Armádní bulletin. Centrum ochrany proti zbraním. pro poslance a senátory. hromadného ničení

Armádní bulletin





Centrum











pro poslance a senátory

ochrany proti zbraním

hromadného ničení V České republice vzniklo unikátní centrum na ochranu proti zbraním hromadného ničení, které se bude mj. podílet na boji proti terorismu.

2/2006

Zdroje:

http://www.szu.cz/cem/zpravy/zpr1101/zbrane.htm http://www.diplomacie.info/cz/o_nas/diskuse/historie_a_shrnuti_diskusi/index.php?ID=&shrnuti=ano&IDdiskuse=220 http://www.biology.estranky.cz/clanky/ostatni/biologicke-zbrane http://www.sujb.cz/?c_id=233 http://www.ioolb.cz/m/pomoc.php#12 http://www.szu.cz/cem/zpravy/zpr0200/bioter02.htm

Připravil odbor komunikačních strategií MO ČR

Spolupráce: npor. Ing. Pavlína Vašíčková, npor. Ing. Martin Holub Editor: Olga Haladová, [email protected] Foto: Olga Karaffová, archiv AVIS, internet Grafická úprava: Patrik Michl, [email protected] Vydáno: 18.10.2006

SUPERTERORISMUS

Masové použití konvenčních prostředků nebo prostředků hromadného ničení především proti civilnímu obyvatelstvu. Použití zbraní hromadného ničení pro teroristické účely se jednoznačně považuje za formu superterorismu.

Chemický terorismus

Použití chemických zbraní, bojových chemických látek, průmyslově vyráběných toxických chemických látek, i jakékoliv teroristické akce proti chemickým a petrochemickým zařízením provedené jednotlivci, nestátními skupinami nebo státem podporovanými aktéry proti konkrétní sociální skupině k vyvolání strachu nebo teroru.

Státy vlastnící chemické zbraně:

V současné době nejsou k dispozici spolehlivé informace o tom, zda a v jakém množství se chemické zbraně nacházejí v arzenálech některých armád. Předpokládá se, že chemické zbraně vlastní Severní Korea, Čína, Rusko, Libye, Sýrie, Egypt, Írán, Irák, Pákistán, USA, Indie a Jižní Korea.

Případy použití a pokusů použití bojových chemických látek:

Únor 1993 – terorista Ramzi Youseff provedl bombový útok na budovu Světového obchodního centra. Při útoku použil bomby naplněné kyanidem. Zemřelo 6 lidí, přes 1000 bylo zraněno.

Březen 1994 – japonská náboženská sekta O´m šinrikjó se neúspěšně pokusila zavraždit sarinem vůdce konkurenční náboženské sekty Sóka Gakkai. Rozstřikovací systém umístěný na dodávkovém voze selhal a došlo ke kontaminaci obsluhy. Červen 1994 – O´m šinrikjó uskutečnila první větší test teroristického použití chemických zbraní ve městě Macumoto. Cílem bylo pomocí speciálně vyvinutého rozstřikovacího systému zamořit sarinem budovu oblastního soudu. Kvůli náhlé změně větru byla část náplně sarinu vypuštěna do volného prostoru. Zemřelo 7 lidí, 200 osob bylo zasaženo. Příčina otravy byla zjištěna až za dva týdny. Prosinec 1994 – O´m šinrikjó otrávila dvě osoby pomocí injekční stříkačky naplněné látkou VX. Jeden zasažený zemřel po dvou dnech v nemocnici, druhý přežil po delší hospitalizaci. Březen 1995 – O´m šinrikjó provedla nejrozsáhlejší teroristický chemický útok v tokijské podzemní dráze. Příslušníci sekty použili celkově asi 7,5 litru 30% sarinu. Zemřelo 12 osob a dalších 5 500 bylo zasaženo, z toho značná část měla příznaky těžké otravy. Kromě policejních jednotek, záchranářů a zdravotníků si situace vyžádala také nasazení chemické jednotky japonské armády.

Biologický terorismus

Použití bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní, bojových biologických agens a toxinů nebo vysoce infekčních materiálů, jakož i jakékoliv teroristické akce proti biologickým zařízením provedené jednotlivci, nestátními skupinami nebo státem podporovanými aktéry proti konkrétní sociální skupině k vyvolání strachu nebo teroru.

Státy vlastnící biologické zbraně:

V současné době nejsou k dispozici spolehlivé informace o tom, zda se biologické zbraně nacházejí v arzenálech některých armád a v jakém množství. Předpokládá se, že biologické zbraně vlastní Írán, Irák, Sýrie, Libye, Severní Korea, Čína, Rusko, Egypt.

Případy použití a pokusů použití biologických látek:

Září 1984 – americká náboženská sekta Bhagwan Shree Rajneesh nakazila několik set lidí bakterií Salmonella typhimurium. Cílem útoku bylo zneschopnit voliče, a tím zmařit místní volby. Duben 1990 – japonská sekta O´m šinrikjó se pokusila rozšířit botulotoxin v okolí budovy japonského parlamentu pomocí výfukových plynů z motoru upraveného automobilu. Červen 1993 – sekta O´m šinrikjó se pokusila přerušit plánovanou svatbu japonského korunního prince Naruhito rozšířením botulotoxinu v centru Tokia. Červen 1993 – sekta O´m šinrikjó rozprašovala ve východním Tokiu čtyři dny antrax z rozstřikovacího zařízení, které bylo umístěno na střeše budovy. Březen 1995 – příslušník sekty O´m šinrikjó ukryl v tokijském metru tři diplomatické kufříky s botulotoxinem. Poté patrně ztratil odvahu a použil netoxickou látku. Selhání tohoto útoku vedlo sektu k použití sarinu 20. března 1995 v tokijském metru. Březen 1995 – dva členové pravicového Minnesota Patriots v USA plánovali použití ricinu k usmrcení soudních úředníků. Květen 1995 – v USA byl uvězněn člen pravicové skupiny Aryan Nation (Árijský národ) za plánování teroristického použití bakterií moru. Prosinec 1995 – v USA ve státu Arkansas byl uvězněn jeden muž za držení 130 g ricinu. Říjen 2001 – nejzávažnější hrozbu biologického terorismu dosud představuje použití spor antraxu (sněti slezinné) v USA. Série poštovních zásilek se smrtelně nebezpečným práškem byla odesílána se záměrem kontaminovat adresáty vdechnutím spor a vyvolat u nich rychlou plicní formu antraxu. V průběhu tohoto útoku, jehož cílem byli nejvyšší státní a parlamentní činitelé, zemřelo 5 osob. Sekundárním cílem bylo vyvolání paniky a strachu, který se rychle rozšířil i do Evropy.

Centre of Excellence: Česká republika přebírá v rámci NATO vedoucí úlohu v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení Rozhovor s ředitelem Sekce rozvoje druhů sil – operační sekce Ministerstva obrany České republiky brigádním generálem Ivo Zbořilem 1. Jaké služby a schopnosti bude Centrum ochrany proti zbraním hromadného ničení poskytovat a komu? Centrum ochrany proti zbraním hromadného ničení (COPZHN, JCBRN Defence Centre of Excellence) bude působit v rámci řetězce obdobných organizací podporujících transformační proces rámci Aliance. V problematice ochrany proti zbraním hromadného ničení se stane hlavním expertním poradcem vrchních velitelů NATO. V této oblasti bude centrum podporovat vývoj koncepcí, doktrín a standardů, zaujme pozici vzdělávacího a výcvikového zařízení nejen pro participující národy, ale i další mezinárodní instituce a organizace.

2. V čem jsou Centres of Excellence výjimečná? Centres of Excellence jsou obecně budována jako mezinárodní vrcholná střediska soustřeďující nejlepší odborný potenciál pro danou oblast. COPZHN je určeno oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení. Odborníci v centru budou navrhovat a po ověření v reálných podmínkách zpracovávat doporučení pro činnost jednotlivých orgánů v této sféře.

3. Centrum je mnohonárodní, z jakého důvodu? Základní akreditační podmínky pro certifikaci COPZHN jako NATO JCBRN Defence COE nejlépe vyjadřují přívlastky „mnohonárodní“ (multinational) a „společné“ (joint). Výhodou mnohonárodnosti je přístup k informacím, technologiím, zkušenostem a stanoviskům více států na poli ochrany proti zbraním hromadného ničení.

Armádní bulletin  2/2006



4. Jaký význam pro Českou republiku a Armádu České republiky bude mít výstavba a rozvoj COPZHN? Výstavba a rozvoj COPZHN má pro Českou republiku značný vojensko-politický význam, neboť v případě zřízení funkčního centra a jeho následné úspěšné akreditace bude tento krok vnímán jako významný příspěvek ČR k efektivnějšímu zajištění ochrany proti zbraním hromadného ničení a boje proti terorismu. Spolu s výstavbou mnohonárodního NATO CBRN praporu a s příspěvky jednotek radiační, chemické a biologické ochrany do jednotlivých rotací NRF tímto krokem znovu potvrdíme svoji odhodlanost sehrávat dominantní úlohu v problematice OPZHN v Alianci. Prostřednictvím  JCBRN Defence Centre of Excellence bude na jedné straně ČR umožněn snadnější přístup ke špičkovým technologiím a know-how v problematice OPZHN a na druhé straně bude ČR mít možnost efektivně ovlivňovat a formulovat požadavky na budoucí schopnosti Aliance v problematice OPZHN. V neposlední řadě bude možno efektivněji prezentovat výsledky vědy a výzkumu prosazovat zájmy českého obranného průmyslu v problematice OPZHN v Alianci.

5. Jaké výhody plynou z faktu, že Česká republika bude mít na svém území instituci NATO? Kromě již výše uvedených skutečností je to zejména vojensko-politické zviditelnění České republiky na alianční mapě. První trvale dislokovaná instituce NATO vytvoří ČR výhodnější pozici v Alianci pro případné budování dalších obdobných zařízení.

6. V jaké fázi vývoje se COPZHN v současné době nachází? Centrum se v současné době nachází ve fázi přípravy objektu a obsazování jednotlivých funkcí. Účast ve struktuře COPZHN již oficiálně přislíbilo 7 zemí (Itálie, Německo, Slovensko, Slovinsko, Rumunsko, Řecko a Velká Británie). Akreditační proces může COPZHN zahájit po podepsání mnohostranných mezinárodních dokumentů všemi přispívajícími státy do centra, tj. po 1. listopadu 2006.

Armádní bulletin  2/2006



Boj proti terorismu trvá

Zatím poslední pokus o teroristický útok proti cestujícím v letadlech směřujících z Velké Británie do USA nenechává nikoho na pochybách, že boj proti terorismu je stále více aktuální. Se vzrůstající globalizací jdou ruku v ruce i negativní dopady na civilní obyvatelstvo. Stejnou proměnou prochází i fenomén terorismu. Zatímco dříve byl terorismus spojený pouze s malými skupinami rozličně motivovaných jednotlivců, dnes se jedná o velké množství disperzních skupin s povětšinou nesrozumitelnou ideologií a motivací. Tradiční teroristické skupiny vždy prezentovaly své požadavky včetně zdůvodnění provedených útoků, dnešní teroristé se chovají zcela odlišně – o konkrétní nároky neusilují a k násilnostem se nehlásí.

úvahu zvyšující se intenzitu teroristických aktů, nabízí se otázka, zda se tyto extremistické

    s k u p i n y nebudou  snažit získat  zbraně hromadného ničení. Je velice nepravděpodobné, že   bychom byli v budoucnu ohroženi j a d e r n ý m útokem, neboť výzkum a výroba jsou stále příliš složité a extrémně drahé. Obávat bychom se však měli biologických, chemických a radiologických zbraní, ty jsou v porovnání s konvenčními zbraněmi téměř zadarmo (náklady na způsobení velkých civilních ztrát na ploše 1 km2 se pohybují kolem 2000 $ u konvenčních zbraní, 800 $ u jaderných, 600 $ u chemických a pouze jednoho dolaru u biologických zbraní) a jejich použití může mít nedozírné následky.

Historie Centres of Excellence

Dnešní terorismus se od toho „minulého“ liší i v jiných ohledech. Charakteristickým rysem se stal například vzrůstající počet obětí, jehož důvodem může být třeba i fakt, že veřejnost a masová média přivykly násilí, a je proto třeba zvýšit počet smrtelných útoků, jichž si veřejnost všimne. Nebezpečí současného terorismu spočívá i v kvalitativním posunu – extrémisté jsou více než kdy jindy podporováni a sponzorováni tzv. „darebnými státy“ (rogue states), díky nimž mohou bojovat za pomoci těch nejmodernějších zbraňových systémů. Dnešní teroristé ke svým útokům většinou používají konvenční zbraně. Vezmeme-li však v Armádní bulletin  2/2006

S rychle a negativně se měnící povahou bezpečnostního prostředí ve světě se snaží vyrovnat také Severoatlantická aliance. Prvním mezníkem k transformaci této vojensko-politické organizace se stal jednak pád železné opony v roce 1989, provázený zánikem Sovětského svazu včetně rozpadu bipolárního světa. Druhým předělem pak byl útok na Světové obchodní centrum v New Yorku v roce 2001, v jehož důsledku se mezinárodní terorismus stal přední hrozbou pro světový mír. V rámci Pražského summitu (listopad 2002) se členské státy NATO shodly, že hlavní nebezpečí dnes představují především etnické a další konflikty lokálního charakteru, které nevyžadují zásah masivních armád, ale intervenci naopak menších, operabilnějších a mobilnějších jednotek schopných plnit specifické úkoly. V neposlední řadě také summit poukázal na 

nedostatečnou specializaci armád členských států a jejich omezenou schopnost vypořádat se s možným útokem nekonvenčními zbraněmi či zbraněmi hromadného ničení. Výsledkem Pražského zasedání tak bylo mj. rozhodnutí o vytvoření jednotek schopných rychle a pružně reagovat na aktuální hrozby – tzv. Síly rychlé reakce (NATO Response Force, NRF) a také přijetí závazku k rozvoji obranyschopnosti Aliance (Prague Capabilities Commitment), který má vést ke specializaci členských států za účelem prohloubení vojenských schopností v různých specifických oblastech. Česká republika, po předchozím a pečlivém zvažování všech možností, se rozhodla učinit závazek ke specializaci Armády České republiky na problematiku ochrany proti zbraním hromadného ničení (OPZHN) a pro aktivní příspěvek k implementaci specifických závazků v oblasti OPZHN. V návaznosti na závěry Pražského summitu byla v rámci zasedání Výboru pro obranné plánování NATO a Skupiny pro jaderné plánování v Bruselu (červen 2003) schválena nová velitelská struktura NATO. Rovněž bylo schváleno, že tato nová velitelská struktura bude podporována řadou národně či mnohonárodně financovaných center – Centres of Excellence (COEs).

Historie výstavby Centra ochrany proti zbraním hromadného ničení v

České republice

Vedle Turecka, Norska, Německa a dalších států, se i Česká republika rozhodla vybudovat na svém území Centre of Excellence, konkrétně k problematice ochrany proti zbraním hromadného ničení (JCBRN Defence COE). Vedly ji k tomu tyto důvody: • Chemické vojsko má v oblasti OPZHN více než padesátiletou tradici (chemické vojsko vzniklo v roce 1950). • Česká republika nabízí ve Vyškově systém vysoce specializovaného akreditovaného a neakreditovaného studia zaměřeného na problematiku OPZHN. Armádní bulletin  2/2006

COEs

Centres of Excellence (COEs) jsou národně či mnohonárodně sponzorovaná zařízení, která poskytují odborné schopnosti a zkušenosti ve prospěch celé Aliance, zejména pak k podpoře transformace. COEs umožňují pozvednout vzdělání a výcvik na kvalitativně vyšší úroveň, zlepšit interoperabilitu a schopnosti v dané oblasti a aktivně se podílet na vývoji doktrín a koncepcí Aliance prostřednictvím jejich ověřování.

Výhody COEs • COEs, jako hlavní expertní poradci, „uleví“ Vrchní-

mu velení pro transformaci (HQ SACT), neboť to nemá dostatečné personální a odborné kapacity k podpoře rozvoje schopností v té které oblasti. • V COEs budou soustředěni odborníci na danou problematiku z celého NATO – jejich výstupy budou mít špičkovou úroveň, díky čemuž bude Aliance schopna reagovat na nové bezpečnostní hrozby daleko rychleji a efektivněji. • Vzhledem k mnohonárodnímu a společnému (army, air, navy) obsazení jednotlivých COEs bude při posuzování, navrhování a zpracování koncepcí, doktrín a spojeneckých publikací v daných expertních ob-



• Česká republika disponuje v oblasti OPZHN kvalitními výsledky v oblasti vědy a výzkumu a má rozvinutý obranný průmysl. • Čeští chemici získali významné zkušenosti během působení v koaličních operacích Pouštní štít a Pouštní bouře (1990–1991) v Perském zálivu. Československá republika tehdy vyslala do Kuvajtu 1. československý protichemický prapor, který působil v rámci koaličních sil. • 9. rota chemické ochrany byla jako vůbec první jednotka AČR vyčleněna pro působení v silách okamžité reakce Aliance (IRTF), což svědčí o její vysoké kvalifikaci. • Další významné zkušenosti získaly české chemické jednotky v misi Enduring Freedom v Kuvajtu v roce 2003.

Armádní bulletin  2/2006

lastech přínosem právě hledisko spolupráce zástupců jednotlivých států NATO (multinational) a hledisko přiměřeného zastoupení všech elementů ozbrojených sil (joint). • Jednotlivá COEs spolu budou navzájem spolupracovat, je vytvářena tzv. virtuální síť spolupráce COEs, která zajistí lepší dostupnost informací a dále jejich rychlejší šíření mezi jednotlivými COEs. • COEs budou spolupracovat s národními a mezinárodními organizacemi a institucemi k zabezpečení plné informovanosti o trendech ve výzkumu a vývoji v daných expertních oblastech. • Přínosem je i podpora pokročilých technologií v daných oblastech zaměření COEs.

V současné době nabízejí členské státy NATO HQ SACT tato COEs Turecko (2) – Defence Against Terrorism COE, Tactical Air Training COE Norsko – Cold Weather Operations COE Španělsko – Humanitarian Demining COE Německo (3) – Joint Air Power Competence COE, Military Engineering COE, Confined and Shallow Waters COE Nizozemí – Command and Control COE Francie – Air Operations Analysis and Simulation COE Česká republika – JCBRN Defence COE CIMIC Group North – Civil Military Operations COE USA – Combined Joint Operations from the Sea COE Slovensko – Explosive Ordnance Disposal COE Rumunsko – Human Intelligence COE Estonsko – Cooperative Cyber Defence COE Maďarsko – Logistics COE Slovinsko – Mountain Warfare COE



Závazek v podobě vytvoření specializovaného Joint Chemical, Biological, Radiological, Nuclear Defence Centre of Excellence (JCBRN Defence COE) se promítl i do organizační struktury Armády České republiky. Nově vznikající COE (v roce 2004 se jmenovalo Centrum odborné přípravy chemického vojska) bylo podřízeno Vojenské akademii ve Vyškově s tím, že bude k dispozici především české armádě. Centrum se podílelo na plnění úkolů Vojenské akademie, především na výcviku praporčíků a důstojníků AČR, příležitostně pak pořádalo kurzy pro chemické specialisty ze zahraničí. Cílem těchto kurzů bylo seznámit účastníky se základy ochrany proti zbraním hromadného ničení, s výzbrojí chemického vojska, taktikou chemického vojska atd. Vyškovské Centre of Excellence vznikalo v té době více méně intuitivně, podkladové materiály NATO, které by jasně definovaly statut a činnost COE, tehdy AČR neměla k dispozici. Obrat nastal až na počátku roku 2005, kdy se uskutečnily první, tzv. štábní rozhovory mezi příslušníky HQ SACT (Vrchní velitelství NATO pro transformaci) a AČR. Původním záměrem, jak již bylo řečeno, bylo vytvořit z vyškovského COE instituci, která bude poskytovat AČR a armádám členských států Aliance výcvik v podobě kurzů a cvičení v oblasti OPZHN. Vrchní velitelství NATO pro transformaci však tento úmysl nakonec nepodpořilo. Ukázalo se, že COE by se mělo zaměřit především na podporu transformačního procesu a kurzy směřovat do těch odvětví OPZHN, na které se v současnosti žádné školicí a výcvikové zařízení v Alianci nezaměřuje (jde zejména o vysoce specializované kurzy pro vyšší stupně velení). V rámci diskuse byly české straně objasněny základní a výchozí předpoklady, jež jsou nezbytné pro zahájení procesu akreditace COE ze strany HQ SACT.

Armádní bulletin  2/2006



Postavení COEs v rámci NATO: COEs nejsou součástí nové restrukturalizované velitelské struktury NATO (NATO Command Structure), ale jsou součástí širšího rámce zařízení, podporujících velitelskou strukturu NATO a tvořících součást tzv. aliančního velitelského uspořádání (NATO Command Arrangement).

Obecné předpoklady pro vznik JCBRN Defence COE: 1. JCBRN Defence COE musí být především mnohonárodní (multinational) – ve strukturách

musí pracovat zástupci minimálně dvou aliančních států. V současné době spolupráci přislíbilo Německo, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Itálie, Velká Británie a Řecko, účast zvažuje Kanada a Maďarsko.

2. JCBRN Defence COE musí být společné (joint) – vyžaduje se personální obsazení zástup-

ci pozemních, vzdušných a námořních sil, neboť centrum bude poskytovat produkty a služby pro všechny složky ozbrojených sil Aliance.

3. JCBRN Defence COE musí být zaměřeno především k podpoře SACT (transformational) – centrum je expertním poradcem NATO v problematice ochrany proti zbraním hromadného ničení.

Nezbytné požadavky NATO na JCBRN Defence COE: 1. Všem členským státům Aliance musí být umožněna spoluúčast na výstavbě a činnosti JCBRN

Defence COE. Přístup k produktům a službám, poskytovaným centrem, je věcí států podílejících se na činnosti COE, při současném zvážení všech bezpečnostních aspektů Aliance.

2. JCBRN Defence COE bude poskytovat takové produkty a služby, které nezajišťuje žádná jiná organizace v rámci NATO – tento požadavek vychází z principu vzájemného nekonkurování a nezdvojování aktivit.

3. Činnost JCBRN Defence COE musí být v souladu s příslušnými standardy a postupy platnými v NATO.

4. Náklady související s výstavbou JCBRN Defence COE, provozní náklady a mzdové náklady českých zaměstnanců budou hrazeny z rozpočtu MO ČR (např. rekonstrukce budovy, ve které bude COE sídlit, bude stát přibližně 68 mil. Kč). Z prostředků mnohonárodního rozpočtu, do kterého budou přispívat jednotlivé zúčastněné státy, včetně ČR na základě stanovených podílů (cost shares), budou hrazeny náklady související s činností a rozvojem COE. Každý přispívající stát si hradí personální náklady svých zaměstnanců vyslaných do COE.

5. Mezi ČR, přispívajícími státy do JCBRN Defence COE a HQ SACT musí být sjednány transparentní vztahy prostřednictvím tzv. Memoranda o porozumění.

6. Plnění úkolů bude prioritně zaměřeno na podporu NATO a bude koordinované přes Vrchní velení pro transformaci – HQ SACT.

Centrum odborné přípravy chemického vojska oficiálně zaniklo 30. června 2006. Výcvik důstojníků a praporčíků v oblasti OPZHN tímto dnem zůstal v rukou Vojenské akademie ve Vyškově. S prvním červencem se název změnil na Centrum ochrany proti zbraním hromadného ničení (COPZHN, Joint Chemical, Biological, Radiological and Nuclear Defence Centre of Excellence – JCBRN Defence COE), tentýž den se centrum stalo samostatným útvarem, který přešel z podřízenosti Vojenské akademie ve Vyškově do podřízenosti Sekce rozvoje druhů sil – operační sekce MO.

Armádní bulletin  2/2006



Struktura velení a řízení JCBRN Defence COE: • Na národní úrovni je řediteli JCBRN Defence COE (plk. Radomír Mikeš) nadřízen ředitel Sekce rozvoje druhů sil – operační sekce MO brigádní generál Ivo Zbořil. • Z hlediska odbornosti má koordinační roli náčelník chemického vojska AČR (plukovník Miroslav Šedý). • Mezi JCBRN Defence COE a HQ SACT neexistuje přímá vazba velení a řízení, HQ SACT nicméně bude koordinovat veškeré požadavky NATO vznesené na činnost COE. • Z hlediska vnitřního řízení JCBRN Defence COE je ustanoven řídící výbor (JCBRN Steering Commitee), jehož členové jsou zástupci jednotlivých přispívajících států do COE. Řídící výbor poskytuje řediteli JCBRN Defence COE poradenství, náměty a doporučení k efektivnímu plnění poslání a úkolů COE, včetně mnohonárodního rozpočtu.

Poslání JCBRN Defence COE: Posláním centra je v rámci řetězce COEs: • Svojí činností podporovat transformační proces v rámci NATO, tzn. být hlavním expertním poradcem NATO v problematice ochrany proti zbraním hromadného ničení.

• Poskytovat produkty a služby vedoucí ke zlepšení interoperability a schopností v NATO, tím, že COE bude:

• Napomáhat ve vývoji koncepcí, doktrín a standardů NATO. • Rozšiřovat schopnosti Aliance v oblasti vzdělávání a výcviku v problematice OPZHN. • Prostřednictvím modelování a simulací ověřovat koncepty a analyzovat budoucí prostředí z hlediska OPZHN.

• Shromažďovat a vyhodnocovat veškeré dostupné podklady a informace týkající se OPZHN. • Nabízet celou škálu produktů a služeb týkající se problematiky OPZHN jak státům

přispívajícím do COE, tak dalším mezinárodním institucím a organizacím, zabývajícím se OPZHN, a to na základě plánu činnosti (POW) schváleného prostřednictvím HQ SACT.

Armádní bulletin  2/2006



Organizační struktura JCBRN Defence COE V čele JCBRN Defence COE je ředitel (příslušník AČR) a ve stálém stavu COE jsou jak vojáci, tak občanští zaměstnanci. Mnohonárodní a společný štáb je složen z odborníků na danou problematiku, kteří mají znalost anglického jazyka na srovnatelné úrovni se znalostmi personálu na velitelstvích NATO. Pracovníci COE na odborných pozicích musí mít například jazykovou zkoušku STANAG (úroveň 3), bezpečnostní prověrku (tajné, přísně tajné), vysokoškolské vzdělání v oblasti OPZHN, kurz vyšších důstojníků a nezbytnou zkušenost z operačního velitelství NATO. Organizační struktura JCBRN Defence COE sestává z ředitelství, odboru transformační podpory, odboru výuky a výcviku a odboru vnitřní správy.

1. Ředitelství: • Je zodpovědné za komplexní velení a řízení COE, • Koordinuje jednotlivé požadavky mezi HQ SACT, ředitelem SRDS-MO, NCHV AČR a ostatními subjekty, • Řídí chod finančního a právního zabezpečení COE, 2. Odbor transformační podpory: • je hlavním prvkem v rámci COE, • zajišťuje odbornou a expertní náplň činnosti COE, • pomáhá při zpracování, ověřování a revizi aliančních koncepcí, doktrín, standardů a publikací v problematice OPZHN, • zpracovává analýzy a studie k určení druhu a rozsahu budoucích schopností Aliance v OPZHN, Armádní bulletin  2/2006

10

stejně tak nových trendů a technologií, • ověřuje vyvíjené koncepce, doktríny a standardy v problematice OPZHN za využití počítačově modelovaného prostředí a simulačních postupů, • podílí se na vytváření podpůrných informačních databází JCBRN Defence COE v problematice OPZHN, • účastní se jednání Aliance zaměřených na vývoj nových konceptů, doktrín, postupů a technologií, • poskytuje expertní servis při řešení krizových situací, • z 19 pozic na odboru transformační podpory je 9 míst předurčeno pro zástupce ČR. 3. Odbor výuky a výcviku: • realizuje poskytování základního, a v součinnosti s externími lektory, národními školami a centry, i pokročilého vzdělávání a výcviku v problematice COPZHN (krátkodobé účelové kurzy pro členské státy Aliance a partnerské státy), • napomáhá při zpracování cílů a požadavků na mnohonárodní vzdělávání a výcvik v OPZHN, • zpracovává a předkládá HQ SACT k posouzení a schválení učební dokumentaci a plány k realizaci jednotlivých vzdělávacích a výcvikových aktivit v OPZHN tak, aby byly v souladu se vzdělávacím systémem NATO, především po stránce kvality, obsahu a standardizace, • asistuje v procesu plánování, provedení a vyhodnocení velitelsko-štábních a polních cvičení sil NATO, • implementuje do procesu vzdělávání a výcviku nové poznatky a zkušenosti, • účastní se všech jednání Aliance zaměřených na vzdělávání a výcvik, • garantuje a řídí tvorbu audiovizuálních programů, skript, učebních pomůcek, • stanovuje obsahovou a odbornou náplň pokročilého distribuovaného vzdělávání v problematice OPZHN, Armádní bulletin  2/2006

11

• z celkových 14 pozic na odboru jsou 4 místa předurčena pro zástupce přispívajících států do COE. Dvě pozice jsou určeny pro zástupce Slovenska a Slovinska. 4. Odbor velení a podpory: • je podpůrným prvkem organizační struktury, • poskytuje nezbytný odborný, technický, materiální, organizační a administrativní servis a podporu.

Spolupráce JCBRN Defence COE na národním poli Vyškovské COE bude kromě institucí v rámci NATO spolupracovat také s domácími organizacemi, které se zabývají problematikou OPZHN. Patří mezi ně například Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Státní ústav radiační ochrany, Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany a Vysoká škola chemicko-technologická. V rámci resortu Ministerstva obrany České republiky se do spolupráce s JCBRN Defence COE zapojí Fakulta vojenského zdravotnictví a Ústav OPZHN, jež jsou součástí Univerzity obrany v Brně, Ústřední vojenský zdravotní ústav Praha, Vojenský technický ústav ochrany Brno a Brigáda radiační, chemické a biologické ochrany Liberec.

Blízká budoucnost JCBRN Defence COE JCBRN Defence COE se zatím nachází ve fázi výstavby a příprav k dosažení akreditace, během které bude centrum posuzováno podle dosažení akreditačních kritérií schválených Vojenským výborem NATO. Během letošního podzimu, 26. října, budou na vrchním velitelství HQ SACT v Norfolku podepsány mnohostranné mezinárodní dokumenty upravující principy činnosti JCBRN Defence COE, na jejichž základě bude možné zahájit personální obsazování COE zástupci přispívajících států.

Armádní bulletin  2/2006

12

V příštím roce jsou připravovány tři pilotní specializované kurzy určené pro experty v problematice OPZHN. Jde o prvotní nabídku schopností, které může COE plnit ve prospěch Aliance. 1. SIBA Course (Bio Mobile Terain Epidemiology) se zaměří na výcvik odběru vzorků a identifikace biologických látek. Na zabezpečení kurzu se bude podílet Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové, Ústřední vojenský zdravotní ústav Praha a zájem projevili i specialisté Institute of Bacteriology of Bundeswehr v Mnichově, SRN a CEB ve Vert le Petit, Francie. 2. JAT Course (Joint Assessment Team) bude zaměřen na přípravu společného poradního týmu velitele mnohonárodního NATO CBRN praporu. Na kurzu se budou podílet zástupci ozbrojených sil Kanady. 3. CBRN Defence Evaluators Course bude zaměřen na problematiku zpracování, zevšeobecňování a distribuci zkušeností z reálného nasazení sil Aliance, velitelsko – štábních a polních cvičení.

Kdy

JCBRN Defence COE organizace? bude

udělen statut mezinárodní vojenské

Jakmile bude organizační struktura JCBRN Defence COE splňovat aspekt mnohonárodní a společný, budou plněna akreditační kritéria a také všechny požadavky na výstavbu a činnost, dále budou poskytnuty prvotní produkty a služby ve prospěch NATO, budou tak splněny výchozí předpoklady k zažádání HQ SACT o akreditaci. V návaznosti na úspěšnou akreditaci může JCBRN Defence COE požádat Severoatlantickou radu (NAC) o udělení statutu mezinárodní vojenské organizace NATO, což vytvoří ČR výhodnější pozici pro případné budování dalších obdobných zařízení. NAC může statut IMO udělit na základě doporučení Vojenského výboru NATO.

Armádní bulletin  2/2006

13

Zbraně hromadného ničení

Zbraně hromadného ničení jsou zbraně, které způsobují hromadné ztráty a poškození osobám, technice, na objektech či přírodě. Dělí se na zbraně chemické, biologické, jaderné a radiologické. Zbraně hromadného ničení zůstávají i nadále ve výzbroji armád některých států a nelze proto vyloučit jejich úmyslné nebo náhodné použití jak regulérními armádami tak teroristickými skupinami.

Jaderné zbraně • Mohou v krátké době způsobit velké ztráty na živé síle, výzbroji a dalším materiálu, mohou bořit různé objekty, způsobovat rozsáhlé požáry a závaly a silně ovlivňovat morální stav obyvatelstva. Elektromagnetický impuls zničí nechráněnou elektroniku. Radioaktivní kontaminace terénu může dále kontaminovat potraviny, vodu atd. Jaderné zbraně mohou být použity i v raketách středního a velkého doletu, které mohou být odpáleny v odvetě za nasazení vojsk AČR v mezinárodních silách v zahraničí nebo za účast diplomacie ČR na řešení zahraničních sporů. • Jaderné zbraně mají velký plošný (prostorový) účinek, působí po delší dobu a jejich použití zpravidla vylučuje aplikaci proti vybraným specifickým cílovým objektům. Proto jejich vojenský význam postupně klesá. • Jejich výzkum a výroba jsou zatím příliš složité a extrémně nákladné.

Jaderná zbraň – je zbraň založená na využití energetického

výtěžku, který se uvolní při jaderné reakci. Zdrojem energie je štěpící se jádro atomu, jaderná zbraň zahrnuje jadernou munici a prostředek dopravy na cíl. Dále je dělíme na štěpné, jež využívají štěpení těžkých prvků a termonukleární, ty využívají syntézy lehkých jader.

Jaderný výbuch – je charakterizován mžikovým uvolněním velkého množství energie v důsledku

štěpné nebo termonukleární reakce. Takto uvolněná energie je charakterizována těmito ničivými faktory: tlakovou vlnou, světelným a tepelným zářením, pronikavou radiací, radioaktivní kontaminací, EMI (elektromagnetický impuls).

Rozdělení energie jaderného výbuchu: Ničivý faktor Tlaková vlna Světelné záření Pronikavá radiace Radioaktivní zamoření

štěpné jaderné zbraně (%) 50 35 5 10

neutronové zbraně (%) 8 22 70 --

Tlaková vlna – rozpínající se svítící žhavá oblast, která prudce stlačuje vrstvy okolního vzduchu a dochází k jeho rozkmitání. Takto stlačený vzduch se šíří od centra výbuchu na všechny strany jako tlaková vlna. Armádní bulletin  2/2006

14

Světelné záření – zdrojem světelného záření jaderného výbuchu je svítící oblast, složená z látek jaderného náboje, vzduchu i půdy, rozžhavených na vysoké teploty. Vzniká při přechodu elektronů v obalech atomů z vyšší energetické hladiny na nižší. Je složeno z ultrafialového, viditelného a infračerveného záření.

Tepelný impuls – vzniká v důsledku dopadu světelného záření na plochu kolmou ke směru dopadajících paprsků světla a jeho pohlcením povrchem. Světelné záření, které dopadne na povrch tělesa, se částečně odrazí, částečně je pohlceno a částečně tělesem projde. Pohlcená část energie se mění v energii tepelnou a způsobí zahřátí tělesa. Intenzita ohřevu závisí na jeho tepelné vodivosti, jeho velikosti, tvaru a specifickém teplu materiálu, ze kterého je těleso vyrobeno. Pronikavá radiace – Při jaderném výbuchu vzniká silné ionizující záření. Je tvořeno především zářením gama, neutronovým zářením, zářením beta a alfa. Do pronikavé radiace zahrnujeme záření, které je vysíláno během výbušné štěpné reakce a 10-15 sekund po jejím ukončení.

Rozdělení radioaktivního spadu

1. počáteční (lokální) spad – tvoří radioaktivní částice, které vypadnou na terén do 24 hodin, 2. zpožděný (globální) spad – radioaktivní částice vypadávající po 24 hodinách může postihnout kterékoliv místo na Zemi. Elektromagnetický impuls – při jaderném výbuchu vzniká v prostředí elektromagnetické pole, které způsobuje elektromagnetické toky a napětí ve vodičích a kabelech vzdušného i pozemního linkového spojení, v navigaci systému velení a řízení, v signalizaci, v anténách radiostanic apod.

Chemické zbraně

• Jsou definovány jako chemické látky, které mohou svým chemickým působením na životní

procesy způsobit onemocnění, dočasné zneschopnění, trvalou újmu na zdraví nebo smrt lidem, zvířatům nebo zničení či poškození rostlin. Zahrnují bojové chemické látky, látky k zajištění pořádku a bezpečnosti, herbicidy a některé průmyslové nebezpečné látky. • Chemické zbraně jsou relativně jednoduše dosažitelné, ale jejich účinek je okamžitý a krátký. Chemické zbraně se dělí na: • toxické chemické látky a jejich prekurzory kromě chemických látek, které slouží k účelům úmluvou nezakázaným, • munice a prostředky dopravy na cíl, speciálně konstruované k usmrcení živé síly nebo jejímu poškození vlivem účinků toxických látek, • jakákoliv zařízení speciálně konstruovaná pro použití ve spojení s touto municí nebo prostředky její dopravy na cíl. Armádní bulletin  2/2006

15

Chemická zbraň je tvořena – látkou nebo směsí látek se specifickými projevy na živý organismus nebo na jeho normální funkci, technickým zařízením, které slouží k převedení látky do bojového stavu, včetně prostředku dopravy na cíl.

Otravné látky – jsou všechny toxické chemické sloučeniny, které lze použít v možném ozbrojeném konfliktu a které jsou svými účinky namířeny proti živým organismům.

Otravné látky mohou být (podle fyziologických účinků) rozděleny na: • nervově paralytické (organofosfáty) – například sarin, soman, IVA, VX • dráždivé – např. lakrimátory, sternity • zpuchýřující – např. yperity • psychoaktivní – např. deriváty kyseliny lysergové LSD • dusivé – fosgen, difosgen, trifosgen, chlorpikrin • všeobecně jedovaté – oxid uhelnatý, kyanovodík atd.

Chemické zbraně mohou být použity – ve formě aerosolu, v kapalném a plynném skupenství. Na organismus působí mnohostranně. Vyvolávají poškození centrálního nervového systému, dýchacích orgánů, zažívacího traktu nebo narušují metabolismus, jiné mají zpuchýřující účinek.

Biologické zbraně

• Biologické zbraně jsou prostředky hromadného ničení, které zahrnují aplikaci, transport a skladování tzv. biologického agens, tzn. živých choroboplodných mikroorganismů, nebo jeho produktů, schopných vyvolat infekční onemocnění či otravy lidí, zvířat nebo rostlin. • Oproti nukleárním zbraním ponechávají nedotčené budovy, dopravní sítě a infrastrukturu. • Z hlediska použití teroristy představují potencionálně největší hrozbu - jsou extrémně levné a pro civilní obyvatelstvo představují smrtelné nebezpečí - dosud nikdo nenavrhl skutečný plán pro ochranu obyvatelstva před následky bioteroristického útoku. • Účinky biologických zbraní se neprojeví okamžitě, ale až za několik dnů či týdnů. Výhoda použití spočívá i v možnosti provést útok na poměrně velkém prostoru a díky zpoždění útoku se vyhnout odhalení. • Výzkum a vývoj biologických zbraní usnadňuje fakt, že některé Armádní bulletin  2/2006

16

z nich lze běžně nalézt v přírodě (např. pálivá paprika). Pro většinu států navíc není těžké podobné látky vyrábět. • Technologie výroby biologických zbraní může mít dvojí využití – jednak po výrobu biologických zbraní, ale zároveň lze získané znalosti aplikovat na legitimní výzkumy v oblasti medicíny, kosmetiky, potravinářství atd. Tento fakt výrazně snižuje efektivitu mezinárodních společenství kontrolovat produkci biologických a chemických zbraní. • Další směr vývoje biologických zbraní s sebou nese například i rozluštění lidského genetického vzorce – což nabízí možnost vývoje zbraní působících pouze na určité etnikum. Zatím biologické zbraně nerespektují politické, náboženské nebo sociální hranice a mohou se obrátit i proti tomu, kdo je použil. • Biologická agens mohou být cíleně použita nejen pouze proti osobám, ale také proti zemědělským plodinám, domácímu hospodářskému zvířectvu a specifickému druhu materiálu.

Světová ohniska antraxu

hyperendemický výskyt - endemický výskyt - sporadický výskyt - asi bez výskytu - bez výskytu

Ohrožení biologickým agens prostřednictvím: • Importované nákazy – v podobě importu pro nás nezvyklého závažného onemocnění z jiných

zemí (např. Ebola, Lassa) • Biologické války – vědomé rozšíření choroby mezi lidi, zvířata nebo rostliny. Tyto choroby se objeví po vystavení cílové populace infekčním účinkům živých mikroorganismů, které se začnou množit a po inkubační době se projeví symptomy dané nemoci. • Bioterorismu – úmyslné zneužití biologického agens k vyvolání strachu a paniky šířením infekčního onemocnění mezi obyvatelstvem.

Výhody biologických agens: • vysoká virulence (míra patogenity) • minimální dávka vedoucí ke smrti Armádní bulletin  2/2006

17

• dlouhodobý – reziduální efekt • odolnost proti antibiotikům • nízká infekční dávka • spolehlivý růst při masové produkci • nemožnost specifických ochranných opatření proti vzniku choroby • dlouhá životaschopnost při skladování • možnost jednoduchého transportu • schopnost zasáhnout rozsáhlé oblasti • mnoho způsobů přenosu – kontaktem, pohlavním stykem, kapénkově, transplacentárně, předměty, vzduchem, potravinami, vodou, vektorem

Kdy můžeme mít podezření na použití biologické agens? • v dané oblasti se vyskytla neobvyklá onemocnění • výskyt víc neobvyklých onemocnění u jednoho jednotlivce • existence bodového zdroje masivního rozšíření nákazy – epidemie • výskyt onemocnění omezený na určitou geografickou oblast • nižší nakažlivost u chráněných osob • neobvyklá úmrtí zvířat různých druhů v oblasti Zneužitelné biologické agens: • Bakterie – jednobuněčné organismy způsobující např. antrax,

mor, tularémii, brucelózu, Q horečku. • Viry – nejjednodušší biologické organismy, které parazitují na živých buňkách ve kterých se rozmnožují. Choroby nelze léčit antibiotiky. Viry způsobují pravé neštovice, Ebolu, venezuelskou encefalitidu. • Toxiny – neživé produkty mikroorganismů, rostlin nebo živých organismů. Mohou být vyrobeny synteticky. Mezi toxiny patří botulotoxiny, ricin, trichotoxiny, saxitoxin atd.

Armádní bulletin  2/2006

18