Programujeme pro
Android Miroslav Ujbányai
Historie a současnost operačního systému Android Instalace vývojových nástrojů a kongurace prostředí Eclipse Tvorba grackého uživatelského rozhraní Použití standardních vizuálních komponent Propojení s relační databází SQLite
Programujeme pro
Android Miroslav Ujbányai
Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.
Programujeme pro Android Ing. Miroslav Ujbányai Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 4794. publikaci Odpovědná redaktorka Zuzana Malečková Sazba a zlom Tomáš Brejcha Počet stran 192 Vydání 1., 2012 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. © Grada Publishing, a.s., 2012 Cover Photo © allphoto.cz ISBN 978-80-247-3995-3 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-7983-6 (elektronická verze ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-7984-3 (elektronická verze ve formátu EPUB)
Obsah
1. 2. 3.
Úvod ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 11 O autorovi ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 12
Android – představení 1.1 Co je to Android? ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 13 1.2 Historie OS ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 13 1.2.1 Začínáme ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 1.2.2 Google a mobilní zařízení ����������������������������������������������������������������������������������������� 1.2.3 Open Handset Alliance ����������������������������������������������������������������������������������������������� 1.2.4 Historie a současnost verzí ��������������������������������������������������������������������������������������� 1.3 Architektura OS ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 1.3.1 Linux Kernel ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 1.3.2 Libraries ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 1.3.3 Android Runtime ����������������������������������������������������������������������������������������������������������� 1.3.4 Application Framework ����������������������������������������������������������������������������������������������� 1.3.5 Applications ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 1.4 Vlastnosti a funkce OS �����������������������������������������������������������������������������������������������������
14 14 14 14 17 17 18 19 19 20 20
1.5 Licencování OS ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 22
Vývojové nástroje a prostředí 2.1 Java Development Kit (JDK) ����������������������������������������������������������������������������������������� 23 2.2 Software Development Kit (SDK) ������������������������������������������������������������������������������� 25 2.2.1 Instalace SDK ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 2.2.2 Virtuální mobilní zařízení (AVD) ������������������������������������������������������������������������������� 2.3 Vývojové prostředí Eclipse ��������������������������������������������������������������������������������������������� 2.3.1 Výhody Eclipse ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 2.3.2 Instalace Eclipse ������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 2.3.3 Popis prostředí Eclipse ����������������������������������������������������������������������������������������������� 2.4 Android Development Tool (ADT) ������������������������������������������������������������������������������� 2.4.1 Stažení a instalace ADT ����������������������������������������������������������������������������������������������� 2.4.2 Konfigurace ADT �����������������������������������������������������������������������������������������������������������
25 28 29 30 30 31 32 32 35
Základní kameny Android aplikace 3.1 Typy aplikací ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 37 3.2 Anatomie Android aplikace ����������������������������������������������������������������������������������������� 37 3.2.1 Aktivity (Activity) ����������������������������������������������������������������������������������������������������������� 3.2.2 Služby (Services) ����������������������������������������������������������������������������������������������������������� 3.2.3 Poskytovatelé obsahu (Content Providers) ��������������������������������������������������������� 3.2.4 Záměry (Intents) ����������������������������������������������������������������������������������������������������������� 3.2.5 Přijímače (Broadcast Receivers) ������������������������������������������������������������������������������� 3.2.6 Oznámení (Notifications) �������������������������������������������������������������������������������������������
Obsah 5
37 38 38 38 39 39
3.3 Životní cyklus aplikace ��������������������������������������������������������������������������������������������������� 39 3.4 Životní cyklus aktivity ��������������������������������������������������������������������������������������������������� 40 3.5 Životní cyklus služby ������������������������������������������������������������������������������������������������������� 42 3.6 Android Manifest ������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 43
4. 5.
3.6.1 Struktura a seznam elementů ��������������������������������������������������������������������������������� 3.6.2 Dodržovaná pravidla v rámci Manifestu ��������������������������������������������������������������� 3.6.3 Funkce aplikace vs. Android Manifest ������������������������������������������������������������������� 3.7 Úrovně Android API ��������������������������������������������������������������������������������������������������������� 3.7.1 Co je úroveň API? ��������������������������������������������������������������������������������������������������������� 3.7.2 Použití úrovní API ���������������������������������������������������������������������������������������������������������
44 44 46 47 47 48
První projekt „Hello World“ 4.1 Jak vytvořit Android projekt v prostředí Eclipse ��������������������������������������������������� 51 4.2 Struktura projektu ����������������������������������������������������������������������������������������������������������� 53 4.2.1 Kořenová struktura ������������������������������������������������������������������������������������������������������� 4.2.2 Struktura adresáře res/ ����������������������������������������������������������������������������������������������� 4.2.3 Struktura adresáře bin/ ����������������������������������������������������������������������������������������������� 4.3 Obsah Manifestu ���������������������������������������������������������������������������������������������������������������
54 54 55 55
4.4 První spuštění Android projektu ��������������������������������������������������������������������������������� 56
Stručný úvod do programování v jazyce Java 5.1 Konstanty a proměnné ��������������������������������������������������������������������������������������������������� 57 5.2 Struktury opakování ������������������������������������������������������������������������������������������������������� 58 5.2.1 Smyčka while ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 5.2.2 Smyčka do/while ����������������������������������������������������������������������������������������������������������� 5.2.3 Smyčka for ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 5.3 Pole, řetězce a soubory ��������������������������������������������������������������������������������������������������� 5.3.1 Deklarace, tvorba a inicializace polí ����������������������������������������������������������������������� 5.3.2 Deklarace a použití řetězců ��������������������������������������������������������������������������������������� 5.3.3 Čtení a zápis dat z/do souboru ������������������������������������������������������������������������������� 5.4 Metody ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 5.4.1 Metody třídy ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 5.4.2 Metody instance ����������������������������������������������������������������������������������������������������������� 5.4.3 Deklarace metod ����������������������������������������������������������������������������������������������������������� 5.4.4 Metoda main() ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 5.4.5 Předávání parametrů ��������������������������������������������������������������������������������������������������� 5.5 Třídy a objekty ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 5.5.1 Struktura třídy ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 5.5.2 Modifikátory přístupu ������������������������������������������������������������������������������������������������� 5.5.3 Tvorba třídy a objektu ������������������������������������������������������������������������������������������������� 5.6 Dědičnost �����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������
58 58 59 60 60 61 62 63 63 63 63 64 64 64 65 65 66 67
5.7 Výjimky ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 68 5.7.1 Druhy výjimek ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 68
6 Programujeme pro Android
6.
5.7.2 Vyvolání výjimek ����������������������������������������������������������������������������������������������������������� 69 5.7.3 Ošetření výjimek ����������������������������������������������������������������������������������������������������������� 69 5.7.4 Odchycení výjimek ������������������������������������������������������������������������������������������������������� 69
Uživatelské rozhraní 6.1 Hierarchie uživatelského rozhraní ����������������������������������������������������������������������������� 71 6.2 Uživatelské rozhraní a aktivita ����������������������������������������������������������������������������������� 72 6.2.1 Přiřazení uživatelského rozhraní k aktivitě ����������������������������������������������������������� 72
6.3 Rozvržení – představení ������������������������������������������������������������������������������������������������ 73 6.4 Lineární rozvržení ������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 73 6.4.1 Orientace rozvržení ����������������������������������������������������������������������������������������������������� 6.4.2 Zarovnání objektů ��������������������������������������������������������������������������������������������������������� 6.4.3 Parametry rozvržení ����������������������������������������������������������������������������������������������������� 6.4.4 Váha objektů ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 6.4.5 Objekty a jejich okraje ������������������������������������������������������������������������������������������������� 6.4.6 Příklad použití lineárního rozvržení ����������������������������������������������������������������������� 6.5 Relativní rozvržení ����������������������������������������������������������������������������������������������������������� 6.5.1 Koncepce relativity ������������������������������������������������������������������������������������������������������� 6.5.2 Relativní pozice vůči rozvržení ��������������������������������������������������������������������������������� 6.5.3 Relativní pozice vůči ostatním objektům ����������������������������������������������������������� 6.5.4 Vyhodnocování pozice objektů ������������������������������������������������������������������������������� 6.5.5 Příklad použití relativního rozvržení ����������������������������������������������������������������������� 6.6 Tabulkové rozvržení ��������������������������������������������������������������������������������������������������������� 6.6.1 Skladba tabulkového rozvržení ������������������������������������������������������������������������������� 6.6.2 Vkládání objektů ����������������������������������������������������������������������������������������������������������� 6.6.3 Přizpůsobení sloupců tabulky ��������������������������������������������������������������������������������� 6.6.4 Příklad použití tabulkového rozvržení ������������������������������������������������������������������� 6.7 Posun obrazovky ���������������������������������������������������������������������������������������������������������������
7.
73 74 74 74 75 76 78 78 79 79 80 80 83 83 84 84 84 87
6.8 Změna orientace zobrazení při změně orientace zařízení ������������������������������� 88
Využití standardních vizuálních komponent 7.1 Popisky ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 93 7.1.1 Vlastnosti třídy TextView ��������������������������������������������������������������������������������������������� 94
7.2 Textová pole ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 94 7.2.1 Vlastnosti třídy EditText ����������������������������������������������������������������������������������������������� 95 7.2.2 Metody třídy EditText �������������������������������������������������������������������������������������������������� 95 7.3 Tlačítka ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 96
7.4 Zaškrtávací pole ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 97 7.4.1 Metody třídy CheckBox ����������������������������������������������������������������������������������������������� 98
7.5 Přepínače ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 99 7.5.1 Metody třídy RadioButton ��������������������������������������������������������������������������������������� 101
7.6 Indikátory průběhu ������������������������������������������������������������������������������������������������������ 101 7.7 Datum a čas ���������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 104
Obsah 7
7.7.1 Nastavení data a času ����������������������������������������������������������������������������������������������� 104 7.7.2 Chronometr ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 108 7.8 Obrázky ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������ 110
7.9 Seznamy ���������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 112
8.
7.9.1 ListView a ListActivity ������������������������������������������������������������������������������������������������� 112 7.9.2 Adaptéry ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 112 7.9.3 Tvorba jednoduchého seznamu ��������������������������������������������������������������������������� 112 7.9.4 Dynamická tvorba seznamu s vlastním rozvržením ������������������������������������� 114 7.9.5 Objekt jménem convertView ��������������������������������������������������������������������������������� 116 7.10 Záložky ���������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 117 7.10.1 Tvorba záložek pomocí třídy TabHost ��������������������������������������������������������������� 117 7.10.2 Tvorba záložek pomocí třídy ViewFlipper ������������������������������������������������������� 120 7.10.3 Tvorba záložek pomocí třídy SlidingDrawer ��������������������������������������������������� 122 7.11 Menu �������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 123 7.11.1 Základní menu ����������������������������������������������������������������������������������������������������������� 124 7.11.2 Vnořené menu ����������������������������������������������������������������������������������������������������������� 124 7.11.3 Kontextové menu ����������������������������������������������������������������������������������������������������� 125 7.11.4 Menu pomocí XML návrhu ����������������������������������������������������������������������������������� 125 7.11.5 Příklad použití menu ����������������������������������������������������������������������������������������������� 126 7.12 Pop-up zprávy �������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 130 7.12.1 Bublinové dialogy ����������������������������������������������������������������������������������������������������� 130 7.12.2 Varovné/informativní dialogy ������������������������������������������������������������������������������� 130 7.12.3 Příklad použití dialogů ������������������������������������������������������������������������������������������� 131 7.13 Fonty �������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 133 7.13.1 Nastavení fontu ��������������������������������������������������������������������������������������������������������� 133 7.13.2 Externí fonty ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 134
Databázový systém SQLite 8.1 Úvod do SQLite ���������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 8.2 Tvorba databáze ������������������������������������������������������������������������������������������������������������ 8.3 Tvorba tabulky ���������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 8.4 Vyhledávání dat v databázi ����������������������������������������������������������������������������������������
137 138 138
139 8.4.1 Vyhledávání pomocí metody rawQuery() ��������������������������������������������������������� 140 8.4.2 Vyhledávání pomocí metody query() ����������������������������������������������������������������� 140 8.5 Práce s daty v databázi ���������������������������������������������������������������������������������������������� 141 8.5.1 Vkládání dat ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 141 8.5.2 Změna existujících dat ��������������������������������������������������������������������������������������������� 141 8.5.3 Smazání dat ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 142 8.6 Práce s kurzory ���������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 142
8.7 Nástroje pro práci s databází ������������������������������������������������������������������������������������ 143 8.8 Příklad databázové aplikace �������������������������������������������������������������������������������������� 144 8.8.1 Hlavní menu ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 145 8.8.2 Kontextové menu ������������������������������������������������������������������������������������������������������� 145
8 Programujeme pro Android
9.
8.8.3 XML rozvržení – ListView ����������������������������������������������������������������������������������������� 8.8.4 XML rozvržení – okno dialogu ������������������������������������������������������������������������������� 8.8.5 Třída MyDatabaseHelper ����������������������������������������������������������������������������������������� 8.8.6 Třída SQLiteDemoActivity ���������������������������������������������������������������������������������������
145 146 147 149
Preference 9.1 Systém uložení preferencí ������������������������������������������������������������������������������������������ 155 9.2 Druhy preferencí a jejich použití ������������������������������������������������������������������������������ 155 9.2.1 ListPreference ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 155 9.2.2 EditTextPerference ����������������������������������������������������������������������������������������������������� 156 9.2.3 CheckBoxPreference �������������������������������������������������������������������������������������������������� 157 9.2.4 RingtonePreference ��������������������������������������������������������������������������������������������������� 157 9.3 Organizace preferencí �������������������������������������������������������������������������������������������������� 158
9.4 Zobrazení/načtení preferencí a jejich specifikace �������������������������������������������� 159 9.5 Příklad použití preferencí ������������������������������������������������������������������������������������������ 160
10. 11.
9.5.1 XML soubor – preference ���������������������������������������������������������������������������������������� 9.5.2 XML soubor – aktualizace ��������������������������������������������������������������������������������������� 9.5.3 Třída Preferences ��������������������������������������������������������������������������������������������������������� 9.5.4 Třída PreferencesDemoActivity �����������������������������������������������������������������������������
160 161 162 163
Práce s datovými soubory 10.1 Otevření a zobrazení XML souboru ���������������������������������������������������������������������� 167 10.2 Čtení a zápis dat z/do souboru ������������������������������������������������������������������������������ 169
Widgety na domovské obrazovce 11.1 Widget umístěný na domovské obrazovce? ������������������������������������������������������ 173 11.2 Tvorba widgetu ������������������������������������������������������������������������������������������������������������ 173 11.2.1 Definice widgetu ����������������������������������������������������������������������������������������������������� 11.2.2 Vytvoření instance widgetu ��������������������������������������������������������������������������������� 11.2.3 Systém aktualizace widgetu ��������������������������������������������������������������������������������� 11.2.4 Konfigurace widgetu ����������������������������������������������������������������������������������������������� 11.2.5 Vymazání widgetu ���������������������������������������������������������������������������������������������������
174 176 177 179 184
Závěr ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������ 185 Rejstřík �������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 186
Obsah 9
Úvod První „počítače“ spatřily světlo světa již před řadou desetiletí. Tyto výpočetní stroje v té době ještě nevlastnily žádný operační systém. Jejich éra měla teprve přijít. Stalo se tak v roce 1967, kdy firma IBM začala ke svým sálovým počítačům dodávat i operační systém MFT. V následujících letech docházelo k velkému rozmachu v této oblasti a s příchodem klasických osobních počítačů se vývoj ještě urychlil. Na přelomu 60. a 70. let vznikl v Bellových laboratořích americké firmy AT&T první Unix. S příchodem počítače IBM PC přichází na trh firma Microsoft se svým operačním systémem MS-DOS. Tento systém ovšem využíval pouze příkazový řádek, tudíž programátor, vyvíjející aplikaci pod MS-DOSem, musel sám řešit textové či grafické rozhraní, což představovalo značnou a zdlouhavou práci. Vše se změnilo v roce 1985 příchodem operačního systému Windows 1.0, který poprvé představil, na počítačích typu IBM PC, graficko-uživatelské rozhraní. Systém obsahoval grafické knihovny, pomocí kterých mohl programátor snadno vytvářet grafické ovládací prvky. Tímto krokem se ulehčil programátorům vývoj nových aplikací, které se díky tomu stávají rychle a snadno dostupné, a díky grafickému rozhraní pro uživatele snadno ovladatelné a srozumitelné. Paralelně s rozšiřujícími se informačními technologiemi dochází rovněž k průlomu v oblasti telekomunikace. Od té doby, co Alexander Graham Bell vynalezl první telefon, uběhlo více jak 100 let. První slovo „halóóó“ bylo do klasického telefonu vyřknuto už v roce 1876. Stejné slovo proběhlo telefonem i v roce 1983, tentokrát bylo ovšem přeneseno do cílové telefonní stanice již bezdrátově. Ano, svět spatřil první samostatný, skutečně přenosný mobilní přístroj. V dalších několika letech nastává velký „boom“ a mobilní sítě se rozšiřují jako houby po dešti. V dnešní době vlastní mobilní telefon téměř každý a život bez něj by si dokázal představit jen málokdo. Majitelé mobilů mohou klidně na ulici telefonovat nebo posílat SMS. To jsou základní vlastnosti, kterými mobilní telefon disponuje. Uběhlo 20 let, vývoj informačních technologií stále vzrůstá. Internet se již zabydlel v mnoha domácnostech. Lidé standardně využívají emailové schránky, nakupují zboží přes internet, komunikují mezi sebou textovou či hlasovou formou. Kdo nemá internet a všechny vymoženosti s ním spojené, jakoby neexistoval. Ale mimo svůj domov jej nemá téměř nikdo. To se ovšem všechno radikálně změnilo v roce 2003, kdy byl světu představen první komunikátor, tzv. „chytrý telefon“. Chytré telefony (komunikátor, smarthphone, PDA atd.) nyní umožňují uživateli přístup na internet, pracovat se soubory, komunikovat s přáteli přes ICQ nebo Skype, a to vše díky zabudovanému operačnímu systému. Ten je jádrem umožňujícím instalovat a spouštět programy a ovládat samotný telefon stejným způsobem jako na klasickém PC. Vývoji OS (operačního systému) pro mobilní zařízení se věnuje mnoho firem a jejich výsledkem jsou například Windows Mobile/Phone, Blackberry, Symbian OS a samozřejmě také Android. V naší knize se budeme zabývat operačním systémem Android, jakožto progresivním OS se slibnou budoucností na poli mobilních zařízení. I když se jedná o jeden z nejmladších operačních systémů, jeho oblíbenost vzrůstá neuvěřitelným tempem. Důvodů, proč je tak příznivě přijat všemi skupinami uživatelů, od těch mladších až po firemní klientelu, je více. Jedná se o operační systém velmi rychlý a stabilní. Zdrojový kód Androidu je volně dostupný a šířený jako open source. Tento důvod asi běžný uživatel přímo neocení, ale dělá radost výrobcům mobilních zařízení. Ti jej s oblibou a bez licenčních poplatků, které by jinak museli promítnout do ceny zařízení, přizpůsobují a instalují do svých výrobků. A tak se stává nejoblíbenějším systémem pro mobilní zařízení. Vzhledem k rozšířenosti a obrovskému růstu popularity tohoto OS roste poptávka po kvalitním programovém vybavení, a tím pádem jsou programátoři, vzdělaní v této oblasti, čím dál více žádaní. Tato kniha je první svého druhu psaná česky, jež si klade za cíl zasvětit čtenáře do základů a pokročilejších technik programování pod tímto operačním systémem, a usnadnit tak proniknutí do tajů tvorby programů a překonání prvních překážek na této cestě.
Úvod 11
O autorovi Miroslav Ujbányai je programátor průmyslových aplikací ve společnosti VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s., jež je součástí skupiny VÍTKOVICE MACHINERY GROUP. Základní pracovní činností je administrace stávajících a tvorba nových intranetových a internetových aplikací pomocí technologie ASP.NET, a z historického hlediska také v jazyce PHP. Pro vývoj aplikací, pokud se jedná o databázové rozhraní, používá převážně relační, multiplatformní databázi Firebird, dále potom MSSQL a v menší míře také MySQL. Autor je držitelem několika certifikátů z oblasti programování a databází.
12 Programujeme pro Android
1.
Android – představení První kapitola knihy je určená všem čtenářům, kteří se vývojem pro operační systém Android nikdy nezabývali, potažmo o Androidu pouze slyšeli a chtějí se s tímto stále populárnějším systémem seznámit a dozvědět se základní informace o systému samotném, popřípadě o jeho historii. Čtenář se v této kapitole také dozví, ve kterých typech zařízení se Android takříkajíc zabydlel, a která ještě v budoucnu čekají na jeho příchod. V neposlední řadě si zde povíme něco málo o vnitřní architektuře systému, jeho vzhledu, popíšeme jeho základní funkce a také se zmíníme o způsobu licencování. Tuto kapitolu lze tedy brát jako vstupní bod pro základní informovanost pro budoucí uživatele, resp. vývojáře tohoto mladého operačního systému.
1.1 Co je to Android? Android je rozsáhlý operační systém vytvořený společností Google, založený na open source platformě, tedy jedná se o počítačový software s otevřeným zdrojovým kódem. Slova „otevřený kód“ zde reprezentují snadnou dostupnost, a to jak technickou, tak licenční. Jinak řečeno, uživatel může systém při splnění jistých podmínek využívat zadarmo a tato licenční politika mu také umožňuje přistoupit ke zdrojovým kódům, které následně využívá nebo upravuje podle svých potřeb. OS je založen na Linuxovém jádře 2.6 různých verzí, které zajišťuje zabezpečení systému jako celku, správu paměti, správu procesů, přístup k síti a ovladačům všech vnitřních senzorů a komponent. Jednotlivé aplikace k funkcím jádra nepřistupují přímo, ale prostřednictvím Android API. Android je tedy progresivní operační systém primárně vyvíjen jako platforma převážně pro PDA, tablety a tzv. chytré telefony. Byl postaven od základu, který umožní vývojářům vytvářet působivé mobilní aplikace, jež mohou plně využívat všech vlastností, které telefon nabízí, jako např. základní funkce telefonu (obsluha telefonních hovorů, posílání textových zpráv (SMS), nebo využívání fotoaparátu). Takto vybudovaný systém umožňuje vývojářům vytvářet bohatší a soudržnější zážitky pro uživatele. Android je postaven na otevřeném jádře Linux a používá vlastní virtuální stroj, který byl navržen tak, aby optimalizoval paměť a hardwarové prostředky v mobilním prostředí. Tato platforma se bude dále vyvíjet, protože vývojářská komunita pracuje společně na vytváření inovativních mobilních aplikací.
1.2 Historie OS Android je jeden z nejmladších operačních systémů. Pojďme se nyní společně podívat na jeho krátkou, avšak zajímavou historii. V této podkapitole získáte informace napříč celou historií pojednávající o vzniku první společnosti zabývající se vývojem OS, přes její historii až po samotný systém a jeho vývojové verze.
Android – představení 13
1.2.1 Začínáme Vše začalo založením společnosti Android, Inc. v roce 2003 v Palo Alto v Kalifornii v USA. Zakladateli se stali Andy Rubin, Rich Miner, Nick Sears a Chris White. Společnost začala vyvíjet aplikace pro mobilní zařízení.
1.2.2 Google a mobilní zařízení V srpnu 2005 došlo k odkupu společnosti Android, Inc. a ta se stala stoprocentní dceřinou společností pozdějšího giganta, společnosti Google, a to včetně klíčových zaměstnanců, dřívějších zakladatelů Android, Inc. Google díky akvizici získala nové, zkušené zaměstnance v oboru mobilních technologií. Vznikl nový tým pod vedením Andyho Rubina, jenž vyvinul platformu pro mobilní zařízení, založenou na jádře OS Linux, a v roce 2007 získal několik patentů v této oblasti. Bylo jasné, že Google tímto krokem vstoupil na trh chytrých mobilních telefonů a vydání vlastního přístroje bylo jen otázkou času.
1.2.3 Open Handset Alliance K oficiálnímu představení softwarové platformy Android došlo 5. listopadu 2007. V tento den také vzniklo sdružení firem „Open Handset Alliance“ (dále OHA), které v době založení zahrnovalo více než 30 firem (v těchto dnech více než 80), jako například firmy Intel, HTC, LG, Google, Motorola, T-Mobile, Samsung Electronics atd., a to z oblastí mobilních operátorů, softwarových společností, společností vyrábějících polovodičové součástky nebo výrobců mobilních telefonů. Cílem OHA bylo vytvořit otevřené standardy pro mobilní zařízení. V den oznámení vzniku OHA byl rovněž konsorciem představen první produkt založený na mobilní platformě Android, jenž byl postaven na jádře Linux verze 2.6. Tímto krokem se Android, jako vlajková loď OHA, dostává na trh a začíná jeho boj s konkurencí, která není nikterak malá ani slabá (IPhone, Windows Mobile/Phone, Symbian OS, Palm OS atd.).
1.2.4 Historie a současnost verzí Operační systém Android od svého prvního oficiálního vydání (verze 1.0) prošel řadou změn, které se promítly v několika aktualizacích, opravujících zjištěné chyby a přidávajících novou funkčnost do systému. Jednotlivé verze dostaly název podle zákusků, jdoucích podle abecedy (Cupcake, Donut, Eclair, Froyo, Gingerbread, Honeycomb, Ice Cream Sandwich). Pojďme si je nyní prohlédnout podrobněji, stručně shrnout některé jejich nejdůležitější vlastnosti a funkce.
Android 1.0 První oficiální verze, zatím ještě bez přívlastku, spatřila světlo světa 23. září 2008. Tento operační systém dostal do vínku, jako první zařízení na světě, HTC Dream (T-Mobile G1). Byl založen na jádru Linuxu 2.6.25. První Android obsahoval tyto základní funkce a aplikace: ❚ Webový prohlížeč pro zobrazování, posunování a přibližování HTML a XHTML stránek s funkcí zobrazení více stránek ve formě „karet“. ❚ Fotoaparát bez jakýchkoli dalších funkcí. ❚ Android Market – on-line katalog (obchod), obsahující různé druhy aplikací a her. ❚ Email umožňující přístup k emailovým serverům, které jsou běžně k nalezení na internetu a podporují POP3, IMAP4 a SMTP. ❚ Gmail – email od společnosti Google. ❚ Google Contacts – kontakty, jež jsou schopny být synchronizovány s aplikací Kontakty. ❚ Google Calendar – kalendář, jenž je schopen být synchronizován s aplikací Kalendář. ❚ Google Maps s funkcí Latitude (zjištění své polohy z GPS souřadnic) a Street View (pohled do ulic ve formě panoramatických záběrů v rozsahu 360° horizontálně a 290° vertikálně).
14 Programujeme pro Android
❚ Google Sync – software umožňující synchronizaci kontaktů, kalendáře a Gmailu. ❚ Google Talk – komunikační služba umožňující zasílání textových zpráv. ❚ Media Player – přehrávač umožňující správu, importování a přehrávání video souborů. ❚ YouTube přehrávač. ❚ Budík, kalkulačka, galerie obrázků, hlasové vytáčení atd.
Android 1.1 Android 1.1 byl oficiálně vydán 9. února 2009. O nové verzi 1.1 můžeme mluvit jako o změně symbolické, neboť bylo opraveno a přidáno jen minimum funkcí a celá změna se týkala pouze jediného zařízení T-Mobile G1.
Android 1.5 (Cupcake) Platforma 1.5 přináší pro uživatele a vývojáře řadu nových funkcí postavených na Linuxovém jádře 2.6.27. Seznam základních změn, vylepšení a nových funkcí: ❚ Zpřesnění všech klíčových prvků UI (User Interface – uživatelské rozhraní). ❚ Animace při přechodu mezi obrazovkami. ❚ Rotace aplikací při rotaci zařízení. ❚ Zrychlení spouštění fotoaparátu a snímání fotografií. ❚ Rychlejší získání polohy uživatele přes GPS. ❚ Implementace softwarové klávesnice. ❚ Implementace domovské obrazovky. ❚ Nahrávání videa. ❚ Přehrávání video formátů MPEG-4 a 3GP. ❚ Nahrávání videa na portál YouTube. ❚ Nahrávání fotografií na portál Google Picasa. ❚ Stereo Bluetooth podpora. ❚ Nové rozhraní API a Manifest prvků (pro vývoj aplikací).
Android 1.6 (Donut) S příchodem Linuxového jádra 2.6.29 přichází další verze, tentokrát 1.6, která byla uvolněna 15. září 2009. Opět byl systém vylepšen opravou stávající funkčnosti a také doplněn o funkčnost novou. Seznam základních změn, vylepšení a nových funkcí: ❚ Vylepšené grafické rozhraní pro fotoaparát, kameru a obrázkovou galerii. ❚ Přibylo pole pro rychlé vyhledávání – verze 1.6 obsahuje přepracovaný vyhledávací rámec, který zajišťuje rychlý, efektivní a konzistentní způsob, jak uživatelům umožnit prohledávat více zdrojů najednou (záložky prohlížeče a jejich historie, kontakty a web) přímo z domovské obrazovky. ❚ Nový ovládací panel pro nastavení a konfiguraci VPN (Virtual Private Network). ❚ Přidána byla podpora pro WVGA rozlišení obrazovky. ❚ Vylepšený Android Market. ❚ Aktualizováno vyhledávání hlasem. ❚ Indikátor využití baterie – umožňuje uživatelům zjistit, které aplikace a služby spotřebovávají nejvíce energie, a uživatel na základě těchto informací může přijmout opatření na šetření baterie úpravou nastavení, popřípadě ukončením aplikace, nebo její odinstalace.
Andriod 2.0/2.1 (Eclair) Platforma 2.0/2.1, uvolněna ne dlouho po verzi 1.6, byla postavena na stejném jádře jako verze 1.6, tedy 2.6.29, ale opět přináší mnoho změn, které ocení jak samotní uživatelé, tak vývojáři.
Android – představení 15
Seznam základních změn, vylepšení a nových funkcí: ❚ Inovace v rámci seznamu kontaktů. ❚ Podpora více emailových účtů. ❚ Podpora pro Microsoft Exchange. ❚ Vylepšení softwarové klávesnice. ❚ Podpora pro více velikostí a rozlišení displeje. ❚ Podpora pro Bluetooth verze 2.1. ❚ Úvodní obrazovka podporuje nyní animovanou tapetu. ❚ Fotoaparát obdržel digitální zoom. ❚ Nové prostředí pro webový prohlížeč, ve kterém byla doplněna podpora pro HTML5.
Andriod 2.2 (Froyo) Dne 20. května 2010 byl na konferenci Google/IO představen nový Android 2.2, postavený na Linuxovém jádře 2.6.32. Přidána byla podpora pro nové technologie a také funkce uživatelského rozhraní. Seznam základních změn, vylepšení a nových funkcí: ❚ Možnost instalovat aplikace na paměťovou kartu. ❚ Vylepšená podpora pro Microsoft Exchange. ❚ Vylepšení nastavení fotoaparátu a kamery. ❚ Možnost vytvořit ze zařízení WiFi hotspot a sdílet tak internetové připojení pro více zařízení. ❚ Sdílet internetové připojení zapojením zařízení přes USB kabel k počítači. ❚ Přidána podpora pro více jazyků softwarové klávesnice v jeden okamžik. ❚ Zrychlení výkonu systému díky JIT (Just-in-time) kompilátoru. ❚ Vylepšení správy paměti RAM.
Andriod 2.3/2.4 (Gingerbread) Poslední z momentálně nejvyužívanějších verzí Androidu 2.3 (Linuxové jádro 2.6.35) byla vydána 6. prosince 2010. Opět došlo ke změnám systému, a to jak v rámci oprav chyb systému minulého, tak ve sféře doplnění o nové funkce či podporu v nových technologiích. Seznam základních změn, vylepšení a nových funkcí: ❚ Podpora pro video formát WebM a HTML5. ❚ Podpora internetové telefonie v rámci protokolu SIP. ❚ Nová aplikace Google Maps s 3D přístupem. ❚ Upravená softwarová klávesnice. ❚ Zlepšení funkce „kopírovat“ a „vložit“.
Andriod 3.0/3.1/3.2 (Honeycomb) Android 3.0 je platforma určená pouze pro Tablety. Novinky ve verzi 3.0 Honeycomb jsou převážně grafického charakteru, ale nouze o nové funkce zde také nepanuje. Seznam základních změn, vylepšení a nových funkcí: ❚ Funkce ovládání byla přepracována pro potřeby tabletu. ❚ Přístroje využívající Android 3.0 už nepotřebují fyzická tlačítka, vše obstará systém sám. ❚ Grafika dostala uhlazenější kabát, při přechodu mezi obrazovkami se nyní častěji setkáme s 3D efekty. ❚ Došlo k přepracování widgetů, nyní jsou „živější“, dostaly na ploše více prostoru a také nové funkce. ❚ Nové Google Maps, nyní ve verzi 5 – ovládání probíhá pomocí multi-touch gest. ❚ Přístup na Google Books. ❚ Vylepšená aplikace YouTube, Gmail atd.
16 Programujeme pro Android
Android 4.0/4.0.1/4.0.2 (Ice Cream Sendwich) Nejnovější verze 4.0 se na trhu objevila koncem roku 2011 na zařízeních Google. Jedná se opět o platformu open source, která je nasazena na chytré mobilní telefony, na rozdíl od verze 3.0, jež je primárně určena pro tablety. Jako každá oficiálně vydaná platforma Androidu, i tato přináší jak novinky z pohledu uživatele, tak také z pohledu vývojáře nových aplikací, a přináší s sebou ty nejlepší funkce z Honeycombu. Seznam základních změn, vylepšení a nových funkcí: ❚ Vylepšená práce s kontakty a sociálními sítěmi. ❚ Vylepšená práce s fotoaparátem. ❚ Detekce obličeje při videohovoru. ❚ Vylepšené rozpoznávání hlasu. ❚ Dokonalejší webový prohlížeč, email a kalendář. Všechny aplikace lze ovládat pohybovými gesty. ❚ Nová funkce Android Beam, která slouží pro rychlou výměnu informací mezi dvěmi telefony s NFC čipem. ❚ Nové rozhraní API. ❚ Nová funkce Wifi Direct sloužící pro přímé propojení dvou zařízení přes Wifi.
1.3 Architektura OS Architektura operačního systému Android se skládá z pěti vrstev. Každá vrstva provádí různé operace a vystupuje víceméně samostatně. V praxi však dochází ke spolupráci jednotlivých částí a vrstvy tímto nejsou mezi sebou striktně odděleny.
Obrázek 1.1: Architektura operačního systému Android
1.3.1 Linux Kernel Nejnižší vrstva architektury představuje Linux Kernel neboli jádro operačního systému. Její základní funkcí je implementace abstrakce mezi použitým hardwarem a softwarem ve vyšších vrstvách. Při
Android – představení 17
*
startu zařízení je jádro, postavené na Linuxu verze 2.6, zavedeno do operační paměti a je mu předáno řízení, což představuje neustálou kontrolu nad systémem a koordinaci činnosti všech běžících procesů (například souběžný běh aplikací), podpora správy paměti, správy sítí atd.
1.3.2 Libraries Další z vrstev Android architektury jsou Libraries (knihovny). Android nabízí celou řadu rozhraní API pro vývoj aplikací. Následující seznam základních API by měl poskytnout náhled do toho, co je k dispozici pro všechna Android zařízení: ❚ android.util – hlavní balíček knihoven obsahuje nízko-úrovňové třídy pro specializované kontejnery, řetězcové formátovače, nebo nástroje pro parsování XML. ❚ android.os – knihovny poskytující přístup k základním službám operačního systému, jako je interprocesní komunikace, předávání zpráv, funkce hodin, ladění atd. ❚ android.graphics – knihovny podporující vykreslování grafických prvků na obrazovku. ❚ android.text – knihovny obsahující nástroje pro zpracování a analýzu řetězců a jejich zobrazení. ❚ android.database – knihovny obsahující nízko-úrovňové třídy potřebné pro práci s kurzory v rámci databáze. ❚ android.content – knihovny obsahující třídy pro přístup a publikování dat na zařízení. ❚ android.widget – knihovny umožňující přístup k prvkům uživatelského rozhraní, jako jsou tlačítka, seznamy, nabídky atd. ❚ com.google.android.maps – balíček knihoven, umožňující vývojáři přístup a ovládání aplikace Google Maps. ❚ android.app – knihovny poskytující přístup k aplikačnímu modelu a obsahující API funkce aktivit a služeb, které tvoří základ pro všechny Android aplikace. ❚ android.provider – systém Android obsahuje několik standardních poskytovatelů obsahu pro běžné typy dat, jako např. audio/video soubory, obrázky, kontaktní informace, data v kalendáři atd. Třídy těchto knihoven poskytují zjednodušené metody přidávání nebo načítání dat z těchto poskytovatelů. ❚ android.telephony – knihovny umožňující komunikovat se zařízením přímo a sledovat tak stav telefonu a SMS zpráv, či přijímat telefonní hovory. ❚ android.webkit – knihovny obsahující funkce pro práci s webovým obsahem. Vyjma Android API zde existují knihovny, jež jsou napsány v jazyce C/C++ a využívají je různé komponenty systému. Funkce naprogramovaných knihoven jsou vývojářům aplikací poskytnuty prostřednictvím Android Application Framework. Tato kategorie obsahuje například: ❚ OpenGL – knihovna sloužící k podpoře 3D grafiky založené na OpenGL ES. ❚ FreeType – knihovna pro bitmapové a vektorové vykreslování písma. ❚ libc – standardní C knihovna optimalizovaná pro Linux na bázi embedded zařízení. ❚ SGL – základní knihovna sloužící pro 2D grafický engine. ❚ SQLite – knihovna obsahující relační databázi, která je určitým způsobem „odlehčena“ pro mobilní zařízení, jež je dostupná všem aplikacím. ❚ SSL – knihovna podporující využití šifrovacího protokolu pro bezpečnou internetovou komunikaci.
Rozšířené Android knihovny Základní knihovny poskytují všechny funkce, které jsou potřeba pro spuštění aplikací pro Android, ale po čase dojdete ke zjištění, že je potřeba se ponořit do pokročilého rozhraní API, které nabízí opravdu zajímavou funkčnost. Následující seznam ukazuje některé z těchto knihoven: ❚ android.location – knihovny poskytující přístup k aktuální fyzické poloze zařízení za použití lokalizace přes GPS.
18 Programujeme pro Android
❚ android.media – knihovny poskytující podporu pro přehrávání a nahrávání multimediálních audio/video souborů, včetně těch streamovaných. ❚ android.opengl – Android nabízí výkonné 3D vykreslovací jádro pomocí OpenGL ES API, které lze použít k vytvoření dynamického, 3D uživatelského rozhraní. ❚ android.hardware – prostřednictvím těchto knihoven lze využívat hardware zařízení, jako například fotoaparát, pohybový senzor, kompas atd. ❚ android.bluetooth, android.net.wifi – knihovny podporující využití komunikace přes blue tooth, či wifi.
1.3.3 Android Runtime Tato vrstva obsahuje virtuální stroj DVM (Dalvik Virtual Machine) a základní Java knihovny. Virtuální stroj Dalvik byl vyvíjen od roku 2005 speciálně pro Android společností Google pod vedením Dana Bornsteina. DVM má registrově orientovanou architekturu a využívá základních vlastností Linuxového jádra, jako je například koordinace běžících procesů, správa paměti nebo práce s vlákny. Nový virtuální stroj přišel na svět, jelikož programátoři, kteří vyvíjejí aplikace pro operační systém Android, toto činí prostřednictvím jazyka Java, jehož knihovny jsou licencovány jako open source, avšak virtuální stroj (JVM), který slouží pro překlad programu do spustitelné podoby, již volně šiřitelný není. Dalším důvodem vzniku DVM bylo optimalizovat virtuální stroj pro potřeby mobilních zařízení, tudíž hlavní roli hrál výkon spolu s úsporou energie. Jak již bylo řečeno, obsahem této vrstvy jsou také knihovny programovacího jazyka Java. Jejich obsah lze téměř srovnat s platformou Java SE (Standard Edition), jejímž základem jsou JVM, API knihovny základních funkcí a API knihovny pro vytváření klientských desktopových aplikací (AWT, Swing), s tím rozdílem, že AWT a Swing byly u OS Android nahrazeny knihovnami pro tvorbu uživatelského rozhraní pro Android a přibyly také knihovny Apache pro práci se sítí. Aplikace pro Android jsou programovány v jazyce Java, následně překládány do Java byte kódu, a nakonec do mezikódu pomocí Dalvik kompilátoru. Výsledný byte kód je spuštěn na DVM. Každá aplikace je samostatný proces s vlastní instancí DVM.
1.3.4 Application Framework Pro vývojáře se jedná o nejdůležitější vrstvu. Díky otevřené vývojové platformě operačního systému Android se programátorům nabízí prostředí pro tvorbu bohatých a inovativních aplikací. Aplikační rámec umožňuje přistoupit k nejrůznějším službám, které mohou vývojáři využívat přímo ve svých aplikacích, a ty jim následně dovolí např. přistoupit na prvky graficko-uživatelského rozhraní, používat hardware zařízení, nastavovat alarmy, spouštět jiné aplikace na pozadí atd. Některé důležité služby aplikačního rámce:
View System Umožňuje použít pro tvorbu graficko-uživatelského rozhraní prvky jako textová pole, tlačítka, sez namy, zaškrtávací políčka, přepínače aj.
Notification Manager Umožňuje zobrazení stavového řádku s vlastním upozorněním všem aplikacím.
Content Providers Umožňuje přistoupit a pracovat s obsahem jiných aplikací, jako například Kontakty, Kalendář aj.
Activity Manager Ovládá životní cyklus aplikací, jejich start, průběh a ukončení.
Android – představení 19
Resource Manager Poskytuje přístup „nekódovým“ zdrojům, jako jsou řetězce, grafika, přidané soubory.
Package Manager Obsahuje informace o aplikacích nahraných do operačního systému.
1.3.5 Applications Poslední nejvyšší vrstva představuje již samotné aplikace, které jsou využívány jednotlivými uživateli. Jedná se o aplikace, jež jsou na zařízení už předinstalovány, či ty, které si uživatel může stáhnout z online katalogu (Android Market).
1.4 Vlastnosti a funkce OS V dalších kapitolách se od teorie a povídání o Androidu obecně přesuneme k samotnému vývoji jednoduchých a praktických ukázek, které předvedou jak používat základní vlastnosti a funkce OS. Příklady budou realizovány na Androidu verze 2.3, který si nyní, z hlediska obsahu, představíme.
Handset layouts (rozvržení telefonu) Platforma Android je adaptabilní k velikosti displeje zařízení. O grafické vykreslení jednotlivých obrazovek se stará 2D/3D knihovna na základě OpenGL ES 2.0 specifikace a tradičního rozvržení tzv. chytrých telefonů.
Databáze Pro uchovávání dat se využívá relační databáze SQLite, která je pro účely mobilních telefonů jistými způsoby upravena. Přístup k ní je dostupný všem aplikacím.
Připojení Android podporuje konektivitu na tyto technologie: ❚ GSM/EDGE ❚ IDEN ❚ CDMA ❚ EV-DO ❚ UMTS ❚ Bluetooth ❚ Wi-Fi ❚ LTE ❚ NFC ❚ WiMAX
Odesílání zpráv Odesílat SMS a MMS lze přes klasické formuláře, umožňující seskupování příchozích zpráv podle odesílatele. Nově Android 2.3 nabízí tzv. Cloud to Device Messing API, jenž umožní zasílání zpráv, upozornění na telefon a oboustrannou synchronizaci s jinými zařízeními.
Podpora pro více jazyků Android podporuje velký počet jazyků. Verze 2.3 obsahuje dvakrát více jazykových mutací, než verze předešlá.
20 Programujeme pro Android
Webový prohlížeč Integrovaný webový prohlížeč je postaven na knihovně WebKit. Vylepšení se dočkal ve verzi 2.3 v podobě nového JavaScript Engine V8 (využívá jej i Google Chrome), který zrychlí javascriptové operace až třikrát a tím i chod prohlížeče jako celku. V testu Acid 3 získal 95/100, což vypovídá o jeho nesporných kvalitách.
Podpora pro programovací jazyk Java Většina Android aplikací je napsána v programovacím jazyce Java. S jazykem Java se ruku v ruce instaluje i JMV (Java Virtual Machine), který v platformě Android ovšem chybí (JVM provádí překlad programového kódu do Java byte kódu). Překlad programových tříd zde provádí Dalvik Virtual Machine (DVM), který je speciálně vytvořen pro platformu Android a optimalizován pro bateriová mobilní zařízení s omezenou velikostí paměti a rychlosti CPU.
Média Android podporuje následující formáty medií (audio/video/foto) – WebM, H.263, H.264, MPEG-4 SP, AMR, AMR-WB, AAC, HE-AAC, MP3, MIDI, Ogg Vorbis, FLAC, WAV, JPEG, PNG, GIF, BMP.
Dodatečná hardware podpora Android umožňuje používat fotoaparát (foto/video), dotykový displej, GPS, gyroskop (pohybový senzor), specializované herní ovladače, teploměry, tlakové senzory a senzory detekující existenci předmětů v blízkosti zařízení bez fyzického kontaktu atd.
Vícedotykové ovládání Android již nativně podporuje vícedotykové ovládání. Jedná se o schopnost zařízení detekovat více dotyků na obrazovce najednou. Tato funkce byla původně zakázána na úrovni jádra z důvodu možného porušení patentů firmy Apple na technologii dotykové obrazovky.
Bluetooth Tato technologie bezdrátové komunikace podporuje: ❚ A2DP (Advanced Audio Distribution Profile) – je bezdrátový standard pro přenos 2 kanálového zvuku v CD kvalitě. ❚ AVRCP (Audio/Video Remote Control Profile) – schopnost ovládání přehrávání audia/videa pomocí dálkového ovladače. ❚ OPP (Object Push Profile) – přenos souborů mezi zařízeními. ❚ PBAP (Phone Book Access Profile) – umožňuje přenos položek telefonního seznamu mezi zařízeními. ❚ Hlasové vytáčení.
Video telefonování Android nepodporuje nativně videohovory, ale některé telefony mají vlastní verzi operačního systému, který toto podporuje, ať již prostřednictvím UMTS sítí, nebo přes IP. Videohovory jsou dostupné přes aplikaci Google Talk od verze Androidu 2.3.4 či prostřednictvím aplikace Skype 2.1, která nabízí videohovory v Androidu 2.3, díky použití přední kamery (čočka fotoaparátu/kamery).
Hlasové vyhledávání Vyhledávání informací na internetu pomocí hlasu uživatele, to je Google Voice Search, neboli hlasové vyhledávání pro chytré mobilní telefony. Od verze Androidu 2.1 je dostupné také v českém jazyce a uživatel má k dispozici databázi více než miliónu slov. Hlasové vyhledávání využívá heuristický algoritmus, tedy s položeným počtem dotazů by měla růst úspěšnost jejich správného rozpoznání. Samozřejmě záleží na prostředí, artikulaci tazatele a také na míře okolního šumu a hluku.
Android – představení 21
Obrázek 1.2: Google Voice Search – schéma funkčnosti
Tethering Jedná se o sdílení internetového připojení s dalšími zařízeními. Sdílení připojení může být provedeno přes bezdrátové sítě LAN (Wi-Fi), pomocí Bluetooth, nebo fyzického připojení prostřednictvím kabelu. Mobilní telefon se při zprostředkování tohoto úkolu chová jako router. V případě sdílení internetu pomocí Wi-Fi je tato funkčnost označována jako Mobile HotSpot.
1.5 Licencování OS Android je od základů licencován jako otevřený systém, tudíž všechny části operačního systému (Linuxové jádro, knihovny, programové prostředí i základní aplikace) jsou volně dostupné. Výrobci na tomto systému licencování „vydělávají“, jelikož mohou přizpůsobit celý systém nasazenému hardwaru a mnohem lépe tím integrovat vlastní aplikace. Výjimkou je pouze verze Androidu 3.0 Honeycomb, jež je určena jen pro tablety a jejich zdrojové kódy uvolnil Google pouze některým partnerům. Licencování operačního systému Android nezůstává pouze u open source licence, ale systém je také šířen pod licencí business friendly, což v praxi znamená, že umožňuje využití systému pro nejrůznější účely prostřednictvím třetích stran.
22 Programujeme pro Android
2.
Vývojové nástroje a prostředí Vývoj aplikací pro Android, stejně jako vývoj většiny aplikací pro mobilní zařízení, probíhá v tzv. Host-Target vývojovém prostředí. Jedná se o druh vývojového procesu, ve kterém prostředí, v němž je aplikace vyvíjená, a prostředí, ve kterém se nakonec realizuje, jsou zcela odlišné. Laicky řečeno, vývoj aplikace probíhá na počítači, který obsahuje vývojové prostředí a další potřebný software pro tvorbu samotné aplikace a testovací fáze konečného projektu již probíhá na mobilním zařízení.
Aplikace mohou být testovány na skutečném přístroji opatřeném operačním systémem Android nebo v jeho emulátoru. Pro řadu vývojářů je emulátor základním „testovacím zařízením“ a usnadňuje tak počáteční vývoj a ladění aplikací. Závěrečné zkoušky kompletní funkčnosti aplikace jsou prováděny již na reálném zařízení. My zde tento postup budeme ctít a systém vývoje tímto způsobem používat. V této kapitole se budeme zabývat instalací, nastavením prostředí a sady nástrojů pro vývoj aplikací. Při programování aplikací pro Android budeme používat tyto nástroje: ❚ Java Development Kit (JDK) ❚ Android Software Development Kit (SDK) ❚ Vývojové prostředí Eclipse ❚ Android Development Tool (ADT) Verze SDK, JDK a vývojového prostředí Eclipse jsou k dispozici pro operační systémy Windows, Mac OS a Linux. Neexistuje žádná výhoda ve vývoji na konkrétním operačním systému, proto je volba OS čistě na programátorovi. V knize se budeme věnovat instalaci potřebných nástrojů a tvorbě aplikací pod operačním systémem Windows (v ostatních OS je instalace a nastavení prostředí obdobné).
2.1 Java Development Kit (JDK) Java Development Kit (JDK) je soubor základních nástrojů a knihoven pro vývoj aplikací a apletů pro platformu Java. Základní součástí JDK je Java Runtime Environment (JRE), jež slouží pro spouštění aplikací i vývojových nástrojů, dále překladač, debugger atd. Jelikož se aplikace pro Android programují v jazyce Java, je potřeba JDK, resp. JRE nainstalovat. Poslední verzi JDK si můžete stáhnout na adrese: http://www.oracle.com/technetwork/java/javase/downloads/jdk-7u1-download-513651.html
Vývojové nástroje a prostředí 23
Obrázek 2.1: Webová stránka pro stažení Java Development Kit (JDK)
Stránka nabízí stáhnutí Java SE Development Kit verze 7 pro různé druhy operačního systému. Před samotným uložením, popřípadě spuštěním instalačního souboru s JDK na disk, je ještě nutné přij mout licenční ujednání.
Obrázek 2.2: Instalace Java Development Kit (JDK)
24 Programujeme pro Android
2.2 Software Development Kit (SDK) Software Development Kit (SDK) je balíček vývojových nástrojů, který umožňuje vytvářet aplikace pro určité operační systémy, hardware platformy nebo herní konzole. SDK ve svém nitru obsahují knihovny API, dokumentaci, ukázky využití spolu se zdrojovými kódy atd. Android SDK není výjimkou. Obsah je totožný s jinými SDK a navíc zde např. najdeme knihovny Javy potřebné pro tvorbu výkonných mobilních aplikací pro OS Android, další nástroje pro vývoj a ladění aplikací a v neposlední řadě také emulátor – virtuální mobilní zařízení fungující na vašem počítači. Seznam všech vývojových nástrojů najdete na adrese: http://developer.android.com/guide/developing/tools/index.html
2.2.1 Instalace SDK Poslední verzi SDK si můžete stáhnout na adrese: http://developer.android.com/sdk/index.html
Obrázek 2.3: Webová stránka pro stažení Software Development Kit (SDK)
Stránka opět nabízí, obdobně jako při JDK, ke stažení Software Development Kitu pro operační systémy Windows, Linux a Mac OS X. Pro platformu Windows jsou na stránce k dispozici dva balíčky Android SDK. U prvního z nich instalace v pravém slova smyslu neprobíhá, jelikož stažený soubor reprezentuje ZIP archiv. Tento archiv stačí zkopírovat kdekoli na pevný disk počítače. Důležité je si v tomto případě pouze zapamatovat cestu k uloženému adresáři, kterou je potřeba ve vývojovém prostředí Eclipse nastavit (ukážeme si později). Druhá varianta, jež je tvůrci doporučována, představuje běžný EXE balíček, tedy instalační soubor. Po jeho spuštění dojde ke klasické instalaci pomocí wizardu s nastavením cílové složky instalace SDK. Obsah nainstalovaného balíčku se shoduje s „instalací“ pomocí ZIP archívu.
Vývojové nástroje a prostředí 25
Obrázek 2.4: Instalace Software Development Kit (SDK)
Obsahem instalačního balíčku je také SDK Manager, který slouží ke stažení odpovídající platformy Androidu do vašeho počítače. Spuštěním souboru SDK Manager.exe ze zvoleného adresáře při instalaci se vám zobrazí následující obrazovka:
Obrázek 2.5: Android SDK Manager
Jelikož nejnovější balíček SDK podporuje již nejnovější Android 4.0, automatické zatržení této verze je pochopitelné. My jsme si předeslali v první kapitole používat Android verze 2.3.3, jakožto nejčas-
26 Programujeme pro Android
těji vyskytující se verzi Androidu na chytrých mobilních zařízeních. Proto v manageru vybereme tuto platformu. Samozřejmě, lze vybrat i více platforem najednou, či některé teď nevybrané později doinstalovat.
Obrázek 2.6: Android SDK Manager – nastavení
Jakmile zvolíte platformu, ve které budete vyvíjet vaše aplikace, je třeba ještě odsouhlasit licenční podmínky v následujícím dialogovém okně. Tuto záležitost nejrychleji provedete označením přepínače Accept All. Nyní je již vše připraveno na samotné stahování zvolených verzí a instalaci, kterou započnete stiskem tlačítka Install.
Obrázek 2.7: Android SDK Manager – odsouhlasení licenčních podmínek
Vývojové nástroje a prostředí 27
2.2.2 Virtuální mobilní zařízení (AVD) Jak již bylo řečeno, Android SDK v sobě obsahuje také virtuální mobilní zařízení, které při vývoji a ladění aplikací budeme využívat. Jedná se o perfektní nástroj pro testování a ladění aplikací, zejména pokud není k dispozici skutečné zařízení. Emulátor je implementace virtuálního stroje Dalvik, vytvářející z něj platnou platformu pro provozování Android aplikací jako pro jakékoliv jiné fyzické zařízení s OS Android. Vzhledem k tomu, že je oddělen od konkrétního hardware, je ideální jej využívat jako výchozí pro testování aplikací. Vývojář má k dispozici řadu alternativních uživatelských rozhraní pro reprezentaci různých konfigurací hardwaru, každou s různou velikostí obrazovky, rozlišením, orientací a hardwarových funkcí k simulaci různých typů mobilních zařízení. Plné připojení k síti je k dispozici spolu s možností vyladit rychlost připojení k internetu a latencí při ladění aplikací. Můžete také simulovat odchozí a příchozí hovory, či SMS zprávy.
Tvorba virtuálního mobilního zařízení Virtuální zařízení vytvoříme opět v SDK Manageru, a to konkrétně v sekci Virtual device.
Obrázek 2.8: Android SDK Manager – sekce virtuálních zařízení
Tvorbu nového virtuálního zařízení započneme stiskem tlačítka New…. V následujícím dialogovém okně (obrázek 2.9) je potřeba natavit tyto údaje:
Name Do pole je třeba vložit název zařízení (např. muj_android). Doporučuji v tomto případě vynechat diakritiku.
Target Zde vyberte požadovanou platformu Androidu. V našem případě došlo k instalaci pouze jedné platformy, a to 2.3.3, tudíž zvolíme tuto variantu.
SD Card Toto pole reprezentuje velikost virtuální SD karty ve formě souboru.
Skin Pole představuje rozlišení displeje virtuálního zařízení. Doporučuji nechat implicitní hodnotu, tedy XWGA800.
28 Programujeme pro Android
Hardware V této sekci lze zvolit další vlastnosti vytvářeného zařízení z hlediska použitého hardwaru.
Obrázek 2.9: Android SDK Manager – nastavení nového virtuálního zařízení
Po vytvoření nového virtuálního Androidu se tento objeví v sekci virtuálních zařízení. Nyní jej můžeme spustit tlačítkem Start, resp. tlačítkem Launch v následujícím dialogovém okně.
Obrázek 2.10: Android 2.3.3 Gingerbread
2.3 Vývojové prostředí Eclipse Pro programování aplikací pro Android postačí klasický textový editor, čí jakékoli prostředí umožňující programovat v Javě (Java IDE), jako například NetBeans, Oracle JDeveloper, BlueJ nebo Eclipse.
Vývojové nástroje a prostředí 29
Zkušený vývojář však raději zvolí nástroj, který mu umožní vývoj aplikací co nejjednodušším a nejkomfortnějším způsobem. My zde zvolíme vývojové prostředí Eclipse.
2.3.1 Výhody Eclipse Eclipse je tedy primárně určen pro programování v jazyce Java. Jeho nespornou výhodou oproti ostatním vývojovým prostředím je snadná rozšiřitelnost o podporu dalších programovacích jazyků, nebo o vizuální nástroj pro tvorbu graficko-uživatelského rozhraní. Všechny tyto doplňky se do Eclipse „dostanou“ pomocí instalace příslušných pluginů. Eclipse po instalaci obsahuje pouze standardní vývojové nástroje pro Javu (debugger, kompilátor aj.) a povýšení této platformy na vývojové prostředí pro Android provedeme instalací (nastavením) pluginu Android SDK. Tímto způsobem získáme šikovný emulátor, který umožní kdykoli snadno otestovat vyvíjenou aplikaci, bez nutnosti vlastnit fyzické zařízení s OS Android.
2.3.2 Instalace Eclipse Poslední verzi vývojového prostředí Eclipse 3.7.1 si můžete stáhnout na adrese: http://www.eclipse.org/downloads/
Obrázek 2.11: Webová stránka pro stažení vývojového prostředí Eclipse
Webová stránka obsahuje instalační balíčky vývojového prostředí s podporou pro nejrůznější programovací jazyky. Pro naše účely vývoje aplikací pro Android budeme potřebovat první z uvedených, tedy Eclipse IDE for Java Developers. Pokud vývojář počítá s programováním aplikací pod OS Windows, může použít přímo odkaz na této stránce. Je-li rozhodnut věnovat se Androidu v jiném OS (Linux, Mac OS X), je nutné v záhlaví seznamu změnit operační systém na požadovaný typ. Následně se příslušné balíčky zobrazí.
30 Programujeme pro Android
Po stažení instalačního balíčku, jehož formát představuje ZIP archiv, je potřeba jej rozbalit na příslušné místo, např. do složky Program Files/Eclipse. Dalším krokem je spuštění samotné aplikace pomocí souboru eclipse.exe. Po spuštění budete vyzváni ke zvolení, popřípadě vytvoření pracovního prostoru (složky), kde budou ukládány všechny vámi vytvořené projekty. Výchozí cesta pro pracovní prostor představuje uživatelský adresář. Pokud máte potřebu změnit jeho umístění, stačí kliknout na tlačítko Browse a vyhledat jiný adresář. Při volbě pracovního adresáře doporučuji zaškrtnout políčko pro zapamatování vybraného adresáře pracovního prostoru. Tímto si zajistíte, že při tvorbě nového projektu budete vždy vědět, v jaké adresářové struktuře zdrojové kódy hledat.
Obrázek 2.12: Volba pracovního adresáře vývojového prostředí Eclipse
Obrázek 2.13: Vývojové prostředí Eclipse
2.3.3 Popis prostředí Eclipse Vývojové prostředí Eclipse je rozděleno interně do různých částí, nazývaných perspektivy. Jedná se o seznam komponent, jejichž rozvržení lze v prostředí uživatelsky upravovat, jakožto i jejich samotný výběr. Perspektiva by měla sdružovat takové komponenty, které se vztahují k jedné problematice.
Vývojové nástroje a prostředí 31
Eclipse ihned po instalaci obsahuje několik perspektiv, jako např.: ❚ Java Perspective – standardní perspektiva pro programování v jazyce Java. ❚ Debug Perspective – perspektiva sloužící pro ladění programového kódu. ❚ DDMS (Dalvik Debug Monitor Server) – perspektiva umožňující ladění programového kódu na virtuálním či fyzickém zařízení s OS Android. Nejvíce využívaná perspektiva bude zajisté perspektiva určená pro vývoj aplikací v jazyce Java. Ta se skládá z prohlížeče projektů standardně umístěného v pravé části prostředí, dále z editoru zdrojového kódu, a spodní část této perspektivy slouží např. k zobrazení chybových hlášek při ladění aplikací nebo výstupních zpráv (konzolová aplikace).
2.4 Android Development Tool (ADT) Důležitou součástí je správné a funkční nastavení vývojového prostředí, které usnadní samotný vývoj aplikací. Pro potřeby vývoje pro Android je nutné propojit prostředí Eclipse s Android SDK. Propojení je reprezentováno pluginem Android Development Tool (ADT), jenž rozšiřuje možnosti Eclipse a umožňuje tím rychlou tvorbu Android projektů. Pomocí ADT programátor obdrží výkonné integrované prostředí s editorem vizuálních aplikací, vlastními XML editory, ladícími panely a tvorbou APK balíčků pro distribuci aplikace.
2.4.1 Stažení a instalace ADT Stažení a instalaci ADT pluginu lze provést najednou pomocí těchto kroků (postup je platný pro prostředí Eclipse verze 3.7.1, ve starších verzích mohou nastat menší odchylky): 1. Otevřete vývojové prostředí Eclipse. 2. V hlavním menu zvolte položku Help → Install New Software…, popřípadě u starších verzí se přístup k dialogovému oknu pro instalaci software nachází v menu Help → Software updates → Find and Install. 3. Po provedení se zobrazí dialogové okno pro stahování software (obrázek 2.14). Nyní je potřeba přidat nový zdroj pro stažení ADT pluginu. Přidání provedete stiskem tlačítka Add.
Obrázek 2.14: Android Development Tool (ADT) – dialogové okno pro instalaci softwaru
32 Programujeme pro Android
4. V dialogovém okně (obrázek 2.15) je potřeba vložit dva údaje. První představuje název stahované položky (tedy např. ADT plugin) a druhý údaj (Location) reprezentuje zdrojovou adresu pro stažení námi požadovaného pluginu. Zadejme tedy adresu https://dl-ssl.google.com/android/ eclipse/.
Obrázek 2.15: Android Development Tool (ADT) – nastavení zdroje pro stažení ADT
5. Po potvrzení vložených údajů tlačítkem OK se nakonfigurovaný zdroj zobrazí v roletovém menu (vedle tlačítka pro vložení nového zdroje). Volbou této položky dojde k zobrazení vývojových nástrojů (pod výběrem zdroje). Pro jejich instalaci zaškrtněte položku Developer Tools a stiskněte tlačítko Next (obrázek 2.16).
Obrázek 2.16: Android Development Tool (ADT) – volba pluginu a jeho vývojových nástrojů pro instalaci
6. Nyní se vám zobrazí dialogové okno s detailem instalace. Opět stiskněte tačítko Next (obrázek 2.17).
Vývojové nástroje a prostředí 33
Obrázek 2.17: Android Development Tool (ADT) – detail instalace
7. Posledním krokem je odsouhlasení licenčních podmínek (obrázek 2.18). Jakmile odsouhlasení provedete výběrem patřičné volby, stiskněte tlačítko Finish. Nyní dojde k samotnému stažení všech zvolených vývojových nástrojů a jejich instalaci.
Obrázek 2.18: Android Development Tool (ADT) – odsouhlasení licenčních podmínek
34 Programujeme pro Android
2.4.2 Konfigurace ADT Po instalaci ADT pluginu budete vyzváni k restartování prostředí Eclipse. Po restartu se zobrazí dialogové okno pro konfiguraci Android SDK. Zvolte položku Use existing SDKs a pomocí tlačítka Browse nastavte umístění nainstalovaného Android SDK (obrázek 2.19). Prostředí Eclipse potřebuje znát tyto informace z důvodu přístupu ke všem nástrojům, které jsou součástí systému Android. Po výběru umístění Android SDK stiskněte tlačítko Finish.
Obrázek 2.19: Android Development Tool (ADT) – konfigurace SDK v Eclipse
Pokud se dialogové okno pro nastavení SDK nezobrazí ihned po restartu Eclipse, můžete jej vyvolat pomocí menu Windows → Preferences. V levé části okna označte sekci Android. Následně v pravé části vyberte pomocí tlačítka Browse umístění nainstalovaného Android SDK. Nyní jsou Android SDK, plugin ADT a vývojové prostředí Eclipse plně nastaveny a vše je připraveno pro vývoj samotných aplikací.
Vývojové nástroje a prostředí 35
3.
ákladní kameny Z Android aplikace Předtím, než začneme vyvíjet Android aplikace, je důležité pochopit, jaké typy aplikací lze konstruovat, jakým způsobem jsou aplikace konstruovány a pochopit životního cyklus celé aplikace. V této kapitole budete seznámeni s volně vázanými komponentami, které tvoří Android aplikaci, a jejich vazbou pomocí Android Manifestu.
3.1 Typy aplikací Většina aplikací, které lze vytvořit v OS Android, bude spadat do jedné z následujících kategorií:
Aplikace na popředí Jedná se o aplikace, které jsou užitečné pouze v případě, když běží v popředí a jejich činnost je efektivně pozastavena, pokud přejde na pozadí. Typickým příkladem jsou hry nebo aplikace pracující s mapami.
Aplikace na pozadí Hlavní činnost těchto aplikací probíhá mimo aktuální běh zařízení. Pracují tzv. na pozadí. Příkladem mohou být aplikace sledující telefonní hovory nebo SMS.
Aplikace s přerušovanou činností Tyto aplikace také většinou pracují na pozadí zařízení, avšak očekává se od nich komunikace s uživatelem formou upozorňování na určité události. Typickým příkladem může být přehrávač médií. Komplexní aplikaci je obtížné zařadit do jedné z výše uvedených kategorií, většinou obsahuje prvky ze všech tří typů. Při vytváření je třeba zvážit, jakým způsobem bude aplikace používána, a tomu přizpůsobit i design celé aplikace.
3.2 Anatomie Android aplikace Každá aplikace se skládá z volně vázaných komponent. K dispozici jsou následující prvky, které reprezentují stavební kameny pro Android aplikace.
3.2.1 Aktivity (Activity) V aplikaci reprezentují prezentační vrstvu. Jedná se o základní vizuální komponentu, která reprezentuje jednu obrazovku aplikace. Aktivita poskytuje dialogové okno, prostřednictvím kterého mohou uživatelé komunikovat. Okno typicky vyplňuje celou obrazovku, nebo představuje plovoucí dialog. Aplikace se obvykle skládá z několika aktivit, které jsou volně vázány mezi sebou. Typicky je v aplikaci jedna aktivita určená jako hlavní (provádí hlavní funkcionalitu), a je zobrazena uživateli ihned po spuštění aplikace. Každá aktivita může spouštět další aktivity s cílem provádět různé další funkce.
Základní kameny Android aplikace 37
Vždy, když se spustí další aktivita, systém předchozí aktivitu pozastaví a její činnost zachová v zásobníku. Zásobník funguje systémem LIFO (last in, first out – poslední dovnitř, první ven), tedy pokud uživatel aktivuje v aplikaci tlačítko Zpět, bude ze zásobníku vybrána poslední vložená aktivita a následně bude systémem její funkčnost obnovena. Detailnější popis životního cyklu aktivity je popsán v kapitole 3.4.
3.2.2 Služby (Services) Služby jsou součásti aplikace, které mohou provádět dlouhotrvající operace na pozadí, ale neposkytují uživateli graficko-uživatelské rozhraní. Funkce služby tedy není vázána na grafické rozhraní aplikace. Službu může spustit komponenta aplikace, a i když uživatel přejde do jiné aplikace, služba bude stále aktivní na pozadí. Navíc lze komponentu vázat ke službě, komunikovat s ní a provádět i meziprocesorovou komunikaci. Detailnější popis životního cyklu služby je popsán v kapitole 3.5.
3.2.3 Poskytovatelé obsahu (Content Providers) Poskytovatelé obsahu pracují s daty (ukládají, načítají) a zpřístupňují je pro všechny aplikace. Představují jediný způsob, jak sdílet data v rámci aplikace, jelikož neexistuje žádné běžné úložiště, do kterého by měli možnost přistupovat všechny balíčky systému Android. Android je dodáván s poskytovateli obsahu pro běžné typy dat, např. audio, video, obrázky, kontaktní informace atd. Některé z nich jsou uvedeny v balíčku Android.provider. Pokud má vývojář potřebu zveřejnit vlastní data a sdílet je, lze toho dosáhnout dvojím způsobem: 1. Vytvořením vlastního poskytovatele obsahu pomocí třídy ContentProvider. 2. Použitím stávajícího poskytovatele obsahu, který poskytuje stejný typ dat, za podmínky, že má vývojář oprávnění do něj zapisovat.
3.2.4 Záměry (Intents) Záměr obecně definujeme jako abstrakci operace, kterou je potřeba vykonat. Celý aplikační prostor se v podstatě skládá z komponent (aktivity) a ze zpráv mezi komponentami (záměry). Záměr se obecně skládá z činnosti, která se má vykonat, parametru, nad kterým má být tato činnost vykonána, a aplikace, která má tuto akci provést. Příklady činností definovaných jako záměr: ❚ Odeslání SMS zprávy. ❚ Zahájení určité činnosti. ❚ Zobrazení webové stránky. ❚ Příjem hovoru. ❚ Vytočení čísla pro hovor. Záměry lze rozdělit do dvou kategorií, a to implicitní a explicitní.
Explicitní záměr Záměr obsahuje akci a objekt, nad kterým se má akce provést. Akci reprezentuje třída jazyka Java (např. android.intent.action.VIEW). Výběrem aplikace, která akci provede, se v tomto případě nemusíme zabývat, vše za nás řeší samotná platforma. Android interně udržuje informaci ve formě klíč-hodnota, kde klíč přestavuje akci, a hodnota aplikaci, která na danou akci reaguje.
Implicitní záměr Tento záměr rovněž obsahuje akci a objekt, nad kterým se akce provede. Ovšem není zde explicitně definována aplikace, která akci provede. V tomto případě je při spuštění záměru na uživateli, kterou aplikaci zvolí.
38 Programujeme pro Android
Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.