ZPRAVODAJ PSPU íslo 68
Č
Zá í- íjen 2005 ř
Ohlédnutí
ř
IPOS ARTAMA Ministerstvo kultury R. Ve dnech 24. až 26. ervna se letos sjelo do Jihlavy 13 sborových t les (z toho 3 ze zahrani í), aby p edvedly skladatel m, sbormistr m, hudebním pedagog m, sborovým zp vák m a hudbymilovnému publiku tradi ní i nov vzniklé skladby pro sbory mládeže a dosp lých. Skladby byly v p edcházejícím roce vybrány porotou skladatelské sout že a zadány k provedení t m nejlepším sbor m naším i zahrani ním. Na festivalu jsou též p edávány významné ceny za dlouholetou sbormistrovskou innost – Cena Bed icha Smetany, Cena Ferdinanda Vacha, Cena Františka Lýska, které dotuje eský hudební fond a Unie eských p veckých sbor . Letos zde byla též ud lena Cena sbormistr – junior pro nad jného sbormistra eského sboru. Toto ocen ní získal letos sbormistr Laeticie a p edseda OV U PS Prahy a St edo eského kraje, tajemník HV U PS Mgr. Roman Michálek. Kdybych m l hodnotit jednotlivé koncerty, pak bych k tomu pot eboval velký prostor n kolika stránek asopisu. Spokojím se tedy jen s uvedením n kolika sbor , jejichž vystoupení na festivalu považuji za nadpr m rné. Výkon obou akademických sbor – Dív ího sboru PF UJEP Ústí nad Labem (sbm. Vl. Kužela) a Dív ího akademického sboru PF Z U Plze (sbm. D. Mandysová a R. Feiferlíková) mne k tomu oprav ují. Hlasová kultura i dramaturgie obou t les byla na úrovni mezinárodního festivalu. Totéž je možné íct i o vystoupení Foerstrova komorního p veckého sdružení Praha (sbm. L. Vasilek), které známe z vystoupení v Pražském Hlaholu na koncertu v novaném sbormistru R. Zemanovi a které i zde zazá ilo s Deseti zp vy na slova lidových písní slovanských, op. 15 Josefa Suka. Jist k tomu p isp l i pr vodní klavír na ty i ruce, který byl sv en vynikajícím doprovaze m L. ermákové a J. Šarounovi. Na hlavním koncertu v sobotu 25. ervna o ekávalo publikum s nap tím i výkon dalšího v hlasného t lesa P veckého sdružení moravských u itel (sbm. L. Mátl), které svými p veckými výkony u nás i v zahrani í vévodí mužským sbor m již více než 100 let. T leso, které je legendou po celém sv t , inspirací a impulsem ady skladatel (V. Novákovi, J. B. Foerstrovi, O. Ostr ilovi, B. Martin , E. Sucho ovi aj., p edevším však L. Janá kovi), p ipravilo pro letošní 48. ro . FSU st žejní skladby Pavla K ížkovského (1820-1885) na texty sb ratele lidové poezie Františka Sušila (1804-1868). A tak na koncertu zazn ly Utonulá, Odvedeného prosba, Odpadlý od srdce, Rozchodná, Šate ka, ára a Dar za lásku. Jedna v tší skladba vedle druhé na jeden záp ah. Uzpívat bez v tší pauzy všechny sbory byl obdivuhodný výkon nejen fyzický. Ten den bylo v Jihlav nadpr m rné vedro a p i teme-li k tomu cestu ú inkujících do Jihlavy a zkoušku, a tyto okolnosti v celkovém dojmu poznamenaly patrn i výkon sboru. Vystoupení ztratilo svou tradi ní sv žest, lehkost a radostnost p veckého projevu. Mile zap sobil i dárek p ítomným ženám, Janá k v sbor Láska opravdivá. Č
ě
č
ě
Dvoum sí ní p estávka v naší innosti se vždy na svém po átku jeví jako dostate n dlouhá k nezbytné regeneraci fyzických i duševních sil, ale koncem srpna se nám vždy zdá, že jsme nesta ili splnit svá p edsevzetí, co vše o prázdninách vykonáme, procestujeme, zbudujeme, postavíme, napíšeme a uspo ádáme. Vždy se nám prázdniny budou zdát p íliš krátké. Na mnohé, co jsme si slibovali, jsme již pozapomn li a tak si v naší rubrice p ipomeneme alespo to, co bychom si m li ješt dlouho udržet v pam ti. Hezké a p íjemné prožitky. č
ř
č
ě
č
č
č
ř
ř
ř
ě
ř
ě
ň
ě
ě
ř
č
ř
ů
ě
ů
ů
ů
ě
č
ě
ř
ě
ě
ů
č
ř
č
ř
Č
č
ě
ě
ů
ě
Na zámku v Lužanech
č
ě
ř
ě
ě
ě
Ješt p ed rokem mnozí z nás nev d li, kde Lužany leží, ím jsou pozoruhodné. Slýchali jsme sice se jménem Antonína Dvo áka též název jeho skladby Lužanská mše, ale nedokázali jsme si tento název spojit s dalšími osobnostmi a geografickými zvláštnostmi. Po této stránce k naší informovanosti p isp l lánek v 65. ísle Zpravodaje, kdy jsme Lužany a v hlasného architekta Josefa Hlávku p edstavili našim tená m. Na zámku však do té doby nebyl krom mne nikdo z nás. P ijali jsme nabídku k uspo ádání koncertu p i p íležitosti p edání výro ních cen Nadace Josefa, Marie a Zde ky Hlávkových na zámku v Lužanech s velkou radostí. V pond lí 20. ervna se konal slavnostní akt a i my jsme v poledních hodinách odjeli na zámek, který i v minulosti pat il v d a um ním. Na n m pobývali jako hosté Josefa Hlávky p ední eští um lci a v dci. My jsme byli pozváni k provedení mužských sbor jednoho ze zde z hostujících skladatel Josefa Bohuslava Foerstra. Zazn ly zde tedy v zámecké kapli ty nejznám jší sbory z cyklu Devíti mužských sbor , op. 37 a aktuáln i sbor Dn pr, op. 118 ze sbírky Sluncem a stínem na slova J. V. Fri e, jehož rukopis byl slavnostn p edáván do sbírek eského muzea hudby v Památníku Foerstrova rodu p i letošním festivalu Foerstrovy Osenice. P ítomnost p edstavitel a mladých tv rc v dy a p edstavitel Nadace Hlávkových byla pro nás inspirující a p isp la jist i k našemu dobrému p veckému výkonu. Inspirující byl i výkon našich sbormistr , vedle prof. Stanislava Peši ky se ve ejnosti p edstavil i náš mladý sbormistr Mgr. Solon Kladas. Asi 40 minutový koncert moderoval kolega Antonín Džbánek. V našich vzpomínkách z stane tento zájezd jako jeden z nejkrásn jších i pobytem v krásném prost edí zámku a jeho zahrad , kam se celá spole nost ve výjime n slunném dni uchýlila k záv re nému rautu. ř
č
ř
ě
ř
č
č
ě
ř
č
ř
ů
ě
ř
ř
ř
ř
ř
č
ň
ě
č
ě
ě
ě
ě
ř
ě
ř
ě
č
ů
ě
ů
ě
ě
ů
ě
č
ě
ř
Č
ř
ř
ř
ů
ě
ů
ů
ř
ů
ě
ě
ř
ě
ů
č
ř
ř
ů
ě
ř
ě
ě
č
č
ě
č
Č
ř
č
Č
ě
ě
ř
č
ě
ů
ě
ů
ů
č
č
Č
ň
ň
ě
ř
ě
ě
ř
ě
ě
ě
ř
ů
č
ř
č
ů
Č
č
č
ě
ě
ě
ě
č
ů
ě
č
ě
ů
ě
ě
ř
ů
č
ů
ň
ř
č
ě
ř
č
ě
ř
ě
ě
č
Č
ě
ř
ě
ě
ů
Jihlavský Festival sborového um ní
ř
ě
ř
č
č
ě
ě
ě
Každoro n , letos již po 48. se konal koncem ervna v Jihlav a n kolika p ilehlých m stech mezinárodní festival, jehož organizátorem je prost ednictvím útvaru č
ě
č
ě
ě
ř
ř
ě
č
ě
ů
č
ů
ř
ě
Záv r koncertu pat il švédskému Smíšenému sboru chrámu sv. Jakuba Stockholm, t leso, které p edcházela pov st „švédského sborového zázraku“ na sv tovém sympóziu sborové hudby v Mineapolis v USA v roce 2002. Je pravdou, že 32 len tohoto sboru jsou mladí, perfektní a cappelloví zp váci, kte í svým výkonem a výrazem dokáží strhnout publikum, ale podv dom poslucha cítí, že výkonu bylo dosaženo despotickým vztahem sbormistra G. Gardena, který i v i po adatel m dokáže prosadit své požadavky. Po áte ní konflikt na podiu tento dojem jen potvrdil. Proto ani slova sbormistra o sm rech vývoje sborové interpretace nebyla p ijata hudebními odborníky s obdivem a pochopením. Ješt jednu zvláštnost m l letošní jihlavský festival. Byl posledním, v jehož ele stála pracovnice IPOS ARTAMA paní PhDr. Jaroslava Modrochová. T žko si lze p edstavit obrovské množství organiza ní práce, která p edcházela jen jedinému ro níku festivalu. Nevím, kdo bude schopen t ch složitých diplomatických jednání se zahrani ními partnery, aby si festival udržel sv j v hlas i v dalších letech. Nevím, zda bude mít její nástupce nejen kvalifikaci (dr. Modrochová byla pedagogem i sbormistrem p ti smíšených a ženských sbor ), ale i talent a opravdovou lásku ke sborovému zp vu.
sopránové hlasy, které se udržely i v náro ných pasážích ve správné intonaci. D stojným pokra ovatelem sbormistrovské práce Rudolfa Zemana, Libuše Krej ové a Dagmar Sou kové ve Foerstrov komorním p veckém sdružení je mladý, odborn fundovaný sbormistr Lukáš Vasilek. Je sbormistrem FKPS teprve od roku 2003, ale dokázal udržet toto mladé t leso na vrcholu pomyslného žeb í ku ženských sbor u nás i v evropských zemích. Pro tento koncert zvolil náro ný cyklus Josefa Suka Deset zp v pro ženský sbor s pr vodem klavíru na ty i ruce na slova lidových písní slovanských, op. 15. Sbormistr i ženský sbor spolu s klavíristy L. ermákovou a J. Šarounem se zhostili tohoto náro ného úkolu na výbornou. Pro milovníky sborového zp vu p ipravila Unie eských p veckých sbor opravdový svátek.
ř
č
ě
ř
ě
ě
č
ů
č
ě
ů
ě
ě
č
ů
č
č
ř
ě
ř
ů
č
ě
ě
ů
ř
č
ů
ř
Č
ě
č
ě
č
ě
ř
ě
ř
č
ů
č
ě
č
ě
ě
ř
ě
č
č
ů
č
ř
Koncert Jany Heryánové Ryklové v Rož alovicích
č
ď
ě
ě
č
ě
Tradi n o pouti se v rož alovickém kostele sv. Havla ve slunném ned lním odpoledni 17. ervence konal p vecký recital sopranistky Jany Heryánové Ryklové. K letošnímu vystoupení byl p izván tradi n barytonista V. Šolc a nov altistka Pavla Kšicová a jako varhaník regenschori svatovítské katedrály Josef Kšica. Tím se rozší ily repertoárové možnosti a koncert získal další dimenzi, stal se koncertem p veckým a varhanním a tím se stal ješt p itažliv jším. Vedle árií, duet a písní zp vák mohly zaznít i varhanní fugy a tokáty v exklusivním provedení sou asného našeho p edního organisty. Byl jsem ú astníkem již t etího rož alovického letního koncertu a i ten mne uchvátil nejen svou atmosférou, ale i výkony um lc . Je patrné, že Jana hlasov vyzrává a prospívá ji spolupráce s rodinou Kšicových. Získává jistotu a p esv d ivost podání, její hlas je sv ží a není zatížen manýrami. Hlas paní Pavly Kšicové vhodn koresponduje s hlasem sopranistky, v sólových áriích zní od oltá e i s k ru velice p íjemn . Publikum registrovalo i krásný vzhled obou zp va ek. Není se proto co divit, že rad ji poslouchalo sólisty od oltá e, kdy m lo možnost vnímat celou jejich osobnost bezprost edn , než jen poslouchat jejich hlas sice krásn spojený v jeden celek s varhanním doprovodem. Publikum také citliv reagovalo na slova moderátora, kterým byl i letos prof. František Zumr, jemuž se poda ilo vytvo it z tohoto koncertu nezapomenutelnou událost nejen pro obyvatele Rož alovic, ale i p íchozí z širokého okolí – K ince, D tenic, Osenic, Dolního Bousova, Ji ína, Rokyt an, Brodku, Nymburka, Sadské, Prahy a dalších míst.
ů
č
ď
ě
ě
č
ě
ě
ů
ř
ě
ě
č
ř
Hudební festival Musica coniuncta Pragensis
ě
ě
V úterý 14. ervna se zaplnil velký sál Pražského Hlaholu ke koncertu nazvanému Pocta Rudolfu Zemanovi nejen ú inkujícími, jak tomu asto bývá, ale i p íznivci a p áteli významného eského sbormistra, nositele prestižního sbormistrovského ocen ní Ceny Ferdinanda Vacha. Ten sice ve v ku 75 let p ed deseti lety navždy odešel, ale jeho odkaz žije ve dvou významných eských sborových t lesech – P veckému sdružení pražských u itelek a Foerstrov komorním p veckém sdružení. S ob ma t lesy spolupracoval desítky let (s PSPU 17 a s FKPS dokonce 20 let) a v každém zanechal osobitý rys své osobnosti, který je patrný v t chto t lesech dosud. Díky ú inné propagaci této kulturní události a pozvání OV U PS Prahy a St edoeského kraje v ad medií, p ilákala tato kulturní událost adu hudebních odborník , skladatel a p átel sborového zp vu. Plným právem byl tento koncert za azen mezi koncerty festivalu neprofesionálního hudebního um ní této oblasti U PS, který nese název Musica coniuncta Pragensis – hudba spojující. Pokra ovatelem v tradici Rudolfa Zemana v P veckém sdružení pražských u itelek je nyn jší sbormistr, skladatel, fundovaný hrá špi kových orchestr a jejich sólista trombonista a pracovník hudební knihovny Radia Svobodná Evropa Ivan Zelenka. Ten pro tuto p íležitost p ipravil s PSPU program, který byl pr ezem repertoáru tohoto sboru a ukázal na p ednosti PSPU, které tkví v rozsáhlém repertoáru, neomezujícím se jen na ur itou asovou hudební epochu. Zazn ly zde tedy sbory J. C. Vod anského, A. Dvo áka, L. Janá ka, B. Martin , P. Ebena, ale i J. Temla. Ti, kdož v minulosti slyšeli tento sbor, byli možná p ekvapeni novými tvá emi mladých zp va ek, ale i tím, že se poda ilo sbormistru integrovat tyto zp va ky do zvuku t lesa. Pochválit je t eba zejména č
č
č
ř
ř
č
ě
ř
ů
č
ě
ř
ě
ř
ě
ř
ě
Č
ř
ě
ř
ě
č
ř
O absolventském koncertu našeho sbormistra Solona Kladase jsme již referovali v minulém ísle Zpravodaje, o jeho promoci v aule staroslavného Karolina se zmíním nyní. Konala se v úterý 19. ervna. I k magisterskému titulu mu p išlo mimo jiné blahop át naše t leso. Sice jen v po tu 10, ale jejich zp v Janá kovy Lásky opravdivé, který dirigoval novope ený magistr na záv r obvyklého
ř
č
č
ě
č
ň
ř
č
ř
ů
č
ě
ř
ě
ř
č
ě
č
č
č
ě
ě
ř
ě
ř
č
ň
Promoce Solona Kladase v Karolinu
ř
ů
ř
č
ů
ř
ř
ď
ě
č
č
ě
ř
ě
č
ř
ě
ř
ř
ů
ů
ě
ě
ř
č
ě
ě
ř
ě
ř
ě
č
č
ě
ě
č
Č
ď
ů
ě
ě
ř
ě
ř
ě
ř
č
ě
ě
ů
č
ě
ě
ě
ř
č
ě
ě
ř
2
ceremoniálu, vzbudil pozornost i Prof. M. Košlera, který náš zp v komentoval slovy: „To jste ud lali moc dob e“.
který je tv rcem grafiky našeho Zpravodaje. Blahop ejeme jim ke spole né cest životem a p ejeme hodn št stí!
Obdivuhodná výstava v eském muzeu hudby
Kde leží Crans?
ě
ů
ě
ě
V poslední den školního roku byla slavnostn zahájena výstava, jejíž název je Paleta srdce a podtitul z malí ského díla J. B. Foerstra. Autorkami výstavy v prostorách eského muzea hudby v Karmelitské 2, v Praze 1 jsou PhDr. Jana Fojtíková a akademická malí ka Alena Hoblová. Realiza ní tým vedený Romanem Brázdou vytvo il dílo, které pot ší návšt vníka svou poeti ností, barevností a reálností. Vybrané obrazy jsou jen ástí t ch, které jsou uchovávány v depozitá i muzea a jejich tématické azení je doprovázeno biografickými titulky. Výstava potrvá do 28. listopadu a je p ístupna denn mimo úterý od 10 do 18 hod. V sále muzea se konají i doprovodné koncerty. Doporu uji milovník m jemné palety JBF.
ů
ř
Č
ů
ř
ř
ř
ě
ě
č
ř
ě
č
ř
ě
ř
Tuto otázku jsem dostal od svých koleg , když jsem jim oznamoval zájem švýcarského sboru o koncert v Praze. Zapátral jsem v mapách, které jsem si p ivezl z našich zájezd k Ženevskému jezeru. Myslel jsem, že jmenuje-li se sbor L´Echo du Léman, že leží na b ehu jezera Léman, což je Ženevské jezero. Ale mapa ukazuje, že Crans leží východním sm rem od Lac Léman v údolí eky Sierre, což je pravob ežní p ítok Rhôny, v horském údolí pod nám známým ledovcem Glacier Diablerets. Že bychom se ješt do t chto kon in n kdy dostali? Švýcarský sbor bude mít koncert v sobotu 10. zá í 2005 v 18 hod. v kostele sv. Anežky eské v Praze 4 – Spo ilov . T šíme se na p átelské setkání i s Vámi.
ř
ě
ě
č
Č
č
ř
ě
ř
ř
ř
ě
ř
ě
ě
č
ě
ř
ř
č
Č
ě
ů
ě
ř
ř
Koncert v Žer icích a Foerstrovy Osenice č
Odcházejí . . . . ě
I zasv cený tená si není jist, zda tyto dva pojmy mají n jakou souvislost. Žer ice jsou malou obcí jihovýchodn od Mladé Boleslavi, na svazích lesnatého prahu, který se táhne od Dobrovice až k Libáni, jejíž historické osídlení je p ipomínáno již v 11. století. Mnohem mladší je barokní kostelík, který je postaven na vyvýšenin nad obcí. Je zasv cen sv. Mikuláši, sice udržovaný, ale duchovní správce zde slouží mši jen první ned li v m síci. V sobotu 20. srpna p ed poutí se rozhodli zastupitelé obce, že v kostele uspo ádají koncert. Úkolem nalézt vhodné ú inkující byl z ejm pov en prof. Martin Herrmann, který byl 5. ervna, tedy po festivalu v Osenicích na koncert v Turnov , kde v kostele ú inkoval pacovský SPS Slavík, vedený naším sbormistrem St. Peši kou. Koncert se zalíbil tomuto poslucha i a z tohoto setkání po Foerstrových Osenicích vznikla i nabídka na koncert o prázdninách v Žer icích a v Mladé Boleslavi. Byl jsem našt stí pozván kolegou Peši kou k ú asti na tomto pou ovém koncertu, a jsem dlel v ten as v pouhých 20 km vzdáleném Dolním Bousov , jinak bych se o koncertu nedozv d l. Plakáty se do okolních obcí nerozesílají a Boleslavský deník kulturní události z regionu p ináší jen z ídka. Škoda, myslím, že v okolí by byla ada lidí, kte í by sobotní odpoledne rádi prožili poslechem sborových skladeb v p íjemném chladu kostela. Více jak hodinový koncert duchovní hudby z d l eských, italských a pravoslavných skladatel byl ve dvoudílném programu vhodn p iblížen a komentován samotným sbormistrem. Souzp v sboru zaujal p ítomné publikum práv i díky zasv cenému komentá i. Sbor i zde na tomto koncertu dokázal svou úrove . Pot šující je, že se poda ilo v kraji Foerstr získat jednáním s paní starostkou a kolegou Herrmannem i další možné koncertní místo pro p íští osenický festival. č
ř
ě
ě
Když jsem v posledním ísle Zpravodaje uve ejnil jen n kolika ádkové oznámení o úmrtí našeho estného lena Rudolfa Stonjeka, bylo to proto, že oznámení bylo vsunuto do matrice, která byla p ipravena k tisku a nebylo mi známo, zda bude smute ní rozlou ení. Protože si Rudolf p ál jen zpopeln ní bez ob adu, mohl jsem do tohoto ísla požádat o nekrolog jeho manželku, Jendu Vo íška a Jirku Štemberu. Jejich spole né vzpomínání zformuloval náš kroniká Ji í Štembera do uzáv rky tohoto ísla.
č
č
ř
ř
č
ě
ě
č
ř
č
ř
č
ě
ř
č
č
ě
ř
ř
ě
č
ř
ě
ě
ř
ě
ř
ř
č
ě
ř
ř
ě
Rudolf Stonjek
č
ě
č
V pátek 17. ervna 2005 v tichosti odešel pedagog a celou svou duší muzikant, kolega profesor Rudolf Stonjek. Oblíbený kolega a výborný kamarád se narodil 23. prosince 1916 v Novém M st nad Metují jako poslední ze t í d tí obchodníka se zásilkovým textilem. Po obecné a m š anské škole v Novém M st absolvoval koeduka ní u itelský ústav v Hradci Králové, který ukon il maturitou s vyznamenáním v roce 1936. Po maturit nastoupil jako u itelský praktikant v Novém M st . Po roce byl p eložen jako výpomocný u itel do Št chovic a posléze do Horních Mokropes v okrese Praha – venkov. V té dob si zvýšil kvalifikaci studiem 4. odboru ( eský jazyk, n m ina, t lesná výchova) a po válce se stal ádným u itelem a brzy potom i zástupcem editele na m š ance v ernošicích u Prahy. Dálkov p itom vystudoval obor hudební výchovy na Vysoké škole pedagogické v Praze. Po jejím absolvování byl na základ konkursu Ministerstva školství p ijat na pedagogickou fakultu UK – katedru hudební výchovy, kde setrval až do svého odchodu do d chodu v roce 1977. Jako odborný asistent vyu oval hlavn hlasovou výchovu a z nástroj pak houslím a klavíru. Z vlastní iniciativy založil fonotéku hlas význa ných osob, kterou pak užíval p i výuce poslucha (Josef Plavec, Karel Hába, Metod Doležil, Jind ich Jind ich, Ladislav Vycpálek, Josef Suk, J. B. Foerster, Zden k Otava a další).
č
č
č
ě
ě
č
č
ť
č
č
ě
ř
ě
ě
č
ě
č
ě
ř
č
ě
ě
ě
ě
č
ů
č
ř
ě
č
ř
ě
ť
ř
ě
Č
ě
ř
ř
ě
ř
ě
ň
ř
ě
ř
ě
ř
ě
ě
č
č
ř
č
ě
ť
ř
ř
ě
ř
č
ě
ě
ů
ů
ě
ř
č
ů
Blahop ání Petrovi a Pavle
ů
ř
ř
Dne 15. ervence na zámku v Libochovicích byli oddáni Pavla Jan ová a Petr Št pni ka, náš milý a ob tavý kolega, č
ě
č
č
ř
ě
ř
ě
č
3
č
ů
ě
ě
ě
ě
Ruda Stonjek vášniv miloval zp v a hudbu v bec. Ve svých u itelských p sobištích zakládal a ídil p vecké soubory. I na kated e hudební výchovy UK m l vy len n jeden den v týdnu, kdy po ádal se svou p veckou skupinou výchovné koncerty pro mládež a ve er pro dosp lé. Dlouhá léta se zabýval sólovým zp vem koncertním i operním. Již p ed válkou, od roku 1936 byl lenem P veckého sboru eských u itel v Pardubicích, v letech 1940-1950 soukrom studoval zp v u lena Národního divadla Miloslava Jeníka. Od roku 1951 byl lenem Pražské zp vohry a lenem Rakovnické opery ; na t chto scénách ztvárnil adu rolí v desítkách provedení oper Hubi ka, Jakobín, Prodaná nev sta, Dalibor, Rusalka aj. N kolikrát koncertn vystupoval se samostatnými koncerty v s. rozhlase, ve Smetanov síni zpíval sólové party p i koncertech Pražského Hlaholu a to v operách Nabucco, Vilém Tell, Ernani a jako sólista na mnoha koncertech po echách a na Morav , v etn koncert pro vojenské posádky. P i t chto vystoupeních byli mu partnery i lenové Národního divadla (Marie Podvalová, Jaroslav Vojta, Zden k Otava aj.). Byl evidován u um lecké agentury HAV, pozd ji Kulturní st edisko st edo eského kraje a ješt pozd ji Pražské kulturní st edisko, kde p sobil až do roku 2002. Tato váše ke zp vu p ivedla Rudu Stonjeka samoz ejm do ad P veckého sdružení pražských u itel . Jako sólista i sborový zp vák absolvoval s tímto t lesem nep eberné množství koncert a vystoupení doma i v zahrani í. S PSPU procestoval za éry dirigenta Jana Kasala tém celou Evropu, mnohá vystoupení spatra konferoval, asto i v n m in . Již ve zralém v ku se zamiloval do komorní hry a zde mezi muzikanty PSPU si našel p íznivce tohoto žánru a do sytosti mohl prohán t housli ky jako primarius smy cového kvarteta PSPU. Zajímavým zlomem v muzicírování byla i koncertní cesta PSPU do Itálie v roce 1984, kdy si n kolik len vzalo své nástroje (kytaru, violu, vozembouch) a s Rudovými housli kami zkoušeli zahrát co dovedou. Po návratu se p idali další a tak vznikla pod Rudovým vedením instrumentální skupina, která si íkala „Šmidlibojs“, která se asem vypracovala ve slušnou kapelu, která nesm la chyb t na spole enských akcích PSPU a zájezdech, p i setkáních s hostujícími zahrani ními sbory v SR, asto i na akcích jiných po adatel . Kapela hrála i v domovech d chodc , hlavn pro nechodící pacienty a rozdávala radost z hudby i p i jiných p íležitostech. Bohužel, po letech slávy skupina po odchodu a úmrtí n kolika len zanikla. Po ukon ení aktivní innosti v PSPU založil Ruda Stonjek již tém „ve sta eckém v ku“ p veckou skupinu „Zpíváme pro radost“, kde ídil, doprovázel na kytaru a kontroval svým basem asi deseti „vysloužilým“ zp va kám. Repertoár zahrnoval národní písn , šansony, spirituály aj. zpívané nezvyklým trojhlasem – sopránem, altem a basem. Skupina zpívala svým seniorským vrstevník m v klubech d chodc , domovech s pe ovatelskou službou, kostelech, nemocnicích, asto na radnici Prahy 4 v Nuslích, v Kulturním st edisku Novodvorská, v rozhlasovém vysílání v r. 1997 a v televizních p enosech v r. 1997 a 2002. Jak vidno, Ruda ani v d chodu nezleniv l. A to jsem se nezmínil o tom, že v ren svému poslání pedagoga a propagátora hudební výchovy, tém 25 let do roku 2002
spole n se svou manželkou Dá ou po ádal koncerty pro d ti mate ských školek, kde prost ednictvím ma ásk Pejska a Ko i ky seznamoval d ti s hudbou. Ruda sám napsal scéná , kreslil a maloval kulisy. Je jen velmi málo pedagog , kte í jsou schopni tuto záslužnou elementární hudební výchovu provád t. Nelze se nezmínit o mnohaleté innosti Rudy Stonjeka v „Klubu rodák a p átel Nového M sta nad Metují“, jeho rodišti. Zde p sobil od r. 1987 do r. 2002. Byl oblíbeným lenem p edstavenstva, spojkou mezi Prahou a Novým M stem. Spolupracoval zprvu s Národním výborem, pozd ji s M stským zastupitelstvem obecního ú adu. Byl prvním iniciátorem Smetanovských dn v Novém M st . Jejich 20. pokra ování v tomto roce stále p ispívá k v hlasu a propagaci m sta. Mnozí z tená si možná ud lali v duchu záv r, že Ruda Stonjek byl vášniv zaujat muzikou a nic jiného že jej nezajímalo. Ne, tak tomu nebylo. On m l rád p írodu. A Vltavu, kterou blíže poznal ješt s romantickými Svatojánskými proudy p i svém u itelování ve Št chovicích, zvlášt . Proto se dle svých asových možností vydával „na vodu“ ve svém vlastnoru n vyrobeném kajaku a ob as strávil volno pod stanem na b ezích Slapského jezera. V lét r. 1968 jsme se seznámili na b ehu bývalých Svatojánských proud a „padli jsme si do oka“. Pozval jsem ho na svou chatu k táboráku, který jsme ten den na osad p ipravovali. A jak to na potlachu bývá, ohe plápolal, kytary zvu ely, hlasy lad né r znými drinky byly zvu né a písn smutné i bujaré. A tak se stalo, že naše osada m la o jednoho romantického milovníka m sí ních nocí, st íbrné eky a táborák a … více. Vlastn o dva, nebo Ruda p ivedl i nastávající manželku Dá u a pozd ji si pronajal chatu naproti p es eku. A tento milovník klasické písn , opery a vážné hudby nezavrhl a snad si i oblíbil písni ky op vající romantiku Divokého Západu, kamarádství, p írodu i lásku. A sám p i nejednom potlachu a to i mimo naši osadu, p isp l zp vem svého repertoáru operního p vce i hrou na housle s pr vodem kytary (nap . Paganiniho koncert aj.) a pro oddych si zazpíval s ostatními, že „…v dáli za t mi lesy žije má krásná Bessy“, takže i tuto „pokleslou kulturu“ bral velkoryse a s nadhledem. Ale život krá í dál a s nikým se nemazlí. Na podzim roku 2002 byl postižen první mozkovou p íhodou a v roce 2003 druhou. Poslední 3 roky života nebyly pro n j radostné. Trp l p edstavou, že si již nikdy nezahraje, kvalitn nezazpívá. P esto se snažil vzdorovat, housli ky byly mu oporou, i když to již moc nešlo. Ur itou oporou byli mu též kolegové s kterými hrával, event. zkoušel hrát kvarteta, Jan Vo íšek, Mirek Ryba a Evžen eho . V poslední dob , kdy nemohl chodit, se ut šoval alespo poslechem klasické hudby. Skonal po t etí mozkové p íhod a tak nám odešel další z koleg . Rudolf Stonjek byl lov k, který celoživotn ctil a bytostn miloval hudbu. Byl Bohem obda en krásným hlasem s originálním zabarvením, který mu z stal do konce života. Jeho mnoho etná, dnes již t žko zachytitelná innost pedagogická, um lecká, interpreta ní a dirigentská mu asov nedovolila v novat se profesionáln p vecké karié e, což mnozí považovali za velikou škodu. Velice rád
ů
č
ě
č
ů
ř
ě
ř
ě
ř
č
ě
ů
ě
č
ě
ů
ě
č
č
ě
ě
č
ě
ě
Č
č
ě
č
ě
ř
ě
č
ě
ř
ě
ě
ř
ř
ě
ě
č
ů
č
ě
ň
ě
ř
ě
ř
ě
ř
ř
č
ě
ů
ř
ě
ř
ř
ě
ě
ň
ř
ě
ě
ě
ě
ř
ě
ř
ů
ř
ě
ě
č
č
ů
ě
ů
č
ř
ř
ě
ř
ě
ě
ů
ř
ě
č
ě
ě
ř
ř
ě
ř
ě
č
Ř
ř
ě
ě
ř
ě
ň
ř
ě
ů
ů
č
č
ř
ů
ě
ě
č
č
ř
ě
ř
ř
č
ď
ř
č
č
ů
ř
ě
ř
ř
ů
ř
ů
ř
ř
ě
ě
č
ř
ť
č
č
Č
ě
č
ě
ě
ů
č
č
č
č
ě
č
ě
ů
ě
ů
č
č
ě
č
ě
č
ř
ě
ů
ě
ř
ě
ř
ě
Č
ů
ř
ě
ř
č
ě
ů
ě
ě
ě
ř
ě
ě
ě
ř
ě
č
ě
ř
ů
ě
č
ř
ř
č
ů
ě
ů
ě
ě
č
ň
č
ř
ě
č
ř
ř
ě
č
ř
č
ř
ď
ě
ř
ů
ě
č
ě
č
ě
č
ř
ř
ů
ě
ř
č
ě
ě
ů
č
ě
č
ě
č
ě
ř
ř
4
ě
ě
ě
ě
u il a pedagogická innost mu byla nadevše a preferoval ji p ed všemi zájmy. Vzpome te, kdož jste ho m li rádi, jako on m l rád vás. est budiž jeho památce. Po konzultaci s manželkou Dagmar Stonjekovou Ji í Štembera č
a mn se také poda ilo s panem doktorem Šolcem dohodnout zp sob využití diplomní práce a naložení s autorskými právy. To byla druhá výzva. To jsem již v d l, že na m eká práce na mnohem v tší publikaci než byl p ed lety reprezenta ní program koncertu pro Mí ovnu, i když jsem nemohl p edpokládat zda, kdy a kdo ji vydá. Sbíral jsem materiál a tak jsem koncem prázdnin mohl za ít psát. Mezitím ale ne ekan zem el Mistr J. Hanuš, který proto nemohl napsat úvodní slovo ke knize, jak slíbil. I proto jsem cítil psaní jako jistý závazek v i n mu, protože o takovou publikaci o Foerstrovi velmi stál, nemluv o tom, že jsem mu, podle mého názoru d vodn , od ekl p evzít po již d íve zem elé paní Dr. Lemarie-ové p edsednictví Foerstrovy Spole nosti. Dodnes jsem p esv d en, že k této funkci nesta í znát jen Foerstr v životab h a áste n jeho dílo, myslím, že je to spíše záležitost muzikolog . – Ale to jen na okraj. Nastal podzim a 17. listopadu se konalo naše tradi ní vystoupení p ed Hlávkovou kolejí. A tam m j milý kolega a p edseda PSPU František Zumr dostal skv lý nápad: dotázal se tajemnice Nadace J. M. a Z. Hlávkových paní PhDr. D. Rýdlové, zde by Nadace, která nám zadává ú ast p i této vzpomínkové slavnosti, nemohla pomoci p i vydání knihy o J. B. Foerstrovi, který byl v letech 1931 až 1939 prezidentem eské akademie v d a um ní a sou asn z toho titulu i kurátorem této Nadace. Následovalo setkání v Nadaci Josefa Marie a Zde ky Hlávkových (dále Nadání), František p edal p íslušnou žádost jménem PSPU a te už tedy nezbývalo než za to vzít doopravdy, protože bylo nutné stihnout termín p edání práce do konce b ezna 2005. Poda ilo se a svou p ihlášku do ve ejné sout že o nada ní p ísp vek Národohospodá ského ústavu Josefa Hlávky spolu s dokon eným rukopisem jsem p edal 29. b ezna 2005. Práce byla p ijata a p edána k oponentu e profesor m Karlovy univerzity PhDr. Vladimíru Kašíkovi, DrSc. a PhDr. Janu Kuklíkovi, CSc. Následn schválila rada Národopisného ústavu Josefa Hlávky návrh na poskytnutí nada ního p ísp vku, který byl ur en pouze na úhradu tisku uvedeného rukopisu, tedy bez nároku na honorá . Tak se poda ilo knihu do konce kv tna 2005 vydat v nákladu 250 ks, sice jako sborník ve formátu pro v decké studie, jak je Nadání vydává. Mnohem d ležit jší než formát však je, že kone n spat ila sv tlo sv ta kniha o Josefu Bohuslavu Foerstrovi (s podtitulem Život, dílo a doba), že se prolomilo ml ení o n m. Za to je t eba vzdát díky vedení Nadání, p edevším prof. JUDr. Václavu Pavlí kovi, p edsedovi Nadání a PhDr. Dagmar Rýdlové, tajemnici Nadání. Budiž mi prominuto, že jsem pon kud zevrubn ji popsal cestu, po jaké jsme dosp li ke kone nému cíli, i když by ten nem l být definitivní. Rád bych ješt poznamenal, že ona diplomní práce paní Nesvadbové je obsahem do kapitoly 8, že Akademie v d dodala kapitolu 10 (autor Mgr. Hana Barvíková) a že RNDr. Václav N mec, jinak místop edseda a tajemník Spole nosti B. Smetany, psal o Foerstrovi jako milém sousedovi ve Strašnicích v kapitole 9, o eském ráji a jeho vlivu na J.B.F. v kapitole 7 – ty dv kapitoly jsem rozší il o n které nov zjišt né skute nosti – a pro kapitolu 13 zve ejnil celé Foerstrovy projevy o B. Smetanovi a Ant. Dvo ákovi.
č
ř
ř
ě
ů
ě
ě
ň
ě
Č
ě
ě
č
ř
ř
č
č
ř
č
ě
Další bolestnou zprávu jsme dostali o prázdninách. Po dlouhé, záke né nemoci ve v ku 81 let odešla paní Vratislava Kasalová , kterou jsme mnozí znali jako milou a up ímnou ženu, manželku našeho významného sbormistra pana prof. Jana Kasala. Cítíme v tento bolestný a smutný as s ním. I my jsme ji m li rádi.
č
ě
ř
ě
ů
ř
č
ě
ě
ů
ě
č
ř
ř
ř
ř
ř
ř
č
ě
Jak jsem psal o J. B. Foerstrovi
ř
č
č
ě
Snad abych za al od Adama, rokem 2001, kdy jsme p ipravovali realizaci projektu Co život dal k uct ní padesátého výro í úmrtí velikého eského hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstra. Všichni jsme ur it zajedno, že se nám tehdy poda ilo uskute nit velikou v c, když si tehdy snad žádné jiné um lecké t leso toto výro í nep ipomenulo. Bylo významné, že si s námi p ipomn lo toto výro í na 500 ú inkujících a je nepochybn ješt významn jší, že se poda ilo založit tradici… V pr b hu p íprav tohoto výro í jsme spolu s Františkem Zumrem navštívili rovn ž starostu obce D tenice (Ing. R. Vališku), do jehož p sobnosti spadá starost o obec Osenice, kde kdysi dávno (1826) rod Foerstr (tehdy Förstr ) zapustil své ko eny. Cht li jsme dohodnout jak v Osenicích uskute nit vzpomínkovou slavnost, co všechno je t eba p ipravit atd. Navštívili jsme i místní školu, která se cht la také zapojit a p i té p íležitosti si paní u itelka post žovala, že nemá k dispozici žádný materiál, podle kterého by mohla d tem o Foerstrovi vypráv t. A to byl první impuls, díky kterému se stalo, že byl do našeho reprezenta ního programu koncertu v Mí ovn pražského Hradu (3. ervna 2001) také za azen Foerstr v životopis postihující stru n všechny významné etapy jeho života, jeho díla i jeho ned stojný poh eb. Zanedlouho se mn dostala do rukou Diplomní práce paní Sylvie Nesvadbové z roku 2000 podaná na Univerzit J. E .Purkyn v Ústí nad Labem pod názvem Josef Bohuslav Foerster a Ji ínsko. Titul nebyl vybrán náhodou, jelikož diplomantka z tohoto kraje pochází a její otec není nikdo jiný než nám již dob e známý sólista MUDr. Václav Šolc. Obecní ú ad dokonce vážn zvažoval vydání této práce tiskem, aby osenická, v roce výro í ve zrušené škole otev ená, Pam tní sí rodu Foerstr m la návšt vník m co nabídnout. Vždy po plných padesát let nebyla vydána žádná publikace o Foerstrovi, snad byl zmín n jen p i jiných souvislostech. Se zájmem jsem se s touto prací seznámil, konzultoval jsem ji a radil se o ní i s Mistrem Janem Hanušem a naše spole né stanovisko jsem zaslal MUDr. Šolcovi. To již byl íjen roku 2003, as ubíhal a op t netrvalo dlouho a konaly se Foerstrovy Osenice 2004. Mezitím ovšem Obecní ú ad v D tenicích byl nucen ešit havarijní situaci v obci a dát p ednostn zelenou výstavb vodovodu. P es toto vyp tí starosta ani obec nezklamali, Foerstrovy Osenice m ly op t vysokou úrove č
ř
č
č
ř
ě
ř
ě
č
ě
ě
č
č
ě
ř
ř
ě
č
ř
ě
č
ě
ř
č
ů
ř
ě
ř
ř
č
č
č
ě
ě
ů
ě
ě
ř
ř
ě
ř
č
ř
ě
č
ě
ě
ě
ů
č
ě
ť
ě
ř
ě
ě
ě
č
ř
č
ě
č
Č
ě
ě
ř
ě
ř
ě
ě
ř
ě
č
ě
ř
ě
ě
ř
č
ř
ě
ě
č
č
ř
č
ř
ě
ř
ř
ř
ě
ů
ů
ě
ř
ě
ň
ř
ě
ř
ě
ř
ř
ř
ě
ě
ě
ř
ř
ě
ě
č
ř
č
ě
ů
ř
ě
ě
ů
ř
ř
č
č
ř
ě
ř
č
ď
ř
ě
ř
ř
ř
č
ř
ě
č
ň
ě
ů
ě
Č
ě
ů
ř
ě
ř
ě
ů
ů
ě
č
ř
č
ů
ě
č
ů
ě
č
ř
ř
ě
ň
5
ě
ě
Je t eba ješt n co dodat? Snad alespo to, že to byla práce velmi podn tná a také zajímavá. Musím doznat, že pro krátkost asu nebylo možné postihnout celou ší i Foerstrovy osobnosti, která zasahuje do ady oblastí, ve kterých se pohybuje tak suverénn , že jen odborník se k nim m že kompetentn vyjád it. Je ovšem na škodu v ci, že jeho poz stalost, která je nejkompletn jší a nejrozsáhlejší, jakou eské muzeum hudby má, není dosud v decky zpracovaná. Stejn nezpracovaná je jeho archivní poz stalost v Akademii v d i jeho innost v Ochranném svazu autorském, jehož byl p edsedou prakticky od založení do roku 1945, atd. Není pochyb, J. B. Foerster je úžasná osobnost, osobnost v pravém slova smyslu (dnešní doba význam tohoto slova hrub degradovala!!), která m la co íci svým sou asník m, má co íci i nám a následujícím generacím nejen svou hudbou, ale i svou myšlenkovou, tj. filosofickou náplní… Nebo Foerstrova ideová orientace a její duch koncentrovaný v pojmech B h – národ – um ní z stane trvalou hodnotou navzdory všem –ism m s jejich likvidací opravdové kultury. A to je ten t etí impuls. sd lit p íznivc m Proto mohu zatím d v rn Foerstrova díla a tená m t chto ádek, že jsem práci neukon il, že se Foerstrovi v nuji nadále, zpracovávám a za le uji nová fakta a nové kapitoly, aby Foerstr v obraz byl pokud možno úplný, i když snad nebudou napln na všechna p ísn v decká kriteria. Otázkou z stává, zda se poda í sehnat sponzory k novému vydání. Antonín Džbánek ř
s barovými stoli kami (i barmanem a servírkou), kde jsme vystupovali ve fracích a na druhé polovin byla skládka železného šrotu: kamna, r zné roury, kbelíky apod. Práv m la následovat naše krásná scéna hezkého zpívání v baru a my jsme byli už p ipraveni v portálu ve fracích a ekali jsme na naši muziku ke vstupu do baru. Strojník, který ovládal to nu, však oto il to nu nesprávn a místo poloviny, kde m l být lokál, do kterého jsme m li ve fracích vstoupit, oto il to nu na druhou polovinu, na skládku železného šrotu. Když jsme na naši muziku vstoupili na scénu, museli jsme v t ch fracích klopýtat p es hromady r zného harampádí. Publikum muselo zaslechnout i n jaké jadrné zaklení. Opona musela jít, samoz ejm , dol . Takto se opera hrát nemohla. A p ece se i v Národním divadle takové v ci stávají. Josef Vích Oprava
ň
č
ě
č
ě
ř
ů
ě
ř
ě
ě
ř
ě
ů
ř
č
ě
ě
ů
č
ě
č
ř
č
ř
ů
ě
ě
ř
ě
ů
č
ě
ř
ě
č
ě
č
ě
ů
č
ě
Č
ě
ě
ů
ě
ř
ř
ť
ě
ů
ů
ě
Do lánku Jindry Císa ové Jarmila Novotná a Písn Lidické v minulém ísla Zpravodaje se vloudila p i p episu chyba: jméno zp va ky na 3. ádku má být správn Ema Destinnová. Autorce a pozorným tená m se omlouváme.
ů
č
ř
ě
ě
č
ě
ů
ř
ř
ů
ř
ř
ě
ů
ě
č
ě
č
ř
ř
ř
č
ř
ů
ě
č
č
ň
Co p ipravujeme
ů
ř
ě
ě
ě
ř
ů
10.9.
koncert švýcarského sboru L´Echo du Léman Crans v kostele na Spo ilov od 18 hod. 22.9. koncert na Žižkovské radnici v rámci festivalu Nekonven ní žižkovský podzim v 19.30 hod. 7.- 9.10. Festival MSFHR ve Vlachov B ezí 24.10. vystoupení v DPS ve Strašnicích 14.-17.10. zájezd ob an z D tenic a Osenic do Lokve (Slovinsko), vysazení Lípy p átelství
ř
ě
ř
č
ě
Studii A. Džbánka o J. B. Foerstrovi je možné zakoupit na výstav Paleta srdce v eském muzeu hudby nebo u autora (tel. 222 718 603).
ř
ě
Č
ě
č
ů
ř
Doslov aneb n co humoru záv rem ě
ě
Kalendárium ě
Tém se na mne autor této rubriky rozezlil za to, že jsem ho cht l ud lat mladším a v minulém ísle uvedl, že pracuje 40 let jako profesionální zp vák. Omlouvám se, soudil jsem tak podle jeho vzhledu a domníval se, že tak mlad vypadající zp vák nem že být již 50 let v profesionální praxi. Ale je tomu tak. Pepa má za sebou již 50 let profesionálního zpívání v hudebních institucích ( eskoslovenském rozhlase, Armádním um leckém souboru Víta Nejedlého), v eských divadlech (v Teplicích v Krušnohorském divadle) a moravských divadlech (Slezské národní divadlo Opava, Státní divadlo Ostrava, Janá kova opera Brno) i zahrani ních – krátkodobá angažmá v N mecku (Bad Hersfeld), Itálii (Reggio nell´Emilia, Pesaro) Francie (Pa íž), Finsko (Savonlinna) a dalších. ř
ě
Narozeniny: 3.9. Milan Kroc (83), 19.9. Karel Brožek (86), Miloslav Válek (80), Vlastislav Lutrýn (79), 28.9. Václav Kumpošt (61), 29.9. Vlastimil Žižka (58), 12.10. Libor Škoda (48), 24.10. Václav Hnát (59), Otakar Mi unek (79), Jan Vo íšek (78). Jmeniny: 19.9. Zden k Slavík, 24.9. Jaromír Makovec, 28.9. Václavové – Pazderník, Kumpošt, Polanský a Hnát, 29.9. Michael Keprt, 4.10. Františkové – Koudelka, Podhajský a Zumr, 18.10. Lukáš Klíma
ě
č
ě
ě
ě
č
ů
ř
ě
ě
Č
č
č
Všem p ejeme pevné zdraví! ř
č
ě
ř
ě
ě
D kujeme za zaslání p ísp vku na Zpravodaj paní Šolcové, Ryklové a Heryánové. íslo ú tu PSPU u SOB je 575765063/0300. Všem dárc m d kujeme. ř
Dnes další p íhoda z Národního divadla – p edstavení opery Václava Kašlíka Silnice ř
Č
ř
č
Č
ě
ů
ě
Tato hezká opera, jejímž režisérem byl rovn ž autor, se hrála na to n . To na byla rozd lena na dv poloviny. Na jedné polovin byl lokál s barovým za ízením – barový pult ě
ě
č
ě
č
ě
ř
Vydává PSPU, Jihlavská 609, 140 00 Praha 4, tel 261 262 517, I O 16188161. E-mail:
[email protected], WWW: http://www.ucps.cz
Uzáv rka tohoto ísla : 1.9.2005. Na vydání a distribuci spolupracovali: A. Džbánek, J. Vo íšek, J. Štembera, J. Vích, F. Zumr (neozna ené p ísp vky), P. Št pni ka a Vl. Hanzlík. ě
č
Č
ř
č
ř
ě
ě
č
6
