ANALÝZA SLEVOVÝCH PORTÁLŮ

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika

ANALÝZA SLEVOVÝCH PORTÁLŮ Analysis of Flash Sales Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

Mgr. Martin Slanicay

Tereza SKYVOVÁ

Brno, 2014

J m én o a p ří j m en í au t o ra:

Tereza Skyvová

Náz ev b ak al á řs k é p r áce:

Analýza slevových portálů

Náz ev p rác e v an gl i čt i n ě:

Analysis of flash sales

Kat ed ra:

ekonomie

Ved o u cí b ak al ářs k é p ráce:

Mgr. Martin Slanicay

R o k o b h aj o b y:

2014

Anotace Cílem této bakalářské práce je analýza vývoje a fungování slevových portálů v České republice. Práce přibližuje proces hromadného nákupu se slevou prostřednictvím slevového portálu, prezentuje a rozebírá jednotlivé fáze vývoje trhu slevových portálů od jeho vzniku před čtyřmi lety až do současnosti a charakterizuje hlavní události, které se na něm odehrály. Podává přehled o aktivitách zaměřených na kultivaci trhu a nastiňuje trendy dalšího směřování slevového odvětví. Dále objasňuje výhody, nevýhody a rizika účasti v hromadném nakupování z pohledu jednotlivých stran. Uvedené poznatky následně porovnává se skutečnými postoji a zkušenostmi uživatelů slevových portálů v ČR, a to jak zákazníků, tak inzerujících podniků, které byly získány na základě vlastního empirického šetření provedeného mezi těmito subjekty.

Annotation The goal of this bachelor thesis is the analysis of development and performance of group buying websites in the Czech republic. Thesis gives an insight into process of group buying with group buying websites as an intermediary, introduces and analyses individual stages of group buying market development since its origins four years ago up to present time and characterizes principal occurrences that took place. The work provides an overview of initiatives aimed at market refinement and outlines future orientation of group buying field of business. It furthermore delineates advantages, drawbacks as well as risks of participation in group buying from the perspective of each individual party. Mentioned findings are consequently put in comparison to actual attitudes and experience of users of group buying websites in the Czech republic, both customers and companies, which were acquired on the basis of own quantitative research conducted among respective subjects.

Klíčová slova hromadné nakupování, slevové portály, sleva, kvantitativní výzkum

Keywords group buying, flash sales, discount, quantitative research

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Analýza slevových portálů vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Martina Slanicaye a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 25. dubna 2014 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Martinu Slanicayovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji všem respondentům, kteří se účastnili dotazníkového šetření, a to jak jednotlivcům, tak zástupcům oslovených podniků. Velké díky patří i těm, kteří se angažovali v distribuci dotazníků. V neposlední řadě bych ráda vzdala dík rodině a příteli za jejich podporu a trpělivost.

OBSAH Úvod ..........................................................................................................................................13 1

2

3

Představení slevových portálů...........................................................................................15 1.1

Slevový portál a hromadné nakupování ..............................................................................15

1.2

Subjekty hromadného nakupování ......................................................................................15

1.3

Proces hromadného nákupu prostřednictvím slevového portálu......................................16

1.4

Agregátory slevových nabídek..............................................................................................20

Historie slevových portálů .................................................................................................22 2.1

Vznik hromadného nakupování ve světě .............................................................................22

2.2

Počátky hromadného nakupování v Česku .........................................................................23

Vývoj trhu slevových portálů v ČR ...................................................................................26 3.1

Rok 2010 – vznik trhu a boom ..............................................................................................26

3.1.1

3.2

Rok 2011 – nasycení trhu ......................................................................................................27

3.2.1

3.3

Sortiment – rozšíření segmentu zboží ............................................................................................ 36

3.5

Rok 2014 – částečná stabilizace trhu a aktuální situace.....................................................37

3.6

Trendy dalšího směřování.....................................................................................................38

3.6.1 3.6.2 3.6.3 3.6.4 3.6.5

3.7

5

Sortiment – nabídky z oblasti módy............................................................................................... 33

Rok 2013 – pokračující konsolidace trhu ............................................................................34

3.4.1

4

Sortiment – cestování a pobytové balíčky...................................................................................... 30

Rok 2012 – konsolidace trhu.................................................................................................31

3.3.1

3.4

Sortiment – zážitkové služby ......................................................................................................... 27

Specializace na vybranou kategorii slevových nabídek ................................................................. 38 Kamenné pobočky a širší výdejní síť ............................................................................................. 39 Věrnostní programy ....................................................................................................................... 39 Vlastní prodej a distribuce zboží .................................................................................................... 40 Hromadné slevy v mobilních zařízeních ........................................................................................ 41

Zhodnocení vývoje slevových portálů ..................................................................................41

Iniciativy zaměřené na kultivaci trhu ...............................................................................44 4.1

Asociace portálů hromadného nakupování (APHN) ..........................................................44

4.2

Aliance slevových portálů (ASP) ..........................................................................................45

4.3

Bloklist.cz – Černý seznam partnerů slevových serverů ....................................................45

4.4

Pojištění slevových kuponů ...................................................................................................46

4.5

Certifikace důvěryhodných slevových portálů ...................................................................47

4.6

Antislevy.cz – průvodce nabídkami slevových portálů ......................................................47

4.7

Ombudsman ...........................................................................................................................47

4.8

Výkon slevového trhu (VST) ................................................................................................47

Hromadné nakupování z pohledu jednotlivých účastníků ..............................................49 5.1

Z pohledu spotřebitele – zákazníka slevových portálů ......................................................49

5.1.1

Výhody........................................................................................................................................... 49

5.1.2

5.2

Z pohledu inzerujícího podniku – poskytovatele slevy ...................................................... 51

5.2.1 5.2.2

5.3

Výhody .......................................................................................................................................... 53 Nevýhody a rizika ......................................................................................................................... 54

Analýza postojů a zkušeností českých spotřebitelů se slevovými portály ........................ 56 6.1

Průběh a parametry dotazování .......................................................................................... 56

6.2

Demografické údaje .............................................................................................................. 56

6.3

Obecné povědomí .................................................................................................................. 58

6.4

Spotřebitelé, kteří nemají se slevovými portály zkušenost ................................................ 58

6.5

Nákupní chování zákazníků slevových portálů .................................................................. 59

6.5.1 6.5.2 6.5.3 6.5.4

6.6

7

Výhody .......................................................................................................................................... 51 Nevýhody a rizika ......................................................................................................................... 52

Z pohledu slevového portálu – zprostředkovatele slevy .................................................... 53

5.3.1 5.3.2

6

Nevýhody a rizika ......................................................................................................................... 50

Motivy a impulzy k využívání slevových portálů ......................................................................... 59 Frekvence a charakter nákupů na slevových portálech.................................................................. 60 Zkušenosti s hromadnými nákupy ................................................................................................. 63 Vztah k vyzkoušenému podniku.................................................................................................... 64

Celková spokojenost.............................................................................................................. 65

Analýza zkušeností poskytovatelů slev s inzercí na slevových portálech ........................ 67 7.1

Průběh a parametry dotazování .......................................................................................... 67

7.2

Demografické údaje .............................................................................................................. 67

7.3

Motivace firem k využití služeb slevových portálů ............................................................ 69

7.4

Spolupráce se slevovým portálem ........................................................................................ 69

7.5

Slevová nabídka..................................................................................................................... 70

7.6

Zkušenosti s prodejem prostřednictvím slevových portálů............................................... 71

7.7

Spokojenost a výsledky slevové akce ................................................................................... 72

Závěr ......................................................................................................................................... 75 Seznam použitých zdrojů ......................................................................................................... 78 Seznam grafů ........................................................................................................................... 90 Seznam tabulek ........................................................................................................................ 90 Seznam schémat ....................................................................................................................... 90 Seznam použitých zkratek ........................................................................................................ 91 Seznam příloh .......................................................................................................................... 92

ÚVOD Na jaře roku 2010 se v České republice objevil nový typ internetového nakupování, a sice hromadné nakupování se slevou zprostředkovávané specializovanými internetovými obchody – slevovými portály. Původní myšlenka spočívá v nabídnutí výrazné slevy na zboží nebo službu obchodníkem pod podmínkou, že se najde takové množství kupujících, které poskytovateli zajistí dostatečný odběr, aby se mu snížení ceny vyplatilo. V praxi funguje obchodní model následovně: slevový portál inzeruje na svých internetových stránkách slevovou nabídku různých obchodníků po časově omezenou dobu. Pokud o ni projeví zájem předem stanovený minimální počet spotřebitelů, realizuje se obchod. Zákazníci mají možnost využít výhodných nákupních podmínek, poskytovatelé slev se zviditelní a získají nové návštěvníky, které mohou přesvědčit o kvalitě svého zboží nebo služeb a motivovat je k návratu za plnou cenu. Slevový portál z každé uskutečněné transakce obdrží procentuální provizi. Tento jednoduchý princip zaznamenal po celém světě nevídanou popularitu. Řadu příznivců si brzy získal také v České republice. Jeho vývoj však byl v tuzemsku do jisté míry unikátní. Sleva je pro české spotřebitele velmi motivující slovo, což podnikatelům v této oblasti slibuje velký potenciál úspěchu. V důsledku toho došlo v Česku k bezprecedentnímu rozmachu fenoménu hromadného nakupování. Uvádí se, že v přepočtu na počet obyvatel u nás ve své době existovalo vůbec nejvíce slevových portálů na světě. Tato skutečnost a další charakteristiky české povahy znamenaly specifický průběh vývoje slevového trhu v ČR. Ten zároveň podléhal značné mediální pozornosti, která spotřebitelům přinášela v některých ohledech rozporuplné informace. Za čtyři roky působení slevových portálů v tuzemsku tak není veřejné mínění stále jednotné v pohledu na tuto internetovou službu. Někteří se stali pravidelnými zákazníky, jiní tento způsob nákupu zavrhují. Podle jedněch jsou slevové servery užitečným marketingovým nástrojem, další se domnívají, že inzerce na slevových webech nepřináší prospěch, ale naopak trh v některých oborech deformuje. Cílem této bakalářské práce je analyzovat vývoj a fungování slevových portálů v ČR z pohledu jednotlivých účastníků. Nejdříve se pokusím vyložit podstatu modelu hromadného nakupování, definovat subjekty, které se ho účastní a přiblížit proces hromadného nákupu prostřednictvím slevového portálu. Ve druhé kapitole zmapuji vznik hromadného nakupování ve světě i jeho počátky v České republice. Následně se zaměřím na rozbor vývoje trhu slevových portálů v ČR, který si za relativně krátkou dobu působení slevových serverů v tuzemském internetovém prostředí prošel několika etapami. Od mimořádného boomu, přes fázi saturace a následné konsolidace do současného stavu částečné stabilizace. Všechny tyto fáze charakterizuji a doplním o nejvýznamnější události slevového trhu. Stejně tak se měnila také obchodní strategie a nabídka sortimentu na slevových webech, což bude rovněž předmětem rozboru. Na závěr kapitoly naznačím trendy dalšího směřování a charakteristiku doplním o osobní zhodnocení vývoje. Čtvrtá kapitola si klade za cíl podat přehled o aktivitách, které se v reakci na turbulentní vývoj slevového odvětví snažily trh hromadných slev kultivovat. Pro ucelení pohledu na problematiku slevových portálů představím v páté kapitole výhody, nevýhody a rizika, která z účasti v procesu hromadného nakupování pro jednotlivé strany vyplývají. Tyto i výše uvedené poznatky se staly předlohou pro vlastní empirické šetření. Účelem posledních dvou kapitol je popsané aspekty aplikovat 13

na zjištění získaná dotazníkovým šetřením provedeným mezi uživateli slevových portálů, a to jak zákazníky, tak i inzerujícími podniky. Záměrem bylo identifikovat současné postoje obou účastníků hromadného nakupování. Snažila jsem se otevřít nejvýznamnější problematiku řešenou v předchozím textu, zaznamenat zkušenosti dotyčných subjektů se slevovými portály, porovnat obecně vnímané trendy s jejich skutečnými názory a pokusit se zhodnotit, jakým směrem se situace českého slevového trhu z pohledu těchto dvou klíčových stran vyvinula.

14

1 PŘEDSTAVENÍ SLEVOVÝCH PORTÁLŮ 1.1 Slevový portál a hromadné nakupování Slevový portál je obvyklejším označením pro servery hromadného nakupování, které jsou založeny na principu online hromadného nakupování se slevou, někdy též nazývaného kolektivní nakupování. Hromadné nakupování je tržním mechanismem, jehož podstatu tvoří množstevní slevy vyplývající z kolektivní poptávky.1 Podle definice hromadného nakupování tak, jak ji uvádí Ferry,2 umožňuje tento proces získání zboží a služeb za výrazně nižší ceny, pod podmínkou, že nákup uskuteční stanovené minimální množství zákazníků. Je tedy nutné vytvořit dostatečně velkou skupinu, aby bylo dosaženo dohody - odtud pojem hromadné nakupování. Jakmile je toto minimální požadované množství naplněno, dojde k aktivaci slevy a každý z nákupní skupiny obdrží zboží nebo službu za stejnou sníženou cenu.3 Ta je tedy fixní a nepřizpůsobuje se tomu, jak se mění počet účastníků hromadného nákupu. Pokud se dostatečné množství zájemců ke koupi nezaváže během určeného časového období, po které je nabídka platná, obchod není uzavřen, dosavadní kupující dostanou své peníze zpět a nikomu není poskytnuta sleva.4 Protože již přihlášení zájemci mají, do doby než je sleva aktivována, prospěch z dalších nakupujících, kteří se přidají ke skupině, jsou motivováni šířit nabídku a povzbuzovat další potenciální zákazníky ke koupi.5 Takové jednání dále snižuje náklady na získání dodatečného zákazníka pro inzerující firmy. Atraktivita tohoto obchodního modelu spočívá ve skutečnosti, že je díky němu umožněno i rozdílným a navzájem neznámým lidem využít kolektivní kupní síly k získání výhodnějších nákupních podmínek, než jakých by byli schopni dosáhnout jako jednotlivci.6 Stačí, aby projevili zájem zakoupit stejné zboží nebo službu. Do vzniku modelu hromadného nakupování byly množstevní slevy výsadou pouze velkoodběratelů.

1.2 Subjekty hromadného nakupování Před podrobnějším popisem online hromadného nakupování je žádoucí definovat subjekty, které se tohoto ekonomického vztahu účastní. Na jedné straně jsou to obchodníci – dodavatelé zboží a poskytovatelé služeb, ochotní nabídnout nižší než obvyklou cenu v případě, že se jim podaří zaujmout dostatečné množství nových zákazníků, konečných spotřebitelů, kteří stojí na opačném konci transakce. Typické pro tento systém je, že zde nedochází k přímé interakci mezi nakupujícím a prodejcem před samotným uskutečněním obchodu.7 1

ANAND, Krishnan S. a Ravi ARON. Group Buying on the Web: A Comparison of Price-Discovery Mechanisms.Management Science. 2003, vol. 49, issue 11, s. 2. 2 FERRY, Lance. The Group Buying Handbook: Everything You Need to Know about Group Buying. Emereo Pty Limited, 2011, s. 1. ISBN 17-430-4137-3. 3 XIONG, Lina a Clark HU. Hotel Viral Marketing via Social Networks: A Strategic Pricing Lesson from Group Buying. s. 1 4 KÖPP, Sebastian, Aliaksei MUKHACHOU a Markus SCHWANINGER. Group Buying Schemes: A Sustainable Business Model?. s. 4 5 PORCSHE, Moran. The Economics Of Group Buying Sites. In: Investopedia US: A Division of AIC 6 KAUFFMANN, Robert J. a Bin WANG. Bid Together, Buy Together: On the Efficacy of Group-Buying Business Models in Internet-Based Selling. s. 4 7 ELIASON, Erik, Yohanes FREZGI a Fatima KHAN. Daily Deals White Paper: Understanding the industry dynamics of daily deals and implications for merchants and consumers. s. 4 15

Roli prostředníka v procesu hromadného nakupování hrají právě slevové portály, což jsou speciální internetové obchody, kde se nabídka setkává s poptávkou. Zajišťují zajímavou slevovou akci, přebírají odpovědnost za její propagaci, komunikují s potenciálními zákazníky, jejich prostřednictvím dochází k uzavření obchodu a platbě a v některých případech se angažují i v poskytování garancí. Slevové portály také přenesly hromadné nakupování do prostředí internetu, což usnadnilo možnost dosažení výhodnějších cenových podmínek a významně snížilo transakční náklady. V současné době je možné identifikovat ještě čtvrtou skupinu aktérů hromadného nakupování, a to takzvané agregátory slevových nabídek. Jejich bližší charakteristice je věnována podkapitola 1.4.

1.3 Proces hromadného nákupu prostřednictvím slevového portálu Slevový portál jako koordinátor celého procesu online hromadného nakupování nejdříve zajistí nabídkovou stranu. Iniciativa s návrhem spolupráce může pocházet jak ze strany slevového serveru, tak ze strany samotného obchodníka, distributora zboží nebo provozovatele služby, který slevový web aktivně osloví se záměrem nabízet přes něj své produkty. Zakladatel největšího českého serveru, Slevomat.cz, uvádí, že každý den se jeho slevovému portálu přihlásí padesát až sto obchodníků ochotných poskytnout hromadnou slevu.8 Menší portály jsou ve shánění dodavatelů slev v obtížnější situaci a i z toho důvodu se někdy stává, že naváží spolupráci s neseriózním podnikatelem. Výše nabídnuté slevy se pohybuje v řádu desítek procent - obvykle činí 40 % až 80 % z původní ceny zboží, respektive služby.9 Podnikatel však ze zákazníkem zaplacené ceny inkasuje ještě menší částku, protože z každého prodaného kuponu je nutné odečíst provizi, která náleží slevovému portálu. Většina webů v České republice pracuje s provizí 20–30 %,10 na západních trzích se však neoficiálně mluví i o 50% provizích.11 Jakmile je smluvní partnerství mezi obchodníkem a slevovým portálem uzavřeno, připraví se grafická podoba nabídky, která je velmi důležitá, protože dané zboží či službu na internetové stránce prezentuje a mimo jiné slouží jako on-line display reklama.12 Následně se akce vystaví na slevovém serveru spolu se základními parametry, které jsou s konkrétní nabídkou spojeny. Mezi tyto parametry patří v první řadě původní a nově nabízená cena, jako hlavní stimul ke koupi. V naprosté většině případů je zdůrazněna také procentuální výše slevy. Charakteristickým rysem skupinového nakupování vždy bylo, že pro uskutečnění množstevní slevy musí o dané zboží nebo službu projevit zájem předem definovaný počet zákazníků. Tento počet bývá u nabídky rovněž uveden spolu s údajem, zda již došlo k jeho naplnění, či kolik spotřebitelů je k aktivaci skupinové slevy ještě potřeba. Než je tato hranice překročena, dochází pouze k závazné rezervaci - objednání slevy. Platba je umožněna až po dosažení tohoto minimálního požadovaného množství kupujících. Naopak, pokud není nalezen dostatečný počet zájemců, akční nabídka se nespustí, objednávky se stornují a sleva se nerealizuje. Protože však k toku peněžních prostředků 8

Slevomat se bude rozšiřovat. Nabídne slevy ve více městech. Mladá fronta DNES. 2010, č. 289. Nový hit online nakupování? Hromadné slevy. In: Lupa.cz [online]. 10 BARTOŠOVÁ, Veronika. Nejde tolik o prodej jako o marketing. Trend marketing. 2011, č. 3. 11 VYLEŤAL, Martin. Tomáš Čupr: Slevomat jsme spočítali i na tuhé období. In: Lupa.cz [online]. 12 BARTOŠOVÁ, Veronika. Nejde tolik o prodej jako o marketing. Trend marketing. 2011, č. 3. 16 9

zatím nedošlo, nikdo není znevýhodněn skutečností, že by musel zaplatit vyšší částku, než byl ochoten, nebo vyžadovat vrácení financí. Nicméně pokud je už požadovaný počet zákazníků k dané nabídce přihlášen, probíhá platba okamžitě, respektive v rámci k tomu určeného časového intervalu. Nutno však podotknout, že ze současné praxe českých slevových serverů je možné vypozorovat, že spousta z nich už tuto dolní hranici potřebnou pro uskutečnění akční nabídky nestanovuje. Tento jev shledávám jako zajímavý, zejména s ohledem na to, že kromě zajištění racionální rentability projektu pro obchodníka sloužila také k obhájení slevy před zákazníkem, která by jinak mohla působit jako nežádoucí znak nižší kvality. V práci se proto budu touto otázkou ještě zabývat. Za účelem podpořit impulzivnější jednání spotřebitelů je uvedena zbývající doba trvání nabídky. Tento atribut má také navodit přesvědčení, že sleva je exkluzivní a zachovat tak atraktivitu předmětu akce. Platnost nabídky se prvotně pohybovala v rozmezí jednoho až dvou dnů, servery ale stále častěji poskytují delší nákupní periody, typicky jeden týden, přičemž není výjimkou, že je původní období po svém uplynutí následně prodlouženo. Mimo časový limit může být slevová akce omezena i kusově, a to jak v celkovém množství, tak počtem dostupných kusů na osobu. Maximální počet prodejů má význam především u služeb, kdy je nutné, aby byl poskytovatel schopný obsloužit všechny zájemce. Parametry týkající se slevové nabídky jsou dále doplněny o informace o samotném zboží nebo službě. V tomto smyslu přichází v úvahu podrobný popis předmětu slevy, kontakt na dodavatele slevy a kritéria jejího uplatnění, ať už se jedná o umístění provozovny poskytovatele služby či údaje o možnostech doručení nebo osobního vyzvednutí zboží. To vše je doprovázeno fotografiemi. Na tomto místě je však potřeba rozlišovat mezi těmi, které jsou pouze ilustrační a těmi, které zobrazují skutečný objekt nabídky. Pokud se příslušná akce na webu objevila již dříve, bývá připojeno hodnocení spokojenosti zákazníků, kteří ji v minulosti využili. Spolehlivý slevový portál také dává svým uživatelům možnost se přímo u slevové nabídky vyjadřovat ke konkrétní akci v diskusi, popřípadě se doptat na nejasnosti či doplňkové údaje. V neposlední řadě je vedle nabídky umístěn odkaz, který zprostředkovává její propojení se sociálními sítěmi. Ty fungují jako hlavní komunikační kanál k propagaci nabídky v reálném čase. S využitím odkazu mohou zájemci o slevu akční nabídku sdílet, a upozornit tak na ni další kupující, což zvyšuje šanci, že bude slevová akce realizována, a dále podtrhuje promyšlenost daného obchodního modelu. K oslovení potenciálních zákazníků slouží také každodenní distribuce emailů registrovaným odběratelům slevových webů. Tyto emailové zprávy bývají nazývány newslettery a s rostoucím rozsahem nabízeného sortimentu se začala rozvíjet jejich personalizace - uživatelé například dostali možnost na základě svých preferencí zvolit oblast slev, o kterých budou informováni. Dále mohou být zájemci na akční nabídku odkázáni z některého z agregátorů slevových nabídek či díky tomu, že je upoutal reklamní banner na jednom z partnerských webů. Jakmile se podaří minimálního stanoveného množství kupujících dosáhnout, systém bude požadovat provedení peněžní transakce. Platební možnosti povětšinou zahrnují úhradu převodem z bankovního účtu, platební kartou online, prostřednictvím platebních systémů typu PayPal či PaySec, popřípadě hotově při osobním odběru. Ačkoli zboží nebo službu spotřebitel nekupuje od slevového portálu, 17

platební údaje jsou poskytovány výhradně slevovému webu, což může do jisté míry zvyšovat důvěryhodnost online obchodu, která často bývala hlavní překážkou v uskutečňování nákupů přes internet. Finanční vyrovnání s poskytovatelem slevy je úkolem slevového serveru. Přičemž mezi slevovými portály je možné pozorovat diferenciaci v tom, jak brzy po ukončení slevové akce na webu dochází k výplatě peněžních prostředků. Ty větší vyplácejí nejčastěji 25 % utržených financí až v době, kdy čerpání vyjednaných výhodných podmínek zákazníky proběhlo v pořádku. Mezi zainteresovanými se pro tyto peněžní prostředky vžilo označení „zádržné“, jelikož se jedná o zadržené peníze, které portálu slouží jako pákový mechanismus k zajištění bezproblémového uplatnění kuponů a zároveň jako prostředek k ručení zákazníkům. Naproti tomu menší slevové stránky používají rychlou výplatu peněz často jako nástroj v konkurenčním boji o dodavatele slevy.13 V okamžiku, kdy slevový portál potvrdí přijetí peněžních prostředků, obdrží zákazník emailem slevový kupon, mnohdy označovaný jako voucher, který má v procesu hromadného nakupování nezastupitelnou úlohu, protože slouží jako potvrzení o platbě a nárok na čerpání slevy. U slevových kuponů je potřeba hlídat jejich platnost. Ta se liší v závislosti na předmětu slevové nabídky. U služeb, typicky návštěv restauračních, zábavních nebo zkrášlujících zařízení, zážitků a sportovních aktivit to bývá zpravidla několik měsíců až půl roku, slevu na pobyty a cestování je přirozeně možné uplatnit ještě déle. Naopak platnost voucheru na fyzické zboží většinou nepřekročí dva měsíce. V případě služeb je taktéž často požadováno, aby si zákazník předem rezervoval termín čerpání slevy, který se pro něj následně stává závazným. Každý kupon obsahuje unikátní kód, který je klíčovým identifikačním prvkem. Výhodou slevových poukazů je, že jsou přenositelné. To je umožněno právě díky unikátnímu kódu. Nejsou tedy vedeny na jméno kupujícího, ale využít slevu může kdokoli, kdo zná uvedený unikátní kód. Některé slevové portály rovněž umožňují zakoupit nabídku jako dárek a k tomuto účelu dávají zákazníkovi k dispozici dárkovou variantu voucheru. Jedná se o lépe vypadající verzi kuponu, která neobsahuje informace o ceně a jejíž grafické zpracování si může kupující sám přizpůsobit, popřípadě doplnit o věnování. Dalším charakteristickým rysem tohoto typu hromadného nakupování, který je potřeba zmínit, je lokálnost slev. Zákazník si při příchodu na internetovou stránku slevového portálu vybírá, ve kterém městě je pro něj žádoucí slevy uplatňovat, a podle toho se mu akční nabídka filtruje pouze na místní poskytovatele. Tento fakt do jisté míry limitoval uplatnění tohoto obchodního modelu mezi zákaznickou základnu, která obývá menší města, pro která není nabídka slev z důvodu nízké koncentrace vhodných dodavatelů k dispozici. Nicméně se stále rostoucím podílem zboží a cestovních pobytů na složení sortimentu slevových serverů toto geografické omezení pozbývá platnosti. Součástí procesu hromadného nakupování může, ale také nemusí, být zpětná vazba od spotřebitele, který slevovou nabídku využil. Jedná se nicméně o velice žádoucí jev jak z pohledu slevového webu a jeho uživatelů, tak zejména z pohledu obchodníka, jehož hlavním cílem je, aby zákazník byl spokojený a případně se do podniku vrátil za standardních podmínek či na firmu poskytl pozitivní reference. 13

ZANDL, Patrick. Nástrahy pod čarou ponoru slevových serverů. In: Lupa.cz [online]. 18

Zároveň však není vyloučeno, že nastane opačná situace, a spotřebitel bude s uplatněním slevového kuponu vyloženě nespokojen. Slevový portál ve většině případů vystupuje pouze jako zprostředkovatel kupní smlouvy. Zákon neupravuje, kdo je ve zprostředkovatelském vztahu odpovědný za vady. Záleží tedy na obchodních podmínkách daného slevového serveru. Ty téměř vždy stanovují, že zákazník uzavírá smlouvu přímo s dodavatelem zboží nebo služeb a díky tomu odpovědnost za veškerá práva a povinnosti z ní vyplývající, včetně kvality či kvantity dodávky i případných reklamací, nese příslušný dodavatel.14 Postupuje se tedy stejným způsobem, jako v případě standardní reklamace. Kupujícímu je doporučeno se se svými stížnostmi v první řadě obracet na obchodníka, u kterého slevu čerpal. Pokud je podnikatel seriózní, měl by zjednat nápravu z vlastní iniciativy. V případě, že firma zkrachuje nebo odmítá poskytnout odškodnění, portál ze své pozice zprostředkovatele za nic neručí a není povinen nabídnout kompenzaci. Některé slevové weby si však zakládají na svém pro-zákaznickém přístupu a garantují zákazníkům spokojenost z vlastních prostředků. Následně řeší situaci s poskytovatelem slevy individuálně na základě smluvního ujednání, popřípadě soudní cestou.15 Jinou alternativou pro spotřebitele je volit nákup na slevovém portálu, který disponuje automatickým pojištěním slevových kuponů. O tomto práce pojednává v kapitole 4.4. Pro úplnost je také nutné poznamenat, že stejně jako v případě nákupu v jakémkoli jiném internetovém obchodě, má spotřebitel (v důsledku uzavírání tzv. distanční smlouvy) podle občanského zákoníku16 právo od smlouvy do 14 dnů od doručení slevového kuponu odstoupit, a to bez udání důvodu a s plným nárokem na vrácení zaplacené částky. Schéma č. 1: Schéma procesu hromadného nákupu prostřednictvím slevového portálu

Pramen: vlastní konstrukce

14

PP: Přetrvávají problémy portálu Nebeslev?. In: Antislevy.cz [online]. HUSTÁK, Jan. Trendy ve slevovém marketingu. In: E15.cz [online]. 16 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1829 odst. 1. In: Sbírka zákonů ČR 19 15

1.4 Agregátory slevových nabídek Nebývale rychlý rozvoj českého slevového trhu, který během několika měsíců znamenal vznik desítek portálů zaměřených na hromadné nákupy, vyústil ve zrod nové služby – agregátorů slevových nabídek.17 Ta měla roztříštěné prostředí skupinových slev zpřehlednit. Tyto servery neobstarávají vlastní nabídku slev, ale na jednom webovém rozhraní shromažďují nabídky jiných portálů hromadného nakupování, třídí je do kategorií a snaží se tak podávat přehled dostupných skupinových slev.18 Návštěvník takového webu potom může slevové nabídky filtrovat hned z několika hledisek, jejichž kompozice se pro jednotlivé slevové agregátory liší a představuje pro ně nástroj diferenciace od konkurence. Mezi základní možnosti filtrování patří geografické dělení podle měst, kategorie sortimentu a aktuálnosti nabídky. Na některých serverech je možné zvolit si cenové rozpětí nabídek či procentuální velikost slevy nebo se zaměřit na nabídky konkrétních slevových serverů. Pro uživatele slevových portálů jsou agregátory slev prostředkem, který usnadňuje orientaci v nepřeberném množství každodenně zveřejňovaných nabídek. Významně šetří čas, pokud má kupující představu, o jaký typ slevy má zájem. A současně přispívá k další finanční úspoře, protože umožňuje porovnávat nabídky z různých serverů a vybrat mezi nimi tu nejvýhodnější. Příjmy agregátorů slev tvoří provize od provozovatelů slevových portálů. Ty jsou zpravidla odvozené od výkonnosti agregátoru nabídek, která je reprezentována množstvím zákazníků, jež agregátor na stránku slevového serveru přesměroval. Dva z největších českých agregátorů Skrz.cz a Slevin.cz si účtují 0,25 Kč za prokliknutí návštěvníka z jejich stránky na web slevového serveru a k tomu 3-5 % z ceny voucheru, pokud dojde k nákupu.19 Zároveň mohou agregátory slev po slevových portálech vyžadovat i fixní částku, a to buď jako počáteční poplatek za zveřejnění nabídky, který slouží především k ověření kredibility slevového serveru,20 nebo jako honorář, který nabídkám z konkrétního slevového webu zajistí místo v popředí titulní stránky agregátoru.21 Pro představu: zakladatel největšího portálu hromadného nakupování u nás, Slevomat.cz, uvádí, že měsíčně zaplatí agregátorům stovky tisíc korun.22 Jaký význam tyto srovnávače slev pro slevové servery mají, vyjadřuje množství přivedených návštěvníků, které jim generují. U těch zavedených se v průměru mluví o 20–25 %,23 Slevomat.cz udává 10–15 %;24 nicméně pro začínající weby hrají agregátory klíčovou roli, jelikož představují

17

Jinak nazývaných také slevové agregátory, vyhledávače nebo srovnávače slev, i obecněji agregátory slevových portálů. Například: Skrz.cz, Slevin.cz, SlevyDnes.cz, Zlateslevy.cz, Sleviste.cz, Topsleva.cz, Slevoman.cz nebo Modreslevy.cz. 18 KRÁSNÝ, Tomáš. Kolektivní nakupování: Užitečné slevy nebo bezhlavé vyprazdňování peněženky?. In: Měšec.cz [online]. 19 MORÁVEK, Daniel. Hlavní rada při zakládání nového slevového serveru? Nezačínejte. In: Podnikatel.cz [online]. 20 ZANDL, Patrick. Když se šetří s rozvahou: agregátory slevových serverů. In: Lupa.cz [online]. 21 KRÁSNÝ, Tomáš. Kolektivní nakupování: Užitečné slevy nebo bezhlavé vyprazdňování peněženky?. In: Měšec.cz [online]. 22 TŮMA, Ondřej. Tomáš Čupr: Slevomat je miliardová firma!. In: Peníze.cz [online]. 23 POLESNÝ, David. Slevománie v Česku: jak fungují slevové weby. In: Živě.cz [online]. 24 ZANDL, Patrick. Když se šetří s rozvahou: agregátory slevových serverů. In: Lupa.cz [online]. 20

šedesát i více procent příchozích klientů.25 A zároveň díky nim není nutné investovat do intenzivní propagace. Ještě důležitějším ukazatelem je však takzvaný konverzní poměr neboli procento opravdu uskutečněných transakcí - zakoupení kuponu. Ten je podstatně nižší a pohybuje se v rozmezí od 1 % do 4 %, což bylo také důvodem, proč slevové agregátory zavedly platbu za prokliknutí. Konverzní poměr totiž vyhledávač slev už ovlivnit nemůže, závisí hlavně na vizuální prezentaci nabídky, poctivosti slevy a komplexnosti uvedených parametrů akce a informací o dodavateli. Reálně však tato procenta odpovídají stovkám objednávek denně.26 V současné době (jaro 2014) se slevové agregátory v důsledku konkurenčního boje soustředí na zlepšení uživatelských funkcí a jiné inovace. Můžeme se tak setkat s mobilními aplikacemi, možností zobrazit si dostupné slevy přímo na mapě okolí, zadat klíčová slova požadované nabídky, na která budeme v případě jejího zpřístupnění upozorněni. Dále si můžeme přímo na stránce agregátoru ověřovat reputaci slevových serverů díky hlasování a recenzím, které vkládají ostatní uživatelé. Největší novinkou je potom změna orientace i na další obory zaměřené na slevy. Některé agregátory tak už nepodávají informaci jen o nabídkách slevových serverů, ale i last-minute zájezdů, sezónních výprodejů nebo akčních letáků nejrůznějších prodejců.27

25

MALÝ, Ondřej. Největší slevomaty se spojují. Ovládnou tak trh. Hospodářské noviny. 2011, č. 147. MORÁVEK, Daniel. Hlavní rada při zakládání nového slevového serveru? Nezačínejte. In: Podnikatel.cz [online]. 27 HRDLIČKOVÁ, Lucie. Slevové portály v prodeji zájezdů dohánějí cestovní agentury. Roste i zájem o zahraničí. In: IHNED.cz [online]. 21 26

2 HISTORIE SLEVOVÝCH PORTÁLŮ 2.1 Vznik hromadného nakupování ve světě Naprostá většina autorů se shoduje na tom, že hromadné nakupování jako nákupní strategie pochází z Číny. Lidé se zde s vidinou výhodnější koupě sdružovali do skupin majících zájem o stejný produkt. Takto vytvořená skupina se následně společně vydala k obchodníkovi a prostřednictvím zvoleného zástupce došlo k demonstrativnímu vyjednávání o množstevní slevě.28 Obliba tohoto přístupu podle všeho vychází z čínské tradice smlouvání při nákupu zboží všeho druhu.29 Strategie začala být označována slovem tuángòu, tedy týmové neboli hromadné nakupování. Postupně se formování skupin přesunulo do prostředí internetu.30 Stále však bylo, na rozdíl od dnešní generace online hromadných nákupů, organizováno a uskutečňováno samotnými účastníky. Současný princip využívá slevových portálů jako zprostředkovatelů a slevových kuponů jako nástroje nároku na slevu. V souvislosti s historickým vývojem hromadného nakupování ve světě stojí za zmínku webová stránka Mercata.com, založená v roce 1999 v USA jako první online platforma organizující hromadné nakupování. Nabídka množstevní slevy se týkala elektroniky, domácích spotřebičů, sportovního vybavení, softwaru a šperků.31 Cena klesala tím více, čím větší počet lidí se ke koupi zavázal. Provoz byl však v roce 2001 ukončen, protože Mercata.com nedokázala obstát v konkurenci webů jako Amazon.com, který poskytoval jistotu koupě i příznivé ceny.32 Dalším faktorem, který přispěl k zániku, byla skutečnost, že proces utváření skupiny potřebné pro výhodný nákup byl za neexistence sociálních sítí značně zdlouhavý.33 I další rozvoj kolektivního nakupování na internetu se soustředil do Spojených států amerických. Řada zdrojů označuje za průkopníka online hromadného nakupování server Woot.com. Byl spuštěn v roce 2004 a je bezpochyby velice úspěšným projektem na poli specializovaných serverů nabízejících zajímavé zboží ve slevě, avšak je spíše typickým představitelem one-deal-a-day modelu. Dnešní hromadné nakupování do určité míry prvky systému jedné nabídky denně využívá, ve své podstatě však existuje několik rozdílů. Každý den byl na internetových stránkách vystaven jeden druh výrobku za velmi atraktivně nízkou cenu spolu s deklarací časové omezenosti nabídky. Woot.com však nedefinoval potřebný počet kupujících, aby byla sleva aktivována, ani neuváděl již zakoupené množství. Pracoval s aspektem urgentnosti. Pokud výhodná nabídka vyprší za jeden den nebo při vyprodání zásob, na zákazníka je vyvíjen tlak k rychlému rozhodnutí, zda přistoupit k nákupu.34

28

BOČEK, Jan. Bude nás víc, zachráníme ekonomiku. In: FINMAG [online]. FERRY, Lance. The Group Buying Handbook: Everything You Need to Know about Group Buying. Emereo Pty Limited, 2011. s. 2. ISBN 17-430-4137-3. 30 CIZEK, Paula. It Takes Two (Or More) to Tuangou: The Rise and Fall and Rise of Online Group Buying [online prezentace]. 31 Sharespost Groupon Research Report. [online]. 32 KAUFFMANN, Robert J. a Bin WANG. Bid Together, Buy Together: On the Efficacy of GroupBuying Business Models in Internet-Based Selling. s. 9-12 33 CIZEK, Paula. It Takes Two (Or More) to Tuangou: The Rise and Fall and Rise of Online Group Buying [online prezentace]. 34 Woot. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 22 29

Woot.com se také zaměřoval pouze na úzkou cílovou skupinu spotřebitelů, protože primárně nabízel zlevněný počítačový hardware či jinou elektroniku.35 Až s příchodem společnosti Groupon.com se hromadné nakupování vyvinulo do nynější podoby. V roce 2008 zahájil Andrew Mason provoz slevového serveru rozšířením nápadu svojí původní platformy ThePoint.com, jejímž posláním bylo sdružovat lidi pro angažování v kampaních, které měly za cíl podpořit nejrůznější záležitosti.36 V tomto případě se spotřebitelé spojovali, aby získali větší kupní sílu. Web tak působil jako zprostředkovatel a dával obchodníkům možnost nabízet slevy skupinám zákazníků, pokud se najde dostatečné množství zájemců, aby se poskytovateli sleva vyplatila. V opačném případě se akce neuskutečnila. Předměty slevy tvořily většinou menšinové segmenty místního trhu různých amerických měst. Server se tak na rozdíl od předchozích uvedených orientoval na služby a aktivity, spolupracoval s malými a středně velkými podniky a byl zaměřen více lokálně.37 Groupon.com do modelu hromadného nakupování také jako první začlenil slevové kupony, což naznačuje také jeho název složený ze slov group a coupon. A v neposlední řadě využil efektivní prvky one-deal-a-day modelu spočívající v tlaku na impulzivní jednání spotřebitelů kvůli časově limitované dostupnosti nabídky.38 Za úspěchem, který tento obchodní model po spuštění provázel, dále stojí masivní rozvoj sociálních médií, který umožňoval rychlé šíření povědomí o nabídce a zvyšoval pravděpodobnost získání slevy. Jak již bylo zmíněno dříve, jedná se o důležité atributy, které Mercata.com ve své době postrádala. Groupon.com zahájil fenomén hromadného nakupování se slevou na internetu a stal se jakýmsi předobrazem slevových serverů po celém světě. Forbes z roku 2010 uvádí, že ve Spojených státech se záhy vynořilo více než dvě stě obdobných projektů, v zahraničí dalších pět set, včetně stovky v Číně. 39 Nicméně, už jenom vzhledem k tehdejší situaci v České republice, o které bude práce ještě pojednávat, se dá očekávat, že skutečná čísla byla mnohem větší. Za zmínku stojí také LivingSocial.com, který se stal nejsilnějším konkurentem Groupon.com. V Česku na stejném principu vznikl jako první server Slevomat.cz (viz dále).

2.2 Počátky hromadného nakupování v Česku Stejně jako v USA, nabylo hromadné nakupování i na českém internetovém poli postupně několika podob, než se vyvinulo do nákupního modelu, který je primárním předmětem práce. Analogii s americkým serverem Woot.com je možné spatřovat ve webu Fluky.eu, který byl spuštěn již roku 2009 a stal se tak zřejmě prvním českým internetovým obchodem specializovaným na slevy. Web se orientoval na hmotné zboží a každý den vystavoval jednu zajímavou nabídku elektroniky či módy, přičemž se většinou jednalo o takzvaný šedý dovoz z USA. Počet potřebných prodejů server,

35

POLJAKOV, Nikita. Vlna internetových slev začala před sedmi lety. In: IHNED.cz [online]. BOČEK, Jan. Bude nás víc, zachráníme ekonomiku. In: FINMAG [online]. 37 Group Purchasing: An examination of the growing group purchasing business model across multiple industries. Health Industry Group Purchasing Association (HIGPA) [online]. s. 5 38 WEISS, Bari. Groupon's $6 Billion Gambler. In: The Wall Street Journal [online]. 39 STEINER, Christopher. Meet The Fastest Growing Company Ever. In: Forbes.com [online]. 23 36

stejně jako Woot.com, nedefinoval. Nicméně v roce 2010 byl provoz Fluky.eu pozastaven a k jeho obnovení už nedošlo.40 Další tuzemskou variantou portálů kolektivního nakupování jsou projekty BigBrands.cz a FashionDays.cz. Obchodní myšlenka obou webů je podobná – samy sebe označují jako nákupní kluby, které se snaží být uzavřenou službou. Dostupné byly jen na pozvání některého z již stávajících uživatelů. To mělo navodit pocit exkluzivity, protože servery prodávaly značkové zboží a módní doplňky s 20-80% slevou oproti standardním cenám. Ani v tomto případě nebyl nutný minimální počet objednávek k aktivaci slevy a zboží bylo v nabídce několik dní.41 Obě stránky fungují i dnes (jaro 2014), s tím rozdílem, že k registraci a využívání výhod už není vyžadována pozvánka, ale jsou umožněny každému. Prvním slevovým portálem v České republice, který se plně inspiroval modelem online hromadného nakupování úspěšného amerického Groupon.com, byla platforma Slevomat.cz. Web byl uveden do provozu 12. dubna 2010.42 Jeho zakladatel, Tomáš Čupr, jej spouštěl v pražském co-workingovém centru Coffice s počátečními náklady na tvorbu internetových stránek a získání prvních nabídek jen v řádu desítek tisíc korun.43 Po vzoru Groupon.com byly slevy lokálně orientované a zprvu nabízené pouze na vybrané služby v Praze. Zákazníci si tak mohli zakoupit slevový kupon do sauny, restaurace, divadla, fitness centra, ale i na rychlo seznamovací akci v podobě minutového rande. Úplně první nabídku Slevomat.cz tvořila 50% sleva na Fair Trade kávu v Mama Coffee.44 Potřebný počet kupujících pro uskutečnění slevy byl zpočátku nastavován na dvacet lidí a už tehdy nebyl problém kvótu naplnit.45 Návštěvnost serveru totiž rostla závratným tempem, po pouhých dvou měsících fungování se Slevomat.cz blížil deseti tisícům odběratelů.46 Do nově se rozvíjejícího oboru také záhy vstoupil externí investor. Jablonecká internetová společnost Miton, která v té době provozovala například úspěšné portály Heureka.cz či Stahuj.cz se stala strategickým partnerem Slevomat.cz, když koupila 49% podíl ve firmě.47 Slevový portál Vykupto.cz byl spuštěn jako druhý český poskytovatel kolektivních slev shodně 12. dubna 2010 jen o tři hodiny později než Slevomat.cz.48 Myšlenka hromadných slev na českém internetu se však jako první zrodila v týmu serveru Vykupto.cz, který ji už v únoru 2010 prezentoval na sociálních sítích.49 Tomáš Bártla založil Vykupto.cz s počátečním vkladem dvacet tisíc korun a

40

ZANDL, Patrick. Trend: hromadný nákup se slevou po internetu. In: Lupa.cz [online]. ČURDA, Pavel. Přišla Grouponmánie, slevy kam se podíváš. In: Lupa.cz [online]. 42 BEDNÁŘ, Vojtěch. Česko je pro nás ráj. Lidi zajímá jen cena. Lidové noviny. 2010, č. 124. 43 ČURDA, Pavel. Přišla Grouponmánie, slevy kam se podíváš. In: Lupa.cz [online]. HORÁČEK, Filip. Firmy se předhánějí v hromadných slevách. Pro všechny není místo. In: IDNES.cz/Ekonomika [online]. 44 VYLEŤAL, Martin. Tomáš Čupr: Slevomat jsme spočítali i na tuhé období. In: Lupa.cz [online]. 45 ŠPAČKOVÁ, Iva. Firmy zkoušejí nový prodejní hit: vysoké slevy za hromadné nákupy In: IDNES.cz/Ekonomika [online]. 46 BEDNÁŘ, Vojtěch. Česko je pro nás ráj. Lidi zajímá jen cena. Lidové noviny. 2010, č. 124. 47 TŮMA, Ondřej. Tomáš „Slevomat“ Čupr: Slevový server byl chladný kalkul. In: Peníze.cz [online]. 48 VYLEŤAL, Martin. Tomáš Čupr: Slevomat jsme spočítali i na tuhé období. In: Lupa.cz [online]. 49 SKOPALOVÁ, Pavla. Dva roky slev. Slevové servery vyspěly ve velký byznys. In: Markething.cz [online]. 24 41

podle jeho slov se investice plně vrátila za několik týdnů.50 Na tomto místě bych si však dovolila podotknout, že prvotní náklady na vývoj webu jsou co do výše nesrovnatelné s následnými investicemi do marketingové propagace nového internetového projektu. Tato skutečnost byla při veřejném vystupování průkopníků hromadného nakupování u nás opomíjena, což mohlo být dle mého názoru jedním z faktorů, který přispěl k masivnímu rozmachu slevových portálu v tuzemsku. Zanedlouho do odvětví kolektivních slev vstoupil web Cupolis.com, a to hned v květnu 2010. Jeho zakladatelem a provozovatelem byl Ing. Pavol Otčenáš.51 Dalším hráčem českého slevového podnikání se 2. srpna 2010 stal portál Zapakatel.cz, který spolu se třemi společníky zřídil původně hoteliér Jiří Carba. Rozběh podnikání se uskutečnil podobně rychle jako v předchozích případech. Jiří Carba uvádí, že obrat na prvních deseti nabídkách činil zhruba 2,5 milionu Kč, druhý měsíc provozu již dokonce dvojnásobek.52 Následný vývoj situace českého slevového trhu byl při nejmenším unikátní. Na vznik prvních slevových portálů reagovalo české internetové prostředí velmi rychle a ve větším rozsahu než v mnoha jiných zemích. Uvádí se, že ve své době fungovalo v České republice vůbec nejvíce slevových portálů v přepočtu na počet obyvatel.53 Podrobněji se vývojem českého trhu slevových portálů zabývá následující kapitola.

50

HOMOLKA, Marek. S dvaceti tisíci v kapse založil malou továrnu na slevy: Vykupto. Mladá Fronta DNES. 2011, č. 155. 51 Kdo jsou Cupolis.com. ISlevy [online]. 52 SOVOVÁ, Eva. Do podnikání vložil s třemi kolegy 90 tisíc, teď mají milionové zisky. In: IDNES.cz/Finance [online]. 53 VESECKÝ, Zdeněk. Velká analýza stavu slevových serverů. Víme, jak jsou na tom. In: Podnikatel.cz [online]. 25

3 VÝVOJ TRHU SLEVOVÝCH PORTÁLŮ V ČR 3.1 Rok 2010 – vznik trhu a boom Výše zmiňované průkopníky hromadného nakupování v České republice brzy následoval vznik dalších serverů a na konci srpna 2010 jich na trhu figurovalo přibližně deset. Za všechny je možné jmenovat portál Hypersleva.cz nebo web Mydeals.cz spoluvlastněný německou společností Rebate Networks. Neméně zajímavá byla nabídka slev, kterou se nově příchozí, ale i stávající hráči na trhu prezentovali před zákazníky. Poslední zmiňovaný se uvedl nabídkou vstupenek do kin Palace Cinemas za 17 Kč. Slevomat.cz reagoval akcí pěti piv dle výběru do pražského podniku Potrefená Husa. Zvýhodněná cena činila 15 Kč a všech 3 000 kusů se prodalo během několika hodin.54 Konkurenci následoval portál Zapakatel.cz, který v rámci propagace nabídl dokonce 500 ks pizz zdarma. Atraktivní nabídky vyvolaly nevídaný zájem, který ale způsobil, že se fungování slevových webů v Česku zpočátku nevyhnuly technické potíže. Některé servery nevydržely nápor návštěvníků a došlo k zhroucení internetových stránek.55 S rostoucím počtem serverů hromadného nakupování začaly vznikat i portály nabízející přehled dostupných slevových nabídek, takzvané agregátory slev, aby tak usnadnili uživatelům orientaci na rozvíjejícím se trhu. Mezi prvními byly již během léta SlevaX.cz spolu se stránkami Skrz.cz a Slevoman.cz.56 V listopadu se Slevomat.cz rozhodl posílit své postavení na trhu a oznámil odkoupení 35% minoritního podílu v portálu Vykupto.cz. Oba weby, ale i nadále fungovaly odděleně, cílem akvizice byla spolupráce v marketingové, právní a technologické oblasti. Podle Hospodářských novin už v té době Slevomat.cz vlastnil také většinový podíl v portálu Cupolis.com.57 Do konce roku 2010 počet slevových serverů překonal hranici stovky subjektů na trhu. Slevomat.cz stihl rozšílit svoji nabídku do Brna, Ostravy, Plzně i slovenské Bratislavy. Prodal více než 200 000 voucherů, v rámci necelých 400 poskytnutých nabídek a získal přes sto tisíc registrovaných uživatelů. Druhým nejúspěšnějším serverem, co se týče počtu objednávek, byl Zapakatel.cz s téměř 150 000 prodanými kupony, následovaly portály Nebeslev.cz, Vykupto.cz a Mydeals.cz.58 Celkový obrat slevových serverů v roce 2010 činil podle nejčastějších odhadů 350–400 milionů Kč a nové odvětví se chlubilo tím, že zákazníkům ušetřilo až 500 milionů korun, což je informace, která má však spíše psychologický než reálný charakter. Mezi další významné servery je možné zařadit BonyBony.cz,

54

Točené pivo za tři koruny lákalo zákazníky po internetu. In: Novinky.cz [online]. HORÁČEK, Filip. Firmy se předhánějí v hromadných slevách. Pro všechny není místo. In: IDNES.cz/Ekonomika [online]. 56 Groupon, Slevomat, Zapakatel a další hromadné nákupy. In: Kryl.info [online]. 57 SCHÖN, Otakar a Ondřej MALÝ. Slevové servery se dávají dohromady: Slevomat uzavřel partnerství s Vykupto. In: IHNED.cz [online]. 58 MORÁVEK, Daniel. Hlavní rada při zakládání nového slevového serveru? Nezačínejte. In: Podnikatel.cz [online]. 26 55

BerSlevu.cz, Akce.Spa.cz či Slevopolis.cz..59 Orientační výši tržeb a podíl největších slevových portálů na trhu roku 2010 udává tabulka č. 1. Tabulka č. 1: Největší slevové servery v roce 2010 Portál

Tržby

Tržní podíl

Slevomat.cz

120 mil. Kč

31,1 %

Zapakatel.cz

53 mil. Kč

18,2 %

Vykupto.cz

32 mil. Kč

6,5 %

Pramen: Výše tržeb podle prohlášení provozovatelů slevových serverů. ČT24; Médiář.cz [online]60

Skutečnost, že si servery hromadného nakupování vydobyly v českém internetovém prostředí za necelý rok působení významnou pozici, dokládá i fakt, že cenu českého internetu ankety Křišťálová Lupa získal v kategorii Projekt roku právě Slevomat.cz.61 Navíc se pojem slevomat, odvozený od první firmy, která v tuzemsku představila kolektivní nakupování se slevou, vžil do obecného povědomí tak silným způsobem, že tímto názvem často bývají souhrnně označovány všechny subjekty tohoto nového internetového podnikání.

3.1.1 Sortiment – zážitkové služby Nabídka slev po představení hromadného nakupování českým spotřebitelům odpovídala charakteru obchodního modelu, tak jak byl od amerického vzoru adoptován. Cílem bylo nabídnout výhodné nákupní podmínky na méně tradiční věci. Dominovaly slevy na konzumaci v restauracích a kavárnách, kosmetické balíčky, sportovní aktivity, relaxační, ubytovací či zážitkové služby. Jednalo se tedy o zařízení, kde lze očekávat, že útrata příchozích zákazníků nakonec překročí rámec předem zakoupeného servisu nebo se klient brzy vrátí, popřípadě podnik doporučí známým. Pro názornost uvedu například poukazy na bowling, paintballovou bitvu, menu v sushi baru či steakové maso v prvotřídní restauraci. Dále permanentky do fitness center nebo vouchery na kadeřnické služby, masáže či návštěvu sauny.62

3.2 Rok 2011 – nasycení trhu Počátek roku 2011 se nesl ve znamení pokračující expanze trhu slevových portálů. I když se objevily už i první případy nezdarů a ve druhé polovině roku započala postupná konsolidace trhu. Konkrétně byl závažnější ránou pro celý segment bankrot jednoho z prvních slevových portálů u nás, Cupolis.com. Ten se nejdříve transformoval na slevový agregátor, ale ani tak nebyl schopen čelit zvyšujícímu se tlaku konkurence.63 59

AUST, Ondřej. Slevové servery sleduje 6 z 10 uživatelů v Česku, víc než třetina na nich už nakoupila. In: Médiář.cz [online]. 60 Česko pod palbou slevových serverů - už rok. In: ČT24 [online]. AUST, Ondřej. Slevové servery sleduje 6 z 10 uživatelů v Česku, víc než třetina na nich už nakoupila. In: Médiář.cz [online]. 61 Výsledková listina ankety Křišťálová Lupa 2010. Křišťálová lupa [online]. 62 BEDNÁŘ, Vojtěch. Nový byznys: hromadné nákupy. Lidové noviny. 2010, č. 124. 63 Trh internetových slev v ČR se začíná pročišťovat. In: CIO Business World [online]. 27

Na druhou stranu do odvětví vstoupili i někteří z dlouhodobých hráčů e-commerce. Internetový vyhledávač Seznam.cz k 1. březnu zahájil provoz nové služby Seznam Tip!, která byla umístěna na jeho hlavní stránce a kromě nabídky a informací o výhodných nákupech doporučovala uživatelům také zajímavé a netradiční služby. Propagační akcí byla možnost pořídit osobní automobil Škoda Fabia za 25 Kč.64 Společnost Centrum Holdings, provozovatel konkurenčního portálu Centrum.cz, zase spustila slevový server Amplion.cz.65 Pro oba weby byl krok vstříc slevovému podnikání logickým využitím potenciálu návštěvnosti a doplněním marketingových služeb, které již malým a středním podnikatelům poskytovaly. V dubnu uvedl do chodu vlastní slevový web také obchodní portál Aukro.cz. Server AukroCity.cz nicméně neměl dlouhého trvání a přibližně po roce svou činnost ukončil. Aukro hromadný nákup se slevou nabízí dále, ale rozhodlo se ho spíše integrovat v rámci obchodních praktik celého portálu, než provozovat ho samostatně.66 Významným milníkem v podnikatelské strategii slevových portálů se stalo zřízení první kamenné pobočky. Portál Zapakatel.cz otevřel prodejnu v centru Prahy v březnu 2011.67 Rozhodl se tak reagovat na přetrvávající konzervativní přístup některých spotřebitelů k internetovým nákupům a zároveň posílit komunikaci se stávajícími zákazníky. Brzy ho následovali další nejvýznamnější hráči trhu. Tématu kontaktních center a jiných výdejních kanálů se věnuje kapitola 3.6.2. Novinkou mezi nabídkami bylo spuštění takzvaných Rychloslev na serveru Vykupto.cz68 a obdobně Fofrslev na portálu Slevomat.cz.69 Systém prémiových slev, které platily pouze několik málo hodin, měl vyhovět podnikatelům, kteří potřebovali bezprostředně jednorázově doplnit kapacity či rychle odprodat zboží. Zákazníci zase mohli v reálném čase, bez nutnosti rezervací nebo tištění slevového kuponu využít právě probíhající akce ve svém okolí. Dostupnost služby se však omezovala pouze na Prahu a Brno. Rok 2011 znamenal největší boom z hlediska počtu subjektů trhu jako celku. Přesná metodika měření však neexistuje, proto se data značně rozcházejí. Lidové noviny prezentovaly údaj o téměř 400 slevových serverech.70 Je však možné, že toto číslo v sobě zahrnovalo i slevové agregátory, které ale pouze shromažďují informace o dostupných slevách ostatních portálů. Podle vyhledavače slev Skrz.cz dosáhlo množství serverů svého vrcholu v srpnu při počtu asi 240 aktérů, což je na malý český trh stále velké číslo. Vývoj počtu slevových portálů v České republice zachycuje graf č. 1. Tím také přirozeně docházelo k přelévání tržních podílů a snižování poměrné části připadající na stávající weby. Největší portál hromadného nakupování, Slevomat.cz, na to reagoval majetkovým spojením s nejvýznamnějším konkurentem, serverem Zapakatel.cz, ve kterém koupil 51% podíl. Portály i nadále předpokládaly separátní fungování, sdílet měly jen reference o partnerech dodávajících slevy a marketingovou spolupráci. Výhradním záměrem bylo upevnit pozici na trhu. Ta z hlediska obratu po

64

Největší české servery spustily slevové kampaně. In: Lidovky.cz [online]. AUST, Ondřej. Centrum spustilo slevový server Amplión.cz. Největší konkurent Slevomat ho chválí In: Médiář.cz. [online]. 66 Slevový server AukroCity končí, slevy se přesouvají na Aukro. Aukro.cz [online]. 67 Zapakatel.cz: Zákaznické centrum v Praze oslaví rok existence. Web.zapakatel.cz [online]. 68 Vykupto.cz: Rychloslevy si mohou užít lidé z Prahy a nově i z Brna. [tisková zpráva online]. 69 Slevomat spouští další slevovou službu - Fofrslevy. [tisková zpráva online]. 70 JŮZLOVÁ, Petra. Slevomaty nabízejí zboží, jde jim o krk. Lidové noviny. 2011, č. 275. 28 65

akvizici tvořila nadpoloviční většinu. Bylo totiž nutné vzít v úvahu, že Slevomatu.cz patřil i menšinový podíl v pořadí třetím hráči na trhu - portálu Vykupto.cz.71 Graf č. 1: Vývoj počtu slevových portálů v České republice

Pramen: vlastní konstrukce, odhady autorky

Další hráče do odvětví lákaly především nízké náklady na zprovoznění webu a významně usnadněný vstup na trh, který díky agregátorům slevových nabídek nevyžadoval vysoké reklamní investice pro oslovení zákazníků. Situace měla negativní důsledky také v tom, že mezi slevovými servery panovala v té době značná nevraživost. Což souviselo se skutečností, že se mezi spoustou nově vznikajících slevových webů objevili i tací, jejichž zájmem bylo se v dynamicky rostoucím internetovém průmyslu jen rychle obohatit. Tyto portály nedostávaly svým závazkům, navazovaly spolupráci s nepoctivými partnery a napodobovaly populární nabídky velkých serverů. Častým problémem bylo nekontrolované množství vydaných slevových kuponů, jež potom obchodníci ve stanovené době platnosti nedokázali obsloužit. A zákazníci, kterým bylo znemožněno svůj voucher uplatnit, si pochopitelně stěžovali. Všechny tyto praktiky samozřejmě poškozovaly celý slevový segment. Nemluvě o tom, že nespokojenost se začala projevovat i na druhé straně řetězce. Kvůli obrovskému množství slevových nabídek klesal marketingový efekt akce pro jednotlivé firmy a bylo stále obtížnější přeměnit slevového zákazníka v pravidelnou klientelu.72 Pro některé skupiny spotřebitelů se dokonce objevilo označení „lovci slev“ nebo „průzkumníci“. V prvním případě se jednalo o lidi, kteří neměli pražádný zájem o poskytovatele slevy, prioritou byla pouze možnost výhodného nákupu. Ve druhém případě šlo spíše o zálibu ve zkoušení stále nových věcí s prospěchem z příznivé ceny. Okolnosti proto donutily velké hráče podniknout určité kroky. Zakladatel Slevomatu.cz, Tomáš Čupr, inicioval vznik Asociace portálů hromadného nakupování, která měla nastavit na slevovém trhu určitý standard chování,

71

MALÝ, Ondřej. Největší slevomaty se spojují. Ovládnou tak trh. Hospodářské noviny. 2011, č. 147. TESAŘOVÁ, Petra a Pavla FRANCOVÁ. Slevové servery decimují obchodníky. Lidové noviny. 2011, č. 110. 29 72

napravit pošramocenou pověst a předcházet dalším nepříznivým událostem.73 Asociaci a dalším projevům kultivace slevového trhu se věnuje samostatná kapitola. V důsledku rostoucí saturace trhu se také objevily servery, které se, ve snaze odlišit se od konkurence, vydaly cestou specializace. Vznikl například portál Lotmat.cz zaměřující se na luxusní značkové produkty z oblasti módy, elektroniky a gastronomie.74 Dalšími novými projekty byl erotický slevový portál 18x.cz, který do své nabídky zařazoval zboží a služby spadající výhradně do kategorie erotika,75 server Odmaminky.cz cílící na rodiče s dětmi, nebo web Slevoteka.cz orientovaný na cestování. Portály hromadného nakupování v tomto roce rozšířily pole své působnosti i do menších českých měst. Lídr trhu, Slevomat.cz, dokonce expandoval do zahraničí. Navázáním blízké spolupráce se slevovými servery v Maďarsku, Lotyšsku, Estonsku, Litvě a Bulharsku vytvořil skupinu nazvanou Slevomat Group, která spolu s existujícími protějšky v České a Slovenské republice disponovala dvěma miliony registrovaných uživatelů.76 Do konce roku 2011 měly s nákupem na slevovém serveru zkušenost už dvě třetiny české internetové populace čítající téměř 6 milionů lidí, což se výrazně projevilo na růstu obratu. Za celý rok se tržby segmentu vyšplhaly na 1,95 miliard Kč, jak udávají statistiky agregátoru Skrz.cz. Prudký meziroční nárůst o stovky procent byl zaznamenán zejména v prosinci, kdy si lidé zřejmě uvědomili, že poukazy mohou být vhodným vánočním dárkem.77

3.2.1 Sortiment – cestování a pobytové balíčky V roce 2011 se největší oblibě stále těšily slevy do restaurací a kaváren. Složení sortimentu podle prodejnosti poukazů na základě průzkumu nákupního chování Čechů na slevových portálech společnosti KPMG, zobrazuje graf č. 2. Pro upřesnění, zážitkový servis zahrnuje například masáže, lety balonem nebo adrenalinovou jízdu luxusním vozem. Graf č. 2: Nejprodávanější sortiment na slevových portálech v roce 2011

Pramen: KPMG Česká republika, s.r.o.78

73

HOVORKA, Michael a Přemysl JEŽEK. Asociace slevových serverů je prý na spadnutí, říká ale jen její iniciátor Čupr. In: Podnikatel.cz [online]. 74 Slevové servery v ČR nově nabízejí luxusní zboží. In: Marketing & Media [online]. 75 První erotické slevové portály už lákají své zájemce. In: Lidovky.cz [online]. 76 Český Slevomat koupil podíl v maďarském serveru Bónusz Brigád In: Médiář.cz [online]. 77 Skrz.cz: Slevové servery utržily 2 mld. Kč. In: Marketing & Media [online]. 78 Česko je rájem slevových serverů. KPMG Česká republika, s.r.o. [tisková zpráva online]. 30

V polovině roku odstartoval ve slevovém odvětví nový trend - přízeň zákazníků se začala ve větším obracet k sekci cestování a krátkodobých i delších pobytů, například u moře.79 Tato změna může být zapříčiněna tím, že uživatelé si už nákupy na slevových portálech vyzkoušeli a přestali mít strach utratit i větší jednorázové částky. Pokud bychom tedy posuzovali význam skladby sortimentu z hlediska jeho podílu na celkových tržbách, největší hodnoty dosáhly právě pobytové kupony, kterých bylo prodáno za 878 milionů korun.80 Postupně se ve slevové nabídce začaly objevovat i drobné předměty a v listopadu už zástupci předních českých serverů hromadného nakupování otevřeně prohlašovali, že chtějí vyrazit do předvánočního boje o zákazníky také s nabídkou zboží. Lidé si tak nově mohli pořídit zlevněnou elektroniku, nábytek a jiné příslušenství do domácnosti či hračky.81 Již jsem také zmínila vznik slevových portálů, které se specializovaly na určitou oblast. Díky tomu bylo pro zákazníky s 40–80% slevami dostupné také luxusní módní a labužnické zboží nebo produkty z oblasti erotiky jako jsou různé pomůcky či erotické prádlo.

3.3 Rok 2012 – konsolidace trhu Poté, co české slevové podnikání dosáhlo v srpnu 2011 určitého bodu nasycení, docházelo k rychlému snižování počtu fungujících slevových serverů. Do konce roku 2011 jejich množství kleslo na 180 a trend konsolidace pokračoval i nadále.82 Jedním z jeho projevů byla v únoru oznámená transakce, v rámci které portál MyDeals.cz převzal kontrolu nad servery BonyBony.cz a Megasleva.cz. Generální ředitel MyDeals.cz si od tohoto spojení sliboval vytvoření druhého největšího aktéra na českém trhu a dosahování lepších výsledků.83 V polovině roku už slevový vyhledavač Skrz.cz evidoval pouze 133 portálů zaměřujících se na hromadné nakupování.84 Agregátor Skrz.cz také zveřejnil statistiku, která ukazuje, že možnosti inzerce na slevovém portálu využilo v uplynulých dvou letech už přes 30 000 českých firem.85 Na grafu č. 3 je zobrazeno procentuální zastoupení podnikatelských odvětví, která měla o tuto internetovou službu největší zájem. Právě v roce 2012 se však začaly množit stížnosti hoteliérů na výsledky spolupráce se slevovými portály. Hlavní námitkou bylo, že inzerce na slevových webech se jim z dlouhodobého hlediska nevyplácela a navíc významným způsobem tlačila na pokles původních cen. Majitelé hotelů dočasně zaplnili své kapacity, ale hosté se podle nich už bez voucherů nevraceli. Nabídka na slevovém portálu pak měla negativní dopad i na běžnou klientelu, která se cítila podvedená. V recenzích se objevovalo více negativních příspěvků a tím se zhoršovalo dobré jméno zařízení.86 Lidem prý začalo připadat české hotelnictví za standardní ceny drahé. Neustálé zlevňování však odvětví dostávalo do slevové 79

Česko je rájem slevových serverů. KPMG Česká republika, s.r.o. [tisková zpráva online]. Skrz.cz: Slevové servery utržily 2 mld. Kč. In: Marketing & Media [online]. 81 JŮZLOVÁ, Petra. Slevomaty nabízejí zboží, jde jim o krk. Lidové noviny. 2011, č. 275. 82 Počet slevových portálů v Česku rychle klesá. In: Lidovky.cz [online]. 83 Mydeals.cz získal BonyBony.cz a Megasleva.cz. In: Marketing & Media [online]. 84 Slevové servery ubývají po desítkách. Jak bude slevový trh zanedlouho vypadat?. In: Podnikatel.cz [online]. 85 Prodej přes slevové servery vyzkoušelo 30 000 firem. In: Marketing & Media [online]. 86 Hoteliéři si stěžují: se slevovými servery jsme si naběhli. In: E15.cz [online]. 31 80

spirály, která ohrožovala jeho životaschopnost. Zástupci slevových serverů oponovali, že hoteliéři se k obchodnímu modelu postavili nesprávně jako k výhradně prodejnímu kanálu. Sami často přišli se sebezničující nabídkou ve snaze prodat co nejvíc poukazů a přitom očekávali profit z prodeje doplňkových služeb, který se mnohdy nekonal. Nebo do balíčku zahrnuli vše, co hotel nabízel, a už nebylo na čem si přivydělat. Proto jim bylo doporučováno obracet se výhradně na zavedené slevové servery, které pro tyto případy zaměstnávaly specialisty a podobu nabídky připravily k oboustrannému prospěchu.87 Další názor na problematiku viz například Petr Kováčik, tehdejší ředitel Skrz.cz.88 Graf č. 3: Nejčastější poskytovatelé slev v roce 2012

Pramen: Marketing & Media89

Velkou událostí bylo opětovné přerušení spolupráce mezi jedněmi z nejsilnějších zprostředkovatelů kolektivního nakupování v České republice, Slevomat.cz a Zapakatel.cz. Portály se vydaly cestou sdílení zkušeností, obchodních partnerů a marketingových záležitostí teprve před rokem, ukázalo se však, že vize obchodní strategie obou serverů byly natolik odlišné, že to znemožňovalo pokračující koordinaci podnikatelských aktivit. Případ byl široce medializován, což poskytlo pozorovatelům vhled do obchodních praktik obou slevových velikánů. Za hlavní důvod podnikatelského rozchodu byl označován rozdílný pohled na výši marží, kterou si slevové servery za zprostředkování nabídky účtují a s tím související přístup k obchodním partnerům. Situaci poněkud komplikoval fakt, že Slevomat.cz při zahájení spolupráce odkoupil 51% podíl v portálu Zapakatel.cz a byl tedy v době neshod jeho většinovým vlastníkem. V tomto případě se však servery dokázaly dohodnout a Slevomat.cz se rozhodl snížit svůj podíl pod minoritních 25 %. Určité majetkové propojení nicméně existuje i nadále.90 I když se množství portálů poskytujících hromadné slevy v roce 2012 nadále snižovalo, obrat trhu rostl, a stejně tak se zvyšoval i počet zákazníků vyhledávajících na těchto serverech výhodné nabídky. 87

MRVOVÁ, Tereza. Slevové portály poškozují nás i turisty, stěžují si hoteliéři. Vadí jim nízký zisk. In: IHNED.cz [online]. 88 KOVÁČIK, Petr. Opravdu slevové servery ničí české hotely?. In: Podnikatel.cz [online]. 89 Prodej přes slevové servery vyzkoušelo 30 000 firem. In: Marketing & Media [online]. 90 Slevomat.cz po roce prodal podíl v portálu Zapakatel.cz, šéfové serverů se veřejně rozhádali. In: Médiář.cz [online]. 32

Tržby zaznamenaly oproti minulému roku šedesáti procentní přírůstek a dosáhly 2,8 miliard Kč. Ještě lepší zprávou pro slevové hráče byl však stoupající zájem spotřebitelů. Průzkum agentury Data Collect realizovaný pro společnost KPMG ukazuje, že slevové portály navštěvovaly už bezmála tři čtvrtiny českých obyvatel, přičemž rostl podíl zákazníků starších 25 let. Jak je vidět, probíhající konsolidace trhu prospívala jeho transparentnosti, což se následně odráželo v pozitivním vnímání zákazníků. Na druhou stranu ale stále platilo, že uživatelé slevových webů jdou spíše po příležitosti, než že by při nákupech upřednostňovali již osvědčený server. Velké portály se proto v tomto roce mimo jiné zaměřily na zkvalitnění zákaznického servisu v čele s různými věrnostními programy.91 Co se týče hospodářských výsledků nejsilnějších subjektů na trhu, Slevomat.cz oznámil zvýšení obratu o 73 % na 758 milionů. Vykupto.cz v objemu tržeb předstihlo Zapakatel.cz a za rok 2012 si připsalo 320 milionů Kč.92 Tržby Zapakatel.cz činily 260 milionů Kč.93 Pořadí předních českých slevových portálů na trhu v roce 2012 zobrazuje tabulka č. 2. Tabulka č. 2: Slevové portály podle podílu na trhu v roce 2012 Pořadí

Portál

Podíl na trhu

1.

Slevomat.cz

39,2 %

2.

Vykupto.cz

15,3 %

3.

Zapakatel.cz

11,4 %

4.

Pepa.cz

5,5 %

5.

NakupVAkci.cz

4%

Pramen: Finance.cz na základě Skrz.cz94

Významný posun vpřed znamená vytvoření vlastních skladů a založení logistické společnosti, které se v některých slevových serverech na konci roku odehrálo. Weby tak reagovaly na rostoucí poptávku po zboží (viz dále) a neskrývaly ambice v budoucnu konkurovat klasickým internetovým obchodům. Konkrétně se tento krok týkal portálů Slevomat.cz a Vykupto.cz, kteří se rozhodli společně investovat do skladu a logistické základny v Liberci.94 Portály tak opouštějí roli pouhých zprostředkovatelů a začínají zboží sami nakupovat a distribuovat.

3.3.1 Sortiment – nabídky z oblasti módy Kategorie sortimentu představené v předchozím roce zaznamenaly v roce 2012 značný úspěch. I když byly slevy do gastronomických zařízení a poukazy na péči o tělo stále žádanou skupinou, mnohem větší podíl nabídky i obratu připadal v tomto roce na cestovní pobyty a slevy z oblasti zboží. „V posledním roce se více než zdvojnásobil zájem zákazníků o zahraniční dovolené a pobyty v Čechách a na Slovensku“, potvrdil serveru Podnikatel.cz zakladatel portálu Slevomat.cz, Tomáš

91

Slevové portály trhají rekordy: nakupují na nich bezmála tři čtvrtiny Čechů. KPMG Česká republika, s.r.o. [tisková zpráva online]. 92 Obrat Slevomatu loni stoupl o 73 pct na tři čtvrtě miliardy korun. In: Finance.cz [online]. 93 Slevové servery hledají nové cesty jak rozšířit záběr. In: Web.zapakatel.cz [online]. 94 HERGESELL, Ondřej. Ze slevoserveru do e-shopu. In: Euro.cz [online]. 33

Čupr.95 Prodejnost zboží se zvýšila dokonce o stovky procent, přičemž hlavním tahounem byla móda. Slevové akce navíc začaly být mnohem pestřejší, k dostání byly i knihy, kvalitní víno, vstupenky do kin a divadel či například golfový kurz s trenérem.96 Mezi nabídkami některých serverů se objevily také charitativní akce. Sbírka pro nadační fond Pes v nouzi pro pomoc opuštěným a týraným psům se na portálu Zapakatel.cz s 3 800 zakoupenými vouchery dokonce probojovala mezi deset nejprodávanějších nabídek roku.97

3.4 Rok 2013 – pokračující konsolidace trhu Ani s příchodem roku 2013 se na poli slevového průmyslu nedalo hovořit o stabilizaci. Dokladem je server Hypersleva.cz, který byl nucen na sebe v únoru podat insolvenční návrh, když nezvládl dlouhodobější hotovostní potíže. Portál iDnes.cz uvádí, že šlo o do té doby největší oběť konkurenčního boje v segmentu hromadného nakupování.98 Další pročišťování trhu ho v polovině roku přivedlo na 80-90 aktivních subjektů, přičemž sedmdesát procent trhu pokrývalo prvních pět serverů a 98 % bylo ovládáno nejdominantnější dvacítkou.99 Za zmínku stojí ukončení podnikatelské činnosti serverů MyDeal.cz, BonyBony.cz a Megasleva.cz, všechny tři byly finančně propojeny pod stejným provozovatelem a řadily se mezi významnější platformy hromadných slev.100 Graf č. 4: Slevové portály podle podílu na trhu (červenec až listopad 2013)

Pramen: vlastní konstrukce podle E15.cz101

95

MORÁVEK, Daniel. Slevové servery ubývají po desítkách. Jak bude slevový trh zanedlouho vypadat?. In: Podnikatel.cz [online]. 96 Slevové portály trhají rekordy: nakupují na nich bezmála tři čtvrtiny Čechů. KPMG Česká republika, s.r.o. [tisková zpráva online]. 97 Slevové servery hledají nové cesty jak rozšířit záběr. In: Web.zapakatel.cz [online]. 98 HORÁČEK, Filip. Zkrachoval slevový portál Hypersleva.cz, trh se dál čistí. In: IDNES.cz/Ekonomika [online]. 99 Pět největších slevových serverů ovládá 70 procent trhu. In: Lidovky.cz [online]. 100 Na českém trhu skončily další tři slevové portály. In: E15.cz [online]. 101 Slevové portály v Česku: zůstalo jich 55, lákají na věrnostní programy. In: E15.cz [online]. 34

Až do roku 2013 také sahá případ, který má svou dohru ještě v současných měsících (jaro 2014). Z důvodu nehrazení závazků byl na portál Nebeslev.cz, který podle agregátoru Skrz.cz ještě na začátku roku 2013 zaujímal přibližně desátou pozici na trhu, podán návrh na konkurzní řízení.102 Od té doby se množí stížnosti jak ze strany inzerujících firem, tak z řad nespokojených zákazníků. Server však pokračuje v uveřejňování nabídek a přijímání objednávek a uvedené počty zakoupených voucherů nejsou zanedbatelné. Na druhou stranu jednatel společnosti hájí portál tím, že řada reklamací je dána panikou zákazníků po medializaci situace, jejich procento je vzhledem k počtu zákazníků údajně malé a jednotlivé požadavky jsou v řešení. Nutno podotknout, že v insolvenčním rejstříku je možné nalézt už i zpětvzetí návrhu, což naznačuje, že část pohledávek nakonec uspokojena byla.103 Rok 2013 znamenal pro slevový trh téměř dvaceti procentní vzestup a 3,3 miliardy korun obratu. Ukrojuje si tak stále více z celkového objemu internetového nakupování v Česku, který podle Asociace pro elektronickou komerci přesáhl 50 miliard Kč. Hlavní fáze konsolidace trhu se přiblížila ke svému konci. Počet aktérů se snížil během roku téměř o polovinu na 55 serverů, což je podle odborníků udržitelná úroveň odpovídající velikosti tuzemského trhu. Došlo také k ustálení vedoucích pozic. Dva nejsilnější portály Slevomat.cz a Vykupto.cz ovládaly více než polovinu trhu a první šestka byla schopna pokrýt téměř 80 %. Navíc se její obsazení z minulého roku nezměnilo.104 Graf č. 4 zachycuje podíly nejvýznamnějších serverů na trhu. Tabulka č. 3: Obraty největších českých slevových serverů v letech 2012 a 2013 Pořadí

Portál

Obrat 2013 (mil. Kč)

Obrat 2012 (mil. Kč)

1.

Slevomat.cz

1009

758

2.

Vykupto.cz

400

320

3.

Zapakatel.cz

259

260

4.

Hyperslevy.cz

221

159

5.

Pepa.cz

218

138

6.

NakupVAkci.cz

191

102

7.

Amplion.cz

neposkytl

neposkytl

8.

Slevoteka.cz

119

60

9.

Slever.cz

105

60

10.

Berslevu.cz

94

nebyl v žebříčku

Pramen: Lupa.cz na základě odhadů Slevin.cz105

Největší úspěch si na konto připsal první portál hromadného nakupování u nás. Slevomatu.cz se totiž podařilo dosáhnout miliardového obratu a stal se tak nejrychleji rostoucí firmou českého internetu.106

102

NEVYHOŠTĚNÝ, Martin. Stovky podvedených chtějí vrátit peníze. Nebeslev prodává poukázky dál. In: Lidovky.cz [online]. 103 Server Nebeslev.cz čelí insolvenčnímu řízení, stále ale prodává tisíce voucherů. In: Podnikatel.cz [online]. 104 Slevové portály v Česku: zůstalo jich 55, lákají na věrnostní programy. In: E15.cz [online]. 105 DOČEKAL, Daniel. Česko stále miluje slevy: Slevomat hlásí obrat nad miliardu, některé servery končí. In: Lupa.cz [online]. 35

Současně byly jeho tržby dva a půl krát větší než u v pořadí druhého konkurenta Vykupto.cz a téměř čtyřikrát větší, než kolik utržil Zapakatel.cz, který zaujímá třetí příčku.107 Dynamika tržeb tří největších portálů je zachycena na grafu č. 5. Ilustraci celého slevového trhu v letech 2012 a 2013 potom poskytuje tabulka č. 3. Graf č. 5: Vývoj ročních obratů tří nejvýznamnějších slevových serverů

Pramen: vlastní konstrukce, informace o tržbách z jednotlivých slevových serverů

3.4.1 Sortiment – rozšíření segmentu zboží V předchozích letech nastoupená obliba zboží pokračovala v růstové trajektorii. Obzvláště značková móda zaznamenala stále větší úspěch, když její podíl na obratu celého trhu vzrostl desetkrát. Protože však hmotné artikly nepředstavují vysoké finanční částky, byl jejich rozmach daleko patrnější při pohledu na množství než z hlediska peněžního objemu. A zde jen móda sama o sobě tvořila téměř 50 % z celkového počtu nabídek. Naproti tomu podíl nabídek kdysi nejoblíbenějších poukázek do restauračních zařízení klesal.108 Potenciál růstu na trhu s fyzickými předměty si slevové servery velmi dobře uvědomovaly, v roce 2013 tedy došlo k rozšíření segmentu zboží o další kategorie. K nabídce přibyla kosmetika, drogistické zboží, dekorace do domácnosti, zboží pro děti i domácí mazlíčky či nářadí. Velký zájem byl o nábytek – postele, podlahy a především sedací vaky. Další úspěšnou skupinu tvořily lahůdky a delikatesy. Velká poptávka byla například po medovnících, dobře se prodávaly také kvalitní sýry či masné výrobky. Mezi populární novinky se zařadily i potravinové doplňky. A nebývalý ohlas zaznamenala nabídka fotoproduktů. Na Slevomat.cz byl právě kalendář z vlastních fotografií nejprodávanější akcí roku.109

106

ZAKÁLOVÁ, Eva. Slevomat: Jsme nejrychleji rostoucí firmou českého internetu. In: Marketing Sales Media [online]. 107 DOČEKAL, Daniel. Česko stále miluje slevy: Slevomat hlásí obrat nad miliardu, některé servery končí. In: Lupa.cz [online]. 108 Češi na slevy slyší. Tržby slevových portálů stouply o pětinu. In: E15.cz [online]. 109 ZAKÁLOVÁ, Eva. Slevomat: Jsme nejrychleji rostoucí firmou českého internetu. In: Marketing Sales Media [online]. 36

Na druhou stranu byla důvěra zákazníků opětovně podrobena zkoušce v podobě nekvalitního inzerovaného zboží, jako byly falešné 32 GB USB flash disky s reálnou kapacitou 5 GB110 nebo padělek značkových sluchátek.111 Z hlediska objemu tržeb i nadále dominovala kategorie cestování a pobytů, přičemž i tady můžeme pozorovat vývoj v rozmanitosti nabídky. Stávající nabídka byla doplněna o exotické dovolené, euro víkendy nebo jazykové pobyty. Oblíbené byly také lyžařské pobyty, zájezdy na adventní trhy nebo silvestrovské pobyty v metropolích.112 Ještě dál v oblasti cestování zašel lídr trhu, Slevomat.cz., když se rozhodl diverzifikovat portfolio nabídek i na letenky. Prostřednictvím spolupráce s předním českým portálem s letenkami Letuska.cz, začal nabízet zpáteční letenky do turisticky atraktivních destinací po celém světě. To je zajímavé především pro zákazníky, kteří si pobyt jinak chtějí organizovat sami.113

3.5 Rok 2014 – částečná stabilizace trhu a aktuální situace První čtvrtletí roku 2014 přineslo již čtvrté výročí působení slevových portálů v České republice a podle odborníků se konečně zastavil prudký pokles počtu aktivních slevových serverů na trhu. Statistiky Skrz.cz navíc ukazují, že 90 % prostředí hromadných slev má stabilně pod kontrolou deset největších webů. Celý trh potom za první kvartál vykázal obrat 962 milionů Kč. Meziročně se jedná o čtvrtinový nárůst tržeb, který je z velké části dílem velmi mírného průběhu zimy. Ten vyvolal dřívější nástup poptávky po jarním a letním zboží i dovolenkových pobytech. Dalším progresem prošlo i absolutní množství nabídek, které se hlavně díky stále většímu podílu hmotných artiklů na struktuře sortimentu, významně zvýšilo. Server Skrz.cz uvádí, že sekce módy a zboží tvoří už 65 % z celkového počtu nabídek.114 Na druhou stranu se na adresu slevových serverů opět šiřily negativní zprávy. Časopis dTest zveřejnil varování před portálem Kralovnaslev.cz plynoucí z přibývajících stížností spotřebitelů na nemožnost uplatnění voucherů. Server zřejmě neplní závazky vůči obchodním partnerům.115 Portál iDnes.cz zase doporučuje obezřetnost při nákupu neinvazivních liposukcí přes slevový portál. Nabídky nerozlišují mezi zdravotními zařízeními provozovanými odborníky a pracovišti, které pouze disponují potřebnými přístroji. Často se však jedná o necertifikované či jinak nedostačující zařízení s neprofesionální obsluhou.116 Prosazující se trendy dalšího směřování slevového odvětví charakterizuje následující podkapitola.

110

DOČEKAL, Daniel. Na superlevný flash disk naletěl i Seznam TIP, proč servery neprověřují zboží?. In: Lupa.cz [online]. 111 DOČEKAL, Daniel. Padělek značkových sluchátek na Vykupto.cz. Prověřujte, co kupujete. In: Lupa.cz [online]. 112 Prodej lázeňských pobytů ovládly slevové portály. In: Místojakoznačka.cz [online]. 113 Slevomat rozšiřuje nabídku o letenky, exkluzivně spolupracuje s letuska.cz. [tisková zpráva online]. 114 Skrz.cz. Tržby slevových serverů se v prvním čtvrtletí přiblížily k 1 mld. korun. In: ČIANEWS.cz [tisková zpráva online]. 115 Varování před slevovým portálem Královna slev. In: DTest [online]. 116 Jizvy a vypoukliny. Lékaři varují před liposukcí ze slevových portálů. In: IDNES.cz/Zprávy [online]. 37

3.6 Trendy dalšího směřování 3.6.1 Specializace na vybranou kategorii slevových nabídek Nově vnikající slevové portály už prakticky nemají možnost stát se přímou konkurencí zavedeným serverům. Stále častěji se tak nepokoušejí do slevového odvětví vstupovat s tradičně širokou nabídkou slev, ale naopak se úzce specializovat pouze na určitý segment zlevněného zboží nebo služeb. Tento jev je možné pozorovat již od roku 2011, kdy slevový trh začal vykazovat první známky přesycení. V kapitole 3.2 byl nově nastupující trend specializace ilustrován vznikem několika prvních portálů nabízejících profilované zboží nebo služby (na cestování, exkluzivní sortiment, segment erotiky nebo rodiny s dětmi). Další spouštěné projekty hromadného nakupování se slevou soustředily svou nabídku například výhradně na knižní tituly, sportovní vybavení a služby, oblast gastronomie či vstupenky na různé akce. Za unikátní se dá považovat slevový web pro strojaře117 nebo členy odborových svazů (v tabulce). A neméně zajímavou alternativou je možnost využít kolektivních slev při zařizování svatebního dne či bydlení. Orientační pohled na téma slevových portálů s kategoriálně vymezenou nabídkou poskytuje tabulka č. 4. Tabulka č. 4: Slevové portály s kategoriálně specializovanou nabídkou Slevový portál

Zaměření nabízených slev

Slevoteka.cz

víkendové pobyty a zážitky

NewGo.cz

pobyty a zážitky v rámci ČR i zahraničí

Odmaminky.cz

aktivity s dětmi, kurzy na rozvoj dítěte, dětské a těhotenské zboží

Mimisleva.cz

pro rodiny s dětmi nebo těhotné ženy

Zeny-slevy.cz

pro moderní ženy

Gastrofil.cz *

gastronomie

Slevovin.cz *

vína a delikatesy

Slevkupectvi.cz

knihy

Slevosvatba.cz

zboží a služby pro svatební den

Sportmart.cz

sportovní potřeby a služby

Golfoveslevy.cz

zboží a služby z oblasti golfu, green fee

Lovuzdarmat.cz *

lovecké potřeby a zboží

Slevy-auto-moto.cz *

služby a zboží z oboru auto moto

Realitymat.cz

reality, bydlení, stavba a zahrada

Odboryplus.cz

pro členy odborových svazů

Dealmarket.cz *

produkty a služby pro malé a střední firmy

Slevykurzu.cz

poslední volná místa v kurzech

Zbozomat.cz

hmotné zboží

Vstupomat.cz *

výhodné vstupenky

18x.cz *

erotické zboží a služby

Pramen: vlastní konstrukce, hvězdičkou jsou označeny servery, které v současné době neaktualizují svou inzerci 117

ProCNC: Slevový server pro strojaře [online]. 38

3.6.2 Kamenné pobočky a širší výdejní síť Současnou obchodní strategií slevových portálů je rozšiřování výdejních kanálů, které se zároveň stalo dalším nástrojem pro upevnění pozice nejsilnějších hráčů na trhu. Někteří spotřebitelé stále neochotně přistupují k platbám předem a preferují možnost si zboží před nákupem prohlédnout či vyzkoušet. Dalším častým argumentem v neprospěch internetového nakupování je nutnost platit poštovné a balné. To je ještě podpořeno skutečností, že v případě zlevněného zboží mohou tyto poplatky představovat značné navýšení celkové hrazené částky. Slevové portály se proto vydaly cestou zřizování vlastních kamenných prodejen. Osobní kontakt posílí jejich důvěryhodnost a dá jim šanci získat zákazníky, kteří dosud internetové slevové nakupování zavrhovali. Prvenství v tomto ohledu náleží serveru Zapakatel.cz, který kamennou pobočku otevřel už v březnu 2011 v pražské pasáži Lucerna. Lidé dostali možnost si osobně vyzvednout zboží, ale i objednané kupony, a především zaplatit až na místě. Slevomat.cz uvedl kamennou prodejnu do provozu v březnu 2012 a v listopadu ho následovalo také Vykupto.cz. Oba obchody sídlí v Praze, přičemž Zapakatel.cz mezitím zřídil výdejnu i v centru Brna. Prodejny slouží zároveň jako zákaznická centra, kde si mohou spotřebitelé nechat poradit s výběrem nebo řešit případné problémy a reklamace. Některé disponují kabinkami k vyzkoušení oblečení. Zajímavou službou je výhodný doprodej vybraného sortimentu z akcí, které už byly na slevovém webu ukončeny.118 Dalším krokem blíže zákazníkům bylo navázání spolupráce se sítí výdejních míst Zasilkovna.cz, jejímž průkopníkem byl opět portál Zapakatel.cz už na konci roku 2012. Ten zároveň rozšířil možnosti platby voucherů na pobočky sázkové kanceláře Tipsport.119 Od začátku roku 2014 mohou vyzvedávat objednané zboží ve výdejních působištích Zásilkovna.cz také uživatelé Slevomat.cz, kde se však služba vztahuje jen na vlastní distribuci portálu.120

3.6.3 Věrnostní programy Při současné každodenní záplavě nových slev na stále velkém počtu portálů zaměřených na hromadné nákupy je nejtěžší úlohou jednotlivých aktérů slevového odvětví udržet si loajální klienty. Takové, kteří se budou vracet na osvědčený server a ne zkupovat nabídky napříč trhem podle aktuální příhodnosti. Situace má však ještě jeden úhel pohledu. Spoluzakladatel dvojky na českém trhu, serveru Vykupto.cz, uvádí, že 20 % opravdu věrných zákazníků se podílí na více než polovině všech realizovaných objednávek na jejich webu.121 Tato pravidelná klientela je tak z hlediska dlouhodobého fungování slevového webu zcela klíčová.

118

Další slevový server otevřel kamennou prodejnu. In: Strategie.cz [online]. Zapakatel.cz před vánoční sezónou výrazně rozšiřuje počet výdejních míst. In: Web.zapakatel.cz [online]. 120 Vyzvedávejte zboží na 91 nových místech po celé republice. In: Blog Slevomat [online]. 121 VESECKÝ, Zdeněk. Slevové servery přinášejí věrnostní programy. Víme, jaké výhody nabízejí. In: Podnikatel.cz [online]. 39 119

Prostředkem na posílení vztahů mezi uživateli a konkrétním portálem, se staly nejrůznější věrnostní programy.122 Základním principem jsou dodatečné výhody mající charakter odměny za uskutečněný nákup. Zároveň však fungují jako motivace ke koupi něčeho dalšího. V naprosté většině dostávají zákazníci předem stanovené procento z realizované transakce zpět na svůj účet. A to ve formě kreditů nebo virtuální měny, jež mohou následně opět uplatnit pouze na příslušném serveru. Nejčastěji odpovídá jeden kredit jedné koruně, ale lze se setkat i s méně výhodným směnným poměrem. Jak už bylo naznačeno, využití nabitých kreditů je mnohdy podpořeno limitovanou dobou jejich expirace. Stejně jako téměř vše v odvětví hromadných nákupů, i tento prvek brzy alespoň v základní podobě implementovala značná část osazenstva slevového trhu. Pokud chtějí být nejsilnější portály napřed, musí neustále přicházet s inovacemi. Některé tak disponují souborem exkluzivních nabídek jen pro věrné zákazníky, možností za zákazníka uhradit poštovní poplatky nebo své katalogy odměn doplnily o aktivity na bázi gamifikace.123 Viz například portál Slevomat.cz a jeho Kolotoč štěstí.124 Zajímavou cestou se vydal server Zapakatel.cz. Věrnostní program Tolary.cz sdílí s vybranými klasickými eshopy. Je založen na elektronických penězích, jež jsou uplatnitelné univerzálně v jakémkoli z internetových obchodů, které je přijímají. Dalším specifikem je, že Tolary jsou registrovanou měnou pod kontrolou České národní banky a jsou směnitelné s českou korunou v kurzu 1:1.125 Pro zákazníky mají věrnostní kluby ještě jeden nesporný přínos: v případě, že nestihnou využít voucher v době jeho platnosti, mohou si peníze nechat vrátit zpět jako připsané kredity.126 Pro portál je zase přirozeně výhodnější dostát svým slibům v oblasti péče o klienta tím, že ho podnítí k útratě jiným způsobem, než aby musel finanční prostředky zpětně vyplácet.

3.6.4 Vlastní prodej a distribuce zboží Žádanost zboží ze strany zákazníků přiměla slevové servery zařazovat do nabídky stále více hmotných artiklů. A to i s ohledem na skutečnost, že prodejnost služeb začala do určité míry stagnovat. Protože však fyzické zboží neposkytuje prostor pro vysoké marže, ale zákazníci jsou u platforem pro hromadné nákupy zvyklí na vysoké slevy, investovaly některé servery do vlastních skladových a logistických kapacit. To jim dovoluje stlačit náklady na balení a distribuci na co nejnižší úroveň, aby mohly zachovat charakter výhodného nákupu pro spotřebitele i rentabilitu pro sebe. Navíc, pokud mají slevové portály distribuci zboží ve vlastních rukou, nemusejí se potýkat s reklamacemi za nedodání či opoždění dodávky předmětů zaviněnými smluvními partnery. Na druhou stranu ale vlastní skladové zásoby znamenají vyšší investiční riziko. Další informace o vlastním prodeji slevových portálů byly uvedeny v kapitole 3.3. Pro ilustraci významu tohoto kroku bych jen zmínila, že 99 procent hmotného zboží, které má například portál Slevomat.cz ve své nabídce, je prodej v jeho vlastní režii.127

122

Slevové portály v Česku: zůstalo jich 55, lákají na věrnostní programy. In: E15.cz [online]. gamifikace obecně označuje užívání herních prvků v neherním prostředí – pramen: Gamifikace. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 124 Kolotoč štěstí. Slevomat.cz [online]. 125 E-shopy v čele se Zapakatel.cz spouštějí nový věrnostní program s vlastní měnou posvěcenou ČNB. In: Dům Financí.cz [online]. 126 Máte neplatný slevový poukaz? Nevěšte hlavu. In: Deník.cz [online]. 127 HERGESELL, Ondřej. Ze slevoserveru do e-shopu. In: Euro.cz [online]. 40 123

3.6.5 Hromadné slevy v mobilních zařízeních Dalším výrazným trendem současné doby je penetrace hromadných slev do mobilních zařízení, a to prostřednictvím aplikací s designem optimalizovaným pro chytré telefony či tablety. V zásadě lze rozlišovat mezi dvěma kategoriemi aplikací v souladu s rozdělením hráčů slevového podnikání na trhu. Jeden typ aplikací funguje na stejném principu jako agregátory slevových nabídek – integruje přehled akcí z různých slevových serverů.128 Za všechny je možné jmenovat projekt Slevolapka, který dokonce vyhrál československou přehlídku mobilních aplikací AppParade.129 Dále disponují vlastními mobilními verzemi také přední české srovnavače slev jako je Skrz.cz, Slevin.cz (aplikace Slevoid), Zlateslevy.cz či Sleviste.cz. Nabídky však lze tímto způsobem ve většině pouze vyhledávat. Možnost slevu rovnou koupit vyžaduje podporu této služby ze strany příslušného slevového webu. Právě vlastní mobilní verze konkrétních slevových portálů jsou druhou kategorií těchto aplikací. Kromě okamžitého nákupu umožňují také přístup k již zakoupeným voucherům, které tak pro uplatnění není třeba tisknout.130 Vlastními aplikacemi se mohou pochlubit zatím jen nejdominantnější platformy Slevomat.cz, Vykupto.cz, Zapakatel.cz nebo server Hyperslevy.cz. Lze však očekávat, že s rostoucím počtem transakcí uskutečněných přes mobilní zařízení, bude tato služba brzy dostupná u více poskytovatelů kolektivních slev.

3.7 Zhodnocení vývoje slevových portálů Koncept online hromadného nakupování se slevou si v České republice po svém představení v roce 2010 brzy našel nejenom početnou zákaznickou základnu, ale především velké množství podnikavých pokračovatelů, což vnímám jako hlavní faktor, který determinoval způsob, jakým se následný vývoj ubíral. V zásadě však lze dle mého názoru identifikovat vícero aspektů, které k rychlému rozvoji přispěly. Globální atmosféra nutnosti úspor v důsledku světové finanční krize měla za následek odliv zákazníků z podniků, které nejsou nezbytnou součástí života. Typicky restauračních, kosmetických a relaxačních zařízení. Koncept skupinových slev se stal účinným nástrojem, jak klienty přilákat zpět, což jej dělalo atraktivním pro obchodníky. Na poptávkové straně se zase projevovaly specifické vlastnosti českých spotřebitelů. Ti jsou známí svou orientací na cenu a na slovo sleva reagují velmi vnímavě. Naopak loajalita ke značce či podniku často hraje až sekundární roli. Mimoto česká mentalita podle všeho nepřikládá takový význam sociálnímu statusu, jako je možné pozorovat například v zemích směrem na západ od tuzemských hranic. Pokud navíc vezmeme v úvahu nízké bariéry vstupu do odvětví avšak zajímavý potenciál zisku, dostaneme vcelku obsáhlou představu o příčinách rapidního rozšíření slevové mánie v Česku. Stinnou stránkou popularity však byl následný poněkud překotný a turbulentní vývoj trhu s hromadnými slevami. Jak již bylo několikrát zmíněno, slevových portálů vzniklo na malý český trh 128

KORBEL, Luboš a Adam POSPÍŠIL. Hledejte slevy přímo v mobilu. S aplikacemi zdarma to jde rychle. In: IDnes.cz/Mobil [online]. 129 AUST, Ondřej. Osmou přehlídku mobilních aplikací AppParade vyhrál „inteligentní lapač slev“ Slevolapka. In: Médiář.cz [online]. 130 VÁCLAVÍK, Miroslav. Slevomat – největší slevový server všude na dosah. In: Android Aplikace [online]. 41

nadměrné množství, což s sebou přinášelo četná negativa. Jejich charakteristice se věnuje nemalé množství pasáží v této práci, proto se na tomto místě budu soustředit spíše na nejvýznamnější implikace a možná odůvodnění. Přesycení trhu a konkurenční boj vedly k preferenci kvantity nad kvalitou, což v dlouhodobém horizontu degradovalo význam modelu. Marketingový efekt kampaně pro jednotlivé obchodníky byl stále nižší. Slevové servery se daly využít spíše jako dočasný prodejní kanál, než od nich očekávat naplnění cíle získání nových pravidelných zákazníků. Osobně si myslím, že i proto se ze strany obchodníků začali slevoví návštěvníci stále častěji setkávat s přístupem jako ke druhořadému klientovi, který si nezaslouží plnohodnotný servis. Nicméně dobrému jménu odvětví to příliš nenahrávalo. Stejně tak důvěryhodnost neposilovalo ani neustálé dramatické snižování počtu slevových portálů působících na trhu. Přesto je nutné poznamenat, že ne všechny servery hromadného nakupování zkrachovaly. Velké množství z nich svou činnost ukončilo korektně za současného dodržení závazků.131 Opačným úhlem pohledu je otázka, proč jich vůbec tolik vzniklo. Možné příčiny podle mě vychází z orientace českého podnikatelského prostředí na rychlou maximalizaci zisku při absenci dlouhodobých vizí. Další původ vidím v tuzemském institucionálním rámci, který nedostatečně legislativně upravuje oblast zprostředkovatelských vztahů a poskytuje tak široký manévrovací prostor. Na druhou stranu není možné slevovým portálům upřít prvenství v dynamice růstu, který na českém internetu nemá obdoby. Což dokládá fakt, který jsem již zmínila - Slevomat.cz se stal nejrychleji rostoucí firmou na českém internetovém poli, když se mu podařilo dosáhnout ročního miliardového obratu po necelých čtyřech letech provozu. Sesadil tak z trůnu obchodní portál Aukro.cz a společnost Internet Mall, kteří stejných tržeb dosáhli před pátým rokem od založení.132 Pro úplnou objektivitu by však bylo nutné vzít v potaz i časovou hodnotu peněz. Dynamika ročních tržeb slevového trhu je znázorněna na grafu č. 6. Graf č. 6: Obrat slevového trhu v jednotlivých letech

Pramen: vlastní konstrukce, odhady autorky

131

VESECKÝ, Zdeněk. Velká analýza stavu slevových serverů. Víme, jak jsou na tom. In: Podnikatel.cz [online]. 132 ZAKÁLOVÁ, Eva. Slevomat: Jsme nejrychleji rostoucí firmou českého internetu. In: Marketing Sales Media [online]. 42

Výše obratu je sice pro mladé odvětví hromadných slev indikátorem ekonomického úspěchu, avšak s ohledem na dlouhodobou udržitelnost projektu a se vstupem do pátého roku fungování je nutné začít hledět i na to, zda toto podnikání generuje svým provozovatelům zisk. Profitabilita serverů je však obtížně zjistitelná, protože ve Sbírce listin se nenachází aktuální dokumenty. K dispozici jsou tak pouze informace od jednotlivých aktérů. Podle Tomáše Čupra se Slevomat.cz ještě v roce 2011 nacházel v mírné ztrátě, poté však již firma hospodařila se ziskem.133 Stejně tak profitabilitu svého podnikání potvrzují další dva největší hráči na trhu, Vykupto.cz a Zapakatel.cz.134 Ve světle současných okolností, kdy z úst odborníků zaznívají pozitivní zprávy o stabilizaci trhu tak slevové odvětví předpokládá zachování rostoucího trendu. Zároveň je však stále markantnější polarizace v tržbách mezi dominantními weby a menšími servery.135 Z toho důvodu není vyloučené další čištění trhu, i když už ne v tak razantní míře. Navíc poslední popsané události roku 2014 indikují, že přešlapům ještě není konec. Růst proto bude podmíněn zodpovědným chováním jednotlivých subjektů. Následující kapitola charakterizuje některé aktivity zaměřené na kultivaci trhu. Zásadní také bude věnovat pozornost zákazníkům. Ti jsou stále zkušenější v cenové orientaci a falešné lákavé slevy už u nich neuspějí. Zároveň jsou náročnější na kvalitu i strukturu nabídek. Nutností tak bude nejenom zlepšování zákaznických služeb, zdokonalování kontrolních mechanismů smluvních partnerů, ale i zpestřování slevové nabídky, která se musí neustále přizpůsobovat spotřebitelským preferencím. Velké weby se ve všech těchto aspektech snaží jít příkladem a avizují orientaci na kvalitu, bonusy pro věrné uživatele a personalizaci rozesílaného obsahu. A současně stále více diverzifikují svoji podnikatelskou aktivitu do oblasti zbožového segmentu, která rovněž skrývá potenciál k dalšímu rozvoji a do určité míry determinuje další směřování slevového trhu. S ohledem na dosavadní dynamiku vývoje odvětví je však stanovení jakýkoliv predikcí obtížné.

133

VYLEŤAL, Martin. Změny podílů ve Slevomatu: posílil Miton a Enern na úkor Čupra a Kormana. In: Lupa.cz [online]. NOVÁK, Daniel. Slevomat se chce více prosadit v zahraničí. In: E15.cz [online]. 134 VESECKÝ, Zdeněk. Americká slevová bublina praskla. Jak dopadnou české slevové portály?. In: Podnikatel.cz [online]. 135 Skrz.cz. Tržby slevových serverů se v prvním čtvrtletí přiblížily k 1 mld. korun. In: ČIANEWS.cz [tisková zpráva online]. 43

4 INICIATIVY ZAMĚŘENÉ NA KULTIVACI TRHU Z výše popsaného vývoje slevového podnikání v České republice je více než patrné, že obor trpěl na četné případy neseriózních účastníků, kteří vrhali špatné světlo na celý trh. Ať už šlo o podvodné dodavatele slev, jejichž prioritou bylo se v nově vznikajícím segmentu přechodně obohatit, a v důsledku za sebou zanechali spoustu zklamaných či rozhořčených klientů, nebo o slevové servery, které byť i neúmyslně, skončily v insolvenci a mnohdy nedostály svým závazkům vůči smluvním partnerům. Za současně probíhající medializace takových případů byla ztráta důvěry zákazníků i obchodníků reálnou hrozbou. Mezi aktéry slevového trhu proto začaly vznikat aktivity, s cílem rozbujelé slevové odvětví kultivovat. Záměrem této kapitoly je přiblížit nejvýznamnější z nich.

4.1 Asociace portálů hromadného nakupování (APHN) První se v iniciativě na podporu dobrého jména trhu začaly angažovat nejsilnější portály kolektivního nakupování. Slevomat.cz propagoval společný postup slevových serverů a za tímto účelem inicioval vznik Asociace portálů hromadného nakupování (APHN). Asociace měla sdružovat slevové portály, které projevily zájem zapojit se do ochrany a kultivace trhu. Cílem bylo především chránit zákazníky před nekalým jednáním provozovatelů některých slevových serverů či jejich obchodních partnerů.136 Prostředkem k dosažení uvedeného cíle se měl stát etický kodex, k jehož dodržování se musel každý člen APHM zavázat. Obsahem etického kodexu byl například příslib vrácení peněz spotřebiteli, pokud mu z jakýchkoli důvodů bude znemožněno slevový kupon využít. Dále dbát na kapacitní možnosti partnera a zabránit mu v opakovaném prodeji úspěšné nabídky napříč různými slevovými servery, pokud by v délce platnosti voucheru nebyl schopen dostát všem smluvním závazkům. Při propagaci nabídky uvádět úplné a pravdivé informace a prověřovat kredibilitu partnerů a kvalitu i čestnost jimi nabízených výhodných podmínek.137 Postupně se povinnost účastníků asociace rozšířila i na konkrétněji vyznívající pojištění slevových voucherů, o kterých pojednávám dále. Důvodem k organizované spolupráci měla být podle České televize také obrana před vzrůstající kritikou z řad hoteliérů a restauračních zařízení.138 Další aktivitou APHN bylo zveřejnění takzvaného blacklistu, který měl upozorňovat na dlouhodobě problémové portály a provozovny.139 Asociace portálů hromadného nakupování začala oficiálně fungovat v listopadu 2011140 s překvapivě nevelkým počtem zakládajících členů. Konkrétně se jednalo o těchto šest serverů: Slevomat.cz, Cityhit.cz, Zapakatel.cz, BonyBony.cz, BerSlevu.cz a Doluj.cz.141 Ani do budoucna se asociaci nepodařilo rozšířit svoje poslání mezi významnější osazenstvo slevového trhu a její působení tak lze hodnotit jako vcelku bezzubé. Členská základna v době tvorby této práce čítala pět méně významných

136

HOVORKA, Michael a Přemysl JEŽEK. Asociace slevových serverů je prý na spadnutí, říká ale jen její iniciátor Čupr. In: Podnikatel.cz [online]. 137 Etický kodex APHN. Asociace portálů hromadného nakupování [online]. 138 Slevové servery slučováním bojují proti nekalé konkurenci. In: ČT24 [online]. 139 Slevové portály budou odhalovat nepoctivé prodejce In: Podnikatel.cz [online]. 140 HOVORKA, Michael. Novinka u slevových portálů. Po asociaci vzniká aliance na bázi outsourcingu. In: Podnikatel.cz [online]. 141 HOVORKA, Michael a Přemysl JEŽEK. Asociace slevových serverů je prý na spadnutí, říká ale jen její iniciátor Čupr. In: Podnikatel.cz [online]. 44

příslušníků (Berslevu.cz, Slever.cz, Doluj.cz, SlevmeTo.cz a Slevy.cz) a na webových stránkách šlo stěží pozorovat nějakou aktivitu.142 Na konci roku 2011 se o zlepšení svojí situace v českém slevovém odvětví zřejmě poprvé snažili také samotní uživatelé slevových serverů. Předcházet špatným zkušenostem chtěli sdílením negativních ohlasů na portálu www.nebezpecneslevy.cz143

4.2 Aliance slevových portálů (ASP) V mnohém odlišným uskupením na poli ochrany zákazníka a záruky kvality je Aliance slevových portálů (ASP) založená v červnu 2012 společností Retail Info s.r.o. Vznikla jako sdružení středně velkých a menších slevových portálů, kterým měla uvedená společnost poskytovat smluvený servis některých provozních procesů podle principu outsourcingu. Cílem bylo, dle webových stránek Aliance, zaručit koncovým zákazníkům vyšší míru jistoty při čerpání výhod hromadných slev, kterou by portály samostatně na roztříštěném trhu nebyly schopny nabídnout.144 A to díky přístupu ke škále slevových nabídek, které zajistí právě společnost Retail Info. Ta se zároveň postará o ověření jejich kvality i o zákaznickou podporu, aby se jednotlivé servery mohly soustředit na svůj rozvoj a marketingovou propagaci. Přitom však budou weby dále vystupovat pod vlastními značkami.145 I když bylo hlavním prezentovaných záměrem Aliance zkvalitnění služeb členských slevových portálů, primární účel tohoto sdružení například server Vykupto.cz viděl spíše ve snaze jejích členů udržet se za každou cenu na trhu. Upozorňoval přitom na riziko, že se stejná podvodná nabídka může takto snadno objevit na více stránkách zároveň.146 Na rozdíl od APHN, která od svých členů vyžaduje roční příspěvek, se za účast v této organizaci platí podílem z každé realizované transakce.147 Jako členové ASP byly na jaře 2014 na jejím webu148 uvedeny portály: Azslevy.cz, Cestujzapul.cz, Mnohoslev.cz, Slevomor.cz, Slevopolis.cz, Slevova.cz, Slevynacesty.cz, Vyhodneslevy.cz, Xtremeslevy.cz a Zlavopolis.sk. První čtyři zmíněné nicméně už žádné nové slevy v té době na svých stránkách neinzerovaly.

4.3 Bloklist.cz – Černý seznam partnerů slevových serverů Dalším projektem na podporu důvěry slevového odvětví je takzvaný Bloklist – Černý seznam partnerů slevových serverů. U jeho zrodu v červnu 2012 stálo několik slevových portálů, které se tímto způsobem rozhodly sdílet své negativní zkušenosti s dodavateli slevových nabídek a sestavit na jejich základě seznam nedůvěryhodných obchodníků. Každý ze zapojených slevových serverů tak mohl 142

Asociace portálů hromadného nakupování [online]. Roste počet stížností zákazníků na slevomaty. Na majitele poukázek se ne vždy dostane. In: IHNED.cz [online]. 144 Aliance slevových portálů [online]. 145 HOVORKA, Michael. Novinka u slevových portálů. Po asociaci vzniká aliance na bázi outsourcingu. In: Podnikatel.cz [online]. 146 Tiskové prohlášení Vykupto.cz k nově vzniklé Alianci slevových portálů (ASP). [tisková zpráva online]. 147 HOVORKA, Michael. Novinka u slevových portálů. Po asociaci vzniká aliance na bázi outsourcingu. In: Podnikatel.cz [online]. 148 Aliance slevových portálů [online]. 45 143

podvodného partnera identifikovat ještě předtím, než s ním naváže spolupráci. Častou praxí byla totiž snaha podvod replikovat napříč různými slevovými weby. Motivem byla také skutečnost, že agregátory slevových nabídek nerozlišovaly mezi solidními a klamnými nabídkami, čímž vlastně podvodníkům usnadňovaly práci.149 Příčinou umístění na černou listinu je například nedodání zboží, neposkytnutí služby v takové kvalitě či kvantitě, jako bylo inzerováno, zbytečné odklady rezervací nebo účelové navýšení původní ceny pro dosažení atraktivní slevy.150 Nejde však jen o vyloženě podvodné inzerenty. Na seznam se dostanou i ti, kteří se ke slevovému portálu chovají nekorektně a obcházejí smluvní spolupráci vlastní iniciativou ve zlevněném prodeji. Podle zkušeností neseriózní jednání vůči zprostředkovateli jde ruku v ruce také s nesolidním přístupem k zákazníkům.151 Původně sloužila listina pro výměnu informací pouze mezi portály hromadného nakupování, po necelém měsíci fungování však byla kvůli zájmu zákazníků zpřístupněna také veřejnosti. Každý nespokojený klient tak dostal možnost nahlásit obchodníka, který se v případě průkazného prohřešku na seznamu následně objeví.152 Po necelém roce provozu čítala černá listina na 200 firem či jednotlivců.153 Mezi spolupracující subjekty patří například: NakupVAkci.cz, Hyperslevy.cz, Pepa.cz, Slevoteka.cz, Berslevu.cz, Slever.cz a další. Zástupci největších serverů hromadného nakupování se však nepřipojili s odkazem, že využívají vlastních postačujících kontrolních mechanismů.154 Dnes (jaro 2014) je Bloklist.cz kvůli napadání hostingového serveru převeden na jinou stránku, podle vyjádření provozovatelů na facebookovém profilu bude po úpravě nadále fungovat.155

4.4 Pojištění slevových kuponů Významný krok vpřed v poskytování garance kvality zákazníkům znamenalo zavedení automatického pojištění slevových kuponů, které v dubnu 2012 představil portál Berslevu.cz ve spolupráci se službou AXA Assistance. Pojištění se vztahuje na případy, kdy poskytovatel slevy nedodá zboží nebo službu v inzerované kvalitě či avizovaném rozsahu, nebo je zákazník jakkoli jinak oprávněně nespokojen, stejně tak jako na situace, kdy obchodník v době platnosti voucheru ukončí svou činnost nebo zkrachuje.156 Plnění může nabývat podobu vrácení peněz na účet nebo nabití kreditu. Nezanedbatelnou výhodou je, že zodpovědnost je při nedodržení podmínek jasně vymezena, což dobu vyřízení reklamace výrazně

149

Černá listina partnerů slevových portálů je veřejná, čítá 15 firem. Mladá Fronta DNES. 2012, č. 242. Seznam pochybných prodejců je na světě. Sestavily jej slevové servery. In: Lidovky.cz [online]. 151 Na černé listině slevových serverů je 200 prodejců. In: Aktuálně.cz [online]. 152 KOHOUTOVÁ, Zuzana. Černá listina boduje, problémové slevové portály ubývají. In: IDNES.cz/Finance [online]. 153 Na černé listině slevových serverů je 200 prodejců. In: Aktuálně.cz [online]. 154 Černá listina partnerů slevových portálů je veřejná, čítá 15 firem. Mladá Fronta DNES. 2012, č. 242. 155 BLOKLIST.CZ. [Stránka bude fungovat, jen jsme museli kvůli neustálým problémům s napadáním hostingu…] In: Facebook [online]. 156 Slevové portály Berslevu.cz a Berzboží.cz jsou novými partnery AXA CLUBU [tisková zpráva online]. 46 150

zkrátí.157 Spotřebitelé však musí reklamaci požadovat nejpozději poslední den platnosti voucheru. Pojištění slevových poukazů svým uživatelům nabízejí kromě Berslevu.cz například portály: Pepa.cz, Hyperslevy.cz a Slever.cz.

4.5 Certifikace důvěryhodných slevových portálů V říjnu 2012 přišla se svou iniciativou na zkvalitnění českého slevového trhu také B2B158 platební platforma PayLo.cz spolu s agregátorem nabídek Slevin.cz. Systém PayLo.cz je partnerská služba, která zajišťuje vyúčtování provizí mezi agregátory slev a slevovými portály. Předmětem iniciativy se stal certifikát Garance spokojenosti – ověřený portál, který mohou získat slevové servery registrované v systému PayLo.cz pokud splňují kritéria certifikace. Ty se zaměřují především na zákaznický servis portálu, který musí zahrnovat telefonickou podporu, garanci vrácení peněz, možnost platby kartou a kvalitní slevové nabídky, jak ve smyslu adekvátnosti slevy, tak její prezentace.159 V době vzniku této práce bylo možné na stránkách Slevin.cz napočítat 20 portálů, které certifikátem disponují, v čele s lídry trhu.160

4.6 Antislevy.cz – průvodce nabídkami slevových portálů Webová stránka Antislevy.cz opět není aktivitou provozovatelů slevových portálů, ale vznikla z popudu uživatelů slevových serverů, kteří podle svého vyjádření „nejsou spokojeni s kvalitou nabízených služeb a zboží na slevových portálech, a kteří už se setkali s několika podvodnými nabídkami.“161 Na webu zveřejňují články upozorňující na nekalé jednání a klamné akce, na které oni, nebo jejich čtenáři narazili. Součástí projektu je také bezplatná právní poradna.

4.7 Ombudsman Pozitivní jevem je také to, že ve zlepšování situace slevového segmentu se angažují i některé agregátory slevových nabídek. Vedle zmiňovaného Slevin.cz je to také jednička mezi českými vyhledavači slev Skrz.cz. Ten na svých stránkách poskytuje služby Ombudsmana – ochránce skrz naskrz, který pomáhá řešit potíže s problémovými servery a nekvalitními nabídkami. Nevýhodou zůstává, že pro využití Ombudsmana musí spotřebitel uskutečnit nákup přes agregátor Skrz.cz. Zároveň však stránka nabízí veřejně přístupný prostor pro vkládání recenzí jednotlivých slevových portálů samotnými uživateli.162

4.8 Výkon slevového trhu (VST) Nejaktuálnější novinkou je iniciativa VST opět pod záštitou transakční platformy PayLo.cz. VST neboli Výkon slevového trhu si klade za cíl jednotně a transparentně vykazovat data o stavu slevového trhu v České republice. To má umožnit skutečnost, že přes platební systém PayLo.cz

157

Slevové portály budou odhalovat nepoctivé prodejce. In: Podnikatel.cz [online]. business-to-business 159 Paylo spustilo certifikaci důvěryhodných slevových portálů [tisková zpráva online]. 160 Seznam poskytovatelů slev. Slevín.cz [online]. 161 O projektu. Antislevy.cz [online]. 162 Recenze skrz naskrz. Skrz.cz [online]. 47 158

obchoduje 98 % českých slevových serverů.163 Ředitel PayLo.cz, Mario Megela, se domnívá, že: „dochází k prokazatelnému tendenčnímu zkreslování údajů v rámci konkurenčního boje.“164 Projekt by měl odstranit pochybnosti o publikovaných statistikách a postupně sjednotit výstupní data o slevových portálech a ostatních internetových obchodech. To by mohlo mít význam pro investory i další B2B partnery a zároveň posílit důvěryhodnost odvětví z pohledu zákazníků. Mezi základní vykazované údaje by měl patřit obrat slevového trhu jako celku i jeho deseti nejvýznamnějších subjektů, počet aktivních slevových portálů, údaje o průměrných výších nabízených slev a cen zakoupených voucherů a skladbě sortimentu.165 Uvedené iniciativy nejsou vyčerpávajícím výčtem aktivit zaměřených na kultivaci segmentu online hromadných nákupů v České republice. Žádné z uvedených opatření také bohužel nedokáže zaručit, že se spotřebitelé nebudou s neseriózními subjekty již více setkávat. Největší nedostatek vidím v tom, že všechny tyto projekty fungují na dobrovolném principu, a portály se zatím nedokázaly sjednotit ve společném postupu za lepší a bezpečnější slevový trh.

163

PayLo spouští jednotné měření slevového trhu pomocí platformy VST, za rok 2013 zaznamenala obrat 3,1 mld. In: [tisková zpráva online]. 164 KOPŘIVA, Michal. Slevové servery se snaží vylepšit si renomé. Pomoci mají jednotné a jasné statistiky. In: IHNED.cz [online]. 165 PayLo spouští jednotné měření slevového trhu pomocí platformy VST, za rok 2013 zaznamenala obrat 3,1 mld. In: [tisková zpráva online]. 48

5 HROMADNÉ NAKUPOVÁNÍ Z POHLEDU JEDNOTLIVÝCH ÚČASTNÍKŮ V předchozích kapitolách se práce soustředila na vývoj českého trhu slevových portálů jako celku. Tato část má poskytnout hlubší pohled na přínosy a rizika, které účast v hromadném nakupování přináší jednotlivým aktérům se zasazením do kontextu specifik trhu České republiky. Účelem této kapitoly je pomoci v ucelení představy, proč se odvětví ubíralo právě takovým směrem a dokreslení výše popsaných událostí. Zároveň se stane odrazovým můstkem pro rozbor postojů a zkušeností zákazníků a poskytovatelů slev v České republice, jemuž se věnuje následující kapitola. Koncept hromadného nakupování se slevou je v zahraničí označován za win-win, někdy dokonce win-win-win situaci.166 Jedná se o situaci, která pro každou ze zúčastněných stran představuje výhru, protože všichni mohou z uskutečněné transakce profitovat.167 Pro koncept hromadných slev to konkrétně znamená výhody jak pro obchodníka, tak pro spotřebitele a v neposlední řadě i pro slevový portál. Představené přednosti dále doplním o zápornou stránku věci – vyplývající negativa, z nichž je možné identifikovat až rizikové faktory.

5.1 Z pohledu spotřebitele – zákazníka slevových portálů 5.1.1 Výhody Nejzjevnější výhodou pro koncového spotřebitele a v řadě případů také hlavním impulsem k uskutečnění nákupu přes portál hromadného nakupování je výrazná finanční úspora, které by individuálně pravděpodobně nedosáhl. Ušetřené peněžní prostředky však nejsou jediným atraktivním aspektem, který slevové weby nabízí. Důvodem k návštěvě stránky slevového serveru je také fakt, že inzerované nabídky slouží k inspiraci, jakým způsobem strávit volný čas a poskytují tipy na zajímavé akce, které jsou díky lokální orientaci dostupné v klientově okolí. Stejně tak je možné zde čerpat náměty při hledání vhodného dárku pro své blízké, který se díky zahrnutí kategorie hmotného zboží do zlevněného sortimentu už neomezuje pouze na slevové poukazy. Inzerenti slevovou akcí mnohdy chtějí představit nový výrobek nebo službu, kterou uvedli na trh. Nižší cena potom dává spotřebitelům možnost si tyto novinky vyzkoušet, aniž by případná skutečnost, že nesplnily jejich očekávání, byla finančně tolik bolestná. Pokud uvedenou úvahu rozšíříme i pro případ stávajícího zboží a služeb, je slevové nakupování také o poznávání a testování služeb a produktů. Při výčtu předností nesmím opomenout, že nakupování na slevových portálech je pro zákazníka stejně tak pohodlné, jako jakýkoliv jiný nákup prostřednictvím internetu. Orientace mezi nabídkami je ještě dále zjednodušena existencí slevových agregátorů, které je pro uživatele shromaždují na jednom místě, přehledně třídí a umožňují jejich filtrování podle preferencí hned z několika hledisek.

166 167

GIL, Paul. Groupon: What is 'Groupon'? How does Groupon work?. In: About.com [online]. Win-win game. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 49

5.1.2 Nevýhody a rizika Na druhou stranu největším rizikem z pohledu zákazníka je, že pod vidinou lákavé výhodné nabídky podlehne klamavé slevě. Může se jednat jak o nadsazenou původní cenu, zcela neodpovídající standardní výši, na kterou je aplikována ohromná sleva, tak o nabídku, která se v běžném ceníku nevyskytuje, takže se skutečná cena nedá ověřit. Výjimkou nejsou ani účelově vytvořené balíčky služeb, opět běžně neprodejné a tedy cenově neporovnatelné. Jinou nepříznivou variantou je, že uvedená sleva se ve skutečnosti nevyplatí všem zákazníkům bez rozdílu. Pro názornost poslouží příklad kadeřnického balíčku, se kterým dlouhovlasá klientka sice opravdu ušetří, ale pokud si jej zakoupí žena s krátkými vlasy, může zjistit, že pro ni nabídka nebyla tolik výhodná, nebo na ní dokonce prodělala. Tato ukázka souvisí s další záležitostí, kterou je potřeba si ohlídat. Kupující by se měl důkladně informovat o podmínkách slevové akce. Okolnosti uplatnění slevy totiž mohou mít různá omezení – voucher půjde využít jen ve všední dny či za dodání zboží bude zákazník navíc hradit poštovné apod. Slevové kupony se navíc liší délkou platnosti, a pokud je pro čerpání slevy nutná rezervace předem, je dobré ji učinit co nejdřív. Nejenom, že tím spotřebitel zabrání propadnutí poukazu, ale také získá přehled o velikosti kapacit podniku a čekací době. Zakladatel portálu Zapakatel.cz uvádí, že nejčastější stížnosti se vztahují právě k problémům s rezervacemi.168 Zákazník nicméně i po úspěšné rezervaci může odcházet od obchodníka s rozporuplnými pocity. Častým jevem je ve skutečnosti menší gramáž jídla či kratší doba procedury, než bylo inzerováno. Šéfredaktor portálu Lupa.cz zmiňuje situaci, kdy slevoví hosté dostanou v restauraci jídelní lístek s jinými cenami, než mají ostatní návštěvníci169 a v Hospodářských novinách se dokonce objevila zkušenost, kdy byli majitelé slevových kuponů usazování ke speciálním stolům, aby je personál jednoznačně identifikoval od běžných hostů.170 Což vede k další nepříjemnosti, se kterou se uživatelé slevových portálů podle veřejně prezentovaných názorů nezřídka setkávají – personál podniku k nim přistupuje neochotně jako k zákazníkům druhé kategorie. Tuto špatnou zkušenost však k nelibosti zúčastněných nelze žádným způsobem reklamovat. S rozšířením spektra slev i na kategorii zboží se dále stalo velmi častým problémem jeho nedodání.171 A nakonec je tu riziko vyplývající z uskutečnění platby předem, které se projevuje ve dvou rovinách. Slevový portál jako zprostředkovatel transakce může zkrachovat a nevyplatit částku utrženou z prodeje kuponů dodavateli slevy, který pak odmítne nárok na čerpání slevy uznat. Nebo může svou činnost ukončit poskytovatel služby či distributor zboží. Eventuální jsou také případy nepoctivého jednání, kdy může jedna z obou stran pouze inkasovat peníze, ale dále svým závazkům nedostát. Zde je jedinou radou prověřování reputace, jak dodavatele slevy, tak slevového portálu samotného.

168

Hromadné nakupování. In: Ekonomika ČT24. [televizní pořad]. TESAŘOVÁ, Petra a Pavla FRANCOVÁ. Slevové servery decimují obchodníky. Lidové noviny. 2011, č. 110. 170 ZÁLUSKÝ, Jan. Duel: Fungují slevové servery jako účinný marketingový nástroj?. Hospodářské noviny. 2011. č.122. 171 Na černé listině slevových serverů je 200 prodejců. In: Aktuálně.cz [online]. 50 169

Dvojnásob to platí při koupi výhodného pobytu či zájezdu. Slevové servery totiž mnohdy nekontrolují, zda jsou na nich inzerující cestovní kanceláře pojištěné.172 Tabulka č. 5: Shrnutí výhod, nevýhod a rizik z pohledu spotřebitele VÝHODY

NEVÝHODY A RIZIKA

výrazná finanční úspora

klamavá sleva

vyzkoušení něčeho nového, testování

platnost a další omezení slevových kuponů

inspirace volnočasových aktivit, tipy na dárky

zákazník druhé kategorie

pohodlí nákupu přes internet

podřadnější servis (kvalita či kvantita)

snazší orientace díky slevovým agregátorům

platba předem

Pramen: vlastní konstrukce

5.2 Z pohledu inzerujícího podniku – poskytovatele slevy 5.2.1 Výhody Předností, které spolupráce se slevovými portály přináší inzerujícím podnikům je několik. V první řadě znamená zveřejnění nabídky na slevovém serveru pro firmu příležitost oslovit velké množství potenciálních zákazníků během velmi krátké doby. A to včetně těch, kteří by za standardních podmínek o návštěvě podniku neuvažovali nebo nabízený produkt v současnosti nehledají. Nově příchozím zákazníkům mohou potom představit svoje služby, respektive zboží, přesvědčit je o jejich kvalitě a v nejlepším případě je motivovat k opětovné návštěvě a následně přetvořit ve stálou klientelu. I za podmínky, že k nákupu nedojde, se firma zviditelní a přiláká na své webové stránky nové návštěvníky. Začínajícím podnikům umožňuje inzerce na slevovém webu upoutání pozornosti spotřebitelů a rychlou komunikaci informace, že jsou na trhu novým subjektem. Naproti tomu již zavedené firmy mají šanci zvýšit svoji konkurenceschopnost nebo těžit z úspor z rozsahu, když jim zlevněná nabídka pomůže zaplnit nevyužité kapacity, překonat sezónní výkyvy v odbytu či doprodat výběhové zboží. V porovnání s ostatními alternativami reklamy je účast v hromadném nakupování považována za levný marketingový nástroj, protože nevyžaduje žádné vstupní výdaje. Firma platí zprostředkovatelskou provizi slevovému portálu až z každé uskutečněné transakce. Tato reklama je však obchodníkům umožněna jen v případě, že nabídnou takovou slevu, aby byla pro uživatele slevových serverů dostatečně atraktivní. Investicí do reklamy je tak daná ztráta na výdělku. Na druhou stranu, na rozdíl od jiných nástrojů reklamy je v tomto případě snadný výpočet návratnosti kampaně, který se přímo odráží v počtu prodaných kuponů. Pokud si navíc obchodník nastaví, jaké minimální množství kupujících pro poskytnutí slevy vyžaduje, jde o reklamu téměř bez rizika. Zejména drobným lokálním podnikatelům, jejichž možnosti sebepropagace byly dosud značně omezené, se takto naskýtá příležitost se zviditelnit.173

172 173

Pozor na zájezdy přes slevové servery – cestovky nemusí být pojištěné In: ČT24 [online]. HANDL, Jan. Slevové servery jako marketingový nástroj. In: Marketingjournal.cz [online]. 51

Další nespornou výhodou pro podnikatele je téměř okamžitý příliv finančních prostředků, které mohou investovat do dalšího rozvoje. Ne každý z kupujících také voucher nakonec využije, obchodníkovi tak zůstane produkt, nebo nemusí vynaložit náklady na obsloužení služby, a přitom už inkasoval peníze. Pomocí prodeje doplňkového zboží nebo služeb si navíc může inzerent nezanedbatelně přivydělat.

5.2.2 Nevýhody a rizika Jak již bylo naznačeno, prvotní zápor pro obchodníka představuje nutnost redukce ziskové marže ve prospěch atraktivní slevy a současně povinnost akceptovat provizi, kterou si slevový portál nárokuje za zprostředkování slevové akce. Velkým rizikem pro podnik, který prostřednictvím slevového portálu nabídne svoje zboží nebo služby je eventuelní špatná organizace slevové akce, kdy si obchodník předem vše důkladně nepromyslí a nevhodné nastavení nabídky ho může v očích zákazníků dokonce poškodit. Typickým příkladem je vydání přílišného množství slevových kuponů a s tím související neadekvátní odhadnutí personálních kapacit či přecenění skladových zásob pro uspokojení poptávky. Je nutné kalkulovat také s tím, že řada zákazníků se bude dožadovat využití voucheru na poslední chvíli. Vzniklá situace následně může negativně zasáhnout nejen nově příchozí, ale i běžné zákazníky. Na obchodníka je potom vyvíjen tlak k prodloužení platnosti slevového kuponu nebo navýšení dostupných kapacit, aby nedošlo k ohrožení dobrého jména podniku. Což však může mít negativní dopad na hospodaření firmy. Stejně tak je slevová akce nebezpečná v případě, kdy podnik dostatečně nedefinuje podmínky uplatnění voucheru. Očekává například výdělek v podobě prodeje doprovodného zboží či služeb, ale zákazník nic nad rámec slevového kuponu neutratí, protože k tomu nebyl zavázán či jinak motivován. Problém dále nastává, pokud ze strany obchodníka dojde k nepochopení obchodního modelu hromadných nákupů se slevou a místo jako na marketingový nástroj na něj pohlíží a využívá jej výhradně jako prodejní kanál, který mu rychle zajistí příliv zákazníků. Častá inzerce je však výhodná jen z krátkodobého hlediska. V dlouhodobém horizontu podnik všechny své potenciální zákazníky vychovává k tomu, že už nebudou ochotni zaplatit plnou cenu, což znemožňuje do budoucna zvyšovat profitabilitu. Spoluzakladatelka portálu Slevomat.cz, Romana Sudová, doporučuje slevový server využít maximálně dva až třikrát do roka.174 I při dodržení tohoto pravidla někdy vyvstává otázka obhajoby plné ceny v budoucnosti nebo před původními klienty. V tomto případě je kladen důraz na správnou prezentaci slevové nabídky jako mimosezónní akci, doprodej skladových zásob nebo marketingovou kampaň. Od řady odborníků je také často slýchán názor, že spousta firem nedokáže potenciál spolupráce se slevovým serverem naplno a náležitým způsobem využít. Zákazníkovi přicházejícímu se slevovým poukazem neposkytne servis v takové kvalitě jako standardně platící klientele. Tím jej ale nepřesvědčí, že podnik stojí i za běžné výdaje a připravuje se o možnost vychovat z něj loajálního zákazníka. Nutno podotknout, že někdy tento problém pramení ze skutečnosti, že majitel podniku své zaměstnance dostatečně nepoučil, že ke klientům ze slevového portálu mají přistupovat se stejnou, ne-li větší péči, jako k pravidelným zákazníkům. 174

SOVOVÁ, Eva. Sleva jen na oko, masáž ve sklepě. Pozor na rizika slevových nákupů. In: IDNES.cz/Finance [online]. 52

Nicméně i při správném uchopení slevové akce jako marketingové aktivity a respektování všech doporučení o vztahu k novým klientům, se obchodníci nemohou vyvarovat některých nepříjemných implikací obchodního modelu skupinových nákupů a zejména skutečnosti, že zaujal takové množství podnikatelů, že se na trhu vytvořil převis nabídky nad poptávkou. Extrémní množství slevových portálů a často se opakující nabídky vedou k poklesu marketingového efektu pro jednotlivé firmy a znemožňují dosažení primárního cíle - akvizice nových pravidelných zákazníků. Mezi spotřebiteli se objevuje slevové nákupní chování, které se vyznačuje jednorázovou návštěvou podniku a následným vyčkáváním na další slevu lhostejno kde. Lidé z branže odhadují, že bez slevového kuponu se do podniku vrátí deset až dvacet procent zákazníků.175 V některých oborech tak dochází k destabilizaci trhu a degradaci cen. Týká se to například oblasti cestovního ruchu. Nevhodný je tento model také pro firmy nabízející služby s nižší obrátkou, typicky dražší estetické zákroky, jako je například liposukce.176 Poptávka se nezvýší, pouze se koncentruje do určitého období a firmy mohou mít následně finanční problémy. V neposlední řadě je pro hladký průběh tohoto způsobu propagace podniku nutné navázat spolupráci s poctivým a solventním slevovým portálem, viz případ maséra, který po bankrotu slevového serveru a vlně kritiky ze strany nespokojených zákazníků poskytoval své služby zdarma.177 Tabulka č. 6: Shrnutí výhod, nevýhod a rizik z pohledu poskytovatele slevy VÝHODY reklam a

NEVÝHODY A RIZIKA

- zviditelnění

redukce ziskové marže ve prospěch slevy

- přímé oslovení množství spotřebitelů

provize slevovému portálu

žádné vstupní investice

špatné nastavení slevové akce

vytížení kapacit, doprodej zboží

obhajoba plné ceny

zlepšení obratu, cashflow

jednorázoví návštěvníci s voucherem

snadný výpočet návratnosti kampaně

nekontrolovatelná cílová skupina

prodej doplňkového zboží/služeb

navázání spolupráce s neseriózním serverem

Pramen: vlastní konstrukce

5.3 Z pohledu slevového portálu – zprostředkovatele slevy 5.3.1 Výhody Slevovému portálu přináší koncept online hromadného nakupování finanční prostředky v podobě procentuální provize, kterou inkasuje z hodnoty každého prodaného slevového kuponu jako poplatek za zprostředkování inzertní služby obchodnímu partnerovi, poskytovateli kolektivní slevy. Výše přijímané provize se mezi jednotlivými slevovými portály liší a je zpravidla přímo úměrná velikosti a

175

KADLECOVÁ, Kateřina. Slevožrouti. Reflex. 2011, č. 50. ZANDL, Patrick. Nástrahy pod čarou ponoru slevových serverů. In: Lupa.cz [online]. 177 HORÁČEK, Filip. Masér pod lavinou nadávek pracuje zdarma, slevový web ho podvedl. In: IDNES.cz/Ekonomika [online]. 53 176

popularitě webu. Většina etablovaných slevových serverů si účtuje provizi 20–30 % z ceny voucheru.178 Nespornou výhodou pro slevové portály je, že vystupují pouze jako zprostředkovatelé a nenesou tak riziko spojené s logistikou a skladováním, protože za to je odpovědný obchodní partner nabízející slevu. Stejně tak je na inzerenta delegována zodpovědnost za nedodržení smluvních podmínek, protože slevový portál o nabídce pouze informuje. Navíc, počáteční náklady na vývoj a spuštění slevového webu nejsou vysoké.

5.3.2 Nevýhody a rizika Výše zmíněné však může v některých subjektech evokovat představu, že fungování portálu hromadného nakupování je finančně i administrativně nenáročné, což může vést k tomu, že se pouští do jeho provozu i bez dostatečného ekonomického zázemí a patřičného know-how. Právě český slevový trh byl typický tím, že úspěchy prvních slevových portálů přilákaly do odvětví i nekompetentní či nepoctivé hráče, kteří se při neadekvátním hospodaření s cizími penězi dostávali do finančních potíží, jež nezřídka skončily krachem slevového serveru. Pokud navíc nedojde k uspokojení veškerých pohledávek, následuje řetězová reakce poškozených obchodních partnerů, kteří k nespokojenosti zákazníků odmítnou umožnit uplatnění slevových poukazů. Uvedené může mít negativní důsledky pro celý slevový segment. Stačí, aby bankrot některého slevového serveru provázela dostatečně intenzivní mediální pozornost, a potom se všichni aktéři trhu budou potýkat se ztrátou důvěry jak ze strany spotřebitelů, tak inzerujících firem. Nebezpečí ovšem může pocházet i z opačného konce. Obchodník, který slevovému portálu dodává slevu, může během platnosti voucheru ukončit svou činnost či nedostát svým závazkům. Někteří zákazníci tak zůstanou neobslouženi. Ve spoustě případů ani nemusí jít o úmyslný a plánovaný podvod, ale o nevhodné nastavení nabídky nebo nezvládnuté podnikání. Tady přichází na řadu doporučení k edukaci obchodníků ze strany slevových serverů, kteří mají většinou lepší znalosti o správném nastavení slevové akce. V každém případě je vhodné ověřovat si partnera, se kterým hodlá slevový portál navázat spolupráci, i ohlídat si čestné nastavení nabídky. Server Podnikatel.cz uvádí, že nejsilnější portály po prověření obchodních partnerů nakonec zveřejní jen pětinu všech jim navrhovaných nabídek.179 Největší z nich, Slevomat.cz, podle slov jeho zakladatele, Tomáše Čupra, prý po důkladné kontrole odmítne spolupracovat s přibližně 70 % zájemců a díky tomu se setkává pouze s necelým půl procentem problémových poskytovatelů slev.180 Nevýhody plynou také z vysoké míry koncentrace slevových webů na trhu malé velikosti, jako je například ten český. Aby se jednotliví hráči vypořádali s tak konkurenčním prostředím, musí pravidelně obnovovat nabídku slev a zajistit, aby byla kvalitní a zajímavá, poskytovat zákaznickou podporu na vysoké úrovni i vylepšovat služby pro inzerující firmy a současně vést efektivní marketingovou kampaň. Nakonec bych zmínila nevýhody spojené s fungováním agregátorů slevových 178

BARTOŠOVÁ, Veronika. Nejde tolik o prodej jako o marketing. Trend marketing. 2011, č. 3, s. 32. VESECKÝ, Zdeněk. Velká analýza stavu slevových serverů. Víme, jak jsou na tom. In: Podnikatel.cz [online]. 180 Černá listina partnerů slevových portálů je veřejná, čítá 15 firem. Mladá Fronta DNES. 2012, č. 242, s. 8. 54 179

nabídek na trhu. Nejenom že snižují konkurenční výhody etablovaných slevových serverů oproti těm začínajícím, ale také portálům hromadného nakupování odčerpávají část provize za přivedení zákazníka na jejich stránku. Tabulka č. 7: Shrnutí výhod, nevýhod a rizik z pohledu slevového portálu VÝHODY

NEVÝHODY A RIZIKA

provize z každého prodaného kuponu

vysoké investice do propagace

zprostředkovatel

- žádné investiční riziko

navázání spolupráce s neseriózním partnerem

- žádné ručící riziko

platby agregátorům slevových nabídek

nízké náklady na vývoj a spuštění webu

konkurenční prostředí

Pramen: vlastní konstrukce

55

6 ANALÝZA POSTOJŮ A ZKUŠENOSTÍ ČESKÝCH SPOTŘEBITELŮ SE SLEVOVÝMI PORTÁLY Tato a následující kapitola si klade za cíl prozkoumat fenomén hromadného nakupování se slevou v České republice z pohledu jeho dvou klíčových účastníků - zákazníků, kteří prostřednictvím slevových portálů nakupují a obchodníků, jež zde inzerují svoje produkty nebo služby. A to s akcentem na současnou situaci – stav segmentu skupinového nákupu po čtyřech letech od jeho vstupu na český trh. Samotné slevové portály, i přes jejich nezastupitelnou úlohu, nebudou předmětem zkoumání v této části práce a to z důvodu jejich nízké dosažitelnosti a v neposlední řadě také s ohledem na zadání a rozsah práce. Podkladem pro analýzu se staly výsledky vlastního empirického šetření, které bylo za tímto účelem na zmiňovaných subjektech provedeno. Hromadné nakupování prostřednictvím slevových portálů předpokládá přístup k internetu, proto bylo ke sběru dat využito elektronické dotazníkové šetření. Za výhody tohoto způsobu získávání podkladových údajů považuji nenáročnost jeho zpracování, možnost oslovení širší skupiny potenciálních respondentů v krátkém čase i zachování pocitu anonymity, což zvyšuje ochotu oslovených se výzkumu zúčastnit. Skladba dotazníků vycházela z poznatků získaných na základě sekundárního výzkumu českého slevového trhu a v předchozích kapitolách popsaných aspektů. Přičemž záměrem analýzy je tyto poznatky a obecně vnímané trendy porovnat se skutečnými zjištěními vyplývajícími z dotazníkového šetření.

6.1 Průběh a parametry dotazování Dotazníkové šetření určené českým spotřebitelům probíhalo ve dnech 10. 3. – 6. 4. 2014. K realizaci bylo využito dotazníkové služby Vyplnto.cz, která se specializuje na pomoc při internetových průzkumech. Na zmíněné webové stránce byl dotazník veřejně dostupný jejím návštěvníkům. Další distribuce probíhala prostřednictvím sociální sítě Facebook, popřípadě e-mailovou komunikací. Šetření se zúčastnilo celkem 607 respondentů. Dotazník byl přednostně zaměřen na nákupní chování, zvyklosti a zkušenosti zákazníků slevových serverů, čemuž byla přizpůsobena jeho sestava. Pro získání komplexnějšího výstupu bylo zařazeno také několik otázek s účelem zjistit všeobecné povědomí o této internetové službě včetně dotazů zkoumajících opačný postoj. Tedy důvody, proč někteří respondenti možnost výhodného nákupu tímto způsobem zatím nevyužili. Konkrétní znění jednotlivých otázek i nabízených odpovědí dotazníku pro české spotřebitele je obsahem přílohy A. Na webové stránce využité dotazníkové služby jsou k dispozici také výsledky.181

6.2 Demografické údaje Na počátku analýzy budu prezentovat identifikační údaje o respondentech. Poslouží především pro zpřehlednění následně předložených výsledků. 181

SKYVOVÁ, Tereza. Nákupy na slevových portálech. In: Vyplnto.cz [výsledky průzkumu online]. 56

Dotazníkového šetření se zúčastnily ze 79 % ženy, 21% podíl tvořili respondenti mužského pohlaví. Důvodem k vyššímu zastoupení žen může být dle mého názoru ochotnější přístup k vyplňování dotazníkových průzkumů, popřípadě vyšší aktivita na sociálních sítích, které byly primárním distribučním kanálem. Většina respondentů byla ve věku 18-26 let. Asi 8% podíl tvořili lidé staří 27-34 let a necelých 5 % zúčastněných se nacházelo v 35-44 letech věku. Ostatní věkové kategorie měly zanedbatelné zastoupení. Věkovou strukturu opět ovlivnilo, že dotazník byl k dispozici hlavně na sociální síti. Z průzkumů uvedených v předchozích kapitolách však vyplývá, že nejpočetnější skupinou uživatelů slevových portálů je právě mladší generace, a i když v poslední době roste podíl nakupujících starších 25 let,182 výzkumný vzorek se jeví jako velmi reprezentativní. Ve vzdělanostní struktuře dominovali respondenti se středoškolským vzděláním se 68% podílem, necelou třetinu pak představovali vysokoškolsky vzdělaní lidé. S nejvyšším dosaženým vzděláním souvisí také skutečnost, že 64 % respondentů ještě studuje a má jen nepravidelné příjmy, bezmála pětina studentů uvedla, že současně pravidelně dochází do zaměstnání a necelých 16 % respondentů reprezentovali pracující lidé. Od toho se dále odvíjela výše průměrného čistého příjmu účastníků, která ve třech čtvrtinách případů nepřesáhla 10 000 Kč měsíčně. Z uvedeného vyplývá, že k posouzení nákupního chování českých spotřebitelů na slevových portálech je získaný vzorek postačující. Generalizovat na typického uživatele slevových serverů však nebudu, protože metodika distribuce neposkytovala prostor pro řízení reprezentativního zastoupení vzorku mezi všechny věkové, vzdělanostní či příjmové skupiny, ani to nebylo jejím účelem. Vybrané demografické údaje respondentů zobrazuje graf č. 7.

Graf č. 7: Vybrané demografické údaje spotřebitelů

Věk respondentů

Sociální status

Pramen: vlastní konstrukce dle výsledků dotazníkového šetření, N=607

182

Slevové portály trhají rekordy: nakupují na nich bezmála tři čtvrtiny Čechů. KPMG Česká republika, s.r.o. [tisková zpráva online]. 57

6.3 Obecné povědomí Na samotném začátku dotazník zjišťoval podíl lidí, kteří se s pojmem slevový portál nebo server hromadného nakupování ještě nesetkali. Procento těch, kteří výskyt slevových serverů v České republice zatím nezaznamenali, je velmi nízké – pouhá 3 % dotázaných. Absolutně vyjádřeno jde o 18 z 607 jedinců (viz graf č. 8). Graf č. 8: Setkal/a jste se již s pojmem slevový portál neboli server hromadného nakupování se slevou?

Pramen: vlastní konstrukce dle výsledků dotazníkového šetření, N=607

Následně byla mezi respondenty, pro které slevové weby nejsou novinkou, zkoumána spontánní znalost konkrétních serverů. Nezpochybnitelnou vedoucí pozici potvrdil portál Slevomat.cz, kterého si bez jakéhokoli vodítka vybavilo 87 % respondentů. Druhým nejznámějším serverem je s výrazným odstupem Vykupto.cz se zhruba pětinovým podílem, následováno portály Pepa.cz (8 %) a Zapakatel.cz (7 %). Mezi spontánně povědomými weby se objevily také Skrz.cz a Slevin.cz, které však nejsou slevovými portály jako takovými, ale orientují se na sdružování nabídek ostatních serverů. Lze tak usuzovat, že běžní uživatelé mezi agregátorem slevových nabídek a slevovým serverem úplně nerozlišují.

6.4 Spotřebitelé, kteří nemají se slevovými portály zkušenost 80 % spotřebitelů, kteří o možnosti nakupovat na slevových portálech vědí, už nákup tímto způsobem uskutečnilo. Zbylá pětina dotázaných tedy zatím výhodného hromadného nákupu nevyužila. Nabízí se otázka, proč? Formulář dovoloval uvést více odpovědí, přičemž nejčastěji byla poněkud překvapivě označena odpověď „nezájem o nabízený sortiment“, a to ve více než 1/3 případů. Původní myšlenkou obchodního modelu byly slevy na netradiční až luxusní komodity, které by spotřebitelům umožnily si tyto produkty či služby vyzkoušet. Lidé, kteří na slevových portálech nenakupují, tak zřejmě preferují položky s praktičtějším využitím. Nicméně vzhledem k neustálému rozšiřování spektra hromadných slev mimo jiné i tímto směrem, je možné, že budou slevové portály brzy schopny uspokojit i tuto poptávku. Přibližně 30 % subjektů nedůvěřuje buďto samotným slevovým portálům jakožto seriózní podnikatelské aktivitě nebo je odrazuje způsob platby (předem či online). 28 % respondentů potom předpokládá, že zboží nebo služby zakoupené tímto způsobem musí nutně znamenat jejich nižší

58

kvalitu. Mezi další překážky patří nedostatek nabídek v okolí či preference osobního kontaktu. Uvedené je zachyceno na grafu č. 9. Co se týče postoje těchto respondentů k potenciálnímu využití slevových portálů v budoucnu, téměř polovina o této možnosti nepřemýšlela. 17 % ji potom úplně zavrhuje. Graf č. 9: Pokud jste ještě na slevovém serveru nenakupoval/a, co je důvodem?

Pramen: vlastní konstrukce dle výsledků dotazníkového šetření, N=116

6.5 Nákupní chování zákazníků slevových portálů V dalším textu se budu věnovat analýze odpovědí respondentů, kteří už mají s nákupem prostřednictvím slevového portálu alespoň jednu zkušenost. Jak již bylo zmíněno, jedná se o 80 % z celkového počtu dotázaných.

6.5.1 Motivy a impulzy k využívání slevových portálů Klíčovým faktorem k pochopení nákupního chování uživatelů slevových serverů je identifikace motivace, která k realizaci nákupu tímto způsobem vedla. Protože mohou existovat různé pohnutky, bylo subjektům opět umožněno označit více odpovědí. Logická úspora finančních prostředků byla až druhým nejčastějším podnětem k nákupu. Za hlavní motivační činitel ji nicméně označilo 67 % zúčastněných. Prvenství dle získaných výsledků náleží atraktivitě samotné nabídky. Více než tři čtvrtiny dotázaných udávají, že je nabídka především zaujala. Už od počátků hromadného nakupování u nás figurovala zajímavost předmětu slevy mezi rozhodujícími vlastnostmi.183 Mimo jiné to svědčí o skutečnosti, že i když Češi na slevu slyší, rozhodování o koupi není tak bezhlavé a přímočaré. Samotný předmět nabídky má nezanedbatelné postavení. Navíc díky dnes širokému portfoliu zboží a služeb si na své přijde stále větší skupina spotřebitelů. Neméně důležitou roli zde určitě hraje také dobrá prezentace slevové akce, jež byla v předchozích kapitolách rovněž vzpomínána. Nemalé procento respondentů přivedla na slevový server speciální příležitost, což potvrzuje, že slevové portály 183

AUST, Ondřej. Slevové servery sleduje 6 z 10 uživatelů v Česku, víc než třetina na nich už nakoupila. In: Médiář.cz [online]. 59

mají význam i pro svoji inspirativní funkci. Pro pětinu spotřebitelů byla hlavním impulzem touha vyzkoušet něco nového. Dostáváme se tak ke specifiku slevových portálů – jejich využitelnosti při propagaci podniku. Snaha zviditelnit se tímto způsobem pro inzerující firmy tedy podle průzkumu má smysl (graf č. 10). Graf č. 10: Co bylo hlavním podnětem k realizaci nákupu na slevovém serveru?

Pramen: vlastní konstrukce dle výsledků dotazníkového šetření, N=473

Co se týče informovanosti o aktuálních nabídkách, 60 % respondentů navštěvuje stránky slevových serverů cíleně. Newslettery sice množství z nich odebírá, ale pouze 9 % je sleduje pravidelně a 30 % alespoň příležitostně. Ze zjištěného lze tím pádem potvrdit skutečnost, že čtenost e-mailů s novými nabídkami klesá a lidé se spoléhají spíše na vlastní iniciativu. Příčinou je dle mého názoru zahlcení emailových schránek spotřebitelů nejrůznějšími reklamními sděleními. Slevové servery tak do budoucna na tento komunikační kanál nejspíše nebudou moci spoléhat a měly by začít hledat jiný způsob, jak zákazníka k opakované návštěvě nalákat. Některé už dnes v souvislosti s tím vsází na věrnostní programy, o kterých bude ještě řeč. Nezanedbatelným zdrojem potenciálních zákazníků jsou stále také reklamy na internetu nebo sociálních sítích, které ke slevové akci přivedly pětinu až čtvrtinu nakupujících. Služeb agregátorů slevových nabídek aktivně využívá 29 % dotázaných. Pozitivně lze hodnotit výsledky dotazu, zda si spotřebitelé před nákupem prověřují důvěryhodnost slevového serveru. Více než čtyři pětiny odpověděly kladně. Přičemž 65 % z nich věnuje pozornost také diskusím u jednotlivých nabídek, o které mají zájem. Zapojování se do diskuse je dobré také v tom, že vyvíjí tlak na kvalitu inzerovaného zboží a služeb. Jakékoliv negativní ohlasy by totiž měly pro nabídku zničující důsledky.

6.5.2 Frekvence a charakter nákupů na slevových portálech 15 % dotázaných má s nákupem prostřednictvím slevového portálu pouze jednorázovou zkušenost. Nejpočetnější skupinu tvoří spotřebitelé, kteří v minulosti několik obchodů uskutečnili, ale nepovažují se za pravidelné nákupčí. Ti mají mezi respondenty 36% podíl. Silnější pětina čerpá výhody kolektivní slevy 1-3 krát do roka, necelých 8 % pořídí zlevněnou službu nebo zboží každý měsíc a pouze dvacetina nakupuje pravidelně i vícekrát do měsíce (viz graf č. 11). 60

Graf č. 11: Jak často na slevovém portálu nakupujete?

Graf č. 12: Jakou hodnotu má nejčastěji Vámi zakoupený slevový kupon?

Pramen: vlastní konstrukce dle výsledků dotazníkového šetření, N=473

Zajímavé jsou výsledky šetření v oblasti využívanosti různých slevových portálů k nákupu zlevněných produktů a služeb. 37 % dotázaných přiznává, že nakupuje podle aktuální výhodnosti nabídek. Což potvrzuje domněnku, že pro spotřebitele je v současné době směrodatnější příležitost než zkušenost s osvědčeným slevovým portálem. Náskok však překvapivě není tak velký a celá třetina lidí zůstává věrná jednomu slevovému serveru. V nákupech zbylých 30 % respondentů potom dominuje několik vybraných slevových webů (graf č. 13). Možné odůvodnění podle mě vychází z vývoje slevového trhu, který se postupnou konsolidací a profilováním nejvýznamnějších hráčů dostal do stavu, kdy je téměř devadesát procent poptávky pokryto deseti nejsilnějšími subjekty. V praxi je nejvyužívanějším portálem Slevomat.cz, na kterém uskutečnilo alespoň jeden nákup 93 % zúčastněných spotřebitelů, což je více než dvakrát četněji než na druhém v pořadí, serveru Vykupto.cz. Čtvrtina dotázaných nakoupila na portálu Zapakatel.cz a shodných 20 % jedinců využilo stránek Pepa.cz a Hyperslevy.cz. Graf č. 13: Využíváte k nákupu převážně jeden oblíbený slevový portál nebo nakupujete na různých serverech?

Pramen: vlastní konstrukce dle výsledků dotazníkového šetření, N=473

Téměř tři čtvrtiny spotřebitelů čerpají výhody hromadného nákupu ve čtyřech největších českých městech, což potvrzuje skutečnost, že velká města disponují širší nabídkou dostupných slev.

61

Co se týče jednorázové útraty, nejobvyklejší hodnota zakoupeného voucheru se pohybuje v rozmezí 101-300 Kč, a to téměř v polovině případů. 30 % lidí zaplatí za slevový kupon nejčastěji až 500 Kč a pro desetinu běžná koncová částka činí 501-1000 Kč (graf č. 12).

Graf č. 14: Porovnání spontánní znalosti a využívanosti největších slevových serverů

Pramen: vlastní konstrukce dle výsledků dotazníkového šetření

Z dotazníkového šetření vyplývá, že většina spotřebitelů využívá pestrosti nabídky na slevových serverech a nakupuje sortiment více druhů. Nejvyhledávanější kategorií je na základě výsledků gastronomie, kterou za předmět svého zájmu označilo 71 % dotázaných. To může být zdánlivě v rozporu s tendencí klesajícího významu voucherů do restauračních zařízení zmiňovanou v předchozím textu. Je však nutné si uvědomit, že nominální hodnota těchto slevových kuponů je neporovnatelná s poukazy na pobyty a cestování a z toho důvodu tvoří mnohonásobně menší podíl na celkovém obratu, než tomu bylo kdysi. Současně je možné vypozorovat, že i množství nabídek z oblasti jídla a pití se snížilo. Zájem o tyto slevové akce však evidentně neklesá. Druhým nejoblíbenějším segmentem jsou slevy na ubytování a cestování, které na slevových serverech vyhledává téměř polovina účastníků výzkumu. Velké přízni se těší také slevy z oblasti wellness a relaxace, zábavy či zkrášlujících služeb. Zajímavé je, že ve všech případech se jedná o původní sortiment. Nicméně novinkou, která si své místo na slevových portálech už bezpochyby vydobyla, je móda. 37 % pozornosti spotřebitelů přitahuje právě zlevněné oblečení, doplňky, šperky či boty. Rozšíření pohledu na skladbu sortimentu slevových portálů z hlediska žádanosti mezi zákazníky nabízí graf č. 15, který zobrazuje nejvyhledávanější kategorie v rozdělení podle pohlaví. V kapitole 3.6.3 bylo uvedeno, že většina slevových portálů nasadila novou strategii k získání pravidelných zákazníků – věrnostní programy. Dotazník proto zkoumal také aktuální využívanost věrnostních benefitů uživateli slevových serverů. Výsledky však z pohledu slevových webů nejsou příliš příznivé: více než tři čtvrtiny dotázaných výhody žádného bonusového programu nečerpají, což koresponduje se zjištěními, že zákazníci jsou do určité míry přelétaví. Snaha si touto cestou udržet klientelu je tedy zatím zjevně na začátku. Portály by si proto měly dát více záležet na zdůraznění přínosů, které z členství ve věrnostním klubu pro zákazníky vyplývají.

62

Graf č. 15: Co z následujícího na slevových portálech vyhledáváte? Rozdělení podle pohlaví

Pramen: vlastní konstrukce dle výsledků dotazníkového šetření

6.5.3 Zkušenosti s hromadnými nákupy Další část dotazníku si kladla za cíl prozkoumat zkušenosti zákazníků s průběhem nákupů na slevových portálech a následným čerpáním výhodných podmínek u poskytovatele slevy. Na dotaz, zda mají respondenti s nákupem prostřednictvím slevového serveru špatnou zkušenost, odpovědělo 77 % jednotlivců záporně. Což je pro celý slevový trh dobrá zpráva. Pokud se negativa objevila, pouze z necelých 2 % byl na vině slevový portál. Naopak pětina dotázaných se setkala s nepříjemnostmi ze strany inzerujícího podniku (viz graf č. 16). Následující otázka pak směřovala na často diskutovaný jev – se zákazníkem přicházejícím na základě slevového voucheru je zacházeno jako s méně cenným. Téměř polovina respondentů, kteří jmenovali chybu na straně poskytovatele slevy, se bohužel s takovým jednáním setkala (graf č. 17). Je vidět, že tento problém přetrvává ve slevovém odvětví dlouhodobě. Dle mého názoru je úkolem slevových portálů si tuto záležitost pohlídat a naučit obchodní partnery s nástrojem hromadných slev pracovat. Důsledky nedostatečné edukace inzerentů ze strany slevových serverů v této oblasti však může v budoucnu nést celý trh. Obchodní model by mohl postupně ztratit význam pro náročnější spotřebitele a následkem toho i pro podnikatele. Vše by totiž mohlo vyústit v situaci, kdy jedinými zákazníky, které budou slevové servery schopny generovat, se stane skupina lidí, jimž jde opravdu jen o slevu. Z těch se však loajální klientela vybudovat nedá. Mimoto byli zúčastnění požádání, aby vlastními slovy nastínili podstatu zaznamenaných problémů. Získané odpovědi ještě podtrhují výše probíranou situaci, když početné stížnosti směřovaly na adresu nepříjemného a neochotného personálu, neposkytnutí plnohodnotné služby či podřadné kvality servisu. Dalším nejčastěji jmenovaným problémem byla zdlouhavá dodací lhůta zboží nebo jeho úplné nedodání. Na druhou stranu, pozitivně lze vnímat fakt, že řada respondentů svévolně deklarovala 63

obdržení refundace ze strany slevového portálu. Možná i z toho důvodu zatím nakupující přistupují k potížím trpělivě - 83 % z nich uvedlo, že je špatná zkušenost od dalších nákupů prostřednictvím slevových serverů neodradila, protože věří, že šlo o individuální záležitost. Především je však nutné vyzdvihnout, že z celkového počtu dotázaných jen necelá čtvrtina zaznamenala negativní zážitek. Graf č. 16: Máte s nákupem prostřednictvím slevového portálu špatnou zkušenost?

Graf č. 17: Cítil/a jste, že jste byl podnikem, popř. jeho zaměstnanci vnímán/a jako podřadný zákazník?

Pramen: vlastní konstrukce dle výsledků dotazníkového šetření, N=473

Za zdroj komplikací bývají také často považovány slevové kupony, respektive jejich omezená platnost. 66 % respondentů však uvedlo, že se nedostali do situace, kdy by jim voucher propadl, aniž by ho stihli využít. Dalších 23 % to potkalo pouze jedinkrát. Lze tak konstatovat, že lidé se slevové poukazy naučili používat a na podmínky jejich uplatnění si dávají pozor.

6.5.4 Vztah k vyzkoušenému podniku Jedním z nejdůležitějších zkoumaných faktorů je navazující vztah zákazníka k podniku, jež si díky slevě vyzkoušel. 23 % dotázaných avizovalo, že se někdy do podniku vrátilo i za standardních podmínek. Toto číslo je v souladu s poznatky z kapitoly 5.2. Druhý pohled poskytuje průzkum mezi inzerujícími firmami, kterým byla položena obdobná otázka, jak bude patrné z následující kapitoly. 40 % respondentů dále uvedlo, že tuto možnost zvažuje nebo jí zůstává do budoucna otevřeno, což vytváří podnikatelům prostor s návštěvníky dále pracovat. Lze totiž vyvodit závěr, že zákazníci byli s největší pravděpodobností spokojeni, a pokud by jim obchodník nabídl další výhodu, mohl by podpořit jejich rozhodnutí do podniku opět zavítat. Výsledky následujícího dotazu tyto domněnky potvrzují. Důvodem pro opětovnou návštěvu provozovny byla pro 88 % respondentů spokojenost s čerpáním slevy. 47 % se někdy vrátilo po zhodnocení, že i běžné ceny jsou přijatelné a pouhých 18 % opakovalo návštěvu na základě další pobídky od inzerující firmy. Z toho vyplývá důležitá implikace – naprostá většina lidí se vrátila z vlastní iniciativy. Výsledný efekt slevové akce by však inzerenti mohli zvýšit poskytnutím motivace k další návštěvě (graf č. 18). A do jakých provozoven se zákazníci nejčastěji vrací? Z 68 % se jedná o restaurační zařízení, 32 % opakuje návštěvu zkrášlujícího studia a 14 % znovu zavítá do sportovních center.

64

Graf č. 18: Pokud jste se někdy k poskytovateli slevy vrátil/a i bez slevového kuponu, co bylo důvodem?

Pramen: vlastní konstrukce dle výsledků dotazníkového šetření, N=111

Pro ucelení obrazu o potenciálnosti přeměny nových zákazníků v pravidelné klienty, byla respondentům, kteří se už bez slevového kuponu do firmy nevrátili, položena otázka, co bylo příčinou. Výsledek potvrzuje nejčastěji prezentované hypotézy. Polovina spotřebitelů vyčkává, až se podobná nabídka opět objeví na slevovém serveru. Ze zkušenosti totiž vědí, že se toho okamžiku dočkají. Nalézt východisko z této situace je za současného stavu předimenzovaného počtu nabídek obtížné, důležité však je důkladně promyslet nejen krátkodobé, ale i dlouhodobé důsledky slevové kampaně pro konkrétní podnik. Některá doporučení byla formulována v kapitole 5.2. Třetina respondentů potom slevy využila k vyzkoušení něčeho nového či neobvyklého, ale i když se nevyskytly žádné problémy, už je tento segment neláká (viz graf č. 19). Graf č. 19: Pokud jste se už k poskytovateli slevy bez slevového kuponu nevrátil/a, co bylo příčinou?

Pramen: vlastní konstrukce dle výsledků dotazníkového šetření, N=361

6.6 Celková spokojenost Analýzu spotřebitelských postojů a zkušeností se slevovými servery zakončím zkoumaným zhodnocením celkové spokojenosti s využíváním principu hromadného nákupu se slevou. Tři čtvrtiny uživatelů slevových portálů deklarovaly spokojenost nebo naprostou spokojenost. Další pětina byla spíše spokojená a jen něco přes 2 % respondentů avizovalo nespokojenost (viz graf č. 20).

65

Graf č. 20: Zhodnoťte prosím Vaši celkovou spokojenost s nákupem na slevovém serveru.

Pramen: vlastní konstrukce dle výsledků dotazníkového šetření, N=473

Myslím si, že toto vysoké procento je do velké míry zásluhou nejsilnějších hráčů na trhu, kteří se dlouhodobě snaží prostředí hromadných slev zkulturnit a přistupovat k zákazníkům s péčí. A ti jim podle získaných výsledků na oplátku slibují další potenciál růstu.

66

7 ANALÝZA ZKUŠENOSTÍ POSKYTOVATELŮ SLEV S INZERCÍ NA SLEVOVÝCH PORTÁLECH 7.1 Průběh a parametry dotazování Dotazníkové šetření mezi poskytovateli slev inzerujícími na slevových portálech své zboží nebo služby probíhalo ve dnech 20. 3. – 8. 4. 2014 a bylo realizováno několika vlnami řízené distribuce e-mailových zpráv potenciálním respondentům. Těmi byli zástupci podniků, které alespoň jednou prokazatelně spolupracovaly s některým z v současnosti aktivních slevových portálů. K dodržení stanovené podmínky posloužila metodika získávání kontaktních adres na zástupce inzerujících firem. Všechny byly sesbírány ze stránek slevových serverů individuálním procházením aktuálních i již ukončených nabídek při současné intuitivní snaze o zachování reprezentativního vzorku napříč kategoriemi. Zároveň bylo využito údajů z etablovaných i menších slevových serverů, aby nebylo spektrum odpovědí jednostranné. Pokud byly u popisu slevové nabídky uvedeny webové stránky dodavatele slevy, byl na ní kontaktní e-mail ověřen, popřípadě nahrazen elektronickým spojením na osobu, která bude k zodpovězení dotazníku nejkompetentnější. Ke sběru dat byla následně opět využita online dotazníková služba Vyplnto.cz. Průzkum byl však v tomto případě veden jako neveřejný. Toto opatření mělo zabránit zneužití získaných odpovědí třetí stranou. Do dotazníkového šetření se v konečném důsledku zapojilo 91 firem. Záměrem dotazníkového šetření bylo prozkoumat motivace, zkušenosti a spokojenost firem využívajících služeb slevových portálů. Podnikům byl na jeho konci také poskytnut prostor pro individuální zhodnocení, komentáře a připomínky k realizované akci. Snahou bylo zachytit postoje, které by předložený formulář mohl opomenout. Konkrétní znění jednotlivých otázek i nabízených odpovědí dotazníku pro poskytovatele slev je obsaženo v příloze B.

7.2 Demografické údaje Nejdříve přistoupím k rámcovému představení výzkumného vzorku. 60 % firem, které na dotazník odpověděly, se v době sběru dat nacházelo v procesu probíhající inzerce na slevovém portálu. Skutečnost není překvapivá, neboť od podniků, kterých se předmět výzkumu aktuálně týká, lze očekávat větší ochotu se ho účastnit. Necelých 9 % obchodníků nabízelo svoje zboží nebo služby prostřednictvím slevového portálu během posledních dvou týdnů či v posledním měsíci, 7 % během posledního čtvrtletí. Zastoupeny však byly i podniky, které využily spolupráce se slevovým serverem naposledy před rokem nebo i více než dvěma lety. Vzhledem ke krátkému působení této služby na českém trhu lze konstatovat, že se podařilo adekvátně pokrýt dostupné spektrum. Co se týče kategoriálního zastoupení vzorku, necelých 30 % tvořily podniky z oblasti ubytování, dále se výrazněji podílely zkrášlující salony, nebo firmy zaměřené na zdraví, s 19 % účastí. 13 % představovaly podniky orientující se na sportovní a jiné aktivity. Kategorie wellness a relaxace participovala z 9 %. Oblíbená oblast gastronomie byla zastoupena pouze v menší 5% míře. Důvodem je zřejmě ztížená komunikace s těmito zařízeními, jelikož elektronickou korespondenci jako primární 67

komunikační kanál nevyužívají. Z uvedeného vyplývá, že ve výzkumném vzorku dominovaly firmy poskytující služby. Vysvětlení je nasnadě. Segment zlevněného zboží se slevové portály rozhodly vzít spíše do vlastních rukou, jak bylo prezentováno v předchozím textu. Přesto lze ve vzorku alespoň agregátně nalézt 6% zastoupení firem dodávajících hmotné zboží. Z dalších charakteristik zúčastněných firem byla zkoumána délka jejich přítomnosti na trhu. 35 % z nich fungovalo 1-3 roky a pouze 12 % se nacházelo v prvním roce své podnikatelské kariéry. Do jisté míry zajímavý je čtvrtinový podíl inzerentů, kteří se pyšnili již více než desetiletou existencí, a to zejména s ohledem na to, že obchodní model byl původně označován za vhodnější pro začínající podniky. Druhým příznačným rysem je počet zaměstnanců. Nejvýrazněji se účastnili individuální podnikatelé s 27% podílem, následováni firmami se dvěma až třemi zaměstnanci. Zastoupení podniků podle počtu personálních sil má dále postupně klesající charakter až k desetinové participaci firem s 11-20 zaměstnanci. Demografické údaje respondentů zachycuje graf č. 21. Graf č. 21: Demografické údaje o poskytovatelích slev Obor podnikání

Počet zaměstnanců

Působnost na trhu

Kdy jste naposledy využili spolupráce se slevovým serverem?

Pramen: vlastní konstrukce dle výsledků dotazníkového šetření, N=91

68

7.3 Motivace firem k využití služeb slevových portálů Stejně jako spotřebitelům, byl i inzerujícím podnikům v první řadě položen dotaz, co figurovalo jako hlavní motivační faktor při rozhodnutí nabídnout služby nebo zboží prostřednictvím slevového portálu. Z navrhovaných odpovědí bylo možné zvolit několik, které nejlépe vystihovaly zamýšlené cíle, popřípadě dopsat vlastní. Téměř tři čtvrtiny firem se mimo jiné chtěly díky spolupráci zviditelnit nebo oslovit nové zákazníky. Skoro polovina pak doufala, že tímto způsobem zaplní nevyužité kapacity. Pro 34 % představovaly slevové portály nástroj k rychlému zlepšení obratu či cashflow. A další třetina využila tento způsob propagace k vybudování povědomí o nově zaváděném zboží či službě. Pro necelou pětinu byla spolupráce se slevovým serverem prostředkem v konkurenčním boji. Zajímavým zjištěním je také 14% podíl obchodníků, kteří otevřeně přiznávají, že inzerce na slevovém portálu představovala nutnost k udržení firmy na trhu (viz graf č. 22). Graf č. 22: Co bylo hlavní motivací při rozhodnutí nabídnout Vaše zboží/služby prostřednictvím slevového portálu?

Pramen: vlastní konstrukce dle výsledků dotazníkového šetření, N=91

7.4 Spolupráce se slevovým portálem 40 % podnikatelů uvedlo, že na iniciativě k započetí spolupráce se stejnou měrou podílela firma i slevový portál. 35 % pak o zapojení do procesu hromadného nakupování samo aktivně požádalo. Pozitivní zprávou je, že naprostá většina obchodníků si slevový portál před navázáním spolupráce prověřovala. Nejčastěji se mezi kritérii zda přistoupit ke kooperaci s konkrétním slevovým webem objevoval počet jeho návštěvníků a od toho se odvíjející velikost skupiny potenciálních zákazníků, kterou je schopen oslovit. Pro většinu firem byla také klíčovým faktorem výše provize, kterou si slevový portál za zprostředkování akce účtuje. Ta totiž může významně ovlivnit koncovou částku, kterou obchodník z každého prodaného kuponu inkasuje. S tím souvisel důraz na finanční zázemí daného serveru a jeho platební morálku. V neposlední řadě mezi typickými kritérii figurovala pozice a délka působení portálu na trhu či dostupné reference. Naopak, jen málo firem se zajímalo o složení a kvalitu ostatních nabídek zveřejňovaných příslušným serverem, což je zajímavé, protože já osobně považuji za neméně důležité věnovat pozornost prodejnosti akcí z jejich konkrétní oblasti.

69

Následně byli respondenti požádáni, aby jmenovali slevový server, který k realizaci slevové nabídky využili. Z uvedeného lze konstatovat, že většina zúčastněných firem má zkušenost hned s více slevovými portály. Jednoznačně dominuje portál Slevomat.cz, a pokud podnik spolupracoval jen s jedním serverem, byl to nejčastěji právě Slevomat.cz. Hojně využívané jsou také další zavedené slevové weby – Vykupto.cz, Hyperslevy.cz a Zapakatel.cz, což koresponduje s deklarovaným důrazem na pozici portálu na trhu při jeho výběru. Ráda bych ještě doplnila, že podnikatelé, kteří uvedli také server Nebeslev.cz si v řadě případů neodpustili poznámku, že spolupráci s tímto portálem nedoporučují. Přetrvávající problémy kolem tohoto serveru byly rovněž zmíněny v kapitole 3.4. Při dotazu na zhodnocení průběhu spolupráce deklarovalo 93 % obchodníků bezproblémové jednání ze strany slevového portálu či pouze drobné nedostatky. Mezi nejčastější potíže patřila podoba zveřejněné nabídky, respektive doprovodných informací, které byly často uvedeny chybně, popřípadě došlo k pozměnění textu bez souhlasu inzerenta.

7.5 Slevová nabídka Ze získaných odpovědí vyplývá, že pouze 35 % dotázaných firem byla ze strany slevového serveru poskytnuta kompletní instruktáž ke správné tvorbě slevové nabídky. Naopak 65 % ji mělo plně ve vlastní režii, pouze obdrželo požadavek na dodržení některých podmínek. V této oblasti tak mají slevové servery velké mezery, neboť ony jsou nositeli potřebného know-how a měly by ho obchodním partnerům předávat k oboustranné spokojenosti. V 80 % využili obchodníci slevový portál k propagaci již zavedeného produktu nebo služby. Přibližně 42 % firem se tímto způsobem také pokoušelo rozšířit informaci, že nabízejí něco nového. Co se týče procentuální výše nabízené slevy z původní ceny zboží nebo služby, ve dvou pětinách případů se sleva pohybovala v rozmezí 41-50 %. Více než čtvrtina podnikatelů byla ochotna běžnou cenu snížit o 51-60 %. Další nejčastější srážka činila 31-40 % (viz graf č. 23). Zjištění jsou v souladu s informacemi o nejčastější výši poskytnuté slevy. Graf č. 23: Jaká byla procentuální výše Vámi nabídnuté slevy z původní ceny zboží/služby?

Graf č. 24: Jaká byla procentuální výše provize, kterou si z ceny slevového kuponu účtoval slevový portál?

Pramen: vlastní konstrukce dle výsledků dotazníkového šetření, N=91

70

Jak už bylo zmíněno, většina obchodníků při výběru slevového serveru dbá na výši provize, kterou si slevový portál za zveřejnění akce nárokuje. Ta může mezi jednotlivými servery tvořit významný diferenciační faktor. Nejčastěji přistoupily dotázané firmy na provizi ve výši 16-25 % z konečné ceny slevového kuponu. Konkrétně se jednalo o téměř sedm desetin z nich. Necelá pětina pak byla ochotna se za zprostředkování akce vzdát až 30 % z koncové částky. Provizi nad 30 % ve prospěch slevového serveru však už akceptoval málokdo (graf č. 24). Zajímavá zjištění plynou z dotazu na definování nejmenšího počtu prodaných voucherů podmiňujícího poskytnutí hromadné slevy. Celých 70 % dotázaných minimální počet zájemců o jejich nabídku nevyžaduje (viz graf č. 25). Tento závěr je více než překvapující, vzhledem k tomu, že by si tímto způsobem mohli pohlídat ziskovost celé akce. Je však možné, že inzerenti mají v tomto ohledu svázané ruce, protože jim v tom slevový portál nedává na výběr. V komentářích na konci dotazníku se objevila připomínka, že firmám už tato praxe nebývá umožněna. Pokud se podíváme na množství slevových akcí, které jednotlivé podniky prostřednictvím slevových portálů uskutečnili, nejčetnější 30%zastoupení patří dvěma až třem nabídkám. Podle doporučení prezentovaných v kapitole 5.2 je toto ideální počet, zejména z krátkodobého hlediska. Řada firem jej však nerespektuje a 16% dokonce nabízelo své produkty nebo služby přes slevový portál více než dvacetkrát (graf. č. 26). Graf č. 26: Stanovili jste si při sjednávání slevové akce minimální počet prodaných voucherů nutných k aktivaci nabídky?

Graf č. 25: Kolik slevových akcí Vaše firma prostřednictvím slevového portálu realizovala?

Pramen: vlastní konstrukce dle výsledků dotazníkového šetření, N=91

7.6 Zkušenosti s prodejem prostřednictvím slevových portálů V kapitole 3.2 byl líčen problém s přeceněním možností podniku a vydáváním nekontrolovaného množství slevových kuponů, které následně znemožňovalo uspokojení veškeré poptávky v době platnosti voucherů. V dotazníku byla proto otevřena i tato problematika a respondenti byli dotazováni, zda adekvátně odhadli dostupné kapacity podniku. 88 % firem podle svých slov nemělo potíže s uspokojením požadavků jak nových, tak běžných zákazníků. Zbylé podniky, které tato nepříjemnost potkala, ji shodně řešili buď prodloužením platnosti slevového kuponu, nebo navýšením kapacity. Lze konstatovat, že v tomto případě zaznamenal trh významný posun k lepšímu a subjekty si z dřívějších

71

neúspěchů vzaly ponaučení. Zúčastnění také většinou odhadují, že zakoupené slevové poukazy nevyužilo jen méně než 5 % kupujících. Zajímavější je jejich pohled na procento zákazníků, kteří podnik po prvotní zkušenosti s voucherem navštívili i za běžných podmínek. Tady se mínění trochu rozchází s názory z předchozích kapitol i se zjištěními z průzkumu mezi spotřebiteli. Dvě pětiny odhadují návratnost na méně než 5 %. Další dvě pětiny na 6-20 % (viz graf č. 27). Na otázku, zda nabídli nově příchozím zákazníkům další výhody, aby je motivovali k příští návštěvě, odpovědělo kladně 58 % obchodníků. I když se nejedná o malý podíl, dle mého názoru je toto číslo nedostačující. Spotřebitelé přicházející se slevovým kuponem jsou nejspíš citlivější na cenu než ostatní zákazníci. I pobídka v menším rozsahu, než byla sleva poskytnutá přes portál hromadného nakupování, by mohla nezanedbatelně přispět k rozhodnutí do podniku opět zavítat. Nemluvě o tom, že snižuje pravděpodobnost možného vyčkávání na další podobnou nabídku na slevovém serveru. Předností je také fakt, že už není potřeba počítat s provizí slevovému webu. V souvislosti s tím bych odkázala na dotazníkové šetření mezi spotřebiteli, jehož výsledky mé názory podporují. Graf č. 27: Dokážete odhadnout, kolik procent zákazníků se k vám vrací i bez slevového kuponu?

Pramen: vlastní konstrukce dle výsledků dotazníkového šetření, N=91

7.7 Spokojenost a výsledky slevové akce Realizovaná slevová akce podle získaných odpovědí nesplnila očekávání pouhé desetiny firem, které se průzkumu účastnily. Polovina deklarovala částečné naplnění zamýšlených cílů a 35 % bylo úplně spokojeno. Nejčastěji vytýkaným faktorem byla právě nízká návratnost zákazníků už za standardních podmínek. Někteří také uvedli, že akce byla příliš nákladná. V individuálních vyjádřeních se pak objevil odkaz i na administrativní náročnost po uveřejnění akce. Zákazníci slevového portálu se na podnik obraceli s neustálými dotazy i na věci, které mohli vyčíst z informací u nabídky (graf č. 28). Nakonec bych vyzdvihla zjištění, že celých 57 % dotázaných podniků inkasovalo i po zohlednění slevy a provize slevovému portálu z každého slevového kuponu ziskovou marži. Nelze tedy říct, že by na prodeji přes slevový portál tratili. A zároveň jsme tak získali možné vysvětlení, proč si podnikatelé ve většině nestanovují minimální počet zájemců o jejich nabídku. 17 % zúčastněných se investice podle jejich vlastních slov vrátila v delším časovém horizontu. Naopak desetina uvádí, že se jim akce nevyplatila ani z dlouhodobějšího hlediska (viz graf č. 29). S tím naprosto korespondují odpovědi na 72

další dotaz. 10 % obchodníků už spolupráci se slevovým portálem neplánuje. 64 % naproti tomu vydání dalších voucherů zamýšlí a zbytek tuto otázku nechává prozatím otevřenou. Graf č. 28: V jakém směru slevová nabídka nesplnila Vaše očekávání?

Pramen: vlastní konstrukce dle výsledků dotazníkového šetření, N=91

Graf č. 29: Byla pro Vaši firmu slevová akce zisková?

Pramen: vlastní konstrukce dle výsledků dotazníkového šetření, N=91

73

74

ZÁVĚR Tato bakalářská práce si kladla za cíl poskytnout komplexní pohled na vývoj slevových portálů v České republice. Přibližuje princip hromadného nakupování se slevou, charakterizuje a rozebírá jednotlivé etapy vývoje slevového odvětví a zájemci se v ní mohou dočíst o nejvýznamnějších událostech, které se na českém slevovém trhu odehrály od jeho vzniku před čtyřmi lety až do současnosti. Podává přehled o prosazujících se trendech a analyzuje téma slevových portálů také z pohledu jednotlivých účastníků trhu. Klíčovou součástí je vlastní průzkum vnímání a zkušeností uživatelů slevových serverů v ČR, tedy zákazníků, kteří na nich nakupují a poskytovatelů slev, kteří jejich prostřednictvím inzerují svoje zboží nebo služby. Všechny tyto informace by mohly být užitečné jakékoli straně, která má v úmyslu se do hromadného nakupování zapojit. Koncept hromadného nakupování se slevou se v České republice po svém představení na jaře 2010 rozšířil rychleji a ve větším rozsahu než v mnoha jiných zemích. Do konce roku 2010 již český trh slevových portálů utvářelo více než sto subjektů. Relativně malá česká ekonomika však i přes oblibu této internetové služby mezi jejími uživateli neposkytovala prostor pro rentabilní provoz tolika serverů. Proto se brzy začalo mluvit o konsolidaci trhu. Ta se ve větší míře prosazovala až od druhé poloviny roku 2011, kdy trh dospěl do určitého bodu nasycení reprezentovaného až 240 aktivními slevovými portály. Vysoce konkurenční prostředí s sebou neslo některá negativa včetně neseriózních účastníků trhu, což celý segment hromadného nakupování poškozovalo a ohrožovalo jeho budoucí význam. Začaly se proto objevovat první iniciativy s cílem prostředí kolektivních slev kultivovat. Práce podává jejich stručný přehled. Postupným čištěním trhu a profilováním nejsilnějších hráčů se situace vyvinula do současného stavu, který je označován za více méně stabilní. Na slevovém trhu figuruje zhruba padesát aktérů, přitom je však deset nejdominantnějších schopno uspokojit až devadesát procent poptávky. Neotřesitelnou vedoucí pozici si dlouhodobě drží weby, které byly spuštěny jako první. Ty se také zároveň nejviditelněji angažují ve zkvalitňování slevového trhu a jsou nositeli většiny inovací. Stejně jako se vyvíjel počet účastníků slevového podnikání, měnila se v průběhu času i jeho obchodní strategie a sortiment, který byl na slevových serverech k dostání. Zatímco první zákazníci mohli využít skupinových slev především na zážitkové služby v nejbližším okolí, v polovině roku 2011 se nabídka rozšířila i o zahraniční zájezdy. Postupně se začaly prosazovat slevy z oblasti módy a doplňků a nezbytné přizpůsobování poptávce znamenalo zařazování stále více nabídek ze segmentu hmotného zboží. Dnes není výjimkou vybavení do domácnosti, drogistické produkty či potravinové doplňky. V reakci na spotřebitelské preference začaly slevové portály otevírat i kontaktní centra a v současnosti je patrný trend prodeje a distribuce zboží ve vlastní režii. Slevové portály si na českém internetu vybudovaly pevnou pozici. Procento lidí, kteří jejich existenci zatím nezaznamenali, je nepatrné. Naopak většina spotřebitelů si nákup tímto způsobem už vyzkoušela. Zajímavé je, že podle zjištění vlastního empirického výzkumu nebyla hlavním motivačním faktorem pro přistoupení k nákupu prostřednictvím slevového portálu finanční úspora, i když hraje nezastupitelnou roli, ale samotný předmět nabídky. To mimo jiné vypovídá o skutečnosti, že i přesto, že čeští spotřebitelé na slevu reagují vnímavě, konečné rozhodování není bezhlavé a 75

k prezentovaným nabídkám je přistupováno s rozmyslem. Dle mého názoru může být toto jedním z důvodů, proč bylo časové omezení platnosti nabídek na slevových serverech prodlouženo na delší období než původních 24 hodin. Velice pozitivní jsou zjištění v oblasti spokojenosti zákazníků s nákupy na slevových portálech. Většina oslovených respondentů je s využitím slevových serverů podle svého vyjádření spokojena. A pouze necelá čtvrtina má s nákupem tímto způsobem špatnou zkušenost. Co však moc příznivě nevyznívá, je přetrvávající problém „zákazníka druhé kategorie“. Množství respondentů, kteří uvedli negativní zážitek, se setkává právě s neochotným či méně kvalitním přístupem ze strany podniků, které navštíví na základě slevového kuponu. Na druhou stranu ale většina z nich konstatovala, že pochybení vnímá spíše jako individuální záležitost a od dalších nákupů je to neodradilo. Důvěra spotřebitelů ve slevové podnikání se odráží také v oblíbenosti cestovních a pobytových balíčků jako jedné z nejvyhledávanějších kategorií sortimentu na slevových portálech a s tím související ochotou utratit zde i vyšší jednorázovou částku. Výsledky průzkumu mezi firmami inzerujícími své zboží nebo služby na slevových portálech také hovoří ve prospěch tohoto internetového podnikání. Slevová akce nesplnila očekávání pouhé desetiny podniků, které se šetření účastnily. Naopak mnoho z nich bylo se spoluprací spokojeno a plánuje slevové servery dále využívat. Tato zjištění vyvrací tvrzení o negativních postojích obchodníků vůči slevovým portálům, které jsou často prezentovány v populárních médiích. Nutno však podotknout, že se projevil kontrast mezi etablovanými weby a hráči s kratším působením. Zatímco provozovatelé největších slevových portálů, například Slevomat.cz, se dočkaly chvály, na adresu některých méně známých serverů směřovala kritika. Jako nežádoucí vlastnost zavedených slevových portálů však byla uváděna zvyšující se provize, kterou si za zprostředkování inzerce z každého prodaného kuponu nárokují. Její výše dosahuje nejčastěji až 25 % z koncové částky, což podle slov podnikatelů znemožňuje realizovat zajímavější slevové akce. Klíčovým příznačným rysem slevového odvětví je jeho schopnost generovat podnikům nové zákazníky, kteří by se po vyzkoušení servisu mohli stát pravidelnou klientelou. V této oblasti potvrdil průzkum v obou případech, že podíl spotřebitelů ochotných následně zaplatit standardní cenu je menšinový. Přičemž podnikatelé vnímali nízkou návratnost zákazníků po skončení slevové akce jako hlavní negativní faktor slevové nabídky. Na druhou stranu kupující deklarovali vůli firmu v případě spokojenosti opět navštívit. Protože však většina uvedla, že využití slevových portálů proběhlo bez problémů, byl vyvozen závěr, že by obchodník měl poskytnout slevovým návštěvníkům další pobídku, aby je více motivoval k opětovnému návratu. Z dalších zjištění vyplývá, že si obchodníci současnou nízkou loajalitu zákazníků k vyzkoušenému podniku uvědomují a optimalizují nastavení slevové akce tak, aby jim každý prodaný kupon přinesl ziskovou marži, nebo se nabídka vyplatila jiným způsobem, například prodejem doplňkového sortimentu. Zároveň jsme tak dostali vysvětlení, proč si většina firem v dnešní době nestanovuje minimální požadované množství prodaných voucherů k řízení nákladovosti celé kampaně. Slevový trh se v mnohém posunul dopředu. Za všechny bych uvedla, že portály i poskytovatelé slev si už hlídají počet vydaných kuponů, aby nedocházelo k problémům s obsloužením nově vzniklé 76

poptávky, jako bylo častým jevem v počátcích slevového podnikání. Spotřebitelům je také poskytováno stále více garancí v čele s automatickým pojištěním voucherů. Naproti tomu se pořád objevují případy nečestného jednání ze strany provozovatelů některých serverů a někteří podnikatelé marketingový efekt slevové akce degradují poskytováním méně kvalitního servisu, než věnují běžným zákazníkům. Další vývoj odvětví hromadného nakupování v České republice je tak plně v rukou jednotlivých účastníků a vzhledem k dynamice, kterou dodnes vykazoval, je obtížné cokoliv predikovat.

77

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1]

Aliance slevových portálů [online]. ©2014 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.alianceslevovychportalu.cz

[2]

ANAND, Krishnan S. a Ravi ARON. Group Buying on the Web: A Comparison of Price-Discovery Mechanisms.Management Science. 2003, vol. 49, issue 11, s. 15461562. DOI: 10.1287/mnsc.49.11.1546.20582. Dostupné z:http://pubsonline.informs.org/doi/abs/10.1287/mnsc.49.11.1546.20582

[3]

Asociace portálů hromadného nakupování [online]. 2011 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z:http://www.nakupujemehromadne.cz/

[4]

AUST, Ondřej. Osmou přehlídku mobilních aplikací AppParade vyhrál „inteligentní lapač slev“ Slevolapka. In: Médiář.cz [online]. ©2011-2014, 18.9.2012 [cit. 2014-0410]. ISSN: 1804-7238. Dostupné z: http://www.mediar.cz/osmou-prehlidkumobilnich-aplikaci-appparade-vyhral-inteligentni-lapac-slev-slevolapka/

[5]

AUST, Ondřej. Slevové servery sleduje 6 z 10 uživatelů v Česku, víc než třetina na nich už nakoupila. In: Médiář.cz [online]. ©2011-2014, 24.2.2011 [cit. 2014-03-22]. ISSN: 1804-7238. Dostupné z: http://www.mediar.cz/slevove-servery-sleduje-6-z-10uzivatelu-v-cesku-vic-nez-tretina-na-nich-uz-nakoupila/

[6]

AUST, Ondřej. Centrum spustilo slevový server Amplión.cz. Největší konkurent Slevomat ho chválí. In: Médiář.cz [online]. ©2011-2014, 2.3.2011 [cit. 2014-03-23]. ISSN: 1804-7238. Dostupné z: http://www.mediar.cz/centrum-spustilo-slevovyserver-amplion-cz-nejvetsi-konkurent-slevomat-ho-chvali

[7]

BARTOŠOVÁ, Veronika. Nejde tolik o prodej jako o marketing. Trend marketing. 2011, č. 3, s. 32.

[8]

BEDNÁŘ, Vojtěch. Česko je pro nás ráj. Lidi zajímá jen cena. Lidové noviny. 2010, č. 124, s. 16. ISSN 1213-1385.

[9]

BEDNÁŘ, Vojtěch. Nový byznys: hromadné nákupy. Lidové noviny. 2010, č. 124, s. 15. ISSN 1213-1385.

[10]

BLOKLIST.CZ. [Stránka bude fungovat, jen jsme museli kvůli neustálým problémům s napadáním hostingu…] In: Facebook [online]. 10.3.2014 13:04 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: https://www.facebook.com/Bloklistcz

[11]

BOČEK, Jan. Bude nás víc, zachráníme ekonomiku. In: FINMAG [online]. Partners media, s.r.o., ©2014, 11.12.2010 [cit. 2014-03-20]. ISSN: 1802-9612. Dostupné z: http://finmag.penize.cz/penize/274530-bude-nas-vic-zachranime-ekonomiku

[12]

CIZEK, Paula. It Takes Two (Or More) to Tuangou: The Rise and Fall and Rise of Online Group Buying [online prezentace]. 2009. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/pcizek/tuangou-online-group-buying

[13]

Černá listina partnerů slevových portálů je veřejná, čítá 15 firem. Mladá Fronta DNES. 2012, č. 242, s. 8. ISSN: 1210-1168

[14]

Česko je rájem slevových serverů. KPMG Česká republika, s.r.o. [tisková zpráva online]. ©2014, 2011 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z:http://www.kpmg.com/cz/cs/issuesandinsights/articlespublications/pressreleases/stranky/cesko-je-rajem-slevovych-serveru.aspx 78

[15]

Česko pod palbou slevových serverů - už rok. In: ČT24 [online]. Česká televize, ©1996-2014, 24.10.2011 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z:http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/140375-cesko-pod-palbou-slevovychserveru-uz-rok/

[16]

Český Slevomat koupil podíl v maďarském serveru Bónusz Brigád. In: Médiář.cz [online]. ©2011-2014, 24.11.2011 [cit. 2014-03-23]. ISSN: 1804-7238. Dostupné z:http://www.mediar.cz/cesky-slevomat-koupil-podil-v-madarskem-serverubonusz-brigad

[17]

Češi na slevy slyší. Tržby slevových portálů stouply o pětinu. In: E15.cz [online]. Mladá Fronta a.s., 2014, 1.1.2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://esvet.e15.cz/it-byznys/cesi-na-slevy-slysi-trzby-slevovych-portalu-stouply-o-petinu1049560#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

[18]

ČURDA, Pavel. Přišla Grouponmánie, slevy kam se podíváš. In: Lupa.cz [online]. Internet Info, s.r.o., ©1998-2014, 16.9.2010 [cit. 2014-04-21]. ISSN: 1213-0702. Dostupné z:http://www.lupa.cz/clanky/prisla-grouponmanie-slevy-kam-se-podivas/

[19]

Další slevový server otevřel kamennou prodejnu. In: Strategie.cz [online]. Mladá Fronta a.s., 2014, 12.11.2012 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: strategie.e15.cz/zpravy/dalsi-slevovy-server-otevrel-kamennou-prodejnu-931716

[20]

DOČEKAL, Daniel. Česko stále miluje slevy: Slevomat hlásí obrat nad miliardu, některé servery končí. In: Lupa.cz [online]. Internet Info, s.r.o., ©1998-2014, 16.1.2014 [cit. 2014-03-24]. ISSN: 1213-0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/cesko-stale-miluje-slevy-slevomat-hlasi-obrat-nadmiliardu-jine-sluzby-konci/

[21]

DOČEKAL, Daniel. Na superlevný flash disk naletěl i Seznam TIP, proč servery neprověřují zboží?. In: Lupa.cz [online]. Internet Info, s.r.o., ©1998-2014, 3.9.2013 [cit. 2014-03-24]. ISSN: 1213-0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/nasuperlevny-flash-disk-naletel-i-seznam-tip-proc-servery-neproveruji-zbozi/

[22]

DOČEKAL, Daniel. Padělek značkových sluchátek na Vykupto.cz. Prověřujte, co kupujete. In: Lupa.cz [online]. Internet Info, s.r.o., ©1998-2014, 29.6.2013 [cit. 201403-24]. ISSN: 1213-0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/padelekznackovych-sluchatek-na-vykupto-cz-proverujte-dobre-co-kupujete

[23]

ELIASON, Erik, Yohanes FREZGI a Fatima KHAN. Daily Deals White Paper: Understanding the industry dynamics of daily deals and implications for merchants and consumers.[online]. Harvard Business School: Edelman Field Study, 2010 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/HackStartups/group-buyingwhite-paper

[24]

E-shopy v čele se Zapakatel.cz spouštějí nový věrnostní program s vlastní měnou posvěcenou ČNB. In: Dům Financí.cz [online]. finFOCUS, s.r.o., ©2006-2014, 16.8.2012 [cit. 2014-04-09]. ISSN: 1802-5153. Dostupné z: http://dumfinanci.cz/clanky/4310-e-shopy-v-cele-se-zapakatelcz-spousteji-novyvernostni-program-s-vlastni-menou-posvecenou-cnb/

[25]

Etický kodex APHN. Asociace portálů hromadného nakupování [online]. 2011 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z:http://www.nakupujemehromadne.cz/

[26]

FERRY, Lance. The Group Buying Handbook: Everything You Need to Know about Group Buying. Emereo Pty Limited, 2011. ISBN 17-430-4137-3. 79

[27]

Gamifikace. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. St. Petersburg (Florida): Nadace Wikimedia, naposledy editována 18.11.2013 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Gamifikace

[28]

GIL, Paul. Groupon: What is 'Groupon'? How does Groupon work?. In: About.com [online]. ©2014, 8/2013 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://netforbeginners.about.com/od/guidesfavorites/f/What-Is-Groupon-How-DoesGroupon-Work.htm

[29]

Group Purchasing: An examination of the growing group purchasing business model across multiple industries. Health Industry Group Purchasing Association (HIGPA) [online]. 2011 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z:http://c.ymcdn.com/sites/www.supplychainassociation.org/resource/resmgr/research/ gpo_study_business_model.pdf

[30]

Groupon, Slevomat, Zapakatel a další hromadné nákupy. In: Kryl.info [online]. ©2010, 1.11.2010 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://kryl.info/clanek/653-grouponslevomat-zapakatel-a-dalsi-hromadne-nakupy

[31]

HANDL, Jan. Slevové servery jako marketingový nástroj. In: Marketingjournal.cz [online]. Focus Agency, s.r.o., ©2004-2013, 3.3.2011 [cit. 2014-03-29]. ISSN: 1803-957X. Dostupné z: http://www.mjournal.cz/cs/marketing/nove-trendy/slevove-servery-jako-marketingovynastroj__s302x7881.html

[32]

HERGESELL, Ondřej. Ze slevoserveru do e-shopu. In: Euro.cz [online]. Mladá Fronta a.s., 2014, 17.12.2012 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z:http://euro.e15.cz/archiv/ze-slevoserveru-do-e-shopu-948735

[33]

HOMOLKA, Marek. S dvaceti tisíci v kapse založil malou továrnu na slevy: Vykupto. Mladá Fronta DNES. 2011, č. 155, s. 2. ISSN: 1210-1168.

[34]

HORÁČEK, Filip. Firmy se předhánějí v hromadných slevách. Pro všechny není místo. In: IDNES.cz/Ekonomika [online]. MAFRA, a.s., ©1999-2014, 27.8.2010 [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/firmy-se-predhaneji-vhromadnych-slevach-pro-vsechny-neni-misto-pwq/ekonomika.aspx?c=A100827_171018_ekonomika_fih

[35]

HORÁČEK, Filip. Masér pod lavinou nadávek pracuje zdarma, slevový web ho podvedl. In: IDNES.cz/Ekonomika [online]. MAFRA, a.s., ©1999-2014, 24.7.2012 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/podnikatel-doplaci-na-krachslevowebu-deallx-f37-/ekoakcie.aspx?c=A120724_102022_ekoakcie_fih

[36]

HORÁČEK, Filip. Zkrachoval slevový portál Hypersleva.cz, trh se dál čistí. In: IDNES.cz/Ekonomika [online]. MAFRA, a.s., ©1999-2014, 18.2.2013 [cit. 201403-24]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/zkrachovala-hypersleva-cz-dcs/ekonomika.aspx?c=A130218_145028_ekonomika_fih

[37]

Hoteliéři si stěžují: se slevovými servery jsme si naběhli. In: E15.cz [online]. Mladá Fronta a.s., 2014, 14.11.2012 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z:http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/hotelieri-si-stezuji-se-slevovymiservery-jsme-si-nabehli-932462

[38]

HOVORKA, Michael a Přemysl JEŽEK. Asociace slevových serverů je prý na spadnutí, říká ale jen její iniciátor Čupr. In: Podnikatel.cz [online]. Internet Info, s.r.o., ©2007-2014, 9.8.2011 [cit. 2014-03-23]. ISSN: 1802-8012. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/asociace-slevovych-serveru-je-na-spadnuti/ 80

[39]

HOVORKA, Michael. Novinka u slevových portálů. Po asociaci vzniká aliance na bázi outsourcingu. In: Podnikatel.cz [online]. Internet Info, s.r.o., ©2007-2014, 22.6.2012 [cit. 2014-03-27]. ISSN: 1802-8012. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/novinka-u-slevovych-portalu-po-asociaci-vznikaaliance-na-bazi-outsourcingu/

[40]

HRDLIČKOVÁ, Lucie. Slevové portály v prodeji zájezdů dohánějí cestovní agentury. Roste i zájem o zahraničí. In: IHNED.cz [online]. Economia, a.s., ©1996-2014, 21.7.2013 [cit. 2014-04-05]. ISSN: 1213-7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-60282120-slevove-portaly-zacinajidohanet-cestovni-agentury

[41]

Hromadné nakupování. In: Ekonomika ČT24. [televizní pořad]. ČT24, 2.8.2011, 18:46 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/131811cistka-mezi-slevovymi-portaly-za-rok-jich-skoncilo-pres-sto/

[42]

HUSTÁK, Jan. Trendy ve slevovém marketingu. In: E15.cz [online]. Mladá Fronta a.s., 2014, 25.10.2012 [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/pravo-abyznys/trendy-ve-slevovem-marketingu-926297

[43]

Jizvy a vypoukliny. Lékaři varují před liposukcí ze slevových portálů. In: IDNES.cz/Zprávy [online]. MAFRA, a.s., ©1999-2014, 29.3.2014 [cit. 2014-0417]. Dostupné z:http://zpravy.idnes.cz/liposukce-ze-slevovych-portalu-dna/domaci.aspx?c=A140329_101415_domaci_neh

[44]

JŮZLOVÁ, Petra. Slevomaty nabízejí zboží, jde jim o krk. Lidové noviny. 2011, č. 275, s. 16. ISSN: 0862-5921.

[45]

KADLECOVÁ, Kateřina. Slevožrouti. Reflex. 2011, č. 50, s. 34. ISSN: 0862-6634.

[46]

KAUFFMANN, Robert J. a Bin WANG. Bid Together, Buy Together: On the Efficacy of Group-Buying Business Models in Internet-Based Selling. In: [EDITED BY] LOWRY, Paul Benjamin, J. Owen CHERRINGTON a Ronald R. WATSON. The e-business handbook. Boca Raton: CRC Press, 2002, s. 99-137. ISBN 1574443054. Dostupné z:http://misrc.umn.edu/workingpapers/fullpapers/2001/0110_051601.pdf

[47]

Kdo jsou Cupolis.com. ISlevy [online]. 7.2.2011 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.islevy.eu/kdo-jsou-cupolis-com KOHOUTOVÁ, Zuzana. Černá listina boduje, problémové slevové portály ubývají. In: IDNES.cz/Finance [online]. MAFRA, a.s., ©1999-2014, 27.2.2013 [cit. 2014-0328]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/bloklist-jak-poznat-dobry-slevovy-portal-fgg/viteze.aspx?c=A130222_115821_viteze_zuk Kolotoč štěstí. Slevomat.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.slevomat.cz/kolotoc-stesti

[48]

[49] [50]

KÖPP, Sebastian, Aliaksei MUKHACHOU a Markus SCHWANINGER. Group Buying Schemes: A Sustainable Business Model?. In: Institute of Management Discussion Paper [online]. Switzerland: University of St. Gallen, October 2012 [cit. 2014-03-08]. 58. ISSN 1662-2715. Dostupné z: https://www.alexandria.unisg.ch/publications/220354/L-en

[51]

KOPŘIVA, Michal. Slevové servery se snaží vylepšit si renomé. Pomoci mají jednotné a jasné statistiky. In: IHNED.cz [online]. Economia, a.s., ©1996-2014, 10.6.2014 [cit. 2014-04-14]. ISSN: 1213-7693 Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c161822790-slevove-servery-se-snazi-vylepsit-si-renome-pomoci-maji-jednotne-a-jasnestatistiky 81

[52]

KORBEL, Luboš a Adam POSPÍŠIL. Hledejte slevy přímo v mobilu. S aplikacemi zdarma to jde rychle. In: IDnes.cz/Mobil [online]. MAFRA, a.s., ©1999-2014, 5.4.2011 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/hledejte-slevy-primo-vmobilu-s-aplikacemi-zdarma-to-jde-rychle-p78/aplikace.aspx?c=A110404_150405_aplikace_apo

[53]

KOVÁČIK, Petr. Opravdu slevové servery ničí české hotely?. In: Podnikatel.cz [online]. Internet Info, s.r.o., ©2007-2014, 22.2.2012 [cit. 2014-0323]. ISSN: 1802-8012. Dostupné z:http://www.podnikatel.cz/clanky/opravdu-slevoveservery-nici-ceske-hotely/

[54]

KRÁSNÝ, Tomáš. Kolektivní nakupování: Užitečné slevy nebo bezhlavé vyprazdňování peněženky?. In: Měšec.cz [online]. Internet Info, s.r.o., ©1998-2014, 29.11.2010 [cit. 2014-04-05]. ISSN: 1213-4414. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/kolektivni-nakupovani-uzitecne-slevy/

[55]

MALÝ, Ondřej. Největší slevomaty se spojují. Ovládnou tak trh. Hospodářské noviny. 2011, č.147, s. 18. ISSN: 1213-7693

[56]

Máte neplatný slevový poukaz? Nevěšte hlavu. In: Deník.cz [online]. VLTAVALABE-PRESS, a.s., ©2005-2014, 12.3.2014 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/mate-neplatny-slevovy-poukaz-neveste-hlavu20140312.html

[57]

MORÁVEK, Daniel. Hlavní rada při zakládání nového slevového serveru? Nezačínejte. In: Podnikatel.cz [online]. Internet Info, s.r.o., ©2007-2014, 20.12.2010 [cit. 2014-04-05]. ISSN: 1802-8012. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/idealni-cas-pro-zalozeni-slevoveho-serveru-minul/

[58]

MORÁVEK, Daniel. Slevové servery ubývají po desítkách. Jak bude slevový trh zanedlouho vypadat?. In: Podnikatel.cz [online]. Internet Info, s.r.o., ©2007-2014, 31.7.2012 [cit. 2014-03-24]. ISSN: 1802-8012. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/slevove-servery-ubyvaji-po-desitkach-jak-budetrh-zanedlouho-vypadat/

[59]

MRVOVÁ, Tereza. Slevové portály poškozují nás i turisty, stěžují si hoteliéři. Vadí jim nízký zisk. In: IHNED.cz [online]. Economia, a.s., ©1996-2014, 14.11.2012 [cit. 2014-03-23]. ISSN: 1213-7693 Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-58543150slevove-portaly-poskozuji-nas-i-turisty-stezuji-si-hotelieri-vadi-jim-nizky-zisk

[60]

Mydeals.cz získal BonyBony.cz a Megasleva.cz. In: Marketing & Media [online]. Economia, a.s., ©1996-2014, 21.2.2012 [cit. 2014-03-23]. ISSN: 1213-7693. Dostupné z: http://mam.ihned.cz/c1-54801870-mydeals-cz-ziskal-bonybony-cz-amegasleva-cz

[61]

Na černé listině slevových serverů je 200 prodejců. In: Aktuálně.cz [online]. Centrum holdings, ©1999-2014, 23.5.2013 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ceska-ekonomika/na-cerne-listine-slevovychserveru-je-200-prodejcu/r~i:article:780617/

[62]

Na českém trhu skončily další tři slevové portály. In: E15.cz [online]. Mladá Fronta a.s., 2014, 5.9.2013 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://e-svet.e15.cz/it-byznys/naceskem-trhu-skoncily-dalsi-tri-slevove-portaly-1017766

[63]

Největší české servery spustily slevové kampaně. In: Lidovky.cz [online]. MAFRA, a.s., ©2014, 2.3.2011 [cit. 2014-03-23]. ISSN: 1213-1385. Dostupné 82

z: http://byznys.lidovky.cz/nejvetsi-ceske-servery-spustily-slevove-kampane-f7f/firmy-trhy.aspx?c=A110302_144403_firmy-trhy_gh [64]

NEVYHOŠTĚNÝ, Martin. Stovky podvedených chtějí vrátit peníze. Nebeslev prodává poukázky dál. In: Lidovky.cz [online]. MAFRA, a.s., ©2014, 18.10.2013 [cit. 2014-03-24]. ISSN: 1213-1385. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/stovkypodvedenych-chteji-vratit-penize-nebeslev-prodava-poukazky-dal-13y-/firmytrhy.aspx?c=A131017_134136_firmy-trhy_mev

[65]

NOVÁK, Daniel. Slevomat se chce více prosadit v zahraničí. In: E15.cz [online]. Mladá Fronta a.s., 2014, 30.1.2013 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z:http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/slevomat-se-chce-vice-prosadit-vzahranici-952910

[66]

Nový hit online nakupování? Hromadné slevy. In: Lupa.cz [online]. Internet Info, s.r.o., ©1998-2014, 4.6.2010 [cit. 2014-03-09]. ISSN: 1213-0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/tiskove-zpravy/novy-hit-online-nakupovani-hromadne-slevy/

[67]

O projektu. Antislevy.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.antislevy.cz/o-projektu

[68]

Obrat Slevomatu loni stoupl o 73 pct na tři čtvrtě miliardy korun. In: Finance.cz [online]. Finance media a.s., 30.1.2013 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/378120-obrat-slevomatu-loni-stoupl-o-73pct-na-tri-ctvrte-miliardy-korun/

[69]

PayLo spouští jednotné měření slevového trhu pomocí platformy VST, za rok 2013 zaznamenala obrat 3,1 mld. [tisková zpráva online]. 17.3.2014 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1CUBMYiQl3uyWQ10tjr6WQIyQldhhT9kEe ToKuV4nuDY/edit?pli=1

[70]

Paylo spustilo certifikaci důvěryhodných slevových portálů [tisková zpráva online]. 1.11.2012. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1oqFpIu0XWLEObCJY70YXOUVOXSgW4CRpBn9rlctveI/edit?pli=1

[71]

Pět největších slevových serverů ovládá 70 procent trhu. In: Lidovky.cz [online]. MAFRA, a.s., ©2014, 19.4.2013 [cit. 2014-03-24]. ISSN: 1213-1385. Dostupné z:http://byznys.lidovky.cz/pet-nejvetsich-slevovych-serveru-ovlada-70-procent-trhupjn-/moje-penize.aspx?c=A130418_230047_moje-penize_hm

[72]

Počet slevových portálů v Česku rychle klesá. In: Lidovky.cz [online]. MAFRA, a.s., ©2014, 16.4.2011 [cit. 2014-03-23]. ISSN: 1213-1385. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/pocet-slevovych-portalu-v-cesku-letos-rychle-klesa-fxz/firmy-trhy.aspx?c=A120415_152337_firmy-trhy_sk

[73]

POLESNÝ, David. Slevománie v Česku: jak fungují slevové weby. In: Živě.cz [online]. Mladá Fronta a.s., 2014, 18.11.2010 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/slevomanie-v-cesku-jak-funguji-slevove-weby/sc-3-a154693/

[74]

POLJAKOV, Nikita. Vlna internetových slev začala před sedmi lety. In: IHNED.cz [online]. Economia, a.s., ©1996-2014, 24.2.2011 [cit. 2014-03-20]. ISSN: 1213-7693. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-50647210-vlna-internetovychslev-zacala-pred-sedmi-lety 83

[75]

PORCSHE, Moran. The Economics Of Group Buying Sites. In: Investopedia US: A Division of AIC [online]. ©2014, 05/09/2011 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.investopedia.com/financial-edge/0511/the-economics-of-group-buyingsites.aspx#axzz1usDtCecG

[76]

Pozor na zájezdy přes slevové servery – cestovky nemusí být pojištěné In: ČT24 [online]. Česká televize, ©1996-2014, 26.7.2013 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z:http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/236028-pozor-na-zajezdypres-slevove-servery-cestovky-nemusi-byt-pojistene/

[77]

PP: Přetrvávají problémy portálu Nebeslev?. In: Antislevy.cz [online]. ©2014, 15.11.2013 [cit. 2014-03-10]. Dostupné z:http://www.antislevy.cz/pp-pretrvavajiproblemy-portalu-nebeslev/

[78]

ProCNC: Slevový server pro strojaře [online]. ©2012 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.procnc.cz/cs/

[79]

Prodej lázeňských pobytů ovládly slevové portály. In: Místojakoznačka.cz [online]. Neoformace, spol. s.r.o., 9.12.2013 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://mistojakoznacka.cz/article/alias/175/0/1

[80]

Prodej přes slevové servery vyzkoušelo 30 000 firem. In: Marketing & Media [online]. Economia, a.s., ©1996-2014, 26.10.2012 [cit. 2014-03-23]. ISSN: 1213-7693. Dostupné z: http://mam.ihned.cz/c1-58152560-prodej-pres-slevove-serveryvyzkouselo-30-000-firem

[81]

První erotické slevové portály už lákají své zájemce. In: Lidovky.cz [online]. MAFRA, a.s., ©2014, 18.4.2011 [cit. 2014-03-23]. ISSN: 1213-1385. Dostupné z:http://byznys.lidovky.cz/prvni-eroticke-slevove-portaly-uz-lakaji-zajemce-f7m/firmy-trhy.aspx?c=A110418_150143_firmy-trhy_nev

[82]

Recenze skrz naskrz. Skrz.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://skrz.cz/recenze

[83]

Roste počet stížností zákazníků na slevomaty. Na majitele poukázek se ne vždy dostane. In: IHNED.cz [online]. Economia, a.s., ©1996-2014, 4.1.2012 [cit. 2014-0327]. ISSN: 1213-7693Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c154347220-roste-pocet-stiznosti-zakazniku-na-slevomaty-na-majitele-poukazek-se-nevzdy-dostane

[84]

Server Nebeslev.cz čelí insolvenčnímu řízení, stále ale prodává tisíce voucherů. In: Podnikatel.cz [online]. Internet Info, s.r.o., ©2007-2014, 31.1.2014 [cit. 2014-0324]. ISSN: 1802-8012. Dostupné z:http://www.podnikatel.cz/clanky/server-nebeslevcz-celi-insolvencnimu-rizeni-stale-ale-prodava-tisice-voucheru/

[85]

Seznam pochybných prodejců je na světě. Sestavily jej slevové servery. In: Lidovky.cz [online]. MAFRA, a.s., ©2014, 18.6.2012 [cit. 2014-03-28]. ISSN: 1213-1385. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/seznam-pochybnych-prodejcu-je-nasvete-vytvorily-jej-slevove-servery-1eh-/mojepenize.aspx?c=A120618_145617_moje-penize_rka

[86]

Seznam poskytovatelů slev. Slevín.cz [online]. ©2013 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.slevin.cz/seznam-poskytovatelu-skupinovych-slev-a-moznosti-plateb

[87]

Sharespost Groupon Research Report. [online]. Next Up Research, 2011 [cit. 2014-0320]. Dostupné z:http://www.scribd.com/doc/48117058/Sharespost-Groupon-ResearchReport 84

[88]

SCHÖN, Otakar a Ondřej MALÝ. Slevové servery se dávají dohromady: Slevomat uzavřel partnerství s Vykupto. In: IHNED.cz [online]. Economia, a.s., ©1996-2014, 16.11.2010 [cit. 2014-03-22]. ISSN: 1213-7693. Dostupné z: http://tech.ihned.cz/c148198580-slevove-servery-se-davaji-dohromady-slevomat-uzavrel-partnerstvi-svykupto

[89]

SKOPALOVÁ, Pavla. Dva roky slev. Slevové servery vyspěly ve velký byznys. In: Markething.cz [online]. ©2012, 29.4.2012 [cit. 2014-03-21]. ISSN: 1805-4991. Dostupné z: http://www.markething.cz/slevomat-slavi-dva-roky-a-co-dal

[90]

Skrz.cz. Tržby slevových serverů se v prvním čtvrtletí přiblížily k 1 mld. korun. In: ČIANEWS.cz [tisková zpráva online]. Česká informační agentura, ©2014, 1.4.2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.cianews.cz/tiskove-zpravy-press/tz-skrz-cztrzby-slevovych-serveru-se-v-prvnim-ctvrtleti-priblizily-k-1-mld-korun-991191/

[91]

Skrz.cz: Slevové servery utržily 2 mld. Kč. In: Marketing & Media [online]. Economia, a.s., ©1996-2014, 6.1.2012 [cit. 2014-03-23]. ISSN: 1213-7693. Dostupné z: http://mam.ihned.cz/c1-54360520-skrz-cz-slevove-servery-utrzily-2-mld-kc

[92]

SKYVOVÁ, Tereza. Nákupy na slevových portálech. In: Vyplnto.cz [výsledky průzkumu online]. 2014 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/nakupy-na-slevovych-portalec/

[93]

Slevomat rozšiřuje nabídku o letenky, exkluzivně spolupracuje s letuska.cz. [tisková zpráva online]. 19.9.2013 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1Nlb0002RYEf0ZNSfvYvlNIHZAL6km0Z4Jr5P Cexu4zY/edit?pli=1

[94]

Slevomat se bude rozšiřovat. Nabídne slevy ve více městech. Mladá fronta DNES. 2010, č. 289. ISSN: 1210-1168

[95]

Slevomat spouští další slevovou službu - Fofrslevy. [tisková zpráva online]. 4.7.2011. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1DdtQ0oSeO8AScJepfpwWCGK_qzAIFj15UZYCNAoR88/edit?hl=en_US&pli=1

[96]

Slevomat.cz po roce prodal podíl v portálu Zapakatel.cz, šéfové serverů se veřejně rozhádali. In: Médiář.cz [online]. ©2011-2014, 3.8.2012 [cit. 2014-03-23]. ISSN: 1804-7238.. Dostupné z: http://www.mediar.cz/slevomat-po-roce-prodal-podil-vportalu-zapakatel-cz-sefove-serveru-se-verejne-rozhadali

[97]

Slevové portály Berslevu.cz a Berzboží.cz jsou novými partnery AXA CLUBU [tisková zpráva online]. 4.4.2012. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: https://www.axa.cz/getattachment/c1b0b8f5-6810-44e4-b97974d7a72ffaa2/Slevove-portaly-Berslevu-cz-a-Berzbozi-cz-jsou-nov.aspx/

[98]

Slevové portály budou odhalovat nepoctivé prodejce. In: Podnikatel.cz [online]. Internet Info, s.r.o., ©2007-2014, 18.2.2013 [cit. 2014-03-27]. ISSN: 1802-8012. Dostupné z:http://www.podnikatel.cz/clanky/slevove-portaly-budou-odhalovatnepoctive-prodejce

[99]

Slevové portály trhají rekordy: nakupují na nich bezmála tři čtvrtiny Čechů. KPMG Česká republika, s.r.o. [tisková zpráva online]. ©2014, 2013 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.kpmg.com/cz/cs/issuesandinsights/articlespublications/pressreleases/stranky/slevove-portaly-trhaji-rekordy-nakupuji-na-nich-bezmala-tri-ctvrtinycechu.aspx 85

[100]

Slevové portály v Česku: zůstalo jich 55, lákají na věrnostní programy. In: E15.cz [online]. Mladá Fronta a.s., 2014, 9.12.2013 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z:http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/slevove-portaly-v-cesku-zustalo-jich55-lakaji-na-vernostni-programy-1045245

[101]

Slevové servery hledají nové cesty jak rozšířit záběr. In: Web.zapakatel.cz [online]. ©2011, 5.2.2013 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z:http://web.zapakatel.cz/promedia/slevove-servery-hledaji-nove-cesty-jak-rozsirit-zaber

[102]

Slevové servery slučováním bojují proti nekalé konkurenci. In: ČT24 [online]. Česká televize, ©1996-2014, 2.3.2012 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/166731-slevove-servery-slucovanimbojuji-proti-nekale-konkurenci/

[103]

Slevové servery ubývají po desítkách. Jak bude slevový trh zanedlouho vypadat?. In: Podnikatel.cz [online]. Internet Info, s.r.o., ©2007-2014, 31.7.2012 [cit. 2014-0323]. ISSN: 1802-8012. Dostupné z:http://www.podnikatel.cz/clanky/slevove-serveryubyvaji-po-desitkach-jak-bude-trh-zanedlouho-vypadat

[104]

Slevové servery v ČR nově nabízejí luxusní zboží. In: Marketing & Media [online]. Economia, a.s., ©1996-2014, 5.5.2011 [cit. 2014-03-23]. ISSN: 1213-7693. Dostupné z: http://mam.ihned.cz/c1-51773610-slevove-servery-v-cr-nove-nabizeji-luxusni-zbozi

[105]

Slevový server AukroCity končí, slevy se přesouvají na Aukro. Aukro.cz [online]. Allegro Group CZ, s.r.o., 21.5.2012 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://media.aukro.cz/cs/pr/213685/slevovy-server-aukrocity-konci-slevy-sepresouvaji-na-aukro

[106]

SOVOVÁ, Eva. Do podnikání vložil s třemi kolegy 90 tisíc, teď mají milionové zisky. In: IDNES.cz/Finance [online]. MAFRA, a.s., ©1999-2014, 16.1.2013 [cit. 2014-0321]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/rozhovor-s-jirim-carbou-ze-zapakatel-cz-fct/podnikani.aspx?c=A130114_100703_podnikani_sov

[107]

SOVOVÁ, Eva. Sleva jen na oko, masáž ve sklepě. Pozor na rizika slevových nákupů. In: IDNES.cz/Finance [online]. MAFRA, a.s., ©1999-2014, 9.9.2011 [cit. 2014-0329]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/sleva-jen-na-oko-masaz-ve-sklepe-pozor-narizika-slevovych-nakupu-py2-/viteze.aspx?c=A110908_123650_viteze_sov

[108]

STEINER, Christopher. Meet The Fastest Growing Company Ever. In: Forbes.com [online]. 2014, 2.12.2010 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.forbes.com/forbes/2010/0830/entrepreneurs-groupon-facebook-twitternext-web-phenom.html

[109]

ŠPAČKOVÁ, Iva. Firmy zkoušejí nový prodejní hit: vysoké slevy za hromadné nákupy In: IDNES.cz/Ekonomika [online]. MAFRA, a.s., ©1999-2014, 28.10.2010 [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/firmy-zkouseji-novyprodejni-hit-vysoke-slevy-za-hromadne-nakupy-1c3/ekonomika.aspx?c=A100525_140139_ekonomika_spi

[110]

TESAŘOVÁ, Petra a Pavla FRANCOVÁ. Slevové servery decimují obchodníky. Lidové noviny. 2011, č. 110, s. 17. ISSN: 0862-5921.

[111]

Tiskové prohlášení Vykupto.cz k nově vzniklé Alianci slevových portálů (ASP). [tisková zpráva online]. 22.6.2012. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/19GHsKqIPAqiaLc8I1h2hSAFVgAbO1GjFB 4GPongYSWg/edit?pli=1 86

[112]

Točené pivo za tři koruny lákalo zákazníky po internetu. In: Novinky.cz [online]. Borgis, a.s., ©2003-2014, 26.8.2010 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/ekonomika/209717-tocene-pivo-za-tri-koruny-lakalozakazniky-po-internetu.html

[113]

Trh internetových slev v ČR se začíná pročišťovat. In: CIO Business World [online]. IDG Czech Republic, a. s., 8.6.2011 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://businessworld.cz/aktuality/trh-internetovych-slev-v-cr-se-zacina-procistovat7461

[114]

TŮMA, Ondřej. Tomáš „Slevomat“ Čupr: Slevový server byl chladný kalkul. In: Peníze.cz [online]. Partners media, s.r.o., ©2000-2014, 5.4.2011 [cit. 2014-03-21]. ISSN: 1213-2217. Dostupné z: http://www.penize.cz/slevy/199500-tomas-slevomatcupr-slevovy-server-byl-chladny-kalkul

[115]

TŮMA, Ondřej. Tomáš Čupr: Slevomat je miliardová firma!. In: Peníze.cz [online]. Partners media, s.r.o., ©2000-2014, 13.10.2012 [cit. 2014-04-05]. ISSN: 1213-2217. Dostupné z: http://www.penize.cz/slevy/243803-tomas-cupr-slevomat-je-miliardovafirma!

[116]

VÁCLAVÍK, Miroslav. Slevomat – největší slevový server všude na dosah. In: Android Aplikace [online]. ©2012, 28.12.2012 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://androidaplikace.cz/index.php/2012/12/slevomat-nejvetsi-slevovy-servervsude-na-dosah

[117]

Varování před slevovým portálem Královna slev. In: DTest [online]. dTest, o.p.s., 3.4.2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z:http://www.dtest.cz/clanek-3564/varovanipred-slevovym-portalem-kralovna-slev?utm_source=rss&utm_medium=rss

[118]

VESECKÝ, Zdeněk. Americká slevová bublina praskla. Jak dopadnou české slevové portály?. In: Podnikatel.cz [online]. Internet Info, s.r.o., ©2007-2014, 6.5.2013 [cit. 2014-04-16]. ISSN: 1802-8012. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/americka-slevova-bublina-praskla-jak-dopadnouceske-slevove-portaly/

[119]

VESECKÝ, Zdeněk. Slevové servery přinášejí věrnostní programy. Víme, jaké výhody nabízejí. In: Podnikatel.cz [online]. Internet Info, s.r.o., ©2007-2014, 2.12.2013 [cit. 2014-04-09]. ISSN: 1802-8012. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/slevove-servery-prinaseji-vernostni-programyvime-jake-vyhody-nabizeji

[120]

VESECKÝ, Zdeněk. Velká analýza stavu slevových serverů. Víme, jak jsou na tom. In: Podnikatel.cz [online]. Internet Info, s.r.o., ©2007-2014, 11.3.2013 [cit. 2014-0322]. ISSN: 1802-8012. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/velka-analyzastavu-slevovych-serveru-vime-jak-jsou-na-tom

[121]

Vykupto.cz: Rychloslevy si mohou užít lidé z Prahy a nově i z Brna. [tisková zpráva online]. 12.7.2011. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: www.vykupto.cz/files/media/2011_07_12_rychloslevy_se_rozsiruji.doc

[122]

VYLEŤAL, Martin. Tomáš Čupr: Slevomat jsme spočítali i na tuhé období. In: Lupa.cz [online]. Internet Info, s.r.o., ©1998-2014, 3.2.2011 [cit. 2014-03-09]. ISSN: 1213-0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/tomas-cupr-slevomat-jsmespocitali-i-na-tuhe-obdobi/

87

[123]

VYLEŤAL, Martin. Změny podílů ve Slevomatu: posílil Miton a Enern na úkor Čupra a Kormana. In: Lupa.cz [online]. Internet Info, s.r.o., ©1998-2014, 27.2.2013 [cit. 2014-04-16]. ISSN: 1213-0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/zmenypodilu-ve-slevomatu-posilil-miton-a-enern-na-ukor-cupra-a-kormana

[124]

Výsledková listina ankety Křišťálová Lupa 2010. Křišťálová lupa [online]. 2010 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z:http://kristalova.lupa.cz/2010/vysledky-hlasovani

[125]

Vyzvedávejte zboží na 91 nových místech po celé republice. In: Blog Slevomat [online]. 7.2.2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.slevomat.cz/blog/prispevek/231-vyzvedavejte-zbozi-na-91-novychmistech-po-cele-republice

[126]

WEISS, Bari. Groupon's $6 Billion Gambler. In: The Wall Street Journal [online]. Dow Jones & Company, Inc., ©2014, 20.12.2010 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z:http://online.wsj.com/news/articles/SB1000142405274870482810457602148141063 5432?

[127]

Win-win game. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikimedia Foundation, last modified on 13. 7. 2013 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Win-win_game

[128]

Woot. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikimedia Foundation, last modified on 21. 3. 2014 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Woot

[129]

XIONG, Lina a Clark HU. Hotel Viral Marketing via Social Networks: A Strategic Pricing Lesson from Group Buying. [online]. Houston, Texas: [presented at] the 16th Annual Graduate Education and Graduate Student Research Conference in Hospitality and Tourism, 2011 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://scholarworks.umass.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1312&context=gradconf _hospitality

[130]

ZAKÁLOVÁ, Eva. Slevomat: Jsme nejrychleji rostoucí firmou českého internetu. In: Marketing Sales Media [online]. EMPRESA MEDIA, a.s, ©2008-2013, 17.1.2014 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z:http://marketingsales.tyden.cz/rubriky/trhy/slevomatjsme-nejrychleji-rostouci-firmou-ceskeho-internetu_295177.html

[131]

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1829 odst. 1. In: Sbírka zákonů ČR. ISSN: 1211-1244.

[132]

ZÁLUSKÝ, Jan. Duel: Fungují slevové servery jako účinný marketingový nástroj?. Hospodářské noviny. 2011, č.122, s. 26. ISSN: 0322-7774

[133]

ZANDL, Patrick. Když se šetří s rozvahou: agregátory slevových serverů. In: Lupa.cz [online]. Internet Info, s.r.o., ©1998-2014, 9.3.2011 [cit. 2014-04-05]. ISSN: 1213-0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/kdyz-se-setri-s-rozvahouagregatory-slevovych-serveru/

[134]

ZANDL, Patrick. Nástrahy pod čarou ponoru slevových serverů. In: Lupa.cz [online]. Internet Info, s.r.o., ©1998-2014, 2.3.2011 [cit. 2014-03-09]. ISSN: 1213-0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/nastrahy-pod-carou-ponoru-slevovychserveru/

[135]

ZANDL, Patrick. Trend: hromadný nákup se slevou po internetu. In: Lupa.cz [online]. Internet Info, s.r.o., ©1998-2014, 21.4.2010 [cit. 2014-04-21]. ISSN: 1213-0702. Dostupné z:http://www.lupa.cz/clanky/trend-hromadny-nakup-se-slevou-po-internetu 88

[136]

Zapakatel.cz před vánoční sezónou výrazně rozšiřuje počet výdejních míst. In: Web.zapakatel.cz [online]. ©2011, 6.11.2012 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://web.zapakatel.cz/pro-media/zapakatel-cz-pred-vanocni-sezonou-vyraznerozsiruje-pocet-vydejnich-mist

[137]

Zapakatel.cz: Zákaznické centrum v Praze oslaví rok existence. Web.zapakatel.cz [online]. ©2011, 30.9.2012 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z:http://web.zapakatel.cz/pro-media/zapakatel-cz-zakaznicke-centrum-v-praze-oslavirok-existence

89

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Vývoj počtu slevových portálů v České republice ................................................................................ 29 Graf č. 2: Nejprodávanější sortiment na slevových portálech v roce 2011 ........................................................... 30 Graf č. 3: Nejčastější poskytovatelé slev v roce 2012 ........................................................................................... 32 Graf č. 4: Slevové portály podle podílu na trhu (červenec až listopad 2013) ........................................................ 34 Graf č. 5: Vývoj ročních obratů tří nejvýznamnějších slevových serverů ............................................................. 36 Graf č. 6: Obrat slevového trhu v jednotlivých letech ........................................................................................... 42 Graf č. 7: Vybrané demografické údaje spotřebitelů ............................................................................................. 57 Graf č. 8: Setkal/a jste se již s pojmem slevový portál neboli server hromadného nakupování se slevou?........... 58 Graf č. 9: Pokud jste ještě na slevovém serveru nenakupoval/a, co je důvodem? ................................................. 59 Graf č. 10: Co bylo hlavním podnětem k realizaci nákupu na slevovém serveru? ................................................ 60 Graf č. 11: Jak často na slevovém portálu nakupujete? ......................................................................................... 61 Graf č. 12: Jakou hodnotu má nejčastěji Vámi zakoupený slevový kupon? ......................................................... 61 Graf č. 13: Využíváte k nákupu převážně jeden oblíbený slevový portál nebo nakupujete na různých serverech? ............................................................................................................................................................................... 61 Graf č. 14: Porovnání spontánní znalosti a využívanosti největších slevových serverů ........................................ 62 Graf č. 15: Co z následujícího na slevových portálech vyhledáváte? Rozdělení podle pohlaví ............................ 63 Graf č. 16: Máte s nákupem prostřednictvím slevového portálu špatnou zkušenost? ........................................... 64 Graf č. 17: Cítil/a jste, že jste byl podnikem, popř. jeho zaměstnanci vnímán/a jako podřadný zákazník? .......... 64 Graf č. 18: Pokud jste se někdy k poskytovateli slevy vrátil/a i bez slevového kuponu, co bylo důvodem? ........ 65 Graf č. 19: Pokud jste se už k poskytovateli slevy bez slevového kuponu nevrátil/a, co bylo příčinou? .............. 65 Graf č. 20: Zhodnoťte prosím Vaši celkovou spokojenost s nákupem na slevovém serveru. ............................... 66 Graf č. 21: Demografické údaje o poskytovatelích slev ........................................................................................ 68 Graf č. 22: Co bylo hlavní motivací při rozhodnutí nabídnout Vaše zboží/služby prostřednictvím slevového portálu?.................................................................................................................................................................. 69 Graf č. 23: Jaká byla procentuální výše Vámi nabídnuté slevy z původní ceny zboží/služby? ............................. 70 Graf č. 24: Jaká byla procentuální výše provize, kterou si z ceny slevového kuponu účtoval slevový portál? ..... 70 Graf č. 25: Kolik slevových akcí Vaše firma prostřednictvím slevového portálu realizovala? ............................. 71 Graf č. 26: Stanovili jste si při sjednávání slevové akce minimální počet prodaných voucherů nutných k aktivaci nabídky? ................................................................................................................................................................ 71 Graf č. 27: Dokážete odhadnout, kolik procent zákazníků se k vám vrací i bez slevového kuponu? ................... 72 Graf č. 28: V jakém směru slevová nabídka nesplnila Vaše očekávání?............................................................... 73 Graf č. 29: Byla pro Vaši firmu slevová akce zisková? ........................................................................................ 73

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Největší slevové servery v roce 2010 .............................................................................................. 27 Tabulka č. 2: Slevové portály podle podílu na trhu v roce 2012 ........................................................................... 33 Tabulka č. 3: Obraty největších českých slevových serverů v letech 2012 a 2013 ............................................... 35 Tabulka č. 4: Slevové portály s kategoriálně specializovanou nabídkou .............................................................. 38 Tabulka č. 5: Shrnutí výhod, nevýhod a rizik z pohledu spotřebitele.................................................................... 51 Tabulka č. 6: Shrnutí výhod, nevýhod a rizik z pohledu poskytovatele slevy....................................................... 53 Tabulka č. 7: Shrnutí výhod, nevýhod a rizik z pohledu slevového portálu .......................................................... 55

SEZNAM SCHÉMAT Schéma č. 1: Schéma procesu hromadného nákupu prostřednictvím slevového portálu ...................................... 19

90

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK MU

Masarykova univerzita

B2B

business to business

APHN Asociace portálů hromadného nakupování ASP

Aliance slevových portálů

VST

Výkon slevového trhu

91

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A – Přesné znění dotazníku určeného českým spotřebitelům Příloha B – Přesné znění dotazníku určeného poskytovatelům slev

92

Příloha A – Přesné znění dotazníku určeného českým spotřebitelům 01. Setkal/a jste se již s pojmem slevový portál neboli server hromadného nakupování se slevou? Ano. -> otázka 02. Ne. -> otázka 30. 02. Vybavíte si název nějakého slevového portálu? /otevřená otázka/ 03. Uskutečnil/a jste již nákup na slevovém portálu? Ano. -> otázka 06. Ne. -> otázka 04. 04. Pokud jste ještě na slevovém serveru nenakupoval/a, co je důvodem? LZE OZNAČIT VÍCE ODPOVĚDÍ Nevím, jak tento proces funguje nebo to neumím s počítačem. Nedůvěra ke slevovým portálům a tomuto typu podnikatelské aktivity. Samotný princip nákupu – bez osobního kontaktu prostřednictvím internetu, preferuji kamenné obchody. Nedůvěra v online platby či nutnost platby předem. Předpoklad nízké kvality zboží/služeb zakoupených tímto způsobem. Nezájem o nabízený sortiment. Nedostatek nabídek v mém okolí. Odradily mě zkušenosti známých nebo negativní názory v online diskusích. Poštovní poplatky. Nedostatek času, příležitost nákup uskutečnit. Jiné: 05. Uvažujete o nákupu na slevovém serveru do budoucna? Ano, přemýšlím o tom. -> otázka 30. Nevím. -> otázka 30. Ne, tato zkušenost mě neláká. -> otázka 30. 06. Jak často na slevovém portálu nakupujete? Mám pouze jednorázovou zkušenost. V minulosti jsem uskutečnil/a několik nákupů. 1-3 krát do roka 1x za tři měsíce Jednou do měsíce I několikrát měsíčně 07. Co bylo hlavním podnětem k realizaci nákupu na slevovém serveru? LZE OZNAČIT VÍCE ODPOVĚDÍ Oslovila mě nabídka. Cílená snaha zakoupit dané zboží/službu. Chtěl/a jsem vyzkoušet něco nového. Úspora peněžních prostředků. Speciální příležitost – dar. Jiné: 08. Zhodnoťte prosím Vaši celkovou spokojenost s nákupem (nákupy) na slevovém serveru. Naprostá spokojenost Spokojenost

Spíše spokojenost Spíše nespokojenost Nespokojenost Extrémní nespokojenost Dosud jsem zakoupený kupon nevyužil/a, nemohu posoudit. 09. Využíváte k nákupu převážně jeden oblíbený slevový portál nebo nakupujete na různých serverech? V mých nákupech dominuje jeden slevový portál. Mám několik vybraných slevových serverů, na kterých nakupuji. Nakupuji podle aktuálních nabídek, neupřednostňuji žádný server vůči ostatním. 10. Které z následujících slevových portálů jste v minulosti využil/a? Slevomat.cz Vykupto.cz NakupVAkci.cz Pepa.cz Zapakatel.cz Hyperslevy.cz Slevoteka.cz Slever.cz Amplion.cz BerSlevu.cz NebeSlev.cz SlevoPolis.cz BonyBony.cz Cupolis.com MyDeals.cz Jiné: 11. Jakou hodnotu má nejčastěji Vámi zakoupený slevový kupon? Do 100 Kč 101 – 300 Kč 301 – 500 Kč 501 – 1000 Kč 1001 – 3000 Kč Více než 3000 Kč 12. Jakou maximální částku jste na slevovém portálu utratil/a? /otevřená otázka/ 13. Jakým způsobem jste se k nabídce dostal/a? LZE OZNAČIT VÍCE ODPOVĚDÍ Slevové nabídky mi chodí emailovou poštou, pravidelně je sleduji. Slevové nabídky mi chodí emailovou poštou, ale sleduji je pouze příležitostně. Prostřednictvím reklamy na internetu/sociální síti. Doporučení od přítele (i v případě sdílení na internetu). Prostřednictvím internetového vyhledavače (jako je seznam.cz či google.com, apod). Cílená návštěva slevového serveru. 14. Využíváte agregátory slev? Ano, jsou užitečné a už jsem je využil/a. Ne, dosud jsem se spokojil/a se samostatným procházením jednotlivých slevových serverů. Nikdy jsem o nich neslyšel/a.

15. Co z následujícího na slevových portálech vyhledáváte? Gastronomie (jídlo a pití) Móda (oblečení, doplňky, šperky, boty) Zkrášlující služby/zboží nebo týkající se zdraví (hubnoucí procedury a produkty, kadeřnictví, kosmetika, manikúra, solárium, …) Wellness a relaxace (lázně, masáže, sauny) Sport a turistika Cestování a ubytování Zábava (bowling, laser game, kulečník, paintball, …) Adrenalinové a neobvyklé zážitky Kultura (koncerty, vstupenky, …) Elektro Drogistické zboží Domácnost (interiér, exteriér, kuchyňské a další vybavení, …) Hračky Erotické zboží Ostatní služby (fotografie, vzdělávací kurzy, auto-moto, …) Ostatní zboží 16. Prověřujete si při nákupu důvěryhodnost slevového serveru? Ano, kromě pohledu na portál jako celek pročítám i diskuse u nabídek, o které mám zájem. Ano, zjišťuji si, jestli mají uživatelé s portálem dobrou zkušenost. Ne. 17. Využíváte výhod věrnostního programu některého slevového portálu? Ano. Ne. 18. Máte s nákupem prostřednictvím slevového portálu špatnou zkušenost? Ano, chyba byla na straně slevového portálu. -> otázka 20. Ano, chyba byla na straně poskytovatele slevy (dodavatele zboží, provozovatele služby). -> otázka 19. Ne, zatím vše proběhlo v pořádku. -> otázka 22. 19. Cítil/a jste, že jste byl podnikem, popř. jeho zaměstnanci vnímán/a jako podřadný zákazník? Ano, bohužel jsem se s takovým jednáním setkal/a. Ne, v tomto problém nebyl. 20. Můžete prosím uvést, v čem byl problém? /otevřená otázka/ 21. Odradila Vás tato špatná zkušenost od dalších nákupů na slevových serverech? Ano, po této negativní zkušenosti už prostřednictvím slevových portálů nenakupuji. Ne, věřím tomu, že to byla individuální záležitost a slevový portál jsem znovu využil/a, popř. nemám problém v budoucnu využít. 22. Propadl Vám slevový kupon (voucher), aniž byste ho stihl/a využít? Ano, vícekrát. -> otázka 23. Ano, jednou se mi to stalo. -> otázka 23. Ne. -> otázka 24.

23. Pokud jste v předchozí otázce uvedl/a odpověď „ano“, odradilo Vás to od dalších nákupů na slevových serverech? Ano. Ne. 24. Vrátil/a jste se někdy k poskytovateli slevy už bez slevového kuponu (voucheru)? Ano. -> otázka 25. Zatím ne, ale tuto možnost zvažuji nebo jí zůstávám do budoucna otevřený/á. -> otázka 27. Ne. -> otázka 27. 25. Pokud jste se někdy k poskytovateli slevy vrátil/a i bez slevového kuponu, co bylo důvodem? LZE OZNAČIT VÍCE ODPOVĚDÍ Spokojenost s nákupem – kvalitní zakoupené zboží, poskytnutá služba. Přijatelné ceny i bez slevového kuponu. Obdržel/a jsem od poskytovatele další výhodnou nabídku mimo slevový portál. Jiné: 26. Ještě prosím uveďte, o jaký typ sortimentu se v případě Vašeho návratu k poskytovateli slevy jednalo? Gastronomie (jídlo a pití) Móda (oblečení, doplňky, šperky, boty) Zkrášlující služby (hubnoucí procedury, kadeřnictví, kosmetika, manikúra, solárium) Wellness a relaxace (lázně, masáže, sauny) Sport a turistika Cestování a ubytování Zábava (bowling, laser game, paintball, …) Adrenalinové a neobvyklé zážitky Kultura (koncerty, vstupenky, …) Elektro Drogistické zboží Zboží do domácnosti (interiér, exteriér, kuchyňské a další vybavení, …) Hračky Erotické pomůcky Ostatní služby (fotografie, vzdělávací kurzy, auto-moto, …) Ostatní zboží 27. Pokud jste se už k poskytovateli slevy bez slevového kuponu nevrátil/a, co bylo příčinou? Nespokojenost s nákupem – problémy se zakoupeným zbožím, nekvalitní poskytnutá služba. S nákupem jsem by/a sice spokojený/á, ale už mě tento sortiment neláká. Vyčkávání až se podobná nabídka opět objeví na slevovém serveru. Jiné: 28. Ve kterém z následujících měst slevy nejčastěji využíváte? Praha Brno Ostrava Plzeň Hradec Králové Liberec Olomouc Ústí nad Labem Karlovy Vary

Zlín České Budějovice Pardubice Jiné: 29. Nakupujete i v jiných případech přes internet? Ano, často. Ano, občas. Ne. 30. Pohlaví Muž. Žena. 31. Věk Do 17 let 18– 26 let 27 – 34 let 35 – 44 let 45 – 54 let 55 – 64 let 65 let a více 32. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání Základní Střední VOŠ Vysokoškolské 33. V současnosti (společenský status): Pracuji – závislá činnost. Pracuji – OSVČ. Jsem student, ale mám při škole pravidelné zaměstnání. Studuji, mám jen nepravidelné příjmy z brigád, kapesné. Jsem nezaměstnaný. 34. Uveďte prosím Váš průměrný čistý měsíční příjem, popř. kapesné. Do 5 000 Kč 5 001 - 10 000 Kč 10 001 – 15 000 Kč 15 001 – 20 000 Kč 20 001 – 30 000 Kč 30 001 – 50 000 Kč 50 001 – 100 000 Kč Více než 100 000 Kč 35. Rodinný stav Svobodný/á Zadaný/á Ženatý/vdaná, bezdětný/á Ženatý/vdaná, popř. zadaný/á, s dětmi

Příloha B – Přesné znění dotazníku určeného poskytovatelům slev 01. Nabídl Váš podnik své zboží/služby prostřednictvím slevového portálu? Ano. Ne. -> konec dotazníku 02. Co bylo hlavní motivací při rozhodnutí nabídnout Vaše zboží/služby prostřednictvím slevového portálu? (LZE OZNAČIT VÍCE ODPOVĚDÍ) Zviditelnění naší firmy. Vybudování povědomí o novém zboží/službě. (Zavádění nového zboží/služby) Oslovení nových zákazníků. Přilákání zákazníků konkurence. Zlepšení obratu či cashflow. Výprodej skladových zásob Zaplnění nevyužité kapacity. Udržení firmy na trhu (přežití). Jiné: 03. Splnila slevová akce Vaše očekávání? Ano. -> otázka 05. Částečně ano. -> otázka 04. Spíše ne. -> otázka 04. Nesplnila. -> otázka 04. Zatím nelze posoudit. -> otázka 05. 04. V jakém směru slevová nabídka nesplnila Vaše očekávání? Označte prosím pravdivé tvrzení: (LZE OZNAČIT VÍCE ODPOVĚDÍ) Nebyl naplněn stanovený cíl. Problémová spolupráce se slevovými servery. Přístup nových zákazníků. Nízká návratnost zákazníků po skončení akce (bez slevového kuponu). Příliš vysoké náklady. Jiné: 05. Byla pro Vaši firmu slevová akce zisková? Ano, i po odečtení slevy a provize slevovému portálu jsme z každého slevového kuponu inkasovali ziskovou marži. Krátkodobě ne, ale dlouhodobě se nám investice vrátila (v podobě nových zákazníků, prodeje doplňkového zboží/služeb, …). Slevová akce se nám nevyplatila ani z dlouhodobějšího hlediska. Zatím nelze posoudit. 06. Kdy jste naposledy využili spolupráce se slevovým serverem? V současné době prostřednictvím slevového serveru nabízíme naše zboží/služby. Během posledních dvou týdnů. Tento měsíc. Během posledních 3 měsíců. V posledním půlroce. Před rokem. Před dvěma lety. Před více než dvěma lety.

07. Na čí straně byla iniciativa k započetí spolupráce? O spolupráci požádala naše firma. S nabídkou spolupráce naši firmu oslovil slevový server. Iniciativa pocházela z obou stran. 08. Prověřovali jste si slevový portál před začátkem spolupráce? Ano. -> otázka 09. Ne. -> otázka 10. 09. Co pro Vás bylo kritériem při prověřování slevového portálu před započetím spolupráce? /otevřená otázka/ 10. Jak probíhala tvorba slevové nabídky? Přípravu slevové nabídky měla naše firma plně ve vlastní režii, při dodržení požadavků slevového portálu. K tvorbě slevové nabídky využila naše firma služeb specializovaného podniku (př. entermedia.cz). Slevovou nabídku jsme vytvořili podle instruktáže slevového portálu, kterou k tomuto účelu poskytl. 11. Zhodnoťte prosím průběh spolupráce se slevovým portálem. Vyberte pravdivé tvrzení: Jednání bylo bezproblémové. -> otázka 13. Komunikace byla spíše na dobré úrovni, vyskytly se drobné nedostatky. -> otázka 12. Jednání bylo spíše na špatné úrovni. -> otázka 12. Spolupráce byla velmi problémová. -> otázka 12. 12. Můžete prosím uvést, jaké problémy se vyskytly? (př. platby, nedodržení podmínek, ...) /otevřená otázka/ 13. Který server jste k realizaci Vaší slevové nabídky využili? (pokud jste inzerovali na více portálech, prosím, uveďte všechny) /otevřená otázka/ 14. Kolik slevových akcí Vaše firma prostřednictvím slevového portálu realizovala? Byla to jednorázová záležitost. 2-3 4-7 8 - 10 11 - 20 Více než 20 15. O jaký produkt/službu z hlediska jeho životního cyklu se jednalo? (LZE OZNAČIT VÍCE ODPOVĚDÍ, pokud jste realizovali více akcí s různými předměty slevy) Nově zaváděný produkt/služba do naší nabídky. Stávající produkt/služba. Produkt, jehož distribuci se chystáme ukončit (doprodej). Služba, jejíž poskytování budeme nuceni ukončit, pokud akce nebude úspěšná. 16. Jaká byla procentuální výše Vámi nabídnuté slevy z původní ceny zboží/služby? (pokud jste realizovali více nabídek, uveďte prosím přibližný průměr) méně než 10 % 11 – 20 % 21 – 30 % 31 – 40 %

41 – 50 % 51 – 60 % 61 – 70 % 71 - 80 % 81 – 90 % 90 % a více 17. Jaká byla procentuální výše provize, kterou si z ceny slevového kuponu účtoval slevový portál? Méně než 5 % 6 – 10 % 11 – 15 % 16 – 20 % 21 – 25 % 26 – 30 % 31 – 35 % 36 – 40 % 41 – 45 % 46 – 50 % 51 % a více 18. Stanovili jste si při sjednávání slevové akce minimální počet prodaných slevových kuponů (voucherů) nutných k aktivaci nabídky? Ano, vždy jsme to vyžadovali. -> otázka 19. Ano, pokud to bylo možné. -> otázka 19. Ne. -> otázka 20. 19. V případě, že jste na předchozí otázku odpověděli „ano“, byl tento minimální počet nastavený tak, aby se vám akce (i krátkodobě) vyplatila, tzn. byla rentabilní? Ano, nastavení akce bylo ziskové (zachovávalo rentabilitu). Ne, stačilo nám, aby akce nebyla ztrátová (pokryla náklady). Ne. 20. Došlo z Vaší strany k adekvátnímu odhadnutí dostupných kapacit? Označte prosím pravdivé výroky: Ano, neměli jsme problém uspokojit požadavky jak nových, tak stálých zákazníků. -> otázka 22. Přecenili jsme naše možnosti obsloužit novou poptávku, ale stálé zákazníky to neovlivnilo. -> otázka 21. Adekvátní uspokojení požadavků nových zákazníků bylo na úkor běžných zákazníků. -> otázka 21. Po uskutečnění nabídky přes slevový portál byla poptávka tak neočekávaně vysoká, že to negativně zasáhlo kapacity pro nově příchozí i stávající zákazníky. -> otázka 21. 21. V případě, že jste neodhadli dostupné kapacity Vašeho podniku, jak jste vzniklou situaci řešili? Prodloužení platnosti slevového kuponu. Navýšení kapacity – přesčasy zaměstnanců, dokoupení surovin, zboží, ... Jiné: 22. Dokážete odhadnout, kolik procent zákazníků zakoupené slevové kupony nevyužilo? Méně než 5 %. 6 – 10 % 11 – 30 %

31 – 50 % 51 – 60 % Více než 60 % 23. Dokážete odhadnout, kolik procent zákazníků se k vám vrací i bez slevového kuponu? Méně než 5 %. 6 – 10 % 11 – 20 % 21 – 30 % 31 – 40 % 41 – 50 % 51 – 60 % Více než 60 % 24. Nabídli jste nově příchozím zákazníkům další výhody, pokud se příště vrátí i bez slevového kuponu? Ano. -> otázka 25. Ne. -> otázka 26. 25. Pokud jste v předchozí otázce odpověděli „ano“, uveďte prosím jaké: /otevřená otázka/ 26. Plánujete v budoucnu znovu spolupracovat se slevovým portálem? Ano, vydání dalších slevových kuponů máme v plánu. Ne. Necháváme tuto otázku zatím otevřenou. 27. V jakém oboru podnikáte? (př. pohostinství, ubytování, kadeřnictví, …) /otevřená otázka/ 28. Jak dlouho je Vaše firma na trhu? Méně než 1 rok 1-3 roky 4-5 let 6-10 let Více než 10 let 29. Kolik má Váš podnik zaměstnanců? 1 2–3 4–5 6 – 10 11 – 20 21 – 50 51 – 100 101 - 300 Více než 300 30. Ve kterém z následujících měst Váš podnik působí? (LZE OZNAČIT VÍCE ODPOVĚDÍ) Praha Brno Ostrava Plzeň Hradec Králové

Liberec Olomouc Ústí nad Labem Karlovy Vary Zlín České Budějovice Pardubice Jiné: 31. Prostor pro Vaše individuální zhodnocení, komentáře, připomínky k celé slevové akci. /otevřená otázka/ 32. V případě Vašeho zájmu o výsledky výzkumu, uveďte prosím emailovou adresu, na kterou má být zpětná vazba zaslána: /otevřená otázka/