Leden
BERGMANN,Ferdinand - učitel (330. výročí narození) * 07.01.1682 - Hranice + 14.04.1762 - Hostěradice Životopis: Syn hranického puškaře Jiřího Bergmanna. Dne 1. 1. 1702 jej do služby přijal kučerovský farář Johann Anton Bernard von Schönberg a Bergmann zde strávil 8 let, načež odešel do Modřic, aby již rok nato definitivně zakotvil v Hostěradicích. K obživě měl i vlastní polnosti, takže nouzí netrpěl. Sloužil ve škole i za varhanami celých 46 let. Literatura: - Ferdinand Bergmann [online]. [cit. 2011-04-06]. Dostupné na: < http://cantores.wz.cz/jme n/b/bergmann_ferd.html > .
BLUMAJER,Přemysl - malíř (20. výročí úmrtí) * 08.05.1928 - Křenovice + 08.01.1992 - Znojmo Životopis: Narodil se v Křenovicích u Slavkova. Po studiu na reálném gymnáziu v Bučovicích pracoval dva roky jako malíř porcelánu ve Staré Roli u Karlových Varů. Vystudoval Vysokou uměleckoprůmyslovou školu v Praze, speciálku pro užitkovou plastiku a porcelán u profesora O. Eckerta. Po absolutoriu nastoupil roku 1957 do Keramických závodů ve Znojmě, kde vytvořil celou řadu návrhů figur a ozdobné keramiky. Zároveň se věnoval i vlastní tvorbě, a to nejen sochařské, ale rád také maloval oleje a pastely. V roce 1970 musel nedobrovolně opustit Znojemsko Keramiku. A tak odborník v keramice a akademický sochař se musel smířit se zaměstnáním aranžéra u podniku Drobné zboží. Svým svérázným humorem se přenesl i přes tuto životní překážku. Pak se však ozvalo nemocné srdce a on musel předčasně do invalidního důchodu. Dílo: Ocenění: 1. cena za keramiku - Flora Olomouc, Cena novinářů na výstavě v Jablonci nad Nisou. Reliéfy: generál Kutuzov ve Slavkově, Fakultní nemocnice Brno, keramické kašny velvyslanectví ČSSR Moskva (1955), keramická mozaika ZŠ Znojmo (1964), pitná kašna Karlova Studánka (1968).
1 / 18
Leden
Kolektivní výstavy: Jablonec nad Nisou, keramika, porcelán z návrhů pro Keramické závody Znojmo (1961), Praha, Bruselský pavilón, návrhy pro Keramické závody Znojmo (1963). V Jihomoravském muzeu ve Znojmě se nachází návrhy, dvě busty. Literatura: - NOVÁK, Pavel. Za Přemyslem Blumajerem. Znojemsko. Roč. 2, č. 6 (12.02.1992), s. 5.
BOČEK,Antonín - archivář (165. výročí úmrtí) * 20.05.1802 - Bystřice nad Pernštejnem + 11.01.1847 - Brno Životopis: Navštěvoval gymnázium v Těšíně, Znojmě a v Brně. Po absolvování studii filozofie v Brně a v Litomyšli se věnoval pedagogické činnosti. V letech 1824-1826 působil na brněnském gymnáziu. Poté se stal vychovatelem hrabat Mitrovských. V roce 1828 nastoupil do Moravskoslezské guberniální registratury, kde musel uspořádat archivní materiály z 59 zrušených klášterů. Od roku 1831 působil na Stavovské akademii v Olomouci jako první učitel českého jazyka a literatury. V roce 1837 mu byl udělen titul moravského stavovského historiografa a v roce 1839 byl jmenován stavovským archivářem. Dílo: Mähren unter König Rudolf I., O vítězi nad Mongoly (1841), Vpád Mongolů do Moravy, Přehled knížat a markrabat a jiných vyšších důstojníků zemských v markrabí Moravském (1850) - dosti neúplné. Podnikal cesty po rakouských a moravských archivech. Materiál z těchto cest je uložen v Moravském zemském archivu. Obsahuje 12 308 čísel listin, 769 českých inkunábulí a knih, 162 latinských a německých inkunábulí a 175 rukopisných kodexů. Některé věci z jeho sbírky jsou uznány za nepravé, jiné jsou podezřelé. Literatura: - MELUZÍN, Miroslav. Ant. Boček a národní obrození na Moravě. Vlastivědný věstník moravský. Roč. 11, č. 2 (1956), s. 54-58.
2 / 18
Leden
BÖHM,Franz - pedagog (160. výročí narození) * 26.01.1852 - Dolní Dunajovice + 11.04.1902 - Reichenau am Semmering Životopis: Narodil se v Dolních Dunajovicích r. 1852. Ve svých 33 letech (r. 1885) nastoupil na nově založenou německou městskou školu ve Znojmě a stal se jejím prvním ředitelem. Dílo: Publikoval v novinách a časopisech, např. Znaimer Wochenblatt. Napsal sedm příspěvků k problematice měšťanských a národních škol (1885-1893). Dílo vyšlo v edici Malá učitelská knihovna, většinou nákladem firmy K. Bornemann. Literatura: - ŠTĚPNIČKOVÁ, Jitka. Nahlédnutí do fondu muzejní knihovny. Znojemský region. Roč. 2, č. 9 (01.03.1996), s. 5.
COUFAL,František - plukovník čs. Armády (120. výročí narození) * 07.01.1892 - Radotice u Jemnice + 01.10.1941 - Praha - Ruzyně Životopis: Od roku 1912, kdy byl odveden, vykonával vojenskou prezenční službu. V průběhu první světové války se zúčastnil bojů jako voják rakousko-uherské armády na ruské a italské frontě. Po vzniku Československa byl od 29.10.1918 místním českým velitelem posádky ve Znojmě a v prosinci téhož roku se stal velitelem policejním. V roce 1919 byl přijat do čs. armády a v roce 1931 povýšen do hodnosti podplukovníka generálního štábu. Velel vojskům a přednášel na Vysoké škole válečné. Po nacistické okupaci byl pověřen velením vojenské odbojové organizace Obrana národa funkcí organizačního důstojníka Dne 5. srpna 1941 byl ve svém bytě v Praze zatčen a vězněn v Pečkově paláci a na Pankráci. Na základě rozsudku stanného soudu byl popraven společně s dalšími vyššími důstojníky čs. armády na dvoře kasáren v Praze Ruzyni. Dne 1. května 1941 byl povýšen na plukovníka generálního štábu a byl mu udělen československý válečný kříž 1939 in memoriam. Jedna znojemských ulic nese jeho jméno. V roce 2004 mu bylo uděleno čestné občanství města Znojma.
3 / 18
Leden
Dílo: Osvobození jižní Moravy (1937). Literatura: - MITYSKOVÁ, Jitka. Osobnosti téměř renesanční : Uděleno čestné občanství Fr. Coufalovi a Dr. K. Polesnému. Znojemské listy. Roč. 13, č. 18 (07.10.2004), s. 6. - PLÍŠEK, Libor. Kdo byl František Coufal?. Nové listy. Roč. 1, č. 25 (28.11.1997), s. 3. - PLÍŠEK, Libor. Velitel znojemské posádky byl popraven 1.10.1941. Znojemsko. Roč. 8, č. 41 (13.10.1998), s. 5.
DOMÍNEK,Jan - pedagog (145. výročí narození) * 23.01.1867 - Skreje + 02.03.1933 - Znojmo Životopis: Navštěvoval 5 let obecnou jednotřídní školu ve svém rodišti, gymnázium v Třebíči. Studium zakončil maturitou na vyšším gymnáziu v Litomyšli. Nejprve působil jako výpomocný učitel v Jevišovicích. Od 1. září 1889 do 18. října 1890 nastoupil jako prozatímní učitel v Bítově. Na krátkou dobu odešel do Lesonic a 1. března 1902 se vrátil jako nadučitel zpět do Bítova. v roce 1921 byl jmenován ředitelem zdejší měšťanské školy. Prokázal mnoho neocenitelných zásluh škole i obci. Roku 1919 založil kroniku s názvem Kronika učitelstva, měšťanské školy v Bítově. Každý učitel do ní napsal svůj životopis. Pokud ze školy odcházel, zapsal místo svého nového působiště. Všemožně posiloval v místních lidech sebevědomí a národní hrdost. O prázdninách zřizoval ve škole turistickou ubytovnu. V létě 1902 byl pořádán na jeho návrh šestinedělní malířský kurz. Vedli jej malíř Roman Havelka a ilustrátor, profesor František Zvěřina. Literatura: - REICHARDTOVÁ, Jitka. Všechno se o Bítovu nepíše. Znojemsko. Roč. 9, č. 41 (12.10.1999), s. 2.
4 / 18
Leden
FISSÉ,Jan Michael - malíř (280. výročí úmrtí) * 1686 - Znojmo + 09.01.1732 - Znojmo Životopis: Žák svého otce, znojemského malíře Mikuláše Fissého. Další malířské vzdělání získal v Itálii, kde asi studoval u Andreje Pozza. Dílo: Fresková výzdoba: freska v knihovním sále (klášterní kostel v Louce, kolem 1625), fresková výzdoba (poutní kostel v Lechovicích), fresková výzdoba Sálu předků a zámecké kaple (zámek Pánů z Deblína), fresky v křížové chodbě (dominikánský klášter Znojmo, kolem 1720), fresková výzdoba (kaple sv. Kříže Znojmo) aj. Oltářní obrazy: Narození Krista (klášter a kostel na Svatém Kopečku (1718-1728), oltářní obrazy klášterní kostel v Louce, kolem 1625, farní kostely Šatov, Havraníky, jezuitský kostel sv. Michala Znojmo, před 1730. Skice k oltářním obrazům Sv. Šebastian, Roch, Rosálie a David a Sv. Florián, Markéta, Agáta a Donát uloženy v Jihomoravském muzeu ve Znojmě. Literatura: - ŠTURC, Libor. Barokní mariánská slavnost ve Znojmě r. 1726. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1998. (1999), s. 37-41.
FRK,Jaroslav - kněz (100. výročí narození) * 19.01.1912 - Třebešice u Vlašimi + 18.05.1985 - Znojmo Životopis: Sliby složil 28. září 1932 v Olomouci, na kněze byl vysvěcen 4. července 1937 v Olomouci. Působil jako kaplan v Plzni, později jako farář a podpřevor ve Znojmě. V roce 1950 byl internován v Želivě, po propuštění pracoval v civilním zaměstnání. V roce 1966 se směl vrátit do duchovní správy a byl umístěn jako kaplan v Jemnici. Od roku 1968 působil jako farář při řádovém kostele sv. Kříže ve Znojmě. S velkou nadějí spolupracoval při obnovování řeholní komunity ve Znojmě. V roce 1980 těžce onemocněl a musel být převezen do Charitního domova na Moravci. Pohřben je v řádovém hrobě ve Znojmě.
5 / 18
Leden
Literatura: - Jaroslav Frk [online]. [cit. 2011-04-06]. Dostupné na: .
GALASEK,Ludwik - keramik (115. výročí narození) * 27.01.1897 - Hrušovany n/Jevišovkou + 18.11.1978 - Hillscheid Životopis: Začínal na Keramické průmyslové škole ve Znojmě a Vídeňské umělecké škole. Učil na státní škole v Karlových Varech a Keramické průmyslové škole v Teplicích. Jeho práce byly vystaveny v Praze, Paříži, Berlíně, Stockholmu a dalších menších městech. Literatura: - ŠTURC, Libor. Odborná keramická škola ve Znojmě : 1872-1922. Znojmo : Jihomoravské muzeum, 1997. 23 s.
HAUKE,Josef - varhanář (110. výročí úmrtí) * 27.09.1839 - Krásné Loučky + 21.01.1902 - Uherské Hradiště Životopis: Varhanář v Uherském Hradišti v 2. polovině 19. století. Byl mladším bratrem Jana H. Narodil se 27. 9. 1839 v Krásných Loučkách jako syn zahradníka Jana H. a jeho ženy Terezie, rozené Gansové. Kdy a kde se vyučil, není zatím známo. Před r. 1865 se usadil v Uherském Hradišti a 21. 2. 1865 se tu oženil s Annou Orlíkovou, dcerou ševce Valentina Orlíka z Hlubčic ve Slezsku. V té době bydlel v domě č. 37. Přibližně od r. 1875 začal stavět též kuželové vzdušnice. Zemřel ve svém domě v Uherském Hradišti č. 30 21. 1. 1902. Vedení jeho dílny převzal jeho tovaryš Matěj Strmiska.
6 / 18
Leden
Literatura: - Josef Hauke [online]. [cit. 2011-04-06]. Dostupné na: < http://www.varhany.net/zivotopis.php?i dv=117713 >.
HEVERA,Antonín - protifašistický bojovník (115. výročí narození) * 01.01.1897 - Domčice, okr. Znojmo + ? Literatura: - Antonín Hevera [online]. [cit. 2011-04-06]. Dostupné na: < http://encyklopedie.brna.cz/homemmb/?acc=profil_osobnosti&load=8297 >.
KALINA,Karel - taneční mistr (115. výročí narození) * 24.01.1897 - Jihlava + 06.12.1968 - Znojmo Životopis: Narodil se v Jihlavě, v rodině pekaře. Jako sedmnáctiletý narukoval za 1. světové války na frontu, zpátky se vrátil s poškozeným zrakem. Již tenkrát byl nucen nosit brýle o dvanácti dioptriích. Ještě ve válečných letech složil v Praze státní zkoušku a stal se tanečním mistrem. Ve Znojmě založil Taneční školu, kterou navštěvovali mladí lidé ze škol, aby se naučili tancům všeobecně známým, klasickým, novinkám i těm zapomenutým. V té době byl nucen opustit místo soudního úředníka u znojemského soudu, neboť taneční aktivity se neslučovaly s profesí státního zaměstnance. V tanečních poznal svou celoživotní lásku, o čtyři roky mladší Marii Novákovou. Vzali se v roce 1923 a paní Kalinová se stala jeho partnerkou i na tanečním parketě. Taneční škola Karla Kaliny se již v době první republiky stala známou a vyhledávanou. Profese tanečního mistra byla sezónní, trvala od září do konce zimy. V jarních a letních měsících se Kalina věnoval zahradničení. Svůj podíl zde ovšem sehrály i jeho nemocné oči, lékaři mu doporučili pobyt venku, v přírodě. V roce 1938 došlo k násilné okupaci. Na Karla Kalinu měli Němci spadeno, stejně tak na jeho ženu Marii, která v té době pracovala jako administrativní síla na českém Policejním komisařství ve Znojmě. Celá rodina byla nucena opustit Znojmo. Po válce se rodina vrátila zpět do Znojma. Po roce 1948 úřady Kalinovy neobnovily každoročně udělované povolení k výuce tance. Tak zůstal nějaký čas bez zaměstnání. Socialističtí mocipáni však brzy přišli na to, že bez kultury to nejde a tak se Kalina stal dočasným zaměstnancem Městské osvětové besedy ve Znojmě. I když profese tanečního mistra nebyl nijak zvlášť finančně zajímavým povoláním, nadšení pro tanec povznášelo Kalinu nad starosti všedního dne. Neopustilo ho nikdy, jakoby ani nepočítal s odpočinkem v důchodu, ještě v jedenasedmdesáti letech vyučoval. Smrt ho ale zastihla náhle, nečekaně. Zemřel při přípravě sálu na taneční hodinu, stižen infarktem. Literatura:
7 / 18
Leden
- ČERNÁ, Anna. Kalinovi protančili celým životem. Rovnost. Roč. 13, č. 249 (23.10.2003), s. 8. - MITYSKOVÁ, Jitka. Tanec - můj osud, má láska. Znojemské listy. Roč. 11, č. 9 (09.05.2002), s. 4. KAMPF,Zdeněk - herec (25. výročí úmrtí) * 20.09.1920 - Jaroměřice nad Rokytnou + 02.01.1987 - Brno Životopis: Po studiích na brněnské konzervatoři působil ve Státním divadle v Brně (1943-1985). Byl obsazován zejména do milovnických a komických rolí: Student (Ulička odvahy - 1946), Vodník Michal (Lucerna - 1950), Opovědník (Komedie o mučení - 1965). Spolupracoval s filmem, vytvořil několik filmových rolí např. ve filmu Pan Habětín odchází (1949), Klíč (1971). Literatura: - Zdeněk Kampf [online]. [cit. 2011-04-06]. Dostupné na: < http://www.csfd.cz/tvurce/32718-zde nek-kampf/ >. KONVALINA,Blažej - protifašistický bojovník (70. výročí úmrtí) * 03.01.1919 - Blížkovice + 22.01.1942 - Purfleet Životopis: Základní školu absolvoval v Blížkovicích, v Moravských Budějovicích se poté vyučil zámečníkem a poté se dobrovolně přihlásil na vojnu. Jako pilot sloužil v Prostějově. 1. 8. 1939 přešel hranice Polska, poté vedla jeho cesta přes Rusko, Turecko, Suez, Bombaj až do Kapského Města. Další válečný osud Konvaliny je spojen s plavbou lodí do Anglie. Stal se příslušníkem britského královského letectva (RAF). Byl zároveň vojákem čs. armády. Po absolvování základního leteckého výcviku u 1., 258., 54. a 65. britské peruti byl v roce 1942 přeložen na leteckou základnu Hornchurch v anglickém hrabství Essex. Stal se pilotem 313. československé stíhací perutě, která vznikla v září roku 1942. Dne 22. ledna 1942 vzlétl, aby se procvičoval se svými kolegy v technice vzdušného souboje. Krátce po poledni se jeho stroj zřítil u Purfleetu. Pohřben je v Hornchurchu, v Essexu. V roce 1947 byl ministrem národní obrany povýšen na štábního rotmistra in memoriam Ve stejném roce byly dovezeny urny s prstí z hrobů zahraničních letců RAF. Po r. 1989 se jim postupně dostalo zadostiučinění a některé z nich se dočkaly důstojného uložení - včetně urny plukovníka in memoriam Blažeje Konvaliny. Urnu s prstí B. Konvaliny uložil starosta Blížkovic v jeho rodné obci. Literatura: - ALEXA, V. Bojovali za vlast : Blažej Konvalina-letec RAF. Znojemské listy. Roč. 7, č. 27 (09.07.1998), s. 3. - JMI. Jeden s tisíců statečných. Znojemský regionální týdeník. Roč. 1, č. 9 (05.03.1997), s. 2. - KOUKAL, Ladislav. Naši občané v odboji. Blížkovice. Blížkovice : JZD Družba, 1982. S. 9-34.
8 / 18
Leden
LUX,Antonín - kněz (265. výročí narození) * 12.01.1747 - Moravský Krumlov + 10.12.1800 - Moravský Krumlov Životopis: Kněz řádu Pavlínů (pavlánů) v Moravském Krumlově, původem z místní měšťanské rodiny. Zpovědník kněžny Eleonory z Lichtenštejna. Zajímal se o minulost města a psal o jeho historických památkách. Literatura: - Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.
MANDL,Albert - učitel (80. výročí úmrtí) * 18.04.1860 - Šafov + 08.01.1932 - Vídeň Literatura: - Albert Mandl [online]. [cit. 2011-04-07]. Dostupné na: < http://portal.suedmaehren.at/wiki/index .php/Albert_Mandl >.
MANNSBARTH,Hans - malíř (115. výročí narození) * 27.01.1897 - Jaroslavice + 30.08.1978 - Obernzell na Dunaji Životopis: Malíř, byl zručný v kopírování starých mistrů, ale měl i svá vlastní díla. Témata byla obvykle vybrána z venkovského života a práce. Literatura: - Hans Mannsbarth [online]. [cit. 2011-04-07]. Dostupné na: < http://portal.suedmaehren.at/wiki/ index.php/Hans_Mannsbarth >.
NAVRKAL,Josef - Mons. (100. výročí narození) * 25.01.1912 - Vídeň + 15.03.2003 - Lechovice Životopis: S rodiči se po vzniku Československa odstěhoval z Vídně do Znojma, kde také vystudoval gymnázium. Poté studoval teologii v Brně, kde byl 5.7.1936 vysvěcen na kněze. Po vysvěcení působil jako vikář u sv. Václava v Mikulově na Moravě a v kostele Svatých Janů současně vedl
9 / 18
Leden
duchovní správu. Po okupaci Mikulova byl v letech 1938-1939 ustanoven kaplanem v Modřicích u Brna, kde nastoupil základní vojenskou službu. Od dubna 1939 byl administrátorem na Moravci u Nového Města na Moravě. Později, po vážné operaci protrženého slepého střeva, byl ustanoven kooperátorem v Mutěnicích u Hodonína, kde působil až do roku 1942. Od srpna 1942 byl ustanoven 3. vikářem při biskupské katedrále v Brně a roku 1946 byl jmenován 1. vikářem a správcem dómu v Brně. Současně zastával funkci konsistorního účetního a expeditora. V letech 1949-1950 byl půl roku ve vyšetřovací vazbě a v květnu 1950 propuštěn bez soudu a bez amnestie. Úřad a funkce zastával až do roku 1954, kdy byl státními úřady ohodnocen jako nespolehlivý a ustanoven administrátorem fary v Hodonicích. Zde působil až do srpna 1957, kdy byl vzat státní bezpečností do vazby a v listopadu téhož roku odsouzen na tři a půl roku odnětí svobody a ke ztrátě občanských práv na 6 let pro podvracení republiky. Výkon trestu si odpykával v NPT na Bitízu u Příbrami v uranových dolech a od května 1958 ve Valdicích u Jíčína ve sklárnách. Dne 9. 5. 1960 mu byla udělena amnestie s připomínkou, že se nemůže vrátit ke svému původnímu povolání. Pracoval tedy 2 měsíce ve Znojemské keramice jako přípravář hmot, pak 5 měsíců jako vařič a po úrazu jako skladový dělník ve Frutě. Po sezóně byl propuštěn a po měsíci přijat jako skladník ČSAO, kde působil až do roku 1969. Po rozvázání pracovního poměru byl ustanoven administrátorem v Olbramkostele, když už předtím téměř tři roky vypomáhal v duchovní správě v Popicích, Konicích, Prosiměřicích a Únanově každou neděli bohoslužbami a kázáním. Od 1. 1. 1978 s ním okresní církevní tajemník ve Znojmě rozvázal pracovní poměr bez písemného oznámení a vysvětlení. Církevně byl vyvázán z duchovní správy v Olbramkostele a od 1. 4. 1978 mu byla, jako důchodci, za místo pobytu určena prázdná fara ve Starém Hobzí. 1. 6. 1978 mu byl udělen státní souhlas k výpomoci v duchovní správě ve Starém Hobzí, kterou vykonával až do roku 1993. V Hobzí navázal po roce 1989 kontakt i s rakouskými knězi, zejména s Floriánem Schweitzerem z farnosti Thaya, který se významnou měrou zasloužil o opravu božích muk v širokém okolí Starého Hobzí. Posledních 10 let sloužil Josef Navrkal jako farář a duchovní správce sester III. řádu sv. Františka v Lechovicích. 16. 1. 2000 byl jmenován kaplanem Jeho svátosti, s možností užívat titul Monsignor. Mons. Josef Navrkal zemřel 15. 3. 2003 ve věku 91 let a poslední rozloučení se uskutečnilo 22. 3. 2003 v chrámu Nalezení sv. Kříže ve Znojmě. Literatura: - MITREGOVÁ, Miluše. Osobnosti hodonických dějin. Historie Hodonic. Břeclav : Petr Brázda, 2009. ISBN 978-80-903946-8-1. S. 117-122. - NOVÁK, Pavel Kryštof. Každé místo bylo pro mne první láskou : k 90. narozeninám Mons. P. Josefa Navrkala. Znojemsko. Roč. 12, č. 6 (05.02.2002), s. 1, 5. - NOVÁK, Pavel Kryštof. Poslední z ročníku. Znojemsko. Roč. 13, č. 12 (25.03.2003), s. 5. - O. Josef Navrkal. Život farností Znojma. Č. 6 (1996), s. 8-9. - Vzpomínka na Mons. Josefa Navrkala. Život farností Znojma. Č. 4 (2003), s. 10-11.
NEKULA,Arnošt - starosta (20. výročí úmrtí) * 03.01.1903 - Pavlice + 01.01.1992 - Znojmo Životopis:
10 / 18
Leden
Narodil se v Pavlicích, kde od r. 1909-1914 navštěvoval národní školu. Od r. 1914 navštěvoval měšťanku v Jevišovicích. Působil v Dělnické tělovýchovné jednotě Znojmo, později jako její třetí starosta. Po druhé světové válce působil v Dělnickém družstvu "Vzájemnost - Včela". Roku 1959 stál u zrodu Bytového družstva ve Znojmě a stal se členem komise pro výstavbu na MěNV ve Znojmě. Zemřel ve Znojmě ve věku nedožitých 89 let. Literatura: - KLEMPOVÁ, Jana. Výběr z nově uspořádaných osobních fondů ve Státním okresním archivu ve Znojmě v roce 2005. Znojmo: Státní okresní archiv, 2006. 148 s.
OEDTL,Christian Alexander - architekt (275. výročí úmrtí) * 1661 - Tirolsko + 06.01.1737 - ? Životopis: Císařský architekt, vyhotovil plány pro nový zámek v Mikulově, který zničil požár v roce 1719. Byl také stavitel svatyně v Lechovicích. Literatura: - Christian Alexander Oedtl [online]. [cit. 2011-04-07]. Dostupné na: < http://portal.suedmaehre n.at/wiki/index.php/Christian_Alexander_Oedtl >.
OFFENHEIM,Vilém - majitel jevišovického panství (80. výročí úmrtí) * 1860 - ? + 28.01.1932 - ? Životopis: V roce 1916 koupil Nový zámek a jevišovické panství. Provedl generální opravu interiérů i exteriérů. Na jevišovickém dvoře dal zbudovat garáže, a opravny hospodářských strojů, rozšířil panský vodovod, dal postavit nové vepříny v Němčičském dvoře. Na svůj náklad dal vybudovat v Jevišovicích kulturní dům Komenium, zavedl v obci veřejné osvětlení z vlastní elektrárny, postavil školu v Černíně a Hlubokých Mašůvkách, kapli V Bojanovicích aj. Na jeho přání urna s popelem byla umístěna v lese v Zápovědi na tzv. Venclově kopci. Na tom místě je umístěn prostý balvan a jeho jméno s osobními daty (kopci se říká u Viléma). Literatura: - Jevišovice 1289-1989 : Minulost a social. přítomnost jihomor. obce. Sborník k 700. výročí první písemné zprávy o Jevišovicích. Jevišovice : MNV, 1989. 62 s.
11 / 18
Leden
POIMON,František - spisovatel (195. výročí narození) * 29.01.1817 - Polná + 01.06.1902 - Polná Životopis: Absolvent jihlavského gymnázia, filozofie a bohosloví v Brně. Po vysvěcení na kněze (1841) kaplanoval ve Žďáře a v Brně. V letech 1859-1863 byl duchovním správcem v Hlubokých Mašůvkách. Dále působil jako ředitel a katecheta hlavní školy ve Slavkově, farář, později děkan a okresní školní dozorce v Želetavě, konsistorní rada brněnský, farář a čestný děkan v Dešné, kde pozbyl zraku a odešel do výslužby. Přestěhoval se do svého rodiště. V Polné vystavěl křížovou cestu na hoře Kalvárii. Dílo: Vydával četné spisy náboženské např. O životě, zázracích a ostatních sv. Liguriaše (1843), Přehled církevního dějepisu a rozdílu v náboženství nekatolickém a římskokatolickém (1857), Úplný kancionál katolický (1856), Kytka zábavného a poučného čtení (1861). Příležitostná kázání, modlitební knihy a poutnické písně, povídky, monografie města Polné a překládal náboženské spisy. Literatura: - ADÁMEK, Zdeněk; PECHOVÁ, Eliška. Kněží působící v Hlubokých Mašůvkách. Hluboké Mašůvky : cestami věků od minulosti k dnešku. Hluboké Mašůvky : Obecní úřad, 2001. S. 55.
RAKOVSKÝ,Ivo - PhDr. (20. výročí úmrtí) * 12.09.1952 - Brno + 18.01.1992 - ? Životopis: Absolvent Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1971-1977). Ještě za dob studií byl zaměstnán v Jihomoravském muzeu ve Znojmě, kde prováděl záchranný výzkum sídliště lengyelské kultury v Jezeřanech-Maršovicích. Po skončení studia byl přijat do Archeologického ústavu Československé akademie věd. Ihned po nástupu byl pověřen vedením rozsáhlých záchranných archeologických výzkumů v oblasti výstavy vodního díla Nové mlýny na řece Dyji. V roce 1985 obhájil kandidátskou disertaci na téma Morava na prahu neolitu. Jako vedoucí výzkumu se podílel na 360 objektů z pravěku a přes 220 z neolitu např. Nová štěrkovna u Dolních Věstonic, Strachotín, Milovice, Mušov, Šakvice, Pavlov-Horní pole, Bedřichovice, Tvarožná, Holubice, Výrovice, Němčičky aj. Dílo: Autor nebo spoluautor řady článků, odborných statí a menších samostatných prací. Literatura: - PhDr. Ivo Rakovský, CSc. [online]. [cit. 2011-04-07]. Dostupné na: < http://encyklopedie.brna. cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=7835
12 / 18
Leden
>.
RAUŠ,Jaroslav - pedagog (135. výročí narození) * 31.01.1877 - Velká Bíteš + 18.01.1963 - ? Životopis: Po skončení základního vzdělání odešel do Kroměříže, kde studoval na učitelském ústavu. Působil jako pedagog v Hlubokých Mašůvkách, v Jevišovicích a později v Příměticích, kde se v roce 1915 stal řídícím učitelem. V Hlubokých Mašůvkách vstoupil do hasičského sboru v roce 1903 se stal jeho jednatelem. Založil osmnáct hasičských sborů. Postupně byl v Plavči zvolen župním dozorcem a v roce 1920 náčelníkem celé župy znojemské číslo 37. Pořádal přednášky, organizoval školy župní, krajské i zemské, stal se členem Zemského výboru hasičského a místopředsedou jeho vzdělávacího odboru. Později byl zvolen předsedou vzdělávací komise a zemským vzdělatelem Svazu Československého hasičství. Po 2. světové válce - v roce 1948 byl opět zvolen na valné hromadě hasičstva jednatelem spolku. Dílo: Podílel se na vydávání sborníku Od Horácka k Podyjí. Byl stálým dopisovatelem hasičského časopisu Ochrana hasičská. Literatura: - Nositelé kultury na Znojemsku. Znojemsko. Roč. 7, č. 15 (13.04.1966), s. 3. - ŠVEC, Ivan. Hasič Jaroslav Rauš. Znojemsko. Roč. 7, č. 6 (11.02.1997), s. 5.
RŮŽIČKA,Josef - malíř (40. výročí úmrtí) * 04.12.1912 - Znojmo + 19.01.1972 - Znojmo Životopis: Pocházel z početné a majetně slabé rodiny, která mu nemohla umožnit studium na Akademii výtvarných umění. Po studiu však toužil, a tak začal současně sám kreslit a malovat. Když dosáhl plné dospělosti, opět padly možnosti studia Akademie, spolu s jinými školami, byla nacisty uzavřena. Totálně nasazen v německém zbrojním průmyslu, ale pro vážné onemocnění ledvin byl poslán domů. Setkává se s krajinářem akademickým malířem R. Havelkou a tak při společných malířských cestách v Podyjí v prvé polovině 40. let poznával zásady profesionální malby. Po osvobození a znovuotevření Akademie se již nemohl ucházet o řádné studium tentokrát pro osobní závazky. Sledoval tedy alespoň uměleckou výuku se svými šťastnějšími přáteli, dojížděl do Prahy a externě pracoval s žáky figurální školy V. Nechleby. Své práce předkládal ke konzultacím prof. J. Obrovskému. Časem získal přehled o vývoji evropského výtvarného umění, zvláště realistické holandské školy a francouzského impresionismu 19. století. Současně kreslil a prakticky si ověřoval všechny techniky malby a grafiky, z nichž se mu
13 / 18
Leden
stala nejbližší olejomalba a litografie. Dílo: Většina jeho obrazů je věnována rodnému kraji. Především to bylo samotné město Znojmo, řeka Dyje, ale i hrad Cornštejn, kde nalezl své umělecké životní těžiště. Obrazy: Obnova radniční věže, Znojemské hradby, Polední slunce nad Znojmem, Dyje u Dobšic, Cornštejn od Chmelnice aj. Literatura: - FIL. Náročná byla cesta Josefa Růžičky za uměním. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Č. 48 (29.11.2004), s. 4. - Josef Růžička. Ve Znojmě : Jihomoravské muzeum, 1987. [24] s. - KA. Malíř z jednoho jižního města. Znojemsko. Roč. 28, č. 49 (09.12.1987), s. 3.
ŘEZNÍČEK,Ladislav - knihovník (50. výročí úmrtí) * 17.05.1896 - Třebíč + 18.01.1962 - Brno Životopis: Absolvent gymnázia v Třebíči (1915), Státního knihovnického kurzu v Bratislavě (1926) a Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1939). Účastník 1. světové války, legionář. V roce 1923 přišel do Znojma a nastoupil jako knihovník do městské knihovny a čítárny. Česká knihovna měla v té době 7 000 svazků. V r. 1929 byl zvolen do Ústředního spolku československých knihovníků. Za jeho působení patřila znojemská knihovna v porovnání počtu obyvatel a počtu svazků knih a výpůjček na přední místo na celé jihozápadní Moravě. V letech 1929-1931 vedl kroniku města Znojma. V říjnu 1938 odešel do Brna a o rok později nastoupil na místo knihovníka města Brna, kde působil až do r. 1957. Dílo: Za svého působení v knihovnách v Brně a ve Znojmě byl literárně činný. Psal kritiky, fejetony a články do místních novin. Redaktor týdeníku Jižní Morava (od r. 1923). V r. 1926 vydal vlastním nákladem První katalog české městské knihovny a čítárny ve Znojmě. Literatura: - DRS. Spoluzakladatel českého knihovnictví. Moravské noviny Rovnost. Roč. 6, č. 115 (17.05.1996), s. 13. - FIL. Ladislav Řezníček vydal První katalog městské knihovny. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 5, č. 3 (17.01.2005), s. 10. - KEREMIDSKÝ, Marian. Ladislav Řezníček-spoluzakladatel českého knihovnictví města Znojma po roce 1918. Znojemské listy. Roč. 4, č. 12 (01.04.1995), s. 5.
14 / 18
Leden
SEDLÁKOVÁ,Hedvika - pedagog (40. výročí úmrtí) * 13.09.1900 - Biskupice + 31.01.1972 - Brno Literatura: - LÁTOVÁ, Milada. Kalendárium : Osobnosti, které zanechaly své stopy na Znojemsku. Znojemské listy. Roč. 7, č. 4 (29.01.1998), s. 1.
SIEBERT,Johann - hudebník (135. výročí narození) * 20.01.1877 - Olomouc + 09.05.1956 - Wasseralfingen Životopis: 1906-1936 - učitel a ředitel na základní škole v Louce. 1905 - kapelník mužského pěveckého spolku. 1905-1945 - organizátor a vedoucí kostelního sboru. Literatura: - LANG, Johann. Ehrenbürger der Gemeinde Altschallersdorf. Heimatbuch Altschallersdorf. S. l. : J. Lang, 1998. S. 35.
SMRČKA,František - JUDr. (90. výročí úmrtí) * 27.09.1863 - Humpolec + 27.01.1922 - Olomouc Životopis: Po ukončení právnických studií vykonával soudní praxi ve Znojmě (1886), advokátní praxi v Brně, Litovli a od 1. srpna 1999 v Olomouci u Dr. Žáčka. Byl náčelníkem jednoty Sokol v Litovli a v Olomouci (1900-1909) a od roku 1909-1921 starostou. Byl činný ve všech spolcích národních a kulturních, starostou divadelní Jednoty, člen matice školské a České besedy, od roku 1919 člen městského zastupitelstva a městské rady. Literatura: - Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 10, č. 5 (25.01.2010), s. 11.
VYBÍRAL,František - legionář (90. výročí narození) * 11.01.1922 - ? + 28.02.2000 - ? Životopis:
15 / 18
Leden
Studovat začal r. 1933 na znojemském gymnáziu, ale po zabrání Sudet přechází do Mor. Budějovic, kde maturuje v r. 1941. Záhy je totálně nasazen. Po osvobození začíná studium filozofické fakulty v Brně, ale z politických důvodů musí studium přerušit. Od r. 1950 působí na různých školách Znojemska a Blanenska, ale po pěti letech musí z náboženských důvodů odejít ze školství a tak pracuje jako dělník v cihelně, Frutě a různě až do r. 1970. V r. 1969 dokončuje vysokou školu složením státnice na universitě J. E. Purkyně v Brně - aprobace filosofie a čeština. Dostává se ke svému povolání na odborném učilišti v Mikulově, odkud odchází do důchodu v r. 1982. Literatura: - Materiály MěK.
WEIGNER,Karel - profesor (70. výročí úmrtí) * ? + 22.01.1942 - Osvětim Životopis: Profesor na gymnáziu ve Znojmě. Umučen v koncentračním táboře v Osvětimi. Literatura: - 50 let českého gymnázia ve Znojmě. Znojmo : Grafia, 1969. 27 s.
WINTERHALDER,Jan Josef - malíř (205. výročí úmrtí) * 25.01.1743 - Vöhrenbach + 17.01.1807 - Znojmo Životopis: Syn sochaře J. Michala Winterhaldera. Od devíti let se učil u svého strýce sochaře Josefa Antonína Winterhaldera a v letech 1764-1768 u F. A. Maulbertscheho s kterým pracoval na řadě zakázek. Spolupracoval také na zakázkách s prof. vídeňské akademie V. Fischerem a J. Hauzingerem. Dílo: Fresky a obrazy: klášter v Louce (1765), kostel sv. Hippolyta (1766), farní kostel v Dyji (1766-1767), klášterní kostel v Rajhradě, refektář kláštera v Brno-Zábrdovice (1781), Tasovice (1789), Běhařovice (1792), zámek v Uherčicích, zámek v Dukovanech (1791) aj. Literatura:
16 / 18
Leden
- SVOBODA, Jiří. Přesvědčil jste nás, ale stejně nevěříme. Znojemsko. Roč. 9, č. 28 (13.07.1999), s. 9.
WINTERHALDER,Josef Antonín - sochař (310. výročí narození) * 10.01.1702 - Vöhrenbach + 25.12.1769 - Znojmo Životopis: Pocházel ze sochařské rodiny usazené v bádenském Schwarzwaldu. Absolvent Akademie ve Vídni (1726-1728). Pracoval v dílně olomouckého sochaře J. Sturmera. Spolupracoval se svým bratrem Antonínem, A. Jelínkem, D. Kirchnerem, D. Schwarzem aj. Dílo: Sousoší Jana Nepomuckého v klášteře Hradisko (1737), boční oltář v dominikánském kostele Uherský Brod, kašna na náměstí Uherský Brod, kazatelna v kostele sv. Michala Brno (1743), oltář v kostele sv. Martina Třebíč, světské postavy na mostě Náměšť nad Oslavou, hlavní oltář v Předklášteří u Tišnova, sousoší sv. Norberta na Svatém Kopečku Olomouc (1753), kazatelna v kostele sv. Mikuláše Znojmo (1760), kazatelna v kostele sv. Kříže Znojmo aj. Sochy světců se nacházejí ve sbírce Jihomoravského muzea ve Znojmě. Literatura: - JINDRÁČEK, Efrém. Památka sv. Dominika v Sorianu. Život farností Znojma. Č. 7 (2006), s. 8-10.
ZACH,František Alexandr - úředník (120. výročí úmrtí) * 01.05.1807 - Brno + 14.01.1892 - Brno Životopis: Absolvoval universitu, byl nejprve právnickým praktikantem při krajském úřadě ve Znojmě. Jsa nadšen tehdejšími ideály slavofilskými odešel r. 1830 do Polska a bojoval v řadách povstalců proti ruskému absolutismu. Po konečném nezdaru povstání odebral se s polskou emigrací do Francie, kde strávil přes deset let živě se různým způsobem (mj. byl po jistou dobu úředníkem v královské knihovně ve Fontainebleau). Jsa přívržencem strany Adama Czartoryského, byl od něho r. 1843 poslán za příčinou politické agitace do Bělehradu. R. 1848 byl přítomen na slovanském sjezdě v Praze a účastnil se též činně při nešťastných bouřích svatodušních. R. 1849 bojoval na Slovensku proti Maďarům, odešel však ještě t. r. do Srbska, kde získal si přízeň Garašaninovu. Tento r. 1850 podle návrhu Z-ova zřídil v Bělehradě vojenskou akademii a prvním jejím ředitelem stal se Z., povýšený tehda na setníka. Když r. 1858 kníže Alexander
17 / 18
Leden
Karaďorděvič byl svržen, Z. nucen byl Srbsko opustit a žil ve Švýcarsku, jsa vychovatelem Garašaninova synovce. Avšak již r. 1860 starý kníže Miloš na naléhání syna Michala povolal Z-a zpět a vrátil mu bývalou hodnost a úřad. R. 1870 Z. jmenován byl plukovníkem u dělostřelectva, vyznamenal se v bojích Srbů proti Turkům za války rusko-turecké r. 1877 - 78, povýšen byl na generála, ježto však přišel ve válce o nohu, obdržel dovolenou a r. 1883 byl dán na pensi. Zbytek pohnutého života trávil s počátku v Praze, od r. 1889 ve svém rodišti, kdež i zemřel. Literatura: - DUDA, Zbyněk M. Generál František Alexandr Zach (1807-1892) : osobnosti české minulosti. Historický obzor. Roč. 16, č. 3 (2005), s. 86-89. - František A. Zach. 1. vyd. Praha : Melantrich, 1977. 321 s.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.
18 / 18
