BETONOVÉ SVODIDLO KOTVENÉ MSK 2007

Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.

Ministerstvo dopravy

TP 206

SKANSKA PREFA, A. S.

BETONOVÉ SVODIDLO KOTVENÉ MSK 2007 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ

TECHNICKÉ PODMÍNKY VÝROBCE

Schváleno MD - OPK č. j. 99/2014-120-TN/1 ze dne 9. 10. 2014 s účinností od 1. listopadu 2014 se současným zrušením TP 206 schválených MD - OI č. j. 326/09-910-IPK/1 ze dne 22. 4. 2009, které měly účinnost od 1. 5. 2009

Zpracoval Dopravoprojekt Brno, a.s.


BETONOVÉ SVODIDLO KOTVENÉ

PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ

TP 206

MSK 2007 SKANSKA

OBSAH

1 ÚVOD, PŘEDMĚT TECHNICKÝCH PODMÍNEK ..................................................................................... 2 2 SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY ............................................................................................................................... 2 3 DALŠÍ VÝROBKY, KTERÉ SKANSKA PREFA, A. S. NABÍZÍ................................................................. 4 4 NÁVRHOVÉ PARAMETRY SVODIDLA...................................................................................................... 5 5 POPIS SVODIDLA .......................................................................................................................................... 20 5.1 5.2 5.3 5.4

TVAR A MOŽNOSTI POUŽITÍ........................................................................................................................... 20 MONTÁŽ SVODIDLA ....................................................................................................................................... 21 MOŽNOST ÚPRAVY SVODIDLA ....................................................................................................................... 22 PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE SVODIDLA ..................................................................................................... 22

6 SVODIDLO NA SILNICÍCH ......................................................................................................................... 23 6.1 VÝŠKA SVODIDLA A JEHO UMÍSTĚNÍ V PŘÍČNÉM ŘEZU ................................................................................. 23 6.2 ZAČÁTEK A KONEC SVODIDLA ....................................................................................................................... 24 6.3 SVODIDLO VE STŘEDNÍM DĚLICÍM PÁSU ........................................................................................................ 24 7 SVODIDLO NA MOSTECH .......................................................................................................................... 25 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5

UMÍSTĚNÍ SVODIDLA NA VNĚJŠÍM OKRAJI A VE STŘEDNÍM DĚLICÍM PÁSU .................................................. 25 SVODIDLO PŘED A ZA MOSTEM ...................................................................................................................... 26 DILATAČNÍ STYK - ELEKTRICKY NEIZOLOVANÝ ........................................................................................... 26 DILATAČNÍ STYK - ELEKTRICKY IZOLOVANÝ ............................................................................................... 26 ZATÍŽENÍ NOSNÉ KONSTRUKCE ..................................................................................................................... 29

8 PŘECHOD NA JINÁ SVODIDLA ................................................................................................................. 29 8.1 PŘECHOD NA OCELOVÉ SVODIDLO NH4........................................................................................................ 29 8.2 PŘECHOD NA OCELOVÉ SVODIDLO VOEST ALPINE A FRACASSO ................................................................. 31 8.3 PŘECHOD NA BETONOVÉ SVODIDLO .............................................................................................................. 31 9 OSAZENÍ PROTIHLUKOVÉ STĚNY NA SVODIDLO.............................................................................. 31 9.1 BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ PHS ..................................................................................................................... 32 9.2 DILATACE PHS............................................................................................................................................... 32 10 PROTIKOROZNÍ OCHRANA ..................................................................................................................... 36 11 PROJEKTOVÁNÍ, OSAZOVÁNÍ A ÚDRŽBA ........................................................................................... 36 12 ZNAČENÍ SVODIDLA .................................................................................................................................. 36

1




TP 206

MSK 2007 SKANSKA

1 Úvod, předmět technických podmínek Skanska Prefa, a. s. předkládá technické podmínky pro betonové svodidlo kotvené Předmět TP - viz tab. 1. Tabulka 1 - Předmět TP zkratka MSK 2007

název Betonové svodidlo kotvené

Tyto TP jsou zpracovány v souladu s TP 114 a TP 139. POZOR – použití svodidla MSK 2007 je podmíněno souladem s TP 114. To znamená, že pokud se v TP 114 změní požadavky na úroveň zadržení nebo jakékoliv jiné požadavky, musí se těmto požadavkům přizpůsobit i používání svodidla MSK 2007. Technické podmínky platí pro silnice, dálnice a místní komunikace (dále jen silnice) a mosty, ve smyslu předpisů 1, 2 a 3.

2 Související předpisy Pro svodidla, která jsou předmětem těchto TPV, platí pouze předpisy, na které je v textu odkazováno. U datovaných odkazů platí pouze citované vydání. U nedatovaných odkazů platí poslední vydání dokumentu (včetně změn). 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů ČSN EN ISO 1461 Žárové povlaky zinku nanášené ponorem na železných a ocelových výrobcích - Specifikace a zkušební metody ČSN EN 1990 Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí ČSN EN 1991-1-7 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1 – 7: Obecná zatížení – Mimořádná zatížení ČSN EN 1991-2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 2: Zatížení mostů dopravou ČSN EN 1992-2 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí – Část 2: Betonové mosty – Navrhování a konstrukční zásady ČSN EN 1317-1 (73 7001) Silniční záchytné systémy - Část 1: Terminologie a obecná kritéria pro zkušební metody ČSN EN 1317-2 (73 7001) Silniční záchytné systémy - Část 2: Svodidla - Funkční třídy, kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek a zkušební metody ČSN EN 1317-3 (73 7001) Silniční záchytné systémy - Část 3: Tlumiče nárazu - Funkční třídy, kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek a zkušební metody ČSN P ENV 1317-4 (73 7001) Silniční záchytné systémy - Část 4: Koncové a přechodové části svodidel - Kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek a zkušební metody ČSN EN 1317-5+A2 (73 7001) Silniční záchytné systémy - Část 5: Požadavky na výrobky a posuzování shody záchytných systémů pro vozidla TNI CEN/TR 1317-6 Silniční záchytné systémy - Část 6: Záchytné systémy pro chodce, mostní zábradlí 2




TP 206

MSK 2007 SKANSKA

15 PrEN 1317-7 Silniční záchytné systémy - Část 7: Koncové části svodidel - Kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek a zkušební metody 16 ENV CEN/TS 1317-8 Silniční záchytné systémy - Část 8: Záchytné systémy pro motocyklisty, které snižují závažnost nárazu motocyklisty při kolizi se svodidlem 17 Typizačná smernica pre osadzovanie zvodidiel - Bratislava 1990 * 18 TP 58 Směrové sloupky a odrazky - zásady pro používání z r. 2008, SV Brno 19 TP 63 Ocelová svodidla na PK, 1994, Dopravoprojekt Brno * 20 TP 66 Zásady pro označování pracovních míst na PK z r. 2003, CDV 21 TP 104 Protihlukové clony PK z r. 2008, PGP 22 TP 106 Lanová svodidla na pozemních komunikacích z r. 1998, Dopravoprojekt Brno, Dodatek 1 – 2001, Dodatek 2 – 2010 23 TP 114 Svodidla na pozemních komunikacích 24 TP 124 Základní ochranná opatření pro omezení vlivu bludných proudů na mostní objekty a ostatní betonové konstrukce pozemních komunikací z r. 2008, JEKU Praha 25 TP 128 Ocelové svodidlo NH4 z r. 1999, Dopravoprojekt Brno * 26 TP 139 Betonové svodidlo, Dopravoprojekt Brno 27 TP 140/2011 Dřevoocelová svodidla Tertu, z r. 2011, Flop-dopravní značení s. r. o. 28 TP 156 Mobilní plastové vodicí stěny a ukazatele směru z r. 2009, ASPK 29 TP 158 Tlumiče nárazu z r. 2003, ASPK 30 TP 159 Vodicí stěny z r. 2003, ASPK 31 TP 166/2010 Ocelové svodidlo Fracasso, HRADIL CZ s. r. o. 32 TP 167/2012 Ocelová svodidla ArcelorMittal, ArcelorMittal Ostrava a. s. 33 TP 168/2011 Ocelové svodidlo Voest - Alpine, Voestalpine Strassensicherheit GmbH 34 TP 185 Ocelové svodidlo ZSSK/H2 z r. 2007, Skanska DS 35 TP 190 Ocelové svodidlo ZSODS1/H2, Eurovia CS, a. s. z r. 2007 36 TP 191/2012 Ocelová svodidla OMO, Jaroslav Číhal OMO 37 TP 195 Otevírací ocelové svodidlo S-A-B, PPS z r. 2008 38 TP 196 Ocelové svodidlo Varioguard, PPS z r. 2008 39 TP 203 Ocelová svodidla svodnicového typu, 2010, Dopravoprojekt Brno 40 TP 223 Betonová svodidla SSŽ S97, Eurovia CS, a. s. z r. 2010 41 TP 227 Ocelové svodidlo ZSSAM/H2, Silnice a mosty a. s., Č. Lípa 42 TP 228/2010 Betonová svodidla Delta Bloc, Maba Prefa s. r. o. 43 TP 230 Ocelové svodidlo ZSH2, Značky Plzeň s. r. o., PSVS a. s. 44 TP 239/2012 Betonová svodidla CS Beton, CS BETON s. r. o. 45 TP 241 Betonová svodidla REBLOC, Rebloc GmbH 46 TP 242 Ocelová svodidla Mega Rail 47 TP 245 Ocelové svodidlo Duorail, Varioguard a Gateguard, z r. 2013, Agrozet ZS 48 TP 251 Ocelová svodidla Marcegaglia, z r. 2014, RENA NOVA s. r. o. 49 TP 252 Ocelové svodidlo Varioguard, Varioguard MÜF a Variogate, z r. 2014, RENA NOVA s. r. o. 50 TKP 11 51 TKP 18 52 TKP 19 53 Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (i ve znění zákona č. 100/2013 Sb.) 54 Nařízení vlády č. 163/2002 Sb. ve znění Nařízení vlády č. 312/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky 55 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS

3




TP 206

MSK 2007 SKANSKA

56 Vzorové listy staveb PK - VL4 Mosty z r. 2010, PGP 57 Metodický pokyn Systém jakosti v oboru PK (SJ-PK) – úplné znění - viz www.pjpk.cz * Předpisy jsou neplatné a mají význam pouze jako informativní materiál z důvodů dohledatelnosti původu svodidel a pro opravy.

3 Další výrobky, které Skanska Prefa, a. s. nabízí Kromě betonového svodidla kotveného nabízí Skanska Prefa, a. s. ještě výrobkovou řadu prefabrikovaných betonových svodidel posuvných SSŽ 97, které vyrábí v licenci. Tabulka 2 – Přehled vyráběných dílců svodidla MSK 2007 Název svodidla Typ dílce Objem Hmotnost betonu včetně ocelových částí [m3] [kg] běžný délky 4 m 1,675 4162 běžný délky 2 m 0,840 2081 koncový levý 1,67 4105 délky 4 m betonové svodidlo koncový pravý 1,67 4105 kotvené délky 4 m MSK 2007 koncový levý 0,835 2026 délky 2 m koncový pravý 0,835 2026 délky 2 m kotevní pravý 1,67 4105 délky 4 m kotevní levý 1,67 4105 délky 4 m kotevní pravý 0,835 2026 délky 2 m kotevní levý 0,835 2026 délky 2 m všechny dílce se vyrábí z betonu C30/37 – XF4

Obrázek 1 – Přehled vyráběných dílců

4




TP 206

MSK 2007 SKANSKA

4 Návrhové parametry svodidla Tabulka 3 - Návrhové parametry Č. položky

Označení Úroveň svodidla zadržení MSK 2007

1

Dynamická deformace [m] 0,22 1) 0,99 2)

H3

Pracovní Použití šířka w [m] 1,303) Mosty, opěrné zdi, případně silnice, pokud se použije osazení dle těchto TP

1)

Dynamická deformace betonové části Dynamická deformace madla 3) Pracovní šířka celého svodidla (od líce betonové části svodidla po rub vykloněného madla po nárazu) 2)

Dynamická deformace – vzdálenost mezi lícem svodidla před nárazem a při (po) nárazu (viz ČSN EN 1317-2); Pracovní šířka – vzdálenost mezi lícem svodidla před nárazem a maximální dynamickou polohou zadní (rubové) části svodidla při (po) nárazu (viz ČSN EN 1317-2).

Tabulka 4 – Vzdálenost líce svodidla od pevné překážky (svodidlo bez PHS) č. položky

označení svodidla

Úroveň zadržení

Vzdálenost líce svodidla od pevné překážky [m]

N2 1 MSK 2007 H1 H2 H3 * Hodnota stanovena odborným odhadem.

0,60* 0,70* 0,90 1,30

Tabulka 4a – Vzdálenost líce svodidla od pevné překážky, je-li na svodidle osazena PHS č. položky

označení svodidla

1

MSK 2007

Úroveň zadržení

Vzdálenost líce svodidla od pevné překážky [m]

N2 H1 H2 H3

0,90 1,00 1,70 2,00

5




MSK 2007 SKANSKA

Obrázek 2 – Tvar dílce svodidla – příčný řez

6

TP 206




MSK 2007 SKANSKA

Obrázek 3 – Tvar dílce svodidla – čelní pohled

7

TP 206




MSK 2007 SKANSKA

Obrázek 4 – Volitelné rozměry při osazení svodidla

8

TP 206




TP 206

MSK 2007 SKANSKA

Obrázek 5 – Osazení svodidla – okraj nosné konstrukce s nálitkem – vozovka 140 mm

9




TP 206

MSK 2007 SKANSKA

Obrázek 6 – Osazení svodidla – okraj nosné konstrukce s nálitkem – vozovka 140 mm varianta s přítlačným plechem izolace

10




TP 206

MSK 2007 SKANSKA

Obrázek 7 – Osazení svodidla – okraj nosné konstrukce s nálitkem – vozovka 120 mm

11




TP 206

MSK 2007 SKANSKA

Obrázek 8 – Osazení svodidla – okraj nosné konstrukce bez nálitku – vozovka 140 mm

12




TP 206

MSK 2007 SKANSKA

Obrázek 9 – Osazení svodidla – okraj nosné konstrukce bez nálitku – vozovka 140 mm varianta s přítlačným plechem izolace

13




TP 206

MSK 2007 SKANSKA

Obrázek 10 – Osazení svodidla – zvýšený okraj nosné konstrukce – vozovka 140 mm

14




TP 206

MSK 2007 SKANSKA

Obrázek 11 – Osazení svodidla – zvýšený okraj nosné konstrukce – vozovka 140 m varianta s přítlačným plechem izolace

15




MSK 2007 SKANSKA

Obrázek 12 – Osazení svodidla – za svodidlem chodník

16

TP 206




MSK 2007 SKANSKA

Obrázek 13 – Osazení svodidla – křídlo nebo opěrná zeď

17

TP 206




TP 206

MSK 2007

Obrázek 14 – Spojování madel svodidla

SKANSKA

18




MSK 2007 SKANSKA

Obrázek 15 – Těsnění spár svodidla

19

TP 206




TP 206

MSK 2007 SKANSKA

5 Popis svodidla 5.1 Tvar a možnosti použití Betonové svodidlo MSK 2007 má lícní nájezdovou stranu tvaru New Jersey dle TP 139. Svodidlo má spodní část betonovou, na kterou se ve vzdálenostech 2 m montují ocelové podpěry madla. Podpěry, jejichž součástí je držák madla, nesou ocelové madlo. Při základním postavení (základní postavení je takové, kdy výška spodního soklu má 90 mm) je výška betonové části nad vozovkou 0,95 m a výška madla osově 1,40 m nad vozovkou. Celková šířka svodidla je 0,600 m. Dosedací plocha svodidla je vodorovná. Z rubové strany svodidlo může (ale nemusí) mít nos šířky 0,120 m. Výška nosu je odvislá od požadavků projektanta mostů a může být 0 – 0,600 m. Svodidlo se montuje z jednotlivých dílců skladebné délky 4 m (výjimečně i délky 2 m). Dílce jsou vyztuženy betonářskou výztuží třídy 10505 (R). Výrobní délka dílců je 3,990 m (1,990 m). Čela dílců jsou rovná, hladká (žádné pero a drážka se nevytváří). Mezera mezi dílci je tedy 10 mm. Na obr. 4 jsou uvedeny volitelné rozměry, které lze využít při různých tloušťkách vozovky, při osazení svodidla na okraj nosné konstrukce mostu, na křídlo nebo opěrnou zeď, nebo je-li za svodidlem chodník. Např. výšku soklu lze snížit nebo zvýšit až o 20 mm (tím se o stejnou hodnotu zvýší nebo sníží i betonová část a celková výška svodidla nad vozovkou. Hodnoty uvedené na obr. 4 nejsou tolerancemi. Na obr. 5 – 13 jsou uvedeny konkrétní příklady nejběžnějšího osazení pro vozovky tl. 120 mm a 140 mm. Pokud je tloušťka vozovky např. 80 mm, použije se řešení dle obr. 8 a 9. Nejmenší směrový oblouk, kdy je možno svodidlo bez úprav montovat, je 250 m. Při tomto poloměru, bude vnitřní spára 10 mm a vnější 20 mm. Vzepětí oblouku na délku dílce 4 m je 8 mm. Při menších poloměrech se doporučuje zkosit čela jednotlivých dílců, což forma umožňuje. Je-li dovolená rychlost na mostě do 100 km/h včetně (např. v intravilánu), je možno použít dílce délky 2 m. Dílce dl. 2 m je možno bez úprav čela používat do poloměru 100 m. Při tomto poloměru, bude vnitřní spára 10 mm a vnější 22 mm. Vzepětí oblouku na délku dílce 2 m je 5 mm. Výrobce nabízí standardně dílce dle tab. 2: - Běžný díl. - Koncový díl pravý a levý (při pohledu na svodidlo z vozovky je pravý koncový díl na začátku svodidlové sestavy vpravo a levý na začátku svodidlové sestavy vlevo). Koncové díly se od běžných dílů liší tím, že mají náběhové madlo a v čele mají kapsu pro zakotvení lan. Pokud se na svodidlo napojuje ocelové svodidlo NH4, provede se zešikmení (náběh) betonové části dílce – viz obr. 19. - Kotevní díl pravý a levý (při pohledu na svodidlo z vozovky má pravý kotevní díl pojistná lana kotvená u pravého konce dílce, levý kotevní díl je má kotvené u levého konce). Součástí dodávky svodidla je kompletní provedení (dodávka i osazení) svodidlového systému včetně všech ocelových součástí, pojistných lan a jejich kotvení, veškeré úpravy svodidla v místě dilatací, těsnění spár mezi dílci atd.

20




TP 206

MSK 2007 SKANSKA

5.2 Montáž svodidla Montáž svodidla probíhá následujícím způsobem: 1 Vytyčí (rozměří) se poloha kotev. Svodidlo se kotví do nosné konstrukce po 1 m rozpěrnými kotvami OMO M 20 z materiálu 14220. Délka kotvy – viz bod 4 „montáže svodidla“. Na požádání investora se dodávají uvedené kotvy z nerezového materiálu. 2 Provede (vyvrtá se) otvor ø 100 mm. Hloubku vrtu stanoví projektová dokumentace. Podmínkou je, aby vzdálenost mezi dosedací plochou svodidla a dnem tohoto vrtu byla 150 – 180 mm – viz obr. 4. Osa vrtu pro vlastní kotvu je 110 mm od líce svodidla. 3 Ze dna vrtu ø 100 mm se vyvrtá otvor ø 32 mm pro vlastní kotvu. Hloubka tohoto vrtu je vždy 120 mm. 4 Osadí se kotva OMO postupem dle návodu výrobce kotvy. V případě varianty s přítlačným plechem izolace, musí mít kotva patřičně dlouhý závit. Délku kotvy i délku závitu stanovuje dodavatel svodidla Skanska Prefa a. s. na základě detailně vykresleného příčného řezu osazení svodidla, který vypracuje projektant mostu. 5 Otvor ø 100 mm se zalije směsí smíchanou z keramického granulátu Liapor a cementu. Tento lehký beton umožní kotvě vychýlení při posunu svodidla od nárazu. Zálivka Liaporbetonem se ukončí 5 mm pod povrchem nosné konstrukce. Zbývajících 5 mm se zatmelí pružnou hmotou, vhodnou jako podklad pro přetažení izolace. Pokud se použije přítlačný plech izolace – viz obr. 6, 9 a 11, liaporbetonem se zaplní celý vrt a izolace se přetáhne přes Liaporbeton. 6 Položí se (nebo se dokončí) izolace. Zaizoluje se i povrch Liaporbetonu. 7 Kotva ve styku s izolací se natře modifikovanou asfaltovou zálivkou. V případě použití varianty s přítlačným plechem izolace, se nasadí na kotvu přítlačný plech, na něj podložka a dotažením matice se plech přitlačí na izolaci. Potom se povrch přítlačného plechu, podložky a matice natře modifikovanou asfaltovou zálivkou. 8 Provede se vodorovná plocha z betonu nebo ze sanační hmoty, která je vyvinuta pro danou tloušťku. Podmínkou je, aby se jednalo o materiál s pevností odpovídající betonu C25/30. Ve vyrovnávacím betonu musí být opět vytvořen otvor ø 100 mm. Ten se vytvoří tak, že se na kotvu nasadí PVC trubka vnějšího průměru ø 100 mm, která se po provedení vyrovnávací vrstvy vytáhne. Otvor lze vytvořit i položením polystyrénu (polystyrén a tedy i otvor může být i čtvercový 100/100). Polystyrén se neodstraňuje. 9 Na vrstvu cementové malty nebo zálivkové hmoty se osadí vlastní svodidlové dílce. 10 Pro zajištění požadované geometrie svodidla je možno dílce osadit nejprve na podkladky a po vyrovnání dílců svodidla utěsnit pryžovým těsněním spáry a spodní plochu zainjektovat. 11 Otvorem ve svodidle kolem každé kotvy se prostor v dílci pod kapsou vyplní nenasákavou polyuretanovou pěnou. Pokud je otvor ø 100 mm ve vyrovnávací vrstvě volný (není vytvořen polystyrénem), vyplní se i tento prostor stejnou pěnou. 12 Na kotvu se osadí speciální ohýbaná podložka a maticí s běžnou podložkou se dotáhne. 13 Prostor pod ohýbanou podložkou se vyplní polystyrénem, nebo nenasákavou polyuretanovou pěnou. Kapsy kotev se zabetonují betonem C30/37-XF4 a to 5 – 10 mm pod výsledný povrch. 14 Posledních 5 – 10 mm povrchu kapsy se provede z nesmrštivé hmoty. 15 Utěsní se spáry mezi svodidlovými dílci v rozsahu a způsobem dle obr. 15.

21




TP 206

MSK 2007 SKANSKA

16 Protáhnou se pojistná lana a na koncích se zakotví. Pojistná lana nejsou předepnuta. U mostů délky do 150 – 200 m se pojistná lana zakotví pouze v čelech prvního a posledního dílce na křídlech – viz obr. 17. U dlouhých mostů z důvodů možných potíží při protahování lan, se lana provedou ze dvou sekcí. Lana jedné sekce se zakotví v kotevním dílci a lana další sekce v předcházejícím kotevním dílci, tím dochází k překrytí lan jednotlivých sekcí – viz obr. 18. Místo, kde se dvě sekce překrývají, musí být v místě pevného ložiska, nebo v místě, kde je pohyb omezen do 30 mm. U velmi dlouhých mostů (délka nad 400 m), pokud nelze lana protáhnout, je možno provést tři i více sekcí, avšak lana musí být zakotvena v dílci před mostním závěrem (v prvním dílci na nosné konstrukci). Dílce za závěrem na křídlech mají svoje pojistná lana. Pojistná lana jsou tedy u mostního závěru přerušena. Tímto způsobem je zajištěno, že žádný dílec není bez pojistného lana. Podmínkou tohoto řešení je, aby sekce nad křídly byly vždy nejméně ze čtyř dílců délky 4 m. 5.3 Možnost úpravy svodidla Možnosti v úpravách příčného řezu jsou uvedeny v čl. 5.1 těchto TP. V jednotlivých dílcích lze navíc objednat odvodňovací otvory (např. pro použití dle obr. 12). Nejvíce je možno v jednom dílci délky 4 m provést 3 odvodňovací otvory, v dílci délky 2 m pouze jeden. V případě, že na svodidlo má navazovat ocelové svodidlo NH4 – viz obr. 19, použije se přechodový díl BS/NH4. Koncový díl MSK 2007 se provede s náběhem dle obr. 19. Podélná výztuž v tomto dílci je posunuta výškově tak, že nedojde k jejímu převrtání. Provedení vybrání ve spodní části dílců u mostních závěrů – viz obr. 1, se provede podle velikosti mostního závěru ve spolupráci s projektantem mostu. Provedení jiných úprav svodidla je možné pouze se souhlasem výrobce a za předpokladu, že nebude porušen nosný systém svodidla. 5.4 Projektová dokumentace svodidla Projektová dokumentace svodidla se zpracuje až ve stupni realizace stavby. Projektant vypracuje výkres skladby, kde specifikuje úpravy spodní betonové části u mostních dilatací a napojení na jiné svodidlo. Součástí skladby jsou i atypické délky běžných dílců. Poloha atypických běžných dílců se nestanovuje. Obvykle se tyto dílce umísťují před posledním dílcem na koncích mostu, nebo před dílci u mostních závěrů. Délka atypických běžných dílců musí být mezi 2,00 m – 4,00 m. Projektová dokumentace svodidla musí obsahovat osazení svodidla v příčném řezu mostu (komunikace). Postačí kótovat ty rozměry svodidla, které jsou volitelné v daných mezích dle čl. 5.1 těchto TP. Projektant není oprávněn navrhnout žádnou úpravu ocelových částí svodidla, výztuže, kapes, otvorů (s výjimkou odvodňovacích otvorů) ani kotvení. Pokud je třeba zpracovat dokumentaci pro atypické řešení (koncový dílec, na který se napojuje ocelové, nebo betonové svodidlo, úprava běžného dílce v místě mostní dilatace apod.), jedná se o výrobní dokumentaci, kterou zajišťuje výrobce svodidla ve spolupráci s projektantem mostu (komunikace).

22




TP 206

MSK 2007 SKANSKA

6 Svodidlo na silnicích 6.1 Výška svodidla a jeho umístění v příčném řezu Svodidlo MSK 2007 je možno použít i na silnicích, pokud je provedeno požadované osazení a kotvení. Na obr. 16 je vykresleno schéma takového osazení na silnici. Velikost železobetonového základu stanoví projektová dokumentace na základě statického výpočtu tak, aby se základ nepřeklopil a neposunul. V rámci stability se doporučuje, aby dilatování základu nebylo menší než po 12 m.

Obrázek 16 - Svodidlo na silnici Volná šířka silnice může být v líci svodidla, nebo 180 mm od líce svodidla, tedy v líci madla – viz obr. 16. Svodidlo se osazuje v příčném směru vodorovně. Minimálně je možno osadit svodidlo v délce 20 m. Maximální délka jedné sekce s pojistnými lany je 150 m – 200 m – viz čl. 5.2 těchto TP. Zakotvení pojistných lan nemá žádnou spojitost s dilatačními spárami základu (pojistná lana nejsou předepnuta).

23




TP 206

MSK 2007 SKANSKA

Přípustná výšková i směrová tolerance při osazování je uvedena v TP 139 a TKP 11. 6.2 Začátek a konec svodidla Svodidlo MSK 2007 musí být vždy napojeno na ocelové, nebo jiné betonové svodidlo (náběhový díl se u tohoto svodidla nevyrábí). Příklad napojení na jednostranné ocelové svodidlo JSNH4/H1 a JSNH4/N2 je na obr. 19. Napojení na betonová svodidla se řeší individuálně podle druhu zámku, které pokračující betonové svodidlo má. Koncový díl MSK 2007, na který se odlišné betonové svodidlo napojuje, je atypický a musí obsahovat příslušný zámek pokračujícího svodidla. 6.3 Svodidlo ve středním dělicím pásu Do středního dělicího pásu se svodidlo MSK 2007 osazuje v případech, kdy je třeba chránit nějakou překážku, nebo kdy není možno překážku nadimenzovat na síly od nárazu silničních vozidel a tyto síly je třeba významně snížit.

24




MSK 2007 SKANSKA

7 Svodidlo na mostech 7.1 Umístění svodidla na vnějším okraji a ve středním dělicím pásu Způsoby osazení svodidla na mostech uvádí tab. 5. Podrobně je osazení vykresleno na obr. 5 – 13. Minimální délka svodidla se nestanovuje. Tabulka 5 – Přehled použití svodidla MSK 2007 na mostech

25

TP 206




TP 206

MSK 2007 SKANSKA

7.2 Svodidlo před a za mostem Svodidlo MSK 2007 končí na římse mostu. Mimo most (dle TP 203 a TP 139) musí svodidlo na obě strany pokračovat nejméně v délce 12 m a potom následuje výškový náběh, nebo svodidlo pokračuje dle potřeb silnice. Svodidlo mimo most může být betonové, nebo ocelové. Na obr. 19 je vykreslen případ, kdy za mostem pokračuje ocelové svodidlo NH4. 7.3 Dilatační styk - elektricky neizolovaný V místě mostních závěrů se betonová část svodidla přeruší a provede se mezera dle potřeb dilatace. Mezera se následně překryje plechem tl. 5 mm. Příklad překrytí mezery pro dilatační pohyb ± 80 mm je vykreslen na obr. 17, pro dilatační pohyb ± 200 mm je vykreslen na obr. 18. Madlo se nepřerušuje a dilatační pohyb je zajištěn převlečnou manžetou s oválnými otvory v madle. Standardně jsou dodávány manžety a madla pro velikosti dilatačního pohybu ± 80 mm a ± 200 mm. Při větší dilataci se použijí dilatační manžety dvě a o řešení je třeba požádat výrobce svodidla. Dílce u dilatační spáry jsou běžnými dílci, které mají v patě vybrání na takovou výšku, aby nad horním povrchem mostního závěru vznikla mezera 10 – 30 mm. Délka vybrání závisí na velikosti mostního závěru. Vzhledem k proměnné velikosti dilatací se jedná o atypické řešení, které je nutno projednat s výrobcem svodidla. 7.4 Dilatační styk - elektricky izolovaný V případě výskytu bludných proudů se postupuje stejně jak je uvedeno v čl. 7.3 s tím rozdílem, že dilatační převlečné manžety a krycí plech na betonové části svodidla se opatří izolačním povlakem. Převlečné manžety a šrouby pro dilatační spoj madla je potažen izolačním materiálem Rilsan. Krycí plech se potáhne v místě, kde se posouvá po betonové části, PVC, nebo jiným izolačním materiálem. Rozsah potažení – viz obr. 17. Aby nedošlo k prodření izolačního potahu, nalepí se na něj z vnitřní strany ochranný pásek. Pojistná lana jsou umístěna v plastovém obalu a jsou tak odizolována od svodidla. Koncové kotvení pojistných lan se provede tak, že se kovové části ve styku s betonem dílce opatří izolantem.

26




TP 206

MSK 2007

Obrázek 17 – Vedení pojistných lan a provedení dilatace u krátkých a středně dlouhých mostů

SKANSKA

27




TP 206

MSK 2007

Obrázek 18 – Vedení pojistných lan a provedení dilatace u dlouhých mostů

SKANSKA

28




TP 206

MSK 2007 SKANSKA

7.5 Zatížení nosné konstrukce Zatížení nosné konstrukce nárazem do svodidla tvoří spojité zatížení, které uvádí tabulka 6. Toto zatížení vychází z předpokladu, že nárazem dojde k současnému přetržení osmi kotev (kotvy dvou dílců). V tabulce uvedené zatížení se uvažuje jako jediné na mostě, může však působit kdekoliv – na nosné konstrukci i na křídlech. Navíc zde přistupuje svislé zatížení kolovou silou. Její hodnota a dosedací plocha je uvedena v TP 114. Poloha této síly se uvažuje v líci svodidla a v podélném směru uprostřed zatěžovací délky 8 m. Všechna tři zatížení jsou zatížením mimořádným. Uvedené zatížení se nesnižuje v závislosti na zvolené úrovní zadržení, protože podporující konstrukce musí být zatížena největším možným zatížením, které od nárazu do svodidla může vzniknout. Tabulka 6 – Zatížení nosné konstrukce

8 Přechod na jiná svodidla 8.1 Přechod na ocelové svodidlo NH4 Přechod na jednostranné ocelové svodidlo, například na JSNH4/N2 a JSNH4/H1 se provede dle obr. 19. Výrobce pro tento účel nabízí koncové díly, které se směrem k ocelovému svodidlu snižují na výšku 0,75 m nad vozovkou. Obdobným způsoben se postupuje při přechodu na jiné typy svodidel výrobce ArcelorMittal.

29




TP 206

MSK 2007

Obrázek 19 – Napojení MSK 2007 na jednostranné ocelové svodidlo JSN4/H1 a JSNH4/N2

SKANSKA

30




TP 206

MSK 2007 SKANSKA

8.2 Přechod na ocelové svodidlo Voest Alpine a Fracasso Dodavatel svodidla Voest Alpine i Fracasso nabízí stejně jako výrobce svodidla NH4 speciální přechodky na betonové svodidlo a řešení je tak obdobné jak je uvedeno v čl. 8.1. Výrobce svodidla MSK 2007 pro tento účel nabízí koncové díly, které se směrem k ocelovému svodidlu snižují na výšku 0,75 m nebo 0,87 m nad vozovkou. Vzdálenosti sloupků se v místě styku řeší v souladu s TP 203. 8.3 Přechod na betonové svodidlo Jedná se o atypické řešení. Při přechodu na betonové svodidlo SSŽ 97 se do koncového dílce svodidla MSK 2007 osadí tyč, stejně jako je ve svodidle SSŽ 97. Tyč musí být dlouhá nejméně 3 m. V čele MSK 2007 se vytvoří kapsa pro osazení spojky. Při přechodu na betonové svodidlo jiného výrobce, se postupuje obdobně, tzn., vždy musí být v koncovém dílci MSK 2007 osazen zámek pro napojení takového svodidla. Vzhledem k nestejným výškám svodidla MSK 2007 a následujícího betonového svodidla je i první dílec pokračujícího svodidla atypický.

9 Osazení protihlukové stěny na svodidlo Svodidlo MSK 2007 bylo odzkoušeno podle ČSN EN 1317-2 v kombinaci s protihlukovou stěnou. Použití PHS musí být v souladu se specifikací při nárazové zkoušce a je uvedeno na obrázcích 20 – 22. Použití PHS není podmíněno úrovní zadržení svodidla (může být použito tam, kde se požaduje úroveň zadržení H3 a nižší). Líc sloupků PHS je 700 – 750 mm od líce svodidla - viz obr. 20. Výška PHS nad vozovkou může být nejvíce 4,00 m. Sloupky PHS jsou ocelové HEA 140 a osazují se po 2 m. Poloha sloupků vůči dílci svodidla není stanovena, vzdálenost osy sloupku od čela dílce však nemá být menší než 300 mm. Důvodem je potřeba důkladného zakotvení do železobetonové části dílce. V místě paty výplně jsou sloupky PHS zeslabeny otvory, které slouží pro řízenou deformaci při nárazu. Poloha paty výplně neboli vzdálenost mezi horní hranou betonové části svodidla a spodní hranou výplně, je dána výpočtem hluku, který provede projektant mostu. Kotvení sloupků PHS je možno provést třemi způsoby: 1 Do dílce se před betonáží osadí kotevní kulatina ø 24 mm, která vyčnívá 40 mm ze svodidla. 2 Do dílce se před betonáží osadí závěsné kotvy DEHA pro šroub M24. Tyto předem zabetonované kotvy nevyčnívají z betonu, lze je zaslepit, takže i z estetického hlediska neruší pohled na rub svodidla. Výhoda tohoto řešení je, že PHS lze osadit v pozdější době nebo až po přeměření hlukové hladiny na komunikaci. 3 Až na stavbě se dodatečně do betonu dílců svodidla vyvrtají otvory pro kotvy Hilti HAS M24 + lepicí tmel HIT-RE 500. Výplň PHS není předmětem těchto TP. Musí však být použita taková výplň, která je v souladu s požadavky stanovenými Autorizovanou osobou (AO) pro vydání STO a TP 104/2008. To znamená, že jinou výplň, než jakou stanovila AO, není možno použít.

31




TP 206

MSK 2007 SKANSKA

9.1 Bezpečnostní opatření PHS Výplň PHS a trámky, které drží výplň mezi stojinami sloupků, musí být zajištěny tak, aby nemohly po nárazu spadnout z mostu a zranit osoby pohybující se v jeho okolí. V běžném poli PHS (mimo oblast dilatace) musí být každý trámek i každá výplň přichycena ke každému sloupku. K tomu se používají lanka a/nebo prošroubování přes stojinu HEA sloupku. Počet přichycení a konkrétní detaily se řeší s dodavatelem vlastní výplně (dle požadavků projektanta a investora na výplň, které však musí být v souladu s požadavky na výplň dané AO, řeší tyto detaily projektant mostu, dodavatel výplně a výrobce svodidla MSK 2007 Skanska Prefa). V dilatačním poli PHS se výplň osazuje do rámu, tzn., že trámky, které se v běžném poli osazují pouze mezi příruby HEA sloupku, v dilatačním poli vytváří rám ze všech čtyřech stran výplně. Rám musí být ve sloupku, kde nedochází k pohybům, na několika místech připevněn ke sloupku. Na straně, kde se rám s výplní pohybuje, musí být rám přichycen ke sloupku lankem, které umožní dilatační pohyb. PHS musí být v souladu s požadavky TP 104/2008. 9.2 Dilatace PHS Dilatace PHS se provádí v jednom poli, mezi dvěma sloupky PHS. Na obr. 22 je vykreslena dilatace pro dilatační pohyb ± 100 mm. Sloupek, kde dilatační pohyb výplně probíhá, je běžný sloupek HEA 140, na jehož příruby se přivaří ocelové pásnice, které příruby sloupku rozšíří na potřebnou velikost. Opatření pro bezpečnost výplně – viz čl. 9.1. U malých (krátkých) mostů lze objednat menší dilataci. Větší dilatace se řeší individuálně ve spolupráci projektanta mostu a Skansky Prefa.

32




MSK 2007 SKANSKA

Obrázek 20 – Osazení PHS na svodidlo

33

TP 206




TP 206

MSK 2007

Obrázek 21 – Pohled na běžné pole PHS Obrázek

SKANSKA

34




TP 206

MSK 2007

Obrázek 22 – Pohled na dilatační pole PHS – dilatace ± 100 mm

SKANSKA

35




TP 206

MSK 2007 SKANSKA

10 Protikorozní ochrana Protikorozní ochrana svodidla musí splňovat požadavky objednatele a TKP 19B. Všechny ocelové konstrukční díly se žárově zinkují. Vlastnosti a metody zkoušení povlaku zinku jsou definovány ČSN EN ISO 1461. Eventuální dodatečné nátěry některých komponentů se provádí na základě požadavků objednatele.

11 Projektování, osazování a údržba Co má obsahovat projektová dokumentace svodidla – viz čl. 5.4 těchto TP. Montáž svodidla provádí Skanska DS a. s. Údržba svodidla spočívá ve vizuální kontrole, zda nechybí šrouby pro připevnění patní desky podpěry madla a šrouby vzájemného spojení madel, nebo zda není porušeno těsnění spár. Při poškození svodidla kontaktuje správce objektu, na kterém je svodidlo osazeno, výrobce svodidla. Výrobní podrobnosti a detaily (výztuž, kotvení lan atd.) sdělí výrobce svodidla na písemné vyžádání investorovi PK, na které je (nebo má být) svodidlo osazeno.

12 Značení svodidla Každý betonový dílec svodidla je označen štítkem dle TKP kap. 18, přílohy P5. Značení ocelových komponentů je následující: - kotva (označení „B“) - speciální ohýbaná podložka (označení „A“) - podpěra madla (označení „C“) - madlo (označení „C“) - manžeta madla (označení „C“) Označení „A“ a „B“ i „C“ se provádí protlačením do hloubky 2 mm.

36




TP 206

MSK 2007 SKANSKA

Název :

Betonové svodidlo kotvené MSK 2007

Vydal :

Skanska Prefa a. s., Líbalova 1/2348, 149 00 Praha 4 - Chodov

Zpracoval :

Dopravoprojekt Brno, a.s. - Ing. František Juráň, tel. 549 123 133 E-mail: [email protected]

Kontakt :

Skanska Prefa, a. s. Líbalova 1/2348 149 00 Praha 4 - Chodov Tel/Fax.: +420 267 095 111/+420 267 310 644 mobil: +420 737 256 823 E-mail : [email protected] Internet : www.skanska.cz

37

BETONOVÉ SVODIDLO KOTVENÉ MSK 2007

Recommend Documents