Anoikonymie obce Hošťálková (okres Vsetín)

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav českého jazyka Český jazyk a literatura

Martina Staňková

Anoikonymie obce Hošťálková (okres Vsetín) Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Michaela Čornejová, Ph.D. 2010

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenŧ a literatury. …………… Martina Staňková

Touto cestou děkuji za odborné vedení bakalářské práce, cenné rady, velkou trpělivost a ochotu Mgr. Michaele Čornejové, Ph.D. Též bych ráda poděkovala mojí rodině a příteli za morální podporu.

Obsah 1. Úvod

5

2. Obec Hošťálková

6

2. 1 Historie

6

2. 2 Současnost

7

2. 3 Nářeční charakteristika

8

3. Východiska 3. 1 Materiálová východiska

9 9

3. 2 Klasifikace pomístních jmen

10

3. 3 Modelová klasifikace pomístních jmen

11

3. 4 Vztahový model

11

3. 5 Strukturní model

12

4. Heslová část

13

4. 1 Stavba hesla

13

4. 2 Hesla

13

5. Vztahověmodelová analýza 5. 1 Přehled anoikonym a jejich VM

40 41

6. Dotazník

42

7. Závěr

45

Seznam literatury a pramenŧ

47

Přílohy

50

1. Úvod Předmětem této bakalářské práce je výzkum anoikonymie obce Hošťálková ve Zlínském kraji. Anoikonyma, pomístní jména, jsou názvy neživých přírodních objektŧ, neobydlených objektŧ na Zemi a obydlených objektŧ, které převzaly pro své označení pŧvodní pomístní jména. Práce se zaměřuje na vybraná anoikonyma, která pochází z rŧzných časových vrstev, a to počínaje 16. stoletím až do dnešní doby. Zpracovávám pouze určitou část vyexcerpovaných jmen, jež jsou vyjmenována v mé práci. Do analýzy jsou též zařazeny i názvy všech autobusových zastávek v obci, které jsou zároveň nejvíce využívanými orientačními body pro veškeré místní obyvatele bez ohledu na věk, generaci a místo bydliště. Cílem této práce je nashromáždit většinu anoikonym, charakterizovat je a provést jejich jazykový rozbor. Práce je rozdělena na 8 celkŧ. V kapitole Úvod je nastíněno téma práce, její stručný přehled a cíl mého bádání. V následující kapitole Obec Hošťálková probíhá seznámení čtenáře se strukturou obce a její historií, která měla významný vliv na vznik několika anoikonym. V podkapitole Nářečí jsou uvedeny typické prvky pro východomoravská nářečí a severní valašskou skupinu, do níž spadá obec Hošťálková, které se projevují v anoikonymech, jež jsou dále zpracována v této práci. V kapitole Východiska je uvedena definice anoikonym, jejich dělení do podskupin a metoda, se kterou zde pracuji. Vyjmenovány jsou též zdroje, z nichž jsem čerpala pro tuto práci informace o jednotlivých anoikonymech. V kapitole Heslová část následuje rozbor pomístních jmen z jazykového hlediska, přičemž u některých z nich jsou přiloženy podklady, jež mají prokazatelně doložit motiv pojmenování. Bohužel u těch nejstarších, nejdéle užívaných anoikonym, se snaha najít motiv jeví jako nemožná. V navazující části Vztahověmodelová analýza jsou shrnuty výsledky z předcházející kapitoly. V předposlední kapitole Dotazník jsou přiloženy výsledky z 6 dotazníkŧ, které byly vyplněny místními obyvateli. Snahou bylo zjistit znalost anoikonym u obyvatel, jejich běžné užívání a také jestli a jakým tempem jsou anoikonyma na ústupu. Výsledky mé práce jsou stručně shrnuty v Závěru. Pro přiblížení problematiky přikládám část vyplněného dotazníku a výsek mapy obce s několika pomístními jmény.

5

2. Obec Hošťálková 2.1 Historie Obec Hošťálková leží v Hostýnských vrších, na východní Moravě, ve Zlínském kraji, na hranici tří okresŧ (vsetínského, ve kterém se nachází, zlínského a kroměřížského). Obec sousedí s vesnicemi Ratiboř, Kateřinice, Liptál (ležící v okrese Vsetín), Rajnochovice (okres Kroměříž), Držková, Trnava a Podkopná Lhota (okres Zlín). Dle údajŧ z katastrální mapy se Hošťálková rozprostírá na 2 644 ha. V roce 2001, kdy probíhalo poslední sčítání lidu, zde bydlelo 2009 obyvatel. U místních obyvatel je vžito dělení obce na 4 části – Hajnušov, Štěpková, Dolňanka a Horňanka. Lesy v Hostýnských vrších byly osídleny v období tzv. velké kolonizace ve 13. a 14. století. V té době vzniklo pravděpodobně i první osídlení na území pozdější obce Hošťálková. Hošťálovské panství bylo zaměřeno hlavně na zemědělství. V 16. a 17. století se začalo více využívat lesní ploch, které se přeměňovaly na ornou pŧdu. Na ní se budovala hospodářská stavení a později také obytné budovy. Pro takto získaná území se vžilo označení paseka, které dalo název i celému procesu – hovoříme o tzv. „pasekářské kolonizaci“. V Hošťálkové nalezneme mnoho pasek, které „pasekáři“ obývali. Dodnes obývají osamělé domy v lesích, vzdálené od středu obce. V téže době, kdy probíhala pasekářská kolonizace, došlo i k valašské kolonizaci. Při ní došlo k využití lesŧ a vrcholkŧ kopcŧ pro chov dobytka. Název obce lze nalézt v písemných českých a německých pramenech v podobách: Hossczalkowa (1505), Hošťálkové (1627), Hosstialkow (1670), Hostialkow (1718), Hostschalkow (1720), Hostialkow (1751), Hoschtialkow, Hošťalkov (1846), Hostialkow, Hošťálkov (1872), Hošťalkow, Hošťálková, též Hošťálkov (1893), Hostialkow, Hostialkov, Hošťálková (1906) (HOSÁK, ŠRÁMEK, 1970, s. 284). V roce 1909 byl zpŧsob psaní názvu stanoven v podobě Hošťálková. Pŧvodní název vesnice Hošťálková Lhota1 je pravděpodobně odvozen od německého jména Gottschalk nebo českého jména Hošťálek a znamenal „Hošťálkŧv majetek“. První písemná zmínka o obci pochází z let 1504–5 (v kupní smlouvě zemských desek; DOUCHA, 1938), i když se vší pravděpodobností byla založena už v období velké kolonizace ve 14. století. Roku 1678 se Hošťálková vymanila ze vsetínského panství a stala se panstvím samostatným. Základní škola byla postavena už r. 1769, mateřská škola až roku 1948. Katolický kostel byl postaven r. 1798, v 18. století přibyly v obci další stavby jako

1

Substantivum lhota označovalo období, kdy noví osadníci byli osvobozeni od placení dávek vrchnostem.

6

evangelický kostel a zámek empírového stylu. Ten si nechal postavit majitel panství hrabě Frydrych Chorynský z Ledské. „Všechna pŧda v Hošťálkové s výjimkou údolí byla roku 1834 charakterizována jako neúrodná a tvořila ji jílovitá hlína promíšená pískem a kamením“ (BALETKA, URBACHOVÁ, 1983, s. 16). Z plodin zde byly pěstovány tedy hlavně brambory. Zdrojem obživy se tak stala hlavně těžba dřeva a její doprava. Vyráběly se zde také kapesní nože – křiváky, dřevěné uhlí, šindele a zpracovával se len. V letech 1860–1918 odcestovalo za prací do zámoří (nejčastěji do Texasu) okolo 270 osob. Roku 1925 založil J. Jarošek továrnu na výrobu nožŧ a jídelních příborŧ, která s občasnými problémy zaměstnává většinu obyvatel obce dodnes. Továrna často měnila majitele i názvy – vžité jsou především Rostex a Kovex. Od roku 1989 se v Kovexu vyráběly výkovky a výlisky z oceli, upínací nářadí, příbory ad. Nyní se, již jako Inpo spol. s r. o., zabývá výrobou zápustkových výkovkŧ. 2. 2 Současnost Do počátku 20. století měly společenské zábavy náboženský charakter vyjma pár návštěv kočovného divadla a tancovaček. Roku 1906 byl založen Dobrovolný hasičský sbor a o 12 let později Tělocvičná jednota Sokol. „Po roce 1918 vznikaly další spolky – spolek Červeného kříže (založen 1921, obnoven 1933), střelecký spolek a včelařský spolek (založen 1920), místní Družina čs. válečných poškozencŧ a myslivecký lovecko-kynologický spolek (založen 1932).“ (HOŠŤÁLKOVÁ 500 LET, s. 32) K dalším spolkŧm se brzy zařadilo i ochotnické divadlo, r. 1922 byla zřízena obecní knihovna. Za druhé světové války zde pŧsobila odbojová organizace – Obrana národa. Ze Slovenska se také do Hošťálkové rozšířilo partyzánské hnutí – oddíly Viktora Ševcova, kpt. Petra Buďka a kpt. Ivana Petroviče Stěpanova. Partyzány i přes všeobecný strach podporovali hlavně obyvatelé samot bydlících na okrajích obce Hošťálková, která se dočkala osvobození 5. května 1945. Po všech staletích chudoby a bídy a světových válkách se vesnice začala postupně rozvíjet. Dnes je v celé obci zaveden vodovod, kanalizace, čistička odpadních vod. Roku 2002 byl postaven Dŧm s pečovatelskou službou. Práci nejen pro místní obyvatelstvo obstarává hlavně továrna Inpo spol. s r. o., ale i další podniky: Kámen KwR, výroba špejlí a Kŧže spol. s r. o., která převzala po JZD výrobu potřeb pro koně a v současnosti vyrábí postroje a pomŧcky pro tažné i sportovní koně.

7

2. 3 Nářeční charakteristika Obec Hošťálková je v Českém jazykovém atlase evidovaná pod číslem 705 a spadá do východomoravských nářečí, přesněji řečeno do severní valašské podskupiny. Ze všech nářečních rysŧ, které v dialektologické literatuře (např. LAMPRECHT, 1976; ESČ) danou oblast charakterizují, jsou vybrány ty, které se týkají pomístních jmen zkoumaných v této práci. V závorce jsou uvedeny ukázky jmen, na kterých lze názorně dokázat nářeční prvek. Shromážděná anoikonyma zachovávají následující nářeční znaky: 1. moravské krácení (Kameň) 2. nepřehláska ´a > ě > e (Jastřabí-Jestřabí) 3. uchování pŧvodního ý/í, ú (Dlúhý) 4. zachování skupiny šč (Ščatovská) 5. v instrumentálu singuláru maskulina koncovka -om (Pod Vrchom) 6. malá diference mezi tvrdým a měkkým skloňováním substantiv u všech rodŧ (U Batě) Znaky severní valašské skupiny se v anoikonymech nepodařilo prokázat. V mluveném projevu obyvatel Hošťálkové jsou však běžně zachytitelná – např.: infinitiv zakončený na ť (sraziť) a příčestí trpné bez koncového -l (ved) (LAMPRECHT, 1976). Dvojí l v anoikonymech nezaznamenávám, objevuje se jen u hesla Kadlúbek, kde se objevuje v dokladu nářečního apelativa z dialektologické literatury. Další znaky východomoravského nářečí nejsou zachycené v anoikonymech, ovšem stejně jako u znakŧ severní valašské skupiny jsou v mluvě běžně používané.

8

3. Východiska 3. 1 Materiálová východiska Při sběru pomístních jmen jsem pracovala s rŧznými mapami, knihami, internetovými zdroji a především jsem provedla vlastní výzkum, který byl hlavním zdrojem materiálu pro moji práci. Ve výčtu zdrojŧ nejprve uvádím stručnou charakteristiku použitých zdrojŧ, poté je v závorce napsána zkratka, kterou používám v celém textu. Nejvíce pomístních jmen jsem získala výzkumem prováděným formou osobních rozhovorŧ v období zima 2009 – léto 2010 s občany Hošťálkové. Dotazováni byli občané rŧzných věkových skupin tak, aby byly zastoupeny všechny generace, obě pohlaví, přičemž dominantní podmínkou bylo prožití dětství či celého života v obci. Touto cestou bych ráda poděkovala všem občanŧm, kteří mi byli ochotní pomoci při sběru dat. (vlastní výzkum) Místní jména na Moravě a ve Slezsku – autory knihy jsou Ladislav Hosák a Rudolf Šrámek. Dvoudílná publikace vydaná v letech 1970 a 1980 sice zachycuje místní jména, ovšem uvádí u některých lokalit i pomístní jména. Materiál byl sesbírán v 60. letech 20. století. (MJnM) Hošťálková 500 let – monografie vydaná k výročí 500 let obce, shrnuje poznatky o obci Hošťálková od jejího založení až po současnost. V knize lze nalézt historický přehled, náboženské poměry, kulturu, seznam podnikŧ, sdružení, školská zařízení, zdravotnictví a též rŧzné pověsti, vzpomínky, vyprávění a příběhy občanŧ obce. (kniha Hošťálková) Kronika obce psaná od r. 1925 – kronika byla vedena od roku 1925 do roku 1952 (1. svazek) rŧznými občany vesnice. Byla tedy psána někdy více, někdy méně pečlivě. Např. A. Krutílková evidovala nejen dŧležité informace, ale i počasí, naproti tomu někteří zapisovatelé vŧbec události v daných letech nezaznamenali, úkolem jejich nástupcŧ bylo tedy tyto události alespoň zčásti dopsat.

9

http://jizdnirady.idnes.cz/vlakyautobusy/spojeni/ – údaje z těchto stránek jsem využila k zachycení oficiálních názvŧ autobusových zastávek. (idos.cz) Mapy: Do 18. století se do map zakreslovala většinou pouze místní jména. Podrobnější mapy s pomístními jmény v Hošťálkové se objevují v 18. století. Ty v té době sloužily především pro vojenské účely. V 19. století vznikly tzv. císařské otisky stabilního katastru. www stránky: - http://oldmaps.geolab.cz – na všech 3 mapách je uvedeno alespoň několik PJ – v této práci rozlišuji I., II. či III. mapování, která probíhala v letech 1764–1768 (tzv. josefské mapování), 1836–1852 (Františkovo mapování) a 1876–1878 na Moravě a ve Slezsku (tzv. františko-josefské mapování); http://archivnimapy.cuzk.cz – císařské otisky stabilního katastru – mapy vznikly za účelem zaznamenání pozemkŧ, určení vlastnictví a vyměření daní za pozemky v letech 1824–1836. (oldmaps) - http://geoportal.cuzk.cz – stránky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, k lokalizaci jsem používala mapu v měřítku 1 : 10 000, u jednotlivých hesel uvádím i číslo mapy. (geoportal) - Mapy ze stránek www.mapy.cz a mapy.crr.cz jsem použila pouze pro doplnění pomístních jmen, která nebyla zachycena na geoportalu, ale ve vlastním výzkumu jsem na ně narazila. (www.mapy.cz a mapy.crr.cz) 3. 2 Klasifikace pomístních jmen Anoikonyma, pomístní jména (PJ), jsou názvy neživých přírodních objektŧ, neobydlených objektŧ na Zemi, např. terénních útvarŧ, pozemkŧ, vod, komunikací, rŧzných orientačních bodŧ a obydlených objektŧ (např. místních částí, samot, osad), které převzaly pro své označení pŧvodní pomístní jména. Anoikonyma, stejně jako ostatní skupiny vlastních jmen, zkoumá onomastika. Anoikonyma se dělí (dle ESČ, s. 204) na: a) Hydronyma – jména vod (Ratibořka, Štěpková, Hajnušovka, Horňanka)

10

b) Oronyma – jména tvarŧ vertikální členitosti zemského povrchu i mořského dna (Čertova skála) c) Agronyma – vlastní jména pozemková (dříve označovaná jako traťová) – jména jednotlivých pozemkŧ nebo jejich seskupení, a to pozemkŧ obdělávaných i neobdělávaných (Pálenikovy paseky, U Blizňáků, U Gavendů) d) Hodonyma – vlastní jména nejen dopravních cest, ale třeba i mostŧ apod. (Dluhý) e) jména balvanŧ, kapliček, božích muk, křížkŧ, lomŧ a dalších míst, které jsou v krajině pevně zakotveny a neslouží k obývání (Bludný) Urbanonyma jsou „vlastní jména sídelních i nesídelních objektŧ ležících na katastru města“ (ESČ, s. 506). Jsou tedy jakýmsi prŧnikem oikonymického a anoikonymického systému. Mezi urbanonyma se řadí i autobusové zastávky, které jsou v této bakalářské práci zpracovány. Často slouží jako záchytné body v orientaci v pomístních jménech a znají je všechny generace z rŧzných částí obce. 3. 3 Modelová klasifikace pomístních jmen Pro PJ existuje více druhŧ klasifikací, v této práci budu pracovat s modelovou klasifikací pomístních jmen aplikovanou Janou Pleskalovou, která navázala na Rudolfa Šrámka a Miloše Dokulila. Výhodou této klasifikace je její přehlednost, princip jak lexikálněsémantický, tak i slovotvorný. Části pojmenovacího procesu jsou tak zobrazovány od začátku až po výsledek. 3. 4 Vztahový model Základem klasifikace, kterou rozpracovala Jana Pleskalová ve Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku, je vztah pojmenovatele k pojmenovávanému objektu. Vztahy jsou vyjádřeny pomocí čtyř kategorií: A – „poloha, umístění pojmenovávaného objektu v terénu“2, klade se otázka kde, odkud. B – „vyjádření pojmenovávaného objektu (nebo jeho části)“3 – otázka: kdo nebo co. C – podává „charakteristiku pojmenovaného nebo relačního objektu na základě jeho rŧzných vlastností“4 – otázka: jaký. VM C se dělí na skupiny C1 a C2, kde C1 vyjadřuje charakteristiku objektu pomocí všech vlastností, které jsou v něm primárně obsažené. C2 obsahuje objekty, ke kterým se vztahuje určitý děj či činnost. Na základě tohoto 2

PLESKALOVÁ, 1992, s. 23. Tamtéž, s. 62. 4 Tamtéž, s. 77. 3

11

vztahu vznikají sekundární vlastnosti, jež jsou předpokladem pro pojmenování objektu. D – vyjadřuje „posesivitu a jiný vztah k osobě“5 – otázka: čí. „Každý vícečlenný VM závazně obsahuje dvě části: základní, kterou tvoří základní člen VM vyjadřující hlavní nejdŧležitější vztah k pojmenovávanému objektu (graficky je vyznačen podtržením), a část vedlejší, představovanou členem/členy VM, které vyjadřují vztahy vedlejší, jež pojmenovávanou skutečnost nějak blíže charakterizují nebo kvalifikují.“ (PLESKALOVÁ, 1992, s. 19) Vedlejší vztah je vyjádřen pomocí +, např. A+B. 3. 5 Strukturní model „Strukturní model postihuje konkrétní pojmenovací postup“ (ESČ, s. 213) pomístních jmen. Dělí se do šesti kategorií. Mŧže být realizován rŧzným zpŧsobem. V závorce uvádím jako ukázku příklady z obce Hošťálková. 1) toponymizace (Humenec) 2) metaforická či metonymická souvislost PJ (Obří prdel) 3) derivace (Valovitá) 4) dvou a víceslovná pojmenování (Čertova skála) 5) předložková PJ (U Dřína) 6) adaptace cizojazyčných toponym (Šternberk)

5

PLESKALOVÁ, 1992, s. 103.

12

4. Heslová část 4. 1 Stavba hesla Tato část práce se zabývá 101 konkrétními anoikonymy a jejich rozborem. Každé PJ je zapsáno v nejčastěji užívané podobě. V hesle složeném ze čtyř bodŧ je uvedeno: 1) Popis a případně druh objektu, jeho lokalizace v katastru obce, eventuálně jeho vlastnosti. 2) V tomto bodě jsou uvedeny zdroje, ze kterých bylo čerpáno (zda z vlastního výzkumu, map či knih). V případě, že PJ je zachyceno ve více zdrojích, vypisuji všechny. 3) V tomto bodě je zaznamenán výklad jména a jeho rozbor, zpŧsob tvoření, základ PJ, sufixy, možné dialektické rysy, motiv pojmenování. 4) MKPJ (modelová klasifikace pomístních jmen). V případě, že nešlo zjistit pojmenovací vztah pomístního jména, je značen písmenem X. 4. 2 Hesla V této podkapitole je z prostorových dŧvodŧ uvedena jen část všech sesbíraných PJ, a to ta běžně používaná a zachycená na mapách. Do analýzy nebyla zahrnuta anoikonyma, která není možné lokalizovat nebo zjistit více informací umožňujících vyložit jejich motivaci. Další skupina PJ (typ „U + příjmení“) se vyznačuje tím, že jejich většina je známa pouze pro omezenou skupinu obyvatel, takže z tohoto typu anoikonym uvádím pouze ta, která jsou známa v celé obci nebo jsou zastoupena na mapách. Tento typ se navíc celkem často mění, záleží na současném obyvateli domu. Amerika 1) Obydlí se nachází mezi částí Hájky a Koupalištěm. 2) vlastní výzkum 3) PJ Amerika vzniklo transonymizací názvu kontinentu Amerika. PJ je pravděpodobně motivováno vzdáleností místa od středu obce (k PJ tohoto typu srov. HONL, 1964). V letech 1860–1918 odešlo z obce 270 lidí za prací do zámoří (BALETKA, URBACHOVÁ, 1983), což mŧže být dalším motivem pro toto PJ. 4) VM C2 Bludný 1) Mýtina s osamoceným stromem, pod níž se nachází les, se nalézá na severu katastru obce. Dříve tam byl balvan, který rozlišoval hranice mezi obcemi Rajnochovice, Kateřinice a Hošťálková, a zároveň sloužil jako orientační bod pro ztrativší se. 13

2) vlastní výzkum, mapa 1 : 10 000 list 25-32-03, oldmaps II. vojenské mapování – Morava, mapový list 0_8_VIII, III. vojenské mapování – 1 : 75 000, mapový list 4260, kniha Hošťálková 3) PJ Bludný vzniklo pravděpodobně substantivizací adjektiva bludný. Toto PJ je zachyceno na jedné z map (oldmaps) pod názvem Bludna B. (B. = pravděpodobně Berg, což německy znamená „kopec, hora“). 4) VM C1 Březovští 1) Osada se nachází za Salajkou, směrem na Damašek. 2) MJnM 3) PJ Březovští vzniklo transonymizací – příjmení rodiny Březovských se ve tvaru nominativu plurálu přeneslo na osadu. Název je motivován příjmením někdejších obyvatel osady. 4) VM D Čertovy skály 1) Skalní útvar leží na jihu katastru obce pod Tisovým. 2) vlastní výzkum, kniha Hošťálková 3) PJ Čertovy skály je tvořeno z posesivního adjektiva čertovy a substantiva skály. Dle lidových tradic vzniklo pojmenování už před tisíci lety, a to prý zasvěcením skal bŧžkŧm. V době, kdy předkové začali vyznávat křesťanství, dospělí strašili malé děti čerty, aby do těchto míst nechodily (HOŠŤÁLKOVÁ 500 LET). Dnes jsou skalní věžičky (Panenka, Kapucín, Tulák a Král) lákadlem pro horolezce. 4) VM D+B Damašek 1) Osada se nachází severně od Pálenikových pasek. 2) vlastní výzkum, MJnM 3) PJ Damašek mohlo vzniknout buď transonymizací propria Damašek, nebo toponymizací apelativa damašek. Motiv pojmenování je v případě obce Hošťálkové neznámý. 4) VM C2

14

Díly 1) Louka se rozprostírá za Domem s pečovatelskou službou ve středu obce. 2) crr.cz, geoportal – mapa 1 : 10 000 list 25-32-03 3) PJ Díly je název pro pŧdu, kde se dříve pásl dobytek. Toto anoikonymum vzniklo pravděpodobně někdy mezi 15.–17. stoletím (MATĚJEK, 1968), kdy nerozdělené pŧdy byly postupně zabírány k zúrodnění po starších záborech, přičemž později docházelo k jejich využití jako pastviny. 4) VM C2 Dlúhý 1) Na klikaté cestě vedoucí kolem vysílače na Nivu je toto místo jediné, kde se nachází delší rovný úsek cesty. 2) vlastní výzkum 3) PJ Dlúhý vzniklo substantivizací adjektiva dlúhý v nářeční podobě (se zachováním pŧvodního ú). 4) VM C1 Dolňanka 1) Část obce se rozprostírá východním směrem od středu obce. 2) vlastní výzkum 3) PJ Dolňanka je utvořeno z adjektiva dolní přidáním sufixu -anka. Motivem pojmenování je poloha části obce. 4) VM A Dolňansko 1) Objekt je stejný jako Dolňanka. 2) MJnM, geoportal – mapa 1 : 10 000 list 25-32-04 3) PJ Dolňansko je odvozeno z adjektiva dolní přidáním sufixu -ansko. Motivem pojmenování je poloha části obce. 4) VM A Dolní zastávka 1) Nejníže položená zastávka v obci leží na samé hranici katastru s obcí Ratiboř. 2) vlastní výzkum 15

3) Základem PJ je substantivum zastávka, které je rozšířeno o adjektivum dolní. Motivem pojmenování zastávky je její poloha v dolní části obce. 4) VM A+B Dubí 1) Malý les, ve kterém roste několik vzácných starých dubŧ, se nalézá za zámkem. 2) vlastní výzkum 3) PJ Dubí je odvozeno ze substantiva dub sufixem -í, který se uplatňuje u apelativ při tvoření kolektiv. Motivem pojmenování lesa je porost dubŧ. 4) VM B Dvacatín 1) Osada se nachází na konci části obce Štěpková. 2) vlastní výzkum, oldmaps III. vojenské mapování 1 : 75 000, mapový list 4260, kniha Hošťálková; Dvacetín – MJnM 3) PJ Dvacatín je v tomto případě nejasného pŧvodu, patří k nejstarším PJ. Zmínka o něm pochází již ze 17. století (DOUCHA, 1938, s. 198). PJ Dvacatín mohlo vzniknout obměnou pŧvodního názvu Vacetín. Přímé doklady neexistují, ovšem o této záměně lze uvažovat na základě jinde doloženého přiklonění Vacetína k Dvacetínu, tj. k číslovce „20“ (viz HOSÁK, ŠRÁMEK, 1980, str. 651). Ve slově Dvacatín si fundující základ zachovává neprovedenou přehlásku a → e. 4) VM X Fojtova hora 1) Kopec leží blízko středu vesnice nad mateřskou školou. 2) vlastní výzkum, oldmaps III. vojenské mapování 1 : 75 000, mapový list 4260 3) PJ Fojtova hora je tvořeno z posesivního adjektiva fojtova a substantiva hora. Motivem pojmenování je přivlastnění fojtovi. Fojt byl „nejbohatší sedlák s dědičnou hodností rychtářskou“ (SSJČ I, s. 508), který se podílel na styku mezi vrchností a poddanými a měl také soudní moc. 4) VM D+B Fojtovka 1) Stejný objekt jako Fojtova hora. 16

2) vlastní výzkum 3) PJ Fojtovka vznikla univerbizací slov Fojtova hora. K základu slova Fojt je připojen sufix -ovka. 4) VM A Frantův kopec 1) Polní cesta se rozprostírá na kopci mezi Bludným a Nivou. 2) vlastní výzkum 3) PJ Frantův kopec je tvořeno z posesivního adjektiva Frantův a substantiva kopec. Motivem pojmenování je přivlastnění osobě a druh objektu. 4) VM D+B Franťák 1) Stejný objekt jako Frantův kopec. 2) vlastní výzkum 3) PJ Franťák vzniklo univerbizací slovního spojení Frantův kopec. K základu slova Frant je připojen měkčící sufix -ák. 4) VM A Fučínov 1) Dolina se rozprostírá nad továrnou Inpo spol. s r. o. 2) vlastní výzkum 3) PJ Fučínov vzniklo metaforickým pojmenováním doliny, kde fučí, tj. fouká často silný vítr. PJ je odvozeno ze základu slovesa fučet sufixem -ínov. Motivem pojmenování jsou místní klimatické podmínky, kdy zvláště v zimě bývají v těchto místech naváté závěje sněhu. 4) VM C2 Grapy 1) Stráň se nachází v místech U Malinů. 2) MJnM 3) PJ Grapy vzniklo pluralizací apelativa grapa, které je spojeno s karpatskou salašnickou kolonizací. Jeho význam je „příkrá stráň, sráz; strž, rokle, propast“ (SSJČ I, s. 550). Pro Grapy v Hošťálkové se hodí význam příkré stráně, i když by v této 17

oblasti mělo být apelativa grapa užíváno ve významu „rokle“ (ČJA 2, s. 301). Hošťálková však leží téměř u hranice areálŧ grapa „rokle“ a grapa „strmý vrch, příkrá stráň“, takže je možné, že anoikonymum zachycuje dřívější územní rozložení obou významŧ. 4) VM B Hájky 1) Louka se nachází severovýchodním směrem ve vzdálenosti cca 500 m od Koupaliště. 2) vlastní výzkum; V Hájkoch – geoportal – mapa 1 : 10 000, list 25-32-03, MJnM, vlastní výzkum 3) PJ Hájky je odvozeno sufixem -ky z apelativa háj „lesík“ (SSJČ I, s. 560). Variantní název pro tento objekt je V Hájkoch. Ten je utvořen z prepozice v a substantiva hájky v nářeční podobě. Motivací pojmenování tohoto objektu je pravděpodobná existence malého háje, který se nacházel v těchto místech. 4) VM B Hajnušov 1) Část obce Hošťálkové se nalézá severně od středu vesnice. 2) vlastní výzkum, MJnM, oldmaps III. vojenské mapování 1 : 75 000, mapový list 4260 3) PJ Hajnušov je patrně utvořeno sufixem -ov z osobního jména Hajnuš, avšak tento fakt není potvrzen výzkumem, stejně jako nebyla ve výzkumu zjištěna motivace pojmenování. 4) VM D Hajnušovka 1) Potok protéká částí obce Hajnušov. 2) kniha Hošťálková 3) PJ Hajnušovka vzniklo odvozením z toponyma Hajnušov sufixem -ka a je motivováno polohou potok. 4) VM A Hasičák 1) V tomto domě sídlí hasičská zbrojnice. 2) vlastní výzkum 18

3) PJ Hasičák vzniklo univerbizací spojení hasičský dům. K základu slova hasič je připojen sufix -ák. 4) VM B Horňanka 1) Část obce Hošťálková se rozprostírá západně od středu obce. 2) vlastní výzkum, kniha Hošťálková 3) PJ Horňanka je utvořeno z adjektiva horní přidáním sufixu -anka. Motivem pojmenování je poloha části obce. 4) VM A Horňanka 1) Potok protéká částí obce Horňanka. 2) vlastní výzkum, kniha Hošťálková, oldmaps 3) PJ Horňanka vzniklo transonymizací částí obce Horňanka. Hydronymum je motivováno polohou a je též zachyceno na archivních mapách pod názvem Hornaška p. 4) VM A Horňansko 1) Stejný objekt jako Horňanka – část obce. 2) MJnM 3) PJ Horňansko je odvozeno z adjektiva horní přidáním sufixu -ansko. Motivem pojmenování je poloha části. 4) VM B Hostinský 1) Kopec leží mezi Maruškou a Damaškem. 2) mapy.cz 3) PJ Hostinský vzniklo toponymizací substantivizovaného adjektiva hostinský. Motivem pojmenování bylo snad obydlí provozovatele hostinství, které se na daném kopci však již nenachází. PJ je zachyceno už v 17. století v podobě Na Hostinském (MACŦREK, 1959, s. 257). 4) VM D 19

Humenec 1) Les se nachází u hlavní silnice naproti obydlí č. p. 281. 2) vlastní výzkum, MJnM 3) PJ vzniklo toponymizací nářečního apelativa humenec ve významu „humno“ (SSJČ I, s. 666). 4) VM B Jalovčí 1) Chalupa a lesík se nachází pod Frantovým kopcem. Přibližně před 100 lety zde rostlo mnoho jalovcŧ. Polní cesta tvoří hranici mezi Jalovčím a Rástokou. 2) vlastní výzkum 3) PJ Jalovčí je utvořeno ze substantiva jalovec sufixem -í (tvořícím u apelativ kolektiva) a pojmenovává lesík podle dřívějšího porostu. Později se jméno přeneslo i na chalupu. 4) VM B Jaroňová 1) Kopec se vypíná jižně od lesa V Kútě. 2) kniha Hošťálková, vlastní výzkum 3) Motiv pojmenování PJ Jaroňová je neznámý. Předpokládám, že název je utvořen z osobního jména Jaroň sufixem -ová. 4) VM D Jednota Obuv 1) Zastávka se nachází u bývalé prodejny obuvi, která nesla název Jednota Obuv. 2) vlastní výzkum, idos.cz 3) PJ Jednota Obuv vzniklo transonymizací někdejšího názvu obchodu. 4) VM B+B Jestřabí 1) Rovina se rozprostírá za kopcem Salajka. 2) MJnM 3) PJ Jestřabí je utvořeno ze substantiva jestřáb sufixem -í (tvořícím u apelativ kolektiva) a pojmenovává rovinu, na které byla hnízda jestřábŧ vyskytujících se zde 20

přibližně před několika desetiletími. PJ Jestřabí vzniklo pravděpodobně zásluhou Místopisné komise v 50. letech, která se snažila o pospisovnění PJ a odstranění či eliminaci nářečních jevŧ. Variantním názvem je Jastřabí, který jsem získala vlastním výzkumem. Fundující základ zachovává neprovedenou přehlásku a → e. 4) VM B Kocanda 1) Stráň se rozprostírá za domem č. p. 281. 2) MJnM 3) PJ Kocanda pŧvodně označovalo skupinu domkŧ, které patřily drobným chalupníkŧm či levobočkŧm. PJ vzniklo toponymizací substantiva kocanda. Kocanda pochází z německého Kotsassen nebo Kossäte – doslova obyvatelé chatrčí. Patrně tedy v této oblasti pŧvodně žili lidé pocházející z mnohočetných či nemanželských rodin, kteří neměli vlastní pŧdu (HUGO, 2009). 4) VM B Končiny 1) Osada, kolem které roste les, se nachází na konci Hajnušova. 2) vlastní výzkum, geoportal – mapa 1 : 10 000 list 25-32-03, oldmaps II. vojenské mapování – Morava, mapový list 0_8_VIII, III. vojenské mapování – 1 : 75 000, mapový list 4260, kniha Hošťálková 3) PJ Končiny vzniklo pluralizací apelativa končina. Anoikonymum Končiny je v tomto případě motivováno vzdáleností osady s lesem od středu obce. PJ patří k nejstarším, v 17. století znělo V Končinách (MACŦREK, 1959). 4) VM A Kotáry 1) Osada leží na severní hranici katastru obce. 2) mapy.crr.cz, oldmaps III. vojenské mapování – 1 : 75 000, mapový list 4260 3) PJ Kotáry vzniklo pluralizací apelativa kotár s významem: „kopcovitý terén s chudou kamenitou pŧdou“ (SSJČ I, s. 968). Motivem pojmenování je charakter okolního terénu, respektive hornaté okolí obce s převahou kamenitých pŧd. 4) VM B

21

Koupaliště 1) Hasičská nádrž se nachází cca 650 m severně od středu vesnice. 2) vlastní výzkum 3) PJ Koupaliště vzniklo toponymizací apelativa koupaliště. Nádrž v létě slouží ke koupání obyvatel. 4) VM B Kovex 1) Zastávka se nachází u firmy Inpo, s. r. o., která se dříve jmenovala Kovex. 2) idos.cz 3) PJ vzniklo transonymizací někdejšího názvu továrny Kovex (v letech 1992–1999). Zastávka dodnes slouží zaměstnancŧm podniku Inpo, s. r. o. 4) VM A Kršla 1) Les, který roste severně za pasekou s osadou Uvezené, byl vysazen na louce po 1. světové válce. 2) vlastní výzkum 3) Základem PJ mŧže být sloveso krsati s významem „zakrsávat“ (MACHEK, 1968, s. 296). Na konci 17. století se pojem kršla údajně používal běžně pro louku či pastvisko (MACŦREK, 1959, s. 470). PJ je zachyceno v podobě Dlauha krssla na archivních mapách. Variantní název tohoto objektu je Na Kršli a je utvořen z prepozice na určující polohu a substantiva kršla. PJ Na Kršli je zachyceno v MJnM. 4) VM C2 Kuřín 1) Budova, ve které se chovaly slepice v letech 1962–1970, se nachází cca 50 m pod Koupalištěm, v části Hajnušov. 2) vlastní výzkum 3) PJ Kuřín vzniklo přidáním sufixu -ín k nářečnímu substantivu kura ve významu „slepice“ (KAZMÍŘ, 2001, s. 144). Variantním názvem budovy je Kůţe. 4) VM B

22

Kůže 1) Stejný objekt jako Kuřín. 2) vlastní výzkum 3) PJ Kůţe vzniklo toponymizací apelativa kůţe. Motivem pojmenování je materiál, který zpracovává firma Kŧže, s. r. o., sídlící v této budově už od r. 1970 a vyrábějící koňské postroje a další výrobky z kŧže. Variantním názvem objektu je Kuřín. 4) VM C2 Kuželek 1) Kopec leží cca 680 m jižně od továrny Inpo, spol. s r. o. 2) vlastní výzkum, geoportal – mapa 1 : 10 000 list 25-32-03, oldmaps III. vojenské mapování 1 : 75 000, mapový list 4260 3) Kuţelek patří k nejstarším PJ, je zachycen už na I. vojenském mapování, nepřímá zmínka o něm je i v urbáři z r. 1658, kde se vyskytuje název Pod Kuţelkem (MACŦREK, 1959, s. 257). PJ Kuţelek je motivováno podobou kopce, který má tvar kuželu. Druhým motivem mŧže být odvození od příjmení Kuţel, doloženého v Hošťálkové už r. 1658 (MACŦREK, 1959, s. 248), sufixem -ek. 4) VM B Lom 1) Lom je situován na konci Štěpkové za Dvacatínem. 2) vlastní výzkum 3) PJ Lom vzniklo toponymizací substantiva lom. 4) VM B Maliné 1) Palouk se nachází ve Štěpkové. 2) vlastní výzkum 3) Maliné (neutrum singulár) je odvozeno ze substantiva malina sufixem -é v nářeční podobě. Kolektiva tohoto typu mají ve spisovném jazyce koncovku -í, ovšem ve východomoravském nářečí (bez jihozápadního okraje) se vyskytuje tvar -é, což je v ČJA zachyceno na slově cukroví (ČJA 4, s. 56). Motivem pojmenování je pravděpodobně dřívější hojný výskyt malin na tomto místě. Další název, který se též 23

hojně používá, je V Maliném, dokazující přiklonění substantiva ke složené deklinaci (ČJA 4, s. 92). 4) VM B Maruška 1) Osada se nachází mezi Trojákem a Bludným. V současnosti je v těchto místech postavena meteorologická stanice. 2) vlastní výzkum, geoportal – mapa 1 : 10 000 list 25-32-03, kniha Hošťálková 3) PJ Maruška vzniklo pravděpodobně transonymizací osobního jména Maruška. Motiv pojmenování osady Maruška je však neznámý. 4) VM D Mrdalov 1) Bývalá osada leží na Damašku. Dnes se zde nalézá rekreační chata. 2) oldmaps III. vojenské mapování – 1 : 25 000, mapový list 4260_3, vlastní výzkum 3) PJ Mrdalov je dle obyvatel motivováno s velkou pravděpodobností událostmi, které se tu obvykle děly velmi dávno. Dříve na toto místo chodili milenci a oddávali se zde milostným hrátkám. PJ Mrdalov vzniklo přidáním sufixu -ov k základu slova mrdat, jež mělo ve staré češtině význam: „hýbat, kývat, vrtět“ (MSS, s. 142) a v současnosti patří k vulgarismŧm ve významu „mít pohlavní styk“ (HUGO, 2009, s. 256). V současnosti se PJ již téměř nepoužívá, v povědomí starších občanŧ však zŧstává, přestože nepatří k aktivně používaným. 4) VM C2 Na Guráši 1) Kopec leží nad domem č. p. 76. 2) MJnM 3) PJ Na Guráši je tvořeno prepozicí na a substantivem guráš. Valašské slovo guráš znamená 1) knoflík na „širáni“, k připnutí široké krempy („na guráš“); 2. kuráž, odvaha (KAZMÍŘ, 2001, s. 76). I přes zjištěný význam tohoto slova zŧstává motiv pojmenování neznámý. 4) VM A+X

24

Na Loučce 1) Lesy, které leží podél silnice vedoucí z Rozcestí na Troják, byly vysázeny během minulého století v místech pŧvodních luk. 2) vlastní výzkum, MJnM; variantní název Na Lučkách je doložen na geoportalu – mapa 1 : 10 000, list 25-32-03 3) PJ Na Loučce je tvořené prepozicí na, určující polohu, a substantivem loučka utvořeným z apelativa louka sufixem -ka. 4) VM A+B Na Popelářce 1) Rovina se rozprostírá jižně od firmy Kámen KwR na horním konci obce. 2) MJnM; Popelářka – geoportal – mapa 1 : 10 000, list 25-32-03 3) PJ je tvořeno prepozicí na a substantivem popelářka, jež je derivováno sufixem -ka z apelativa popelář. Motivem pojmenování je pravděpodobně fakt, že se v těchto místech pálívalo uhlí a zŧstával zde popel. Variantním názvem tohoto objektu je Popelářka. 4) VM A+B Na Srázu 1) Kopec leží v místech Pod Kadlubkem, poblíž osady U Marků. 2) vlastní výzkum 3) PJ Na Srázu je utvořeno z prepozice na a substantiva sráz. Motiv pojmenování souvisí s příkrými svahy kopce. 4) VM A+B Na Střelnici 1) Louka se rozprostírá nad obydlím č. p. 556 v místní části Hajnušov. 2) vlastní výzkum 3) PJ je tvořené prepozicí na a substantivem střelnice a je motivováno konáním střeleckých zkoušek myslivcŧ a střelbou Svazu pro spolupráci s armádou v těchto místech. 4) VM A+B

25

Na Šťastovské 1) Paseka se táhne v Hajnušově nad Uvezeným do kopce, směrem k Nivě. 2) vlastní výzkum; MJnM – Sčastovská; Na Šťátovské – geoportal – mapa 1 : 10 000, list 25-32-03, mapy.crr.cz 3) PJ Na Šťastovské je tvořeno prepozicí na a propriem Šťastovská. Název je motivován pravděpodobně příjmením někdejších majitelŧ. Variantou PJ je Sčastovská, ve které je zachována skupina šč (respektive zjednodušená skupina sč). 4) VM A+D Niva 1) Osada a okolní lesy na kopci obývané „pasekáři“ leží severně nad továrnou Inpo, s. r. o. 2) vlastní výzkum, geoportal – mapa 1 : 10 000, list 25-32-03, kniha Hošťálková 3) PJ vzniklo toponymizací slova niva. „Niva značí ve všech slovanských jazycích „nové“ pole, později obyčejně rozsáhlou louku nebo „nížinné“ pole.“ (SÁŇKA, 1960, s. 45) Niva též znamená nářečně „pole, role; rovná plocha polní nebo luční“ (SSJČ II, s. 209). V tomto případě je motivem pojmenování svahové pole. Variantní název Nivy se vyskytuje v kronice obce, MJnM a oldmaps III. vojenské mapování 1 : 75 000, mapový list 4260. 4) VM B Obří prdel 1) Kopec se rozprostírá cca 230 metrŧ severně nad zastávkou Salajka. 2) vlastní výzkum 3) PJ Obří prdel je metaforického pŧvodu a pojmenovává kopec na základě vnější podoby. Kopec má podobu dvou pŧlek zadnice, což je vyjádřeno substantivem prdel, jejíž velikost vyjadřuje přívlastek obří. 4) VM D+C1 Ondrášova studánka 1) Studánka se nalézá cca 800 m západním směrem od Valovité poblíž domu, který obývá rodina Ondrášŧ. 2) geoportal – mapa 1 : 10 000, list 25-32-03, mapy.cz

26

3) PJ se skládá z posesivního adjektiva Ondrášova utvořeného z osobního jména Ondráš a substantiva studánka a je motivováno polohou u domu rodiny Ondrášŧ. 4) VM D+B Pálenikovy paseky 1) Paseky se nacházejí jižně od Damašku a východně od Trojáku ve vzdálenosti cca 2 km. 2) vlastní výzkum, geoportal – mapa 1 : 10 000, list 25-32-03, kniha Hošťálková; Na Paleníkových pasekách – MJnM 3) PJ Pálenikovy paseky je tvořeno posesivním adjektivem Pálenikovy, utvořeným z osobního jména Páleník, a substantiva paseka v plurálu – „mýtina; místo v lese, na kterém byly vykáceny stromy“ (SSJČ II, s. 527), nejčastěji při kolonizaci. 4) VM D+B Palovská 1) Hora se nachází jižně nad Kuţelkem. 2) MJnM, vlastní výzkum 3) PJ Palovská vzniklo odvozením sufixem -ovská z osobního (rodinného) jména Pala. 4) VM D Pivovařiska 1) Louka ležící na konci Štěpkové, dříve v těch místech stály skladové sklepy pivovaru. 2) vlastní výzkum, kronika, MJnM, geoportal – mapa 1 : 10 000, list 25-32-09 3) PJ Pivovařiska vzniklo odvozením sufixem -iska z apelativa pivovar. V obecní kronice je pŧvod názvu Pivovařiska vysvětlován událostmi, kdy se na zdejším palouku, v dobách, kdy byl v Hošťálkové ještě pivovar, sváželo pivo v těch případech, pokud se jej obyvatelŧm sousední obce Liptál nedostávalo. Hošťálovští pivo přivezli na palouk a Liptálští si sem pro něj přijeli. A fungovalo to i naopak. Pŧvodně se údajně palouku říkalo „Pivovoziska“, jelikož se sem pivo sváželo, postupně se název pozměnil do podoby, která se už používá celé staletí. 4) VM B Poborov 1) Osada a les se nachází jižně od Končin v Hajnušově. 27

2) vlastní výzkum, MJnM, mapy.crr.cz 3) PJ Poborov je neznámého pŧvodu. Zřejmá je derivace sufixem -ov, základ mŧže souviset se slovesy pobořit, bourat apod. 4) VM X Pod Horou 1) Poslední zastávka, která se nachází v obci, a zároveň se tak jmenuje i část obce. 2) vlastní výzkum, idos.cz 3) PJ Pod Horou je tvořeno prepozicí pod, která vyjadřuje polohu, a substantivem hora. Název části obce byl přenesen i na název zastávky. Motivem pojmenování je poloha zastávky v obci. 4) VM A+B Pod Kadlubkem 1) Část Hošťálkové, ležící mezi Salajkou a Pod Horou, má těžko vymezitelné hranice. V současnosti se dá tato část ztotožnit s domy, které se nachází v okolí stejnojmenné zastávky. 2) vlastní výzkum, geoportal – mapa 1 : 10 000, list 25-32-03 3) PJ Pod Kadlubkem je utvořeno z prepozice pod, která vyjadřuje polohu objektu, a ze substantiva kadlubek. PJ je pravděpodobně motivováno polohou pod místem, kde se nacházelo buď dřevěné koryto s přitékající vodou ze studánky nebo potŧčku, nebo studánka v dutém kmeni. Kadłúbek je nářeční pojmenování pro „škopík; studánku v dutém kmeni; dřevěné koryto s přitékající vodou ze studánky nebo potŧčku“ (KAZMÍŘ, 2001, s. 116). Přenesením názvu vznikl název zastávky Pod Kadlubkem. 4) A+B Pod Rozepří 1) Louka leží jižně pod Rozepří; Rozepřa patří v současnosti do katastru obce Kateřinice, ve 20. letech 20. století patřila ještě do Hošťálkové. 2) MJnM 3) PJ Pod Rozepří je tvořeno lokalizující prepozicí pod a toponymem Rozepřa pro objekt ležící v katastru sousední obce. 4) VM A+A

28

Pod Srázem 1) Louka se nachází pod kopcem Na Srázu. 2) vlastní výzkum 3) PJ Pod Srázem je utvořeno z prepozice pod a substantiva sráz. Motivem je poloha pod příkrým svahem. 4) VM A+B Pod Vrchom 1) Osada se rozprostírá na dolním konci obce za Fojtovou horou. 2) vlastní výzkum; variantní název Pod Vrchem – MJnM a oldmaps III. vojenské mapování – 1 : 25 000, mapový list 4260_3 3) PJ Pod Vrchom tvoří prepozice pod a substantivum vrch v nářečním tvaru a je motivováno polohou. Variantní název tohoto objektu Pod Vrchem vznikl pravděpodobně zásluhou Místopisné komise v 50. letech, která se snažila o pospisovnění anoikonym a odstranění či eliminaci nářečních jevŧ. Na archivních mapách je název zaznačen v podobě Pod wrchem. 4) VM A+B Polomka 1) Bývalá osada se nalézá jihovýchodně od Bludného. 2) vlastní výzkum, MJnM, oldmaps I. vojenské mapování – Morava, mapový list č. 69, kniha Hošťálková 3) PJ Polomka v sobě skrývá zpŧsob vzniku osady – je odvozeno sufixem -ka ze substantiva polom ve významu „poškození lesního porostu polámáním“ (SSJČ II, s. 732). Osada tedy vznikla na místě lesa, který byl polámán vichřicí. PJ patří ke starším, je zachyceno už na císařských otiscích stabilního katastru. 4) VM C2 Poruba 1) Les a osada leží na severním konci katastru obce na východ od Bludného. 2) vlastní výzkum, MJnM 3) PJ Poruba je utvořeno toponymizací apelativa poruba, které znamená „místo v lese, kde se rube, tj. kácí, kde jsou vykáceny stromy“ (HOSÁK, ŠRÁMEK, 1980, s. 288), a je tedy motivováno uvedenou činností. 29

4) VM C2 Rástoka 1) Údolí, kterým teče pramen, a lesík se rozkládají severně od polní cesty vedoucí k Jalovčí. 2) vlastní výzkum 3) PJ Rástoka vzniklo toponymizací apelativa rástoka. Ve valašském nářečí znamená rástoka „hluboké zalesněné horské údolí s potŧčkem“ (KAZMÍŘ, 2001, s. 298), taktéž „potŧček tekoucí horským strmým údolím a přeneseně pak i údolí samotné“ (ČJA 2, s. 304). PJ mělo v 17. století podobu V Rástoce (MACŦREK, 1959, s. 257). 4) VM B Ratibořka 1) Potok vznikající soutokem Horňanky, Hajnušovky a Štěpkové ve středu obce teče do obce Ratiboř, za kterou se pak vlévá do Bečvy. 2) vlastní výzkum, kniha Hošťálková 3) PJ Ratibořka vzniklo odvozením sufixem -ka z propria (toponyma) Ratiboř. Motivem pojmenování je skutečnost, že potok vzniklý soutokem více potŧčkŧ protéká následně obcí Ratiboř. 4) VM A Rozcestí 1) Křižovatka se nachází za obcí v místech, kde se dělí cesta směrem do Držkové a na Troják. 2) vlastní výzkum, idos.cz 3) PJ Rozcestí vzniklo toponymizací substantiva rozcestí. Motivem pojmenování je rozdělení cest v tomto místě. 4) VM B Řepková 1) Obydlí mezi Damaškem a Nivou, u kterého se nachází studna, kam chodili obyvatelé Nivy na vodu v dobách největšího sucha, obývá rodina Řepkŧ. 2) vlastní výzkum

30

3) PJ Řepková vzniklo odvozením z osobního jména Řepka sufixem -ová. Název je motivován příjmením majitelŧ. 4) VM D Salajka 1) Kopec leží za potokem, naproti obchodu Jednota, v horní části obce. Tímto názvem se označuje i zastávka a domy. 2) vlastní výzkum 3) PJ Salajka vzniklo toponymizací apelativa salajka „potaš, uhličitan draselný“ (KAZMÍŘ, 2001, s. 317), který se dříve v těchto místech pravděpodobně zpracovával. „Salajka je název pro uhličitan draselný, tzv. potaš, který byl u nás dříve vyráběn z popela listí a z odpadkŧ dřeva (SÁŇKA, 1960, s. 71). U nejstarší generace se pro tento kopec též používá název Na Panské. Pojmenování zastávky Salajka vzniklo transonymizací názvu kopce. Ta dříve stála naproti kopci, později byla přesunuta o cca 350 m blíže ke středu obce. Názvu Salajka se též používá pro označení několika domŧ v okolí stejnojmenné zastávky. 4) VM B Solisko 1) Kopec se nalézá na východ od vrchu Tisový. 2) Geoportal – mapa 1 : 10 000, list 25-32-03 3) PJ Solisko značí kopec s místem vyloženým plochými kameny, kam se sypala ovcím sŧl dvakrát týdně, ležící poblíž salaše. Solisko je derivováno sufixem -sko ze slovesa solit. 4) VM C2 Stanice 1) V obydlí č. p. 47, v dolní části obce, kde byla po 1. sv. válce zřízena četnická stanice, jsou v současnosti byty. Dříve v těchto místech stály sklepy pivovaru a místu se říkalo Pivovar – toto označení už ovšem aktivně nikdo nepoužívá. 2) vlastní výzkum 3) PJ vzniklo toponymizací substantiva stanice. 4) VM B

31

Suchý kopec 1) Lesík se rozprostírá na kopci, kterým vede cesta z Dlúhého na Nivu. 2) vlastní výzkum 3) PJ Suchý kopec je tvořeno adjektivem suchý a substantivem kopec. Motivem pojmenování je skutečnost, že se jednalo o suché místo, a proto zde mj. rostly sucháče – tzv. suché hřiby (hřib hnědý). Též se tomuto místu říká Suchý kopeček a Sucháč. 4) VM C1+B Šternberk 1) Kopec se nachází nad Obří prdelí západně pod Nivou. 2) vlastní výzkum 3) PJ Šternberk vzniklo pravděpodobně adaptací z německého slova Sternberg. Obyvatelé obce používají vedle názvu Šternberk i Štermberk, které vzniklo asimilací pŧvodního -n- na -m- před hláskou -b-. Motiv pojmenování je neznámý. 4) VM X Štěpková 1) Částí obce Hošťálková, která se rozkládá jižním směrem od středu obce, protéká stejnojmenný potok. 2) vlastní výzkum, geoportal – mapa 1 : 10 000, list 25-32-04, kniha Hošťálková 3) PJ Štěpková mŧže být odvozeno příponou -ová z propria Štěpek, které je domácí podobou vlastního jména Štěpán (srovnej např. HOSÁK, ŠRÁMEK, 1980, s. 560). Vzhledem k tomu, že Štěpková leží v místech, kde se nacházela pŧvodně osada Štrbková (HOSÁK, ŠRÁMEK, 1980, s. 565), lze uvažovat i o pŧvodu anoikonyma z místního jména Štrbková, s přikloněním k základu štěp-. Hydronymum Štěpková vzniklo transonymizací PJ Štěpková a je motivováno polohou. 4) VM X Štrbková 1) Zaniklá osada se nacházela v místech nynější Štěpkové. 2) MJnM, kniha Hošťálková 3) Jak uvádí Hosák a Šrámek, název Štrbková je pravděpodobně odvozen od pŧvodního názvu Ščerbkov, v němž sufix -ov odvozuje z osobního jména Ščerbek či Štěrbek, deminutiva z osobního jména Ščerba či Štěrba (HOSÁK, ŠRÁMEK, 1980, s. 565). PJ 32

znamenalo Štrbkŧv majetek. V moravských zemských deskách z let 1505 a 1548 se mezi ostatními jmény zaniklých osad uvádí i Ščrbkov (DOUCHA, 1938, s. 69). 4) VM A Tělocvična 1) Zastávka je umístěna ve středu obce poblíž sokolovny, která se dříve používala jako tělocvična pro ZŠ. 2) vlastní výzkum, idos.cz 3) PJ Tělocvična vzniklo toponymizací apelativa tělocvična. Též se této zastávce říká neoficiálně Ke kostelu, neboť stojí poblíž evangelického kostela. 4) VM B Tisový 1) Druhá nejvyšší hora v katastru obce (652 m n. m.) se nachází blízko hranic s Lhotou a Držkovou. 2) Mapy.cz, geoportal – mapa 1 : 10 000, list 25-32-03, oldmaps III. vojenské mapování 1 : 75 000, mapový list 4260 3) PJ Tisový vzniklo odvozením sufixu -ový z apelativa tis. Motivem pojmenování je pravděpodobně někdejší výskyt druhu stromŧ, které na tomto místě rostly. Tisový patří k nejstarším anoikonymŧm, dochovaná zmínka o něm pochází už z konce 16. století. (MACŦREK, 1959, s. 358) 4) VM C1 Točna 1) Místo na horním konci obce, kde se obvykle otáčí autobusy zpátky do vesnice. 2) vlastní výzkum 3) PJ Točna vzniklo toponymizací apelativa točna. 4) VM B Troják 1) Stará dřevěná hospoda byla postavená kolem 1. sv. války na hranici s okresem Kroměříž a je vzdálena 1,14 km od okresu Zlín. Do 80. let 20. století sloužila hospoda zároveň i jako obchod pro „pasekáře“. „Nový“ Troják – hotel – už patří do katastru obce Rajnochovice. 33

2) vlastní výzkum, geoportal – mapa 1 : 10 000, list 25-32-03, kniha Hošťálková 3) PJ vzniklo toponymizací nářečního substantiva troják ve významu „mezník třístranný na pomezí tří panství“ (KAZMÍŘ, 2001, s. 374), v tomto případě na pomezí tří okresŧ. 4) VM C1 U Batě 1) V domě, kde se dříve prodávala obuv, sídlí v současnosti hospoda Pub, též se domu říká U Obuvi. 2) vlastní výzkum 3) PJ U Batě vzniklo spojením prepozice u a propria Baťa. Motivem pojmenování PJ je značka obuvi, která se tu prodávala. V nářečí se proprium přiklonilo k měkkému deklinačnímu typu. 4) VM A+D U Dřína 1) Penzion se ukrývá v lesích na západním konci Hošťálkové. Dříve v těchto místech stál stejnojmenný dŧm. 2) vlastní výzkum 3) PJ U Dřína je utvořeno z prepozice u a substantiva dřín, které ve valašském nářečí značí „modřín“ (KAZMÍŘ, 2001, s. 61). V dialektech se koncovka genitivu

singuláru

-a

u

neživotných

maskulin

vyskytuje

častěji

než

ve

spisovném jazyce a přibývá jí směrem k východu (ČJA 4, s. 70). Název penzionu (bývalého domu) je motivován modříny, které dříve rostly v okolních lesích v hojném počtu. 4) VM A+B U Filipů 1) Bývalá vila s č. p. 171 je dnes rodinným domem. 2) vlastní výzkum, geoportal – mapa 1 : 10 000, list 25-32-03 3) PJ U Filipů je tvořeno prepozicí u a příjmením Filip. Název je motivován příjmením někdejších majitelŧ. 4) VM A+D

34

U Gavendů 1) Údolí se nachází cca 500 m jižně od zastávky Pod Kadlubkem. 2) mapy.crr.cz, MJnM, oldmaps III. vojenské mapování – 1 : 25 000, mapový list 4260_3, geoportal – mapa 1 : 10 000, list 25-32-03 3) PJ U Gavendů je tvořeno prepozicí u a příjmením Gavenda. Název je motivován příjmením někdejších obyvatelŧ. Anoikonymum patří k nejstarším zaznamenaným, už v 18. století lze nalézt záznam Gawendy. 4) VM A+D U Halaty 1) Dŧm s č. p. 90 v dolní části obce slouží jako ordinace MUDr. Halaty. 2) vlastní výzkum 3) PJ U Halaty se skládá z prepozice u a propria Halata. Název je motivován příjmením současného lékaře, který v tomto domě provozuje praxi. 4) VM A+D U Mahďáků 1) Spojařská chata se nachází jižně od Kuţelku. 2) MJnM, geoportal – mapa 1 : 10 000, list 25-32-03, oldmaps III. vojenské mapování – 1 : 25 000, mapový list 4260_3 3) PJ U Mahďáků je utvořeno z prepozice u a propria Mahďák. PJ patří k těm nejstarším, ve staré mapě je zachycen název Na Mahdiaky. Motivem pojmenování PJ mŧže být jak příjmení rodiny, která zde žila, tak přezdívka mahdák, což znamená ve valašském nářečí „levák“ (KAZMÍŘ, 2001, s. 160). 4) VM A+D U Malinů 1) Pole leží pod kopcem Na Srázu. 2) geoportal – mapa 1 : 10 000, list 25-32-03, MJnM, oldmaps III. vojenské mapování 1 : 75 000, mapový list 4260 3) PJ U Malinů je tvořeno prepozicí u a příjmením Malina. Název je motivován příjmením někdejších majitelŧ. Též se tomuto místu říká U Marků. 4) VM A+D

35

U Malých 1) Obydlí se nachází východně od Uvezeného. 2) mapy.cz, geoportal – mapa 1 : 10 000, list 25-14-23 3) PJ U Malých vzniklo z prepozice u a příjmení rodiny Malí, která zde žije. Název je motivován příjmením současných majitelŧ. 4) VM A+D U Marků 1) Osada se nachází cca 800 metrŧ jihozápadně od zastávky Pod Kadlubkem. 2) vlastní výzkum 3) PJ U Marků je tvořeno prepozicí u a příjmením Marek. Název je motivován příjmením někdejších majitelŧ. Též se tomuto místu říká U Malinů. 4) VM A+D U Obuvi 1) Pomístní jméno označuje část obce, kde leží zastávka Jednota Obuv a bývalý obchod obuvi. Někdy se takto říká i domu u zastávky, U Batě je tedy variantním názvem. 2) vlastní výzkum 3) PJ U Obuvi je tvořeno prepozicí u a substantivem obuv, které přeneseně pojmenovává objekt bývalé prodejny obuvi. Anoikonymum je motivováno polohou. 4) VM A+C1 U Trnčáků 1) Dolina s obydlím č. p. 363 se nachází severně od Točny. 2) Geoportal – mapa 1 : 10 000, list 25-32-03, MJnM, vlastní výzkum 3) PJ U Trnčáků je tvořeno prepozicí u a příjmením Trnčák. Název je motivován příjmením někdejších majitelŧ. 4) VM A+D Uherčáci 1) Menší kopeček se rozprostírá nad Salajkou. 2) MJnM, oldmaps III. vojenské mapování – 1 : 75 000, mapový list 4260

36

3) PJ Uherčáci je neznámého pŧvodu. Mohlo by snad souviset se zde sídlícími obyvateli pocházejícími pŧvodně z Uher. PJ je jedním ze starších názvŧ zaznamenaných už v 18. století. 4) VM A Úlehle 1) Louky se nalézají severně od Nivy, od cesty východním směrem do Hajnušova. 2) vlastní výzkum 3) PJ Úlehle je tvořeno pluralizací apelativa úlehla, což v nářečí znamená „pole ležící dlouho ladem“ (KAZMÍŘ, 2001, s. 384). 4) VM C2 Uvezené 1) Osada i paseka se nachází na konci Hajnušova. Roku 1921 zde došlo k sesuvu pŧdy. 2) kniha Hošťálková, vlastní výzkum, geoportal – mapa 1 : 10 000, list 25-14-23 3) PJ Uvezené bylo motivováno událostí, kdy se v těchto místech svezla pŧda. PJ vzniklo substantivizací deverbálního adjektiva ze slovesa uvézt. 4) VM C2 V Kútě 1) Les roste okolo penzionu U Dřína. 2) Geoportal – mapa 1 : 10 000, list 25-32-03, MJnM 3) PJ V Kútě je tvořeno prepozicí v a substantivem kút, v nářeční podobě se zachováním pŧvodního ú. 4) VM A+A V Selcoch 1) Les se nalézá na konci Hošťálkové směrem k Trojáku. 2) geoportal – mapa 1 : 10 000, list 25-32-03, vlastní výzkum; V Selcích – MJnM 3) PJ V Selcoch je tvořené prepozicí v a substantivem selce neznámého pŧvodu. Variantní název pro tento objekt je V Selcích, jenž vznikl pravděpodobně zásluhou Místopisné komise v 50. letech, která se snažila o pospisovnění PJ a odstranění či eliminaci nářečních jevŧ. 4) VM A+X 37

Valovitá 1) Na jihovýchodním svahu vrchu s kótou 644 m v jižní části katastru dnes roste les, dříve v těchto místech stála usedlost. 2) MJnM, kniha Hošťálková, mapy, crr.cz, geoportal – mapa 1 : 10 000, list 25-32-03, oldmaps III. vojenské mapování – 1 : 25 000, mapový list 4260_3 3) PJ Valovitá vzniklo derivací sufixem -ovitá ke kořeni substantiva val. Pŧvod PJ je však nejasný, lze se domnívat, že základem mohlo být i osobní jméno. Motiv pojmenování je neznámý. PJ Valovitá patří k nejstarším anoikonymŧm, na archivních mapách je zaznamenán název Wolovitá. 4) VM C1 Velbov 1) Cesta za koupalištěm vedoucí na Nivu. 2) vlastní výzkum 3) PJ Velbov je nejasného pŧvodu. Je utvořeno sufixem -ov z nejasného základu. 4) VM X Vrchňačka 1) Cesta vede od Frantova kopce k Nivě. 2) vlastní výzkum 3) PJ Vrchňačka vzniklo univerbizací slovního spojení vrchní cesta. Motivem pojmenování je poloha cesty, která vede po hřbetu kopce. 4) VM C1 Vysoký grůň 1) Nejvyšší kopec obce položený na jižním okraji katastru leží v nadmořské výšce až 659 metrŧ. 2) geoportal – mapa 1 : 10 000, list 25-32-03, kniha Hošťálková, oldmaps III. vojenské mapování 1 : 75 000, mapový list 4260 3) PJ Vysoký grůň je tvořeno adjektivem vysoký a substantivem grůň. Grúň bylo pŧvodně označení pro „rameno, odnož většího horského pásma“ (KAZMÍŘ, 2001, s. 76). V současnosti má význam „stráň, úbočí, kopec“ (ČJA 2, s. 303). Slovo grúň je pŧvodem z rumunštiny, na naše území se dostalo v období tzv. valašské kolonizace. 38

Anoikonymum patří ke starším, na archivních mapách je zaznamenán název Wisoky Grun. Na mapě je PJ uvedeno ve standardizovaném tvaru s -ŧ-. 4) VM C1+B Za Vrchom 1) Obydlí s č. p. 368 se nachází za větším kopcem na Dolňance. 2) MJnM 3) PJ Za Vrchom je tvořené prepozicí za, vyjadřující polohu subjektu, a substantivem vrch v nářeční podobě. 4) VM A+B Závrší 1) Stejný objekt jako Za Vrchom. 2) geoportal – mapa 1 : 10 000, list 25-32-04 3) Závrší je utvořeno prefixálně-konverzním postupem, prefix zá- vyjadřuje polohu objektu vŧči vyvýšenině. 4) VM AB

39

5. Vztahověmodelová analýza V této kapitole jsou shrnuty výsledky analýzy vztahových modelŧ jednotlivých anoikonym. Dále se zde nachází stručný přehled a shrnutí PJ. V této práci je zpracováno celkem 101 anoikonym, ze kterých je 66 jednoslovných a 35 dvouslovných. Víceslovná anoikonyma se v obci nevyskytují. Předložková dvouslovná pomístní jména se vyskytují nejčastěji. Z celkového počtu 35 dvouslovných PJ je jich 25, tedy 71 %.

Nejčastěji zastoupeným vztahovým modelem u pomístních jmen v Hošťálkové je kategorie A. Z celkového počtu 101 anoikonym se jich zde nachází 39 (tedy 38 %). Další v pořadí je kategorie B, vyskytující se u 32 PJ. Kategorie C je určena v 18 případech anoikonym. Jen zanedbatelně se zde vyskytuje VM D, a to pouze u 7 anoikonym. U 5 PJ se nepodařil prokázat motiv pojmenování, jsou tedy označena písmenem X.

40

5.1 Přehled anoikonym a jejich VM VM A A – Dolňanka, Dolňansko, Fojtovka, Franťák, Hajnušovka, Horňanka, Horňanka, Končiny, Kovex, Ratibořka, Štrbková, Uherčáci A+A – Pod Rozepří, V Kútě AB – Závrší A+B – Na Loučce, Na Popelářce, Na Srázu, Na Střelnici, Pod Horou, Pod Kadlubkem, Pod Srázem, Pod Vrchom, U Dřína, Za Vrchom A+C1 – U Obuvi A+D – Na Šťastovské, U Batě, U Filipŧ, U Gavendŧ, U Halaty, U Mahďákŧ, U Malinŧ, U Malých, U Markŧ, U Trnčákŧ A+X – Na Guráši, V Selcoch VM B B – Dubí, Grapy, Hájky, Hasičák, Horňansko, Humenec, Jalovčí, Jestřabí, Kocanda, Kotáry, Koupaliště, Kuřín, Kuželek, Lom, Maliné, Niva, Pivovařiska, Poruba, Rástoka, Rozcestí, Salajka, Stanice, Tělocvična, Točna A+B – Dolní zastávka B+B – Jednota Obuv C1+B – Suchý kopec, Vysoký Grŧň D+B – Čertovy skály, Fojtova hora, Frantŧv kopec, Ondrášova studánka, Pálenikovy paseky VM C C1 – Bludný, Dlúhý, Tisový, Troják, Valovitá, Vrchňačka C2 – Amerika, Damašek, Díly, Fučínov, Kršla, Kŧže, Mrdalov, Polomka, Solisko, Úlehle, Uvezené D+C1 – Obří prdel VM D D – Březovští, Hajnušov, Hostinský, Jaroňová, Maruška, Palovská, Řepková VM X X – Dvacatín, Poborov, Šternberk, Štěpková, Velbov 41

6. Dotazník V této kapitole jsou shrnuty a zpracovány výsledky z dotazníkŧ, ve kterých bylo šest občanŧ obce Hošťálková dotazováno, zda znají jednotlivá PJ zpracovaná v této práci, umí je lokalizovat, případně jestli je užívají v běžné mluvě. U každého občana/občanky jsou uvedeny iniciály6 a věk. Lidé, se kterými byl vyplňován dotazník, museli splnit dŧležitou podmínku, a to prožití celého dětství či života v obci. Nejstarší generaci zastupují: žena (DS) – 57 let, dříve žila na Dolňance, v současnosti ve středu obce, muž (ZS) – 68 let, narozen na Jalovčí, v současnosti žije ve středu obce. Mladší generaci reprezentují: žena (EK) – 42 let dříve bydlela na Nivě, v současnosti ve středu obce, muž (EJ) – 46 let, celý život bydlel ve středu obce. Nejmladší generace byla zastoupena dívkami (PK, DJ) ve věku 16 a 24 let, které žijí ve středu obce. Ukázka části vyplněného dotazníku je vložena v příloze. Cílem dotazníku bylo potvrdit či vyvrátit znalost PJ a zjistit frekvenci jejich užívání v běžné komunikaci u rŧzných věkových skupin. Ze zjištěných údajŧ vyplynulo, že lidé znají v prŧměru 67 % anoikonym zkoumaných v této práci, ovšem pouze 41 % jich používají v běžné mluvě. Tendence ústupu PJ se zde projevuje stejně jako všude jinde, pasivní znalost převyšuje aktivní užívání, rozdíl je nejvíce patrný především mezi jednotlivými generacemi. Je zajímavou skutečností, že se nevyskytlo ani jedno PJ, které by někdo z dotazovaných neužíval, případně vŧbec neznal. Jedinou výjimkou by mohl být vrch Štibková uvedený v urbáři (MACŦREK, 1959, s. 257), o jeho lokalizaci není ovšem známo nic bližšího. Lze se jen domnívat, že je to pravděpodobně dnešní Fojtova hora, protože se někde v těchto místech měla Štibková nacházet. Z dotazníku dále vyplynulo, že na aktivní používání PJ má výrazný vliv i skutečnost, zda respondent bydlí v dané lokalitě. Většina lidí přestává tato a další okolní anoikonyma aktivně používat v okamžiku, kdy se přestěhuje a zná je dále většinou již jen pasivně. Zajímavým jevem je velký výskyt anoikonym typu U + přímení. Ten se týká názvŧ mnoha obydlí, tedy nejen těch zachycených v heslové části práce. Tato PJ vycházejí z příjmení majitele domu, který zde dříve bydlel (U Filipů), či jej obývá v současnosti (U Marků). Tato skutečnost je velmi typická pro Hošťálkovou, neboť se rozprostírá v kopcovitém terénu. Právě v takových podmínkách se uváděný typ anoikonym často vyskytuje mimo jiné kvŧli rozptýlenému osídlení v krajině. Zároveň jednotlivá obydlí vždy

6

Na přání dotazovaných uvádím pouze jejich iniciály.

42

sloužila i jako orientační body pro místní obyvatele. U starších občanŧ, znajících se navzájem, se tento typ PJ stále používá v hojné míře. Pokud se přistěhuje nový obyvatel, pŧvodní pojmenování většinou nadále přetrvá. Mladší generace už nemá tak velké povědomí a znalosti o těchto názvech, a proto si pomáhá jinými orientačními body než názvy těchto obydlí. Vyskytuje se zde další úskalí, a to přesné určení místa podle již zmíněného typu U + příjmení. I když jej nejstarší generace běžné používá, v některých případech dochází k tomu, že si toto místo musí ještě více přiblížit pomocí doplňujících znakŧ – např. příjmením sousedŧ. V obci se totiž některá příjmení často opakují. Mladší generaci poslouží spíše zažité názvy (např. Bludný, Troják), které jsou masivně rozšířené a známé. Pokud jsem v práci na některá PJ tohoto typu narazila, byla použita jako výchozí pouze ta anoikonyma, která jsou vyznačena na mapách vydaných Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. Z hesel uvedených ve slovníku Hosáka a Šrámka (1970) týkajících se Hošťálkové bylo v této práci zpracováno asi 75 % anoikonym. Některá anoikonyma se používají relativně běžně (Damašek, Salajka), jiná s rŧznými, často nářečními variantami (Dvacatín – v knize Dvacetín) a některá se v dnešní době již neobjevují vŧbec (Horňansko, Dolňansko, Štrbková). Znalost mnoha pomístních jmen byla potvrzena vlastním výzkumem. Z dotazníku vyplynulo, že nejstarší i starší generace znala přes polovinu zkoumaných PJ zaznamenaných ve výše zmíněném slovníku, kdežto mladá generace pouhých 5 anoikonym. Z dotazníku lze vyčíst rŧzné zajímavosti. Například anoikonymum Hostinský, zachycené na webové stránce mapy.cz, nikdo aktivně nepoužívá a nedokázal ho ani lokalizovat, přičemž jen jedna osoba z dotazovaných prohlásila, že jej slyšela. PJ Obří prdel je jediné, které starší generace nikdy neslyšela, zato střední a mladší ano, někteří z nich je i aktivně používají. Na tomto místě uvádím anoikonyma, která se vyskytují či vyskytovala v obci Hošťálková a nejsou žádným zpŧsobem zpracována v této práci. Je možné, že některá z nich jsou pouze variantami pomístních jmen již zmíněných v textu (např. Na Marušce, též Kylička). U níže zmíněných anoikonym, známých mnohdy jen několika obyvatelŧm obce, se nepodařilo určit přesnou lokalizaci, zjistit objekt, který označují, či případně není známa motivace k pojmenování. Tato PJ jsem získala z vlastního výzkumu, z knih (HOSÁK, ŠRÁMEK, 1970; DOUCHA, 1938; HOŠŤÁLKOVÁ 500 let) a z map (www.mapy.cz, http://archivnimapy.cuzk.cz, http://geoportal.cuzk.cz, mapy.crr.cz): Dolina, Dvacetín, Forsth, Hájenka, Hájiky, Hrubá kamenitá, Jedlovina, Jedlowinka, Kaplanka, Ke Kostelu, Kylička, Malá kamenitá, Na Loučkách, Nad Dolinou (též Dolinau), Na Hájku, Na Hostinském, Na Jarkšuli, Na Marušce, Na Mraznici, Na Páleníkových pasekách, Na Panské, Nad Řepkou, Na 43

Skale, Na Šťátovské, Nad Valovitou, Nivy, Nové bytovky, Paluch, Pivovar, Pod Kuţelkem Pod Maruškou, Pod Vaverčenů, Polanka, Sčastovská, Sucháč, Suchý kopeček, Ščrbkov, Štěrbková (potok), Štibková (hora), Štumka, Šuterka, U Babiců, U Barčáků, U Blizňáků, U Bzdinů, U Březovských, U Čablíků, U Drah, U Elšíků, U Hrušků, U Hurtů, U Laţů, U Martinů, U Mičků, U Nádhorských, U Paseckých, U Pavlíků (možná stejný objekt jako U Pavlíků Pod Pivovařisky), U Řepků, U Slováků, U Srazu, U Syptáků, U Ševčáků, U Šrámků, U Štěpánů, U Vaňků, U Vávrů, U Vrbů, U Vysílače, V Končinách, V Rástoce, V Trní, Vlčí hůrka, Za Horou, Za Skálím.

44

7. Závěr Cílem této bakalářské práce bylo shromáždit anoikonyma z obce Hošťálková na Vsetínsku, rozebrat je z jazykového hlediska a zpracovat podle vztahověmodelové analýzy. Pro správné pochopení údajŧ bylo nutno čtenáři přiblížit historii obce, aby získal zasvěcenější pohled do problematiky, a zároveň jej seznámit s nářečními prvky, které ovlivňují výslednou podobu anoikonym. Shrnutím všech zdrojŧ, jejich charakteristikou a uvedením používaných metod (modelová klasifikace pomístních jmen, vztahový a strukturní model) jsem připravila čtenáře na kapitolu Heslová část, která obsahuje analýzu 101 anoikonym, získaných přímým terénním výzkumem v obci. Pomístní jména jsou zpracována formou hesel, v nichž je popsán pojmenovaný objekt, zachycení názvu v jiných dostupných zdrojích (např. mapách) a zvláště je v nich vyložena motivace pojmenování objektu. Další pasáž pak přinesla shrnutí výsledkŧ vztahověmodelové analýzy PJ s jejich následným přehledem. Nejčastěji zastoupený je VM A (38 %), následuje VM B (32 %) a VM C (18 %). Kategorie D se u VM vyskytuje v pouhých 5 %. Anoikonyma, u nichž nebylo možné jednoznačně určit motivaci, jsou v rámci vztahověmodelové analýzy označena písmenem X (těchto případŧ je celkem 5). Výsledek analýzy tohoto typu odpovídá závěrŧm, které uvádí Jana Pleskalová v Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku, totiž že VM B a VM C nepřevyšují početnost VM A (PLESKALOVÁ, 1992, s. 120). VM D je zastoupen jen minimálně. Dvouslovná PJ tvoří obvykle přibližně polovinu všech anoikonym v každé obci (PLESKALOVÁ, 1992, s. 9), přičemž v případě obce Hošťálková je toto procento nižší. Dvouslovných anoikonym je totiž pouhá třetina (ze zkoumaných 101 PJ jen 35). Víceslovná anoikonyma, charakteristická spíše pro nízko položené oblasti, se zde nevyskytují. Z výsledkŧ dotazníku vychází, že anoikonyma nezŧstávají vždy stejná, vznikají i zanikají dle aktuálních potřeb jak skupin, tak i jednotlivých osob, a mění se podle zpŧsobu používání. Jejich primární funkce je mluvená, psaná forma anoikonym má sekundární význam, i když pro určité účely (např. standardizace na mapách) je psaná forma mimořádně dŧležitá. Významná diference ve znalostech pomístních jmen je patrná především mezi jednotlivými generacemi. Některá velmi stará anoikonyma např. Pod Kuţelkem, Štibková již zcela zanikla. Není o nich žádné povědomí, občané o nich neslyšeli a jsou pouze zanesena na některých mapách. Další anoikonyma jsou již na ústupu, nejstarší generace je někdy slyšela, ale aktivně je nepoužívá (př. Grapy). Největší část anoikonym získaných terénním výzkumem pak přirozeně představují ta, která jsou běžně používána. Dokonce je i tendence ke 45

vzniku nových PJ, která se ovšem drží vzoru prepozice u + příjmení nových obyvatel. Tato nově vzniklá anoikonyma nejsou ovšem stálá, a nebývají tedy ani zachycena na mapách. Vyskytuje se jich větší množství a pro nové návštěvníky obce jsou zcela neznámá. Ačkoliv mým cílem nebylo zpracovat kompletní anoikonymii obce Hošťálková, přesto mŧže být tato část, zachycená v bakalářské práci, chápána jako reprezentativní vzorek v současnosti používaných pomístních jmen v obci. Názorně tak odráží, jakým zpŧsobem dnes pomístní jména v této konkrétní lokalitě v komunikaci fungují.

46

Seznam literatury a pramenů: Písemné prameny nevydané: Kronika obce Hošťálkové: Rukopisná verze kroniky obce Hošťálková, uložena ve Státním okresním archivu Vsetín z let 1707–1951. Monografie: BALETKA, Ladislav – ZAPLETAL, Ladislav. Okres Vsetín. 1. vydání. Ostrava: Profil, 1987. BALETKA, Ladislav – URBACHOVÁ, Eva. Naše obec – náš domov: Partyzánská obec Hošťálková od minulosti k dnešku. Ostrava: Sm PSM, 1983. ČJA 2: BALHAR, Jan – JANČÁK, Pavel. Český jazykový atlas 2. 1. vydání. Praha: Academia, 1997. ČJA 4: BALHAR, Jan – JANČÁK, Pavel. Český jazykový atlas 4. 1. vydání. Praha: Academia, 1997. MSS: BĚLIČ, Jaromír – KAMIŠ, Adolf – KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. DOUCHA, František. Okres vsetínský: Obraz přírodní, kulturní a hospodářský. 1. vydání. Vsetín: Okresní Sovovo museum, 1938. ESČ: KARLÍK, Petr – NEKULA, Marek – PLESKALOVÁ, Jana. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Lidové noviny, 2002. HONL, Ivan. Amerika v našem místopisném názvosloví. Zpravodaj místopisné komise ČSAV. 1964, ročník 5., č. 5, s. 304–307. HOSÁK, Ladislav – ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku I (A-L). 1. vydání, Praha: Academia, 1970. HOSÁK, Ladislav – ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku II (M-Ţ). 1. vydání, Praha: Academia, 1980. 47

Hošťálková 500 let. Vydal Obecní úřad v Hošťálkové, 2005. HUGO, Jan. Slovník nespisovné češtiny. 3. rozšířené vydání. Praha: MAXDORF s. r. o., 2009. LAMPRECHT, Arnošt. České nářeční texty. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1976. KARLÍK, Petr – NEKULA, Marek – RUSÍNOVÁ, Zdenka. Příruční mluvnice češtiny. 2. vydání, opravené. Praha: Lidové noviny, 2008. KAZMÍŘ, Silvestr. Slovník valašského nářečí. 1. vydání. Vsetín: D. Malina, 2001. MACŦREK, Josef. Valaši v západních Karpatech v 15.–18. století. Ostrava: Krajské nakladatelství, 1959. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2. vydání. Praha: Academia, 1968. MATĚJEK, František. Nečeské prvky v pomístním jmenosloví na Valašsku. Zborník materiálov z onomastického sympózia. 1970, s. 163–174. MATĚJEK, František. Padělek - Padělky jako pomístní jméno. Onomastické práce 2. 1968, s. 105–111. OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, Libuše, et al. Pomístní jména v Čechách: O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. 1. vydání. Praha: Academia, 1995. PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. 1. vydání. Jinočany: H&H, 1992. SÁŇKA, Hugo. Pomístní názvy brněnského okolí. Praha: Československá akademie věd, 1960, ročník 70, sešit 16.

48

SSJČ I–IV: HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého I–IV. 1. vydání. Praha: Československá akademie věd, 1960, 1964, 1968, 1971. WWW stránky: CRR - Mapový server [online]. [cit. 2010-07-02]. Http://mapy.crr.cz/. Dostupné z WWW: . ČÚZK: Geoportal [online]. 2010 [cit. leden - září 2010]. ČÚZK: Geoportal. Dostupné z WWW: . IDOS [online]. [cit. 2010-08-29]. IDOS - Vlaky + Autobusy - Vyhledání spojení. Dostupné z WWW: . Mapy.cz [online]. 2005 - 2010 [cit. leden – srpen 2010]. Hošťálková. Dostupné z WWW: . Obec Hošťálková [online]. 2010 [cit. 2010-02-06]. Obec Hošťálková. Dostupné z WWW: <www.hostalkova.cz>. Portál veřejné správy České republiky [online]. 2003 - 2010 [cit. březen - červen]. Portál veřejné

správy

České

republiky.

Dostupné

z

WWW:

. Úvodní stránka (ČÚZK) [online]. [cit. 2010-03-20]. Zobrazení mapy. Dostupné z WWW: .

49

8. Přílohy I. Ukázka části vyplněného dotazníku 57 let Amerika Bludný Březovští Čertovy skály Damašek Díly Dlúhý Dolňanka, Dolňansko Dolní zastávka Dubí Dvacatín Fojtova hora/ Fojtovka Frantŧv kopec/ Franťák Fučínov Grapy Hájky Hajnušov Hajnušovka Hasičák Horňanka (potok) Horňanka (část)/ Horňansko Hostinský Humenec Jalovčí Jaroňová Jednota Obuv Jestřabí

používám v běžné mluvě?

ne/slyšel(a)

pokud ano, vím, kde se nachází?

a a x a a x a a, a a a a x, a x, a a a a a a a a

x a x a a x x a, a a a a x, a x, a a x a a a a a

x a x a a x x a, x a a a x, a x, a a x a a a a a

a, x a a a a a x

a, x x x x a a x

a, x x x x a a x

a – kladná odpověď x – záporná odpověď

50

II. Výřez mapy Hošťálkové (http://geoportal.cuzk.cz) Používám výřez z internetu obsahující i anoikonyma, která neanalyzuji, ale uvádím je v seznamu nezpracovaných PJ.

51