Bezpečný výkon práce Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát1 Title: Safety execution of work
Anotace: Cílem příspěvku bude snaha o základní rozbor platné právní úpravy českého systému odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání z pohledu odpovědnosti zaměstnavatele. Současná podoba právní úpravy v České republice nastoluje několik otázek souvisejících s pojistným principem, jehož praktická podoba by měla být změněna, avšak od roku 2006 je účinnost nové právní úpravy doposud odkládána. Bude tedy zhodnocena současná a plánovaná podoba tohoto systému pojištění z pohledu praxe. Annotation: The aim of the contribution is to describe the valid legal adjustment of the Czech system of worker´s compensation of work accident and occupational diseases from the point of view of responsibility of employer. Nowadays legislation in the Czech Republic open some problems of injury system, which should be changed, from the year 2006 is the new legislation prepared but not in power. Therefore there will be evaluated the nowadays and the future form of the injury system from the practical view. Klíčová slova: pracovní úraz, nemoc z povolání, odškodnění zaměstnance, odpovědnost zaměstnavatel, škoda na zdraví, pojištění Key words: work accident, occupational disease, worker´s compensation, responsibility of employer, industrial injury, insurance
1
Vysoká škola Karlovy Vary o. p. s. , http://www.vskv.cz/, e-mail:
[email protected], web: http://www.akilda.cz/ Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni
Úvod Podstata právní úpravy odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání historicky vždy souvisela a souvisí s odpovědností zaměstnavatele. Praktickou otázkou zůstává, jak je koncipována míra zajištění této odpovědnosti zaměstnavatele pro udržení jistoty zaměstnanců spočívající v garanci práva na odškodnění. Jak významná je tato problematika demonstrují základní statistické údaje čítající počty pracovních úrazů a jejich závažnost. V roce 2013 bylo v České republice evidováno 42.927 pracovních úrazů s pracovní neschopností, přičemž z toho 1.385 bylo závažných vyžadujících hospitalizaci postiženého delší než 5 dnů a 113 bylo smrtelných pracovních úrazů.2 Právo zaměstnance na uspokojivé a zdraví neohrožující pracovní podmínky garantuje již naše Listina základních práv a svobod v článku 28, z. č.2/1993 Sb., v platném znění (dále jen LZPS). Dále je pak garantováno právo občanů na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci v článku 30 odst. 1 variantě druhé LZPS a právo každého na ochranu zdraví a právo občanů na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného pojištění v článku 31 LZPS. Zaměstnavatel odpovídá vždy za škodu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání vůči zaměstnancům v pracovním poměru a vůči těm, kteří pracují na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti), § 366 a násl. zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění (dále jen ZP). Předpokladem odpovědnosti zaměstnavatele (ZV) jsou existence pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, vznik škody zaměstnanci (ZN) nebo jeho pozůstalým, a příčinná souvislost mezi tímto úrazem nebo nemocí a vznikem škody. 3 Názorně si lze vztah příčinné souvislosti ukázat v následujícím obrázku. Obrázek č. 1 : Předpoklad odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu (vlastní zpracování autorky)
Pracovní úraz/nemoc z povolání
ŠKODA ZN, pozůstalých Příčinná souvislost
2
FOLTISOVÁ, Ivona. Pracovní úrazovost v ČR v roce 2013 a výsledky činnosti Státního úřadu inspekce práce za 1. pololetí roku 2014: Tisková zpráva MPSV a SÚIP. In: [online]. 25. 07. 2014. [cit. 2015-01-14]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/18727 3
Josef Hochmann v KOTTNAUER, Antonín et al. Zákoník práce: komentář s judikaturou : podle stavu k 1. lednu 2012, včetně novely účinné k 1. dubnu 2012. Vyd. 1. Praha: Leges, 2012, 1087 s. Komentátor. ISBN 978808-7576-083 , str. 997
Kapitola 1: Bezpečnost a ochrana zdraví při prácí (BOZP), pracovní úraz a nemoc z povolání v roce 2015 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (dále jen BOZP) 4 je obecně vnímán jako pojem vyjadřující takový stav pracovních podmínek, které vylučují působení nebezpečných a škodlivých faktorů pracovního procesu na zaměstnance. Právo tak vytváří předpoklady, aby práce byla vykonávána za takových podmínek, které nebudou ohrožovat životy a zdraví zaměstnanců nebo alespoň aby bylo jejich ohrožení minimalizováno. Právní institut BOZP proto chápeme jako: „souhrn práv a povinností účastníků pracovněprávních vztahů, jakož i orgánů dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci a právních institutů, které směřují k zabezpečení opatření a technických zařízení potřebných k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.“5 Ustanovení § 105 ZP stanoví zvláštní povinnosti zaměstnavatelů při pracovních úrazech a nemocech z povolání, které doplňuje institut odpovědnosti zaměstnavatele. Oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je věnována rovněž pozornost na úrovni Evropské unie. Podle článku 153 Smlouvy o založení EU 6 ve znění Lisabonské smlouvy je kladen důraz na zlepšování pracovního prostředí k ochraně zdraví a bezpečnosti pracovníků a podle článku 156 na podporu spolupráce členských států mimojiné v oblastech ochrany před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a ochrany zdraví při práci. 7 Pracovní úraz Posouzení, zda určité poškození zdraví je v praxi pracovním úrazem, je otázkou právní. Je potřeba zkoumat, zda zjištěné skutkové okolnosti, za nichž k poškození zdraví došlo, naplňují skutkovou podstatu § 380 ZP. Lze říci, že je tak prakticky vyloučeno, aby byl znalec lékař dotazován, zda určitý úraz je úrazem pracovním. Součinnosti s lékařem se však nelze v praxi vyhnout při posouzení, zda k poškození zdraví došlo v příčinné souvislosti se zjištěným úrazovým dějem. 8 Definice pojmu pracovní úraz9 vychází z ustanovení § 380 ZP, přičemž jde o poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, 4
Doc. JUDr. Milan Galvas, CSc. v GALVAS, Milan et al. Pracovní právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 752 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 483. ISBN 978-802-1058-521 , str. 540 5
Doc. JUDr. Milan Galvas, CSc. v GALVAS, Milan et al. Pracovní právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 752 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 483. ISBN 978-802-1058-521 , str. 541 6
EUROPA.EU. Evropská unie: EU [online]. [cit. 2015-01-14]. Dostupné z:http://europa.eu/index_cs.htm
7
Prof. JUDr. Petr Tröster, CSc. v BĚLINA, Miroslav et al. Pracovní právo. 5., dopl. a podstatně přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, xxxv, 599 s. Beckovy právnické učebnice. ISBN 978-80-7400-405-6, str. 373 8
JUDr. Zdeněk Novotný v BĚLINA, Miroslav et al. Zákoník práce: komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008, xxi, 1063 p. ISBN 978-807-1796-077, str. 935 9
§ 380 ZP, z. č. 262/2006 Sb., nově pravděpodobně ustanovení § 10 ZUrazPoj
náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů 10 nebo v přímé souvislosti s ním11. Nebo působením vlastní tělesné síly podle ustanovení § 10 odst. 1 ZUrazPoj, z.č. 266/2006 Sb. Jako pracovní úraz se považuje rovněž úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Pracovním úrazem však není úraz, který utrpěl zaměstnanec na cestě do zaměstnání a zpět. Problémy mohou nastávat v praxi zejména při služebních cestách. Činnost, která je předmětem pracovní cesty, je vždy plněním pracovních úkolů12. K tomu lze uvést jeden nedávný rozsudek Nejvyššího soudu České republiky 13 ze dne 5. 1. 2012, sp. zn. 21 Cdo 4834/2010: „Ubytuje-li se zaměstnanec v obci, která je předmětem pracovní cesty, a z místa ubytování jde na pracoviště do budovy určené k plnění pracovních úkolů, pak poškození zdraví, které zaměstnanec utrpí cestou z místa ubytování na toto pracoviště nebo cestou zpět, nelze považovat za pracovní úraz.“ Jde-li o tmelení kolektivu na výjezdních cestách, i zde je nutné řešit vždy individuálně každé poškození zdraví a posuzovat, zda šlo nebo nešlo o plnění pracovních úkolů 14. Nemoc z povolání Nemocí z povolání se rozumí nemoc vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických faktorů nebo jiných škodlivých faktorů souvisejících s prací, pokud je uvedena v seznamu nemocí z povolání a pokud vznikla za podmínek, za nichž nemoc z povolání vzniká, a dosáhla klinického stupně závažnosti, který je jako nemoc z povolání uznáván. Za nemoc z povolání se považuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše 3 let před jejím zařazením do seznamu. Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu, kterým je nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání 15. Pro rok 2015 vstoupilo v účinnost nové nařízení vlády č. 168/2014 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Vzhledem k tomu, že se v praxi objevují zcela nové nemoci mající původ ve výkonu práce, a v důsledku vývoje vědeckého poznání, schválila Rada vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v rámci Národního akčního programu BOZP pro období 2011 – 2012 opatření, které uložilo příslušným orgánům a organizacím provádět revize seznamu nemocí z povolání ve dvouletých intervalech. Smyslem měněné právní úpravy je na základě téměř tříletých 10
Plnění pracovních úkolů, § 273 ZP.
11
Přímá souvislost s plněním pracovních úkolů, § 274 ZP.
12
JUDr. Martin Mikyska v ŠUBRT, Bořivoj et al. Abeceda mzdové účetní ... Olomouc: ANAG, 2014, 607 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 9788072638512, str. 594, MIKYSKA, Martin. Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání: podle právního stavu k ...Olomouc: ANAG, 2010, 599 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978807-2635-69, str. 569 13
NEJVYŠŠÍ SOUD. [online]. [cit. 2015-01-14]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/
14
Lze doporučit rovněž rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5060/2007, k pořádání sportovních her zaměstnavatelem rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2012, sp. zn. 21 Cdo 2259/2011, a k obdobné problematice rovněž Nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2012, sp. zn. IV. ÚS 3782/11, ÚSTAVNÍ SOUD. [online]. [cit. 2015-01-14]. Dostupné z: http://www.usoud.cz/ 15
§ 11 odst. 1 ZUrazPoj, z. č. 266/2006 Sb., zatím neúčinný
zkušeností s aplikací novelizovaného seznamu nemocí z povolání seznam aktualizovat v návaznosti na vývoj techniky i vědeckého poznání v oblasti medicíny. Uznávání nemocí z povolání pro účely úrazového pojištění provádějí specializovaná zdravotnická zařízení stanovená zvláštním právním předpisem, vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají, v platném znění, zejména ve znění vyhlášky č. 38/2005 Sb. Odškodnění v pracovněprávních vztazích Druhy náhrad upravuje § 369 odst. 1 ZP. Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, povinen poskytnout zaměstnavatel náhradu za: a) ztrátu na výdělku, b) bolest a ztížení společenského uplatnění, c) účelně vynaložené náklady spojené s léčením, d) věcnou škodu. Druhy náhrad pro pozůstalé při úmrtí zaměstnance upravuje § 375 odst. 1 ZP. Zemře-li zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, je zaměstnavatel povinen v rozsahu své odpovědnosti poskytnout: a) náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jeho léčením, b) náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem, c) náhradu nákladů na výživu pozůstalých, d) jednorázové odškodnění pozůstalých, e) náhradu věcné škody. Jednorázové odškodnění pozůstalých při smrtelném pracovním úrazu je zakotveno v § 378 odst. 1 ZP. Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši nejméně 240 000 Kč; rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši nejméně 240 000 Kč. Jednorázové odškodnění ve výši nejméně 240 000 Kč přísluší i v případě, že se zemřelým zaměstnancem žil v domácnosti pouze jeden rodič. DÁVKY z připravovaného systému úrazového pojištění zakotvené v § 17 Z UrazPoj, z. č. 266/2006 Sb., doposud neúčinný právní předpis. Z úrazového pojištění měly být poskytovány tyto peněžité dávky: a) úrazový příplatek, b) úrazové vyrovnání, § 19 Z UrazPoj Zaměstnanec má při poškození zdraví nárok na jednorázové úrazové vyrovnání, pokud míra jeho poškození zdraví přesahuje 10 % a nedosahuje 33 %, c) úrazová renta, § 20 ZUrazPojZaměstnanec má při poškození zdraví nárok na úrazovou rentu, pokud míra poškození jeho zdraví činí nejméně 33 %, d) bolestné, e) příspěvek za ztížení společenského uplatnění, f) náhrada nákladů spojených s léčením, g) náhrada nákladů spojených s pohřbem, h) jednorázový příspěvek pozůstalému, i) úrazová renta pozůstalého. Z úrazového pojištění může být, za podmínek stanovených zákonem, poskytnuta i věcná dávka ve formě rehabilitace v úrazovém pojištění. Dále § 27 odst. 1 nového zákona o úrazovém pojištění ZUrazPoj upravuje jednorázový příspěvek pozůstalému, kdy měl náležet pozůstalému manželovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši 240 000 Kč; rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši 240 000 Kč.
Hmotné zabezpečení práva sociálního zabezpečení – povinné či dobrovolné systémy Pozůstalostní důchody (vodvský/vdovecký, sirotčí důchod) a invalidní důchod upravuje zákon o důchodovém pojištění, z. č. 155/1995 Sb., v platném znění/ZDP a k němu vydaná prováděcí vyhláška č. 359/2009 Sb. o posuzování invalidity. Zraněný práce neschopný zaměstnanec je dále hmotně zabezpečen dávkami nemocenského pojištění a to především nemocenským vypláceným na základě zákona o nemocenském pojištění, z. č. 187/2006 Sb., v platném znění/ZNP. Z. č. 340/2006 Sb. upravuje tzv. zaměstnanecké penzijní systémy fungující v Evropě. Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004 ze dne 29. 4. 2004 a prováděcí č. 987/2009 ze dne 16. 9. 2009 koordinace systémů sociálního zabezpečení členských států. Kompetentní instituce komunikují mezi sebou i v oblasti pojištění pro případ odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání – v závislosti na druhu systému. Dlouhodobá nezpůsobilost vykonávat ze zdravotních důvodů dosavadní práci V důsledku utrpěného úrazu s trvalými následky může zaměstnanec přijít o své zaměstnání, neboť jde o výpovědní důvod podle § 52 písm. d) ZP. Nesmí-li zaměstnanec dále konat práci pro pracovní úraz, onemocnění nebo ohrožení nemocí z povolání, dosáhl-li na pracovišti nejvyšší přípustné hranice. Zaměstnanci náleží v takovém případě nárok na odstupné podle § 67 ZP ve výši nejméně 12ti násobku průměrného výdělku. Odstupné nenáleží, zprostí-li se zaměstnavatel své odpovědnosti 16. Zdravotní důvody výpovědi dané zaměstnavatelem, nejde-li o pracovní úraz, upravuje § 52 písm. e) ZP, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci, pak je to bez odstupného a odškodnění úrazu v rámci pracovněprávních vztahů. Fyzická osoba se však může domáhat náhrady škody na zdraví v občanskoprávním řízení 17. Kapitola 2:
Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz
Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání bylo zavedeno v České republice již do starého zákoníku práce, z. č. 65/1965 Sb., účinný do 31. 12. 2006, novelou č. 37/1993 Sb. účinnou od 01. 01. 1993, zakotvením v ustanovení § 205d starého zákoníku práce. Právní úprava přešla v zásadě z důvodu sporu o novou podobu zcela nezměněna do nového zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., účinný od 01. 01. 2007, v platném znění (ZP), a to konkrétně do § 365 a násl. do části přechodných ustanovení. V přechodných ustanoveních nového zákoníku práce měla být právní úprava pouze dočasně. Byl totiž společně s novým zákoníkem práce přijat nový zákon 16
Zaměstnavatel se zprostí své odpovědnosti podle § 367 ZP zcela, prokáže-li, že jedinou příčinou úrazu bylo porušení pracovních povinností ze strany zaměstnance zejména například v důsledku opilosti. 17
K odškodňování škody na zdraví od roku 2014 vydal Nejvyšší soud konkrétní metodiku, NEJVYŠŠÍ SOUD. Metodika k § 2958 OZ: Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku [online]. [cit. 2015-01-14]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Metodika
o úrazovém pojištění zaměstnanců, z. č. 266/2006 Sb. (ZUrazPoj), který měl původní právní úpravu odpovědnosti zaměstnavatele a jeho pojištění za pracovní úraz a nemoc z povolání nahradit zcela s důrazem kladeným na pojištění zaměstnance spravovaného příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení, avšak z důvodu neshody sociálních partnerů zaměstnavatelů a odborů nedošlo až do současné doby k nabytí účinnosti tohoto nového zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců a nedošlo tak zatím k žádné zásadní změně systému z pojištění zaměstnavatele v systém úrazového pojištění zaměstnance. Základním prováděcím předpisem je tedy v praxi stále vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz a nemoc z povolání, v platném znění. Majoritní pojišťovnou spravující zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele je Kooperativa. Zákonným pojištěním pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání jsou pojištěni zaměstnavatelé u Kooperativy pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group, v zásadě všichni ti zaměstnavatelé, kteří s Českou pojišťovnou, a. s. neměli sjednáno odpovědnostní pojištění k 31. 12. 199218. Pojistnou událostí je vznik povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu za pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Povinnost zaměstnavatele platit pojistné vzniká podle § 12 vyhlášky č. 125/1993 Sb., zaměstnává-li alespoň jednoho zaměstnance. Pojistné si vypočítává ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, z. č. 589/1992 Sb., v platném znění (sociální pojištění). K výpočtu použije sazbu uvedenou v příloze vyhlášky pro příslušnou kategorii určenou podle převazující základní činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele. Minimální pojistné za kalendářní čtvrtletí je 100 Kč. Obecně lze prakticky říci, že čím nebezpečnější mohou být pro zaměstnance pracovní podmínky při výkonu práce v odvětví o to vyšší je sazba pojistného. Tabulka sazeb viz přílohová část číslo jedna příspěvku. Současná praktická realizace uplatnění nároků poškozených zaměstnanců plněním z platného a účinného zákonného pojištění zaměstnavatele Obecně lze prakticky z platné právní úpravy dovodit dva základní modely možného postupu realizace19 uplatňování nároků zaměstnance na odškodnění za pracovní úraz či nemoc z povolání ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. První alternativa realizace: Odpovědný zaměstnavatel soustředí všechny podklady pro odškodnění konkrétního pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, odškodnění vypočte a případ předá k finanční realizaci příslušné pojišťovně, která má právo a povinnost případ posoudit a plnit nároky na odškodnění přímo poškozenému zaměstnanci, podle § 6 vyhlášky 18
KOOPERATIVA VIENNA INSURANCE GROUP. Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele [online]. [cit. 2015-01-13]. Dostupné z: http://www.koop.cz/nase-produkty/zakonne-pojisteni-odpovednostizamestnavatele/ 19
JUDr. Martin Mikyska v ŠUBRT, Bořivoj et al. Abeceda mzdové účetní ... Olomouc: ANAG, 2014, 607 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 9788072638512, str. 594, MIKYSKA, Martin. Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání: podle právního stavu k ...Olomouc: ANAG, 2010, 599 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978807-2635-69, str. 321
č. 125/1993 Sb. a to nejpozději do 15 dnů po skončení šetření nutného ke zjištění rozsahu její povinnosti poskytnout plnění poškozenému zaměstnanci. Druhá alternativa realizace: Odpovědný zaměstnavatel přímo vyplatí odškodnění postiženému zaměstnanci a následně požaduje refundaci vyplacených částek od pojišťovny. Praxe ukazuje, že je jednoznačně zaměstnavateli preferována první alternativa realizace, kdy by měla plnit pojišťovna přímo poškozenému zaměstnanci. Výhodou této realizace je, že není povinností zaměstnavatele, aby nejprve vyplatil odškodnění z vlastních prostředků a má právo, aby za něj pojišťovna přímo plnila postiženému zaměstnanci. Nevýhodou však může být fakt, že dojde-li k průtahům v šetření pojišťovny, není povinností postiženého zaměstnance snášet průtahy v odškodnění při vyřizování pojistné události a za řádné a včasné plnění odškodnění i nadále odpovídá podle zákoníku práce zaměstnavatel. Kapitola 3: Úrazové pojištění zaměstnance jako navrhovaná změna právní úpravy Úrazové pojištění zaměstnance měl zavést nový zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců (ZUrazPoj), jehož účinnost byla již několikrát odložena, naposledy k datu 1.1. 2017. Poslední novela zákon č. 182/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony posunul termín nabytí účinnosti zákona k datu 1. ledna 2017. Podstatou zásadní změny celého systému by byl přechod pojistného principu z povinného zákonného pojištění zaměstnavatele na povinné sociální pojištění zaměstnance, které by bylo součástí celkového balíčku sociálního pojištění hrazeného společně s nemocenským pojištěním, důchodovým pojištěním a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti odváděným v současné době na základě zákona č. 589/1992 Sb., v platném znění. Monopol majoritní pojišťovny by pak byl nahrazen kompetencí státních orgánů a to konkrétně místně příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ).20 Nový zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců upravuje právní vztahy úrazového pojištění zaměstnanců pro případ poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a použije se na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropských společenství v oblasti úrazového pojištění. Definice pojmu pracovní úraz se shoduje s dosavadní praxí a definicí obsaženou v zákoníku práce s tím, že je navíc znak pracovního úrazu charakterizovaného jako poškození zdraví nebo smrt způsobené nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů doplněn o úraz způsobený působením vlastní tělesné síly při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Orgány úrazového pojištění by měly být Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen MPSV), Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) a Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ).
20
ČESKÁ SPRÁVA z:http://www.cssz.cz/cz
SOCIÁLNÍHO
ZABEZPEČENÍ.
[online].
[cit.
2015-01-13].
Dostupné
POJISTNÉ § 39 ZUrazPoj, z. č. 266/2006 Sb., zatím neúčinný předpis Výše a placení pojistného se stanoví procentní sazbou z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti stanoveného podle zvláštního právního předpisu, z. č. 589/1992 Sb., v rozhodném období (dále jen "vyměřovací základ"). Přitom za vyměřovací základ se u zaměstnance účastného nemocenského pojištění považuje vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení. Za vyměřovací základ zaměstnance vykonávajícího zaměstnání v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti, které nezakládá účast na nemocenském pojištění, a zaměstnance konajícího práce na základě dohody o provedení práce se považuje zúčtovaná mzda nebo odměna. Pojistné platí zaměstnavatel. Pojistné je příjmem státního rozpočtu. Podle § 41 odst. 1 ZUrazPoj jsou sazby pojistného z vyměřovacího základu stanoveny v druhé příloze k zákonu. Podle § 42 odst. 1 ZUrazPoj se pojistné platí za kalendářní měsíc a je splatné v den, kdy je u zaměstnavatele splatné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců vymezuje v § 17 peněžité dávky z úrazového pojištění jako například bolestné, příspěvek za ztížení společenského uplatnění atd. a případné věcné dávky ve formě rehabilitace v úrazovém pojištění. Přesněji bylo o dávkách pojednáno v první kapitole. Prevence dle nového zákona o úrazovém pojištění je zakotvena v § 52df ZUrazPoj. Je počítáno s tzv. Přehledem vývoje úrazového pojištění, který Česká správa sociálního zabezpečení vypracovává v návaznosti na zvláštní účet úrazového pojištění do jednoho měsíce po schválení státního rozpočtu na kalendářní rok a který obsahuje podrobné údaje o výši pojistného, o výdajích na dávky, na prevenci v úrazovém pojištění a o výši provozních nákladů v rozsahu ukazatelů statistiky pracovních úrazů a nemocí z povolání včetně jejich zdrojů a příčin. Přehled vývoje úrazového pojištění zveřejní Česká správa sociálního zabezpečení způsobem umožňujícím dálkový přístup. Podle § 53 ZUrazPoj se zřizuje tzv. Rada úrazového pojištění, která má 15 členů a je složena stejným dílem ze zástupců orgánů úrazového pojištění a organizací zaměstnanců a zaměstnavatelů. Obrázek č. 2: Zhodnocení a poměr výhod a nevýhod pojistných systémů
Obrázek č. 3 - Tabulka: Výhody a nevýhody komerčního zákonného pojištění zaměstnavatele/ZV
a sociálního pojištění zaměstnance/ZN pro praxi (vlastní zdroj
autorky příspěvku) Výhoda současného Nevýhoda
Výhoda
sociálního Nevýhoda sociálního
pojištění
současného pojištění pojištění
pojištění
zaměstnavatele
zaměstnavatele
zaměstnance
Komerční-flexibilita
Další administrativní Státní
zaměstnance –
kontrola Administrativa
ze
zátěž a povinnost pro orgány státu
strany
zaměstnavatele
byrokratické průtahy Součást
státu
–
sociálního
pojištění Pojistná šetření
Chybí důraz kladený Prevence, statistiky
Náklady pro státní
na prevenci
aparát školení,
vzrostou, noví
ZN
státu Individuální
přístup Chybí
ke každému případu
systematická Rada ZN,ZV a stát
spolupráce
se
Správní řízení
ZV, Nepřezkoumatelnost
ZN
některých rozhodnutí soudem Odpovědnost zaměstnavatele
Vlastní
šetření Součást
sociálního Nerovné
– pojišťoven někdy v pojištění – finance ve oprávněné osoby a
odškodňuje
rozporu se stanovisky státním rozpočtu
prostřednictvím
ZV
pojišťovny
postavení
státu
Spor o novou právní úpravu „Projednávání návrhu novely zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců bylo v roce 2011 de facto zastaveno a následně byl zrušen úkol vlády zabývat se věcným řešením problematiky úrazového pojištění.“21 Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále též jen MPSV) muselo již po několikáté navrhnout odložení účinnosti zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, aby získalo potřebný časový prostor pro rozhodnutí vlády o budoucí podobě zabezpečení zaměstnance při pracovním úrazu či nemoci z povolání. Novela č. 182/20014 Sb. mění rovněž zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění, a to konkrétně § 365 odst. 2 zákoníku práce, kdy snižuje náklady správní režie pojišťoven v zákonném pojištění odpovědnosti za škodu z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání z 9% na 4% z celkového objemu přijatého pojistného zaplaceného zaměstnavateli. „Na jaře roku 2014 připravilo MPSV rozhodovací materiál, který by měl být podkladem pro rozhodnutí vlády o budoucí podobě zabezpečení zaměstnance při pracovním úrazu či nemoci z povolání a navrhoval možné varianty řešení. Vytvoření materiálu bylo zadáno bez předem stanovených závěrů, což má umožnit najít optimální řešení a dodat vládě kvalifikovaný podklad pro její rozhodování. Po proběhlém připomínkovém řízení bylo vyjasněno, že řešením odpovědnosti za škodu z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání do budoucna je zachování systému odpovědnosti podle zákoníku práce s tím, že bude vyhledán nejvhodnější nositel tohoto pojištění.“ 22 Jako nositel pojištění v praxi přichází do úvahy několik možných řešení První alternativa: Pojišťovny komerční - obdobně jako dnes Kooperativa a.s. a Česká pojišťovna a.s. - s tím rozdílem, že by tato možnost byla dána všem pojišťovnám, aby nebyla monopolizována pozice jedné silné pojišťovny. Druhá alternativa: Zdravotní pojišťovny, pro které by zajišťování tohoto typu pojištění neměl být prakticky žádný problém. Třetí alternativa: Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) jako organizační složka státu, se kterou jako nositelem úrazového pojištění bylo počítáno již v platném avšak zatím neúčinném zákoně o úrazovém pojištění zaměstnanců č. 266/2006 Sb. Čtvrtá alternativa: Veřejnoprávní instituce, která by vznikla jako pojišťovna a měla stanoveny hlavní úkoly v oblasti prevence motivující k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (dále jen BOZP). Vzhledem ke skutečnosti, že sociální partneři se doposud neshodli na tom, kdo by měl být nositelem pojištění, přičemž zaměstnavatelé požadují pojišťovny a odbory naopak spíše veřejnoprávní instituce, bude se o konečném osudu odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání teprve rozhodovat a vláda bude postupovat tak, aby byl dán dostatečný časový 21
DANDOVÁ, Eva. BOZPINFO.CZ. Novinky BOZP v roce 2015 [online]. [cit. 2015-01-13]. Dostupné z:http://www.bozpinfo.cz/knihovna-bozp/citarna/tema-bozpinfo/novinky_bozp150101.html 22
DANDOVÁ, Eva. BOZPINFO.CZ. Novinky BOZP v roce 2015 [online]. [cit. 2015-01-13]. Dostupné z:http://www.bozpinfo.cz/knihovna-bozp/citarna/tema-bozpinfo/novinky_bozp150101.html
prostor na vytvoření potřebné nové právní úpravy a vůbec na celý legislativní proces spojený s jejím zavedením. Pro praxi je to však podle mého názoru již zcela nepřehledná situace, kdy od roku 2006 máme ve Sbírce zákonů České republiky právní předpis, který s největší pravděpodobností nikdy nenabude účinnosti, pokud dojde nakonec k jeho úplnému zrušení. Zmapujeme-li časový horizont délky trvajících jednání od roku 2006 do roku 2015, resp. současné odložení účinnosti nového zákona o úrazovém pojištění do roku 2017, bylo by to jednání trvající téměř 11 let. Praktické legislativní změny v BOZP v roce 2015 Hlavní legislativní změnou v oblasti BOZP, která nastává od 1. ledna 2015, je novela nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu provedená nařízením vlády č. 170/2014 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu je v podstatě již druhé nařízení týkající se problematiky evidence pracovních úrazů od harmonizace českého pracovního práva s právem zemí ES v zájmu sjednocení české statistiky pracovních úrazů se statistikou EUROSTATU, statistikou zemí ES v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Toto nařízení vlády si kladlo za cíl zajišťovat především evidenci a informace o pracovních úrazech i elektronickou cestou. Za uplynulé roky od jeho přijetí se ukázaly některé nedostatky a nejasnosti, které bylo třeba upřesnit. Navíc vydala evropská Komise nové Nařízení Evropského parlamentu a Komise (EU) č. 349/2011 ze dne 11. dubna 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které bylo třeba do naší legislativy zapracovat. Tyto důvody vedly tedy k novelizaci nařízení vlády č. 201/2010 Sb. provedené nařízením vlády č. 170/2014 Sb. Hlavní věcnou změnou je zpřesnění evidence pracovních úrazů ve formuláři záznam o úrazu podle druhu poranění a poraněné části těla podle klasifikace ESAW tak, aby bylo vyhověno výše uvedené směrnici. Z toho důvodu se do nařízení vlády doplňuje nová příloha č. 3 – Klasifikace druhů zranění podle Metodiky evropské statistiky pracovních úrazů (ESAW). Závěr Komparace náhrady škody na zdraví podle pracovněprávních předpisů a podle předpisů občanskoprávních představuje v praxi výrazný nepoměr. Důraz kladený pouze na pojištění vede prakticky k navýšení nákladů výdajů souvisejících s odškodněním. V současné době není z finančních prostředků odváděných komerční pojišťovně prováděna žádná prevence, statistika pro preventivní účely ani školení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro zaměstnavatele, kteří si pojištění hradí. Nebude-li odškodňováno z finanční prostředků hrazených na pojistném, jdou finance na konto pojišťovny, což představuje prakticky zisk komerčního subjektu nemalého rozsahu. Možná i to může být jedním z důvodů, proč je boj o podobu a subjekty nositelů pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy a nemoci z povolání předmětem tak dlouholetého sporu. Vláda prozatím schválila návrh novely zákoníku práce, který převede ustanovení § 365 a násl. o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání z přechodných ustanovení do hlavy jedenácté zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění. Součástí
novely by měl být rovněž návrh na úplné zrušení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. V neposlední řadě by měla novela vyřešit i další postup při odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, vyhláška č. 440/2001 Sb. bude zrušena a bude vydáno nové nařízení vlády o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Účinnost této novely se očekává k datu 1. července 2015. Prameny práva: Listina základních práv a svobod, z.č.2/1993 Sb., v platném znění/LZPS Zákoník práce, z. č. 65/1965 Sb., účinný do 31. 12. 2006/starý zákoník práce Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, z. č. 589/1992 Sb., v platném znění Zákon o důchodovém pojištění, z. č. 155/1995 Sb., v platném znění/ZDP, vyhláška č. 359/2009 Sb. o posuzování invalidity Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., v platném znění/nový zákoník práce/ZP Zákon o nemocenském pojištění, z. č. 187/2006 Sb., v platném znění/ZNP Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, z. č. 266/2006 Sb., doposud neúčinný/ZUrazPoj Zaměstnanecké penzijní systémy v Evropě, z. č. 340/2006 Sb., v platném znění Občanský zákoník, z. č. 89/2012 Sb., v platném znění účinný od 01. 01. 2014/OZ Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, v platném znění, zejména ve znění nařízení vlády č. 170/2014 Sb. Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, v platném znění, zejména ve znění nařízení vlády č. 168/2014 Sb. Vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz a nemoc z povolání, v platném znění Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají, v platném znění, zejména ve znění vyhlášky č. 38/2005 Sb. Nařízení Evropského parlamentu a Komise (EU) č. 349/2011 ze dne 11. dubna 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004 ze dne 29. 4. 2004 a prováděcí č. 987/2009 ze dne 16. 9. 2009 koordinace systémů sociálního zabezpečení členských států Soudní judikatura: Nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2012, sp. zn. IV. ÚS 3782/11 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5060/2007
Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 5. 1. 2012, sp. zn. 21 Cdo 4834/2010 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2012, sp. zn. 21 Cdo 2259/2011 Použitá literatura: BĚLINA, Miroslav et al. Zákoník práce: komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008, 1063 s. ISBN 978-807-1796-077 BĚLINA, Miroslav et al. Pracovní právo. 5., dopl. a podstatně přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s. Beckovy právnické učebnice. ISBN 978-80-7400-405-6 GALVAS, Milan et al. Pracovní právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 752 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 483. ISBN 978-802-1058521 KOTTNAUER, Antonín et al. Zákoník práce: komentář s judikaturou : podle stavu k 1. lednu 2012, včetně novely účinné k 1. dubnu 2012. Vyd. 1. Praha: Leges, 2012, 1087 s. Komentátor. ISBN 978-808-7576-083 MIKYSKA, Martin. Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání: podle právního stavu k ...Olomouc: ANAG, 2010, 599 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-807-2635-696 ŠUBRT, Bořivoj et al. Abeceda mzdové účetní ... Olomouc: ANAG, 2014, 607 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 9788072638512 Internetové zdroje: BOZPINFO.CZ. Novinky BOZP v roce 2015 [online]. [cit. 2015-01-13]. Dostupné z:http://www.bozpinfo.cz/knihovna-bozp/citarna/tema-bozpinfo/novinky_bozp150101.html ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. [online]. [cit. 2015-01-13]. Dostupné z:http://www.cssz.cz/cz EUROPA.EU. Evropská unie: z:http://europa.eu/index_cs.htm
EU [online].
[cit.
2015-01-14].
Dostupné
KOOPERATIVA VIENNA INSURANCE GROUP. Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele [online]. [cit. 2015-01-13]. Dostupné z: http://www.koop.cz/naseprodukty/zakonne-pojisteni-odpovednosti-zamestnavatele/ MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. MPSV [online]. [cit. 2015-01-13]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/ NEJVYŠŠÍ SOUD. Metodika k § 2958 OZ: Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku [online]. [cit. 2015-01-14]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Metodika STÁTNÍ ÚŘAD INSPEKCE PRÁCE. IP [online]. [cit. 2015-01-14]. Dostupné z:http://www.suip.cz/, Pracovní úrazovost v ČR v roce 2013 http://www.suip.cz/_files/suipdd73842c7104cc4665813c804d287c4b/pracovni_urazovost_2013.pdf ÚSTAVNÍ SOUD. [online]. [cit. 2015-01-14]. Dostupné z: http://www.usoud.cz/
Přílohová část: Příloha č. 1: Sazby pojistného hrazeného zaměstnavatelem pro případ jeho odpovědnosti za pracovní úraz a nemoc z povolání dle přílohy vyhlášky č. 125/1993 Sb. Příl.2 vyhlášky č. 125/1993 Sb.- Sazby pojistného podle převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem dle Odvětvové klasifikace ekonomických činností: OKEČ-kód Ekonomická činnost (OKEČ-název) Z vyměřovacího základu v promile ----------------------------------------------------------------10.1
Dobývání černého uhlí včetně výroby 50,4 černouhelných briket 12 Dobývání a úprava uranových a thoriových rud 13 Dobývání rud -----------------------------------------------------------------15.1 15.2
Výroba masa a masných výrobků (vč. drůbeže) Zpracování ryb a rybích výrobků (vč. konzervování) 15.4 Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků 20.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva 24.11 Výroba technických plynů 26.11 Výroba plochého skla 26.7 Zpracování přírodního kamene 27.5 Odlévání kovů (slévárenství) 37.1 Zpracování kovového odpadu a šrotu 45 Stavebnictví 75.25 Protipožární ochrana a ostatní záchranné práce -----------------------------------------------------------------02 10.2
9,8
Lesnictví, těžba dřeva a přidružené služby 8,4 Dobývání hnědého uhlí včetně výroby hnědouhelných briket 11 Dobývání ropy a zemního plynu a související služby 14.1 Dobývání a úprava kameniva 15.5 Úprava a zpracování mléka 15.83 Výroba cukru 15.9 Výroba nápojů 17.14 Úprava a spřádání lnářských vláken 17.25.4 Tkaní jutařských tkanin 17.53 Výroba netkaných textilií a výrobků z nich (kromě oděvů) 20.2 Výroba dýh, překližkových výrobků a aglomerovaných dřevařských výrobků 20.3 Výroba stavebně truhlářská a tesařská 20.4 Výroba dřevěných obalů 21.1 Výroba vlákniny, papíru a lepenky 24.3 Výroba nátěrových hmot, laků a podobných ochranných vrstev, tiskařských černí a tmelů 24.64 Výroba chemických výrobků pro fotografické účely 24.7 Výroba chemických vláken 24.11 Výroba pryžových pneumatik 24.12 Protektorování a opravy pryžových pneumatik 26.13 Výroba dutého skla 26.26 Výroba žáruvzdorných keramických výrobků
26.3 Výroba keramických obkládaček a dlaždic 26.5 Výroba cementu, vápna a sádry 26.6 Výroba výrobků z betonu, cementu a sádry 26.81 Výroba brusiv 27.1-27.4 Výroba kovů (kromě slévárenství) 28 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě výroby strojů a nářadí 29 Výroba strojů a přístrojů 31.3 Výroba kabelů a vodičů 35.1 Stavba lodí a člunů (vč. oprav) 36.1 Výroba nábytku 37.2 Zpracování nekovového starého materiálu a zbytkového materiálu 60.2 Pozemní doprava (mimo potrubní a železniční) vč. MHD 85.2 Veterinární činnosti 90 Odstraňování odpadu a odvod odpadních vod -----------------------------------------------------------------01 Zemědělství 7 -----------------------------------------------------------------16 Zpracování tabáku 4,2 17.23 Tkaní česaných vlnařských tkanin 17.24 Tkaní hedvábnických tkanin 17.25.3 Tkaní lnářských tkanin 17.25.5 Tkaní vigoňových tkanin 17.4 Výroba konfekčního textilního zboží (kromě oděvů) - koberce, ložní prádlo aj. 17.52.1 Výroba provaznická 17.54.1 Výroba stuh a prýmků 17.54.2 Výroba tylů, krajek, záclon a výšivek 17.6 Výroba pletených materiálů 17.7 Výroba pleteného zboží 18 Oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin 19 Výroba usní a úprava kůží; výroba brašnářského a sedlářského zboží a obuvi 26.21 Výroba keramických a porcelánových výrobků pro domácnost a ozdobných předmětů 26.22 Výroba keramických výrobků pro sanitární účely 30.02 Výroba počítačů aj. přístrojů a zařízení na zpracování dat 32 Výroba rádiových, televizních a spojovacích zařízení a přístrojů 33 Výroba zdravotnických, přesných a optických přístrojů a hodin 35.3 Výroba letadel a kosmických lodí 36.2 Výroba zlatnických a šperkařských předmětů 41 Výroba a rozvod vody 55 Pohostinství a ubytování 60.3 Potrubní doprava 61.11 Námořní doprava 62 Letecká doprava 63.3 Cestovní kanceláře, průvodcovská činnost 64.2 Telekomunikace 70 Činnosti v oblasti nemovitostí (nákup, prodej, pronájem, správa, realitní agentury) 73.1 Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd 74.1 Právní, daňové a podnikatelské poradenství;
Účetnictví a jeho revize; Výzkum trhu a veřejného mínění; Správa cenných papírů 74.2 Architektonické a inženýrské poradenství a podobné technické služby 75 Veřejná správa; Obrana; Povinné sociální (kromě pojištění (kromě protipožární ochrany 75.25) a ostatních záchranářských prací) 80 Školství 85.1 Zdravotnictví 85.3 Sociální činnosti 91 Činnosti organizací společenských 92.2 Provoz rozhlasu a televize -----------------------------------------------------------------22.1 65 66
Vydavatelské činnosti 2,8 Peněžnictví Pojišťovnictví kromě povinného sociálního zabezpečení 67 Činnosti související s úvěry a pojišťovnictvím 72 Zpracování dat a související činnosti (poradenská činnost, opravy, databanky aj.) 73.2 Výzkum a vývoj v oblasti humanitních, společenských věd a nauk o literatuře 74.4 Reklamní činnosti 74.81 Fotografické služby 92.1 Výroba, půjčování a distribuce filmů a videa 92.5 Činnosti knihoven, veřejných archivů (kromě muzeí a jiných kulturních zařízení (kromě 92.53) činnosti botanických a zoologických zahrad a přírodních rezervací) 93.02 Kadeřnické a jiné služby pro ošetření těla (manikura, pedikura, kosmetické úkony) -----------------------------------------------------------------Činnosti nezařazené do jiných sazbových 10,5 skupin (s výjimkou skupiny "Ostatní ekonomické činnosti"), ve kterých se zejména pracuje s výbušninami, radioaktivními látkami, radonem, infekčním materiálem, jedy, činnosti ve velkých výškách nebo hloubkách -----------------------------------------------------------------Ostatní ekonomické činnosti 5,6 -----------------------------------------------------------------Minimální pojistné za kalendářní čtvrtletí je 100 Kč. Členění ekonomických činností bylo převzato z Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) zpracované Českým statistickým úřadem.
Příloha č. 2: Aktuální vzor záznamu o pracovním úrazu pro rok 2015 (pdf)
