Analýza úrazového pojištění

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Studijní obor: Pojišťovnictví

Analýza úrazového pojištění České pojišťovny a.s.

Autor bakalářské práce: Karel Hanzlík Vedoucí bakalářské práce: Prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc. Rok obhajoby: 2008

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Analýza úrazového pojištění z pohledu České pojišťovny a.s.“ jsem vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu.

V Praze dne ...........................

........................... Karel Hanzlík

-2-

Poděkování:

Tímto bych chtěl poděkovat prof. Ing. Jaroslavu Daňhelovi, CSc. za vstřícný přístup, cenné rady a připomínky při vedení této bakalářské práce.

-3-

Stručný obsah Bakalářská práce je zaměřena na úrazové pojištění poskytované Českou pojišťovnou a.s. Cílem práce je zejména analyzovat produkty úrazového pojištění na území České republiky, resp. Československa, se zvýšenou pozorností na 2. polovinu 20. století. V úvodních kapitolách jsou definovány osoby vstupující do úrazového pojištění a základní charakteristiky pojistné smlouvy. Součástí je též charakteristika současného vývoje a srovnání základních druhů úrazových pojistek v čase. Závěr je věnován statistickým údajům, týkajících se některých rizikových faktorů.

Resümee Diese Bachelorarbeit wird der Unfallversicherung gewidmet, die von der Tschechischen Versicherungsanstalt AG betrieben wird. Das Ziel meiner Arbeit ist es, vor allem die Produkte der Unfallversicherung im Rahmen der Tschechischen Republik (bzw. der Tschechoslowakei) besonders in der zweiten Hälfte des 20. Jahrhunderts zu definieren. In

den

Einführungskapiteln

werden

Versicherungsnehmer

und

die

Grundcharakteristiken der Versicherungsverträge definiert. Ein wichtiger Bestandteil meiner Arbeit ist die Charakteristik der gegenwärtigen Entwicklung und Vergleich unterschiedlicher Unfallversicherungsprodukte im Verlauf der Zeit. In den letzten Kapiteln beschäftige ich mich mit statistischen Angaben, die einige wichtige Risikofaktoren betreffen.

-4-

Obsah: 1 2

3

4

5

6 7

Úvod ...................................................................................................................................6 Vymezení subjektů úrazového pojištění .........................................................................7 2.1 Pojištěný .....................................................................................................................7 2.2

Pojistitel ......................................................................................................................7

2.3

Oprávněná osoba ........................................................................................................7

2.4

Pojistník......................................................................................................................7

Pojistná smlouva v úrazovém pojištění ..........................................................................8 3.1 Rizika krytá daným pojištěním...................................................................................9 3.2

Druhy pojistného plnění .............................................................................................9

3.3

Pojistné doby ............................................................................................................13

3.4

Rizikové skupiny ......................................................................................................13

3.5

Vinkulační právo ......................................................................................................15

3.6

Povinnosti smluvních stran.......................................................................................15

3.7

Ostatní součásti pojistné smlouvy ............................................................................16

3.8

Aspekty výše pojistného...........................................................................................16

Historický vývoj pojištění do roku 1948.......................................................................18 4.1 Počátek 20.století......................................................................................................18 4.2

20. léta 20. století......................................................................................................18

4.3

30. léta 20. století......................................................................................................20

4.4

Historický vývoj úrazového pojištění od roku 1948 ................................................22

Základní druhy pojistných produktů ...........................................................................23 5.1 Samostatné úrazové pojištění do roku 1994 .............................................................23 5.2

Úrazové pojištění v kombinaci s různými druhy jiných pojistných produktů do roku

1994

..................................................................................................................................28

5.3

Upravené produkty úrazového pojištění od roku 1994 ............................................33

Srovnání produktů před r. 1994 a po r. 1994...............................................................36 Úrazové pojištění České pojišťovny a.s. v současnosti – tendence vývoje, statistika... ..........................................................................................................................................37 7.1 Věk pojištěného ........................................................................................................37 7.2

Zaměstnání ...............................................................................................................40

7.3

Sportovní činnost......................................................................................................42

7.4

Druhy nejčastějších úrazů.........................................................................................43

8 Závěr ................................................................................................................................46 Seznam použité literatury a pramenů ..................................................................................48 Seznam grafů ..........................................................................................................................50 Seznam tabulek .......................................................................................................................50 Přílohy .....................................................................................................................................51 -5-

1 Úvod Tato bakalářská práce je zaměřena na úrazové pojištění poskytované Českou pojišťovnou a.s. Na českém pojistném trhu vystupuje velké množství pojistitelů nabízejících produkty ke krytí rizika úrazu, avšak pro účely analýzy tohoto typu pojištění byla zvolena Česká pojišťovna a.s. (dále jen Česká pojišťovna, pojišťovna, pojistitel), neboť jako jediná prošla kompletním politickým vývojem v České republice, resp. Československu. Pojistitel nabízí široké spektrum pojistných produktů včetně kompletního sortimentu pojištění úrazového. Cílem práce je zachytit vývoj elementárních druhů úrazových pojistek a zjistit tendence vývoje od počátku 20. století u výše uvedené instituce, přes vznik Československé státní pojišťovny až do současné podoby. Zahrnuta není tedy ani bližší specifikace ostatních druhů pojistných produktů v případě, že je úrazové pojištění pouze formou připojištění. Účelem analýzy je pochopení základních souvislostí, charakteristika subjektů a pojmů determinujících význam a účel krytí úrazových rizik. Pohled na danou problematiku vychází z pozice klienta i pojistitele. V případě pojišťovny pak definuje bližší faktory ovlivňující výši rizika, a tím dopady na pojištěného prostřednictvím pojistného. Práce se zabývá též pojistnou smlouvou, jakožto základním dokumentem upravujícím právní vztahy pojištěného a pojistitele v rámci úrazového pojištění.

Člověk není strůjcem svého osudu, naopak mnohdy od života dostane četné nečekané rány. Stačí chvilková nepozornost, či shoda náhod a svízelná finanční situace na sebe nenechá dlouho čekat. Úrazové pojištění člověka nepodrží při uklouznutí na ledu, ani mu nevytvoří záchranný polštář při pádu z kola, ale může mu nabídnout pomocnou ruku, pokud má tu svou například zlomenou. Vznik úrazového pojištění je proto logickým vyústěním potřeby produktu, který se v duchu podstaty pojištění snaží eliminovat dopady nahodilých událostí. Lidé si uvědomují potřebu zajištění v případě úrazu, ať už jsou v roli živitele rodiny nebo člena domácnosti. Na tento trend reagují pojišťovací instituce a snaží se přizpůsobovat svou nabídku zákazníkům. Vlivem stále se vyvíjejícího prostředí, ať už v rovině nových rizik či stoupající konkurence, musí pojistitelé, ve snaze udržet si stanovený tržní podíl, stále aktualizovat nabídku pojistných instrumentů. Stejným směrem se ubírá i vývoj v České pojišťovně a.s. -6-

2 Vymezení subjektů úrazového pojištění1 2.1 Pojištěný Pojištěný je osoba, jejíž zdravotní rizika jsou kryta úrazovým pojištěním. Není-li stanovena osoba oprávněná, pobírá pojištěný pojistné plnění. V případě, že se jedná o osobu nezletilou, je příjemcem plnění pojistník, rodič, případně zaopatřovatel dítěte.

2.2 Pojistitel Pod pojmem pojistitel rozumíme právnickou osobu, která podniká ve sféře pojišťovnictví na základě zvláštního zákona2. Souhlas s provozem pojišťovací činnosti vydává Ministerstvo financí ČR. Mezi nejdůležitější práva pojistitele patří výběr pojistného, naopak povinností je v případě vzniku nahodilé pojistné události poskytnout pojistné plnění.

2.3 Oprávněná osoba V posledních letech se označení oprávněná osoba změnilo na osobu obmyšlenou, která je určená buď vztahem (tj. otec, matka, děti) nebo jménem. Oprávněnou osobou rozumíme subjekt (právnickou nebo fyzickou osobu), který je v případě vzniku pojistné události oprávněn přijmout pojistné plnění od pojistitele. Statut „oprávněná/ obmyšlená“ může být přidělen libovolné osobě až do vzniku pojistné události, přičemž její určení či změna je platná teprve po doručení pojistiteli. V případě, že není příjemce plnění stanoven, obrací se pojistitel na zákonem stanovený postup, který určuje následná pravidla výplaty. Oprávněná osoba hraje významnou roli zvláště v případě pojištění pro případ smrti. Často je mylně zaměňována s osobou pojištěnou, avšak jedná se mnohdy o dva samostatné subjekty.

2.4 Pojistník Pojistník uzavírá pojistnou smlouvu s pojistitelem. Pokud není zároveň osobou pojištěnou, nejsou kryta jeho rizika. V případě, že není pojistník současně ani osobou oprávněnou, nevzniká mu nárok na pojistné plnění. To neplatí o právu disponovat s pojistnou smlouvou a vzniklé povinnosti hradit pojistné.

1 2

Viz Všeobecné pojistné podmínky pro úrazové pojištění České pojišťovny a.s. Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

-7-

3 Pojistná smlouva v úrazovém pojištění3 Při sjednání pojištění má klient k dispozici tři základní formy pojištění, přičemž všechny se dále dělí do několika variant dle jeho konkrétních požadavků. Úrazové pojištění může stát jako samostatný produkt, jako součást životního pojištění a konečně též jako forma připojištění k různým činnostem4. Oboustranně odsouhlasené podmínky jsou zapsány v tzv. pojistné smlouvě. Pojistná smlouva je dvoustrannou smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje k výplatě pojistného plnění v případě nastání nahodilé pojistné události a zároveň pojistník tímto aktem přiznává povinnost platit za pojistnou ochranu smluvené pojistné. Forma pojistné smlouvy5 České pojišťovny a.s. je koncipována jako dokument upřesňující smluvní strany a pojistné podmínky, které doprovází existenci pojištění. Pojistnou smlouvou jsou vymezeny údaje o pojistiteli, pojištěném a osobě oprávněné (obmyšlené), případně zaopatřovateli. V případě obmyšleného se osoba určuje jménem, vztahem nebo je uvedena formulace „obmyšlenou osobu zatím neurčuji“. Údaje o obmyšleném lze kdykoliv změnit. Každá pojistná smlouva zahrnuje pojistné podmínky, mezi které patří zejména následující vymezení:

•

rizika krytá daným pojištěním

•

druhy pojistného plnění

•

pojistné doby

•

rizikové skupiny

•

vinkulační právo

•

povinnosti smluvních stran

•

ostatní součásti pojistné smlouvy

3

Viz Všeobecné pojistné podmínky pro úrazové pojištění České pojišťovny a.s. Forma připojištění v dopravních prostředcích, soukromých stavebních pracích, krátkodobých sportovních činnostech. 5 Platí příslušná ustanovení zákona o pojistné smlouvě č. 37/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů 4

-8-

3.1 Rizika krytá daným pojištěním Pojistnou událostí rozumíme neočekávanou situaci, při níž pojištěný utrpěl fyzickou újmu, která je definovaná prostřednictvím oceňovacích tabulek pojistitele. Náhle vzniklé zdravotní potíže nejsou ovlivněné vůlí a jsou vyvolány jednak působením vnějších sil a jednak vlastním konáním. Při pojistné události tedy dochází k úrazu, trvalým následkům či smrti. Pojistitel není povinen pouze hradit újmy vzniklé v okamžiku úrazu, ale i následující zdravotní potíže. Pojmem riziko je tedy označena i výlučně důsledkem úrazu vzniklá nemoc, zhoršení stávajících zdravotních potíží pojištěného a další preventivní a diagnostické zákroky. Tato definice rizik se však nevztahuje na činnosti vyloučené z pojištění. Pomocí výluk se pojistitel distancuje od stanovených onemocnění (jako např. zhoršení kýl, výhřez meziobratlové ploténky, apod.) a sebevraždy, případně souvisejících pokusů o úmyslné sebepoškozování. Dále pojištění nekryje pojistné události, které nesplňují minimální dobu léčení. Česká pojišťovna ji má stanovenou na 15 dní. Význam této podmínky ustupuje pouze u šitých ran, kde omezení neplatí. Je důležité oddělovat dobu pracovní neschopnosti od doby léčení. Mnohé úrazy neomezují pojištěného v pracovní činnosti, a tak je práce schopný, ačkoliv léčba stále probíhá.

3.2 Druhy pojistného plnění Obecně poskytuje pojistitel v úrazovém pojištění čtyři základní typy plnění, která se však variantně liší dle konkretizujících podmínek pojistné smlouvy, tzn. dle přání a potřeb pojištěného.

3.2.1

•

Plnění za dobu nezbytného léčení

•

Trvalé následky

•

Plnění za dobu hospitalizace následkem úrazu

•

Plnění za smrt následkem úrazu

Plnění za dobu nezbytného léčení Pod spojením „nezbytné léčení“ rozumíme časový úsek, který potřebuje postižený ke

zhojení či uzdravení. -9-

V zájmu pojištěného je vhodně odhadnout riziko svého úrazu, aby pokud nastane, za něj dostal patřičné odškodnění. Pojistitel naopak požaduje určitou srovnatelnost podobných úrazů, aby si tak ulehčil ohodnocení daných rizik, a tak tvoří tzv. přepočtové tabulky, kde je procentuálně ohodnocen daný úraz. Z těchto charakteristik následně může čerpat například při výpočtu pojistného. Procentuální forma odškodnění je však pouze jednou variantou. Pojistník si při tvorbě pojistné smlouvy může pevně stanovit také ohodnocení prostřednictvím denního odškodného. V případě realizace rizika mu je vypláceno odškodnění v předem stanovené výši, od níž se samozřejmě odvíjí placené pojistné. Pokud doba léčení přesahuje 14 dní, pak pojistitel plní pouze do výše ohodnocení, které je určené procentuálně (viz.výše). Pro plnění ve formě denního odškodnění se využívá přepočtových koeficientů, které zohledňují výši dávek. Koeficienty jsou následující:

Délka nezbytného léčení – Přepočtový koeficient6 od 1. dne do 28. dne (včetně)

0,5

od 29. dne do 120. dne (včetně)

1


1,5


2

Tabulka č. 1 – Délka nezbytného léčení – Přepočtový koeficient

Dobou nezbytného léčení se nerozumí rehabilitační hodiny, kdy postižený následky úrazu nemůže eliminovat a snaží se pouze utišit bolest, stejně tak není uznatelné období občasných kontrol zranění u lékaře, které nemají charakter zlepšení. Často dochází k situaci, kdy jedním konáním dojde k násobné újmě na zdraví, ve smyslu několika zranění. Pokud se tak stane pouze jedním úrazem, pak je pojištěnému hrazeno a ohodnoceno pouze „nejtěžší poranění“ dle oceňovacích tabulek. Jedná- li se o případ, kdy má pojištěný nárok na denní odškodné, pak je mu hrazeno pouze poranění, kterému je tabulkově přidělen nejvyšší počet dní léčení.

6

Viz Všeobecné pojistné podmínky pro úrazové pojištění České pojišťovny a.s.

- 10 -

Pojistitel využívá průměrné doby léčení daného úrazu, nejvýše však do jednoho roku. Plnění neuzná, zemře-li pojištěný do jednoho měsíce od úrazu. Toto riziko je však kryto pojištěním pro případ smrti. 3.2.2

Plnění za smrt následkem úrazu

Pojištění pro případ smrti následkem úrazu pojištěného je součástí všech produktů České pojišťovny, které mají povahu úrazového pojištění. Klient nemůže pojištění pro případ smrti ze smlouvy vyloučit, neboť tvoří spolu s trvalými následky pomyslný kořen pojištění, který je možné následně rozšířit o procentuálně stanovené bolestné či denní odškodné7. Ne vždy se shoduje okamžik úrazu s okamžikem úmrtí, a tak nastane-li smrt následkem konkrétního úrazu, pak je pojistitelem uznána maximálně do tří let ode dne pojistné události. Pokud byl pojištěný poživatelem bolestného, pak je vyplacen pouze případný rozdíl mezi již vyplaceným plněním a částkou pro případ smrti. Právo na plnění získává obmyšlený, který je uveden ve smlouvě minimálně jménem a datem narození. Pokud se pojištěný nerozhodl uvést tuto osobu, pak nastupuje Občanský zákoník8 a situace je vyřešena právní cestou. 3.2.3

Trvalé následky

V zájmu pojištěného je oznámit pojistiteli svůj zdravotní stav po uplynutí lhůty jednoho roku, pokud následkem předcházejícího úrazu došlo ke zhoršení jeho zdravotního stavu. Horní hranicí nahlášení jsou tři roky. Je-li pojištěný ve finanční tísni, nebo požaduje-li výplatu plnění za trvalé následky po 6 měsících od úrazu, i když jeho zdravotní stav není ještě stabilizovaný, pak je právem pojistitele vyplatit mu pouze přiměřenou zálohu. Zbytek plnění je vyplacen po ustálení zdravotních potíží, které vyčíslí lékař pomocí ohodnocovacích tabulek. Pro výši plnění je rozhodující lékařský posudek, který do 15.4.2008 stanovil smluvní lékař České pojišťovny. V současnosti si volí posudkového lékaře sám klient. Vedle této inovace stále platí, že pojištěný může o přidělení posudkového lékaře požádat pojistitele. Tento posudek však není konečný a pojistitel si vyhrazuje právo na případné navýšení či krácení plnění vlastním posudkovým lékařem. Klientovi se dostává možnosti odvolání v případě nesouhlasu. 7 8

Viz. kap. 3.2.1 Plnění za dobu nezbytného léčení, s. 9-10 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, Část sedmá. Dědění (§ 460-487)

- 11 -

Vznikne-li pojištěnému důsledkem jednoho úrazu několik trvalých následků, pak plnění nepřesahuje ve svém objemu 100% výše pojistné částky, na kterou bylo pojištění sjednáno. Toto ustanovení neplatí u starších úrazových smluv, kde není stanoven horní limit a procentuální ohodnocení jednotlivých úrazů kumulativně nabíhají. Česká pojišťovna využívá tzv. progresivní plnění. „Úrazové pojištění zahrnuje progresivní plnění za trvalé následky úrazu, z něhož pojistitel vyplatí plnění za trvalé následky úrazu v závislosti na jejich rozsahu stanoveném v procentech podle oceňovací tabulky takto:“ 9

Rozsah trvalých následků úrazu v %

Násobek stanoveného plnění

do 25 % včetně

1

nad 25 % do 50 % včetně

2


3


4

Tabulka č. 2 – Progresivní plnění

3.2.4

Plnění za hospitalizaci následkem úrazu

Ačkoliv většinu úrazů mírnějšího charakteru je možné léčit v domácím prostředí, může se klient dostat do potíží, které si vyžadují hospitalizaci v nemocnici. Pojistitel zkoumá podmínky, za nichž přistupuje pojištěná osoba k nemocniční rekonvalescenci. Pojišťovna v pojistné smlouvě přesně vymezuje hranice plnění a zároveň definuje stav pojištěného, druhy chorob a zdravotních indispozic, které jsou dotovány denním plněním. Základním faktorem je poskytnutí nemocniční péče na území České republiky. Podmínky pro uznání plnění však musí splňovat nejen klient, ale i nemocnice, ve které probíhá léčba, a to takovým způsobem, který je v souladu s moderními poznatky vědy a v podmínkách současné medicíny, ve smyslu vybavení a potřebných specializovaných pracovišť. Zvláštně upravené je i započítávání dnů, kdy je poskytováno plnění. První den nástupu do nemocnice se sčítá s poslední dnem, kdy pacient opouští nemocniční lůžko. Za tyto dva

9


- 12 -

dny je poskytnuta jedna dávka. Plnění je hrazeno pojistitelem pouze po dobu 60-ti dní v rámci čtyř let, které bezprostředně následují po vzniku pojistné události. Dojde-li k souběhu několika úrazů, které si vyžádají pojistné plnění, pak je pojistitelem uznané pouze jedno realizované riziko, tzn. nedochází ke sčítání nebo násobení. Obecně pojistitel nepovažuje za nezbytně nutnou hospitalizaci případ, kdy pojištěný nastupuje do nemocnice jen v důsledku svých osobních poměrů, tj. nedostatku domácí péče. Stejně tak jsou vyloučeny z pojištění situace, kdy pojištěný nastupuje do nemocnice z důvodů např.: •

chirurgických úprav, které mají pouze kosmetický charakter a nejsou nezbytně nutné

•

psychiatrických sezení

•

lázeňských pobytů, apod.

3.3 Pojistné doby „Pojistnou dobu se rozumí doba, na kterou bylo pojištění sjednáno.“10 Pro vymezení platnosti pojistné smlouvy je potřeba stanovit hranice počátku a konce platnosti pojistné ochrany. Povinnost klienta hradit pojistné a pojistitele vyplatit v případě pojistné události plnění, vznikají dnem určeným jako počátek pojištění, konkrétně v 00:00 hodin. Maximální doba odkladu počátku pojištění je dva měsíce. Klient si však může zvolit počátek v okamžiku uzavření pojistné smlouvy. Pokud je smlouva sjednána na dobu určitou, pak je stanoven okamžik zániku pojistné ochrany, kterým se rozumí 24:00 hodin posledního dne platnosti pojistné smlouvy.

3.4 Rizikové skupiny Jedním z nejdůležitějších faktorů, které následně ovlivňují výši pojistného, případně rozsah krytých rizik, je začlenění klienta do rizikových skupin. Pomocí rizikové skupiny pojistitel odhaduje pravděpodobnost realizace rizika a snaží se případný finanční dopad eliminovat prostřednictvím vyššího pojistného či vyloučením některých rizikových aktivit.

10


- 13 -

Výchozími údaji které rozvrstvují klientelu do rizikových skupin je povolání a zájmová činnost pojištěnců. Základní rozdělení tvoří tři základní rizikové skupiny R1, R2, R3 a jedna zvláštní kategorie osob, což jsou profesionální sportovci. Pojištěný je též povinen nahlásit provozování vysoce rizikové činnosti, dále jen (VRČ). 3.4.1

Riziková skupina R1

Do této skupiny zahrnujeme pojištěnce pracující převážně duševně, případně pouze s nízkým podílem výrobních prací. Manuální činnost je zde téměř vyloučena, stejně tak není skupina určena pro profesionální sportovce. Příkladem nám poslouží povolání jako jsou architekti, ekonomové, konstruktéři, kadeřníci, lékaři, umělci, soudci, prodavači, diplomaté, apod. Za příplatek je možné dopojistit VRČ v podobě neprofesionálně provozovaných sportů. 3.4.2


Osoby vykonávající převážně manuální práci zahrnujeme do skupiny R2. Tato skupina zohledňuje vyšší rizikovost zaměstnání. R2 zahrnuje povolání typu dělníka, instalatéra, příslušníka policie, člena horské služby, zedníka, kováře, veterináře, zaměstnance bezpečnostních agentur, novináře, jeřábníka, lešenáře, apod. VRČ je opět možné dopojistit. 3.4.3


Rizikovou skupinou R3 se rozumí povolání charakteru životu nebezpečného. Česká pojišťovna zahrnuje do této kategorie například činnosti spojené s výbušninami, práce ve výškách prováděné v nucených polohách bez pracovních plošin, havarijní práce báňské záchranné služby, práce v hlubinných dolech, výzkumnou činnost v neprobádaných oblastech, hasičskou službu z povolání, apod. V této skupině jsou pojištěni registrovaní sportovci, avšak ne na profesionální úrovni. 3.4.4

Profesionální sportovci

„Profesionálním sportovcem se rozumí ten sportovec, který za provozování sportovní činnosti bere příjem ze závislé činnosti (pracovního poměru), nebo ten sportovec, který za provozování sportovní činnosti pobírá příjmy z nezávislé činnosti.“11

11


- 14 -

3.4.5

Charakteristika vysoce rizikové činnosti (VRČ)

V případě VRČ hrozí klientovi abnormální rizikovost. Vysokou možnost úrazu je nutné odrazit ve výši pojistného. VRČ rozumíme i bojová umění a k nim příslušné bojové sporty. Pojištěný je aktivním sportovcem, který se zúčastňuje všech druhů sportů vyjma aktivit jako jsou: lehká atletika, aerobik, bowling, kanoistika, kulečník, orientační běh, painball, plavání, turistika, apod. Před podepsáním pojistné smlouvy je povinen pojištěný oznámit zástupci pojistitele všechny okolnosti, které by mohly ovlivnit jeho zařazení do jednotlivých skupin. Rovněž dojde-li během pojistného období ke změně zásadního charakteru činnosti, je nutné ohlásit konkrétní fakta bez zbytečného odkladu. V mnohých případech není pojištěný a pojistník jednou osobou, a tak ohlašovací povinnost vzniká pojistníkovi, jakožto správci pojistné smlouvy. Česká pojišťovna si vymezuje právo vyloučit z pojištění osoby provozující extrémně rizikové, tzv. adrenalinové sporty. Do této kategorie řadíme například bungee-jumping, canoying, atd.

3.5 Vinkulační právo Pojistitel definuje podmínky, za nichž může pojistník vinkulovat pojistné plnění, resp. kdy je pojistná smlouva sjednána ve prospěch jiné osoby, ať už právnické či fyzické. V praxi to znamená situaci, kdy pojištěný využil produktu České pojišťovny, jako je například úrazové pojištění v kombinaci se životním, a zároveň u dalšího subjektu využil úvěrového instrumentu. Náhle se však dostal vlivem úrazu do finanční tísně a není schopen půjčku splácet z běžných úspor, a tak vinkuluje pojistné plnění na osobu třetí, tzv. „vinkulačního věřitele“. Pojistná smlouva upravuje i vztah pojištěný - pojistník. V případě, že se tyto dvě osoby neshodují, nabývá vinkulace pravomoci jen v případě souhlasu pojištěného. Pokud je pojistník zároveň pojištěným, postačuje samozřejmě pouze svolení pojistníka.

3.6 Povinnosti smluvních stran Podpisem pojistné smlouvy pojištěný, resp. pojistník, souhlasí se vznikem příslušejících povinností, které platí po celou dobu pojištění. Kromě obecných podmínek platby pojistného jsou pro účely úrazového pojištění pojistitelem upraveny ohlašovací povinnosti a postupy v případě vzniku pojistné události. - 15 -

Dojde-li ke změnám, které mají zásadní povahu pro trvání pojištění, platbu pojistného, zejména pak jeho výši, musí je klient bez zbytečného odkladu ohlásit pojišťovně. Zatají-li pojištěný podstatné informace (jako například změnu rizikové skupiny, zdravotního stavu či registrace sportovce, a to jak do skupiny vyloučených sportů z VRČ, tak i nevyloučených), má pojistitel pravomoc danou pojistnou smlouvu vypovědět bez dalších důvodů. Pokud dojde k realizaci rizika a pojištěný musí vyhledat lékařskou pomoc, musí tak učinit ihned, aby předešel zhoršení zdravotního stavu. Prokáže-li se, že návštěvu lékaře odložil, a tím zanedbal potřebné kroky k léčbě, pak má pojistitel možnost postihnout pojištěného prostřednictvím krácení pojistného plnění dle příslušných tabulek. Pojištěný musí dbát rad lékaře a dodržovat předepsané postupy léčení. Je povinen nahlásit úraz pojistiteli včas a bez odkladné doby. V současné době platí promlčecí lhůta 3+1 rok. Zároveň není povinností pojistitele upozornit pojištěného na blížící se konec období pro nahlášení pojistné události. Dnem rozhodným, od kterého plyne lhůta pro nahlášení pojistné události se rozumí den vzniku úrazu, nikoliv den ukončení léčení.

3.7 Ostatní součásti pojistné smlouvy Další součásti pojistné smlouvy shledávám jako obecně platné pro většinu pojišťovacích produktů a z hlediska analýzy úrazového pojištění jako nevýznamné. Proto jsou uvedeny pouze v bodech bez dalšího upřesnění. Pojistná smlouva dále vymezuje: •

způsoby korespondence a komunikace mezi oběma smluvními stranami12

•

vymezení postupů při sporných situacích

•

vymezení sankcí a poplatků

•

podmínky odkupného13

•

poplatky, apod.

3.8 Aspekty výše pojistného Bližším určením složek pojistné smlouvy ovlivňuje klient výši pojistného na úrazové pojištění. Mezi nejdůležitější aspekty, které ovlivňují výši placeného pojistného patří: •

stanovení limitů pro případ smrti, pro případ trvalých následků, bolestného, příp.

12

Např. doručení výpovědi musí být provedeno doporučeně, zatímco oznámení o navýšení limitů pro úrazové pojištění stačí oznámit běžnou zásilkou. 13 Tj. zrušení pojištění ze strany pojištěného s požadavkem o vrácení zaplaceného pojistného. Výpověď vstupuje v platnost dnem výplaty, dle pojistně technických zásad vypočteného, pojistného.

- 16 -

denního odškodného •

vstupní riziková skupina

•

rozsah sportovních aktivit

•

kombinace s jiným produktem a příslušné slevy

- 17 -

4 Historický vývoj pojištění do roku 1948 4.1 Počátek 20.století Nabídka pojištění českými pojistiteli byla až do roku 1907 omezena na jiné druhy pojistných produktů, než úrazové pojištění, a tak funkci pojišťoven, které měly i úrazové zaměření zastupovaly výhradně zahraniční pojistitelé, zejména říšskoněmecké a švýcarské. Významnou roli hrály též rakouské a terstské pojišťovny. Mezi první pojistitele v Českých zemích řadíme pojišťovnu Pražská městská, která se začlenila po bok zahraničních provozovatelů úrazového pojištění právě v roce 1907. První česká vzájemná pojišťovna, od níž se odvíjí tradice současné České pojišťovny a.s., nabídla produkty úrazového pojištění v roce 1910, jako druhá v pořadí. Třetím „domácím“ zástupcem byla pojišťovna Patria, která byla založena výhradně pro uzavírání úrazového pojištění a odpovědnosti za škody, avšak její vývoj nakonec šel i jiným směrem.

4.2 20. léta 20. století Ve dvacátých letech se začínal prohlubovat význam úrazového pojištění a pojistitelé jej vnímali jako běžnou součást nabízeného sortimentu pojištění. Převážnou část trhu s úrazovým pojištěním ovládaly domácí pojišťovny (viz. tabulka č. 3). Nově vznikající pojišťovny vedly pojistný kmen úrazového pojištění současně s pojištěním odpovědnosti za škody.

Podíl domácích a zahraničních pojišťoven na úrazovém pojištění podle přijatého pojistného a zajistného v roce 192314 Druh pojištění ÚRAZ

Domácí Akciové

Vzájemné

Domácí celkem

901415

2032

11046

%

Zahraniční celkem

%

Domácí a zahraniční celkem

62,3

6678

37,7

17724

Tabulka č. 3 – Český pojistný trh úrazového pojištění v roce 1923

14

Marvan, M., Chalupecký, J. Dějiny pojišťovnictví v Československu 2. ALFA KONTI spol. s r.o., 1993, s.86 V roce 1923 bylo u akciových pojišťoven zahrnuto úrazové pojištění spolu s pojištěním povinného ručení pod jednu částku. 15

- 18 -

Poválečná léta, konkrétně období roku 1924–1929, znamenala v Československu nástup hospodářské konjunktury, která se zákonitě musela odrazit i ve vývoji pojištění. Docházelo nejen k rozkvětu pojištění jako celku, ale i krytí rizik úrazu se začalo vyvíjet do podob vyžádaných danou situací. Narůstající počet samostatně podnikajících osob vyžadoval pojištění pro případ úmrtí či trvalé invalidity. Pojistitelé tuto potřebu uspokojili, a to jak formou pojištění pro zdravé lidi (tzv. normální), tak i uzavíráním pojistných smluv u osob, které kvůli zdravotním komplikacím nemohly uzavřít běžné úrazové pojištění. Ve druhém pojištění se jednalo převážně o nízké pojistné částky. V letech 1924–1929 vzrostl význam úrazového pojištění natolik, že v žebříčku pořadí pojistných produktů obsadilo již čtvrté místo ( viz. tabulka č. 4)16.

Druh pojištění

Výše přijatého hrubého pojistného

Podíl na objemu elementárních pojištění

(v tis. Kč)

(v %)

Požární

416571

51,86

Odpovědnosti

100442

12,5

Autokaska

58305

7,26

Úrazové

50719

6,31

Krupobití

47530

5,92

Proti krádeži

43152

5,37

Dopravní

33525

4,17

Šomážní

14829

1,85

Strojů

11215

1,4

Skel

9385

0,92

Koní a dobytka

7308

0,91

Tabulka č. 4 – Pořadí pojistných produktů ve 30. letech 20. století

Následující tabulka podrobněji analyzuje úrazové pojištění v letech 1925-1929 zejména z hlediska pojišťoven domácích a zahraničních, dále pak zohledňuje pojistné vlastní a zajištění. Pro představu je uveden objem vyplaceného pojistného plnění a roční přírůstek „index“.

16

Marvan, M., Chalupecký, J. Dějiny pojišťovnictví v Československu 2. ALFA KONTI spol. s r.o., 1993, s.185

- 19 -

Koncem třicátých let je patrný markantní rozvoj úrazového pojištění, stejně jako tendence nárůstu uzavírání úrazového pojištění u domácích pojistitelů, který názorně vykazuje tabulka ve sloupci „index“. Právě tento ukazatel je důkazem přelomu v oblasti pojišťovnictví a současně úrazového pojištění, neboť mezi stávajícími maďarskými, rakouskými a terstskými pojišťovnami se začínají prosazovat taktéž pojišťovny české. V souvislosti s úrazovým pojištěním dochází též k vývoji zábrany škod. Pojistitelé si začínají uvědomovat, že lepší zdravotní kondicí svých pojištěnců mohou dosáhnout nižších objemů vyplacených pojistných plnění.

přímý

mil. Kč

index

přímý

Přímého

Nepřímého

Přímý obchod (pojištění) a nepřímý obchod (zajištění)

Vyplacené škody v % přijatého pojistného z obchodu

index

Rok

Vyplacené škody hrubé (včetně vyšetřovacích výloh)

mil. Kč Celkem

Zahraniční

Domácí

Pojišťovny

Přijaté pojistné a zajistné hrubé (bez vedlejších poplatků)

1925

28

100

19

10

7

100

4

3

21,5

28,9

1926

35

124

21

14

11

155

5

5

24,8

38,1

1927

36

128

25

11

11

159

7

4

28,3

33,3

1928

45

161

30

16

13

196

8

5

28

31,6

1929

69

243

34

34

24

357

10

14

29,2

41,3

1925

0

0

13

0

0

0

3

0

22,7

0

1926

15

100

10

5

3

100

2

1

19,5

25,7

1927

18

118

13

4

4

126

3

1

23,2

23,2

1928

21

139

15

6

5

149

4

1

25,3

17,8

1929

23

153

16

7

5

157

4

1

25,2

15,2

1925

41

100

32

10

11

100

8

3

25

30

1926

46

112

33

13

12

109

9

3

27,3

23,1

1927

50

122

37

17

14

127

10

4

27

23,5

1928

57

139

41

18

15

136

10

5

24,4

27,8

1929

63

154

45

24

18

164

12

7

26,7

29,2

Úhrnem

Z toho obchod nepřímý

v mil.Kč

Úhrnem

Z toho obchod nepřímý

v mil.Kč

Tabulka č. 5 – Vývoj úrazového pojištění v období 1925-192917

4.3 30. léta 20. století Pozitivní vliv na rozvoj pojištění měla současná expanze statistických šetření. Pojistitelé zkoumali úmrtnost několik let zpětně. Zcela zásadní pokrok v odhadování

17

Marvan, M., Chalupecký, J. Dějiny pojišťovnictví v Československu 2. ALFA KONTI spol. s r.o., 1993, s. 190

- 20 -

rizikovosti cílových skupin znamenal vznik úmrtnostních tabulek, které byly vytvořeny na základě druhého sčítání lidu v Československé republice, ale jen pro západní část Československa. Primárně byly využívány v pojištění životním, avšak pravděpodobnost úmrtí byla důležitá pro každého pojistného matematika i v pojištění úrazovém. Výrazný mezník v oblasti úrazového pojištění představuje rok 1936, kdy došlo k tragické události, při níž utonulo 31 dětí z obecné školy. Bylo to právě rychlé vyřízení události a již v krátkých čtyřech dnech vyplacené pojistné plnění všem pozůstalým, které zapsalo pojištění úrazu do povědomí tehdejší společnosti. Pojišťovny se snažily stupňovat zábrannou činnost a racionalizovat opatření zneužití pojištění, avšak přes všechny snahy nepatřilo úrazové pojištění k „výdělečným pojištěním“ (viz. graf)

50 45

Domácí pojišťovny přijaté hrubé plnění

40 35 30

Poměr vyplacené/přijaté (%)

25 20 15 10

Domácí pojišťovny vyplacené hrubé plnění

5 0 1930

1931

1932

1933

1934

1935

1936

Graf č. 1 – Domácí pojišťovny – přijaté hrubé plnění, vyplacené plnění, poměr vyplacené/přijaté18

Z grafu je patrné stále se zvyšující množství vyplaceného pojistného plnění. K tomuto trendu přispěly jak hospodářská krize, tak zvýšené pokusy o pojistné podvody. V polovině třicátých let se staly pokusy o úmyslné sebepoškození, s úmyslem obohatit se, běžnou záležitostí. I když většina pojistitelů věděla o podvodném jednání a snaze sjednat si pojistnou smlouvu na vysoké pojistné částky, chtěli-li zůstat konkurenceschopní, nemohli odmítat ani tyto podezřelé zájemce.

18

Data ke grafu - Marvan, M., Chalupecký, J. Dějiny pojišťovnictví v Československu 2. ALFA KONTI spol. s r.o., 1993, s. 279

- 21 -

4.4 Historický vývoj úrazového pojištění od roku 1948 Po vzniku znárodněné Československé pojišťovny v roce 1948 byla forma úrazového pojištění zahrnuta do skupiny živelních ( elementárních) pojištění. Konkrétní vznik pojištění osob jako celku datujeme teprve od roku 1953, kdy je pojištění pro případ úrazu zahrnuto pod celek životního a důchodového pojištění. Současně byla vymezena právní úprava, která usměrňovala vývoj samotného pojištění a zároveň určovala potřebné pojistné podmínky. Vývoj v České pojišťovně byl jednoznačně determinován politickými faktory. Přechod v konkurenční prostředí a vznik České pojišťovny a.s jsou mezníkem nejen v pojištění úrazovém, ale v pojišťovnictví jako celku. Do roku 1953 byl provoz úrazového pojištění evidovaný ve skupině živelních produktů. Tyto druhy pojistných smluv pojistitel označoval jako elementární pojištění. Postupně se vygenerovala nabídka možností pojistné ochrany, která v podstatě uspokojovala nabídku trhu. Vznik moderních pojištění, převážně od roku 1994, byl nutnou reakcí na tržní, zejména konkurenční, impulsy.

- 22 -

5 Základní druhy pojistných produktů Česká pojišťovna nabízí spektrum standardních pojistných produktů, které svými charakteristikami výrazně nevybočují od trendů velkých pojišťovacích institucí. Chce-li pojistitel uspět u klientely, musí být ochotný analyzovat potřeby nejen svých stávajících, ale i potenciálních zákazníků, a tím vědomě ovlivňovat spektrum nabízených služeb. Proto i základní dělení pojistných instrumentů je dělením podmíněným rozhodnutím zákazníka, který si zvolí ze dvou možností, a to: •

samostatné úrazové pojištění

•

úrazové pojištění v kombinaci s jiným pojistným produktem

V současné době jsou pojistné produkty obou kategorií vykrystalizované do několika základních druhů, přičemž je zde minimální prostor pro tvorbu nějakého nového, revolučního pojištění. Pojistitelé se v současnosti více než na tvorbu nových produktů orientují na masivní marketingovou

podporu,

spojenou

spíše s poskytovanými

výhodami

oproti

jiným

pojišťovacím institucím. Právě v drobných ústupcích či v různých reklamních, tzv. „akčních nabídkách“, tkví současný trend. Samotné kořeny úrazového pojištění zůstávají však víceméně stejné. Do roku 1989 byla Česká pojišťovna státní institucí a sledovaný zisk nebyl její hlavní prioritou, neboť zůstatek byl odváděn do státního rozpočtu. Vlivem vývoje tržního prostředí po roce 1989 je v Československu a po jeho rozdělení v roce 1993 následně v České republice možné posoudit rozdílné chování v plánované ekonomice. Na vznik konkurenčního prostředí musela zareagovat i Česká pojišťovna, která si po dlouhá léta držela takřka monopolní postavení.

5.1 Samostatné úrazové pojištění do roku 1994 Samostatné úrazové pojištění se skládá ze dvou základních variant, a to z úrazového pojištění: •

běžně placeného

•

vkladového pojištění osob

- 23 -

Obě dvě formy jsou konstruovány zvlášť pro mladistvé do 15-ti let věku a zvlášť pro osoby dospělé. V případě realizace rizika platila pro oba typy stejná výplatní osnova. „Plnění následkem úrazu“ se nevztahovalo na vyjmenované druhy sportu (např. box), dále na řízení letadla, úrazy pod vlivem alkoholu a v choromyslnosti, na úrazy vniklé následkem úrazu a křečí (pokud k nim došlo při výkonu povolání), na vznik nádorů, na operativní zákroky nesouvisející s úrazem, na úrazy osob povolaných do vojenské služby v období mobilizace a na úrazy způsobené vojenskými událostmi a nepokoji. Pojištění se dále nevztahovalo ani na úrazy, kdy se osoba vědomě vystavovala nebezpečí úrazu, přičemž zanedbala nejzákladnější příkazy opatrnosti a na úrazy v době vazby, při rvačce, apod.“19 Pojišťovna poskytovala plnění pouze v případě, že k nahlášení potřebných údajů došlo maximálně do tří let od vzniku úrazu, avšak zdravotní komplikace mohly vniknou až následně, taktéž během zmíněných tří let. K této lhůtě je připojena navíc roční promlčecí lhůta.

5.1.1 Běžně placené úrazové pojištění osob starších 15-ti let věku do roku 1994 Pojištění jednotlivce Jak ze samotného názvu vyplývá, jedná se o úrazové pojištění, kde dochází k úhradě pojištění běžným způsobem. Tento typ byl využíván zvláště osobami, které postihly zdravotní komplikace, jež vylučovaly možnost uzavřít si kapitálové pojištění v kombinaci s úrazovým, neboť nezprošťoval od placení v případě plného invalidního důchodu. Tím pojistitel vyloučil možnost převzetí povinnosti hradit pojistné u osob, které byly pro pojištění bez výhrady nepřijatelně rizikové a naopak poskytl pojistnou ochranu i klientům, kteří by byli za normálních podmínek vyřazeny. V začátcích České pojišťovny, tj. po roce 1948 se jednalo zejména o druh pojištění s označením „41“ a následně „49“. Sazbu „41“ sjednával klient na dobu neurčitou, přičemž volil ze dvou variant ročního pojistného. Pojistitel nabízel jednonásobek v podobě 108 Kč. Maximálně pak stála klientovi nabídka dvojnásobku základních pojistných částek, tj. samozřejmě při dvojnásobném pojistném, 216 Kč. Druh „41“ byl z klientovy strany levnějším pojištěním, neboť následný produkt „49“ již začínal na ročním pojistném 180 Kčs. V případě plné invalidity se pojistitel nezavazoval přebírat platbu pojistného.

19

Marvan, M, Chalupecký, J. Dějiny pojišťovnictví v Československu 2. Praha: GSM, 1997, s. 139

- 24 -

Pojistný produkt typ „49“ v sobě zahrnoval tradiční prvky úrazového pojištění v klasické konstrukci. Pojištěnému se dostalo pojistné ochrany ve formě pojistné částky pro „případ smrti následkem úrazu“ ve výši 20.000 Kčs, „bolestného“ ve výši 5.000 Kčs a částky pro „trvalé následky vlivem úrazu“ ve výši 40.000 Kčs. Plnění na bolestné a trvalé následky bylo vyplaceno jako procentuální část pojistné částky. V případě zájmu si mohl klient zvolit až pětinásobek úrazového pojištění pro všechny tři pojistné částky. Ke kořenu pojištění „49“ bylo následně možné dopojistit nebezpečnou činnost a povolání s vyšším rizikem úrazu. Základní pojistné činilo 15 Kčs měsíčně a smlouva byla uzavřena výhradně na dobu neurčitou. V počátcích úrazového pojištění bylo též nabízeno plnění ve formě denního odškodného. Pojistitel se přijetím pojistného zavazoval, že v případě pracovního úrazu a následné neschopnosti delší než čtyři dny, jež byla léčena v léčebném či lázeňském ústavu, vyplatí pevnou denní částku. V případě pojistné události a následného plnění nebyl klient krácen při realizaci rizika úmrtí, stejně tak nebyla ovlivněna náhrada v případě trvalé invalidity.

Samostatné, běžně placené, úrazové pojištění u mladistvých Pro mladistvé osoby, tj do věku 15-ti let byly stanoveny zvláštní pojistné podmínky. Produkt se svou konstrukcí nelišil od verze pro „osoby plnoleté“, avšak zásadní roli zde hrálo pozměněné pojistné a minimální pojistné částky. Tento pojistný produkt nesl označení „44“ a základní roční sazba byla nastavena na 50 Kčs. Klient si mohl zvolit navýšení pojistné částky prostřednictvím násobku, a to na maximálně dvojnásobnou hodnotu, tzn. při ročním pojistném 100 Kč. Pro základní variantu byla stanovena pojistná částka 5.000 Kčs na bolestné, 48.000 Kčs na trvalé následky v důsledku úrazu a úmrtí dítěte na hodnotu 5.000 Kčs. Jelikož bylo pojištění určené jen pro výběrovou věkovou skupinu, je samozřejmé, že se jedná o pojištění na dobu určitou. Zánikem smlouvy se rozumělo dosažení 25 let věku dítěte. Při stanovení zániku smlouvy byla výjimka, která definovala situaci, kdy pojištěnému bylo sjednáno pojištění až v roce následujícím. Např.: Dítě se narodí v listopadu roku X, avšak pojistná smlouva pojištění „44“ byla sjednána až v lednu roku X+1, tím pádem k zániku pojistné smlouvy dochází ve 26-ti letech dítěte, místo stanovených 25. narozenin, neboť musela vždy končit po datu jeho 25. narozenin. - 25 -

Z pojištění byly vyloučené obdobné činnosti a další přívlastky příslušející konkrétnímu vzniku pojistné události jako u pojištění dospělých. Za zmínku stojí vyloučení v případě, že k úrazu mladistvého došlo v souvislosti s trestáním zákonným zástupcem. V takové situaci bylo pojistné plnění vyplaceno jen za podmínek trvalé invalidity.

Hromadné pojištění osob Pojištění osob hromadné povahy bylo sjednáno na přesně smluvně definovanou skupinu osob. Zájemce o pojištění skupinové měl na výběr ze dvou variant, a to s jmenným seznamem pojištěných osob, nebo mohl zvolit pojistnou smlouvu bez uvedení údajů o pojištěných. Rozhodl-li se pro variantu první (tj. jmennou), pak musela být pojistiteli nahlášena každá změna složení skupiny, neboť pod pojistnou ochranou byly jen předem zapsané osoby. Pokud pro klienta byla zajímavější možnost druhá, a to orientovat smlouvu dle počtu pojištěných osob, pak bylo povinností pojistníka oznámit jakoukoliv změnu, přičemž v případě, že tak neučinil, mohl být krácen na pojistném plnění. Z hromadného pojištění „byly vyloučeny osoby starší než 70 let a osoby, u kterých trvalá invalidita podle pojistných podmínek převyšovala 40%, dále osoby choromyslné, postižené epilepsií, cukrovkou, angínou pectoris, nebo podobnou těžkou nemocí a osoby, které již jednou byly postiženy mrtvicí, nebo trpěly šílenstvím opilců.“20 Uzavřel-li pojištěný smlouvu v situaci odpovídající výše vyjmenovaným a svůj zdravotní stav zatajil, byla pojistná smlouva od svého počátku neplatná. Pojistná ochrana se dále nevztahovala na úrazy a činnosti za přesně definovaných podmínek, které se shodovaly s vyloučenými v úrazovém pojištění jednotlivce.

5.1.2 Vkladové pojištění do roku 1994 Vkladové pojištění osob starších 15-ti let věku Vkladové pojištění osob (dále jen VPO) po roce 1948 bylo oproti typu „49“ uzavíráno na dobu určitou, kdy dnem zániku pojištění bylo dovršení 60-ti let věku pojištěného. VPO poskytovalo taktéž variantně postavenou pojistnou ochranu, která se odvíjela od výše klientova vkladu.

20

Marvan, M., Chalupecký, J. Dějiny pojišťovnictví v Československu 2. Praha: GSM, 1997, s. 139

- 26 -

Pro vstup do VPO byl určen minimální vklad 1.100 Kčs. Přičemž VPO bylo zajímavé i z důvodu určitého zhodnocení, které nesouviselo s vyplaceným pojistným plněním za dobu trvání pojistné smlouvy. Stejně jako u „49“ byla možnost sjednání až pětinásobku pojistných částek, tzn. dle výše vkladu 1.100 Kčs, 2.200 Kčs, 3.300 Kčs, 4.400 Kčs, 5.500 Kč. Rozvrstvení bylo stanoveno měřítkem půl násobku. Vývojem se posunovala hranice minimálního vkladu, kde z 1.100 Kč se stal půl násobek, apod. Podstata VPO tkví tedy v uloženém úročeném vkladu, s jehož výší přímo úměrně rostla i pojistná ochrana.

Vkladové pojištění mladistvých V nabídce České pojišťovny figurovala po

roce 1948 rovněž varianta VPO pro

mladistvé. Verze pro osoby do 15-ti let věku nesla označení „45M“ . Tato pojistná smlouva zanikla ukončením platnosti při dosažení věku 25-ti, případně 26-ti let (dle data narození a okamžiku sjednání)21. Základní vklad byl konstruován na 1.000 Kčs, maximálně pak na hodnotu dvojnásobku, tj. 2.000 Kčs. Pro ucelení výše uvedených informací poslouží následující tabulka.

TYP 49

PČ trvalé následky (Kčs) 20.000

PČ smrt následkem úrazu (Kčs) 40.000

PČ bolestné (Kčs) 5.000

VPO

20.000

20.000

5.000

TYP 44

48.000

5.000

5.000

45M

48.000

5.000

5.000

Úhrada pojistného

Minimální pojistné/vklad

Možnost násobku

Běžná platba Vkladem

15 Kčs/měsíc

až 5x

1100 Kčs jednorázově 50 Kčs/měsíc

až 5x

1.000 Kčs jednorázově

až 2x

Běžná platba Vkladem

až 2x

Tabulka č. 6 – Základní srovnání „VPO“ a „49“ pro dospělé a mladistvé, do roku 1999

21

Viz kap. 5.1.1 Běžně placené úrazové pojištění osob starších 15-ti let věku do roku 1994, Samostatné, běžně placené, úrazové pojištění u mladistvých, s. 24

- 27 -

5.2 Úrazové pojištění v kombinaci s různými druhy jiných pojistných produktů do roku 1994 Česká státní pojišťovna po roce 1948 začala rozšiřovat svůj sortiment nabízených produktů také o pojištění kombinovaná s jinými typy pojištění. Právě tímto krokem oslovila nerozhodnou část trhu, pro kterou nebylo například běžné spoření dostatečně zajímavé. A tak si Česká pojišťovna až připojením rizikové složky, a tím i pojistné ochrany pro případ úrazu, získala nové klienty. Mezi pojištění nabízená po roce 1948 patří: •

Sdružené pojištění pracujících SPP15

•


•


•


•

Sdružené pojištění mládeže 4SPM (pro nezletilé)

•

Sdružené pojištění mládeže 6SPM (pro nezletilé)

Připojištění sazby „49“ k životním a důchodovým pojištěním: •

DPP10

•

Životní pojistky řady S

5.2.1 Sdružené pojištění pracujících SPP15 Sdružené pojištění SPP15 mělo dvě základní odlišné podoby, díky nimž není jednoznačně zařaditelné do kategorie sdružených produktů. Pojištěný mohl při produktu SPP15 využít pojistné ochrany čistě ke krytí rizik úrazu, nebo jej mohl rozšířit o spořící složku. V samostatném úrazovém pojištění se klient pohyboval ve třech úrovních pojistného, tj. 15 Kčs, 22 Kčs a 29 Kčs. Od pojistného se odvíjel násobek pojistných částek. Pokud však vzbudil zájem o spořící část, pak se k základní rizikové platbě doplácelo měsíčně standardizovaných 10 Kčs. Ať už se jednalo o tu, či onu variantu, pojištěným mohla být pouze osoba starší věku 15-ti let. Koncem pojištění se rozuměl věk 65-ti let. Pojistná smlouva poskytovala krytí prostřednictvím bolestného, trvalých následků vlivem úrazu, smrti následkem úrazu, ale

- 28 -

současně byla pojištěna i smrt přirozenou cestou. Výhodu bylo možné spatřovat též v převzetí povinnosti hradit pojistné v období přiznání plného invalidního důchodu. Po zániku SPP15 nastoupily typy SPP1, SPP2 a SPP3.

5.2.2 Sdružené pojištění pracujících SPP1 Sdružené pojištění pracujících bylo určené osobám starším 15-ti let. Jedná se zásadně o pojištění na dobu určitou, končící 65. rokem narození pojištěného. Zahrnovalo pojištění pro případ smrti následkem úrazu (20.000 Kčs), trvalé následky vzniklé úrazem (40.000 Kčs) a bolestné (poj. částka 5.000 Kčs). Maximum bolestného bylo vyplaceno pouze v případě, pokud následky úrazu byly léčeny déle než jeden rok. Pojistné částky tohoto druhu úrazového pojištění bylo možné sjednat až na trojnásobek základní částky, která probíhala při pojistném 20 Kčs.

5.2.3 Sdružené pojištění pracujících SPP2 Základní rozdíl oproti pojištění typu SPP1 je spatřován zejména ve vzniku spořící částky. Základní sazba pojistného byla stanovena na 30 Kčs, kde 10 Kčs představovalo spořící složku, vyplacenou při ukončení pojistné smlouvy, nejdéle však v 65 letech pojištěného, kdy pojistná smlouva končila. Jako náhradu za ukončenou pojistnou ochranu si mohl pojištěný zvolit například vkladové úrazové pojištění „VPO“ nebo „49“, avšak již bez spořící složky. Pojistitel zaručoval pojistné plnění v případě smrti následkem úrazu z pojistné částky 20.000 Kčs, k níž byla připočtena část naspořených financí. Dále pak bolestné vypočítané z pojistné částky 5.000 Kčs a částku 40.000 Kčs pro stanovení trvalých následků. Součástí pojištění v době jeho trvání byla výplata v případě smrti pojištěného přirozenou cestou. V takovém případě obdrželi pozůstalí obnos 10.000 Kčs a současně jim byla dle pojistně technických podmínek přidělena příslušná část spořící složky. Pojistník si mohl zvolit variantu s navýšeným plněním, a to až na pětinásobek pojistné částky. V tomto případě je navýšena nejen část riziková (úrazová), ale i složka spořící. Např.: Je-li základní pojistné 20 Kčs (riziko) + 10 Kčs (spoření), pak dvojnásobkem rozumíme 40 Kčs (riziko) + 20 Kčs (spoření).

- 29 -

5.2.4 Sdružené pojištění pracujících SPP3 Základní charakteristiky u pojištění SPP3 jsou převzaty z verze SPP2, tzn. pojistné částky, doba trvání pojištění i způsob výplaty pojistného plnění, ať už v případě úmrtí přirozenou cestou, či následkem úrazu. Násobky pojistných sazeb mohly být sjednány taktéž až na pětinásobek základní hodnoty. Podstatný rozdíl spočívá ve zvýšené spořící části, která tvoří 50% pojistného (tzn. při základním pojistném 40 Kčs, krytí rizik ve výši 20 Kčs a tvorbě spořící složky 20 Kčs).

5.2.5 Dodatek sdruženého pojištění pracujících Souhrn násobků pojištění SPP1, SPP2 a SPP3 mohl činit maximálně pětinásobek úrazového pojištění pro jednu osobu. Měl-li klient sjednán dvojnásobek typu SPP2, zároveň mohl dosáhnout maximálně trojnásobku pojistných částek u produktů SPP1 či SPP3. Společnou veličinou pro všechny tři smlouvy byl zánik pojištění v 65-ti letech pojištěného. Byl-li pojištěnému přiznán plný invalidní důchod následkem úrazu nebo nemoci, zprostil jej pojistitel povinnosti hradit pojistné a úhradu poskytoval sám pouze po dobu invalidního důchodu, maximálně do 65-ti let věku. Samozřejmě stejně jako u všech jiných pojistných smluv musely být dodrženy pojistné podmínky. Např.: Zapřela-li osoba ve věku 20-ti let významná fakta ohledně zdravotního stavu při vstupní dokumentaci a následně ve věku 21 let byla uznána vlivem těchto onemocnění plně invalidní, pak se stala pojistná smlouva neplatnou. U typu SPP2, SPP3 a SPP15 byla při zániku pojistné smlouvy dožitím se 65 let pojištěnému vyplacena pevně stanovená prémie, která zaručovala vrácení celého pojistného, tj. včetně rizikového.

5.2.6 Připojištění druhu „49“ k životnímu a důchodovému pojištění Zvláštním případem bylo též doplnění životního a důchodového pojištění, kdy se jednalo zejména o pojistné smlouvy řady S. Osoba mající platné životní pojištění, nebo vstupující do smluvního vztahu na základě životního či úrazového pojištění, měla možnost sjednat úrazové pojištění maximálně

- 30 -

do pětinásobku hodnot pojištění „49“, dle stanovených směrnic. Uvedené násobky byly vytvořeny ze základní částky 15 Kč, jakožto minimálního pojistného. V původní podobě nemělo sjednané připojištění vliv na výši pojistného ve smyslu snížení pojistného na základě slevy dvou produktů. Sjednání pětinásobku mělo specifickou podobu, neboť se odvíjelo od výše sjednaného potenciálního důchodu. Do výše 6.000 Kčs ročního důchodu mohl klient navýšit pojistné částky maximálně trojnásobkem. Zvolil-li pojištěný budoucí důchod překračující částku 6.000 Kč, k dispozici mu bylo navýšení pětinásobkem. Pro klienta bylo oproti samostatné sazbě „49“ jistě zajímavou nabídkou, že v případě přiznání plného invalidního důchodu přejímal povinnost platit pojistné pojistitel, tj. Česká pojišťovna. Úhrada pojistného se vztahovala na pojištění jako celek, tj. nejen na pojištění důchodové, ale i na úrazovou složku.

5.2.6.1 Životní pojištění typu S Jednalo se o klasickou formu vkladového nebo běžně placeného životního pojištění doplněného o úrazové připojištění. Součástí pojistné smlouvy bylo přesné vymezení podmínek pro možnost krytí rizik úrazu. Pojistné u vkladového pojištění bylo z pohledu klienta nižší než v případě běžně placeného. Mezi druhy řady S bylo začleněno pojištění sazby „3S“, které se sjednávalo od 15-ti let věku na dobu určitou (5, 10, 15 a 25 let). Horní hranicí bylo dosažení věku 60, 65, maximálně 70 let pojištěného. Jednalo se o pojištění s trojnásobnou výplatou v případě úmrtí, které nenastalo následkem úrazu. Klient však měl možnost si tato rizika úrazu dopojistit. Pod sazbou „6S“ se pak rozuměla možnost sjednat smlouvou pojistnou ochranu pro dvě osoby.

5.2.6.2 Důchodové pojištění pracujících DPP10 Klasické důchodové pojištění mohl klient rozšířit o krytí rizik úrazu. Samotné SPP10 se sjednávalo na dobu určitou, přičemž počátek mohl nastat teprve při dovršení 18-ti let věku. Koncem se rozuměl věk odchodu do důchodu, který se variantně lišil dle předchozího povolání pojištěné osoby. V případě žen byl zánik pojistné smlouvy datován při dožití se věku 55-ti let a u mužů v rozmezí 55 – 60-ti let. - 31 -

5.2.7 Úrazové pojištění v kombinaci s různými druhy jiných pojistných produktů pro osoby nezletilé 5.2.7.1 Sdružené pojištění mladistvých s připojištěním jednoho z rodičů Jeden z rodičů na své jméno uzavřel smlouvu, která se skládala ze dvou částí, a to částky pro krytí rizika úrazu a spořící složky. Na výběr měl kombinaci 4 nebo 8 Kčs na úraz a následně přidanou libovolnou spořící částku. Limit zdola tvořila hodnota 56 Kčs, při níž pojištěný obdržel v 18-ti letech 12.500 Kčs. Minimální pojistné se tedy vypočítalo na základě vstupního věku rodiče a dítěte. Horní hranice pro spořící část nebyla stanovena a byla určujícím faktorem vyplaceného pojistného při dovršení věku 18-ti let. Minimální částka pro dožití činila 5.000 Kčs, později 10.000 Kčs. Průměrně se spořilo na pojistnou částku ve výši 15.000 - 20.000 Kčs. Nejfrekventovanější spořící pojistné u jednoho z rodičů se pohybovalo na hranici 100 Kčs plus příslušné úrazové pojistné. Pojištěným v produktu 4SPM nebyla jen nezletilá osoba, ale i jeden z rodičů. Rizika otce/matky byla kryta jen pro případ smrti, trvalé následky a invalidní důchod. Rizika úrazu byla z pojistných podmínek vyloučena. V případě vzniku výše uvedené pojistné události docházelo k plnění ze strany pojistitele ve formě zproštění od placení. Plnění se určilo jako ekvivalent spořící pojistné částky, na kterou byl původně klient ochoten spořit. Minimum však tvořilo 10.000 Kčs. V situaci, kdy pojistnou událostí byla smrt pojištěného otce/matky, pak byla pojistná smlouva udržována zdarma a dítě dostávalo roční důchod ve výši 20% sjednané pojistné částky až do věku 18-ti let. Minimální důchod byl vypočten jako 20% z položky 10.000 Kčs, a tvořilo jej 2.000 Kčs ročně. Při ukončení pojistné ochrany byla vyplacena klientovi smluvně definovaná pojistná částka a 50% navýšení, jako plnění za úmrtí rodiče. Pokud pojištěný rodič utrpěl úraz, který zanechal trvalé následky, mohl požadovat po pojistiteli plnění ze smlouvy 4SPM, které se počítalo z dvojnásobku pojistné částky. Bolestné uplatnit nemohl.

5.2.7.2 Sdružené pojištění mládeže s připojištěním obou rodičů – 6SPM Pojistná smlouva byla uzavřena „na tři pojištěné osoby“, avšak s rozdílným krytím rizik. Úrazové pojištění pojištěného dítěte se vztahovalo na trvalé následky úrazu v rozsahu pojistné částky 48.000 Kč. Bolestné se vypočítalo z 5.000 Kč, stejně tak byl hodnocen i - 32 -

případ úmrtí. V posledně jmenovaném riziku se nebral v zřetel fakt, zda k úmrtí dítěte došlo následkem úrazu, nebo nemoci. Měsíční pojistné bylo nastaveno na 4 Kčs, při možnosti sjednání maximálně dvojnásobku úrazového pojištění, tj. 8 Kčs. Došlo-li k úrazu jednoho z rodičů, měl nárok pouze na výplatu plnění vztahujícího se k případným trvalým následkům, bolestné uplatnit nemohl. Trvalé následky byly vypočteny na základě pojistné částky, vytvořené jako dvojnásobek pojistné částky pro případ dožití pojištěného dítěte. Částka byla do roku 1979 omezena zdola hodnotou 5.000 Kč, následně navýšena na 10.000 Kčs. Součástí pojistné smlouvy byla možnost zproštění od placení v období přiznání plného invalidního důchodu. Maximálně přebíral pojistitel povinnost pojistníka hradit pojistné do konce pojistné doby. V pojistných podmínkách se však vyskytovala výjimka na situaci přiznání plného invalidního důchodu dítěti. V tomto případě nebyli rodiče zproštěni od placení. Pojistná smlouva upravovala i případ úmrtí jednoho nebo obou rodičů. Pojistitel samozřejmě zprostil pojistníka, případně pojištěného povinnosti hradit pojistné a zároveň byl osobě pozůstalé, a to druhému z rodičů či dítěti, vyplácen roční důchod. Při jeho výpočtu se vycházelo z roční částky pro případ dožití. Uvedená smlouva pojištění 6SPM nemohla být zrušena bez souhlasu obou rodičů. Den zániku pojistné ochrany představoval okamžik dovršení 18-ti let věku dítěte, avšak mohlo docházek k situaci, kdy se zánik přesunul do věku 19-ti let.22

5.3 Upravené produkty úrazového pojištění od roku 1994 Úrazové pojištění kontinuálně navazovalo na předchozí vývoj. Existence většiny pojistných produktů taktéž přetrvávala, avšak začalo docházet k určitým modifikacím. Nejvíce změn zaznamenalo úrazové pojištění v oblasti pojistných částek, které byly spolu s pojistným navyšovány. Do plnění byla zanesena progrese a vlivem narůstající konkurence docházelo k tvorbě nových kombinací úrazového pojištění, jako například pojištění autosedaček z hlediska úrazu. V rámci úrazového pojištění se jedná o změny u běžně placeného pojištění úrazu, vkladového pojištění osob, ale i u připojištění úrazového pojištění k životním pojistkám. 22

Viz kap. 5.1.1 Běžně placené úrazové pojištění osob starších 15-ti let věku do roku 1994, Samostatné, běžně placené, úrazové pojištění u mladistvých, s. 24

- 33 -

5.3.1 Úrazové pojištění dospělých - ÚDS Jedná se o běžně placené úrazové pojištění dospělých osob, čili starších věku 15-ti let. Od roku 2004 dochází k navýšení pojistných částek u bolestného (20.000 Kč), dále pak pojistné částky pro případ smrti následkem úrazu (10.000 Kč) a taktéž trvalých následků (200.000 Kč). Součástí smlouvy není zproštění od placení a krytí rizika přirozené smrti. Klient může zvolit navýšení až na desetinásobek, avšak pojistitel si vyhrazuje právo navyšovat pojistné netradičním, následujícím způsobem. Do pětinásobku pojistné částky je násobeno pojistné a pojistné částky pro jednotlivá rizika koeficientem 1, 2, 3, 4, 5. Od šestinásobku až po desetinásobek využívá pojistitel svých koeficientů, určených dle pojistnětechnických metod. Průměrně je sjednáván 2,5 až 3 násobek, hrazený například v případě rizikové skupiny R1 pojistným ve výši 260 Kč. První forma ÚDS ještě neobsahovala progresivní plnění. V současné době došlo k navýšení částky bolestného na 30.000 Kč. Součástí smlouvy je již automatická progrese v případě plnění, tím vychází pojistitel vstříc klientovi, neboť dochází k nelineární výplatě pojistného. Česká pojišťovna zakomponovala do svých produktů progresi následovně. Tradičně se vychází z ohodnocení lékařem, který stanoví závažnost trvalých následků. Do 25% postižení se vypočítávají trvalé následky z jednonásobku pojistné částky, tj. u základní sazby z 200.000 Kč. Po překročení hranice 25% postižení se vychází z tabulky progresivního plnění.23 Maximem tedy můžeme rozumět překročení hodnot trvalých následků přes 75%, kdy dochází k navýšení pojistné částky čtyřnásobkem, tj. ze základu 800.000 Kč. Například člověk zařazený do rizikové skupiny R1 bez VRČ platí v současnosti pojistné 127 Kč, riziková skupina R2 již činí 191 Kč bez VRČ.

5.3.2 Úrazové vkladové pojištění ÚDS-VKLAD Původní vkladové úrazové pojištění ÚDS bylo nahrazeno taktéž vkladovým pojištěním ÚDS-vklad počínaje rokem 1994. Jedná se o vkladové úrazové pojištění s maximálně pětinásobkem pojistných částek, které jsou shodné s běžně placeným pojištěním. Návratný vklad v případě R1 činil 17.920 Kč. Pojištění fungovalo na základě neprogresivního plnění s možností sjednání do 65-ti let věku. Průměrně klient sjednával 1-1,5 násobek. 23

Viz tabulka č. 2 Progresivní plnění – kap. 3.2.3 Trvalé následky, s. 11

- 34 -

5.3.3 Úrazové pojištění při životních produktech Jako novodobé pojištění řady vedle řady „S“ existuje pojištění Dynamik, ke kterému lze opět dopojistit riziko úrazu ve stejném rozsahu jako u jiných životních pojistek. Základní sazba činí 127 Kč (při 30.000 Kč na bolestné, 200.000 Kč na trvalé následky a 100.000 Kč pro případ smrti). V průměru je sjednáván úraz na 2,5 až 3 násobek, do pojištění je zanesena progrese a možnost zproštění od placení.

- 35 -

6 Srovnání produktů před r. 1994 a po r. 1994 Druh plnění

40.000

20.000

15 / měsíc

108 / měsíc

PČ bolestné

5.000

20.000

PČ trvalé následky

40.000

20.000

3.300 (jednorázově)

PČ smrt následkem úrazu

PČ smrt následkem úrazu Pojistné (resp. vklad)

„ÚDS – Vklad“

PČ trvalé následky

20.000 „ÚDS“

Pojistné

Vkladové

od roku 1994 (Kč)

5.000

Typ „49“

PČ bolestné

do roku 1994 (Kčs)

„VPO“

Běžně placené

Úrazové pojištění

200.000 100.000

200.000 100.000 17.920 (jednorázově)

Tabulka č. 7 – Srovnání produktů před r. 1994 a po r. 1994 Jak je z tabulky patrné, nejvýznamnější rozdíl plyne z nově stanovených pojistných částek. Pojistné částky se zvýšily v průměru přibližně šestkrát, téměř stejným poměrem narostlo běžně placené pojistné. Naopak u vkladového pojištění navzdory nárůstu pojistných částek pojistitel vyšel vstříc zákazníkovi nižším nárůstem minimálního vkladu. Kromě poměrů pojistných částek a pojistného musíme brát v zřetel i fakt, že nové produkty obsahují možnosti vyššího násobku a hlavně v současnosti obsahují automaticky progresivní plnění. V případě připojištění úrazu k pojištění životnímu došlo taktéž k pozitivnímu kroku směrem k zákazníkovi. Dřívější propočet pojistného u sdružených produktů byl tvořen prostým součtem, tj. např.: 10 Kčs spoření + 15 Kčs úraz = 25 Kčs pojistné. Od roku 1994 dochází k podpoře úrazového pojištění ze strany pojistitele a zároveň přiblížení životních pojistek klientovi, neboť nabízí slevu tzv. „ze dvou produktů“, tj. zvýhodněné úrazové připojištění k ostatním pojistným produktům.

- 36 -

7 Úrazové pojištění České pojišťovny a.s. v současnosti – tendence vývoje, statistika Soustředíme-li se na trend vývoje úrazového pojištění, zaznamenáváme jednoznačnou tendenci růstu, která se každoročně pohybuje zhruba kolem 10% nárůstu zájmu o pojištění. Od roku 2005 Česká pojišťovna a.s. podpořila úrazové pojištění zvýšenou marketingovou pozorností, což se pozitivně projevilo zvýšeným počtem pojistných smluv, zejména tedy v roce 2005, kdy byl odstartován dlouhodobý program podpory. Jelikož je v zájmu pojistitele předcházet ztrátám ze špatně ohodnoceného rizika, snaží se pojišťovna analyzovat pojistný trh a vlastní pojistný kmen, aby mohla lépe predikovat vývoj jednotlivých úrazů. Predikce a jednotlivá zkoumání jsou prováděna v několika směrech. Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující objem pojistného plnění patří: •

Věk pojištěného

•

Sportovní činnost

•

Zaměstnání

•

Druh nejčastějších úrazů

7.1 Věk pojištěného Česká pojišťovna denně přijme 800-900 nově nahlášených pojistných událostí. Z hlediska rozvrstvení pojištěné populace se Česká pojišťovna zaměřuje zejména na zkoumání při rozdělení osob na mladistvé a dospělé. Obecně platí vyšší počet pojistných událostí u osob mladistvých a osob pracujících, než u osob v důchodovém věku či nezaměstnaných. 43%

Osoby zletilé Osoby nezletilé

57%

Graf č. 2 – Objem pojistných smluv - „osoby zletilé / nezletilé“ - 37 -

7.1.1 Pojištění dětí Velkou část celkového počtu úrazů tvoří právě děti předškolního a školního věku, které představují významných 20% celkových událostí. Česká pojišťovna pro potřeby zkoumání zahrnuje pod pojem mladiství všechny osoby mladší 18-ti let. S nimi se celkový počet zdvojnásobí. Úrazovost je zkoumána nejen v rámci školní docházky, ale i v mimoškolní činnosti, kde se dále dělí na úrazy dopravní, sportovní a ostatní. K odhadu rizika Česká pojišťovna využívá i zdrojů Českého statistického úřadu. Vývoj počtu pojistných událostí se v poslední době ustálil, ke „skokovému“ nárůstu došlo zejména mezi lety 1997 a 1998, jak je zřejmé z grafu č. 3.

500000 450000 400000 350000

Úrazy ostatní Úrazy dopravní Úrazy školní Úrazy sportovní

300000 250000 200000 150000 100000 50000 0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Graf č. 3 – Vývoj počtu elementárních pojistných událostí24 Pojistitele zajímá nejen proporce školních úrazů, při jaké činnosti nastávají, zda při hodinách, přestávkách, v jídelně, či tělesné výchově, ale i na kterých typech škol je úrazovost vyšší. Pro představu úrazovosti žáků vzhledem k druhu školy a typu vyučovaného předmětu nám poslouží následující dva grafy.

24

Web: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR .Dostupný z: http://www.uzis.cz.

- 38 -

třída přestávka jídelna laboratoř dílna tělesná výchova ostatní

Graf č. 4 – Rizikovost školních předmětů25

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

í tn

á sn le

ř

a

o ch vý

to ra

a ln

ta os

tě

dí

bo la

k áv

m

na

t es

da

el j íd

př

tř í

lke ce

va

Ostatní Vyšší odborné a speciální školy, základní umělecké školy Střední odborné školy a učiliště Gymnázia Mateřské a základní školy

Graf č. 5 – Rizikovost mladistvých dle školního zřízení a místa vzniku pojistné události26

Z hlediska časového zkoumání má na rizikovost osob mladistvých velký vliv také roční období. Při analýze vývoje úrazovosti, jako časové řady, můžeme označit tento jev jako sezónní faktor se silným působením. Konkrétně v měsících červnu až srpnu dochází každoročně ke zvýšení nahlášených pojistných událostí, a to významným poměrem 10-15%.

25 26

Data ke grafu – Český statistický úřad. Statistická ročenka ČR Data ke grafu – Český statistický úřad. Statistická ročenka ČR

- 39 -

Letní úrazovost je spojena jednak s větším množstvím rizikových sportů a zejména se školními prázdninami. Trend těchto měsíců přetrvává a dokonce dochází k růstu evidovaných hlášení. Pro představu meziroční nárůst úrazů v letech 2004/2005 činil nárůst o 1.830 úrazů. Rok 2006 pokračoval v dosavadní tendenci. K evidenci dochází v České pojišťovně s určitým zpožděním, neboť velké množství hlášení přichází až v podzimních měsících, v případě závažnějších úrazů s delší dobou léčení ještě později. Nejméně rizikovou skupinu tvoří z pohledu pojistitele kojenci do jednoho roku od narození. Naopak od tří let lineárně roste úrazovost až k věku 13 až 14-ti let, kdy naopak dochází k realizaci rizika nejčastěji. Dle statistických šetření České pojišťovny si rodiče mnohdy uvědomí potřebu krýt riziko úrazu u mladistvých, až když úraz nastane. V případě prvního úrazu je pojištěna pouze polovina dětí, dojde-li k úrazu podruhé, zaznamenáváme 25% nárůst propojištěnosti.

7.1.2 Pojištění dospělých osob Pro osoby zletilé, tj. starší věku 18-ti let, je důležité zajistit se pro případ ztráty pracovní schopnosti, ať už by měla neschopnost nastat na dobu kratší, či trvalou. Trend v posledních letech dle statistických údajů zůstává neměnný a z celkového počtu pojistných událostí ukrajují víceméně stabilních 57% osoby zletilé. Nejrizikovější období osob zletilých představují pro pojistitele měsíce leden až březen, kdy každoročně dochází k nejčastějším hlášením úrazů. V těchto měsících je obvykle hlášeno přibližně přes 16 tisíc úrazů. Naopak k měsícům s nejnižší úrazovostí patří dlouhodobě duben a červenec, kdy se počet úrazů oproti výše jmenovaným snižuje zhruba o dva tisíce. Období letních dovolených zůstává, co do úrazovosti, stabilní. Drobné výkyvy jsou způsobeny spíše vznikem různých onemocnění, než snížením počtu úrazů.

7.2 Zaměstnání Shlédneme-li statistiky vývoje počtu pracovních úrazů, nalezneme dvě velice odlišná čísla. První číslo nám udává obvykle Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, který pod pojem pracovní úraz zahrnuje i pracovní úrazy, mající dobu pracovní neschopnosti kratší než tři dny a stejně tak i úrazy, jež nebyly nahlášeny zaměstnavateli, avšak u ošetřujícího - 40 -

lékaře byly pracovním úrazem označeny. Například v roce 2004 takto definovaný počet pracovních úrazů činil 178 072. Druhým údajem pak je hodnota Státního úřadu inspekce práce, která pro příslušný rok uvádí počet úrazů 109.243. Inspekce práce dále uvádí pokles vůči předchozímu roku o 1.331 případů, avšak většinou s poklesem případů dochází taktéž k poklesu pojištěnců (pro daný rok pokles o 46 tisíc). Meziroční tendence směřuje sice nepatrně, ale poměrně stále, ke snížení úrazovosti pojištěnců. Pozici zaměstnání s nejvyšší rizikovostí drží „výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků“, druhým v pořadí je pak „stavebnictví“. Při detailnějším pohledu se pak v pořadí prvních dvou nejčastějších úrazů (tvořících 33% všech příčin) jedná o tzv. „úraz břemenem, pád osob z výše, schodů, žebříku, výstupy – pády osob na nich a z nich“. Pojem pracovní úraz, resp. krytí rizika spojeného s výkonem povolání, však zahrnuje i pojištění pro případ smrti. I údaje o počtu úmrtí v jednotlivých zaměstnaneckých sférách jsou určující pro pojišťovnu při oceňování rizika. Ačkoliv v roce 2004 došlo dle Českého statistického úřadu ke zlepšení o 12 případů, dlouhodobá tendence je markantní. V roce 2007 činí tento počet již 300 osob. Pro představu vývoje pojištěnců a vývoje pracovních úrazů nám poslouží následující graf.

4800000 4700000 4600000 4500000 4400000 4300000 4200000 4100000 1994

1996

1998

2000

2002

Počet pojištěnců

Graf č. 6 – Počet pojištěnců27

27

Data grafu –Web: Český statistický úřad. Dostupný z: http://www.czso.cz.

- 41 -

2004

150000 100000 50000 0 1994

1996

1998

2000

2002

2004

Počet případů pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností

Graf č. 7 - Vývoj počtu pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností28

7.3 Sportovní činnost Česká pojišťovna evidovala v roce 2005 propojištěnost mezi sportovci téměř 320 tisíc úrazových smluv. Větší objem pak tvořil podíl úrazového připojištění dosahující více než 2,5 milionu smluv. Pod pojmem připojištění rozumíme dodatečné pojištění k pojištění životnímu, a to kapitálovému, důchodovému, investičnímu, rizikovému, apod. Spolu se zvýšeným zájmem o pojištění, růstem pojistného kmene a zvýšením počtu klientů dochází logicky i k vyšším nákladům z pohledu likvidace pojistných plnění. Např. po zavedení programu podpory se zvýšil objem vyplaceného pojistného plnění meziročně o 8%.

320000; 11%

2500000; 89%

Samostatné úrazové pojištění Forma úrazového připojištění

Graf č. 8 – Objem pojistných smluv „samostatného úrazového pojištění / forma připojištění“ Česká pojišťovna

nevyužívá ve svém statistickém oddělení rozdělení pojistných

smluv dle druhů sportu. Při ohodnocení rizika vychází pojistitel z úrovně, na které klient 28

Data grafu –Web: Český statistický úřad. Dostupný z: http://www.czso.cz.

- 42 -

provozuje danou aktivitu, přičemž k dispozici máme dvě základní skupiny, a to sportovce – profesionály, nebo amatéry. Pojistitel dále rozděluje klienty dle vykonávaného povolání29. Některé činnosti jsou z dlouhodobého hlediska nepojistitelné, tato rizika je možné pokrýt pouze krátkodobým produktem. Extrémní sporty jsou z pojištění zcela vyloučeny. Mezi sporty s nejvyšším počtem realizací rizika řadíme kopanou a hokej. Česká pojišťovna si sice nevede přímou databázi, která by zahrnovala frekvenci plnění v závislosti na druhu sportu, avšak z dlouhodobého pohledu jsou právě tyto dva sporty na špici pomyslného žebříčku produktů s nejčastějším plněním. Z těchto údajů však nemůžeme hodnotit hokej a fotbal jako rizikové odvětví pro pojistitele, neboť častá plnění jsou jen odezvou na vysoký podíl pojištěných sportovců – hokejistů a fotbalistů. Jedná se o kolektivní sporty, ve kterých se často využívá celkového pojištění klubu, například již od nejnižších úrovní, a tak jsou pojištěncem i osoby, které by si za normálních okolností pojištění nesjednaly. Z pohledu klienta se mezi nejdražší produkty řadí sporty provozované profesionálně, přičemž dále záleží i na ostatních faktorech30. Profesionální sportovci jsou v pojistném kmeni zastoupeni v počtu přibližně necelého tisíce osob. Jedná se o široké spektrum sportů, přičemž v některých sportovních odvětvích jsou pojištěny celé sportovní akce, jako například hráči a rozhodčí v hokeji. Ze zvýšené rizikovosti se odvíjí i škodovost, která je u profesionálních sportovců výrazně vyšší, což musí pojistitel zohlednit při výpočtu pojistného. V průměru rekreační aktivity pokryjeme kvalitním pojištěním za 2.300 Kč ročně. Klient může volit samozřejmě levnější i dražší modifikace.

7.4 Druhy nejčastějších úrazů Statistické šetření v rámci České pojišťovny, konkrétně provedené pracovníky oddělení likvidace úrazového pojištění, odhalilo statisticky nejvýznamnější druhy úrazů. Zkoumání bylo provedeno dle dlouhodobého hlediska, v tomto případě během osmi let. První místo v počtu hlášení, dle výsledků oddělení životního pojištění Klientského servisu ČP, obsadila chirurgicky ošetřená tržná a řezná rána. Dalším v pořadí je pak podvrtnutí kotníku a následuje podvrtnutí kolenního kloubu. 29 30

Viz. kap. 3.4 Rizikové skupiny, s. 13 Viz. kap. 3.8 Aspekty výše pojistného, s. 16

- 43 -

Čtvrté místo obsazují popáleniny, omrzliny a poleptání, dále pak úplné a neúplné zlomeniny jednoho článku prstu. Souhrnné označení jako poranění ruky pak obsazuje další tři významné pozice. Významný podíl na úrazovosti má též chirurgické odstranění cizího tělesa z těla a otřes mozku. Objemové rozvrstvení je graficky znázorněno na grafu.

600 (tis.)

559

500 400 300 200

243

77

100

112

55

30

23

97

0 Tržná/řezná rána, chirurgicky ošetřená

Povrtnutý kotník

Podvrtnutý kolenní kloub

Popáleniny omrzliny apod.

Zlomeniny jednoho článku prstu

Další poranění ruky

Chirurgicky odstraněná cizí tělesa

Otřes mozku

Graf č. 9 - Objem nejčastěji likvidovaných pojistných událostí.31

Současné statistiky korespondují s procentuálním dlouhodobým vývojem, pouze z hlediska závažnosti mírně narůstá počet těžších až těžkých úrazů. Mezi takové úrazy Česká pojišťovna například eviduje pohmoždění míchy, roztržení sleziny, nitrolební krvácení, apod. Z hlediska výše uvedené rizikovosti v prázdninových měsících u osob nezletilých vévodí statistikám tržná a řezná rána (2.600 případů), dále pak podvrtnutí (700), popáleniny a ostatní zlomeniny.

31

Česká pojišťovna a.s. – Úsek životního pojištění Klientského servisu ČP

- 44 -

Nejvíce výše uvedených úrazů vzniká v domácnosti, domácí dílně, na zahradě, chalupě, chatě, apod. Velká rizikovost je též při automobilové dopravě, proto pojistitel musí zohlednit statistiky Zdravotnických ročenek atd. Pojistitel v tomto případě má ztíženou pozici, neboť ne všechna hlášení jsou spojena s nehodou, ačkoliv k nim tímto způsobem došlo. Častým jevem jsou pozdější ambulantní zákroky, kdy klient nevyhledá zdravotní ošetření bezprostředně po nehodě. V oblasti cestovního pojištění je zaznamenán klesající zájem ze strany klientely. V roce 2006 tento počet činil již 1,1 milionu pojištěných osob. (Polovina byla pojištěna prostřednictvím smlouvy s cestovní kanceláří, druhá polovina jako individuální cestovatel.) Pokles zájmu o cestovní pojištění klesá též z důvodu snižujícího se počtu zahraničních úrazů. Dle statistik České pojišťovny se počet nahlášených pojistných událostí ve sledovaném období červen, červenec, srpen roku 2004 a 2005 snížil o 575, tj. na 2.861 hlášení. Z pohledu pojistitele je v pořadí nejvyšší úrazovosti na první příčce Řecko, ačkoliv v poslední době dochází ke zlepšení. Největší nárůst pojistných událostí zaznamenává Bulharsko, což je dáno však i zvyšujícím se počtem českých turistů.

Země Řecko Bulharsko Španělsko Chorvatsko

2003 675 311 325 248

2004 846 388 300 256

2005 571 521 205 199

Tabulka č. 8 – Počet hlášených pojistných událostí 6. – 8. měsíce / v letech 2003–200532

32

Web: Česká pojišťovna a.s., dostupné z: www.ceskapojistovna.cz

- 45 -

8 Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zachytit vývoj úrazového pojištění, charakterizovat základní produkty nabízené Českou pojišťovnou a.s a určit změny v období od vzniku do současnosti nejen z hlediska pojistitele, ale i pojištěného. Dále určit trend vývoje tržního podílu a změny v objemu přijatého, resp. vyplaceného pojistného. Analyzovat počet pojistných událostí v čase. Z dlouhodobého pohledu měl na vývoj zásadní vliv příchod tržního prostředí. Citelný je ústup klasické formy samostatného pojištění úrazu, což je dáno do jisté míry zvýšenou ochotou klientů investovat ve větší míře do životních pojistek než dříve. Tento trend do jisté míry souvisí i s uvědoměním si potřeby zajištění budoucnosti prostřednictvím životního pojištění, kde je krytí rizik úrazu běžnou formou dopojištění. Vliv na snížení celkového objemu samostatných úrazových pojistek má samozřejmě také rozvoj jiných pojistných produktů, které si žádá současná doba, jako například havarijního pojištění. Snaha pojistitele zakomponovat úrazové pojištění i do ostatních pojistných instrumentů je patrná tvorbou výhodnějších podmínek (slevy) v případě dvou produktů. V tomto směru lze zaznamenat jistý pokrok, neboť sleva na úrazovém pojištění v kombinaci je standardní záležitostí. Otázku změn pojistného kmene, průměrných ročních plnění, či přijatého pojistného se analyzovat nepodařilo. Pro Českou pojišťovnu a.s. se jedná o citlivá data33,

která jsou

součástí obchodního tajemství. Vzhledem k dlouhotrvající tradici na území České republiky představuje právě datová základna strategickou výhodu. Nelze říci, že by pojištění bylo nabízeno v nejideálnější podobě a nemělo prostor ke zlepšení. Například v případě vzniku pojistné události, kdy dojde k více úrazům, dochází ze strany klienta k vyplacení plnění pouze za nejtěžší úraz.34 Což ponižuje pojistnou ochranu a zároveň diskriminuje pojištěné osoby, které důsledkem jednoho úrazu utrpěly více škod. Z hlediska pojistitele by se měly blíže specifikovat úrazy. V dnešním světě rozsáhlých databází by neměl být problém zachytit sporty, při nichž k úrazu dochází. Pojistitel by tak mohl lépe odhadnout rizika spojená s konkrétními druhy sportů a dle vývoje upravit pojistné.

33

jako např. počet pojistných plnění v letech, přijaté pojistné, průměrná výše pojistné ochrany, či bližší podíl samostatného a sdruženého úrazového pojištění 34 ohodnocený dle oceňovacích tabulek

- 46 -

Další nedostatek spatřuji v podobě přístupu pojistitele k rizikovým skupinám. Stane-li se úraz pojištěnému, u kterého během pojistné doby došlo ke změně rizikové skupiny z nižší na vyšší35, a klient si neuvědomí svoji povinnost nahlásit událost pojistiteli, bude v případě úrazu krácen na plnění. Pokud dojde k opačné situaci a klient se dostane z podobných důvodů z vyšší rizikové skupiny do nižší, pak bude plnění plynout z titulu té nižší, přestože si pojištěný po celou dobu platí částku pro skupinu vyšší. Zejména u dlouholetých partnerů si pojistitel nedělá dobrou reklamu. Naopak kladně hodnotím likvidaci drobných úrazů, které Česká pojišťovna a.s. odškodňuje na pojistném trhu jako jediná. Ze strany klienta lze pozitivně cítit lepší přístup pojistitele k likvidaci trvalých následků úrazu. Zatímco dříve byl přesně klientovi přidělen posudkový lékař, resp. smluvní lékař České pojišťovny a.s., v současnosti si vybírá svého lékaře sám pojištěný, čímž dochází k urychlení likvidace pojistných událostí. Zároveň však vzniká impuls ke spekulativnímu výběru lékařů, a tak z pohledu pojistitele nedochází ke kroku vpřed ale spíše naopak. Česká pojišťovna sice neustále prověřuje podezřelá plnění, myšlenka úplného vymýcení pojistných podvodů je však iluzorní. Produktová skladba je v současnosti rozšiřována převážně formou úrazového připojištění k jiným pojištěním. Pojistná ochrana narůstá víceméně lineárně s rostoucím pojistným. Práce zhodnotila vývoj úrazového pojištění na základě dostupných dat a informací. Čtenář by měl získat přehled v otázce úrazového pojištění České pojišťovny a.s.

35

např. vlivem změny zaměstnání

- 47 -

Seznam použité literatury a pramenů Literatura: • Ducháčková, E. Principy pojištění a pojišťovnictví, Ekopress, Praha 2005 •

Daňhel, J., Ducháčková, E., Majtánová, A., Kafková, E. Pojišťovnictví- Teorie a praxe, Ekopress 2006

•

Daňhel, J., a kol. Pojistná teorie, Professional publishing, Praha 2005

•

Daňhel, J. Kapitoly z pojistné teorie, Praha 2002

•

Marvan, M., Chalupecký, J. Dějiny pojišťovnictví v Československu 2. ALFA KONTI spol. s r.o., 1993

•

Marvan, M., Chalupecký, J. Dějiny pojišťovnictví v Československu 3. Praha: GSM, 1997

•

Všeobecné pojistné podmínky pro úrazové pojištění České pojišťovny a.s. schválené představenstvem České pojišťovny a.s. dne 14. 9.2004 pod č. j. 4

•

Doplňkové pojistné podmínky samostatného úrazového pojištění České pojišťovny a.s. pro dospělé

•

Doplňkové pojistné podmínky krátkodobého úrazového pojištění dospělých osob (KÚD) a mládeže (KÚM)

•

Výroční zprávy České pojišťovny a.s. za rok 1997 – 2006

•

Český statistický úřad. Statistická ročenka ČR

•

Česká pojišťovna a.s. – Úsek životního pojištění Klientského servisu ČP - archiv

•

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, Část sedmá. Dědění (§ 460-487)

Internetové zdroje: •

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR . Dostupný z: http://www.uzis.cz.

•

Zdravotnická ročenka 2004. Dostupná z: http://www.uzis.cz/article.php?type=1&mnu_id=5100&mnu_action=select

•

Český statistický úřad. Dostupný z: www.czso.cz - 48 -

•

Česká pojišťovna a.s. Dostupná z: www.ceskapojistovna.cz

•

Úrazové pojištění. Dostupné z: http://www.finance.cz/pojisteni/informace/urazove/co-to-je/

•

Úrazové pojištění. Dostupné z: http://www.mesec.cz/texty/urazove-pojisteni/

•

Česká asociace pojišťoven. Dostupná z: http://www.cap.cz/

•

Český statistický úřad. Statistická ročenka ČR. Dostupný z: www.czso.cz

•

Výzkumný ústav bezpečnosti práce. Dostupný z: www.vubp.cz

•

Vývoj pracovní úrazovosti v ČR v roce 2004. Dostupný z: www.vubp.cz/html_produkty/archiv_zpravodaj/zpravodaj3_05.pdf)

Odborné konzultace: •

PhDr. Koutská Dagmar, odbor komunikace České pojišťovny a.s.

•

Hanzlík Karel, VPA České pojišťovny a.s.

- 49 -

Seznam grafů Graf č. 1 – Domácí pojišťovny – přijaté hrubé plnění, vyplacené plnění, poměr vyplacené/přijaté ..............................................................................................................21 Graf č. 2 – Objem pojistných smluv – „osoby zletilé / nezletilé“............................................37 Graf č. 3 – Vývoj počtu elementárních pojistných událostí.....................................................38 Graf č. 4 – Rizikovost školních předmětů ................................................................................39 Graf č. 5 – Rizikovost mladistvých dle školního zřízení a místa vzniku pojistné události.......39 Graf č. 6 – Počet pojištěnců ....................................................................................................41 Graf č. 7 – Vývoj počtu pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností......................42 Graf č. 8 – Objem pojistných smluv „samostatného úrazového pojištění / forma připojištění“ ..........................................................................................................................................42 Graf č. 9 – Objem nejčastěji likvidovaných pojistných událostí. ............................................44

Seznam tabulek Tabulka č. 1 – Délka nezbytného léčení – Přepočtový koeficient ...........................................10 Tabulka č. 2 – Progresivní plnění ...........................................................................................12 Tabulka č. 3 – Český pojistný trh úrazového pojištění v roce 1923 ........................................18 Tabulka č. 4 – Pořadí pojistných produktů ve 30. letech 20. století .......................................19 Tabulka č. 5 – Vývoj úrazového pojištění v období 1925-1929...............................................20 Tabulka č. 6 – Základní srovnání „VPO“ a „49“ pro dospělé a mladistvé, do roku 1999 ....27 Tabulka č. 7 – Srovnání produktů před r. 1994 a po r. 1994 ..................................................36 Tabulka č. 8 – Počet hlášených pojistných událostí 6. – 8. měsíce / v letech 2003-2005 .......45

- 50 -

Přílohy:

- 51 -

- 52 -

- 53 -

- 54 -

- 55 -

- 56 -

Analýza úrazového pojištění

Recommend Documents