UPlyn03/04 9.3.2004 8:54 Stránka 1
KŘÍŽOVKA
Severští paroháči
Jméno herce Vyskočila
Základní číslovka
Listnatý strom
M Ě S Í Č N Í K P R A Ž S K É P LY N Á R E N S K É , a . s . • • • w w w . p p a s . c z
Postava z opery Dalibor
Nezhoubný tukový novotvar
Prodloužená Značka boční zeď miliampéru
Předkupní právo
Pomluva
Poustevník
Tropické šílenství
Tatarský náčelník
Usazenina
Africký slon
Japonská lovkyně ústřic
Ukazovací zájmeno
Část Náchoda
Vřesovec
Dobývat ze země
•••
5. díl tajenky
Souputník Rána (slangově)
•••
Iniciály spis. Caudwella
Klesání Jméno Chaplinovy manželky 1. díl tajenky
Obrana proti chvatu
Listnatý strom
Plemeno
SPZ Opavy
Trnovníky
2. díl tajenky
Ukazovací zájmeno
Prudké napadení
Klerik s nižším svěcením
Tvůrce
Belgické lázně
Název značky metru
Kanadská řeka
Velký nos
Předpis Značka lutecia St. délková míra
Jitro Popravčí
Zpěvní hlas
Jihoamerická řeka
Pán komturie
Základní rytmus džezu
Rovněž Usazenina Asijský poloostrov
Předložka Jenž (knižně)
Sdružovat (knižně)
Sportovní náčiní
Kus nábytku Osička (slovensky) Japonské platidlo
Volání o pomoc
Bohyně úrody
Stékati po kapkách
Dravý pták
Slovensky »proto«
Starořímský pozdrav
Druh mramoru
Chemický prvek
Druh křivky
SPZ Nymburka
Značka mouky
Český právník
Jízda drožkou
Domácky Eliška
Dravý pták
Městský pták
Snížený tón
Německy »ty«
3. díl tajenky
4. díl tajenky
Kronikář
Jídelna se samoobsluhou
Pomůcka: alit, ChC, Nat, Ott, piasava, rin, Spa, til,YJ
Dceřiné společnosti
Kde nás najdete Sídlo společnosti Pražské plynárenské, a. s. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 171 111 • Fax: 267 171 030 • www.ppas.cz Služby pro domácnosti a maloodběratele: • Jungmannova 31, Palác Adria, 110 00 Praha 1 • U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Pracovní doba: Pondělí až čtvrtek: 9.00–18.00 hodin Pouze informace v pátek od 9.00 do 13.30 hodin Zákaznický dispečink Pracovní doba: Pondělí až pátek: 7.00–19.00 hodin Tel.: 221 092 333 • Fax: 267 174 222 • www.ppas.cz
Služby pro střední odběratele a velkoodběratele: Pražská plynárenská, a. s., oddělení velkoodběru U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Tel.: 267 174 404–422 • Fax: 267 174 414 Spojení do Michle: Tramvaj č. 11 z Bělehradské ulice (u metra C – I. P. Pavlova), autobus číslo 188 z Pankráce (u metra C – Pankrác). Parkoviště přímo před vchodem do hlavní budovy nebo v areálu U Plynárny – vjezd motorovou vrátnicí (asi 200 m před hlavním vchodem směrem od centra města).
Prometheus, energetické služby, spol. s r. o. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 820 • Tel./fax: 272 768 798 e-mail:
[email protected] • www.prometheusgas.cz Praha – Paříž Rekonstrukce, a. s. studie, projekty, inženýring, montáže LPE plynovodů U Plynárny 1450/2a, 140 00 Praha 4 Tel.: 272 019 951 • Fax: 272 019 953 • www.ppr.cz • e-mail:
[email protected] Provoz a plynofikace dopravy, s. r. o. přestavby vozidel na zemní plyn, opravy silničních vozidel. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 261 • Fax: 267 171 020 • www.ppdsro.cz e-mail:
[email protected] Informační služby – energetika, s. r. o. U Plynárny 500/44, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 903 • Fax: 267 174 903 • e-mail:
[email protected] Opravy plynárenských zařízení, spol. s r. o. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 255, 267 172 451 • Fax: 267 174 255, 267 172 854 www.opravypz.cz
Adresa redakce: U Plynárny 500, 145 08 Praha 4. Šéfredaktor: Ing. Jan Žákovec. Redakční rada: Ing. Dagmar Hartmanová (předseda), Ladislav Pospíšil (místopředseda), Mgr. Karel Mach, JUDr. Michal Vavřík, Ing. Jiří Weinberger, František Erben, Jaroslav Kořán, Václav Kotek, Ing. Hana Kudlíková, Ing. Jiří Mohyla, Rudolf Novák, Ladislav Slaný, Ing. Marek Sukup, Ing. Jiří Šach, JUDr. Josef Šašek. Sekretariát: Ing. Jana Frýdecká, tel.: 221 092 794, fax: 267 174 794, e-mail: frydecká@ppas.cz.• www.ppas.cz. Vydavatel: Gallery, spol. s r. o., Legerova 70, 120 00 Praha 2.
© Zdenka Reisenauerová
SPZ letadel Vanuatu Rozsáhlá báseň
Antonín Slavíček 1870–1910
Křičet
SPZ Plzněseveru
2004
Smyčky Období
Druh palmy
Značka kosmetiky
•••
Slitina Fe + Al Domácky Adam
Kobka
Značka india
3
Rozhovor s novým členem představenstva PP, a. s., Dr. Františkem Kotulou
Zkapalněný zemní plyn (LNG)
Historický seriál pokračuje...
UPlyn03/04 9.3.2004 8:55 Stránka 3
AKTUALITY
ROZHOVOR
Hlavní partner výstavy
Pojďte s námi na výstavu
»Pražská plynárenská dozná v příštích letech zásadních změn,« říká nový člen představenstva PP, a. s., Dr. František Kotula
»Barva sama o sobě možná vyprchá a zčerná, ale cit, který vedl štětec, ten v tom zůstane jednou pro vždy.« Antonín Slavíček
Pane doktore, dovolte mi na začátku našeho rozhovoru poblahopřát vám jménem redakční rady časopisu »U Plynárny 500« ke zvolení do funkce člena představenstva Pražské plynárenské, a. s. Vaše blahopřání rád přijímám a chtěl bych vaše čtenáře ujistit, že své zvolení do funkce člena představenstva považuji za velkou čest a výzvu. Jako dlouholetý zástupce německých plynárenských společností v České republice velmi dobře znáte české plynárenství. Pokuste se zhodnotit význam a postavení Pražské plynárenské. Od roku 1991 jsem zastupoval v České republice společnost Ruhrgas, která je dnes součástí koncernu E.ON. Při seznámení s českým plynárenstvím jsem byl velice potěšen jeho vysokou profesní úrovní. Toto platí i pro Pražskou plynárenskou. Její význam a postavení bych ale raději hodnotil jako Pražák. Pražská plynárenská má na pražském energetickém trhu velice důležitou pozici, která se podle mého názoru bude upevňovat.
1
Antonín Slavíček 1870–1910
Myslíte si, že využijete své zkušenosti a kontakty pro budoucí rozvoj naší společnosti? Na tuto otázku se dá odpovědět jedním slovem. Samozřejmě.
Galerie hlavního města Prahy, Městská knihovna, Mariánské nám. 1, Praha 1 17. 3.–5. 9. 2004
K
lasik českého impresionismu a krajinářství Antonín Slavíček (1870–1910) se seznámil s uměním při studiu na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval pod vedením Julia Mařáka. Brzy však Mařákův realismus opustil a hledal vlastní vyjádření a svůj styl, který našel v impresionismu. Brzy se stal mistrem ve zpodobnění krás české krajiny a proměnných nálad v přírodě. Barevnost jeho krajin souzněla s jeho impresionistickým vnímáním a jeho snahou zachytit monumentalitu přírody pomocí barevných skvrn. Krajiny Antonína Slavíčka patří ke klenotům české malířské kultury. Slavíček maloval krajiny nejen na venkově v Kameničkách, ale i v Praze, kam se vždy v pozdním podzimu z venkova vracel a kde byl opravdu doma. Praha se stala dalším velkým tématem jeho obrazů. Ať už to bylo město staleté historie, ustupující v té době někdy nevybíravým nárokům moderního života, nebo životem pulzující tržiště, pražská nábřeží či parkové promenády. Při návštěvě Paříže v roce 1907 byl okouzlen lidským ruchem pařížských bulvárů a jejich barevností. Zároveň přehodnotil svůj vztah k impresionismu na podstatně kladnější. Zamiloval si především Degase, ale ovlivnili ho hlavně Monet a Renoir. Protože byl sám označován za českého reprezentanta impresionismu, zno-
2
vu se přesvědčoval, že impresionistické jsou jen některé prvky jeho malování, ale že estetika impresionismu neodpovídá jeho uměleckým cílům. Po návratu z Paříže se Slavíček věnoval květinám a už klasicky všem stranám Prahy. Posledním jeho pokusem o vyjádření malířského hledání stylu byly jeho studie »Svatovítské katedrály«. Tyto obrazy však zůstaly nedokončeny, neboť Slavíček po těžkém onemocnění dobrovolně ukončil svůj život.
Slavíčkovo dílo je vzrušující nejen výtvarně, ale pozoruhodný a dramatický je i jeho umělecký osud. Celý život sledoval základní příkaz ke pravdivosti vyjádření a opravdové vnitřní angažovanosti, a proto v jednotlivých etapách nemilosrdně opouštěl získané jistoty. Pro opravdovou tvorbu potřeboval vnitřní napětí a vztah k námětu. Právě tato opravdovost a intenzita, byť někdy provázená i neúspěchy, činí ze setkání se Slavíčkovým dílem zážitek. Poslední velká výstava Antonína Slavíčka se konala v Praze v roce 1961. Již dvě generace neměly možnost vidět ve větším výběru díla umělce, který bývá považován za jednoho ze zakladatelů české moderní výtvarné tradice. Tuto mezeru by ráda zaplnila Galerie hl. města Prahy současnou výstavou. Podařilo se shromáždit více než 250 prací a tak je ukázán Slavíčkův vývoj v plném rozsahu.
Jaké jsou vaše prvotní představy a plány v nové funkci? Na co se chcete zaměřit? Pražská plynárenská je podnik, který nabízí svým zákazníkům plyn a s tímto spojené služby. Úkoly s tím související přinášejí to, co nazýváme každodenní agendou. Doba, ve které se nyní nacházíme, přináší ale ve zvýšené míře potřebu myslet na výzvu budoucnosti a připravovat na ni naši plynárenskou společnost.
Jak vy osobně vidíte budoucnost pražského plynárenství? Co se týče budoucnosti, dozná Pražská plynárenská v příštích letech jistě zásadních změn. Zmíním jen to, dnes v energetice ve všech pádech skloňované, ryze české slovo »unbundling«. Náklady spojené s oddělením obchodu a distribuce bude nutno kompenzovat zvyšováním efektivity nabízených služeb. Spolupráce s ostatními energetickými společnostmi, které v Praze působí, je jistě cestou pro každého pochopitelnou. Vliv hlavního města na všechny tři velké energetické sektory tuto cestu jistě usnadňuje.
jž 1. Mariánské náměstí, 1906, Západočeská galerie v Plzni 2. Staroměstské náměstí, 1908, Galerie hlavního města Prahy 3. Ve Hvězdě (Podzim), 1897, Galerie výtvarného umění v Ostravě 4. Na Letné v létě, 1907, Galerie moderního umění v Roudnici n/L 5. Praha od Ládví IV (Pohled na Prahu od Ládví), 1908, Galerie hlavního města Prahy 3
Plynárenství se připravuje na postupné otevírání trhu s plynem, vznikne konkurenční prostředí. Co musí podle vašeho názoru nabízet plynárenská společnost, aby byla pro zákazníky atraktivní? Otevírání trhu je pro každou energetickou společnost velikou výzvou. Pražská plynárenská zde netvoří výjimku. Chce-li obstát, musí nabízet plyn a služby s ním spojené ve vysoké kvalitě a za konkurenceschopnou cenu. Toto se velice snadno formuluje, v praxi to ale vyžaduje od všech zúčastněných maximální nasazení. Příprava na otevírání trhu ale již probíhá a podle mých prvních dojmů mám za to, že Pražská plynárenská bude dobře připravena.
Jaké místo zaujímá Pražská plynárenská, a. s., ve strategii společnosti E.ON? Jak víte, působí společnost E.ON na českém trhu již pět let, nedávno jsme pozvali naše obchodní přátele a spolupracovníky, abychom toto jubileum společně oslavili. Ačkoli těžiště našich investic leží na jihu České republiky, má hlavní město každé země, ve které působíme, svoji zvláštní důležitost. S Prahou tomu není jinak. Jsme přesvědčeni, že naše účast v Pražské plynárenské přispěje k tomu, že se tato společnost bude dále rozvíjet a naši investici zhodnocovat.
Obraz na titulní straně – Dóm sv. Víta, 1909, Galerie hlavního města Prahy
Děkuji za Váš čas a přeji v nové funkci mnoho úspěchů Jan Žákovec
Dr. František Kotula Ekonomická studia na Vysoké škole ekonomické v Praze a J. W. Goethe Universität ve Frankfurtu nad Mohanem završil doktorandským studiem v oboru Hospodářské vědy. V letech 1978–1979 pracoval v auditorské společnosti Treuverkehr AG, od roku 1979 do 1990 v energetické sekci BAW (Vrchní úřad Spolkového Ministerstva hospodářství). V roce 1991 působil jako poradce československého ministra hospodářství v otázkách energetiky. Byl členem dozorčí rady OKD. Od roku 1991 je vedoucím československé, později české reprezentace společnosti Ruhrgas AG v Praze. Členem představenstva Pražské plynárenské, a. s., je od 1. ledna 2004. 4
2
5 •••
3 ••• 2004 •••
3
UPlyn03/04 9.3.2004 8:55 Stránka 5
NOVÁ TECHNIKA
Zkapalněný zemní plyn (LNG) Pod pojmem zemní plyn si většina z nás představí plyn, který je používán v domácnostech a komerční sféře pro přípravu pokrmů, teplé vody a vytápění, v průmyslu v nejrůznějších technologiích. Se zemním plynem se můžeme setkat i ve zkapalněné formě při přepravě z míst nalezišť na místa spotřeby a v dopravě.
Noví poskytovatelé služeb pro držitele Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s. Cestovní kancelář FIRO-tour
Schema LNG
Teta Tramtárie • Jungmannova 28, Praha 1
je renomovaná česká cestovní kancelář, která působí na českém trhu 13. rokem. Dnes patří CK FIRO-tour mezi největší cestovní kanceláře v ČR. V případě Vašeho zájmu obdržíte katalogy CK FIROtour zdarma.
Infolinka tel.: 474 606 606, 221 966 966 e-mail:
[email protected] www.firotour.cz
● Vlastnosti zkapalněného zemního plynu
Zkapalněný zemní plyn (LNG) je takřka čistý methan, který je zchlazen na -160° C při atmosférickém tlaku. Jedná se o namodralou, bezbarvou kapalinu bez zápachu, nekorozivní a netoxickou. Zkapalněný zemní plyn zaujímá zhruba 600x menší objem než plynný zemní plyn. Hmotnost LNG je oproti vodě méně než poloviční, konkrétně hustota je 0,4–0,42 kg/m3. 1 kg LNG má výhřevnost 54,8 MJ, 1 litr LNG pak 22,2 MJ.
Pobočky CK FIRO-tour v Praze najdete na adresách: Praha 1, Národní třída 37 / 38 Tel.: 221 966 966 Praha 1, Na Poříčí 5 Tel.: 222 316 958 Praha 9, OC Tesco Letňany Veselská 663 Tel.: 286 001 590–3, 286 001 595–6 286 001 598 Poskytovaná sleva pro držitele zákaznické karty: • letecké pobyt. zájezdy sleva až 12 % • poznávací a lyžařské sleva 8 % • zájezdy HOT TIP sleva 5 %
LNG stanice v Barceloně
Dětský ostrov v centru Prahy můžete navštívit v Jungmannově ulici 28, v Praze 1. Naleznete zde pizzerii, kavárnu, cukrárnu, největší dětské knihkupectví a divadélko pro děti. Připraveny jsou divadelní a filmové produkce, naučné přednášky a pořady. Přiveďte své děti do herny s prolézačkami, kde si mohou kreslit, číst, soutěžit a hrát v době, kdy nakupujete! To vše od rána do večera – každý den! Poskytovaná sleva je 10 % pro držitele zákaznické karty: sleva platí v celém areálu firmy Tramtárie. Výjimkou je pouze mléčný bar, kde sleva neplatí. www.tetatramtarie.cz Aktuální informace o Zákaznické kartě a přehled poskytovatelů výhod naleznete na www.ppas.cz nebo v letáku v našich obchodně informačních střediscích. Přejeme hodně zábavy a příjemných zážitků s vaší Zákaznickou kartou PP, a. s. Připravuje Lenka Poklopová
NAPSALI O NÁS
Časopis Reflex č. 5/2004 – Na plný plyn
LNG tanker u terminálu
S
● Zkapalňování, uskladňování, přeprava
plynem si lze hrát na různé způsoby. Sochař Ladislav Šaloun kupříkladu vytvořil v roce 1927 jako zakázku pro michelskou plynárnu sousoší nazvané Apoteóza plynárenství. Protože apoteóza znamená oslavení, své dílo pojal náležitě ušlechtile: jako krásně stavěnou dvojici, kde muž představuje práci, žena vědu. Muž je kopáč dobývající z hlubin země uhlí, z něhož se pak vyráběl plyn, a žena drží jeden kousek, jejž zřejmě obdržela coby vzorek od kopáče. Uhlí v její ruce slouží jednak jako symbol, jednak jako stylizovaný hořák. Prostě: není to ledajaká socha, ale jedna z mála u nás, z níž šlehají plameny – samozřejmě z hořícího plynu a zpravidla (bohužel) jenom při slavnostních příležitostech.
a distribuce LNG Přestože zkapalňování, uskladňování i zpětné odpařování zemního plynu představují náročné technologické procesy, patří dnes k běžnému stavu techniky. Surový zemní plyn se po vyčištění od příměsí a nečistot zkapalňuje v soustavě výměníků, které tvoří zkapalňovací kolonu. Plyn se postupně ochla-
LNG nákladní automobil v Barceloně
LNG trajekt »GLUTRA« v Norsku
LNG posunovací lokomotiva Deutche Bahn v Mnichově
zuje během několika kaskádových chladicích cyklů, až dojde k jeho úplnému zkapalnění. Jednotky pro zkapalňování zemního plynu mají obrovskou spotřebu energie. Po zkapalnění je LNG uskladňován ve velkých kryogenických zásobnících. Na velké vzdálenosti se LNG přepravuje po moři prostřednictvím tankerů. V podstatě se jedná o plovoucí skladovací rezervoáry LNG uzpůsobené k převážení zemního plynu za nízké teploty (kolem -160° C) při tlaku, který je mírně vyšší, nežli je atmosférický tlak. Pohon tankerů je zajištěn prostřednictvím kotlů, využívajících zemní plyn získávaný z odparu v nádržích LNG. V přijímacích terminálech se v odpařovačích
LNG převádí z kapalné fáze opět do plynného stavu tak, aby mohl být rozváděn běžnými přepravními plynovody.
Hlavním důvodem použití LNG je větší hustota energie zemního plynu v kapalném stavu (oproti stlačenému zemnímu plynu – CNG), což v konečném důsledku znamená zvýšení dojezdu vozidla na srovnatelnou úroveň s benzinem. K hlavním nevýhodám LNG patří uchovávání zemního plynu za velmi nízkých teplot, odpar z nádrže při delší odstávce vozidla, složitější a nákladnější technologie v porovnání se stlačeným zemním plynem. LNG je využíván nejen v dopravě silniční, ale také v lodní a železniční dopravě.
4
● LNG jako pohonná hmota
Další možností využití zkapalněného zemního plynu je doprava. Ve světě dnes jezdí převážně vozidla na stlačený zemní plyn, stále více se ale rozšiřuje i užití zkapalněného zemního plynu, zejména v Severní Americe. V Evropě pilotní projekty využití zkapalněného zemního plynu probíhají především v nákladní dopravě např. ve Španělsku, Německu nebo Velké Británii.
J. Žákovec • Foto autor, archiv
Sousoší najdete před vstupem do areálu plynárny v Michli, těžko se dá přehlédnout, stojí totiž na vysokém kamenném podstavci. Sochař Šaloun svoje řemeslo uměl, určitě znáte jeho pomník mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí. Jenže ten nehoří. Zato jinde... Možná jste si toho ještě nevšimli, ale když na Starém Městě vstoupíte po setmění do Michalské ulice a rozhlédnete se kolem, budete vnímat ze zdejších lamp jiné světlo. Plynové! Je bělavé až namodralé – na rozdíl od žluté záře, kterou vydávají ostatní elektrické pouliční lucerny. Zvláště v mrazivém večeru, kdy je dlažba pocukrovaná přemrzlými sněhovými krystaly, třpytícími se jako rozsypané démanty, vypadá Michalská jako místo, kde se zastavil čas. Má to svoje kouzlo, je to romantické a tak půvabné, že podvědomě zpomalíte své kroky, abyste si vychutnali podmanivou atmosféru. Plynové svítilny (spaluje se v nich svítiplyn) navíc mají svůj hlas, jemně syčí, jako by předly. V Praze se výhradně takové používaly od poloviny devatenáctého století a poslední, které na tomhle principu pracovaly, zhasly v roce 1985 na Loretánském •••
3 ••• 2004 •••
náměstí. Rozžínaly se pomocí tyčí – ty současné se ale uvádějí do provozu automaticky, i když »ruční pohon« může být také použit. Zatím jsou plynové lampy jenom v Michalské, ale je možné, že se objeví i v jiných historických částech Prahy. Ne všechno staré je špatné: tohle je případ návratu do devatenáctého století, jaký lze považovat vysloveně za přínosný.
Poznámka redakce: V letošním roce připravuje Pražská plynárenská, a. s., ve spolupráci s Eltodo Citelum, a. s., a Kolektory Praha, a. s., další etapu plynového osvětlení v historickém centru Prahy. Plynové lampy, spalující zemní plyn (nikoli svítiplyn, jak uvádí autor článku v Reflexu), se rozsvítí v Celetné ulici a na Ovocném trhu. Petr Volf • Foto Petr Jedinák
5
UPlyn03/04 9.3.2004 8:55 Stránka 7
INFORMUJEME
Otevření trhu s plynem se blíží Termín vstupu České republiky do Evropské unie přináší zcela konkrétní změny v oboru plynárenství. Jedná se především o vytvoření konkurenčního prostředí, ve kterém si budou moci obchodníci s plynem i samotní spotřebitelé svobodně vybrat svého dodavatele zemního plynu. Pro vysvětlení základních otázek, souvisejících s přípravou liberalizovaného trhu s plynem, jsme se obrátili s dotazy na Ing. Vladimíra Štěpána z konzultační společnosti ENA, s. r. o., která se na těchto změnách podílí. Ing. Štěpán má více než dvacetileté zkušenosti v plynárenství a je spoluzakladatelem a řídícím pracovníkem společnosti ENA, s. r. o. Tato společnost je spoluřešitelem návrhu vyhlášky o organizaci trhu s plynem v liberalizovaném prostředí ČR. Zakázka je zpracovávána na základě společné objednávky plynárenských společností a Energetického regulačního úřadu ČR. Pane inženýre, můžete našim čtenářům přiblížit, jak probíhá liberalizace trhu s plynem v Evropě a zda bude možné v České republice »převzít« něco z pravidel trhu evropských států? Liberalizace trhu s plynem v Evropě probíhá nepřetržitě, některé státy, jako např. Rakousko nebo Německo, již svůj trh otevřely na sto procent. Očekává se, že během jednoho až dvou let bude celý trh v Evropské unii otevřen. Na rozdíl od elektřiny nenajdete u plynu dva státy v Evropě, které
státy se potýkají s tím, aby vůbec dostatečná konkurence vznikla. Určitě se jedná o víceletý proces. Víte o nějakých problémech, spojených s přijetím pravidel trhu v evropských státech, ze kterých by se měla ČR poučit? Není možné to takto jednoduše specifikovat. Pravidla trhu jsou dosti složitá a je běžné, že již v prvním roce bylo v některých zemích přijato mnoho změn. Je nutné počítat s tím, že praxe přinese
Dvoustranu připravili Ing. M. Jadlovský, Ing. J. Mohyla, Ing. J. Žákovec
Je nutné si uvědomit, že obchodování s plynem bude obchod jako s jiným zbožím, i když s určitými omezeními. Může se stát, že obchodník v konkurenci nemusí odhadnout svoji situaci a zkrachuje. Pak samozřejmě přichází stát. Ministerstvo průmyslu a obchodu a ERÚ uvažují o tzv. dodavateli poslední instance, který by měl pokračovat v dodávkách plynu v těchto případech. Bude stanoven konkrétní postup a podmínky. Může se však stát, že odběratel, který špatně odhadl obchodníka, pak za plyn zaplatí více.
V současnosti probíhají práce na vyhlášce o pravidlech trhu i na kodexech. Pracovní skupinu řídí nezávislý Energetický regulační úřad, který přebírá pravomoci i odpovědnost. K 30. červnu 2004 by měl být hotov první základní návrh legislativy, kterou poté ERÚ posoudí, dopracuje a předloží k veřejné diskusi. Jak otevírání trhu změní současné plynárenské distribuční společnosti? Dnešní distribuční společnosti se rozdělí na dva samostatné subjekty – na obchodníka s plynem a na provozovatele distribuční soustavy. Evropská unie jednoznačně požaduje nejen účetní, ale i právní oddělení obchodu a provozu (tzv. unbundling), a to převážně z důvodu zamezení nebezpečí přelévání nákladů a tím pádem možnému zvýhodňování obchodníka. Nejprve bylo požadováno jen účetní rozdělení v plynárenských společnostech, ale v Evropě se zjistilo, že je to nedostatečné, že dochází k interní výměně informací, často strategických.
Řada odběratelů předpokládá, že liberalizace přinese automaticky snížení cen plynu. Jaký je váš názor? Nesporně dojde k diferenciaci cen mezi jednotlivými skupinami odběratelů. Dnešní tarif je v podstatě průměr nákladů spojených s dodávkou plynu. V budoucnu budou více zohledněny náklady konkrétního odběratele – na uskladnění plynu, přepravu, distribuci, charakter odběru apod. Zda klesne celková cena plynu? Domnívám se, že naroste cena pevné složky, protože dělíme systém a s tím souvisí růst nákladů. Co se týče komodity, je otázkou, zda vlivem konkurence se cena sníží. Výhodu zakázáno mu je poskytnout. Provozovatel distribuční soustavy nebude znát kontrakty, ať již na nákup, přepravu plynu nebo zásobníky. Nebude tedy mít dostatek informací potřebných pro budoucí rozvoj soustavy. Zkušenosti ukazují, že uvedené údaje jsou z hlediska bezpečnosti potřebné a uvažuje se o vydání zvláštní instrukce o bezpečnosti. V současnosti o tom probíhá diskuse, názory jsou však rozdílné. V plynárenství, na rozdíl od elektroenergetiky, zatím nedošlo ke kolapsu rozvodné sítě, tzv. »blackoutu«. Pokud by byly upřednostněny principy trhu z elektroenergetiky, pak by hrozba »blackoutů« v plynárenství mohla nastat. Pro Českou republiku byl do připravovaného energetického zákona navržen méně rizikový model, tzn. nebude existovat nezávislý operátor, provozovatelům distribuční soustavy je uložena povinnost zajišťovat bezpečný provoz a Transgasu (provozovateli přepravní soustavy) fyzicky kdykoli vybilancovat soustavu ČR. Zvolený mírnější princip bude zajišťovat spolehlivost dodávek, nebyl zvolen riskantnější princip obchodu s energií bez jakýchkoli podmínek a omezení. Bezpečnost zásobování je pro nás prvořadá.
by měly stejná pravidla trhu. Každý stát má svůj vlastní přístup, uzpůsobený vlastním podmínkám. Při tvorbě našich pravidel lze obtížně něco kopírovat. Musíme brát v úvahu současný stav, a ne experimentovat s něčím, co někde v Evropě existuje. Při tvorbě nové legislativy se proto musíme dívat na naše podmínky, změny musí plynule vycházet z toho, co dnes již v českém plynárenství existuje. Zároveň je nutné zajistit, aby náš plynárenský systém byl z hlediska hlavních cílů kompatibilní s evropským, a tudíž nedocházelo k nerovnostem. Jaká je situace na Slovensku? Na Slovensku už mají teoreticky otevřený trh, ale prakticky to není příliš funkční. Mají sice nový energetický zákon, ale chybí jim pravidla trhu, takže výsledný efekt se nedostavil. V čem je otevírání trhu s plynem odlišné od trhu s elektřinou? Na rozdíl od elektřiny jsou uzavřeny dlouhodobé kontrakty na nákup zemního plynu, na které je vybudována kapacita plynovodů. Prostor pro konkurenci je tedy menší, o tom není pochyb. Otevírání trhu je komplikovanější a lze vypozorovat, že 6
změny původních návrhů, iniciovaných jak zákazníky, tak obchodníky nebo distributory. Připomínek a následných úprav určitě bude celá řada. Jaké jsou podmínky úspěšného otevření trhu s plynem? Otevření trhu je samozřejmě podmíněno řadou legislativních opatření – změnou dnes platného energetického zákona, kde budou definovány základní principy. Musí být zpracována pravidla trhu, tzn. Energetický regulační úřad (ERÚ) musí vypracovat vyhlášku o pravidlech trhu, kde budou definice z energetického zákona podrobně rozvedeny, např. kolikasložková bude cena plynu, jakým způsobem bude stanovována, případně schvalována apod. Třetí nezbytnou podmínkou je vytvoření kodexů, tzv. řádů provozovatelů. Ty by měly být teoreticky tři a budou upravovat přístup k přepravním sítím, k distribučním sítím a k podzemním zásobníkům. V jaké fázi je příprava uvedené legislativy? V minulém roce přijatá směrnice Evropské unie, týkající se liberalizace trhu s plynem, byla zapracována do návrhu nového energetického zákona. Ten byl dokončen koncem loňského roku a nyní je ve schvalovacím řízení, očekávají se jen minimální změny.
V České republice v oblasti přepravy plynu, tedy u společnosti Transgas, dojde k oddělení činností již k 1. lednu 2005, u distribučních společností dojde k tomuto kroku nejpozději k 1. ledna 2007. Oddělení může samozřejmě znamenat růst nákladů, neboť se ztrácí synergické efekty, dojde k dělení řady dnes společných činností. Na druhou stranu nově vzniklá konkurence bude náklady stlačovat, takže výsledkem otevírání trhu by nemělo být zdražení plynu pro odběratele. V některých zemích došlo dokonce k fyzickému oddělení – odstěhování obou společností, aby nedocházelo k ovlivňování zákazníka. Hrozí to i u nás? Zkušenost ukazuje, že stačí oddělení právní. Vzniknou nové společnosti – obchodní a provozující plynovody, které budou zcela samostatné, s jinou náplní činnosti, s rozdílnými problémy. Nepovede oddělení obchodu od provozu ke snížení spolehlivosti zásobování odběratelů? Faktem je, že budoucí provozovatel soustavy ztratí řadu nástrojů, které dnes má. Vytěžování soustavy bude mít v rukou obchodník. Provozovatel obchodní informace nedostane, bude dokonce
Budou odběratelé muset uzavírat nové smlouvy jak s obchodníkem, tak s provozovatelem distribuční soustavy? Bude to volba každého zákazníka. Ten bude moci uzavřít samostatnou smlouvu na distribuci, přepravu plynu, zásobníky a dodávku plynu. A nebo se bude moci rozhodnout uzavřít jen smlouvu s obchodníkem, který mu nabídne, tak jak je tomu dnes, službu zahrnující vše s konečnou cenou. Zákazník bude moci na obchodníka přenést veškeré pravomoci, aby vše komplexně za něj projednal, včetně povinnosti bilancování. Bude to otázka jednání. Poplatky za přepravu, distribuci a zásobníky budou zveřejňovány, bude tedy jasné, kolik co stojí, a zákazník si bude moci spočítat, za co platí. Zbytek bude cena za komoditu, tedy za plyn, která bude předmětem soutěže. Proto se trh vlastně otevírá. Znamená to, že pakliže bude obchodník nabízet celý balíček, bude nést i příslušná rizika? Ano, ale samozřejmě bude záležet na počtu zákazníků, které bude mít příslušný obchodník. Pro velkého obchodníka bude snazší nabídnout lepší služby než pro malého.
•••
3 ••• 2004 •••
Pravidla obchodování s plynem (pravidla trhu) Vycházejí z novely Energetického zákona, prováděcích vyhlášek, norem a kodexů, které připravuje Energetický regulační úřad a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR pro trh se zemním plynem. Základní kodexy jsou Řád provozovatele přepravní soustavy, Řád provozovatele distribuční soustavy a Řád provozovatele podzemních zásobníků. Unbundling • pro plynárenské distribuční společnosti lze definovat unbundling jako oddělení distribuce od ostatních licencovaných činností společnosti. Právní oddělení distribuce musí být provedeno nejpozději do 31. 12. 2006. Z návrhu novely Energetického zákona Trh s plynem je otevírán postupně takto • od 1. ledna 2005 jsou za podmínek stanovených tímto zákonem oprávněnými zákazníky všichni koneční zákazníci s výjimkou domácností, kteří jsou vybaveni průběhovým měřením a dálkovým přenosem dat, a dále všichni držitelé licence na výrobu elektřiny spalující plyn v tepelných elektrárnách nebo při kombinované výrobě elektřiny a tepla, a to v rozsahu své spotřeby na tuto výrobu • od 1. ledna 2006 jsou za podmínek stanovených tímto zákonem oprávněnými zákazníky všichni koneční zákazníci s výjimkou domácností, kteří jsou vybaveni minimálně průběhovým měřením, a dále všichni držitelé licence na výrobu elektřiny spalující plyn v tepelných elektrárnách nebo při kombinované výrobě elektřiny a tepla, a to v rozsahu své spotřeby na tuto výrobu • od 1. ledna 2007 jsou za podmínek stanovených tímto zákonem oprávněnými zákazníky všichni koneční zákazníci. Obchodník s plynem • držitel licence na obchod s plynem nakupující plyn za účelem jeho dalšího prodeje ostatním účastníkům trhu s plynem. Oprávněný zákazník • fyzická či právnická osoba, která má právo zvolit si dodavatele plynu a má právo přístupu k přepravní soustavě, distribučním soustavám, podzemním zásobníkům plynu, těžebním plynovodům a prvotní akumulaci.
budou mít velcí odběratelé a odběratelé s pravidelnou spotřebou plynu. Menší odběratelé s nepředvídatelným charakterem spotřeby plynu mají větší náklady, jsou rizikovější pro obchodníka z hlediska bilancování plynu, a proto budou mít samozřejmě cenu vyšší než velký odběratel s rovnoměrnou spotřebou. Na závěr našeho rozhovoru, co vzkážete odběratelům plynu? Co mohou od otevření trhu s plynem očekávat? Určitě je nutné, aby si všichni uvědomili, že trh s plynem je odlišný od trhu s elektřinou. Přes některé společné věci je trh s plynem výrazně odlišný. Plyn se stane zbožím jako je každé jiné. Otevírání trhu s plynem přináší výzvu. Vznikají nové možnosti, na druhou stranu jsou zde i určitá rizika. Ale pro všechny. Pro odběratele i pro obchodníky. Určitě se ale odběratelé budou muset více starat o svůj odběr, více se, oproti současnosti, problematice obchodování s plynem věnovat. Děkuji za rozhovor
Na trhu se objeví nové společnosti. Jak budou zákazníci chráněni před nesolidním jednáním firem, které si např. nasmlouvají mnoho zákazníků a pak jim nebudou schopny dodat plyn?
Vysvětlení pojmů, souvisejících s otevíráním trhu s plynem
Chráněný zákazník • každý konečný zákazník, který není oprávněným zákazníkem. Konečný zákazník • fyzická či právnická osoba nakupující plyn pro vlastní spotřebu, případně která část svého nakoupeného plynu poskytuje jiné fyzické či právnické osobě a nejedná se o podnikání podle obchodního zákoníku. Provozovatel distribuční soustavy • fyzická či právnická osoba, která provozuje distribuční soustavu a je držitelem licence na distribuci plynu. Domácnost • konečný zákazník, který nenakupuje plyn pro jiné účely, než pro svou vlastní spotřebu v domácnosti. Právo přístupu třetích stran • právo účastníka trhu s plynem na uzavření smlouvy s provozovatelem přepravní soustavy, provozovatelem distribuční soustavy nebo provozovatelem podzemního zásobníku plynu nebo výrobcem o zajištění příslušné licencované činnosti podle tohoto zákona. 7
UPlyn03/04 9.3.2004 8:55 Stránka 9
HISTORIE Dvoustranu připravil Rudolf Novák • Foto archiv
Z historie dopravy a použití plynu v nádobách
Obr. 1 Domácí plynová stanice se dvěma lahvemi
P
oužitím stlačeného plynu pro potřeby venkova se v širším měřítku zabývala zpráva předložená Congrés international de Technique sanitaire et d’Hygiéne urbaine v Lyonu r. 1926. Zpráva předesílá, že zřizování plynáren a plynovodních sítí je velmi nákladné, a je proto na místě uvažovat o možnostech poskytnout venkovu a izolovaným venkovským obydlím plyn jinými prostředky, případně posloužit jim jinými plyny. V úvahu přicházely tyto plyny: • svítiplyn z plynáren (16,75–19,26 MJ/m3) • koksárenský plyn z koksáren (14,7–23,1 MJ/m3) • nekondenzované plyny z petrolejových rafinérií (42–63 MJ/m3) • plyny z továren, které zpracovávají hnědé uhlí nebo břidlici za nízké teploty (25,2–33,6 MJ/m3) • plynný propan nebo butan, či jejich směs (92,4–122,64 MJ/m3)
Obr. 2 Umístění skříně s plynovými lahvemi na fasádě
Zpráva navrhuje zřizování malých skladů pro jednotlivé odběratele, sestavených např. z 2 až 5 lehkých lahví, zapojených na společný regulátor. Dále navrhuje zřizování pomocných stabilních zásobníků o obsahu 50–200 a pohyblivých tanků o obsahu 600 m3 plynu, stlačeného na 20 MPa. Na stabilní zásobníky by byli připojeni jednotliví spotřebitelé společnou podzemní nebo nadzemní sítí plynovodů. Podobným způsobem byla pak např. skutečně zásobována malá pobřežní obec Ambleteuse mezi Bologne-sur-Mer a Calais. Do obce každodenně přijížděl ze vzdálenosti 13 km nákladní vůz se třemi tanky stlačeného svítiplynu. Plyn se přepouštěl do malého plynojemu o obsahu 200 m3. Počáteční počet 10 odběratelů se brzy zvýšil na 40. Délka místního plynovodu byla 4 km. Ve Francii bylo v roce 1937 12 stanic na stlačování svítiplynu pro
2. část
zásobování odběratelů v oblastech, do kterých nebyl svítiplyn zaveden. Svítiplyn se rozvážel nejen v láhvích, ale i v zásobníku o obsahu 1.120 litrů pod tlakem 20 MPa. Z toho se vypouštěl plyn do obecního plynojemu s provozním přetlakem 1,5 MPa. Z plynojemu se pak prováděl rozvod místní sítí provozním přetlakem 0,3 MPa. Zajímavý pokus ve větším měřítku provedla v Dánsku plynárna malého venkovského města Nykoebing. Ta využila rozmachu automobilové dopravy po první světové válce, aby zásobovala stlačeným plynem venkovské spotřebitele. Pole působnosti plynárny bylo značně rozsáhlé a zahrnovalo dva ostrovy Lolland a Falster o rozloze 1.800 km2 s počtem 130 000 obyvatel, z čehož 93 000 bylo v obcích zemědělských. Plynárna v Nyokebingu dodávala svítiplyn odběratelům, kteří si mohli vlastním nákladem pořídit domovní instalaci v ceně 1.600–2.400 Frs, již zaplatili většinou hotově nebo spláceli po dobu 2 až 10 let. Domovní instalace sestávala z jedné nebo ze dvou ocelových lahví (z nichž jedna byla jako rezervní), připojovacích trubic, rozdělovače s manometrem, regulátoru tlaku a kaučukové hadice (obr. 1). Vše bylo uzavřeno v plechové skříni umístěné zvenčí na fasádě domu (obr. 2). Hadice sloužila k propojení
Obr. 3 Rozvoz tlakových lahví se svítiplynem do domácností
Stalo se před 60 lety / Autobus na nestlačený svítiplyn poprvé v Praze Dne 22. března tohoto roku tomu bude přesně 60 let, co byl v Praze-Michli, poprvé v pražské hromadné dopravě, uveden do provozu autobus na nestlačený svítiplyn (obr. 1). Myšlenka použití nestlačeného plynu k pohonu motorů nebyla nová. Poměrně krátce po objevení principu výroby svítiplynu na začátku 19. století se přišlo na to, že ho lze použít i pro pohon výbušných motorů. První motorová vozidla byla tedy poháněna plynem. Brzy se však prosadila paliva kapalná, která umožňovala větší dojezdové vzdálenosti. Ale v době, kdy motorová vozidla již byla prakticky výhradně poháněna tekutými palivy, opět přišel ke slovu plyn. K uplatnění svítiplynu v automobilové dopravě přispěla zejména válečná léta l. světové války. Byli to především Angličané, kteří v roce 1917 za nejprudší ponorkové války, kdy byla ostrovní říše odříznuta od přísunu benzinu z pevniny, připevňovali na nákladní auta gumové balony a plnili je svítiplynem z plynového nízkotlakého potrubí. Tím prakticky bez větších zásahů do palivové soustavy motoru získávali náhradní pohonnou látku k provozu svých vozidel. Také v dalších zemích v tomto čase používali automobilisté svítiplyn. Plyn byl ukládán v látkových impregnovaných balonech na střechách vozů. Balony dodávaly automobilům bizarního vzhledu a lidé jim proto říkali »Zeppelin« po tehdy vel8
A byla to zase válečná léta, tentokrát 2. světové války, která přivedla použití nestlačeného svítiplynu znovu ke cti. Již ke konci roku 1939 počala firma Egertons Ltd., Northhgate, Ipswich v Anglii přestavovat nákladní auta a autobusy na pohon nestlačeným svítiplynem. Místo gumových balonů však zavedla vaky podobné peřině, obepínané pružnými pásy k docílení potřebného přetlaku a umístěné rovněž na střechách vozidel. Vaky se dodávaly ve dvou velikostech, a to o obsahu 7,1 m3 a 8,5 m3, což stačilo na ujetí cca 35 km vzdálenosti. Na kontinentě bylo prvně ve Obr. 1 Autobus na nestlačený svítiplyn na trati Michle – Hostivař velkém měřítku použito nestlačeného plynu k pohonu motorových vozimi známé vzducholodi. V nízkotlakých balonech del v Paříži, kde od konce roku 1940 Sociéte des nemohlo být samozřejmě uloženo množství plynu Transports Comunes de la Région Parisienne přeumožňující dosažení větších dopravních vzdále- stavovala autobusy na plyn. Ve 40. letech byly takností. Teprve pozdější zavedení výroby lehkých to poháněny stovky autobusů (obr. 2). Přesvědčiocelových NiCrMo lahví (ve 30. letech) přivedlo vě dobré výsledky z Paříže podnítily i řadu měst plynárníky v Anglii a Francii na myšlenku používat v tehdejším Německu k následování. Po Wiesbapro pohon automobilů plynu stlačeného. Řadu let denu, Mnichově a jiných městech došlo k lavinose pak nesly všechny snahy k vybudování vhodných vitému šíření tohoto způsobu pohonu autobusů. Stejně jako v ostatních evropských zemích, tak kompresorů, regulátorů atd. Přesto nebylo použitaké v Čechách nastala ve válečných letech 2. světí nestlačeného plynu zcela odzvoněno.
a obecní pozemky pro uliční plynovody. Plynárenská společnost zvedla hozenou rukavici a boj přijala. S výrobou plynu neustala, naopak na návrh svého poradce pana Brunklause, inženýra tilburské plynárny, si zařídila distribuci stlačeného plynu v lahvích a výrobu ještě vystupňovala. Původně plynárna v Hellevoetsluis, jejíž kapacita byla asi 500 000 m3 a trubní síť měřila 10 km, dodávala plyn pouze do města a nyní rozšířila dodávku plynu stlačeného v lahvích na celé okolí a začala účinně konkurovat elektrické energii pro vaření i tam, kde Obr. 4 Nákladní automobil na stlačený svítiplyn (Ostrava) Obr. 5 Osobní automobil na stlačený svítiplyn (Praha) elektrárenská společnost konkurenci plynu dosud nepocítila. Vedle použití stlačeného svítiplynu pro zásobování K dalšímu podobnému způsobu řešení zásoboregulátoru s domovním rozvodem. Zpočátku se používalo lahví o vodním obsahu 40 litrů a hmotnosti 71 vání odběratelů svítiplynem došlo za zajímavých domácností se ve třicátých letech v širokém měřítaž 75 kg. Přetlak plynu v lahvích byl 15 MPa. Pozdě- okolností roku 1935 v holandském městě Helle- ku stlačený svítiplyn dále uplatňoval k pohonu motoji byly zakoupeny lahve francouzské z NiCrMo oceli voetsluis u Rotterdamu. Hellevoetsluis byla men- rových vozidel (obr. 4 a 5). V této oblasti a v těchto o obsahu 50 litrů pro přetlak 20 MPa. K odběratelům, ší obec, kde místní plynárna byla v majetku sou- letech se již v některých zemích začíná prosazovat až 70 km vzdáleným (ve Falstru), se lahve dopravo- kromé společnosti N. V. Gasfabriek. Právě v roce stlačený zemní plyn. V Německu např. sloužil nejen valy nákladními automobily. Každý byl zařízen na pře- 1935 vypršela plynárenské společnosti koncese. k pohonu autobusů a nákladních automobilů, ale pravu 11×3 láhve, tj. 33 lahví. Celé území bylo roz- Konkurenční elektrárenské společnosti se podaři- také k pohonu městských prostředků pro úklid ulic děleno na 6 obvodů a každý obvod dvakrát týdně lo docílit toho, že obec koncesi plynárně nepro- (obr. 6 a 7). Pokračování příště zásobován plnými lahvemi. Při celkové jízdě 100 km dloužila, a zapověděla dokonce používat veřejné rozvezlo každé auto za půl dne 60 lahví. Průměrná spotřeba byla 42 lahví na jednoho odběratele za rok. Vzdálenější odběratelé (Lolland) byli zásobováni kombinovaně, a to železnicí a místními auty. Rozvoz lahví automobily v Dánsku zobrazuje obr. 3. Není jistě bez zajímavosti, že i při zásobování odběratelů tlakovými lahvemi byl pro dánské odběratele plyn cenově efektivnější než elektřina, petrolej, nebo Obr. 6 Městský autobus na stlačený zemní plyn (Oberhausen) Obr. 7 Zametací a kropicí vůz (Oberhausen) dokonce i dříví. tové války renezance použití plynu bus cca 13 km. Stačilo tedy jedno 1 – plnicí uzávěr Obr. 2 Pařížský autobus hromadné dopravy k pohonu autobusů. Zpočátku, a to od tankovací místo pro cestu tam i zpět. 2 – plynové potrubí přestavěný na pohon nestlačeným svítiplynem 17. 4. 1941, začaly autobusy městské Tankovištěm byla dřevěná bouda 3 – překližkový kryt hromadné dopravy v Praze pro nedos plynoměrem o průtoku 300 m3 za 4 – pružný vak statek pohonných hmot jezdit na dřevhodinu. Stála blízko michelské ply5 – směšovací ný plyn, vyráběný v generátorech nárny na křižovatce ul. Záběhlická karburátor upevněných na vozidlech. Na dřevný a Chodovská. K tankovací stanici se plyn jezdily také nákladní, a dokonce připojoval autobus hadicí pomocí plnii osobní automobily. Obsluha genecí spojky. Naplnění vaku trvalo asi 4–5 rátorů a přestavba automobilů byla min. včetně veškerých úkonů. Stačináročná, a proto bylo r. 1942 v prola tedy doba potřebná k nástupu tektorátě Čechy a Morava vydáno a výstupu cestujících. Autobus pojmul vládní nařízení o řízení motorových při normálním obsazení 35 osob, při vozidel hnaných generátorovým plypřetížení až 80. Nevýhodou použití nem a o přestavbě motorových vozinestlačeného svítiplynu byla, vedle del na jiný druh pohonu (plynový). omezené dojezdové vzdálenosti, Samozřejmě lepší bylo používat nadměrná stavební výška autobuk pohonu stlačený nebo nestlačený su.V případě autobusu na trati Michsvítiplyn. Použití nestlačeného svítile – Hostivař dosahovala tato výška plynu bylo výhodné zejména v měst3 640 mm. ské kyvadlové dopravě. Nebylo nutno budovat nákladPoužití svítiplynu pro pohon automobilů a autobusů né kompresorové stanice a napájecí místa bylo se za 2. světové války velice rozšířilo. Ještě krátce možno zřizovat všude, kde byla rozvodná plynová síť. po válce jezdila v Praze, vzhledem k nedostatku V Praze byl zahájen provoz prvního autobusu na pohonných hmot, řada autobusů hromadné dopranestlačený plyn dne 22. března 1944 na lince »A« vy poháněných nestlačeným svítiplynem, ale také Michle – Záběhlice – Hostivař a zpět, dlouhé 4,6 km zkapalněným propan-butanem nebo dřevoplynem. v jednom směru. Bylo použito autobusů typu PraDnes si můžeme první pražský autobus na ga TO s 6válcovým motorem o obsahu 11,5 l a výkonestlačený svítiplyn připomenout věrným modenu 120 HP. Na střeše byl v překližkové nástavbě lem (obr. 3), vystaveným v Plynárenském muzeu Obr. 3 Model prvního pražského autobusu uložen gumový vak na 14,5 m3 svítiplynu o max. v areálu PP, a. s., v Praze-Michli (budova č. 6). na nestlačený svítiplyn přetlaku pouhých 1,2 kPa. S touto náplní ujel auto••• •••
3 ••• 2004 •••
9
SPONZORUJEME
LUŠTÍME S ČASOPISEM MAKOVICE
Partner žižkovského masopustu
Žižkovský masopust pojedenácté V
e dnech 20.–24. února 2004 pořádal třetí pražský obvod už pojedenácté tradiční svátek lidového veselí – masopust. Akce, která má pověst největšího pouličního mejdanu v Praze a která je nejstarší akcí svého druhu v metropoli, na pět dnů opanovala Žižkov. Pražanům opět nabídla pestrou směs hudby, divadla, maškarního reje a pochopitelně také hojnost jídla a pití. Návštěvníci ocenili vystoupení Michala Prokopa, skupiny Triny v Paláci Akropolis, nechyběly vepřové hody, žongléři a ohňostroj. Masopust vyvrcholil tradičním masopustním karnevalovým průvodem napříč Žižkovem a koncertem na náměstí Jiřího z Poděbrad, na kterém se představila zpěvačka Lenka Dusilová v ojedinělém projektu s Divadlem Continuo. Pražská plynárenská, a. s., se jako v předchozích letech na žižkovském masopustu spolupodílela.
3
•••
Soutěž pro děti na téma Zemní plyn v potravinářství
Zemní plyn je významným zdrojem energie v nejrůznějších potravinářských oborech. V řeznictví a uzenářství se vedle ohřevu teplé vody používá k vaření, pečení, smažení masa a masných výrobků, k uzení. Široké uplatnění nachází zemní plyn v pekárenství. V pekárenských pecích se peče pečivo, v cukrářských pecích moučníky. Ve skladech potravin slouží zemní plyn k dodržování vhodné teploty. V dalších potravinářských oborech se zemní plyn uplatňuje při výrobě piva v pivovarech, karamelu, oplatek nebo sušenek v ... (tajenka doplňovačky), při pražení kávy nebo oříšků v pražírnách.
Starosta Prahy 3 Milan Český symbolicky předává vládu nad Žižkovem do rukou Bakchuse
jž • Foto autor, archiv MČ Praha 3
Rozházené pečivo Na každém obrázku vždy chybí jeden druh pečiva, pokaždé ale jiný. Zjistíš který?
Čtenářská soutěž s poskytovateli výhod Zákaznické karty
UPlyn03/04 9.3.2004 8:56 Stránka 11
Posláním soutěže je představovat vám zajímavé poskytovatele výhod, kteří jsou zapojeni do systému CityPower. Úkolem čtenáře je správně odpovědět na otázku, která souvisí s jednotlivými poskytovateli výhod. Soutěž je otevřená pro všechny čtenáře našeho časopisu bez rozdílu, tedy i pro ty, kteří dosud kartu nevlastní. Na vylosované čtenáře čekají pěkné dárky od představeného poskytovatele. Přejeme vám v soutěži hodně úspěchů!
»Knihkupectví Daniel« Knihkupectví Daniel se nachází v centru Prahy na Národní třídě 38. Nabízí na 10 000 knižních titulů z oblasti beletrie a naučné literatury, které doplňují cizojazyčné knihy, slovníky, kuchařky, mapy, kalendáře, knihy pro děti a další. Knihkupectví Daniel má však pro své zákazníky vždy něco navíc. Vystavuje ve svých prostorách minigalerie děl předních českých umělců. Provozní doba: Po–Pá 8.30–19.30 hod. So–Ne 10.00–18.00 hod. Tel.: 224 946 668 • www.knihydaniel.cz
Doplňovačka
Životní pokusy tyčkařky Kateřiny Baďurové
01. chlupaté domácí zvíře 02. část saka nebo kabátu 03. plod jednoho druhu palmy 04. někdo 05. okolo 06. nádhera 07. odklízet hnůj z chléva 08. dřevěné části střechy 09. hotovovat z kovu 10. opak začátku 11. opracovaný kmen 12. místnost, kde se vaří
Knihkupec Jiří Daniel doporučuje...
Partner mítinku
jž
10
Výherci Dětské soutěže z č. 1/2004: Lucinka Šimáčková, Praha 10, Eva Kamarýtová, Praha 10, Lucie Hronová, Nové Kounice
ČTENÁŘSKÁ SOUTĚŽ
Odpovědi prosím zasílejte do 5. dubna 2004 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny 500 Ing. Jana Frýdecká, U Plynárny 500 145 08 Praha 4-Michle nebo e-mail:
[email protected] Nezapomeňte uvést výrazné označení
»Knihkupectví Daniel 3/2004«
Klídek, nerve! Martin Stropnický Sbírka fejetonů a groteskních povídek známého herce
1. Cenu vítězi Adamu Ptáčkovi předala Jana Frýdecká z odboru marketingu 2. Vítězná trojice mužů
Bráškové Václav Chaloupek Další z řady vyprávění autora večerníčků Méďové
Šéfkuchař bez čepice Jamie Oliver Kniha receptů talentovaného a nápaditého mladého šéfkuchaře
Encyklopedie vína Christian Callec Přehledná encyklopedie druhů a značek světových vín
Knihkupectví Daniel patří mezi poskytovatele výhod pro držitele Zákaznické karty PP, a. s. Poskytovaná sleva: 10 % na všechny knihy a kalendáře.
Odpovědi prosíme zasílejte do 5. dubna 2004 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny 500 Ing. Jana Frýdecká U Plynárny 500 145 08 Praha 4-Michle nebo e-mail:
[email protected]
3. První autobus na nestlačený svítiplyn, použitý v pražské hromadné dopravě před 60 lety, ujel na jedno naplnění cca: a) 35 km b) 13 km c) 9 km
Na vylosované výherce čekájí pěkné knihy. Pro držitele Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s., je poskytovaná sleva 10 % na všechny knihy a kalendáře.
Správná odpověď z č. 1/2004: Letos uplyne 41 let od úmrtí Edith Piaf
Nezapomeňte uvést výrazné označení
»Soutěž 3/2004«
Výherci z č. 1/2004: Ing. Alena Srbová, Praha 4 Jiří Frühbauer, Praha 4, Hana Slámová, Praha 10
a svoji zpáteční adresu i telefon domů. Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s.
1. Antonín Slavíček patří ke klasikům českého: a) surrealismu b) impresionismu c) romantismu 2. Od 1. 1. 2005 se trh s plynem otevře pro: a) domácnosti b) maloodběratele a střední odběratele c) největší odběratele s potřebnými technickými předpoklady
•••
3 ••• 2004 •••
Správné odpovědi z č. 1/2004 1a) PP, a. s., byla založena 31. 12. 1993 2c) Zkratka SREP znamená Sdružení pro racionální a ekologické využívání zemního plynu 3a) V roce 1910 založil Karel Macháček výrobnu a opravnu plynových spotřebičů v Praze-Vysočanech Výherci z č. 1/2004: Lubomíra Jelínková, Praha 6 Miloslav Švejnoha, Praha 4, Vladimír Pavlík, Praha 8
Co najdete v příštím čísle ••• 4 ••• 2004 ••• > Otevření společného zákaznického střediska PP a PRE > Reportáž z výstavy Intergas 2004 > Seriál Z historie dopravy a použití plynu v nádobách, 3. díl 11
Připravuje Lenka Poklopová
a svoji zpáteční adresu i telefon domů. Nataša Gollová 2. Aleš Cibulka Pokračování úspěšné biografie o slavné české herečce
Řešení křížovky na str. 12: Spotřebu plynu si můžete kdykoli ověřit na plynoměru
• Nikoliv očekávaný souboj mužů, ale soutěž žen a česká tyčkařka Kateřina Baďurová byly ozdobou letošního osmého ročníku halové zimní Pražské tyčky, která se konala v nově zrekonstruované hale na Strahově. Závodnice USK Praha se po dvouletých zdravotních potížích letos vrátila na »tartan« a v soutěži vyhrála výkonem 435 centimetrů. Tímto výkonem si zajistila účast na březnovém halovém mistrovství světa v Budapešti. Soutěž tyčkařů negativně ovlivnila nehoda běloruského rekordmana Igora Alexejeva, který při rozcvičování spadl do »šuplíku« z vysoké výšky přímo na záda a odjel v lékařském doprovodu sanitkou na vyšetření do nemocnice. Titul mezi muži obhájil Adam Ptáček, ale výkonem 550 cm za svými možnostmi zaostal.
Dnešní otázka Který malíř, grafik či ilustrátor vystavuje nyní svá díla v prostorách prodejny Knihkupectví Daniel?
