Hosté Baletu NdB Balet NdB uvádí hostující představení Baletu ND Praha: Národní divadlo BREL – VYSOCKIJ – KRYL
Sólo pro tři Hudba: Jacques Brel, Vladimir Vysockij, Karel Kryl Námět, choreografie a režie: Petr Zuska Scéna: Jan Dušek Kostýmy: Lucie Loosová Světelný design: Petr Zuska, Pavel Kremlík Zvuková režie: Zbyněk Perla Překlady básní: Jiří Dědeček Tančí: sólisté a soubor Baletu Národního divadla Představení: 28. 4. 2015 v Janáčkově divadle Po delší odmlce 11 let se Balet Národního divadla v Praze opět vrací do Brna, tentokrát se strhujícím představením Brel/Vysockij/Kryl - s podtitulem „Sólo pro tři“. Originální choreografie Petra Zusky vytvořená na písně trojice evropských rebelů – písničkářů dokáže zaujmout i ty diváky, kteří tanci právě neholdují. Zejména ústřední role ztvárněné prvními sólisty Alexandrem Katsapovem nebo Michalem Štípou, který se představí na scéně Janáčkova divadla, kde působil dlouhá léta jako sólista, působí i svým hereckým ztvárněním. A přestože se všichni tři písničkáři vyslovovali k vážným problémům doby a společnosti, najdeme tu jak nadčasové pojetí smrti, lásky a zrady, tak i nečekaný humor a nový pohled na situace vyjádřený úspornými prostředky. V mimořádném díle dokazují svůj um nejen přední sólisté Baletu ND, ale i mladé naděje baletního ansámblu. Užívají si nezvyklé, až akrobatické pojetí a vkládají se do strhujícího představení naplno. Publikum z emocemi nabitého večera vycítí, že pro Petra Zusku i pro jeho soubor je Sólo pro tři hlubokou srdeční záležitostí. Tři zpívající básníci, tři velcí umělci, tři lidé. Tři různé kultury, osobnosti, osudy. Ač rozdílní v rámci jazyka, hudebního projevu i poezie textů, přesto existuje daleko více toho, co je naopak spojuje. Dnes již klasici, kteří se klasiky stát nechtěli, jako by promlouvali podobnou řečí. Slovy, která tryskají hluboko z nitra hrudníku a která jsou pravdivá tak, jak pravda jen dokáže být. Slovy, která neúnavně rebelují proti násilí, šosáctví a zradě, která nepřestanou vyzdvihovat cit, něhu a lásku. Tři nekompromisní bojovníci za lidství s velkým „L“. Petr Zuska Sólo pro tři se nakonec stává nejen sólem pro Brela, Vysockého a Kryla, ale i pro choreografa, účinkující a každého diváka v hledišti. Troufám si říci, že v každém totiž něco ze sugestivního představení zůstalo. Vzácně ve všech složkách vyrovnané taneční divadlo rozhodně stojí za opakovanou návštěvu. Tomáš Lehotský Scena.cz
01
Balet NdB uvádí hostující představení Bohemia Baletu: Bohemia Balet
PETR PAN Taneční příběh o chlapci, který nechtěl vyrůst Hudba: James Newton Howard Choreografie, režie, libreto: Bérangère Andreo Režijní a dramaturgická spolupráce: Jaroslav Slavický Scéna: Bérangère Andreo Výtvarná předloha scény: Miloš Koutecký Kostýmy: Renata Nováková Kostýmní spolupráce: Gita Marcolová Asistenti choreografie: Roberta Pospíšilová, Alice Kovářová, Ljubov Dančenko, Hana Vláčilová, Jaroslav Slavický Představení: 19. 4. 2015 v Mahenově divadle Bohemia Balet – soubor Taneční konzervatoře hl. m. Prahy připravil pro naše „malé“ diváky taneční fantazii na motivy světoznámého příběhu Peter Pan, skotského novináře, dramatika a spisovatele Jamese Mathew Barrieho. Petr Pan – magická pohádka o chlapci, který nechtěl vyrůst, malé holčičce Vandě, která se bojí usnout a jejich společné dobrodružné cestě do Říše snů, do Země Nezemě, o bojích s piráty i s krokodýlem – lidojedem. Vůbec poprvé se postava Petr Pana objevila v roce 1902 v knize pro dospělé Malý bílý pták. Klasickou podobu obdrželo dílo v roce 1904, kdy vznikla původní divadelní hra, která se v několika příbězích později dočkala i své klasické literární podoby, kde se objevila i další známá postava, dívka Wendy. Kromě muzikálové verze bylo toto dílo také několikrát zfilmováno. Pojednává o něm také americký film Hledání Země Nezemě z roku 2004, který byl natočen podle autorovy životopisné divadelní hry Muž, který byl Petrem Panem. Nové pojetí tohoto námětu obsahuje i britský snímek Neobvyklé dobrodružství z roku 1994. O velmi netradiční verzi se pokusili také tvůrci filmu Hook z roku 1991, kdy se Petr Pan vrací do Země Nezemě už v době své zralé dospělosti, aby vysvobodil své dvě děti, které sem byly násilně uneseny zlým kapitánem pirátů Hookem. Bohemia Balet – soubor Taneční konzervatoře hl. m. Prahy připravil pro české publikum taneční verzi této pohádky v nové choreografii Francouzsky Bérangère Andreo. „Já jsem utekl hned po narození. Slyšel jsem, jak se naši radili, čím mám být, až vyrostu. A já přece nechci nikdy vyrůst! Nechci být dospělým, chci být pořád malý kluk! Hned po tom, co jsem přišel na svět, utekl jsem do zahrady a žil jsem dlouho mezi skřítky, kteří mě zasvětili do tajů svého umění, takže jsem se naučil mnoha moudrým věcem…“ (Petr Pan)
02
Ruská kultura v þeské republice 2015
Balet NdB uvádí Balet Gala Bajadéra: Balet Gala
Slavnostní úvod 14. ročníku mezinárodního festivalu RUSKÁ KULTURA V ČESKÉ REPUBLICE. V historickém pořadí již také ve 14. cyklu BALET GALA jsme pro Vás připravili mimořádné slavnostní představení baletu BAJADÉRA.
BALET–GALA
Bajadéra Ludwig Minkus / Jaroslav Slavický
k pĝipomínce 70. výroÿí od konce II. svčtové války
7. 5. 2015 v 19.00 Janáÿkovo divadlo Brno Jana Salenko (UKR) – první sólistka Státního baletu Berlín Maxim þašÿegorov (RUS) – sólista Bavorského státního baletu Mnichov sólisté a soubor Baletu Národního divadla Brno pĝedprodej Národní divadlo Brno
7. května 2015 od 19 hodin v Janáčkově divadle.
Dvoĝákova 11, Brno
tel. 542 158 120
e-mail
[email protected]
Projekt Ruská kultura v þeské republice probíhá za finanÿní podpory statutárního mčsta Brna, Jihomoravského kraje a dalších partnerĥ.
foto © Yan Revazov
BAJADÉRA
online.ndbrno.cz
www.ndbrno.cz
Kromě domácích baletních sólistů a souboru Národního divadla Brno vystoupí v hlavních rolích ukrajinská hvězda Jana Salenko aktuálně působící jako první sólistka Státního baletu Berlín společně s prvním sólistou Maximem Čaščegorovem angažovaným v současnosti v Bavorském státním baletu Mnichov. Baletní setkání BALET GALA tradičně pořádají Národní divadlo Brno a reklamní společnost SNIP & CO jako hlavní producent festivalu Ruská kultura v ČR. Představení je svým obsazením věnováno připomínce 70. výročí od konce II. světové války. IANA SALENKO Narodila se v Kyjevě. Taneční vzdělání získala na Pisarevově baletní škole v Doněcku (2000). Po studiu se stala ihned sólistkou Divadla opery a baletu v Doněcku, od roku 2002 byla první sólistkou baletu Ukrajinské národní opery v Kyjevě. V roce 2005 získala angažmá v Berlínském státním baletu, kde působí na postu první sólistky. V repertoáru má jak hlavní role klasických baletních titulů: Louskáček (Marie), Šípková Růženka (Princezna Aurora), Giselle (titulní role), Don Quijote (Kitri), La Sylphide, Romeo a Julie (Juliet), tak díla současného repertoáru a adaptací choreografů: Vladimira Malachova Popelka“ (titulní role), La Peri (La Peri), Šípková Růženka (Princezna Aurora, princezna Florine Pas de deux - Modrý pták), La Bayadere, Patrice Barta Louskáček (Marie), Giselle; Borise Eifmana Čajkovský (dívka), George Balanchina Čajkovského Pas de deux, Grand pas de deux Korzár, Grand Pas de deux Esmeralda, Augusta Bournonvilla Flower Festival of Genzano (pas de deux), Giorgia Madiase Alice Wonderland (Alice), Johna Cranka Oněgin (Olga), Romeo a Julie (Julie), Petera Schaufusse La Sylphide (titulní role), Heinze Spoerliho Peer Gynt (Solveig), Vasilije Medveděva a Yuriho Burlaky Louskáček (Klára),Nacha Duata Šípková Růženka(Princezna Aurora). Hostovala v Royal Opera House v baletech Don Quiotte (2013) a Labutí jezero (2015). Z mnoha ocenění na mezinárodních baletních soutěžích jmenujme alespoň první ceny v Nagoyi a Helsinkách v roce 2005. MAXIM ČAŠČEGOROV Maxim Chashchegorov se narodil v Rusku, taneční vzdělání získal na Baletní akademii v Petrohradě. Bezprostředně po absolutoriu se stal členem baletního souboru Mariinského divadla. Brzy se představil ve větších klasických rolích jako princ Siegfried / Rotbart v Labutím jezeře, Modrý pták v Šípkové Růžence, ale prosadil se i v moderním repertoáru – Čtyři temperamenty (G. Balanchine) a různé choreografie Williama Forsytha. Od sezony 2007 / 2008 je sólistou Bavorského státního baletu, od sezony 2009/2010 první sólista. Výběr rolí v BSB: Paris v Romeovi a Julii (J. Cranko)
03
Athlet v Les Biches (B. Nijinska) Benno v Labutím jezeře (R. Barra) Des Grieux v in Dámě s kaméliemi (J. Neumeier) Bernard v Raymondě (M. Petipa) Pas de deux 2 v Artifact (W. Forsythe) Prince Désiré ve Spící krasavici (M. Petipa, I. Liška) El Trianero, Matador v Donu Quijotovi (M. Petipa, new choreography by R. Barra, A. Gorski, Tradition) Günther v Louskáčkovi (J. Neumeier) 2. Pas de deux v Goldberg-Variationen (J. Robbins) Lucentio ve Zkrocení zlé ženy (J. Cranko) Solor, v La Bayadère (Marius Petipa, Patrice Bart) Birthday Offering (F. Ashton) Lysander ve Snu noci svatojánské (J. Neumeier) Kníže Gremin, Onegin (J. Cranko)
Balet NdB uvádí hostující představení Pražského komorního baletu: Pražský komorní balet
3 ČESKÉ KVARTETY PKB přiváží do Brna po roce svou poslední premiéru - večer tří choreografů různých generací tvořících na hudbu význačných českých skladatelů. Představení: 25. 6. 2015 v Mahenově divadle SLOVANSKÝ KVARTET Hudba: Antonín Dvořák (Smyčcový kvartet č. 10 „Slovanský“) Choreografie: Mário Radačovský Slovanský kvartet je jednou z nejosobitějších a nejvyhraněnějších Dvořákových komorních skladeb. Jedná se o dílo šťastné životní pohody, radosti z dosažených úspěchů i nabytého uměleckého sebevědomí. Výrazná melodika, vzácná dokonalost kompoziční práce a zvuková ušlechtilost řadí toto dílo k nejkrásnějším kvartetním skladbám světové hudby. Stejně laděná je i choreografie Mária Radačovského, jehož ústředním tématem je žena – žena milovaná, opouštěná, osamocená, sama sebou, hledající, milující. Autor nabízí divákovi vhled do nejniternějších pocitů ženy, ať už jde o radost ze života, lásku, smutek či hněv… ČERNÉ ZRCADLO Hudba: Vladimír Sommer (Smyčcový kvartet d-moll) Choreografie: Hana Polanská Turečková Existenciální abstraktní balet jako metafora nikdy nepoznaného tajemství života a světa. Choreografie je inspirována obrazem Vladimíra Houdka „Černé zrcadlo“. Spolupráce Hany Polanské Turečkové a Vladimíra Houdka by se dala popsat jako „jevištní či filmová koláž tance a malby hledající definici vztahu mezi jazykem těla a obrazovým ztvárněním“ a je silně inspirovaná modernismem. Ústředním zájmem tvůrčí dvojice jsou současné možnosti abstrakce, která je vždy procesem, vztahem, abstrakcí něčeho a nikdy nedosáhne vytoužené čistoty a bezvztažnosti.“ Ideu obou umělců podporuje i existencionální kvartet Vladimíra Sommera.
04
Z MÉHO ŽIVOTA Hudba: Bedřich Smetana (Smyčcový kvartet Z mého života) Choreografie: Pavel Šmok Kvartet Z mého života patří mezi vrcholná díla světové komorní tvorby. Jeho obsah vyplývá z názvu: je to jímavá niterná zpověď skladatele, zamyšlení nad dosavadním životem s jeho radostmi i strastmi, nadějemi i zklamáními, je to i vyznání víry ve vlastní vznešené poslání a hořká rezignace z marného zápasu se zákeřnou chorobou (kvartet vznikl dva roky po Smetanově ohluchnutí). Tragický patos nerovného boje umělce s nevyléčitelnou nemocí se stal i ústředním tématem Šmokovy choreografie.
05
