Centrum empirických výzkumů
Analýza vhodných podmínek k založení sociálního podniku a k zavedení systému prostupného zaměstnávání v lokalitě Broumov
Zpracovali PhDr. Václav Kulhavý, PhD. MSc. PhDr. Dušan Janák, PhD. CEV FPV SLU
Summary Cílem textu je navržení vhodných nositelů myšlenky sociálního podnikání v lokalitě města Broumov a identifikování podnikatelských plánů, které mají potenciál pro dlouhodobou udržitelnost. V rámci zpracování tohoto cíle jsme identifikovali podmínky a překážky pro realizaci. Navrhli jsme stávající zaměstnance Centra pro rodinu s ohledem na jejich nadšení, znalost místní komunity a zkušenosti v sociální práci, které jsou nezbytné pro tuto práci. Zejména s ohledem na aktuální a očekávaný budoucí stav veřejně prospěšných prací, navrhujeme činnosti, které nejsou závislé na technických službách města, zároveň ale odpovídají předpokládané kvalifikaci obyvatel vyloučených lokalit.
Obsah Úvod .............................................................................................................................................................. 3 Popis zadání a nabídky .................................................................................................................................. 3 Sociální podnikání a sociální inovace ............................................................................................................ 4 Analýza lokálních podmínek .......................................................................................................................... 7 Navržená řešení ........................................................................................................................................... 14 Identifikace nositelů myšlenky sociálního podnikání .................................................................................. 14 Identifikace vhodného podnikatelského záměru ........................................................................................ 17 Doporučené řešení ...................................................................................................................................... 19 Pobídky - Finanční příležitosti ..................................................................................................................... 23 Navazující sociální služby............................................................................................................................. 24 Závěr ............................................................................................................................................................ 24 Seznam citovaných internetových zdrojů: .................................................................................................. 25 Přílohy:......................................................................................................................................................... 26 SWOT analýza řešení .............................................................................................................................. 26 Legislativní rámec ................................................................................................................................... 30
Úvod Cílem výzkumné zprávy je zmapovat potenciál sociálně vyloučených lokalit Broumovska z hlediska zaměstnanosti, dále ekonomické a politické předpoklady sociálního začleňování a navrhnout životaschopné podnikatelské záměry. Vedle toho, výzkumníci mají cíl identifikovat vhodné lokální leadery, kteří jsou ochotni a schopni sociální podnik provozovat a obyvatele vyloučených lokalit zaměstnat a zaměstnávat. Analýza vychází z předpokladu, že podnikatelský záměr musí být zejména udržitelný a životaschopný a naplňovat sociální cíle (tj. zejména zaměstnání, které vede k integraci).
Popis zadání a nabídky Zadavatel (Agentura pro sociální začleňování, dále Agentura nebo ASZ) definoval zakázku poměrně široce. Realizátor zadání zakázky popsal v nabídce v předpokládané struktuře manažerského shrnutí. Uvádíme to zde pro, abychom ujasnili, že se výsledný produkt od počátečního zadání po odsouhlasení obou stran posunul od analytické deskriptivní polohy k akčnímu výzkumu: -
Jak identifikovat vhodné sociální podnikatele a jak je motivovat?
-
Jak zvolit vhodný typ sociálního podnikání z hlediska právní formy a organizace?
-
Jak
zvýšit
motivaci
zaměstnavatelů
k
zapojení
do
konceptu
lokální
sítě
zaměstnanosti/prostupné zaměstnanosti/sociálního podnikání? -
Jak postupovat při zakládání sociálního podniku z hlediska podmínek v ČR?
-
Jak komunikovat strategii a vize pro sociální podnikání?
-
Jak formulovat podnikatelský záměr sociálního podniku – obchodní případ?
Ačkoli zde nemíníme opisovat přijatou nabídku, stručné seznámení s předloženým konceptem považujeme za klíčové. Během první schůzky se zadavatelem se zadání posunulo k identifikaci vhodných sociálních podnikatelů v lokalitě Broumov a zároveň identifikaci podnikatelského záměru.
Sociální podnikání a sociální inovace V České republice prozatím nejsou legislativně sociální podnikání a podpora jeho rozvoje upraveny. Připravovaný zákon o sociálním podnikání toto řeší a nutné odpovědi nabídne. Hlavním cílem navrhovaného zákona je definice sociálního podniku: sociální podnik je nahrazen termínem „společensky prospěšný zaměstnavatel“, jehož cílem je naplnění zejména ekonomických, environmentálních či sociálních cílů a má přispívat k odstraňování společenských problémů. Zároveň musí alespoň polovinu zisku využít na svůj další rozvoj. Věcný záměr zákona dále přesně určuje různé formy sociálního podniku a také způsoby podpory ze strany státu 1. Hlavními cíli legislativní úpravy je identifikace registračního subjektu, který by registroval sociální podniky vzniklé dle nově plánované legislativy, prováděl kontrolu nad jejich činností, ale zároveň tyto sociální podniky pomáhal zakládat, vzdělával jejich provozovatele a nabízel sdílení dobré praxe. Významným úkolem je podpora vzniku a rozvoje sociálního podnikání. Jde tedy o benefity pro sociální podniky, jak je daňově zvýhodnit, úpravit zadávání veřejných zakázek, propojení s aktivní politikou zaměstnanosti a další. Ačkoli je zákon o sociálním podnikání stále ve fázi přípravy, je nutné se s termínem sociální podnikání vypořádat pro účely této práce. Ačkoli neexistuje konsensuální definice sociální podnikání ani mezi odbornou veřejností, je potřeba termín uchopit i z důvodů vymezení očekávání představitelů lokálních elit na Broumovsku. Pojem sociálního podnikání je v jedné krajnosti spojován s aktivitami nestátních neziskových organizací, které tím mají další zdroj financí a zároveň vyjádření jisté míry akceptace odpovědnosti za vlastní fungování a činnost. Na druhé straně je tato ekonomická činnost vnímána jako všechno, co má sociální charakter - prvky, které primárně nesledují ekonomické cíle organizace. Jinými slovy jde o aspekty, které snižují efektivnost podnikatelských aktivit (například, nevybereme nejlepšího, ani ne toho nejlevnějšího zaměstnance, ale toho, kterému můžeme pomoci k návratu na trh práce). V zásadě je klíčové to, jak uchopit termín podnikání, který sám o sobě v českých podmínkách představuje často zkreslený/zavádějící význam (část populace má po zkušenostech z 90. let představu, že být podnikatelem znamená nutně být zlodějem). Podnikání v našem chápání
Asi nejlepší přehled je možné nalézt zde: http://www.ceske-socialni-podnikani.cz/cz/novinky/810-navrh-nazapracovani-socialnich-podniku-do-legislativy 1
představuje činnost, která je udržitelná sama o sobě alespoň v teoretických podmínkách. Jinými slovy, v rámci podnikání jsou vytvářeny produkty za cenu, která je akceptována kupujícími. Sociální podnikání tedy není charitou, která je přímo závislá na donátorech a sponzorech. To však neznamená, že služby či výroba, která se honosí přívlastkem sociální, jsou nutně konkurenceschopné. Vzhledem k sociální misi těchto aktivit lze předpokládat možnost potenciální deformace trhu ve smyslu dotací a jiných zvýhodnění. To je možné přijmout vždy za předpokladu naplnění sociálních cílů (podpoření by jinak zaměstnání nenašli), inovativnosti řešení a udržitelnosti. Sociální cíl podnikatelského projektu je tak vyjádřen zejména zaměstnáváním lidí, kteří představují nižší produktivitu práce ať už z objektivních, nebo subjektivních důvodů. Za objektivní příčiny lze považovat faktory, jako jsou znalosti, dovednosti, zdravotní stav či místo bydliště (rozuměj lidé, kteří žijí v rurálních regionech, mají objektivně nižší šanci na zaměstnání, než obyvatelé z městských aglomerací, kde je vyšší koncentrace pracovních příležitostí). Příkladem subjektivních aspektů jsou zejména předsudky a jiné formy diskriminace. Jde tedy o to, že dlouhodobá ekonomická neaktivita (nezaměstnanost) vzniká z iracionálních důvodů na straně zaměstnavatelů, které tak prohlubují dopady objektivních faktorů (jako jsou individuální schopnosti a motivace). Sociální podnik tedy musí počítat jak s nižší produktivitou a schopnostmi lidí na jedné straně, tak rovněž se špatným očekáváním (jak racionálním, tak iracionálním) odběratelů na druhé straně. Jak bylo zmíněno výše, významnou podmínkou jsou inovace, ale rovněž integrace. Nejde tedy „pouze“ o práci a zaměstnání, ale rovněž o to, aby zaměstnanec vedle mzdy získal i slušné postavení ve společnosti. Sociální inovace se rozšiřuje jako označení konceptu novátorských řešení sociálních problémů. Sociální inovace je „nové řešení (produkt, služba, model, trh nebo proces), které vede k nové nebo lepší schopnosti využívat zdroje, novým nebo lepším vztahům ve společnosti a na trhu. Sociální inovace je dobrá pro společnost a pro zlepšení společnosti jednat a vypořádávat se problémy“ (http://www.tepsie.eu/images/documents/policy_report_final_web.pdf) Ačkoli existuje řada konceptů sociálního podnikání, klíčovým pojmem a východiskem pro tuto analýzu je přechodové zaměstnávání. Jde tedy zejména o koncept přechodného zaměstnávání, jehož cílem je poskytnout základní pracovní dovednosti a schopnosti, které povedou k umístění na
trhu práce. Cíle tohoto opatření se tedy do značné míry překrývají s aktivní politikou zaměstnanosti, která díky aktuální dostupnosti představuje značnou konkurenci (viz dále).
Metodologie K výzkumu jsme přistoupili ze dvou hlavních hledisek: prvním byla analýza již připravených dokumentů. Od Agentury jsme dostali řadu deskriptivních a analytických podkladů, které jsme studovali s cílem identifikace klíčových faktorů, které determinují ekonomickou a sociální situaci života ve vyloučených lokalitách na Broumovsku. Významným motivem byly faktory soužití mezi romskou menšinou (10 %) a majoritou. Dalším zdrojem informací byly další veřejně dostupné zprávy a dokumenty, které se problematikou zabývají. Hlavním cílem v této fázi bylo studium známých podmínek a popis stávajícího stavu. Chtěli jsme kontrolovaně předejít hodnocení, které by ovlivnilo náš úsudek. Dalším krokem bylo realizování polostrukturovaných rozhovorů s představiteli místních neformálních a formálních autorit, které jsme určili na základě doporučení vzdálené podpory Agentury. Další jsme vybírali metodou sněhové koule tak, že stávající respondenti doporučovali další dotazované. Je však třeba zmínit, že toto bylo značně komplikované zejména vůči všeobecné nedůvěře, která ve městě panuje. Celkem jsme provedli 12 rozhovorů, které jsme z části se souhlasem respondentů nahrávali. Ze všech rozhovorů jsme dělali poznámky a skončili jsme, jakmile se odpovědi začaly opakovat a rozhovory nepřinášely nové informace. Mezi oslovenými aktéry byli zejména: -
Představitelé města
-
Zástupce Úřadu práce České republiky
-
Představitelé MAS
-
Místní podnikatelé
Dalším vstupem byla neformální a neplánovaná setkání s místními anonymními lidmi, která neměla předem danou strukturu. Cílem bylo určit, resp. ověřit dříve zjištěné závěry.
Na základě analýzy místních podmínek jsme identifikovali možné nositele myšlenky sociálního podniku. Následně jsme provedli zhodnocení jednotlivých možností z hlediska subjektivního hodnocení těchto strategií podle navržených kritérií na hodnocení sociálního podniku.
Pro zhodnocení jednotlivých strategií jsme identifikovali osm základních ukazatelů, které níže definujeme. Hodnocená kritéria se projeví níže v analýze SWOT v části „příležitosti a hrozby“. Tabulka č. 1: Stanovení kritérií hodnocení Kritéria
Definice
Body dle váhy
Inovativnost
Do jaké míry toto řešení představuje
1-10b
opatření, které nabourává předsudky o tom, co může cílová skupina dělat. Rozvoj komunity - Inkluze
Jak jsou zvažovaná opatření inkluzivní –
1-10b
pomáhají rozvoji celé komunity? Rozvoj dovedností
Rozvíjí záměr dovednosti účastníků?
1-10b
Environmentální principy
Zohledňuje možný závěr životní prostředí?
1-5b
Realističnost myšlenky
Je myšlenka záměru realistická?
1-5b
Zkušenosti s podnikáním
Mají tito lídři zkušenosti s podnikáním?
1-5b
Zkušenosti s projektovým řízením
Mají tito lídři zkušenosti s projekty v rámci
1-5b
ESF? Úsilí o soužití Romské menšiny a
Mají tito lídři zkušenosti s prací s romskou
majority
menšinou?
Osobní nasazení v sociální oblasti
Jsou tito lídři motivováni sociálními motivy?
1-5b
1-5b
Analýza lokálních podmínek Ačkoli cílem kapitoly není široké popsání ekonomických a sociálních podmínek v lokalitě, vzhledem k definici zadání je potřeba rozebrat dopady specifických podmínek života obyvatel vyloučených lokalit. Patrně stěžejním dokumentem, který se problematikou zaměstnávání cílové skupiny zabývá je „Hodnocení lokálních partnerství“, které uvádějí následující závěry: •
Zpráva doporučuje sledovat strukturu nabízených rekvalifikací a návazných pracovních
míst a snažit se zajistit maximální provázanost. Nicméně výrazným limitujícím faktorem je nízký počet pracovních míst v regionu. Další možností je zajistit dlouhodobě nezaměstnaným s nízkou kvalifikací programy, které by jim umožnily doplnit si základní vzdělání či vyučení. •
Ve městě Broumov chybí pracovníci terénního pracovního poradenství, kteří by mohli
vytipovávat motivované uchazeče o zaměstnání, doprovázeli je při jednání o zaměstnání, uzavírání
smluv a poskytovali podporu v prvních dnech zaměstnání. Činnost pracovních poradců také přispívá k legalizaci nelegálních práce. •
Další doporučení se týká vytipování vhodných subjektů, jež by se věnovaly sociálnímu
podnikání, a podpory jejich činnosti.
Ačkoli se tato studie zejména zabývá posledním uvedeným bodem, nelze opomenout důsledky dalších skutečností, které odlišují zkoumanou lokalitu od jiných měst a obcí. Domníváme se totiž, že při absenci prvních dvou bodů (jak ukázala i tato sonda) je obtížné efektivně v lokalitě pracovat na sociální integraci. Z tohoto hlediska je nezbytné, aby sociální podnik rovněž plnil funkci rekvalifikace/získání kvalifikace a návazně motivoval k aktivitě další obyvatele lokality. Jak je zřejmé, celková situace je tak silně determinovaná řadou faktorů, které jsou dílem typické pro Broumov, dílem se opakují všude.
a)
Ekonomické determinanty
-
Významnou roli hraje poloha a historie (Sudety), přítomnost CHKO a špatná dopravní
dostupnost z českého vnitrozemí. Tyto faktory jsou pro rozvoj regionu limitující. Pro udržitelnost Broumovska je zapotřebí aktivizace obyvatelstva a využití místních zdrojů s ohledem na zájmy ochrany krajiny a přírody. -
Největším zaměstnavatelem zůstala stále Veba, textilní závody a.s. I přesto, že došlo ke
zrušení některých provozů a s ním spojeným snižováním počtu zaměstnanců, je dnes jednou z pěti největších textilek v ČR (Veba, textilní závody a.s., online). Počet pracovníků v roce 2009 činil 1 285, z čehož asi 1/4 tvořili zaměstnanci závodu v Polici nad Metují. V tomto roce firma vykázala největší obrat přesahující 2 mld. Kč se ziskem přes 116 mil. Kč (HBI Česká republika: Online databáze firem, online). -
Je zajímavé, že dceřiná firma Veby Vebatrade-plus s.r.o. je společnost, která funguje jako
chráněná dílna. Hlavním záměrem je tvorba (vyšívání) reklamních firemních log. Produkce společnost je plně závislá na ekonomické situaci mateřské společnosti. Společnost snížila v souvislosti s propouštěním Veby počet zaměstnanců asi na 20 osob, v souvislosti se zvýšením produkce již zaměstnává opět okolo 60 pracovníků.
-
Druhým největším zaměstnavatelem v regionu je stále podnik v Adršpachu, který přešel do
vlastnictví koncernu Continental Automotive Czech Republic s.r.o. Společnost Continental působí v ČR v závodech v Adršpachu, Brandýse nad Labem, Frenštátě pod Radhoštěm, Jičíně, Otrokovicích a Trutnově a zaměstnává téměř 13 000 lidí. V Adršpachu je to asi jeden tisíc pracovníků a vyrábí se zde odstřikovací systémy pro automobilový průmysl. -
Významným podnikem s alespoň 25 pracovníky ve strojírenství je společnost Hobra–
Školník s.r.o., která vznikla v roce 1998 odkoupením závodu Vertex Broumov. Navázala na její předchozí činnost v oblasti výroby filtračních a tepelně–izolačních zařízení (např. pro automobilový nebo potravinářský průmysl). -
V úzké vazbě na společnost Hobra–Školník s.r.o. je další sociální podnik, Tiskárna Centrum
služeb Broumov s.r.o., který je realizován v právní podobně chráněné dílny. Cílem je: Komplexně vybavené tiskařské centrum služeb v Broumově bude zaměstnávat minimálně tři osoby ze sociálně vyloučených skupin nebo ohrožených sociálním vyloučením. Půjde o osoby se zdravotním postižením, lidi pečující o osobu blízkou, dlouhodobě nezaměstnané či rodiče samoživitele. Zajištěny pro ně budou podmínky, které budou podporovat solidární chování ve firmě a jejich sociální začlenění do společnosti a pracovního kolektivu. -
Zaměstnanost v sekundárním sektoru národního hospodářství (v průmyslu a stavebnictví)
je v této lokalitě (městě) podmíněna dojížděním za prací, kde je rozhodující časová vzdálenost a náklady na dopravu. Cestování z Broumovska do českého vnitrozemí komplikuje členitý reliéf a dopravní obslužnost. -
Jako potenciálně zajímavé se jeví příležitostné zaměstnávání v rámci Správy CHKO
Broumovsko, která realizuje krajinotvorné programy Ministerstva životního prostředí (MŽP) a Ministerstva zemědělství (MZe). Z Programu péče o krajinu (PPK) čerpá CHKO Broumovsko finanční prostředky ve výši asi 2 mil. Kč ročně na údržbu krajiny v kulturním stavu, což obnáší hlavně sečení travních porostů a úklid posečené hmoty. Z PPK dále správa čerpá prostředky na údržbu prvků ÚSES, obnovu historických cest, výsadbu stromořadí a alejí nebo na pořizování plánů péče. Program revitalizace říčních systémů poskytuje dotace na obnovu vodního režimu krajiny jako základu ekologické stability.
V rámci tohoto programu správa většinou spolupracuje s LČR nebo s Povodím Labe, kdy správa většinou navrhuje nebo schvaluje opatření a partner zpracuje projekt a financuje jeho realizaci (správa někdy spolufinancuje). b)
Odhady počtu obyvatel lokalit a podíl práceschopných a motivovaných
-
Celkové počty obyvatel vyloučených lokalit (Romů) za region Broumovska nejsou
vzhledem významnému přistěhovalství známé. Kvalifikovaný odhad (dle existujících výzkumných zpráv o sociálním vyloučení v ČR, který se přebírá) činí 800 - 1000 Romů. Ačkoli to není pravidlem v ČR, v rámci lokality Broumova romské obyvatelstvo a obyvatelstvo vyloučených lokalit splývá. Toto je nejen projev subjektivní percepce reality, ale i vyjádřením skutečnosti: 85 – 90% Romů patří mezi osoby ohrožené sociálním vyloučením (tedy obývají vyloučené lokality). Ačkoli to nebylo cílem sondy, lze sledovat, že místo bydliště hraje z hlediska vnímání problematiky podobně vylučující roli jako etnikum. Lze říci, že místo bydliště ve vyloučené lokalitě a být Romem mají podobu synonyma. Romové, kteří nebydlí ve vyloučených lokalitách, jsou obvykle přijímáni jako bezproblémoví, což je předkládáno jako příklad neexistujících předsudků. Výzkumníci postřehli, že toto může být dáno i tím, kdo vlastní domy v lokalitách a jak se jejich obyvatelé uzavírají (dluhy na nájemném jsou často řešeny výměnou za odvedení neformální práce). -
Podle odhadů je ekonomicky aktivních cca 450 obyvatel vyloučených lokalit. Podle odhadů
se nezaměstnanost pohybuje okolo 85 až 90 %. To znamená, že počet zaměstnaných Romů je okolo 50 až 70 (dle optimistických odhadů). Podle kvalifikovaných odhadů (úřadu práce, místního centra pro rodinu a bývalého asistenta prevence kriminality) je v komunitě dalších cca 30 - 50 nezaměstnaných lidí, kteří mají skutečný zájem o dlouhodobé zaměstnání. Tomu napovídají i výsledky ankety z roku 2014, kdy byl zjišťován zájem o uplatnění na programu aktivní politiky zaměstnanosti – veřejně prospěšných pracích 2. -
Většina zaměstnaných jsou muži ve stavebnictví (často jsou jejich zaměstnavatelé zároveň
vlastníci domů a bytů, kde bydlí). Ženy jsou naopak zaměstnané jako šičky, případně nacházejí uplatnění jako uklízecí síly (s nejlepší referencí – „to co ony, to by bílí nikdy nedělali“ 3).
Nereprezentativní anketa proběhla tak, že místní Centrum pro rodinu a bývalý asistent dostali v roce 2014 úkol zjistit zájem cílové skupiny o zaměstnání na VPP. Dotázaní pracovníci ověřovali zájem uvnitř komunity. Toto však v roce 2014 nebylo naplněno vzhledem k rozpočtovým problémům státu, kdy VPP nebyly realizovány v plánovaném rozsahu. O to více je však realizován nástroj v roce 2014. 3 Získáno na základě NEFORMÁLNÍHO rozhovoru s majitelkou jedné služby.
2
-
Situace v komunitě je však komplikovaná i komplikovanými vztahy mezi samotnými
Romy. Historicky v Broumově údajně žijí tři rodinné klany, které mezi sebou nemají moc důvěry 4. Situace je však ještě více komplikovaná přistěhovalectvím do vyloučených lokalit z důvodu poměrně levného bydlení ve městě Broumov, což znamená vyšší užitek z jinak plošně stejných dávek. c)
Soužití majoritní a romské populace
-
Poměrně velkou roli pro řešení sociálního podnikání, se kterou je potřeba počítat, jsou
významné předsudky mezi bílou majoritou a romskou menšinou. Z obou stran je znát značná otevřená nedůvěra. -
Podle dřívějších výzkumů 90 % dotázaných za „slušnou“ část považováno přitom označuje
maximálně desetinu sociálně vyloučených. Mezi své přátele je počítá pouhé jedno procento dotázaných. Na druhou stranu, ani představitelé romského etnika se nevyjadřovali příliš pozitivně vůči většině. -
Tato situace se projevila tak, že poslední obecní volby vyhrálo hnutí „Volba pro Broumov“
s programem tzv. “Nulové tolerance“, který je „inspirovaný severočeským Litvínovem, který již mnoho let bojuje s náporem nepřizpůsobivých. Jde o program nadstranický, pro jehož plnění se pokusíme získat zastupitele napříč spektrem.“ (http://www.volbaprobroumov.cz/nas-volebniprogram). Bez ohledu na detaily, je zřejmé, že takto orientovaných program není postaven na budování důvěry, ale vymáhání pořádku represí. -
Výzkumníkům se ukázalo, že tyto předsudky z obou stran vznikají na základě negativní
zkušenosti s několika obtížnými jedinci a pak se tato zkušenost přenáší jako vzorec na celou komunitu. Zejména jde o důsledek cca dvou násilných kriminálních činů, vysoké nezaměstnanosti a odlišného životního stylu – zejména v inkriminovaných lokalitách. Výzkumníci se setkali s paradoxní situací odlišného vnímání předsudků: „Cikáni a zaměstnání? … To nikdy, ty bych si nikdy na zahradu nepustil. Jsou líní, nic neumí a jen by chtěli očíhnout, co by se dalo v noci odnést. … No, vlastně máte pravdu. Před nedávnem mi Jožka s partou dělal zídku na zahradě. Ráno jsem mu dal klíče od garáže. Večer to bylo hotové a všechno v pořádku. … Ale on je výjimka. Jeho znám. A důvěřuji, že má dobrou partu. … No, to víte, sám by se chtěl odstěhovat z baráku, ale město mu
Ačkoli to nebylo cílem sondy a informace je podložena pouze malým okruhem respondentů, uvádíme zde tyto dílčí informace proto, abychom dokreslili komplikované vztahy v lokalitě.
4
žádný obecní byt dát nemůže.“) Domníváme, že tyto pracovní stereotypy jsou dány limitovanou zkušeností s dobrým pracovním výkonem. d)
Sociální a komunitní služby
-
Ve městě působí o.p.s. „Začít spolu“, které je řízeno místní romskou ekonomickou elitou.
Přes značný potenciál pro rozvoj projektově zaměřených činností, je tato skupina lidí zatížena značnými riziky (zejména jde o velmi problematické otevřené vztahy vůči majoritě a pak jde o náznaky klientelismu). Další neziskovou organizací byl „Romodrom o.p.s.“, který provozoval tzv. „Centrum pro rodinu“ (CPR). S ukončením projektové podpory však CPR od 1.6. 2015 přešlo pod řízení města. -
Cílem obou organizací, resp. projektů byla však podpora dětí a mládeže, resp. pomoc při
zprostředkování komunikace mezi rodinami a městem. Čistě pracovní a psychologické poradenství pro dospělé z komunity chybí, což považujeme za jedno ze slabých míst. e)
Role Úřadu práce (ÚP) a aktivní politiky zaměstnanosti (APZ)
-
Aktivní politika zaměstnanosti je součástí českého systému intervencí na trhu práce již od
počátku 90. let minulého století jako nutná a přijímaná součást intervencí. Hlavními nástroji APZ jsou rekvalifikace (tedy změna kvalifikace, kdy člověk nemůže najít zaměstnání, protože jeho znalosti a dovednosti neodpovídají poptávce zaměstnavatelů), dále jde o různé podporovaná pracovní místa pro lidi s nízkou zaměstnavatelností (veřejně prospěšná pracovní místa – podpora zaměstnávání v rámci obcí a společensky účelná pracovní místa – podpora mezd na otevřeném trhu práce). Konečně v první dekádě byly představeny individuální akční plány s cílem posílení motivace dlouhodobě nezaměstnaných, jejichž podíl představuje v ČR značné riziko. Tyto nástroje tak představují opatření proti demotivační funkci vyplácených dávek a zároveň představují možnost pro odstranění strukturálních problémů trhu práce a pomáhají eliminovat výkyvy ekonomického cyklu. V průběhu času dochází ke změnám v pravidlech, často ovlivněných požadavkem na čerpání ESF. -
Role APZ má několik velmi rozporuplných efektů na potenciál rozvoje a udržení sociálního
podnikání v lokalitě. V minulých letech vypadala situace tak, že přes nadstandardní spolupráci s Úřadem práce v Broumově i v Náchodě, počty osob zaměstnávaných na VPP (SÚPM ) v rámci regionu Broumovska velmi klesly. Toto se však naprosto otočilo v roce 2015, kdy naopak je dostatek rozpočtových prostředků ČR, a byla naplněna všechna požadovaná místa. Je však otázka,
jaká situace bude v roce 2016 a zda dočasná zaměstnání na VPP představují efektivní prostředek k dosažení cílů integrace. Takže na jedné straně jde o značnou nepředvídatelnost v uplatnitelnosti APZ, na druhou
-
stranu APZ je významných konkurentem pro sociální podnikání. V oblasti práce pro obec jsou to VPP, v případě zaměstnavatelů z komerčního sektoru jsou to SÚPM. Z hlediska využívání SÚPM je značným rizikem tzv. udržitelnost, kdy je zaměstnavatel povinen udržet pracovní místo ještě další dobu po skončení podpory. V případě APZ je významným problémem tzv. vytlačení, tedy že dotace v důsledku vezme místo někomu jinému, resp. mrtvá váha, kdy místo získá pracovník, který by stejně uplatnění našel. Využívání vybraných rekvalifikačních kurzů je pro Romy rovněž omezené, jelikož je nárok
-
na rekvalifikaci vázán na principy potřebnosti a účelnosti 5, takže u nákladnějších rekvalifikací bývá vyžadován předběžný příslib zaměstnání pro možnost absolvování rekvalifikace, který Romům zpravidla žádný zaměstnavatel nevydá. V souvislosti s činností ÚP lze zároveň zhodnotit význam neformální práce. Všichni
-
respondenti se shodli, že Broumov je poměrně malé město, kde si nikdo nedovolí nikoho zaměstnat neformálně. To však neznamená, že neformální práce neexistuje. Naopak se ukazuje, že neformální přivýdělek se realizuje dál za hranicemi města, kdy se domluvená parta ráno vydá za prací mimo město a večer se vrací domů. Bez výjimky jde o těžké manuální a sezónní práce pro muže (tj. zednické a kopáčské práce). f)
Vzdělanostní struktura a specifické dovednosti
-
Za poměrně negativní rozvojový aspekt v Broumově považujeme naprostou absenci
vzdělávacích a výcvikových příležitostí. Ve městě nejsou střední školy (ani učiliště), kdy nejbližší jsou v Teplicích a ve Hronově, což vyžaduje další náklady na dojíždění. V Broumově je pouze gymnázium, které za dobu své existence absolvovaly pouze jednotky Romů (místních elit, mj. právě rodina, která řídí sdružení „Začít spolu“). -
Jen okrajová poznámka: V Broumově není prodejna knih, což na město s 8 000 obyvateli
považujeme za podstatný dokreslující příklad potrhující situaci ve městě.
5
https://portal.mpsv.cz/sz/obcane/rekvalifikace
Navržená řešení Nyní již přistoupíme k analýze příležitostí a návrhu vhodného postupu pro založení sociální firmy. Abychom toho cíle dosáhli, postupovali jsme tak, že jsme paralelně vyhodnocovali podnikatelské příležitosti a usilovali o identifikace nositelů myšlenky sociální podnikání ve městě Broumov. Nejprve však stručně shrňme východiska. Máme cca několik desítek sociálně vyloučených (převážně jde o Romy), kteří jsou schopní a motivovaní pracovat. Nicméně tito lidé: -
Nemají pracovní návyky (protože je nikdy neměli, nebo je v rámci dlouhodobé nezaměstnanosti ztratili).
-
S výjimkami nemají žádné specifické dovednosti, nedisponují vzděláním. Obtížně dosahují na zvolenou rekvalifikaci, protože nedostanou příslib dalšího zaměstnání.
-
Mají jiné kulturní vzorce, než většinová společnost předpokládá a požaduje.
-
Žijí v lokalitách, kde je většina obyvatel bez práce a pracovních návyků.
-
Žijí ve městě, kde převládají protiromské nálady a kde poslední obecní volby vyhrálo hnutí, které má za cíl nulovou toleranci, ale již méně řeší bezprahové sociální služby.
-
Žijí ve městě, které je v geograficky odlehlém regionu. Přes ekonomický propad strojírenství a textilního průmyslu, Broumovsko je stále poměrně dobře stabilizovaný region.
Identifikace nositelů myšlenky sociálního podnikání Celkem jsme identifikovali základní čtyři strategie, které nabízí předpoklady pro naplnění cílů. Základní rozdělení spočívá v rozvoji stávajících ekonomických subjektů - oproti využití inovativních řešení. Druhým rozměrem je to, kdo bude podpořen jako strategický opěrný bod (jde o to citlivé namíchání minoritní a majoritních představitelů do vzniku a rozvoje sociálního podniku). Strategie níže jsou uvedeny bez ohledu na prioritizaci: A)
Stávající známé nápady:
1.
Podpora podnikatelských aktivit rodiny Kurových.
2.
Podpora lokálního (nyní již bývalého) asistenta prevence kriminality (p. Bartoš)
3.
Podpora identifikovaných zájemců o sociální podnikání z řad zaměstnanců „Centra pro
rodinu“. 4.
Podpora existujících zednických skupin s cílem formalizace zaměstnání.
B)
Rozvoj nových podnikatelských příležitostí
1)
Identifikace a podpora nového romského leadera, který je schopen a ochoten se záměru
ujmout. 2)
Identifikace a podpora člověka z majority, který je schopen a ochoten se záměru ujmout.
Tabulka 2: Vyhodnocení strategie sociálního podnikání ve městě Broumov 6 Kritéria
Začít spolu
p. Bartoš
CPR
Zednické skupiny
Inovativnost Rozvoj komunity – Inkluze Rozvoj dovedností Environmentální principy Realističnost myšlenky Zkušenosti s podnikáním Zkušenosti s projektovým řízením Úsilí o soužití Romské menšiny a majority Osobní nasazení v sociální oblasti Celkem Pořadí
4 3
2 5
8 10
1 3
6 1
1 1
10 4
3 1
5
3
3
5
5
3
1
5
5
1
3
1
1
3
5
1
2
3
5
2
32 2
22 3-4
49 1
22 3-4
Jiný romský leader Neidentifikován
Majoritní leader Neidentifikován
Z hlediska hodnocených kritérií, které byly vyplněny na základě interview, a pozorování během výzkumu na místě se ukazuje, že nejlépe vychází zapojení stávajících zaměstnanců CPR, kteří by mohli začít podnikat a využívat znalosti místního prostředí a komunity. Významným faktorem je
6
Pro detailnější informace = přílohy/SWOT.
skutečnost, že mají vztah k sociálním službám, které jsou nezbytnou podmínkou pro postupné začlenění do práce. Za jednoznačně dominující výhodu lze považovat vlastní nadšení pro danou věc. Naopak limitujícím faktorem jsou jejich omezené zkušenosti v podnikatelské oblasti a nejasný vztah k riziku neúspěchu. Relativně hůře dopadlo využívání zednických mistrů, kdy jedinou potenciální výhodu by sociální firma měla v tom, že by došlo k formalizaci neformálního zaměstnaneckého vztahu. Za výhodu považujeme relativně rychlé a v podstatě neproblematické spuštění podnikání. Na druhou stranu, nevýhoda spočívá v tom, že potenciální příjemci podpory nemají žádné zkušenosti s formálními požadavky fondů ESF a patrně o pomoci neuvažují ani v širším kontextu (spolu s osobnostním rozvojem pracovníků a případným dalším vzděláváním). Specifickou osobou, která by eventuálně mohla sociální podnikání rozjet, je paní Kurová, která je aktuálně představitelkou sdružení „Začít spolu“. Výhodou této volby je poměrně jednoznačný tah na výsledek a poměrně dobře již rozmyšlený podnikatelský záměr a vynikající zkušenosti v oblasti financování z fondu ESF. Naopak nevýhodou je značná kumulace moci v rukou jedné rodiny s naznačovanými riziky klientelismu. Nicméně lze očekávat, že záměr v této strategii bude realizován bez ohledu na skutečnost, zda to bude s podporou města, či ASZ.
Identifikace vhodného podnikatelského záměru V průběhu zpracování analytické části práce vykrystalizovaly následující činnosti, o kterých lze v rámci podpory sociálního podnikání uvažovat: Podnikatelská činnost
Výhody a nevýhody
Stavebnictví (výkopy, sanace)
(+) možnost rychlého využití existujících neformálních struktur, (+) všeobecně přijímaný předpoklad, že toto je vhodná práce pro cílovou skupinu (-) utužování běžných stereotypů o komunitě, (-) velký poměr mrtvé váhy a vytlačení (tato pracovní činnost je již realizovaná i bez podpory), resp. s podporou APZ (SÚPM), (-) minimální inovace. (-) neochota města měnit status městské společnosti, (-) velká konkurence APZ (zejména VPP), kdy poskytované dotace se blíží mzdě, (-) skepse města o kvalitě práce místních Romů. (+) je to přání, či požadavek samotných Romů, (-) obtížná ekonomika provozu (-) velké požadavky na dodržování domluvených pravidel, (-) v případě přípravy jídel, velké nároky na hygienu. (+) možnost poměrně snadné práce v přírodě (-) nutnost nakoupit vybavení a nakoupit mistry, kteří budou cílovou skupinu zaškolovat, (-) nutnost domluvit konkrétní formu spolupráce se společností Progles, s.r.o., sídlící v Jičíně, prvotní kontakt výzkumníka dopadl skepticky. (http://www.progles.cz/cs/kontakt.html) (+) vstřícný a potenciálně možný kontakt, (+) CHKO oslovuje živnostníky na úpravu cest, a chráněných porostů. (-) Nutno nakoupit nástroje a pomůcky, (-) Nutno zaměstnat mistra, který garantuje kvalitu odvedené práce (+) jednoduchá manuální práce
Technické služby
Komunitní centrum – Bar
Lesní hospodářství
CHKO Broumovsko
Třídění odpadů
Kdo může realizovat? Plánuje p. Kurová (Začít spolu), dále jsou to zednické skupiny, resp. zapojení p. Bartoše (bývalý asistent prevence kriminality).
NR
Minařík, Farkašová (CPR)
Minařík, Farkašová (CPR)
Minařík, Farkašová (CPR)
NR
Zemědělství (okolní vesnice) zahradnické práce
Úklid ve firmách
Šití pro domácnosti/Žehlení
Šití pro společnosti
(-) v Broumově není třídírna odpadů (inspiraci z Trutnova nelze převzít) (+) možnost jednoduché manuální práce, (+) možnost průběžného výdělku v průběhu celého roku, (-) nutno získat zahradnické dovednosti (-) nutnost získat důvěru lidí (-) nutnost zakoupit nástroje a ochranné prostředky, (-) velmi citlivé na nekvalitu služby (v případě selhání je téměř nemožné dodávku obnovit) (+) možno navázat na reference, (+) zapojení žen (+) není to práce náročná na nástroje a pomůcky (-) nutnost získat důvěru více společností (+) možno navázat na reference, (+) využití specifických znalostí a dovedností, (+) zapojení žen (+) není to práce náročná na nástroje a pomůcky (-) nutnost získat důvěru postupně (+) historická tradice (+) využití specifických znalostí a dovedností, (+) možnost vybudovat regionální značku (-) nutnost se odlišit (-) potřeba pracovat s designéry (-) nutnost vytvořit portfolio výrobků a shánět odběratele
Minařík, Farkašová (CPR)
Minařík, Farkašová (CPR)
Minařík, Farkašová (CPR)
Minařík, Farkašová (CPR)
Jak je zřejmé, portfolio nabízených služeb je poměrně pestré. Ve standardní podobně, jde obvykle o těžká, manuální a nekvalifikovaná zaměstnání (jako jsou výkopy a sanace staveb). V této oblasti již však cílová skupina pracuje a omezeným přínosem sociálního podnikání by byla formalizace pracovních vztahů. Jistou nevýhodou je naopak skutečnost, že jde o sezónní práce s velkými výkyvy pracovních objednávek. Ostatní návrhy jsou naopak složitější v tom, že je nutné zajistit školení, vedení mistrem, nákup nástrojů a pomůcek. Úspěch v této oblasti je silně závislý na překonání předsudků a vysoké kvalitě
odvedené práce. Vedle toho, realizátor musí zajistit dodání služby včas a to i za cenu dočasné rotace a neustálé dostupnosti náhradníků. Nutnou podmínkou je schraňování pracovních nástrojů a pomůcek. Konečně poslední návrh (šití) je poměrně progresivní, přináší nejvíce nejistoty z hlediska naděje na úspěch, ale zase přináší relativní nezávislost na lokálních odběratelích.
Doporučené řešení Z hlediska doporučení pro ASZ je nutné zohlednit následující faktory. Na prvním místě jde o nutnost pochopení kultury a mentality romských pracovníků v kombinaci s důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti. Z hlediska zaměstnávání je podstatné, že tito lidé nemají obvyklé pracovní návyky, což v důsledku může působit jako riziko nespolehlivosti. Jako opatření proto navrhujeme jednak dohled a kontrolu, ale také dočasnou pružnou nahraditelnost (což znamená, že máme v pohotovosti zaměstnance, který je ochoten a schopen nastoupit na výkon pracovní činnosti a zastoupit pracovníka) po dobu krátkodobé nedostupnosti. Toto sice plně neodpovídá principům sociálního podnikání, ale považujeme to za havarijní řešení krizové situace s cílem neztratit obtížně získanou důvěru odběratelů služeb. Zaměstnavatel by však měl preventivně vytvářet takové podmínky, které toto budou eliminovat. Zároveň tyto práce musí být realizované na 100 % na bázi dobrovolnosti. Zaměstnanci musí cítit odpovědnost fungování firmy a být na ni hrdí. Jedině tak dojde k pozitivním dopadům na komunitu a jejímu rozvoji. Dále realizátor musí umět pracovat s dluhy/oddlužením. Domníváme se, že toto by mělo být vedle podpory vzdělávání (vlastními silami, nebo ve formě realizace rekvalifikací a průběžných praxí před nástupem do zaměstnaneckého poměru) významnou specifickou aktivitou projektu. Ve výsledku je zřejmé, že realizátor musí komunitu znát/musí vědět s kým spolupracuje, jaké jsou jeho nebo její osobní a/nebo rodinné potíže a vzhledem k tomu najít způsoby řešení. Model vychází z toho, že jakmile se jedinec osvědčí a získá potřebnou kvalifikaci a dovednosti, měl by přecházet na standardní zaměstnání u jiných zaměstnavatelů a uvolnit podporované místo dalším zaměstnancům (pokud je to v lokalitě možné). Případně, ti nejlepší, zůstanou ve firmě v pozici mistra a pohledu a umožňují pracovní rozvoj dalších zaměstnanců.
Model vychází toho, že by mělo být možné: pracovník má doklad o kvalifikaci a dovednostech, a zároveň má pozitivní pracovní zkušenost, která se odráží v pracovním životopise a případně doporučení. V neposlední řadě je potřeba navázat spolupráci s představiteli města a zapojit je do projektu.
Po zvážení možností lokality, doporučujeme: 1. Využití motivace pana Minaříka a paní Farkašové, kteří znají lokalitu a kteří vědí, kdo zaměstnání chce. Zároveň mají zkušenosti se sociální prací, což budou potřebovat pro práci se zaměstnanci. 2. Jejich menší zkušenosti v oblasti podnikání doporučujeme doplnit koučinkem a tréninkem podnikatelských dovedností, které budou financovány projektem: - Koučinkem sociálního modelu podnikání (viz zde: http://www.hubpraha.cz/akce-programy/) - Výpomocí s finančním řízením a ekonomickou rozvahou společnosti (navrhujeme využít finanční účetní z nějaké místní firmy), kteří mají mj. zkušenosti s jinou sociální firmou ve městě. - Koučinkem dovedností s rozvojem personálního managementu v sociálním sektoru (toto může být zajištěno dodavatelským způsobem z místních zdrojů, případně pro tento účel výzkumníci předjednali potenciální výpomoc bývalého ředitele ÚP v Náchodě). 3. Projekt musí být neustále monitorován a evaluován tak, aby byla včas podchycena možná rizika pro přijetí nápravných opatření. Navrhujeme interní sebe-evaluaci, vlastním expertem, aby mohla být kritická, ale zároveň nenarušovala důvěru. 4. Domníváme se, že klíčovou podnikatelskou aktivitou by mělo být zajištění zahradnických, zemědělských a lesnických prací pro muže v létě, úklid sněhu a další podpůrné činnosti v zimě. Toto navrhujeme zejména s ohledem na velkou konkurenci VPP ve veřejných službách. Pro ženy se nabízí zejména úklidové práce ve firmách (kde se nabízí reference), dále rozvoj drobných prací pro výpomoc domácnostem (jako je žehlení a šití). Za potenciálně dlouhodobější úsilí bychom považovali rozvoj šití např. reklamních předmětů pod vlastní značkou.
5. Časem bychom navrhli rovněž spuštění vlastního komunitního centra s drobným občerstvením. Tuto formu zaměstnání bychom však koncipovali spíše jako motivační prvkem v případě ekonomického úspěchu společnosti. 6. Významným faktorem úspěšnosti je zapojení města do sociální firmy. Firma například může bezplatně využívat prostory města. Pro sociální firmu jde o významnou podporu, která město téměř nic nestojí. Vedle této přímé podpory jde rovněž o symbolickou rovinu: Spolupráce s městem může významně pomoci odbourat existující a prohlubující bariéry mezi majoritou a romskou menšinou.
Navržený postup založení sociálního podniku: Od ideje k zaměstnání
Koncepční fáze
Ideová fáze
Průzkum příležitostí
Motivace a myšlenka
Má přidaná hodnota.
Úspěch s „?“
Status: OK, ale je
Status: OK, ale je
Status: Je nutné vzít
potřeba více popsat
potřeba více popsat
výstupy z fází 1 a 2 a
produkty s cílovými
produkty s cílovými
začít mapovat lokalitu.
lidmi.
lidmi. Cíl:
Projektová žádost Právní postavení a Finance Status: -
Realizace dle očekávání a projektové žádosti a neustálé zlepšování Status: -
Cíl
Cíl:
Je nutné zvažovat, zda
Realizovat projekt,
chci podnikat ve formě
rozvíjet aktivity,
společnosti s ručením
neustále se zlepšovat.
Cíl
Cíl
Předběžné seznámení
Co cílová skupina umí
Stanovení svých
potenciálních
a co jsou schopni se
možností, znalostí a
odběratelů s mými
naučit.
dovedností.
produkty.
Popsání produktových
Již je potřeba přemýšlet
Je nutné mít realistické
listů: Jak bude má
o možných a nutných
očekávání o poptávky
služba vypadat? Jaké
školeních.
po službách a plán
pomůcky budu
Nadstandardní služby,
alespoň na dva až tři
Zajistit vhodné
potřebovat?
nebo spíše průměr za
roky.
prostory.
lepší ceny?
Vstup na trh
omezeným, či jako občanské sdružení. Doporučujeme SRO. Nutno sepsat projektovou žádost.
Způsob hledání nebytových prostor V rámci přípravy projektu je nejprve nutné ujasnit druh a rozsah činností. Dle této informace se postupuje dále k výběru vhodného dostupného objektu, který splňuje požadavky. Vychází se z doporučení místních realitních kanceláří či specializovaných webů (ukázka níže), případně na doporučení známých. Další variantou je zvýhodněné využívání městských prostor.
Pobídky - Finanční příležitosti V rámci konkrétní realizace sociální firmy se přepokládá využití Evropského sociálního fondu – konkrétně Operačního programu Zaměstnanosti v rámci investiční priority 2.1 Podpora sociálního podnikání. Adekvátní výzva, která se hodí pro tento účel, by měla být vyhlášena v srpnu 2015 pod registračním číslem č. 03_15_015. Zájemci o sociální podnik mají statut podnikatelské právnické osoby (mít formu obchodní společnosti, případně OSVČ). Další alternativou je příležitost Podpora aktivit a programů v rámci sociálního začleňování, kdy výzva by měla být vyhlášena v 9/2015 (pod číslem č. 03_15_022) Pro tento účel se předepisuje požadavek na následující právní subjektivitu: Neziskové organizace, obce a jejich PO, dále poskytovatelé sociálních služeb …)
V rámci financování sociálního podniku je potřeba zajistit finanční spoluúčast na finančním řízení ve výši minimálně 15%, což považujeme za nutný předpoklad do další udržitelnost. Maximální výše podpory je dle pravidel EU 200 000.
Žadatelé o finanční prostředky musí počítat s jistými náklady (minimálně v podobě investovaného času) na sepsání projektové žádosti. V tomto bodě lze však předpokládat metodickou podporu Agentury. Další informační zdroje: www.ceske-socialni-podnikani.cz
Navazující sociální služby Bez ohledu na úspěšnost, či neúspěšnost tohoto sociálního podniku, domníváme se, že ve městě chybí stálý psycholog/poradce – terénní sociální pracovník pro dospělé. Zástupci veřejné správy by se měli zaměřit zejména na hledání prostředků ke zřízení tohoto pracovního místa. Sociální firma může pomoci pouze omezené skupině lidí, ale v žádném případě nepomůže těch nejpotřebnějším z potřebných. Naopak je pro úspěch klíčové, aby sociální podnik nejprve pomohl motivovaným a tím se stabilizoval a zajistil si tak místo na slunci pro pomoc dalším.
Závěr Tato výzkumná sonda měla za cíl vytipovat adekvátní nositele myšlenky sociálního podnikání a zmapovat základní předpoklady pro sociální podnikání v lokalitě Broumov. V první řadě je nutno poznamenat, že se nám podařilo identifikovat několik potenciálních zájemců o sociální podnikání a že jsme navrhli oblasti, kde vidíme potenciál pro udržitelnost v kontextu lokálních podmínek. Tento vstupní materiál tak může sloužit jako odrazový můstek pro další plánování a rozhodování, které je však již na nositelích myšlenky. Vždy je nutné mít na paměti, že podnikání je nutně spojeno s riziky, které jsou ještě větší v případě sociálním vyloučením ohrožených pracovníků na trhu práce. Tito lidé se nesmějí nechat odradit možnými počátečními neúspěchy a tvrdošíjně jít za daným cílem, který má potenciál pomoci celému městu.
Seznam citovaných internetových zdrojů: http://www.tepsie.eu/images/documents/policy_report_final_web.pdf http://www.ceske-socialni-podnikani.cz/ http://www.hubpraha.cz/akce-programy/ http://www.volbaprobroumov.cz/nas-volebni-program
Přílohy: SWOT analýza řešení Rodina Kurových = o.p.s. Začít spolu. Silné stránky
Slabé stránky
Autorita (alespoň v části komunity)
Podezření na klientelistický přístup
Znalost komunity a kulturních předpokladů
Negativní vztahy s majoritními představiteli
pro zaměstnávání.
města.
Silné projektové zkušenosti a zázemí Silná orientace na výsledek Podnikatelský duch Existující zázemí a zkušenosti Příležitosti
Rizika
Již rozmyšlené projektové cíle
Udržování existujících vazeb a vztahů
Příležitost využít existující infrastrukturu
Vysoká míra mrtvé váhy (velká část účastníků
Sociální podnik bude patrně realizován i bez
by uplatnění našla i bez podpory sociálního
podpory města/ASZ.
podniku).
Opatření mají koncipované i jako
Předpokládané nápady se týkají zejména
vzdělávací/výcvikovou činnost, kde účastník
oboru stavitelství.
má obdržen certifikát o dosažené kvalifikaci a výcviku.
p.Bartoš = (nyní – po 31.5. 2015 - již bývalý) asistent prevence kriminality Silné stránky
Slabé stránky
Znalost komunity
Nedůvěra části romské menšiny a obtížné
Znalost podmínek práce pro město
vztahy s představiteli města.
Zřejmě omezená administrativní přesnost Příležitosti
Rizika
Možnost organizace práce romských občanů
Nápady se týkají výhradně stavebnictví.
s využitím rotace apod.
Omezené a časté výpadky dalších zakázek při
Poměrně jasná představa o možném
absenci veřejných zakázek.
pracovním uplatnění zaměstnanců firmy.
Omezené možnosti uplatnění mimo veřejné zakázky. Minimální prostor pro uplatnění mimo město a vlastní komunitu.
Martin Minařík/ Anna Farkašová (Stávající pracovníci CPR, s předpokladem, že by práci opustili a začali sociálně podnikat) Silné stránky
Slabé stránky
Entuziasmus pro danou oblast
Málo zkušeností z podnikatelského prostředí.
Znalost komunity - schopnost jmenovat a
Nejasná odpovědnost za možné neúspěchy
mobilizovat vhodné pracovníky.
podnikání.
Jasná vstupní představa o tom, jaké práce lze
Neexistující hmotné vybavení.
vykonávat. Příležitosti
Rizika
Sociální přístup a snaha o aktivizaci prostředí.
Příliš paternalistický přístup v rámci stávající
Snaha o soužití s majoritou (doložená již
práce (spíše pečovatelský přístup, než
proběhnutými kontakty).
podnikatelské myšlení).
Snaha o dlouhodobá a inovativní řešení.
Nejistota, zda nadšení bude přetrvávat při
Uvědomění si potřeby vzdělávání. Flexibilní zajištění pracovní síly.
prvních neúspěších. Potřeba přísného vedení i těchto navržených leaderů a včasná identifikace rizik.
Zednické party (p.Boldi, p. Horváth, p. Packo) Silné stránky
Slabé stránky
Již existující zakázky.
Minimální rozvojový potenciál.
Podpora současných představitelů města
Minimální vzdělávací rozměr.
z důvodu dobré osobní pracovní zkušenosti.
Nestabilita zakázek a výplat. Patrně obtížná
Znalost komunity a kultury.
udržitelnost po ukončení finanční podpory
Značná neformální autorita.
ESF. Nejasné zkušenosti s formálními náležitostmi sociálního podnikání financovaného z ESF. Minimální inovační potenciál.
Příležitosti
Rizika
Jasné a rychlé zapojení do práce.
Omezení na stereotypy, že Romové mohou
Jasné vlastní dovednosti (zejména zednické),
dělat pouze nekvalifikované těžké práce.
které je možné rychle předat a užívat.
Výpadky souvislého příjmu, pokud vypadnou zakázky.
Nový záměr – Romský leader (žádný není) Silné stránky
Slabé stránky
- Žádný zájemce není.
- Žádný zájemce není.
Příležitosti
Rizika
Nový pohled na obvyklé problémy.
Nejasné motivace a cíle.
Znalost komunity.
Nejasnost zapojení do místních struktur když
Znalost jak pracovat s odlišnou mentalitou.
doposud žádný neprojevil zájem.
Obtížné navázání vztahů s veřejnými institucemi, pokud doposud žádný není.
Nový záměr – Majoritní leader (žádný není*) Silné stránky
Slabé stránky
- Žádný zájemce není.
- Žádný zájemce není.
Příležitosti
Rizika
Lepší vyjednávací pozice vůči majoritě.
Nejasné motivace a cíle.
Lepší vyjednávací pozice pro získávání
Neznalost komunity.
zakázek ze soukromé sféry.
Neznalost jak pracovat s odlišnou mentalitou. Nutno využívat prostředníka.
*Ve městě existují dvě firmy sociálního charakteru. Obě se zaměstnávají zdravotně znevýhodněné lidi. Na rozšíření k zaměstnávání Romů nejsou orientovány.
Legislativní rámec Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 7 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
+Daňová legislativa +Zákon o odpadech, zákon o podnikání v cestovním ruchu atd.
7
Otázkou je kdy a co přinese zákon o sociálním podnikání.
