Vlachova
26.11.2012
10:06
Str. 1
16
1
UP 0102-2
UP 0072-2
UP 0121-2
UP 0017-2
UP 0145-2
UP 0064-2
UP 0053-2
UP 0100-2
UP 0065-2
ARCODIVA Jaromírova 48, 128 00 Praha 2, Czech Republic tel.: +420 223 006 934-5, +420 777 687 797 • fax: +420 223 006 935
www.arcodiva.cz e-mail:
[email protected]
Vlachova
26.11.2012
10:06
Str. 2
2
15
BOHUSLAV MARTINÒ (1890–1959) Duo for Violin and Violoncello No. 1, H. 157 1/ Preludium – Andante Moderato 2/ Rondo – Allegro con brio
12:52 4:36 8:12
LEO· JANÁâEK (1854–1928) Sonata for Violin and Piano 3/ I. Con moto 4/ II. Balada. Con moto 5/ III. Allegretto 6/ IV. Adagio
17:18 5:18 4:48 2:25 4:38
JOSEF SUK (1874–1935) 7/ Elegy for Piano Trio, Op. 23
5:30
BED¤ICH SMETANA (1824–1884) Z domoviny (From my Homeland) – 2 Pieces for Violin and Piano 8/ Moderato 9/ Andantino
11:52 4:55 6:55
ANTONÍN DVO¤ÁK (1841–1904) 10/ Romance in f minor – Andante con moto, Op. 11
11:47
SYLVIE BODOROVÁ (1954) 11/ Sine dolore – dedicated to Josef Vlach
7:53
Dana Vlachová – violin Petr Nouzovsk˘ – cello • Miroslav Sekera – piano Recorded in Prague Conservatoire Concert Hall on June 26th and 27th, 2012 Music director and producer Jifií ·tilec • Sound engineers and editing Václav Roubal and Karel Soukeník Front cover photo © 2012 Ing. Richard Skláfi • Sleeve note © 2012 Jifií ·tilec Inside photos © 2012 Ing. Richard Skláfi and ArcoDiva • Design © 2012 Jifií Vodiãka
2
Sylvie Bodorová, Jiří Štilec, Dana Vlachová and Petr Nouzovský 15
Vlachova
26.11.2012
10:06
Str. 3
14
3
Koncertoval na v˘znamn˘ch pódiích a festivalech v Moskvû, Petrohradu, Bolzanu, Istanbulu, Los Angeles, Buenos Aires, Limû, Kjótu, Bratislavû, Jekatûrinburgu aj. V roce 2005 úãinkoval s velk˘m úspûchem poprvé na festivalu PraÏské jaro, o tfii roky pozdûji pak napfi. v amsterodamském Concertgebouw, v r. 2010 na festivalu Pau Casalse ve ‰panûlském El Vendrellu. Vystupuje pravidelnû s renomovan˘mi orchestry – Chamber Orchestra Kremlin, PlzeÀská filharmonie, Symfonick˘ orchestr âeského rozhlasu, Baltic Neopolis Orchestra, Slovenská filharmonie, Komorní filharmonie Pardubice ad. Nahrál patnáct CD pro firmy CUBE Bohemia Metier, Multisonic, Albany Records, ARTA, Parma Records a Radioservis. Hraje na vzácn˘ nástroj francouzského mistra Jean Baptiste Vuillaume z roku 1835. www.nouzovsky.cz
Dear friends, the works which I offer you on this compact disc do not, with the exception of the Duo by Sylvie Bodorová, belong to the novelties of the chamber music repertoire. They are my declaration of love for Czech music and its jewels to which I always return in humility and respect, rediscovering their beauty again and again. My thanks are due to my brilliant co-performers, the cellist Petr Nouzovsk˘ and the pianist Miroslav Sekera, who were a great inspiration to me during the preparation and the work involved in this recording, also to the production team headed by Jifií ·tilec with whom I shared some wonderful moments at the Concert Hall of the Prague Conservatoire. I also thank Messrs Machart and Sokol for making the wonderful Steinway piano so perfectly ready. Do then join me in delving into the inimitable harmonies of the Bohuslav MartinÛ Duo, from the dream-like opening of the first movement to the breathtaking cello cadenza and the ravishing coda of the second movement, enjoy the Sonata by Janáãek – that expressive, fierce, tender, intimate, subtle, whispering composer and his cymbalom-coloured piano, let yourself be moved by the art nouveau Suk Elegy, take in its gorgeous harmonies and its innermost emotion, let your soul dance to Smetana’s poetic From my Homeland, full of Czech melodies and warmth, imbibe the intoxicating colours of the intimate Romance by Dvofiák. And finally immerse yourself in the deep and strong music of the Duo by Sylvie Bodorová – Sine dolore (Without of Pain) – which is dedicated to the memory of Josef Vlach, my beloved father. Sorrow, a soul leaving this earthly world, reconciliation… Yours,
Miroslav Sekera patfií k v˘razn˘m osobnostem na‰í mladé klavírní generace. V roce 2002 se stal vítûzem Mezinárodní soutûÏe J. Brahmse v rakouském Pörtschachu. JiÏ pfiedtím získal ocenûní v mnoha v˘znamn˘ch soutûÏích u nás i v zahraniãí, napfi. na Mezinárodní soutûÏi F. Chopina v Mariánsk˘ch Lázních, na soutûÏi AMU o stipendium firmy Yamaha a na Mezinárodní soutûÏi v Gaillard (Francie). Díky tomu, Ïe se v dûtství vûnoval kromû klavíru i hfie na housle, byl vybrán do role malého Mozarta v oscarovém filmu „Amadeus“ reÏiséra Milo‰e Formana. Pro studium v˘luãnû hry na klavír se rozhodl aÏ po pfiijetí na PraÏskou konzervatofi do tfiídy prof. Evy Boguniové. Na Hudební fakultû Akademie múzick˘ch umûní v Praze pokraãoval ve tfiídû doc. Miroslava Langera. Studium dokonãil v roce 1999 jako nejúspû‰nûj‰í student. V roce 2006 mu bylo firmou Multisonic vydáno sólové CD s díly Johannesa Brahmse, D. Scarlattiho, M. Moszkovského. Pro spoleãnost Albany Records nahrál v USA dvû CD se skladbami bostonského soudobého hudebního skladatele Josepha Summera. Pravidelnû spolupracuje s âesk˘m rozhlasem. V roce 2012 opût vystoupil jako sólista Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Koncertuje v âeské republice i v zahraniãí (Nûmecko, ·v˘carsko, Francie, Rakousko, Velká Británie, Japonsko, Indonésie, Chile, Brazílie, USA). www.sekeramiroslav.cz
14
3
Vlachova
26.11.2012
10:06
Str. 4
4
13
BOHUSLAV MARTINÒ (1890–1959) wrote his Duo for Violin and Violoncello No.1 (H. 157) in January 1927 at the time of his moving from Prague to Paris to begin his studies with Albert Roussel. By that time, though, he had already written some 150 compositions. In Paris he seemed to find his own original musical language, the proof as well as an example of that honest search being this Duo. It was composed at the request of MartinÛ’s Prague friends, the violinist Stanislav Novák and ’cellist Maurits Frank, two prominent members of the NovákFrank Quartet. Among the characteristic features of the two-movement work is the free tonality and rigorously polyphonic writing in the first movement, Preludium, resulting in many sharp discords, added to which in the second movement, Rondo, is the use of rhythms, melodic twists and harmonies typical of jazz in the 1920s. The virtuoso writing in both cadenzas is plainly inspired by that in Ravel’s Tzigane.
Moc jsem se tû‰ila na umûleckou spolupráci a cítila se nesmírnû poctûna, Ïe mi bude tento velk˘ a skromn˘ umûlec dirigovat premiéru mé skladby "Magikon". Nikdy nezapomenu na hlubok˘ smutek, kdyÏ na první zkou‰ku Sukova komorního orchestru pfii‰la zpráva, Ïe Josef Vlach ode‰el navÏdy. Mûla jsem pocit, Ïe musím navázat, alespoÀ naznaãit nevyslovené, a pokusila jsem se o to samozfiejmû hudbou. Napsala jsem duo Sine dolore ("Bez bolesti") vûnované památce Josefa Vlacha. Je v nûm jak tísnivá atmosféra úvodního tremola, tak i pasáÏe, které pfiipomínají varhanní rejstfiíky, a vûãné svûtlo, v které vûfiil. Je symbolické, Ïe se prvního natoãení na CD ujala houslistka Dana Vlachová, dcera Josefa Vlacha.
LEO· JANÁâEK (1854–1928) is best known as a composer of operas: his JenÛfa, The Cunning Little Vixen, KáÈa Kabanová, The Makropulos Case, From the House of the Dead – to name some of them – are played at leading opera houses all over the world. However, he also left a number of important chamber works. He wrote his Sonata for Violin and Piano between 1914 and 1922, making several changes to it, especially in the order of its movements. The Adagio was originally the second movement, becoming the finale in the definitive version. Janáãek, writing about the Sonata to Otakar Nebu‰ka, said: “…I wrote the Violin Sonata at the outbreak of the 1914 war, when we readilly awaited the Russians in Moravia…”. Jaroslav Vogel writes that the work’s content is strongly related to Janáãek’s admiration for all things Russian. The Sonata’s atmosphere is palpably linked to the opera KáÈa Kabanová which itself was written between 1919 and 1921. The very first theme in the Sonata’s opening movement is – together with its key – almost identical with the motive which ends the penultimate scene of the opera. And the main theme of the 3rd movement – a kind of 2/4 scherzo – is reminiscent both of the sleigh-bells variant of KáÈa’s fate motive and of Kudrjቒs song “Everyone go home” (V‰ecko domÛ, domÛ). The Sonata for Violin and Piano was first performed in Brno and soon afterwards in Prague, and in 1923 it was played in Salzburg at the International Society for Contemporary Music Festival by Stanislav Novák (violin) and Václav ·tûpán (piano). The Sonata was not the first of Janáãek’s compositions of this kind, but two earlier sonatas have not survived – one was written during Janáãek’s studies in Leipzig (it was never completed) and the other in Vienna, both in 1880. 4
Dana Vlachová je dcerou Josefa Vlacha, primaria proslulého Vlachova kvarteta. Je houslistkou âeského tria, se kter˘m koncertuje na prestiÏních pódiích a festivalech po celé Evropû i v USA, Japonsku, Argentinû, Kolumbii, Peru, Turecku, Kuvajtu, Egyptû, JiÏní Koreji ad. Sólisticky vystupovala napfi. s Filharmonií Monte Carlo, PraÏskou komorní filharmonií s dirigentem Jifiím Bûlohlávkem, Symfonick˘m orchestrem âeského rozhlasu, Filharmonií B. MartinÛ Zlín, Filharmonií Hradec Králové, âesk˘m komorním orchestrem, Sukov˘m komorním orchestrem, orchestrem Virtuosi Pragenses a fiadou dal‰ích. Na svém kontû má fiadu nahrávek pro vydavatelství Supraphon, Bohemia Music, BNL (Francie), Subiton a ArcoDiva. Od r. 1995 vyuãuje na PraÏské konzervatofii, kde v souãasné dobû vede houslové oddûlení. V rámci své pedagogické práce pÛsobí na mezinárodních houslov˘ch kurzech v âeské republice i v zahraniãí (Japonsko, USA, JiÏní Korea, Peru). Je téÏ pravidelnû zvána do porot v˘znamn˘ch soutûÏí (Mezinárodní houslová soutûÏ Jaroslava Kociana, Mezinárodní houslová soutûÏ Josefa Muziky, Prague Junior Note, Talents for Europe [Slovensko], International Violin Competition Nagoya [Japonsko]). Dana Vlachová hraje na vzácn˘ historick˘ nástroj „ãeského Stradivariho“ Ka‰para Strnada z roku 1797. www.czechtrio.cz Petr Nouzovsk˘ patfií k na‰im nejv˘znamûj‰ím violoncellistÛm. Je laureátem mezinárodní soutûÏe ve Val Tidone 2011 (Itálie), získal téÏ ocenûní „Master on Tour 2007“ a „Europäische Förderpreis für Musik 2007“. Vedle AMU v Praze studoval na Vysoké hudební ‰kole C. M. von Webera v DráÏìanech a na Královské akademii v Madridu. 13
Vlachova
26.11.2012
10:06
Str. 5
12
5
Romance pro housle a klavír f moll, op. 11, B 38 je úpravou pÛvodní pomalé vûty Andantino con moto quasi Allegretto Smyãcového kvartetu f moll z roku 1875. ANTONÍN DVO¤ÁK (1841–1904), ve svûtû nejznámûj‰í a patrnû i nejhranûj‰í a nejpopulárnûj‰í ãesk˘ skladatel, napsal tuto skladbu v roce 1877 na pfiání koncertního mistra Prozatímního divadla. V orchestrální verzi byla poprvé provedena 9. prosince 1877 na Îofínû. PÛvodní vûtu samozfiejmû roz‰ífiil pfiikomponováním dal‰ích témat a vznikla tak melodicky invenãní skladba v sonátové formû, která dává pfiíleÏitost sólovému nástroji pfiedvést zejména ‰irokou kantilénu. Vedlej‰í téma v E dur oznaãuje dokonce jeden z prvních dvofiákovsk˘ch badatelÛ Otakar ·ourek za pozÛstatek dfiívûj‰ího autorova silného zanícení pro „hudbu Wagnerovu“. Celkovû oznaãuje Otakar ·ourek Ïánr Romance jako „milostné dostaveníãko“.
The Elegy for Piano Trio is an arrangement of a work which JOSEF SUK (1874–1935) wrote originally for violin, violoncello, string quartet, harmonium and harp, Op. 23, in April 1902 for memorial celebrations in Prague on the occasion of the 1st anniversary of the death of the writer, dramatist and poet Julius Zeyer (1841–1901). Zeyer had exerted a strong influence on Suk’s music, in this case through his epic poem Vy‰ehrad, dating from 1880. Suk also wrote compositions on a larger scale to Zeyer’s works: to the dramatic legend Under the Apple Tree and the fairy-tale drama Radúz and Mahulena. Zeyer’s friends were aware of these compositions by Suk and therefore asked him early in 1902 to write something for the forthcoming memorial event in the gardens of the Queen Anne “Belvedere” summer house on 31st July and 1st August of that year. On the programme there were also tableaux vivants on themes from Zeyer’s works and a picture by artists Klusáãek and Ra‰ka on the theme of Vy‰ehrad entitled “When the sun above Vy‰ehrad had set”. It was this that was accompanied by Suk’s Elegy. The magnificent arch of the Elegy’s melody above rich harmonies in the piano is the mainstay of this art-nouveau salon piece which nonetheless still retains the features of late romanticism. Side by side with the melody, the Elegy gives an equal chance to colourful sound to shine, with momentary glimpses of an impressionistic palette making their presence felt.
SYLVIE BODOROVÁ (1954) je v˘znamná ãeská hudební skladatelka, která studovala v Bratislavû (konzervatofi), v Brnû (JAMU) a v Praze (HAMU). Seznámila se s novodob˘mi technikami na stáÏi v Sienû (Franco Donatoni), Polsku a Amsterdamu (Ton de Leeuw). V devadesát˘ch letech 20. století pÛsobila pedagogicky na univerzitû v Cincinnati a na dal‰ích místech v USA. V roce 1996 zaloÏila spolu s Lubo‰em Fi‰erem, ZdeÀkem Luká‰em a Otmarem Máchou tvÛrãí skupinu „Quattro“. Patfií k nejvyhledávanûj‰ím a nejhranûj‰ím ãesk˘m autorÛm, její skladby se prosadily v zahraniãí a reprezentují soudobou ãeskou hudební kulturu na v˘znamn˘ch pódiích a festivalech. Pro festival PraÏské jaro napsala Sylvie Bodorová velmi úspû‰né celoveãerní oratorium Juda Maccabeus (2002) a pro jubileum festivalu Smetanova Litomy‰l zkomponovala dal‰í rozsáhlé oratorium MojÏí‰ (2008). V roce 2009 vytvofiila projekt z oblasti balkánské a cikánské hudby JA RA LAJ pro tenoristu ·tefana Margitu, housle, violu, klarinet, harfu, bicí a smyãce, kter˘ pfiedstavuje osobit˘ pohled na oblast world music. Pro Symfonick˘ orchestr hl. mûsta Prahy FOK a jeho ‰éfdirigenta Jifiího Kouta zkomponovala v roce 2011 Symfonii ã. 1 „Con le campane“. Její poslední úspû‰nou objednávkou je rozsáhl˘ písÀov˘ cyklus Lingua angelorum pro svûtovû proslulého barytonistu Thomase Hampsona, kter˘ byl uveden na Smetanovû Litomy‰li v roce 2012. Ke své skladbû Sine dolore pro housle a violoncello z roku 1989 autorka dodává: Jsou setkání, na která nikdy nezapomeneme, a lidé, ktefií se nám vtisknou do pamûti navzdory tomu, Ïe spoleãn˘ ãas, kter˘ nám je vymûfien, je velmi omezen˘. S Josefem Vlachem jsem strávila pouze nûkolik málo hodin, pfiesto na tato setkání nezapomenu nikdy. V mé pamûti zÛstal jako ãlovûk neokázal˘, velk˘ch morálních zásad a naprosto oddan˘ hudbû – precizní, nároãn˘ v detailu i koncepci, laskav˘, moudr˘. 12
The list of the chamber works of BED¤ICH SMETANA (1824–1884) is not – contrary to their importance – very long. The Two Duos for Violin and Piano “From my Homeland” were written by this founder of Czech national music at a time when he was already suffering from deafness and was living in Jabkenice in the country. The year 1880 when this two-movement work was being written in proximity to Smetana’s finest operatic and symphonic works, was a happy one for him. Early on in the year there was a jubilee concert in Prague, marking the 50th anniversary of his first public appearance, and there were many other occasions testifying to his considerable success at home and abroad. The Two Duos were ready for publication already in the summer of 1880, Smetana originally hoping to have them published by Hugo Pohle in Hamburg, but he failed to come to an agreement with Pohle about the French text of the dedication (Smetana had given way on the German title of the work, having originally proposed the Czech “Z domoviny”, but he argued that “…I could not have allowed the dedication from me, a Czech, to you, a Czech – meaning Ludevít Procházka – to be printed only in German...”). Eventually the work was published in January 1881 by Franti‰ek A. Urbánek with a dedication to Prince Alexander Thurn Taxis, having been first performed at a concert of the choral society Bivoj on 3rd October 1880 at Budynû on Ohfie by Václav Juda Novotn˘ and 5
Vlachova
26.11.2012
10:06
Str. 6
6
11
Karel Kovafiovic. The music in this work is often referred to as “idyllic” (1st movement) and “pastoral” (2nd movement). Karel Janeãek links it to the symphonic poem “From Bohemia’s Woods and Fields”. In any case the music is predominantly harmonic, and it radiates Smetana’s typical optimism. It is one of the jewels of Czech chamber repertoire.
1902 pro pietní slavnost pofiádanou v Praze k prvnímu v˘roãí úmrtí Julia Zeyera (1841–1901). Tento prozaik, dramatik a básník Sukovu tvorbu v˘raznû ovlivnil. V tomto pfiípadû se stala inspirací Zeyerova epická báseÀ Vy‰ehrad z roku 1880. Josef Suk ov‰em zkomponoval i rozsáhlá hudební díla k básníkovû legendû Pod jabloní a k pohádkovému dramatu Radúz a Mahulena. Toho si byl vûdom i okruh básníkov˘ch pfiátel, ktefií poãátkem roku 1902 poÏádali skladatele o kompozici, která se mûla stát souãástí zahradní slavnosti u Letohrádku královny Anny „Belveder“ v praÏsk˘ch Chotkov˘ch sadech. Souãástí pamûtní slavnosti k prvnímu v˘roãí úmrtí básníka, která se konala 31. ãervence a 1. srpna, byly také Ïivé obrazy na námûty Zeyerov˘ch dûl. Pro báseÀ Vy‰ehrad stvofiili malífii Klusáãek a Ra‰ka náladov˘ obraz s názvem „KdyÏ slunce nad Vy‰ehradem zapadlo“ a ten byl doprovázen právû Sukovou Elegií. Nádhernû vyklenutá melodie nad bohat˘mi harmoniemi klavíru je hlavním nositelem v˘razovû jiÏ secesnû salónní, ale stále je‰tû pozdnû romantické kompozice. Vedle melodické sloÏky se tu jiÏ naprosto rovnocennû uplatÀuje i zvuková barva, obãas dokonce jako by probleskovaly náznaky impresionistického pohledu na svût.
Romance in f minor for Violin and Piano, Op. 11, B 38 is an arrangement of the slow movement Andantino con moto quasi Allegretto from the String Quartet in f minor which ANTONÍN DVO¤ÁK (1841–1904), the best known and perhaps the most often played and most popular Czech composer, wrote in 1877 at the request of the leader of the Prague Provisional Theatre orchestra. It was first performed in the violin-and-orchestra version on 9th December 1877 at Îofín in Prague. Dvofiák had extended the original movement by adding more themes, thus creating a melodically inventive composition in sonata form and allowing the solo instrument fully to “sing”. The second theme in E major is thought by the leading Dvofiák’s scholar, Otakar ·ourek, to be a residue of the composer’s earlier infatuation with the music of Wagner. On the whole, ·ourek thinks the genre of the Romance is that of “an amorous serenade”. SYLVIE BODOROVÁ (b. 1954) is an important Czech composer who studied at the conservatoire in Bratislava, at the Janáãek Academy in Brno (JAMU) and the Prague Academy (HAMU). She made her acquaintance of new composition techniques during stays in Siena (Franco Donatoni), Poland and Amsterdam (Ton de Leeuw). In the 90s she taught at the University in Cincinnati and other places in the USA. In 1996 she and the composers Lubo‰ Fi‰er, Zdenûk Lukበand Otmar Mácha founded the creative group “Quattro”. Sylvie Bodorová is one of the most sought after and performed Czech composers, her works having been played abroad and representing contemporary Czech music culture at prestigious concert venues and festivals. She wrote her very successful full-length oratorio Juda Maccabeus (2002) for The Prague Spring Festival, and for the Smetana’s Litomy‰l jubilee festival another large-scale oratorio Moses (2008). In 2009 she created a folk-song project JA RA LAJ based on Balkan and Gypsy music for the tenor ·tefan Margita with violin, viola, clarinet, harp, percussion and strings, representing her original approach to the area of world music. In 2011 she wrote her Symphony No. 1 “Con le campane” for the Prague Symphony Orchestra and its chief conductor Jifií Kout. Her latest successful commission has been the large-scale song cycle Lingua angelorum for the world-famous baritone Thomas Hampson. It was first performed at the Smetana’s Litomy‰l Festival in 2012. 6
Komorní dílo BED¤ICHA SMETANY (1824–1884) není pfies svÛj v˘znam pfiíli‰ rozsáhlé. Dvû dua pro housle a klavír „Z domoviny“ napsal zakladatel ãeské národní hudby v dobû, kdy jiÏ trpûl hluchotou a svÛj Ïivot trávil v Jabkenicích. Rok 1880, kdy tato dvoudílná skladba v sousedství vrcholn˘ch operních a symfonick˘ch dûl vznikala, byl pro Smetanu mimofiádnû ‰Èastn˘. Hned na poãátku tohoto roku se uskuteãnil v Praze jubilejní koncert k 50. v˘roãí Smetanova prvního vefiejného vystoupení a bylo i mnoho dal‰ích vnûj‰ích okolností, které ukazovaly na to, Ïe dílu tohoto tvÛrce se dostává znaãného ohlasu a uznání doma i v zahraniãí. Obû dua byla pfiipravena k vydání jiÏ v létû 1880. Smetana je chtûl pÛvodnû vydat u vydavatelství Hugo Pohle v Hamburku, ale vzhledem k tomu, Ïe se nedohodl s vydavatelem na francouzském textu dedikace (Smetana ustoupil v otázce nûmeckého titulu celé skladby, pÛvodnû navrhoval ãesk˘ „Z domoviny“ – („…Nemohl jsem v‰ak pfiece pfiipustit, aby dedikace mezi mnou âechem a Vámi âechem [mínûn Ludevít Procházka] byla vefiejnû ti‰tûna pouze nûmecky…“), dílo nakonec vydal v lednu 1881 Franti‰ek A. Urbánek s dedikací kníÏeti Alexandru Thurn Taxisovi. Poprvé zaznûlo na koncertu zpûváckého spolku Bivoj v Budyni nad Ohfií 3. fiíjna 1880, kde skladbu zahráli Václav Juda Novotn˘ a Karel Kovafiovic. Hudba této kompozice se nejãastûji oznaãuje slovem „idyliãnost“, nebo v pfiípadû Dua ã. 2 také jako „pastorálnost“. Karel Janeãek zde uvádí souvislost se symfonickou básní Z ãesk˘ch luhÛ a hájÛ. V kaÏdém pfiípadû je to skladba, v níÏ pfievaÏuje harmonizující tendence, typick˘ smetanovsk˘ optimismus a jas, a patfií k trval˘m klenotÛm ãeské komorní literatury. 11
Vlachova
26.11.2012
10:06
Str. 7
10
7
BOHUSLAV MARTINÒ (1890–1959) napsal své Duo pro housle a violoncello ã. 1 (H. 157) v lednu 1927, v dobû, kdy ode‰el z Prahy do PafiíÏe, kde zaãal studovat u Alberta Roussela. V té chvíli uÏ v‰ak mûl na svém kontû 150 skladeb, i kdyÏ právû v PafiíÏi jako by MartinÛ na‰el sám sebe a svÛj originální hudební jazyk. Jeho dokladem a ukázkou poctivého hledání je i Duo pro housle a violoncello ã. 1, které vzniklo na objednávku skladatelov˘ch praÏsk˘ch pfiátel, houslisty Stanislava Nováka a violoncellisty Mauritse Franka, dvou v˘razn˘ch osobností Novákova-Frankova kvarteta. K charakteristick˘m znakÛm tohoto dvoudílného díla patfií v 1. vûtû s názvem Preludium volná tonalita a nekompromisnû polyfonní vedení hlasÛ, které má za následek vytváfiení ãetn˘ch velmi ostr˘ch disonancí. Ve 2. vûtû Rondo se k tomu pfiidá je‰tû uÏití rytmÛ, melodick˘ch obratÛ a harmonií, typick˘ch pro jazz dvacát˘ch let 20. století. Virtuozita obou kadencí je zfiejmû inspirována Ravelovou skladbou Tzigane.
Writing about her composition Sine dolore for Violin and Violoncello, dating from 1989, Sylvie Bodorová adds: There are encounters which we never forget, and people who imprint themselves on our memory, even if of our allowed time together is very limited. I spent only a few hours with Josef Vlach, but I will never forget that meeting. He has remained in my memory as an unostentatious man of high moral standards, totally devoted to music – precise, exacting in detail as well as the overall idea, kind, wise. I had looked forward to working with him and felt very honoured that this great and modest artist would conduct the première of my composition “Magikon”. I will never forget the deep sorrow felt at the first rehearsal with the Suk Chamber Orchestra, as we received the news that Josef Vlach had gone for ever. I felt I had to communicate, or at least hint at what had remained unsaid, and I tried of course to express it in music. I wrote my duo Sine dolore (“Without of Pain”), dedicating it to the memory of Josef Vlach. It contains the atmosphere of distress in the opening tremolo, as well as the passages that remind of organ stop timbres and of the eternal light he believed in. It is symbolic that the violinist Dana Vlachová – daughter of Josef Vlach – has taken the first CD recording of the work under her own wing.
I kdyÏ je LEO· JANÁâEK (1854–1928) znám˘ pfiedev‰ím jako operní autor, jehoÏ díla jako JenÛfa, Li‰ka Bystrou‰ka, KáÈa Kabanova, Vûc Makropulos, Z mrtvého domu a dal‰í se dnes hrají na pfiedních scénách celého svûta, k jeho odkazu patfií i nûkolik v˘znamn˘ch komorních dûl. Svoji Sonátu pro housle a klavír psal skladatel v rozmezí let 1914–1922 v nûkolika verzích, mûnilo se zejména pofiadí jednotliv˘ch vût – pÛvodnû bylo Adagio jako druhá vûta a v definitivní verzi se stala vûtou poslední. Janáãek sám ke vzniku Sonáty pí‰e 21. 1. 1922 Otakaru Nebu‰kovi: „…Sonátu houslovou napsal jsem v poãátku války 1914, kdyÏ jsme Rusy ãekali uÏ na Moravû…“ Jak pí‰e Jaroslav Vogel, dílo je obsahovû v˘raznû spojeno s Janáãkov˘m rusofilstvím. Toto ovzdu‰í Sonáty prozrazuje i nápadná motivická pfiíbuznost s operou KáÈa Kabanová, vzniklou aÏ v letech 1919–1921. Tak hned hlavní téma 1. vûty je vãetnû tóniny témûfi totoÏné s motivem, kter˘m konãí v Kátû Kabanové pfiedposlední obraz. Hlavní my‰lenka 3. vûty jakéhosi 2/4 scherza pak pfiipomíná jednak rolniãkovou variantu osudového motivu z Káti, jednak Kudrjá‰ovo „V‰ecko domÛ, domÛ“. Sonáta pro housle a klavir zaznûla nejprve v Brnû a vzapûtí i v Praze a v roce 1923 ji uvedli v Salcburku na festivalu Mezinarodni spoleãnosti pro soudobou hudbu houslista Stanislav Novák s Václavem ·tûpánem u klavíru. Sonáta pro housle a klavír není první Janáãkovou skladbou tohoto druhu, pfiedchozí dvû sonáty se nedochovaly. Jednu napsal bûhem studií v Lipsku (ta zÛstala nedokonãená), druhou ve Vídni, obû v roce 1880. Elegie pro klavírní trio, op. 23, je úpravou pÛvodní skladby, kterou JOSEF SUK (1874–1935) zkomponoval pro housle, violoncello, smyãcové kvarteto, harmonium a harfu. Napsal ji v dubnu 10
Dana Vlachová, daughter of Josef Vlach – leader of the famous Vlach Quartet, is the violinist of the Czech Trio with which she gives concerts at prestigious venues and at festivals all over Europe and the USA, Japan, Argentina, Columbia, Peru, Turkey, Kuwait, Egypt, South Korea and other countries. As a soloist, Dana Vlachová has appeared with the Monte Carlo Philharmonic, Prague Philharmonia under Jifií Bûlohlávek, Czech Radio Symphony Orchestra, Bohuslav MartinÛ Philharmonic Zlín, Hradec Králové Philharmonic Orchestra, Czech Chamber Orchestra, Suk Chamber Orchestra, Virtuosi Pragenses and several other ensembles. She has made a number of recordings on the Supraphon, Bohemia Music, BNL (France), Subiton and ArcoDiva labels. Since 1995 she has been teaching at the Prague Conservatoire where she is currently in charge of the violin department. As a teacher she has worked at violin courses in the Czech Republic as well as abroad, incl. Japan, USA, South Korea and Peru. She is also frequently invited to sit on juries of important competitions (International Violin Competition Jaroslav Kocian, International Violin Competition Josef Muzika, Prague Junior Note, Talents for Europe (Slovakia) and International Violin Competition Nagoya [Japan]). Dana Vlachová plays on a rare historical violin by the “Czech Stradivarius” Ka‰par Strnad, dating from 1797. www.czechtrio.cz 7
Vlachova
26.11.2012
10:06
Str. 8
8
9
Petr Nouzovsk˘ is one of the most notable Czech violoncellists. He is a laureate of the International Val Tidone Competition 2011 (Italy) and holder of prizes “Master of Tour 2007” and “Europäische Förderpreis für Musik 2007”. Beside the Prague Academy, he also studied at the C. M. von Weber High School in Dresden and the Royal Academy in Madrid. He has given concerts at important venues and festivals, including Moscow, St. Petersburg, Bolzano, Istanbul, Los Angeles, Buenos Aires, Lima, Kyoto, Bratislava, Yekaterinburg and others. In 2005 he made a successful first appearance at The Prague Spring Festival, three years later at the Concertgebouw in Amsterdam, and in 2010 at the Pau Casals Festival at El Vendrell (Spain). Petr Nouzovsk˘ makes regular appearances with well-known orchestras – Chamber Orchestra Kremlin, Pilsen Philharmonic, Czech Radio Symphony Orchestra, Baltic Neopolis Orchestra, Slovak Philharmonic, Chamber Philharmonic Pardubice and others. He has made 15 CDs for such labels as CUBE Bohemia Metier, Multisonic, Albany Records, ARTA, Parma Records and Radioservis. He plays on an instrument by the French master Jean Baptiste Vuillaume, dating from 1835. www.nouzovsky.cz
Milí pfiátelé, díla, která Vám pfiedkládám na tomto kompaktním disku, nepatfií, s v˘jimkou dua Sylvie Bodorové, k novinkám komorního repertoáru. Je to mé vyznání lásky k ãeské hudbû a jejím klenotÛm, ke kter˘m se vÏdy s pokorou a úctou znovu vracím a neustále objevuji jejich krásu. Podûkování patfií m˘m skvûl˘m komorním partnerÛm, cellistovi Petru Nouzovskému a pianistovi Miroslavu Sekerovi, ktefií pro mne byli velikou inspirací pfii pfiípravû a práci na této nahrávce, dále realizaãnímu t˘mu v ãele s Jifiím ·tilcem, se kter˘m jsme strávili krásné chvíle v Koncertním sále PraÏské konzervatofie. Dûkuji téÏ panu Machartovi a panu Sokolovi za dokonalou pfiípravu nádherného klavíru zn. Steinway. Zaposlouchejte se tedy se mnou do nenapodobiteln˘ch harmonií Dua Bohuslava MartinÛ, od snového zaãátku první vûty aÏ po úchvatnou cellovou kadenci a strhující závûr vûty druhé, proÏijte Sonátu Janáãka – expresivního, dravého, nûÏného, intimního, jemného, ‰eptajícího, s klavírem stylizovan˘m do barvy cimbálu, nechte se dojmout secesní Sukovou Elegií, vnímejte její nádherné harmonie a vnitfiní emoce, roztanãete du‰i pfii poetické Smetanovû Domovinû, plné ãeské melodiky a vfielosti, opájejte se úchvatnou barevnou a intimní Dvofiákovou Romancí. A nakonec se ponofite do hluboké a silné hudby dua Sylvie Bodorové – Sine dolore. Bez bolesti. Je vûnováno památce Josefa Vlacha, mého milovaného tatínka. Smutek, du‰e opou‰tûjící pozemsk˘ svût, smífiení… Va‰e
Miroslav Sekera is a prominent member of the younger generation of pianists. He won the 2002 International J. Brahms Competition in Pörtschach in Austria, following his earlier successes in many important competitions at home and abroad, e.g. the International Chopin Competition in Marienbad, the Yamaha Scholarship Competition at the Prague Academy and the International Competition at Gaillard in France. Owing to the fact that as a boy he studied the violin as well as the piano, he was picked to play the little Mozart in “Amadeus” – the Milo‰ Forman film graced by an Oscar. He only decided to concentrate on the piano after joining the class of Eva Boguniová at the Prague Conservatoire. He continued his studies at the Prague Academy under Miroslav Langer. He graduated in 1999 as the most successful student. His first solo CD with music by Johannes Brahms, Domenico Scarlatti and Moritz Moszkowski was published on the Multisonic label in 2006. He has made two CDs in the USA for the Albany Records label with music by the contemporary composer Joseph Summer. He regularly works for the Czech Radio. In 2012 he again has appeared as soloist with the Prague Symphony Orchestra. He gives concerts in the Czech Republic as well as abroad (incl. Germany, Switzerland, France, Austria, Great Britain, Japan, Indonesia, Chile, Brasil and USA). www.sekeramiroslav.cz
8
9