2
ARS REGIO CIVITAS
Občanské vzdělávání pro kulturu, region a demokracii
Editorial Vážení čtenáři! Před vámi leží druhé číslo Občasníku našeho projektu ARS REGIO CIVITAS – Občanské vzdělávání pro kulturu, region a demokracii. Pomalu začínáme zrychlovat do cílové rovinky, a tak je nyní ten nejlepší čas pro bilancování – toho, co jsme už úspěšně zvládli, i toho, co je teprve před námi a na co se vy, naši příznivci a návštěvníci našich akcí ještě můžete těšit. Na některé z nich vás pozveme na stránkách tohoto vydání. Kromě toho vám představíme také činnost jednoho z partnerů a spolurealizátorů projektu – Centra pro restaurování a památkovou péči. V rozhovoru s jeho ředitelkou Martinou Huckovou budete moci nahlédnout do zákulisí této obecně prospěšné společnosti s velmi zajímavou náplní činnosti. V dalších
článcích vám podrobněji představíme některé z publikací, které už vyšly nebo se chystají vyjít jako čerstvé novinky. Je to například Stezka staletími, poutavý průvodce historickými architektonickými slohy, tak jak se střídaly a zapsaly do podoby různých památek a staveb na území města Litomyšle. I pro následující měsíce pro vás máme připravenu připravenou řadu zajímavých akcí. Tou bezesporu nejvýznamnější je Regionální festival ARS REGIO CIVITAS. Ovšem počátek podzimu bude i ve znamení aktivit vzdělávacích, tedy kurzů i praktických workshopů, které si už stihly získat za necelý rok své příznivce. Přidejte se k nim i vy! Přeji vám poutavé čtení, poučení i zábavu. Petra Hečková, šéfredaktorka
Obsah 3
O projektu: Proč realizujeme projekt ARS REGIO CIVITAS
10
Naše aktivity: Stezka staletími
11
4
Seznamte se: Tým projektu ARS REGIO CIVITAS
Již vyšlo: Jak rozumět rozdílům mezi státní správou a samosprávou 11
Již vyšlo: Pardubicko aktivní
5
Představujeme: Centrum pro restaurování a památkovou péči, o.p.s.
12
Naše aktivity: Projekt ARS REGIO CIVITAS je také na webu
7
Zajímavosti: Centrum pro restaurování pomáhá projektu Revitalizace zámeckého návrší 8
Rozhovor: Jezdím si do Litomyšle v podstatě odpočinout
13
Článek: Jak se dobře postarat o nemovitou památku 15
Plán akcí
O projektu
Proč realizujeme projekt ARS REGIO CIVITAS Příjemce: Univerzita Pardubice Partneři: Centrum pro restaurování a památkovou péči, o.p.s., GENERACE 89 Doba trvání: srpen 2012 – říjen 2013 Projekt je financován z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast 3.1 individuální další vzdělávání (registrační číslo CZ.1.07/3.1.00/37.0217).
Jaké jsou naše cíle? Projekt ARS REGIO CIVITAS se zaměřuje na různá témata občanské společnosti, jako je rozvoj demokratického myšlení, kritické intuice a hodnotové orientace a vzdělávání pro zvýšení kulturního a regionálního povědomí. Rádi bychom vytvořili nabídku individuálního vzdělávání v regionu zaměřenou na význam kultury a kulturního dědictví,
neboť i to je důležitý aspekt podílející se na vytváření našeho životního prostředí, tvořící identitu místa, v němž žijeme, na němž je v neposlední řadě závislá i kvalita našeho života či upevňování mezilidských vztahů. Chceme realizovat propagační, informační a vzdělávací akce zaměřené na vztah k regionu a k lokálnímu společenství. Rádi bychom diskusemi a setkáními s odborníky
3
i představiteli samospráv motivovali a inspirovali občany k většímu zapojení do regionálních aktivit a k aktivnímu občanství. K chuti a odvaze více se podílet na veřejném dění. Rádi bychom upozornili na význam zájmového „celoživotního“ vzdělávání a na jeho individuální i celospolečenský přínos. Vždyť učíme se celý život! Tak proč ne tak, aby nás to také bavilo? [alf]
Seznamte se Tým projektu ARS REGIO CIVITAS Ing. Lenka Machačková (Univerzita Pardubice) manažerka projektu Nejdůležitější a nezastupitelná osoba v týmu. Stará se o to, aby v projektu vše fungovalo tak, jak má. Komunikuje také s poskytovatelem podpory – Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Stará se o výkaznictví a úřední stránku projektu.
Mgr. Eva Novotná (Univerzita Pardubice) koordinátorka klíčových aktivit Má na starost přípravu a organizaci praktických workshopů, v nichž zkušení odborníci a restaurátoři seznamují veřejnost s praktickými aspekty péče o památky nebo staré předměty. Koordinuje činnosti za všechny partnery.
Ing. Martina Hucková (Centrum pro restaurování) koordinátorka klíčových aktivit Připravuje koncepci vzdělávacích kurzů a řídí projektové aktivity za Centrum pro restaurování. Vytváří také koncepci řady projektových výstupů, například internetových stránek nebo jednoduchých návodů pro složité situace, věnovaných problematice péče o kulturní památky.
Bc. Anna Šubrtová (Centrum pro restaurování) koordinátorka klíčových aktivit Stará se o organizační zajištění vzdělávacích kurzů, komunikaci se zájemci o účast na projektových aktivitách. Spravuje facebookový profil i webové stránky projektu. Jejím velkým zájmem je moderní architektura a dějiny architektury, proto se významně podílela i na vytvoření Stezky staletími.
Mgr. Marcela Boštíková (Generace 89) koordinátorka klíčových aktivit Jejím úkolem je příprava kulatých stolů a například také jednoduchých návodů pro složité situace, které zábavnou a poutavou formou komiksu seznamují čtenáře s tím, jak si počínat v různých oblastech veřejného života. Řídí projektové aktivity za Generaci 89.
Mgr. Olga Radimecká (Generace 89) koordinátorka klíčových aktivit Podílí se na přípravě kulatých stolů a dalších výstupů. Díky její neúnavné píli spatřila nedávno světlo světa také první tištěná brožura projektu „Pardubicko aktivní“, v niž jsou představeny zajímavé neziskové organizace či občanské iniciativy v našem kraji.
4
Představujeme
Centrum pro restaurování a památkovou péči, o.p.s. V Česku donedávna chyběla instituce, která by poskytovala celoživotní vzdělávání v oblasti péče o kulturní dědictví odborníkům i široké veřejnosti. Kultura a památky si ale zaslouží více naší pozornosti, než kolik jim bylo věnováno doposud. Vždyť jejich velké bohatství a způsob, jakým se podílejí na dotváření unikátní české kulturní krajiny, nás odlišují od ostatních zemí. Přinášejí nám krásu a radost, dnes tolik potřebnou možnost relaxace a v neposlední řadě i peníze z cestovního ruchu.
Kdo jsme? Centrum pro restaurování vzniklo v roce 2011 s cílem podporovat oblast péče o kulturní dědictví. Založila jej Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování, v návaznosti na projekt Revitalizace zámeckého návrší v Litomyšli. Vzniku Centra pro restaurování předcházela více než roční odborná příprava, v rámci které byly zpracovány analýza konkurence, analýza rizik i studie
proveditelnosti. Až na základě těchto podkladů schválil akademický senát a správní rada Univerzity Pardubice založení nové neziskové společnosti. Univerzita poskytla Centru také dočasné zázemí v prostorách Fakulty restaurování na adrese Jiráskova 3, Litomyšl. Vznikem Centra jsme využili možnosti přidat se k dalším organizacím a projektům, které budou na Zámeckém návrší po jeho obnově
5
působit. Fakulta restaurování Univerzity Pardubice, a vedle ní i Centrum pro restaurování a památkovou péči najdou díky projektu Revitalizace zámeckého návrší své působiště ve zrekonstruovaných prostorách piaristické koleje, rozšířených navíc o novou přístavbu. Na druhou stranu tím získal i projekt Revitalizace zámeckého návrší další atraktivní náplň, která přispěla k jeho podpoře ze strany Ministerstva kultury.
Co děláme? Posláním Centra pro restaurování je podporovat v oblasti péče o kulturní dědictví: Celoživotní vzdělávání, šíření informací a znalostí mezi odborníky i širokou veřejností. Odbornou spolupráci mezi institucemi napříč akademickým, soukromým i veřejným sektorem. Vědeckovýzkumné a mezinárodní aktivity. V současné době se věnujeme realizaci vzdělávacích kurzů pro veřejnost v oblasti kultury a péče o památky v rámci projektu ARS REGIO CIVITAS a připravujeme vzdělávací programy pro odborníky, což by mělo být také hlavní náplní činnosti. Nyní probíhá průzkum zájmu o vybrané vzdělávací programy mezi pracovníky památkové péče na městských úřadech i na odborných pracovištích. Po výběru garantů vzdělávacího programu budou připraveny jednotlivé vzdělávací kurzy, jejichž pilotní realizace by měla proběhnout na konci roku 2013. V následujících letech bychom rádi rozšířili svou činnost také o pořádání odborných akcí na témata, která považujeme za přínosná pro další rozvoj oboru péče o kulturní dědictví, či vydávání odborných publikací. První publikací, která vznikla pod hlavičkou Centra pro restaurování, je Stezka staletími. Je určena pro širokou veřejnost a na vybraných příkladech staveb nacházejících se v Litomyšli představí typické znaky různých historických slohů v architektuře. Vznik této
populárně-naučné publikace umožnil opět projekt ARS REGIO CIVITAS. V roce 2012 se nám podařilo v rámci doplňkové činnosti získat zakázku na odbornou podporu v otázkách péče o památky v projektu Revitalizace zámeckého návrší. Centrum se zde podílí na přípravě podkladů pro žádosti o změny v projektu, které souvisejí s památkovou péčí a restaurováním. Díky úzké spolupráci s projektovým týmem a účasti na kontrolních dnech tak můžeme zcela v praxi sledovat, jaké jsou silné a slabé stránky účastníků projektů obnovy a upravit tak návrh vzdělávacích programů pro pracovníky v oblasti péče o kulturní dědictví. Jak fungujeme? Centrum pro restaurování nedostalo do vínku žádné finanční prostředky. Po svém vzniku jsme tedy museli investovat vlastní čas a prostředky do nastartování základních činností. Bez podpory Univerzity Pardubice, která poskytla v úvodních měsících prostory a vybavení, by ovšem činnost Centra pro restaurování nebyla možná. Ředitelkou Centra pro restaurování se stala Ing. Martina Hucková, která vznik nové neziskové společnosti v roce 2010 připravovala. Do správní rady Centra pro restaurování se podařilo získat jak zástupce Univerzity Pardubice nebo města Litomyšl, tak i zástupce veřejného a státního sektoru: Ing. Karol Bayer (Univerzita Pardubice), Ing. Miroslav Brýdl (emeritní starosta města Litomyšl), doc. Ing. Jiří Cakl (Univerzita Pardubice), Ing. arch.
6
Naděžda Goryczková (Národní památkový ústav, Michal Kortyš (starosta města Litomyšl), PhDr. Anna Matoušková (Ministerstvo kultury). Všechny tyto osobnosti se podílejí na směřování Centra pro restaurování bez nároku na odměnu, tedy pouze kvůli svému zájmu o oblast péče o kulturní dědictví, vzdělávání i rozvoj Litomyšle. Centrum pro restaurování má také odbornou radu, do které zasedli zejména odborníci z praxe, kteří budou konzultovat především obsah vzdělávacích programů pro pracovníky památkové péče. Dozorčí rada Centra pro restaurování má za úkol kontrolovat jeho činnost v oblasti financí, účetnictví a řádného plnění povinností vůči státu. Zasedli zde proto odborníci zkušení v oblasti ekonomiky a managementu neziskových organizací: Ing. Milan Bukač, předseda (Univerzita Pardubice), Jan Pikna (Smetanova Litomyšl, o.p.s.), Ing. Markéta Prokešová (Univerzita Pardubice). Jaké jsou naše plány do budoucna? Centrum pro restaurování bude i v následujících obdobích realizovat kurzy celoživotního vzdělávání pro občany nejen z Pardubického kraje. Je připraveno spolupracovat s místními neziskovými organizacemi a podporovat rozvoj regionu v oblasti občanského sektoru. Velmi se proto těšíme, že se společně setkáme na některé z našich akcí. [mahu]
Zajímavosti
Centrum pro restaurování pomáhá Revitalizaci zámeckého návrší Centrum pro restaurování je jednou z organizací, které budou působit na Zámeckém návrší po jeho revitalizaci. S tímto projektem je však odborně spojeno už nyní: od roku 2012 se podílí na expertní kontrole v projektu Revitalizace zámeckého návrší v oblasti památkové péče. Projekty obnovy historických staveb jsou nesmírně náročnými stavebními akcemi právě pro svůj památkový aspekt, snahu zachránit co nejvíce z památkové hodnoty a uchovat ji dalším generacím. Projektanti, investor, dodavatel stavby i projektový manažer tak musí kromě běžných znalostí vykazovat i orientaci v oblasti památkové péče, včetně jejích legislativních podmínek. V projektech obnovy památek je vždy nutné počítat s řadou faktorů daných právě stářím a památkovou hodnotou stavby, které mohou způsobit nejrůznější komplikace. I přes kvalitně provedené průzkumy, prováděné často už při přípravě projektu, tak často dochází k novým, nečekaným objevům ještě na
samotné stavbě. Problémem jiného druhu je pak snaha dodavatelů stavebních i restaurátorských prací obstát ve vysoce konkurenčním prostředí stavebnictví a zvítězit ve výběrových řízeních, při kterých je hlavním hodnoticím kritériem cena. Je tedy zákonité, že v podobných případech často dochází k (někdy záměrnému) podcenění rozsahu a finanční náročnosti tak specifických prací, jako je obnova historických památek. Následné požadavky na vícepráce a vyšší finanční prostředky pak mohou být zejména při financování projektu obnovy z dotačních zdrojů kamenem úrazu. Centrum pro restaurování zvítězilo v roce 2012 ve výběrovém řízení na
7
provádění expertní kontroly restaurování, odborné podpory při vyřizování reklamací restaurátorských prací i dalších činností, které souvisejí s problematikou památkové péče a archeologie. Hlavní náplní činnosti Centra se stala podpora při přípravě podkladů pro změny projektu související s restaurováním a památkovou péčí, hodnocení oprávněnosti nacenění víceprací ze strany dodavatelů nebo časově náročná kontrola archeologických deníků a výkazů. I díky těmto činnostem se městu Litomyšl daří v projektu maximálně zefektivnit vydávání finančních prostředků Ministerstvem kultury. [mahu]
Rozhovor „Jezdím si do Litomyšle v podstatě odpočinout,“ říká mladá žena s neutuchající energií, elánem i zapálením pro věc. Seznamte se s ředitelkou Centra pro restaurování a památkovou péči, o.p.s. Martinou Huckovou. Hovořili jsme o vzniku a dosavadní činnosti Centra pro restaurování, o jeho úspěších i neúspěších Dále jsme se dotkli kauzy, která v nedávné době proběhla regionálním rozhlasem. Zjistili jsme ale také, jak se absolventka pražské Vysoké školy chemickotechnologické v Praze dostala do Litomyšle a proč ráda jezdí vlakem.
V roce 2010 jsi stála u zrodu Centra. Jak bys ty sama zhodnotila po třech letech jeho existence úspěchy a neúspěchy? Je něco, nějaké velké přání, co se ti za tu dobu ve funkci ředitelky nepodařilo? V každém případě považuji za pozitivní věc a úspěch, že Centrum stále existuje a zatím se mu daří. Podařilo se nám společně s Univerzitou Pardubice a Generací 89 napsat projekt ARS REGIO CIVITAS a získat na něj dotaci od Ministerstva školství. Vyhráli jsme také výběrové řízení na expertní restaurátorský – odborný dozor v rámci projektu Revitalizace zámeckého návrší.
Za neúspěch považuji to, že připravovaný vzdělávací program pro pracovníky památkové péče dosud neběží. Je to velký úkol, který nechceme podcenit. Věnujeme proto dlouhý čas přípravě, konzultacím s odborníky z praxe a průzkumům zájmu. Děláme ale vše pro to, abychom v průběhu letošního podzimu všechno dotáhli, a aby pilotní ověření kurzů nastalo ještě v letošním roce.
8
Vysvětli, prosím, o jaké vzdělávací programy jde? Je to vzdělávací program zejména pro městské památkáře, ve kterém se budou vyučovat základy památkové péče a práva v oblasti péče o kulturní dědictví, základy péče o stavební památky, základy průzkumů památek včetně přiblížení práce archeologů, ale i dnes oblíbené „měkké“ dovednosti, jako je třeba komunikace, argumentace, vyjednávání a řešení konfliktů – tedy různé situace, v jakých se mohou pracovníci z oblasti péče o kulturní dědictví denně ocitnout. Každý z těchto kurzů bude mít svého odborného garanta. Centrum pro restaurování má navíc svou odbornou radu, ve
které zasedly osobnosti z řad restaurátorů, památkářů, zástupců státní správy nebo odborníků na arts management. Tato odborná rada bude dohlížet na kvalitu vzdělávacího programu a jeho návaznost na praxi. Myslíme si, že tyto kurzy by mohly v budoucnu pomoci úředníkům i odborníkům, kteří se při své práci setkávají s projekty obnovy, jakým je například i Revitalizace zámeckého návrší tady v Litomyšli.
Ing. Martina Hucková od 2011 ředitelka Centra pro restaurování od 2011 projektová manažerka na Fakultě restaurování 2005 – 2010 OSVČ v oblasti technologie restaurování památek
Studovala jsi výtvarný obor (malbu), poté chemickou technologii, ekonomii, prakticky spolupracovala na restaurátorských akcích.... Zkrátka jsi opravdu všestranný člověk. Předpokládám, že všechny tyto zkušenosti jsi nějak uplatnila i ve funkci ředitelky Centra? Moje cesta do Centra pro restaurování byla klikatá. Na střední umělecké škole mě bavily zejména historické
techniky malby a technologie. Už v té době jsem se účastnila restaurátorských akcí v rámci projektů stavební obnovy jako pomocný pracovník. Proto jsem šla dále na vysokou studovat technologii restaurování památek. Postupně jsem se dostala k projektům, od vědeckovýzkumných na škole k odborným projektům z oblasti restaurování a vzdělávání. Tehdy jsem zjistila, že bez znalosti ekonomie a managementu projekty koordinovat nemůžu. Dostudovala jsem si proto ekonomii a management podniků. Takže ano, při přípravě projektu založení Centra pro restaurování i teď, při vedení Centra pro restaurování uplatňuji všechny znalosti a zkušenosti, které mám. A je mi jasné, že se budu učit až do konce života. Litomyšlská veřejnost slyšela o Centru pro restaurování a památkovou péči především v souvislosti s revitalizací Zámeckého návrší a možná také kauzou, která proběhla médii na jaře letošního roku (pozn. red. šlo o článek a reportáž kritizující průběh prací na IOP IOP Revitalizace zámeckého návrší, v němž byla kromě jiného diskutována také přítomnost a odborná kompetence Centra pro restaurování). Jaké poučení Ti ta zkušenost přinesla? Poučila jsem se v tom, že není radno podceňovat public relations a komunikaci s médii. To je další oblast, na které se teď snažím pracovat. Vytvářím nové webové stránky, připravuji pro ně kvalitní obsah, abychom informovali veřejnost o tom, co Centrum pro restaurování dělá a kdo za ním stojí. Jsme nezisková společnost a nemáme co skrývat. Pokud
9
budeme otevřeně informovat o naší činnosti a lépe komunikovat s médii, je velká šance, že se podobné kauzy už neobjeví. Pocházíš z jižních Čech, žiješ v Praze, jak jsi „zabloudila“ do Litomyšle? A jak se ti v Litomyšli líbí? Do Litomyšle jsem se dostala díky panu docentovi Jiřímu Novotnému, vynikajícímu restaurátorovi kamenných památek, který byl několik let děkanem Fakulty restaurování. Setkala jsem se s ním v minulosti na restaurátorských akcích, kde jsem pomáhala. Padli jsme si do oka. Nakonec jsme spolu napsali několik projektových žádostí pro Fakultu restaurování. Mezitím se stal děkanem Fakulty restaurování Ing. Karol Bayer. Když vyšel první z projektů, oslovil mne, zda bych chtěla projekt koordinovat. Já řekla ano. A tak jsem poprvé přijela do Litomyšle. Líbí se mi tu velmi. Na střední škole jsem studovala v Českém Krumlově, to bylo také moc příjemné a kulturní město. Jezdím do Litomyšle z Prahy vlakem, což mám velice ráda. Jednak můžu ve vlaku pracovat, ale hlavně se mi tam dobře přemýšlí, když pozoruju, jak se krajina od středních do východních Čech mění. V Litomyšli jsou samozřejmě i výborné hospody a mám tu mnoho přátel, takže si sem v podstatě jezdím odpočinout od hektické Prahy [dodává se smíchem]. Ptala se: Petra Hečková
Naše aktivity
Stezka staletími Litomyšl, historické město s tisíciletou sídelní tradicí, zažívá aktuálně období výrazného stavebního rozvoje. V republikovém kontextu progresivní současná architektura je téměř synonymem dnešní Litomyšle. Moderní stavby se zapojují do organismu starobylého města, které zažilo několik podobných etap stavebního „boomu“ ve středověku i raném novověku.
Jak se ale mezi tolika slohově rozmanitými stavbami správně orientovat? Interaktivní brožura Stezka staletími se v tomto snaží laickým zájemcům napomoci. Prostřednictvím architektonických procházek, při nichž brožura poslouží jako stručný průvodce, se zájemce seznámí se sedmnácti vybranými litomyšlskými objekty od gotické až po současnou dobu.
Cílem brožury však není podat přehled všech zdejších
architektonicky hodnotných staveb. Stezka staletími se soustředí pouze na ony litomyšlské příklady, na nichž lze názorně vysvětlit slohový vývoj. V kapitolách Lidová architektura a Novogotika jsou zároveň naznačeny rozdílné přístupy v památkové péči.
Ačkoliv nejsnáze poznatelným znakem, usnadňujícím rozlišování jednotlivých slohů a tím i přibližné datování, je stránka formální (architektonický článek, detail, profil,
10
ornament), snaží se brožura každou stavbu zároveň uvést do kontextu hospodářského a politického vývoje, technické i myšlenkové vyspělosti, společenského zřízení a dalších neformálních faktorů, které pro její vznik hrály důležitou roli. Mezi cíle Stezky staletími patří v neposlední řadě rovněž seznámení se základní terminologií architektonických článků, půdorysných dispozic či památkářských přístupů.
[sub]
Naše aktivity Již vyšlo: Jak rozumět rozdílům mezi státní správou a samosprávou Závěr komiksu ukazuje na příkladu, jak funguje státní správa i samospráva v Litomyšli. Kdo rozhoduje o tom, kde může stát rodinný domek? jak vyřídit živnostenské oprávnění? Kam si požádat o dotaci? To se dozvíte právě v našem návodu. Kreslířem je Ondřej Moučka, která se své práce zhostil bravurně.
Další z Jednoduchých návodů pro složité situace nese název Jak rozumět rozdílům mezi státní správou a samosprávou. Přibližuje občanům poutavou komiksovou formou jaké je vymezení veřejné správy - laicky řečeno, co má na starosti stát a co města a vesnice mohou rozhodovat samy.
Již vyšlo: Pardubicko aktivní Představujeme vám první tištěnou publikaci, která vznikla díky projektu ARS REGIO CIVITAS. Na svých stránkách představí neziskové organizace a občanské aktivity, které působí na území Pardubického kraje a svojí činností zpestřují a zkvalitňují život lidí kolem sebe. Chtěli byste uspořádat dětský den? Plánujete založit občanské sdružení? Rádi byste zorganizovali akci na pomoc někomu v nouzi? Nevíte kde začít a co udělat potom? Inspirujte se organizacemi, které naleznete na stránkách brožury. A kdybyste i potom potřebovali radu, neváhejte a oslovte je! Mají mnoho zkušeností a jistě vám pomohou. Brožura Pardubicko aktivní je k dostání v informačních centrech, knihovně, sídle Generace 89 případně na emailové adrese:
[email protected].
11
Naše aktivity ARS REGIO CIVITAS je také online! Dnešní hektická doba stále více vyžaduje, aby byly všechny informace dostupné online. V rámci projektu ARS REGIO CIVITAS jsme proto pro občany Pardubického kraje připravili nejen vzdělávací kurzy či workshopy nebo tištěné materiály. Vytvořili jsme také webové stránky, na kterých budou například výukové texty ze vzdělávacích kurzů nebo Jednoduché návody pro složité situace zpřístupněny široké veřejnosti. Webové stránky naleznete na adrese www.ars-regio-civitas.cz.
Naším cílem bylo vytvořit jednoduché a přehledné stránky s moderním vzhledem. Přesvědčte se sami, zda se nám to podařilo! Stejně jako na jiných projektových výstupech, i zde se můžete setkat s barevností, která symbolizuje aktivity projektu: tmavě červená barva náleží oblasti umění a kultury (ARS), světle zelená barva symbolizuje náš region (REGIO) a konečně žlutá barva veřejnost, občany (CIVITAS).
máme pro vás dobrou zprávu. Webové stránky budou funkční i po říjnu 2013, kdy projekt ARS REGIO CIVITAS oficiálně končí. I v rámci takzvaného období udržitelnosti zde budou k dispozici všechny výstupy z projektu v elektronické podobě. Pokud se vám tedy nepodaří získat výtisk publikací Stezka staletími či Pardubicko aktivní, nezoufejte. Zde si je budete moci stáhnout a prohlížet v pohodlí domova na obrazovce vašeho monitoru. Nadále vás na tomto místě také budeme informovat o připravovaných vzdělávacích kurzech, workshopech nebo kulatých stolech.
Volně přístupná část webových stránek obsahuje základní informace o projektu a o jednotlivých projektových aktivitách, dále novinky a kalendář. Návštěvníci našich webových stránek tak mohou kdykoliv a odkudkoliv získat informace o proběhlých a plánovaných kurzech, workshopech a kulatých stolech.
Projekt ARS REGIO CIVITAS naleznete také na Facebooku, o který se stará koordinátorka Anna Šubrtová. Na stránce se zkráceným názvem ARC (počáteční písmena názvu ARS REGIO CIVITAS) jsou pravidelně zveřejňovány upoutávky na projektové aktivity. Pokud jste tedy fanoušci tohoto komunikačního kanálu, sledujte také naši facebookovou stránku www. facebook.com/arc.
Ještě zajímavější informace se zobrazí po přihlášení registrovaného návštěvníka. Díky jednoduché registraci pomocí webového formuláře na stránkách projektu získají zájemci přístup ke studijním materiálům a podkladům ze vzdělávacích kurzů a workshopů. K registraci postačí pouze zadat své uživatelské jméno, heslo, email, a dále jméno, příjmení, obec a kraj, ze kterého jste. O zneužití těchto údajů se bát nemusíte, jsou pro nás velmi důležité pro naplňování cílů projektu. Tedy nejen abychom mohli sledovat, o jaké dokumenty je mezi návštěvníky největší zájem, ale také odkud naši uživatelé jsou. Díky těmto informacím budeme moci lépe naplánovat a připravit další opakování vzdělávacích kurzů, a to přímo na míru vám, jejich potenciálním návštěvníkům. Přípravu webových stránek projektu, o jejichž zajímavý obsah a neustálé vylepšování pečují koordinátorky Anna Šubrtová a Eva Novotná, má na starost Centrum pro restaurování. Pokud jste se o existenci stránek dozvěděli teprve nyní,
12
Článek
Jak se dobře postarat o nemovitou památku? Hledat odpověď není jednoduché V pondělí 15. dubna proběhl v Evropském školicím centru pod taktovkou Centra pro restaurování a památkovou péči již čtvrtý kulatý stůl projektu ARS REGIO CIVITAS – Občanské vzdělávání pro kulturu, region a demokracii. Tentokrát se stala tématem diskuse problematika nemovitých kulturních památek jako živoucí, integrální součásti našeho běžného života. K diskusním panelům v konferenčním sále Zámeckého pivovaru zasedlo osm diskutujících – osobností veřejného života, představitelů samospráv, památkářů i specialistů na obnovu památek: starostové Litomyšle a Kutné Hory Michal Kortyš
a Ivo Šanc, ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Brně Zdeněk Vácha, odborný památkář NPÚ v Pardubicích Václav Paukrt, architekt a vysokoškolský pedagog Mikuláš Hulec, historička umění a majitelka památky Vladislava Říhová
13
a také specialisté na obnovu památek: Petr Sochora, Pavel Šťastný a Karol Bayer, děkan Fakulty restaurování v Litomyšli. Celým večerem provázel a diskusi s přehledem moderoval historik umění a vysokoškolský pedagog Marek Perůtka.
památkové péče by byl takový, kdy by památky byly udržovány průběžně a jednorázové kampaňovité akce, vyžadující zbytečně velké finanční prostředky, by nebyly tak potřebné.
Mohou být památky součástí běžného života nebo jsou to stavby, jejichž stáří a nutná zvýšená péče to vylučují? Jaký by měl být správný přístup k opravám památek? A jak vést dialog mezi správci a majiteli památek na straně jedné a památkáři na straně druhé? Je vzájemné porozumění možné? To je jen stručný výčet z mnoha otázek, které během více než tříhodinové diskuse zazněly.
Pro mnohé v publiku bylo jistě překvapivým zjištění, že tím největším problémem památkové péče není jen chátrání mnoha památek a finanční náročnost jejich oprav. Na škodu mnohdy bývá především samotný způsob, jak se opravy památek financují, a přístup majitelů, kteří mají často pocit, že každá oprava musí být nákladná a památka po ní musí vypadat jako nová. Přestože velká a finančně náročná oprava může dopadnout pro památku dobře, vlastníci už často zapomínají, že neméně důležitá, ne-li důležitější, je průběžná péče. Jak v úvodu poznamenal moderátor Marek Perůtka, ideální stav
Aktéři diskuse se zde vesměs shodli s názorem Karola Bayera, že je dnes tendence památky „přerestaurovávat“, dotáhnout až k nepřirozené dokonalosti. Ze své vlastní zkušenosti to potvrdil i Mikuláš Hulec: „Přes nedostatek financí se památky skutečně přerestaurovávají a investoři – ať už soukromí či státní – mají pocit, že když chystají nějakou akci, musí ji udělat za mnoho peněz, dokonale a perfektně. A stačí vyjet do západní Evropy, do Velké Británie, do Itálie, a zjistíte, že památky z velké části působí zanedbaně, ale ve skutečnosti jsou opravené. Mají opravené své funkční prvky a působí velmi přirozeným dojmem. Je otázka, zda je to národní charakter, zda je to zaviněno přílišnou centralizací památkové péče u nás nebo něčím jiným. I mezi odborníky existují různé názory. Je to věcí diskuse, věcí názorů, které se mění a tříbí.“
V souvislosti s projektem revitalizace Zámeckého návrší se dostalo i na další zajímavá témata. Na přetřes přišla také otázka, nakolik mají právo současný architekt a moderní architektura intervenovat do historického prostředí. Velmi zajímavý byl v tomto ohledu názor památkáře na slovo vzatého, ředitele NPÚ v Brně Zdeňka Váchy: „Není podle mne cestou, kdy se někdo snaží vznik budovy kamuflovat historickými tvary nebo dokonce replikami historických staveb. Pokud má mít architektura oprávnění, tak jako plně deklarovaný a plně vyřčený názor.
Oblast péče o historické památky je sice složitá, ale zároveň krásná. Zájemci o tuto problematiku z řad veřejnosti, které od účasti neodradila ani první vlna jarního počasí, tak měli možnost vidět, že i když se vždy nedaří najít kompromis či hledat jednoznačnou odpověď na výše položené otázky, stále za to stojí o to usilovat. [alf]
14
Plán akcí
září - říjen 2013
Kulatý stůl Samostatný občan = aktivní rodič aneb Jak komunikovat se vzdělávacími institucemi Kdy: Kde:
23. září 2013 v 18:00 Hotel Zlatá Hvězda Litomyšl
Cílem diskusního setkání je vyslat podněty k přemýšlení o stavu spolupráce a komunikace škol s rodiči a otevřít témata, na kterých společně rodiče a škola mohou/měli by spolupracovat.
Workshop Jak pečovat o drobné památky z kovu Kdy: Kde:
12. října 2013 od 9:00 do 13:00 Fakulta restaurování Litomyšl
Archeologické nálezy, stará kování na truhle po babičce, cínové nádobí, mince či militária. Ať už se jedná o sbírkový předmět v muzeu, v soukromé sbírce nadšence či stále fungující součást domácího inventáře, o uměleckořemeslné předměty a starožitnosti z kovu je třeba správně pečovat. Workshop vás naučí jak.
Kurz Kultura a prostor pro život. České země uprostřed Evropy. Cyrilometodějská tradice a její odkaz dnešku Kdy: Kde:
15. října 2013 v 17:00 Městská knihovna Litomyšl
Co si představujeme pod pojmem evropská kultura a evropská kulturní tradice? Je současná evropská integrace pro naši vlastní kulturu příležitostí či hrozbou?
Kurz Základy péče o památky Kdy: Kde:
22. října 2013 v 17:00 Městská knihovna Litomyšl
Kurz vás provede tématem péče o sbírkové předměty, se kterými se můžete setkat nejen v našich muzeích. Seznámíte se se základy preventivní péče a zjistíte, jak probíhají práce v restaurátorských dílnách muzeí. Dozvíte se, co dělat s historickými předměty a památkami, které vlastníte.
15
2. číslo občasníku projektu Ars Regio Civitas Šéfredaktor: Petra Hečková, Editor: Martina Hucková Redaktoři: Martina Hucková, Anna Šubrtová (Centrum pro restaurování) Tento občasník je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České Republiky v rámci projektu ARS REGIO CIVITAS – Občanské vzdělávání pro kulturu, region a demokracii, reg. č.: CZ.1.07/3.1.00/37.0217.
