BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Finanční analýza společnosti. British Petroleum. Financial analysis. of British Petroleum company. Tomáš Fedarko

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Finanční analýza společnosti British Petroleum

Financial analysis of British Petroleum company

Tomáš Fedarko

Unicorn College © 2011 Unicorn College, V kapslovně 2767/2, Praha 3, 130 00 Název práce v ČJ:

Finanční analýza společnosti British Petroleum

Název práce v AJ:

Financial analysis of British Petroleum company

Autor:

Tomáš Fedarko

Akademický rok:

2010/2011

Kontakt:

E-mail: [email protected] Tel.: (+420) 723 019 301

Bakalářská práce Finanční analýza společnosti British Petroleum Financial analysis of British Petroleum company

1.

ZADÁNÍ

‐ 1 ‐


2.

ABSTRAKT

V této bakalářské práci sestavím finanční analýzu společnosti British Petroleum. Toto téma je zajímavé zejména kvůli ropné katastrofě v Mexickém zálivu, která se stala na jaře 2010 a kterou způsobila právě tato společnost. Ropná katastrofa zcela jistě tuto firmu ovlivní a cílem této bakalářské práce je tedy vyjádřit situaci British Petroleum pomocí finančních ukazatelů. Na konci této bakalářské práce bude zhodnocení mnou provedené analýzy této společnosti. Klíčová slova: finanční analýza, British Petroleum, EVA, ROA, ROE

‐ 2 ‐


3.

ABSTRACT

In this bacherol thesis we will make a financial analysis of British Petroleum. This topic is interesting because of the oil disaster caused by this company in the Gulf of Mexico during spring 2010. This oil disaster will have repercussion for this company and the goal of this bacherol thesis is to show British Petroleum situation using financial indicators. On the end of this bacherol thesis will be description of my analysis of this company. Keywords: financial analysis, British Petroleum, EVA, ROA, ROE

‐ 3 ‐


4.

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že svou bakalářskou práci na téma Finanční analýza společnosti British Petroleum jsem vypracoval samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a s použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou v práci citovány a jsou též uvedeny v seznamu literatury a použitých zdrojů. Jako autor uvedené bakalářské práce dále prohlašuji, že v souvislosti s vytvořením této bakalářské práce jsem neporušil autorská práva třetích osob, zejména jsem nezasáhl nedovoleným způsobem do cizích autorských práv osobnostních a jsem si plně vědom následků porušení ustanovení § 11 a následujících autorského zákona č. 121/2000 Sb.

V Praze dne: 13.5.2011

…….………………. Tomáš Fedarko

‐ 4 ‐


5.

PODĚKOVÁNÍ

Děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing.Petru Hájkovi, Ph.D. za účinnou metodickou, pedagogickou a odbornou pomoc a další cenné rady při zpracování mé bakalářské práce.

‐ 5 ‐


6.

OBSAH

1.

ZADÁNÍ ............................................................................................................................. ‐ 1 ‐

2.

ABSTRAKT ......................................................................................................................... ‐ 2 ‐

3.

ABSTRACT ......................................................................................................................... ‐ 3 ‐

4.

PROHLÁŠENÍ ...................................................................................................................... ‐ 4 ‐

5.

PODĚKOVÁNÍ .................................................................................................................... ‐ 5 ‐

6.

OBSAH .............................................................................................................................. ‐ 6 ‐

7.

ÚVOD ................................................................................................................................ ‐ 8 ‐

8.

O SPOLEČNOSTI ............................................................................................................... ‐ 10 ‐ 8.1 HISTORIE ............................................................................................................................. ‐ 10 ‐ 8.1.1 Počátek společnosti .................................................................................................... ‐ 10 ‐ 8.1.2 I.světová válka ............................................................................................................ ‐ 11 ‐ 8.1.3 II.světová válka ........................................................................................................... ‐ 12 ‐ 8.1.4 Druhá polovina 20. století .......................................................................................... ‐ 12 ‐ 8.2 SOUČASNOST ....................................................................................................................... ‐ 13 ‐ 8.2.1 Vlastnická struktura ................................................................................................... ‐ 13 ‐ 8.2.2 Majetek ...................................................................................................................... ‐ 14 ‐ 8.2.3 Hospodářské výsledky, náklady a výnosy ................................................................... ‐ 15 ‐

9.

FINANČNÍ ANALÝZA ......................................................................................................... ‐ 16 ‐ 9.1 9.2 9.3 9.4 9.5

10.

ROZVAHA ............................................................................................................................ ‐ 16 ‐ VÝKAZ ZISKU A ZTRÁT ............................................................................................................. ‐ 17 ‐ CASH FLOW ......................................................................................................................... ‐ 17 ‐ ZLATÁ BILANČNÍ PRAVIDLA ...................................................................................................... ‐ 18 ‐ PRACOVNÍ KAPITÁL ................................................................................................................ ‐ 18 ‐ METODIKA VÝPOČTŮ ................................................................................................... ‐ 20 ‐

10.1 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ ......................................................................................... ‐ 20 ‐ 10.1.1 Ukazatele rentability .............................................................................................. ‐ 20 ‐ 10.1.2 Ukazatele tržní hodnoty ......................................................................................... ‐ 21 ‐ 10.1.3 Ukazatele likvidity .................................................................................................. ‐ 22 ‐ 10.1.4 Ukazatele aktivity ................................................................................................... ‐ 23 ‐ 10.1.5 Ukazatele zadluženosti .......................................................................................... ‐ 25 ‐ 10.2 ANALÝZA ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ ......................................................................................... ‐ 26 ‐ 10.2.1 Horizontální analýza .............................................................................................. ‐ 26 ‐ 10.2.2 Vertikální analýza ................................................................................................... ‐ 27 ‐ 10.3 ALTMANŮV VZOREC .............................................................................................................. ‐ 27 ‐ 10.4 DUPONTŮV ROZKLAD ............................................................................................................ ‐ 28 ‐ 10.5 TEMPO RŮSTU FIRMY ............................................................................................................. ‐ 28 ‐ 10.6 EVA ................................................................................................................................... ‐ 29 ‐ 10.6.1 WACC ..................................................................................................................... ‐ 30 ‐

‐ 6 ‐


10.6.2 11.

Náklady na vlastní kapitál ...................................................................................... ‐ 30 ‐

PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................................... ‐ 32 ‐

11.1 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ ......................................................................................... ‐ 32 ‐ 11.1.1 Ukazatele rentability .............................................................................................. ‐ 32 ‐ 11.1.2 Ukazatele tržní hodnoty ......................................................................................... ‐ 32 ‐ 11.1.3 Ukazatele likvidity .................................................................................................. ‐ 33 ‐ 11.1.4 Ukazatele aktivity ................................................................................................... ‐ 34 ‐ 11.1.5 Ukazatele zadluženosti .......................................................................................... ‐ 35 ‐ 11.2 ANALÝZA ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ ......................................................................................... ‐ 37 ‐ 11.2.1 Vertikální a horizontální analýza rozvahy .............................................................. ‐ 37 ‐ 11.2.2 Vertikální a horizontální analýza výkazu zisku a ztrát ........................................... ‐ 38 ‐ 11.3 ALTMANŮV VZOREC .............................................................................................................. ‐ 38 ‐ 11.4 DUPONTŮV ROZKLAD ............................................................................................................ ‐ 39 ‐ 11.5 TEMPO RŮSTU FIRMY ............................................................................................................. ‐ 40 ‐ 11.6 EVA (ECONOMIC VALUE ADDED) ............................................................................................ ‐ 41 ‐ 11.6.1 WACC (Weighted Average Cost of Capital) ............................................................ ‐ 41 ‐ 11.6.2 Náklady na vlastní kapitál ...................................................................................... ‐ 42 ‐ 12.

ZÁVĚR ......................................................................................................................... ‐ 43 ‐

13.

CONCLUSION ............................................................................................................... ‐ 45 ‐

14.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................... ‐ 47 ‐

15.

SEZNAM OBRÁZKŮ ...................................................................................................... ‐ 49 ‐

16.

SEZNAM TABULEK ....................................................................................................... ‐ 50 ‐

17.

SEZNAM GRAFŮ .......................................................................................................... ‐ 51 ‐

18.

SEZNAM PŘÍLOH .......................................................................................................... ‐ 52 ‐

‐ 7 ‐


7.

ÚVOD

Finanční analýza je téma, které spadá do oblasti ekonomiky podniku. S takovouto analýzou se dají zjistit silné a slabé stránky, výkonnost a dá se také použít jako jeden z nástrojů sloužících k řízení podniku. Může poskytovat informace např. investorovi, který se rozhoduje, zda nakoupit cenné papíry nebo bance při rozhodnutí o poskytnutí úvěru. Ve své bakalářské práci jsem se rozhodl zpracovat finanční analýzu společnosti British Petroleum, protože na jaře 2010 prošla katastrofou, kdy se vyskytla technická závada na jedné z jejích vrtných plošin s názvem Deepwater Horizon. Tato událost měla za následek požár na vrtné věži, smrt 11 dělníků a do moře vyteklo 800 milionů litrů ropy. Zdroj www.restorethegulf.gov uvádí: Vláda USA a stovky podnikatelů a rybářů z USA podaly v průběhu roku 2010 na tuto společnost žaloby a tím mohou podle managementu British Petroleum vzniknout společnosti náklady na náhrady škod a pokuty až do výše 40 miliard USD. Společnost se poprvé ve své historii dostává do ztráty, což dokazují hospodářské výsledky za rok 2010. Do prvního čtvrtletí 2011 bylo zaplaceno americké vládě již 632 milionů USD v devíti oddělených platbách. V této bakalářské práci tedy provedu výpočty finančních ukazatelů společnosti, které by měly ukázat, jak firma na tyto skutečnosti reaguje a vyhodnocení, zda by bylo v roce 2011 pro potencionálního investora výhodné investovat do akcií této společnosti. V první části této bakalářské práce popíši společnost British Petroleum jak z historického hlediska – její vývoj od prvopočátků, přes 1. a 2. světovou válku, krize na středním východě v druhé polovině 20. století, přes vývoj v 90. letech 20. století. Dále popíši, co je finanční analýza a k čemu slouží, která pravidla by měl management dodržovat a investoři, či akcionáři sledovat a které dokumenty musí být opatřeny k tomu, aby mohla být finanční analýza provedena. Graficky zpracuji vývoj některých důležitých hodnot z hlediska majetku společnosti a také těch, které budou dále použity při výpočtech finančních ukazatelů. V další části bude popsána metodika výpočtů a způsob jejich aplikace na reálná data ze společnosti, jejich popis a smysl. Některé finanční ukazatele jsou více důležité pro management společnosti a některé jsou více důležité pro vlastníky, tedy akcionáře a potencionální investory. Poté následují praktické výpočty, kde bude vše přehledně upraveno v podobě tabulek a ke všem typům výpočtů budou také mé komentáře z hlediska fungování společnosti British Petroleum a z hlediska pohledu investora. V poslední části bude mé závěrečné zhodnocení, tedy závěr, seznam obrázků, tabulek a grafů, zdroje a přílohy. Veškeré výpočty ukazatelů budou provedený v MS Excel, takže bude popsaná a prakticky aplikovaná metodika k dispozici k nahlédnutí také v počítači. Z toho bude vidět, jak je který ukazatel vypočítaný a jaké proměnné se budou používat.

‐ 8 ‐


Cílem této Bakalářské práce je tedy finanční analýza společnosti British Petroleum včetně grafického zpracování, která ukáže, jaké má tato společnost v současnosti finanční zdraví. Dále se pokusím nalézt v této finanční analýze fakta, jak společnost reaguje na ropnou katastrofu v Mexickém zálivu, za kterou nese zodpovědnost a jak tato skutečnost finančně společnost ovlivní.

‐ 9 ‐


8.

O SPOLEČNOSTI

8.1 Historie 8.1.1 Počátek společnosti První zmínky o této společnosti, nejdříve nazývané Anglo-Persian, jsou z roku 1901, kdy se vydal hledat ropu britský průzkumník George Reynolds, financovaný svým společníkem Williamem D’Arcym, do tehdejší Persie – tedy do dnešního Iránu. Při hledání ropy docházely finance a Williama D’Arcyho tento hazard stál skoro celý jeho majetek. Díky investici ze společnosti Burmah Oil v roce 1904 byla tato expedice zachráněna a po dalších 4 letech, 26 května 1908, se v druhém průzkumném vrtu v hloubce 360 metrů podařilo najít ropu a tím měla společnost Anglo-Persian splněn její hlavní cíl – nalézt ropu. O rok později se začalo obchodovat s jejími akciemi na burze v Londýně a Glasgow. Z Williama D’Arcyho, který ztratil skoro vše, se stal více bohatý člověk, než si dovedl sám představit.

Obrázek 1: William D´Arcy, zakladatel společnosti, rok 1901

Zdroj: www.bp.com (2011a)

Po několika měsících začala stavba ropovodu, který byl velice důležitý pro dopravu surové ropy do rafinérie, která se mezitím začala stavět na 210 km vzdáleném pobřeží Perského zálivu. To trvalo kvůli velmi obtížnému terénu a různým zpožděním několik let a v roce 1914 se společnosti do cesty postavil další problém. Měla hodně nafty, ale nebylo jí komu prodat.

‐ 10 ‐


Auta byla ještě hodně drahá a bylo jich málo na to, aby se s nimi dalo počítat jako s dostatečně velkým spotřebním artiklem a tehdejší zavedené společnosti v Evropě již své odběratele měly. Navíc se z ropy nedal vyrobit kvůli sirnému zápachu ani kerosin k vytápění domácností, které tvořily největší spotřebu na trhu. Musela se tedy zřídit speciální laboratoř, která tento zápach odstranila, a to trvalo několik dalších let.

8.1.2 I.světová válka Winston Churchill, který začal mít vliv v britském parlamentu, pomohl společnosti tím, že vládu přesvědčil o tom, že ve světě je již plno oblastí, které využívají ropu, a Velká Británie potřebuje mít svého vlastního dodavatele. Britská vláda se stala majoritním akcionářem společnosti a tak Winston Churchill ukončil krizi, kterou v roce 1914 tuto společnost provázela. O 8 týdnů později Německo zaútočilo na Francii a tím začala tzv. „Velká válka“ – dnes nazývaná 1. světová. Po této válce si již svět bez ropy téměř žádná vláda nedovedla představit. Ve většině domácnostech se přestalo vytápět kerosinem, který byl nahrazen elektřinou nebo plynem a tím přišla společnost o velkého odběratele, nicméně naplno začala éra automobilismu a tím začala spotřeba ropy celosvětově růst. To otevřelo společnosti Anglo-Persian dveře k expanzi i mimo Velkou Británii a její prodeje se rozšířili i na kontinentální Evropu. V roce 1920 se začaly stavět benzínové stanice s obchodní značkou British Petroleum – bylo to lepší z hlediska marketingu, a již v roce 1925 měla společnost Anglo-Persian ve Velké Británii a v kontinentální Evropě přes 6000 benzínových pump. V roce 1935 se Persie přejmenovala na Irán a s tím i společnost na Anglo-Iranian.

Obrázek 2: Management společnosti Anglo‐Persian, rok 1914

Zdroj: www.bp.com (2011a)

‐ 11 ‐


8.1.3 II.světová válka Na podzim roku 1939 vstoupila Velká Británie do 2.světové války a s ohledem na to potřebovala mít pod kontrolou všechny strategické komodity, kam se řadila také ropa. British Petroleum, Shell a další britské společnosti se zkonsolidovali do jednoho celku, označovaného jako „Pool“ a tento celek plně podporoval britskou vládu ve válce veškerými surovinami, které měl. Jako hodně dalších společností, Anglo-Iranian ztratila ve válce mnoho, nicméně v období, kdy se celá poválečná Evropa obnovovala, tato společnost již investovala do rafinérií ve Francii, Německu, Itálii, Švýcarsku, Řecku, Skandinávii, Nizozemí a dokonce na Nový Zéland. Kvůli poválečným politickým krizím v zemích na středním východě přišla iránská část společnosti o svá práva ve společnosti Anglo-Iranian.

8.1.4 Druhá polovina 20. století S tím, jak v Iránu rostly hlasy proti britskému vlivu, podařilo se tamějšímu premiérovi přesvědčit vládu, aby znárodnila veškeré operace spojené s ropou na jejich území. Rafinérie v Iránu byla následně zavřena a její zaměstnanci opustili zemi. Vlády po celém světě navíc iránskou ropu blokovaly, takže byla ekonomika této země během tří let zruinovaná. Opětovné uvolnění legislativy v důsledku demonstrací mělo za následek, že společnost Anglo-Iranian získala 40% všech kontraktů na ropu v zemi. V roce 1954 změnila společnost název na The British Petroleum Company. Po 15 letech průzkumů nových nalezišť po celém světě, kdy se našlo jen několik slibnějších míst, byly v roce 1969 nalezeny velké zásoby na Aljašce. V roce 1971 nastala pro společnost British Petroleum krize na středním východě tím, že prezident Muammar Kaddáfí začal znárodňovat ropné operace společnosti British Petroleum v Lybii. Na základě toho začaly postupně všechny země bohaté na ropu v této oblasti oznamovat, že udělají to stejné – když ne nyní, do 10 let určitě. Pro společnost British Petroleum to mělo obrovský dopad. Vývoz ropy ze středního východu se jí snížil dramaticky – v roce 1975 vyvážela ze Středního východu 140 milionů tun ropy ročně a v roce 1983 to bylo už pouhých 500 tisíc tun. Naštěstí mezitím nacházela nová naleziště ropy v jiných částech světa – například v již zmíněné Aljašce nebo ve Skotsku. Začaly se stavět nové ropovody, British Petroleum ve spolupráci s Atlantic Richfield postavily Trans-Aljašský ropovod, který měří 1200 km a vede zkrz celou Aljašku od severu k jihu. Při stavbě tohoto ropovodu měly velké problémy s tím, aby byla stavba co nejšetrnější k životnímu prostředí, nicméně nakonec se dokončila. Na tomto projektu pracovalo přes 28 tisíc lidí. V 2. polovině 90. let se společnost spojila s některými dalšími nadnárodními společnostmi – Amoco, ARCO, Castrol’s motor oils a Aral’s distinctive European operation.

‐ 12 ‐


8.2 Současnost V současnosti se společnost British Petroleum řadí mezi tři největší energetické společnosti na světě. Mezi nejdůležitější aktivity, které tato společnost vykonává, patří těžba a zpracování ropy a zemního plynu a jejich následný prodej, zásobování a rozvoz. Vlastní nebo spoluvlastní 24 ropných rafinérii po celém světě, denní produkce ropy a ekvivalentních produktů je přes 3 miliony barelů denně, vlastní síť zahrnující 29 tisíc čerpacích stanic po celém světě, také vyrábí a prodává další petrochemické výrobky, plasty a speciální produkty. V současnosti je společnost British Petroleum největší světový dodavatel solárních systémů a po akvizici společnosti Veba/Aral v roce 2001 začala mít největší tržní podíl v Evropě. V roce 2005 přešla společnost British Petroleum z britských standardů účtování (UK GAAP) na mezinárodní účetní standardy (IFRS), sídlo společnsti je v Londýně, UK.

8.2.1 Vlastnická struktura Společnost British Petroleum je akciová společnost a k 31.12.2010 měla 3 132 743 549 kusů akcií. Lze tedy uvést největší akcionáře, což jsou některé velké instituce a fondy; je to znázorněno v následujících tabulkách. Tabulka 1: Držitelé největšího počtu akcií ‐ instituce

Instituce Vlastník STATE STREET CORPORATION FMR LLC WELLINGTON MANAGEMENT COMPANY, LLP FRANKLIN RESOURCES, INC PRICE (T.ROWE) ASSOCIATES INC MACKENZIE FINANCIAL CORPORATION GATES (BILL & MELINDA) FOUNDATION UBS AG CITIGROUP INC. MASON CAPITAL MANAGEMENT, LLC

Počet akcií 38,585,158 38,499,985 23,639,850 12,790,863 9,279,832 8,921,154 7,133,000 6,091,775 5,936,549 5,645,781

v % I.23 I.23 0.75 0.41 0.30 0.28 0.23 0.19 0.19 0.18

Zdroj: www.finance.yahoo.com (2011a)

‐ 13 ‐

Hodnota 1,704,306,428 1,700,544,337 1,044,172,174 564,972,418 409,890,179 394,047,372 315,064,610 269,073,701 262,217,369 249,374,146

Podle data Dec 31, 2010 Dec 31, 2010 Dec 31, 2010 Dec 31, 2010 Dec 31, 2010 Dec 31, 2010 Dec 31, 2010 Dec 31, 2010 Dec 31, 2010 Dec 31, 2010


Tabulka 2: Držitelé největšího počtu akcií ‐ fondy

Fondy Vlastník FIDELITY DIVERSIFIED INTERNATIONAL FUND FRANKLIN CUSTODIAN FUNDS‐INCOME FUND VANGUARD SPECIALIZED‐ENERGY FUND HARTFORD CAPITAL APPRECIATION FUND PRICE (T.ROWE) EQUITY INCOME FUND Fidelity Series International Value Fund VANGUARD/WINDSOR II INVESTMENT COMPANY OF AMERICA Fidelity Series Large Cap Value Fund FIDELITY EQUITY‐INCOME FUND

Počet akcií 18,518,700 9,500,000 8,895,500 5,660,100 3,876,000 3,077,000 2,948,170 2,800,000 2,441,684 2,374,765

v % 0.59 0.30 0.28 0.18 0.12 0.10 0.09 0.09 0.08 0.08

Hodnota 879,082,689 419,615,000 362,936,400 250,006,617 171,202,920 146,065,190 120,285,336 123,676,000 115,906,739 112,730,094

Podle data Jan 31, 2011 Dec 31, 2010 Oct 31, 2010 Dec 31, 2010 Dec 31, 2010 Jan 31, 2011 Oct 31, 2010 Dec 31, 2010 Jan 31, 2011 Jan 31, 2011

Zdroj: www.finance.yahoo.com (2011a)

8.2.2 Majetek Zde je zpracovaný vývoj struktury aktiv společnosti British Petroleum, aby bylo znázorněno, s jak velkým majetkem společnost nakládá. Graf 1: Struktura aktiv společnosti British Petroleum

Zdroj: Rozvaha British Petroleum, vlastní zpracování,www.bp.com (2011a)

‐ 14 ‐


8.2.3 Hospodářské výsledky, náklady a výnosy Hospodářský výsledek nebo také zisk je to nejdůležitější, co společnosti zveřejňují a na co se zaměřuje jak management firmy, tak vlastníci nebo investoři. Lze dohledat ve výkazu zisku a ztrát, kde jsem čerpal i já při zpracování následujícího grafu a také při výpočtech finančních ukazatelů ve finanční analýze. Pokud nastane situace, že akciová společnost zveřejní výsledek hospodaření za určité období a tento výsledek se nachází ve větším extrému, než bylo očekávání analytiků, může tak způsobit hromadné nákupy nebo prodeje svých akcií a tím samozřejmě výrazně změnit jejich cenu na akciovém trhu. Zisk se vypočítá jako rozdíl výnosů a nákladů, jejich vývoj je zobrazen níže. Graf 2: Zisk společnosti British Petroleum

Zdroj: Výkaz zisku a ztrát British Petroleum, vlastní zpracování, www.bp.com (2011a)

Graf 3: Náklady a výnosy společnosti British Petroleum

Zdroj: Výkaz zisku a ztrát British Petroleum, vlastní zpracování, www.bp.com (2011a)

‐ 15 ‐


9.

FINANČNÍ ANALÝZA

Finanční analýza je proces hodnocení podniků, projektů, rozpočtů a dalších finančně propojených entit k určení jejich vhodnosti pro investování. Obvykle je finanční analýza používána ke zjištění toho, zda je účetní jednotka stabilní, solventní, likvidní nebo dostatečně zisková k určení a zda je to dobrá volba k investování. Další z klíčových oblastí finanční analýzy je extrapolace výkonnosti společnosti z minulosti do odhadů budoucí výkonnosti. Jedním z častých způsobů, jak analyzovat data, je výpočet absolutních a poměrových ukazatelů a jejich porovnání s ukazately z jiných společností nebo s vlastními ukazately z minulosti. Například, rentabilita aktiv, jako obvyklý ukazatel poskytuje informaci o tom, jak efektivně využívá společnost svůj majetek a zároveň je to měřítko ziskovosti. Tento ukazatel může být vypočítán pro několik podobných společností a porovnáván jako součást větší finanční analýzy. Pokud se zaměříme na konkrétní firmu, k provedení finanční analýzy je potřeba mít k dispozici rozvahu, výkaz zisku a ztrát a výkaz cash flow. Rozvaha a výkaz zisku a ztrát jsou k dispozici buď v přílohách k této bakalářské práci nebo ke stažení z oficiálních stránek společnosti (v tomto případě www.bp.com).

9.1 Rozvaha Rozvaha je výkaz, který shrnuje majetek společnosti, závazky a kapitál k určitému časovému okamžiku. Tyto tři segmenty poskytnou investorům představu o tom, co společnost vlastní a dluží, stejně tak hodnotu akcií vlastněných akcionáři. Jméno rozvaha je odvozeno od toho, že se vyrovnávají (nebo také „váží“) dvě strany – aktiva na jedné straně a pasiva na druhé straně. Dává to smysl: Firmy musí zaplatit za vše, co si půjčí (závazky), nebo co dostanou od akcionářů za prodej akcií (cizí kapitál). Každý z těchto tří segmentů rozvahy v sobě zahrnuje mnoho dalších účtů. Aktivní účty jako jsou například peníze, běžný účet, zásoby nebo materiál a pasivní účty - vlastní kapitál, závazky, zisky/ztráty z minulých let. V České republice se všechny účty rozvahy řídí podle účetní osnovy, kterou stanovilo Ministerstvo financí podle § 4 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, konkrétně v opatření čj. 281/89 759/2001. Zdroj www.uctovani.net uvádí: V tomto opatření se definuje účtová osnova a postupy účtování. Druhým hlavním dokumentem je výkaz zisku a ztrát, o kterém je další odstavec.

‐ 16 ‐


9.2 Výkaz zisku a ztrát Tento dokument lze popsat jako finanční výkaz, který ukazuje informace o finančních výsledcích společnosti za určité účetní období. Finanční výkonnost je posuzována podle toho, jaké má společnost náklady a výnosy z provozní činnosti. Také ukazuje čistý zisk nebo ztrátu za určité účetní období, typicky fiskální rok nebo čtvrtletí. V anglicky mluvících zemích se tento dokument dělí na dvě hlavní sekce – provozní a neprovozní. Pro investory či analytiky je nejdůležitější zejména ta provozní část, protože v této části jsou zveřejněny náklady a výnosy, které jsou přímým důsledkem pravidelných obchodních operací. Například, pokud podnik vyrábí rybářské potřeby, pak je provozní část výnosů a nákladů v přímé souvislosti s výrobou rybářských potřeb. V neprovozní části jsou položky výnosů a nákladů, které informují o činnostech, které nejsou přímo vázány na pravidelný provoz firmy. Například, pokud společnost vyrábějící rybářské potřeby prodá nějaké výrobní zařízení nebo továrnu, bude tato část v neprovozní části výkazu. Je to jeden ze tří hlavních výkazů – další dva jsou výše zmíněná rozvaha a výkaz cash flow, o kterém je odstavec níže.

9.3 Cash flow Cash flow je v České republice definován jako účetní výkaz s názvem „výkaz o peněžních tocích“, který ukazuje množství hotovosti, kterou společnost generuje a používá v daném období. Cash flow se dá vypočítat na konkrétní projekt nebo na podnik jako celek a může být používán jako indikátor finanční síly společnosti. V podnikání, stejně jako v osobních financích, jsou peněžní toky nezbytné pro solventnost, tedy pro platební schopnost. Cash flow může být prezentováno jako záznam něčeho, co se stalo v minulosti, jako je prodej určitého výrobku a v rámci finanční analýzy také jako vývoj do budoucnosti. To znamená předpověď toho, jaké společnost, investor nebo analytik očekává příjmy a výdaje. Cash flow je doslova rozhodující pro přežití účetní jednotky, pouze s dostatečnou hotovostí lze zajistit, aby dostali věřitelé, zaměstnanci a jiní zaplaceno včas. Pokud společnost nemá dostatek hotovosti na podporu těchto operací, jinak řečeno je insolventní, je velmi pravděpodobné, že se blíží k bankrotu. To se dá velmi dobře predikovat tzv. Altmanovým indexem. Společnosti s dostatkem hotovosti jsou schopny ji investovat zpět do podnikání, s cílem generovat více peněz a zisku.

‐ 17 ‐


Pokud je k dispozici rozvaha a výkaz zisku a ztrát, cash flow se z nich dá i dopočítat, nicméně to není vše, co se sleduje při zkoumání určitého podniku.

9.4 Zlatá bilanční pravidla Při pozorování podniku a jeho ukazatelů se musí vždy sledovat tzv. zlatá bilanční pravidla, která by měla být managementem podniku dodržena za všech okolností. Těmito pravidly se rozumí obecná doporučení, kterými by se měli řídit manažeři při financování podniku, aby byla zajištěna stabilita a jeho finanční zdraví. V praktické části této práce je zhodnocení těchto tří zlatých pravidel: Zlaté pravidlo vyrovnání rizik Podle tohoto pravidla by měla v ideálním případě platit rovnost vlastního a cizího kapitálu. V lepším případě by měl vlastní kapitál být vyšší než cizí kapitál. Zlaté bilanční pravidlo Dle tohoto pravidla by se měla platit rovnost mezi dlouhodobými aktivy a vlastním kapitálem. Zlaté pravidlo financování Dlouhodobá aktiva by se měla rovnat dlouhodobým závazkům a zároveň oběžná aktiva by se měla rovnat krátkodobým závazkům. Doba držení aktiv by tedy měla být ekvivalentní k době závazků, které se k nim vztahují. S tímto pravidlem souvisí pracovní a čistý pracovní kapitál, který bude popsán v následující kapitole.

9.5 Pracovní kapitál K tomu, aby manažeři mohli sledovat, zda plní zlaté pravidlo financování, potřebují určit pracovní kapitál. Pracovní kapitál znamená výši kapitálu, která je potřebná pro oběžná aktiva. Je to část podnikového kapitálu, který je vázaný v oběžném majetku. Obecně do oběžného majetku řadíme zásoby, pohledávky a finanční oběžný majetek. V optimálním případě je výše oběžného majetku taková, aby byl plně využit investiční majetek podniku a jeho kapacity. Zároveň nesmí vznikat zbytečné náklady tím, že je oběžného majetku více než podnik skutečně potřebuje. Pracovní kapitál se dělí na pracovní kapitál a čistý pracovní kapitál. Čistý pracovní kapitál = pracovní kapitál – krátkodobé závazky. Pokud je čistý pracovní kapitál kladný, znamená to, že pokud by podnik splatil všechny své krátkodobé závazky, zůstanou mu ještě peníze na provoz. Z následujícího grafu je patrné, že pracovní kapitál se skládá z čistého pracovního kapitálu a závazků. Pracovní kapitál, čistý pracovní kapitál a krátkodobé závazky ve společnosti British Petroleum měly tento vývoj:

‐ 18 ‐


Graf 4: Pracovní kapitál, čistý pracovní kapitál a krátkodobé závazky v British Petroleum

Pracovní kapitál ‐ vývoj 2006 ‐ 2010 Závazky

Pracovní kapitál (mil. USD)

Čistý pracovní kapitál (mil. USD) 83879

75352

77231 69793

60197

2006

68136 54279

2007

‐15155

‐9095

2008 ‐15514

59320 60475

2009 1155

Zdroj: Rozvaha British Petroleum, vlastní zpracování, www.bp.com (2011a)

‐ 19 ‐

81323

2010 ‐2556


10. METODIKA VÝPOČTŮ Tato část bakalářské práce bude věnována metodám, které jsou použity v praktických výpočtech, které se nacházejí v další části práce. Vzorce v této kapitole vycházejí z knihy M. Synka (2002).

10.1

Analýza poměrových ukazatelů

Jedná se o nejčastěji používané výpočty, které dávají rychlý přehled o finanční situaci podniku. Ke každé skupině ukazatelů bude uveden popis a tabulka jednotlivých ukazatelů s použitou metodikou.

10.1.1

Ukazatele rentability

Dříve se jednalo o vůbec nejsledovanější ukazatele, na první pohled se při pohledu na ně dá zjistit, jak si vede firma z pohledu vlastníka. Tyto ukazatele jsou často také součástí motivační složky odměn managementu. V praxi jde většinou o to, aby rentabilita byla v nejhorším případě stejná jako úroková míra, která by investici v případě vložení do komerčního bankovního subjektu zhodnotila, v lepším případě pak samozřejmě vyšší. Rentabilita tržeb Rentabilita tržeb představuje míru zisku připadající na jednotku tržeb (např. 1 dolar). Hodnota ukazatele vypovídá o tom, jak dokáže podnik generovat zisk ze svých tržeb. Rentabilita aktiv Rentabilita aktiv nám často říká, jakou aktivitu z podniku vyloučit, popřípadě na jakou aktivitu se zaměřit v budoucnu. Vyjadřuje také schopnost dosahovat zisku na základě vložených prostředků. Rentabilita vlastního kapitálu Ukazuje vztah mezi čistým ziskem a vlastním kapitálem. Pokud je tato hodnota dlouhodobě nižší než státem garantované cenné papíry nebo úrok v bance, investor bude velmi pravděpodobně investovat jinde.

‐ 20 ‐


Tabulka 3: Ukazatele ziskovosti

Metodika výpočtu

Ukazatele ziskovosti

Rentabilita tržeb

čistý zisk tržby *100

Rentabilita aktiv

čistý zisk aktiva *100 čistý zisk vlastní kapitál *100

Rentabilita vlastního kapitálu

10.1.2

Ukazatele tržní hodnoty

Zde se provádějí výpočty s tržními hodnotami akcií, jde tedy o hodnocení firmy podle burzovních ukazatelů. Pro investora jsou tyto ukazatele zajímavé hlavně z hlediska návratnosti investovaných prostředků. Poměr ceny akcie k zisku (P/E) Jeden z nejpopulárnějších ukazatelů, který dává informaci o tom, kolik je ochoten investor zaplatit za zisk společnosti v určitém okamžiku. Je to poměr tržní hodnoty akcie a čistého zisku připadajícího na jednu akcii. Účetní hodnota akcie Podle této hodnoty se dá získat obraz o výkonnosti firmy v minulosti. Pokud mají tyto hodnoty rostoucí tendenci, jeví se investorům jako potencionálně zdravá společnost. Je to poměr vlastního kapitálu a počtu akcií. Čistý zisk na akcii (EPS) Informuje o velikosti zisku na jednu akcii. Akcionáře nebo investory tato informace zajímá zejména proto, že pokud ví, že dividendová politika společnosti převažuje nad politikou reinvestování, může z toho vyvodit určitý svůj závěr nebo odhad o výši nebo růstu dividend. Nicméně pořád platí, že přesnou hodnotu dividend určuje valná hromada společnosti, tudíž jí do budoucna nelze tímto ani jiným ukazatelem přesně určit.

‐ 21 ‐


Tabulka 4: Ukazatele tržní hodnoty


Metodika výpočtu

cena akcie zisk na akcii

Cena akcie k zisku na akcii

vlastní kapitál počet akcií

Účetní hodnota akcie

čistý zisk počet akcií

Čistý zisk na akcii

10.1.3

Ukazatele likvidity

Těmito ukazately zjišťujeme, jestli je společnost schopná rychle zaplatit své závazky v případě, že se dostane do neočekávaných problémů. Běžná likvidita Tento ukazatel říká, kolikrát by společnost mohla splatit své závazky, pokud by nashromáždila veškerý svůj pracovní kapitál ve formě peněz. Podle tohoto ukazatele se také dá zjistit, jestli je společnost své závazky vůbec schopna zaplatit a jestli tedy její situace směřuje například k tomu, že si bude muset vzít úvěr nebo bude muset prodat svá dlouhodobá aktiva k pokrytí těchto závazků. Rychlá likvidita Z následující tabulky lze vyčíst, že výpočet běžné likvidity a rychlé likvidity je skoro stejný, jen s tím rozdílem, že u rychlé likvidity se odečtou zásoby od oběžných aktiv. Jak již jsem popsal u běžné likvidity, tyto ukazatele vyjadřují schopnost platit své pohledávky a to je hlavní důvod, proč se u tohoto ukazatele odečítají zásoby – často nejdou přeměnit rychle na peníze, a tudíž by se nedaly zaplatit pohledávky společnosti v požadovaném čase. Hodnota ukazatele bude samozřejmě díky tomu nižší, a proto bude menší i interval, kde je ukazatel v optimu. Peněžní likvidita Je to ukazatel, který nám udává schopnost ihned zaplatit závazky společnosti jen s pomocí peněz, jde tedy o nejpřísnější ukazatel, protože se do něj nezapočítává nic jiného než peníze, šeky, bankovní účty a jiné ekvivalence peněz.

‐ 22 ‐


Tabulka 5: Ukazatele likvidity

Ukazatele likvidity

10.1.4

Metodika výpočtu

Běžná likvidita

krátkodobá aktiva krátkodobé závazky

Rychlá likvidita

oběžná aktiva  zásoby krátkodobé závazky

Okamžitá likvidita

peníze krátkodobé závazky

Ukazatele aktivity

Jde o ukazatele, které vyjadřují, jak efektivně společnost investuje a jak efektivně hospodaří se svými aktivy. Obrat zásob Jak bylo popsáno v ukazateli rychlá likvidita, zásoby mohou za určitých podmínek hrát roli ve schopnosti rychle splácet závazky společnosti. Proto je velmi praktické vědět, jak rychle mění společnost svá oběžná aktiva vázaná ve formě zásob a to lze právě zjistit ukazatelem obrat zásob. V současnosti je obecně velká snaha mít obrat zásob co nejvyšší, aby byla oběžná aktiva vázána v zásobách co nejkratší dobu. S tím souvisí i logistické postupy, např. just-in-time, kdy je podle zdroje www.managementmania.com: „hlavním principem zajistit jednotlivé zásoby tak, aby byly k dispozici právě v ten moment, kdy mají být použity, nikoli dříve.“ Tím se vázanost oběžných aktiv v zásobách minimalizuje a doba obratu zásob se taktéž snižuje. Čím menší tato doba je, tím efektivněji může management společnosti řídit své sklady. Obrat pohledávek Obdobně jako obrat zásob lze vypočítat i obrat pohledávek. Opět platí, že je snaha vázat majetek podniku ve formě pohledávek co nejkratší dobu právě z důvodu, aby společnost mohla rychle platit své závazky. Obrat závazků Jestliže se obrat závazků zvyšuje, znamená to, že společnost se snaží hradit rychleji své závazky a z toho vyplývá, že musí mít k dispozici více hotovosti.

‐ 23 ‐


Obrat pracovního kapitálu Vyšší hodnoty tohoto ukazatele znamenají schopnost společnosti tvořit svou činností finanční přebytek, a tím například potom více investovat nebo hradit své závazky.

Doba obratu zásob Tento ukazatel vypovídá o průměrném počtu dní, po který je majetek společnosti vázán v zásobách, tedy než se spotřebuje nebo prodá. Průměrná doba inkasa pohledávek Zde nám ukazatel říká, kolik dní v průměru trvá, než společnost inkasuje své pohledávky. Příliš vysoké číslo znamená větší nároky na financování podnikání. Je to logické – pokud má společnost pohledávky místo hotovosti, nároky na hotovost jsou vyšší. Provozní cyklus Provozní cyklus je doba, která je potřebná k prodeji zásob a následně k inkasu pohledávek. Samozřejmě platí, že pokud je tato doba delší, podnikání se stává náročnější, protože doba majetku, který je vázaný v zásobách je vyšší. Obecně je tedy dobré mít toto číslo co nejnižší. Průměrná doba splatnosti závazků S ohledem na řízení cash flow se dnes většina firem snaží mít splatnost svých závazků co nejdelší, nicméně pro věřitele je to špatný signál, pro ně je rozhodně lepší spolupracovat s firmou, která mu splatí závazek dříve. Vysoká splatnost závazků může také znamenat problémy s likviditou. Obratový cyklus peněz Tento ukazatel vyjadřuje průměrnou dobu, po kterou je majetek vázán v oběžných aktivech. Obrat aktiv Obrat aktiv nám říká poměr, kolik tržeb připadá na aktiva. Např. pokud je hodnota 2, znamená to, že každé 2 dolary tržeb připadnou na každý dolar aktiv.

‐ 24 ‐


Tabulka 6: Ukazatele aktivity

Ukazatele aktivity

Metodika výpočtu

tržby zásoby

Obrat zásob

tržby pohledávky

Obrat pohledávek

tržby závazky

Obrat závazků

tržby pra cov ní kapitál

Obrat pracovního kapitálu

360 zásoby

Doba obratu zásob

360 pohledávky

Průměrná doba inkasa pohledávek

Provozní cyklus

doba obratu zásob  doba inkasa pohledávek tržby závazky / 360

Průměrná doba splatnosti závazků

Obratový cyklus peněz

operační cyklus - doba splatnosti závazků tržby aktiva

Obrat aktiv

10.1.5

Ukazatele zadluženosti

Ukazatele zadluženosti sledují nejvíce věřitelé a majitelé akcií společnosti. Tyto ukazatele mají přímý dopad na cenu akcií. Ukazují, jak hodně je společnost zadlužená a dokáží také určit, kdy se společnost dostává do kritického stavu. Míra zadluženosti V tomto případě jsem dal do poměru celkové dluhy a cizí kapitál. Míra zadluženosti se dá rozdělit na 4 intervaly: 0 - 30%, 30 – 50%, 50 – 70%, 70 - 100%. Podle toho, do jakého intervalu se zařadí míra zadluženosti, dokážeme určit její riziko možného úpadku.

‐ 25 ‐


Celková zadluženost Jde o to, aby zadluženost byla co nejmenší a tak se zabránilo ztrátám počtu věřitelů. Vyšší úroveň může znamenat i to, že bude obtížnější získat úvěr od banky. Úrokové krytí Tento ukazatel nám říká, kolikrát jsou úroky z poskytnutých úvěrů kryty výsledkem hospodaření. Čím vyšší hodnota, tím lepší finanční situace ve firmě.

Tabulka 7: Ukazatele zadluženosti


Metodika výpočtu

celkové dluhy cizí kapitál

Míra zadluženosti

celkové dluhy celkové dluhy  cizí kapitál

Celková zadluženost

čistý zisk úrokové platby

Úrokové krytí

10.2

Analýza absolutních ukazatelů

V této analýze se pracuje přímo s účetními výkazy společností, v tomto případě je provedena analýza rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Při pohledu na výstup z této analýzy se dají zjistit určité souvislosti mezi jednotlivými položkami ve výkazech, protože se vzájemně poměřují. Existují dva typy analýzy absolutních ukazatelů – horizontální analýza a vertikální analýza. Vše se vyjadřuje v procentech.

10.2.1

Horizontální analýza

Při horizontální analýze se poměřují položky účetních výkazů v rámci jednotlivých let. Dá se tak zjistit procentní změna jednotlivých položek, nejzajímavější z nich je pro investory, manažery i vlastníky bezpochyby meziroční změna zisku.

‐ 26 ‐


10.2.2

Vertikální analýza

U vertikální analýzy se na rozdíl od té horizontální dávají do poměru položky v rámci jednoho roku – v této práci jsem v případě výkazu zisku a ztráty všechny položky porovnával s tržbami, aby bylo vidět, v jakém poměru tržby pokrývají ostatní položky. V případě analýzy rozvahy bylo porovnání s aktivy, aby bylo vidět, jak je strukturovaný veškerý majetek. S pasivy není nutno nic porovnávat, protože se dle základních účetních pravidel pasiva rovnají aktivům, takže lze všechno porovnat s výší aktiv a výsledek bude stejný.

10.3

Altmanův vzorec

Altmanův vzorec se používá k predikci finanční tísně. Je pojmenován podle profesora financí na New York University Stern School of Business Edwarda Altmana, který tento vzorec publikoval v roce 1968. Dal do souvislosti některé poměrové ukazatele, kterými po jejich vynásobení určitými konstantami a následném sečtení dostal z-index – to je číslo, které se nachází v určitém intervalu. Finanční situace firmy se zjistí podle toho, ve kterém intervalu se z-index nachází. Z-index určí, jak blízko nebo daleko je společnost k bankrotu. Váhy v následující tabulce se vynásobí s ukazateli ve stejném řádku a poté se sečtou dohromady.

Tabulka 8: Altmanův vzorec

Váha

Metodika výpočtu

1,2

pra cov ní kapitál aktiva

1,4

nerozdělený zisk aktiva

3,3

zisk před zdaněním a úroky aktiva

0,6

tržní hodnota vlastního kapitálu účetní hodnota cizího kapitálu

1

tržby aktiva

‐ 27 ‐


10.4

DuPontův rozklad

DuPontovým rozkladem můžeme přehledně znázornit výstup některých poměrových ukazatelů a tím přesně určit, jak by se mohla zvýšit rentabilita vlastního kapitálu ROE. To se dá provést tak, že se zvýší rentabilita tržeb, obrat aktiv nebo finanční páka, která se využívá také při výpočtu Altmanova indexu. Vzorec pro rozklad vypadá následovně, zároveň ukazuje, z čeho se skládá rentabilita vlastního kapitálu:

ROE 

10.5

čistý zisk tržby celková aktiva   tržby celková aktiva vlastní kapitál

Tempo růstu firmy

Jak již název napovídá, jedná se o růst podniku, ten je pro vlastníky, manažery i potencionální investory velice důležitý, protože je především v jejich zájmu, aby se podnik rozrůstal a prosperoval, a proto jsem se rozhodl zahrnout tento výpočet do své analýzy. Synek (2002) uvádí:„Trvalý růst, který je pro podnik žádoucí dosáhnout, v postatě představuje takový růst tržeb podniku, při kterém nevznikají další dodatečné nároky na externí financování firmy“ Rentabilita tržeb, která je popsána v ukazatelích ziskovosti, se dá použít i při výpočtu růstu tempa firmy, v následující tabulce jsou znázorněny další potřebné proměnné pro tento výpočet – Aktivační poměr, Obrat aktiv a Finanční páka.

‐ 28 ‐


Tabulka 9: Dílčí výpočty pro tempo růstu firmy

Metodika výpočtu

Ukazatele

Rentabilita tržeb

čistý zisk tržby *100

Aktivační poměr

1 - dividenda čistý zisk na akcii

tržby aktiva

Obrat aktiv

aktiva vlastní kapitál

Finanční páka

Tempo růstu firmy

10.6

rentabilita tržeb  aktivační poměr  obrat aktiv  finanční páka

EVA

Ukazatel EVA je v současnosti velmi sledovaným ukazatelem, který říká, jaká je ekonomická přidaná hodnota společnosti nebo také jak je podnik ekonomicky výkonný. Investora tento ukazatel zajímá především proto, aby zjistil, zda konkrétní podnik, do kterého plánuje investovat, podniká tak, že dokáže zvyšovat své bohatství a tím i bohatství investora v případě jeho investice. Vzorce pro výpočet EVA jsou následující:

EVA  NOPAT  WACC  C

Zdroj: www.business.center.cz ,kde: NOPAT – provozní zisk po zdanění C – vlastní kapitál + úroky WACC – průměrné vážené náklady kapitálu

‐ 29 ‐


10.6.1

WACC

Jde o vážené průměrné náklady na kapitál. Je to cena, kterou podnik musí platit za užití svého kapitálu, v tomto případě bude WACC vyjádřeno v procentech.

WACC  rE

E D  rD 1  t  C C

Zdroj: Www.business.center.cz ,kde:

rE

– náklady na vlastní kapitál

E – vlastní kapitál D – cizí kapitál t – sazba daně

10.6.2

Náklady na vlastní kapitál

Vzhledem k tomu, že společnost British Petroleum pravidelně vydává dividendy, lze pro výpočet těchto nákladů použít dividendový model. Vzorec pro výpočet nákladů na vlastní kapitál (N) podle dividendového modelu:

N

očekávaná dividenda (USD /1 akcie)  očekávaný růst dividend (%) tržní cena akcie

K výpočtu růstu dividend a očekávané dividendy použiji průměr meziročního růstu dividend za roky 2000 – 2010. Toto delší rozmezí jsem zvolil z důvodu lepší identifikace budoucích očekávaných hodnot. Lze tak docílit kvalitnější predikce dividendové politiky firmy. Vývoj cen dividend:

‐ 30 ‐


Graf 5: Dividendy British Petroleum ‐ vývoj

Zdroj: www.dividend.com (2011)

Vývoj ceny akcie: Graf 6: Vývoj ceny akcie British Petroleum 2006 ‐ 2010

Zdroj: www.dividend.com (2011)

‐ 31 ‐


11. PRAKTICKÁ ČÁST V této části jsou provedeny veškeré výpočty a zhodnocení jejich vývoje od roku 2006 do roku 2010.

11.1

Analýza poměrových ukazatelů

11.1.1

Ukazatele rentability

Jak je vidět v tabulce, od roku 2006 do roku 2009 mají všechny ukazatele sestupnou tendenci a v roce 2010 výrazně propadly. Rentabilita tržeb se od roku 2006 do roku 2009 pohybovala okolo 7%, což je i průměrná změna růstu dividend za tyto roky – to je dále popsané v kapitole 11.6.2. Při pohledu na rok 2010 a rentabilitu tržeb, podle viditelného propadu se dá usoudit, že došlo ke snížení vnitřního finančního potenciálu společnosti British Petroleum. Rentabilita aktiv skončila ještě níže na -1,37% a to znamená, že společnost ve stejném roce není schopna úspěšně reprodukovat kapitál. Při zhodnocení rentability vlastního kapitálu za rok 2006 - 2009 se dá říct, že výnosnost kapitálu měla sestupnou tendenci, nicméně v roce 2010 skončila o poměrně hodně níže – až na -3,88%, takže schopnost přinést výnos kapitálu vloženého akcionáři společnosti v roce 2010 byla mizivá. Tabulka 10: Ukazatele rentability ‐ výpočet

Ukazatele rentability (v %)

2006

2007

2008

2009

2010

Rentabilita tržeb

8,39

7,33

5,86

6,93

‐1,25

Rentabilita aktiv

10,26

8,83

9,27

7,03

‐1,37


26,11

22,02

22,97

16,23

‐3,88

Zdroj: Vlastní výpočet

11.1.2


U ukazatele cena akcie k zisku na akcii (P/E) se rok 2010 nedal počítat, protože v tomto roce nebyl zisk, ale ztráta, vyšel by tedy nesmysl. Co se týká roků 2006 – 2009, dá se říct, že poměr ceny akcie k zisku připadajícímu na jednu akcii byl v rozmezí 3,17 – 6,60. Vyšší P/E znamená dražší nákup stejných akcií. Účetní hodnota akcie by měla mít v případě zdravé firmy rostoucí tendenci, v případě British Petroleum je každý rok na podobných hodnotách, firma se z tohoto pohledu jeví jako neutrální. Čistý zisk na akcii informuje akcionáře nebo investory, zda by mohli očekávat vyšší nebo nižší dividendy – nejlepší způsob porovnání je podle mě poměrově s minulým rokem – například pokud je v roce 2000 čistý zisk na akcii v

‐ 32 ‐


hodnotě 1 a v roce 2001 je v hodnotě 2, dividendy se velmi pravděpodobně zvýší. V případě British Petroleum lze poukázat na zápornou hodnotu čistého zisku na akcii v roce 2010 a zároveň snížení dividend v témže roce o 25%. Tabulka 11: Ukazatele tržní hodnoty ‐ výpočet

Ukazatele tržní hodnoty (v USD)

2006

2007

2008

2009

2010

Cena akcie k zisku na akcii

5,43

6,25

3,17

6,60

‐

Účetní hodnota akcie

26,29

30,02

29,51

32,67

30,62

Čistý zisk na akcii

6,86

6,61

6,78

5,30

‐1,19


11.1.3

Ukazatele likvidity

Běžná likvidita bude mít z těchto tří ukazatelů vždy nejvyšší hodnotu, protože je v čitateli vždy větší hodnota. Běžná likvidita vyjadřuje v případě společnosti British Petroleum to, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky – v roce 2006 by je například pokryly na 100%. Hodnoty za další roky se nijak výrazně nemění, nicméně všechny rok se hodnoty nacházejí pod optimem, které je v rozmezí 1,5 – 2,5. U rychlé likvidity se přestávají ve vzorci započítávat zásoby, takže je vidět, že v roce 2006 tvořily zásoby na celkových oběžných aktivech společnosti 45%, protože ukazatel nabývá hodnoty 55%. Hodnoty se za další roky taktéž výrazně nemění. Okamžitá likvidita bere v úvahu pouze peníze a jejich ekvivalenci, takže v roce 2010 by byla společnost schopna splatit 22% svých krátkodobých závazků hotovostí, naopak v roce 2006 by to byla pouhá 3%. Rád bych připomněl, že se v roce 2010 stala katastrofa v Mexickém zálivu a to může být jedním z důvodů hromadění hotovosti. Tabulka 12: Ukazatele likvidity ‐ výpočet

Ukazatele likvidity (v %)

2006

2007

2008

2009

2010

Běžná likvidita

1,00

1,04

0,95

1,14

1,15

Rychlá likvidita

0,55

0,54

0,54

0,64

0,66

Okamžitá likvidita

0,03

0,05

0,12

0,14

0,22


‐ 33 ‐


11.1.4

Ukazatele aktivity

Obrat zásob znamená počet obrátek zásob za rok a měl by být co nejvyšší. V případě British Petroleum se rychlost obratu zásob drží kromě roku 2008 na podobných úrovních. V roce 2008 se dostala na hodnotu 21,47. Doba obratu zásob by měla být naopak co nejnižší. Doba obratu zásob přímo souvisí s obratem zásob – pokud se tyto hodnoty vynásobí, dostaneme hodnotu 360 – což je 1 rok. Doba obratu zásob je tedy doba, za kterou se provede jeden obrat zásob. Pokud jsem zmiňoval rok 2008 s ohledem na obrat zásob, muselo se to projevit i na době obratu zásob – ta se zmenšila o 50% oproti předchozímu roku, stejně tak obrat zásob se zvětšil zhruba dvojnásobně. S obratem pohledávek a dobou inkasa pohledávek platí stejná souvislost. Samotný obrat musí být co nejvyšší, aby doba obratu byla co nejnižší. Vývoj u obratu pohledávek má rostoucí tendenci, což je pro společnost pozitivní – inkasuje své pohledávky dříve, což je vidět v ukazateli doba inkasa pohledávek. Pokud je obecně doba obratu nižší, společnost bude mít dříve hotovost a tím také volné investice. U obratu závazků je vyšší hodnota známka toho, že společnost splácí své závazky rychleji a tím vznikají větší nároky na hotovost. Doba splatnosti závazků opět souvisí tak, že pokud se vynásobí s obratem závazků, dostaneme číslo 360. Obrat závazků v porovnání s obratem pohledávek má podobný vývoj, nicméně přesto roste pomaleji – což je pro British Petroleum také pozitivní, protože drží hotovost déle a tím má větší prostor k investicím. Pracovní kapitál je popsaný také v kapitole 9.5, jeho výše koresponduje s výší oběžných aktiv. Do oběžných aktiv se řadí především zásoby, pohledávky a peněžní prostředky. Obrat pracovního kapitálu nám vysvětluje vztah mezi investicemi do provozní činnosti a tržbami z této činnosti – čím vyšší je tento ukazatel, tím lépe. Vyšší hodnota znamená, že tržby z určité činnosti jsou vyšší než investice do této činnosti. V případě British Petroleum se tyto hodnoty v posledních letech spíše snižují, což je pro společnost negativní. Obratový cyklus peněz je lépe míti co nejmenší, protože potom se kapitálová potřeba společnosti snižuje. V mých výsledcích se toto tvrzení potvrzuje, protože v roce 2008 se tento cyklus snížil skoro o 50% a pracovní kapitál se v porovnáním s ostatními roky také výrazně propadl. Mimo rok 2008 se drží na podobných úrovních. Zajímavé ovšem je, že pracovní kapitál v roce 2010 výrazně stoupl, ale obratový cyklus peněz se snížil. To se dá vysvětlit jedině tím, že společnost má vyšší potřebu mít hotovost – pokud se podíváme do rozvahy, zjistíme, že tomu tak skutečně je – peníze se v roce 2010 zvýšily o 10 mld. USD. Proč? Pravděpodobně se společnost připravuje platit vysoké účty za katastrofu

v Mexickém

zálivu,

kterou

způsobila.

Připomínám,

že

podle

vyjádření

managementu British Petroleum tyto náklady mohou celkově dosáhnout až 40 mld. USD.

‐ 34 ‐


Obrat aktiv nám ukazuje, kolik dolarů tržeb připadá na jeden dolar aktiv. Je to jednoduchý poměrový ukazatel, jehož vývoj ukazuje, že ve společnosti British Petroleum se schopnost aktiv generovat tržby za celý počítaný vývoj snížila, což je samozřejmě negativní zpráva.

Tabulka 13: Ukazatele aktivity ‐ výpočet

Ukazatele aktivity

2006

2007

2008

2009

2010

Obrat zásob

14,06

10,71

21,47

10,58

11,33

Obrat pohledávek

8,19

8,61

15,79

10,59

12,25

Obrat závazků

9,39

9,25

17,94

10,45

10,80

Pracovní kapitál

60197

68136

54279

60475

81323

Obrat pracovního kapitálu

4,42

4,17

6,65

3,96

3,65

Doba obratu zásob

26

34

17

34

32

Doba inkasa pohledávek

45

42

23

34

30

Provozní cyklus

71

76

40

68

62

Doba splatnosti závazků

39

39

20

35

34

Obratový cyklus peněz

32

37

20

33

28

Obrat aktiv

1,22

1,20

1,58

1,01

1,09


11.1.5


Zadluženost společnosti se může zvyšovat, ale jen pokud se zároveň zvyšuje i rentabilita. To ovšem není případ British Petroleum, kdy rentabilita se neustále snižovala a zadluženost se naopak zvyšovala. Míra zadluženosti stoupla o 20% a celková zadluženost společnosti o 10%. Rentabilita tržeb naopak klesla o 11,6%. Dá se ovšem říci, že míra zadluženosti řadí společnost pro investory a věřitele do neutrální pozice, protože sice rostla, ale nepřesáhla 50%, takže se na společnost zatím nemuselo hledět se zvýšenou opatrností. Zůstává však faktem, že k jedinému poklesu míry zadluženosti došlo z roku 2008 do roku 2009 a to o pouhá 2%, jinak pořád vzrůstala a v roce 2010 chybí už jen dvě procenta do překročení 50% a tím i zvýšení opatrnosti z pohledu investorů. To znamená, že v roce 2011 může tuto hranici přesáhnout a to už je potencionální riziko k investici. Z pohledu na celkovou zadluženost zjistíme, že aktiva společnosti jsou postupně více a více kryta cizími zdroji. Její hodnota je také poměrně vysoká – v roce 2010 je na 32%. Riziko pro investory se tedy zvyšuje a za celou dobu vzrostlo z 22% na 32%. Celková zadluženost by neměla přesáhnout 35%. V případě překročení této hranice existuje riziko, že společnost bude ztrácet potencionální investory. Úrokové krytí od roku 2006 do roku 2010 bylo nad hodnotou 8, to

‐ 35 ‐


znamená, že firma byla schopna hradit náklady na cizí kapitál svou provozní činností. V Roce 2010 je hodnota -3,16 a platí tedy opak – už hodnota 3 se považuje za kritickou. Tabulka 14: Ukazatele zadluženosti ‐ výpočet


2006

2007

2008

2009

2010

Míra zadluženosti

28%

33%

36%

34%

48%

Celková zadluženost

22%

25%

27%

25%

32%

Úrokové krytí

36,16

23,22

22,78

23,81

‐3,16


‐ 36 ‐


11.2

Analýza absolutních ukazatelů

11.2.1

Vertikální a horizontální analýza rozvahy Tabulka 15: Vertikální a horizontální analýza rozvahy ‐ výpočet ;

AKTIVA Pozemky, budovy a zařízení Goodwill Nehmotný majetek Podíl na čistých aktivech spoluovl. a přidr. jednotek Úvěry poskytnuté společností přidr. a spoluovl. jednotkám Investice do přidružených a spoluovládaných jednotek Ostatní investice Úvěry Ostatní pohledávky Derivátové finanční nástroje Zálohy Odložené daňové pohledávky Příjmy z penzijního plánu Dlouhodobá aktiva Úvěry Zásoby Pohledávky z obchodních vztahů Ostatní pohledávky Pohledávky z obch. vzahů a ostatní pohledávky Derivátové finanční nástroje Zálohy Krátkodobé daňové pohledávky Ostatní investice Peníze a peněžní ekvivalenty Aktiva určená k prodeji Krátkodobá aktiva Celková aktiva PASIVA Závazky z obchodních vztahů Ostatní závazky Závazky z obchodních vztahů a ostatní závazky Derivátové finanční nástroje Výdaje příštích období Krátkodobé dluhy Krátkodobá daň Provize Závazky spojené s aktivy k prodeji Krátkodobé závazky Ostatní výdaje Derivátové finanční nástroje Výdaje příštích období Dlouhodobé dluhy Dlouhodobá daň Provize Výdaje spojené s penzijním plánem a důchody Dlouhodobé závazky Celkové závazky Základní kapitál Rezervy Cizí kapitál (akcionáři) Menšinový podíl Celkový vlastní kapitál Celková pasiva

1,19% 0,50% 34,62% 100,00%

Vertikální analýza rozvahy Poměr v % k aktivům 2007 2008 2009 41,51% 45,22% 45,89% 4,66% 4,33% 3,65% 2,82% 4,50% 4,89% 8,14% 10,92% 10,86% 1,47% 1,27% 1,12% 9,61% 12,19% 11,98% 0,78% 0,37% 0,66% 0,42% 0,44% 0,44% 0,41% 0,31% 0,73% 1,58% 2,21% 1,68% 0,46% 0,59% 0,60% – – 0,22% 3,78% 0,76% 0,59% 66,03% 70,91% 71,33% 0,07% 0,07% 0,11% 11,25% 7,37% 9,58% 13,98% 10,02% 9,58% 2,12% 2,80% 2,94% 16,10% 12,82% 12,51% 2,68% 3,73% 2,10% 1,52% 1,34% 0,74% 0,30% 0,17% 0,09% – – – 1,51% 3,59% 3,53% 0,54% – – 33,97% 29,09% 28,67% 100,00% 100,00% 100,00%

Horizontální analýza rozvahy Meziroční změna v % 2010 2007 2008 2009 2010 40,46% ‐0,31% 3,71% 0,67% ‐5,42% 3,16% ‐0,29% ‐0,33% ‐0,67% ‐0,50% 5,25% 0,41% 1,68% 0,40% 0,36% 8,65% ‐0,01% 2,78% ‐0,06% ‐2,21% 0,76% ‐0,05% ‐0,20% ‐0,15% ‐0,35% 9,41% ‐0,06% 2,58% ‐0,22% ‐2,57% 0,44% 0,00% ‐0,41% 0,29% ‐0,23% 0,33% 0,04% 0,02% 0,00% ‐0,11% 2,31% 0,01% ‐0,10% 0,42% 1,58% 1,55% 0,19% 0,63% ‐0,53% ‐0,13% 0,53% ‐0,02% 0,13% 0,01% ‐0,07% 0,19% – – – ‐0,03% 0,80% 0,67% ‐3,01% ‐0,17% 0,21% 64,43% 0,65% 4,89% 0,42% ‐6,90% 0,09% 0,01% 0,00% 0,04% ‐0,02% 9,63% 2,56% ‐3,88% 2,21% 0,05% 8,91% ‐0,93% ‐3,96% ‐0,44% ‐0,67% 4,52% ‐0,74% 0,68% 0,13% 1,58% 13,42% ‐1,68% ‐3,28% ‐0,31% 0,91% 1,60% ‐2,09% 1,05% ‐1,62% ‐0,51% 0,58% 0,14% ‐0,18% ‐0,59% ‐0,16% 0,25% 0,05% ‐0,13% ‐0,08% 0,16% 0,56% – – – – 6,82% 0,32% 2,08% ‐0,06% 3,28% 2,62% 0,05% – – – 35,57% ‐0,65% ‐4,89% ‐0,42% 6,90% 100,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

2006 13,01% 6,40% 19,41% 4,33% 2,82% 5,94% 1,21% 0,89% 0,02% 34,63% 0,66% 1,93% 0,44% 5,09% 8,33% 5,38% 4,26% 26,10% 60,72% 2,47% 36,41% 38,89% 0,39% 39,28% 100,00%

2007 2008 2009 13,02% 8,82% 9,70% 5,26% 5,92% 5,22% 18,28% 14,74% 14,92% 2,71% 3,93% 1,98% 2,81% 2,95% 2,63% 6,52% 6,90% 3,86% 1,39% 1,38% 1,04% 0,93% 0,68% 0,70% 0,07% – – 32,71% 30,58% 25,14% 0,53% 1,35% 1,36% 2,12% 2,75% 1,47% 0,41% 0,34% 0,30% 6,63% 7,65% 10,81% 8,14% 7,10% 7,91% 5,46% 5,30% 5,50% 3,90% 4,57% 4,24% 27,19% 29,06% 31,59% 59,91% 59,64% 56,73% 2,22% 2,27% 2,19% 37,47% 37,74% 40,87% 39,69% 40,00% 43,06% 0,41% 0,35% 0,21% 40,09% 40,36% 43,27% 100,00% 100,00% 100,00%

2010 10,10% 6,91% 17,02% 1,42% 2,06% 5,37% 1,07% 3,49% 0,38% 30,81% 5,25% 1,35% 0,23% 11,28% 4,01% 8,23% 3,62% 33,97% 64,78% 1,90% 32,98% 34,89% 0,33% 35,22% 100,00%

2006 41,82% 4,95% 2,41% 8,15% 1,52% 9,67% 0,78% 0,38% 0,40% 1,39% 0,48% – 3,10% 65,38% 0,06% 8,69% 14,92% 2,86% 17,78% 4,77% 1,38% 0,25% –

2007 2008 2009 2010 0,00% ‐4,20% 0,88% 0,41% ‐1,14% 0,66% ‐0,70% 1,69% ‐1,13% ‐3,54% 0,18% 2,10% ‐1,62% 1,22% ‐1,95% ‐0,57% ‐0,01% 0,14% ‐0,33% ‐0,57% 0,58% 0,38% ‐3,04% 1,51% 0,18% ‐0,01% ‐0,33% 0,03% 0,04% ‐0,25% 0,03% 2,78% 0,05% – – – ‐1,91% ‐2,14% ‐5,44% 5,67% ‐0,13% 0,82% 0,01% 3,89% 0,19% 0,63% ‐1,28% ‐0,12% ‐0,03% ‐0,07% ‐0,04% ‐0,07% 1,53% 1,02% 3,16% 0,47% ‐0,19% ‐1,04% 0,81% ‐3,90% 0,08% ‐0,16% 0,19% 2,74% ‐0,36% 0,67% ‐0,33% ‐0,62% 1,10% 1,87% 2,52% 2,38% ‐0,82% ‐0,26% ‐2,92% 8,05% ‐0,26% 0,05% ‐0,07% ‐0,29% 1,05% 0,27% 3,13% ‐7,88% 0,80% 0,32% 3,06% ‐8,17% 0,02% ‐0,06% ‐0,14% 0,12% 0,82% 0,26% 2,92% ‐8,05% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

Zdroj: Rozvaha společnosti British Petroleum (www.bp.com), vlastní výpočet

‐ 37 ‐


11.2.2

Vertikální a horizontální analýza výkazu zisku a ztrát Tabulka 16: Vertikální a horizontální analýza výkazu zisku a ztrát ‐ výpočet

Výnosy Tržby Zisk ze spoluovládaných jednotek, po úrocích a zdanění Zisk z přidružených podniků, po úrocích a zdanění Zisk ze spoluovládaných jednotek a přidružených podniků Úrokové příjmy Ostatní příjmy Úrokové a ostatní příjmy Zisky z prodeje podniků a dlouhodobého majetku Výnosy a další příjmy (tzn. celkové výnosy) Rok Nákupy Výroba a výrobní náklady Výrobní a podobné daně Odpisy, amortizace a vyčerpání Znehodnocení a ztráty z prodeje podniků a dlouhodobého majetku Náklady na průzkum Administrativní a správní náklady Reálné příjmy nebo výdeje z vložených derivátů Zisk před úroky a zdaněním (EBIT) Finanční náklady Čisté finanční náklady související s důchody a důchodovými benefity Zisk nebo ztráta před zdaněním Daň z příjmů Zisk nebo ztráta z pokračujících činností Ztráta spojená s licencemi Roční zisk nebo ztráta Zisk nebo ztráta připadající na menšinové podíly Celkové náklady Zisk nebo ztráta připadající na akcionáře BP (EAT)

Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát Horizontální analýza Poměr k tržbám v % Meziroční změna v % 2006 2007 2008 2009 2010 2007 2008 2009 2010 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 1,34% 1,10% 0,84% 0,54% 0,40% ‐0,23% ‐0,27% ‐0,30% ‐0,14% 0,17% 0,25% 0,22% 1,09% 1,21% 0,08% ‐0,02% 0,87% 0,11% 1,50% 1,35% 1,06% 1,63% 1,60% ‐0,15% ‐0,29% 0,57% ‐0,03% 0,16% 0,16% 0,10% 0,09% 0,08% ‐0,01% ‐0,06% ‐0,01% ‐0,01% 0,10% 0,11% 0,10% 0,24% 0,15% 0,01% ‐0,01% 0,14% ‐0,09% 0,26% 0,27% 0,20% 0,33% 0,23% 0,00% ‐0,06% 0,13% ‐0,10% 1,40% 0,87% 0,37% 0,91% 2,15% ‐0,52% ‐0,50% 0,53% 1,24% 103,16% 102,49% 101,64% 102,87% 103,98% ‐0,68% ‐0,85% 1,23% 1,11% 2006 2007 2008 2009 2010 2007 2008 2009 2010 ‐70,39% ‐70,60% ‐73,93% ‐68,45% ‐72,77% ‐0,21% ‐3,33% 5,48% ‐4,33% ‐8,76% ‐8,52% ‐7,41% ‐9,70% ‐21,75% 0,24% 1,11% ‐2,29% ‐12,05% ‐1,36% ‐2,01% ‐2,48% ‐1,57% ‐1,77% ‐0,64% ‐0,47% 0,91% ‐0,20% ‐3,43% ‐3,72% ‐3,04% ‐5,06% ‐3,76% ‐0,29% 0,68% ‐2,02% 1,30% ‐0,21% ‐0,59% ‐0,48% ‐0,98% ‐0,57% ‐0,38% 0,11% ‐0,50% 0,41% ‐0,39% ‐0,27% ‐0,24% ‐0,47% ‐0,28% 0,13% 0,02% ‐0,22% 0,18% ‐5,43% ‐5,41% ‐4,27% ‐5,87% ‐4,23% 0,03% 1,14% ‐1,60% 1,64% 0,23% 0,00% ‐0,03% 0,25% ‐0,10% ‐0,23% ‐0,03% 0,28% ‐0,36% 13,41% 11,38% 9,76% 11,04% ‐1,25% ‐2,03% ‐1,62% 1,29% ‐12,29% ‐0,37% ‐0,49% ‐0,43% ‐0,46% ‐0,39% ‐0,12% 0,06% ‐0,04% 0,07% 0,18% 0,23% 0,16% ‐0,08% 0,02% 0,05% ‐0,07% ‐0,24% 0,10% 13,22% 11,12% 9,49% 10,50% ‐1,62% ‐2,10% ‐1,62% 1,01% ‐12,12% ‐4,71% ‐3,67% ‐3,49% ‐3,50% 0,51% 1,03% 0,18% 0,00% 4,00% 8,51% 7,44% 6,00% 7,00% ‐1,12% ‐1,06% ‐1,45% 1,00% ‐8,12% ‐0,01% – – – – – – – – 8,50% 7,44% 6,00% 7,00% ‐1,12% ‐1,06% ‐1,45% 1,00% ‐8,12% ‐0,11% ‐0,11% ‐0,14% ‐0,08% ‐0,13% ‐0,01% ‐0,03% 0,07% ‐0,06% 94,77% 95,16% 95,78% 95,94% 105,23% 0,39% 0,62% 0,16% 9,29% 8,39% 7,33% 5,86% 6,93% ‐1,25% ‐1,06% ‐1,47% 1,07% ‐8,18%

Zdroj: Výkaz zisku a ztrát společnosti British Petroleum (www.bp.com), vlastní výpočet

11.3

Altmanův vzorec

Z níže uvedeného výpočtu nám vyplývá, že z-skóre má hodnotu 1,98. Tím se dostává do prostředního intervalu a to znamená, že se nachází tzv. Šedé zóně a nelze tedy prohlásit, že je podnik finančně pevný, ani že směřuje k bankrotu – podle tohoto výsledku se nachází v neurální pozici. Můj výpočet je pro rok 2010. Tabulka 17: Altmanův vzorec ‐ intervaly

Interval Z > 2,99 Z = 1,81 ‐ 2,99 Z < 1,81

Klasifikace Finančně pevný podnik. Podnik s nevyhraněnou finanční situací. Podnik směřující k bankrotu.

‐ 38 ‐


Tabulka 18: Altmanův vzorec – vlastní výpočet

Vzorec

Výpočet

1, 2*

pra cov ní kapitál aktiva

0,36

1, 4*

nerozdělený zisk aktiva

‐0,03

zisk před zdaněním a úroky aktiva

‐0,04

tržní hodnota vlastního kapitálu účetní hodnota cizího kapitálu

0,61

tržby aktiva

1,09

Z‐skore

1,98

3,3* 0,6*


Tabulka 19: Altmanův vzorec – použité proměnné

Použité proměnné: Pracovní kapitál: Aktiva celkem: Zisk po zdanění: Dividendy: Zisk před zdaněním a úroky: Tržní hodnota vlastního kapitálu: Účetní hodnota cizího kapitálu: Tržby:

hodnoty: 81323 272262 ‐3324 2630,88 ‐3702 95891 94987 297107

Zdroj: Rozvaha, výkaz zisku a ztrát, vlastní výpočet, další zdroje – viz. zdroje

11.4

DuPontův rozklad

Níže uvedeným výpočtem je znázorněno, ze kterých dílčích ukazatelů se skládá rentabilita vlastního kapitálu ROE a čím lze tedy ovlivnit tuto hodnotu, resp. jaké jsou hodnoty v případě společnosti British Petroleum za rok 2010. Vynásobením dílčích ukazatelů tedy dostaneme ROE.

‐ 39 ‐


Tabulka 20: Dupontův rozklad ‐ výpočet

Vzorec

Hodnota

Ukazatel

čistý zisk tržby

‐0,0125

Rentabilita tržeb

tržby celková aktiva

1,09

Obrat aktiv

celková aktiva vlastní kapitál

2,84

Finanční páka

ROE

‐3,88%



11.5

Tempo růstu firmy

Jak je popsáno v teoretické části, při výpočtu se vynásobí čtyři ukazatele znázorněné v tabulce, a tím dostaneme velmi zajímavé číslo, které je v této práci taktéž zpracované do grafické podoby – tempo růstu firmy. Z grafu je patrné, že růst firmy se výrazně zpomalil – během pěti let o více jak 60%. Podle tohoto vývoje se dá usoudit, že zpomalení růstu firmy velice pravděpodobně nejvíce ovlivnila celosvětová hospodářská krize, která vznikla v roce 2008. Ropná katastrofa v Mexickém zálivu v roce 2010 na tempo růstu neměla tak velký vliv, protože se v daném roce dokonce o 3 setiny zvýšilo. Tabulka 21: Tempo růstu firmy ‐ výpočet

Ukazatele

2006

2007

2008

2009

2010

Běžná likvidita

8,39

7,33

5,86

6,93

‐1,25

Aktivační poměr

0,06

0,06

0,03

0,03

‐0,13

Obrat aktiv

1,22

1,20

1,58

1,01

1,09

Finanční páka

2,55

2,49

2,48

2,31

2,84

Tempo růstu firmy

1,61

1,22

0,59

0,49

0,52


‐ 40 ‐


Graf 7: Tempo růstu firmy ‐ vývoj


11.6

EVA (Economic Value Added)

Ekonomická přidaná hodnota nebo také ekonomický zisk vyšel v hodnotě -5132,73, což je záporná hodnota a to znamená, že podnik musel použít část svého majetku na úhradu nákladů na investovaný kapitál. Jinak řečeno náklady na pořízení kapitálu jsou vyšší než jeho výnosnost. Pro investora z toho jednoznačně vyplývá, že pokud by vložil do této společnosti např. v roce 2009 investici, jeho bohatství by se zmenšilo. Následující dva odstavce popisují, jakým způsobem vyšly hodnoty WACC a Náklady na vlastní kapitál. Tabulka 22: Economic Value Added ‐ výpočet

EVA

Hodnota

WACC

2%

NOPAT

‐3 324

C

97061,00

EVA

‐5132,73 Zdroj: Vlastní výpočet

11.6.1

WACC (Weighted Average Cost of Capital)

WACC v tomto případě vyšlo 2%. Při výpočtu bylo důležité určit náklady na cizí kapitál, při kterém jsem použil požadovaný úrok 7%. Toto procento je použito rovněž při výpočtech v dalším odstavci, kde je také popsáno, proč jsem zvolil právě 7%.

‐ 41 ‐


Tabulka 23: Weighted Average Cost of Capital ‐ výpočet

WACC C očekávaný růst dividend Náklady na vl. kapitál Náklady na cizí kapitál WACC

Hodnota 97061,00 7% 0,003953666 0,021776166 2%


11.6.2

Náklady na vlastní kapitál

Dle zadaných vzorců jsem provedl výpočty, výši budoucí dividendy jsem stanovil na hodnotu 2,70 USD / 1 akcie, protože je to 7% meziroční nárůst dividend, který je vypočítán jako průměrná změna dividend z období 2000 – 2010. Tabulka 24: Náklady na vlastní kapitál ‐ výpočet

Náklady na vl. kapitál

Hodnota

Očekávaná dividenda ‐ 2011

2,70

Tržní cena akcie

47,74

očekávaný růst dividend

7%

Náklady na vl. kapitál

0,003953666


V následující tabulce jsou uvedeny meziroční změny dividend. Pokud se tedy zprůměrují, vyjde očekávaný růst dividend v příštím roce 7% a to jsem zároveň zvolil i jako výše zmíněný požadovaný úrok. Tabulka 25: Dividendy – vývoj meziročních změn

rok změna

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 6%

9%

6%

3%

23%

10%

10%

Zdroj: Vlastní výpočet, další zdroje – viz. zdroje

‐ 42 ‐

30%

2%

‐25%


12. ZÁVĚR Na závěr zhodnotím celou finanční analýzu, kterou jsem provedl. Z hlediska poměrových ukazatelů se dá říci, že se společnost v posledních letech zadlužuje a v tomto směru se blíží k rizikové hranici, takže by na společnost British Petroleum měli potencionální investoři i současní akcionáři dbát zvýšené pozornosti a být zdrženlivější. Z tohoto hlediska je možné, že katastrofa v Mexickém zálivu společnost ovlivnila. V roce 2010 totiž celková zadluženost vzrostla místo obvyklých 2-3% v minulých letech o 7% a míra zadluženosti místo obvyklých 2 - 5% vzrostla o 14%. Z hlediska zadluženosti si tedy společnost vede špatně. Z hlediska ukazatelů rentability se společnost vyvíjela v roce 2006 – 2010 vcelku dobře, nicméně v roce 2010 byl obrovský propad – všechny počítané ukazatele skončily v záporných číslech a to je pro společnost, akcionáře i potencionální investory špatný signál. Z hlediska tržní hodnoty akcií se společnost vyvíjela podobně jako z hlediska rentability s výjimkou účetní hodnoty akcie, která má za celý počítaný vývoj podobnou hodnotu kolem 30 USD. Čistý zisk na akcii se od roku 2006 do roku 2009 vyvíjel dobře, v každém roce byl okolo 6 USD, ale v roce 2010 se dostal na hodnotu -1,19 USD, což bylo bezesporu způsobeno záporným hospodářským výsledkem v roce 2010. Z hlediska ukazatelů likvidity si společnost vede poměrně dobře – tedy snaží se běžnou likviditu dostat alespoň do optima. Z rychlé likvidity lze vyčíst, že společnost zvyšuje objem hotovosti – zejména v roce 2010 zvýšila hotovost přímo skokově – to může mít souvislost s ropnou katastrofou. Hotovost zvýšila o 10 mld. USD, nicméně odhadované náklady na pokuty a náhrady za způsobenou katastrofu se mají vyšplhat až na 40 mld. USD, takže společnost bude mít rozhodně ještě co dohánět. Schopnost splácet své závazky se zvyšuje a to je rozhodně pozitivní skutečnost. Z hlediska ukazatelů aktivity se dá usoudit, že společnost vede dobře svojí politiku placení závazků, inkasa pohledávek a doby obratu zásob – všechny tyto hlavní ukazatele se vyvíjejí v její prospěch. Závazky se snaží platit později a pohledávky inkasovat dříve, takže má hotovost pro své podnikání k dispozici delší dobu. Tím se ovšem rozhodně nedají vyvrátit má předchozí tvrzení o tom, jak a proč společnost zvýšila hotovost v roce 2010 – v tom případě byl růst hotovosti nepoměrně vyšší. Obrat aktiv je jediné negativum, které z těchto ukazatelů vychází – z hodnoty 1,22 v roce 2006 klesla na 1,09 v roce 2010. Schopnost aktiv generovat tržby se tedy snížila. Ve vertikálním a horizontálním rozboru rozvahy se toho víceméně moc nemění až na rok 2010 – kdy došlo k poklesu dlouhodobých aktiv o 6,90%. To znamená, že společnost prodala pozemky, budovy nebo stavby – jak udává popis v rozvaze a ve skutečnosti se pravděpodobně jednalo o prodej některého z jejích ropných vrtů. Tím by se dal vysvětlit potřebný nárůst peněz. K predikci, zda se společnost nachází ve finanční tísni jsem se rozhodl použít Altmanův vzorec, díky kterému jsem došel k závěru, že se firma nachází v neutrální zóně a mohu tak

‐ 43 ‐


vyvrátit, že společnost směřuje k bankrotu. Hodnota vyšla 1,98 a to ještě není pod hodnotou 1,88 - směřování k bankrotu, ale rozhodně je o hodně dál k hodnotě 2,99 - finančně pevný podnik. Dále jsem se začal zajímat o tempo růstu firmy, kde jsem zjistil, že v roce 2010 byl růst firmy přibližně 0,5%, ale při pohledu na celkový vývoj je jasně vidět, že se růst firmy zpomaluje. Ekonomická přidaná hodnota skončila v záporném čísle, ale to se dalo s ohledem na záporný výsledek hospodaření očekávat. Podle mého názoru existuje souvislost mezi finančním vývojem společnosti British Petroleum v roce 2010 a ropnou katastrofou, za kterou je tato společnost zodpovědná, tuto souvislost lze v některých vypočítaných ukazatelích znatelně rozeznat. Z pohledu investora jsem vypočítané ukazatele zhodnotil, finanční analýza společnosti British Petroleum byla rovněž provedena a tím byl splněn cíl této bakalářské práce.

‐ 44 ‐


13. CONCLUSION Finally I am going to do a description of financial analysis that I have conducted. According to financial ratios can be said that the company is very close to risk treshold because of bigger debt so potential investors and existing shareholders should pay increased attention and be restrained. It is possible that the disaster in Gulf of Mexico influented these indicators. In 2010, total debt is increased instead of the usual 2-3% in recent years by 7% and the debt ratio instead of the usual 2-5% increased by 14%. According to the debt increase is the company doing badly. When we look on the profitability, the company was doing in 2006 - 2010 quite well but in 2010 there was a huge drop – all calculated results are in negative numbers and that means bad singal for the company, shareholders and potential investors. Market value of shares of the company has evolved similarly as profitability except book value which was always around USD 30 USD. Net earnings per share from 2006 to 2009 developed well, in each year was around 6 USD but in 2010 came to a value -1.19 USD and that was undoubtedly due to the negative economic results in 2010. The company held up relatively well in perpective of indicators of liquidity - that means the company is at least trying to get the current liquidity to the optimum. In the quick liquidity can be seen that the amount of cash was increased - especially in 2010 cash increased a lot - it may relate to the oil disaster. Cash jumped by 10 billions USD but the estimated cost of fines and compensation for the disaster are going up to 40 billion USD so the company will have definitely catch up. The ability to repay its obligations is increasing and it is definitely a positive fact. Of the indicators of activity can be inferred that the company´s commitments and payments, debt collection and turn-over policy is doing well, - all these key indicators developed in its benefit. Liabilities is trying to pay later and claims collect earlier, that means cash for business available for some more time. However, these facts are not able to refute my previous statement about how and why the company raised cash in 2010 - in this case it was a disproportionately bigger cash growth. Turnover of assets is the only one negative aspect of all these indicators - from 1.22 in 2006 dropped to 1.09 in 2010. The ability to generate sales of assets has fallen. The vertical and horizontal analysis of the balance sheet is around the same values except of year 2010 - when there was a decrease of 6.90% in fixed assets. This means that the company sold some property, plant or equipment - as indicated in the description in the balance sheet and in fact it was probably the sale of some of its oil wells. This could be explained by the required increase of money. To predict whether the company is in financial distress I have decided to use Altman's formula and according to results i have concluded that the company is located in the neutral zone and it can be disproved that society is heading for bankruptcy. The released value was

‐ 45 ‐


1.98 and it is still below 1.88 – heading to bankruptcy, but much more further to the value of 2.99 - financially stable company. Then I became interested in growth companies, where I discovered that in 2010 the company to grow approximately 0.5%, but when i looked at the overall trend i found that is clearly seen the firm's slower growth. Economic value added resulted in a negative number, but it could with regard to the negative expected profit. By my opinion there is a relation between the financial development of British Petroleum in 2010 and the oil disaster for which that company is responsible, this relation can be seen apparently in calculations of some indicators. The investor´s perspective statement is done, the financial analysis of British Petroleum was performed as well and those reach the goal of this bacherol thesis.

‐ 46 ‐


14. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. Www.bp.com [online]. 2011a [cit. 2011-04-09]. Downloads. Dostupné z WWW: . 2. Www.restorethegulf.gov [online]. 2011 [cit. 2011-04-09]. Administration Sends Tenth Bill to BP. Dostupné z WWW: . 3. Www.uctovani.net [online]. 2010-2011 [cit. 2011-04-10]. Účetní osnova pro podnikatele . Dostupné z WWW: . 4. Www.bp.com [online]. 2011a [cit. 2011-04-11]. BP Details 2005 Financial Reporting Changes . Dostupné z WWW: . 5. Www.dividend.com [online]. 2011 [cit. 2011-04-16]. Historical Dividend Data for BP PLC (BP). Dostupné z WWW: . 6. SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vyd. [s.l.] : Grada Publishing, a. s., 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9.

7. Www.managementmania.com [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Just-in-time. Dostupné z WWW: . 8. Www.finance.yahoo.com [online]. 2011a [cit. 2011-04-21]. Major Holders. Dostupné z WWW: . 9. Www.business.center.cz [online]. 1998-2011 [cit. 2011-05-10]. WACC (Weighted Average Cost of Capital). Dostupné z WWW: . 10. Www.business.center.cz [online]. 1998-2011 [cit. 2011-05-10]. EVA (Economic Value Added). Dostupné z WWW: . 11. Www.finance.yahoo.com [online]. 2011a [cit. 2011-05-10]. Major Holders. Dostupné z WWW: . 12. Www.dividend.com [online]. 2007-2011 [cit. 2011-05-11]. Historical Dividend Data for BP PLC (BP). Dostupné z WWW: . 13. RŮŽIČKOVÁ, PH.D., Ing. Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. Tiskárny Havlíčkův Brod a.s. : GRADA Publishing a.s., 2008. 120 s. 14. SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vyd. [s.l.] : Grada Publishing, a. s., 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9.

‐ 47 ‐


15. SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha : C.H.Beck, 2002. 479 s. ISBN 80-7179-736-7.

‐ 48 ‐


15. SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: William D´Arcy, zakladatel společnosti, rok 1901 ........................................... ‐ 10 ‐ Obrázek 2: Management společnosti Anglo‐Persian, rok 1914 ......................................... ‐ 11 ‐

‐ 49 ‐


16. SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Držitelé největšího počtu akcií ‐ instituce ........................................................ ‐ 13 ‐ Tabulka 2: Držitelé největšího počtu akcií ‐ fondy ............................................................. ‐ 14 ‐ Tabulka 3: Ukazatele ziskovosti ......................................................................................... ‐ 21 ‐ Tabulka 4: Ukazatele tržní hodnoty ................................................................................... ‐ 22 ‐ Tabulka 5: Ukazatele likvidity ............................................................................................ ‐ 23 ‐ Tabulka 6: Ukazatele aktivity ............................................................................................. ‐ 25 ‐ Tabulka 7: Ukazatele zadluženosti ..................................................................................... ‐ 26 ‐ Tabulka 8: Altmanův vzorec ............................................................................................... ‐ 27 ‐ Tabulka 9: Dílčí výpočty pro tempo růstu firmy ................................................................. ‐ 29 ‐ Tabulka 10: Ukazatele rentability ‐ výpočet ...................................................................... ‐ 32 ‐ Tabulka 11: Ukazatele tržní hodnoty ‐ výpočet ................................................................. ‐ 33 ‐ Tabulka 12: Ukazatele likvidity ‐ výpočet ........................................................................... ‐ 33 ‐ Tabulka 13: Ukazatele aktivity ‐ výpočet ........................................................................... ‐ 35 ‐ Tabulka 14: Ukazatele zadluženosti ‐ výpočet ................................................................... ‐ 36 ‐ Tabulka 15: Vertikální a horizontální analýza rozvahy ‐ výpočet ; ..................................... ‐ 37 ‐ Tabulka 16: Vertikální a horizontální analýza výkazu zisku a ztrát ‐ výpočet .................... ‐ 38 ‐ Tabulka 17: Altmanův vzorec ‐ intervaly ............................................................................ ‐ 38 ‐ Tabulka 18: Altmanův vzorec – vlastní výpočet ................................................................. ‐ 39 ‐ Tabulka 19: Altmanův vzorec – použité proměnné ........................................................... ‐ 39 ‐ Tabulka 20: Dupontův rozklad ‐ výpočet ........................................................................... ‐ 40 ‐ Tabulka 21: Tempo růstu firmy ‐ výpočet .......................................................................... ‐ 40 ‐ Tabulka 22: Economic Value Added ‐ výpočet ................................................................... ‐ 41 ‐ Tabulka 23: Weighted Average Cost of Capital ‐ výpočet .................................................. ‐ 42 ‐ Tabulka 24: Náklady na vlastní kapitál ‐ výpočet ............................................................... ‐ 42 ‐ Tabulka 25: Dividendy – vývoj meziročních změn ............................................................. ‐ 42 ‐

‐ 50 ‐


17.

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1: Struktura aktiv společnosti British Petroleum ....................................................... ‐ 14 ‐ Graf 2: Zisk společnosti British Petroleum ......................................................................... ‐ 15 ‐ Graf 3: Náklady a výnosy společnosti British Petroleum ................................................... ‐ 15 ‐ Graf 4: Pracovní kapitál,čistý pracovní kapitál a krátkodobé závazky v British Petroleum ‐ 19 ‐ Graf 5: Dividendy British Petroleum ‐ vývoj ....................................................................... ‐ 31 ‐ Graf 6: Vývoj ceny akcie British Petroleum 2006 ‐ 2010 .................................................... ‐ 31 ‐ Graf 7: Tempo růstu firmy ‐ vývoj ...................................................................................... ‐ 41 ‐

‐ 51 ‐


18. SEZNAM PŘÍLOH Přílohy naleznete na CD, které je přiložené k této bakalářské práci. Seznam: Příloha 1: Rozvaha společnosti British Petroleum za roky 2006 – 2010 Příloha 2: Výkaz zisku a ztrát za roky 2006 – 2010 Příloha 3: Výpočtový soubot ve formátu .xls se všemi uvedenými výpočty

‐ 52 ‐

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Finanční analýza společnosti. British Petroleum. Financial analysis. of British Petroleum company. Tomáš Fedarko

Recommend Documents