UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu
Bezpečnostní rady a krizové štáby v systému krizového řízení Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Ing et. Mgr. Miloš Fiala, Ph.D.
Praha, srpen 2015
Vypracoval: Vojtěch Vrba
Prohlašuji, že jsem závěrečnou (bakalářskou/diplomovou) práci zpracoval/a samostatně a že jsem uvedl/a všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu.
V Praze, dne: 25. 8. 2015
..………………………. Podpis
Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své diplomové práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto diplomovou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny.
Jméno a příjmení:
Fakulta / katedra:
Datum vypůjčení:
Podpis:
______________________________________________________________________
Poděkování Chtěl bych poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce panu Ing. et Mgr. Miloši Fialovi, Ph.D. za konzultace a odborné vedení při zpracování této práce. Dále bych chtěl poděkovat Ing. et Mgr. Josefu Viláškovi za poskytnutí informací ohledně krizového řízení a nezbytné konzultace pro vypracování této práce.
V Praze 25. 8. 2015
…………………………...
Abstrakt
Cílem práce bylo zmapovat oblast krizového řízení, zjistit, jaký je stávající stav v České republice a konfrontovat s minulostí. Předpokládalo se, že aktuálně je systém krizového řízení na vyspělé a dostatečné úrovni. To se potvrdilo a oproti stavu před patnácti lety je neuvěřitelný rozdíl k lepšímu. Tento progres pozitivním směrem je ovlivněn nejen vlastními zkušenostmi v České republice s krizovými situacemi, ale i společná strategie kritické infrastruktury v rámci Evropské unie. Do budoucna bude klíčovou roli hrát spolupráce s Evropskou unií, aby kritická infrastruktura mohla fungovat jako celek.
Název:
Bezpečnostní rady a krizové štáby v systému krizového řízení
Cíle:
Hlavním cílem této práce je popis bezpečnostní problematiky v České republice. Zvláště je zaměřena na kritickou infrastrukturu, bezpečnostní rady a krizové štáby na všech úrovních, tj. státu, kraje, obce s rozšířenou působností a obce.
Metody:
Zvolenou metodou je rešerše odborné literatury, legislativy krizového řízení na úrovni České republiky a Evropské unie a internetových zdrojů. Rozbor a zpracování české a zahraniční odborné literatury, legislativy a internetových zdrojů souvisejícím s daným tématem.
Výsledky:
Bylo zjištěno, že stávající systém v této podobě zde není tak dlouho, jak by bylo potřeba. Avšak díky krizovým situacím, jež nastaly, a muselo se na ně reagovat, či společenství v EU se aktuální stav zdá být plně funkční a správně zpracovaný.
Klíčová slova: krize, štáb, ochrana, bezpečnost, stav
Abstract
The aim was to map the area of crisis management, to determine what is the current situation in the Czech Republic and confront the past.
It was assumed that the current crisis management system developed on a sufficient level. This was confirmed by a comparison with the situation fifteen years ago is incredible difference for the better.
This progress in a positive direction is influenced not only his own experience in the Czech Republic with crisis situations, but also a common strategy for critical infrastructure within the European Union.
The future will play a key role in cooperation with the European Union, to critical infrastructure could function as a whole. Title:
Security Council and the task forces in crisis-managment system
Objectives:
The main objective of this paper is to describe the security issues in the Czech republic. It is particularly focused on critical infrastructure, security advice and crisis staffs at all levels, ie. The state, counties, municipalities with extended powers and municipalities.
Methods:
The chosen method is a literature search, the legislation of crisis management at the Czech Republic and the European Union, and Internet resources. Analysis and processing of Czech and foreign professional literature, legislation and Internet sources related to the topic.Results: It was found that the existing system in this form is not as long as would be required. However, due to crises that occurred, and had to respond to them, or communities in the EU, the current status appears to be fully functional and properly treated.
Keywords:
counsil, staff, protection, safety, states
Obsah 1
Úvod ...................................................................................................................................... 9
2
Současný stav bádání ............................................................................................................ 9
3
Cíle, úkoly a metodika práce ............................................................................................... 10
4
3.1
Cíle ................................................................................................................... 10
3.2
Úkoly ................................................................................................................ 11
3.3
Metody ............................................................................................................. 11
Orgány krizového řízení ...................................................................................................... 11
4.1
5
6
7
8
9
Kritická infrastruktura ...................................................................................... 12
4.1.1
Evropská kritická infrastruktura (EKI).................................................................. 13
4.1.2
Kritická infrastruktura v ČR ................................................................................. 14
Integrovaný záchranný systém (IZS) ................................................................................... 16
5.1
Běžný stav ........................................................................................................ 21
5.2
Mimořádná událost malého rozsahu ................................................................ 21
5.3
Mimořádná událost velkého rozsahu ............................................................... 21
5.4
Krizová situace ................................................................................................. 22
Krizové stavy ....................................................................................................................... 22
6.1
Stav nebezpečí .................................................................................................. 23
6.2
Nouzový stav .................................................................................................... 23
6.3
Stav ohrožení státu ........................................................................................... 24
6.4
Válečný stav ..................................................................................................... 24
Bezpečnostní rady ............................................................................................................... 26
7.1
Bezpečnostní rada státu .................................................................................... 26
7.2
Bezpečnostní rada kraje ................................................................................... 37
7.3
Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností ............................................. 38
Krizové štáby ....................................................................................................................... 40
8.1
Ústřední krizový štáb ....................................................................................... 40
8.2
Krizové štáby ministerstev a jiných ústředních správních úřadů ..................... 41
8.3
Krizový štáb České národní banky .................................................................. 42
8.4
Krizový štáb kraje ............................................................................................ 43
8.5
Krizový štáb obce s rozšířenou působností ...................................................... 44
8.6
Krizový štáb obce ............................................................................................. 45
Závěr.................................................................................................................................... 45
7
10
Použitá literatura ............................................................................................................ 47
10.1
Právní předpisy................................................................................................. 47
10.2
Internetové zdroje............................................................................................. 49
10.3
Přílohy .............................................................................................................. 50
8
1 Úvod V České republice nebyla do 1. 1. 1990 legislativně ošetřena ochrana obyvatelstva. Spouštěcím momentem tomu byly povodně na Moravě v červenci roku 1997. Roku 1998 byl vydán ústavní zákon 110/1998 Sb. o bezpečnosti České republiky, který vymezuje tři krizové stavy. To jsou: Nouzový stav, Stav ohrožení státu a Válečný stav. Výrazně tím napomohl tomu, že v případě krizové situace mohl být od této doby vyhlášen jeden z těchto krizových stavů. Mimo jiné tento ústavní zákon zřizuje Bezpečnostní radu státu, která je stálým pracovním orgánem vlády pro koordinaci problematiky bezpečnosti České republiky. Tato událost dala vzniknout čtyřem nejdůležitějším zákonům v krizovém řízení: 1) Ústavní zákon č. 110/1998Sb., o bezpečnosti České republiky 2) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému (složky IZS) 3) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon) 4) Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy Daná problematika byla zpracována v monografiích: TARČÁNI, O., a kol. Teorie a praxe krizového řízení I, II a III. V neposlední řadě VILÁŠEK, J., FUS, J. Krizové řízení v ČR na počátku 21. Století. Každá z těchto monografií se zabývá obecně určitými aspekty krizového řízení. Úkolem této práce je zpracovat komplexně a konkrétně část bezpečnostních rad a krizových štábů v rámci krizového řízení. Přínosem této práce bude komplexní přehled o bezpečnostních radách a krizových štábech na všech úrovních veřejné správy. Bude popsána jejich hierarchie, působnost, využití, potřebnost a současný stav, ve kterém se nachází.
2 Současný stav bádání Krizové řízení, respektive ochrana kritické infrastruktury je relativně novým pojmem. V USA byl prvním impulsem pro zamyšlení nad tímto problémem Karibská krize v roce 1962, kdy svět stanul na pokraji jaderné války. V té době byla nejen ohrožena kritická infrastruktura (v USA se nazývá Základní funkce státu), ale i miliony lidí.
9
O pár desítek let později, konkrétně v roce 1998 byl vydán dokument prezidentem Billem Clintonem tzv. Bíla kniha (White paper), který řeší ochranu základních funkcí státu. V Evropě, konkrétně v Evropské unii se ochrana kritické infrastruktury oficiálně datuje k listopadu 2005, kdy byl vydán dokument Zelená kniha o Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury (Green Paper on European Progremme for Critical InfrastructureProtection), kde se definuje ochrana kritické infrastruktury a dle tohoto dokumentu se musí řídit všechny státy Evropské unie. Důvodem vydání Zelené knihy byly výpadky elektrické energie díky přírodním katastrofám a teroristickým útokům v Evropě a hlavně v Madridu. V České republice se obecně krizové řízení začalo řešit až po povodních v roce 1997 na Moravě, kde došlo ke ztrátě na životech, velká škoda na majetku a nikdo nebyl připraven, jak má tuto situaci řešit. Tyto povodně daly záminku k vytvoření Ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, kde již byly zakotveny krizové stavy: Stav ohrožení státu, Nouzový stav a Válečný stav. V případě vzniklé krizové situace se od té doby mohl vyhlásit jeden z těchto krizových stavů a prvky krizového řízení byly aktivovány. Dále byly vydány zákony: zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému (složky IZS), zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon) a zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. Tyto zbylé tři zákony definují, jak při mimořádné události různého rozsahu, krizové situace po níž je vyhlášen jeden z krizových stavů se mají složky integrovaného záchranného systému a prvky krizového řízení jednat.
3 Cíle, úkoly a metodika práce 3.1 Cíle Cílem této práce je popsat aktuální stav krizového řízení v České republice, konkrétně kritické infrastruktury a bezpečnostních rad a krizových štábů na všech úrovních jejich působnosti.
10
3.2 Úkoly Nejdříve bylo nezbytné seznámení se s danou problematikou v monografiích pro plné pochopení krizového řízení. Dále práce s legislativou, dle níž se postupy, práva a povinnosti jednotlivých prvků v krizovém řízení řídí. Závěrem konzultace s odborníky v problematice krizového řízení pro osvětlení pojmů, funkčnosti a hlavně rozdílem teoretické fungování a praxe.
3.3 Metody Na základě rozboru literatury, legislativy a konzultací na téma krizového řízení se došlo k závěru, že aktuální stav krizového řízení v České republice je na výborné úrovni. Je to dáno tím, že se procházelo vývojem, kdy se reagovalo na kritické situace improvizací a ze zkušenosti se mohly poznatky vložit do legislativy a také tím, že v rámci Evropské unie musí každá ze zemí držet určitý standart v této problematice, jelikož díky vzájemné provázanosti evropských států při zanedbání jednoho státu jeho povinností se projeví tento nedostatek ve státech sousedních.
4 Orgány krizového řízení Orgány krizového řízení jsou Vláda České republiky, ministerstva a ústřední správní úřady, Česká národní banka, orgány krajů, orgány obcí s rozšířenou působností a orgány obcí, které ve prospěch svého zřizovatele zabezpečují analýzu a vyhodnocení možných ohrožení jeho bezpečnosti, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravnými opatřeními a řešením krizových situací. Vyplývá to ze zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů.
11
Schéma 1.0 Orgány krizového řízení
Orgány krizového řízení (autor: J. Vilášek)
Ze schématu 1.0 je patrné, že rozhodující roli sehrává vláda České republiky. Ta ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, řídí a kontroluje jejich činnost, zřizuje Ústřední krizový štáb jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací, stanoví průřezová a odvětvová kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury a rozhoduje o prvcích kritické infrastruktury a prvcích evropské kritické infrastruktury a v neposlední řadě v přípravě na krizové situace a jejich řešení projednává s Českou národní bankou krizová opatření, která se dotýkají České národní banky. Dalšími orgány krizového řízení jsou ministerstva a jiné ústřední správní úřady. Zvláštní postavení mají zejména Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo dopravy a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Zcela specifické úkoly má i Česká národní banka. Následují další orgány krizového řízení a to jsou orgány kraje a další orgány s působností na území kraje, orgány obce s rozšířenou působností a orgány obce.1
4.1
Kritická infrastruktura
Kritickou infrastrukturou se rozumí výrobní a nevýrobní systémy a služby, jejichž nefunkčnost by měla závažný dopad na bezpečnost státu, ekonomiku, veřejnou správu a zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva. 1
VILÁŠEK, J., FUS, J. Krizové řízení v ČR na počátku 21. století. 1. vyd., Praha : Univerzita Karlova,
2012
12
Objektem kritické infrastruktury je stavba nebo zařízení zajišťující fungování kritické infrastruktury. Subjektem kritické infrastruktury je vlastník nebo provozovatel objektů kritické infrastruktury. Mluvíme-li o ochraně obyvatelstva, tak nedílnou součástí je nejen ochrana jednotlivých obyvatel, ale i ochrana jejich základních potřeb. Jako jsou suroviny, technologie, zařízení a objekty. Základními funkcemi státu, respektive jejich ochranou se vážně začala zabývat Austrálie a USA. Prvním výsledkem byla tzv. Bílá kniha, respektive její směrnice č. 63 vydaná prezidentem Billem Clintonem v roce 1998, jež pojednávala o základních funkcích státu jako o základních systémech, které mají hmotnou a kybernetickou základnu a mají vliv na funkčnost a ekonomiku státu. V návaznosti ochrany základních funkcí státu v USA se začala touto problematikou zabývat i Evropa, kdy ústředním prvkem bylo ustanoveno ve Velké Británii Koordinační centrum pro bezpečnost národní infrastruktury. Záhy se k Velké Británii připojila i Spolková republika Německo, kde v prosinci 1999 byl projednán materiál Informačně technické ohrožení klíčových infrastruktur v Německu.
4.1.1 Evropská kritická infrastruktura (EKI) Evropská unie k 1. 7. 2013 čítá 28 evropských států. Mezi nimi je i Česká republika, jež do evropského společenství vstoupila 1. 5. 2004. Vzhledem k integračním snahám EU a myšlence sjednocení Evropy není jistě překvapením, že si klade za jeden z hlavních cílů nejen chránit KI, ale i její sjednocení v rámci členských států. Je si plně vědoma, že dlouhodobější výpadek KI by měl dalekosáhlý dopad nejen pro stát, kde k němu došlo, ale i celá Evropa. Prvním impulsem pro řešení problematiky KI na nadnárodní úrovni byly výpadky elektrické energie v Evropských státech, jež byly způsobeny přírodními katastrofami. Dalším impulsem byly teroristické útoky na území států EU, především útoky v Madridu. Díky těmto skutečnostem Evropská rada vyzvala v červnu 2004 Evropskou komisi, aby vypracovala komplexní strategii pro posílení ochrany důležitých infrastruktur. Následně Evropská komise přijala 20. 10. 2004 Sdělení o ochraně kritické infrastruktury při boji proti terorismu (Critical infrastructure protection in the fight against terrorism), jež obsahuje návrhy, jak by se měla zlepšit připravenost na teroristické útoky zasahující KI. 13
Poté byl vytvořen dokument EU, který konkrétně řeší problematiku kritické infrastruktury. Tento dokument je Zelená kniha o Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury (Green Paper on European Progremme for Critical InfrastructureProtection), vydaný v listopadu 2005 v Bruselu. Primárním cílem dokumentu je zapojení velkého množství subjektů a získání od nich konkrétních informací o vhodném přístupu pro Evropský program na ochranu kritické infrastruktury (EPCIP). V Zelené knize je také uvedeno, že EPCIP má své klíčové zásady, mezi něž patří: -
subsidiarita – odpovědnost, hlavně na národní úrovni,
-
doplňkovost – existence stávajících norem,
-
důvěrnost sdílených informací,
-
spolupráce zainteresovaných subjektů (vlastníků provozovatelů, státu atd.),
-
proporcionalita – nelze chránit vše a
-
odvětvový přístup.
Dalším významným evropským nástrojem pro řešení KI patří také ARGUS (bezpečný systém rychlé výměny informací) a Evropská agentura pro informační a síťovou bezpečnost (ENISA). Dalším vývojem KI ve státech EU jako celku byla v roce 2008 přijata Směrnice Rady o určování a označování evropské kritické infrastruktury a posouzení potřeby zvýšit její ochranu (Council Directive on the identification adn designation of European critical infrastructures and the assessment of the need to improve their protection). Směrnice Rady Evropské unie č. 2008/114/ES definuje kritickou infrastrukturu jako složku, systém nebo jejich část nacházející se v členských státech, která je nezbytná pro zachování základních funkcí společnosti, zdraví, bezpečnosti, kvality života obyvatel z ekonomického a sociálního hlediska a jejíž narušení nebo zničení by mělo závažné důsledky v členském státě z důvodů nemožnosti zachovat tyto funkce.
4.1.2 Kritická infrastruktura v ČR Kritická infrastruktura v české legislativě je docela novým pojmem, jelikož byla oficiálně definována a vymezena až po implementaci směrnice Rady Evropské unie č. 2008/114/ES ze dne 8. 12. 2008 do novely zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení. 14
Novelizovaný krizový zákon nabyl platnosti k 1. 1. 2011, s tím, že pojem kritická infrastruktura byl oficiálně zakotven v legislativě České republiky. Současný stav kritické infrastruktury v České republice vychází ze změn zákona o krizovém řízení. Ke změnám došlo s přijetím zákona č. 430/2010Sb., který začleňuje do české legislativy směrnici Rady Evropské unie 2008/114/ES, čímž mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení. Takto novelizovaný zákon nabyl účinnosti k 1. 1. 2011. Průřezová kritéria jsou soubory hledisek pro posuzování závažnosti vlivu narušení funkce prvku kritické infrastruktury s mezními hodnotami, které zahrnují rozsah ztrát na životě, dopad na zdraví osob, mimořádně vážný ekonomický dopad nebo dopad na veřejnost v důsledku rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb nebo jiného závažného zásahu do každodenního života. V nařízení vlády č. 432/2010 jsou průřezová kritéria stanovena s těmito parametry: -
hledisko obětí s mezní hodnotou více než 250 mrtvých nebo více než 2500 osob s následnou hospitalizací po dobu delší 24 hodin,
-
hledisko ekonomického dopadu s mezní hodnotou hospodářské ztáty státu vyšší než 0,5 % hrubého domácího produktu,
-
hledisko dopadu na veřejnost s mezní hodnotou rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb nebo jiného závažného zásahu do každodenního života postihujícího více než 125 000 osob.
Odvětvová kritéria jsou technické nebo provozní hodnoty k určování prvku kritické infrastruktury v odvětvích, která jsou rovněž uvedena ve výše uvedeném nařízení vlády České republiky. Jsou jimi: -
Energetika o elektřina, o zemní plyn, o ropa a ropné produkty.
-
Vodní hospodářství
-
Potravinářství a zemědělství o rostlinná výroba, o živočišná výroba, o potravinářská výroba.
-
Zdravotnictví
-
Doprava 15
o silniční, o železniční, o letecká (letiště, řízení letového provozu), o vnitrozemská vodní. -
Komunikační a informační systémy o Technologické prvky
pevné sítě elektronických komunikací,
mobilní sítě elektronických komunikací,
sítí pro rozhlasové a televizní vysílání,
pro satelitní komunikaci,
poštovní služby,
kyberterorismus,
informačních systémů.
-
Finanční trh a měna
-
Nouzové služby o integrovaný záchranný systém, o radiační monitorování o předpovědní, varovná a hlásná služba.
-
Veřejná správa o veřejné finance, o sociální ochrana a zaměstnanost, o ostatní státní správa, o zpravodajské služby.
U problematiky kritické infrastruktury lze učinit závěr, že základním principem řešení problematiky kritické infrastruktury je zajištění fungování klíčových a strategických infrastruktur s cílem zabezpečit ochranu obyvatelstva.
5
Integrovaný záchranný systém (IZS)
Integrovaný záchranný systém (IZS) je efektivní systém vazeb, pravidel, spolupráce a koordinace záchranných a bezpečnostních složek, orgánů státní správy a samosprávy, 16
fyzických a právnických osob při společném provádění záchranných a likvidačních prací a přípravě na mimořádné události. Aby stručně řečeno „nikdo nebyl opomenut, kdo může pomoci a vzájemně si nikdo z nich nepřekážel.“ Základní složky IZS: - Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS) Jeho základním posláním je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech. Hasičský záchranný sbor České republiky plní úkoly v rozsahu a za podmínek stanovených souvisejícími právními předpisy, zejména zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, zákonem č. 240/2000 SB., o krizovém řízení a zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Je oprávněn uzavírat jménem České republiky s určenými subjekty dohody, upravující bližší podmínky a způsob vzájemné spolupráce. - Jednotky požární ochrany (PO) zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami PO Základním legislativním dokumentem pro jednotky PO je zákon České národní rady č133/1985 Sb., o požární ochraně ze dne 17. Prosince 1985. Tento zákon jednak v části čtvrté (§ 65 až 73) definuje jednotky požární ochrany jako např. druhy jednotek PO, pojednává o vojenské hasičské jednotce, jednotkách sborů dobrovolných hasičů a stanoví základní úkoly jednotek požární ochrany. Tento zákon byl mnohokráte novelizován a pro jeho nepřehlednost po novelizaci v roce 2000 bylo vydáno jeho úplné znění jako zákon č. 67/2001 Sb., o požární ochraně. - Poskytovatelé Zdravotnické záchranné služby Zákon č. 374/2011Sb., o zdravotnické záchranné službě byl vyhlášen dne 6. 11. 2011 a nabyl účinnosti od 1. 4. 2012. Tento zákon upravuje podmínky pro poskytování zdravotnické záchranné služby, práva a povinnosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby, povinnosti poskytovatelů akutní lůžkové péče k zajištění návaznosti jimi poskytovaných zdravotních služeb na zdravotnickou záchrannou službu, podmínky pro zajištění připravenosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby na řešení 17
mimořádných událostí a krizových situací a výkon veřejné správy v oblasti zdravotnické záchranné služby. - Policie České republiky Dnem 1. 1. 2009 nabyl účinnosti nový zákon č. 273/2008Sb., o Policii České republiky, který završil reformu policie a přinesl některé zásadní změn v postavení jejich součástí. Správy krajů byly nahrazeny krajskými ředitelstvími, jejichž územní obvody byly nově vymezeny obvody jednoho, dvou či tří samosprávných krajů při zachování počtu osmi útvarů. Okresní ředitelství byla zrušena a začleněna do krajských ředitelství. Obvodní a městská ředitelství zůstala v redukované podobě zachována. V rámci činnosti základních složek IZS provádí Policie České republiky při mimořádných událostech především tyto činnosti. Uzavírá zájmové prostory a reguluje vstup a opuštění těchto prostor. Reguluje dopravu v prostoru mimořádné události. Šetří okolnosti vzniku mimořádné situace k objasnění příčin a jejího vzniku. Plní úkoly, související s identifikací zemřelých. Řeší ochranu a zabezpečení movitého a nemovitého majetku a eventuálně eliminaci kriminální činnosti při vzniku mimořádné situace. Plní další úkoly podle pokynu velitele zásahu nebo řídící složky integrovaného záchranného systému.2 Ostatní složky IZS:
Vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil
Obecní policie
Orgány ochrany veřejného zdraví,
Havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby,
Zařízení civilní ochrany,
Neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.
2
VILÁŠEK, J., FIALA, M., VONDRÁŠEK, D. Integrovaný záchranný systém ČR na počátku 21. století.
1. Vyd., Praha : Univerzita Karlova, 2014
18
Hasičský záchranný sbor ČR je hlavním koordinátorem a páteří integrovaného záchranného systému. V praxi to mj. znamená, že pokud zasahuje více složek IZS, na místě většinou velí příslušník Hasičského záchranného sboru ČR, který řídí součinnost složek a koordinuje záchranné a likvidační práce. Operační a informační středisko IZS (je jím operační a informační středisko HZS ČR) povolává a nasazuje potřebné síly a prostředky jednotlivých složek IZS v konkrétních lokalitách. Na strategické úrovni je pak integrovaný záchranný systém koordinován krizovými orgány krajů a Ministerstva vnitra. Dle zákona o integrovaném záchranném systému velitel zásahu má při provádění záchranných a likvidačních prací rozsáhlé pravomoci. Může mj. zakázat nebo omezit vstup osob na místo zásahu, nařídit evakuaci osob nebo stanovit jiná dočasná omezení k ochraně života, zdraví, majetku a životního prostředí, velitel zásahu je rovněž ze zákona oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci. Firmy a občané mají ze zákona povinnost tuto žádost o pomoc při řešení mimořádné události vyslyšet. Práva a povinnosti právnických, podnikajících fyzických osob a fyzických osob při mimořádných událostech stanoví zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, v §23-25.
19
Schéma 1.1 Eskalace procesů v krizovém řízení
Grafický průběh procesů krizového řízení (autor: J. Vilášek)
K výše uvedenému schématu. I v běžném stavu se mohou vyskytovat různé havárie, povodně malého rozsahu, zranění osob atd. Jde o mimořádné události malého rozsahu, které řeší jednotlivé složky integrovaného záchranného systému. Pakliže vzniklá mimořádná událost přesáhne rámec jedné, či více obcí, či zasáhne i kraj, poté je takováto mimořádná událost řešena komplexním působením složek integrovaného záchranného systému a běžnou činností správních úřadů a subjektů kritické infrastruktury v duchu zákona o integrovaném záchranném systému a s využitím dokumentace havarijního plánování. Jestliže nelze mimořádnou událost, která přesáhne rámec kraje či části území České republiky, vyřešit a její účinky zeslabit masovým nasazením všech dostupných složek integrovaného záchranného systému, běžnou činností správních úřadů a subjektů kritické infrastruktury, vzniká krizová situace, kterou je nutno řešit orgány krizového řízení v duchu platné legislativy (zejména 20
krizového zákona) vyhlášením některého z krizových stavů s využitím dokumentace krizového plánování. Hranice mezi jednotlivými událostmi a jevy nelze přesně vymezit (viz průniky), čímž je vyjádřena jakási eskalace průběhu mimořádné události k hraniční mezi. Zásadní rozdíl mezi krizovou situací a krizovým stavem je tedy v tom, že mimořádná událost eskaluje z malé na velkou, až dosáhne maxima – tedy nemožnosti ji řešit, a vzniká krizová situace, kdy musí nastoupit institut vyhlášení některého z krizových stavů. Tedy krizová situace vzniká, ale krizový stav je nutno vyhlásit – je to právní akt.3
5.1
Běžný stav
Definice běžného stavu: Situace, kdy není potřeba řešit škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy nebo jinými hrozbami použitím mimořádných nebo krizových opatření podle specifické právní úpravy. 5.2
Mimořádná událost malého rozsahu
Definice mimořádné události: Škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. Mimořádnou událost můžeme v tomto kontextu charakterizovat jako stav, kdy není vyhlášen žádný z krizových stavů. V případě mimořádné události, kde stačí jen jedna ze základních složek IZS (integrovaného záchranného systému) jako je například požár, loupež, či zranění, se řídí jednotlivé složky svými zákony.
5.3
Mimořádná událost velkého rozsahu
Je specifická tím, že se do ní zapojují dvě a více základních složek IZS a tudíž se řídí dle zákona o IZS zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému (složky IZS). Ten pojednává o zapojení jednotlivých složek IZS. Vedení při mimořádné události 3
VILÁŠEK, J., FUS, J. Krizové řízení v ČR na počátku 21. století. 1. vyd., Praha : Univerzita Karlova,
2012
21
velkého rozsahu přejímá velitel zásahu (většinou velitel jednotky PO, či funkcionář HZS). Vzájemně je koordinuje operační středisko HZS kraje, či operační a informační středisko GŘ HZS ČR.
5.4 Krizová situace Jestliže nelze mimořádnou událost, která přesáhne rámec kraje či části území České republiky, vyřešit a její účinky zeslabit masovým nasazením všech dostupných složek integrovaného záchranného systému, běžnou činností správních úřadů a subjektů kritické infrastruktury, vzniká krizová situace, kterou je nutno řešit orgány krizového řízení v duchu platné legislativy (zejména krizového zákona) vyhlášením některého z krizových stavů s využitím dokumentace krizového plánování.
6 Krizové stavy Mimořádné události velkého rozsahu většinou eskalují až do krizových situací. V případě, že složky IZS nejsou schopny vlastními silami zvládnout mimořádnou událost je vyhlášen jeden z krizových stavů. Krizové stavy se vyhlašují v případě vzniklých krizových situací. Krizové situace jsou příznačné svým velkým rozsahem škod, kdy ohrožují životy, zdraví, majetek a životní prostředí. Existují čtyři krizové stavy: 1) Stav nebezpečí 2) Nouzový stav 3) Stav ohrožení státu 4) Válečný stav Tři hlavní krizové zákony: 1.
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému (složky IZS) Vymezuje IZS, stanoví složky IZS a jejich působnost, působnosti a pravomoci státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na mimořádné události, záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva.
2.
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon) Stanoví působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a 22
povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany ČR před vnějším napadením a při jejich řešení a při ochraně kritické infrastruktury. 3.
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. Upravuje přípravu hospodářských opatření pro stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu, válečný stav a přijetí hospodářských opatření po vyhlášení krizových stavů.
6.1
Stav nebezpečí
Vychází z legislativního rámce: Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), § 3 Vyhlašuje ho: Hejtman kraje či Primátor hl. m. Prahy Z důvodu: Jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu, a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánu krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému nebo subjektu kritické infrastruktury. Pro území: Kraje nebo jeho část Doba trvání: Nejvýše 30 dnů (prodloužení se souhlasem vlády)
6.2
Nouzový stav
Vychází z legislativního rámce: ÚZ č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR, čl. 5 a 6 Vyhlašuje ho: Vláda (předseda vlády) Z důvodu: Případů živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Pro území: Celého státu, či omezené území státu 23
Doba trvání: Nejdéle 30 dnů (prodloužení se souhlasem Poslanecké sněmovny) V roce 2002 při povodních v Čechách 6.3
Stav ohrožení státu
(Vojenský i nevojenský krizový stav) Vychází z legislativního rámce: ÚZ č. 110/1998 Sb., čl. 7 Vyhlašuje ho: Parlament na návrh vlády Chápeme vojenský stav: Je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost a je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně. Chápeme nevojenský stav: Jsou-li ve značném rozsahu ohroženy demokratické základy nebo je-li ve značném rozsahu ohrožen vnitřní pořádek a bezpečnost a jsou-li ve značném rozsahu ohroženy životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí. Pro území: Celého státu, či omezené území státu Doba trvání: Není omezena
6.4
Válečný stav
(Vojenský krizový stav) Vychází z legislativního rámce: ÚZ č. 1/1993 Sb., (Ústava ČR), čl. 43 ÚZ č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR, čl. 2 Válečná stav vyhlašuje parlament, a to v případě je-li Česká republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. Pro území: Celého státu Doba trvání: Není omezena
24
Tabulka 1.0 Přehled vyhlášených krizových stavů v České republice Rok Krizový stav Důvod vyhlášení 2002 Stav nebezpečí Povodně 2002 Nouzový stav Povodně Sesuv skalního 2004 Stav nebezpečí masivu Odstraňování 2004 Stav nebezpečí následků živelní pohromy 2005 Stav nebezpečí Porucha vodního díla 2006 Stav nebezpečí Povodně 2006 Nouzový stav
Povodně Sesuv skalního 2006 Stav nebezpečí masivu 2006 Stav nebezpečí Nebezpečné látky 2007 Nouzový stav 2009 2010 2013 2013
Stav nebezpečí Stav nebezpečí Stav nebezpečí Nouzový stav
Kraj, pro jehož území byl vyhlášen KS JMK, VYS, USK HMP, SCK, JCK, PLK, KVK, USK JMK OLK VYS ZLN, JMK, USK, OLK, PCK, JCK, SCK, PLK, JCK, SCK, ZLK, JMK, OLK, USK, PCK PCK KHK JCK, PLK, KVK, VYS, LIK, KHK, MSK, SCK JCK, MSK, OLK, USK OLK, ZLN, MSK, JMK, USK, LBK HMP, JCK JCK, PLK, SCK, LIK, KHK, USK, HMP
Orkán Kyrill Povodně Povodně Povodně Povodně
HMP - Hl. m. Praha JCK - Jihočeský kraj JMK - Jihomoravský kraj KHK - Královehradecký kraj KVK - Karlovarský kraj LBK - Liberecký kraj MSK - Moravskoslezský kraj OLK - Olomoucký kraj PCK - Pardubický kraj PLK - Plzeňský kraj SCK - Středočeský kraj USK - Ústecký kraj VYS - kraj Vysočina ZLN - Zlínský kraj4 Přehled vyhlášených krizových stavů
4
http://www.hzscr.cz/clanek/web-krizove-rizeni-a-cnp-krizove-stavy-krizove-
stavy.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d
25
7
Bezpečnostní rady
Bezpečnostní rady jsou stálými pracovními orgány pro koordinační problematiku bezpečnosti a přípravy návrhů opatření k jejímu zajišťování. Při hrozbě krizové situace a za krizových stavů je tato rada spolu s odbornými skupinami a přizvanými odborníky součástí krizového štábu. 7.1
Bezpečnostní rada státu
Bezpečnostní rada státu (dále jen „BRS“) je stálým pracovním orgánem vlády pro koordinaci problematiky bezpečnosti České republiky a přípravu návrhů opatření k jejímu zajišťování. Je zřízena čl. 9 ústavního zákona č. 110/1998 SB., o bezpečnosti České republiky. BRS má pět pracovních výborů. Složení:
PŘEDSEDA – předseda vlády ČR
Místopředseda – 1. místopředseda vlády a ministr financí
Členové Bezpečnostní rady státu o Ministr vnitra o Ministr obrany o Ministr zahraničních věcí o Ministr průmyslu a obchodu o Ministr dopravy o Ministr zdravotnictví o Ministr zemědělství o Ministr životního prostředí
Další stálí účastníci Bezpečnostní rady státu o Vedoucí úřadu vlády o Předseda Správy státních hmotných rezerv o Guvernér České národní banky o Může se zúčastnit i prezident České republiky
Neoficiálním, čili nikde v legislativě neuvedeným je tzv. Předsednictvo, kde zasedá: -
Předseda vlády
-
1. Místopředseda vláda a Ministr financí 26
-
Ministr obrany
-
Ministr vnitra
-
Ministr zahraničních věcí
Působnost BRS (1) BRS koordinuje a vyhodnocuje problematiku bezpečnosti České republiky a připravuje vládě návrhy opatření k jejímu zajišťování. (2) BRS zejména a) zabezpečuje meziresortní koordinaci plánovacích, přípravných a realizačních opatření v oblasti zajišťování bezpečnosti České republiky, b) posuzuje záměry plánovacích, koncepčních, přípravných a realizačních opatření v oblasti zajišťování bezpečnosti České republiky předkládané ministerstvy a jinými správními úřady, stálými pracovními výbory BRS a orgány územní samosprávy, c) vyhodnocuje rizika ohrožení státu, která mohou být příčinou krizové situace, a činí nebo předkládá vládě návrhy na nezbytná opatření ke snížení, popřípadě vyloučení těchto rizik, d) posuzuje souhrnné požadavky ministerstev a jiných správních úřadů uplatňované v rámci zajišťování bezpečnosti České republiky, e) koordinuje zpracování koncepčních dokumentů meziresortního charakteru potřebných pro zajišťování bezpečnosti České republiky, f) posuzuje a následně předkládá vládě k projednání pravidelné zprávy o stavu zajišťování bezpečnosti České republiky s návrhy na opatření, g) spolupracuje s bezpečnostními radami krajů v oblasti zajišťování bezpečnosti České republiky, h) posuzuje a následně vládě předkládá k projednání návrhy na zapojení České republiky při plnění spojeneckých závazků v zahraničí, při účasti ozbrojených sil České republiky v mezinárodních operacích na obnovení a udržení míru, při organizaci humanitární pomoci České republiky do zahraničí a při zapojení České republiky do záchranných akcí většího rozsahu v zahraničí, i) při hrozbě vzniku krizové situace a po vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu
posuzuje vzniklou bezpečnostní situaci státu a rozsah možného ohrožení, 27
posuzuje opatření navrhovaná Ústředním krizovým štábem,
předkládá vládě návrhy na opatření k řešení vzniklé krizové situace,
koordinuje činnosti v oblasti bezpečnosti České republiky.
Výbor pro obranné plánování 1. Výbor pro obranné plánování (dále jen „Výbor“) je stálým pracovním orgánem Bezpečnostní rady státu pro koordinaci plánování opatření k zajištění obrany České republiky. 2. Výbor byl zřízen usnesením vlády ze dne 10. června 1998 č. 391, o Bezpečnostní radě státu a o plánování opatření k zajištění bezpečnosti České republiky. Výbor v rámci své činnosti posuzuje a projednává: 1. záměry plánovacích a přípravných aktivit v oblasti zajištění obrany České republiky, předkládané státními orgány, ministerstvy a jinými správními úřady, 2. souhrnné požadavky státních orgánů, ministerstev a jiných správních úřadů, uplatňované v rámci plánování obrany s důrazem na obranné plánování, 3. strategické a koncepční návrhy státních orgánů, ministerstev a jiných správních úřadů v oblasti plánování obrany, 4. materiály na základě usnesení Bezpečnostní rady státu. Výbor pracuje na základě Plánu práce Bezpečnostní rady státu.5 Výbor má 16 členů. Předsedou Výboru je ministr obrany. Výkonným místopředsedou Výboru je náměstek ministra obrany. Dalšími členy Výboru jsou: 1. náměstek ministra zahraničních věcí, 2. náměstek ministra zemědělství, 3. náměstek ministra vnitra, 4. náměstek ministra financí, 5
http://www.vlada.cz/cz/ppov/brs/pracovni-vybory/obranne-planovani/vybor-pro-obranne-planovani109280/
28
5. náměstek ministra průmyslu a obchodu, 6. náměstek ministra dopravy, 7. náměstek ministra práce a sociálních věcí, 8. náměstek ministra zdravotnictví, 9. náměstek ministra životního prostředí, 10. předseda Správy státních hmotných rezerv, 11. zástupce Kanceláře prezidenta republiky, 12. člen bankovní rady České národní banky, 13. ředitel sekretariátu Bezpečnostní rady státu, 14. předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu.
Výbor pro civilní nouzové plánování
1. Výbor pro civilní nouzové plánování (dále jen „Výbor“) je stálým pracovním orgánem Bezpečnostní rady státu pro oblast civilního nouzového plánování a pro koordinaci a plánování opatření k zajištění ochrany vnitřní bezpečnosti státu. 2. Výbor byl zřízen usnesením vlády ze dne 10. června 1998 č. 391, o Bezpečnostní radě státu a o plánování opatření k zajištění bezpečnosti České republiky. Působnost Výboru 1. Výbor koordinuje problematiku uvedenou v článku 1 odstavci 1 se zaměřením na plánování opatření k zajištění ochrany obyvatelstva a ekonomiky, ochrany kritické infrastruktury včetně zabezpečování opatření pro případ radiační havárie, preventivních opatření proti použití ZHN včetně řešení odstraňování následků jejich použití a sladění požadavků na věcné zdroje, které jsou nezbytné pro zajištění bezpečnosti České republiky. Výbor se dále zabývá oblastí bezpečnostního výzkumu České republiky. 2. Výbor v rámci své působnosti uvedené v odstavci 1 1. posuzuje a projednává záměry přípravných, plánovacích a koncepčních opatření a aktivit,
29
2. zabezpečuje operativní meziresortní koordinaci přípravných, plánovacích a koncepčních opatření a aktivit, 3. vyhodnocuje realizaci přípravných, plánovacích a koncepčních opatření a aktivit a navrhuje provedení nezbytných preventivních opatření, 4. posuzuje, projednává a koordinuje aktivity zástupců České republiky v orgánech Evropské unie, Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) a ostatních mezinárodních subjektech, 5. projednává Plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti České republiky, 6. koordinuje realizaci bezpečnostního výzkumu České republiky. Složení Výboru 1. Výbor má 23 členů. 2. Předsedou Výboru je ministr vnitra. Výkonným místopředsedou Výboru je první náměstek ministra vnitra. 3. Dalšími členy Výboru jsou: 1. náměstek ministra zahraničních věcí, 2. náměstek ministra zemědělství, 3. náměstek ministra obrany, 4. náměstek ministra financí, 5. náměstek ministra průmyslu a obchodu, 6. náměstek ministra dopravy, 7. náměstek ministra práce a sociálních věcí, 8. náměstek ministra kultury, 9. náměstek ministra životního prostředí, 10. náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy, 11. náměstek ministra zdravotnictví, 12. náměstek ministra spravedlnosti, 13. předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu, 14. předseda Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, 15. člen bankovní rady České národní banky, 16. předseda Správy státních hmotných rezerv, 17. ředitel Národního bezpečnostního úřadu, 30
18. ředitel sekretariátu Bezpečnostní rady státu, 19. generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR, 20. policejní prezident, 21. zástupce Kanceláře prezidenta republiky. 4. Schůzí Výboru se dále zúčastňuje zástupce Bezpečnostní informační služby (dále jen „stálý pozorovatel“). 5. Členy Výboru jmenují a odvolávají věcně příslušní ministři, vedoucí ústředních správních úřadů a guvernér České národní banky, pokud již nejsou určeni odstavcem 3. 6. Členové Výboru se účastní všech schůzí. Pouze v případě nepřítomnosti mohou být zastoupeni pověřeným pracovníkem svého úřadu nejméně na úrovni ředitele odboru. Ten má v takovém případě stejná práva a povinnosti jako řádný člen Výboru. 7. Změny členů Výboru oznamují ministři, vedoucí ústředních správních úřadů a guvernér České národní banky písemně předsedovi Výboru. Změny registruje, aktualizuje a archivuje sekretariát Výboru.
Výbor pro zpravodajskou činnost
1. Výbor pro zpravodajskou činnost (dále jen „Výbor”) je stálým orgánem Bezpečnostní rady státu pro koordinaci činnosti zpravodajských služeb České republiky (dále jen „zpravodajské služby“) a plánování opatření k zajištění zpravodajské činnosti a spolupráci státních orgánů, které získávají, shromažďují a vyhodnocují informace nezbytné pro zajištění bezpečnosti České republiky. Výbor samostatně nevykonává zpravodajskou činnost. 2. Výbor byl zřízen usnesením vlády ze dne 3. května 2000 č. 423.
Činnost Výboru 31
1. Výbor zabezpečuje koordinaci činnosti zpravodajských služeb a plánování opatření k zajištění zpravodajské činnosti a spolupráci státních orgánů, které získávají, shromažďují a vyhodnocují informace nezbytné pro zajištění bezpečnosti České republiky. 2. Výbor zejména 1. zajišťuje podklady a činnosti potřebné pro koordinaci činnosti zpravodajských služeb vládou 1), 2. zabezpečuje mezirezortní koordinaci plánovacích a přípravných aktivit v oblasti zajištění zpravodajské činnosti, týkající se především ochrany ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů a zajištění bezpečnosti a obrany České republiky (dále jen „strategické zájmy České republiky“), 3. posuzuje a projednává záměry plánovacích a přípravných aktivit v oblasti zajištění zpravodajské činnosti, týkající se především ochrany strategických zájmů České republiky, 4. posuzuje a projednává požadavky státních orgánů uplatňované v rámci zajišťování zpravodajské činnosti, 5. projednává vyhodnocení mezirezortních připomínkových řízení k materiálům vztahujícím se k zajištění nebo k výkonu zpravodajské činnosti a doporučuje jejich projednání v Bezpečnostní radě státu nebo ve vládě, 6. posuzuje, projednává a koordinuje základní zaměření činnosti zástupců České
republiky
ve
věcně
příslušných
orgánech
Organizace
Severoatlantické smlouvy (NATO) a Evropské unie, 7. zpracovává
a
projednává
vlastní
materiály v
oblasti
zajištění
zpravodajské činnosti, týkající se především ochrany strategických zájmů České republiky, a podle potřeby doporučuje jejich projednání v Bezpečnostní radě státu nebo ve vládě. Složení Výboru 1. Výbor má 7 členů. 2. Předsedou Výboru je předseda vlády. Místopředsedou Výboru je ministr vnitra.
32
Dalšími členy Výboru jsou:
ministr zahraničních věcí,
ministr obrany,
ředitel Bezpečnostní informační služby,
ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace,
ředitel Vojenského zpravodajství.
Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky
1. Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky (dále jen „Výbor“) je stálým pracovním orgánem Bezpečnostní rady státu pro vnitrostátní koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky České republiky. 2. Výbor byl zřízen usnesením vlády ze dne 11. ledna 1999 č. 32. Činnost Výboru 1. Výbor zabezpečuje vnitrostátní koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky České republiky s důrazem na mezinárodní postavení České republiky a na vztahy s mezinárodními bezpečnostními organizacemi. 2. Výbor v oblasti zahraniční bezpečnostní politiky zejména a) odpovídá za meziresortní koordinaci přípravných opatření a aktivit, b) projednává materiály předkládané ministerstvy a jinými správními úřady a v případě potřeby doporučuje projednání těchto materiálů Bezpečnostní radě státu, c) hodnotí vývoj situací v krizových oblastech, které mohou potenciálně ohrozit bezpečnostní zájmy České republiky a navrhuje Bezpečnostní radě státu provedení nezbytných preventivních opatření, d) projednává a koordinuje postup ministerstev a jiných správních úřadů ve vztahu k mezinárodním bezpečnostním organizacím, e) koordinuje činnosti resortů směřující k informování veřejnosti o činnosti mezinárodních bezpečnostních organizací, 33
f) posuzuje zahraničně politickou přijatelnost návrhů na možné zapojení České republiky do mírových, humanitárních a záchranných operací, g) projednává finanční rámec zabezpečení odpovídající účasti České republiky v zahraničních civilních operacích a misích mezinárodních vládních organizací a každoročně prostřednictvím ministra zahraničních věcí předkládá vládě doporučení týkající se objemu potřebných finančních prostředků pro tento účel v následujícím roce, h) projednává a koordinuje rozsah účasti České republiky v jednotlivých zahraničních civilních operacích a misích mezinárodních vládních organizací a doporučuje členům vlády vyslání příslušných expertů do těchto operací a misí, i) koordinuje činnosti resortů v souvislosti se zapojením České republiky do Společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie, resp. Evropské bezpečnostní a obranné politiky, Severoatlantické aliance, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, bezpečnostních aktivit Organizace spojených národů a dalších mezinárodních vládních organizací. Složení Výboru 1. Výbor má 20 členů. 2. Předsedou je ministr zahraničních věcí. Výkonným místopředsedou je politický ředitel Ministerstva zahraničních věcí. Dalšími členy Výboru jsou: 1. státní tajemník pro evropské záležitosti, 2. náměstek ministra pro místní rozvoj, 3. náměstek ministra obrany, 4. náměstek ministra vnitra, 5. náměstek ministra financí, 6. náměstek ministra zdravotnictví, 7. náměstek ministra zemědělství, 8. náměstek ministra průmyslu a obchodu, 9. náměstek ministra životního prostředí, 10. náměstek ministra spravedlnosti, 11. náměstek ministra dopravy, 12. předseda Správy státních hmotných rezerv, 13. zástupce Kanceláře prezidenta republiky, 34
14. ředitel Národního bezpečnostního úřadu, 15. ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace, 16. ředitel Bezpečnostní informační služby, 17. ředitel Vojenského zpravodajství, 18. ředitel sekretariátu Bezpečnostní rady státu.
Výbor pro vnitřní bezpečnost
1. Výbor pro vnitřní bezpečnost (dále jen „Výbor“) je stálým pracovním orgánem Bezpečnostní rady státu pro koordinaci a plánování opatření k zajištění vnitřní bezpečnosti České republiky a ochrany veřejného pořádku. 2. Výbor byl zřízen usnesením vlády ze dne 9. července 2014 č. 544. Působnost Výboru 1. Výbor koordinuje plánování opatření k zajištění vnitřní bezpečnosti státu, ochrany
veřejného
pořádku
a
zákonnosti,
ochrany
ekonomiky
před
hospodářskou kriminalitou, ochrany utajovaných informací, bezpečnostní způsobilosti, zajištění azylové a migrační politiky a ochrany státních hranic, boje s organizovaným zločinem a korupcí a zabezpečování preventivních opatření proti kriminalitě. 2. Výbor v rámci své působnosti uvedené v odstavci 1 zejména: a) zabezpečuje meziresortní spolupráci, projednává záměry plánovacích a koncepčních materiálů předkládaných ministerstvy a jinými správními úřady a doporučuje jejich projednání v Bezpečnostní radě státu, b) posuzuje a projednává dokumenty na základě usnesení Bezpečnostní rady státu, c) projednává vyhodnocení meziresortních připomínkových řízení k materiálům vztahujícím se k působnosti Výboru a doporučuje jejich projednání v Bezpečnostní radě státu,
35
d) posuzuje, projednává a koordinuje základní zaměření činnosti zástupců České republiky v orgánech EU, NATO a dalších mezinárodních organizacích, navazuje a rozvíjí spolupráci s mezinárodními subjekty, e) zpracovává a projednává vlastní materiály. 3. Výbor pracuje na základě Plánu práce Výboru na kalendářní rok, který vychází z Plánu práce Bezpečnostní rady státu na kalendářní rok. Složení Výboru 1. Výbor má 17 členů. 2. Předsedou Výboru je ministr vnitra. Výkonným místopředsedou Výboru je 1. náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost. 3. Dalšími členy Výboru jsou:
náměstek ministra zahraničních věcí,
náměstek ministra obrany,
náměstek ministra financí,
náměstek ministra zdravotnictví,
náměstek ministra spravedlnosti,
náměstek ředitele Bezpečností informační služby,
náměstek ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace,
zástupce ředitele Vojenského zpravodajství,
zástupce Kanceláře prezidenta republiky,
nejvyšší státní zástupce,
ředitel Národního bezpečnostního úřadu,
generální ředitel Generálního ředitelství cel,
generální ředitel Vězeňské služby,
policejní prezident,
ředitel sekretariátu Bezpečnostní rady státu.
4. Členové Výboru se účastní všech schůzí. K zabezpečení trvalého zastupování jmenuje člen Výboru svého trvalého zástupce, který se účastní jednání Výboru v případě nepřítomnosti člena Výboru se všemi právy a povinnostmi člena
36
Výboru. Písemné oznámení o jmenování trvalého zástupce zašlou členové předsedovi Výboru. 5. Ve výjimečných případech, kdy se jednání nemůže zúčastnit člen Výboru ani jeho trvalý zástupce, lze na zasedání delegovat jiného zástupce člena Výboru, který se musí prokázat písemným pověřením člena Výboru a účastní se jednání se všemi právy a povinnostmi člena Výboru. 6. Člena Výboru uvedeného v odstavci 3 písm. a) až e) jmenuje a odvolává příslušný ministr. Člena Výboru uvedeného v odstavci 3 písm. f) až h) jmenuje a odvolává příslušný ředitel zpravodajské služby. Člena Výboru uvedeného v odstavci 3 písm. i) jmenuje a odvolává vedoucí Kanceláře prezidenta republiky. Osoby uvedené v odstavci 3 písm. j) až o) jsou členy Výboru po dobu výkonu příslušné funkce. Změny členů Výboru a jejich trvalých zástupců ohlašují subjekty zastoupené ve Výboru písemně předsedovi Výboru.
Bezpečnostní rada kraje
7.2
Bezpečnostní rada kraje je pracovním orgánem kraje pro koordinaci problematiky bezpečnosti kraje. Složení:
Předseda – hejtman
Zástupce hejtmana
Ředitel krajského úřadu
Ředitel KŘ Policie ČR
Ředitel HZS kraje
Příslušník AČR určený NGŠ ČA
Ředitel ZZS kraje
Vedoucí útvaru zdravotnictví Krajského Úřadu
1 osoba Krajského Úřadu
Tajemník Bezpečnostní rady
37
Bezpečnostní rada Středočeského kraje projednává a posuzuje:
přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení,
havarijní plán kraje,
vnější havarijní plán, pokud je schvalován hejtmanem kraje,
krizový plán kraje,
pandemický plán kraje,
pohotovostní plán kraje pro případ výskytu nebezpečné nákazy zvířat,
roční zprávu o stavu požární ochrany v kraji,
roční zprávu o stavu vnitřní bezpečnosti a veřejném pořádku v kraji,
roční zprávu o činnosti krajské hygienické stanice a zprávu z epidemiologie,
finanční zabezpečení připravenosti kraje a složek IZS na krizové situace a jejich řešení na území kraje,
návrhy dohod o spolupráci při řešení krizových situací s jinými kraji a při poskytování pomoci,
stav připravenosti složek IZS v kraji,
závěrečnou zprávu o hodnocení krizové situace v kraji,
návrh ročního plánu kontrol prováděných v rámci prověřování krizové připravenosti kraje u obcí s rozšířenou působností, právnických osob a podnikajících fyzických osob a závěrů těchto kontrol,
návrh ročního plánu cvičení složek IZS a orgánů krizového řízení v kraji,
návrh koncepce ochrany obyvatelstva na území kraje a její rozpracování do plánů pro jednotlivá ochranná opatření,
zprávu o stavu monitorovacích, informačních a spojovacích systémů na území kraje a návrhy rozvoje těchto systémů,
další dokumenty a záležitosti související s připraveností kraje na krizové situace a jejich řešení.6
7.3
Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností
Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností (dále jen „ORP“) je pracovním orgánem ORP pro koordinaci problematiky bezpečnosti ORP. Složení: 6
https://www.kr-stredocesky.cz/web/urad/bezpecnostni-rada 38
Předseda – starosta
Místostarosta
Tajemník obecního řadu
Přísl. PČR určený Ředitelem KŘ Policie ČR
Příslušník HZS kraje určený Ředitelem HZS kraje
Tajemník Bezpečnostní rady
Další 2 nezbytné osoby
Bezpečnostní rada ORP Kolín projednává: 1.. přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení, 2.. krizový plán obce s rozšířenou působností, 3.. vnější havarijní plán, pokud je schvalován starostou obce s rozšířenou působností, 4.. finanční zabezpečení připravenosti obce s rozšířenou působností na mimořádné události nebo krizové situace a jejich řešení ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, 5.. závěrečnou zprávu o hodnocení krizové situace v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností, 6.. stav připravenosti složek integrovaného záchranného systému (hasičský záchranný sbor kraje, Policie ČR, zdravotnická záchranná služba) dislokovaných ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, 7.. způsob seznámení obcí, právnických a fyzických osob s charakterem možného ohrožení ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, s připravenými krizovými opatřeními a 8.. se způsobem jejich provedení, 9.. další dokumenty a záležitosti související s připraveností správního obvodu obce s rozšířenou působností na krizové situace a jejich řešení.7
Obce, kterých, je na území České republiky cca 6000 nezřizují bezpečnostní rady.
7
http://www.mukolin.cz/prilohy/Sekce/89/2jednaci_rad_brm_2011.pdf. [12. 8. 2015]
39
8
Krizové štáby
V případě vzniku velkých mimořádných událostí, u nichž hrozí, že přerostou do krizových situací, nebo při vyhlášení některého typu krizové situace se ustavují na ohroženém území krizové štáby. Krizový štáb je pracovním orgánem (vlády, starosty, hejtmana), k řešení vzniklých krizových situací. Složený z odborníků a specialistů z různých oborů pracujících ve prospěch IZS nebo podnikatelských subjektů na území, příslušníků správních úřadů a personálu zabezpečujícího službami plynulý běh činnosti krizového štábu. Ústřední krizový štáb
8.1
Činnost Ústředního krizového štábu po vyhlášení krizové situace spočívá především v přípravě návrhů na řešení krizových situací pro schůzi Bezpečnostní rady státu nebo v případě nebezpečí z prodlení pro schůzi vlády cestou předsedy vlády nebo Bezpečnostní rady státu.8 Složení: Předseda ÚKŠ může být
ministr obrany
- v případě vyhlášení stavu ohrožení státu v souvislosti se zajišťováním obrany ČR před vnějším napadením, - za válečného stavu či -za dalších situací vojenského charakteru, jež se významně dotýkají bezpečnostních zájmů ČR
ministr vnitra
Místopředseda ÚKŠ
- v případě ostatních druhů ohrožení ČR - náměstek MO (když je předsedou MO) - náměstek MV (když je předsedou MV)
8
-
Náměstek ministra vnitra,
-
Náměstek ministra obrany
-
Náměstek ministra zahraničních věcí
Zákon č. 240/200 Sb., o krizovém řízení, ve znění pozdějších předpisů v platném znění.
40
-
Náměstek ministra financí
-
Náměstek ministra zdravotnictví
-
Náměstek ministra průmyslu a obchodu
-
Náměstek ministra dopravy
-
Ředitel úřadu Ministerstva životního prostředí
-
Náměstek ministra zemědělství
-
Předseda SSHR
-
Předseda SÚJB
-
Ředitel sekretariátu BRS
- Policejní prezident ČR
8.2
-
Generální ředitel HZS ČR
-
Náčelník GŠ AČR
-
Vedoucí Kanceláře PR.
Krizové štáby ministerstev a jiných ústředních správních úřadů
Zřizují krizový štáb
41
Schéma 1.2 krizového štábu ministerstva financí
Krizový štáb MF (autor: J. Vilášek)
Ve schématu 1.2 je zobrazen konkrétní krizový štáb ministerstva, a to konkrétně ministerstva financí. 8.3
Krizový štáb České národní banky
Česká národní banka při přípravě na krizové situace a jejich řešení zřizuje krizový štáb, plní úkoly stanovené v § 9 odst. 2 písm. a) a d) a koordinuje s vládou opatření, která se dotýkají působnosti České národní banky. Česká národní banka zpracovává krizový plán v oblasti měnové politiky a bankovnictví a spolupracuje s ministerstvy při zpracovávání jejich krizových plánů. Krizový plán České národní banky schvaluje její guvernér.
42
8.4
Krizový štáb kraje
Krizový štáb kraje je pracovním orgánem hejtmana, který jej svolává operativně, zejména k projednání zásadních záležitostí týkajících se řešení krizové situace a přijetí krizových opatření spojených s nezbytným omezením základních práv a svobod. Základní legislativou upravující činnost krizových štábů krajů a obcí s rozšířenou působností je zákon č. 240/2000 Sb. Nařízení vlády č. 462/2000 Sb. A věstník vlády pro orgány krajů a obcí, částka 3 z 13. Prosince 2002.9 Schéma 1.3 Uspořádání koordinačních orgánů krizového štábu kraje
Koordinační orgány krizového štábu kraje (autor: J. Vilášek)
Schéma 1.3 zobrazuje složení krizového štábu na úrovni kraje.
9
VILÁŠEK, J., FUS, J. Krizové řízení v ČR na počátku 21. Století. 1. vyd., Praha : Univerzita Karlova, 2012
43
Stálá pracovní skupina středočeského kraje:
analyzuje vývoj krizové situace nebo mimořádné události a dokumentuje postup řešení,
podává předsedovi krizového štábu návrh na způsob řešení, postup při ochraně obyvatelstva a na vyhlášení, změnu nebo odvolání krizového stavu; využívá při tom zejména havarijní plán, vnější havarijní plány a krizový plán,
soustřeďuje informace o stavu sil a prostředků, vede celkový přehled jejich nasazení
a rozpracovává návrhy jejich využití,
organizuje spojení s krizovými štáby určených obcí, krajů a krizovým štábem Ministerstva vnitra,
zabezpečuje informování veřejnosti o přijatých opatřeních a postupu řešení krizové situace nebo mimořádné události,
připravuje technickou a informační podporu nasazeným silám a prostředkům, vede evidenci finančních výdajů a nákladů na opatření při krizové situaci nebo mimořádné události,
organizuje ochranu obyvatel postiženého území včetně zajištění zásobování a humanitární pomoci,
zabezpečuje ukládání a využívání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci a povinnosti poskytovat věcné prostředky.10
8.5
Krizový štáb obce s rozšířenou působností
Krizový štáb obce s rozšířenou působností (dále jen „krizový štáb“) svolává jeho zřizovatel zejména při krizových stavech nebo při vyhlášení zvláštního poplachu územně příslušného poplachového plánu. Ke svolání krizového štábu může dát podnět řídící důstojník HZS kraje, který může současně svolat stálou pracovní skupinu krizového štábu; o jejím svolání neprodleně informuje zřizovatele krizového štábu a řídí činnost stálé pracovní skupiny krizového štábu do jeho rozhodnutí. 10
Články. kr-stredocesky.cz [online]. Dostupný také z: https://www.kr-stredocesky.cz/web/urad/krizovy-
stab [12. 8. 2015]
44
Schéma 1.4 Uspořádání koordinačních orgánů krizového štábu obce s rozšířenou působností
Koordinační orgány krizového štábu obce s rozšířenou působností (autor: J. Vilášek)
Schéma 1.4 zobrazuje složení krizového štábu na úrovni obce s rozšířenou působností.
8.6
Krizový štáb obce
Krizový štáb obce je pracovním orgánem starosty. Starosta ho může a nemusí zřídit.
9
Závěr
Tato práce se zaměřuje na popis stávající situace bezpečnostních rad a krizových štábu na všech úrovních veřejné správy. Zjistili jsme, že situace do roku 2000 byla pro krizové situace bez legislativního rámce a po povodních na Moravě roku 1997 se musela začít legislativně řešit. Díky nejen této události vznikla legislativa, která se opírá 45
nejen o ústavní zákon č. 110/1998 o bezpečnosti České republiky, který byl jako první vydán, aby v případě krizové situace se mohl vyhlásit jeden z krizových stavů a škody napáchané krizovou situací se začaly řešit ihned a měly co nejmenší dopad na postižené obyvatelstvo. S platností od 1. ledna 2001 byly vydány tři nezbytné zákony o krizovém řízení. Zákon 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému zakomponoval komplexní působení integrovaného záchranného systému v případě mimořádné události velkého rozsahu. Zákon 240/2000 Sb., o krizovém řízení, který pojednává o jednotlivých prvcích krizového řízení, jejich působení, pravomocích a povinnostech, které plynou, když je vyhlášen jeden z krizových stavů. Dále je to zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, kde jsou uvedena jednotlivá opatření při záchranných a likvidačních pracích. Nesmíme opomenout, že jsme součástí Evropské unie, kde se přístup ke krizovému řízení také vyvíjel a legislativa Evropské unie je nedílnou součástí té naší. Když vezmeme v potaz, že v případě vzniklých mimořádných událostí různého rozsahu, či vzniklých krizových situacích je nejen legislativně, ale funkčně a reálně řešena tato situace orgány, jež jsou v tom zainteresovány, tak z toho jasně vyplývá, že následky jak na životech, či majetku jsou značně minimalizovány. Otázkou posledních dní je však vlna imigrantů, která do Evropy proudí nejen z Afriky, ale i ze zemí Dálného východu, jako jsou Irák, Sýrie Afghánistán Libanon apod., kde tyto země jsou postiženy válkou. Touto otázkou se zabývá celá Evropa a řešení na ni se stát od státu liší. Dřív nebo později však musí přijít konsenzus, kdy tato situace bude mít společný jmenovatel k řešení.
46
10 Použitá literatura
VILÁŠEK, Josef. Legislativní rámec krizového řízení [prezentace]. 2013 [cit. 2014-0825.] VILÁŠEK, J., FIALA, M., VONDRÁŠEK, D. Integrovaný záchranný systém ČR na počátku 21. století. 1. Vyd., Praha : Univerzita Karlova, 2014. ISBN 978-80-246-24778 VILÁŠEK, J., FUS, J. Krizové řízení v ČR na počátku 21. století. 1. vyd., Praha : Univerzita Karlova, 2012. ISBN 978-80-246-2170-8 VILÁŠEK, Josef. Rozbor krizového zákona [prezentace]. 2013 [cit. 2014-08-25.]
10.1 Právní předpisy ČESKO. Nařízení vlády č. 431/2010 Sb., Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 462/2000 Sb. k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb. [online]. Dostupný také z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=431&r=2010 ČESKO. Nařízení vlády 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury. [online]. Dostupný také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2010-432 Směrnice Rady Evropské unie č. 2008/114 ES., o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu [online]. c2008, poslední revize 23. 12. 2008 [cit. 2015-08-15]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2008:345:0075:0082:CS:PDF ČESKO. Ústavní zákon č. 110/1998Sb., o bezpečnosti České republiky. [online] Dostupný
také
47
z:
https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=46612&nr=110~2F1998&rpp= 15#local-content ČESKO. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. [online]. Dostupný také z: www.hzscr.cz/soubor/legislativni-predpisy-uz-zakona-133-1985-pdf.aspx ČESKO. Zákon č. 239 ze dne 28. Června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. [online] IN: Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 73. Dostupný také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-239 ČESKO. Zákon č. 240 ze dne 28. Června 2000 o krizovém řízení a o změně některých zákonů (zákon o krizovém řízení). [online] IN: Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka
73.
Dostupný
také
z:
http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb00240&cd=76&typ=r. ČESKO. Zákon č. 241 ze dne 29. Června 2000 o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů v platném znění. [online] IN: Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 73. Dostupný také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-241 ČESKO. Zákon č. 273/2008Sb., o Policii České republiky. [online]. Dostupný také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-273 ČESKO. Zákon č. 374/2011Sb., o zdravotnické záchranné službě. [online]. Dostupný také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-374 ČESKO. Zákon č. 430/2010 Sb., aktuální znění č.430/2010 Sb.; zákon, kterým se mění zákon č.240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). [online]. Dostupný také z: http://www.uplnezneni.cz/zakon/430-2010-sb-kterym-semeni-zakon-c-2402000-sb-o-krizovem-rizeni-a-o-zmene-nekterych-zakonu-krizovyzakon-ve-zneni-pozdejsich-predpisu/
48
10.2 Internetové zdroje Články. eur-lex.europa.eu [online]. Dostupný také z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/EN/TXT/?uri=celex:52005DC0576. [15. 8. 2015] Články. fas.org [online]. Dostupný také z: http://fas.org/irp/offdocs/paper598.htm. [15. 8. 2015] HZSCR. Články. Hzscr.cz [online]. © 2014 [cit. 2014-08-25]. Dostupný také z: http://www.hzscr.cz/clanek/web-krizove-rizeni-a-cnp-krizove-stavy-krizovestavy.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d. [10. 8. 2015] Články. kr-stredocesky.cz [online]. Dostupný také z: https://www.krstredocesky.cz/web/urad/bezpecnostni-rada. [12. 8. 2015] Články. kr-stredocesky.cz [online]. Dostupný také z: https://www.krstredocesky.cz/web/urad/krizovy-stab [12. 8. 2015] Články. mukolin.cz [online]. Dostupný také z: http://www.mukolin.cz/prilohy/Sekce/89/2jednaci_rad_brm_2011.pdf. [12. 8. 2015] Články. mukolin.cz [online]. Dostupný také z: http://www.mukolin.cz/cz/obcan/samosprava/zvlastni-organy-mesta/krizovy-stab-orpkolin/. [12. 8. 2015] MVCR. Články. mvcr.cz [online]. Dostupný také z: http://www.mvcr.cz/. [15. 8. 2015] VLÁDA. Články. vláda.cz [online]. Dostupný také z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/brs/clenove/. [10. 8. 2015] VLADA. Články. vlada.cz [online]. Dostupný také z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/brs/pracovni-vybory/obranne-planovani/vybor-proobranne-planovani-109280/. [10. 8. 2015]
49
VLÁDA. Články. vlada.cz [online]. Dostupný také z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/brs/statut-brs-upravene-podle-793_1.pdf. [10. 8. 2015]
10.3 Přílohy Schéma 1.0 Orgány krizového řízení (autor: J. Vilášek) Schéma 1.1 Grafický průběh procesů krizového řízení (autor: J. Vilášek) Tabulka 1.0 Přehled vyhlášených krizových stavů Schéma 1.2 Krizový štáb MF (autor: J. Vilášek) Schéma 1.3 Koordinační orgány krizového štábu kraje (autor: J. Vilášek) Schéma 1.4 Koordinační orgány krizového štábu obce s rozšířenou působností (autor: J. Vilášek)
50
