Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky
Analýza odpadového hospodářství vybraného průmyslového podniku Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Bc. Petr Junga, Ph.D.
Vypracovala: Věra Stejskalová
Brno 2012
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Analýza odpadového hospodářství vybraného průmyslového podniku vypracovala samostatně a pouţila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a můţe být pouţita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
V Brně dne 25. 4. 2012 podpis ……………………….
PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce panu Ing. Bc. Petru Jungovi, Ph.D., za odborné vedení a připomínky k této práci. Na tomto místě bych také chtěla poděkovat firmě UNO interiér, s.r.o., za vstřícný přístup a poskytnutí všech potřebných informací, které mi byly podnětným zdrojem při tvorbě této práce.
ABSTRAKT Předmětem bakalářské práce je provést analýzu odpadového hospodářství středního průmyslového podniku, který se zabývá výrobou nábytku. Úvodní část práce je zaměřena na legislativu v oblasti odpadového hospodářství a problematiku průmyslových odpadů, jejich produkci, vyuţití a odstraňování. Dále jsou zde popsány odpady ze zpracování dřeva a moţnosti nakládání s nimi. S vyuţitím informací získaných ze zvoleného podniku je v této práci uvedena charakteristika firmy a jejích provozů, přehled pouţívaných materiálů, produkce odpadů a následného nakládání s nimi. Na základě vyhodnocení těchto údajů jsou navrţena zlepšení,
která
by
vedla
ke
sníţení
produkce
odpadu
nebo
ke
zvýšení
jejich materiálového vyuţití. Klíčová slova: průmyslové odpady, odpadové hospodářství, nakládání s odpady, vyuţití odpadu
ABSTRACT The topic of my Bachelor thesis is to analyze the waste management of medium industrial company engaged in manufacture of furniture. The introduction of the thesis is focused on legislation in the field of waste managment and industrial waste problem, their production, use and disposal. Additionally, there is waste from wood processing and disposal options. Using information obtained from the selected company is listed in this thesis description of the company, an overview of materials, waste production and subsequent handling. Based on the review of these data are proposed improvements, which would lead to a reduction in waste production or to increase their material recovery. Key words: industrial waste, waste management, handle waste, waste recovery
OBSAH ZADÁNÍ PROHLÁŠENÍ PODĚKOVÁNÍ ABSTRAKT OBSAH 1 Úvod .............................................................................................................................. 8 2 Pojmy .......................................................................................................................... 10 3 Odpady........................................................................................................................ 12 3.1 Odpadové hospodářství......................................................................................... 12 3.1.1 Zneškodňování odpadu .................................................................................. 14 3.2 Průmyslové odpady............................................................................................... 14 3.2.1 Produkce průmyslových odpadů v ČR podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) mezi roky 2007 – 2010 ................................................................................ 15 3.3 Odpady u výrobce ................................................................................................. 16 3.3.1 Prevence a maloodpadové technologie .......................................................... 17 3.3.2 Recyklace ....................................................................................................... 17 3.3.3 Detoxikace ..................................................................................................... 18 3.3.4 Deponace ....................................................................................................... 19 3.3.5 Ekonomické nástroje a zásahy státu do nakládání s odpady ......................... 19 3.4 Dělení průmyslových odpadů ............................................................................... 20 3.5 Odpady ze zpracování dřeva ................................................................................. 21 3.5.1 Rozpouštědla .................................................................................................. 21 3.5.2 Nátěrové hmoty.............................................................................................. 22 3.5.3 Pracovní prostředí .......................................................................................... 22 3.5.4 Spalování dřeva a dřevního odpadu ............................................................... 22 4 Legislativa v oblasti ţivotního prostředí .................................................................. 24 4.1 Přehled vybraných právních předpisů ................................................................... 24 4.1.1 Zákonné předpisy ........................................................................................... 24 4.1.2 Podzákonné předpisy ..................................................................................... 24 4.2 Povinnosti firem v odpadovém hospodářství........................................................ 25 4.2.1 Povinnosti při nakládání s odpady dle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech ve znění pozdějších předpisů: ...................................................................................... 25
4.2.2 Povinnosti při ochraně ovzduší dle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) ve znění pozdějších předpisů: ............................................................................................... 26 4.2.3 Povinnosti při nakládání s chemickými látkami: ........................................... 27 5 Firma UNO interiér s.r.o. .......................................................................................... 28 5.1. Historie a současnost ........................................................................................... 28 5.2 Charakteristika provozů ........................................................................................ 29 5.3 Materiály pouţívané ve firmě UNO interiér ......................................................... 30 5.3.1 Velkoplošné materiály ................................................................................... 30 5.3.2 Lepidla ........................................................................................................... 33 5.3.3 Látky pro povrchovou úpravu........................................................................ 34 6 Produkce odpadů společnosti UNO interiér ............................................................ 37 6.1 Povinnosti společnosti UNO interiér v odpadovém hospodářství ........................ 37 6.2 Druhy vznikajících odpadů ................................................................................... 38 6.2.1 Odpady z výroby ............................................................................................ 38 6.2.2 Odpady z nevýrobní činnosti ......................................................................... 39 6.3 Vývoj produkce odpadů ........................................................................................ 39 6.3.1 Produkce odpadů v letech 2007 – 2010 ......................................................... 39 6.3.2 Produkce emisí v letech 2007 – 2010 ............................................................ 41 6.4 Předání odpadu ..................................................................................................... 41 7 Diskuze ........................................................................................................................ 43 7.1 Hodnocení stávajícího stavu ................................................................................. 43 7.2 Návrhy na zlepšení................................................................................................ 44 7.2.1 Nátěrové hmoty.............................................................................................. 44 7.2.2 Velkoplošné materiály ................................................................................... 46 7.2.3 Obaly .............................................................................................................. 47 8 Závěr ........................................................................................................................... 48 LITERÁRNÍ PŘEHLED SEZNAM ZKRATEK SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM PŘÍLOH
1 ÚVOD Moţnosti, jak sníţit produkci odpadů v průmyslových podnicích, patří jiţ dlouhou dobu mezi diskutovaná témata. Průmyslová výroba na našem území roste několik století, a s tím stoupá i mnoţství produkovaných odpadů. Pouhé jejich ukládání do země či vypouštění do vodních toků a atmosféry vedlo k znečišťování ţivotního prostředí a následným negativním dopadům na člověka. Proto bylo důleţité odpadní látky před jejich vypuštěním čistit a stabilizovat či zredukovat jejich mnoţství před uloţením. Tato opatření vedla k vyšším nákladům podniků, které začaly hledat cesty, jak odpad znovu vyuţít jako materiál do výroby, topivo, surovinu pro jiný podnik atd. V posledních letech se bere v úvahu vznik odpadů jiţ při projektování nových provozů. Podniky zavádějí do výroby přednostně technologie a materiály, díky nimţ se zmenší mnoţství odpadů, jeţ se dají maximálně vyuţít jako surovina. Jiţ několik let se ukazuje, ţe zhruba tři čtvrtiny všech odpadů nebezpečných a více neţ polovina z celkové produkce odpadů v České republice vzniká ve velkých průmyslových podnicích. Z toho důvodu je na ně zaměřena pozornost státu a jeho kontrolních orgánů. Tyto podniky jsou povinny vypracovávat dlouhodobé plány hospodaření s odpady, zavazují se také ke sniţování jejich objemu. Naproti tomu malé a střední průmyslové firmy produkují odpadů méně a investice do maloodpadových technologii jsou pro ně náročné a pouze s malou návratností (větší finanční zátěţ na pořízení nové technologie). Ve své práci se zaměřuji na produkci odpadů v letech 2007 – 2010 středního průmyslového podniku, který se zabývá výrobou nábytku. V teoretické části nejprve vymezím základní pojmy, dále se budu věnovat tématu průmyslových odpadů, s důrazem jak na vývoj jejich produkce v letech 2007 aţ 2010, tak na odpady v dřevozpracujícím průmyslu. Následuje přehled povinností vymezených platnou legislativou České republiky, které se vztahují k mnou vybranému podniku. V praktické části této práce charakterizuji společnost UNO interiér, v ní pouţívané materiály, technologie a její odpadové hospodářství. V kapitole diskuze provedu zhodnocení stávajícího stavu nakládání s odpady a navrhnu moţnosti zlepšení.
8
Cíl práce: Cílem této práce je posoudit současný stav odpadového hospodářství společnosti UNO interiér a zjistit, zda vyuţívá efektivně odpady. Na základě analýzy vstupních materiálů, technologických postupů a následně vzniklých odpadů navrhnout úpravy, které sníţí mnoţství či nebezpečnost odpadů a zároveň povedou k ekonomickým úsporám v podniku.
9
2 POJMY Emise Emisí se rozumí vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do ţivotního prostředí. (§ 2 zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší) Nakládání s odpady Nakládání s odpady je jejich shromaţďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, vyuţívání a odstraňování. (§ 4 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech) Nebezpečný odpad Odpad povaţujeme za nebezpečný, pokud je uveden v Seznamu nebezpečných odpadů (vyhláška č.381/2001 Sb., Katalog odpadů), smíšen nebo znečištěn některým z odpadů uvedených v Seznamu nebezpečných odpadů, smíšen nebo znečištěn některou ze sloţek uvedenou v Seznamu sloţek, které činí odpad nebezpečným (příloha č. 5 zákona o odpadech) nebo má-li jednu nebo více nebezpečných vlastností (příloha č. 2 zákona o odpadech). (§ 6 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech) Odpad podobný komunálnímu Odpadem podobným komunálnímu odpadu se pro účely této vyhlášky rozumí odpad podobného sloţení jako komunální odpad zařazený do skupiny odpadů 20 v Katalogu odpadů vznikající při nevýrobní činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání (např. v úřadech, kancelářích). V dalším textu bude uváděn jako směsný komunální odpad. (§ 2 vyhlášky č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů, ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb.) Původce odpadu Původce odpadu je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejichţ činnosti vznikají odpady, nebo právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které provádějí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichţ výsledkem je změna povahy nebo sloţení odpadů, a dále obec od okamţiku,
10
kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloţí na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem tohoto odpadu. (§ 4 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech) Střední podnik Střední podnik, který zaměstnává do 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 mil. EUR nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. (www. 6) Těkavá organická látka Těkavá organická látka (volatile organic compound) je jakákoli organická sloučenina nebo směs organických sloučenin, s výjimkou methanu, jejíţ počáteční bod varu je menší nebo roven 25°C, při normálním atmosférickém tlaku 101,3 kPa. (§ 2 zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší)
11
3 ODPADY Pojem odpad lze definovat z více hledisek, nejpřesněji je však vymezen legislativně, a to v zákoně č. 185/2001 sb. o odpadech. Za odpad se povaţuje kaţdá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má povinnost se jí zbavit. Tato věc můţe vzniknout v procesu výroby nebo při spotřebě výrobku. Také se jedná o věci, které nelze pouţít (např. vadné výrobky), které skončily svůj ţivotní cyklus, či o věci s prošlou záruční lhůtou. Mnoţství a charakteristika odpadu jsou definovány svým zdrojem, tím je dáno sloţení, skupenství, nebezpečnost, a tedy i následné nakládání s odpadem. Odpady se dělí na komunální a průmyslové. Dle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech komunální odpady vznikají na území obce při činnosti fyzických osob, při čištění veřejných
komunikací
a
prostranství.
Průmyslové
odpady
vznikají
činností
ekonomických subjektů. Z údajů Českého statistického úřadu (www. 4) vyplývá, ţe v roce 2009 byla celková produkce odpadů v ČR 24,2 mil. Mg. Z tohoto mnoţství bylo 20,5 mil. Mg průmyslového odpadu a 3,7 mil. Mg odpadu komunálního. Skupenství odpadu Podle skupenství se odpady dělí na pevné, tekuté a plynné. Plynné odpady se nazývají emise a zabývá se jimi zejména zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší. Tekuté odpady (např. nátěrové hmoty, mazací oleje) jsou v největší míře produkovány v průmyslu. Mezi tekuté odpady se řadí také odpadní vody (splaškové vody), jejichţ charakteristika a nakládání s nimi je vymezeno v zákoně č. 254/2001 o vodách. (FILIP, 2002) Dopad na životní prostřední Odpady, které škodí ţivotnímu prostředí nebo na lidské zdraví, se označují jako nebezpečné (N). Škodlivost odpadů se hodnotí podle jejich nebezpečných vlastností, jako je například hořlavost, infekčnost, toxicita. Účinky se mohou objevit okamţitě nebo aţ s časovým odstupem. Tyto účinky mohou zmizet po několika dnech, ale mohou přetrvávat několik desítek let. Je důleţité si uvědomit, ţe téměř všechny odpady ovlivňují některou ze sloţek ţivotního prostředí i celé ekosystémy. (FILIP, 2002)
3.1 Odpadové hospodářství Odpadové hospodářství je mladé technologické odvětví, které je spojeno s výrobním i se spotřebním cyklem výrobku. Jde o obor zahrnující řadu disciplin, kde významnou 12
část tvoří technické a přírodní vědy. Základním principem v přírodě je koloběh látek. (cyklus), při němţ nevznikají odpady. Odpadové hospodářství se obdobně snaţí uzavřít koloběh a přeměňovat odpad v surovinu, výrobek nebo ho vyuţít jinak. (KURAŠ, 1993) Hlavním cílem odpadového hospodářství je předcházet vznik odpadů nebo ho alespoň omezovat. Pokud jiţ odpady vzniknou, je potřeba upřednostnit jejich vyuţití jako druhotné suroviny před jejich zneškodňováním. (FILIP, 2002)
Obrázek 1: Hierarchie nakládání s odpady (zdroj:GRODA, 1997)
Na obrázku 1 je schéma základních činností v oblasti odpadového hospodářství. Jednotlivé pojmy jsou řazeny postupně takovým způsobem, který odpovídá cílům odpadového hospodářství. Přičemţ jednotlivé činnosti se mohou překrývat, doplňovat i ovlivňovat. Např. při zneškodňování lze odpady vyuţít jako suroviny či zdroj energie (při spalování odpadu ho zneškodňujeme, ale lze vyuţít vzniklé teplo). (KURAŠ, 1993)
13
3.1.1 Zneškodňování odpadu Zneškodňování je činnost, která sniţuje nebo odstraňuje škodlivé vlivy odpadu na ţivotní prostředí a pouţívá se u odpadu, který nelze vyuţít. Fyzikálně-chemické metody Pomocí fyzikálních (např. destilace a filtrace) a chemických (např. neutralizace a elektrolýza) postupů nebo jejich kombinací (např. solidifikace, vitrifikace) dojde ke zneškodnění odpadu. Pouţívají se převáţně pro průmyslové nebezpečné odpady. (FILIP, 2002) Biologické metody Jsou to technologie určené pro biologicky rozloţitelné látky (bioodpad). Rozkladného procesu probíhajícího bez přístupu kyslíku se vyuţívá v bioplynových stanicích, naopak při přístupu kyslíku probíhá kompostování. (FILIP, 2002) Termické procesy Do termických procesů se řadí spalování a pyrolýza. Spalování je oxidace spalitelných látek v odpadu. Pyrolýza probíhá při vyšší teplotě neţ spalování a při nedostatku kyslíku. Při termických procesech se uvolňuje teplo, významně se sniţuje původní objem a dochází ke sníţení patogenních a nebezpečných látek. (FILIP A ORAL, 2003) Skládkování Trvale se ukládá odpad na skládku, jejíţ účelem je oddělit ho od okolí a zamezit únikům jeho sloţek od prostředí. Skládky jsou rozděleny do skupin podle druhu odpadu, který se na ně ukládá. Od toho se odvíjí její technické zabezpečení: druhy těsnění, odvodňovací systém a odplynění. Po naplnění skládky dojde k jejímu uzavření a přeměně, tak aby se začlenila do krajiny (zatravnění, vybudování parku, atd.). (FILIP A KOL., 2006)
3.2 Průmyslové odpady Průmyslový odpad je vedlejším produktem výroby, při níţ se spotřebovávají suroviny, energie a pracovní síly. Průmyslové odpady z jednotlivých podniků mají podobné
14
sloţení, jestliţe obsahují nebezpečnou sloţku, je jí více neţ v komunálním odpadu. (FILIP, 2002) 3.2.1 Produkce průmyslových odpadů v ČR podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) mezi roky 2007 – 2010 Období 2007 – 2008 V roce 2008 bylo vyprodukováno 22,2 mil. Mg průmyslového odpadu, z toho 1,5 mil. Mg nebezpečných odpadů. Největší nárůst (o 16,9 % oproti roku 2007) byl v odvětví odstraňování odpadních vod a pevného odpadu a ve stavebnictví (o 7,5 %). Naopak pokles byl zaznamenán v dopravě, zpracovatelském průmyslu a v zemědělství a lesnictví. Dlouhodobě se ukazuje, ţe největší podíl odpadů vzniká jen u malé skupiny podniků. V roce 2008 připadalo 75,7 % produkce průmyslových odpadů na 310 podniků, jejichţ roční produkce byla nad 10 000 Mg. (www. 3) Období 2008 - 2009 Kromě podniků zabývajících se odpadními vodami, odpady a sanacemi, byl ve všech odvětvích zjištěn pokles produkce odpadů. Nejvýznamnější byl v odvětvích zemědělství, lesnictví a rybářství (o 30,7 % oproti roku 2008), dále v dobývání a těţbě (o 21 %), a ve zpracovatelském průmyslu (o 20 %). Řada odpadů ze zemědělství nebyla původci za odpad povaţována, proto došlo k tak velkému poklesu v této oblasti. Mnoţství odpadů z dolování a těţby dlouhodobě klesá. Přestoţe ve zpracovatelském průmyslu nebyl pokles relativně největší, v absolutních číslech se podílel na sníţení produkce nejvíce. (www. 4) Produkce 2009 – 2010 V roce 2010 vzniklo 20,4 mil. Mg průmyslového odpadu. Oproti roku 2009 došlo k poklesu téměř ve všech oblastech, nejvíce zemědělství a lesnictví. Podobně jako v roce 2009 jediné odvětví, které vykázalo nárůst, je zpracování odpadů a odpadních vod. Hlavním důvodem je rozvoj podnikání ve zpracování a úpravě odpadů. (www. 5)
15
Graf 2 Vývoj produkce podnikových odpadů Vývoj produkce průmyslových odpadů Trends in waste generated by enterprises 12 000
tis. tun thousand tonnes
10 000 8 000 6 000 4 000
2 000
[Mg] 0 2007
2008
2009
2010
Zemědělství, lesnictví a rybářství / Agriculture, forestry and fishing
Těžba a dobývání / Mining and quarrying Zpracovatelský průmysl / Manufacturing Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu / Electricity, gas, steam and air conditioning supply Činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi / Water supply; sewerage, waste management and remediation activities Stavebnictví / Construction
Doprava a skladování / Transportation and storage
Graf 1: Produkce průmyslových odpadů v ČR mezi roky 2007 – 2010 (zdroj:ČSÚ, 2010)
3.3 Odpady u výrobce Průmyslový odpad vzniká v několika fázích výroby, které obvykle nejsou součástí jednoho provozu. Jedná se dle Kuraše (1993) o tyto fáze:
při výrobě a úpravě surovin
ve všech fázích výroby
po ukončení ţivotnosti průmyslových zařízení
Nakládání se všemi těmito odpady se řídí podle podobného schématu, které je na obrázku 1, tento postup je podpořen také legislativně. V podnikové ekologii se výrobce řídí kromě legislativy státu také technickými a technologickými moţnostmi, ekonomikou. Přesto je důleţité řídit se doporučenými zásadami. Podle Filipa (2002) jsou tyto zásady (řazené podle důleţitosti) následující:
prevence a maloodpadové technologie
recyklace
detoxikace
deponace 16
3.3.1 Prevence a maloodpadové technologie Prevence obsahuje předcházení vzniku odpadu a snahu sníţit jejich mnoţství a nebezpečné vlastnosti. Pouţíváme při tom zásady čistší produkce a zavádění maloodpadových technologii (vysoký stupeň vyuţití surovin) do podniků. Kvůli tomu je ale nutné v podniku provést změny ve výrobě a v pouţití jiných materiálů. (GRODA, 1997) Čistší technologie Odpady představují materiálové a energetické ztráty. Pokud se změní výrobní technologie tak, aby se minimalizoval vznik odpadů, dojde k ekonomickým úsporám v podniku. (KOTOVICOVÁ, 2003) Vedlejší produkt Pokud odpad splňuje určité podmínky, přestane být povaţován za odpad. Tyto podmínky jsou vymezeny legislativou. Důleţité je ale to, ţe se tyto odpady běţně vyuţívají ke konkrétním účelům a existuje pro ně trh a poptávka (např. piliny. s nimiţ se dá topit, pouţít ve výrobě dřevotřískových desek, …). Výhodou pro podnik je, v takovém případě to, ţe tento „odpad“ nemusí započítávat do své roční produkce odpadů a nemusí platit za jeho odstraňování. Tento „odpad“ se po splnění určitých dalších podmínek stává vedlejším produktem. Jde o odpad, který vzniká jako nedílná součást výroby, jeho vyuţití je zajištěné a při jeho vyuţití nedochází k nepříznivým účinkům na ţivotní prostředí nebo lidské zdraví. Vedlejší produkt je tedy mezistupněm odpadu a výrobku. (www. 7) 3.3.2 Recyklace Pokud odpad musí vzniknout, je nejvhodnější pouţít regeneraci (navrácení původních vlastností látkám, aby mohly být pouţity k původnímu účelu) a poté navrátit (recyklovat) zpět do výrobního procesu. Recyklační technologie nejsou součástí výrobní technologie, ale jsou umístěny zvlášť, a to buď přímo v podniku, kde odpad vzniká, nebo v podniku, kde se vyuţívá recyklovaná surovina. Výhodou recyklace je to, ţe šetří prvotní zdroje surovin, sniţuje nároky na dovoz těchto surovin, a tím sniţuje zatíţení ţivotního prostředí. (FILIP A KOL., 2003) 17
Materiálová recyklace Materiálová recyklace znamená pouţití určitého odpadu jako suroviny pro další výrobu. Výhodou je, pokud odpad není nutné před pouţitím zpracovávat či třídit. Upřednostňuje se rovněţ pouţití v tom závodě, kde se odpad vznikl, před jeho převáţením ke zpracování jinam. Spotřeba odpadů jako druhotných surovin dle ČSÚ byla v roce 2009 u sledovaných podniků 3,6 mil. Mg, coţ je o 18,3 % více neţ v roce 2008. Strukturu spotřeby odpadů v ČR ukazuje graf. (www. 4)
Graf 2: Spotřeba průmyslových odpadů jako druhotných surovin, podle sloţení odpadů v roce 2009 (zdroj: ČSÚ, 2010)
Energetická recyklace Jedná se o energetické vyuţití odpadu, nejčastěji spalování a následným vyuţitím vzniklého tepla. (FILIP, 2002) 3.3.3 Detoxikace Detoxikace je souhrn postupů, které vedou k odstranění toxické látky nebo ke sníţení škodlivých účinků této látky v odpadu. Upřednostňuje se postup, při kterém nevzniká 18
nový odpad, a na jehoţ konci je materiál vhodný k recyklaci. Detoxikace odpadu u původce
bývá
pro
menší
podniky nevýhodná,
proto
se
častěji
provádí
na specializovaných pracovištích. Vyplatí se při velkém mnoţství odpadu stejného typu. (FILIP, 2002) 3.3.4 Deponace Deponace znamená uloţení odpadu. Výhodné je napřed zredukovat jeho objem, coţ usnadňuje následnou manipulaci a šetří skladovací plochu. Nejprve by mělo dojít k vytřídění a následně k redukci objemu odpadu pomocí drcení nebo lisování. (FILIP, 2002) 3.3.5 Ekonomické nástroje a zásahy státu do nakládání s odpady Původce zásadně ovlivňuje jak mnoţství a druh vyprodukovaného odpadu, tak i nakládání s ním. Původce je však zejména výrobcem, jehoţ cílem je dosahování zisku. Proto výrobci i v oblasti ţivotního prostředí ve svém podniku zohledňují zejména ekonomiku. Jejich snahou tedy je dodrţování platných právních předpisů takovým způsobem, aby náklady na to vynaloţené byly co nejniţší. Bude-li stát chtít zefektivnit vznik a uloţení odpadu, bude nutné sladit politiku státu v oblasti ţivotního prostředí. Jedná se o administrativní a ekonomické nástroje a podporu dobrovolných aktivit podniku. Při aplikaci těchto nástrojů je důleţité postupovat podle celkové koncepce a nechat dostatečně dlouhý přechodový čas mezi jednotlivými
změnami.
V případě
nedodrţení
těchto
zásad
můţe
docházet
k znevýhodnění našich podniků, a tudíţ ke ztrátě konkurenceschopnosti jejich výrobků na světových trzích. (FILIP, 2002) Pro účely politiky státu v oblasti ţivotního prostředí jsou rozděleny průmyslové podniky do skupin podle toho, do jaké míry ţivotní prostředí zatěţují.
silně zátěţová odvětví (např. těţební, energetický, chemický průmysl)
středně zátěţová odvětví (např. textilní, sklářský, potravinářský průmysl)
mírně zátěţová prostředí (např. mechanické zpracování dřeva)
19
3.4 Dělení průmyslových odpadů Průmyslové odpady je moţné dělit z mnoha hledisek. Některá hlediska byla jiţ zmíněna v předcházejících kapitolách (dělení podle skupenství, kategorie, fáze vzniku ve výrobě, míry zatíţení ţivotního prostředí). Dělení dle vyprodukovaného množství Podle Filipa (2002) dělíme odpady na globální a lokální. Pokud jsou produkovány ve velkém mnoţství a jejich sloţení je konstantní, označují se jako globální odpady. Naproti tomu jsou lokální odpady, které vznikají v menším mnoţství, jejich sloţení je proměnlivé a záleţí na druhu výroby. Dělení dle místa vzniku ve výrobě Primární odpady vznikají v hlavním výrobním procesu. Je jich větší mnoţství, mají jednotné sloţení a jsou vhodné pro recyklaci. Odpady, které vznikají při balení, čištění strojů, úklidu prostor, dopravě a jiných pomocných činnostech v podniku, se nazývají sekundární. Tyto odpady nemají jednotné sloţení a hůře se vyuţívají. (KURAŠ, 1993) Dělení dle odvětví, ve kterém odpad vzniká dle Filipa (2002) : a) z chemických anorganických výrob b) z chemických organických výrob c) z výroby a zpracování polymerů d) z výroby a zpracování pryţí e) z těţby, dopravy, zpracování a vyuţití ropy f) z těţby, úpravy a zpracování nerostů g) z koţedělného průmyslu h) z textilního průmyslu i) z fotografického průmyslu j) ze stavební činnosti k) ze strojírenství l) z energetiky m) ze sklářských a keramických provozů n) ze zemědělské výroby o) z potravinářského průmyslu 20
p) z mechanického a chemického zpracování dřeva q) ze zdravotnictví a veterinární péče r) ze zařízení na úpravu a odstraňování odpadů s) z elektrotechnického průmyslu t) odpad z provozu motorových vozidel u) armádní odpad v) radioaktivní odpad Z grafu 1 je zřejmé, ţe více neţ polovina odpadů vzniká při stavební činnosti. Zároveň je stavební odpad nejvíce vyuţíván jako druhotná surovina (viz graf 2). Druhým největším původcem je zpracovatelský průmysl. Třetí skupinu pak tvoří činnosti spojené s odpady a odpadními vodami.
3.5 Odpady ze zpracování dřeva Odpady vzniklé při zpracování dřeva jsou snadno vyuţitelné. Je to kůra, větve či piliny, které se dají pouţít na výrobu jiného materiálu nebo je lze spálit jako topivo. Patří sem ovšem i nebezpečné odpady, jejichţ vyuţití je obtíţnější. Do této skupiny se řadí odpady z dřevotřísek (ty obsahují formaldehydové pryskyřice), chemicky impregnované dřevo a také odpady z impregnačních přípravků dřeva. (KURAŠ, 1993) 3.5.1 Rozpouštědla Rozpouštědla se pouţívají při odmašťování povrchů nebo v lakovnách. Dělí se podle jejich chemického sloţení na anorganická (kam patří i voda) a organická. Odpady z rozpouštědel jsou nečastěji organické halogenové, nehalogenové a čisticí prostředky s obsahem rozpouštědel. Mezi nebezpečné vlastnosti organických rozpouštědel se řadí výbušnost, hořlavost, schopnost samovznícení, akutní a chronická toxicita, ţíravost, ekotoxicita. Při pouţití organických rozpouštědel dochází k emisím těkavých organických látek do ovzduší. Při nesprávné manipulaci, skladování či netěsnostech strojního zařízení můţe dojít k úniku do vody a půdy. Odpadní znečištěná rozpouštědla lze regenerovat pomocí destilace a poté je recyklovat nebo zneškodnit spalováním s mokrou vypírkou spalin. (KEPÁK, 2005)
21
3.5.2 Nátěrové hmoty Slouţí k ochraně či k barevné úpravě povrchu materiálu. Nátěrové hmoty jsou nanášeny na předmět v tekutém stavu a při normální nebo zvýšené teplotě tvrdnou. Při nanášení dochází k emisím organických těkavých látek, rozpouštědel a tuhých znečišťujících látek. Nebezpečnost nátěrových hmot se liší podle jejich sloţení. Ekologicky méně závadné jsou vodou ředitelné nátěrové hmoty oproti hmotám ředěným organickými rozpouštědly. Odpady vznikají při jejich nanášení (např. nádoby od nátěrových hmot, odpady z čištění zařízení pro nanášení hmot, aerosol zachycené nátěrové hmoty na filtrech) a také při odstraňování starých nátěrů. Mezi odpady také patří nespotřebované nátěrové hmoty. (KEPÁK, 2005) 3.5.3 Pracovní prostředí Pracovní prostředí je souhrn podmínek, při kterých se uskutečňuje výroba. Mezi nepříznivé vlivy na pracovníky v dřevozpracujícím závodě patří hlučnost, prašnost, vibrace, působení chemických škodlivin. Chemické škodlivé látky v ovzduší jsou nejrizikovějším faktorem a pocházejí z pouţívaných lepidel, laků, rozpouštědel, mořidel a ředidel. Ty obsahují aromatické látky (nejčastěji toulen, xylén), alkoholy, formaldehyd a organické kyseliny. Polyuretanové laky uvolňují do ovzduší izokyanáty. Organická rozpouštědla mají narkotický a dráţdivý účinek (zdravotní rizika). Ztráty při pouţití organických rozpouštědel tvoří aţ 50% mnoţství naneseného nátěru. Při nanášení nátěrových hmot dochází ke ztrátám 5 – 90 % prostřikem nátěrové hmoty do okolí. Rizika se dají sníţit výměnou organických rozpouštědel za rozpouštědla ředitelná vodou. Lépe je pouţít disperze jako pojidlo na nátěry a jako lepidlo. Výhody disperzí jsou nevýbušnost, nehořlavost a fyziologická neškodnost. (TOELGYESSY, 1989) 3.5.4 Spalování dřeva a dřevního odpadu V České republice je nutné fosilní paliva dováţet, proto se často pro vytápění vyuţívají snadno obnovitelné zdroje energie, jako je třeba biomasa. Je to výhodné jak z ekonomického, tak ze strategického hlediska.
22
V posledních letech přibylo i téma ochrany ţivotního prostředí. Náklady na úpravy, skladování a spalování biomasy jsou větší neţ u fosilních paliv. Biomasou je myšleno především dřevo a různorodý dřevní odpad. Přesto se spalování biomasy vyplatí, zejména v případě, ţe vznikla jako vedlejší produkt z výroby. Na trh se rychleji dostávají nové technologie pro zpracování a spalování biomasy. Jako příklady lze uvést dokonalé štěpkovací stroje, automatické dávkování paliv, zařízení pro spalování s vysokou tepelnou účinností s automatickým řízením a přiměřenou hladinou emisí. (GRODA, 1995)
23
4 LEGISLATIVA V OBLASTI ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ministerstvo ţivotního prostředí (MŢP) je vrchním orgánem dozoru pro právní předpisy v oblasti odpadového hospodářství, ochrany vod, ochrany ovzduší a ochrany ţivotního prostředí. Další povinností MŢP je koordinace ekologické politiky státu. (www. 1)
4.1 Přehled vybraných právních předpisů V České republice rozlišujeme zákonné předpisy a podzákonné právní předpisy (nařízení, vyhlášky), které jsou přijímány na základě zákonného zmocnění a blíţe specifikují daný zákon. 4.1.1 Zákonné předpisy: 185/2001 Sb. o odpadech ve znění pozdějších předpisů 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů 59/2006 Sb. o prevenci závaţných havárií ve znění pozdějších předpisů 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) ve znění pozdějších předpisů 4.1.2 Podzákonné předpisy Prováděcí předpisy k zákonu o ovzduší: 615/2006 Nařízení vlády o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší ve znění pozdějších předpisů 146/2007 Nařízení vlády o emisních limitech a dalších podmínek provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší ve znění pozdějších předpisů 355/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí, kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu
24
Prováděcí předpisy k zákonu o odpadech: 381/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí, kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů ve znění pozdějších předpisů 383/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí o podrobnostech nakládání s odpady
4.2 Povinnosti firem v odpadovém hospodářství V následujícím přehledu jsou vybrány povinnosti, které se vztahují k problematice mého vybraného podniku. Pro jejich výběr jsem pouţila příručku Fildán (2009). Povinnosti jsou rozděleny podle oblastí ochrany ţivotního prostředí. 4.2.1 Povinnosti při nakládání s odpady dle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech ve znění pozdějších předpisů:
původce odpadu a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem odpad zařadit podle Katalogu odpadů
původce odpadu a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem zařadit odpad do kategorie
firma, která vyrábí výrobky, je povinna tyto výrobky vyrábět tak, aby omezila vznik nevyuţitelných odpadů z těchto výrobků, zejména pak nebezpečných odpadů
kaţdý má při své činnosti zajistit přednostně vyuţití odpadů před jejich odstraněním. Materiálové vyuţití odpadů má přednost před jiným vyuţitím odpadů
kaţdý je povinen zjistit, zda osoba, které předává odpady, je k jejich převzetí podle zákona o odpadech oprávněna
ředění nebo míšení odpadů za účelem splnění kriterií pro jejich přijetí na skládku a míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady je zakázáno
balit nebezpečné odpady podle zvláštních předpisů
původce odpadu a oprávněná osoba, která nakládá s nebezpečnými odpady, jsou povinni zajistit, aby nebezpečné odpady byly správně označeny
25
původce odpadu a oprávněná osoba, která nakládá s nebezpečným odpadem, jsou povinni zpracovat identifikační list nebezpečného odpadu a místa nakládání s nebezpečným odpadem tímto listem vybavit
v zařízeních, která nejsou určena k nakládání s odpady, je moţné vyuţívat pouze odpady, které splňují poţadavky stanovené pro vstupní suroviny
shromaţďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorii
zabezpečit
odpady
před
jejich
neţádoucím
znehodnocením,
odcizením
nebo únikem
původci odpadu a oprávněné osoby v případě, ţe produkují nebo nakládají s více neţ 100 kg nebezpečných odpadů za rok nebo s více neţ 100 tunami ostatních odpadů za rok, jsou povinni zasílat kaţdoročně hlášení o produkci odpadů
s nebezpečnými odpady můţe původce nakládat pouze na základě souhlasu příslušného orgánu státní správy
při přepravě nebezpečných odpadů jsou odesílatel a příjemce povinni vyplnit evidenční list
4.2.2 Povinnosti při ochraně ovzduší dle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) ve znění pozdějších předpisů:
provozovatel je povinen zařadit zdroj znečišťování ovzduší do příslušné kategorie
provozovatel zvlášť velkého, velkého a středního zdroje znečišťování ovzduší je povinen zjišťovat mnoţství vypouštěných znečišťujících látek
provozovatel zvlášť velkého, velkého a středního stacionárního zdroje platí poplatky za znečišťování ovzduší
provozovatel je povinen oznámit zdroj, který vypouští těkavé organické látky
provozovatelé zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů jsou povinni poskytovat orgánům ochrany ovzduší stanovené údaje potřebné zejména ke zjištění podílu zdroje na znečišťování ovzduší
provozovatelé zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů jsou povinni předkládat ČIŢP protokoly o výsledcích měření emisí
26
4.2.3 Povinnosti při nakládání s chemickými látkami: Dle zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů:
Právnické a fyzické osoby nesmějí poskytovat nebezpečné chemické látky a přípravky klasifikované jako vysoce toxické jiným neţ oprávněným osobám.
Právnické a fyzické osoby jsou povinny dodrţovat stanovená věková omezení při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické nebo ţíravé.
Firmy smějí nakládat s látkami nebo přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické jen tehdy, jestliţe nakládání s těmito látkami mají zabezpečeno osobou odborně způsobilou.
Firmy jsou povinny skladovat nebezpečné chemické látky a přípravky klasifikované jako vysoce toxické podle stanovených podmínek.
Dle zákona č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií ve znění pozdějších předpisů:
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která uţívá objekt nebo zařízení, v němţ je umístěna jedna nebo více nebezpečných látek, je povinna provést jeho posouzení.
27
5 FIRMA UNO INTERIÉR S.R.O. Firma UNO interiér s.r.o. byla zaloţena v roce 1992, kdy začala podnikat v truhlářství. Navázala na tradici sedmdesátileté výroby nábytku bývalého havlíčkobrodského druţstva Stavba. Hlavní sídlo společnosti je v Havlíčkově Brodě, kde se nachází vedení firmy, technologické zázemí a hlavní výrobní závod. Další truhlářský provoz tohoto podniku je v Leštině u Světlé nad Sázavou. Firma UNO interiér nyní zaměstnává okolo 50 lidí. Zabývá se především výrobou a úplnou dodávkou atypických interiérů, jako jsou společenské a lůţkové části hotelů, lázeňských domů, vybavení pro nemocnice a jiné. Mezi významné zakázky z posledních let patří například: Hard Rock Cafe Prague - interiéry společenských prostor do památkově chráněného objektu v domě U Rotta, Renaissance Amsterdam Hotel - renovace pokojů a společenských prostor nebo Hotel Hilton Prague Old Town – rekonstrukce pokojů a recepce. (www. 2)
5.1 Historie a současnost Na základě rozhovorů s vedením firmy a interních zdrojů (fyzický stav zaměstnanců, referenční listina) jsem vytvořila podkapitolu o historii a současnosti firmy UNO interiér. Po roce 1989 došlo k velkému přílivu nadnárodních firem a nových investorů do České republiky. Tyto firmy si vytvářely svá sídla a obvykle i celou síť poboček. Kvůli narůstajícímu turistickému ruchu investoři budovaly nové hotely, rekreační zařízení a zároveň se rekonstruovaly a modernizovaly starší domy. Firma UNO interiér se díky tomu dostávala k velkým zakázkám, kdy se vyráběly pro jednoho zákazníka celé sítě poboček bank či hotelových komplexů. Výhodou těchto zakázek bylo to, ţe se jednalo o dodávky velkého objemu podobného nábytku. Firma tehdy zaměstnávala asi 180 lidí a měla kromě hlavního výrobního závodu v Havlíčkově Brodě pět výrobních provozů, a to ve Světlé nad Sázavou, Golčově Jeníkově, Ledči nad Sázavou, Leštině u Světlé nad Sázavou a Jihlavě. Jako příklady z devadesátých let lze uvést: Česká spořitelna a. s. – centrála Praha a interiér jejich poboček na Vysočině, Komerční banka – interiéry poboček a hotel INTERNATIONAL Praha – rekonstrukce interiérů. Postupně však vlna velké výstavby a rekonstrukcí objektů ustávala. Firma UNO interiér pak hledala nové moţnosti a zákazníky v ČR i v zahraničí. Jednalo se například o zakázky: Sheraton Frankfurt Hotel – nábytek pro renovaci pokojů hostů, Centrum 28
VUT v Brně – dodávka a montáţ kancelářského nábytku, České aerolinie a.s., Letiště Ruzyně – kompletní dodávka interiéru ČSA VIP salonku. Firma se více zaměřila na pracnější atypické interiéry, často se jednalo o vybavení bytů či prodejen. Jednotlivé zakázky byly menší a technologicky náročnější. Ve firmě postupně docházelo k modernizaci některých provozů, výroba se specializovala a centralizovala do Havlíčkova Brodu. Objem zakázek se sníţil, proto byly některé provozy uzavřeny. Tyto objekty byly pronajímány nebo prodány. Klesal i počet pracovníků, v roce 2003 se počet pohyboval kolem 120. V posledních letech dopadla na UNO interiér také hospodářská recese, firmě nejvíce ublíţila stagnace stavebního průmyslu, investoři jsou také opatrnější. Nedostatek zakázek vedl k velké konkurenci mezi truhlářskými firmami, a tím i ke sníţení cen jejich výrobků. Vzhledem k tomu nastávaly prostoje ve výrobě a bylo nutné sníţit náklady. Ve firmě UNO interiér muselo vedení sníţit počet zaměstnanců zhruba na polovinu. V roce 2010 firma UNO interiér dělala většinu zakázek pro investory, kteří dostali na výstavbu a rekonstrukce svých budov dotaci. Sloţitá situace v oboru zůstává i nadále, firma hledá moţnosti ke sníţení výrobních nákladů.
5.2 Charakteristika provozů V provozech firmy UNO interiér se vyrábí nábytek a stavebně truhlářské prvky jako jsou dveře, okna, obklady. Častá je kombinace dřeva se sklem, kovem, kůţí a jinými materiály. Ostatní prvky do interiérů, jako jsou skla, záclony, koberce, nerezové prvky nebo kámen, zajišťují subdodavatelé. Tato práce se zaměřuje na období 2007 – 2010, kdy firma vyráběla ve třech provozech: Havlíčkův Brod Jak jiţ bylo dříve uvedeno, hlavní sídlo firmy je v Havlíčkově Brodě. Nachází se zde vedení firmy, administrativa, projekční centrum, centrální sklad. Je tu hlavní a největší technologické a výrobní zázemí. Tato provozovna se specializuje na výrobu nábytku. V havlíčkobrodském závodě je i lakovna.
29
Leština u Světlé nad Sázavou V Leštině je výroba zaměřena na stavebně truhlářské prvky. Kromě ruční a strojní dílny je součástí provozu i sušička dřeva. Topí se tam pilinami, které vznikají jako odpadní materiál ve výrobě této firmy. Ledeč nad Sázavou Tento provoz, který jiţ v současné době firmě nepatří, byl velikostí i charakterem výroby podobný provozu v Leštině, ale budovy i strojní zařízení byly starší. Z tohoto důvodu byl ledečský provoz ekonomicky nevýhodný. V areálu byla i pila, která vyráběla z kulatiny řezivo a dýhu. V posledních letech se však více vyplatilo nakupovat tyto polotovary od jiných firem. Proto se firma UNO interiér rozhodla v roce 2009 celý provoz v Ledči nad Sázavou zavřít a prodat.
5.3 Materiály pouţívané ve firmě UNO interiér Firma UNO interiér vyrábí nábytek na zakázku, proto se pouţité materiály odvíjí od přání zákazníka. Nejvíce pouţívané jsou popsány v následujících podkapitolách, kde jsou zařazeny velkoplošné materiály, látky pro povrchovou úpravu a lepidla. Pro zpracování těchto podkapitol jsem pouţila informace z firmy UNO interiér (technické listy materiálů, výdej a příjem materiálů ze skladu a informace od zaměstnanců) a pro obecné charakteristiky materiálů a jejich dělení jsem čerpala zejména z Trávníka (2005). 5.3.1 Velkoplošné materiály Velkoplošné materiály pouţívané pro výrobu nábytku jsou desky na bázi dřeva. Dělí se na aglomerované a překliţkové. Aglomerovaná deska je z dezintegrované dřevní hmoty, která je spojena lepidlem a slisována za zvýšené teploty a tlaku. Překliţkové desky se skládají ze tří nebo více vrstev loupaných dýh, které jsou slepeny a slisovány k sobě. Převáţně se pouţívají desky aglomerované.
30
Obrázek 2: Rozdělení dřevěných materiálů (zdroj: TRÁVNÍK, 2005) Technologický postup při výrobě nábytku UNO interiér vyrábí nejčastěji nábytek dýhovaný, zejména pro náročnější zákazníky. Mezi ţádané dýhy v poslední době patří exotická dřeva výrazné kresby jako je wenge, makassar či eben. Technologický postup při výrobě dýhovaného nábytku:
Hrubá část: Desky se nařeţou na dílce o něco větší, neţ je přesná míra. Dýhy se nejprve sesadí na potřebné formáty, poté se sešijí a nakonec se zalisují na připravené dílce.
Přesná část: Dýhované desky se dořeţou na přesné rozměry, zhotoví se všechny potřebné spoje a otvory frézováním a tvarováním a nalepí se hrany.
Povrchová úprava: Nejprve se obrousí plochy a hrany. Pak záleţí na tom, jaký povrch je zákazníkem poţadován. Je moţné dýhu namořit kvůli dobarvení. Následuje nanášení základního laku nebo tmelu, broušení a konečná povrchová úprava lakem, barvou, voskem nebo olejem.
Kompletace a montáţ: Upravené dílce se klíţí do sebe, opatřují se kováním a dalšími prvky, jako je sklo, čalounění a jiné.
Expedice: Připravené výrobky se zkontrolují, zabalí a dovezou k zákazníkovi.
31
Montáţ u zákazníka: Zvláště u stavebně truhlářských prvků a nábytku na míru je nutné provést sestavení, kompletaci a montáţ přímo na místě. Na závěr dojde k podepsání předávacího listu zákazníkem a výrobcem.
Klasifikace nejpoužívanějších materiálů Nečastěji pouţívané velkoplošné materiály jsou popsány v následující tabulce, kde jsou seřazeny podle spotřebovaného mnoţství sestupně od nejpouţívanějších aţ k méně pouţívaným. Ve druhém sloupci je popsána obecná charakteristika materiálu. Ve třetím sloupci je vypsáno hlavní pouţití ve firmě UNO interiér. Tabulka 1: Velkoplošné materiály (zdroj: AUTOR) Materiál
Pouţití ve firmě
Charakteristika
Jde o třískovou hmotu spojenou lepidlem. Vlastnostmi jsou hodně podobné dřevené desce. dřevotřískové desky Jako povrchová úprava se pouţívá lakování, dýhování nebo potahování folií. Nedokončené desky se pouţívají jako kostra nábytku. Slisovaná dřevovláknitá deska téměř homogenní struktury. Povrchová úprava lakováním nebo polotvrdá dřevovláknitá kašírovací folií zaručuje jemný povrch dílců. Pouţití deska (MDF-deska) pro profilované hrany a plochy jako jsou nábytkové dveře. Jsou tvořeny jádrem z vícevrstvé třískové desky a vrchních vrstvou z dekorativních papírů laminové dřevotřískové napuštěných fenolovou pryskyřicí. Desky mohou desky být v mnoha barvách a různých strukturách povrchu.
dýha
řezivo
na běţné dílce nebo pro dílce dýhované
nejpouţívanější materiál pro nábytkové dílce frézované, upravované pigmentovou barvou
pro vnitřní plochy vestavěných skříní, nevyţaduje další úpravu
Jde o listy nebo pásy podélně řezaného dřeva. Slouţí k nalepování na povrch desek a tím vylepšení z domácích i exotických dřevin, různé povrchové jejich vzhledu. Pouţívá se jako materiál pro výrobu úpravy: lakování, oleje překliţky a laťovky. Řezivo je dřevěný materiál, který vzniká řezáním kulatiny. Podle tvaru a rozměrů rozlišujeme deskové (prkna, fošny), hraněné (hranoly, latě, lišty), polohraněné (trámy).
masiv k dýhám na hrany a lišty, smrk a buk nejčastěji
HPL lamináty
HPL se skládají z kraftového papíru, dekorační vrstvy a vrchní pryskyřicové folie. Jsou lisovány za na hodně mechanicky namáhané plochy (pracovní vysokého tlaku a teploty. Odolnější vůči oděru a desky na kuchyň, bary, recepce, interiérové dveře) nárazům neţ laminové desky.
překliţka
Desky ze dvou nebo více dýh slepených a slisovaných. Pouţívají se jako výplň rámů či kostra ohebné překliţky na tvarované dílce, vodovzdorné pro čalouněný nábytek. Výhodou je, ţe jsou lehké překliţka do ploch pod kámen a pevné.
32
5.3.2 Lepidla Lepidla se vyuţívají při montáţi nábytku, nalepování lišt, profilů a při dýhování ploch. Základními poţadavky na lepidla jsou jejich neviditelnost a pevnost spoje. Převáţně se pouţívají syntetické pryskyřice, protoţe přírodní mají horší mechanické vlastnosti. Podle toho, zda se lepidla dají pouţít opakovaně, je rozdělujeme dle Trávníka (2006):
Termoreaktivní lepidla, která se vytvrzují teplem a po ztvrdnutí jsou nerozpustná a netavitelná.
Termoplastická lepidla, která opakovaně při zahřátí měknou a jsou tvárná.
Termoreaktviní lepidla Termoreaktivní lepidla jsou nejpouţívanější díky jejich niţší ceně, rychlému vytvrzování při různých teplotách, vodovzdornosti a bezbarvosti. Nejrozšířenější termoreaktvní lepidla jsou močovinoformaldehydová, která se pouţívají zejména pro dýhování. Termoplastická lepidla V nábytkářské praxi se pouţívá dělení termoplastických lepidel na disperzní, roztoková a tmavá. Disperzní lepidla jsou roztoky rozptýleného jednosloţkového lepidla, jejichţ ředidlem je voda. Disperze mají dobrou přilnavost k materiálům na bázi dřeva. Jejich aplikace je jednoduchá, rychle tvrdnou. Proto se často pouţívají při konstrukčním lepení a montáţích. Tavná lepidla jsou tuhé směsi termoplastických hmot a přísad, které za normální teploty nelepí. Jejich výhodou je to, ţe neobsahují organická rozpouštědla. Nanáší se na lepenou plochu roztavená na teplotu asi 200 °C. Lepidlo tvrdne po několika sekundách ochlazením lepeného spoje. Nejčastěji se pouţívají na olepení hran. Přídavné látky Některá lepidla vyţadují přípravu lepící směsi. Do této směsi se přidávají různé chemické látky, které vylepšují vlastnosti lepidla. Přídavné látky se vyuţívají, jak při přípravě lepící směsi, tak i při přípravě nátěrových hmot.
33
Ředidla: pro zředění nebo rozpouštění lepidel se pouţívají rozpouštědla a ředidla
doporučená
výrobcem.
Tyto
látky
jsou
organického
nebo
anorganického původu (nejčastěji voda). Organická ředidla představují značnou zátěţ pro ţivotní prostředí, protoţe jsou tvořena pouze organickými těkavými látkami.
Retardéry: prodlouţení ţivotnosti lepící směsi se umoţňují retardéry, které zpomalují tvrdnutí lepidla za normální teploty.
Tvrdidla:
většina
polykondenzačních
a
polyadičních
lepidel
vyţaduje
pro rychlejší tvrdnutí přidání tvrdidla. 5.3.3 Látky pro povrchovou úpravu Tyto látky se mohou na povrch nanášet válečkem, máčením nebo poléváním, ale nejčastěji se ve firmě pouţívá pneumatické stříkání pistolí, méně natírání štětcem. Pneumatické stříkání nátěrových hmot Tento způsob má univerzální pouţití jak co se týká velikosti dílců, tak druhu nátěrových hmot. Mezi výhody patří malé nároky na fyzickou námahu obsluhy a nízké pořizovací náklady. Při vhodném tvaru stříkaných předmětů a správné konzistenci směsi, tlaku vzduchu a průměru trysek má výsledný nátěr stejnou tloušťku, jednotný a hladký povrch. Při stříkání výrobků sloţitých tvarů a malých rozměrů vznikají však ztráty prostřikem, neboť část nátěrové hmoty dopadá mimo stříkaný předmět a je nevyuţita. Ztráty závisí na tvaru výrobku, tlaku vzduchu a konzistenci nátěrové hmoty a pohybují se od 25 % do 80 %. Členité výrobky s dutinami je moţno stříkat pouze do určitých rozměrů, jinak se tam vytváří vzduchový polštář, který brání pokrytí všech míst nátěrem. Další nevýhodou je velká spotřeba ředidel na úpravu nátěrové hmoty pro nanášení, které z nátěru vytěkají a zhoršují hygienické a bezpečnostní podmínky na pracovišti. Proto je nutné větrat, při stříkání i zasychání nátěru. (www. 8)
34
Materiály na barevnou úpravu dřeva Materiály na barevnou úpravu dřeva mají za cíl zvýšit jeho estetickou hodnotu. Pouţívají se pro zvýraznění kresby dřeva a sjednocení barevného odstínu. Jedná se o mořidla, jejichţ rozpouštědlem je voda. Materiály pro bělení dřeva se v této firmě nepouţívají. Mořidla obsahují asi 80% těkavých organických látek (VOC). Nátěrová hmota Nátěrové hmoty vytvářejí na povrchu film, který zvyšuje estetickou hodnotu a zlepšuje odolnost proti vnějším vlivům. Podle pouţitého pojiva a způsobu tvrdnutí rozlišujeme nátěrové hmoty, dle Trávníka (2006):
Chemicky vytvrzované: film se vytváří reakcí tvrdidla s lakem. Takto vzniklá směs má omezenou dobu zpracovatelnosti kvůli rychlému tvrdnutí. Do této skupiny patří polyesterové a polyuretanové barvy a laky. Ve firmě UNO interiér tvoří převáţnou většinu poţívaných nátěrových hmot polyuretanové barvy a laky s organickými tvrdidly. Důvodem jsou velmi dobré fyzikálně – chemické vlastnosti (odolnost proti vodě, pevnost,…), kterých se vyuţívá na namáhaných plochách, jako jsou např. kuchyňské desky, nábytek do koupelen a obloţení. Polyuretanové laky obsahují 50 % a polyuretanové barvy 30 % VOC.
Vytvrzované ultrafialové (UV) zářením: obsahují sloţku reagující na UV záření, která způsobí síťování filmu na povrchu materiálu. Do této skupiny patří akryláty upravená polyesterová, polyuretanová nebo epoxidová pojiva. Takový způsob vytvrzování se ve firmě nepouţívá kvůli vyšší pořizovací ceně zařízení emitující UV záření. Mezi výhody patří: minimální emise VOC v porovnání s ostatními druhy tvrdnutí, vysoká rychlost tvrdnutí a s tím spojená úspora místa pro dosoušení, moţnost okamţité montáţe a balení pro přepravu dokončených dílců, velmi dobré fyzikálně – mechanické vlastnosti vzniklého povrchu (pevnost, odolnost proti poškrábání), chemická odolnost povrchu vůči kapalinám a chemickým látkám. (TESAŘOVÁ, 2010)
35
Fyzikálně schnoucí: schnou odpařováním rozpouštědel a ředidel (např. některé vodou ředitelné laky). Vodou ředitelné barvy jsou méně vyuţívané kvůli jejich vyšší ceně a menší mechanické a chemické odolnosti jimi upraveného povrchu. Jejich výhodou je to, ţe doba zpracovatelnosti je u nich delší neţ u chemicky vytvrzovaných nátěrových hmot. V podniku UNO interiér se pouţívají pouze na povrchovou úpravu oken.
36
6 PRODUKCE ODPADŮ SPOLEČNOSTI UNO INTERIÉR 6.1 Povinnosti společnosti UNO interiér v odpadovém hospodářství Pro plnění povinností v rámci odpadového hospodářství má firma proškoleného pracovníka. Tento pracovník má za úkol dohlíţet na dodrţování platných právních předpisů (viz kapitola 3) např.: vést evidenci odpadů, popsat nádoby na odpad, provádět kontrolu uskladnění nebezpečných materiálů a odpadů, třídění odpadů a také kontakt s firmami, které odpad odstraňují. Mezi nejdůleţitější povinnosti společnosti UNO interiér v odpadovém hospodářství patří:
Měření emisí: Jako velký zdroj znečištění se musí v lakovně provádět jednou ročně měření autorizovanou osobou. Toto měření se zaměřuje na tuhé znečišťující látky a mnoţství VOC. Ve mnou sledovaném období byly tyto limity splněny.
Evidenční listy: Při přepravě nebezpečných odpadů na území ČR je firma povinná vyplnit evidenční listy a zasílat je na příslušný městský úřad. Jsou zde údaje o odesílateli, příjemci a přepravci odpadu a o přepravovaném odpadu.
Roční hlášení o produkci a nakládání s odpady: Protoţe firma produkuje více neţ 100 kg nebezpečného odpadu ročně, musí posílat do 15. února roční hlášení o produkci a nakládání s odpady na příslušný městský úřad. Toto hlášení obsahuje informace o odpadu (jeho mnoţství, způsob nakládání s ním a také komu byl předán).
Roční výkaz o odpadech a druhotných surovinách: Posílat do 2. března roční výkaz o odpadech a druhotných surovinách na Český statistický úřad. Obdobně jako v ročním hlášení jsou zde informace o mnoţství, způsobu nakládání s odpadem a komu byl následné předán.
37
6.2 Druhy vznikajících odpadů 6.2.1 Odpady z výroby Tyto odpady vznikají návazně na výrobu. Podle skupenství jsou rozděleny na pevné, kapalné (odpadní vody) a plynné (emise). Pevné odpady - nebezpečné Pro nakládání s nebezpečnými odpady mají provozovny uděleny souhlas městského úřadu. V tomto souhlasu jsou vyjmenovány druhy odpadů a podmínky, za kterých s ním mohou provozovny nakládat. V této kategorii jsou zbytky materiálů pro povrchovou úpravu (ztvrdlé barvy, laky, ředidla, rozpouštědla) a lepidel a materiály těmito látkami znečištěné (nádoby, obaly, tkaniny). Patří sem i odpady z odstraňování starých nátěrů. Mezi nebezpečnými odpady jsou také upotřebené brusné papíry. Pevné odpady - ostatní Největší skupinou jsou piliny a odřezky, které vznikají při výrobě. Z velkoplošných materiálů se dle firemní statistiky udávají ztráty v podobě odpadů asi 15 % a z dýhy je to aţ 40 %. UNO interiér vyuţívá jako palivo k vytápění dřevní odpad. Odřezky z velkoplošných materiálů ale obsahují lepidla, proto nemohou být vyuţity jako palivo a předávají se firmě SITA CZ. Další skupinou jsou upotřebené obaly. Jde zejména o lepenkové obaly a obaly ze strečové folie, které se pouţívají při přepravě. Tyto odpady jsou tříděny. V areálu firmy je nádoba na plasty, kterou vyváţí technické sluţby. Emise Emise jsou plynné odpady vznikající převáţně v lakovně. Jejich zdrojem je lakovací box, ve kterém se nanáší barvy. Lakovací box je vybaven patronami s aktivním uhlím na zachycování organických rozpouštědel. Tyto patrony jsou schopné zachytit 25 % organických látek. Po nasycení jsou patrony regenerovány, desorpcí (vytěsní zachycené znečištění do vody). Z tohoto praní vznikají vody s vysokým obsahem nebezpečných látek. Dříve se pouţité patrony vozily na regeneraci do specializovaného zařízení, ale 38
vzhledem k vysokým nákladům firma v roce 2006 zakoupila desorbér a regeneraci patron si provádí sama. Vzhledem k velkému mnoţství stříkaných výrobků firma pere asi 16 patron kaţdý druhý den. Dalším zdrojem emisí je sušící box, kde se suší nastříkané díly. Odsávaný vzduch z obou boxů je odváděn ventilátorem do výduchu nad střechu objektu. Při odsátí vzduchu dochází ke ztrátám tepla. Odpadní voda Splašková voda je odváděna do městské kanalizace. Odpadní vody vzniklé při čistění od nátěrových hmot tečou do jímky a jsou odváţeny na čistírnu odpadních vod (ČOV). Při praní uhlíkových pouţitých patron z lakovny vzniká voda obsahující nebezpečné látky (NL). Ta je shromaţdována v uzavřených nádobách a následně předávána firmě SITA CZ, která jí odváţí na ČOV. 6.2.2 Odpady z nevýrobní činnosti Tyto odpady nevznikají jako součást výroby, ale převáţně v kancelářích. Jedná se o směsný komunální odpad a části z něho vytříděné. Směsný komunální odpad Jde o odpad, který pochází hlavně z kanceláří, ale také z odpadkových košů ze šaten a kuchyňky. Tento odpad je shromaţďován v popelnicích a odváţen v rámci svozu komunálního odpadu obce. Z tohoto odpadu jiţ je vytříděna sloţka plastů (kontejner v areálu) a papíry, které se odváţí na sběrný dvůr.
6.3 Vývoj produkce odpadů Ve sledovaném období let 2007 – 2010 nedošlo ke změnám ve výrobní technologii ani v odpadovém hospodářství. Mnoţství a druhy vznikajících odpadů proto vyplývají pouze z objemu výroby. 6.3.1 Produkce odpadů v letech 2007 – 2010 Na základě hlášení o produkci a nakládání s odpady z let 2007 – 2010 a ročního výkazu o odpadech a druhotných surovinách z téhoţ období jsem vytvořila tabulky č. 2 a 3. Podle těchto tabulek jsem provedla grafické znázornění produkce odpadů v jednotlivých letech, viz příloha 1. 39
Tabulka 2: Produkce odpadů UNO interiér 2007 a 2008 v Mg (zdroj: AUTOR) Druhy odpadu
Kategorie
Havlíčkův Brod
Leština u Světlé nad Ledeč nad Sázavou Sázavou Celkem 2007 2008 2007 2008
2007
2008
O
80,07
65,00
9,79
10,69
25,20
23,20
213,95
N
1,76
1,61
0,10
0,00
0,08
0,40
3,95
N
1,96
2,22
0,10
0,00
0,14
0,60
5,02
Papírové a lepenkové obaly
O
0,46
1,02
0,50
1,13
0,36
0,20
3,67
Směsné obaly
O
0,95
1,50
1,48
0,98
0,00
0,00
4,91
Obaly obsahující zbytky NL
N
2,30
1,05
0,00
0,00
0,00
0,38
3,73
Odpadní vody obsahující NL
N
8,10
6,00
3,00
1,10
0,00
0,00
18,20
Dřevěné obaly
O
0,00
22,00
0,00
0,00
0,00
0,00
22,00
Směsný komunální odpad
O
15,00
15,00
4,00
4,00
5,00
5,00
48,00
Kal ze septiků a ţump
O
23,00
20,00
0,00
0,00
26,00
20,00
89,00
Upotřebené brusné nástroje
N
0,24
0,00
0,00
0,00
0,02
0,00
0,26
Škvára, struska a kotelní prach
O
0,00
0,00
4,00
4,00
0,00
0,00
8,00
Kovový odpad
O
0,00
0,00
0,00
0,19
0,00
0,00
0,19
133,84
135,40
22,97
22,09
56,80
49,78
420,88
Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla (OR) Odpady z odstraňování barev nebo laků obsahující OR
Celkem
Tabulka 3: Produkce odpadů v UNO interiér 2009 a 2010 v Mg (zdroj: AUTOR) Druhy odpadu
Kategorie
Havlíčkův Brod
Leština u Světlé nad Sázavou Celkem 2009 2010
2009
2010
O
55,00
58,00
9,00
14,00
136,00
Odpadní barvy a laky obsahující OR
N
0,40
0,26
0,10
0,04
0,80
Odpady z odstraňování barev nebo laků obsahující OR
N
0,84
0,62
0,10
0,06
1,62
Papírové a lepenkové obaly
O
0,50
0,76
0,34
0,43
2,03
Směsné obaly
O
1,14
6,10
0,22
2,57
10,03
Obaly obsahující zbytky NL
N
0,66
0,59
0,06
0,01
1,32
Odpadní vody obsahující NL
N
3,30
8,00
0,80
2,00
14,10
Směsný komunální odpad
O
15,00
15,00
4,00
4,00
38,00
Kal ze septiků a ţump
O
16,00
16,00
5,00
5,00
42,00
Upotřebené brusné nástroje
N
0,18
0,20
0,00
0,20
0,58
Škvára, struska a kotelní prach
O
0,00
0,00
4,00
4,00
8,00
93,02
105,53
23,62
32,31
222,17
Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy
Celkem
40
Z těchto tabulek je zřejmé, ţe produkce většiny odpadů se kaţdý rok mění v závislosti na výši výroby. Jen některé odpady vznikají ve stejném či podobném mnoţství (např.: škvára, struska, kotelní prach a směsné komunální odpady). 6.3.2 Produkce emisí v letech 2007 – 2010 Mnoţství emisí a zejména v nich obsaţený podíl těkavých organických látek závisí na druhu nátěrových hmot. Jak jiţ bylo popsáno v podkapitole nátěrové hmoty, mnoţství VOC v tuţidlech, ředidlech, lacích, barvách a mořidlech pouţívaných ve sledované firmě se liší. Pohybuje se v rozmezí 30 – 100 %. Část VOC zůstává v nátěru, část vytěká do ovzduší, zbylá část zůstává v odpadech. Z vytěkaných látek je velký podíl odsáván a prochází přes uhlíkový filtr (zadrţí 25 %) a zbytek je vypouštěn do ovzduší. Na základě informací z ročních bilancí rozpouštědel za roky 2007 – 2010 jsem vytvořila tabulku 4, která ukazuje, jaký podíl z nátěrových hmot skončí jako VOC v emisích. Tabulka 4: Hmotnost VOC z nátěrových hmot v kg/rok (zdroj:AUTOR) Hmotnost
Rok 2007 2008 2009 2010
Spotřeba Hmotnost Hmotnost VOC VOC v VOC v nátěrových v nátěrových emisích odpadech hmot hmotách 9096 8585 5633 7598
6042 5846 3566 4810
373 361 207 301
1425 1138 326 764
6.4 Předání odpadu Odpady, které firma nedokáţe sama vyuţít, předává oprávněným osobám. Největším odběratelem je firma SITA CZ, s níţ má společnost UNO interiér smlouvu od roku 2007. SITA CZ odebírá zejména nebezpečné odpady, které vznikají ve výrobě a také odpadní obaly (viz tabulka 5). Zbývající odpady, které UNO interiér předává:
Směsný komunální odpad: je předáván několika firmám podle umístění provozovny: pro Havlíčkův Brod jsou to Technické sluţby Havlíčkův Brod, pro
41
Leštinu u Světlé nad Sázavou AVE CZ odp. hosp. s.r.o., pro Ledeč nad Sázavou A.S.A. Dačice.
Kal ze septiků a ţump: z Ledče nad Sázavou a Havlíčkova Brodu je předáván Vodovodům a kanalizacím Havlíčkův Brod.
Kovový odpad: z Leštiny u Světlé nad Sázavou je předáván do Výkupu a prodeje druhotných surovin V. Dolan.
Škvára, struska a kotelní prach: z Leštiny u Světlé nad Sázavou se předává AVE CZ odp. hosp. s.r.o.
V následující tabulce jsou specifikovány typy odpadů, které SITA CZ odebírá od firmy UNO interiér a způsob jejich vyuţití nebo odstranění. Tabulka 5: Odpady, které UNO interiér předává firmě SITA CZ (zdroj: SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŢEB, 2007) Katalogové č. odpadu 08 01 11 08 01 17 12 01 20 14 06 03 15 01 10 15 02 02
Název odpadu Odpadní barvy a laky obs. organická rozpouštědla nebo jiné NL odpady z odstraňování barev nebo laků obs. organická rozpouštědla nebo jiné NL Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály obs. NL Jiná rozpouštědla a jejich směsi Obaly obsahující zbytky NL nebo těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné NL
Kat.
Obal pro předání odpadu zhotoviteli
MJ
Pozn.
N
vlastní
Mg
spalovna
N
vlastní igel. pytel
Mg
spalovna
N
vlastní igel. pytel
Mg
skládka
N
vlastní 200 l sud
Mg
spalovna
N
volně
Mg
skládka
N
vlastní igel. pytel
Mg
skládka
20 01 21
Zářivky
N
původní nebo náhradní obal
ks
recyklace
03 01 05
Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy
O
volně
Mg
skládka
15 01 01
Papírové obaly
O
volně
Mg
skládka
15 01 06
Směsné obaly
O
volně
Mg
skládka
16 10 01
Odpadní vody obs. NL
N
1000 l sud
Mg
ČOV
Odběratelé odpadu v letech 2008 a 2010 V grafech č. 6 a 7 (viz příloha 2) jsem provedla zhodnocení podílu odběratelů jednotlivých odpadů. Pro porovnání jsem vybrala roky 2008 a 2010, které se liší zejména tím, ţe na začátku roku 2009 byl uzavřen provoz v Ledči nad Sázavou. Na těchto grafech je zřejmé, ţe podíl společnosti SITA CZ zůstal stejný a změny se týkaly ostatních subjektů. 42
7 DISKUZE 7.1 Hodnocení stávajícího stavu Na základě hodnot z tabulek 2 a 3 jsem došla k následujícím závěrům. Z roční produkce odpadů je okolo 7,5 % odpadů nebezpečných, které vnikají asi z 80 % v provozovně Havlíčkův Brod. Z celkové roční produkce odpadů tvoří největší skupinu piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy a jejich produkce je asi 56 %. Druhou největší skupinou je kal ze septiků a ţump (20,03 %), třetí skupinou je směsný komunální odpad (14,25 %). Jiné druhy odpadů jsou zastoupeny vţdy méně neţ desetinou. Z ročního výkazu o odpadech a druhotných surovinách z let 2007 – 2010 vyplývá následující. Firma UNO interiér sama vyuţívá asi 25 % vlastních odpadů, zbylé předává oprávněným osobám. Největší podíl na likvidaci celkového produkovaného mnoţství odpadů má firma SITA CZ (asi 42 %). Druhou největší část představují jiţ zmíněné odpady vyuţívané v podniku UNO interiér, třetí jsou Vodovody a kanalizace a.s. Havl. Brod (asi 17 %). Hodnocení produkce odpadů mezi roky 2007 a 2008 Celková produkce odpadů v roce 2007 byla 213,61 Mg, z toho bylo 18,52 Mg nebezpečných odpadů. V Havlíčkově Brodě vzniklo133,84 Mg, v Leštině 22,97 Mg a v Ledči 56,8 Mg. Celková produkce odpadů v roce 2008 byla 207,27 Mg, z toho 13,36 Mg nebezpečných. V Havlíčkově Brodě vzniklo 135,4 Mg, v Leštině 22,09 Mg a v Ledči 49,78 Mg. Podle těchto údajů je zřejmé, ţe produkce odpadů mezi roky 2007 a 2008 klesla hlavně kvůli menší produkci v Ledči nad Sázavou (o 12,36 %). Hodnocení produkce odpadů mezi roky 2009 a 2010 Celková produkce odpadů v roce 2009 byla 116,64 Mg, z toho 6,44 Mg nebezpečných odpadů. V Havlíčkově Brodě vzniklo 93,02 Mg, v Leštině 23,62 Mg, ledečská provozovna byla uzavřena.
43
Celková produkce odpadů v roce 2010 byla 137,84 Mg, z toho 11,98 Mg nebezpečných odpadů. V Havlíčkově Brodě vzniklo 105,53 Mg a v Leštině 32,31 Mg. Největší propad v produkci odpadů nastal mezi roky 2008 a 2009. Důvodem je uzavření provozu v Ledči, ale také sníţení produkce v Havlíčkově Brodě (o 31,3 %). Mezi roky 2009 a 2010 pak došlo k nárůstu odpadů (o 15,4 %).
7.2 Návrhy na zlepšení V následujících podkapitolách jsem se zaměřila hlavně na dvě skupiny odpadů, které jsou pro firmu UNO interiér nejnákladnější. Jedná se o nátěrové hmoty a velkoplošné materiály. Nejprve jsem vyčíslila stávající náklady a poté navrhla změnu, která by vedla dlouhodobě ke sníţení jak produkce odpadů, tak nákladů. 7.2.1 Nátěrové hmoty Při pouţívání nátěrových hmot dochází k mnoha ztrátám kvůli prostřiku a tvrdnutí směsi. Současně dochází k úniku nebezpečných látek do ovduší. Prostřik je asi 35 %, protoţe se stříkají hlavně plošné dílce. Podstatně větší ztráty vznikají u stříkání maloplošného nábytku (kostry ţidlí), které však UNO interiér skoro nevyrábí. Dalších 15 % ztrát nátěrových hmot připadá na ztvrdlé a z jiných důvodů nevyuţité směsi. Průměrná spotřeba nátěrových hmot ve sledovaném období byla 7 728 kg/rok (viz tabulka č. 4) a cena směsi vzniklé z laku nebo barvy, tuţidla a ředidla se pohybuje okolo 130 Kč/kg. Ztráty nátěrové hmoty tedy představují 3 864 kg/rok, coţ je ve finančním vyjádření ročně 502 300 Kč. Při pouţívání organických rozpouštědel, tvrdidel a nátěrových hmot dochází k emisím VOC (viz tabulka č. 4). Emise jsou částečně zachycovány patronami, které je nutné regenerovat. Při regeneraci vzniká průměrně ročně 8,075 Mg odpadní vody s obsahem NL, přičemţ za její odvoz truhlářství platí 2 500 Kč/Mg. Dále se jednou ročně provádí měření emisí asi za 30 000 Kč. Městský úřad v Havlíčkově Brodě vyměřuje kaţdý rok firmě poplatek za znečišťování ovzduší, který je asi 3 500 Kč. Všechny náklady vyčíslené v tomto odstavci činí dohromady 53 690 Kč/rok. Tyto výdaje by se daly sníţit změnou druhu nátěrových hmot i způsobem jejich nanášení. 44
Polévání clonou Pouţívá se zejména v sériové výrobě k povrchové úpravě plošných dílců, např. dřevovláknitých a dřevotřískových desek, nábytku a dveří. Principem tohoto nanášení je, ţe nátěrová hmota vytéká úzkou štěrbinou v polévací hlavě přímo na povrch desky, která pod ní projíţdí na dopravníkovém pásu ve vodorovné poloze. Nátěrová hmota dopadající mimo plochu desky stéká do sběrného ţlábku a odtud do zásobní nádrţe. Z nádrţe je čerpána přes filtrační zařízení zpět do polévací hlavy, neustále tedy cirkuluje. Na celé ploše desky vytváří rovnoměrný nátěr. Při správném seřízení stroje je omezen vliv pracovníka na kvalitu výsledného nátěru. Některé stoje jsou vybaveny dvěma i více polévacími hlavami. Ty slouţí buď k nanášení dvousloţkových nátěrových hmot, nebo ke střídání barevných odstínů. Výhodou je velký výkon a moţnost mechanizace celého procesu. Další předností je vysoké vyuţití nátěrových hmot. Ztráty jsou velmi malé (asi 2 - 4%) a nevznikají při nanášení nátěru, ale při změně druhu nátěrové hmoty, na začátku výroby nebo při čištění strojů. Pouţívají se nátěrové hmoty o vyšší konzistenci, coţ znamená úsporu ředidel. (www. 8) Při zavedení této technologie do zakázkové výroby firmy UNO interiér by bylo moţné nanášet nátěrové hmoty tímto způsobem asi na 85 % materiálů, ale hrany a tvarované dílce by bylo stále nutné stříkat, přičemţ by prostřik byl vyšší (asi 40 %). Při této kombinaci by docházelo ke ztrátám asi 661 kg. Při ceně směsi 130 Kč/kg jde o 85 938 Kč/rok. Ztráta by tedy byla 8,5 % z roční spotřeby nátěrových hmot a oproti nynějšímu způsobu stříkání by to znamenalo úsporu 416 362 Kč/rok. Tato změna by zároveň vedla ke sníţení emisí a firma by díky tomu platila niţší poplatek státu za znečišťování ovzduší. Kleslo by i mnoţství odpadní vody, které zůstává z praní patron. Zároveň je však nutné počítat s investicí na nákup a zabudování polévacího stroje v hodnotě asi 1 000 000 Kč. Změna druhu nátěrových hmot Stávající nátěrové hmoty (polyuretanové barvy a laky s organickými tvrdidly) uvolňují velké mnoţství VOC. Další nevýhodou je jejich rychlé tvrdnutí. Moţným řešením je výměna za vodou ředitelné nátěry. 45
Z výzkumu ekologických povrchových úprav určených pro dokončování dřevěného nábytku provedeného na Mendelově univerzitě v roce 2010 vyplývají následující závěry.
Nejlepší
vlastnosti
byly
zjištěny
u
vodou
ředitelných
disperzních
polyuretanových nátěrových hmot vytvrzovaných UV zářením. Mezi jejich výhody patří rychlé zasychání a vytvrzování, dobré fyzikálně – mechanické vlastnosti (tvrdost, pruţnost). Zachycenou prostříkanou nátěrovou hmotu je moţné znovu pouţít, protoţe netvrdne. Dá se tedy říci, ţe tyto nátěry mají srovnatelné fyzikálně – mechanické vlastnosti jako nátěry na bázi organických rozpouštěl. Na rozdíl od nich však mnoţství emitovaných VOC bylo minimální. Pro firmu UNO interiér je důleţitá vysoká kvalita povrchu. Proto by bylo nutné pouţívat vodou ředitelné polyuretanové barvy a laky, jejichţ cena směsi by byla asi 190 Kč/kg (draţší asi o 45 % oproti stávající). Pokud by se zároveň nezměnila technologie, zůstaly by ztráty prostřikem na úrovni 35 % a odpadlo by jen znehodnocení tvrdnutím. Vzhledem k vyšší ceně by pak firma zaplatila za ztráty 513 912 Kč/rok. Došlo by zároveň k minimalizaci poplatku za emise a za praní patron. V tomto případě by firma zaplatila podobou částku jako nyní. Zavedení vodou ředitelných polyuretanů by tedy pro podnik znamenalo úsporu jen v případě pořízení technologie s poléváním. Pak by se sníţil prostřik na 8,5 %. Podnik by na tom tratil 124 807 Kč/rok. Při započítání ušetřených výdajů způsobených VOC se výsledná částka pohybuje okolo 130 000 Kč/rok. Oproti stávajícímu stavu jde o sníţení těchto výdajů zhruba na čtvrtinu. 7.2.2 Velkoplošné materiály Mnoţství vzniklých odpadů při řezání desek je dnes do jisté míry závislé na obsluze stroje. Pokud by se dělaly nářezové plány přes počítač, došlo by ke sníţení prořezu podle dostupných údajů dodavatele programu o 30 – 50 %. Nářezový plán má za úkol umístit dílce tak, aby se nepřekrývaly a aby se minimalizací odpadu zvýšilo vyuţívání pouţitého materiálů. Stávající NC pila dokáţe označovat odřezky čárovými kódy a ty jsou zařazeny do skladu. V propojení s programem, který eviduje tyto zbytky a pouţívá je přednostně před novými deskami při tvorbě nových nářezových plánů, dojde k maximálnímu vyuţití velkoplošných materiálů.
46
Ve firmě UNO interiér bylo ve sledovaném období předáváno odpadové firmě SITA CZ průměrně 42 Mg/rok zbytků z dřevotřískových desek a odřezků. Poplatek za odvoz činil 1450 Kč/Mg. Ročně se tedy truhlářství průměrně platilo 60 900 Kč. Při zavedení nářezových plánů by ve firmě došlo k úsporám tím, ţe by se platilo méně za odstranění odpadu (celkem by se částka sníţila asi o 18 300 – 30 450 Kč/rok). Ušetřené mnoţství materiálu by navíc truhlářství pouţilo ve výrobě. Pokud by došlo ke sníţení prořezu o 40 %, ušetřila by firma ročně asi 280 m2 dřevotřískové desky, která nyní končí v odpadech. Při průměrné ceně 80 Kč/m2 této desky se jedná o úsporu 22 400 Kč/rok. Cena programu nářezového plánu je asi 1 000 – 3 000 Kč/rok. I při započtení této ceny by jeho zavedení v této oblasti znamenalo sníţení nákladů oproti stávajícímu stavu asi o 73 %. 7.2.3 Obaly Ve firmě UNO interiér se nyní třídí papír, lepenka a plastové obaly. Podle rady firmy SITA CZ je moţné při důkladném vymývání plechovek od ředidel, barev, laků atd. (vymyté ředidlo i barva se dají vyuţít zpět do výroby), je dále neoznačovat jako nebezpečný odpad a prodat je jako ţelezný šrot. Současná cena za odstranění těchto znečištěných obalů je 8 200 Kč/Mg, které by firma ušetřila. Navíc by mohla prodat tento ţelezný šrot za výkupní cenu 4 000 Kč/Mg. Tento druh odpadu firma samostatně neeviduje, proto není moţné přesně vyčíslit úsporu.
47
8 ZÁVĚR Truhlářství UNO interiér s.r.o., se zabývá výrobou nábytku a stavebně truhlářských prvků, jako jsou okna, dveře a obklady do atypických interiérů. Pro výrobu se ve firmě pouţívají
různé
druhy velkoplošných
materiálů,
nejvíce
však
dřevotřískové
a MDF desky. Dále se pouţívají látky pro povrchovou úpravu desek, jako zejména polyuretanové barvy a laky, mořidla, organická ředidla a tuţidla. Ve všech výše uvedených materiálech jsou obsaţeny některé z nebezpečných látek. Jedná se hlavně o lepidla v dřevních deskách a organické těkavé látky v nátěrových hmotách. Stávající odpadové hospodářství ve firmě se zaměřuje na dodrţování povinností, které jí ukládají právní předpisy a úřady. Pro sníţení mnoţství odpadů předávaných k odstranění ve společnosti UNO interiér se třídí plasty, lepenka a papír. V této práci jsem provedla porovnání produkce odpadů v letech 2007 – 2010, z něhoţ je vidět výrazný pokles v mnoţství odpadů. Ten je způsoben především sníţením objemu výroby v důsledku hospodářské recese. Dále z porovnání vyplynulo, ţe nejnákladnější odpady vznikají z desek na bázi dřeva a nátěrových hmot. Z toho důvodu jsem se na tyto skupiny zaměřila při návrzích na zlepšení, které by vedly zejména ke sníţení produkovaného mnoţství a nebezpečnosti odpadů. Prvním návrhem je změna z organických nátěrových hmot na hmoty vodou ředitelné. Jejich výhodou je výrazně niţší zatíţení prostředí organickými a tuhými znečišťujícími látkami. Pro firmu by to znamenalo několik výhod (niţší poplatky spojené s emisemi, úspora za ředidla, pomalejší tvrdnutí nátěrové směsi, lepší pracovní prostředí). U vodou ředitelných barev a laků, které by splnily nároky na mechanickou odolnost nátěru poţadovanou firmou UNO interiér, je cena téměř dvojnásobná oproti stávajícím. Pokud by mělo dojít dlouhodobě k finanční úspoře, bylo by nutné změnit také způsob nanášení nátěru. Při stávajícím stříkání dochází k velkým ztrátám, proto jsem navrhla polévání, kde jsou ztráty nátěrové směsi minimální. Pro sníţení mnoţství odřezků z dřevních desek doporučuji zavedení nářezových plánů. Jde o počítačový program, který umisťuje dílce tak, aby došlo k minimálnímu prořezu. Zároveň odřezky eviduje a pouţívá při nových nářezech, tím dojde k maximálnímu vyuţití desky. Vypočítaná úspora pro truhlářství by byla v řádech desítek tisíc ročně.
48
LITERÁRNÍ PŘEHLED Monografie FILDÁN, Zdeněk. Povinnosti firem v podnikové ekologii. 4., upr. a rozš. vyd. Tachov: Envi Group, 2009. ISBN 978-809-0421-547. FILIP, J. a kol. Odpadové hospodářství. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2002. 116 s. ISBN 80-7157-608-5. FILIP, J. KOTOVICOVÁ, J. BOŢEK, F. Komunální odpad a skládkování.1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003. 121 s. ISBN 80-7157-712-X FILIP, Jiří a Jaroslav ORAL. Odpadové hospodářství II. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003, 2 s. ISBN 80-7157-682-42. GRODA, B. Technika zpracování odpadů. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1995. 213 s. ISBN 80-7157-164-4. GRODA, B. a kol. Technika zpracování odpadů II. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1997. 168 s. ISBN 80-7157-264-0. KEPÁK, František. Průmyslové odpady: 1. část. první. Ústí nad Labem: MINO, 2005. skripta. ISBN 80-7044-709-5. KOTOVICOVÁ, J. Čistší produkce. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003. 129 s. ISBN 978-80-7157-675-4. KURAŠ, Mečislav. Technologie zpracování odpadů. 2., přeprac. rozšíř. vyd. Praha: VŠCHT, 1993, 279 s. ISBN 80-708-0195-6. TESAŘOVÁ, Daniela. Ekologické povrchové úpravy: monografie. Brno: [Mendelova univerzita v Brně], 2010, 126 s. ISBN 978-80-7375-388-7. TOELGYESSY, Juraj. Ochrana prostredia v priemysle. 1. vyd. Bratislava: Alfa, 1989, 368 s. ISBN 80-050-0135-5. TRÁVNÍK, Arnošt. Technologické operace výroby nábytku. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005. ISBN 80-715-7865-7.
Internetové zdroje www.1
Ministerstvo
ţivotního
prostředí
[online].
Dostupný
na
WWW:<
http://www.mzp.cz/> www.2 UNO interiér, s.r.o. [online]. Dostupný na WWW:
www.3 Produkce, vyuţití a odstranění odpadů v ČR v roce 2008 [online] Dostupný na WWW:
www.4 Produkce, vyuţití a odstranění odpadů v ČR v roce 2009 [online] Dostupný na WWW: < http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/publ/2001-10-> www.5 Produkce, vyuţití a odstranění odpadů v ČR v roce 2010 [online] Dostupný na WWW: < http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/2001-11-r_2011> www.6 Definice středního podnikatele [online] Dostupný na WWW: www.7 Odpad - vedlejší produkt – výrobek [online] Dostupný na WWW: www.8 Nanášení nátěrových hmot [online] Dostupný na WWW: Ostatní informační zdroje UNO interiér, Hlášení o produkci a nakládání s odpady 2007 – 2010 UNO interiér, Roční výkaz o odpadech 2007 - 2010 UNO interiér, Protokol o autorizovaném měření z lakovny Havlíčkův Brod UNO interiér, Fyzický stav zaměstnanců UNO interiér, Referenční listina 1994 – 2010 UNO interiér, Smlouva o poskytování sluţeb v oblasti ţivotního prostředí mezi formou SITA CZ a.s. a UNO interiér, s.r.o.
SEZNAM ZKRATEK %
Procento
a.s.
Akciová společnost
atd.
A tak dále
°C
Stupeň Celsia
ČOV
Čistírna odpadních vod
ČR
Česká republika
ČSA
České aerolinie
ČSÚ
Český statistický úřad
kg
Kilogram
m2
Metr čtvereční
Mg
Megagram
MŢP
Ministerstvo ţivotního prostředí
N
Nebezpečný
např.
Například
NL
Nebezpečné látky
O
Ostatní
s.r.o.
Společnost s ručením omezeným
VOC
Těkavá organická látka
VUT
Vysoké učení technické v Brně
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1: Velkoplošné materiály .................................................................................. 32 Tabulka 2: Produkce odpadů UNO interiér 2007 a 2008 v Mg ...................................... 40 Tabulka 3: Produkce odpadů v UNO interiér 2009 a 2010 v Mg ................................... 40 Tabulka 4: Hmotnost VOC z nátěrových hmot v kg/rok ................................................ 41 Tabulka 5: Odpady, které UNO interiér předává firmě SITA CZ .................................. 42
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1: Hierarchie nakládání s odpady ..................................................................... 13 Obrázek 2: Rozdělení dřevěných materiálů .................................................................... 31 Graf 1: Produkce průmyslových odpadů v ČR mezi roky 2007 – 2010 ......................... 16 Graf 2: Spotřeba průmyslových odpadů jako druhotných surovin, podle sloţení odpadů v roce 2009...................................................................................................................... 18