Synek Časová náročnost: 30 minut

V této úloze se podíváme na to, jak obvykle pracuje evoluce – vychází ze struktur, které jsou k dispozici, a ty postupně pozměňuje tak, aby lépe odpovídaly nárokům prostředí. Jako příklad nám poslouží evoluce zobáků u ptáků a čelistí u savců. Podobné principy ale platí i na obecnější úrovni. 1. Zatímco savcům zůstaly evolučně starší čelisti se zuby, u ptáků se vyvinula struktura nová – zobák. Postupem času se jednotlivé skupiny ptáků i savců specializovaly na různé potravní zdroje. V této části zhodnotíte, zda se u ptáků a savců specializovaných na stejnou potravu vyvinula podobná, nebo odlišná uzpůsobení. 1. a) K potravním specializacím v tabulce přiřaďte živočichy z obrázků A až J. Jeden potravní zdroj zůstane neobsazen. Ke zbylým potravním zdrojům přiřaďte vždy jednoho savce a jednoho ptáka. Nápověda: Jedna z lebek ptáků patří ústřičníkovi. ořechy ryby larvy pod kůrou stromů mlži drobní živočichové ve vodě větší obratlovci 3

Zdroje obrázků: ancientshore.com, diver.narod.ru, boneclones.com, skullsite.com, [email protected].

strana 3



1. b) Pokud u dvou organizmů dojde k vytvoření podobné struktury, kterou jejich poslední společný předek neměl (v našem příkladu se savci a ptáky je to nějaký vyhynulý plaz:), nazýváme tento proces konvergence (konvergentní evoluce). Ačkoliv je zobák anatomicky a morfologicky naprosto odlišný od čelisti, můžeme na nich najít určité společné znaky. Jedním z příkladů jsou drobné kuželovité zuby u obrázků A a F. K čemu těmto živočichům pomáhají?

2. a) Vyber v následujícím textu správné možnosti (nehodící se škrtni): Darwinovy pěnkavy žijí na Galapážských ostrovech v Tichém / Indickém oceánu. Jejich populace vznikla z několika málo jedinců, kteří se na ostrovy dostali náhodou před několika tisíci / miliony let z Jižní Ameriky. Na ostrovech pravděpodobně byli / nebyli jiní ptáci živící se podobnou potravou, nejvíce si přistěhovalci konkurovali mezi sebou / s původními obyvateli. To vedlo k rychlému rozrůznění jejich potravních specializací / barvy peří. S tímto rozrůzněním byly svázány i změny velikosti těla a stavby zobáku. Rychlý vznik několika druhů v novém prostředí se odborně nazývá adaptivní radiace / 3 kolektivní speciace.

1

2. b) Na základě grafu přiřaď jednotlivé druhy pěnkav podle velikosti semen, kterými se živí. Odpověď stručně zdůvodni.

1. c) Které z dvojic uvedených v otázce 1. a) bychom mohli považovat za případy konvergentní evoluce? Uveď dva příklady. Popiš, podle které struktury na lebkách si to myslíš.

2

1. d) Ne všichni živočichové využívající konkrétní druh potravy jsou k jeho využívání přizpůsobeni stejně. Jinými slovy – nepozorujeme u nich konvergenci. Pokuste se vymyslet alespoň jeden důvod, proč někteří živočichové využívající stejnou potravu nemají konvergentně vyvinuté struktury.

2. V předchozí otázce jsme se zabývali průběhem evoluce v případě, kdy různé nepříbuzné organizmy, požírají podobnou potravu. V přírodě ale nalezneme i případ opačný – blízce příbuzné druhy potravně specializované na velmi různorodou potravu. Jednou z takových skupin jsou notoricky známé „Darwinovy pěnkavy“ – strnadovití pěvci rodu Geospiza.

1

2

Upraveno podle: http://lams.slcusd.org/pages/teachers/saxby/wordpress/?cat=7&paged=3

strana 4

3

3



3. a) Na závěr se z exotických krajin vrátíme do Česka a podíváme se na zajímavá přizpůsobení zobáků našich ptáků. Podle následujících popisů poznejte sedm našich ptáků a jejich jména doplňte do připravených řádků.

1.

1. Jsem drobný pěvec a drobný podlouhlý zobák používám k hledání potravy na

2.

kmenech stromů v kůře a těsně pod ní, umím to i hlavou dolů.

3.

2. Jsem brodivý pták velký asi jako volavka popelavá. Mám lžícovitý zobák a lovím

4.

potravu ve vodě, kde zobákem pohybuji ze strany na stranu a lovím bezobratlé, umím cedit i bahno.

5.

3. Ve dne spím sedíc na zemi nebo podélně na větvi, v noci lovím létající hmyz do široce rozevřeného zobáku.

C

6.

4. Jsem sice drobný pěvec, ale mám zahnutý a překřížený zobák, protože jím vytahuji semena ze šišek.

7.

5. Mám nahoru zahnutý zobák, brodím se v mělké vodě a lovím různé vodní

8.

bezobratlé a rybí potěr.

9.

6. Jako bych se do české krajiny nehodila, patřím mezi srostloprsté a většinu příbuzných mám v tropech a subtropech. Mám dlouhý, úzký, zahnutý zobák, se

Znění tajenky:

kterým lovím především včely a jiný létající hmyz.

3. b) Z následujících možností vyberte všechna správná tvrzení vztahující se k tajence.

7. Mám dolů zahnutý zobák a šplhám po stromech a vytahuji hmyz ze spár v kůře,

5

1. K velmi těsnému společnému vývoji dochází ve vztahu hostitel – parazit.

hlavou dolů to neumím.

2. Tento jev pozorujeme například u delfína, který ačkoliv je savec, je tvarem těla

8. Hnízdím ve stromových dutinách a živím se drobnými savci, které v noci ulovím.

velmi podobný rybám.

9. Mám masivní zobák k louskání semen, dlask ale nejsem, i když jsme příbuzní ze

4. Jev obsažený v tajence může popisovat vztah mezi predátorem a kořistí.

3. Tento jev způsobil invazi hrdličky zahradní do Česka.

stejné čeledi.

2 strana 5



Testové otázky

7. Který z následujících zástupců dvouděložných rostlin nemá složené listy? a) jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) b) ořešák královský (Juglans regia) c) dub letní (Quercus robur) d) jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) e) trnovník akát (Robinia pseudoaccacia)

Editor testu: Petr Synek U každé otázky zakroužkujte právě jednu správnou odpověď. 1. Vačnatci (Marsupialia) se v současné době přirozeně vyskytují a) v Austrálii a Americe b) v Austrálii a Africe c) pouze v Austrálii d) v Austrálii a na Novém Zélandě e) v Austrálii a na Madagaskaru

8. Vyberte nepravdivé tvrzení o pokožkové vrstvě buněk (epidermis) rostlin. Tato vrstva a) se nikdy neliší na spodní a svrchní straně listu b) ze svých buněk často může vytvářet i chlupy (trichomy) c) může vylučovovat na svůj povrch ochranné vosky d) kromě svěracích buněk průduchů neobsahuje chlorofyl e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

2. Chlorofyl a) je organela, která zajišťuje syntézu lipidů b) je molekula, jejíž struktura umožňuje zachytit světelné záření (fotony) c) obsahuje iont železa d) je přítomen jen v listech rostlin e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

9. V České republice neexistuje ve volné přírodě stálá populace: a) norka amerického (Mustela vison) b) bobra evropského (Castor fiber) c) psíka mývalovitého (Nyctereutes procyonoides) d) jelena siky (Cervus nippon) e) sviště horského (Marmota marmota)

3. Který z těchto orgánů je vyvinutější (prakticky i větší) u dítěte než u dospělého? a) štítná žláza b) brzlík c) slezina d) slinivka e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

10. Máte chuť na ovoce, ale v obchodě mají jen bobule a peckovice. Z čeho tedy můžete vybírat? a) jahody, kiwi a meruňky b) hrušky, mango a mandarinky c) jablka, švestky a hroznové víno d) broskve, višně a banány e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

4. Který děj neprobíhá v buněčném jádře eukaryotické buňky? a) replikace b) transkripce (přepis) c) sestřih pre-mRNA d) translace (překlad) e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

11. Co je Natura 2000? a) soustava 2000 vybraných ptačích hnízdišť, která se zavázala chránit EU b) dohoda o ochraně mokřadních biotopů o minimální rozloze 2000 ha c) soustava chráněných území mezinárodního významu d) seznam vyhynulých druhů v Evropě k roku 2000 e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

5. Kolik párů nohou mají dohromady sekáč (Opilio sp.), vážka (Sympetrum sp.) a larva mouchy (Musca sp.)? a) 7 b) 8 c) 10 d) 11 e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

12. Které z buněk lidského těla jsou vícejaderné? a) buňky epitelu tenkého střeva b) buňky příčně pruhovaného svalu c) červené krvinky d) spermie e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

6. Pro kterou z následujících čeledí je charakteristické květenství typu úbor? a) hluchavkovité (Lamiaceae) b) hvězdnicovité (Asteraceae) c) liliovité (Liliaceae) d) bobovité (Fabaceae) e) bukovité (Fagaceae)

13. V tajze se typicky vyskytuje a) pštros dvouprstý (Struthio camelus) b) datlík tříprstý (Picoides tridactylus) c) mravenečník čtyřprstý (Tamandua tetradactyla) d) loubinec pětiprstý (Parthenocissus quinquefolia) e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná strana 6



14. Jak nelze denaturovat protein? a) vysokou teplotou b) nízkým pH c) vysokým pH d) vysokou koncentrací solí e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

20. Ektotermní živočichové jako například skokan (Rana sp.) či ještěrka (Lacerta sp.) a) mají stálou teplotu těla b) teplo získávají z prostředí nebo svalovou prací c) mají rychlejší metabolismus než například člověk d) žijí jen v tropech e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

15. Jaký z následujících ptáků má nidikolní (krmivá) mláďata a) bažant obecný (Phasianus colchicus) b) tetřev hlušec (Tetrao urogallus) c) husa polní (Anser fabalis) d) holub hřivnáč (Columba palumbus) e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

21. Fenek berberský (Vulpes zerda) a liška polární (Vulpes lagopus) jsou příkladem Allenova pravidla, které a) říká, že endotermové chladných oblastí mají kratší končetiny a tělní výběžky obecně (uši) než podobní živočichové z teplých oblastí b) říká, že živočichové téhož druhu se zvětšují se vzrůstající nadmořskou nebo zeměpisnou šířkou c) říká, že ektotermové teplých oblastí mají kratší končetiny a tělní výběžky obecně (uši) než podobní živočichové z chladných oblastí d) říká, že živočichové téhož druhu se zmenšují se vzrůstající nadmořskou nebo zeměpisnou šířkou e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

16. Pro rostliny opylované větrem obvykle neplatí, že a) produkují velký objem pylu b) blizny mohou být velké a dělené c) květy jsou nenápadného vzhledu d) pyl je slepený ve větší hrudky e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

22. Žiji v České republice, postavou připomínám velkého hraboše (nikdy nevážím víc než půl kilogramu), jsem znamenitý plavec a potápěč, mám ocas výrazně kratší než tělo, bydlím u vodních toků a ploch, hloubím si chodby a živím se rostlinnou potravou. Hádej, kdo jsem? a) ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) b) hryzec vodní (Arvicola terrestris) c) vydra říční (Lutra lutra) d) bobr evropský (Castor fiber) e) nutrie říční (Myocastor coypus)

17. V Austrálii nejsou původní a) létající savci b) jedovatí hadi c) nelétaví ptáci d) savci kladoucí vejce e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná 18. Zbudovali jsme si umělý ostrov s rezidencí uprostřed Máchova jezera. Po několika měsících zjišťujeme, že se nám do anglického trávníku na ostrově rozšířily rostliny, které jsme tam nevysadili. Které tvrzení o těchto rostlinách určitě není pravdivé? a) jako jedny z prvních sem pronikly pampelišky, protože mají lehká semena roznášená větrem b) část ostrova zarostly ostružiny, které se sem dostaly s trusem ptáků c) jako jedny z prvních se objevily i orchideje, které mají větrem nesená semena a využily holou nezastíněnou plochu ostrova d) začala se zde rozmáhat křídlatka, jejíž úlomky sem byly přineseny vodou a zakořenily e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

23. Nejméně živin v oceánu se nachází a) u ústí velkých řek b) v polárních oblastech c) v šelfových oblastech d) ve volném oceánu e) u podmořských kuřáků 24. Ve které z těchto skupin organizmů nenalezneme žádné zástupce s pevnou schránkou? a) rozsivky (Diatomeae) b) obrněnky (Dinoflagellata) c) dírkonošci (Foraminifera) d) mlži (Bivalvia) e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

19. Co mají společné tyto organismy: babočka bodláková (Vanessa cardui), pakůň žíhaný (Connochaetes taurinus), kožatka velká (Dermochelys coriacae) a rybák obecný (Sterna hirundo)? a) velkou část jejich jídelníčku tvoří rostliny anebo řasy b) žijí jen na severní polokouli c) migrují na velké vzdálenosti d) jsou to druhy kriticky ohrožené vyhubením e) nehostí žádné parazitické organismy (mají velmi výkonný imunitní systém)

strana 7



25. Která kombinace způsobu šíření vyobrazených plodů je správná? a) větrem B; vodou D; epizoochorně A; endozoochorně C b) větrem A; vodou B; epizoochorně D; endozoochorně C c) větrem A; vodou D; epizoochorně B; endozoochorně C d) větrem B; vodou C; epizoochorně A; endozoochorně D e) větrem C; vodou D; epizoochorně B; endozoochorně A

29. Na obrázku je mitóza a to konkrétně ve stadiu a) profáze b) metafáze c) anafáze d) telofáze

30. Struktura na obrázku na dubovém listě nejspíše vznikla a) samovolně jako nádor b) činností žlabatky, která patří mezi blanokřídlý hmyz c) působením virů d) jako důsledek napadení rostliny roztoči e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

26. Která ploutev kaprovité rybě na našem obrázku chybí na rozdíl od skutečnosti? a) prsní b) druhá hřbetní c) břišní d) řitní e) tuková ploutvička 27. Jak se nazývá šroubovitá struktura uvnitř buňky řasy šroubatky (Spirogyra) a) plastid b) cévní svazek c) mechanické pletivo d) chromozom e) cytoskelet 28. Na obrázku je a) DNA b) RNA c) protein d) fosfolipid e) žádná z výše uvedených odpovědí není správná

strana 8



Určování přírodnin

Poznej 15 předložených hub a rostlin a napiš jejich jméno:

Poznej 15 předložených živočichů a napiš jejich jméno:

1. ____________________________________

1. ____________________________________

2. ____________________________________

2. ____________________________________

3. ____________________________________

3. ____________________________________

4. ____________________________________

4. ____________________________________

5. ____________________________________

5. ____________________________________

6. ____________________________________

6. ____________________________________

7. ____________________________________

7. ____________________________________

8. ____________________________________

8. ____________________________________

9. ____________________________________

9. ____________________________________

10. ____________________________________

10. ____________________________________

11. ____________________________________

11. ____________________________________

12. ____________________________________

12. ____________________________________

13. ____________________________________

13. ____________________________________

14. ____________________________________

14. ____________________________________

15. ____________________________________

15. ____________________________________ strana 9

biologická olympiáda 2011–2012 46. ročník Školní kolo kategorií A a B Zadání soutěžních úloh Autoři: Anna Elexhauserová, Jaroslav Icha, Julie Kovářová, Libor Mořkovský, Marie Pospíšková, Jan Smyčka, Petr Synek a kolektiv členů pracovní skupiny pro tvorbu úkolů BiO kategorie A, B pod vedením Filipa Koláře a Petra Jedelského Pedagogická recenze: Milan Dundr, Martin Jáč, Ivo Králíček, Petr Šíma Redakce: Petr L. Jedelský

Biologická olympiáda

Recommend Documents