Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informa ních služeb v Praze
Silvie Šaurová
Analýza proces p i podávání žádostí o granty z Evropských strukturálních fond Bakalá ská práce
2009
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci na téma Analýza proces p i podávání žádostí o granty z Evropských strukturálních fond
vypracovala samostatn a použila pouze zdroj , které
cituji a uvádím v seznamu použité literatury.
V Praze dne 10. srpna 2009 Podpis ..........................................
Pod kování
Velice bych cht la touto cestou pod kovat všem za pomoc p i psaní a vedení bakalá ské práce. Dále bych ráda pod kovala vedení a zam stnanc m spole nosti Scio, kte í mi poskytovali cenné rady a informace p i tvorb této práce.
Anotace
Bakalá ská práce je zam ena na podrobný popis jednotlivých proces p i podávání žádostí o granty z ESF, jejich analýzu a záv re né shrnutí na základ informací získaných z oficiáln vydaných p íru ek, dostupných informací a také na základ osobního jednání se zam stnanci spole nosti Scio. Cílem práce je podrobn prozkoumat jednotlivé procesy, které je zapot ebí u init p ed odesláním žádosti o finan ní podporu, objevit p ípadné problémy a navrhnout jejich ešení.
Annotation
The bachelors’ work is focused on the detailed description of single processes when filling the appeal of the ESF grants, its analysis and final summary based on information obtained from the officially published handbooks, accessible information and also based on personal treatment with employees of the company SCIO. The aim of this work is to explore single processes which are necessary to conduct before posting the appeal for the financial aid, to discover possible problems and to suggest their solution.
1. Obsah 1.
Obsah .................................................................................................................................. 1
2.
Úvod a cíl práce.................................................................................................................. 4
3.
Metodika............................................................................................................................. 4
4.
Informace o spole nosti ..................................................................................................... 5
5.
Evropské strukturální fondy ............................................................................................... 6
6.
5.1
Cíl Konvergence .......................................................................................................... 7
5.2
Cíl Regionální konkurenceschopnost a zam stnanost ................................................. 7
5.3
Cíl Evropská územní spolupráce ................................................................................. 7
5.4
Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) ............................................................. 7
5.5
Fond soudržnosti (CF) ................................................................................................. 8
5.6
Evropský sociální fond (ESF)...................................................................................... 8
Specifikace Opera ního programu Vzd lávání pro konkurenceschopnost ........................ 9 6.1
Strategie OP VK .......................................................................................................... 9
6.2
Globální cíl a specifické cíle OP VK - vazby mezi cíli a prioritami OP VK ............ 10
6.3
Finan ní rámec podpory ............................................................................................ 11
6.4
Finan ní alokace dle prioritních os ............................................................................ 11
6.5
Identifikace prioritních os a oblastí podpory ............................................................. 12
6.5.1
Prioritní osa 1 – Po áte ní vzd lávání ............................................................... 12
6.5.2
Prioritní osa 2 – Terciární vzd lávání, výzkum a vývoj .................................... 12
6.5.3
Prioritní osa 3 – Další vzd lávání ...................................................................... 13
6.5.4
Prioritní osa 4 - Systémový rámec celoživotního u ení ..................................... 13
6.5.5
Prioritní osa 5 - Technická pomoc ..................................................................... 13
6.6
Vzájemné vazby mezi OP VK a ostatními opera ními programy............................. 13
6.6.1
Opera ní program Výzkum a vývoj pro inovace ............................................... 14 1
7.
6.6.2
Opera ní program Podnikání a inovace ............................................................. 14
6.6.3
Opera ní program Lidské zdroje a zam stnanost ............................................. 14
6.6.4
Opera ní program Životní prost edí ................................................................... 15
6.6.5
Opera ní program Praha Adaptabilita ................................................................ 15
6.6.6
Regionální opera ní programy ........................................................................... 15
Tvorba projektu ................................................................................................................ 16 7.1
Diagram proces p i podávání žádosti o granty z ESF ............................................. 16
7.2
Výzva ......................................................................................................................... 17
7.2.1 7.3
Ukázka vyhlášené výzvy na webu MŠMT ......................................................... 17
Zadání projektu .......................................................................................................... 18
7.3.1
Diagram aktivity zadání projektu ....................................................................... 18
7.3.2
Ukázka formy logického rámce ......................................................................... 20
7.4
Základní procesy a pravidla projektového ízení....................................................... 22
7.5
Struktura vedení projektu .......................................................................................... 23
7.6
Složení projektového týmu ........................................................................................ 23
7.7
Pozice a innosti projektového týmu ......................................................................... 24
7.8
Kritéria oprávn nosti ................................................................................................. 26
7.8.1
Oprávn nost subjektu (žadatele) ........................................................................ 26
7.8.2
Oprávn nost místa realizace projektu (lokalizace) ............................................ 27
7.8.3
Oprávn nost cílových skupin ............................................................................. 27
7.8.4
Oprávn nost aktivit projektu .............................................................................. 27
7.8.5
Oprávn nost partnera projektu ........................................................................... 27
7.9
Dotazníkové šet ení ................................................................................................... 28
7.9.1 7.10
Diagram aktivity dotazníkové šet ení ................................................................ 28 Schvalování projektu ............................................................................................. 29 2
7.11
Rozpo et projektu .................................................................................................. 29
7.11.1 8.
Zp sobilé výdaje ................................................................................................ 30
P edkládání žádosti v rámci výzvy................................................................................... 32 8.1
Obecné náležitosti a p ílohy žádosti .......................................................................... 32
8.1.1
Diagram aktivity vypln ní webového formulá e ............................................... 33
8.2
Formální požadavky na zpracování žádosti............................................................... 33
8.3
Zp sob a termín doru ení žádostí .............................................................................. 34
9.
Výb r a hodnocení projekt ............................................................................................. 36 9.1
Minimální po et bod ................................................................................................ 38
9.2
Schvalování projekt ................................................................................................. 39
9.2.1
P edpokládaný pr b h procesu schvalování žádostí dle [t-7] ............................ 41
10.
Záv r.............................................................................................................................. 42
11.
P ehled zdroj ............................................................................................................... 44
12.
P ílohy ........................................................................................................................... 46
3
2. Úvod a cíl práce Získávání dotací je aktuálním tématem ve všech odv tvích podnikání. P i podávání žádosti o granty z evropských strukturálních fond jsou p esn vymezené požadavky, které musí žádost spl ovat, zárove musí být k žádosti p iložené výsledky pr zkum u konkrétního vzorku obyvatel (v tomto p ípad u konkrétního vzorku školských za ízení) a r zné analýzy. Aby mohl být projekt schválen a grant mu byl p id len musí p esn popisovat, jaký bude spl ovat ú el, pro by m l být p ínosem a má tedy nárok získat grant. Všechny tyto náležitosti jsou dokládány již zmi ovanými analýzami a hlavn
pr zkumy ve školských za ízeních.
Dokumentace z pr zkumu musí obsahovat pat i né náležitosti a z pr zkumu musí vyplývat, že školy mají o tento p ipravovaný projekt zájem a má tedy smysl jej vytvo it a zažádat o dotaci. Cílem této bakalá ské práce je zanalyzovat procesy p i podávání žádosti soukromé spole nosti zam ené na vzd lávání o grant z evropských strukturálních fond . Cílem analýzy je podrobn prozkoumat jednotlivé procesy, které je zapot ebí u init p ed odesláním žádosti o finan ní podporu, objevit p ípadné problémy a navrhnout jejich ešení. V bakalá ské práci se mimo jiné zabývám i konkrétní spole ností, www.scio.cz, s.r.o., ve které jsem m la možnost získat konkrétní informace o postupech p i podávání žádostí. 3. Metodika Bakalá ská práce je procesní analýzou, která podrobn prozkoumává jednotlivé procesy p i podávání žádostí o granty z ESF na základ
informací získaných z oficiáln
p íru ek a dostupných informací a také na základ
osobního jednání se
vydaných leny studií
spole nosti Scio, kte í na žádostech o granty z ESF pracují. Popisuje procesy ze stránky žádoucího stavu a zárove je srovnává s p íklady z praxe, které na záv r shrnuje do jistých doporu ení pro zajišt ní tohoto stavu.
4
4. Informace o spole nosti Spole nost www.scio.cz, s.r.o. Spole nost Scio, jejímž polem p sobnosti je zejména zjiš ování a hodnocení výsledk vzd lávání, p sobí v oblasti eského školství a vzd lávání od roku 1996. Za tu dobu se n kolikanásobn rozší ily její aktivity a s nimi se rozrostl také odborný záb r v oblasti školství a vzd lávání, stejn jako vnit ní potenciál organizace. Scio je na státu nezávislá a státem nefinancovaná spole nost. Do pov domí ve ejnosti se dostala zejména jako instituce zabývající se vývojem a organizací testování v rámci p ijímacích zkoušek a p ípravy na n . Významným krokem na tomto poli byl test obecných studijních p edpoklad , který spole nost Scio do
R v roce 1996 p inesla a p ipravila v
adekvátní podob pro podmínky eského školství. Spole nost Scio se snaží v co nejv tší mí e sladit svou innost s názory expert - využití testu obecných studijních p edpoklad oproti tradi ním znalostním p ijímacím zkouškám je ze strany odborník
z oblasti vzd lávání jednozna n
podporováno a myslí na n j i
aktualizovaná podoba tzv. Bílé knihy, základního koncep ního a strategického dokumentu eského školství. Nemén významnou událostí je fakt, že se Národní srovnávací zkoušky (pln realizované spole ností Scio) staly nedílnou sou ástí p ijímacího ízení na desítkách fakult vysokých škol. Mezi nejd ležit jší aktivity spole nosti Scio pat í spolupráce se st edními a vysokými školami na p ijímacím ízení. Pojem „Scio testy“ se už stal v prost edí eského školství do jisté míry pojmem univerzálním. St ední školy vede ke spolupráci mj. to, že na základ
test
p ipravených spole ností Scio jsou vybíráni uchaze i s obecn lepšími p edpoklady ke studiu. Od zavedení více p ihlášek na st ední školu je motivací také sdílení výsledk uchaze školami, na které se uchaze hlásí. V sou asné dob se také spole nost Scio snaží zapojit do program financovaných z EU a p ihlásila n kolik projekt do vypsaných výb rových ízení.
5
5. Evropské strukturální fondy Podle [t-7] se politika hospodá ské a sociální soudržnosti adí mezi nejvýznamn jší spole né politiky Evropské unie. Jedná se o politiku snižování meziregionálních rozdíl v EU, která napomáhá rozvoji EU jako celku. Z praktického hlediska je pak významná zejména strukturální politika, jejímž cílem je vyvážený rozvoj evropských region , odstra ování rozdíl jejich sociální a hospodá ské úrovn . Strukturální fondy jsou nástroje regionální politiky EU. Peníze ze strukturálních fond jsou erpány v rámci n kolikaletých cykl a na základ definování jasných cíl a priorit. Existují dva strukturální fondy a to Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti (CF). Finan ní prost edky z fond jsou sm ovány na národní
i regionální orgány
lenských zemí (v
R zejména ministerstva), které jsou
zodpov dné za ízení opera ních program , v rámci nichž jsou pak poskytovány p ísp vky p íjemc m na p edložené a následn schválené projekty. Podle [e-8] je opera ní program základním strategickým dokumentem finan ní a technické povahy pro konkrétní tématickou oblast (nap . zam stnanost a sociální v ci), nebo konkrétní region soudržnosti (nap . Moravskoslezský), který zpracovávají lenské zem EU. V OP jsou podrobn popsány cíle a priority, které chce lenská zem v dané oblasti dosáhnout v aktuálním programovacím období. V OP najdeme popis typových aktivit, na které je možné erpat prost edky se SF. Jak uvádí [e-9], politika hospodá ské a sociální soudržnosti je v období 2007–2013 postavena na t ech cílech, které se odlišují tím, jaké využívají finan ní nástroje, jaké je jejich zam ení z hlediska podporovaných projekt a aktivit a také v jakých regionech je možno realizovat projekty s jejich podporou: o Cíl Konvergence o Cíl Regionální konkurenceschopnost a zam stnanost o Cíl Evropská územní spolupráce
6
5.1
Cíl Konvergence
Zam uje se na podporu hospodá ského a sociálního rozvoje mén vysp lých region lenských stát . V
a
eské republice pod n j spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou
Hl. m. Prahy a je realizovaný prost ednictvím osmi tematických opera ních program a sedmi regionálních opera ních program . Mezi t chto osm tematických OP spadá i OP Vzd lávání pro konkurenceschopnost, na který se ve své práci zam ím. V tšina projekt u kterých spole nost Scio žádá o p id lení finan ní podpory je podávána v rámci výzev k tomuto opera nímu programu . OP VK zárove
spadá pod Evropský sociální fond.
Na cíl
Konvergence p ipadá v eské republice 25,89 miliard eur. 5.2
Cíl Regionální konkurenceschopnost a zam stnanost
Tento cíl podporuje regiony, které ne erpají z Konvergence. V eské republice pod n j spadá Hl. m. Praha se dv ma opera ními programy. Na cíl Regionální konkurenceschopnost a zam stnanost p ipadá v eské republice 0,42 miliardy eur. 5.3
Cíl Evropská územní spolupráce
Usiluje o podporu p eshrani ní, meziregionální a nadnárodní spolupráce region . V republice pod n j spadají všechny regiony a prost edky lze
eské
erpat z devíti opera ních
program . Na cíl Evropská územní spolupráce p ipadá v eské republice 0,39 miliard eur. 5.4
Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF)
Byl založen v roce 1975 a je hlavním zdrojem pro rozvoj a strukturální p izp sobení se region se zaostávajícím vývojem a strukturálními potížemi. Prost edky z fondu jsou ur eny na investice do výroby vedoucí ke tvorb nových pracovních míst a na investice do dopravní, vzd lávací, sociální a zdravotní infrastruktury. Podporuje místní rozvoj a rozvoj malého a st edního podnikání v problémových regionech, výzkum a vývoj a investice zam ené na životní prost edí.
7
5.5
Fond soudržnosti (CF)
Fond soudržnosti, jinak také Kohezní fond, byl založen v roce 1993 k poskytování pomoci vybraným zemím EU. Oproti strukturálním fond m je jeho pomoc ur ena na p ímé financování konkrétních velkých projekt
v oblasti životního prost edí, rozvoje dopravy
(transevropské dopravní sít , podpora ve ejné dopravy), nov i v oblasti energetické ú innosti a obnovitelných zdroj
energie. V období 2007-2013 byl za len n do
programování
strukturální pomoci v zájmu dosažení v tší sou innosti se strukturálními fondy. 5.6
Evropský sociální fond (ESF)
Byl založen již v roce 1957 a v sou asné dob p edstavuje hlavní nástroj sociální politiky a zam stnanosti EU. Podporuje rozvojové projekty v oblastech zam stnanosti a lidských zdroj (nap íklad rekvalifikace, sociální integrace, vzd lávání apod.). Evropský sociální fond je klí ový finan ní nástroj, jehož prost ednictvím
eská republika získává z Evropské unie
prost edky na realizaci Evropské strategie zam stnanosti. ESF se zam uje hlavn na zvyšování zam stnanosti a zam stnatelnosti prost ednictvím podpory tvorby nových pracovních míst nebo nových forem zam stnávání, snižování nezam stnanosti pomocí školení, rekvalifikací, vzd lávání zam stnanc , motiva ních aktivit, poradenství v oblasti pracovního uplatn ní nebo vytvá ení podmínek pro uplatn ní žen a mladých lidí na trhu práce, významná je i podpora celoživotního u ení. Ke snížení nezam stnanosti p ispívá i podpora sociálního za le ování osob, které se z r zných d vod neda í za lenit do b žného pracovního života , a podpora rovných p íležitostí se zam ením na rozvoj trhu práce a lidských zdroj V programovacím období 2007–2013 existují celkem 3 programy, které umož ují erpat prost edky z Evropského sociálního fondu – v oblasti lidských zdroj mohou žadatelé v eské republice, v etn hlavního m sta Prahy, žádat o dotaci a realizovat své projekty v rámci t chto program : Opera ní program Vzd lávání pro konkurenceschopnost Opera ní program Lidské zdroje a zam stnanost Opera ní program Praha Adaptabilita Jak již bylo nazna eno, v této práci se zam ím na OP VK v rámci kterého v sou asné dob spole nost Scio své projekty podává. 8
6. Specifikace Opera ního programu Vzd lávání pro konkurenceschopnost 6.1
Strategie OP VK
OP VK reaguje na pot eby eské spole nosti z hlediska rozvoje lidských zdroj . Zm ny , které se objevují v celosv tové ekonomice kladou vysoké nároky na znalosti a dovednosti každého
lena moderní spole nosti bez ohledu na v k nebo vzd lání. Zam stnanci i
zam stnavatelé musí být schopni pružn reagovat na nové podmínky a výzvy, které p ed n staví rostoucí tlak konkurence a rozvoj nových technologií. Dalším významným aspektem, který zvyšuje pot eby vzd lávací soustavy, je nep íznivý demografický vývoj spole nosti, který vede k prodlužování aktivního pracovního života, a tím i k vyšší poptávce po službách dalšího vzd lávání ze strany st ední a starší generace. Vzniká tedy požadavek na moderní a efektivní systém po áte ního a dalšího vzd lávání, který je schopen reagovat na uvedené okolnosti a pomocí kterého je možno p ipravovat profesn flexibilní a konkurenceschopnou pracovní sílu. Tento systém je úzce propojen s v deckými a vývojovými centry i podnikatelskou sférou. Prost ednictvím této spolupráce se tak otevírá prostor pro odpovídající rozvoj lidských zdroj , založený na vysokém standardu vzd lávací soustavy a aktivním p ístupu jedinc k procesu celoživotního u ení. Hlavní d raz je p itom kladen nejen na odbornou p ípravu pracovní síly v oboru, ale také na rozvoj jazykových znalostí, schopnosti efektivn
pracovat s informacemi a využívat moderní informa ní a
komunika ní technologie.
9
6.2
Globální cíl a specifické cíle OP VK - vazby mezi cíli a prioritami OP VK
10
6.3
Finan ní rámec podpory
Dle [t-7] spadá opera ní program Vzd lávání pro konkurenceschopnost (OPVK) mezi vícecílové tematické opera ní programy. Je financován p edevším z prost edk
cíle
Konvergence, ale v p ípad projekt vytvá ejících systémový rámec celoživotního u ení též z prost edk pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zam stnanost a zp sobilým územím je v této oblast proto také Hl. m. Praha. Pro OPVK je vy len no 1,83 mld. €, což iní p ibližn 6,8 % veškerých prost edk ur ených z fond EU pro
eskou republiku. Z eských ve ejných
zdroj má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,32 mld. €. 6.4
Finan ní alokace dle prioritních os
Indikativní rozd lení finan ních prost edk mezi jednotlivé priority programu bylo stanoveno na základ následujících kritérií: Zkušenosti ze zkráceného programovacího období 2004–2006 Odhad absorp ní kapacity jednotlivých prioritních os Tabulka rozd lení financí podle jednotlivých os OP VK [t-7]
íslo prior.o Název prioritní osy sy 1 2 3 4a 4b 5a 5b Celkem
Po áte ní vzd lávání Terciární vzd lávání, výzkum a vývoj Další vzd lávání Systémový rámec celoživotního u ení Systémový rámec celoživotního u ení Technická pomoc Technická pomoc
P ísp vek Spole enství
P ísp vek státního rozpo tu
Celkové zdroje
a
b
c=a+b
Míra spolufinancování ESF d=a/c
ESF
612 077 738
108 013 719
720 091 457
0,85
ESF
626 536 268
110 565 224
737 101 492
0,85
ESF
289 895 324
51 157 998
341 053 322
0,85
210 862 611
37 211 049
248 073 660
ESF
16 220 201
2 862 388
19 082 589
0,85
ESF ESF
72 473 831 648 808 1 828 714 781
12 789 500 114 496 322 714 374
85 263 331 763 304 2 151 429 155
0,85 0,85 0,85
Fond
ESF
0,85
11
6.5
Identifikace prioritních os a oblastí podpory
Jak je uvedeno v [t-7] OP Vzd lávání pro konkurenceschopnost obsahuje 5 prioritních os rozd lujících opera ní program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prost ednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezují, jaké typy projekt mohou být v rámci p íslušné prioritní osy podpo eny. 6.5.1 Prioritní osa 1 – Po áte ní vzd lávání Prioritní osa 1 klade d raz na zajišt ní kvality ve vzd lávání prost ednictvím monitorování, hodnocení a vlastního hodnocení škol, respektování rovného p ístupu, na podporu klí ových kompetencí, zajišt ní kvality vzd lávání pedagogických pracovník
a
zohledn ní
individuálního nadání každého jednotlivce tak, aby se zvýšila uplatnitelnost absolvent škol na trhu práce a zárove bylo dosaženo pozitivního p ístupu k dalšímu vzd lávání. V prioritní ose 1 jsou formulovány t i oblasti podpory: 1.1 Zvyšování kvality ve vzd lávání 1.2 Rovné p íležitosti d tí a žák , v etn
d tí a žák
se speciálními vzd lávacími
pot ebami 1.3 Další vzd lávání pracovník škol a školských za ízení Na prioritní osu 1 je z fond EU vy len no 612,1 mil. €, tj. 34 % alokace OPVK Žádosti spole nosti Scio jsou p edkládány v rámci prioritní osy 1. 6.5.2 Prioritní osa 2 – Terciární vzd lávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 je zam ena na modernizaci terciárního vzd lávání, v etn zatraktivn ní systému vyššího odborného vzd lávání, na zatraktivn ní oblasti výzkumu a vývoje a upevn ní partnerství a sítí mezi ve ejným a soukromým sektorem. V prioritní ose 2 jsou formulovány ty i oblasti podpory: 2.1 Vyšší odborné vzd lávání 2.2 Vysokoškolské vzd lávání 2.3 Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji 2.4 Partnerství a sít Na prioritní osu 2 je z fond EU vy len no 626,5 mil. €, tj. 35 % alokace OPVK 12
6.5.3 Prioritní osa 3 – Další vzd lávání Prioritní osa 3 je zam ena na posílení pozice dalšího vzd lávání sm ujícího k rozvoji možností profesního r stu, zvyšování a rozši ování kvalifikace a adaptability obyvatel tak, aby nep estali být atraktivní pro trh práce. V prioritní ose 3 jsou formulovány dv oblasti podpory: 3.1 Individuální další vzd lávání 3.2 Podpora nabídky dalšího vzd lávání Na prioritní osu 3 je z fond EU vy len no 289,9 mil. €, tj. 16 % alokace OPVK. 6.5.4 Prioritní osa 4 - Systémový rámec celoživotního u ení Financovány jsou aktivity, které v oblasti po áte ního, terciárního a dalšího vzd lávání p ispívají k vytvá ení systému celoživotního u ení, a to na území celé R, tedy i v Praze. Na prioritní osu 4 je z fond EU vy len no 227,1 mil. €, tj. 12 % alokace OPVK 6.5.5 Prioritní osa 5 - Technická pomoc Financování aktivit spojených s ízením programu, nap . platy pracovník zapojených do ízení OPVK, administrace a hodnocení projekt , monitoring projekt a programu, zpracování studií a analýz, publicita programu, podpora schopnosti potenciálních p íjemc erpat finan ní prost edky.
6.6
Vzájemné vazby mezi OP VK a ostatními opera ními programy
Dle [t-7] je OP VK z hlediska jeho cíl provázán s dalšími opera ními programy, které se rovn ž podílejí na napl ování cíle Lisabonské strategie, tj. posílení úlohy znalostní ekonomiky, stimulace r stu zam stnanosti a konkurenceschopnosti
lenských stát
EU.
Souvisejícími opera ními programy jsou: OP Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) OP Podnikání a inovace (OP PI) OP Lidské zdroje a zam stnanost (OP LZZ) OP Životní prost edí (OP ŽP) OP Praha Adaptabilita (OP PA) Regionální opera ní programy (ROPy) 13
6.6.1 Opera ní program Výzkum a vývoj pro inovace Tento program se zam uje na posilování výzkumného, vývojového a proinova ního potenciálu R, a to p edevším prost ednictvím vysokých škol, výzkumných institucí a jejich spolupráce se soukromým sektorem. Podporuje vybavení výzkumných pracoviš moderní technikou, budování nových výzkumných pracoviš a zvyšování kapacity terciárního vzd lávání. Program je financován z ERDF a jeho ídícím orgánem je rovn ž MŠMT. OP VK a OP VaVpI jsou navrženy takovým zp sobem, aby školící, vzd lávací a další aktivity vhodn dopl ovaly infrastrukturní kapacity vybudované, jak na poli výzkumném, tak vzd lávacím. V OP VK je podpora výzkumu a vývoje soust ed na v rámci prioritní osy 2 – Terciární vzd lávání, výzkum a vývoj. 6.6.2 Opera ní program Podnikání a inovace Opera ní program Podnikání a inovace je zam ený na podporu rozvoje podnikatelského prost edí a podporu p enosu výsledk výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Podporuje vznik nových a rozvoj stávajících firem, jejich inova ní potenciál a využívání moderních technologií a obnovitelných zdroj energie. Umož uje zkvalit ování infrastruktury a služeb pro podnikání a navazování spolupráce mezi podniky a v deckovýzkumnými institucemi. OP VK prost ednictvím svých prioritních os napomáhá vytvá et podmínky pro rozvoj nabídky a zvyšování efektivity dalšího vzd lávání. Druhým okruhem vzájemné podpory s OP PI je podpora spolupráce podnikatelských subjekt se vzd lávacími institucemi (d raz je kladen zejména na VŠ) a výzkumnými institucemi v rámci druhé prioritní osy. 6.6.3 Opera ní program Lidské zdroje a zam stnanost Opera ní program Lidské zdroje a zam stnanost je zam ený na snižování nezam stnanosti prost ednictvím aktivní politiky na trhu práce, profesního vzd lávání, dále na za le ování sociáln
vylou ených obyvatel zp t do spole nosti, zvyšování kvality ve ejné správy a
mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech.
ídícím orgánem je MPSV, zdrojem
financování je ESF. OP VK pomáhá dotvá et kvalitní sí vzd lávacích program formálního vzd lávání i dalšího vzd lávání s ohledem na pot eby trhu práce. Spole n s OP LZZ vytvá í podmínky pro rychlejší rozvoj znalostní spole nosti, zvyšuje adaptabilitu pracovní síly a její konkurenceschopnost na otev eném pracovním trhu.
14
6.6.4 Opera ní program Životní prost edí OP ŽP je primárn zam en na zlepšení kvality životního prost edí s d razem na zásady trvale udržitelného rozvoje. ídícím orgánem je Ministerstvo životního prost edí (MŽP) a zdrojem financování jsou ERDF a CF. OP ŽP dopl uje možnost podpory neinvesti ních projekt v rámci OP VK o možnost získání podpory na investi ní operace, zam ené na rozvoj infrastruktury pro environmentální vzd lávání, poradenství a osv tu. 6.6.5 Opera ní program Praha Adaptabilita Opera ní program Praha Adaptabilita (OPPA) je ur en na podporu neinvesti ních projekt zam ených na vzd lávání, sociální integraci, podporu zam stnanosti a rozvoj lidských zdroj ve výzkumu a vývoji. Program je ur en pouze pro Prahu, proto veškeré projekty musí pomáhat v hlavním m st .
ídícím orgánem OP PA je Magistrát hlavního m sta Prahy,
zdrojem financování je ESF. 6.6.6 Regionální opera ní programy Regionální opera ní programy pokrývají n kolik tematických oblastí s cílem zvýšení konkurenceschopnosti region , urychlení jejich rozvoje a zvýšení atraktivity region
pro
investory.
15
7. Tvorba projektu 7.1
Diagram proces p i podávání žádosti o granty z ESF
16
7.2
Výzva
Jak je uvedeno ve slovní ku pojm [e-9], je výzva je aktivita ídícího orgánu p íslušného programu. V termínu výzvy jsou p ijímány žádosti o finan ní podporu. Vyhlášení výzvy probíhá v tisku a na internetových stránkách. Každá výzva obsahuje íslo výzvy, název programu, prioritní osy a oblasti podpory, místo p edložení projektové žádosti (není-li jen elektronicky), den, datum a hodinu, do kdy nejpozd ji musí být projektová žádost p edložena a odkaz, kde najít podrobn jší informace, adresy a kontakty na odpov dné implementa ní orgány. Sou ástí výzvy je popis vyhlašované oblasti podpory a p esný vý et oprávn ných žadatel . Výzva m že být asov neomezená (tzv. pr b žná) nebo asov omezená (tzv. kolová). 7.2.1 Ukázka vyhlášené výzvy na webu MŠMT
17
7.3
Zadání projektu
7.3.1 Diagram aktivity zadání projektu
Podle [e-9], p i vytvá ení projektu je pot eba definovat základní myšlenky nap . formou tabulky, ze které je z ejmé, eho má být daným projektem dosaženo, jaký bude mít projekt p ínos pro oblast vzd lávání v R a jaký bude postup jeho realizace (tzv. projektový zám r). Projektový zám r musí obsahovat popis v cné stránky projektu, definici m itelných výstup , harmonogram realizace a finan ní prost edky nutné k realizaci projektu nebo alespo jejich hrubý odhad. P esný harmonogram aktivit je stanoven pozd ji, stejn tak jako rozpo et celého projektu. P i definování projektového zám ru je dobré postupovat od stanovení problému a vyty ení cíl , kterých má být dosaženo. 18
Následným krokem je pak specifikace aktivit vedoucích k dosažení stanovených cíl . Aktivity musí být asov vymezené a uspo ádané do logických celk . Po t chto krocích se stanoví, jakých lidských zdroj bude na realizaci aktivit zapot ebí a jaké finan ní prost edky je nutné alokovat k dosažení cíl projektu. Projektový zám r musí vycházet z analýzy pot eb cílové skupiny a tyto konkrétní pot eby ešit (tato analýza nebo jiné zd vodn ní pot ebnosti projektu musí být sou ástí projektové žádosti). V p ípad spole nosti Scio se jedná o dokumentaci v podob výsledk dotazníkového šet ení na cílových skupinách škol (1. stupe ZŠ, 2. stupe ZŠ, apod.), kterým se budeme podrobn ji zabývat pozd ji. Po definování projektového zám ru je nutné zkontrolovat, do jaké míry zám r koresponduje s prioritami OP VK, a je nezbytné ov it, zda žadatel spl uje kritéria oprávn ného žadatele v rámci podporované oblasti. Pokud by zám r neodpovídal obsahu vypsané výzvy a prioritní ose, v rámci které je výzva vypsána, bylo by v celku zbyte né žádost o p id lení finan ní podpory na tento projekt žádat. P i hodnocení projektu je na tuto skute nost kladen velký d raz. Zjišt ní oprávn nosti žadatele probíhá v n kolika rovinách. Ve výzv k p edkládání žádostí, si musí žadatel ov it, zda je ozna en jako subjekt oprávn ný p edkládat žádost. Stejné podmínky pro ov ení oprávn nosti platí i v p ípad , že je do realizace projektu zapojen partner, p ípadn n kolik partner . Dále je nutné ov it vhodnost a oprávn nost inností navrhovaných v projektu a jejich soulad s cíli a popsanými innostmi ve prosp ch cílových skupin p íslušné oblasti podpory i výzvy. Stejn
tak d ležité je i ov ení oprávn nosti plánovaných výdaj . Je pot eba porovnat
plánované výdaje žadatele s tím, co je možné z prost edk OP VK skute n financovat. Žádosti musejí být vypl ovány v elektronické podob . V tšina opera ních program k tomu využívá internetovou aplikaci BENEFIT, ve form webové žádosti (projektové žádosti), v etn povinných a nepovinných p íloh. Projekt musí spl ovat formální náležitosti a být v souladu s podmínkami programu, tzn. p ispívat k napln ní cíle, zam ení a monitorovacím ukazatel m p íslušné prioritní osy/oblasti podpory. Projekt musí být udržitelný minimáln po stanovenou dobu, v tšinou po dobu p ti let. U v tšiny projekt , uvád né v [e-9], mohou být požadovány následující p ílohy:
19
• Logický rámec - P ehledný materiál, který mapuje zám ry projektu, o ekávání a uvádí je do souladu s konkrétními
innostmi a výstupy p i realizaci projektu. Pomocí
logického rámce dochází ke stru nému, p ehlednému a srozumitelnému popsání projektu.
eho chceme (m žeme) dosáhnout, jaké o ekáváme výsledky a jaké
p edpoklady musíme splnit. Lze jej následn použít i p i samotné realizaci projektu jako prost edek pro sledování jednotlivých postup .
7.3.2 Ukázka formy logického rámce
20
• Studie proveditelnosti - Studie proveditelnosti slouží k posouzení uskute nitelnosti a životaschopnosti projektu. Popisuje finan ní stránku všech aktivit a hodnotí efektivitu vynaložených prost edk . V tšinou má rozsah 20-50 stran. Tento dokument je závazný a cíle, které jsou v n m stanovené budou muset být dosaženy, jinak hrozí odebrání dotace. Pro projekty mén
nákladné nebo tzv. m kké (neinvesti ní) se
požaduje zjednodušená studie proveditelnosti. U dražších, zpravidla investi ních projekt musí být standardní studie proveditelnosti. • Analýza náklad
a p ínos
(CBA - Cost-Benefit Analysis) - Metodika pro
vyhodnocení, co pozitivního projekt p ináší a co si naopak bere jak po finan ní stránce, tak po stránce spole enské. Podstata CBA spo ívá v kvantifikaci veškerých pozitivních i negativní efekt plynoucích z projektu a zdroj vynaložených na jejich dosažení, p evodu t chto náklad
a p ínos
na pen žní jednotky (získání tzv.
socioekonomických tok - všechny sociekonomické výsledky projektu po ode tení všech náklad na zdroje vynaložené v pr b hu životního cyklu projektu na dosažení výsledk ). Existují sice spole nosti, které se p ímo zabývají zpracováním analýz, které jsou následn p ikládány k žádostem o dotace z ESF, ale jejich provedení je samoz ejm pom rn nákladné a navíc se spole nost vystavuje riziku zneužití interních informací. Vždy je tedy lepší, pokud si tuto analýzu m že spole nost zpracovat samostatn pomocí interních zdroj . • Rozpo et projektu - Je nezbytný pro každou žádost o získání prost edk
z
fond Evropské unie. Význam rozpo tu je jasný. Vychází se z n j p i záv re ném vyú tování. Podle [t-7] jsou s výše uvedenými p ílohami jsou v tšinou požadovány i následující dokumenty: -
Doklady o právní subjektivit z Obchodního rejst íku).
-
Finan ní výkazy finan ního zdraví (v tšinou za poslední 2 uzav ená ú etní období).
-
žadatele (nap . doklad o p id lení I , výpis
estné prohlášení (o bezdlužnosti, doklad o zajišt ní financování projektu). Doklad o vlastnictví stavby, pozemku apod. (výpis z katastru nemovitostí nesmí být starší než 3 m síce). 21
-
Personální zajišt ní projektu (jmenný seznam manažer projektu nebo alespo seznam jejich funkcí).
Konkrétní požadavky na p ílohy k žádosti si stanovuje každý opera ní program samostatn . Projektová žádost p edstavuje klí ový dokument, který rozhodne tom, zda bude projekt se snahou získat finance z evropských fond úsp šný i nikoli. Ukázka tabulky pro shrnutí informací k projektovému zám ru PROJEKTOVÝ ZÁM R Název projektu: Žadatel: Popis projektu: Definice problému, výchozí stav Cíle projektu: Výstupy projektu: Partner projektu Role partnera v projektu PLÁN AKTIVIT (úkoly vedoucí k dosažení cíle projektu): Úkol
Popis
Odpov dnost
Termín
P edpokládané náklady
1 2 3 4 5 6
FINANCOVÁNÍ PROJEKTU (ozna te jednu z možností): Projekt jsme schopni financovat z vlastních zdroj až do výše
%
Realizace projektu je pln závislá na externích zdrojích
7.4
Základní procesy a pravidla projektového ízení
Na složení a kapacitu projektového týmu je pot eba klást d raz, protože ji žadatel ur uje již v žádosti o finan ní podporu. Tým je sestavován podle p edpokládané náro nosti ízení po stránce obsahové i finan ní. Kvalita projektového týmu ur uje kvalitu ízení a úsp šnost realizace celého projektu. 22
7.5
Struktura vedení projektu
Vytvo ení vhodné realiza ní struktury vedení projektu a nastavení souslednosti jejích aktivit vhodn tak, aby korespondovaly s požadavky projektové žádosti a ur enými podmínkami, a podle struktury odpov dnosti a úrovn
ízení projektu ve vztahu k nad ízenému subjektu, je
zárukou kvalitní realizace projektu. Pracovní tým, který je pov en ízením projektu, by v optimálním p ípad m l být složen z pracovník , kte í mají dostate né zkušenosti s realizací projekt , odborné znalosti v oblasti ešené projektem a mají i komunika ní schopnosti, které jsou podmínkou pro úsp šnou realizaci projektu zejména v p ípad , kdy se jedná o realizaci rozsáhlejšího projektu, nebo projektu s v tším po tem partner . 7.6
Složení projektového týmu
ízením projektu, by m la být pov ena skupina pracovník , která bude schopná svými innostmi pokrývat všechny úrovn
ízení projektu. M že se jednat o pracovníky organizace
žadatele, p ípadn mohou být do této skupiny p izváni i pracovníci partnerských organizací. Projektový tým je zodpov dný za koordinaci projektových aktivit, za organiza ní a provozní stránku projektu, dosažení plánovaných monitorovacích ukazatel , které slouží pro monitorování pr b hu a výsledku realizace projekt , oblastí podpory, priorotních os a program
vzhledem ke stanoveným cíl m. Sou asn je také zodpov dný za zajiš ování
efektivní komunikace na všech úrovních realizace projektu, tedy sm rem k poskytovateli dotace, sm rem k vedení organizace p íjemce, sm rem k partner m projektu a sm rem k jednotlivým pracovník m projektu. Každý žadatel o finan ní podporu je povinen v rámci žádosti o podporu doložit monitorovací ukazatele projektu. Pln ní monitorovacích ukazatel se vykazuje v monitorovacích zprávách. Nedodržení monitorovacích ukazatel m že vést k áste nému nebo dokonce i úplnému odebrání poskytnuté dotace. V p ípad spole nosti Scio je za konkrétní projekt zodpov dný vždy patron studia, pod které daný projekt obsahov spadá a zárove je i zodpov dný za složení projektového týmu. Patron studia zná schopnosti jednotlivých len a je tedy schopen kvalitn ur it, kdo bude kterou funkci v realiza ním týmu zastávat. Ur í také jak velký realiza ní tým je zapot ebí ke kvalitní realizaci projektu.
23
7.7
Pozice a innosti projektového týmu
Podle [t-7] existují doporu ené typové pozice projektového týmu, které mohou jednotlivé projektové týmy podle charakteru, rozsahu a klí ových aktivit projektu rozší it, p ípadn zúžit pracovní nápl jednotlivých pozic podle konkrétních pot eb. P íjemce podpory a jeho partne i p i realizaci projektu vycházejí ze struktury projektového týmu, kterou uvedli v projektové žádosti. Hlavní manažer/ka projektu - tento pracovník/ tato pracovnice je zodpov dný/á za celkové ízení projektu: komunikace s poskytovatelem podpory podíl na publicit zodpov dnost za provád ní ízení rizik projektu zodpov dnost za pr b žnou analýzu projektu zodpov dnost za hodnocení pr b hu projektu zodpov dnost za správnost a p ípravu monitorovacích zpráv zodpov dnost za správnost výb rových ízení zodpov dnost za správnost zm n v projektu zodpov dnost za ádný chod projektu v souladu s harmonogramem vedení porad o projektu - k jeho ízení a chodu sledování správnosti a vyhodnocování napl ování monitorovacích indikátor projektu ú ast na kontrolách projektu zodpov dnost za výb r a smlouvy pracovník projektu/lektor V našem p ípad , jak již bylo zmín no se jedná o patrona studia, který je v zodpov dnosti nad azen ostatním len m realiza ního (projektového) týmu. Administrátor/ka projektu - tento pracovník/ tato pracovnice je zodpov dný/á za v cnou správnost administrativy projektu: vedení operativní evidence administrace p ípadných zm n projektu a p íprava podklad pro rozhodnutí vedení provozní korespondence, adresá e, statistiky, databáze ú astník v cná p íprava monitorovacích zpráv všech typ (pr b žné, záv re ná) zodpov dnost za archivaci materiál a archivaci dokumentace k projektu ú ast na poradách o projektu – k jeho ízení a chodu organiza ní p íprava analýz a hodnocení projektu 24
Tuto pozici v tšinou zastává len/ lenka studia, který má projekt na starosti a jehož/jejíž byl prvotní plán na konkrétní projekt. V tšinou se jedná o leny studia, kte í mají ve studiu na starosti konkrétní již fungující projekty spole nosti a mají tedy zkušenosti s realizací projekt . Navrhovaný projekt a tedy i žádost spadá p ímo pod jejich aktivit a mohou tak do projektu p enést zkušenosti ze své dosavadní práce. Ú etní projektu - tento pracovník/tato pracovnice má v projektu odpov dnost za finan ní správnost a platby: vedení ú etnictví podle podmínek opera ního programu shromaž ování a evidence ú etních podklad kontrola a zú tování položek spolupráce s bankou, vedení bankovního ú tu a kontrola bankovních operací kontrola podklad pro žádosti o platbu zpracování žádosti o platbu p íprava podklad pro finan ní ásti monitorovacích zpráv všech typ dohled nad financováním projektu a stavem rozpo tu Projektu ú ast na kontrolách projektu ú ast na poradách o projektu – k jeho ízení a chodu Ú etní spole nosti zárove sestavuje rozpo et projektu p ed podání žádosti. Asistent/ka projektu – tento pracovník/tato pracovnice zajiš uje v rámci projektu další administrativní práce spojené s jeho realizací: zajišt ní chodu kancelá e projektu zajišt ní fotodokumentace jednotlivých aktivit projektu provedení archivace materiál a dokument k projektu sb r a evidence hodnotících dotazník ú ast na poradách projektu – k jeho ízení a chodu zpracování zápis z porad projektu Op t se jedná o
lena konkrétního studia, který/á úzce spolupracuje z administrátorem
projektu. Jejich „funkce“ se tak mohou prolínat. Zodpovídá také za obsah dotazník pro dotazníkové šet ení, zpracovává a vyhodnocuje výsledky dotazníkového šet ení na školách, které je následn p ikládáno jako dokumentace k žádosti.
25
7.8
Kritéria oprávn nosti
Jak uvádí [t-7], p i posuzování dota ních p íležitostí je vždy nezbytným krokem vyhodnocení žádosti z hlediska její oprávn nosti. Oprávn nost projektového zám ru je p itom nutné posuzovat s ohledem na všechna stanovená kritéria. Teprve v p ípad shody projektového zám ru s danými kritérii má smysl pokra ovat v p íprav projektu. Kritéria oprávn nosti lze rozd lit podle r zných aspekt do následujících oblastí: a) kdo m že o dotaci žádat b) kde m že být projekt realizován c) kdo m že být cílovou skupinou projektu d) jaké aktivity mohou být realizovány v rámci jednotlivých oblastí podpory e) kdo m že být partnerem projektu a jaká musí být jeho místní p íslušnost f) na co mohou být finan ní prost edky využity 7.8.1 Oprávn nost subjektu (žadatele) P i posuzování tohoto kritéria se posuzuje oprávn nost projektu z hlediska jeho žadatele. Subjektem oprávn ným k p edkládání projekt v rámci OP VK mohou být právnické osoby, které jsou specifikovány v konkrétní vyhlášené výzv . To, zda je spole nost oprávn ným žadatelem se dozví na stránkách kompetentního subjektu, který výzvu vyhlašuje, resp. ve vý tu oprávn ných p íjemc pomoci ve výzv . Žadatel musí spl ovat n kolik základních podmínek a to, že jeho sídlo je na území
eské
republiky (pokud má žadatel sídlo na území hl. m. Prahy, musí prokázat, že plánovaný projekt je zam en na jiný cílový region, než je Praha) a také, že žadatel je p ímo zodpov dný za p ípravu a ízení projektu a nep sobí tedy pouze jako prost edník. Žadatel nespl uje kritérium oprávn nosti v p ípad , že je v úpadku, je proti n mu vedena exekuce nebo výkon rozhodnutí nebo je v likvidaci, nespl uje podmínky bezdlužnosti v i ve ejné správ a zdravotním pojiš ovnám nebo nespl uje podmínky oprávn ných žadatel stanovených výzvou. Jedná se pouze o základní podmínky pro spln ní kritéria oprávn nosti, ty však mohou být specifikovány vždy v konkrétní výzv k p edkládání žádostí. Z hlediska oprávn nosti žadatele je dále posuzováno, zda je žadatel schopen zvládnout realizaci p edloženého projektového zám ru s ohledem na jeho velikost a rozsah plánovaných inností a dále posouzení finan ního a ekonomického zdraví. 26
7.8.2 Oprávn nost místa realizace projektu (lokalizace) Obecn platí, že projekty podávané v rámci OP VK musí v prvé ad spadat do region s povolenou podporou a posuzování oprávn nosti projektu je nutné zohlednit všechny podstatné skute nosti, které jsou specifikovány v konkrétní výzv k p edkládání žádostí. 7.8.3 Oprávn nost cílových skupin Oprávn né cílové skupiny jsou zvláš vymezeny pro každou oblast podpory a to v závislosti na cílech a typu podporovaných aktivit. 7.8.4 Oprávn nost aktivit projektu Aktivitami spl ujícími kritéria oprávn nosti jsou takové aktivity, které vedou k napl ování stanovených cíl OP VK, jednotlivých prioritních os a díl ích oblastí podpory a jsou uvedeny Provád cím dokumentu k OPVK . Z t chto aktivit je vybrán konkrétní vý et, který bude podporován v rámci konkrétní výzvy k p edkládání žádostí, jako tzv. podporované aktivity. Klí ové aktivity projektu jsou formulovány žadatelem dle charakteru projektu a musí sm ovat k napl ování podporovaných aktivit vyhlášených ve výzv . 7.8.5 Oprávn nost partnera projektu Smyslem tvorby partnerství je zajišt ní úzké vzájemné spolupráce r zných typ organizací, disponujících odlišnými zkušenostmi s ešením problematiky v dané oblasti (p i realizaci projekt
i jejich ástí financovaných z OP VK. Partne i projektu se spole n podílejí na
p íprav , koordinaci, organiza ním nebo administrativním zajišt ní projektu, nebo n kterou ást zajiš ují samostatn . Vždy je však d ležité, aby v tšinu inností ízení i klí ových aktivit projektu realizoval p íjemce podpory ( žadatel). Partner projektu musí být právnickou osobou, sídlo partnera je na území
eské republiky a
pokud má partner sídlo na území hl. m. Prahy, musí prokázat spole n s žadatelem, že plánovaný projekt je zam en na jiný cílový region, než je Praha a stejn tak jako žadatel nesmí být v úpadku, nesmí proti n mu být vedena exekuce, výkon rozhodnutí nebo nesmí být v likvidaci a zárove spl uje podmínky bezdlužnosti v i ve ejné správ
a zdravotním
pojiš ovnám.
27
7.9
Dotazníkové šet ení
7.9.1 Diagram aktivity dotazníkové šet ení
Jedna z nejvýznamn jších aktivit v celém procesu podávání žádostí o granty. Slouží totiž jako podklad pro hodnocení žádosti a jako zd vodn ní pot ebnosti projektu. U každé žádosti musí být p iložena dokumentace formou bu analýzy pot eb cílové skupiny tyto konkrétní pot eby ešit nebo jiné zd vodn ní pot ebnosti projektu, dle [i-19]. Tato forma je specifická pro spole nost Scio, nikde se jako doporu ená forma podkladu neuvádí a i její využití a obsah je tedy pouze na rozhodnutí spole nosti. P i vytvá ení dotazníku, který je následn využíván v telefonických kampaních, se spole nost zam uje na specifika týkající se konkrétních projekt . Má-li nap . být vytvo en projekt, který se bude zam ovat na nedostatek školních interaktivních pom cek, je pot eba do dotazníku zahrnout otázky, zda mají u itelé možnost t chto pom cek p i výuce využívat, v jakém rozsahu, množství apod. Dále také co konkrétn u itelé pro kvalitní výuku postrádají, co by up ednost ovali a zda by m li o projekt, který je zam en na konkrétní problematiku zájem a uvítaly by ho pro svou školu. Takto zpracovaný dotazník je kvalitním podkladem pro následnou kampa . V sou asné dob spole nost Scio ješt využívá webového rozhraní, které pro tyto ú ely vytvo ila a cílová skupina tak má možnost se dostate n
dlouho nad problematikou zamyslet a otázky
zodpov d t v delším asovém intervalu. Telefonická kampa je aktivní a ú innou formou získávání podklad pro projekt, ale zárove , z d vodu asové tísn cílové skupiny (v tšinou pedagog ) bylo vytvo eno již zmi ované webové rozhraní pro pohodln jší zp sob sd lování pot ebných informací. P i telefonické kampani je velice složité danou osobu zastihnout v okamžiku, kdy je ochotna na otázky odpovídat a už z d vodu asové tísn nebo z d vodu neiformovanosti o problému.
28
Kampa se zam uje podle pot eby a priorit vyhlášené výzvy bu
jen na konkrétní jeden
region nebo celorepublikov . Vždy je pot eba ur it, jak velké množství škol je pot eba oslovit, aby byl výstup z kampan efektivní a p inesl pot ebné výsledky a odpovídající množství odpov dí respondent . Takto uskute n né dotazníkové šet ení a jeho výsledky je t eba zpracovat do kvalitní analýzy a p idat jako podklad k žádosti o p id lení finan ní podpory v rámci vypsané výzvy.
7.10
Schvalování projektu
Podle [i-19] všechny výše uvedené body musí být prov eny a d kladn zpracovány než dojde k návrhu realizace žádosti a tím k jejímu p edstavení vedení spole nosti. Pokud je vše ov eno, veškeré procesy v po ádku prob hnou a jsou tedy napln ny nezbytné úkony k p edstavení projektu, m že být projekt schválen patronem studia (hlavním manažerem projektu) a p edstaven vedení spole nosti jako projekt vhodný k podání žádosti o finan ní podporu v rámci práv vypsané výzvy. Následn je zám r schválen vedením spole nosti a postoupen ú etní, ke zpracování vhodného rozpo tu p ipraveného na míru projektu. Rozpracovaný rozpo et musí být sou ástí žádosti.
7.11
Rozpo et projektu
Každý projektový zám r musí obsahovat podrobn
zpracovaný rozpo et projektu (do
rozpo tu je t eba zahrnout i výdaje partner , pokud se rozhodne o p izvání partnera). P estože se v p ípravné fázi jedná pouze o odhad budoucích výdaj a zdroj financování, je nezbytné vždy p i tvorb projektu, resp. rozpo tu vycházet z reálných hodnot a sou asn v maximální možné mí e p edvídat p ípadné zm ny a možná rizika. Jak uvádí [t-7], pouze pokud je rozpo et p esný a komplexní, umožní hladkou realizaci plánovaných aktivit projektu. Pokud žádost a tedy i projekt usp je, bude možné v pr b hu realizace projektu provád t pouze díl í zm ny rozpo tu, harmonogramu nebo obsahu. Celkový rozpo et projektu je závazný a nelze jej p ekro it. P i sestavování rozpo tu projektu spolufinancovaného z ve ejných prost edk je nutné brát v úvahu kritéria zp sobilosti výdaj z hlediska podmínek OP VK. Z ve ejných prost edk OP VK mohou být financovány pouze tzv. zp sobilé výdaje. 29
7.11.1 Zp sobilé výdaje Podle [t-7], p i posuzování zp sobilosti výdaj
se vychází ze základních pravidel pro
zp sobilost výdaj : •
charakter výdaje – výdaje musí být p im ené (musí odpovídat cenám v míst , oboru a
ase obvyklým) a musí být vynaloženy v souladu s principy hospodárnosti
(minimalizace výdaj
p i respektování cíl
projektu), ú elnosti (p ímá vazba na
projekt a nezbytnosti pro realizaci projektu) a efektivnosti (maximalizace pom ru mezi výstupy a vstupy projektu). •
ú el výdaje – výdaje musí být uskute n ny na typy
inností, které odpovídají
požadavk m stanoveným OP VK, v provád cím dokumentu OPVK resp. konkrétní výzvou k p edkládání žádostí, a prokazateln
vynaloženy na aktivity v souladu
s obsahovou stránkou a cíli projektu. •
prokazatelnost výdaje – výdaje musí být identifikovatelné a prokazatelné a musí být doložitelné potvrzenými ú etními doklady, tzn. musí být definitivní a zachycené odpovídajícím zp sobem a v souladu s požadavky eské legislativy v ú etnictví nebo da ové evidenci p edkladatele projektu. Výdaje musí být zaplaceny a zaplacení musí být doloženo (s výjimkou odpis , nep ímých výdaj a režijních náklad . - náklady budou vyú továny na základ skute ných vyú tování od dodavatel , Do zp sobilých výdaj se budou režijní náklady zahrnovat na základ vyú tování od dodavatel , nebo na základ záloh).
•
datum uskute n ní výdaje – výdaje musí vzniknout a být uhrazeny v pr b hu realizace projektu. Nebude-li uvedeno v Rozhodnutí o poskytnutí dotace/Opat ení vrchního editele/ve Smlouv o realizaci GP jinak, jsou výdaje zp sobilé od data zahájení realizace projektu stanoveného ve smlouv .
Zp sobilý výdaj je p ímo a výhradn spojen s realizací projektu a je sou ástí jeho rozpo tu. V této práci jsou zmín ny pouze základní pravidla pro posuzování zp sobilosti výdaj . P i sestavování rozpo tu jsou ješt definovány zp sobilé výdaje formou druh podle kapitol v rozpo tu, tedy jednotlivé druhy výdaj , které vzniknou v souvislosti s realizací projektu, a ty je t eba v maximální možné mí e specifikovat v rámci projektové žádosti. Jedná se nap . o osobní výdaje související s realizací projektu nebo cestovní náhrady související s realizací
30
projektu apod. Úplný vý et jednotlivých výdaj
je k dispozici na stránkách MŠMT,
oficiálních stránkách evropských strukturálních fond a p íru ce pro žadatele. Cílem práce není do detail rozebírat jednotlivé výdaje a popisovat každou ást rozpo tu, ale pouze poukázat na fakt, že proces sestavování rozpo tu je jedním z klí ových dokument dokumentace žádosti o dotaci. Jeho kvalita se nejvíce projeví až p i záv re ném vyú tování projektu . V tšina z dota ních program má vlastní formulá e rozpo t , jejichž strukturu je t eba dodržet. P i chybném nebo neúplném sestavení rozpo tu dochází p i hodnocení projektu ke ztrát cenných bod a tím se i zmenšuje šance na schválení žádosti.
31
8. P edkládání žádosti v rámci výzvy 8.1
Obecné náležitosti a p ílohy žádosti
Jak je uvedeno v [e-9], žádosti o podporu na grantové projekty mohou být p edkládány Zprost edkujícímu subjekt (ZS - ve ejný subjekt, který jedná v odpov dnosti O nebo provádí jeho jménem innosti týkající se p íjemc ) a žádosti o podporu na individuální projekty ídícímu orgánu ( O - pln odpovídá za správné a efektivní ízení programu a provád ní pomoci ESF v souladu s p edpisy EU a národními normami.
O OP VK je Ministerstvo
školství, mládeže a t lovýchovy, které je zodpov dné za zajišt ní informovanosti, publicity, za jeho programování, koordinaci,
ízení a monitorování, hodnocení a kontrolu) po
p edchozím uve ejn ní výzvy k p edkládání žádostí. ¨ Každá výzva obsahuje d ležité informace pro žadatele z hlediska p edkládání žádostí a dalších formálních a obsahových požadavk . Ve výzv je mimo jiné ur eno, zda je možné podávat žádosti pr b žn nebo je ur en kone ný termín uzáv rky pro p edkládání žádostí. Pro podání žádosti je nutné vyplnit elektronickou žádost, která je k dispozici na webových stránkách: www.eu-zadost.cz Žádosti týkající se individuálních projekt nebo grantových projekt musí být p edloženy ve form webové žádosti (v etn p íloh) vypln né a finalizované v aplikaci Benefit7. Žádost v etn všech jejích p íloh se p edkládá v elektronické podob ve formátu *.pdf na nosi i chrán ném proti p episu (CD-R) a též v listinné podob ve výzvou požadovaném po tu (1x originál), v etn požadovaných dalších povinných i nepovinných p íloh. Všechny p ílohy musí být p edloženy v listinné podob . Seznam povinných p íloh je uveden ve výzv k p edkládání žádostí. P i zpracování žádosti je nutné v novat odpovídající pozornost obsahovým i formálním náležitostem žádosti. Všechny p edložené materiály jsou podkladem k hodnocení formálnímu, k hodnocení p ijatelnosti žádosti a dále k jejímu v cnému hodnocení.
32
8.1.1 Diagram aktivity vypln ní webového formulá e
8.2
Formální požadavky na zpracování žádosti
Podle pravidel dle [e-9], požadavky na formální zpracování projektové žádosti a p íloh musí spl ovat následující podmínky a náležitosti: 1.
Vytišt ná projektová žádost musí být podepsána statutárním zástupcem nebo zástupci v souladu s výpisem z obchodního rejst íku nebo jiné evidence, p ípadn jinou osobou na základ plné moci. svázána do jednoho svazku, pevn sešita svorkou (provázkem), která bude p elepena p elepkou/páskou, orazítkována a parafována statutárním zástupcem nebo zástupci v souladu s výpisem z obchodního rejst íku nebo jiné evidence, p ípadn jinou osobou na základ plné moci. Listy nemohou být voln vyjímatelné. Sm r p elepení páskou volte vždy takovým zp sobem, aby bylo možno svazkem dokument voln listovat, aniž by byla porušena celistvost p elepky.
2.
Všechny p ílohy budou svázány do druhého svazku, pevn
sešity svorkou
(provázkem), která bude p elepena p elepkou/páskou v levém horním rohu (na p ední i zadní stran ), orazítkována a parafována statutárním zástupcem nebo zástupci v souladu s výpisem z obchodního rejst íku nebo jiné evidence, p ípadn jinou osobou na základ plné moci. Listy nemohou být voln vyjímatelné. Sm r p elepení páskou volte vždy takovým zp sobem, aby bylo možno svazkem dokument voln listovat aniž by byla porušena celistvost p elepky. 33
3.
Úvodním (krycím) listem p íloh, musí být seznam p íloh v etn po tu list (list se ne ísluje). Tento seznam bude orazítkován a podepsán statutárním zástupcem nebo zástupci v souladu s výpisem z obchodního rejst íku nebo jiné evidence, p ípadn jinou osobou na základ plné moci. Každá p íloha musí být ozna ena po adovým íslem v návaznosti na její umíst ní v seznamu p íloh.
Seznam a azení povinných p íloh: • Doklad o právní subjektivit žadatele – musí být p edloženy podle pevn stanovené normy, popsané v p íru ce pro žadatele. • Prohlášení o partnerství (v p ípad , je-li relevantní). • Další p ílohy, které stanoví výzva
8.3
Zp sob a termín doru ení žádostí
Jak uvádí [e-11], žádosti je nutné doru it na adresu ZS/ O uvedenou ve výzv k p edkládání žádostí. V p ípad výzev s ur eným datem uzáv rky p íjmu žádostí musí být žádost na adresu ZS/ O doru ena do uvedeného data uzáv rky (nesta í podání žádosti k p eprav
do
uvedeného data, rozhodující je datum skute ného doru ení na adresu ZS/ O). Pokud je žádost doru ena po stanovené termínu, není p ijata. V p ípad , že obálka žádosti nebude ádn
ozna ena dle podmínek výzvy, musí být dopln na nejpozd ji p ed zahájením
formálního hodnocení. Žádost musí být do požadovaného data a hodiny p edložena v zalepené ozna ené obálce, na které musí být uvedeny následující informace v p ípad , že výzva nestanoví jinak: -
adresa ZS (u GP)/ O (u IP) – vyhlašovatele výzvy
-
název opera ního programu
-
íslo prioritní osy a oblasti podpory
-
íslo výzvy
-
název projektu
-
plný název žadatele a adresa žadatele
-
upozorn ní „NEOTVÍRAT“ v levém horním rohu 34
P ed odesláním žádosti je tedy ješt nutné vše znovu zkontrolovat, nap . pomocí tabulky, kterou pro tento p ípad p íru ka uvádí.
Ukázka tabulky pro poslední kontrola žádosti p ed odevzdáním
innost Ano Krok 1. Máte vypln ny všechny relevantní body webové žádosti, p ipojeny všechny relevantní p ílohy a tuto žádost finalizovanou? 2. Máte elektronickou verzi žádosti a všechny povinné i nepovinné p ílohy také uložené/vypálené ve formátu *.pdf na CD-R ? 3. Souhlasí unikátní klí finalizované webové žádosti a tišt né/listinné verze žádosti? 4. Je doklad o právní subjektivit žadatele originálem nebo ú edn ov enou kopií? 5. Je seznam p íloh orazítkován a podepsán oprávn ným statutárním zástupcem? 6. Je k žádosti p iložen oprávn ným statutárním zástupcem podepsaný seznam p íloh s vyzna eným po tem list každé p ílohy a odpovídajícím íslem p íloh? 7. Jsou v listinné podob k žádosti p iloženy všechny p ílohy, které jsou uvedeny v benefitové žádosti v seznamu p íloh? 8. Je tišt ná verze žádosti pevn spojená, spoj p elepený a z obou stran orazítkovaný a podepsaný oprávn ným statutárním zástupcem? Je žádost na poslední stran podepsána všemi oprávn nými statutárními zástupci? 9. Je žádost se všemi požadovanými p ílohami v listinné podob v zalepené obálce, na které jsou uvedeny všechny požadované údaje? 10. Je možné doru it žádost na adresu O/ZS do stanoveného termínu k p edkládání žádostí?
35
9. Výb r a hodnocení projekt Po p edložení a následné registraci žádosti o finan ní podporu na základ výzvy k p edkládání žádostí prochází každá žádost jednotlivými fázemi procesu hodnocení. Proces hodnocení žádosti se skládá ze ty fází, p i emž požadavkem pro postoupení žádosti do následující fáze je spln ní požadavk fáze p edchozí. Následn je celý proces hodnocení ukon en fází schvalování projekt . Dle [e-9] jsou jednotlivé fáze hodnocení: 1. fáze – hodnocení formální – hodnocení formálních náležitostí žádosti podle p edem stanovených kriterií ZS/ O. Hlavní kritéria formálního hodnocení (opravitelná): •
Žádost byla finalizována v elektronické podob v aplikaci Benefit7
•
Žádost byla dodána 1x v elektronická podob na CD-R ve formátu. *pdf.
•
Žádost byla dodána 1x v listinné podob (originále) a zabezpe ena proti neoprávn né manipulaci.
•
Všechny povinné p ílohy, které byly specifikovány ve výzv , i nepovinné, byly dodány 1x v listinné podob
(originále) a zabezpe eny proti
neoprávn né manipulaci. •
Všechny povinné p ílohy, které byly specifikovány ve výzv , i nepovinné jsou dodány 1 x na CD-R
•
Po et list dodaných p íloh odpovídá po tu uvedenému na Seznamu p íloh v žádosti.
•
Listinná verze žádosti a seznam p íloh jsou podepsány statutárním zástupcem/oprávn nou osobou žadatele a orazítkovány
36
2. fáze – hodnocení p ijatelnosti – dochází k posouzení souladu žádosti s ohledem na základní podmínky výzvy k p edkládání žádosti. Kritéria pro hodnocení p ijatelnosti (neopravitelná): •
Žadatel spl uje definici pro P íjemce podpory stanovené pro danou výzvu.
•
Žadatel má sídlo na území eské republiky.;
•
Partner projektu spl uje podmínky pro oprávn nost partnera stanovené danou výzvou.
•
Doba trvání projektu je v souladu s délkou trvaní projektu uvád nou ve výzv
•
Požadovaná výše finan ní podpory z OP VK k realizaci projektu je v souladu se stanoveným rozmezím minimální a maximální výše finan ní podpory v rámci dané výzvy.
•
Podpora z OP VK je plánovaná výhradn dle pravidel zp sobilosti OP VK a respektuje finan ní limity v rámci dané výzvy.
•
Požadovaná ve ejná podpora respektuje hranici výše ve ejné podpory
•
Žadatel spl uje definici možného p íjemce podpory uvedenou v dané výzv .
•
Navržené
klí ové
aktivity
projektu
jsou
v souladu
s vyhlášenými
podporovanými aktivitami v rámci dané výzvy a zárove výdaje spojené s klí ovými aktivitami p edstavují alespo
70% celkových zp sobilých
výdaj projektu. •
Cílové skupiny projektu jsou v souladu s charakteristikou cílových skupin uvád ných ve výzv .
Podrobné vymezení obsahu kritérií p ijatelnosti je uvedeno v Metodickém dopise . 7, který je zve ejn n na stránkách www.msmt.cz. 3. fáze – hodnocení v cné - posuzování žádosti ve vztahu ke stanoveným výb rovým kriteriím. Výb rová kritéria mají ást obecnou a specifickou.
37
Obsah kritérií hodnocení projekt (subkritéria) a jejich bodové ohodnocení [t-7] Kritérium 1. Zd vodn ní pot ebnosti realizace projektu
Max. po et bod 18
1.1 Zd vodn ní zám ru a jeho vazba na danou Oblast podpory 1.2 Pot ebnost a o ekávaný p ínos projektu pro cílovou skupinu
10 8
2.2 Vymezení a p im enost cílových skupin 2.3 Zp sob zapojení cílových skupin
5 5
3.1 Klí ové aktivity a stadia realizace 3.2 P ipravenost na možná rizika a jejich ešení 3.3 P edchozí zkušenosti žadatele s ízením i realizací obdobných projekt 3.4 Publicita 3.5 Udržitelnost projektu po skon ení financování z OP VK
9 2 2 2 3
4.1 P im enost rozpo tu vzhledem k cíl m a obsahu projektu 4.2 Provázanost rozpo tu s klí ovými aktivitami projektu 4.3 Nastavení vnit ního kontrolního systému
8 8 4
5.1 Kvantifikace výsledk a výstup 5.2 Zp sob zajišt ní plánovaných výsledk a výstup 5.3 Monitorování projektu
5 5 5
2. Cílová skupina
3. Popis realizace projektu
4. Finan ní ízení
5. Výsledky a výstupy
6. Horizontální témata
10
18
20
15
4
6.1 Aktivity podporující rovné p íležitosti 6.2 Aktivity podporující udržitelný rozvoj
2 2
7.1 Subkritérium 1 7.2 Subkritérium 2 7.3 Subkritérium 3
* * *
7. Specifické požadavky
……………… Celkem
15
*
100
*Podle po tu subkritérií stanoví vyhlašovatel výzvy 9.1
Minimální po et bod
Jak je uvedeno v [t-7], stanovený minimální po et bod dosažený v bodovém hodnocení umož uje vylou it nekvalitní návrhy projekt . Návrh projektu musí získat od každého hodnotitele minimáln 65 bod , aby postoupil do další fáze hodnocení, p i emž rozp tí bodového ohodnocení dvou hodnotitel nesmí init 20 a více bod . V takovém p ípad , i kdyby se oba hodnotitelé shodli na kladném stanovisku, musí být projekt zadán t etímu hodnotiteli
38
4. fáze – výb rová komise/Expertní skupina OP VK - zajiš uje v p ípad grantových projekt a individuálních projekt , jejichž p íjemci jsou školy, školská za ízení, kraje, NNO i další p íjemci (tzv. individuální projekty ostatní –IPo), výb rová komise. V p ípad individuálních projekt národních – IPn, 4. fázi hodnocení zajiš uje Expertní skupina OP VK. 9.2
Schvalování projekt
Jak uvádí [e-9], na základ výsledk jednání výb rové komise/Expertní skupiny OP VK (resp. na základ jejího doporu ení) schvaluje individuální projekty/grantové projekty
O/ orgán
kraje. Rozhodnutí
O/orgánu kraje o schválení projektu/neschválení projektu, které obsahuje i
informace o výsledku v cného hodnocení, zasílá
O/ZS kraje žadateli a sou asn si vyžádá
od vybraného žadatele dokumentaci, která je pot ebná pro: -
vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace u IPo
-
uzav ení smlouvy o realizaci GP,
-
vydání Opat ení vrchního editele u IPn.
V p ípad grantových projekt je kraj povinen uv domit O o seznamu projekt schválených k realizaci a o zápisu z VK (resp. HK). Seznam projekt musí obsahovat u každého projektu uvedení výše poskytnuté finan ní podpory. Celková délka trvání celého procesu hodnocení a schvalování je v p ípad projekt
p ibližn 5,5 m síce a v p ípad individuálních projekt
grantových
p ibližn 5 m síc
od
podání žádosti o dotaci.
39
Ukázka schématu p íjmu a výb ru žádostí podle [t-7]
40
9.2.1 P edpokládaný pr b h procesu schvalování žádostí dle [t-7] Akce
Vyhlášení výzvy Ukon ení výzvy (uzáv rka p íjmu žádostí) Registrace žádosti Hodnocení formální a p ijatelnosti žádosti Vyzvání žadatel k dopln ní údaj Dopln ní zjišt ných nedostatk žadatelem Vyrozum ní žadatele o vy azení žádosti v p ípad , že nedodá požadované dopln ní nebo neodstraní nedostatky V cné hodnocení Jednání Výb rové komise/Expertní skupiny OP VK Schválení žádostí a zve ejn ní výsledku výb ru Vyrozum ní úsp šných a neúsp šných žadatel Kompletace Smlouvy/Rozhodnutí/Opat ení a podpis Smlouvy/vydání Rozhodnutí/Opat ení
1
asová náro nost minimáln 6 týdn po vyhlášení výzvy do 3 pracovních dn od p evzetí žádosti nejpozd ji do 10 pracovních dn od registrace žádosti do 5 pracovních dn v návaznosti na výsledky formálního hodnocení nejpozd ji do 10 pracovních dn od doru ení výzvy na dopln ní žádosti nejpozd ji do 5 dn od uplynutí stanoveného termínu nejpozd ji do 30 pracovních dn od ukon ení formálního hodnocení nejpozd ji do 20 pracovních dn od ukon ení v cného hodnocení1 nejpozd ji do 5 pracovních dn od jednání Výb rové komise (v p ípad GP dojde ke schválení na nejbližším zasedání Rady a Zastupitelstva kraje) nejpozd ji do 10 pracovních dn od data schválení žádostí nejpozd ji do 25 pracovních dn od doru ení všech požadovaných doklad
Závisí na typu výzvy.
41
10. Záv r Cílem této práce bylo zanalyzovat jednotlivé procesy p i zpracovávání žádosti soukromé spole nosti o finan ní podporu z Evropských strukturálních fond , prozkoumat díl í ásti žádosti, srovnávat skute nost od pevn stanovených pravidel a postup a vyhodnotit výstupy. M la jsem možnost hovo it jak se leny studií, které žádosti o granty podávali, tak s vedením spole nosti Scio. Získala jsem od nich cenné informace z praxe, které jsem následn mohla srovnat s pevn daným postupem. P i podávání žádostí jsou pevn dané postupy a podmínky, které se musí dodržovat a tak p ílišný odklon od t chto zásad je spíše na škodu než k užitku. Ve výsledku tedy popíši rizika, která jsou s podáváním žádostí spojena. Pokud se je poda í minimalizovat, výsledek by mohl být efektivn jší. 1.
Cíl projektu – Jak je uvedeno v kapitole 7.2, p i nesprávném stanovení cíl (je pot eba zjistit zda zám r koresponduje s prioritami OP VK) a odklon ní se od obsahu výzvy je vcelku zbyte né žádost podávat, protože dle kritérií hodnocení by s nejv tší pravd podobností nebyla schválena.
2.
Zd vodn ní realizace projektu – Tento problém je rozebírán v kapitole 7.8, a jak je zde nazna eno, v tomto bod má spole nost Scio dle mého názoru spíše výhodu, protože získává informace pomocí dotazníkových šet ení p ímo od cílové skupiny, pro kterou má být projekt realizován. Zda je tento podklad dosta ující, jako zd vodn ní pot ebnosti projektu je na posouzení hodnotících subjekt .
3.
Vypln ní žádosti na webovém rozhraní – už samotné vypln ní žádosti, tak aby byla formáln správná, jak popisuje kapitola 8.1, m že nezkušeným žadatel m zabrat až m síc práce a je velmi náro né. Pro nezkušeného žadatele m že být tento krok realizace žádosti osudným. Webové rozhraní je p íliš komplikované, obsáhlé a už jen orientace v n m je náro ná.
4.
Výzvy – Jak popisuje kapitola 7.1, výzvy mohou být asov omezené a je tedy nutné sledovat vyhlašování výzev a termíny do kdy je pot eba žádost odevzdat. V asným zareagováním na výzvu je možné využít možnosti o zpracování projektu a podání žádosti, pokud zám r vyhovuje vyhlášené výzv .
5.
Popis realizace projektu – Podle informací v kapitole 9., je p i hodnocení kladen d raz na jednotlivé aktivity projektu a stadia realizace. Je tedy nezbytné je co nejpodrobn ji popsat.
6.
Rozpo et – Jak nazna uje kapitola 7.10 a 9., správné vytvo ení rozpo tu m že p i hodnocení projektu pomoci, ale zárove ublížit. Hodnotí se p im enost rozpo tu vzhledem k cíl m a obsahu projektu a provázanost rozpo tu s klí ovými aktivitami projektu a nastavení vnit ního kontrolního systému.
42
7.
Administrativa – žádání o granty a jejich p ípadný p íjem sebou nese velice náro ný systém administrativy. Od sepsání žádosti a kontroly její formální správnosti, kterou popisuje kapitola 8.2, po archivaci všech podklad souvisejících s projekty. Je tedy zapot ebí kontrolovat veškeré výstupy a dbát na jejich archivaci.
8.
Proces hodnocení – toto riziko je bohužel jedno z t ch, které se ani p i sebev tší snaze nemusí poda it minimalizovat. Hodnocení je velice subjektivní a tak se velice asto stane, že od dvou hodnotitel dostane žadatel naprosto odlišné hodnocení. Podrobn se touto problematikou zabývá kapitola 9.
43
11. P ehled zdroj [t-1] VILAMOVÁ, Šárka. Jak získat finan ní zdroje z Evropské unie, Praha : Grada , 2004 ISBN: 80-247-0828-0 [t-2] MALÝ, Josef . Finan ní ízení a ve ejné zakázky , Hronov : Grafické závody Hronov , 2000. ISBN: 80-238-5977-3 [t-3] Autorský kolektiv VŠB-TU EkF Ostrava, DHV Ostrava, Metod Konzult IPM Olomouc, Metodické
a
systémové
zásady
zpracování
sektorových
opera ních
program
,
Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj R , 2000 , ISBN: 80-239-4900-4 [t-4] Dobrá praxe, Ministerstvo školství mládeže s t lovýchovy R, íjen 2007 (BROŽURA) [t-5] Provád cí dokument k Opera nímu programu vzd lávání pro konkurenceschopnost, Ministerstvo školství mládeže s t lovýchovy R, verze k 9.12.2008 [t-6] Opera ní program – vzd lávání pro konkurenceschopnost, Ministerstvo školství mládeže s t lovýchovy R, 2007 [t-7] P íru ka pro žadatele o finan ní podporu z Opera ního programu Vzd lávání pro konkurenceschopnost, ídící orgán OP VK, verze 5, k 2.2.2009 [e-8] Strukturální fondy - OP Vzd lávání pro konkurenceschopnost období 2007-2013 [online] , 2009 Dostupný z WWW: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/op-vpk-obdobi2007-2013 [e-9] Fondy evropské unie [online] , 2009 . Dostupný z WWW: http://www.strukturalnifondy.cz/ [e-10] Evropské sociální fondy - OP Vzd lávání pro konkurenceschopnost (OP VK) [online], 2009 Dostupný z WWW: http://www.esfcr.cz/07-13/opvk [e-11] Strukturální fondy [online] , 2009 Dostupný z WWW: http://www.euractiv.cz/strukturalni-fondy [e-12] Opera ní program Vzd lávání pro konkurenceschopnost [online], 2009 [cit. 2007-0405] Dostupný z WWW: http://www.mmr.cz/index.php?show=001022007004 [e-13] St edo eský kraj – fondy evropské unie [online], 2009, dostupný z WWW: http://fondyeu.kr-stredocesky.cz/index.asp?thema=285492 44
[e-14] OP Vzd lávání pro konkurenceschopnost – prezentace
[online], 2009
dostupný
z WWW: rozvoj.cuni.cz/OR-24-version1-Vzdelprokonkurence.ppt [e-15] Masarykova Univerzita , OP Vzd lávání pro konkurenceschopnost [online], 2009 . Dostupný z WWW : http://projekty.rect.muni.cz/?OP-VK [e-16] Euroskop – V cn o Evrop , fondy EU [online], 2009 Dostupný z WWW :http://www.euroskop.cz/8639/sekce/evropsky-fond-pro-regionalni-rozvoja-evropsky-socialni-fond/ [e-17] eDotace – pr vodce sv tem finan ních podpor [online], 2009. Dostupný z WWW : http://www.edotace.cz/ [e-18] www.naseevropa.cz - Server eského institutu pro integraci evropské unie, [online], 2009 Dostupný z WWW : http://www.naseevropa.cz/naseevropa.htm Nepublikované interní zdroje: [i-19] Interní zprávy z jednání jednotlivých odd lení spole nosti www.scio.cz, s.r.o. o rozhodnutí podání žádosti o grant z evropských strukturálních fond [i-20] Deník z praxe ve spole nosti www.scio.cz, s.r.o.
45
12. P ílohy Ukázka webového dotazníku
46
47
Ukázka dotazníku pro telefonickou kampa
48
49
