Bohemia centralis, Praha, 17: 7 -19, 1988
Archeobotanické nálezy ze Středočeského kraje Archäobotanische Funde aus dem Mittelböhmischen Kreise
Emanuel OPRAVIL
Zbytky rostlinného původu nalézané při archeologických výzkumech poskytují zajímavé informace nejen samotné archeologii, ale též k chorologii rostlin, historické fytogeografii a pro rekonstrukci rostlinných společenstev. Analýzy větších náletových celků z rozsáhlejších výzkumů umožňují velmi po-drobné poznání životního prostředí zaniklé společenské formace včetně sortimentu pěstovaných i sbíraných plodin, struktury synantropní vegetace atd. Tak je možno rekonstruovat např. skladbu lesních porostů v údolí Vltavy podle velkého množství zbytků dřeva na sídlištích u Závisti a v Hrazanech nebo v údolní nivě Labe v okolí slavníkovské Libice aj. Pestrou mozaiku poznatků z minulosti našich planě rostoucích i pěstovaných rostlin doplňují i méně početné nálezy často jen o několika obilkách či zlomcích uhlíků. Výsledky jejich paleobotanických určení jsou pak roztroušeny v archeologických pracích, mnohdy zůstanou jen v archivech nálezových správ. I tyto drobné nálezy se však mohou stát výtečnou pomůckou např. při rekonstrukčním mapováni vegetace. Proto v
tomto
příspěvku
zveřejňuji
menší
archeobotanické
nálezy
ze
36
míst
Středočeského kraje za posledních asi 20 let. U každé lokality je uvedeno jméno archeologa, který prováděl její archeologický výzkum /resp. který ji zpracoval/; jednotlivá období a kultury jsou uvedeny podle ústního nebo písemného sdělení autorů výzkumu.
7
PŘEHLED LOKALIT A NÁLEZŮ Bášť. /P. SANKOT, L. SKRUŽNÝ/ Doba bronzová, knovízská kultura: dub (Quercus sp.) uhelná drť. Doba hradištní: borovice lesní (Pinus sylvestris) 48 vzorků /dále vz./ trouchnivého dřeva z rakví; jehličnan 1 zlomek /dále zl./ dřeva; jasan? (cf. Fraxinus excelsior) 1 zl. dřeva; dub (Quercus sp.) 1 vz. dřeva z nože; listnáč 1 vz. dřeva. Běchovice /S. VENCL/ Doba halštatská: dub (Quercus sp.) 1 zl. uhlíku. Doba hradištní, keramika pražského typu: babyka (Acer campestre) 3 zl. uhlíků; líska (Corylus avellana) 6; brslen (Euonymus sp.) 3; topol (Populus sp.) 3; topol/vrba (Populus/Salix) 2; dub(Quercus sp.) 2. Benešov /L. SKRUŽNÝ/ 16. století: dub (Quercus sp.) 8 ks zuhelnatělého dřeva z klády; ječmen (Hordeum sp.) neúplný otisk pluchaté obilky. Brandýsek /O. KYTLICOVÁ/ Doba hradištní, 10. století: borovice lesní (Pinus sylvestris) 8 vzorků trouchnivé výdřevy hrobů /rakví/. Bratronice, okr. Kladno /Z. Smetánka/ Středověk, 13. století: smrk ztepilý (Picea abies) 14 zl. uhlíků; krušina olšová (Frangula alnus) 3; topol (Populus sp.) 2; dub (Quercus sp.) 16. Cerhenice /Z. SEDLÁČEK/ Doba halštatská, bylanská kultura: borovice lesní (Pinus sylvestris) 12. zl. uhlíkú; dub (Quercus sp.) 48; jilm (Ulmus sp.) 3. Čáslav, kostel Středověk/novověkk: jedle bělokorá (Abiea alba) vz. dřeva šindele; borovice lesní (Pinus sylvestris) destička /cf. IVANOV 1982/. Čejetičky-Choboty /E. PLESL/ Doba bronzová, únětická kultura: jasan ztepilý (Fraxinus escelsior) 4 zl. uhlíků; jasan? (cf.Fraxinus excelsior) 3; jalovec obecný (Juniperus commu nis) 3; borovice lesní (Pinus sylvestris) 1; dub (Quercus sp.) 41; dub? (cf. Quercus sp.) 3. Doba bronzová, mohylová kultura: líska obecná (Corylus avellana) 1 zl. uhlíku; jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) l; dub (Quercus sp.) 4; dub? (cf., Quercus sp.) 3. 8
Doba bronzová, lužická kultura: olše (Alnus sp.) 3 zl. uhlíků; olše? (cf. Alnus sp.) 1; líska obecná (Corylus avellana) 6; jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) 9; jasan? (cf. Fraxinus excelsior) 1; borovice lesní (Pinus sylvestris) 9; topol (Populus sp.) 1; topol/vrba (Populus/Salix) 7; dub (Quercus sp.) 211; dub? (cf. Quercus sp.) 5; jilm vaz (Ulmus laevis) 2; blíže neurčitelný jehličnan 1 zl.; listnáč 16 zl.; vesměs dřevo z kulatiny a silnějších větví. Doba bronzová, nerozlišené vzorky: olše (Alnus sp.) 3 zl. uhlíků; olše? (cf. Alnus sp.) 1; líska obecná (Corylus avellana) 6; jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) 14; jasan? (cf. Fraxinus excelsior) 2; jalovec obecný (Juni-perus communis) 1; borovice lesní (Pinus sylvestris) 11; topol (Populus sp.) 1; topol/vrba (Populus/Salix) 6; dub (Quercus sp.) 183; dub? (cf. Quercus sp.) 9; jilm vaz (Ulmus laevis) 2. Dolní Břežany /V. ČTVERÁK, J. RULF/ Neolit, lineární keramika: borovice lesní (Pinus sylvestris) 1 zl. uhlíku; borovice? (cf.
Pinus
sylvestris)1;
dub
(Quercus
sp.)
10;
lípa
(Tilia
sp.)
1; listnáč 1; líska obecná (Corylus avellana) 2 zl. skořápky; mařinka
rolní (Asperula arvensis) 1 zuhelnatělá nažka; pšenice dvouzrnka (Triticum dicoceum) 2 celé obilky + zlomky; dvouzrnka? (T. cf. dicoccum) 1 poškozená obilka + 4 zlomky; pšenice (Triticum sp.). Rozměry 2 nejlépe zachovaných obilek T.dicoccum: délka /mm/
5,2
6,0
šířka /mm/
2,7
3,0
tlouštka /mm/ 2,1
2,4
Dolní Břežany-Závist /L. JANSOVÁ/ Neolity volutová kultura: borovice lesní (Pinus sylvestris) 1 zl. uhlíku. Doubravčice /J. KUDRNÁČ/ Doba bronzová, knovízská kultura: listnáč, uhelná drť. Doba halštatská: buk lesní (Fagus sylvatica) 4 zl. uhlíků; dub (Quercus sp.) 1. Doba hradištní: dub (Quercus sp.) 6 velkých vzorků z velké kulatiny a 10 jednotlivých zlomků; jedle bělokorá (Abies alba) 1 zl. uhlíku; javor (Acer sp.) 1; bříza (Betula sp.) 1; habr obecný (Carpinus betulus) 1; buk lesní (Fagus sylvatica) 4; borovice lesní (Pinus sylvestris) 1; zlomky borky břízy (Betula sp.). Středověk: dub (Quercus sp.) uhelná drť.
9
Dubeč /S. VENCL/ Doba římská, starší období: bříza (Betula sp.) 4 zl. uhlíků; dub (Quercus sp.) 2. Hostim /S. VENCL/ Magdalenien 12420±470 B.P. /VENCL 1976/: borovice lesní (Pinus sylvestris) 10 zl. uhlíků; dub (Quercus sp.) 20; dub? (cf. Quercus sp.) 1. Hradsko /M. ŠOLLE/ Doba bronzová, knovízskoštítarská kultura: jedle bělokorá (Abies alba) 2 zl. uhlíků; borovice lesní (Pinus sylvestris) 3; jeřáb? (cf. Sorbus) 1; lípa (Tilia sp.) 1. Doba hradištní, 9. st.: jedle bělokorá (Abies alba) 42 zl. uhlíků, pře-vážně z kulatiny; borovice lesní (Pinus sylvestris) 8; tis červený (Taxus baccata) 5; buk lesní (Fagus sylvatica) 24 vesměs ze silné kulatiny; smrk ztepilý (Picea abies) 4; dub (Quercus sp.) 6; lípa (Tilia sp.) 1. Doba hradištní, 11.-12. st.: jedle bělokorá (Abies alba) 5 zl. uhlíků; borovice lesní (Pinus sylvestris) 11 zl. zuhelnatělých +1 zl. nezuhelnatělý; smrk ztepilý (Picea abies) 24; javor (Acer sp.) 2?;bříza (Betula sp.) 1; habr obecný (Carpinus betulus) 1; líska (Corylus avellana) 1; buk lesní (Fagus sylvatica) 12; dub (Quercs sp.) 11. Klecany /V.MARTINEC/ Doba hradištní, 11. - 12. stol.: borovice lesní (Pinus sylvestris) vzorky trouchnivého dřeva ze stěny srubu se stopami požáru; dub (Quercus. sp.) 4 vz. trouchnivého dřeva z kulatiny z hradby. Klučov /J. KUDRNÁČ/ Eneolit, řivnáčská kultura: dub (Quercus sp.) 5 zl. uhlíků. Kosoř /S. VENCL/ Doba laténská: dub (Quercus sp.) 5 zl. uhlíků. Kouřim, sv. Klimemt /M. ŠOLLE/ Středověk, 11. - 13. stol.: trouchnivé dřevo - jedle bělokorá (Abies alba), zbytky řezaných desek o průměru 8-12 mm; borovice lesní (Pinus sylvestris), zbytek řezané desky o průměru 11 mm; buk lesní (Fagus sylvatica) 9 inkrustovaných zlomků dřeva; zuhelnatělé dřevo - babyka (Acer campestre) 17 zl.; javor mléč 10
(Acer platanoides) 1; bříza (Betula sp.) 18, z toho 4 kusy z tenkých větviček o průměru 1,5 - 2,5 - 3,0 mm; habr obecný (Carpinus betulus) 36; líska (Corylus avellana) 10; buk lesní (Fagus sylvatica) 5; jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) 1; ptačí zob obecný? (cf. Ligustrum vulgare) 5; borovice lesní (Pinus sylvestris) 7; dub (Quercus sp.) 62; lípa (Tilia sp.) 3; jilm habrolistý (Ulmus minor) 1; listnáč 9 zkoksovatělých uhlíků; zuhelnatělá semena a plody - sveřep stoklasa (Bromus secalinus) 2 obilky, nepatrnec rolní (Aphanes arvensis) 1 nažka, třešeň ptačí (Cerasus avium) 1 poškozený plod; svlačcoves popínavý (Fallopia convolvulus) 4 nažky, komonice (Melilotus sp.) 3 semena, hrách setý (Pisum sativum) 5 celých a 12/2 semen, ko-stival lékařský (Symphytum officinale) 8 tvrdek, vesměs bez oplodí, bér zelený? (Setaria cf. viridis) 1 obilka, žito seté (Secale cereale) 26 obilek s poškozeným osemením, pšenice obecná (Triticum aestivum) 1 obilka, pšenice? (cf. Triticum sp.) 4 deformované obilky, vikev (Vicia sp.) 2 semena bez osemení. Lahovice, Praha 5 /Z. KRUMPHANZLOVÁ/ Doba hradištní, střední až mladší: borovice lesní (Pinus sylvestris) 5 vzorků trouchnivého dřeva z hrobů. Libčice nad Vltavou /P. SANKOT/ Doba halštatská: javor (Acer sp.) 6 zl. uhlíků; bříza (Betula sp.) 1; líska (Corylus avellana) 4; líska?
cf.(Corylus avellana) 1; jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) 2;
dub (Quercus sp.) 36; topol/vrba (Populus/Salix) 19. Loděnice, okr. Rakovník /N. VENCLOVÁ/ Doba římská: železářská pec - dub (Quercus sp.) 6 zl. uhlíků; železářská pec v místě Janská - borovice lesní (Pinus sylvestris) 9 zl. uhlíků s množstvím drobné uhelné drti. Lubná, okr. Rakovník /S. VENCL/ Gravettien: smrk? (cf. Picea sp.) drobné zlomečky uhlíků; jehličnan v 10 vzorcích jemné uhelné drti. Lysolaje /E. PLESLOVÁ/ Eneolit: líska obecné (Corylus avellana) 5 zl. uhlíků; líska? (cf. Corylus avellana) 1; jasan? (cf. Fraxinus excelsior) 2; borovice lesní (Pinus sylvestris) 3; topol/vrba (Populus/Salix) 1; dub (Quercus sp.) 43; dub? (cf. Quercus sp.) 1; listnáč 3. 11
Mcely /M. LIČKA/ Doba bronzová, únětická kultura: dub (Quercus sp.) 2 zl. uhlíků; dub? cf.(Quercus sp.) 2. Mlékojedy, okr. Mělník /K. MOTYKOVÁ/ Doba římská, starší: bříza (Betula sp.) 2 zl. uhlíků; líska (Corylus avellana) 6; borovice lesní (Pinus sylvestris) 33; topol/vrba (Populus/Salix) 3; dub (Quercus sp.) 94; růže (Rosa sp.) 1; jilm vaz (Ulmus laevis) L Mšec /R. PLEINER/ Doba laténská: buk lesní (Fagus sylvatica) 6; smrk ztepilý (Picea abies) 19; borovice lesní (Pinus sylvestris) 51; dub (Quercus sp.) 1; materiál pochází vesměs z objektu železářských pecí. Ořech /K. MOTYKOVÁ-ŠNAJDROVÁ/ Doba římská, starší: bříza (Betula sp.) 5; líska (Corylus avellana) 3; líska? (cf. Corylus avellana) 1; jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) 5; borovice lesní (Pinus sylvestris) 60; topol/vrba (Populus/Salix) 33; dub (Quercus sp.)
60; řešetlák
počistivý (Rhamnus cathartica) 1; listnáč 1. Poděbrady /H. BERANOVÁ/ Středověk, 12. - 13. stol.: zuhelnatělé dřevo - jedle bělokoré (Abies alba) 6 zl., javor mléč? (Acer cf. platanoides) 1, líska (Corylus avellana) 4, habr obecný (Carpinus betulus) 3, smrk ztepilý (Picea abies) 7, dub (Quercus sp.) 45, jilm habrolistý? (Ulmus cf. minor) 2; vzorky trouchnivého dřeva z větších trámů - smrk ztepilý (Picea abies) 2, borovice lesní (Pinus sylvestris) 2. Středověk, 13. - 14. st.: habr obecný (Carpinus betulus) 16 zl. uhlíků; třešeň (Cerasus avium) 6; třešeň?
cf.(Cerasus sp.) 1; ptačí zob obecný (Ligustrum
vulgare) 7; borovice lesní (Pinus sylvestris) 5; dub (Quercus sp.) 136; jilm vaz (Ulmus laevis) 4 - zlomky zuhelnatělého dřeva dubu i jilmu převážně z kulatiny většího průměru. Poříčany /M. LIČKA/ Doba bronzová, únětická kultura: dub (Quercus sp.) 1 zl. uhlíku. Doba bronzová, knovízská kultura: hloh? cf.(Crataegus sp.) 1 zl. uhlíku; borovice lesní (Pinus sylvestris) 2; dub (Quercus sp.) 6; vrba? (cf. Salix sp.) 1. Rakovník-Kokrdov /J. WALDHAUSER/ Doba laténská, keltské sídliště: smrk ztepilý (Picea abies) 23 zl. uhlíků. 12
Ratenice /H. SEDLÁČKOVÁ/ Doba římské, starší: borovice lesní (Pinus sylvestris) 21 zl. uhlíků; dub (Quercus sp.) 139 - vesměs z kulatiny o větším průměru. Roztoky /M. KUNA/ Doba neolitická, lineární kultura: líska (Corylus avellana) 2 zl. uhlíků; jasan ztepilý (Fraxinus
excelsior)
16;
borovice lesní (Pinus
sylvestris)
2;
topol/vrba
(Populus/Salix) 5; dub (Quercus sp.) 75; dub? (cf. Quercus sp.) 1; jabloň lesní (Malus sylvestris) 1 zl. zuhelnatělé malvice. Doba neolitická, vypíchaná kultura: dub (Quercus sp.)l zl. uhlíku. Doba neolitická, vypíchaná/lengyelská kultura: dub (Quercus sp.) 3 zl. uhlíků. Doba neolitická, kultura zvoncových pohárů/?/: dub (Quercus sp.) 5 zl. uhlíků. Doba neolitická, vzorky s nerozlišenými kulturami: javor (Acer sp.) 5 zl. uhlíků; líska (Corylus avellana) 7; borovice lesní (Pinus sylvestris) 6; topol/vrba (Populus/Salix) 2; trnka-typ (Prunoideae, typ Prunus spinosa) 4; dub (Quercus sp.) 5. Doba bronzová, mohylová kultura: dub (Quercus sp.) 3 zl. uhlíků. Doba bronzová, štítarská kultura: buk lesní (Fagus sylvatica) 3 zl. uhlíků; borovice lesní (Pinus sylvestris) 8; trnka? (cf. Prunus spinosa) 1; dub (Quercus sp.) 72; jilm (Ulmus sp.) 1. Doba římská, 1. - 2. stol.: líska (Corylus avellana) 23 zl. uhlíků ve 2 objektech; topol/vrba (Populus/Salix) 3; dub (Quercus sp.) 116 zl. uhlíků v 11 objektech; listnáč 1 zkoksovatělý zlomek. Doba hradištní, 6. - 7. stol.: javor (Acer sp.) 5 zl. uhlíků; javor babyka? (Acer cf. campestre) 2; bříza (Betula sp.) 9; habr obecný? (cf. Carpinus betulus) 1; líska (Corylus avellana) 48 zl. v 9 objektech; buk lesní (Fagus sylvatica) 13; borovice lesní (Pinus sylvestris) 33; topol/vrba (Populus/Salix) 2; dub (Quercus sp.) 1040 zlomků v 82 vzorcích; lípa (Tilia sp.) 5. Sobín /J. RULF/ Neolit, lineární kultura: dub (Quercus sp.) 7 zl. uhlíků, ze 2 objektů -ze dvou větších kusů dřeva. Stehelčeves /E. PLESLOVÁ/ Eneolit: javor babyka (Acer campestre) 1 zl. uhlíku; babyka? (Acer cf. campestre) 2; javor? (cf. Acer sp.) 2; líska (Corylus avellana) 4; ptačí zob obecný (Ligustrum
13
vulgare) 1; ptačí zob? (cf. Ligustrum vulgare) 1; borovice lesní (Pinus sylvestris) 1; topol (Populus sp.) 1; dub (Quercus sp.)18; kalina obecná (Viburnum opulus) 2. Střihov /H. SEDLÁČKOVÁ/ Doba železná, bylanská kultura: dub (Quercus sp.) 8 zl. uhlíků. Tismice /J. KUDRNÁČ/ Doba hradištní: líska (Corylus avellana) 1 zl. uhlíku; dub (Quercus sp.)5. Toušen /J. ŠPAČEK/ Eneolit, řivnáčská kultura: zuhelnatěla semena a plody - pšenice dvouzrnka (Triticum dicoccum) 84 ccm obilek, pšenice dvouzrnka/jednozrnka (Triticum dicoccum/monococcum) 12 ccm zlomků obilek, pšenice jednozrnka (Triticum monococcum) 52 obilek, ječmen obecný (Hordeum vulgare) 19 obilek, pšenice obecná (Triticum aestivum) 55 obilek, svlačcovec popínavý (Fallopia convolvulus) 3 nažky, šťovík (Rumex sp.) 2 nažky, sveřep stoklasa (Bromus secalinus) 1 obilka, ječmen obecný čtyřřadý (Hordeum vulgare ssp. tetrastichum) 1 otisk části klasu v mazanici. Rozměry nejzachovalejších obilek; d - délka,š -šířka,t - tlouštka, Id -index délky,It - index tloušťky: pšenice dvouzrnka (Triticum dicoccum) d
mm 5,5
5,9
5,7
6,3
5,6
5,6
5,7
5,7
4,9
5,6
prům.5,6
š
mm 2,6
2,9
2,9
3,4
3,0
2,7
2,9
2,9
2,9
2,8
prům.2,9
t
mm 2,1
2,3
2,3
2,4
2,8
2,2
2,7
2,4
2,6
2,2
prům.2,6
Id
211
203
196
185
186
207
196
196
188
200
prům.193
It
80
79
79
70
93
81
93
82
89
78
prům. 89
pšenice jednozrnka (Triticum monococcum) d
mm 4,4
5,3
4,7
4,2
5,4
5,0
4,9
5,0
5,3
4,8
prům.4,9
š
mm 1,8
l,7
1,9
1,6
1,8
2,2
l,9
2,1
2,1
2,0
prům.1,9
t
mm
2,3
1,9
1,9
2,3
2,6
2,4
2,6
2,7
2,2
prům.2,3
Id
244
311
247
262
300
227
257
238
252
240
prům.257
It
111
135
100
118
127
118
126
123
128
110
prům.121
2,0
ječmen obecný (Hordeum vulgare) d
mm 4,5
4,6
4,4
4,9
5,0
prům.4,7
š
mm 2,2
2,3
2,1
2,4
2,3
prům.2,3
14
t
mm 1,8
2,2
1,8
1,9
2,1
prům.2,0
Id
204
200
209
204
217
prům.204
It
81
95
85
79
91
prům.86
pšenice obecná(Triticum aestivum) d
mm 4,8
4,5
4,7
4,1
3,9
prům.4,4
š
mm 3,2
3,0
2,8
2,5
2,4
prům.2,8
t
mm 2,5
2,5
2,6
2,3
2,0
prům.2,4
Id
150
150
167
164
162
prům.157
It
78
83
92
92
83
prům.85
Vinice /M. LIČKA
Doba římská: jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) 18 zl. uhlíků; dub (Quercus sp.) 43. Zákolany /M. ŠOLLE/ Doba hradištní, 9. - 10. st.: borovice lesní (Pinus sylvestris) 2 vzorky dřeva z hrobu. PŘEHLED DOB - ZÁVĚR KONEC WURMU/POZDNÍ GLACIÁL Z gravettienu v Lubné pocházejí drobné zlomečky zuhelnatělého dřeva, u kterého lze předpokládat, že jde o smrk; mohl by to být doklad porostu tajgového charakteru. Mladší je magdalenienský nález z Hostimi, datovaný rozmezím pozdní glaciál/starší holocén a zajímavý přítomností teplotně náročného listnáče - dubu - ve společenství borovice. Je to ojedinělý doklad časného výskytu této dřeviny v našich zemích, neboť se poněkud vymyká z tradičního schématu sukcese středoevropských lesů v nejstarším holocénu /borovice - líska etc, cf. FIRBAS 1949, nověji pro naše země RYBNÍČKOVÁ et RYBNÍČEK 1980/; časný nástup dubu umožnilo zřejmě morfologicky pestré území Berounska. NEOLIT V neolitických nálezech na uvedených lokalitách byly zaznamenány: Acer sp., Corylus avellana, Fraxinus excelsior, Pinus sylvestris, Prunoideae /zřejmě Prunus spinosa/, Populus/Salix, Tilia sp. - kvantitativně převládal dub a za ním borovice. Veškeré dosavadní nálezy z neolitu dokazují od počátku atlantiku silné zastoupeni dubu v porostech - atlantické doubravy s lipou /cf. OPRAVIL 1985/; z téhož citovaného přehledu vyplývá, že v Čechách přežívala v neolitu /v atlantiku/ borovice lesní na větším počtu lokalit než na Moravě. Nejen borovice, ale zvláště líska a trnka
15
dokazují existenci světlin či lemových společenstev. Pro nejstarší neolit - kulturu s lineární keramikou - tedy pro počátek staršího atlantiku je cenný důkaz příměsi plané jabloně v tehdejších atlantických doubravách /část malvice z Roztok/. ENEOLIT Z nevelkého počtu analyzovaných eneolitických lokalit pocházejí tyto dřeviny: Acer campestre, Acer sp., Corylus avellana, Fraxinus excelsior, Ligustrum vulgare, Pinus sylvestris, Populus sp., Populus/Salix, Quercus sp., Viburnum opulus. Tento soubor navazuje na předchozí neolitické nálezy; k významným světlomilným dřevinám patří ptačí zob. DOBA BRONZOVÁ Počet analyzovaných nálezů rostlinných zbytků z tohoto období je relativně velký, jak dokazuje i pestřejší skladba zjištěných dřevin: Abies alba, Alnus sp., Corylus avellana, Crataegus sp., Fraxinus excelsior, Fagus sylvatica, Juniperus communis, Pinus sylvestris, Populus sp., Populus/Salix, Prunus spinosa, Quercus sp., Salix sp., Sorbus sp., Tilia sp., Ulmus laevis, Ulmus sp. Nálezy z tohoto období spadají především do druhé poloviny subboreálu /s. 1. FIRBAS 1949/ a části staršího subatlantiku. Kvalitativně opět převládalo dřevo dubu a na některých lokalitách byla významnou dřevinou i borovice lesní. Původní atlantické doubravy byly již obohaceny místně o další druhy stromového patra jako je buk lesní a jedle bělokoré /jejich pyl zaznamenala např. u Těptína PACLTOVÁ 1956/. Nejen mezi druhy lesních lemů, ale zřejmě již u plně rozvinutých společenstev křovin /Prunetalia/ nalezneme kromě lísky i trnku, hloh a jalovec obecný. DOBA HALŠTATSKÁ A LATÉNSKÁ V tomto období byli v analyzovaných materiálech zjištěni vesměs jen zástupci stromového patra: nejpočetněji dub, dále pak borovice lesní, buk, smrk a jilm. Odráží se v tom nejen výběr dřeva použitého v mnoha případech k budování palisád a různých stavebních konstrukcí, ale i soudobé klimatické podmínky staršího subatlantiku, prospívající v té době šíření lesa.
16
DOBA ŘÍMSKÁ Rovněž v tomto období převažují v analyzovaných materiálech dřeviny stromového patra - dub, borovice lesní, jasan, jilm vaz, ze světlomilných dřevin bříza, z křovin především líska, ptačí zob, růže, řešetlák; ve třech případech bylo dřevo blíže nerozlišené topol/vrba. Nález zuhelnatělých větviček /prutů/ růže patří k velmi řídkým - z pochopitelných důvodů nelze pokládat používání růžového proutí jak k otopu, tak i k jiným účelům za zcela běžné; tím spíše však můžeme každý její nález interpretovat jako doklad většího rozšíření společenstev křovin s růží. V železářských pecích bylo zjištěno dřevěné uhlí borové a dubové. DOBA HRADIŠTNÍ /včetně nálezů pražského typu/ Kvantitativně i kvalitativně pestré nálezy z tohoto období obsahují ponejvíce zbytky dřeva z borovice a dubu, dále z jedle, jasanu ztepilého, buku lesního, habru obecného, břízy, javorů, /babyka i mléč/, mírně z lípy, smrku, topolu/vrby a jilmů; ke zvláště cenným patří dřevo tisu. z křovin byla nejhojnější líska, roztroušeně se vyskytly zlomky dřeva ptačího zobu a brslenu. Převažovaly zlomky zuhelnatělého dřeva, nicméně časté jsou též vzorky trouchnivého dřeva. Lesy v nížině, pahorkatině i v podhůří byly vystaveny silnému náporu ze strany člověka, zvláště v místech s rozsáhlejším opevněním větších slovanských hradišť, ať v údolní nivě, nebo i na vyšších terasových stupních. Zajímavé srovnání poskytují výsledky zuhelnatělého dřeva z Libice nad Cidlinou /SLAVÍKOVÁ 1976/, kde se kromě buku, smrku a tisu vyskytly všechny dřeviny jinak roztroušené na sledovaných lokalitách Středočeského kraje. I když podle výškových stupňů nalezneme jisté rozdíly v zastoupení jednotlivých druhů dřevin /resp. rodů/, ukazuje náš přehled roztroušených drobných nálezů, jak i tyto nálezy mohou přispět k poznání struktury lesních porostů vymezeného území, zvláště pozoruhodný je nález tisu na Hradsku; v materiálu kladeném dr. ŠOLLEM do 9. století byla nejhojnější jedle, dále buk, méně borovice, dub a smrk, ojedinělá byla lípa. Lokalita je v území s vymapovanými borovými doubravami vedle dobohabrových hájů /MIKYŠKA et all,. 1969, list Praha/. Z nálezů doby hradištní vysvítá, že na vlhkých svazích byly v těchto borových doubravách i jedle, smrk a tis. V moravském prostředí /Mikulčice aj./ jsme zaznamenali aplikaci jedlového dřeva /dovoz z vyšších poloh/ na výdřevu hrobů i samotných rakví /OPRAVIL 1972, 1982/, kdežto ve středních Čechách se výrazněji projevuje místně hojná dřevina borovice lesní, např. v Brandýsku atd. 17
STŘEDOVĚK Největší množství zde uváděných středověkých nálezů pochází především ze 13. století, např. v Bratronicích, nebo navazuje na starší nálezy z 12. století jako ve Staré Kouřimi a v Poděbradech, odkud pochází i mladší materiál ze 14. stol.; jen ojediněle jsou uvedeny malé nálezy z mladšího středověku. Celkem byly zjištěny tyto druhy /rody/ dřevin: převládající dub s borovicí lesní, neméně početná jedle bělokorá a smrk ztepilý, dále buk lesní a habr obecný, v menších množstvích javory mléč a babyka, dále bříza, topol, lípa, jilm, třešeň ptačí, z křovin líska, krušina, ptačí zob. Středověké nálezy uvedené v této práci však nelze srovnávat s kvanty materiálu z historických jader měst nebo středověkých vesnic, z území Středočeského kraje dosud jen málo publikovaných /např. Sekanka u Hradištka, OPRAVIL 1970/. Pro vrcholný středověk je na území Středočeského kraje s poměrně bohatým původním zastoupením borovice nápadné využívání dřeva jedle a smrku tak, jak je známe z různých míst na Moravě /Olomouc, Uherské Hradiště, Opava aj./; původ tohoto dřeva možno hledat nejen v populaci tzv. nížinných smrků, ale i v dovozu z okrajových pohoří. NOVOVĚK Z časného novověku máme k dispozici pouze nález zuhelnatělé dubové klády ze 16. stol. V analyzovaném materiálu se kromě zbytků dřeva vyskytly i semena a plody jak pěstovaných, tak planě rostoucích bylin. Druhové skladba těchto nálezových celků se shoduje s poměry zjištěnými TEMPÍREM na jiných pravěkých i středověkých lokalitách /např. TEMPÍR 1966, 1968 aj./.- mnohořadý ječmen obecný, pšenice jednozrnka, dvouzrnka atd. Nicméně k pozoruhodnostem výše uvedených lokalit patří časný výskyt Asperula arvensis v neolitu Dolních Břežan /cf. OPRAVIL 1984/. Pro neolitické sběrné hospodářství je cenným dokladem nález zuhelnatělého zlomku malvice jabloně z Roztok. Zusammenfassung Im Beitrag sind die Ergebnisse archäobotanischer Analysen von kleineren Fundstatten an 36 Stellen des Mittelböhmischen Bezirkes zusammengefasst. In ihrer Gesamtheit ergänzen sie in geeigneter Weise die bisherigen Erkenntnisse aus der Flora-Entwicklung auf dem Gebiete des Bezirkes. Wertvoll ist der Magdalenien-Fund aus Hostim - Übergang vom Spätglazial/ /Ältholozan - wo in der Kiefergemeinschaft bereits die Eiche /14C:12420 B.P./ festgestellt wurde. In den atlantischen
18
Eichenbeständen war offensichtlich auch der Holzapfel vorhanden, wie der Fund eines Apfelfruchtteiles im Objekt mit linearer Keramik in Roztoky beweist. Aus dem Neolithikum von Dolní Břežany stammt der Fund von Acker-Meier. Aus der Burgawallzeit in Hradsko wurde das Eibenholz vorgefunden.
Literatura FIRBAS F. /1949/: Waldgeschiehte Mitteleuropas 1. - Jena. IVANOV M. /1982/: Tak umírá vojevůdce. - Praha. MIKYŠKA R. et all. /1969/: Geobotanická mapa ČSSR. List Praha. - Praha. OPRAVIL E. /1970/: Botanický rozbor obsahu středověké studně na Sekance /Hradišťko, Praha-západ/. - Čas. Nár. Muz. Odd. přírodověd., Praha, 137: 91-94. OPRAVIL E. /1972/s Rostliny z velkomoravského hradiště v Mikulčicích. = Studie Archeol. Úst. Akad. Věd v Brně, Praha, 1/2: 6-31. OPRAVIL E. /1982/: Zuhelnatělé dřevo od Strachotína. - Přehl. Výzk. /Archeol. Úst. Čs. Akad. Věd v Brně/, Brno, 1978: 69-70. OPRAVIL E. /1984/: Paleobotanické doklady k rozšíření některých rostlin v československém holocénu. - MS. PACLTOVÁ B. et MRÁZ K. /1956/: kvartérně paleontologické metody studia dějin lesa a jejich praktické využití. - Anthropozoikum, Praha, /1955/ 5: 355-380. SLAVÍKOVA J. /1976/: Rekonstrukce lužního lesa u Libice nad Cidlinou. Preslia, Praha, 48: 42-46. TEMPÍR Z. /1966/: Výsledky paleoethnobotanického studia pěstování zemědělských rostlin na území ČSSR. - Vědec. Práce. Čs. Zeměd. Muz., Praha, 1966: 27-144. TEMPÍR Z. /1968/: Archeologické nálezy zemědělských rostlin a plevelů v Čechách a na Moravě. - Vědec. Práce Čs. Zeměd. Muz., Praha, 1968: 15-88. VENCL S. /1976/: Radiokarbonové datum pro magdalénien z Hostimi. - Areheol. Rozhl., Praha, 28: 424.
Adresa autora: RNDr. Emanuel Opravil,CSc., Archeologický ústav ČSAV, expozitura Opava, Bezručovo nám. 1, 746 01 Opava
19
20
